REGLAMENTO (CE) N° 1687/98 DEL CONSEJO de 20 de julio de 1998 que modifica el Reglamento (CE) n° 1749/96 de la Comisión en lo relativo a la cobertura de los bienes y servicios de los índices armonizados de precios al consumo

Nařízení Rady (ES) č. 1687/98

ze dne 20. července 1998,

EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,

kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1749/96, pokud jde o uvádění zboží a služeb v harmonizovaných indexech spotřebitelských cen

Visto el Tratado constitutivo de la Comunidad Europea,

RADA EVROPSKÉ UNIE,

Visto el Reglamento (CEE) n° 2494/95 del Consejo, de 23 de octubre de 1995, relativo a los índices armonizados de precios al consumo (1) y, en particular, su artículo 4 y el apartado 3 de su artículo 5,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Vista la propuesta de la Comisión,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen [1], a zejména na článek 4 a čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

Visto el dictamen del Banco Central Europeo (2),

s ohledem na návrh Komise,

Considerando que en virtud de la letra b) del apartado 1 del artículo 5 del Reglamento (CE) n° 2494/95 todos los Estados miembros deberán elaborar un índice de precios al consumo armonizado (IPCA) a partir del índice de enero de 1997; que la obligación de elaborar los IPCA no afecta en modo alguno al derecho de los Estados miembros de publicar sus índices nacionales de inflación no armonizados, ni de utilizarlos a los efectos de sus políticas nacionales;

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky [2],

Considerando que en el Reglamento (CE) n° 1749/96 de la Comisión, de 9 de septiembre de 1996, para la aplicación inicial de las medidas del Reglamento (CE) n° 2494/95 del Consejo sobre los índices armonizados de precios al consumo (3) se establecía una cobertura inicial para los IPCA que se limitaba a los bienes y servicios incluidos en todos los índices de precios al consumo (IPC) de los Estados miembros o en la mayoría de ellos; que los precios que deben utilizarse para el IPCA, especialmente en el caso de las subvenciones, bonificaciones y reembolsos, requieren definiciones armonizadas; que todavía es preciso especificar la cobertura geográfica y de población de los IPCA;

vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 2494/95 je každý členský stát povinen vypracovávat harmonizovaný index spotřebitelských cen (HISC), počínaje indexem za leden 1997; že požadavek na sestavení HISC nijak nezpochybňuje právo členských států zveřejňovat vlastní vnitrostátní neharmonizované inflační indexy, které si mohou přát používat pro účely vnitrostátní politiky;

Considerando que en el artículo 3 del Reglamento (CE) n° 2494/95 se establece que el IPCA se basará en los precios de los bienes y servicios ofrecidos para su compra en el territorio económico del Estado miembro con objeto de satisfacer directamente las necesidades del consumidor; que los precios no pagados efectivamente por los consumidores en dichas compras, los costes de oportunidad o los pagos de intereses no son apropiados para las comparaciones internacionales de la inflación de los precios al consumo;

vzhledem k tomu, že nařízení Komise (ES) č. 1749/96 ze dne 9. září 1996, kterým se stanoví počáteční prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2494/95 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen [3], stanoví počáteční obsah HISC pouze jako zboží a služby zachycené ve všech nebo ve většině vnitrostátních indexů spotřebitelských cen; že ceny, na jejichž základě se určuje HISC, zejména zacházení s dotacemi, slevami a náhradami, vyžadují harmonizované definice; že je třeba jestě stanovit demografické a geografické vymezení HISC;

Considerando que está admitido que las variaciones de los reembolsos pueden no tener repercusiones en las medidas de la inflación en un contexto más amplio, pero que constituyen una parte esencial del proceso inflacionario que afecta a los consumidores y, por consiguiente, deben reflejarse en el IPCA;

vzhledem k tomu, že článek 3 nařízení (ES) č. 2494/95 požaduje, aby byl HISC založen na cenách zboží a služeb, které je možné pořídit na ekonomickém území členského státu za účelem přímého uspokojení spotřebitelské poptávky; že pro mezinárodní srovnání inflace spotřebitelských cen nejsou vhodné ceny, které ve skutečnosti spotřebitelé za takovéto nákupy neplatí, ani náklady příležitostí nebo platby úroků;

Considerando que el Comité del programa estadístico (CPE) no ha emitido un dictamen dentro del plazo establecido por el presidente y que, con arreglo al apartado 2 del artículo 14 del Reglamento (CE) n° 2494/95, la Comisión someterá sin demora al Consejo una propuesta relativa a las medidas que deban tomarse,

vzhledem k tomu, že se uznává, že změny v náhradách nemusí mít vliv na míru inflace v širších souvislostech, avšak představují podstatnou část inflačního procesu, protože mají vliv na spotřebitele, a proto vyžadují zohlednění v HISC;

HA ADOPTADO EL PRESENTE REGLAMENTO:

vzhledem k tomu, že Výbor pro statistické programy nevydal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou; že v tomto případě musí Komise postupem podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 2494/95 neprodleně předložit Radě návrh opatření, která mají být přijata,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Artículo 1

Nařízení (ES) č. 1749/96 se mění takto:

El Reglamento (CE) n° 1749/96 quedará modificado como sigue:

1. Příloha I se nahrazuje přílohami Ia a Ib tohoto nařízení.

1) el anexo I se sustituirá por los anexos Ia y Ib del presente Reglamento;

2. V čl. 1 první odrážce se zrušuje slovo "počáteční".

2) en el primer guión del artículo 1, la palabra «inicial» quedará suprimida;

3. V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

3) la letra a) del artículo 2 se sustituirá por el texto siguiente:

"a1) "Rozsahem" HISC se rozumějí zboží a služby zahrnuté v peněžních výdajích domácností na konečnou spotřebu, jak je uvedeno v písm. a) bodu 2. Jsou klasifikovány čtyřmístnými položkami a podpoložkami uvedenými v příloze Ia, které jsou odvozeny od mezinárodní klasifikace COICOP a budou nazývány COICOP/HISC (klasifikace individuální spotřeby podle účelu upravená pro potřeby HISC).

