[pic] | EUROOPAN YHTEISÖJEN KOMISSIO |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Bryssel 1.4.2009

V Bruselu dne 1.4.2009

KOM(2009) 147 lopullinen

KOM(2009) 147 v konečném znění

VALKOINEN KIRJA

BÍLÁ KNIHA

Ilmastonmuutokseen sopeutuminen: Kohti eurooppalaista toimintakehystä

Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci

{SEC(2009) 386}{SEC(2009) 387}{SEC(2009) 388}

{SEK(2009) 386} {SEK(2009) 387} {SEK(2009) 388}

SISÄLLYSLUETTELO

OBSAH

1. Johdanto 3

1. Úvod… ……………………………………………………………………………………… 3

2. Miksi tarvitaan sopeutumisstrategia? Ja miksi koko EU:n tason strategia? 4

2. Proč potřebujeme strategii přizpůsobování? Proč na úrovni EU? 4

2.1 Ilmastonmuutoksen vaikutukset 4

2.1 Dopady změny klimatu 4

2.2 Sopeutumiseen sovellettava strateginen lähestymistapa taloudellisesta näkökulmasta 6

2.2 Ekonomické argumenty pro strategický přístup k přizpůsobení 6

2.3 Miksi tarvitaan EU:n tason toimia? 6

2.3 Proč je třeba přijmout opatření na úrovni EU? 6

3. Ehdotettava EU:n toimintakehys: Tavoitteet ja toimet 7

3. Navrhovaný rámec EU: cíle a opatření 7

3.1 Tietämyksen laajentaminen 7

3.1 Vývoj znalostní základny 7

3.2 Sopeutumistoimien sisällyttäminen EU:n politiikkoihin 9

3.2 Integrace přizpůsobení do politik EU 8

3.2.1 Terveys- ja sosiaalipolitiikan sietokyvyn parantaminen 9

3.2.1 Zvyšování odolnosti zdravotních a sociálních politik 9

3.2.2 Maatalouden ja metsien sietokyvyn parantaminen 11

3.2.2 Zvyšování odolnosti zemědělství a lesů 10

3.2.3 Biologisen monimuotoisuuden, ekosysteemien ja veden sietokyvyn parantaminen 12

3.2.3 Zvyšování odolnosti biologické rozmanitosti, ekosystémů a vody 10

3.2.4 Rannikko- ja merialueiden sietokyvyn parantaminen 13

3.2.4 Zvyšování odolnosti pobřežních a mořských oblastí 11

3.2.5 Tuotantojärjestelmien ja fyysisen infrastruktuurin sietokyvyn parantaminen 13

3.2.5 Zvyšování odolnosti produkčních systémů a fyzické infrastruktury 12

4. Välineet – Rahoitus 15

4. Nástroje – financování 13

5. Yhteistyö jäsenvaltioiden kanssa 16

5. Práce v partnerství s členskými státy 14

6. Ulkoinen ulottuvuus ja UNFCCC:ssä käynnissä oleva työ 18

6. Vnější rozměr a probíhající práce v rámci UNFCCC 15

7. Päätelmät ja jatkotoimet 20

7. Závěry – další kroky 16

1. JOHDANTO

1. Úvod

Ilmastonmuutos nostaa maan ja meren lämpötiloja ja muuttaa sademääriä ja sateen muotoja, minkä seurauksena merenpinnan keskimääräinen taso nousee maailmanlaajuisesti ja rannikkoeroosion riski kasvaa. Säätilaan liittyvien luonnonkatastrofien voimakkuuden oletetaan myös kasvavan. Muuttuvat vedenpinnan tasot, veden lämpötilat ja virtaukset vaikuttavat puolestaan ruoan saantiin, terveyteen, teollisuuteen, liikenteeseen ja ekosysteemien koskemattomuuteen. Ilmastonmuutoksella on merkittäviä taloudellisia ja sosiaalisia vaikutuksia ja jotkin alueet ja alat ovat kärsivät todennäköisesti muita enemmän kielteisistä vaikutuksista. Myös tiettyjen yhteiskunnan osien (vanhukset, vammaiset ja matalan tulotason kotitaloudet) odotetaan kärsivän muita enemmän.

Změna klimatu zvyšuje teplotu země a moří a mění množství a modely srážek, což vede ke zvyšování průměrné celosvětové hladiny moře, nebezpečí pobřežní eroze a očekávanému zvýšení intenzity přírodních katastrof souvisejících s počasím. Změny vodních hladin, teploty a toku vody následně postihnou zásobování potravinami, zdraví, průmysl a celistvost dopravy a ekosystému. Změna klimatu pravděpodobně bude příčinou významných hospodářských a sociálních dopadů, přičemž některé regiony a odvětví nejspíše ponesou větší nepříznivé důsledky. Rovněž se očekává, že určité části společnosti (starší lidé, osoby s postižením, domácnosti s nízkými příjmy) budou trpět více.

Ilmatonmuutokseen on reagoitava kahdella eri tapaa. Ensiksi, ja ensisijaisesti, kasvihuonekaasujen päästöjä on vähennettävä (eli toteutettava päästöjen vähentämistoimia). Toiseksi on toteutettava toimia, jotta voidaan sopeutua niihin vaikutuksiin, joita ei voida välttää. Euroopan unioni sopi äskettäin ilmastonmuutoslainsäädännöstä, jossa säädetään konkreettisista toimenpiteistä, joiden avulla EU voi täyttää sitoumuksensa vähentää päästöjä 20 prosenttia vuoden 1990 tasoista vuoteen 2020 mennessä. EU:n on myös mahdollista vähentää päästöjä 30 prosenttia, jos asiasta sovitaan osana kansainvälistä sopimusta, jossa muuta kehittyneet maat sitoutuvat vastaaviin päästöihin ja taloudellisesti kehittyneemmät kehitysmaat asianmukaisiin päästötasoihin vastuidensa ja kykyjensä mukaisesti. Vaikka kasvihuonekaasupäästöjen rajoittamisessa ja vähentämisessä onnistuttaisiinkin maailmanlaajuisesti, planeettamme tarvitsee aikaa toipuakseen ilmakehässä jo olevien kasvihuonekaasujen vaikutuksista. Tästä syystä ilmastonmuutos vaikuttaa elämäämme vähintään seuraavien 50 vuoden ajan. Meidän on siis toteutettava sopeutumistoimenpiteitä.

Řešení změny klimatu si vyžaduje dva druhy reakce. Za prvé musíme snížit emise skleníkových plynů (tj. podniknout činnost pro zmírnění) a za druhé musíme přijmout akci pro přizpůsobení, abychom se vypořádali s nevyhnutelnými dopady. Nedávno dohodnuté právní předpisy EU o změně klimatu zavádějí konkrétní opatření s cílem splnit závazek EU snížit emise o 20 % oproti úrovni z roku 1990 do roku 2020 a mohou být novelizovány tak, aby bylo dosaženo 30% snížení, pokud bude uzavřena mezinárodní dohoda, v níž budou další rozvinuté země souhlasit se srovnatelným snížením a vhodnými příspěvky ze strany hospodářsky rozvinutějších zemí podle jejich povinností a schopností. Nicméně i když se podaří omezit a poté snížit světové emise skleníkových plynů, vyžádá si určitý čas, než se naše planeta zotaví ze skleníkových plynů, které již jsou v atmosféře. Dopadům změny klimatu tak budeme čelit nejméně příštích 50 let. Musíme proto přijmout opatření, jež nám pomohou se přizpůsobit.

Sopeutumistoimenpiteitä toteutetaan jo, mutta hajanaisesti. Lähestymistavan on oltava strategisempi, jotta voidaan varmistaa, että toteutetaan oikea-aikaisia ja tehokkaita sopeutumistoimenpiteitä, joilla voidaan varmistaa yhdenmukaisuus hallinnon eri aloilla ja tasoilla.

K přizpůsobování již dochází, avšak nesystematicky. Je třeba strategičtější přístup pro přijetí včasných a účinných opatření pro přizpůsobení, který zajistí soudržnost napříč různými odvětvími a úrovněmi správy.

Tässä valkoisessa kirjassa esitetään toimintakehys, jolla voidaan vähentää EU:n haavoittuvuutta ilmastonmuutoksen vaikutuksille. Se pohjautuu laajaan kuulemiseen, joka käynnistyi vuonna 2007 komission annettua vihreän kirjan sopeutumisesta ilmastonmuutokseen Euroopassa[1], ja myöhempiin tutkimuksiin, joissa esitellään lyhyellä aikavälillä toteutettavia toimia. Toimintakehystä on tarkoitus kehittää, kun asiasta saadaan lisää tutkimustuloksia. Tämä toimintakehys täydentää jäsenvaltioiden toimia ja tukee laajempia kansainvälisiä pyrkimyksiä sopeutua ilmastonmuutokseen, erityisesti kehitysmaissa. EU tekee yhteistyötä muiden kumppanimaidensa kanssa UNFCCC:ssä[2], jotta päästäisiin yhteisymmärrykseen vuoden 2012 jälkeistä aikaa koskevasta sopimuksesta, jossa käsitellään sekä ilmastonmuutokseen sopeutumista että päästöjen vähentämistä. Tätä asiaa koskevat komission ehdotukset on esitetty tiedonannossa ”Kohti kattavaa ilmastosopimusta Kööpenhaminassa”[3].

Tato bílá kniha představuje rámec pro snížení zranitelnosti EU vůči dopadům změny klimatu. Vychází z dalekosáhlé konzultace, kterou v roce 2007 zahájila zelená kniha „Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě“[1], a z dalšího výzkumného úsilí, které identifikovalo činnosti, které je třeba podniknout v krátkodobém horizontu. Rámec je navržen tak, aby se mohl vyvíjet, až budou k dispozici další důkazy. Bude doplňovat činnost členských států a podporovat širší mezinárodní úsilí o přizpůsobení se změně klimatu, zejména v rozvojových zemích. EU s ostatními partnerskými zeměmi v rámci UNFCCC[2] pracuje na dohodě o klimatu, jež by měla po roce 2012 řešit jak přizpůsobení, tak i zmírnění. Návrhy Komise v tomto kontextu jsou uvedeny ve sdělení nazvaném „Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani“[3].

EU:n ilmastokestävyyden parantaminen mahdollistaa myös investoinnit vähähiilisen talouteen esimerkiksi edistämällä energiatehokkuutta ja lisäämällä ympäristöystävällisten tuotteiden käyttöä. Tämän on eräs talouskriisiin ratkaisemista koskevan Euroopan talouden elvytyssuunnitelman keskeisiä tavoitteita. Sen avulla voimme edetä kohti luovaa, tietopohjaista taloutta. Samalla voimme helpottaa rakenteellisia muutoksia nykyaikaistamalla Euroopan infrastruktuuria ja edistämällä taloutemme kilpailukykyä.

Posílení odolnosti EU vůči dopadům změny klimatu znamená rovněž příležitost investovat do nízkouhlíkové ekonomiky například podporou energetické účinnosti a rozšíření „zelených produktů“. To je jedním z klíčových cílů Plánu evropské hospodářské obnovy, jenž nastiňuje reakci EU na hospodářskou krizi a vede nás ke kreativní ekonomice založené na znalostech. Současně můžeme prostřednictvím modernizace evropské infrastruktury usnadnit strukturální změny a posílit konkurenceschopnost naší ekonomiky.

Tämän toimintakehyksen kehittäminen on ollut monialainen tehtävä. Valkoisen kirjan liitteenä onkin kolme alakohtaista asiakirjaa, jotka koskevat maataloutta[4], terveyttä[5] sekä vesihuoltoa ja rannikko- ja merikysymyksiä[6]. Jatkossa saatetaan laatia lisää alakohtaisia asiakirjoja.

Příprava tohoto rámce měla průřezový charakter a tuto bílou knihu doprovázejí tři odvětvové dokumenty o zemědělství[4], zdraví[5] a o problematice vody, pobřeží a moře[6]. V budoucnu mohou být představeny další odvětvové dokumenty.

2. MIKSI TARVITAAN SOPEUTUMISSTRATEGIA? JA MIKSI KOKO EU:N TASON STRATEGIA?

2. PROč POTřEBUJEME STRATEGII PřIZPůSOBOVÁNÍ? PROč NA ÚROVNI EU?

2.1 Ilmastonmuutoksen vaikutukset

2.1 Dopad y změny klimatu

Ilmastonmuutoksen vaikutusten laajuus vaihtelee alueittain. Euroopan haavoittuvimmat alueet ovat Etelä-Eurooppa, Välimeren alue, syrjäisimmät alueet ja arktinen alue. Lisäksi vuoristoalueisiin, kuten Alppialueeseen, saariin, kaupunkialueisiin ja tiheästi asuttuihin tulvatasanteisiin kohdistuu erityisiä ongelmia. Euroopan ulkopuolella kehitysmaat (myös pienet saarivaltiot) ovat myös erityisen haavoittuvia.

Intenzita dopadů změny klimatu se liší region od regionu. Nejzranitelnějšími regiony v Evropě jsou jižní Evropa, Středomoří, nejvzdálenější regiony a Arktida. Se zvláštními problémy se dále potýkají hornaté oblasti, zejména Alpy, ostrovy, pobřežní a městské oblasti a hustě osídlené záplavové oblasti. Pokud jde o oblasti mimo Evropu, obzvláště zranitelnými zůstanou rozvojové země (včetně malých ostrovních států).

