[pic] | EUROOPA ÜHENDUSTE KOMISJON |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Brüssel, 16.3.2005

V Bruselu dne 16.3.2005

KOM(2005) 94 lõplik

KOM(2005) 94 v konečném znění

KOMISJONI TEATIS

SDĚLENÍ KOMISE

Roheline raamat „ Silmitsi demograafiliste muutustega – uus põlvkondadevaheline solidaarsus“

Zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“

KOMISJONI TEATIS

SDĚLENÍ KOMISE

Roheline raamat „ Silmitsi demograafiliste muutustega – uus põlvkondadevaheline solidaarsus“

Zelená kniha „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“

Euroopa Liit seisab silmitsi senikogematute demograafiliste muutustega. Aastal 2003 oli Euroopa rahvastiku loomulik juurdekasv vaid 0,04% aastas. Uutes liikmesriikides, välja arvatud Küprosel ja Maltal, rahvastik isegi vähenes. Paljudes riikides on sisseränne muutunud rahvastiku juurdekasvu seisukohalt äärmiselt oluliseks. Sündimuse tase on kõikjal madalam rahvastiku taastootmise tasemest (umbes 2,1 last naise kohta) ning mitmetes liikmesriikides on see langenud isegi alla 1,5 lapse naise kohta.

Evropa dnes čelí demografickým změnám, jejichž rozsah a závažnost nemají obdoby. Přirozený přírůstek obyvatelstva Evropy činil v roce 2003 pouze 0,04 % ročně a nové členské státy s výjimkou Kypru a Malty dokonce zaznamenaly úbytek obyvatelstva. V mnoha zemích je pro zajištění přírůstku obyvatelstva klíčové přistěhovalectví. Úhrnná plodnost (průměrný počet dětí na 1 ženu) je všude pod záchovnou hodnotou nutnou k tomu, aby se populace sama obnovovala (přibližně 2,1 dítěte na ženu), a v mnoha členských státech je dokonce méně než 1,5 dítěte na ženu.

Eurooplased sooviksid siiski rohkem lapsi, kuid paaride valikuvabadust mõjutavad erinevad takistused, näiteks järjest suurenevad raskused elupaiga leidmisel.

Evropané však nemají tolik dětí, kolik by chtěli. Rozhodování párů je totiž zatíženo všemi možnými omezeními, včetně stále obtížnějšího přístupu k bydlení.

Perekonnad, mille struktuur võib olla erinev, kuid mis sellest hoolimata moodustavad olulise osa Euroopa ühiskonnast, ei leia keskkonda, mis julgustaks neid rohkem lapsi saama. Kui Euroopas tahetakse rahvastiku vähenemise tendentsi muuta, tuleb riikliku poliitika kaudu peresid toetada ning võimaldada naistel ja meestel ühitada pere- ja tööelu. Lisaks on perekonnal endiselt tähtis roll põlvkondadevahelise solidaarsuse tagamisel. Euroopa Liit peab seega hankima rohkem teavet perekondade kohta eri liikmesriikides, eelkõige ühe vanemaga perede tööhõive ja sissetulekute, eluasemete kättesaadavuse, sotsiaaltoetuste ja vanurite hoolekande kohta.

Platí také, že rodiny, jejichž podoba se mění, avšak které nadále tvoří základní složku evropské společnosti, nejsou prostředím motivovány k tomu, aby měly více dětí. Chce-li Evropa zvrátit tendenci k demografickému poklesu, měla by více podporovat rodiny prostřednictvím veřejných politik, které umožní ženám i mužům sladit rodinný a pracovní život. Rodina bude kromě toho dále hrát významnou úlohu, pokud jde o mezigenerační solidaritu. Unie proto musí lépe poznat situaci rodin v jednotlivých členských státech, zejména co se týče zaměstnanosti a příjmů neúplných rodin, přístupu k bydlení, sociálních dávek a péče o seniory.

Euroopa Liidu rahvastik peaks tänu sisserändele aeglaselt kasvama kuni aastani 2025, seejärel algab vähenemine[1]: 458 miljonit elanikku aastal 2005, 469,5 miljonit aastal 2025 (+ 2%), ning 468,7 miljonit aastal 2030. Kuid juba 15 liikmesriigiga Euroopa Liidu 211 piirkonnast 55 koges rahvastiku vähenemist 1990. aastate teisel poolel. Sama kehtib loomuliku vähenemise ja emigratsiooni tõttu ka enamiku uute liikmesriikide piirkondade puhul (35 piirkonna puhul 55st).[2]

Čísla hovoří jasně: Počet obyvatel Unie bude díky přistěhovalectví mírně růst až do roku 2025, kdy začne klesat[1]: 458 milionů obyvatel v roce 2005, 469,5 milionu v roce 2025 (+2 %) a 468,7 milionu v roce 2030. Avšak v 55 z 211 regionů Evropské unie o 15 členských zemích již došlo k poklesu počtu obyvatel v druhé polovině devadesátých let a stejně tomu bylo i v případě většiny regionů nových členských států (35 z 55 regionů), přičemž příčinou je úbytek přirozenou měrou (počet zemřelých převyšuje počet živě narozených) a negativní migrační saldo[2].

Vähenemine on veelgi kiirem ja märgatavam, kui arvestada ainuüksi tööealist rahvastikku (vanuses 15–64 eluaastat) − see peaks ajavahemikus 2005–2030 vähenema 20,8 inimese võrra.

Tento pokles je ještě rychlejší a závažnější, vezmeme-li v úvahu pouze obyvatelstvo v aktivním věku (15–64 let) – v období mezi lety 2005 a 2030 se počet lidí v této věkové skupině sníží o 20,8 milionu.

Wim Koki juhitud kõrgetasemelise töörühma aruandes rõhutati demograafilise küsimuse olulisust Lissaboni strateegiaga seoses: rahvastiku vananemine võib Euroopa RKT potentsiaalset kasvu vähendada praeguselt 2-2,25 protsendilt 1,25 protsendini aastal 2040. Samuti mõjutab see ühiskonna ettevõtlikkust ja algatusvõimet.

Zpráva skupiny na vysoké úrovni vedené Wimem Kokem zdůraznila význam této demografické výzvy pro lisabonskou strategii – demografické stárnutí obyvatelstva by mohlo způsobit pokles potenciálního ročního růstu HNP v Evropě z dnešních 2 až 2,25 % na 1,25 % v roce 2040. Tím by byla ovlivněna i podnikavost a iniciativnost naší společnosti.

Väljakutsele vastamiseks tuleb otsustavalt rakendada Lissaboni strateegiat ning eelkõige pöörata tähelepanu neile poliitikavaldkondadele, mille eesmärk on tööhõive suurendamine (eriti teatavate rahvastikugruppide puhul, näiteks naised, noored ja vanemaealised), innovatsiooni edendamine ning tootlikkuse kasv.

Chceme-li této výzvě čelit, musíme bezodkladně a rozhodně provádět lisabonskou agendu, klást důraz na politiky, které si kladou za cíl větší účast v pracovním procesu – zejména pro takové skupiny obyvatelstva, jako jsou ženy, mladí lidé a senioři – inovace a zvyšování produktivity.

Tuleb jätkata sotsiaalkaitsesüsteemide, eelkõige pensionisüsteemide kaasajastamist, et need oleksid finantsiliselt ja sotsiaalselt jätkusuutlikud ning suudaksid toime tulla rahvastiku vananemise tagajärgedega.

Rovněž je třeba pokračovat v modernizaci systémů sociální ochrany, a to zejména důchodových, aby se zajistila jejich finanční a sociální udržitelnost a aby tyto systémy umožnily zvládat dopady demografického stárnutí.

Euroopa Liit on viimaste aastate jooksul kujundanud välja tegevussuuniseid[3] selliste muutuste[4] ennetamiseks ja hiljutised algatused, nagu näiteks roheline raamat majandusmigratsiooni juhtimise kohta Euroopa Liidus , aitavad seda debatti edasi viia.

Unie v posledních několika letech vypracovala politiky[3] k lepšímu předvídání těchto změn[4] a nedávné iniciativy jako Zelená kniha o přístupu Společenství k řízení ekonomické migrace posunují tuto debatu vpřed.

Demograafilised muutused on tingitud kolmest arengusuunast:

Uvedené demografické změny jsou výsledkem tří základních trendů:

- Pidev eluea pikenemine. See on eurooplaste tervise ja elukvaliteedi olulise paranemise tulemus: eluiga pikeneb ja inimeste tervis on järjest parem. See arengutendents peaks ka edasi kestma, kusjuures eluea pikkuse erinevus meeste ja naiste vahel peaks vähenema. Tulevikus võib näha neljast põlvkonnast koosnevaid peresid, kuid need pered on liikuvamad ega pruugi enam elada ühe katuse all nagu varem.

- Neustálé prodlužování délky života je výsledkem značného pokroku ve zdravotnictví a kvalitě života Evropanů – střední délka života v dobrém zdravotním stavu nepřetržitě roste. Tento pokrok by měl pokračovat a měly by se zmenšovat rozdíly ve střední délce života mužů a žen. V jedné rodině mohou nyní být čtyři generace, jsou však mobilnější a nežijí již vždy společně, jako tomu bylo dříve.

- Üle 60-aastaste töötajate osakaalu tõus kuni aastani 2030, kui „ baby-boom ’i“ ajastu lastest saavad eakad inimesed.

- Zvyšování počtu osob starších 60 let bude patrné až do doby kolem roku 2030, kdy se z generace „baby boomu“ stanou senioři.

- Jätkuvalt madal sündimuse tase . „ Baby-boom ’i“ põlvkonnal on vähem lapsi kui eelnevatel põlvkondadel. Sündimuse madalat taset seletavad mitmed tegurid: raskused töö leidmisel, eluasemete puudus ja kõrge hind, lapsevanemate kõrgem iga esimese lapse sündides, erinevad õppe- ja ametialased ning perekondlikud valikud. Sündimuse tase on peaaegu kõikjal madalam rahvastiku taastootmise tasemest. Teatavates Lõuna- ja Ida-Euroopa riikides jääb sündimuse tase isegi alla 1,3 lapse naise kohta.

- Trvale nízká porodnost . Generace, které vzešly z „baby boomu“, měly méně dětí než generace před nimi. Na nízké porodnosti se podílí vícero faktorů: problémy s hledáním zaměstnání, nedostatek a cena bytů, vyšší věk rodičů při narození prvního dítěte, různé možnosti, pokud jde o studium, práci a rodinný život. Úhrnná plodnost je téměř všude pod hodnotou nutnou k tomu, aby se populace sama obnovovala. V některých zemích na jihu a východě Evropy je dokonce nižší než 1,3 dítěte na ženu.