«a1) "Cobertura del IPCA": los bienes y servicios que están incluidos en el gasto en consumo monetario final de los hogares contemplado en la letra a2). Se clasifica con arreglo a las categorías de cuatro dígitos y las subcategorías que figuran en el anexo Ia y que proceden de la clasificación internacional Coicop y se denominarán Coicop/IPCA (clasificación del consumo individual por finalidad adaptada a las necesidades de los IPCA);

a2) Peněžními výdaji domácností na spotřebu″ se rozumí ta část výdajů na spotřebu, které domácnosti vynaložily při peněžních transakcích v jednom nebo v obou srovnávaných obdobích uvedených v příloze 1b. Není-li stanoveno jinak, přidržuje se příloha Ib definic uvedených v Evropském systému účtů (ESA) 1995, uvedeném v nařízení (ES) č. 2223/96 [4]. Konečné "peněžní výdaje domácností na spotřebu" se skládají z výdajů vynaložených na zboží a na služby pro přímé uspokojování osobních potřeb

a2) "gasto en consumo monetario final de los hogares": la parte del gasto en consumo final que efectuarán los hogares en operaciones monetarias en uno de los períodos de tiempo comparados o en ambos, y que se especifica en el anexo Ib. De no indicarse lo contrario, en el anexo Ib se siguen las definiciones establecidas en el Sistema Europeo de Cuentas Nacionales y Regionales (SEC) 1995 que figura en el Reglamento (CE) n° 2223/96 (*). El "gasto en consumo monetario final de los hogares" consiste en el gasto en bienes y servicios utilizados para satisfacer directamente las necesidades o carencias individuales efectuado por una de las tres categorías de hogares siguientes:

a2a) domácnostmi rezidentů na území členského státu nebo v zahraničí nebo

a2a) los hogares residentes, tanto en el territorio nacional como en el extranjero,

a2b) domácnostmi rezidentů i nerezidentů na území členského státu nebo

a2b) los hogares residentes y no residentes, en el territorio nacional,

a2c) členy domácností zahrnutých do vnitrostátního šetření rodinných účtů.

a2c) la población de hogares cubierta en la encuesta nacional sobre los presupuestos de los hogares;

a3) Ceny používané v HISC jsou pořizovací ceny placené domácnostmi za pořízení výrobků a služeb za peníze. V případech, kdy spotřebitelé získali zboží a služby bezplatně, a poté se účtuje skutečná cena, zohlední se v HISC změna z nulové ceny na skutečnou a naopak.

a3) "precios utilizados en el IPCA": los precios de adquisición pagados por los hogares para adquirir bienes y servicios individuales en operaciones monetarias. Cuando se han proporcionado los bienes y servicios gratuitamente a los hogares y posteriormente se les ha cobrado un precio efectivo, en el cálculo del IPCA deberá tenerse en cuenta la variación del precio cero al precio efectivo y a la inversa;

a4) "Váhami" HISC se rozumějí agregované výdaje domácností na každý soubor výrobků a služeb zahrnutý do HISC, vyjádřené jako část z konečných výdajů za všechny zahrnuté zboží a služby."

a4) "ponderaciones del IPCA": el gasto agregado de los hogares en cualquier serie de bienes y servicios cubiertos por el IPCA, expresado como porcentaje del gasto total en todos los bienes y servicios cubiertos.

4. Článek 3 se nahrazuje tímto:

(*) DO L 310 de 13. 11. 1996, p. 1.»;

"Článek 3

4) el artículo 3 se sustituirá por el texto siguiente:

Rozsah

«Artículo 3

1. HISC zahrnující cenové změny a váhy pro každou kategorii peněžních výdajů domácností na spotřebu uvedenou v příloze Ia, která zastupuje více než jedno promile konečných výdajů pokrytých všemi těmito kategoriemi včetně těch, které jsou uvedeny v odstavci 2, se pokládají za srovnatelné.

Cobertura

2. Rozsah HISC se rozšiřuje takto:

1. Se considerarán comparables los IPCA elaborados a partir de las variaciones de precios y las ponderaciones de cada una de las categorías de gasto en consumo monetario final de los hogares señaladas en el anexo Ia que representen más del uno por mil del gasto total cubierto por todas estas categorías incluidas tal y como se especifica en el apartado 2.

a) počínaje vypracováním HISC na leden 1997 zpracují členské státy sebrané údaje týkající se kategorií označených v příloze Ia jako "počáteční rozsah";

2. La cobertura del IPCA se ampliará como sigue:

b) členské státy zpracují sebrané údaje týkající se rovněž kategorií označených v příloze Ia jako "prosinec 1999" teprve při vypracování HISC za prosinec 1999."

a) empezando con la elaboración del IPCA de enero de 1997, los Estados miembros procesarán los datos recogidos que cubran las categorías señaladas como "cobertura inicial", tal y como se especifica en el anexo Ia;

5. V článku 4 se slova "v příloze I" nahrazují slovy "v příloze Ia".

b) en el momento de la elaboración del IPCA de diciembre de 1999 y no antes, los Estados miembros procesarán los datos recogidos que cubran también las categorías señaladas como "diciembre de 1999", tal y como se especifica en el anexo Ia.»;

Článek 2

5) en el artículo 4, las palabras «Anexo I» se sustituirán por «Anexo Ia».

