[pic] | COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Brussels, 19.12.2005

V Bruselu dne 19.12.2005

COM(2005) 672 final

KOM(2005) 672 v konečném znění

GREEN PAPER

ZELENÁ KNIHA

Damages actions for breach of the EC antitrust rules

Žaloby o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES

(presented by the Commission) {SEC(2005) 1732}

(předložený Komisí){SEK(2005) 1732}

TABLE OF CONTENTS

OBSAH

1 Background and objectives of the Green Paper 3

1 Souvislosti a cíle zelené knihy 3

1.1 Damages claims as part of the enforcement system of Community antitrust law 3

1.1 Žaloby o náhradu škody jakožto součást systému prosazování antimonopolníhopráva Společenství 3

1.2 Outline of the problem 4

1.2 Nástin problému 4

1.3 Objectives 4

1.3 Cíle 4

2 Main issues 4

2 Hlavní otázky 4

2.1 Access to evidence 5

2.1 Přístup k důkazům 5

2.2 Fault requirement 6

2.2 Požadavek prokázání zavinění 7

2.3 Damages 7

2.3 Náhrada škody 7

2.4 The passing-on defence and indirect purchaser’s standing 7

2.4 „Obhajoba založená na „přenesení“ a aktivní legitimace k žalobě nepřímého odběratele 8

2.5 Defending consumer interests 8

2.5 Ochrana zájmů spotřebitelů 9

2.6 Costs of actions 9

2.6 Náklady řízení 9

2.7 Coordination of public and private enforcement 9

2.7 Koordinace prosazování práva veřejnoprávními a soukromoprávnímiprostředky 10

2.8 Jurisdiction and applicable law 10

2.8 Příslušnost soudu a rozhodné právo 10

2.9 Other issues 11

2.9 Ostatní otázky 11

GREEN PAPER

ZELENÁ KNIHA

Damages actions for breach of the EC antitrust rules

Žaloby o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel ES

Vigorous competition on an open internal market provides the best guarantee that European companies will increase their productivity and innovative potential. Competition law enforcement is therefore a key element of the “Lisbon strategy”, which aims at making the economy of the European Union grow and create employment for Europe’s citizens.

Intenzívní hospodářská soutěž na otevřeném vnitřním trhu je nejlepší zárukou zvýšení produktivity a inovačního potenciálu evropských podniků. Klíčovým prvkem „lisabonské strategie“ je proto prosazování práva v oblasti hospodářské soutěže, jehož cílem je hospodářský růst Evropské unie a vytváření pracovních míst pro občany Evropy.

As part of an effort to improve the enforcement of competition law after the modernisation of the procedural law on the application of Articles 81 and 82 of the EC Treaty, this Green Paper and the Commission Staff Working Paper attached to it address the conditions for bringing damages claims for infringement of EC antitrust law. They identify obstacles to a more efficient system for bringing such claims and propose options for solving these problems. Facilitating damages claims for breach of antitrust law will not only make it easier for consumers and firms who have suffered damages arising from an infringement of antitrust rules to recover their losses from the infringer but also strengthen the enforcement of antitrust law.

V rámci úsilí o zvýšení úrovně prosazování práva v oblasti hospodářské soutěže po modernizaci procesního práva vztahující se k použití článků 81 a 82 Smlouvy se tato Zelená kniha a Pracovní dokument úřadu Komise , který je k ní připojen, zabývají otázkou podmínek pro podávání žalob o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel Evropského společenství. Jsou zde označeny překážky, které stojí v cestě zavedení účinnějšího systému podávání takových žalob, a navrhují se možnosti řešení těchto problémů. Usnadněním podávání žalob o náhradu škody způsobené porušením antimonopolního práva bude nejen umožněno spotřebitelům a podnikům, kterým byla porušením antimonopolních pravidel způsobena škoda, získat snáze náhradu od porušitele, ale zároveň se tím posílí prosazování antimonopolního práva.

1 Background and OBJECTIVES OF THE GREEN PAPER

1 Souvislosti a cíle zelené knihy

1.1 Damage s claims as part of the enforcement system of Community antitrust law

1.1 Žaloby o náhradu škody jakožto součást systému prosazování antimonopolního práva Společenství

The antitrust rules in Articles 81 and 82 of the Treaty are enforced both by public and private enforcement. Both forms are part of a common enforcement system and serve the same aims: to deter anti-competitive practices forbidden by antitrust law and to protect firms and consumers from these practices and any damages caused by them. Private as well as public enforcement of antitrust law is an important tool to create and sustain a competitive economy.

Prosazování antimonopolních pravidel podle článků 81 a 82 Smlouvy je zajišťováno veřejnoprávní i soukromoprávní cestou. Oba způsoby jsou součástí společného systému prosazování práva a slouží stejnému účelu: odrazovat od jednání, jež je v rozporu s hospodářskou soutěží a z hlediska antimonopolního práva je nepřípustné, a chránit podniky a spotřebitele před tímto jednáním a jím způsobenými škodami. Prosazování antimonopolního práva ve veřejném a v soukromém zájmu je důležitým nástrojem k vytvoření a udržení konkurenceschopného hospodářství.

With regard to public enforcement, both the Commission and the competition authorities of the Member States (NCAs) apply Community competition law in individual cases. Under Regulation 1/2003, the Commission and NCAs constitute a network of competition authorities responsible for public enforcement of the applicable Community antitrust rules. As part of their enforcement activities, these authorities adopt, among other things, decisions finding that an undertaking has infringed antitrust law as well as decisions imposing fines. Public enforcement is indispensable for effective protection of the rights conferred and effective enforcement of the obligations imposed by the Treaty.