Ühiskonnas toimuvad ka olulised struktuurilised muudatused: muutuvad perekonnastruktuurid, üha enam on „ vanemaealisi töötajaid“ (vanuses 55−64 aastat), eakaid (vanuses 65−79 aastat) ja väga eakaid inimesi (vanuses üle 80 aasta), vähem lapsi, noori ja tööealisi täiskasvanuid. Ealised üleminekud on muutunud keerulisemaks − see kehtib eriti noorte puhul, kes jõuavad hiljem teatud eluetappidesse (õpingute lõpetamine, töö leidmine, esimese lapse sünd).

Ve společnosti dochází též k velkým strukturálním změnám – mění se struktura rodiny, je více starších pracovníků (55–64), seniorů (65–79), velmi starých lidí (80+), méně dětí, mladých lidí a dospělých v produktivním věku. Přechody mezi jednotlivými obdobími života jsou dnes složitější; zejména to platí o mladých lidech, kteří do některých životních etap vstupují později (konec studií, nástup do zaměstnání, první dítě).

Üleeuroopaliste ja siseriiklike poliitikasuundade puhul tuleb neid demograafilisi muutusi arvesse võtta. Seda eesmärki järgib Euroopa Parlamendi poolt 2004. aastal vastu võetud ettevalmistav meede[5], millega nähakse ette demograafiliste muutuste mõju suurem tähtsustamine kõikides asjaomastes poliitikavaldkondades.

Veřejné politiky na evropské i národní úrovni tedy musejí brát v potaz demografické změny. Tento záměr sleduje přípravná akce schválená Evropským parlamentem v roce 2004[5] – klade si za cíl lépe zohlednit ve všech příslušných politikách dopad demografických změn.

Üha rohkemates liikmesriikides on kõnealuste muutustega kohanemine muutunud poliitiliseks prioriteediks. Et kompenseerida tööealise rahvastiku osakaalu hinnangulist langust, soodustab Euroopa Liit eelkõige naiste ja vanemaealiste töötajate tööhõivet, toetab investeeringuid inimkapitali ning tootlikkuse taseme tõusu majandusreformide ning teadustöö ja innovatsiooni kaudu. Sellest hoolimata on vaja teha täiendavaid pingutusi, et lihtsustada noorte tööellu siirdumist ning toetada neid nende „mittelineaarse“ teenistuskäigu jooksul, mis sisaldab töökohtade vahetusi, õpinguid, töötust, ümberkvalifitseerumist ja täiendõpet.

Je čím dál více členských států, v nichž se přizpůsobení těmto trendům již stalo politickou prioritou. Ve snaze kompenzovat předvídatelný pokles počtu obyvatel v aktivním věku přispívá Unie k širšímu zapojení do pracovního procesu, zejména u žen a starších pracovníků, podporuje investice do „lidského kapitálu“ a zvyšování produktivity prostřednictvím hospodářských reforem a úsilí vyvíjeného v oblasti výzkumu a inovací. Přesto je ještě třeba zvýšit úsilí v oblasti integrace mladých lidí do trhu práce a jim poskytované podpory v průběhu jejich následné profesní dráhy, která již není přímočará a zahrnuje přechody mezi zaměstnáním, studiem, nezaměstnaností a rekvalifikací či obnovou kvalifikace.

Euroopa Liidu uue sotsiaalagenda raames tuleb seda arutelu süvendada, arvestades siiski eri juhtimistasandite võimupädevusega. Paljud demograafiliste muutustega seotud küsimused kuuluvad liikmesriikide, nende piirkondlike ametivõimude või tööturu osapoolte ainupädevusse. Samas on tegemist ühist huvi pakkuva teemaga, millega liikmesriigid peavad kiiremas korras tegelema.

V souvislosti s novou sociální agendou Unie je třeba tuto diskusi prohloubit, přitom však musí být respektovány pravomoci jednotlivých úrovní veřejné správy. Mnoho otázek spojených s demografickými změnami spadá výlučně do oblasti působnosti členských států nebo jejich regionálních orgánů či sociálních partnerů. Jedná se však též o neodkladné otázky společného zájmu, na něž musí odpovědět všechny členské státy.

Demograafiline sõltuvusmäär[6] tõuseb 49 protsendilt 2005. aastal 66 protsendini 2030. aastal. Lissaboni strateegia eesmärk − 70 protsendine tööhõivemäär − tuleb saavutada ja ületada, et kompenseerida oodatavat tööealise rahvastiku osakaalu langust: tööhõivemäär peaks olema kõrgem ja pensioniiga peaks jätkuvalt tõusma. Samas tuleb hinnata ja arutada, missuguste vahenditega saaks kompenseerida nende arengusuundade kõige negatiivsemaid tagajärgi.

Index ekonomického zatížení[6] se zvýší z 49 % v roce 2005 na 66 % v roce 2030. Bude nutné nejen dosáhnout, nýbrž překonat cíl lisabonské strategie – 70% míra zaměstnanosti – aby se vyvážilo očekávané snížení počtu obyvatel v aktivním věku. Zapojení do pracovního procesu bude muset být větší a věk odchodu do důchodu se bude muset dále zvyšovat. Bude rovněž zapotřebí zhodnotit a projednat, jak nejlépe vyvážit nejvíce nepříznivé důsledky tohoto vývoje.

Kas Te leiate, et on asjakohane alustada üleeuroopalisel tasandil arutelu demograafiliste arengute ja nende tagajärgede juhtimise üle?

Domníváte se, že by se diskuse o demografickém vývoji a řešení jeho důsledků měla odehrávat na evropské úrovni?

Kui jah, siis millised võiksid olla selle eesmärgid ja missuguseid poliitikavaldkondi see teie meelest hõlmab?

Pokud ano, jaké by mohly být její cíle a kterých politických oblastí by se podle Vás měla týkat?

EUROOPA RAHVASTIKU STRUKTUURIGA SEOTUD VÄLJAKUTSED

1. VÝZVY EVROPSKÉ DEMOGRAFIE

Rahvastiku vananemise kolm põhjust esinevad kõikjal Euroopas, kuid olukorrad on siiski väga erinevad. Need võiks kokku võtta järgnevalt[7]:

Tři příčiny demografického stárnutí obyvatelstva, jež se i přes velkou rozmanitost jednotlivých situací objevují v celé Evropě, je možné shrnout následovně[7]:

- Euroopa Liidul ei ole enam „demograafilist mootorit“. Liikmesriigid, mille rahvastik ei vähene enne 2050. aastat, on väga väikesed. Viiest kõige suurema rahvaarvuga liikmesriigist suureneb rahvastik ajavahemikul 2005−2050 vaid Suurbritannias ja Prantsusmaal (+8% ja +9,6%)[8]. Rahvastiku vähenemine algab kohati enne 2015. aastat ning ületab 2050. aastaks mõnel juhul 10% või 15%.

- Unie již nemá „demografický motor“. Členské státy, jejichž počet obyvatel do roku 2050 neklesne, představují jen malý díl celkového obyvatelstva Unie. Z pěti nejlidnatějších členských států vzroste v období let 2005 až 2050 pouze počet obyvatel Spojeného království a Francie (+8 % a +9,6 %)[8]. Pokles počtu obyvatel někde začne již před rokem 2015 a v některých případech do roku 2050 přesáhne 10 nebo dokonce 15 %.

- Sisseränne on viimasel ajal paljudes riikides vähendanud sündimuse puudujääki.

- V mnoha zemích zmírňovalo v poslední době důsledky nízké porodnosti přistěhovalectví .

- Kandidaatriikide olukord rõhutab veelgi riikidevahelisi demograafilisi kontraste. Bulgaarias ja Rumeenias võib prognoosida negatiivseid arenguid (-21% ja -11% aastaks 2030), ÜRO hinnangul ka Horvaatias (-19%). Türgi rahvastik aga vastupidi kasvab ajavahemikul 2005 kuni 2030 rohkem kui 19 miljoni inimese võrra (+25%).

- Demografické rozdíly se výrazně projevují na situaci kandidátských zemí . Odhady týkající se Bulharska a Rumunska mluví o úbytku obyvatelstva (–21 % a –11 % do roku 2030), podobně jako odhady OSN pro Chorvatsko (–19 %). Naopak obyvatelstvo Turecka by v období od roku 2005 do roku 2030 mělo zaznamenat početní nárůst o více než 19 milionů (+25 %).

Eurostati prognoos, EL25 (sulgudes tuhandetes) | 2005-2050 | 2005-2010 | 2010-2030 | 2030-2050 |

Základní scénář Eurostatu, EU-25 (v závorce v tisících) | 2005–2050 | 2005–2010 | 2010–2030 | 2030–2050 |

Kogu rahvastik | -2,1% (-9642) | +1,2% (+5444) | +1,1% (+4980) | -4,3% (-20066) |

Obyvatelstvo celkem | –2,1% (–9642) | +1,2% (+5444) | +1,1% (+4980) | –4,3% (–20066) |

Lapsed (0–14) | -19,4% (-14415) | -3,2% (-2391) | -8,9% (-6411) | -8,6% (-5612) |

Děti (0–14) | –19,4% (–14415) | –3,2% (–2391) | –8,9% (–6411) | –8,6% (–5612) |

Noored (15–24) | -25,0% (-14441) | -4,3% (-2488) | -12,3% (-6815) | -10,6% (-5139) |

Mladí lidé (15–24) | –25,0% (–14441) | –4,3% (–2488) | –12,3% (–6815) | –10,6% (–5139) |

Noored täiskasvanud (25–39) | -25,8% (-25683) | -4,1% (-4037) | -16,0% (-15271) | -8,0% (-6375) |

Mladí dospělí (25–39) | –25,8% (–25683) | –4,1% (–4037) | –16,0% (–15271) | –8,0% (–6375) |

Täiskasvanud (40–54) | -19,5% (-19125) | +4,2% (+4170) | -10,0% (-10267) | -14,1% (-13027) |

Dospělí (40–54) | –19,5% (–19125) | +4,2% (+4170) | –10,0% (–10267) | –14,1% (–13027) |

Vanemaealised töötajad (55–64) | +8,7% (+4538) | +9,6% (+5024) | +15,5% (+8832) | -14,1% (-9318) |

Starší pracovníci (55–64) | +8,7% (+4538) | +9,6% (+5024) | +15,5% (+8832) | –14,1% (–9318) |

Eakad (65–79) | +44,1% (+25458) | +3,4% (+1938) | +37,4% (+22301) | +1,5% (+1219) |

Senioři (65–79) | +44,1% (+25458) | +3,4% (+1938) | +37,4% (+22301) | +1,5% (+1219) |

Väga eakad (üle 80) | +180,5% (+34026) | +17,1% (+3229) | +57,1% (+12610) | +52,4% (18187) |

Velmi staří lidé (80+) | +180,5% (+34026) | +17,1% (+3229) | +57,1% (+12610) | +52,4% (+18187) |

Need tendentsid on veelgi ulatuslikumad: selle sajandi jooksul vananeb rahvastik kõikides maailma piirkondades. Meie peamise partneri, Ameerika Ühendriikide, rahvastik suureneb 25,6% võrra ajavahemikul 2000 kuni 2025[9]. Näiteks Hiinas hakkab rahvaarv kiiresti vähenema alates 2025. aastast. Euroopa naabruses – Aafrikas ja Lähis-Idas – algab rahvastiku vananemine aga tunduvalt hiljem, kuna sealne rahvastik on palju noorem, keskmine vanus on 20 aastat või vähem (Euroopas üle 35 aasta).