Ilmastonmuutos vaikuttaa useisiin aloihin. Maataloudessa ennustetut ilmastomuutokset vaikuttavat satoihin, karjankasvatukseen ja tuotannon sijaintiin. Äärimmäisten sääolosuhteiden kasvava todennäköisyys ja voimakkuus lisää merkittävästi satojen menettämisriskiä. Ilmastonmuutos vaikuttaa myös maaperään vähentämällä orgaanisen aineksen määrää, mikä vaikuttaa merkittävästi maaperän hedelmällisyyteen. Ilmastonmuutos vaikuttaa metsissä todennäköisesti metsien terveyteen ja tuottavuuteen ja muuttaa lisäksi tiettyjen puulajien maantieteellistä esiintymisaluetta. Ilmastonmuutos aiheuttaa lisästressiä myös kalastus- ja kalanviljelyaloilla . Vaikutukset ovat vakavia myös rannikkoalueilla ja meriympäristössä. Rannikkoalueiden eroosio lisääntyy ja nykyiset eroosion ehkäisykeinot saattavat osoittautua riittämättömiksi. Tässä yhteydessä saaret ja syrjäisimmät alueet edellyttävät erityishuomiota.

Změna klimatu bude mít dopad na řadu odvětví. V zemědělství ovlivní předpokládané změny klimatu výnosy sklizní, chov hospodářských zvířat a umístění produkce. Vzrůstající pravděpodobnost a intenzita extrémních povětrnostních jevů významně zvýší riziko neúrody. Změna klimatu rovněž ovlivní půdu vyčerpáváním organické hmoty – složky významně přispívající k úrodnosti půdy. Mezi důsledky změny klimatu na lesy budou pravděpodobně patřit změny ve zdraví a produktivitě lesů a změny geografického rozšíření některých druhů stromů. Změna klimatu bude dalším nepříznivým faktorem pro odvětví rybolovu a akvakultury . Pobřeží a mořské ekosystémy budou rovněž silně ovlivněny. Zvýší se míra pobřežní eroze a ochrana poskytovaná stávajícími protiopatřeními může být nedostatečná. V tomto kontextu si zvláštní pozornost zasluhují ostrovy a nejvzdálenější regiony.

Energiasektorilla ilmastonmuutoksella on suora vaikutus sekä energian tarjontaan että kysyntään. Ilmastonmuutoksen ennustetut vaikutukset sateen määrään ja jäätikköjen sulamiseen osoittavat, että vesivoiman tuotanto voi lisääntyä 5 prosenttia tai jopa enemmän Pohjois-Euroopassa ja vähentyä 25 prosenttia tai enemmän Etelä-Euroopassa[7]. Sademäärien vähenemisen ja helleaaltojen odotetaan myös vaikuttavan kielteisesti lämpövoimaloiden jäähdytysprosessiin. Jäähdytyslaitteiden kysyntäpiikkien yleistyminen kesäisin ja äärimmäisten säätilojen vaikutukset vaikuttavat erityisesti sähkönjakeluun.

V odvětví energetiky změna klimatu přímo ovlivní nabídku energie i poptávku po ní. Předpokládaný dopad změny klimatu na srážky a tání ledovců naznačuje, že výroba elektrické energie z vodních zdrojů by v severní Evropě mohla o 5 % nebo více vzrůst a v jižní Evropě o 25 % nebo více poklesnout[7]. Rovněž se očekává, že nižší objem srážek a vlny veder nepříznivě ovlivní chladicí proces tepelných elektráren. Zvýšená poptávka po chlazení v době vzrůstajících letních špiček a dopady extrémních povětrnostních jevů ovlivní zejména distribuci elektrické energie.

Äärimmäisillä sääolosuhteilla on erittäin suuria taloudellisia ja sosiaalisia vaikutuksia. Ne vaikuttavat infrastruktuuriin (rakennuksiin, liikenteeseen, energian ja veden tuotantoon), mikä aiheuttaa erityisiä riskejä tiheästi asutuilla alueilla. Merenpinnan nousu voi entisestään pahentaa tilannetta. Aluesuunnitteluun sekä maa- että merialueilla on sovellettava strategisempaa ja pitemmän tähtäimen lähestymistapaa, jossa käsitellään liikennettä, aluekehitystä, teollisuutta, matkailua ja energiapolitiikkaa.

Extrémní klimatické jevy jsou příčinou velkých hospodářských a sociálních dopadů. Postižena je infrastruktura (budovy, doprava, dodávky energie a vody), což představuje specifickou hrozbu pro hustě osídlené oblasti. Situaci by mohlo zhoršit zvýšení hladiny moře. Bude nezbytný strategičtější a dlouhodobější přístup k územnímu plánování na zemi i v mořských oblastech, včetně dopravy, regionálního rozvoje, průmyslu, turistiky a energetické politiky.

Matkailu kärsii todennäköisesti siitä, että Alppialueiden lumipeite vähenee ja Välimeren alueen lämpötilat nousevat. Ympäristöä rasittavat matkailumuodot voivat lisätä ilmastonmuutoksen kielteisiä vaikutuksia.

Pravděpodobně utrpí turistika v důsledku zmenšení sněhové pokrývky v alpských oblastech a kvůli rostoucím teplotám v oblasti Středomoří. Nepříznivé důsledky změny klimatu mohou být zhoršeny neudržitelnými formami turistiky.

Muuttuvilla sääoloilla on myös merkittäviä vaikutuksia ihmisten, eläinten ja kasvien terveyteen. Sään aiheuttamat kuolemantapaukset ja sairaudet voivat lisääntyä äärimmäisten sääolosuhteiden yleistyessä. Ilmastonmuutos voi myös lisätä vakavien tarttuvien vektorivälitteisten tautien, kuten zoonoosin, leviämistä[8]. Ilmastonmuutos uhkaa myös eläinten hyvinvointia ja voi myös vaikuttaa kasvien terveyteen siten, että olosuhteet ovat suotuisammat uusille tai haitallisille vierasorganismeille, jotka voivat vaikuttaa kielteisesti eläimillä, kasveilla ja niistä saatavilla tuotteilla käytävään kauppaan.

Změna povětrnostních podmínek bude mít také hluboký vliv na lidské zdraví a zdraví zvířat a rostlin . Se zvyšující se frekvencí extrémních jevů by mohl vzrůst počet úmrtí a onemocnění souvisejících s počasím. Následkem změny klimatu by se rovněž mohlo zvýšit rozšíření závažných infekčních onemocnění přenášených vektory včetně zoonóz[8]. Změna klimatu ohrozí dobré životní podmínky zvířat a může mít rovněž dopad na zdraví rostlin tím, že upřednostní nové nebo migrující škodlivé organismy, což by mohlo nepříznivě ovlivnit obchod se zvířaty, rostlinami a produkty z nich.

Ilmastonmuutos muuttaa merkittävästi vesivarojen laatua ja saatavuutta, ja vaikuttaa useisiin sektoreihin, kuten elintarviketuotantoon, jossa vedellä on suuri merkitys. Yli 80 prosenttia maatalousmaasta saa ravintonsa sateesta. Ruoan tuotanto riippuu myös kasteluun käytettävissä olevista vesivaroista. Veden rajallinen saatavuus aiheuttaa jo ongelmia Euroopan useilla eri alueilla. Tilanteen odotetaan huonontuvan ilmastonmuutoksen johdosta. Huomattavasta vesistressistä kärsivien alueiden määrän odotetaan nousevan tämän hetkisestä 19 prosentista 35 prosenttiin vuoteen 2070 mennessä. Tämä saattaa myös lisätä väestön muuttopaineita.

Změna klimatu vyvolá významné změny v kvalitě a dostupnosti vodních zdrojů , což ovlivní mnoho odvětví včetně produkce potravin, kde voda hraje zásadní roli. Přes 80 % zemědělské půdy je zavlažováno deštěm. Produkce potravin rovněž závisí na dostupných vodních zdrojích pro zavlažování. Omezená dostupnost vody již nyní v mnoha částech Evropy představuje problém a situace se v důsledku změny klimatu pravděpodobně dále zhorší; očekává se, že podíl oblastí s velkým nedostatkem vody se do sedmdesátých let 21. století v Evropě zvětší z dnešních 19 % na 35 %. To by mohlo rovněž zvýšit migrační tlaky.

Ilmastonmuutos vaikuttaa yhä enenevässä määrin ekosysteemeihin, myös meriekosysteemeihin, ja sen johdosta myös biologista monimuotoisuutta häviää. Tämä vaikuttaa yksittäisiin lajeihin ja merkittävästi ekosysteemeihin ja niihin liittyviin palveluihin, joista yhteiskunta on riippuvainen. Ekosysteemeillä on merkittävä tehtävä ilmaston säätelijöinä. Suot ja kosteikot sekä syvänmeren alueet ovat hiilen merkittävä maanalainen varasto. Lisäksi marskimaat ja dyynit tarjoavat suojaa myrskyiltä. Ilmastonmuutos vaikuttaa myös muihin ekosysteemipalveluihin, kuten vedensaantiin, ruoan tuotantoon ja rakennusmateriaalien saantiin. Lisäksi merien tila voi heikentyä happamoitumisen johdosta. Tietyt maankäyttötavat ja suunnittelupäätökset (kuten tulvatasanteiden rakentaminen), samoin kuin meren kestämätön käyttö (esimerkiksi ylikalastus), ovat tehneet ekosysteemit ja sosioekonomiset järjestelmät haavoittuvammiksi ilmastonmuutokselle ja näin ollen heikentäneet niiden sopeutumiskykyä.

Změna klimatu bude stále více příčinou degradace ekosystému včetně mořských ekosystémů a ztráty biologické rozmanitosti , což postihne jednotlivé druhy a bude to mít významný vliv na ekosystémy na jedné straně a s nimi spojené služby, na nichž společnost závisí. Ekosystémy hrají bezprostřední roli v regulaci klimatu, jelikož rašeliniště, mokřady a hluboká moře jsou významným podzemním úložištěm uhlíku. Ekosystémy slanisek a duny navíc poskytují ochranu před bouřkami. Ovlivněny budou také další služby ekosystémů, jako je zásobování pitnou vodou, produkce potravin a stavební materiály, a stav oceánů se může zhoršit vinou acidifikace. Některé postupy využívání půdy a plánovací rozhodnutí (např. stavby v záplavových oblastech), stejně jako neudržitelné využívání moře (např. nadměrný rybolov) zvýšily zranitelnost ekosystémů a sociálně-ekonomických systémů vůči změně klimatu, a snížily tak jejich schopnost přizpůsobení.

Päättäjien on ymmärrettävä nämä ilmastonmuutoksen vaikutuksen sekä kehitettävä ja pantava täytäntöön toimintapolitiikkoja optimaalisen sopeutumistason varmistamiseksi. Veden, maan ja biologisten varojen hoitoon ja suojeluun liittyvät strategiat ovat eräs tapa käsitellä vaikutuksia. Strategioilla pyritään säilyttämään ja palauttamaan terveet, tehokkaasti toimivat ja ilmastonmuutoksen vaikutuksia kestävät ekosysteemit. Niillä voidaan myös edistää katastrofien ehkäisyä, kuten äskettäisessä komission tiedonannossa todetaan[9]. Todisteiden[10] mukaan tehokkaampi tapa sopeutua ilmastonmuutoksen vaikutuksiin kuin pelkästään fyysiseen infrastruktuuriin keskittyminen voi olla pyrkimys hyödyntää luonnon kykyä absorboida vaikutukset tai rajoittaa niitä kaupunkialueilla ja maaseudulla. Vihreällä infrastruktuurilla[11] voi olla merkittävä rooli ilmastonmuutokseen sopeutumisessa, koska se tarjoaa tärkeitä resursseja sosiaalisiin ja taloudellisiin tarkoituksiin äärimmäisissä ilmasto-olosuhteissa. Esimerkkinä voidaan mainita maaperän hiilen ja veden varastointikyvyn parantaminen sekä veden säilymiseen luonnollisissa järjestelmissä kuivuuden vaikutusten lieventämiseksi ja tulvien, maaperän eroosion ja aavikoitumisen estämiseksi.

Výzvou pro tvůrce politiky je porozumět těmto dopadům změny klimatu a rozvíjet a provádět politiky pro zajištění optimální úrovně přizpůsobení. Jednou z cest, jak tyto dopady řešit, jsou strategie zaměřené na řízení a zachování vodních, půdních a biologických zdrojů k udržení a obnovení zdravých a efektivně fungujících ekosystémů odolných vůči změně klimatu, které rovněž mohou přispět k prevenci katastrof, jíž se věnovalo nedávné sdělení Komise[9]. Důkazy[10] naznačují, že využití schopnosti přírody zachytit nebo kontrolovat dopady v městských a venkovských oblastech může být pro přizpůsobení účinnější, než se jednoduše zaměřit na fyzickou infrastrukturu. Klíčovou roli může v přizpůsobení hrát zelená infrastruktura[11] tím, že poskytne za extrémních klimatických podmínek nezbytné zdroje pro sociální a hospodářské účely. Mezi příklady patří zlepšení schopnosti půdy zadržovat uhlík a vodu a zachování vody v přírodních systémech pro zmírnění účinků sucha a zabránění povodním, erozi půdy a dezertifikaci.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Edistetään sellaisia strategioita, joilla lisätään terveyden, omaisuuden ja maan tuottavien toimintojen ilmastonmuutoksen sietoa esimerkiksi parantamalla vesivarojen ja ekosysteemien hoitoa. |

Činnost (EU a členské státy) Podporovat strategie zvyšující odolnost zdravotních, infrastrukturních a produktivních funkcí půdy vůči změně klimatu, mimo jiné zlepšeným řízením vodních zdrojů a ekosystémů. |

- 2.2 Sopeutumiseen sovellettava strateginen lähestymistapa taloudellisesta näkökulmasta

- 2.2 Ekonomické argumenty pro strategický přístup k přizpůsobení

Jotkut yksilöt tai yritykset (esimerkiksi maataloudessa ja matkailualalla) saattavat voida tietyssä määrin vastata markkinoiden signaaleihin tai ilmastonmuutoksen vaikutusten aiheuttamiin muutoksiin ympäristössä (autonominen sopeutuminen). Autonominen sopeutuminen ei todennäköisesti kuitenkaan ole optimaalista epävarmuuksien, puutteellisten tietojen ja taloudellisten rasitteiden vuoksi. Tämä tarkoittaa, että emme voi jättää sopeutumistoimia pelkästään kansallisten tai yritysten toteutettavaksi.

