Pooled
|
|
Kohtuasjas C‑209/10,
|
Ve věci C‑209/10,
|
|
mille ese on ELTL artikli 267 alusel Højestereti (Taani) 27. aprilli 2010. aasta otsusega esitatud eelotsusetaotlus, mis saabus Euroopa Kohtusse 3. mail 2010, menetluses
|
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Højesteret (Dánsko) ze dne 27. dubna 2010, došlým Soudnímu dvoru dne 3. května 2010, v řízení
|
|
Post Danmark A/S
|
Post Danmark A/S
|
|
versus
|
proti
|
|
Konkurrencerådet ,
|
Konkurrencerådet,
|
|
menetluses osales:
|
za přítomnosti:
|
|
Forbruger-Kontakt a-s ,
|
Forbruger-Kontakt a-s,
|
|
EUROOPA KOHUS (suurkoda),
|
SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
|
|
koosseisus: president V. Skouris, kodade esimehed A. Tizzano, J. N. Cunha Rodrigues, K. Lenaerts, J.-C. Bonichot, kohtunikud A. Rosas, A Ó Caoimh (ettekandja), L. Bay Larsen, T. von Danwitz, A. Arabadjiev ja E. Jarašiūnas,
|
ve složení V. Skouris, předseda, A. Tizzano, J. N. Cunha Rodrigues, K. Lenaerts, J.-C. Bonichot, předsedové senátů, A. Rosas, A. Ó Caoimh (zpravodaj), L. Bay Larsen, T. von Danwitz, A. Arabadžev a E. Jarašiūnas, soudci,
|
|
kohtujurist: P. Mengozzi,
|
generální advokát: P. Mengozzi,
|
|
kohtusekretär: ametnik C. Strömholm,
|
vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, rada,
|
|
arvestades kirjalikus menetluses ja 1. märtsi 2011. aasta kohtuistungil esitatut,
|
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 1. března 2011,
|
|
arvestades kirjalikke märkusi, mille esitasid:
|
s ohledem na vyjádření předložená:
|
|
– Post Danmark A/S, esindajad: advokat S. Zinck, Rechtsanwalt T. Lübbig ja advokat N. Westergaard,
|
– za Post Danmark A/S S. Zinckem, advokat, T. Lübbigem, Rechtsanwalt, a N. Westergaardem, advokat,
|
|
– Forbruger-Kontakt a-s, esindaja: advokat P. Stig Jakobsen,
|
– za Forbruger-Kontakt a-s P. Stig Jakobsenem, advokat,
|
|
– Taani valitsus, esindaja: C. Vang, keda abistas advokat O. Koktvedgaard,
|
– za dánskou vládu C. Vangem, jako zmocněncem, ve spolupráci s O. Koktvedgaardem, advokat,
|
|
– Tšehhi valitsus, esindajad: M. Smolek, T. Müller ja V. Štencel,
|
– za českou vládu M. Smolkem, T. Müllerem a V. Štenclem, jako zmocněnci,
|
|
– Itaalia valitsus, esindaja: G. Palmieri, keda abistas avvocato dello Stato F. Arena,
|
– za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s F. Arenou, avvocato dello Stato,
|
|
– Euroopa Komisjon, esindajad: B. Gencarelli, U. Nielsen ja K. Mojzesowicz,
|
– za Evropskou komisi B. Gencarellim a U. Nielsenem, jakož i K. Mojzesowicz, jako zmocněnci,
|
|
– EFTA järelevalveamet, esindajad: X. Lewis ja M. Schneider,
|
– za Kontrolní úřad ESVO X. Lewisem a M. Schneiderem, jako zmocněnci,
|
|
olles 24. mai 2011. aasta kohtuistungil ära kuulanud kohtujuristi ettepaneku,
|
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 24. května 2011,
|
|
on teinud järgmise
|
vydává tento
|
|
otsuse
|
Rozsudek
|
Kohtuotsuse põhistus
|
|
1. Eelotsusetaotlus käsitleb EÜ artikli 82 tõlgendamist.
|
1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 82 ES.
|
|
2. Eelotsusetaotlus esitati vaidluses, mille pooled on Post Danmark A/S (edaspidi „Post Danmark”) ja Konkurrencerådet (konkurentsinõukogu) ning mis puudutab hindu, mille Post Danmark kehtestas oma konkurendi Forbruger‑Kontakt a-s (edaspidi „Forbruger‑Kontakt”) kolmele endisele kliendile.
|
2. Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Post Danmark A/S (dále jen „Post Danmark“) a Konkurrencerådet (Rada pro hospodářskou soutěž) ohledně cen uplatňovaných společností Post Danmark vůči třem bývalým zákazníkům jejího konkurenta, společnosti Forbruger-Kontakt a-s (dále jen „Forbruger-Kontakt“).
|
|
Põhikohtuasi ja eelotsuse küsimused
|
Spor v původním řízení a předběžné otázky
|
|
3. Post Danmark ja Forbruger‑Kontakt on Taanis kaks kõige suuremat ettevõtjat aadressita postisaadetiste (reklaammaterjal, telefoniraamatud, kataloogid, kohalikud ja piirkondlikud ajalehed jne) edastamise turul. Eelotsusetaotluse kohaselt on see tegevussektor täielikult avatud ja seda ei reguleeri postiteenuseid käsitlevad Taani õigusaktid. Põhikohtuasjas puudub vaidlus selle üle, et asjassepuutuvaks tooteturuks on aadressita postisaadetiste edastamise turg Taanis.
|
3. Společnosti Post Danmark a Forbruger-Kontakt jsou v Dánsku dvěma největšími subjekty v odvětví distribuce neadresných zásilek (reklamní sdělení, telefonní seznamy, jiné seznamy, místní a regionální noviny atd.). Podle předkládajícího soudu je tento trh zcela liberalizován a nevztahují se na něj dánské právní předpisy o poštovních službách. Ve věci v původním řízení je nesporné, že relevantní trh lze vymezit jako trh distribuce neadresných zásilek v Dánsku.
|
|
4. Põhikohtuasja asjaolude asetleidmise ajal oli Post Danmarkil selliste aadressiga kirjade ja pakkide edastamise monopol, mis ei ületanud teatud kaalu, ning monopoliga kaasnes edastamise ainuõiguse tõttu kohustus osutada alla seda kaalu jäävate aadressiga postisaadetiste edastamise universaalteenust. Nimetatud ettevõtjal oli selleks kogu riigi territooriumi kattev jaotusvõrk, mida kasutati ka aadressita postisaadetiste edastamiseks.
|
4. V době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení měla Post Danmark monopol na distribuci adresných dopisů a balíků do určitého váhového limitu, se kterým byla spojena povinnost poskytovat všeobecné služby distribuce adresných poštovních zásilek do tohoto váhového limitu, na základě výlučného práva distribuce. Za tímto účelem uvedený podnik disponoval sítí pokrývající celé území státu, používanou rovněž k distribuci neadresných zásilek.