Pokud jde o prosazování práva ve veřejném zájmu, je to Komise a orgány pro hospodářskou soutěž členských států, kdo uplatňuje právní předpisy Společenství v oblasti hospodářské soutěže v jednotlivých případech. Podle nařízení č. 1/2003 Komise a orgány pro hospodářskou soutěž členských států tvoří síť orgánů pro hospodářskou soutěž, jež jsou odpovědné za prosazování platných antimonopolních pravidel Společenství ve veřejném zájmu. Součástí jejich činnosti jakožto donucovacích orgánů je mimo jiné přijímat rozhodnutí, kterými se stanoví, že podnik porušil antimonopolní právní předpisy, stejně jako rozhodnutí, kterými se ukládají pokuty. Prosazování práva ve veřejném zájmu je nezbytné pro účinnou ochranu práv a účinné vymáhání povinností, jež jsou zakotveny ve Smlouvě.

All parts of Articles 81 and 82 of the Treaty are directly applicable. From the outset private enforcement has also played a role in the enforcement of Articles 81 and 82 of the Treaty. Private enforcement in this context means application of antitrust law in civil disputes before national courts. Such application can take different forms. Article 81(2) of the Treaty states that agreements or decisions prohibited by Article 81 are void. The Treaty rules can also be used in actions for injunctive relief. Also, damages awards can be awarded to those who have suffered a loss caused by an infringement of the antitrust rules.

Všechny části článků 81 a 82 Smlouvy jsou přímo použitelné. Při prosazování článků 81 a 82 Smlouvy hrálo od počátku svou úlohu také prosazování práva v soukromém zájmu. Prosazování práva v soukromém zájmu v této souvislosti znamená uplatnění antimonopolního práva v občanskoprávních sporech u vnitrostátních soudů. Toto uplatnění může mít různou podobu. Ustanovení čl. 81 odst. 2 Smlouvy prohlašuje dohody a rozhodnutí zakázané článkem 81 za neplatné. Pravidla uvedená ve Smlouvě lze použít rovněž v předběžných opatřeních. Dále může být náhrada škody přiznána také těm, kdož utrpěli škodu způsobenou porušením antimonopolních pravidel.

This Green Paper focuses on damages actions alone. Damages actions for infringement of antitrust law serve several purposes, namely to compensate those who have suffered a loss as a consequence of anti-competitive behaviour and to ensure the full effectiveness of the antitrust rules of the Treaty by discouraging anti-competitive behaviour, thus contributing significantly to the maintenance of effective competition in the Community[1] (deterrence). By being able effectively to bring a damages claim, individual firms or consumers in Europe are brought closer to competition rules and will be more actively involved in enforcement of the rules. The Court of Justice of the European Communities (ECJ) has ruled that effective protection of the rights granted by the Treaty requires that individuals who have suffered a loss arising from an infringement of Articles 81 or 82 have the right to claim damages.[2]

Tato Zelená kniha se zaměřuje pouze na žaloby o náhradu škody. Žaloby o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel slouží několika účelům, zejména odškodnění těch, kdo utrpěli újmu následkem jednání v rozporu s hospodářskou soutěží, a zabezpečení plné účinnosti antimonopolních pravidel zakotvených ve Smlouvě odrazováním od takového jednání, což významnou měrou přispěje k zachování účinné hospodářské soutěže ve Společenství[1]. Tím, že budou jednotlivé podniky a spotřebitelé v Evropě schopni účinně podat žalobu o náhradu škody, dojde k jejich těsnějšímu kontaktu s pravidly v oblasti hospodářské soutěže a sehrají tak aktivnější úlohu při prosazování práva. Soudní dvůr Evropských společenství rozhodl, že účinná ochrana práv udělených Smlouvou vyžaduje, aby jednotlivci, kteří utrpěli újmu způsobené porušením článků 81 nebo 82 měli právo požadovat náhradu škody[2].

1.2 Outline of the problem

1.2 Nástin problému

While Community law therefore demands an effective system for damages claims for infringements of antitrust rules, this area of the law in the 25 Member States presents a picture of “total underdevelopment”.[3]

Zatímco právo Společenství vyžadují účinný systém pro podávání žalob o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel, vykazuje právní odvětví v rámci 25 členských států „naprosto nedostatečný vývoj“[3].

The ECJ has ruled that, in the absence of Community rules on the matter, it is for the legal systems of the Member States to provide for detailed rules for bringing damages actions. As the Community courts have no jurisdiction in the matter (outside the procedure for preliminary rulings), the courts of the Member States will generally hear these cases. Significant obstacles exist in the different Member States to the effective operation of damages actions for infringement of Community antitrust law.

Soudní dvůr Evropských společenství rozhodl, že v případě neexistence pravidel Společenství týkajících se dané záležitosti je na právních systémech členských států, aby stanovily prováděcí pravidla pro podávání žalob o náhradu škody. Jelikož soudy Společenství nemají pravomoc v dané věci rozhodnout (kromě řízení o předběžných otázkách), budou tyto případy projednávat většinou soudy členských států. V různých členských státech existují významné překážky, které brání účinnému postupu v případě žalob o náhradu škody způsobené porušením antimonopolního práva.

1.3 Objectives

1.3 Cíle

The purpose of this Green Paper and of the Commission Staff Working Paper is to identify the main obstacles to a more efficient system of damages claims and to set out different options for further reflection and possible action to improve damages actions both for follow-on actions (e.g. cases in which the civil action is brought after a competition authority has found an infringement) and for stand-alone actions (that is to say actions which do not follow on from a prior finding by a competition authority of an infringement of competition law).