Někteří jednotlivci nebo podniky (v odvětvích, jako je zemědělství a turistika) mohou být na tržní signály nebo změny životního prostředí způsobené dopady změny klimatu schopni reagovat („individuální přizpůsobení“). Toto individuální přizpůsobení však vinou nejistoty, nedokonalých informací nebo ovšem také kvůli finančním omezením pravděpodobně nepovede k optimálním výsledkům. Znamená to, že nemůžeme úsilí v oblasti přizpůsobení nechat pouze na jednotlivcích nebo podnicích.

Tietyt sopeutumistoimet voivat myös enemmänkin lisätä haavoittuvuutta kuin vähentää sitä. Esimerkkinä näistä sopeutumista heikentävistä toimista (mal-adaptation) ovat merenpinnan nousulta tai tulvilta suojaava infrastruktuuri, jotka voivat häiritä rannikko- ja vesistöjärjestelmien luonnollista dynamiikkaa, taikka jäähdytys- tai vesihuoltoteknologiat, jotka voivat lisätä energiankulutusta.

Některé činnosti v oblasti přizpůsobení navíc mohou zranitelnost zvýšit, místo aby ji snížily. Mezi příklady takového „nesprávného přizpůsobení“ patří zvýšení hladiny moře nebo infrastruktura na ochranu před povodněmi, která může narušit přirozenou dynamickou povahu pobřežních a říčních systémů, nebo technologie chlazení nebo zásobování vodou, které mohou zvýšit spotřebu energie.

Ehkäisevillä toimilla saadaan selkeitä taloudellisia, ympäristöön liittyviä ja sosiaalisia hyötyjä ennakoimalla ilmastonmuutoksen mahdollisia vaikutuksia ja minimoimalla ekosysteemeille, ihmisten terveydelle, taloudelle ja infrastruktuureille aiheutuvat uhat. Vaikka sopeutumisen kustannuksista tarvitaan yksityiskohtaisempia tietoja, useiden lähteiden[12] mukaan ilmastonmuutoksen vastaisten toimien (kuten päästöjen vähentämiseen ja sopeutumiseen liittyvien toimien) toteuttamisen kustannukset ovat huomattavasti alhaisemmat kuin toimimatta jättämisen kustannukset keskipitkällä ja pitkällä aikavälillä.

Preventivní činnost má jasné hospodářské, environmentální a sociální přínosy díky předvídání potenciálních dopadů a minimalizaci hrozeb pro ekosystémy, lidské zdraví, ekonomiku a infrastrukturu. Přestože je o nákladech na přizpůsobení třeba více konkrétních informací, několik zdrojů[12] již uvádí, že náklady na činnost řešící změnu klimatu (včetně opatření pro zmírnění a přizpůsobení) budou ve střednědobém až dlouhodobém horizontu mnohem nižší než náklady na nečinnost.

2.3 Miksi tarvitaan EU:n tason toimia?

2.3 Proč je třeba přijmout opatření na úrovni EU?

Ilmastonmuutoksen vaikutusten alueellisen vaihtelun ja vakavuuden takia useimmat sopeutumiseen liittyvät toimenpiteet toteutetaan kansallisella, alueellisella tai paikallisella tasolla. Näitä toimenpiteitä voidaan kuitenkin tukea ja vahvistaa EU:n tason yhdennetyllä ja koordinoidulla lähestymistavalla.

Vzhledem k regionálním rozdílům a intenzitě klimatických dopadů bude většina opatření pro přizpůsobení přijata na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Tato opatření však mohou být podpořena a posílena integrovaným a koordinovaným přístupem na úrovni EU.

EU:lla on erityisen merkittävä tehtävä silloin, kun ilmastonmuutoksen vaikutukset ylittävät yksittäisten maiden rajat (esimerkiksi vesistöt ja merialueet sekä luonnonmaantieteelliset vyöhykkeet). Sopeutuminen edellyttää EU:n jäsenvaltioiden välistä solidaarisuutta[13], jotta voidaan varmistaa, että epäsuotuisassa asemassa olevat alueet ja ilmastonmuutoksesta eniten kärsivät alueet pystyvät toteuttamaan sopeutumisen edellyttämiä toimia. EU:n koordinoituja tarvitaan myös tietyillä aloilla (esimerkiksi maatalous, vesi, biologinen monimuotoisuus, kalastus ja energiaverkot), jotka ovat läheisessä yhteydessä EU:hun yhteismarkkinoiden ja yhteisten politiikkojen kautta.

EU má obzvláště silnou roli tam, kde dopady změny klimatu překračují hranice jednotlivých zemí (např. povodí řek, moře a biologicko-zeměpisné regiony). Přizpůsobení bude mezi členskými státy EU vyžadovat solidaritu[13] k zajištění toho, že znevýhodněné regiony a regiony nejvíce postižené změnou klimatu budou schopny přijmout nezbytná opatření pro přizpůsobení. V některých oblastech (např. zemědělství, vodní hospodářství, biologická rozmanitost, rybolov a energetické sítě), jež jsou na úrovni EU těsně integrovány prostřednictvím jednotného trhu a společných politik, navíc bude nezbytná koordinovaná činnost EU.

YK:n ilmastonmuutosta koskevan yleissopimuksen[14] 4 artiklassa määrätään, että kaikin tavoin on pyrittävä varmistamaan kansallisten tai alueellisten mukautumisstrategioiden hyväksyminen. Muutamat EU:n jäsenvaltiot ovat jo laatineet kansallisia sopeutumisstrategioita, mutta eivät kuitenkaan vielä kaikki. EU voi mainiosta helpottaa ilmastoa koskevien jäsenvaltioiden toimien koordinointia ja parhaiden käytänteiden vaihtoa jäsenvaltioiden kesken.

Článek 4 UNFCCC[14] stanoví, že musí být vynaloženo veškeré úsilí pro přijetí vnitrostátních nebo regionálních strategií pro přizpůsobení. Řada členských států EU vnitrostátní strategie pro přizpůsobení vypracovala, jiné tak však dosud neučinily. EU má vhodné postavení pro usnadnění koordinace a výměny osvědčených postupů ohledně klimatu mezi členskými státy.

3. EHDOTETTAVA EU:N TOIMINTAKEHYS: TAVOITTEET JA TOIMET

3. Navrhovaný rámec EU: CÍLE A OPATřENÍ

Ilmastonmuutokseen sopeutumista koskevan EU:n toimintakehyksen tavoitteena on parantaa EU:n kykyä sietää ilmastonmuutoksen vaikutuksia. Toimintakehys kunnioittaa toissijaisuusperiaatetta ja tukee EU:n yleisiä kestävän kehityksen tavoitteita.

Cílem rámce pro přizpůsobení EU je zlepšit odolnost EU vůči dopadům změny klimatu. Rámec bude respektovat zásadu subsidiarity a podpoří celkové cíle EU v oblasti udržitelného rozvoje.

EU:n toimintakehyksessä vahvistetaan vaiheittainen lähestymistapa. Tarkoituksena on, että vaiheessa 1 (2009–2012) luodaan perusta ilmastonmuutokseen sopeutumista koskevan kattavan EU:n strategian valmistelulle. Strategia pannaan täytäntöön vaiheessa 2, joka alkaa vuonna 2013.

Rámec EU bude postupovat v několika fázích. Záměrem je, aby první fáze (2009–2012) položila základy pro přípravu souhrnné strategie EU pro přizpůsobení, která bude provedena v průběhu druhé fáze zahájené v roce 2013.

Vaiheessa 1 keskitytään neljään toimintapilariin: 1) laajan tietopohjan muodostaminen ilmastonmuutoksen vaikutuksista ja seurauksista EU:lle, 2) sopeutumistoimien sisällyttäminen EU:n keskeisiin politiikkoihin, 3) erilaisten keinojen (markkinapohjaiset välineet, suuntaviivat, julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuudet) käyttäminen sopeutumistoimien tehokkuuden varmistamiseksi ja 4) sopeutumista koskevan kansainvälisen yhteistyön tehostaminen. Jotta vaihe 1 voisi onnistua, on EU:n, kansallisten, alueellisten ja paikallisviranomaisten tehtävä läheistä yhteistyötä.

První fáze se zaměří na čtyři pilíře činnosti: 1) vybudování pevné znalostní základny ohledně dopadů a důsledků změny klimatu pro EU; 2) integrace přizpůsobení do klíčových oblastí politiky EU; 3) využití kombinace politických nástrojů (tržně orientované nástroje, pokyny, partnerství veřejného a soukromého sektoru) pro dosažení efektivního přizpůsobení a 4) zintenzivnění mezinárodní spolupráce ohledně přizpůsobení. Aby byla první fáze úspěšná, musí orgány EU, vnitrostátní, regionální a místní orgány úzce spolupracovat.

Tässä asiakirjassa esitettävät ehdotukset koskevat toimia, jotka on toteutettava ensimmäisessä vaiheessa ja jotka eivät vaikuta EU:n budjetin tulevaan rakenteeseen eivätkä nykyisiin ja tuleviin monivuotisiin rahoituskehyksiin.

Návrhy uvedené v této bílé knize se týkají činnosti určené k provedení v první fázi a není jimi dotčena budoucí struktura rozpočtu EU ani současný a budoucí víceletý finanční rámec.

3.1 Tietämyksen laajentaminen

3.1 Vývoj znalostní základny

Jotta voitaisiin tehdä päätöksiä parhaista sopeutumistoimista, on tärkeää saada luotettavia tietoja ilmastonmuutoksen todennäköisistä vaikutuksista, niihin liittyvistä sosioekonomisista näkökohdista ja erilaisten sopeutumisvaihtoehtojen kustannuksista ja hyödyistä. Ilmastonmuutoksen vaikutuksista ja ilmaston haavoittuvuudesta tarvitaan lisää tietoa, jotta voidaan kehittää asianmukaisia vastatoimia. Sopeutumisesta saadut tiedot olisi annettava myös muiden maiden, erityisesti kehitysmaiden käyttöön.

Pro přijetí rozhodnutí o tom, jak se nejlépe přizpůsobit, je nezbytné mít přístup ke spolehlivým údajům o pravděpodobných dopadech změny klimatu, souvisejících sociálně-ekonomických aspektech a o nákladech a přínosech různých možností přizpůsobení. Potřebujeme více znalostí o dopadech klimatu a o zranitelnosti, aby bylo možné připravit vhodnou politickou reakci. Vytvořené znalosti o přizpůsobení by také měly být zpřístupněny ostatním zemím, obzvláště rozvojovým.

Tietoa ja tutkimuksia on jo merkittävässä määrin, mutta niitä ei jaeta jäsenvaltioiden kesken. Tehokas tapa parantaa tietämyksen hallinnointia olisi tietojenvaihtojärjestelmän perustaminen. Tietojenvaihtojärjestelmä toimisi tietoteknisenä välineenä ja ilmastonmuutoksen vaikutuksia, haavoittuvuutta ja parhaita käytänteitä koskevana tietokantana. Tietojenvaihtojärjestelmä täydentäisi yhteistä ympäristötietojärjestelmää (SEIS)[15], joka on Euroopan komission ja Euroopan ympäristökeskuksen yhteinen aloite EU:n laajuisen yhdennetyn ja jaetun ympäristötietojärjestelmän perustamisesta yhdessä jäsenvaltioiden kanssa[16]. Tietojenvaihtojärjestelmä nojautuisi myös ympäristön ja turvallisuuden maailmanlaajuisesta seurannasta (GMES) saataviin maantieteellisiin tietoihin.

Významný objem informací a výzkumu již existuje, není však sdílen mezi členskými státy. Efektivní cestou pro zlepšení řízení znalostí by bylo zřízení informačního systému jako nástroje informačních technologií a databáze o dopadech změny klimatu, zranitelnosti a osvědčených postupech pro přizpůsobení. Informační systém by přispíval do Evropského sdíleného systému informací o životním prostředí[15], iniciativy spočívající ve spolupráci mezi Evropskou komisí, Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a členskými státy na zřízení integrovaného a sdíleného systému informací o životním prostředí v rámci celé EU[16]. Informační systém by vycházel také z geografických informací poskytnutých Globálním monitoringem životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Lisäksi tarvitaan ennakoivaa tutkimus- ja koulutuspolitiikkaa edistämään parempaa tietämystä ilmastonmuutoksen vaikutuksista ja kehittämään taitoja, menetelmiä ja tekniikoita, joilla voidaan selviytyä ilmastonmuutoksen vaikutuksista. Äskettäisessä komission valmisteluasiakirjassa[17] selostetaan yksityiskohtaisesti tutkimustarpeita, myös ilmastonmuutosten vaikutusten ja niihin sopeutumisen alalta. Ilmastonmuutos on myöskin keskeinen asia vastikään avatussa Euroopan innovaatio- ja teknologiainstituutissa, johon aiotaan perustaa ilmastonmuutosta ja sopeutumista koskeva tieto- ja innovaatioyhteisö.