Do dvou let od vstupu této směrnice v platnost Komise s přihlédnutím ke stanovisku výboru zřízeného rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom [5] vypracuje a předloží Radě zprávu. V ní se vyhodnotí uplatňování tohoto nařízení, zejména používání pojmu výdajů domácností na spotřebu ve vztahu k případným alternativním pojmům. V souvislosti s touto zprávou předloží Komise v případě potřeby návrh na změnu tohoto nařízení.

Článek 3

Artículo 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

A más tardar a los dos años de la entrada en vigor del presente Reglamento, y teniendo en cuenta las opiniones del Comité creado en virtud de la Decisión 89/382/CEE, Euratom (4), la Comisión elaborará y presentará al Consejo un informe de evaluación del funcionamiento de las disposiciones del presente Reglamento, con especial referencia al concepto de «gasto en consumo monetario final de los hogares» en relación con los conceptos alternativos pertinentes. Tras este informe, la Comisión podrá, en caso necesario, presentar al Consejo las propuestas apropiadas para la modificación del presente Reglamento.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Artículo 3

V Bruselu dne 20. července 1998.

El presente Reglamento entrará en vigor el vigésimo día siguiente al de su publicación en el Diario Oficial de las Comunidades Europeas.

Za Radu

předseda

El presente Reglamento será obligatorio en todos sus elementos y directamente aplicable en cada Estado miembro.

W. Molterer

Hecho en Bruselas, el 20 de julio de 1998.

[1] Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1.

Por el Consejo

[2] Stanovisko ze dne 14. července 1998 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

El Presidente

[3] Úř. věst. L 229, 10.9.1996, s. 3.

W. MOLTERER

[4] Úř. věst. L 310, 13.11.1996, s. 1.

[5] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

(1) DO L 257 de 27. 10. 1995, p. 1.

--------------------------------------------------

(2) Dictamen emitido el 14 de julio de 1998 (no publicado aún en el Diario Oficial).

PŘÍLOHA Ia

(3) DO L 229 de 10. 9. 1996, p. 3.

Rozsah HISC zahrnuje tyto kategorie COICOP/HISC:

(4) DO L 181 de 28. 6. 1989, p. 47.

01. | POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE | | | |

01.1 | Potraviny | | | |

ANEXO Ia

La cobertura del IPCA deberá incluir las siguientes categorías Coicop/IPCA:

>SITIO PARA UN CUADRO>

ANEXO Ib

A. DEFINICIÓN DEL GASTO EN CONSUMO MONETARIO FINAL DE LOS HOGARES

01.2 | Nealkoholické nápoje | | | |

1. El sector hogares incluye individuos o grupos de individuos [tal y como se define en las letras a) y b) del apartado 2.76 del SEC] y puede incluir o no hogares institucionales [tal y como se define en la letra b) del apartado 2.76 del SEC].

2. Un hogar residente tiene su centro de interés económico en el territorio económico del Estado miembro, que puede incluir o no enclaves territoriales o extraterritoriales (tal y como se define en los apartados 2.04 a 2.07 del SEC).

3. Una operación monetaria es un flujo económico que supone una interacción entre unidades institucionales, efectuada de común acuerdo, en la que las unidades participantes efectúan o reciben pagos, o contraen pasivos o reciben activos, expresados en unidades monetarias. Por convenio, la recogida de basuras se considerará una interacción efectuada de común acuerdo. Las operaciones que no suponen un intercambio de efectivo o activos o pasivos expresados en unidades monetarias son operaciones no monetarias. Las operaciones no monetarias en las que participa más de una unidad institucional se dan en las operaciones de bienes y servicios (trueque de bienes y servicios), las operaciones de distribución (remuneración en especie, transferencias en especie, etc.) y las otras operaciones (trueque de activos no financieros no producidos).

02. | ALKOHOLICKÉ NÁPOJE A TABÁK | | | |

El gasto en consumo monetario final de los hogares cubre los casos límite siguientes:

02.1 | Alkoholické nápoje | | | |

4. Cubre los elementos que no constituyen consumos intermedios, como los materiales para pequeñas reparaciones y decoración interior de viviendas que suelen realizar tanto los inquilinos como los propietarios y los materiales para reparaciones y mantenimiento de bienes de consumo duradero, incluidos los vehículos.

5. Cubre los elementos que no constituyen formación de capital, especialmente los bienes de consumo duradero que cumplen su función durante varios períodos contables; se incluye aquí la transferencia de propiedad de determinados bienes duraderos de una empresa a un hogar.

6. Cubre los servicios financieros cobrados explícitamente.

7. Cubre los servicios de seguro no de vida por el importe implícito del servicio.

02.2 | Tabák | | | |

8. Cubre todos los gastos con cargo a las indemnizaciones de seguro no de vida, incluidos los pagos realizados directamente por las empresas de seguro a los talleres, hospitales, médicos, etc. Esto significa que el IPCA cubre todo el importe pagado por los hogares o las empresas de seguro a los talleres, hospitales, médicos, etc.

Las indemnizaciones de seguro no de vida son los importes que las empresas de seguro están obligadas a pagar por lesiones o daños sufridos por las personas o los bienes. Se trata de transferencias corrientes de las empresas de seguro a los hogares perceptores y, por consiguiente, forman parte de la renta disponible de los hogares. Se considera que los gastos derivados de, por ejemplo, pagos a talleres, hospitales o médicos, son gastos de los hogares y no de las empresas de seguro. Es irrelevante que el hogar efectúe el gasto en realidad antes de que se paguen las indemnizaciones, que en este caso son similares a reembolsos de la seguridad social, o que las empresas de seguro hagan los pagos directamente a los talleres, hospitales, etc. En el segundo caso, las empresas se consideran, simplemente, agentes que actúan por cuenta de los hogares y se sigue considerando que son éstos quienes realizan los gastos.