Cílem této Zelené knihy a Pracovního dokumentu úřadu Komise je určit hlavní překážky, které stojí v cestě zavedení účinnějšího systému podávání žalob o náhradu škody, a nastínit různé možnosti pro další diskusi a případná opatření směřující k účinnějším postupům v případě žalob o náhradu škody, jak v případě následných žalob (tj. v případech, kdy je zahájeno civilní řízení poté, co orgán pro hospodářskou soutěž shledal, že došlo k protiprávnímu jednání), tak v případě žalob podaných nezávisle (tj. žalob, které nebyly podány následně po předchozím rozhodnutí orgánu pro hospodářskou soutěž, že došlo k porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže).

2 MAIN ISSUES

2 Hlavní otázky

The main issues are summed up below and dealt with in greater detail in the Working Paper. All interested parties are invited to study the considerations put forward there. See the attached Working Paper for a more detailed account of the sources of information taken into consideration.

Hlavní otázky jsou shrnuty níže a podrobněji jsou rozebrány v Pracovním dokumentu. Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby si předložené úvahy prostudovaly. Přiložený Pracovní dokument obsahuje také podrobnější přehled zdrojů informací, které byly vzaty v úvahu.

The Commission invites all interested parties to comment on the issues discussed and on the options formulated with regard to these issues, as well as on any other aspects of damages claims for infringements of antitrust law. The comments will help the Commission to decide whether measures need to be taken at Community level to improve the conditions for antitrust damages claims.

Komise vyzývá všechny zájemce, aby předložily připomínky k diskutovaným otázkám a k uvedeným možnostem řešení těchto otázek, stejně jako připomínky týkající se jakýchkoli dalších hledisek v souvislosti s žalobami o náhradu škody způsobené porušením antimonopolního práva. Tyto připomínky pomohou Komisi při rozhodování, zda je za účelem zlepšení podmínek pro podávání žalob o náhradu škody třeba přijmout opatření na úrovni Společenství.

2.1 Access to evidence

2.1 Přístup k důkazům

Actions for damages in antitrust cases regularly require the investigation of a broad set of facts. The particular difficulty with this kind of litigation is that often the relevant evidence is not easily available and is held by the party committing the anti-competitive behaviour. Access by claimants to such evidence is the key to making damages claims effective. It must therefore be considered whether obligations to turn over documents or otherwise provide access to evidence should be introduced. This is particularly important for stand-alone actions.

Žaloby o náhradu škody v antimonopolních případech obvykle vyžadují vyšetřování široké škály skutečností. Zvláštní obtíže v tomto druhu sporů pramení z toho, že příslušné důkazy nejsou snadno dostupné a jsou zadržovány stranou, která se dopouští jednání v rozporu s hospodářskou soutěží. Klíčem k úspěšnému řešení žalob o náhradu škody je přístup k těmto důkazům ze strany žalobce. Je proto třeba zvážit, zda by neměla být zavedena povinnost poskytnout dokumentaci či jinak zajistit přístup k důkazům. To je zvláště důležité v případě nezávisle podaných žalob.

In a similar vein, consideration could be given to placing an obligation on the defendant to disclose documents submitted to a competition authority. In cases in which the Commission or an NCA has undertaken an investigation, it is likely to hold relevant evidence which could be important for a claimant in follow-on cases. Use of those materials in subsequent civil actions could be helpful in proving the damages claim. In order to limit the administrative burden on competition authorities, access to those documents should be arranged between the parties.

Stejně tak by se mělo zvážit, zda by měla být žalovaná strana povinna zveřejnit dokumenty, které předložila orgánu pro hospodářskou soutěž. V případech, ve kterých Komise nebo orgány pro hospodářskou soutěž podnikly šetření, je pravděpodobné, že jsou v nich obsaženy příslušné důkazy, jež mohou být pro žalobce v případě následných žalob důležité. Použití těchto materiálů v následném občanskoprávním řízení by mohlo pomoci při prokazování oprávněnosti žaloby o náhradu škody. S cílem snížit administrativní zátěž na straně orgánů pro hospodářskou soutěž by měl být přístup k těmto dokumentům dohodnut mezi stranami sporu.

Rules on burden and standard of proof can also help the claimant in this respect. The question of the evidentiary value of NCA decisions is of particular importance.

Pravidla týkající se důkazního břemene a požadavky pro hodnocení důkazů mohou v tomto ohledu žalobci také pomoci. Zvláštní význam nabývá otázka důkazní hodnoty rozhodnutí orgánů pro hospodářskou soutěž.

Question A: | Should there be special rules on disclosure of documentary evidence in civil proceedings for damages under Articles 81 and 82 of the EC Treaty? If so, which form should such disclosure take? |

Otázka A: | Měla by existovat zvláštní pravidla týkající se poskytnutí listinných důkazů v civilním řízení o náhradu škody podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES? Pokud ano, jakou formou by mělo proběhnout? |

Option 1: | Disclosure should be available once a party has set out in detail the relevant facts of the case and has presented reasonably available evidence in support of its allegations (fact pleading). Disclosure should be limited to relevant and reasonably identified individual documents and should be ordered by a court. |

Možnost 1: | Poskytnutí důkazů by mělo proběhnout poté, co strana sporu podrobně vysvětlila příslušné skutečnosti týkající se případu a předložila přiměřeně dostupné důkazy na podporu svých tvrzení (sdělení skutečností, které mají význam pro řízení a rozhodnutí). Poskytnutí důkazů by mělo být omezeno na jednotlivé relevantní a dostatečně identifikované dokumenty a mělo by být nařízeno soudem. |

Option 2: | Subject to fact pleading, mandatory disclosure of classes of documents between the parties, ordered by a court, should be possible. |