Je nezbytná iniciativní výzkumná a vzdělávací politika k podpoře lepšího porozumění dopadům změny klimatu a rozvoje dovedností, metod a technologií pro jejich řešení. Nedávný pracovní dokument útvarů Komise[17] poskytl podrobné informace o výzkumných potřebách včetně potřeb týkajících se dopadů změny klimatu a přizpůsobení. Změna klimatu bude navíc významnou otázkou pro nedávno otevřený Evropský inovační a technologický institut, který zřizuje Společenství pro vědomosti a inovace pro změnu klimatu a přizpůsobení.

Menetelmät, mallit, tietosarjat ja ennakointivälineet, joita voidaan laatia tieto- ja viestintäteknologian avulla, auttavat ilmastovaikutusten ymmärtämisessä ja ennustamisessa sekä haavoittuvuuksien toteamisessa ja asianmukaisten sopeutumistoimenpiteiden kehittämisessä. Näiden välineiden kehittäminen on vielä kesken. Haavoittuvuutta on arvioitava yhdessä jäsenvaltioiden kanssa laajempaa ilmastoskenaariota ja erilaisia maantieteellisiä tasoja vasten, jotta sopeutumistoimenpiteet voidaan määritellä niin tarkkaan kuin mahdollista. Komissio tutkii tällä hetkellä keinoja parantaa vaikutusten ja sopeutumistoimien seurantaa, jotta se voisi kehittää haavoittuvuutta koskevia indikaattoreita. Sopeutumisen kustannuksista ja hyödyistä tarvitaan kiireesi enemmän kvantitatiivista tietoa.

Metody, modely, soubory dat a nástroje pro předpovídání, jejichž výkony mohou zlepšit informační a komunikační technologie, napomáhají porozumění a předpovídání změny klimatu, identifikaci zranitelných míst a rozvoji příslušných opatření pro přizpůsobení. Na rozvoji těchto nástrojů je nutná další práce. Zranitelnost je nutné ve spolupráci s členskými státy posuzovat ve vztahu k široké škále klimatických scénářů a v různých zeměpisných měřítcích, aby mohla být opatření pro přizpůsobení definována co nejpřesněji. Komise v současnosti zkoumá způsoby, jak zlepšit monitorování dopadů a opatření pro přizpůsobení, s cílem vypracovat ukazatele zranitelnosti. Rovněž je neodkladně třeba více kvantifikovaných informací o nákladech a přínosech přizpůsobení.

Koordinaatiota olisi lisäksi parannettava, jos jäsenvaltio on jonkin sopeutumiseen liittyvän tutkimuksen kärjessä.

Navíc by měla být posílena koordinace v případech, kdy členské státy udávají směr významnému výzkumnému úsilí v oblasti přizpůsobení.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Toteutetaan tarvittavat toimet, jotta tietojenvaihtojärjestelmä voidaan käynnistää vuoteen 2011 mennessä. Kehitetään menetelmiä, malleja, tietosarjoja ja ennakointivälineitä vuoteen 2011 mennessä. Kehitetään indikaattoreita ja parannetaan ilmastonmuutoksen vaikutusten, myös herkkyysvaikutusten, ja sopeutumisessa tapahtuvan kehityksen seurantaa vuoteen 2011 mennessä. Arvioidaan sopeutumisen kustannukset ja hyödyt vuoteen 2011 mennessä. |

Činnost (EU a členské státy) Přijmout nezbytné kroky ke zřízení informačního systému do roku 2011; Do roku 2011 vypracovat metody, modely, soubory dat a nástroje pro předpovídání; Do roku 2011 vypracovat ukazatele pro zlepšené monitorování změny klimatu včetně dopadů na zranitelnost a pokroku v přizpůsobení; Do roku 2011 posoudit náklady a přínosy možností pro přizpůsobení. |

- 3.2 Sopeutumistoimien sisällyttäminen EU:n politiikkoihin

- 3.2 Integrace přizpůsobení do politik EU

Sopeutuminen on sisällytettävä EU:n politiikkoihin. Tämä on suunniteltava huolellisesti pätevien tieteellisten ja taloudellisten analyysien perusteella. Kullakin politiikan osa-alueella olisi tarkasteltava, miten politiikkoja voidaan suunnata uudelleen tai muuttaa sopeutumisen helpottamiseksi. Sopeutumisen vaihtoehdot vaihtelevat sektoreittain ja edellyttävät joissakin tapauksissa rahoitusta. Kullakin sektorilla on tehtävä lisää työtä ilmastonmuutoksen vaikutusten ymmärryksen parantamiseksi, asianmukaisten vastatoimien arvioimiseksi ja tarvittavan rahoituksen turvaamiseksi. Uudelleentarkastelu olisi aloitettava vaiheen 1 (2009–2012) aikana.

Přizpůsobení je třeba začlenit do politik EU. Toto začlenění je nutné pečlivě připravit na základě solidní vědecké a ekonomické analýzy. V každé oblasti politiky by měl proběhnout přezkum ohledně toho, jak by bylo možné změnit politiky nebo jejich zaměření za účelem usnadnění přizpůsobení. Možnosti přizpůsobení se budou v různých sektorech lišit a v některých případech budou vyžadovat financování. V každém odvětví je třeba další práce s cílem zlepšit porozumění dopadům změny klimatu, posoudit vhodné reakce a zajistit nezbytné finanční prostředky. Tento přezkum by měl začít během první fáze (2009–2012).

Kullakin politiikan alueella on vastattava seuraaviin keskeisiin kysymyksiin:

V každé oblasti politiky je nutné odpovědět na následující klíčové otázky:

- Mitkä ovat ilmastonmuutoksen todelliset ja mahdolliset vaikutukset tällä sektorilla?

- Jaké jsou skutečné a potenciální dopady změny klimatu v odvětví?

- Mitkä ovat toimien/toimimatta jättämisen kustannukset?

- Jaké jsou náklady činnosti/nečinnosti?

- Miten ehdotetut toimet vaikuttavat muihin sektoreihin ja millaisia vuorovaikutuksia niillä on muiden sektorien kanssa?

- Jaké dopady mají navržená opatření na politiky ostatních odvětví a jak se vzájemně ovlivňují?

Näistä kysymyksistä riippumatta ja ennustettujen vaikutusten valossa varhaiset toimet ovat tärkeitä erityisesti EU-politiikan eri sektoreilla. Jäljempänä esitettävät alat ovat sellaisia, joihin EU:n politiikka liittyy vahvasti. Niiden osalta on selvitettävä, millaisia toimia tarvitaan. Ensisijaisina olisi pidettävä sopeutumistoimenpiteitä, joista saadaan sosiaalisia ja/tai taloudellisia nettohyötyjä riippumatta tulevaisuutta koskevien ennusteiden epävarmuuksista (ns. no-regret-toimenpiteet). Ensisijaisina olisi myös pidettävä toimenpiteitä, jotka hyödyttävät sekä päästöjen vähentämistä että vaikutuksiin sopeutumista.

Nehledě na uvedené otázky má vzhledem k předpokládanému dopadu zejména na odvětví klíčových politik EU včasná akce při přizpůsobení zásadní význam. Níže uvedená odvětví jsou charakteristická silným zapojením politik EU, pro něž jsou třeba strategie pro přizpůsobení, nastiňující typy činností. Je třeba upřednostnit opatření pro přizpůsobení, která bez ohledu na nejistotu ohledně budoucích předpovědí vytvářejí čisté společenské a/nebo hospodářské přínosy, tedy opatření, jejichž přijetí nebudeme muset litovat. Rovněž by měla být upřednostněna opatření s přínosem pro zmírnění i přizpůsobení.

3.2.1 Terveys- ja sosiaalipolitiikan sietokyvyn parantaminen

3.2.1 Zvyšování odolnosti zdravotních a sociálních politik

EU:n terveysstrategiassa[18] on sopeutumistoimia. Vaikka tärkeimmät toimet olisikin toteutettava jäsenvaltioissa, EU:n olisi tuettava jäsenvaltioita EU:n terveysohjelman[19] kautta sekä muilla keinoilla EY:n perustamissopimuksen 152 artiklan[20] mukaisesti. Komission olisi yhdessä WHO:n ja EU:n virastojen kanssa tutkittava mahdollisuuksia varmistaa ilmastonmuutoksen terveysvaikutusten riittävä seuranta ja vähentäminen. Varmistuskeinoja voisivat olla epidemiologinen seuranta, tartuntatautien valvonta ja äärimmäisten tilanteiden vaikutusten valvonta. Lisätietoja on erityisessä terveyttä ja ilmastonmuutokseen sopeutumista koskevassa valmisteluasiakirjassa.

Strategie EU pro zdraví [18] předpokládá činnost v oblasti přizpůsobení. Zatímco hlavní politickou činnost by měly provádět členské státy, EU by měla využít opatření pro pomoc členským státům v rámci programu EU pro veřejné zdraví[19] a dalšími prostředky v souladu s článkem 152 Smlouvy[20]. Společně s WHO a agenturami EU by měla prozkoumat způsoby zajištění řádného dozoru nad dopady změny klimatu na zdraví a jejich kontroly, jako je epidemiologický dozor, kontrola přenosných nemocí a důsledků extrémních jevů. Další podrobnosti jsou uvedeny ve specifickém pracovním dokumentu o zdraví a přizpůsobení se změně klimatu.

Eläinten terveyteen kohdistuvia vaikutuksia on käsiteltävä pääasiassa maatilatasolla, mutta tietyillä alueilla myös eläintiheyden ja elävien eläinten nykyisten liikkumistapojen kannalta. Eläinten terveyttä koskevan yhteisön strategian[21] tavoitteena on asettaa etusijalle sairauksien valvonta, tietojenkeruun parantaminen ja nykyisen eläintautien valvonnan tehostaminen. Strategiassa keskitytään tautien ehkäisyyn (esimerkiksi bioturvallisuuteen) jälkihoitotoimenpiteiden sijaan. Siinä tarkastellaan myös, miten ilmastonmuutos vaikuttaa tautien esiintymiseen.

Dopady na zdraví zvířat bude třeba řešit v zásadě na úrovni zemědělských podniků, ale také ve vztahu k hustotě zvířecí populace v některých regionech a k aktuálním vzorcům pohybu živých zvířat. Cílem strategie Společenství v oblasti zdraví zvířat[21] je stanovit priority v kontrole nemocí, zlepšit sběr dat a zintenzivnit stávající dohled nad nemocemi zvířat. Místo na reaktivní opatření se zaměřuje na prevenci nemocí, například biologickou ochranu, a bude se zabývat tím, jak změna klimatu ovlivňuje výskyt nemocí.

Sosiaalipolitiikan osalta on yhä enemmän todisteita siitä, että vähemmän resursseja omaavat ovat haavoittuvampia ilmastonmuutoksen vaikutukselle kuin muut. Sopeutumispolitiikkojen kannalta on elintärkeää, että taakat jakautuvat tasapuolisesti ja vaikutukset pienituloisten ryhmien työllisyyteen ja elämänlaatuun otetaan huomioon. Sopeutumispolitiikkojen sosiaalista ulottuvuutta on edistettävä nykyisissä EU:n prosesseissa sosiaali- ja työllisyysalalla, ja kaikki sosiaaliset kumppanit on saatava toimintaan mukaan.

Pokud jde o sociální oblast, roste počet důkazů o tom, že ti, kdo mají méně zdrojů, jsou vůči důsledkům změny klimatu zranitelnější. Pro úspěch politik přizpůsobení je životně důležité, aby břemena rozdělovaly rovným dílem a aby byly zohledněny dopady na pracovní místa a na kvalitu života nízkopříjmových skupin. Je nutné sledovat sociální rozměr politik přizpůsobení v rámci stávajících procesů EU v oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti a zapojit všechny sociální partnery.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Kehitetään ilmastonmuutoksen terveysvaikutuksia koskevia suuntaviivoja ja valvontamekanismeja vuoteen 2011 mennessä. Tehostetaan nykyisten eläintautien seuranta- ja valvontajärjestelmiä. Arvioidaan ilmastonmuutoksen ja sopeutumispolitiikkojen vaikutukset työllisyyteen ja haavoittuvien sosiaalisten ryhmien hyvinvointiin. |

Činnost (EU a členské státy) Do roku 2011 vypracovat pokyny a mechanismy dozoru pro zdravotní dopady změny klimatu; Posílit stávající systémy dohledu nad nemocemi zvířat a jejich kontroly; Posoudit dopady změny klimatu a politik přizpůsobení na zaměstnanost a dobré životní podmínky zranitelných sociálních skupin. |

- 3.2.2 Maatalouden ja metsien sietokyvyn parantaminen

- 3.2.2 Zvyšování odolnosti zemědělství a lesů

Koska maanhoito on EU:ssa suurimmaksi osaksi viljelijöiden tehtävänä, yhteisellä maatalouspolitiikalla (YMP) voidaan helpottaa sopeutumista muuttuviin olosuhteisiin auttamalla viljelijöitä mukauttamaan tuotantoaan muuttuvaan ilmastoon ja lisäksi auttamalla tarjoamaan laajempia, tietynlaisesta maanhoidosta riippuvaisia ekosysteemipalveluja. Tässä merkityksessä jäsenvaltioita olisi kannustettava sisällyttämään ilmastonmuutokseen sopeutuminen maaseudun kehityksen kolmeen osa-alueeseen kilpailukyvyn, ympäristön ja maaseudun elämänlaadun parantamiseksi. Lisäksi voitaisiin tutkia toimenpiteiden soveltuvuutta alueellisella tasolla maatilatasoa laajemmin. Maatilojen neuvontajärjestelmää voitaisiin käyttää tietojen jakamiseen ja uusien tilanhoitomenetelmien ja teknologioiden käyttöön oton edistämiseen ilmastonmuutokseen sopeutumisen helpottamiseksi.