Tyto tendence jsou součástí širšího rámce, neboť během tohoto století pocítí stárnutí obyvatelstva všechny regiony světa. Náš hlavní partner, kterým jsou Spojené státy, pravděpodobně zaznamená v letech 2000 až 2025 nárůst počtu obyvatel[9]. V Číně půjde o rychlý proces, počet obyvatel bude klesat od roku 2025. Naproti tomu v sousedních regionech v Evropě, v Africe a na Středním východě, se stárnutí projeví mnohem později – tamní obyvatelstvo je mnohem mladší, věkový průměr činí 20 let nebo méně oproti více než 35 letům v Evropě.

1.1. Madala sündimuse probleem

1.1. Problém nízké porodnosti

Eelöeldu taustal on madal sündimus ametivõimude jaoks tõeliseks probleemiks. Ajaloos pole veel esinenud majanduskasvu ilma laste sünnita. Tootlikkuse tõus, mis saavutatakse eelkõige tänu elukestva õppe võimalustele, ja tööhõive määra suurendamine tänu Euroopa tööturu loomisele ning töötajate liikumisele on kaks peamist võimalust kõnealuse probleemiga tegelemiseks, lisaks veel sündimus ja sisseränne.

V těchto souvislostech představuje nízká porodnost úkol pro politické orgány. V historii nikdy nedošlo k „růstu bez kolébek“. Zvyšování produktivity, zejména prostřednictvím přístupu k celoživotnímu vzdělávání, a zvyšování účasti na pracovním procesu, zejména vytvořením skutečného evropského trhu práce a prostřednictvím větší profesní mobility, jsou dva hlavní prostředky k řešení tohoto úkolu. Existují dva další: porodnost a přistěhovalectví.

Sündimus Euroopas ei taga enam rahvastiku taastootmist. Uuringud näitavad, et eurooplased sooviksid rohkem lapsi (2,3), kui neil tegelikult on (1,5).[10] See tähendab, et kui rakendada asjaomaseid mehhanisme, mis võimaldaksid paaridel saada nii palju lapsi, kui nad soovivad, võiks sündimus suureneda, ehkki soovitav perekonna suurus on liikmesriigiti väga erinev.

Současná plodnost v Evropě již nezajišťuje obnovu populace. Průzkumy ukazují, že existuje velký rozdíl mezi tím, kolik dětí by Evropané chtěli mít (2,3), a tím, kolik jich mají ve skutečnosti (1,5)[10]. To znamená, že pokud by existovaly vhodné mechanismy, jež by umožňovaly párům mít tolik dětí, kolik chtějí, plodnost by mohla vzrůst, a to přestože se představy o ideální velikosti rodiny mezi členskými státy liší.

Inimeste isiklikke valikuid piiravad mitmed tegurid: hiline tööturule sisenemine või ebastabiilne töökoht, eluaseme kõrge hind, stimuleerivate vahendite (perehüvitised, lapsehoolduspuhkus, lapsehooldusteenused, võrdne tasustamine) puudumine. Need vahendid võivad tõepoolest sündimust soodsalt mõjutada, soodustades ka eelkõige naiste tööhõivet, nagu võib täheldada mõnedes riikides. Sellest hoolimata teatas 2004. aastal „Eurobaromeetri“ käigus küsitletud meestest 84%, et nad ei ole võtnud või ei kavatse võtta lapsehoolduspuhkust, teades, et neil on selleks õigus.

Daná situace je výsledkem omezujících faktorů, jež ovlivňují rozhodnutí v soukromém životě: pozdní nástup do zaměstnání, nestálost zaměstnání, vysoké náklady na bydlení, nedostatek pobídek (rodinné přídavky, rodičovská dovolená, nabídka péče o děti, rovnost odměňování). Takové pobídky mohou skutečně mít příznivý účinek na porodnost a zároveň napomáhat zvýšení zaměstnanosti, zejména žen, jak dokazuje příklad některých zemí. Přesto 84 % mužů dotázaných v průzkumu Eurobarometru v roce 2004 prohlásilo, že si rodičovskou dovolenou nevybrali a ani tak nemíní učinit, i když o svých právech byli informováni.

Euroopa Liit on pikkade aastate jooksul teinud tähelepanuväärseid pingutusi, et saavutada meeste ja naiste võrdõiguslikkust, ning on püüdnud kooskõlastada liikmesriikide sotsiaalkaitsepoliitikat.

Již mnoho let vyvíjí Unie značné úsilí s cílem dosáhnout rovnosti mužů a žena rozvíjí koordinaci vnitrostátních politik sociální ochrany.

Kuidas võiks töö- ja eraelu parem ühitamine aidata lahendada rahvastiku vananemisega seotud probleeme?

Jak může lepší sladění pracovního a soukromého života přispět k řešení problémů spojených s demografickým stárnutím?

Kuidas soodustada kodus ja pereelus võrdsemat vastutuse jagunemist meeste ja naiste vahel?

Jak lze napomoci vyrovnanějšímu rozdělení povinností v domácnosti a v rodině mezi muže a ženy?

Kas teatud hüvitiste või soodustuste andmine (näiteks puhkused) peaks olema seotud kahe soo vahelise võrdse tööjaotusega? Kuidas tagada mõlemale lapsehoolduspuhkusel olevale vanemale piisav sissetulek?

Mělo by být přiznání některých přídavků a výhod (dovolená apod.) vázáno na rovnoměrné rozdělení povinností mezi obě pohlaví? Jak nejlépe zajistit odpovídající příjem v případě účasti obou rodičů na rodičovské dovolené?

Kuidas tõhustada nii riigi kui erasektori poolt pakutavaid lapsehooldusteenuseid (sõimed, lasteaiad jne) ning vanurite hoolekannet?

Jak zlepšit nabídku zařízení péče o děti (jesle, mateřské školky aj.) a péče o seniory ze strany veřejného i soukromého sektoru?

Kas vähendatud käibemaksumäära kohaldamine lapsehooldusteenuste ja vanurite hoolekande puhul aitaks kaasa kõnealuste teenuste arengule?

Napomohla by rozvoji služeb zajišťujících péči o děti a péči o seniory nižší sazba DPH?

Kuidas võimaldada lastevanematel, eelkõige noortel paaridel, kergemini tööturule siseneda, aidata kaasa nende karjäärile ning julgustada neid saama soovitud arvu lapsi?

Jak zajistit rodičům, zejména mladým párům, přístup na trh práce, profesní seberealizaci a možnost mít tolik dětí, kolik chtějí?

1.2. Sisserände võimalik mõju

1.2. Možný přínos přistěhovalectví

Väljastpoolt Euroopat tulevad sisserändajad võivad aidata rahvastiku vähenemist tasakaalustada kuni aastani 2025, ehkki sisseränne üksi ei lahenda rahvastiku vananemisest tulenevaid probleeme ega asenda majandusreforme. Nagu komisjoni hiljutises rohelises raamatus[11] rõhutati, muutub migratsioon järjest tähtsamaks, et rahuldada tööjõuvajadust ning tagada Euroopa jõukus. Võttes arvesse Euroopa demograafilist olukorda ja geograafilist asukohta, ei ole sisseränne oluline mitte ainult tööjõu seisukohast, vaid ka rahvastiku seisukohast üldiselt. See eeldab, et kolmandate riikide kodanike vastuvõtmise juhtimine on tõhus ja läbipaistev, et rakendatakse aktiivselt integratsioonipoliitikat ja tagatakse võrdsed võimalused – nii on võimalik saavutada tasakaal sisserändajate ja vastuvõtva ühiskonna õiguste ja kohustuste vahel.[12] Küsimust, kas soodustada sisserännet rahvastiku vananemise tasakaalustamise eesmärgil, tuleb arutada nii siseriiklikul kui Euroopa Liidu tasandil, samuti tuleb pidada dialoogi lähteriikidega.

Přistěhovalectví z mimoevropských zemí by mohlo pomoci vyrovnat pokles počtu obyvatel do roku 2025, ačkoliv samo o sobě nemůže vyřešit všechny problémy vyplývající ze stárnutí obyvatelstva nebo nahradit hospodářské reformy. Jak nedávno připomněla Zelená kniha Komise[11], k uspokojení potřeb pracovní síly a k zajištění prosperity Evropy by mohl být nezbytný čím dál tím větší příliv přistěhovalců. Vzhledem k demografické situaci Evropy a jejímu geografickému prostředí bude toto ekonomické přistěhovalectví z velké části rovněž přistěhovalectvím charakterizovaným trvalým usídlením. Z toho vyplývá potřeba zajistit účinné a transparentní řízení přijímání státních příslušníků třetích zemí a zavést aktivní politiky integrace a rovnosti příležitostí, které by vedly k rovnováze mezi právy a povinnostmi migrantů a občanů přijímajících států[12]. Rozhodnutí, zda se k řešení demografického stárnutí ve větší míře využije přistěhovalectví, musí být předmětem diskuse na vnitrostátní a evropské úrovni a rovněž diskuse se zeměmi původu.