|
|
5. Søndagsavisen a‑s ajakirjanduskontserni kuuluva üksuse Forbruger‑Kontakt peamine tegevusala on aadressita postisaadetiste edastamine. Põhikohtuasja asjaolude asetleidmise ajal oli ta loonud peaaegu üleriikliku jaotusvõrgu eelkõige väiksemate edastusettevõtjate omandamise kaudu.
|
5. Hlavní činností Forbruger-Kontakt, subjektu patřícího do tiskárenské skupiny Søndagsavisen a‑s, je distribuce neadresných zásilek. V době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení vytvořila tato společnost distribuční síť pokrývající téměř celé dánské území, zejména akvizicí menších distribučních podniků.
|
|
6. Kuni 2004. aastani olid Forbruger‑Kontakti suured kliendid kolm jaemüügikettide sektori ettevõtjat Superbest, Spar ja Coop. Post Danmark sõlmis 2003. aasta lõpus nimetatud kolme kontserniga lepingud, mille alusel ta kohustus alates 1. jaanuarist 2004 edastama nende aadressita postisaadetisi.
|
6. Do roku 2004 byly významnými zákazníky společnosti Forbruger-Kontakt skupiny SuperBest, Spar a Coop, velké maloobchodní řetězce. Koncem roku 2003 společnost Post Danmark uzavřela s těmito třemi skupinami smlouvy, kterými jí byla od 1. ledna 2004 svěřena distribuce jejich neadresných zásilek.
|
|
7. Enne lepingu sõlmimist Post Danmarkiga oli Coop läbirääkimisi pidanud nii selle ettevõtja kui ka Forbruger‑Kontaktiga. Nende kahe ettevõtja pakkumised olid hinnalt sarnased ja Post Danmarki hinnapakkumine oli ainult veidi soodsam.
|
7. Před uzavřením smlouvy se společností Post Danmark skupina Coop jednala jak s tímto podnikem, tak se společností Forbruger-Kontakt. Nabídky těchto dvou subjektů byly cenově srovnatelné a nabídka společnosti Post Danmark byla nižší pouze nepatrně.
|
|
8. Forbruger‑Kontakti kaebuse alusel vastu võetud 29. septembri 2004. aasta otsuses järeldas Konkurrencerådet, et Post Danmark on kuritarvitanud oma turgu valitsevat seisundit aadressita postisaadetiste edastamise turul Taanis, kohaldades klientuuri endaga sidumise eesmärgil konkreetsele sihtgrupile suunatud allahindluste strateegia, kuna esiteks ei kohelnud ta oma kliente hindade ja allahinduste osas võrdselt (Konkurrencerådet kvalifitseeris selle „teiseseks hinnadiskrimineerimiseks”) ja teiseks kehtestas ta Forbruger‑Kontakti endistele klientidele erinevad hinnad võrreldes nendega, mida ta kohaldas oma olemasolevatele klientidele, suutmata õigustada neid olulisi erinevusi oma hinnatingimustega ja allahindlusi oma kuludega (Konkurrencerådet kvalifitseeris selle „esmaseks hinnadiskrimineerimiseks”).
|
8. Na základě stížnosti podané společností Forbruger-Kontakt Konkurrencerådet rozhodnutím ze dne 29. září 2004 rozhodla, že společnost Post Danmark zneužila svého dominantního postavení na dánském trhu distribuce neadresných zásilek uplatňováním cílené politiky věrnostních slev pro zákazníky, a to zaprvé tím, že se svými zákazníky nezachází stejně pokud jde o ceny a slevy (což Konkurrencerådet označila za „sekundární cenovou diskriminaci“), a zadruhé tím, že vůči bývalým zákazníkům společnosti Forbruger-Kontakt uplatňuje odlišné ceny než vůči svým stávajícím zákazníkům, aniž tyto značné rozdíly v cenách a slevách může odůvodnit na základě svých nákladů (toto jednání označila Konkurrencerådet za „hlavní cenovou diskriminaci“).
|
|
9. Eelotsusetaotluse esitanud kohus märgib, et kuigi kontsernile Coop pakutud hind ei võimaldanud Post Danmarkil katta oma „keskmisi kogukulusid”, kattis see „keskmised täiendkulud”.
|
9. Předkládající soud uvádí, že i když cena navržená skupině Coop neumožňuje společnosti Post Danmark pokrýt „průměrné celkové náklady“, umožňuje jí pokrýt „průměrné přírůstkové náklady“.
|
|
10. Post Danmarki hinnangul võimaldas nimetatud kontserniga sõlmitud leping olulist mastaabisäästu, mis tekkis eelkõige seoses sellega, et see leping hõlmas nimetatud kontserni viit kaupluseketti, ehk kuni viit postisaadetist majapidamise kohta. Eelotsusetaotlusest nähtub selle kohta, et Post Danmarki poolt aadressita postisaadetiste edastamise kulu langes 2003.–2004. aastal 0,13 Taani krooni võrra saadetise kohta.
|
10. Podle společnosti Post Danmark umožnila smlouva s touto skupinou dosažení značných úspor z rozsahu, zejména v důsledku toho, že tato smlouva se týkala pěti značek uvedené skupiny, tedy až pěti zásilek na domácnost. Předkládací rozhodnutí v tomto ohledu uvádí, že náklady na distribuci neadresných zásilek společnosti Post Danmark klesly v letech 2003 a 2004 o 0,13 DKK za zásilku.
|
|
11. Konkurrencerådet oli aga seisukohal, et kulude analüüsi seisukohast ei mõjutanud see asjaolu üldist hinnangut, mis anti Post Danmarki poolt kontserni Coop suhtes kohaldatud hinnapoliitikale. Nimelt esiteks ei olnud mainitud mastaabisäästule põhinevat kriteeriumi Post Danmarki üldises hinna- ja allahindluspoliitikas ning teiseks ei ole ühele majapidamisele mitme postisaadetise kohaletoimetamisega saavutatav kulude marginaalne vähenemine seotud sellega, et saadetiste saatja on sama isik.
|
11. Konkurrencerådet měla nicméně za to, že při analýze nákladů nemá tento faktor vliv na posouzení celkové cenové politiky uplatňované společností Post Danmark vůči skupině Coop. Kritérium založené na dosažení úspor z rozsahu nebylo v obecné politice cen a slev společnosti Post Danmark obsaženo a kromě toho nepatrný pokles nákladů na doručení několika zásilek do jedné a téže domácnosti nesouvisí s tím, že zásilky pocházejí od jednoho a téhož odesilatele.
|
|
12. Konkurrenceankenævnet (konkurentsiasjade kaebuste lahendamise komisjon) jättis 1. juuli 2005. aasta otsusega Konkurrencerådeti 29. septembri 2004. aasta otsuse muutmata.
|
12. Rozhodnutím ze dne 1. července 2005 Konkurrenceankenævnet (odvolací komise pro hospodářskou soutěž) potvrdila rozhodnutí Konkurrencerådet ze dne 29. září 2004.