02.3 | Narkotika | | | |

9. Cubre los pagos realizados por los hogares en concepto de licencias, permisos, etc., que se consideran adquisiciones de servicios. Si las administraciones públicas utilizan la concesión de licencias para organizar una función reguladora, como comprobar la competencia o cualificaciones de la persona en cuestión, los pagos realizados se considerarán una compra de servicios a las administraciones públicas y los precios se incluirán en el IPCA. Por el contrario, si las licencias se conceden automáticamente previo pago de los importes correspondientes, los pagos se tratarán como impuestos directos y no como precios. Los permisos de conducir y de pilotar, cánones de radio y televisión, permisos de armas de fuego, entradas a museos y bibliotecas, tasas de recogida de basuras, etc., se tratan, en la mayoría de los casos, como compras de servicios prestados por las administraciones públicas, mientras que las licencias de tenencia y disfrute de vehículos, barcos o aviones se tratan, en la mayoría de los casos, como impuestos.

10. Cubre la adquisición de productos a precios económicamente no significativos, por ejemplo las entradas a museos.

03. | ODĚVY A OBUV | | | |

El gasto en consumo monetario final de los hogares no cubre los casos límite siguientes:

03.1 | Oděvy | | | |

11. No cubre la renta en especie, porque no constituye una operación monetaria [aunque, con arreglo a la letra b) del apartado 3.76 del SEC, se incluye en el gasto en consumo final].

12. a) No cubre las transferencias sociales en especie recibidas por los hogares, incluidas las partes del gasto pagadas inicialmente por los hogares y que les reembolsan posteriormente (la seguridad social, las administraciones públicas o las instituciones sin fines de lucro al servicio del hogar, por ejemplo, para gastos médicos o de enseñanza. Cuando un hogar adquiere un bien o un servicio que posteriormente se le reembolsa en su totalidad o en parte, el hogar se trata como un mero agente que actúa por cuenta de una administración de la seguridad social, una unidad de las administraciones públicas o una institución sin fines de lucro al servicio del hogar. Los importes reembolsados a los hogares se tratan como transferencias sociales en especie realizadas por la seguridad social, las unidades de las administraciones públicas o las instituciones sin fines de lucro al servicio del hogar. No se registran como transferencia en efectivo a los hogares y no forman parte de las rentas disponibles de los hogares. Este tratamiento contable conduce al mismo resultado que cuando una administración de seguridad social compra los bienes y servicios a productores de mercado y los revende después a los hogares a precios bajos no de mercado. Esto significa que el precio que se toma para el IPCA es el importe pagado por el hogar menos el reembolso.

b) Todas las demás bonificaciones de las autoridades públicas, especialmente los pagos por vivienda a los inquilinos para reducir los alquileres (incluidos los que, por voluntad del inquilino, se realizan directamente al casero), se consideran prestaciones sociales en especie y, por consiguiente, forman parte de la renta disponible de los hogares. Esto significa que en el IPCA está cubierto el precio total del bien o servicio antes de la bonificación.

13. No cubre los servicios de alquiler de las viviendas ocupadas por sus propietarios, porque no son operaciones monetarias [aunque, con arreglo a la letra a) del apartado 3.76 del SEC, se incluyen en el gasto en consumo final].

14. No cubre la adquisición de viviendas y elementos tratados como adquisiciones de activos no producidos, especialmente la adquisición de terrenos.

03.2 | Obuv | | | |

15. No cubre tampoco los gastos que realizan los propietarios que ocupan sus viviendas en la decoración, mantenimiento y reparación de las mismas que no suelen realizar los inquilinos.

16. No cubre los gastos en objetos valiosos.

17. No cubre los gastos de los hogares propietarios de empresas no constituidas en sociedad cuando se realizan con fines empresariales.

04. | BYDLENÍ, VODA, ELEKTŘINA, PLYN A OSTATNÍ PALIVA | | | |

18. No cubre los impuestos corrientes sobre la renta y el patrimonio, que comprenden todos los pagos obligatorios sin contrapartida, en efectivo o en especie, recaudados periódicamente por las administraciones públicas y por el resto del mundo sobre la renta y el patrimonio de las unidades institucionales, así como algunos impuestos periódicos que no se exigen ni sobre la renta ni sobre el patrimonio. Los otros impuestos corrientes incluyen todos los pagos de los hogares por licencias que deben considerarse impuestos, como las licencias de tenencia y disfrute de vehículos, barcos o aviones, etc.

04.1 | Skutečné nájemné za bydlení | | | |

19. a) No cubre las suscripciones, cuotas y pagos de los hogares a las instituciones sin fines de lucro al servicio del hogar, como sindicatos, colegios profesionales, asociaciones de consumidores, iglesias y clubes sociales, culturales, recreativos y deportivos.

b) No obstante, si un club, sindicato, colegio o asociación puede considerarse un productor de mercado que vende sus servicios a un precio económicamente significativo, lo que suele ser el caso aunque la personalidad jurídica sea la de institución sin fines de lucro, las suscripciones, cuotas y pagos de los hogares se consideran pagos por los servicios prestados -y no transferencias voluntarias- y, por lo tanto, están cubiertos por el IPCA.

20. No cubre las transferencias voluntarias, en efectivo o en especie, de los hogares a instituciones benéficas y organizaciones de ayuda.