Thessaloniki Euroopa Ülemkogul 2003. aasta juunis rõhutati, et Euroopa Liidu [sisserändajate] integratsioonipoliitika peaks võimaldama lahendada uusi demograafilisi ja majanduslikke probleeme, mille ees Euroopa Liit praegu seisab. Arutelule pani aluse eelmise aasta jaanuaris vastu võetud roheline raamat.

Evropská rada na zasedání v Soluni v červnu 2003 zdůraznila, že „politika EU v oblasti integrace [přistěhovalců] by měla přispívat k řešení nových demografických a ekonomických problémů, před nimiž EU v současnosti stojí“. Právě takovou diskusi zahájila Zelená kniha přijatá letos v lednu.

Millises ulatuses võib sisseränne leevendada rahvastiku vananemisega kaasnevaid negatiivseid ilminguid?

Do jaké míry může přistěhovalectví vyvážit některé nepříznivé účinky demografického stárnutí?

Millist poliitikat tuleks rakendada nende migrantide, eelkõige noorte, integreerimisel?

Jaké politiky by se měly uplatňovat za účelem integrace přistěhovalců, zvláště mladých lidí?

Milline võiks olla ühenduse vahendite, eelkõige diskrimineerimisvastaste õigusaktide, struktuurifondide ja tööhõivestrateegia, panus?

Jak mohou být v tomto směru užitečné nástroje Společenství, zvláště právní rámec boje proti diskriminaci, strukturální fondy a strategie zaměstnanosti?

Uu S PÕLVKONDADEVAHELINE SOLIDAARSUS

2. NOVÁ MEZIGENERAčNÍ SOLIDARITA

Demograafilised muutused on kujundamas uut ühiskonda ning alates 2010. aastast on muutused üha kiiremad: üha vähem on noori ja täisealisi, üha enam vanemaealisi töötajaid, eakaid ja väga eakaid inimesi. Ühiskond peaks otsima uusi võimalusi, kuidas kasutada ära noorte ja vanemaealiste inimeste potentsiaali. Selleks on vaja kõikide muudatuste juhtimises osalejate panust: põlvkondade vahel tuleb luua uusi solidaarsussidemeid, mis põhineksid vastastikusel toetusel ja oskusteabe ning kogemuste edasiandmisel. Sellele peab kaasa aitama komisjoni poolt Lissaboni strateegia vahekokkuvõtte teatises välja pakutud Euroopa noorsooalgatus.

Demografické změny v současné době utvářejí novou společnost a tyto změny se od roku 2010 zrychlí – bude čím dál tím méně mladých lidí a dospělých, čím dál tím více starších pracovníků, důchodců a velmi starých lidí. Naše společnosti budou muset vymyslet nové způsoby, jak zhodnotit růstový potenciál mladých lidí a starších občanů. Bude nezbytné, aby se na zvládnutí těchto změn podíleli všichni účastníci – mezi generacemi bude třeba vybudovat nové formy solidarity, a to na základě vzájemné podpory a předávání dovedností a zkušeností. K tomu by měla přispět Evropská iniciativa pro mládež, kterou Komise navrhla ve svém sdělení o přezkumu lisabonské strategie v polovině období.

Paremini integreeritud noored põlvkonnad

2.1. Lepší integrace mladých osob

Lapsed ja noored peavad ühiskondliku rolli üle võtma endast tunduvalt arvukamatelt vanematelt põlvkondadelt. Noorte haridustase on k üll kõrgem kui vanematel inimestel: näiteks oli 15 liikmesriigiga Euroopa Liidus peaaegu 28 protsendil 25–34aastastest 2003. aastal kõrgharidus, samas kui 55–64aastastest oli kõrgharidus vaid 16 protsendil. See tõotab kõrgemat tootlikkuse taset ja paremat kohanemisvõimet kui eelnevate põlvkondade puhul. Euroopa Liit peaks siiski arvestama, et tema noored on hinnaline ressurss, mida alati piisavalt ei väärtustata. On tõsiasi, et noortel on ühiskonda integreerumisega tõelisi raskusi:

Děti a mladí lidé budou přebírat štafetu od početnějších generací, než jsou sami. Je pravda, že úroveň jejich vzdělání je znatelně vyšší, než tomu bylo u předcházejících generací – v EU-15 mělo v roce 2003 vysokoškolské vzdělání přibližně 28 % lidí ve věku 25–34 let oproti pouhým 16 % ve věkové skupině 55–64 let. Díky tomu lze předpokládat vyšší produktivitu a přizpůsobivost. Unie by si nicméně měla uvědomit, že její mládež se stává vzácným zdrojem, jehož potenciál není dostatečně využíván. Ve skutečnosti mají mladí lidé problémy se zapojením do pracovního procesu:

- Alla 25-aastaste töötuse määr oli 2004. aasta detsembris 17,9%, üle 25-aastaste puhul aga 7,7%.

- Míra nezaměstnanosti osob mladších 25 let v prosinci 2004 dosahovala 17,9 % oproti 7,7 % v případě osob starších 25 let.

- Noored seisavad eriti teravalt vastamisi vaesusriskiga[13]: sellises olukorras on 19% 16–24aastastest noortest, 25–64aastastest[14] inimestest 12%. Noorte vaesusriski näitaja ületab ka üle 65-aastaste vaesusriski (17%).

- Mladí lidé jsou výrazněji ohroženi chudobou[13] – to platí o 19 % lidí ve věku 16–24 let, ve srovnání s 12 % lidí ve skupině 25–64 let[14]. Tento podíl je také vyšší než u osob starších 65 let (17 %).

- Noored puutuvad mõnikord kokku eal ja tööalaste kogemuste puudumisel põhineva diskrimineerimisega, mida võivad süvendada teised tegurid nagu sugu, sotsiaalne või rassiline päritolu, mis on omakorda takistuseks nende integreerumisel majandusellu ja ühiskonda.

- Mladí lidé někdy narážejí na diskriminaci na základě věku a v souvislosti s nedostatečnou praxí, v některých případech ještě umocněnou dalšími faktory jako diskriminace na základě pohlaví, sociálního původu nebo rasy, což rovněž představuje překážku zapojení do hospodářského života a do společnosti.

- Koolis omandatud oskused ei vasta alati teadmisteühiskonna vajadustele ning koolist väljalangenute arv on jätkuvalt murettekitav. 2002. aastal lahkus ligikaudu 16,5% 18–24aastastest koolist ilma igasuguse kvalifikatsioonita. Põhjuseid on muidugi palju. Perede ja kooliealiste laste toetamise meetmed ja koolitussüsteemide kaasajastamine peaksid aitama koolist väljalangemist vähendada.

- Školní vzdělání neodpovídá vždy potřebám znalostní společnosti a míra školní neúspěšnosti je stále znepokojivá. V roce 2002 opouštělo školu bez kvalifikace kolem 16,5 % lidí ve věku 18–24 let. Příčin této situace je mnoho. Opatření na podporu rodin a dětí školního věku by spolu s modernizací vzdělávacích systémů měla přispět k omezení tohoto jevu.

- Ka lapsed on aldis vaesusriskile, sellises olukorras on 19% lastest, kes on nooremad kui 15 aastat. Risk on suurem nende puhul, kes elavad ühe vanemaga peredes. Tagajärjeks on kooli poolelijätmine, mis omakorda võib keskpikas perspektiivis suurendada noorte vaesusriski.

- Kromě toho jsou chudobou též ohroženy děti – je tomu tak v případě 19 % dětí mladších 15 let. Toto ohrožení je vážnější v případě dětí, které žijí v neúplných rodinách. Důsledkem je nedokončení studia, které může ve střednědobém výhledu ohrožení mladých lidí chudobou ještě zvýšit.

Haridussüsteemi ees on tähtis väljakutse – tuleb jätkuvalt tõsta põhihariduse taset, pakkudes samaaegselt paindlikumaid lahendusi. Näiteks koolitataks noori vaheldumisi koolis, töökohas ja tööga seotud täienduskoolitusel, et paremini arvestada majanduse vajadustega. Samuti peaksid noored saama tõhusamalt kasutada kaugõppe võimalusi.

Vzdělávací systém tak bude muset řešit významný úkol: nadále zvyšovat úroveň počátečního vzdělávání, ale zároveň nabízet větší flexibilitu. Mladí lidé by například mohli více střídat výuku ve škole, zaměstnání a odborné vzdělávání při práci, aby vyhovovali potřebám hospodářství. Je též nutné, aby více využívali možností, jež nabízí distanční vzdělávání.

Rahvastiku vananemine ei tähenda, et tööpuuduse ja integreerumisega seotud probleemid lahenevad automaatselt. Tööturu osapooled, haridussüsteem, ametivõimud ja kohalikud omavalitsused peaksid mõtlema sellele, kuidas soodustada noorte integreerumist ühiskonda ning hoida ära noortele osaks langeda võivat diskrimineerimist.

Stárnutí neznamená, že se problémy nezaměstnanosti a integrace vyřeší automaticky. Sociální partneři, školství, veřejné orgány i místní zúčastněné subjekty budou muset přemýšlet o zlepšení cest zapojení do pracovního procesu a o problému diskriminace, kterou mohou být mladí lidé postiženi.

Euroopa Liit on seadnud eesmärgiks vältida noorte pikaajalist töötust, võidelda koolist väljalangemise vastu ja tõsta põhihariduse taset. Struktuurifondide vahendid aitavad neid eesmärke saavutada kohapeal.

V oblasti předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí, boje proti školnímu neúspěchu a zvyšování úrovně počátečního vzdělávání byly stanoveny evropské cíle. Strukturální fondy pomáhají plnit tyto cíle v praxi.

Kuidas saab ühenduse poliitika aidata kaasa laste ja ühe vanemaga perekondade vaesuse vastu võitlemisele ning noorte vaesus- ja tõrjutuse riski vähendamisele?

Jak mohou politiky Společenství více přispívat k boji proti chudobě dětí a neúplných rodin a ke snižování ohrožení mladých lidí chudobou a sociálním vyloučením?

Kuidas parandada põhihariduse ja täiskasvanute koolituse süsteemide kvaliteeti? Milline võiks olla vabahariduse ja vabatahtlike tegevuste panus? Kuidas võiksid aidata struktuurifondide ja teadmisteühiskonda sisenemise lihtsustamiseks ettenähtud vahendid?

Jak zvýšit kvalitu systémů počátečního vzdělávání a vzdělávání dospělých? Jaký může být přínos neformálního vzdělávání a dobrovolnických činností? Jaký může být příspěvek strukturálních fondů a nástrojů pro lepší přístup ke znalostní společnosti?