|
|
13. Konkurrenceankenævnet jättis samuti jõusse Konkurrencerådeti 24. novembri 2004. aasta otsuse, milles tuvastati, et see, et Post Denmark tegeles tahtlikult konkurentsi kõrvaldamisega, ei ole tõendatud, ning järeldati, et turuhinnast oluliselt madalamaid hindu kehtestades ei ole see ettevõtja kuritarvitanud oma turgu valitsevat seisundit aadressita postisaadetiste edastamise turul.
|
13. Konkurrenceankenævnet kromě toho potvrdila rozhodnutí Konkurrencerådet ze dne 24. listopadu 2004, kterým bylo konstatováno, že nelze prokázat, že by Post Danmark úmyslně usilovala o vyloučení konkurence, a tento podnik tudíž nezneužil svého dominantního postavení na trhu distribuce neadresných poštovních zásilek uplatňováním predátorských cen.
|
|
14. Konkurrencerådeti ja Konkurrenceankenævneti need otsused on seega muutunud lõplikuks esiteks järelduse osas, et turuhinnast oluliselt madalama hinna kehtestamisega ei ole turgu valitsevat seisundit kuritarvitatud, ja teiseks järelduse osas, et niisugune kuritarvitus esines Post Danmarki klientidele, välja arvatud kontsernidele SuperBest, Spar ja Coop. suunatud „teisese hinnadiskrimineerimise” poliitika tõttu.
|
14. Tato rozhodnutí Konkurrencerådet a Konkurrenceankenævnet jsou konečná v rozsahu, v němž konstatují na jedné straně absenci zneužití dominantního postavení vyplývajícího z predátorských cen a na druhé straně existenci takového zneužití z důvodu „sekundární cenové diskriminace“ vůči jiným zákazníkům společnosti Post Danmark než jsou skupiny SuperBest, Spar a Coop.
|
|
15. Kuna need otsused puudutasid turgu valitseva seisundi kuritarvitamist viidatud kontsernidele kehtestatud madalate ja valikuliste hindade tõttu, kaebas Post Danmark nende otsuste peale edasi Østre Landsretile (ida ringkonnakohus).
|
15. Tato rozhodnutí byla v rozsahu, v němž se týkala zneužití dominantního postavení z důvodu nízkých a selektivních cen uplatňovaných vůči posledně uvedeným skupinám, napadena společností Post Danmark před Østre Landsret (regionální soud pro východ).
|
|
16. Viimati nimetatud kohus jättis 21. detsembri 2007. aasta otsusega Konkurrencerådeti ja Konkurrenceankenævneti otsused muutmata osas, milles järeldati, et Post Danmark on kuritarvitanud turgu valitsevat seisundit aadressita postisaadetiste edastamise turul Taanis sellega, et aastatel 2003–2004 kohaldas ta Forbruger‑Kontakti endiste klientide suhtes erinevat hinnapoliitikat võrreldes tema enda juba olemasolevate klientidega, suutmata põhjendada seda erinevust oma kuludega.
|
16. Rozhodnutím ze dne 21. prosince 2007 tento posledně uvedený soud tato rozhodnutí Konkurrencerådet a Konkurrenceankenævnet potvrdil v rozsahu, v němž konstatovala, že společnost Post Danmark zneužila svého dominantního postavení na dánském trhu distribuce neadresných zásilek tím, že v letech 2003 a 2004 uplatňovala vůči bývalým zákazníkům společnosti Forbruger-Kontakt jinou cenovou politiku než vůči svým stávajícím zákazníkům, aniž byla schopna odůvodnit tento rozdíl nákladovými faktory.
|
|
17. Post Danmark esitas eelotsusetaotluse esitanud kohtule Østre Landsreti kohtuotsuse peale apellatsioonkaebuse. Ta väitis nimelt, et vastavalt kriteeriumidele, mis tulenevad 3. juuli 1991. aasta otsusest kohtuasjas C‑62/86: AKZO vs . komisjon (EKL 1991, lk I‑3359) ja mida „muudeti” komisjoni 20. märtsi 2001. aasta otsusega 2001/354/EÜ EÜ asutamislepingu artikli 82 kohaldamise menetluses (juhtum COMP/35.141 – Deutsche Post AG) (EÜT L 125, lk 27), saab kontsernile Coop kehtestatud hindu pidada kuritarvitavaks ainult siis, kui tuvastatud on konkurendi väljatõrjumise tahe. Konkurrencerådet oli aga seisukohal, et konkurendi väljatõrjumise tahe ei ole kindlasti esinema pidav tingimus selleks, et valikulise ja keskmisest kogukulust madalama, kuid keskmisest täiendkulust kõrgema hinna kehtestamine oleks kvalifitseeritav turgu valitseva seisundi kuritarvitamiseks.
|
17. Společnost Post Danmark podala proti tomuto rozhodnutí Østre Landsret opravný prostředek k předkládajícímu soudu. Poukazuje zejména na to, že podle kritérií vyplývajících z rozsudku ze dne 3. července 1991, AKZO v. Komise (C‑62/86, Recueil s. I‑3359), jak byla „pozměněna“ rozhodnutím Komise 2001/354/ES ze dne 20. března 2001 v řízení podle článku 82 Smlouvy o ES (věc COMP/35.141 – Deutsche Post AG) (Úř. věst. L 125, s. 27), lze ceny uplatňované vůči skupině Coop považovat za zneužívající, pouze pokud lze prokázat úmysl vyloučit konkurenta. Konkurrencerådet naopak tvrdí, že k tomu, aby uplatňování selektivních cen, které jsou nižší než celkové průměrné náklady, avšak vyšší než průměrné přírůstkové náklady, představovalo zneužití dominantního postavení, není nutně vyžadován úmysl vyloučit konkurenta.
|
|
18. Nendel tingimustel otsustas Højesteret menetluse peatada ja esitada Euroopa Kohtule järgmised eelotsuse küsimused:
|
18. Za těchto podmínek se Højesteret rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
|
|
„1. Kas EÜ artiklit 82 tuleb tõlgendada nii, et turgu valitseva seisundiga postiettevõtja poolt, kellel on universaalteenuse osutamise kohustus, valikulist hindade alandamist nii, et hindade tase jääb tema keskmistest kogukuludest madalamale, kuid tema keskmistest täiendkuludest kõrgemale, võib käsitada kuritarvitava väljatõrjumisena, kui on tuvastatud, et konkurendi kõrvaldamine ei olnud sellise hinnataseme kehtestamise eesmärk?
|
„1) Je třeba článek 82 ES vykládat v tom smyslu, že selektivní snížení ceny ze strany poštovního podniku v dominantním postavení, který má povinnost poskytovat všeobecné služby, na úroveň nižší, než kolik činí jeho průměrné celkové náklady, avšak vyšší, než kolik činí jeho průměrné přírůstkové náklady, představuje zneužití spočívající ve vyloučení konkurenta, pokud se prokáže, že ceny nejsou na této úrovni stanoveny za účelem tohoto vyloučení?