Možnost 2: | Po sdělení skutečností soudu by měl mít soud možnost nařídit povinné poskytnutí důkazů určitých typů dokumentů mezi stranami sporu. |

Option 3: | Subject to fact pleading, there should be an obligation on each party to provide the other parties to the litigation with a list of relevant documents in its possession, which are accessible to them. |

Možnost 3: | Po sdělení skutečností soudu by měla být každá strana povinna poskytnout ostatním stranám sporu seznam relevantních dokumentů ve svém držení, ke kterým mají přístup. |

Option 4: | Introduction of sanctions for the destruction of evidence to allow the disclosure described in options 1 to 3. |

Možnost 4: | Zavedení sankcí za zničení důkazů, které by umožnily poskytnutí důkazů podle možností 1 až 3. |

Option 5: | Obligation to preserve relevant evidence. Under this rule, before a civil action actually begins, a court could order that evidence which is relevant for that subsequent action be preserved. The party asking for such an order should, however, present reasonably available evidence to support a prima facie infringement case. |

Možnost 5: | Povinnost uchovat příslušné důkazy. Podle tohoto pravidla by soud mohl před vlastním zahájením civilního řízení nařídit, aby byly uchovány důkazy, jež jsou pro následné řízení relevantní. Strana, která takový příkaz navrhla, by však měla poskytnout přiměřeně dostupný důkaz, že se jedná o evidentní případ protiprávního jednání. |

Question B: | Are special rules regarding access to documents held by a competition authority helpful for antitrust damages claims? How could such access be organised? |

Otázka B: | Jsou zvláštní pravidla týkající se přístupu k dokumentům v držení orgánu pro hospodářskou soutěž užitečná při řízení o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel? Jak by mohl takový přístup vypadat? |

Option 6: | Obligation on any party to proceedings before a competition authority to turn over to a litigant in civil proceedings all documents which have been submitted to the authority, with the exception of leniency applications. Issues relating to disclosure of business secrets and other confidential information as well as rights of the defence would be addressed under the law of the forum (i.e. the law of the court having jurisdiction). |

Možnost 6: | Povinnost pro všechny strany řízení před orgánem pro hospodářskou soutěž předložit sporné straně v civilním řízení veškeré dokumenty, které byly předloženy orgánu, s výjimkou žádostí o zmírnění pokuty (tzv. „leniency“). Otázky související se zveřejněním obchodního tajemství a dalších důvěrných údajů, stejně jako s právy na obhajobu, by byly řešeny podle lex fori (tj. podle právního řádu příslušného soudu). |

Option 7: | Access for national courts to documents held by the Commission. In this context, the Commission would welcome feedback on (a) how national courts consider they are able to guarantee the confidentiality of business secrets or other confidential information, and (b) on the situations in which national courts would ask the Commission for information that parties could also provide. |

Možnost 7: | Přístup vnitrostátních soudů k dokumentům, které má v držení Komise. V této souvislosti by Komise uvítala vyjádření ohledně a) toho, jak vnitrostátní soudy hodnotí svou schopnost zaručit důvěrnost, pokud jde o obchodní tajemství a jiné důvěrné údaje, a ohledně b) situací, ve kterých by se vnitrostátní soudy obracely na Komisi s žádostí o informace, které by mohly poskytnout rovněž strany sporu. |

Question C: | Should the claimant’s burden of proving the antitrust infringement in damages actions be alleviated and, if so, how? |

Otázka C: | Mělo by se zmírnit důkazní břemeno žalobce v žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel a pokud ano, jak? |

Option 8: | Infringement decisions by competition authorities of the EU Member States to be made binding on civil courts or, alternatively, reversal of the burden of proof where such an infringement decision exists. |

Možnost 8: | Pro civilní soudy by se mělo stát závazným rozhodnutí o protiprávním jednání učiněné orgány pro hospodářskou soutěž členských států EU, nebo v případě existence takového rozhodnutí by mělo být důkazní břemeno zrušeno. |

Option 9: | Shifting or lowering the burden of proof in cases of information asymmetry between the claimant and defendant with the aim of redressing that asymmetry. Such rules could, to a certain extent, make up for the non-existent or weak disclosure rules available to the claimant. |

Možnost 9: | Přenesení nebo snížení důkazního břemene v případě nevyváženosti informací mezi žalobcem a žalovaným s cílem napravit tuto nevyváženost. Tato pravidla by do určité míry mohla kompenzovat neexistující nebo jen nedostačující pravidla týkající se poskytnutí dokumentů ve prospěch žalobce. |

Option 10: | Unjustified refusal by a party to turn over evidence could have an influence on the burden of proof, varying between a rebuttable presumption or an irrebuttable presumption of proof and the mere possibility for the court to take that refusal into account when assessing whether the relevant fact has been proven. |

Možnost 10: | Na důkazní břemeno by mohlo mít vliv neodůvodněné odmítnutí předložit důkazy stranou sporu od vyvratitelné či nevyvratitelné domněnky po pouhou možnost soudu vzít toto odmítnutí v úvahu při posouzení, zda byly příslušné skutečnosti dokázány. |

2.2 Fault requirement

2.2 Požadavek prokázání zavinění

As a tortious action, damages claims in many Member States require fault to be proven. In some of these Member States, fault is presumed if an action is illegal under antitrust law. In others, however, no such presumption exists. Consideration should therefore be given to the standard of fault required for damages claims.

V civilním řízení o náhradu škody v mnoha členských státech se požaduje prokázání viny. V některých těchto členských státech se vina presumuje, pokud jde o jednání v rozporu s antimonopolním právem. V jiných členských státech však takový předpoklad neexistuje. Je proto třeba zvážit, jaké by měly být požadavky na prokázání viny při žalobách o náhradu škody.