Kuidas lihtsustada siirdumist koolist ja tööellu ning parandada noorte tööhõive kvaliteeti? Millist osa peaks mängima ühiskondlik dialoog? Millise panuse võiks anda dialoog kodanikuühiskonnaga, eelkõige noorteorganisatsioonidega?

Jak zlepšit přechod ze školy do pracovního života a kvalitu zaměstnání mladých lidí? Jakou úlohu by měl hrát sociální dialog? Co by mohl přinést dialog s občanskou společností, zejména s organizacemi mládeže?

Missuguseid solidaarsussidemeid saaks luua noorte ja eakate inimeste vahel?

Jaké formy solidarity je možno vybudovat mezi mladými a starými lidmi?

Üldine lähenemi sviis majanduslikult aktiivsele „elutsüklile“

2.2. Globální přístup k cyklu aktivního života

Alates 2005. aastast hakkab vähenema noorte täiskasvanute (25–39) arv ning see kiireneb eriti pärast 2010. aastat (-16 % ajavahemikul 2010 kuni 2030). 40–54aastaste osakaalu langus algab 2010. aastal. Samal ajal kasvab üle 55-aastaste arv 9,6% võrra ajavahemikul 2005 kuni 2010 ja 15,5% võrra ajavahemikul 2010 kuni 2030, seejärel hakkab ka nende arv järsult langema. Ettevõtted peavad seega rohkem toetuma nende nn „vanemaealiste töötajate“ kogemusele ja oskustele, valmistades samal ajal alla 55-aastasi töötajaid aktiivselt ette vanema põlvkonna väljavahetamiseks. Vaatamata teatud edusammudele jääb üle 55-aastaste töötajate tööhõive määr (40,2% aastal 2003, st umbes 20,5 miljonit hõivatud elanikku) maha Euroopa Liidu eesmärgist saavutada 50% tööhõive.

Od roku 2005 bude ubývat „mladých dospělých“ (25–39) a tato tendence výrazně zesílí po roce 2010 (–16 % mezi lety 2010 a 2030). Počet 40–54letých začne klesat v roce 2010. Současně se rozšíří řady lidí starších 55 let, a to o 9,6 % v letech 2005 až 2010 a o 15,5 % v letech 2010 až 2030, a poté i tato věková skupina zaznamená početní pokles. Podniky se tedy budou muset více opírat o zkušenosti a kvalifikaci starších pracovníků a aktivně připravovat lidi mladší 55 let, aby nahradili předchozí generace. Navzdory jistému pokroku je míra zaměstnanosti lidí starších 55 let (40,2 % v roce 2003, tedy přibližně 20,5 milionu zaměstnaných lidí) hluboko pod evropským cílem zaměstnanosti ve výši 50 %.

Noored tööl käivad inimesed võivad soovida veeta rohkem aega oma lastega ning töötada rohkem mõnel teisel eluhetkel. Seega võivad demograafilised muutused esile kutsuda uue kohanemisvõimelisema ja paindlikuma tööjaotuse. Tehnika areng lihtsustab samuti töö- ja pereelu ühitamist.

Mladí lidé v aktivním věku mohou chtít věnovat více času svým dětem a více pracovat v jiném životním období. Demografické změny tedy mohou přispět ke vzniku nové organizace práce, která bude lépe přizpůsobitelná a pružnější. Technický vývoj je dalším prostředkem lepšího sladění rodinného a pracovního života.

Töökohtade ja töökeskkonna kvaliteet aitab samuti oluliselt kaasa inimeste püsimisele töökohtadel – tööõnnetuste oht väheneb ja paraneb töötajate, eelkõige vanemaealiste töötajate, tervis. Muutuste ennetamine aitab paremini juhtida majanduslikult aktiivset elutsüklit. Samas tuleks soodustada inimeste hoiakute muutumist ja võidelda diskrimineerimise vastu.

K udržení lidí v zaměstnání bude rovněž významně přispívat kvalita pracovních míst a pracovního prostředí, a to snižováním rizika pracovních úrazů a zlepšováním zdravotního stavu pracujících, zejména těch nejstarších. Předvídání těchto změn napomůže lepšímu řízení cyklu aktivního života. Bude nutné také vypracovat pobídky ke změně chování lidí vůči starším pracovníkům a k boji proti diskriminaci.

Teadmisteühiskonda siirdumise lihtsustamise eesmärgil edendab ühenduse poliitika töökorralduse kaasajastamist, elukestva õppe strateegiate väljatöötamist, töökeskkonna kvaliteedi parendamist ja aktiivset vananemist, eelkõige keskmise ea tõusu tööturult lahkumisel. Demograafilised muutused rõhutavad nende tegevussuundade tähtsust, tõstatades samas ka uusi küsimusi:

Politiky Společenství podporují přechod ke znalostní společnosti tím, že prosazují modernizaci organizace práce, stanovení strategií celoživotního vzdělávání, kvalitu pracovního prostředí a „aktivní stárnutí“, a zejména zvýšení průměrného věku odchodu z trhu práce. Demografické změny posilují význam těchto politik a zároveň přinášejí nové otázky:

Kuidas kaasajastada töökorraldust nii, et arvestataks iga vanusegrupi erivajadusi? Kuidas lihtsustada noorte paaride sisenemist tööturule ja kuidas leida tasakaal paindlikkuse ja turvalisuse vahel, mis võimaldaks neil kasvatada väikesi lapsi, koolitada ennast ja kohandada oma oskusi tööturu nõudmistele? Kuidas võimaldada eakamatel töötada rohkem?

Jak modernizovat organizaci práce tak, aby byly zohledněny specifické potřeby každé věkové skupiny? Jak usnadnit zapojení mladých párů do aktivního života a poskytnout jim rovnováhu mezi pružností i jistotou, aby mohly vychovávat děti, vzdělávat se a přizpůsobovat své schopnosti požadavkům trhu práce? Jak umožnit starším více pracovat?

Kuidas kohandada töökorraldust põlvkondade uue jaotusega, kui on vähem noori ja rohkem vanemaealisi töötajaid?

Jak přizpůsobit organizaci práce novému poměru mezi generacemi, kdy v podnicích bude méně mladých lidí a více „starších pracovníků“?

Kuidas võivad Euroopa Liidu erinevad sidusrühmad eelkõige ühiskondliku dialoogi ja kodanikuühiskonna raames nende probleemide lahendamisele kaasa aidata?

Jak mohou různé zúčastněné subjekty v Unii, zvláště sociální dialog a občanská společnost, přispět k hledání odpovědí na tuto situaci?

Eakate uus roll

2.3. Nové místo pro seniory

Eakate (65–79aastased) arv hakkab kiiresti tõusma pärast 2010. aastat ning see tendents jätkub umbes 2030. aastani (+37,4%). Kui praegused arengusuunad jätkuvad, on eakad parema tervisliku seisundi tõttu ka aktiivsemad. Nende elatustase on kõrgem, sest nad enamasti välja teeninud täispensioni ja nende säästud on suuremad kui nende eelkäijatel, aga ka suuremad kui nende lastel.

Seniorů (65–79 let) bude výrazně přibývat po roce 2010 až do doby kolem roku 2030 (+37,4 %). Budou aktivnějšía budou se těšit lepšímu zdraví, pokud se současné trendy nezmění. Budou také lépe materiálně zajištěni, neboť čím dál více jich bude pobírat úplný důchod a budou mít větší úspory než jejich předchůdci i než jejich děti.

Teatavate riikide eakad otsustavad üha enam elama asuda mõnda teise piirkonda või teise riiki – liikuvus ei hõlma enam üksnes noori ja tööealisi inimesi. Nad tarbivad uusi kaupu ja teenuseid. Nad soovivad ka ühiskondlikust elust aktiivselt osa võtta ning nende osalus erinevates ühingutes on juba praegu märkimisväärne. Võimalik, et nad soovivad jätkata ametialast tegevust või kombineerida poole kohaga tööd ja pensionipõlve. Selline suundumus on jõudsalt levimas Ameerika Ühendriikides. 65–74aastate isikute tööhõive määr Euroopa Liidus on 5,6% (2003. aasta andmed), Ameerika Ühendriikides aga 18,5%. Mõned eakad soovivad toetada oma lapsi ja lapselapsi ning anda oma vara järk-järgult edasi noorematele põlvkondadele.

Senioři z některých zemí se stále častěji usazují v jiném regionu či v jiné zemi – mobilita není vlastní pouze mladým nebo lidem v aktivním věku. Mají vyšší spotřebu nových druhů zboží a služeb a chtějí se aktivně zapojit do společenského života – již nyní hrají významnou úlohu v dobrovolnickém sektoru. Budou si možná přát pokračovat v pracovní činnosti nebo zkombinovat zaměstnání na částečný úvazek s důchodem, k čemuž dochází ve Spojených státech. V Unii se ve věkové skupině 65–74 let věnuje pracovní činnosti 5,6 % lidí (údaj z roku 2003) oproti 18,5 % v USA. Někteří budou také chtít pomáhat dětem a vnoučatům a zajistit postupné předání svého majetku mladším generacím.

Euroopa Liidu pensionisüsteemide reformide kooskõlastamine edendab paindlikku siirdumist tööelust pensioniikka.

Koordinace reforem důchodových systémů na evropské úrovni podporuje pružný přechod mezi aktivním životem a důchodem.

Kas pensioniiga tuleb ka edaspidi kindlaks määrata või tuleks võimaldada paindlikku ja järkjärgulist penisonileminekut?

Měl by být věk odchodu do důchodu stanoven zákonem, nebo je lépe umožnit pružný a postupný odchod do důchodu?

Kuidas võimaldada eakatel osaleda ühiskondlikus ja majanduselus, seda peamiselt palga ja pensioni samaaegse maksmise, uute töövormide (osaline tööaeg, ajutised töötajad) või teiste finantsstiimulite abil?

Jak umožnit účast seniorů na hospodářském a společenském životě, zejména prostřednictvím kombinace mzdy a penze, nových forem zaměstnání (částečný úvazek, pracovní poměr na dobu určitou) či jiných forem finančních pobídek?

Kuidas arendada tegevusi, mis kaasaksid eakaid erinevatesse ühingutesse ja sotsiaalmajandusse?

Jak rozvíjet činnosti, do nichž se mohou zapojit senioři, v dobrovolnickém sektoru a v sociální oblasti?