04.2 | Imputované nájemné za bydlení | | | |

21. No cubre los pagos de rentas de la propiedad, incluidos los intereses. Las rentas de la propiedad son las rentas que recibe el propietario de un activo financiero o de un activo material no producido a cambio de proporcionar fondos o de poner el activo material no producido a disposición de otra unidad institucional. En función de las características del instrumento financiero acordado entre el acreedor y el deudor, los intereses son el importe que el deudor está obligado a pagar al acreedor durante un período determinado de tiempo sin reducir el importe del saldo vivo del principal.

22. No cubre las cotizaciones sociales obligatorias o voluntarias, como las cotizaciones sociales efectivas a cargo de los empleadores a las administraciones de seguridad social, empresas de seguro y fondos de pensiones autónomos o no autónomos que administran sistemas de seguros sociales, con el fin de asegurar la provisión de prestaciones sociales a sus asalariados, o las cotizaciones sociales a cargo de los asalariados a la seguridad social y a los sistemas privados con y sin constitución de reservas.

23. No cubre los servicios de seguros de vida y fondos de pensiones [aunque, con arreglo a las letras f) y g) del apartado 3.76 del SEC, dichos servicios se incluyen en el gasto en consumo final por el importe implícito del servicio].

04.3 | Běžná údržba a opravy bytu | | | |

24. No cubre las primas netas de seguros no de vida. Dichas primas son las primas a pagar en virtud de pólizas suscritas por unidades institucionales. Las pólizas de los hogares individuales son las que éstos suscriben por su propia iniciativa y en su propio beneficio, independientemente de los empleadores o las administraciones públicas y fuera de todo sistema de seguros sociales. Las primas netas de seguro no de vida comprenden tanto las primas efectivas que deben pagar los tomadores de las pólizas para estar cubiertos durante el período contable (primas imputables al ejercicio corriente) como las primas complementarias a pagar con las rentas de la propiedad atribuidas a los asegurados, previa deducción de los costes del servicio de seguro. (Nota: Los costes del servicio están cubiertos por el gasto en consumo monetario final de los hogares.). Las primas netas de seguro no de vida son los montantes disponibles para la cobertura de los sucesos y accidentes, de origen natural o causados por el hombre, que provocan daños a los bienes, a las propiedades o a las personas (incendios, inundaciones, accidentes, colisiones, naufragios, robos, actos violentos, enfermedades, etc.) o bien para la cobertura de las pérdidas financieras ocasionadas por sucesos tales como enfermedades, desempleo, accidentes, etc.

25. No cubre las transferencias corrientes entre hogares, que consisten en todas las transferencias corrientes, en efectivo o en especie, que los hogares residentes efectúan a, o reciben de, otros hogares residentes o no residentes.

26. No cubre las multas y sanciones. Éstas son impuestas a las unidades institucionales por tribunales de justicia u otras instancias jurídicas y se consideran transferencias corrientes obligatorias. Tampoco cubre las multas y sanciones impuestas por las autoridades fiscales por evasión o retraso en el pago de impuestos, que normalmente no pueden diferenciarse de los propios impuestos.

04.4 | Ostatní služby související s bydlením | | | |

27. No cubre las loterías y juegos de azar; es decir, ni el pago del servicio a la unidad que organiza la lotería o los juegos de azar, ni la transferencia corriente residual que se paga a los ganadores (aunque, con arreglo al apartado 4.135 del SEC, los gastos por servicios se incluyen en el gasto en consumo final).

B. DEFINICIÓN DE PRECIO

28. En el momento de la adquisición, el precio de adquisición es el que el comprador paga efectivamente por los bienes y servicios; incluidos los impuestos menos las subvenciones sobre los productos; previa deducción de los posibles descuentos sobre los precios y los gastos normales por adquisiciones al por mayor o a precios reducidos; excluidos los intereses o los costes de los servicios en las concesiones de créditos, y excluidos los gastos extraordinarios debidos al incumplimiento de los plazos de pago fijados en el momento de la adquisición.

29. Los bienes y servicios para el consumo individual («bienes y servicios individuales») son adquiridos por un hogar y utilizados para satisfacer las necesidades y carencias de los miembros del mismo. Los bienes y servicios individuales tienen las características siguientes:

04.5 | Elektřina, plyn a ostatní paliva | | | |

a) la adquisición del bien o servicio por parte de un hogar o un miembro del mismo y el momento en que tuvo lugar dicha adquisición deben poder observarse y registrarse;

b) el suministro del bien o servicio requiere el acuerdo del hogar, que ha de tomar las medidas necesarias para hacerlo posible, por ejemplo acudiendo a un colegio o una clínica;

c) el bien o servicio debe ser de tal naturaleza que su adquisición por un hogar o persona, o en su caso por un pequeño grupo restringido de personas, imposibilite su adquisición por otros hogares o personas.

Todo el gasto en consumo final de los hogares es individual. Por convenio, todos los bienes y servicios suministrados por las instituciones sin fines de lucro al servicio del hogar se consideran individuales.

Por convenio, todo el gasto en consumo final que las administraciones públicas realizan en asuntos y servicios de educación, sanidad, seguridad social y obras sociales, servicios deportivos y recreativos y servicios culturales deberá considerarse gasto en servicios individuales de consumo, salvo el gasto en administración general, ordenamiento, investigación, etc., de cada categoría. Además, también deberá considerarse individual el gasto en el suministro de alojamiento, recogida de basuras y gestión de servicios de transporte. El gasto en consumo colectivo de las administraciones públicas es el resto de su gasto en consumo final. Consiste, especialmente, en servicios públicos generales, seguridad y defensa, mantenimiento de la ley y el orden, legislación y ordenamiento jurídico, salud pública, protección del medio ambiente, investigación y desarrollo y desarrollo de las infraestructuras y la economía.

05. | BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI A BĚŽNÁ ÚDRŽBA DOMU | | | |

05.1 | Nábytek, vybavení a výzdoba bytu, koberce a jiné podlahové krytiny a opravy | | | |

05.2 | Bytové textilie | | | |

05.3 | Zařízení pro otop a vaření, chladničky, pračky a podobné velké přístroje a zařízení pro domácnost, včetně armatur, tvarovek a oprav | | | |

05.4 | Sklo, kuchyňské nádobí a jiné spotřební zboží pro domácnost | | | |

05.5 | Nástroje, nářadí a jiné spotřební zboží pro dům a zahradu | | | |

05.6 | Výrobky a služby pro běžnou údržbu domácnosti | | | |

06. | ZDRAVOTNICTVÍ | | | |

06.1 | Léčiva a zdravotnické prostředky a terapeutické přístroje a vybavení | | | |

06.2 | Ambulantní služby | | | |

06.3 | Nemocniční služby | | | |

06.3.1 | Nemocniční služby | | | |

07. | DOPRAVA | | | |

07.1 | Nákup vozidel | | | |

07.2 | Provoz osobních dopravních prostředků | | | |

07.3 | Dopravní služby | | | |

08. | SPOJE | | | |

08.1 | Spoje | | | |

09. | REKREACE A KULTURA | | | |

09.1 | Audiovizuální a fotografická zařízení a zařízení pro zpracování dat a vybavení, včetně oprav | | | |

09.2 | Ostatní velké zařízení a vybavení pro rekreaci a kulturu | | | |

09.3 | Jiné rekreační předměty a vybavení; rostliny, zahrada a zvířata v zájmovém chovu | | | |

09.4 | Rekreační a kulturní služby | | | |

09.5 | Noviny, knihy a papírnické potřeby | | | |

09.6 | Hromadné turistické zájezdy | | | |

10. | VZDĚLÁVÁNÍ | | | |

10.1 | Vzdělávací služby | | | |

11. | HOTELY, KAVÁRNY A RESTAURACE | | | |

11.1 | Restaurační služby | | | |

11.2 | Ubytovací služby | | | |

12. | RŮZNÉ ZBOŽÍ A SLUŽBY | | | |

12.1 | Osobní péče | | | |

12.2 | Osobní spotřební zboží jinde neuvedené | | | |

12.3 | Sociální ochrana | | | |

12.4 | Pojištění | | | |

12.5 | Bankovní služby jinde neuvedené | | | |

12.6 | Ostatní služby jinde neuvedené | | | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA Ib

A. DEFINICE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ NA KONEČNOU SPOTŘEBU

1. Sektor domácností zahrnuje jednotlivé osoby nebo skupiny osob (jak jsou definovány v ESA odst. 2.76. písm. a) a b) a může zahrnovat institucionální domácnosti (podle definice v ESA odst. 2.76. písm. b)).

2. Domácnost rezidenta soustřeďuje své ekonomické zájmy na hospodářské území členského státu, ke kterému mohou patřit teritoriální nebo exteritoriální enklávy (podle definic v ESA odstavcích 2.04 až 2.07).

3. Finanční transakce je hospodářský tok, který je interakcí mezi institucionálními jednotkami na základě vzájemné dohody, při kterých zúčastněné jednotky vydávají či přijímají platby, přijímají závazky nebo majetkové hodnoty, vyjádřené v penězích. Podle dohody se sběr odpadu domácností považuje za interakci na základě vzájemného souhlasu. Transakce, které nezahrnují směnu peněz, pohledávek nebo závazků vyjádřených v penězích, jsou nefinanční transakce. Transakce v rámci jedné jednotky jsou obvykle nefinanční transakce. K nefinančním transakcím mezi základními jednotkami dochází při zbožních transakcích (směna zboží), rozdělovacích transakcích (odměny v naturáliích, naturální transfery atd.) a jiných transakcích (směna nevyráběných nefinančních aktiv).

Výdaje domácností na konečnou spotřebu zahrnují tyto hraniční případy:

4. Zahrnují položky, které nejsou určeny k okamžité spotřebě, jako materiál pro malé opravy a pro vnitřní vybavení domácností typické jak pro nájemce tak pro pronajímatele, a materiály pro opravy a údržbu předmětů dlouhodobé spotřeby včetně dopravních prostředků.

5. Zahrnují položky, které se nepovažují za investice, zejména předměty dlouhodobé spotřeby, které jsou v používání po několik účetních období; toto zahrnuje převod vlastnictví některých předmětů dlouhodobé spotřeby z hospodářského subjektu na domácnost.

6. Zahrnují skutečné poplatky za finanční služby.

7. Zahrnují služby neživotního pojištění ve výši implicitního poplatku za poskytnutou službu.

8. Zahrnují všechny výdaje financované z pojistného náhrad neživotního pojištění včetně plateb provedených přímo pojišťovnami autoopravnám, nemocnicím, lékařům atd. Z toho vyplývá, že plná cena, kterou platí domácnosti nebo pojišťovny autoopravnám, nemocnicím, lékařům atd., je zahrnuta v HISC.