Jelikož s většinou půdy v EU hospodaří zemědělci, je SZP v dobré pozici k tomu, aby v procesu přizpůsobení hrála ústřední roli, a to nejen tím, že pomůže zemědělcům přizpůsobit jejich produkci měnící se klimatické situaci, ale také tím, že pomůže poskytnout širší služby ekosystému závislé na specifickém hospodaření s půdou. Členské státy by v tomto smyslu měly být vyzvány, aby přizpůsobení změně klimatu zahrnuly do tří oblastí rozvoje venkova zaměřených na zlepšení konkurenceschopnosti, životního prostředí a kvality života ve venkovských oblastech. Navíc by mohla být přezkoumána použitelnost opatření v územním rozsahu přesahujícím úroveň zemědělských podniků. Zemědělský poradenský systém by se mohl využít k šíření znalostí a povzbuzovat k přijetí nových metod a technologií hospodaření v zemědělském podniku, které usnadňují přizpůsobení změně klimatu.

Yleisemmällä tasolla voitaisiin tarkastella, voiko yhteinen maatalouspolitiikka tarjota kestävälle tuotannolle riittävän toimintakehyksen ja mahdollistaa siten, että maatalousala pystyy kohtaamaan muuttuvien ilmasto-olosuhteiden tuomat haasteet. Tähän sisältyy muun muassa sen arviointi, mitkä veden määrää ja laatua koskevat vaatimukset olisi sisällytettävä asiaankuuluviin yhteisen maatalouspolitiikan välineisiin, sekä parannettava vedenkäytön tehokkuutta maataloudessa erityisesti vesistressistä kärsivillä alueilla. Lisäksi olisi harkittava mahdollista tukea maatiloille, jotka ovat erityisen haavoittuvia ilmastonmuutoksen vaikutuksille. Lisätietoja on erityisessä maataloutta ja ilmastonmuutokseen sopeutumista koskevassa valmisteluasiakirjassa. Joka tapauksessa yhteisen maatalouspolitiikan osuutta ilmastonmuutokseen sopeutumisessa on tarkasteltava myös yhteisen maatalouspolitiikan uudelleentarkastelun yhteydessä vuoden 2013 jälkeen.

Na obecnější úrovni je třeba dbát na to, aby SZP poskytovala vhodný rámec pro udržitelnou výrobu, a umožnila tak odvětví zemědělství řešit problémy vzniklé měnícími se klimatickými podmínkami. To bude mimo jiné zahrnovat posouzení toho, které požadavky na množství a kvalitu vody by měly být dále integrovány do příslušných nástrojů SZP, stejně jako zefektivnění využívání vody zejména v regionech s jejím nedostatkem. Lze také zvážit možnou podporu pro zemědělské podniky, jež jsou obzvláště zranitelné vůči dopadům změny klimatu. Další podrobnosti jsou uvedeny ve specifickém pracovním dokumentu o zemědělství a přizpůsobení se změně klimatu. Možný příspěvek SZP k přizpůsobení se změně klimatu bude v každém případě nutné prošetřit v souvislosti s přezkumem SZP po roce 2013.

Metsien osalta EU:n metsästrategiaa olisi täydennettävä ilmastoon liittyvillä näkökohdilla. Metsiä koskevan EU:n toimintaohjelman yhteydessä olisi käynnistettävä keskustelu vaihtoehdoista, joita EU voi soveltaa metsien suojeluun ja metsätietojärjestelmiin.

Pokud jde o lesy, strategie EU v oblasti lesního hospodářství by mohla být aktualizována o aspekty související s klimatem; v rámci akčního plánu EU pro lesnictví by měla být zahájena debata o možnostech přístupu EU k ochraně lesů a k informačním systémům v oblasti lesnictví.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Varmistetaan, että sopeutumistoimenpiteet ja vesihuolto sisällytetään kansallisiin maaseudun kehittämistä koskeviin strategioihin ja ohjelmiin vuosina 2007–2013. Selvitetään, miten sopeutuminen voidaan sisällyttää maaseudun kehittämisen kolmeen osaan ja tukea riittävästi kestävää tuotanto sekä sitä, miten yhteisellä maatalouspolitiikalla voidaan edistää veden tehokasta käyttöä maataloudessa. Tutkitaan maatilojen neuvontajärjestelmän mahdollisuuksia vahvistaa koulutusta, tietämystä ja uusien teknologioiden käyttöönottoa sopeutumisen helpottamiseksi. Päivitetään metsästrategia ja käynnistetään keskustelu metsien suojeluun ja metsätietojärjestelmiin sovellettavasta EU:n lähestymistavasta. |

Činnost (EU a členské státy) Zajistit, aby byla opatření pro přizpůsobení a hospodaření s vodou začleněna do vnitrostátních strategií a programů rozvoje venkova na období 2007–2103; Zvážit, jak lze přizpůsobení začlenit do tří oblastí rozvoje venkova, a poskytnout přiměřenou podporu udržitelné výrobě, zahrnující příspěvek SZP k efektivnímu využívání vody v zemědělství; Prozkoumat schopnost zemědělského poradenského systému posílit odbornou přípravu, znalosti a přijímání nových technologií usnadňujících přizpůsobení; Aktualizovat strategii v oblasti lesního hospodářství o možnosti pro přístup EU k ochraně lesů a k informačním systémům v oblasti lesnictví. |

- 3.2.3 Biologisen monimuotoisuuden, ekosysteemien ja veden sietokyvyn parantaminen

- 3.2.3 Zvyšování odolnosti biologické rozmanitosti, ekosystémů a vody

Ekosysteemipalvelut, kuten hiilidioksidin talteenotto, tulvasuojelu ja maaperän suojeleminen eroosiolta liittyvät suoraan ilmastonmuutokseen ja terveisiin ekosysteemeihin. Ne ovat myös tärkeä keino suojautua joiltakin ilmastonmuutoksen äärimmäisimmiltä vaikutuksilta. Lisäksi tarvitaan kattava ja yhdennetty lähestymistapa ekosysteemien ja niistä saatavien tuotteiden ja palvelujen säilyttämiseen ja parantamiseen. Useat jäsenvaltiot ovat tehneet aloitteita maalla ja vedessä olevan infrastruktuurinsa suojelemiseksi. EU:n tason koordinaation lisäämisellä saatettaisiin saada lisähyötyjä.

Služby ekosystému, jako je sekvestrace uhlíku, ochrana proti povodním a proti erozi půdy, jsou přímo spojeny se změnou klimatu a zdravé ekosystémy jsou zásadním protiopatřením proti některým z jeho nejextrémnějších dopadů. Je třeba komplexní a integrovaný přístup k uchování a posílení ekosystémů a produktů a služeb, které nabízejí. Řada členských států vypracovala iniciativy navržené na ochranu své pozemní a vodní infrastruktury. Větší koordinace na úrovni EU by mohla vytvořit další přínosy.

Veden osalta monilla nykyisillä EU:n politiikoilla voidaan täydentää sopeutumistoimia. Erityisesti vesipolitiikan puitedirektiivissä[22] säädetään oikeudellisesta kehyksestä, jolla suojellaan ja säilytetään puhdas vesi Euroopassa vuoteen 2015 mennessä ja varmistetaan veden pitkän aikavälin kestävä käyttö. Direktiivin nojalla on laadittava vesipiirin hoitosuunnitelmat vuoteen 2009 mennessä. Niissä otetaan huomioon ilmastonmuutoksen vaikutukset. Vuonna 2015 laadittavien seuraavien suunnitelmien pitäisi olla täysin kestäviä ilmaston kannalta. Ilmastonmuutos on myös sisällytettävä asianmukaisesti tulvadirektiivin[23] täytäntöönpanoon, Jäsenvaltiot parantavat tämän direktiivin täysimääräisellä täytäntöönpanolla kykyä sietää ilmastonmuutosta ja helpottavat mukautumistoimia.

Pokud jde o vodu, k úsilí o přizpůsobení přispívá řada stávajících politik EU. Konkrétně rámcová směrnice o vodě[22] zřizuje právní rámec pro ochranu a obnovu čisté vody v celé Evropě do roku 2015 a pro zajištění dlouhodobého udržitelného využívání vody. Plány povodí, jež mají být na základě uvedené směrnice vypracovány v roce 2009, zohlední dopady změny klimatu a příští generace těchto plánů se lhůtou v roce 2015 by měly být vůči klimatu zcela odolné. Změnu klimatu je navíc třeba řádně začlenit do provádění směrnice o povodních[23]. Plné provedení této směrnice členskými státy EU napomůže zvýšení odolnosti a usnadní úsilí o přizpůsobení.

Veden vähyyden vuoksi komissio arvioi tarvetta säädellä edelleen vettä käyttävien laitteiden standardeja sekä maatalouden, kotitalouksien ja rakennusten veden käyttöä. Vesipolitiikan puitedirektiivi sekä veden vähyyttä ja kuivuutta koskeva strategia[24] uusitaan vuonna 2012. Tässä yhteydessä olisi arvioitava vaihtoehtoja, joilla voidaan parantaa ekosysteemien kykyä varastoida vettä. Tällä voitaisiin ehkäistä kuivuutta ja vähentää tulvariskejä. Liiteasiakirjassa on yksityiskohtaisempi selostus vesiasioista.

Pokud jde o nedostatek vody, posoudí Komise potřebu další regulace norem zařízení využívajících vodu a nakládání s vodou v zemědělství, v domácnostech a v budovách. Při přezkumu provádění rámcové směrnice o vodě a strategie pro řešení nedostatku vody a sucha[24], plánovaného na rok 2012, by se měly vyhodnotit možnosti, jak posílit schopnost ekosystémů zadržovat vodu pro zvýšení odolnosti vůči suchu a snížení rizik povodní. Podrobnější výklad otázek souvisejících s vodou poskytuje doprovodný dokument.

Ilmastonmuutoksen vaikutukset on otettava huomioon myös Natura 2000 -alueiden[25] hoidossa luontoalueiden monimuotoisuuden ja yhteenkytkettävyyden varmistamiseksi. Alueiden yhteenkytkeytyminen mahdollistaa lajien muuton ja säilymisen ilmasto-olosuhteiden muuttuessa. Tulevaisuudessa saattaa olla tarpeen harkita läpäisevien maisemien perustamista luonnonalueiden yhteenkytkettävyyden edistämiseksi.

Pokud jde o stanoviště, dopady změny klimatu je rovněž nutné vzít v úvahu při správě oblastí sítě Natura 2000[25] pro zajištění rozmanitosti a propojenosti přírodních oblastí a pro umožnění migrace a přežití druhů, když se změní klimatické podmínky. V budoucnu může být nezbytné zvážit vytvoření propustné krajiny za účelem posílení propojenosti přírodních oblastí.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Selvitetään sellaisten politiikkojen ja toimenpiteiden kehittämismahdollisuuksia, joilla voidaan puuttua biologisen monimuotoisuuden häviämiseen ja ilmastonmuutokseen yhdennetyllä tavalla lisäetujen hyödyntämiseksi kokonaisuudessaan ja maapallon lämpenemistä nopeuttavien ekosysteemivaikutusten välttämiseksi. Kehitetään suuntaviivat ja välineistöä (ohjeet ja parhaiden käytäntöjen vaihto) kehittäminen vuoden 2009 loppuun mennessä sen varmistamiseksi, että vesipiirien hoitosuunnitelmissa otetaan huomioon sopeutuminen ilmastonmuutokseen. Varmistetaan, että ilmastonmuutos otetaan huomioon tulvadirektiivin täytäntöönpanossa. Arvioidaan maatalouden, kotitalouksien ja rakennusten veden käytön tehokkuuden parantamisen edellyttämien lisätoimien tarve. Selvitetään, voidaanko toimintapolitiikoilla ja toimenpiteillä lisätä ekosysteemien kapasiteettia varastoida vettä Euroopassa. Laaditaan ehdotus suuntaviivoiksi, jotka koskevat ilmastonmuutoksen vaikutusten huomioimista Natura 2000 -alueiden hoidossa. |

Činnost (EU a členské státy) Prozkoumat možnosti zlepšení politik a rozvoje opatření řešících integrovaným způsobem ztrátu biologické rozmanitosti a změnu klimatu s cílem plně využít společných přínosů a zamezit reakcím ekosystému, jež zrychlují globální oteplování; Do konce roku 2009 vytvořit pokyny a sadu nástrojů (pokyny a výměna osvědčených postupů) s cílem zajistit odolnost plánů povodí vůči klimatu; Zajistit zohlednění změny klimatu při provádění směrnice o povodních; Posoudit potřebu dalších opatření pro zlepšení nakládání s vodou v zemědělství, v domácnostech a v budovách; Prozkoumat potenciál politik a opatření pro posílení schopnosti ekosystému v Evropě zadržovat vodu; Do roku 2010 vypracovat pokyny k řešení dopadů změny klimatu na správu oblastí sítě Natura 2000. |

- 3.2.4 Rannikko- ja merialueiden sietokyvyn parantaminen

- 3.2.4 Zvyšování odolnosti pobřežních a mořských oblastí

Ilmastonmuutos on sisällytettävä asianmukaisesti myös meriympäristöpolitiikan puitedirektiivin[26] täytäntöönpanossa. Tässä direktiivissä edellytetään, että EU:n merialueilla on hyvä ympäristönsuojelutaso vuoteen 2020 mennessä. Tämän direktiivin täysimääräinen täytäntöönpano parantaa meriympäristön kykyä sietää ilmastonmuutoksen vaikutuksia ja helpottaa sopeutumistoimia.