Question D: | Should there be a fault requirement for antitrust-related damages actions? |

Otázka D: | Mělo by se požadovat prokázání viny při žalobách o náhradu škody v souvislosti s porušením antimonopolního práva? |

Option 11: | Proof of the infringement should be sufficient (analogous to strict liability). |

Možnost 11: | Měl by postačovat důkaz o protiprávním jednání (což odpovídá objektivní odpovědnosti). |

Option 12: | Proof of the infringement should be sufficient only in relation to the most serious antitrust law infringements. |

Možnost 12: | Důkaz o protiprávním jednání by měl být postačující pouze v souvislosti s nejzávažnějšími případy porušení antimonopolního práva. |

Option 13: | There should be a possibility for the defendant to show that he excusably erred in law or in fact. In those circumstances, the infringement would not lead to liability for damages (defence of excusable error). |

Možnost 13: | Měla by existovat možnost, aby žalovaný mohl prokázat, že se dopustil omluvitelného právního či skutkového omylu. Za těchto okolností by protiprávní jednání nemělo za následek vznik odpovědnosti za způsobenou škodu (námitka omluvitelného omylu). |

2.3 Damages

2.3 Náhrada škody

Several issues concern the actual scope of the damages claim. Firstly, the amount of the award has to be defined. Several definitions are possible, notably founded on the idea of compensation or recovery of illegal gain. It has also to be considered whether any damages award should include interest on it, as well as the amount of interest to be paid and how it is calculated. Furthermore, doubling of damages at the discretion of the court, automatic or conditional, could be considered for horizontal cartel infringements.

Se skutečným rozsahem náhrady škody souvisí několik otázek. Za prvé je třeba vymezit výši náhrady.

Beside the legal definition of the damages to be awarded, the quantification of damages is a key issue. Several economic models have been developed for calculating damages in complex situations. Use of these models in claims litigation should be considered.

Jsou možné různé definice výše náhrady, založené zejména na myšlence odškodnění nebo vrácení nelegálních zisků.

Question E: | How should damages be defined? |

Je také třeba zvážit, zda by náhrada škody měla být úročena, včetně stanovení výše úroku a způsobu jeho výpočtu. V případě horizontálních kartelů by se navíc mohlo uvažovat o zdvojnásobení náhrady škody podle uvážení soudu, a to automaticky nebo za určitých podmínek.

Option 14: | Definition of damages to be awarded with reference to the loss suffered by the claimant as a result of the infringing behaviour of the defendant (compensatory damages). |

Kromě právního vymezení škod, které mají být nahrazeny, je zásadní otázkou také jejich kvantifikace. Bylo vyvinuto několik ekonomických modelů pro výpočet náhrady škody v komplexních situacích. Je třeba zvážit použití těchto modelů ve sporech o náhradu škody.

Option 15: | Definition of damages to be awarded with reference to the illegal gain made by the infringer (recovery of illegal gain). |

Otázka E: | Jak by měla být vymezena výše náhrady škody? |

Option 16: | Double damages for horizontal cartels. Such awards could be automatic, conditional or at the discretion of the court. |

Možnost 14: | Vymezení škody, která má být nahrazena v souvislosti se ztrátami, jež žalobce utrpěl v důsledku protiprávního jednání žalovaného (náhrada škody zahrnující pouze samotnou škodu). |

Option 17: | Prejudgment interest from the date of the infringement or date of the injury. |

Možnost 15: | Vymezení škody, která má být nahrazena v souvislosti s nelegálními zisky porušitele (vrácení nelegálních zisků). |

Question F: | Which method should be used for calculating the quantum of damages? |

Možnost 16: | Náhrada v dvojnásobné výši v případě horizontálních kartelů. Taková náhrada škody by mohla být přiznána automaticky, v závislosti na určitých podmínkách nebo na uvážení soudu. |

Option 18: | What is the added value for damages actions of use of complex economic models for the quantification of damages over simpler methods? Should the court have the power to assess quantum on the basis of an equitable approach? |

Možnost 17: | Úročení náhrady škody ode dne porušení právních předpisů nebo ode dne, kdy škoda vznikla. |

Option 19: | Should the Commission publish guidelines on the quantification of damages? |

Otázka F: | Jaká metoda by se měla použít pro vyčíslení škod? |

Option 20: | Introduction of split proceedings - between the liability of the infringer and the quantum of damages to be awarded - to simplify litigation. |

Možnost 18: | Jaké jsou v případě žalob o náhradu škody výhody použití komplexních ekonomických modelů pro kvantifikaci škod oproti jednodušším metodám? Mělo by být v pravomoci soudu posoudit výši škod podle zásady spravedlnosti? |

2.4 The passing-on defence and indirect purchaser’s standing

Možnost 19: | Měla by Komise vydat pokyny ohledně kvantifikace škod? |

The “passing-on defence” concerns the legal treatment of the fact that an undertaking which purchases from a supplier engaged in anti-competitive behaviour could be in a position to mitigate its economic loss by passing the overcharge on to its own customers. The damages caused by anti-competitive behaviour could therefore be passed down the supply chain or even suffered in entirety by the ultimate purchaser, the final consumer. As a matter of law, it has to be considered whether the infringer should be allowed to raise such a pass-on as a defence. Similarly, the standing of indirect purchasers – to whom the overcharge may or may not have been passed on – has to be considered.