"Nároky neživotního pojištění" se rozumí částky, které jsou pojišťovny povinny hradit při vypořádání zranění nebo věcných škod. Jedná se o běžné převody z pojišťoven do domácností příjemců, a proto se zahrnují do disponibilního důchodu domácností. Veškeré výdaje, které vznikají například jako platby autoopravnám, nemocnicím nebo lékařům, se považují jako platby vynaložené domácnostmi a ne pojišťovnami. Není podstatné, zda domácnosti ve skutečnosti vynaloží výdaje před uhrazením pojistných nároků a poté obdrží pojistné plnění, což vypadá jako dávky sociálního zabezpečení, nebo zda platby jsou provedeny přímo pojišťovnami autoopravnám, nemocnicím atd. Hospodářské subjekty vystupují pouze jako prostředníci, kteří jednají za domácnosti, které jsou dále považovány za toho, kdo vynakládá výdaje.

9. Zahrnují platby domácností za průkazy, povolení atd., které jsou považovány za nákup služeb. Jestliže stát využívá vydávání průkazů za účelem příslušné regulační funkce, jako je kontrola způsobilosti nebo kvalifikace dotyčné osoby, je třeba považovat provedené platby za nákup služeb poskytovaných vládními institucemi a ceny zahrnout do HISC, ale jestliže jsou průkazy poskytovány automaticky po platbě příslušné částky, je třeba považovat platby za přímou daň a ne za nákupy. Řidičský průkaz nebo pilotní průkaz, televizní a rozhlasové koncesionářské poplatky, zbrojní průkazy, vstupné do muzeí, půjčovné v knihovnách, poplatky za odvoz odpadků atd. jsou ve většině případů považovány za nákup služeb poskytovaných vládními institucemi, zatímco oprávnění k provozu vozidel, lodí nebo letadel jsou ve většině případů považována za daně.

10. Zahrnují nákup produkce za ekonomicky zanedbatelné ceny, např. vstupného do muzeí.

Výdaje domácností na konečnou spotřebu nezahrnují tyto hraniční případy:

11. Nejsou zde zahrnuty důchody v naturáliích, protože nejsou finančními transakcemi (přesto, že podle ESA odst. 3.76 písm. b) jsou zahrnuty ve výdajích na konečnou spotřebu).

12. a) Nejsou zde zahrnuty naturální sociální transfery přijaté domácnostmi, včetně těch částí výdajů, které byly původně vynaloženy domácnostmi a následně těmto domácnostem uhrazeny sociálním zabezpečením, vládními institucemi nebo neziskovými institucemi sloužícími domácnostem (NISD), např. výdaje na zdravotnictví nebo na vzdělání. Jestliže domácnost kupuje výrobek nebo službu, které jí jsou následně částečně nebo úplně uhrazeny, je domácnost považována pouze za prostředníka jednajícího v zastoupení fondu sociálního zabezpečení, státního orgánu nebo soukromé neziskové instituce. Refundace domácnostem jsou považovány za naturální sociální transfery, provedené sociálním zabezpečením, vládní institucí nebo NISD. Nepovažují se za finanční transfery domácnostem a nepředstavují část disponibilního důchodu domácností. Tento účetní přístup vede ke stejným výsledkům, jakoby fond sociálního zabezpečení zakoupil zboží a služby od jejich výrobců či těch, kdo je poskytují, za tržní cenu a potom je znovu prodal domácnostem za nízké netržní ceny. Z toho vyplývá, že cena pro HISC je částka zaplacená domácností, od které je odečtena refundace.

b) Všechny další refundace vládních institucí, zejména příspěvky na bydlení pro nájemníky za účelem snížení jejich nájemného (včetně plateb jdoucích jménem nájemníka přímo pronajímateli), se považují za sociální dávky v hotovosti, a proto vstupují do disponibilního důchodu domácnosti. Z toho vyplývá, že do HISC vstupuje plná cena výrobku nebo služby před provedením refundace.

13. Nezahrnují se také služby bydlení poskytované vlastníky obydlí, kteří v nich bydlí, protože nejsou finančními transakcemi (přestože jsou podle ESA odstavce 3.76 a) zahrnuty ve výdajích na konečnou spotřebu).

14. Nezahrnuje se nákup bytu a položek považovaných za nabývání nevyráběných aktiv, zejména nákup pozemků.

15. Nezahrnují se také výdaje, které vynakládají vlastníci bytu na dekorace, údržbu a opravy bytu, které obvykle nejsou prováděny nájemníky.

16. Nezahrnují se výdaje na cennosti.

17. Nezahrnují se výdaje domácností vlastnících subjekty bez vlastní právní subjektivity, které jsou vynaloženy pro podnikatelské účely.

18. Nezahrnují se běžné daně z příjmu a majetku, tj. všechny běžné povinné platby ve formě finančních nebo naturálních plnění, které jsou pravidelně vybírány z důchodů a majetku institučních jednotek vládními institucemi a zbytkem světa, a nezahrnují se některé periodicky vybírané daně, které se nestanovují ani z příjmu ani z majetku. Další běžné daně zahrnují všechny takové platby domácností za povolení, která je třeba považovat za daně, jako jsou povolení k vlastnictví a používání vozidla, lodě nebo letadla atd.

19. a) Nezahrnují se příspěvky a různé platby domácností NISD jako odborovým svazům, profesním sdružením, spolkům spotřebitelů, církvím a společenským, kulturním, rekreačním a sportovním spolkům.

b) Jestliže však spolek, svaz, společnost nebo sdružení lze považovat za tržního výrobce prodávajícího služby za ekonomicky významnou cenu, což je běžné i v případě, že má právní status neziskové instituce, budou příspěvky a různé platby domácností považovány za platby za poskytnuté služby (ne za transfer) a tedy za obsažené v HISC.