|
|
2. Kui vastus esimesele küsimusele on, et neil tingimustel võib valikulist hindade alandamist käsitada teatud asjaoludel kuritarvitava väljatõrjumisena, siis milliseid asjaolusid peab siseriiklik kohus arvesse võtma?”
|
2) Bude-li první otázka zodpovězena tak, že selektivní snížení ceny může za těchto podmínek představovat zneužití spočívající ve vyloučení, jaké okolnosti by vnitrostátní soud měl vzít v úvahu?“
|
|
Eelotsuse küsimused
|
K předběžným otázkám
|
|
19. Oma küsimustes, mida tuleb uurida koos, soovib eelotsusetaotluse esitanud kohus sisuliselt teada, millised on asjaolud, mille esinemisel saab madalate hindade poliitikat, mida turgu valitsevas seisundis ettevõtja kohaldas konkurendi teatud endiste klientide suhtes, pidada EÜ artikliga 82 vastuolus olevaks kuritarvitavaks väljatõrjumiseks, ja täpsemalt, kas niisuguse väljatõrjumise tuvastamiseks võidakse tugineda ainult sellele ühele asjaolule, et turgu valitsevas seisundis ettevõtja poolt ühele ainsale kliendile kehtestatud hind on madalam kui asjassepuutuva tegevusega seostatav keskmine kogukulu, kuid suurem kui selle keskmine täiendkulu.
|
19. Podstatou otázek předkládajícího soudu, které je třeba přezkoumat společně, je, za jakých okolností musí být politika nízkých cen uplatňovaná vůči některým bývalým zákazníkům konkurenta ze strany podniku v dominantním postavení považována za zneužití spočívající ve vyloučení konkurenta odporující článku 83 ES, a zejména, zda závěr o existenci takového zneužití lze založit pouze na okolnosti, že cena uplatňovaná podnikem v dominantním postavení vůči jedinému zákazníkovi je nižší, než kolik činí průměrné celkové náklady připadající na předmětnou činnost, avšak vyšší, než kolik činí průměrné přírůstkové náklady připadající na tuto činnost.
|
|
20. Kohtupraktikast tuleneb, et EÜ artiklit 82 ei kohaldata mitte üksnes tegevusele, millega tarbijale tekitatakse otsest kahju, vaid ka tegevusele, millega tarbijale tekitatakse kahju konkurentsi kahjustades (17. veebruari 2011. aasta otsus kohtuasjas C‑52/09: TeliaSonera Sverige, kohtulahendite kogumikus veel avaldamata, punkt 24 ja seal viidatud kohtupraktika). Just selles tähenduses tuleb mõista eelotsuse küsimustes kasutatud väljendit „kuritarvitav väljatõrjumine”.
|
20. Z judikatury vyplývá, že článek 82 ES se vztahuje nejen na praktiky, které působí spotřebitelům bezprostřední újmu, nýbrž též na praktiky, které jim způsobují újmu tím, že narušují hospodářskou soutěž (rozsudek ze dne 17. února 2011, TeliaSonera Sverige, C‑52/09, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 24 a citovaná judikatura). Právě v posledně uvedeném smyslu je třeba chápat formulaci „zneužití spočívající ve vyloučení konkurenta“ uvedenou v předběžných otázkách.
|
|
21. Väljakujunenud kohtupraktikast tuleneb, et turgu valitseva seisundi tuvastamine ei ole iseenesest etteheide sellele ettevõtjale (vt 9. novembri 1983. aasta otsus kohtuasjas 322/81: Nederlandsche Banden-Industrie-Michelin vs . komisjon, EKL 1983, lk 3461, punkt 57, ja 16. märtsi 2000. aasta otsus liidetud kohtuasjades C‑395/96 P ja C‑396/96 P: Compagnie maritime belge transports jt vs . komisjon, EKL 2000, lk I‑1365, punkt 37). Nimelt ei ole EÜ artikli 82 eesmärk kindlasti takistada ettevõtjal jõuda turul tänu oma toodete omadustele turgu valitseva seisundini (vt eelkõige eespool viidatud kohtuotsus TeliaSonera Sverige, punkt 24). Selle sätte eesmärk ei ole ka tagada, et turule jääksid konkurendid, kes on vähem tõhusad kui turgu valitsevas seisundis ettevõtja.
|
21. Podle ustálené judikatury konstatování existence dominantního postavení samo o sobě neznamená žádnou výtku vůči dotyčnému podniku (viz rozsudky ze dne 9. listopadu 1983, Nederlandsche Banden-Industrie-Michelin v. Komise, 322/81, Recueil, s. 3461, bod 57, jakož i ze dne 16. března 2000, Compagnie maritime belge transports a další v. Komise, C‑395/96 P a C‑396/96 P, Recueil, s. I‑1365, bod 37). Cílem článku 82 ES totiž není zabránit podniku, aby na základě vlastní výkonnosti získal dominantní postavení na trhu (viz zejména výše uvedený rozsudek TeliaSonera Sverige, bod 24). Toto ustanovení nemá ani zajistit, aby konkurenti méně výkonní než podnik v dominantním postavení zůstali na trhu.
|
|
22. Seega ei pruugi väljatõrjuv toime vaba konkurentsi kahjustada (vt analoogia alusel eespool viidatud kohtuotsus TeliaSonera Sverige, punkt 43). Juba oma sisult võib toodete omaduste konkurents viia turu kadumiseni või vähem tõhusate ja seega tarbijale muu hulgas hinna, valiku, kvaliteedi ja innovatsiooni seisukohast vähem huvi pakkuvate konkurentide äralangemiseni.
|
22. Každý účinek vyloučení tak nutně neznamená narušení hospodářské soutěže (obdobně viz výše uvedený rozsudek TeliaSonera Sverige, bod 43). Hospodářská soutěž na základě výkonnosti může z povahy věci vést k tomu, že soutěžitelé, kteří jsou méně výkonní, a tedy pro spotřebitele méně zajímaví zejména z hlediska ceny, výběru, kvality nebo inovací, zmizí z trhu nebo se dostanou na jeho okraj.
|
|
23. Samuti ilmneb väljakujunenud kohtupraktikast, et turgu valitsevas seisundis ettevõtjal lasub eriline kohustus mitte kahjustada oma tegevusega tõhusat ja moonutamata konkurentsi siseturul (vt 2. aprilli 2009. aasta otsus kohtuasjas C‑202/07 P: France Télécom vs . komisjon, EKL 2009, lk I‑2369, punkt 105 ja seal viidatud kohtupraktika). Kui turgu valitsev seisund on tekkinud varem seadusega kehtestatud monopolist, tuleb seda asjaolu arvesse võtta.
|
23. Rovněž podle ustálené judikatury má podnik v dominantním postavení zvláštní odpovědnost za to, že jeho chování nebude na újmu účinné a nenarušené hospodářské soutěži na vnitřním trhu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. dubna 2009, France Télécom v. Komise, C‑202/07 P, Sb. rozh. s. I‑2369, bod 105 a citovaná judikatura). Pokud má dominantní postavení původ v dřívějším zákonném monopolu, je třeba tuto skutečnost zohlednit.