Možnost 20: | Rozdělení soudního řízení na odpovědnost porušitele a výši škody, jež má být nahrazena, s cílem zjednodušit řízení. |

The “passing-on defence” substantially increases the complexity of damages claims as the exact distribution of damages along the supply chain could be exceedingly difficult to prove. Evidentiary problems also burden actions of indirect purchasers, as they might be unable to prove the extent of their damages and the causative link with the infringing behaviour.

2.4 „Obhajoba založená na „přenesení“ a aktivní legitimace k žalobě nepřímého odběratele

Question G: | Should there be rules on the admissibility and operation of the passing-on defence? If so, which form should such rules take? Should the indirect purchaser have standing? |

Obhajoba založená na „přenesení“ (tzv. „Passing-on“ defence) se týká právního posouzení v případě, že podnik, který nakupuje od dodavatele zapojeného do činnosti, jež je v rozporu s hospodářskou soutěží, by mohl zmírnit své hospodářské ztráty přenesením zvýšených nákladů na své vlastní klienty. Škody způsobené jednáním v rozporu s hospodářskou soutěží by tak mohly být převedeny na nižší článek zásobovacího řetězce nebo by mohly plně postihnout toho, kdo nakupuje jako poslední, tedy konečného spotřebitele. Z pohledu práva je třeba uvážit, zda by nemělo být porušiteli umožněno vznést na svou obranu skutečnost takového přenosu. Podobně je třeba zvážit postavení nepřímých odběratelů, tedy na koho mohou být zvýšené náklady přeneseny.

Option 21: | The passing-on defence is allowed and both direct and indirect purchasers can sue the infringer. This option would entail the risk that the direct purchaser will be unsuccessful in claiming damages as the infringer will be able to use the passing-on defence and that indirect purchasers will not be successful either because they will be unable to show if and to what extent the damages are passed on along the supply chain. Special consideration should be given in this respect to the burden of proof. |

Obhajoba založená na „přenesení“ výrazně komplikuje žaloby o náhradu škody, poněvadž přesné rozložení škod v celém zásobovacím řetězci se jen velmi těžko dokazuje. Potížemi s dokazováním jsou zatíženy rovněž spory vedené nepřímými odběrateli, kteří nemusí být schopni dokázat rozsah jim způsobených škod a příčinnou souvislost s protiprávním jednáním.

Option 22: | The passing-on defence is excluded and only direct purchasers can sue the infringer. Under this option direct purchasers will be in a better position as the difficulties associated with the passing-on defence will not burden the proceedings. |

Otázka G: | Měla by existovat pravidla týkající se přípustnosti a fungování obhajoby založené na „přenesení“? Pokud ano, jakou podobu by tato pravidla měla mít? Měl by mít nepřímý odběratel právo podat žalobu? |

Option 23: | The passing-on defence is excluded and both direct and indirect purchasers can sue the infringer. While the exclusion of the passing-on defence renders these actions less burdensome for the claimants, this option entails the possibility of the defendant being ordered to pay multiple damages as both the indirect and direct purchasers can claim. |

Možnost 21: | Obhajoba založená na „přenesení“ je dovolena a přímý i nepřímý odběratel mohou porušitele žalovat. Tato možnost s sebou nese nebezpečí, že přímý odběratel bude při požadování náhrady škody neúspěšný, protože porušitel bude moci využít obhajoby na základě přenosu, a stejně tak budou neúspěšní nepřímí odběratelé, poněvadž nebudou moci prokázat, zda a do jaké míry byly škody přeneseny na další články zásobovacího řetězce. Zvláštní pozornost je v tomto ohledu třeba věnovat důkaznímu břemenu. |

Option 24: | A two-step procedure, in which the passing-on defence is excluded, the infringer can be sued by any victim and, in a second step, the overcharge is distributed between all the parties who have suffered a loss. This option is technically difficult but has the advantage of providing fair compensation for all victims. |

Možnost 22: | Obhajoba založená na „přenesení“je vyloučena a podat žalobu na porušitele smí pouze přímý odběratel. V rámci této možnosti se přímý odběratel nachází ve výhodnější situaci, poněvadž řízení není zatíženo obtížemi, jež se váží k obhajobě založené na „přenesení“. |

2.5 Defending consumer interests

Možnost 23: | Obhajoba založená na „přenesení“je vyloučena a přímý i nepřímý odběratel mohou porušitele žalovat. Zatímco vyloučení obhajoby na základě přenosu žalobcům tyto žaloby usnadňuje, pro žalovaného znamená možnost, že bude muset zaplatit mnohonásobné škody, poněvadž náhradu mohou požadovat přímí i nepřímí odběratelé. |

It will be very unlikely for practical reasons, if not impossible, that consumers and purchasers with small claims will bring an action for damages for breach of antitrust law. Consideration should therefore be given to ways in which these interests can be better protected by collective actions. Beyond the specific protection of consumer interests, collective actions can serve to consolidate a large number of smaller claims into one action, thereby saving time and money.

Možnost 24: | Proces zahrnující dvě fáze, v němž je vyloučena obhajoba založená na „přenesení“, porušitel může být žalován kterýmkoli z postižených a v druhém kroku jsou zvýšené náklady rozděleny mezi všechny strany, kterým vznikla škoda. Tato možnost je z technického hlediska obtížná, avšak skýtá výhodu poskytnutí náhrady všem poškozeným. |

Question H: | Should special procedures be available for bringing collective actions and protecting consumer interests? If so, how could such procedures be framed? |

2.5 Ochrana zájmů spotřebitelů

Option 25: | A cause of action for consumer associations without depriving individual consumers of bringing an action. Consideration should be given to issues such as standing (a possible registration or authorisation system), the distribution of damages (whether damages go to the association itself or to its members), and the quantification of damages (damages awarded to the association could be calculated on the basis of the illegal gain of the defendant, whereas damages awarded to the members are calculated on the basis of the individual damage suffered). |

Z praktických důvodů je velmi nepravděpodobné, ne-li nemožné, aby spotřebitelé a odběratelé, jimž byla způsobena pouze malá škoda, podávali žaloby o náhradu škody způsobené porušením antimonopolního práva. Je proto třeba zvážit, jak by jejich zájmy mohly být lépe chráněny prostřednictvím hromadných žalob. Kromě zvláštní ochrany zájmů spotřebitelů poslouží hromadné žaloby ke sloučení řady menších žalob do jediné, což přinese úsporu času i peněz.