Změna klimatu musí být řádně začleněna do provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[26], která do roku 2020 požaduje dosažení dobrého environmentálního stavu mořských vod v EU. Plné provedení této směrnice napomůže zvýšení odolnosti mořského prostředí a usnadní úsilí o přizpůsobení.

Meri- ja rannikkoalueiden suunnitteluun ja hoitoon tarvitaan myös yhdenmukainen ja yhdennetty lähestymistapa. Yhdennetyllä meripolitiikalla voidaan luoda laaja toimintakehys, jolla sisällytetään ilmastonmuutokseen sopeutumista koskevat pyrkimykset yhdenmukaisesti alakohtaisiin ja erityisiin politiikkoihin ja toimenpiteisiin. Pyrkimyksiä on lisättävä, jotta voidaan varmistaa, että rannikkoalueiden yhdennettyä käyttöä ja hoitoa koskevan suosituksen[27] säännöksiä noudatetaan täysimääräisesti ja vahvistetaan. Merten aluesuunnittelua koskevan toimintasuunnitelman[28] myötä ilmastonmuutokseen sopeutuminen sisällytetään meri- ja rannikkoalueiden hoitoon. Liiteasiakirjassa on yksityiskohtaisempi selostus ilmastonmuutoksesta meri- ja rannikkoalueilla.

Nezbytný je rovněž soudržnější a integrovanější přístup k plánování a řízení mořských a pobřežních oblastí. Integrovaná námořní politika poskytne komplexní rámec pro soudržné začlenění úsilí v oblasti přizpůsobení do odvětvových a specifických politik a opatření. Je nutné zvýšit úsilí a zajistit, aby byla plně respektována ustanovení doporučení pro integrovanou správu pobřežních oblastí (ICZM)[27]. Rozvrh pro územní plánování námořních prostor[28] v budoucnu zahrne přizpůsobení změně klimatu v řízení mořských a pobřežních oblastí. Podrobnější výčet problémů pobřežních a mořských oblastí v souvislosti se změnou klimatu obsahuje doprovodný dokument.

Ilmastonmuutos aiheuttaa myös lisäpaineita Euroopan kalastuksen kestävyydelle. Se olisikin otettava huomioon, jotta voidaan varmistaa uuden yhteisen kalastuspolitiikan kestävyys pitkällä aikavälillä.

Změna klimatu je příčinou dalšího tlaku na evropský rybolov a budoucí reformovaná společná rybářská politika by ji měla vzít v úvahu pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti.

Jotta voidaan varmistaa koordinoitu ja yhdennetty lähestymistapa sopeutumiseen rannikko- ja merialueilla ja jotta voidaan ottaa huomioon valtion rajat ylittävät kysymykset, komissio kehittää suuntaviivoja ja parhaita sopeutumiskäytänteitä rannikko- ja merialueille.

Komise, vedena cílem zajistit koordinovaný a integrovaný přístup k přizpůsobení v pobřežních a mořských oblastech a vzít v úvahu přeshraniční otázky, vypracuje pokyny o osvědčených postupech při přizpůsobení v pobřežních a mořských oblastech.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Varmistetaan, että rannikko- ja merialueiden sopeutuminen otetaan huomioon yhdennetyssä meripolitiikassa, meriympäristöpolitiikan puitedirektiivissä ja yhteisen kalastuspolitiikan uudistamisessa. Kehitetään rannikko- ja merialueiden sopeutumista koskevat EU:n suuntaviivat |

Činnost (EU a členské státy) Zajistit, aby bylo přizpůsobení v pobřežních a mořských oblastech zohledněno v rámci integrované námořní politiky, při provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí a v reformě společné rybářské politiky; Vypracovat evropské pokyny o přizpůsobení v pobřežních a mořských oblastech. |

- 3.2.5 Tuotantojärjestelmien ja fyysisen infrastruktuurin sietokyvyn parantaminen

- 3.2.5 Zvyšování odolnosti produkčních systémů a fyzické infrastruktury

Nykyisen ja tulevan infrastruktuurin suojeleminen ilmastonmuutoksen vaikutuksilta on pääasiallisesti jäsenvaltioiden vastuulla. EU:lla on kuitenkin merkittävä tehtävä parhaiden käytänteiden edistäjänä. EU voi edistää parhaita käytänteitä tukemalla infrastruktuurin kehittämistä ja myös antamalla rakentamiseen liittyviä normeja[29]. Nykyisen liikenneinfrastruktuurin ja energiaverkostojen kestävyyden parantaminen edellyttää, että arvioitaessa kriittisen infrastruktuurien haavoittuvuutta äärimmäisille sääoloille, sovelletaan yhteistä ja koordinoitua lähestymistapaa. Tämä antaa perustaa verkostoja, varavoimaa ja energiavarmuutta koskeville strategisille valinnoille sekä kestävien liikenneverkostojen ja-palvelujen ylläpitämiselle. Sopeutumista olisi tarkasteltava strategisen energiakatsauksen yhteydessä. EU:n rahoitusta saavissa infrastruktuurihankkeissa olisi otettava kehitteillä olevien menetelmien mukaisesti huomioon ilmastokestävyys (climate-proofing). Nämä menetelmät voidaan sisällyttää TEN-T[30]- ja TEN-E[31]- suuntaviivoihin ja EU:n koheesiopolitiikkaan. Jatkossa tutkitaan mahdollisuutta edellyttää julkisilta ja yksityisiltä investoinneilta ilmastovaikutusten arviointia. Samoin tutkitaan mahdollisuuksia sisällyttää kestävyyskriteerit, myös ilmastonmuutoksen huomioon ottaminen, yhdenmukaisiin rakentamisstandardeihin, laajentamalla esimerkiksi nykyisiä Eurocodes-standardeja. Komissio tekee lisäksi yhteistyötä jäsenvaltioiden ja sidosryhmien kanssa vahvistamalla suuntaviivoja ja vaihtamalla parhaita käytänteitä. Komissio pyrkii näin varmistamaan, että ilmastonmuutoksen vaikutukset otetaan huomioon pantaessa täytäntöön ympäristövaikutusten arviointia ja strategista ympäristövaikutusten arviointia koskevia direktiivejä sekä aluesuunnittelun yhteydessä.

Hlavní část odpovědnosti za ochranu stávající a budoucí infrastruktury před dopady změny klimatu ponesou převážně členské státy. EU nicméně má významnou roli v podpoře osvědčených postupů prostřednictvím rozvoje infrastruktury a také ve vývoji stavebních norem[29]. Zvýšení odolnosti stávající dopravní infrastruktury a energetických sítí si vyžaduje společný a koordinovaný přístup pro posouzení zranitelnosti kritické infrastruktury vůči extrémním klimatickým jevům. Toto posouzení poskytuje základnu pro strategické volby ohledně sítí, záloh a energetické bezpečnosti i pro uchování stabilních dopravních sítí a služeb. Přizpůsobení by mělo být zohledněno v procesu strategického přezkumu energetické politiky. Infrastrukturní projekty, které získávají finanční prostředky z EU, by měly zvyšování odolnosti vůči klimatu vzít v úvahu na základě metodik, které budou vypracovány. Tyto metodiky budou poté zapracovány do pokynů TEN-T[30], TEN-E[31] a politiky soudržnosti EU. Budou prozkoumány důsledky, které by vznikly zavedením posouzení dopadů klimatu jako podmínky pro veřejné a soukromé investice, stejně jako proveditelnost zahrnutí kritérií udržitelnosti – včetně zohlednění změny klimatu – do harmonizovaných stavebních norem, například možného rozšíření stávajících eurokódů. Komise bude navíc spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na stanovení pokynů a výměně osvědčených postupů s cílem zajistit zohlednění dopadů změny klimatu při provádění směrnic o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a politik územního plánování.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Otetaan ilmastonmuutoksen vaikutukset huomioon strategisen energiakatsauksen yhteydessä. Kehitetään menetelmiä infrastruktuurihankkeiden ilmastokestävyyden varmistamiseksi ja selvitetään, miten nämä menetelmät voidaan sisällyttää TEN-T- ja TEN-E-suuntaviivoihin ja koheesiopolitiikan investointiohjeisiin kuluvalla kaudella. Selvitetään, voisiko julkisilta ja yksityisiltä investoinneilta edellyttää ilmastovaikutusarviointia. Arvioidaan, voidaanko ilmastovaikutukset sisällyttää rakennusstandardeihin, kuten Eurocodes-standardeihin. Kehitetään suuntaviivat vuoteen 2011 mennessä sen varmistamiseksi, että ilmastovaikutukset otetaan huomioon YVA- ja SEA-direktiiveissä. |

Činnost (EU a členské státy) Zohlednit dopady změny klimatu v procesu strategického přezkumu energetické politiky; Vypracovat metodiky zvyšování odolnosti infrastrukturních projektů a zvážit, jak by se mohly začlenit do pokynů TEN-T a TEN-E a do pokynů pro investice v rámci politiky soudržnosti v aktuálním období; Prozkoumat možnost zavedení posouzení dopadů změny klimatu jako podmínky pro veřejné a soukromé investice; Posoudit proveditelnost začlenění dopadů změny klimatu do stavebních norem, jako jsou eurokódy; Do roku 2011 vypracovat pokyny, které zajistí zohlednění dopadů změny klimatu ve směrnicích EIA a SEA. |

- 4. VÄLINEET – RAHOITUS

- 4. Nástroje – financování

Sternin raportissa todettiin taloudellisten rajoitteiden olevan sopeutumisen suurin este. Ilmastonmuutos on yksi monivuotisten rahoituskehysten (2007–2013) prioriteeteista, ja onkin tärkeää varmistaa, että tähän on myös saatavissa rahoitusta. Jäsenvaltiot voisivat toteuttaa enemmänkin sopeutumista koskevia toimia ja kohdistaa käytettävissä olevia taloudellisia resursseja ja välineitä paremmin. Huomiota olisi kiinnitettävä siihen, että julkisella rahoituksella ja valtiontuella ei tueta sopeutumista heikentäviä toimia.

Sternova zpráva identifikovala jako jednu z hlavních překážek přizpůsobení finanční omezení. Změna klimatu je jednou z priorit současného víceletého finančního rámce (2007–2013) a je důležité zajistit použití dostupných finančních prostředků, aby se v nich tato priorita odrazila. V přijímání kroků pro přizpůsobení ze strany členských států existuje prostor pro zlepšení, stejně jako v přesnějším využívání dostupných finančních zdrojů a nástrojů. Je třeba dbát na to, aby veřejné financování a státní podpora nepodporovaly nesprávné přizpůsobení.

Vastikään hyväksytyssä Euroopan talouden elvytyssuunnitelmassa on useita ilmastonmuutosinvestointeihin liittyviä ehdotuksia. Näitä ovat Euroopan infrastruktuurin modernisointi, rakennusten energiatehokkuuden edistäminen ja vihreiden tuotteiden käyttö[32]. Näillä ehdotuksilla helpotetaan edelleen sopeutumista ilmastonmuutokseen. Ehdotusten tulokset evaluoidaan tulevien tarpeiden määrittelemiseksi. Niiden jäsenvaltioiden, jotka harkitsevat infrastruktuuri-investointien tekemistä talouskriisin helpottamiseksi, olisi varmistettava, että näissä aloitteissa otetaan täysimääräisesti huomioon sopeutumisen tarpeet.

Nedávno přijatý Plán evropské hospodářské obnovy (EERP) obsahuje řadu návrhů na investice související se změnou klimatu. Mezi příklady patří modernizace evropské infrastruktury, podpora energetické účinnosti v budovách a využívání „zelených produktů“[32]. Tyto návrhy usnadní další přizpůsobení změně klimatu a jejich výsledky budou zhodnoceny pro určení budoucích potřeb. Členské státy, které v reakci na hospodářskou krizi zvažují investice do infrastruktury, by měly zajistit, že výsledné iniciativy plně zohlední potřeby přizpůsobení.

Tulevina vuosina on tarpeen, että asiaankuuluvat alat kehittävät sopeutumistoimia koskevia strategioita ja kustannusarvioita, jotta ne voidaan ottaa huomioon tulevissa rahoituspäätöksissä.

Pro nadcházející roky má zásadní význam, aby příslušná odvětví vyvinula strategie a odhady nákladů pro činnost v oblasti přizpůsobení, aby mohly být zohledněny v budoucích finančních rozhodnutích.

Vakuutusten ja muiden rahoituspalvelujen käytön optimointia olisi myös tutkittava. Olisi arvioitava, olisiko joillekin yksityisille toimijoille/sektoreille (kuten julkisille palveluille toimittaville ja kriittiselle infrastruktuurille) asetettava pakollinen yhdenmukainen säähän liittyvä vakuutus. Jos vakuutusta ei ole saatavilla, esimerkiksi tulvatasanteilla sijaitseville rakennuksille, voidaan edellyttää julkisesti tuettuja vakuutusjärjestelmiä. Ilmastonmuutoksen valtion rajat ylittävien vaikutusten saattaa myös olla hyödyllistä edistää EU:n laajuisia vakuutuksia kansallisten tai alueellisten järjestelmien sijaan.