|
|
24. Tuleb ka meenutada, et EÜ artikkel 82 puudutab muu hulgas turgu valitsevas seisundis ettevõtja niisugust tegevust, mis tarbijat kahjustades takistab veel turul olemas oleva konkurentsi säilimist vahenditega, mis erinevad nendest vahenditest, mida kasutatakse tavapärases konkurentsis, mis rajaneb ettevõtjate sooritustel (vt selle kohta eespool viidatud kohtuotsus AKZO vs . komisjon, punkt 69; eespool viidatud kohtuotsus France Télécom vs . komisjon, punktid 104 ja 105, ning 14. oktoobri 2010. aasta otsus kohtuasjas C‑280/08 P: Deutsche Telekom vs . komisjon, kohtulahendite kogumikus veel avaldamata, punktid 174, 176 ja 180 ning seal viidatud kohtupraktika).
|
24. V tomto ohledu je třeba rovněž připomenout, že článek 82 ES se vztahuje konkrétně na jednání podniku v dominantním postavení, která mají na úkor spotřebitelů za následek bránění, za použití prostředků odlišných od těch, které jsou používány při běžné soutěži na základě plnění hospodářských subjektů, zachování stupně hospodářské soutěže, který na trhu existuje, nebo rozvoji této hospodářské soutěže (v tomto smyslu viz výše uvedené rozsudky AKZO v. Komise, bod 69; a France Télécom v. Komise, bod 104, a rozsudek ze dne 14. října 2010, Deutsche Telekom v. Komise, C‑280/08 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 174, 176 a 180, jakož i citovaná judikatura).
|
|
25. Seega keelab EÜ artikkel 82 muu hulgas turgu valitseval ettevõtjal rakendada strateegiat, millel võib olla sama tõhusate konkurentide jaoks väljatõrjuv mõju, tugevdades tema turgu valitsevat seisundit muude vahenditega kui need, mis põhinevad toodete omaduste konkurentsil. Seda silmas pidades ei saa igasugust hinnakonkurentsi seega pidada õiguspäraseks (vt selle kohta eespool viidatud kohtuotsused AKZO vs . komisjon, punktid 70 ja 72; France Télécom vs . komisjon, punkt 106, ning Deutsche Telekom vs . komisjon, punkt 177).
|
25. Článek 82 ES tak podniku v dominantním postavení zakazuje zejména, aby používal praktiky mající za následek vyloučení jeho konkurentů považovaných za stejně výkonné jako on sám, a posílení jeho dominantního postavení uplatňováním jiných prostředků, než jsou ty, které spadají do hospodářské soutěže na základě výkonnosti. Z tohoto hlediska nelze tedy za legitimní považovat každou cenovou soutěž (v tomto smyslu viz výše uvedené rozsudky AKZO v. Komise, body 70 a 72; France Télécom v. Komise, bod 106, jakož i Deutsche Telekom v. Komise, bod 177).
|
|
26. Selle tuvastamiseks, kas turgu valitsevas seisundis ettevõtja kuritarvitas oma hinnapraktikaga nimetatud seisundit, tuleb hinnata kõiki asjaolusid ja uurida, kas see praktika teeb võimatuks või piirab ostja võimalust valida oma tarneallikaid, takistab konkurentide pääsemist turule, rakendab kaubanduspartneritele võrdväärsete tehingute puhul erinevaid tingimusi, pannes nad seega ebasoodsasse konkurentsiolukorda, või tugevdab turgu valitsevat seisundit konkurentsi kahjustamisega (vt selle kohta eespool viidatud kohtuotsus Deutsche Telekom vs . komisjon, punkt 175 ja seal viidatud kohtupraktika).
|
26. Za účelem určení, zda podnik v dominantním postavení tohoto postavení zneužil tím, že uplatňuje své tarifní praktiky, je třeba posoudit celkové okolnosti a přezkoumat, zda tyto praktiky směřují k odnětí nebo omezení možností kupujícího zvolit si zdroje zásobování, k zabránění v přístupu na trh konkurentům, k uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž dochází ke konkurenčnímu znevýhodnění posledně uvedených, nebo k posilování dominantního postavení prostřednictvím narušené hospodářské soutěže (výše uvedený rozsudek Deutsche Telekom v. Komise, bod 175 a citovaná judikatura).
|
|
27. Eespool viidatud kohtuotsuses AKZO vs . komisjon, milles tuli kindlaks teha, kas ettevõtja oli kohaldanud turuhinnast oluliselt madalamat hinda, otsustas Euroopa Kohus esiteks selle kohtuotsuse punktis 71, et hindu, mis on madalamad kui keskmine „muutuvkulu” (st kulu, mis kõigub lähtuvalt toodetud kogusest), tuleb üldjuhul pidada kuritarvitavaks, kuna eeldatakse, et turgu valitsevas seisundis ettevõtja poolt niisuguste hindade kehtestamise majanduslik eesmärk ei ole muud kui konkurentide väljatõrjumine. Teiseks otsustas ta nimetatud kohtuotsuse punktis 72, et hinnad, mis on madalamad keskmisest kogukulust, kuid kõrgemad kui keskmine muutuvkulu, loetakse kuritarvitavaks juhul, kui need on kehtestatud kon kurendi väljatõrjumise kavatsusega.
|
27. Ve výše uvedeném rozsudku AKZO v. Komise, kde se jednalo o určení, zda podnik uplatňoval predátorské ceny, Soudní dvůr zaprvé v bodě 71 tohoto rozsudku rozhodl, že ceny, které jsou nižší než průměr „variabilních“ nákladů (tedy těch, které se liší v závislosti na vyrobeném množ ství), musí být v zásadě považovány za zneužívající, jelikož se předpokládá, že podnik v dominantním postavení uplatňováním takových cen nesleduje žádný jiný hospodářský účel než vyloučení svých konkurentů. V bodě 72 téhož rozsudku zadruhé rozhodl, že ceny nižší, než je průměr celkových nákladů, ale vyšší než průměr variabilních nákladů, musí být považovány za zneužívající, jsou-li stanoveny v rámci plánu, jehož cílem je vyloučení konkurenta.
|
|
28. Turgu valitsevas seisundis ettevõtja madala hinna poliitika õiguspärasuse hindamisel lähtus Euroopa Kohus seega kriteeriumidest, mis põhinesid turgu valitsevas seisundis ettevõtja asjassepuutuvate hindade ja teatud kulude võrdlusel ning tema strateegial (vt eespool viidatud kohtuotsused AKZO vs . komisjon, punkt 74, ja France Télécom vs . komisjon, punkt 108).
|
28. Za účelem posouzení legality politiky nízkých cen uplatňované podnikem v dominantním postavení tak Soudní dvůr použil kritéria založená na srovnání dotčených cen a určitých nákladů vzniklých dominantnímu podniku, jakož i na jeho strategii (viz výše uvedené rozsudky AKZO v. Komise, bod 74, a France Télécom v. Komise, bod 108).