20. Nezahrnují se dobrovolné transfery domácností v hotovosti nebo v naturální formě dobročinným a pomocným organizacím.

21. Nezahrnují se platby důchodu z majetku včetně úroků. Důchod z majetku je důchod pro vlastníka finančních nebo hmotných nevyrobených aktiv, který obdrží od jiné institucionální jednotky jako protihodnotu za poskytnutí finančních prostředků nebo nevyrobených hmotných aktiv. Úroky jsou obnos, který hradí dlužník věřiteli v průběhu určitého období na základě dohody, aniž se tím zmenší dlužná částka.

22. Nezahrnují se dobrovolné nebo povinné sociální příspěvky, jako jsou skutečné sociální příspěvky zaměstnavatele do fondů sociálního pojištění, pojišťoven nebo samostatných či nesamostatných penzijních fondů, které spravují programy sociálního zabezpečení, aby jejich zaměstnanci obdrželi sociální dávky, stejně jako sociální příspěvky zaměstnanců na sociální pojištění nebo jiné programy, financované ze soukromých či jiných zdrojů.

23. Nezahrnují se služby životního pojištění a služby penzijních fondů (přesto, že podle ESA odst. 3.76. písm. f) a g) jsou takovéto služby zahrnuty do výdajů na konečnou spotřebu ve výši implicitní platby za poskytnuté služby).

24. Nezahrnuje se čisté neživotní pojistné. Toto pojistné je splatné na základě pojistných smluv, uzavřených institucionálními jednotkami. Pojistné smlouvy jednotlivých domácností uzavřené jednotlivými domácnostmi jsou uzavřené výlučně z vlastní iniciativy a k vlastnímu užitku domácností, nezávisle na zaměstnavatelích nebo vládních institucích a mimo jakékoli programy sociálního pojištění. Čisté neživotní pojistné obsahuje jak skutečné pojistné splatné pojištěnci, aby obdrželi pojištění v průběhu účetního období (vydělané pojistné), tak dodatkové pojistné splatné z důchodů z vlastnictví připsaných pojištěncům, po odečtení platby za poskytnuté služby pojišťoven, které pojištění sjednaly. (Pozn.: tento poplatek za službu je zahrnut ve finančních výdajích domácností na konečnou spotřebu). Čisté neživotní pojistné představuje částky k dispozici pro krytí rizik různých událostí nebo nehod, které mají za následek škodu na majetku nebo zranění osob z přirozených příčin či následkem lidského přičinění, například ohně, záplav, srážek, kolizí, utopení, krádeže, násilí, nehod, nemocí, anebo proti finančním ztrátám způsobeným událostmi, jako jsou nemoc, nezaměstnanost, nehody atd.

25. Nezahrnuje běžné transfery mezi domácnostmi, tedy všechny běžné finanční a naturální transfery prováděné domácnostmi rezidentů na jinou domácnost či přijímané od jiné domácnosti rezidenta nebo nerezidenta.

26. Nezahrnuje pokuty a poplatky, které byly uloženy institucionálním jednotkám soudy nebo kvazispolečnostmi a jsou považovány za povinné běžné platby. Také nejsou zahrnuty pokuty a poplatky uložené správcem daně za daňový únik nebo za opožděné platby daní, které obvykle nemohou být odlišeny od daní samotných.

27. Nezahrnuje loterie a sázkové hry, ani platby poplatků za služby jednotkám, organizujícím loterie nebo sázkové hry, ani běžné finanční transfery vyplácené výhercům (přestože podle ESA odstavce 4 135 je tento poplatek za službu zahrnut ve finančních výdajích na konečnou spotřebu).

B. DEFINICE CENY

28. V době nákupu je kupní cena takovou cenou produktů, kterou kupující skutečně platí; včetně jakýchkoli daní bez jakýchkoli slev; po odečtení slev na hromadné nákupy nebo nákupy mimo sezónu; bez úroků a poplatků za služby za zprostředkování úvěru; bez dodatečných poplatků, které je třeba zaplatit při nedodržení dohodnuté doby splatnosti.

29. Zboží a služby pro individuální spotřebu ("individuální zboží a služby") jsou pořízeny domácností a použity k uspokojení potřeb a přání členů této domácnosti. Individuální zboží a služby mají tyto charakteristiky:

a) musí být možné zjistit, která domácnost (který člen domácnosti) výrobek nebo službu koupila, a také čas, kdy se tak stalo;

b) domácnost musí souhlasit s dodávkou výrobku či služby a provést opatření, která jsou nezbytná, například návštěvu školy nebo pobyt na klinice;

c) musí se jednat o takové zboží nebo služby, jejichž získání jednou domácností nebo osobou nebo případně jednou malou skupinou osob, vylučuje jejich získání jinými domácnostmi nebo osobami.

Všechny výdaje domácností na konečnou spotřebu jsou částí individuální spotřeby. Podle dohody je všechno zboží a služby, poskytované NISD považováno za individuální spotřebu.

Podle dohody jsou všechny finanční výdaje státu na konečnou spotřebu ve vzdělání, zdravotnictví, sociální zabezpečení, sportu, rekreaci a kultuře považovány za výdaje na individuální spotřebu s výjimkou výdajů na veřejnou správu, řízení, výzkum atd. Kromě toho jsou výdaje na bydlení, odvoz odpadů, odvod odpadových vod a náklady na dopravu považovány také za individuální. Výdaje na kolektivní spotřebu jsou zbývající výdaje na spotřebu vládních institucí. Sestávají zejména z výdajů na správu a řízení společnosti, zajištění obranyschopnosti a bezpečnosti, zajištění veřejného pořádku, právních předpisů a nařízení, péče o veřejné zdraví, ochrany životního prostředí, výzkumu a vývoje, infrastruktury a ekonomického rozvoje.

--------------------------------------------------

Arriba

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV	BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV
es	cs

Visualización bilingüe

es

cs