Je také možné prozkoumat optimalizaci využití pojištění a dalších produktů finančních služeb. Mělo by se posoudit, zda je třeba, aby některé soukromé subjekty/odvětví (poskytující například veřejné služby nebo kritickou infrastrukturu) byly pokryty povinným standardním pojištěním proti vlivům počasí. Tam, kde není pojištění k dispozici, například u budov umístěných v záplavových oblastech, mohou být nutné pojistné programy podporované z veřejných zdrojů. Vzhledem k přeshraničním důsledkům změny klimatu může být přínosná podpora pojištění platného po celé EU na rozdíl od vnitrostátních nebo regionálních pojistek.

Missä tahansa sopeutumista koskevassa toimintakehyksessä olisi harkittava erityisten markkinapohjaisten välineiden käyttöä ja tuettava julkisen ja yksityisen sektorin kumppanuutta, joka mahdollistaa sopeutumistoimiin liittyvien investointien, riskien, hyötyjen ja vastuiden jakamisen julkisen ja yksityisen sektorin välillä. Tällaisia välineitä ovat esimerkiksi ekosysteemipalvelujen suojelua koskevat kannustinjärjestelmät tai ekosysteemien ja taloudellisten toimijoiden ilmastokestävyyden parantaminen ekosysteemipalvelujen maksujärjestelmällä.

V jakémkoli rámci pro přizpůsobení by měla být zvážena role specializovaných tržně orientovaných nástrojů a měla by být podpořena partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem umožnit sdílení investic, rizik, odměn a odpovědnosti mezi veřejným a soukromým sektorem při provádění činnosti pro přizpůsobení. Mezi příklady tržně orientovaných nástrojů patří motivační režimy pro ochranu služeb ekosystémů nebo pro projekty, které posilují odolnost ekosystémů a hospodářských odvětví prostřednictvím plateb za služby ekosystému (PES).

Lisäksi olisi hyödynnettävä mahdollisuutta käyttää sopeutumiseen tuloja, jotka on saatu yhteisön kasvihuonekaasujen päästökauppajärjestelmässä järjestetyistä päästöoikeuksien huutokaupoista sopeutumiseen. Tarkistetulla direktiivillä säännellään järjestelmää vuodesta 2013[33] eteenpäin. Direktiivissä säädetään, että vähintään 50 prosenttia huutokaupasta saaduista tuloista olisi käytettävä muun muassa sopeutumistoimiin jäsenvaltioissa ja kehitysmaissa. Nämä lisätulot ovat tärkeitä jaettaessa sopeutumisen kustannuksia julkisen ja yksityisen sektorin kesken.

Měla by být využita možnost použití příjmů z dražby povolenek v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (EU ETS) pro účely přizpůsobení. Revidovaná směrnice, kterou se tento režim bude řídit od roku 2013[33], stanoví, že by se mělo použít nejméně 50 % příjmů z dražby povolenek, mimo jiné pro přizpůsobení v členských státech a v rozvojových zemích. Tento dodatečný příjem bude hrát zásadní roli ve sdílení nákladů na přizpůsobení mezi veřejným a soukromým sektorem.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Arvioidaan asiaankuuluvien politiikkojen sopeutumiskustannukset, jotta ne voidaan ottaa huomioon tulevissa rahoituspäätöksissä. Tutkitaan, voitaisiinko innovatiivisia rahoitustoimenpiteitä käyttää sopeutumisen rahoituksessa. Selvitetään, voidaanko sopeutumistoimenpiteitä täydentää vakuutuksilla ja muilla rahoitustuotteilla ja hyödyntää niitä riskinjakamisvälineinä. Rohkaistaan jäsenvaltioita käyttämään EU:n päästöoikeuksien kaupan järjestelmän tuloja sopeutumisprosessissa. |

Činnost (EU a členské státy) Odhadnout náklady na přizpůsobení pro příslušné oblasti politiky, aby je bylo možné zohlednit v budoucích finančních rozhodnutích. Dále prozkoumat potenciální využití inovativních opatření pro financování v oblasti přizpůsobení. Prozkoumat možnost, jak by mohly pojištění a další finanční produkty doplnit opatření pro přizpůsobení a působit jako nástroje sdílení rizika. Vyzvat členské státy k využití příjmů EU ze systému ETS pro účely přizpůsobení. |

- 5. YHTEISTYÖ JÄSENVALTIOIDEN KANSSA

- 5. Práce v partnerství s členskými státy

SOPEUTUMISEEN LIITTYVÄN YHTEISTYÖN TUKEMISEKSI JA TÄMÄN TOIMINTAKEHYKSEN EDISTÄMISEKSI KOMISSIO AIKOO PERUSTAA VAIKUTUKSIA JA SOPEUTUMISTA KÄSITTELEVÄN OHJAUSRYHMÄN JA ANTAA RYHMÄN KÄYTTÖÖN SIHTEERISTÖN (KUN TOIMEN HENKILÖSTÖ- JA TALOUDELLISET VAIKUTUKSET ON ARVIOITU) Ryhmä koostuu EU:n jäsenvaltioiden edustajista, jotka toimivat kansallisten ja alueellisten sopeutumisohjelmien laatimisen parissa. Ryhmä kuulee lisäksi kansalaisyhteiskunnan edustajia ja tutkijoita.

Na podporu spolupráce při přizpůsobení a s cílem posunout tento rámec vpřed má Komise v úmyslu vytvořit řídící skupinu pro dopady změny klimatu a přizpůsobení a poskytnout jí sekretariát (po obvyklém zhodnocení dopadu této akce, pokud jde o organizační aspekty a zdroje). Tato skupina bude složena ze zástupců členských států EU zapojených do formulace vnitrostátních a regionálních programů pro přizpůsobení a povede konzultace se zástupci občanské společnosti a vědecké obce.

Ohjausryhmä saa tukea useilta teknisiltä ryhmiltä, joissa käsitellään avainalojen kehitystä (maa- ja metsätalous, biologinen monimuotoisuus, vesi, meret, energia, terveys jne.).

Řídící skupinu bude podporovat malý počet technických skupin, které se budou věnovat konkrétnímu vývoji v klíčových odvětvích (zemědělství a lesnictví, biologická rozmanitost, voda, oceány a moře, energie, zdraví atd.).

Ohjausryhmällä on keskeinen tehtävä kehitettäessä edellä mainittuja neljää pilaria, jotta voidaan helpottaa EU:n strategian laatimista ja auttaa jäsenvaltioita laatimaan kansalliset sopeutumisstrategiat. Ohjausryhmä harkitsee myös, millä tasolla toimet olisi asianmukaisinta toteuttaa.

Řídící skupina bude hrát roli při rozvoji čtyř pilířů identifikovaných výše, aby napomohla rozvoji strategie EU a přípravě vnitrostátních strategií pro přizpůsobení v členských státech. Řídící skupina rovněž zváží vhodnou úroveň, na které by měla být činnost nejlépe provedena.

Alkuvaiheessa ohjausryhmä keskittyy tietämyksen vahvistamisessa tapahtuvan kehityksen seurantaan ja erityisesti tietojenvaihtokeskuksen perustamiseen. Ohjausryhmä koordinoi myös toimia, joilla voidaan koota todisteita ilmastonmuutoksen vaikutuksista, arvioida ilmastonmuutoksen riskit EU:ssa, lisätä kykyä sietää ilmastonmuutosta ja arvioida riskejä ja mahdollisuuksia.

V počáteční fázi se řídící skupina zaměří na sledování pokroku v posilování znalostní základny, zejména zřízením informačního systému. Řídící skupina nabídne koordinovaný přístup k výstavbě datové základny o dopadu změny klimatu, k posouzení rizik změny klimatu pro EU, k rozsahu zvýšení odolnosti vůči klimatu a k nákladům rizik a příležitostí.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Tehdään päätös perustaa vaikutuksia ja sopeutumista käsittelevä ohjausryhmä 1. syyskuuta 2009 alkaen tehostamaan sopeutumisen koordinointia. Tuetaan kansallisten ja alueellisten sopeutumisstrategioiden kehittämistä ja tarkastellaan sopeutumisstrategioiden tekemistä pakollisiksi vuodesta 2012 alkaen. |

Činnost (EU a členské státy) Přijmout rozhodnutí zřídit do 1. září 2009 řídící skupinu pro dopady změny klimatu a přizpůsobení za účelem posílení spolupráce v oblasti přizpůsobení; Podpořit další vývoj vnitrostátních a regionálních strategií pro přizpůsobení s cílem zvážit povinné strategie pro přizpůsobení od roku 2012. |

- 6. ULKOINEN ULOTTUVUUS JA UNFCCC:SSÄ KÄYNNISSÄ OLEVA TYÖ

- 6. Vnější rozměr a probíhající práce v rámci UNFCCC

Useat maat kärsivät jo ilmastomuutoksen vaikutuksista ja ne tarvitsevat kiireellisesti yhteistyötoimia. Erityisesti tukea tarvitsevat naapurimaat ja haavoittuvimmat maat, jotta ne voivat parantaa kykyään sietää ilmastonmuutoksen vaikutuksia ja valmiuksiaan mukautua kielteisiin vaikutuksiin. Sopeutuminen olisi sisällytettävä kaikkiin EU:n ulkosuhdepolitiikkoihin. Sopeutuminen olisi sisällytettävä kauppapolitiikkaan erityisesti ympäristötuotteiden ja –palvelujen kauppaa vapauttamalla ja laatimalla vapaakauppasopimuksia. Vihreillä tuotteilla käytävällä kaupalla on valtavat kasvumahdollisuudet. Tällä kaupalla voidaan edistää kasvua ja luoda työpaikkoja. EU:n olisi tarkasteltava tätä ja siihen liittyviä yhteisiä etuja yhdessä keskeisten kumppaneiden kanssa.

Mnoho zemí již trpí dopady změny klimatu a je zde naléhavá potřeba s nimi spolupracovat – zejména se sousedními zeměmi a s nejzranitelnějšími rozvojovými zeměmi – s cílem zlepšit jejich odolnost a schopnost přizpůsobit se nepříznivým důsledkům. Přizpůsobení je třeba začlenit do všech vnějších politik EU. V obchodní politice by se přizpůsobení mělo začlenit především prostřednictvím liberalizace obchodu s environmentálními produkty a službami a vypracováním dohod o volném obchodu. Existuje obrovský potenciál pro „zelený“ obchod, jenž může přispět k posílení růstu a tvorbě pracovních míst. EU by jej ve spolupráci s klíčovými partnery měla spolu se souvisejícími vzájemnými přínosy prozkoumat.

EU:n ulkosuhteiden yhteistyöllä olisi panostettava merkittävästi sopeutumistoimien edistämiseen kumppanuusmaissa. Kahdenvälisten ja alueellisten taloudellisen tuen ohjelmien tavoitteena on sopeutumistoimien sisällyttäminen kaikkiin asiaankuuluviin politiikan aloihin. Ympäristön sisällyttämistä koskevan EU:n nykyisen strategian uudelleentarkastelu on hyvä mahdollisuus korostaa yhdennettyjen sopeutumistoimien tarvetta. Saman mahdollisuuden tarjoavat EU:n yhteistyöstrategioiden väliarvioinnit.

Vnější spolupráce EU by měla významně přispět k podpoře přizpůsobení v partnerských zemích. Cílem dvoustranných a regionálních programů finanční pomoci bude začlenění otázek přizpůsobení do všech relevantních odvětví. Probíhající přezkum strategie pro začlenění environmentálního rozměru EU bude vhodnou příležitostí zdůraznit potřebu začlenění potřeb přizpůsobení, stejně jako přezkum strategií spolupráce ES v polovině období.

EU tekee yhteistyötä kehitysmaiden kanssa tehokkaiden sopeutumispolitiikkojen laatimiseksi. Maailmanlaajuinen ilmastonmuutos liittoutuma (GCCA) perustettiin vuonna 2008. EU tukee kehitysmaita ja erityisesti vähiten kehittyneitä maita ja pieniä saarikehitysmaavaltioita tämän liittouman ja muiden ohjelmien kautta.

S cílem podpořit přizpůsobení v rozvojových zemích s nimi EU spolupracuje na usnadnění efektivních politik přizpůsobení. V roce 2008 byla vytvořena globální aliance pro boj proti změně klimatu (GCCA). Prostřednictvím GCCA a dalších programů bude EU podporovat rozvojové země, zejména nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy.

EU on tehnyt UNFCCC:ssä kunnianhimoisia ehdotuksia siitä, miten sopeutumista voitaisiin edistää vuoden 2012 jälkeistä aikaa koskevassa maailmanlaajuisessa sopimuksessa, erityisesti sopeutumistoimia koskevan kattavan toimintakehyksen [34] kautta.

V rámci UNFCCC předložila EU ambiciózní návrhy na podporu přizpůsobení v globální dohodě po roce 2012, zejména prostřednictvím komplexního akčního rámce pro přizpůsobení [34].

EU:n ulkosuhteiden politiikan olisi myös edistettävä merkittävästi sopeutumista vesihuoltoon (EU:n vesialoitteen ja vesialan AKT-EU-välineen), maatalouden, biologiseen monimuotoisuuteen, metsiin, aavikoitumiseen, energiaan, terveyteen, sosiaalipolitiikkaan (mukaan luettuna sukupuolikysymykset), tutkimukseen, rannikkoalueiden eroosioon ja katastrofiriskien vähentämiseen[35] liittyvien toimien kautta. Viimeksi mainittu on onnistuneiden sopeutumistoimien keskeinen osa.