|
|
29. Mis puudutab Post Danmarki võimalikku konkurentsivastast strateegiat, siis nähtub toimikust, et vaidluse aluseks olnud kaebus põhines väitel, et madalate hindade poliitika tõttu, mis oli suunatud Post Danmarki konkurendi teatud suurtele klientidele, võis ta selle konkurendi turult kõrvaldada. Kuid nagu nähtub eelotsusetaotlusest, ei ole tuvastatud, et Post Danmark soovis tahtlikult seda konkurenti välja tõrjuda.
|
29. Pokud jde o existenci případné protisoutěžní strategie společnosti Post Danmark, ze spisu vyplývá, že stížnost, která byla zdrojem sporu v původním řízení, vycházela z možnosti, že společnost Post Danmark mohla politikou nízkých cen zaměřenou na některé zákazníky významné pro jejího konkurenta tohoto konkurenta vyloučit z předmětného trhu. Jak však vyplývá z předkládacího rozhodnutí, nebylo prokázáno, že by společnost Post Danmark o vyloučení tohoto konkurenta úmyslně usilovala.
|
|
30. Lisaks, vastupidi Taani valitsuse – kes esitab käesolevas menetluses märkusi Konkurrencerådeti poolt põhikohtuasjas esitatud nõude toetuseks – argumentatsioonile ei saa kuritarvitavale väljatõrjumisele viidata ainult asjaolu, et turgu valitsevas seisundis ettevõtja tegevuse – nagu hinnapoliitika põhikohtuasjas – saab kvalifitseerida „hinnadiskrimineerimiseks”, st erinevatele klientidele või kliendikategooriatele erineva hinna kehtestamises kauba või teenuse eest, mille kulu on sama, või vastupidi, sama hinna kehtestamises klientidele, kelle puhul pakkumise kulu on erinev.
|
30. Kromě toho, na rozdíl od argumentace dánské vlády, která v tomto řízení uvádí vyjádření na podporu návrhových žádání předložených ve sporu v původním řízení ze strany Konkurrencerådet, skutečnost, že jednání podniku v dominantním postavení, jako je cenová politika dotčená v původním řízení, lze označit za „cenovou diskriminaci“, tedy uplatňování různých cen vůči různým zákazníkům nebo různým kategoriím zákazníků v případě výrobků nebo služeb, u nichž jsou náklady stejné, nebo naopak uplatňování jednotné ceny vůči zákazníkům, u nichž se náklady nabídky liší, nemůže samo o sobě ukazovat na existenci zneužití spočívajícího ve vyloučení konkurenta.
|
|
31. Käesolevas asjas tuleneb toimikust, et hinna/kulu võrdluses ei lähtunud Taani konkurentsiasutus mitte mõistest „muutuvkulu”, mida mainitakse eespool viidatud kohtuotsuse AKZO vs . komisjon pinnalt tekkinud kohtupraktikas, vaid ühest teisest mõistest, mida see ametiasutus tähistas „täiendkuluna”. Selle kohta nähtub muu hulgas Taani valitsuse kirjalikest märkustest ja tema kirjalikest vastustest Euroopa Kohtu küsimustele, et see ametiasutus määratles „täiendkulu” kui „kulu, mis kaoks lühikese või keskmise aja jooksul (kolm kuni viis aastat), kui Post Danmark lõpetaks aadressita postisaadetiste edastamise tegevuse”. Lisaks märkis see valitsus, et „keskmine kogukulu” oli määratletud kui „keskmine täiendkulu, millele liideti hinnangu alusel kindlaks määratud osa Post Danmarki ühistest kuludest, mis on seotud universaalteenuse osutamise kohustusest erinevate tegevustega”.
|
31. V projednávané věci ze spisu vyplývá, že dánské orgány pro hospodářskou soutěž za účelem srovnání cena/náklady použily nikoliv pojem „variabilní náklady“ podle judikatury vycházející z výše uvedeného rozsudku AKZO v. Komise, nýbrž jiný pojem, a to ten, který tyto orgány označily jako „přírůstkové náklady“. V tomto ohledu zejména z písemného vyjádření dánské vlády, jakož i z jejích písemných odpovědí na otázky Soudního dvora vyplývá, že uvedené orgány definovaly „přírůstkové náklady“ jako „náklady, které by měly v krátkodobém nebo střednědobém horizontu (tři až pět let) vymizet, kdyby společnost Post Danmark přestala vykonávat činnost distribuce neadresných zásilek“. Tato vláda kromě toho uvedla, že „průměrné celkové náklady“ byly definovány jako „průměrné přírůstkové náklady, ke kterým byla přičtena část – určená na základě posouzení – společných nákladů společnosti Post Danmark na činnosti nesouvisející s povinností všeobecné služby“.
|
|
32. Kuid nagu märkis ka nimetatud valitsus oma kirjalikes vastustes nendele küsimustele, on põhikohtuasja iseärasus suured kulud, mis on seotud nii Post Danmarki universaalteenuse osutamise kohustust puudutava tegevusega kui ka aadressita postisaadetiste edastamise tegevusega. Need „ühised” kulud tekivad eelkõige seetõttu, et põhikohtuasja asjaolude asetleidmise ajal kasutas Post Danmark sisuliselt sama infrastruktuuri ja sama personali nii aadressita postisaadetiste edastamisel kui ka tema kohustuseks oleva teatavate aadressiga saadetiste universaalteenuse osutamisel. See valitsus märgib, et Konkurrencerådeti hinnangul võivad juhul, kui Post Danmark lõpetaks aadressita postisaadetiste edastamise, universaalteenuse osutamise tegevusega seotud kulud piirduda kolme kuni viie aastase perioodiga, kuna Post Danmarki poolt aadressita postisaadetiste edastamisel sai kasutada tema „jaotusvõrgu ühiseid vahendeid”.
|
32. Jak přitom tato vláda uvedla v písemných odpovědích na tyto otázky, spor v původním řízení se vyznačuje existencí značných nákladů souvisejících jak s činnostmi spadajícími do povinnosti veřejné služby společnosti Post Danmark, tak s činností distribuce neadresných zásilek. Tyto „společné“ náklady jsou způsobeny zejména tím, že v době rozhodné z hlediska skutkového stavu původního sporu Post Danmark využívala v zásadě tutéž infrastrukturu a tytéž zaměstnance jak k činnosti distribuce neadresných zásilek, tak k činnosti, která jí byla vyhrazena na základě její povinnosti veřejné služby v souvislosti s určitými adresnými zásilkami. Tato vláda uvádí, že podle Konkurrencerådet vzhledem k tomu, že činnost distribuce neadresných zásilek ze strany společnosti Post Danmark využívá „společných zdrojů distribučního okruhu“ této společnosti, lze náklady na činnosti spadající do povinnosti veřejné služby během období tří až pěti let snížit, kdyby společnost Post Danmark přestala vykonávat distribuci neadresných zásilek.