Kuidas korraldada pensionäride liikumist liikmesriikide vahel, seda eelkõige seoses sotsiaalkindlustussüsteemide ja tervishoiuteenustega?

Jak ošetřit mobilitu důchodců mezi členskými státy, zejména v oblasti sociální ochrany a zdravotní péče?

Kuidas investeerida tervishoidu ja ennetustöösse, et eurooplaste oodatav eluiga pikeneks ja tervis paraneks?

Jak investovat do zdraví a prevence, aby se Evropanům dále prodlužoval život v dobrém zdravotním stavu?

Solidaarsus väga eakate inimestega

2.4. Solidarita s velmi starými lidmi

Tänu pidevale oodatava eluea pikenemisele suureneb ühiskonnas oluliselt väga eakate inimeste arv (vanus üle 80 aasta): +17,1% ajavahemikul 2005 kuni 2010, +57,1% ajavahemikul 2010 kuni 2030. Väga eakaid on siis 34,7 miljonit, praegu 18,8 miljonit. Üksi elavate inimeste arv kasvab eelkõige naiste hulgas, põhjuseks meeste ja naiste eluea keskmise pikkuse erinevus. Naiste vanaduspensionid on tunduvalt väiksemad kui meestel, nende karjäär on lühem ja saadud töötasu väiksem.

Díky stálému prodlužování střední délky života se v našich společnostech výrazně zvyšuje počet velmi starých lidí (80+): +17,1 % v letech 2005 až 2010, +57,1 % v letech 2010 až 2030. Bude jich tedy okolo 34,7 milionu oproti dnešním přibližně 18,8 milionu. Zvýší se podíl osob žijících osamoceně, především žen, neboť ženy častěji ovdoví v důsledku rozdílné délky života obou pohlaví. Výše starobních důchodů žen je znatelně menší než u mužů. Profesní dráha žen je kratší a mzda během aktivního života nižší.

Pered ei saa üksi lahendada vanurite hoolekande küsimust, olgu vanurid ülalpeetavad või iseseisvad. Praeguste nooremate põlvkondade tervisliku seisundi paranemise alusel võib küll arvata, et väga eakad inimesed on tulevikus järjest kauem iseseisvad ning soovivad elada edasi oma kodus. Intensiivne hoolekandetegevus koonduks elu lõpupäevile. Siiski oleks tulevikus rohkem inimesi, kelle eest tuleks hoolt kanda, kuna nad enam iseseisvalt toime ei tule.

Rodiny samy nebudou s to řešit otázku, jak se o tyto lidi postarat, ať již budou závislí či samostatní. Je pravda, že pokrok, k němuž dochází v oblasti zdravotního stavu současných mladších generací, umožňuje domnívat se, že budoucí velmi staří lidé budou čím dál tím delší dobu samostatní a budou chtít bydlet ve svém domově. Intenzivní péče se bude čím dál více zaměřovat na období sklonku života. Přesto bude také více než dnes lidí, kteří budou potřebovat intenzivní péči v důsledku ztráty samostatnosti.

Mõlemal juhul on vaja sobivat hoolekandesüsteemi, mida asendab praegu paljudes riikides perekond ja eelkõige naised. Samas on naised üha rohkem tööturul hõivatud. Üha enam täiskasvanud lapsi elab oma vanematest eemal.

V obou případech bude zapotřebí se o tyto lidi postarat přiměřeným způsobem, což dnes v mnoha zemích zajišťují rodiny, především ženy. Ty se však čím dál více zapojují do pracovního procesu. Kromě toho více dětí žije v dospělosti daleko od rodičů.

Perekondi tuleb tulevikus toetada rohkem kui praegu. See on sotsiaalteenuste, solidaarsusvõrgustike ja kohalike omavalitsuste ülesanne.

Rodiny proto budou muset být podporovány více než dnes. To bude úkolem sociálních služeb a sítí solidarity a péče v rámci místních společenství.

2006. aastal peaks liikmesriikide sotsiaalkindlustuspoliitika koordineerimine jõudma ka eakate pikaajalise hooldamise küsimuseni. Millise panuse võiks see anda demograafiliste muutuste juhtimisse?

Koordinace vnitrostátních politik sociální ochrany by se měla v roce 2006 rozšířit na dlouhodobou péči o staré lidi. Jak může tato koordinace přispět k řízení demografických změn?

Kas peaks tegema vahet vanaduspensioni ja iseseisva elu toetuse vahel?

Mělo by se rozlišovat mezi starobními důchody a příspěvky osobám vyžadujícím péči?

Kuidas õpetada välja vajalik personal ja pakkuda kõrgekvaliteedilisi töökohti sektoris, kus palgad ja kvalifikatsioon on üldiselt madalad?

Jak školit potřebné pracovníky a nabízet kvalitní pracovní místa v odvětví, v němž jsou mzdy i úroveň kvalifikace často nízké?

Kuidas jaotada perede, sotsiaalteenuste ja asutuste vahel võrdselt väga eakate inimeste hoolekanne?

Jak zajistit rovnoměrné rozložení péče o staré lidi mezi rodiny, sociální služby a ústavy?

Kuidas aidata peresid? Kuidas toetada kohalikke hooldusvõrgustikke?

Jak pomáhat rodinám? Jak podporovat místní pečovatelské sítě?

Kuidas vähendada meeste ja naiste vahel valitsevat ebavõrdsust pensionieas?

Jak snížit nerovnost mezi muži a ženami při odchodu do důchodu?

Kuidas kasutada uusi tehnoloogiaid väga eakate inimeste abistamiseks?

Jak k podpoře seniorů využívat nové technologie?

KOKKUVÕTE: MILLINE ON EUROOPA LIIDU ROLL?

3. ZÁVěR: JAKOU ROLI MÁ HRÁT UNIE?

Demograafiliste muutustega seoses peaks Euroopa järgima kolme põhilist prioriteeti:

S cílem čelit demografickým změnám by Evropa měla sledovat tři hlavní priority:

- Tuleb saavutada rahvastiku juurdekasv. Me peame endale esitama kaks lihtsat küsimust: Kuidas me hindame oma lapsi? Kas me soovime tagada perekonnale ühiskonnas selle koha, mida ta väärib, sõltumata perekonna struktuurist? Rakendades otsustavalt Lissaboni tegevuskava (sotsiaalkindlustussüsteemide kaasajastamine, naiste ja vanemaealiste töötajate tööhõive suurendamine), uuenduslikke meetmeid sündimuse suurendamiseks ja läbimõeldud sisserändepoliitikat võib Euroopa Liit luua uusi investeerimis- ja tarbimisvõimalusi ning kasvatada rikkust.

- Vrátit se na cestu demografického růstu. Musíme si položit dvě prosté otázky: Jakou prioritu dáváme dětem? Chceme dát rodinám, ať v jakékoli podobě, místo, jež jim v evropské společnosti náleží? Rozhodným uskutečňováním lisabonské agendy (modernizací systémů sociální ochrany, zvyšováním zaměstnanosti žen a starších pracovníků), novými opatřeními na podporu porodnosti a promyšleným využíváním přistěhovalectví může Evropa vytvořit nové příležitosti pro investice, spotřebu a tvorbu bohatství.

- Tuleb jälgida põlvkondadevahelise tasakaalu säilimist nii ajakasutuse jagamises läbi elu, majanduskasvu tulemuste ühises kasutamises ning pensioni- ja tervishoiukuludega seotud vajadustes.

- Zajistit rovnováhu mezi generacemi v rozdělení času během celého života, v rozdělování plodů hospodářského růstu a také v rozdělení břemene financování důchodů a zdravotní péče.

- Tuleb otsida uusi võimalusi eluetappide vahelistel üleminekutel . Noortel on jätkuvalt probleeme tööturule sisenemisel. Üha suurem hulk „noori pensionäre“ soovib osaleda ühiskondlikus ja majanduselus. Õpingute aeg pikeneb ja majanduslikult aktiivsed noored soovivad pühendada rohkem aega oma lastele. Need arengud mõjutavad piire ja üleminekuid majanduslikult aktiivse ja mitteaktiivse elu vahel.

- Vytvořit nové přechody mezi etapami života . Mladí lidé se trvale setkávají s obtížemi při zapojení do pracovního procesu. Roste počet „mladých důchodců“, kteří si přejí zapojovat se do společenského a hospodářského života. Prodlužuje se doba studií a mladí lidé v aktivním věku chtějí mít čas na své děti. Tento vývoj mění hranice a přechody mezi pracovní aktivitou a nečinností.

Kas Euroopa Liit peaks edendama pidevat teabevahetust ja regulaarselt (näiteks igal aastal) analüüsima demograafilisi muutusi, nende mõju ühiskonnale ja asjaomastele poliitikavaldkondadele?

Měla by Unie podporovat výměnu zkušeností a pravidelnou, například roční analýzu demografických změn a jejich dopadu na společnosti a všechny související politiky?

Kas ja mil viisil peaksid Euroopa Liidu rahastamisvahendid (eelkõige struktuurifondid) senisest enam arvestama nende muudatustega?

Mají finanční nástroje Unie – zejména strukturální fondy – tyto změny více zohledňovat a, pokud ano, jak?

Kuidas võiks Euroopa Liidu tööhõive- ja sotsiaalkindlustuspoliitika kooskõlastamise puhul paremini arvestada demograafiliste muutustega?

Jak by do evropské koordinace politik zaměstnanosti a sociální ochrany mohl být lépe začleněn rozměr demografických změn?

Kuidas saab Euroopa sotsiaaldialoog aidata paremini juhtida demograafilisi muutusi? Milline võiks olla kodanikuühiskonna ja noortega peetava dialoogi roll?

Jak může evropský sociální dialog přispívat k lepšímu řízení demografických změn? Jakou úlohu může hrát občanská společnost a dialog s mladými lidmi?

Kuidas lõimida demograafiliste muutuste mõõde Euroopa Liidu sise- ja välispoliitikasse?

Jak začlenit rozměr demografických změn do všech vnitřních i vnějších politik Unie?

Komisjon korraldab 2005. aasta juulis konverentsi, millel osalevad kõik asjaomased osalised ja kus arutatakse erinevaid rohelises raamatus tõstatatud küsimusi. Konverentsi ja rohelise raamatu eesmärk on saada ülevaade liikmesriikide ja teiste osaliste parimatest meetoditest. Arutelu võiks olla kasulik ka Lissaboni strateegia vahekokkuvõtte teatises välja pakutud Euroopa noorsooalgatuse seisukohalt[15].