Vnější politika EU by rovněž měla podstatně přispět k přizpůsobení prostřednictvím řízení vodních zdrojů (iniciativa EU pro vodu a facilita AKT-EU pro vodu), zemědělství, biologické rozmanitosti, lesů, dezertifikace, energetiky, zdraví, sociální politiky (včetně otázek rovnosti žen a mužů), výzkumu, pobřežní eroze a snižováním rizika katastrof[35], které je nezbytnou součástí úspěšného přizpůsobení.

Sopeutumisen epäonnistuminen saattaisi vaikuttaa turvallisuuteen. EU:n on tästä syystä vahvistettava analyysiaan ja varhaisvaroitusjärjestelmäänsä ja sisällytettävä ilmastonmuutos nykyisiin välineisiin, kuten konfliktien ehkäisymekanismeihin ja turvallisuusalan uudistukseen. Ilmastonmuutoksen vaikutuksia väestön muuttovirtoihin olisi myös tarkasteltava laajemmin EU:n turvallisuus-, kehitys- ja siirtolaisuuspolitiikkojen yhteydessä.

Neúspěšné přizpůsobení by mohlo mít následky v oblasti bezpečnosti. EU proto posiluje své analytické systémy a systémy včasného varování a začleňuje změnu klimatu do stávajících nástrojů, jako jsou mechanismy předcházení konfliktům a reforma bezpečnostního sektoru. V rámci širší reflexe bezpečnostní, rozvojové a migrační politiky EU by měl být rovněž zvážen vliv změny klimatu na migrační toky.

Toimet (EU ja jäsenvaltiot) Lisätään pyrkimyksiä sisällyttää sopeutumistoimet kaikkiin EU:n ulkosuhdepolitiikkoihin Vahvistetaan kumppanuusmaiden kanssa käytävää vuoropuhelua sopeutumiskysymyksistä. Edistetään sopeutumistoimia koskevaa toimintakehystä UNFCCC:ssä. |

Činnost (EU a členské státy) Zintenzivnit úsilí s cílem začlenit přizpůsobení do všech vnějších politik EU; Posílit dialog o otázkách přizpůsobení s partnerskými zeměmi; Zasadit se o pokrok akčního rámce pro přizpůsobení v UNFCCC. |

- 7. PÄÄTELMÄT JA JATKOTOIMET

- 7. Závěry – další kroky

Sopeutuminen on pitkä ja jatkuva prosessi. Prosessi koskee kaikkia tasoja ja edellyttää toimien tarkkaa koordinointi sidosryhmien kanssa. EU tukee kansainvälisiä ja kansallisia sopeutumistoimia, joilla varmistetaan, että käytettävissä on riittävästi resursseja tehokkaiden ja kustannustehokkaiden sopeutumistoimien toteuttamiseksi. Näin voidaan taata tuleville sukupolville kestävä taloudellinen pohja. Komissio tarkastelee säännöllisesti tässä valkoisessa kirjassa esitettyjen toimien ensimmäisen vaiheen täytäntöönpanossa saavutettua kehitystä ja kehittää tulosten valossa kattavan sopeutumisstrategian, jonka täytäntöönpano alkaa vuonna 2013.

Přizpůsobení bude dlouhý a nepřetržitý proces. Bude probíhat na všech úrovních a vyžadovat těsnou koordinaci se zúčastněnými stranami. EU bude podporovat úsilí v oblasti přizpůsobení na mezinárodní i vnitrostátní úrovni a zajistí přiměřené zdroje pro účinnou a nákladově efektivní činnost při přizpůsobení, která poskytne příštím generacím udržitelnou a pevnou hospodářskou základnu. Komise bude pravidelně přezkoumávat pokrok v provádění první fáze akčního rámce identifikovaného v této bílé knize s cílem rozvíjet od roku 2013 komplexní strategii pro přizpůsobení.

[1] KOM(2007) 354.

[1] KOM(2007) 354.

[2] Ilmastonmuutosta koskeva YK:n puitesopimus (United Nations Framework Convention on Climate Change)

[2] Rámcová úmluva OSN o změně klimatu ( United Nations Framework Convention on Climate Change ).

[3] KOM(2009) 39, 28.1.2009.

[3] KOM(2009) 39, 28.1.2009.

[4] SEC(2009) 417.

[4] SEK(2009) 417.

[5] SEC(2009) 416.

[5] SEK(2009) 416.

[6] SEC(2009) 386.

[6] SEK(2009) 386.

[7] EEA-JRC-WHO — Impacts of Europe’s Changing Climate — 2008 Indicator-based assessment Report 4/2008.

[7] EEA-JRC-WHO — Dopady měnícího se evropského klimatu — zpráva uvádějící hodnocení na základě ukazatelů z roku 2008, 4/2008.

[8] Zoonoosis on tauti, joka voi tarttua eläimistä ihmisiin.

[8] Zoonózy jsou onemocnění schopná přenosu ze zvířat na člověka.

[9] KOM(2009) 82 lopullinen, Ehdotus: Luonnonkatastrofien ja ihmisen toiminnasta aiheutuvien katastrofien ehkäisyyn sovellettava yhteisön lähestymistapa.

[9] KOM(2009) 82: Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.

[10] Katso vaikutustenarviointi ”The Green Infrastructure Approach”, luku 4.2, s. 29.

[10] Viz posouzení dopadů Metoda zelené infrastruktury, kap. 4.1, s. 29.

[11] Vihreällä infrastruktuurilla tarkoitetaan toisiinsa liittyvistä luonnonalueista sekä maatalousmaasta koostuvaa verkostoa. Siihen voi kuulua viheralueita, kosteikkoja, puistoja, suojeltuja metsiä, kotoperäisten kasvien yhteiskuntia sekä merialueita, jotka säätelevät luonnollisesti myrskyjä, lämpötiloja, tulvariskiä sekä veden, ilman ja ekosysteemin laatua.

[11] Zelená infrastruktura je propojená síť přírodních oblastí s určitým podílem zemědělské půdy, jako jsou zelené stezky ( greenways ), mokřady, parky, lesní rezervace a původní rostlinná společenství, a mořských oblastí, jež přirozeně regulují bouře, teploty, rizika povodní a kvalitu vody, vzduchu a ekosystému.

[12] Economic Aspects of Adaptation to Climate Change (OECD, 2008) ja The Stern Review on the Economics of Climate Change, (HM Treasury, 2006).

[12] Ekonomické aspekty přizpůsobení se změně klimatu (OECD, 2008) a Sternova zpráva o ekonomických aspektech změny klimatu (Ministerstvo financí Spojeného království, 2006).

[13] EY:n perustamissopimuksen 2 artikla.

[13] Článek 2 Smlouvy o ES.

[14] Artiklassa 4 määrätään, että kaikkien sopimuspuolten tulee, samalla kun ne ottavat huomioon yhteisen mutta eriytyneen vastuunsa sekä kansalliset ja alueelliset kehitystä koskevat tärkeysjärjestyksensä, tavoitteensa ja olonsa, … b) laatia, panna täytäntöön, julkaista ja säännöllisesti ajantasaistaa kansallisia ja tarpeen mukaan alueellisia ohjelmia, jotka sisältävät ihmisen toiminnan aiheuttamia kaikkien muiden kuin Montrealin pöytäkirjan sääntelemien kasvihuonekaasujen päästöjä ja nielujen aikaansaamia poistumia koskevia, ilmastonmuutosta heikentäviä toimia sekä toimia, jotka tekevät mahdolliseksi riittävän sopeutumisen ilmastonmuutokseen;

[14] Článek 4 stanoví, že veškeré strany, berouce v úvahu svou společnou, avšak rozlišenou odpovědnost a své specifické vnitrostátní a regionální rozvojové priority, cíle a okolnosti… b)...vypracují, provedou, zveřejní a pravidelně aktualizují vnitrostátní, a tam, kde je to na místě, regionální programy obsahující opatření na zmírnění změny klimatu vztahující se k antropogenním emisím ze zdrojů a snižování množství všech skleníkových plynů, které nespadají pod Montrealský protokol, a opatření umožňující přiměřenou adaptaci na změnu klimatu.

[15] KOM(2008) 46.

[15] KOM(2008) 46.

[16] Tietojenvaihtojärjestelmä olisi yhteydessä muihin tietovarantoihin, kuten Euroopan meripoliittisen seurantakeskukseen ja tietoverkkoon, kuivuuden seurantajärjestelmään, Euroopan metsäpalotietojärjestelmään sekä EuroHeat-palveluun (helleaaltojen ennakkovaroitusjärjestelmä). Tämä edellyttää jäsenvaltioiden täyttä tukea ja aktiivista osallistumista. Myös muut organisaatiot, kuten Euroopan innovaatio- ja teknologiainstituutti, voisivat tukea tietojenvaihtokeskuksen toimintaa.

[16] Informační systém by byl propojen s dalšími úložišti dat, jako je Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, observatoř pro sucho, Evropský systém informací o lesních požárech, nebo EuroHeat (nástroj pro určování pravděpodobnosti výskytu vln veder). Bude vyžadovat plnou podporu a aktivní účast členských států. Do informačního systému by mohly přispět i další organizace, například Evropský inovační a technologický institut.

[17] Komission valmisteluasiakirja SEC(2008) 3104 lopullinen.

[17] Pracovní dokument útvarů Komise, SEK(2008) 3104.

[18] Valkoinen kirja: Yhdessä terveyden hyväksi: EU:n strateginen toimintamalli KOM(2007) 630.

[18] Bílá kniha o strategii pro zdraví, KOM(2007) 630.

[19] Päästö 1350/2007/E/, EUVL L 301, 23.10.2007.

[19] Rozhodnutí č. 1350/2007/ES, 23.10.2007, Úř. věst. L 301.

[20] EY:n perustamissopimuksen 152 artiklassa todetaan, että ihmisten terveyden korkeatasoinen suojelu varmistetaan kaikkien yhteisön politiikkojen ja toimintojen määrittelyssä ja toteuttamisessa.

[20] Článek 152 Smlouvy o ES stanoví, že „při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“.

[21] KOM(2007) 539.

[21] KOM(2007) 539.

[22] Direktiivi 2000/60/EY.

[22] Směrnice 2000/60/ES.

[23] Direktiivi 2007/60/EY.

[23] Směrnice 2007/60/ES.

[24] KOM(2007) 414 lopullinen.

[24] KOM(2007) 414 v konečném znění.

[25] Natura 2000 on vuonna 1992 annetulla luontodirektiivillä perustettu EU:n laajuinen luonnonsuojelualueiden verkosto.

[25] Natura 2000 je síť chráněných přírodních oblastí po celé EU zřízená na základě směrnic o přírodě v EU.

[26] Direktiivi 2008/56/EY.

[26] Směrnice 2008/56/ES.

[27] 30. toukokuuta 2002 annettu suositus.

[27] Doporučení ze dne 30. května 2002.

[28] KOM(2008) 791.

[28] KOM(2008) 791.

[29] Eurocodes-rakennusstandardit ovat yhdenmukaisia kansainvälisiä rakennuksiin ja yhdyskuntarakentamiseen sovellettavia käytännesääntöjä, jotka ajan myötä korvaavat kansalliset standardit. Ks. komission suositus 2003/887/EY.

[29] Eurokódy jsou sada jednotných mezinárodních kodexů správné praxe pro konstrukci budov a inženýrských staveb, které v budoucnu nahradí vnitrostátní normy. Viz doporučení Komise 2003/887/ES.

[30] Euroopan laajuiset liikenneverkot. TEN-T:n haavoittuvuus ilmastonmuutokselle ja mahdollisten sopeutumistoimien tarve ovat osa vuoropuhelua, jonka Euroopan komissio käynnisti 4. helmikuuta 2009 hyväksytyllä vihreällä kirjalla: Euroopan laajuinen liikenneverkko - Katsaus politiikkaan KOM(2009) 44 lopullinen.

[30] Program transevropské dopravní sítě. Zranitelnost TEN-T vůči změně klimatu a potřeba potenciálních opatření pro přizpůsobení je součástí debaty, kterou zahájila Evropská komise, když dne 4. února 2009 přijala zelenou knihu „TEN-T: přezkum politiky“, KOM(2009) 44 v konečném znění.

[31] Euroopan laajuiset energiaverkot. Ks. vihreä kirja ”Kohti toimitusvarmaa, kestävää ja kilpailukykyistä euroopan laajuista energiaverkkoa” KOM(2008)782.

[31] Transevropské energetické sítě. Viz zelená kniha „Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné energetické síti“, KOM(2008) 782 v konečném znění.

[32] Vihreä ALV, ympäristönsuojeluvaatimukset, energiansäästövaatimukset.

[32] „Zelená DPH“, požadavky na environmentální působení, opatření na úsporu energie.

[33] Hyväksytään vuonna 2009.

[33] Má být přijata v roce 2009.

[34] Sopeutumista koskevan EU:n toimintakehyksen osat esitellään tiedonannossa: ”Kohti kattavaa ilmastosopimusta Kööpenhaminassa, KOM(2009) 39, 28.1.2009.

[34] Různé prvky akčního rámce EU pro přizpůsobení jsou popsány ve sdělení „Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani“, KOM(2009) 39, 28.1.2009.

[35] Tiedonanto luonnonkatastrofien ja ihmisen aiheuttamien katastrofien ehkäisyyn sovellettavasta EU:n lähestymistavasta, KOM(2009)82.

[35] Sdělení o strategii EU na podporu snižování rizika katastrof v rozvojových zemích, KOM(2009) 82.