Option 26: | A special provision for collective action by groups of purchasers other than final consumers. |

Otázka H: | Měla by existovat zvláštní řízení pro podávání skupinových žalob a na ochranu zájmů spotřebitelů? Pokud ano, jaký rámec by tato řízení měla mít? |

2.6 Costs of actions

Možnost 25: | Nárok sdružení spotřebitelů podat žalobu, aniž by jednotliví spotřebitelé byli připraveni o možnost podat samostatnou žalobu. Je třeba uvážit otázky, jako je právo podat žalobu (možný systém registrace či povolení), rozdělení náhrady škody (má-li být odškodněno samotné sdružení nebo jeho členové) a kvantifikace náhrady škody (náhrada škody přisouzená sdružení by mohla být vypočtena na základě nelegálních zisků žalovaného, zatímco náhrada škody přisouzená jeho členům se vypočítá na základě osobně utrpěné škody). |

Rules on cost recovery play an important role as incentives or disincentives for bringing an action. In view of the fact that Community law as well as the European Convention on Human Rights demand effective access to courts for civil claims, consideration should be given to how cost rules can facilitate such access.

Možnost 26: | Zvláštní ustanovení pro skupinové žaloby skupin odběratelů, kteří nejsou konečnými spotřebiteli. |

Question I: | Should special rules be introduced to reduce the cost risk for the claimant? If so, what kind of rules? |

2.6 Náklady řízení

Option 27: | Establish a rule that unsuccessful claimants will have to pay costs only if they acted in a manifestly unreasonable manner by bringing the case. Consideration could also be given to giving the court the discretionary power to order at the beginning of a trial that the claimant not be exposed to any cost recovery even if the action were to be unsuccessful. |

Pravidla týkající se úhrady nákladů hrají důležitou roli coby kladný či záporný stimul pro podání žaloby. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předpisy Společenství stejně jako Evropská úmluva o lidských právech vyžadují účinný přístup k soudům pro občanskoprávní žaloby, je třeba zvážit, jak by pravidla týkající se nákladů mohla tento přístup zabezpečit.

2.7 Coordination of public and private enforcement

Otázka I: | Měla by se zavést zvláštní pravidla s cílem snížit riziko, že žalobce ponese náklady řízení? Pokud ano, o jaký typ pravidel by se mělo jednat? |

Public and private enforcement complement each other and therefore should be coordinated in an optimum way. Decisions by competition authorities can have a significant impact on the actual possibility of claimants to prove their case (see Section 2.1, Question C, Option 8). Optimum coordination between private and public enforcement is especially important for coordination between leniency applications in public enforcement and damage claims. Both leniency programmes and civil liability contribute by their effects to the same aim: more effective deterrence from entering into cartels. Consideration should be given to the impact of damages claims on the operation of leniency programmes so as to preserve the effectiveness of the programmes. In this respect it should be taken into account that operation of leniency programmes is generally helpful for private litigants in damages actions, as leniency programmes uncover secret cartels.

Možnost 27: | Zavést pravidlo, podle kterého neúspěšný žalobce zaplatí náklady pouze v případě, že podání žaloby u soudu bylo z jeho strany zjevně nepřiměřeným postupem. Rovněž by se měla zvážit možnost nechat na uvážení soudu, zda nenařídí již na začátku soudního řízení, že žalobce nebude hradit žádné náklady ani v případě neúspěchu žaloby. |

Question J: | How can optimum coordination of private and public enforcement be achieved? |

2.7 Koordinace prosazování práva veřejnoprávními a soukromoprávními prostředky

Option 28: | Exclusion of discoverability of the leniency application, thus protecting the confidentiality of submissions made to the competition authority as part of leniency applications. |

Prosazování práva veřejnoprávními a soukromoprávními prostředky se navzájem doplňují, a proto je zapotřebí jejich přiměřené koordinace. Rozhodnutí orgánů pro hospodářskou soutěž mohou mít výrazný dopad na skutečnou možnost žalobců prokázat svůj nárok (viz oddíl 2.1, otázka C, možnost 8). Přiměřená koordinace mezi prosazováním práva veřejnoprávními a soukromoprávními prostředky je zvlášť důležitá při koordinaci žádostí o zmírnění pokuty (tzv. „leniency“) při prosazování práva veřejnoprávními prostředky s žalobami o náhradu škody. Jak program zmírnění pokut, tak občanskoprávní odpovědnost přispívají svými účinky k stejnému cíli: účinnějšímu odrazování od vytváření kartelů. Za účelem zachování účinnosti daných programů je třeba zvážit dopad žalob o náhradu škody na fungování programů zmírnění pokut. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu, že fungování programů zmírnění pokut obecně napomáhá soukromým žalobcům v žalobách o náhradu škody, poněvadž programy zmírnění pokut odhalují tajné kartely.