|
|
33. Neid asjaolusid arvestades tuleneb toimikust, eriti käesoleva otsuse punktis 13 viidatud Konkurrencerådeti 24. novembri 2004. aasta otsuse punktidest 148–151 ja 200, et selle kulu hindamiseks, mida Konkurrencerådet pidas „keskmiseks täiendkuluks”, võttis ta muu hulgas arvesse mitte ainult neid püsi- ja muutuvkulusid, mis olid seotud ainult aadressita postisaadetiste edastamise tegevusega, vaid ka kuluelemente, mis olid määratletud kui „ühised muutuvkulud”, „75% seostatavast ühisest logistikavõimsusest” ja „25% seostamatutest ühistest kuludest”.
|
33. Za těchto podmínek ze spisu a konkrétně z bodů 148 až 151 a 200 rozhodnutí Konkurrencerådet ze dne 24. listopadu 2004, zmíněného v bodě 13 tohoto rozsudku, vyplývá, že pro účely posouzení nákladů označených za „průměrné přírůstkové“ Konkurrencerådet zohlednil nejen fixní a variabilní náklady připadající výlučně na činnost distribuce neadresných zásilek, nýbrž i prvky označené za „společné variabilní náklady“, „75 % přičitatelných společných logistických nákladů“, jakož i „25 % nepřičitatelných společných nákladů“.
|
|
34. Tuleb märkida, et põhikohtuasja eriomastel asjaoludel tundub olevat sellise liigitusmeetodi eesmärk kindlaks teha peamine osa kuludest, mis on seostatavad aadressita postisaadetiste edastamisega.
|
34. Je třeba uvést, že za specifických okolností věci v původním řízení taková metoda přičtení zdá se identifikuje podstatnou část nákladů připadajících na činnost distribuce neadresných zásilek.
|
|
35. Selle hinnangu tulemusena tuvastati muu hulgas, et kontsernile Coop pakutud hind ei võimaldanud Post Danmarkil katta aadressita postisaadetiste edastamisega seostatavat keskmist kogukulu, kuid see võimaldas katta selle tegevusega seotud keskmise täiendkulu, nagu Taani konkurentsiasutus neid kulusid olid hinnanud.
|
35. Po tomto vyhodnocení bylo zejména konstatováno, že cena navržená skupině Coop neumožňuje společnosti Post Danmark pokrýt průměrné celkové náklady na celkovou činnost distribuce neadresných zásilek, ale umožňuje jí pokrýt průměrné přírůstkové náklady související s touto činností, jak je vyhodnotily dánské orgány pro hospodářskou soutěž.
|
|
36. Lisaks puudub vaidlus selle üle, et käesolevas asjas hinnati kontsernidele Spar ja SuperBest pakutud hindu kõrgemaks kui nimetatud keskmine kogukulu, nagu see ametiasutus seda kulu oli hinnanud. Neil tingimustel ei saa asuda seisukohale, et sellistel hindadel on konkurentsivastaseid tagajärgi.
|
36. Nadto je nesporné, že v projednávané věci byly ceny navržené skupinám Spar a SuperBest posouzeny jako vyšší než uvedené průměrné celkové náklady, jak byly vyhodnoceny těmito orgány. Za těchto podmínek nelze učinit závěr, že takové ceny mají protisoutěžní účinky.
|
|
37. Mis puudutab kontsernile Coop kehtestatud hindu, siis ei saa niisugust hinnapoliitikat, nagu on arutluse alla põhikohtuasjas, kvalifitseerida kuritarvitavaks väljatõrjumiseks ainult seetõttu, et turgu valitsevas seisundis ettevõtja poolt ühele kliendile kehtestatud hind on madalam kui asjassepuutuva tegevusega seostatav keskmine kogukulu, kuid suurem kui selle tegevusega seotud keskmine täiendkulu, nagu neid vastavaid kulusid oli põhikohtuasjas hinnatud.
|
37. Pokud jde o ceny uplatňované vůči skupině Coop, takovou cenovou politiku, o jakou se jedná v původním řízení, nelze označit za zneužití spočívající ve vyloučení konkurenta pouze z toho důvodu, že cena uplatňovaná podnikem v dominantním postavení vůči jedinému zákazníkovi je nižší, než kolik činí průměrné celkové náklady připadající na předmětnou činnost, avšak vyšší, než kolik činí průměrné přírůstkové náklady na tuto činnost, jak byly vyhodnoceny ve věci v původním řízení.
|
|
38. Nimelt, kui turgu valitsevas seisundis ettevõtja kehtestab oma hinnad tasemel, mis katab põhilise osa toote turustamisega või asjassepuutuva teenuse osutamisega seostatavatest kuludest, on selle ettevõtjaga sama tõhusal konkurendil põhimõtteliselt võimalus nende hindadega konkureerida, ilma et tal tekiks pikas perspektiivis kahjum, mida ta ei suuda välja kannatada.
|
38. Pokud totiž podnik v dominantním postavení stanoví své ceny na úrovni, která pokrývá podstatnou část nákladů na uvedení dotčeného výrobku na trh nebo poskytnutí dotčené služby, konkurent stejně výkonný jako tento podnik bude mít v zásadě možnost těmto cenám konkurovat bez toho, aby se vystavoval dlouhodobě neudržitelným ztrátám.
|
|
39. Eelotsusetaotluse esitanud kohtu ülesanne on hinnata põhikohtuasja asjassepuutuvaid asjaolusid käesoleva kohtuotsuse eelmises punktis märgitut arvestades. Igal juhul nähtub Euroopa Kohtu menetluse toimikust muu hulgas, et Forbruger‑Kontakt suutis oma edastusvõrgu alles hoida hoolimata kolme kliendi postisaadetiste mahu kaotamisest ja 2007. aasta jooksul võtta üle nii kontserni Coop kui ka kontserni Spar postisaadetiste teenuse.
|
39. Předkládající soud musí posoudit relevantní okolnosti věci v původním řízení z hlediska konstatování uvedeného v předchozím bodě tohoto rozsudku. Každopádně je třeba poukázat na to, že spis, který má k dispozici Soudní dvůr, mimo jiné ukazuje, že společnost Forbruger-Kontakt si mohla udržet svou distribuční síť bez ohledu na ztrátu objemu zásilek dodaných třemi zákazníky dotčenými v původním řízení a že v průběhu roku 2007 mohla převzít zásilky skupiny Coop, a poté i skupiny Spar.
|
|
40. Kui eelotsusetaotluse esitanud kohus siiski tuvastab selle hinnangu tulemusel, et Post Danmarki tegevusel on konkurentsivastased tagajärjed, siis tuleb meenutada, et turgu valitsev ettevõtja võib õigustada oma käitumist, mis jääb tõenäoliselt EÜ artikli 82 keelu kohaldamisalasse (vt selle kohta eelkõige 14. veebruari 1978. aasta otsus kohtuasjas 27/76: United Brands ja United Brands Continentaal vs . komisjon, EKL 1978, lk 207, punkt 184; 6. aprilli 1995. aasta otsus liidetud kohtuasjades C‑241/91 P ja C‑242/91 P: RTE ja ITP vs . komisjon, EKL 1995, lk I‑743, punktid 54 ja 55, ning eespool viidatud kohtuotsus TeliaSonera Sverige, punktid 31 ja 75).