V červenci 2005 uspořádá Komise konferenci za účasti všech zainteresovaných subjektů, která bude příležitostí k projednání jednotlivých otázek uvedených v této Zelené knize. Cílem této konference a Zelené knihy je shromáždit osvědčené postupy členských států a jiných zúčastněných subjektů. Tato diskuse by rovněž mohla být přínosem pro Evropskou iniciativu pro mládež, která byla navržena v rámci přezkumu lisabonské strategie v polovině období[15].

kuidas osaleda küsitluses?

4. JAK SE ÚčASTNIT KONZULTACÍ?

Avalik küsitlus algab 16. märtsil 2005 ja lõpeb 1. septembril 2005.

Období konzultace s veřejností začíná 16. března a končí 1. září 2005.

Palume Teil saata oma vastused elektroonilise ankeedi kujul, küsimused leiate Euroopa Komisjoni kodulehelt järgmiselt aadressilt:

Své odpovědi nám laskavě zasílejte prostřednictvím elektronického formuláře, který najdete na internetových stránkách Evropské komise na následující adrese:

http://europa.eu.int/yourvoice/consultations/index_en.htm

http://europa.eu.int/yourvoice/consultations/index_en.htm.

Füüsilised isikud võivad vastata anonüümselt. Asutustel palume anda oma andmed.

Všechny údaje osobního charakteru zůstanou anonymní. Organizace prosíme, aby uvedly svou totožnost.

Soovitame Teil kasutada elektroonilist vastusevormi, kuna see lihtsustab Teie käest avaliku küsitluse käigus saadud vastuste töötlemist.

Byli bychom rádi, kdybyste využili elektronický formulář, neboť ten nám v rámci procesu konzultace usnadní zpracování Vašich názorů.

Vastused võib saata ka posti teel järgmisel aadressil:

Můžete nám však také zaslat písemný příspěvek na tuto adresu:

Livre vert „Changements démographiques“

Livre vert « Changements démographiques »

DG EMPL/E/1

J-27 01/122

Commission européenne

B-1049 Bruxelles

LISA 1

PŘÍLOHA 1

Mitmete ühenduse tegevussuundade raames on juba aastaid tegeldud demograafiliste muutuste ennetamisega:

Již několik let přispívají mnohé politiky Společenství k předjímání a řízení demografických změn:

- Euroopa tööhõivestrateegia ning haridus- ja kutsehariduspoliitika on võimaldanud juba mitme aasta jooksul koondada neid, kes tegelevad koolist väljalangemise vastu võitlemisega ning toetavad noorte põhihariduse taseme tõstmist,[16] aga ka „aktiivset vananemist“, tööturult lahkumise keskmise vanuse järkjärgulist tõusu[17] ja töö kvaliteedi parandamist. Ka nendes valdkondades on Euroopa Liit maas püstitatud eesmärkidest.

- Evropská strategie zaměstnanosti a politika vzdělávání a odborné přípravy umožnily v posledních letech prosadit politiky a získat zúčastněné subjekty pro boj se školní neúspěšností a zvýšení úrovně počátečního vzdělávání mládeže[16], ale též pro podporu „aktivního stárnutí“, postupné zvyšování průměrného věku odchodu z trhu práce[17] a zvyšování kvality pracovních míst. I zde zůstává Unie stále daleko od dosažení stanovených cílů.

- Sotsiaalkindlustussüsteemide reform. Vastavalt 2001. aastal vastu võetud pensionisüsteemide reformi ühistele eesmärkidele tuleb säilitada põlvkondadevahelist solidaarsust ning tasakaalu pensionäride ja hõivatute vahel. Seda lähenemist tuleks edasi arendada, koordineerides senisest ulatuslikumalt tervishoiu ja eakate pikaajalist hooldust käsitlevat liikmesriikide poliitikat. Euroopa Liidu sotsiaalse kaasatuse strateegias on määratletud eesmärgid vaesuses elavate laste ja perede toetamise valdkonnas.

- Reforma systémů sociální ochrany. Společné cíle reformy důchodových systémů přijaté v roce 2001 vyzývají k zachování mezigenerační solidarity a k udržení rovnováhy mezi důchodci a aktivním obyvatelstvem. Rozšíření koordinace vnitrostátních politik v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče o seniory umožní rozvoj tohoto přístupu. Evropská strategie sociálního začlenění stanovila cíle pro boj s chudobou dětí a rodin.

- Meeste ja naiste võrdõiguslikkuse põhimõtte järgimine ja arvestamine kõigis Euroopa Liidu poliitikavaldkondades ( gender mainstreaming ). Töö- ja eraelu ühitamist toetavad meetmed mängivad väga olulist rolli tööhõive määra suurendamisel. Näiteks 2002. aasta Barcelona Euroopa Ülemkogul kutsuti liikmesriike üles senisest enam arendama lapsehooldusteenuseid. Sotsiaalse dialoogi käigus on sõlmitud vanemapuhkust ja osalist tööaega käsitlevaid kokkuleppeid, mida rakendatakse direktiivide abil Hoolimata nendest edusammudest ei ole tulemused ikkagi veel rahuldavad. Selle tõenduseks on meeste madal osalus lapsehoolduspuhkuses ning jätkuvad takistused, mis piiravad naiste ligipääsu kõrgekvaliteedilistele töökohtadele.

- Dodržování zásady rovnosti mužů a žen a její zohlednění ve všech politikách Unie („gender mainstreaming“). Ke zvyšování míry zaměstnanosti významně přispívají opatření podporující sladění pracovního a soukromého života. Například Evropská rada na zasedání v Barceloně v roce 2002 vyzvala členské státy k rozvoji struktur péče o děti. V rámci sociálního dialogu byly uzavřeny dohody týkající se rodičovské dovolené a práce na částečný úvazek, které byly provedeny prostřednictvím směrnice. Přes tento pokrok nejsou výsledky vždy uspokojivé, o čemž svědčí malé využívání rodičovské dovolené ze strany mužů a přetrvávání překážek, jež omezují přístup žen ke kvalitním pracovním místům.

- Võitlus diskrimineerimise vastu. Alates 2000. aastast kehtiv ühtne õiguslik raamistik hõlmab kõiki tööturul esinevaid diskrimineerimise vorme ja toetab mitmekesisust.

- Boj s diskriminací. Od roku 2000 se na všechny formy diskriminace v zaměstnání vztahuje právní rámec, který podporuje rozmanitost.

- Majanduspoliitika üldsuunistes kutsutakse üles tugevdama säästvat majanduskasvu vähendades riigivõlga ja järgides eluterveid poliitilisi eesmärke. Majanduspoliitika üldsuuniste rakendamise ning stabiilsuse ja kasvu pakti elluviimise mitmepoolne järelevalve hõlmab ka riigi rahanduse jätkusuutlikkuse hindamist. Majanduspoliitika komitees alustati rahvastiku vananemise mõju hindamist keskmises ja pikas perspektiivis majandusele ja eelarvele.

- Hlavní směry hospodářské politiky vyzývají k posílení udržitelnosti růstu snížením veřejného zadlužení a sledováním zdravých politik. Mnohostranný dohled nad prováděním hlavních směrů hospodářské politiky a Paktu stability a růstu zahrnuje hodnocení udržitelnosti veřejných financí. V rámci Výboru pro hospodářskou politiku byly zahájeny práce na posouzení střednědobých a dlouhodobých hospodářských a rozpočtových dopadů stárnutí obyvatelstva.

- Juba aastaid on arendatud ühtset lähenemist sisserändepoliitika valdkonnas, sealhulgas majanduslikel põhjustel toimuva sisserände küsimustes.

- V posledních několika letech se vyvíjí společný přístup v oblasti přistěhovalecké politiky, včetně ekonomického přistěhovalectví.

- Euroopa Sotsiaalfond kui tööhõivestrateegia toetamise vahend ning Euroopa Regionaalarengu fond edendavad lapsehooldusstruktuuride arendamist ja paremat „vanuselist juhtimist“ äriühingutes.

- Sociální fond jakožto podpůrný nástroj strategie zaměstnanosti a Evropský fond regionálního rozvoje podporují rozvoj struktur péče o děti a lepší „řízení věku“ v podnicích.

- Teadusuuringute raamprogramm toetab paljusid rahvastiku vananemise ja demograafiliste muutustega seotud projekte, keskendudes eelkõige väga eakate inimeste haiguste kliinilistele uuringutele ja nende mõjule tervishoiusüsteemidele. Raamprogrammis sisalduvad ka Euroopa demograafiliste arengute uuringud.

- Rámcový program pro výzkum podporuje mnoho projektů souvisejících se stárnutím obyvatelstva a s demografickými změnami, přičemž tyto projekty se týkají zejména klinického výzkumu nemocí spojených s vysokým věkem a jejich důsledků pro systémy zdravotní péče. Rámcový program rovněž umožňuje vypracovávání studií zaměřených na budoucí demografický vývoj v Evropě.

- LISA 2

ANNEX 2

Graph 1: the European Union in the world 16

1. Výzvy evropské demografie 4

Graph 2: old age dependency 17

2. Nová mezigenerační solidarita 7

Graph 3: share of the youngest and the oldest in the European population 18

3. Závěr: jakou roli má hrát Unie? 10

Graph 4: the ageing of the European population 19

4. Jak se účastnit konzultací? 11

Graph 5: size of the youngest (15-24) and oldest (55-64) working age groups 20

Graph 1: the European Union in the world 15

Graph 6: change in the median and average age in the EU-25 1950-2050 21

Graph 2: old age dependency 16

Graph 7: ageing patterns across the Union 22

Graph 3: share of the youngest and the oldest in the European population 17

Graph 8: trends in fertility 23

Graph 4: the ageing of the European population 18

Graph 9: fertility trends in the EU between 1960 and 2003 24

Graph 5: size of the youngest (15-24) and oldest (55-64) working age groups 19

Graph 10 & 11: trends in life expectancy at birth 25

Graph 6: change in the median and average age in the EU-25 1950-2050 20

Graphs 12 & 13: life expectancy at the age of 60 (1960-2002) 26

Graph 7: ageing patterns across the Union 21

Graph 14: trends in net migration 27

Graph 8: trends in fertility 22

GRAPH 1: THE EUROPEAN UNION IN THE WORLD

Graph 9:fertility trends in the EU between 1960 and 2003 23

[pic]

Graph 10 & 11: trends in life expectancy at birth 24

Graph 1 shows that the share of the EU-25 in world population between 2000-2030 is likely to fall from 12 to 6%. Other regions are also affected. Africa is likely to become one of the new giants. The shares of India and Other Asia are also expected to rise. The increasing demographic size of these other regions could diminish Europe's influence in the world.