|
40. V případě, že by však předkládající soud po tomto posouzení konstatoval existenci protisoutěžních účinků v důsledku jednání společnosti Post Danmark, je třeba připomenout, že podnik v dominantním postavení může jednání, na které by se mohl vztahovat zákaz uvedený v článku 82 ES, odůvodnit (v tomto smyslu viz zejména rozsudky ze dne 14. února 1978, United Brands a United Brands Continentaal v. Komise, 27/76, Recueil s. 207, bod 184; ze dne 6. dubna 1995, RTE a ITP v. Komise, C‑241/91 P a C‑242/91 P, Recueil s. I‑743, body 54 a 55, jakož i výše uvedený rozsudek TeliaSonera Sverige, body 31 a 75).
|
|
41. Nimelt võib niisugune ettevõtja tõendada kas seda, et tema tegevus on objektiivselt vajalik (vt selle kohta 3. oktoobri 1985. aasta otsus kohtuasjas 311/84: CBEM, EKL 1985, lk 3261, punkt 27) või seda, et selle tegevusega kaasnevat väljatõrjuvat mõju võivad tasakaalustada või isegi ületada tõhususest tulenevad eelised, millest võidab ka tarbija (15. märtsi 2007. aasta otsus kohtuasjas C‑95/04 P: British Airways vs . komisjon, EKL 2007, lk I‑2331, punkt 86, ja eespool viidatud kohtuotsus TeliaSonera Sverige, punkt 76).
|
41. Takový podnik může za tím účelem zejména prokázat, že buď je jeho jednání objektivně nezbytné (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 3. října 1985, CBEM, 311/84, Recueil s. 3261, bod 27), nebo že účinek vyloučení, který je důsledkem takového jednání, může být vyvážen nebo dokonce převážen výhodami ve formě efektivnosti, ze které má prospěch i spotřebitel (rozsudky ze dne 15. března 2007, British Airways v. Komise, C‑95/04 P, Sb. rozh s. I‑2331, bod 86, a TeliaSonera Sverige, uvedený výše, bod 76).
|
|
42. Viimati nimetatud küsimuses tuleb turgu valitsevas seisundis ettevõtjal tõendada, et asjassepuutuvast tegevusest tuleneda võiv tõhususe kasv neutraliseerib konkurentsile tekkiva tõenäolise kahjuliku mõju ja tarbijate huvid puudutatud turul, et tõhususe kasvu sai või võib saada realiseerida tänu sellele tegevusele, et see tegevus on nimetatud kasvu saavutamiseks möödapääsmatu ja et see ei kõrvalda tõhusat konkurentsi olemasoleva või potentsiaalse konkurentsi kõigi või peaaegu kõigi olemasolevate allikate väljatõrjumisega.
|
42. V tomto posledním ohledu musí podnik v dominantním postavení prokázat, že nárůst efektivnosti, který může vyplývat z posuzovaného jednání, neutralizuje pravděpodobné škodlivé účinky na hospodářskou soutěž a zájmy spotřebitelů na dotčených trzích, že tohoto nárůstu efektivnosti mohlo nebo může být dosaženo uvedeným jednáním, že toto jednání je k jeho dosažení nezbytné a že nevylučuje účinnou hospodářskou soutěž potlačením veškerých existujících zdrojů stávající nebo potenciální hospodářské soutěže nebo jejich většiny.
|
|
43. Käesoleva otsuse punktis 11 välja toodud kaalutluste teemal piisab siinkohal märkusest, et ainult asjaolu, et Post Danmarki kohaldatud hinnakirjades kajastuvate elementide hulgas ei ole sõnaselgelt tõhususe kasvul põhinevat kriteeriumi, ei saa õigustada keeldumist võtta vajaduse korral arvesse sellist tõhususe kasvu, kui selle kasvu tegelik olemasolu ja ulatus on tuvastatud vastavalt käesoleva kohtuotsuse punktis 42 nimetatud nõuetele.
|
43. V projednávané věci stačí ohledně úvah převzatých v bodě 11 tohoto článku uvést, že pouhá skutečnost, že kritérium spočívající výlučně na nárůstu efektivnosti nebylo mezi prvky vyplývajícími ze sazebníků uplatňovaných společností Post Danmark, nemůže odůvodnit odmítnutí případně zohlednit takový nárůst efektivnosti, za podmínky, že jeho reálnost a rozsah jsou prokázány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 42 tohoto rozsudku.
|
|
44. Võttes arvesse kõiki eespool esitatud kaalutlusi, tuleb esitatud küsimustele vastata, et EÜ artiklit 82 tuleb tõlgendada nii, et madalate hindade poliitikat, mida turgu valitsevas seisundis ettevõtja kohaldas konkurendi teatavatele endistele klientidele, ei saa pidada kuritarvitavaks väljatõrjumiseks ainult põhjusel, et hind, mille see ettevõtja kehtestas ühele nendest klientidest, on madalam kui asjassepuutuva tegevusega seostatav keskmine kogukulu, kuid suurem kui selle tegevusega seotud keskmine täiendkulu, nagu neid kulusid on põhikohtuasja aluseks olnud menetluses hinnatud. Selleks et niisugustel asjaoludel nagu nimetatud kohtuasjas hinnata konkurentsivastase mõju olemasolu, tuleb uurida, kas see hinnapoliitika põhjustab ilma objektiivse õigustuseta selle konkurendi tegeliku või potentsiaalse väljatõrjumise, kahjustades konkurentsi ja seega tarbijate huve.
|
44. S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položené otázky odpovědět tak, že článek 82 ES musí být vykládán v tom smyslu, že politika nízkých cen uplatňovaná vůči některým bývalým významným zákazníkům konkurenta ze strany podniku v dominantním postavení nemůže být považována za zneužití spočívající ve vyloučení konkurenta pouze z důvodu, že cena uplatňovaná tímto podnikem vůči jednomu z těchto zákazníků je nižší, než kolik činí průměrné celkové náklady připadající na předmětnou činnost, avšak vyšší, než kolik činí průměrné přírůstkové náklady na tuto činnost, jak jsou vyhodnoceny v řízení, z něhož vychází věc v původním řízení. Za účelem posouzení existence protisoutěžních účinků za takových okolností, jako jsou okolnosti uvedené věci, je třeba přezkoumat, zda tato cenová politika – bez objektivního odůvodnění – vede ke skutečnému nebo pravděpodobnému vyloučení tohoto konkurenta na úkor hospodářské soutěže, a v důsledku toho na úkor zájmů spotřebitelů.
|
|
Kohtukulud
|
K nákladům řízení
|
|
45. Kuna põhikohtuasja poolte jaoks on käesolev menetlus eelotsusetaotluse esitanud kohtus poolelioleva asja üks staadium, otsustab kohtukulude jaotuse siseriiklik kohus. Euroopa Kohtule märkuste esitamisega seotud kulusid, välja arvatud poolte kohtukulud, ei hüvitata.
|
45. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
|