Graphs 12 & 13: life expectancy at the age of 60 (1960-2002) 25

GRAPH 2: OLD AGE DEPENDENCY

Graph 14: trends in net migration 26

[pic]

GRAPH 1: THE EUROPEAN UNION IN THE WORLD

Graph 2 shows that old age dependency is going to be a global challenge over the next three decades with the exception of Africa. The pressure is going to be the highest in Japan and Europe. This means that the problem does not only exist in EU-25 and that all developed regions of the world are forced to redesign their policies and institutional arrangements in order to resolve the problems associated with ageing.

[pic]

GRAPH 3: SHARE OF THE YOUNGEST AND THE OLDEST IN THE EUROPEAN POPULATION

[pic]

GRAPH 2: OLD AGE DEPENDENCY

Graph 3 presents the shares of the two youngest and the two oldest age groups between 2000-2050 for Japan, USA and EU-25. In all three cases an important decline in the share of younger cohorts is observed while the share of the older cohorts has increased. The main implication of these trends is that the overall demand for care will increasingly have to shift from the young to the elderly. The only way to cope with this potentially huge increase in demand from old age groups is to develop active ageing policies.

[pic]

GRAPH 4: THE AGEING OF THE EUROPEAN POPULATION

[pic]

Graph 3: share of the youngest and the oldest in the European population

Graph 4 shows that ageing is having an important effect on the age structure of the European population. As the baby boom generation moves through the age pyramid, older cohorts become more numerous than the younger ones. The total EU-25 population has grown from 350 million in 1950, to 418 million in 1975 to 450 million in 2000. In 2025, population is expected to grow to 470 million persons but after this, it is likely to decrease to 449 million in 2050. In other words, it will take two more decades before ageing starts to have a negative effect on the absolute size of the population. On the other hand the effect of ageing on the age composition comes at much earlier stage and is therefore of much importance for the labour market and the health and long-term care sector.

[pic]

GRAPH 5: SIZE OF THE YOUNGEST (15-24) AND OLDEST (55-64) WORKING AGE GROUPS

[pic]

Graph 4: the ageing of the European population

Graph 5 shows that around 2009 the size of the youngest cohort of the working age population will dive below the size of the oldest cohort. In 2050 there are expected to be 66 million persons of 55-64 and only 48 million of 15-24. This means that the working age population will start declining soon after 2010 and that the labour market will increasingly have to rely on older workers. The graph illustrates that it has become very urgent to improve the employability of our older workers in order to prepare our labour markets for the onset of ageing.

[pic]

GRAPH 6: CHANGE IN THE MEDIAN AND AVERAGE AGE IN THE EU-25 1950-2050

[pic]

Graph 5: size of the youngest (15-24) and oldest (55-64) working age groups

GRAPH 7: AGEING PATTERNS ACROSS THE UNION

[pic]

[pic]The pattern of ageing is different across the Union. Graph 7 shows on a timeline the years at which the total population and the working age population in each of the Member States are expected to stop growing and start declining. All Member States will have to deal with ageing challenge but not at the same time and not to the same degree. The decline in the total population of the EU-25 is expected by 2025 and it will be preceded by a decline in the population of working age starting already in 2011.

GRAPH 8: TRENDS IN FERTILITY

Graph 6: change in the median and average age in the EU-25 1950-2050

[pic]

Graph 8 shows that in 1960 fertility in almost all Member States laid above the replacement level of 2.1 with a high margin, while today (2003) the rate has almost everywhere dropped well below replacement levels. What is also striking is the present gap in fertility between some of the new Member States and the rest of the EU. Most demographers expect that a catch up towards the average level in the EU-15 will be the most likely scenario.

GRAPH 7: AGEING PATTERNS ACROSS THE UNION

GRAPH 9:FERTILITY TRENDS IN THE EU BETWEEN 1960 AND 2003

[pic]Graph 9 shows the different patterns of fertility decline in Europe. The drop in fertility took place firstly in Northern and Western Europe, and was followed by Southern Europe with almost a 10 year delay and with a 20 year delay for Central Europe. Despite these time lags fertility in Southern and Central Europe is today lower than in Western and Northern Europe. This means that the various parts of the EU are basically following the same transition albeit with important phase differences.

GRAPH 8: TRENDS IN FERTILITY

GRAPH 10 & 11: TRENDS IN LIFE EXPECTANCY AT BIRTH

[pic]

Graph 9:fertility trends in the EU between 1960 and 2003

Source: Eurostat

Important gains in life expectancy have been realised between 1960 and 2002, with the exception of men in the Baltic States. The graphs also show that the average life expectancy of women is 6 years higher than that of men. For the future, demographers expect that the difference in life expectancy between men and women will narrow and that life expectancy of men in the Baltic States will within a few decades improve towards the EU. The increase in life expectancies is the result of drops in the mortality of all age groups and is not limited to the very old.

Graph 10 & 11: trends in life expectancy at birth

GRAPHS 12 & 13: LIFE EXPECTANCY AT THE AGE OF 60 (1960-2002)[18]

[pic]

LV: decrease from 16,5 in 1970 tp 15,2 in 2002

Source: Eurostat

SK: decrease from 16,6 in 1960 to 16,4 in 2002

Source: Eurostat

Graphs 12 & 13: LIFE EXPECTANCY AT THE AGE OF 60 (1960-2002)[18]

[pic]

According to graphs 12 and 13, life expectancy at the age of 60 between 1960 and 2002 has increased almost everywhere, except for men in Latvia and Slovakia. The differences at the age of 60 are smaller than at birth for both men and women. It is also clear that during this period the gap in life expectancy between men and women has further increased. Nevertheless the new baseline projection assumes that this gap, measured in terms of life at expectance at birth, will start to shrink from 6.3 years in 2002 to 5.2 in 2050.

LV: decrease from 16,5 in 1970 tp 15,2 in 2002

Graph 14: trends in net migration

SK: decrease from 16,6 in 1960 to 16,4 in 2002

Graph 14 demonstrates the growing importance of migration as a source of population growth. Furthermore, without migration our total population would have already started to decline. To the extent that migrants have higher fertility rates than the indigenous population, migration may boost the natural increase.

Source: Eurostat

[pic]

Graph 14 also shows that in the past, Germany was always a favourite destination of migrants who often came from Eastern Europe. However, its position has recently been taken over by the UK, Italy and Spain. A large share of the recent migrants to Spain comes from Southern America whilst the UK and Ireland are also popular destinations for migrants coming from Asia. A large share of migration comes about as a result of family reunification.

[1] Eurostati rahvastiku arengu põhistsenaarium, vahetulemused – detsember 2004.

Graph 14: trends in net migration

[2] ÜRO prognoosid, 2002.

[3] Vt 1. lisa.

[pic]

[4] Euroopa igale vanusele - KOM(1999) 221, 25.5.1999; Euroopa vastus maailma rahvastiku vananemisele - KOM(2002) 143, 18.3.2002.

[5] Eelarverida 20 04 01 - ELT L 53, 23.2.2004 köide 47, lk II/1281.

[1] Základní scénář Eurostatu pro odhady počtu obyvatel, předběžné výsledky – prosinec 2004.

[6] 0-14aastaste ja üle 65-aastaste suhe 15-64 aastastesse.

[2] Regiony NUTS2. Zdroj: Třetí zpráva o soudržnosti , únor 2004.

[7] Vt 2. lisa.

[3] Viz příloha 1.

[8] Hispaania rahvastik suureneb ajavahemikul 2005 kuni 2030 5,7% võrra ning väheneb 0,8% võrra ajavahemikul 2005 kuni 2050.

[4] Směrem k Evropě pro všechny věkové skupiny – KOM(1999) 221 ze dne 25.5.1999; Odpověď Evropy na stárnutí světové populace – KOM(2002) 143 ze dne 18.3.2002.

[9] ÜRO prognoos, 2002.

[5] Rozpočtová linie 20 04 01 – Úř. věst. L 53, 23.2.2004, svazek 47, s. II/1281.

[10] Kõrgetasemelise töörühma aruanne sotsiaalpoliitika tulevikusuundade kohta laienenud Euroopa Liidus, mai 2004.

[6] Poměr počtu obyvatel ve věku 0–14 let a starších 65 let k počtu obyvatel od 15 do 64 let.

[11] KOM(2004) 811, 11.1.2005.

[7] Viz příloha 2.

[12] Komisjoni teatis sisserände, integratsiooni ja tööhõive kohta - KOM(2003) 336.

[8] Ve Španělsku by mezi lety 2005 a 2030 mělo dojít k nárůstu o 5,7 %, avšak mezi lety 2005 a 2050 k poklesu o 0,8 %.

[13] Netosissetulek jääb alla 60% keskmisest sissetulekust.

[9] Odhady OSN, 2002.

[14] Vt sotsiaalse kaasatuse ühisaruanne: http://europa.eu.int/comm/employment_social/soc-prot/soc-incl/joint_rep_fr.htm.

[10] Zpráva skupiny na vysoké úrovni o budoucnosti sociální politiky v rozšířené Evropské unii , květen 2004.

[15] Noorsooministrid kiitsid 2005. aasta 21. veebruari nõukogu istungil heaks nime „Euroopa Noortepakt“.

[11] KOM(2004) 811 ze dne 11.1.2005.

[16] Nõukogu 22. juuli 2003. aasta otsus (ELT L 197, 5.8.2003, lk 13), 4. suunis.

[12] Sdělení Komise o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti – KOM(2003) 336.

[17] 5. suunis.

[13] Tj. příjem nižší než 60 % průměrného příjmu po započtení sociálních transferů.

[18] No 1960 figures exist for DE, CY, HU, MT, SI and FI.

[14] Společná zpráva o sociálním začlenění: http://europa.eu.int/comm/employment_social/soc-prot/soc-incl/joint_rep_fr.htm.

[15] Ministři školství se během zasedání Rady dne 21. února 2005 dohodli na označení „Evropský pakt pro mládež“.

[16] Hlavní zásada 4, rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. L 197, 5.8.2003, s. 13).

[17] Hlavní zásada 5.

[18] No 1960 figures exist for DE, CY, HU, MT, SI and FI.

Üles

CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT SK SL SV	CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT SK SL SV
et	cs

Kakskeelne kuva

et

cs