Option 29: | Conditional rebate on any damages claim against the leniency applicant; the claims against other infringers – who are jointly and severally liable for the entire damage - remain unchanged |

Otázka J: | Jak lze dosáhnout optimální míry koordinace při prosazování práva veřejnoprávními a soukromoprávními prostředky? |

Option 30: | Removal of joint liability from the leniency applicant, thus limiting the applicant’s exposure to damages. One possible solution would be to limit the liability of the leniency applicant to the share of the damages corresponding to the applicant’s share in the cartelised market. |

Možnost 28: | Vyloučení možnosti poskytnout jiným osobám žádost o zmírnění pokuty, čímž je chráněna důvěrnost podání těchto žádostí orgánu pro hospodářskou soutěž jakožto součást žádostí o zmírnění pokuty. |

2.8 Jurisdiction and applicable law

Možnost 29: | Podmíněné snížení týkající se nároků na náhradu škody proti žadateli o zmírnění pokuty; žaloby proti dalším porušitelům, kteří jsou společně a nerozdílně odpovědni za celkovou škodu, zůstávají nezměněny. |

Jurisdiction of courts to hear cases brought against defendants domiciled in Member Statesis governed by Regulation 44/2001.[4] Such defendants can either be sued in the courts of the state where they are domiciled or – at the choice of the claimant – in the courts of the state where the harmful event occurred. The place where the harmful event occurred can be either (a) the place where the event giving rise to the damage occurred or (b) the place where the damage itself occurred (at the choice of the claimant). Articles 6, 27 and 28 of the Regulation allow coordination of different, but linked, actions.

Možnost 30: | Žadatel o zmírnění pokuty je zbaven společné odpovědnosti, čímž se omezí jeho odpovědnost za škodu. Jedním z možných řešení by bylo omezit odpovědnost žadatele o zmírnění pokuty na podíl ze škod, který odpovídá žadatelovu podílu na trhu ovládaném kartelem. |

With regard to the issue of applicable law, reference should be made to the Commission’s proposal for a Regulation on the law applicable to non-contractual obligations (the “Rome II Regulation”).[5] As damages claims are generally torts, they fall under the scope of this proposal. In this respect consideration must be given to whether the general rule contained in Article 5 of the proposal is appropriate for antitrust cases or whether a clarifying special rule is necessary. Such a clarifying rule could make clear that an effects-based approach should be followed. Alternatively, the law of the forum could be the applicable law in all cases. Special consideration should be given to cases in which the territory of more than one state is affected by the anti-competitive behaviour.

2.8 Příslušnost soudu a rozhodné právo

Question K: | Which substantive law should be applicable to antitrust damages claims? |

Příslušnost soudů k projednávání žalob vznesených proti žalovaným s bydlištěm v členských státech se řídí nařízením č. 44/2001 [4]. Tito žalovaní mohou být žalování před soudem státu, v němž mají bydliště, nebo na základě volby žalobce soudem státu, ve kterém došlo ke škodné události. Místem, kde došlo ke škodné události, může být buď a) místo, kde došlo k události, z níž daná škoda vzešla, nebo b) místo, kde vznikla samotná škoda (podle volby žalobce). Články 6, 27 a 28 daného nařízení umožňují koordinaci různých, avšak souvisejících žalob.

Option 31: | The applicable law should be determined by the general rule in Article 5 of the proposed Rome II Regulation, that is to say with reference to the place where the damage occurs. |

Pokud jde o použitelné právní předpisy, je třeba zmínit návrh nařízení o právních předpisech použitelných na mimosmluvní závazky předložený Komisí (nařízení „Řím II“)[5]. Protože se v případě žalob o náhradu škody obecně jedná o civilní delikty, spadají do oblasti působnosti daného návrhu. V tomto ohledu je třeba zvážit, zda obecné pravidlo uvedené v článku 5 daného návrhu je vhodné i v případě porušení antimonopolních pravidel nebo zda je zapotřebí ho upřesnit pomocí zvláštního pravidla. Toto upřesňující pravidlo by mělo jednoznačně stanovit, že je k případu třeba přistupovat z hlediska jeho dopadu. Další možností je použití lex fori na všechny případy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, ve kterých je jednáním v rozporu s hospodářskou soutěží dotčeno území více než jednoho státu.

Option 32: | There should be a specific rule for damages claims based on an infringement of antitrust law. This rule should clarify that for this type of claims, the general rule of Article 5 shall mean that the laws of the states on whose market the victim is affected by the anti-competitive practice could govern the claim. |

Otázka K: | Které hmotné právo je rozhodné v případě nároků na náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel? |

Option 33: | The specific rule could be that the applicable law is always the law of the forum. |

Možnost 31: | Rozhodné právo by mělo být stanoveno podle obecného pravidla článku 5 návrhu nařízení Řím II, tj. odkazem na místo, kde byla způsobena škoda. |

Option 34: | In cases in which the territory of more than one state is affected by the anti-competitive behaviour on which the claim is based and where the court has jurisdiction to rule on the entirety of the loss suffered by the claimant, it could be considered whether the claimant should be given the choice to determine the law applicable to the dispute. This choice could be limited to choose one single applicable law from those laws designated by the application of the principle of affected market. The choice could also be widened so as to allow for the choice of one single law, or of the law applicable to each loss separately or of the law of the forum. |

Možnost 32: | Mělo by být vytvořeno zvláštní pravidlo pro případy nároků na náhradu škody, jež vyplývají z porušení antimonopolního práva. Toto pravidlo by mělo upřesnit, že obecné pravidlo stanovené v článku 5 v případě tohoto typu nároků znamená, že se tyto nároky řídí právními předpisy států, na jejichž trhu je poškozený postižen jednáním v rozporu s hospodářskou soutěží. |

2.9 Other issues

Možnost 33: | Zvláštním pravidlem by mohlo být, že použitelnými právními předpisy budou vždy právní předpisy místa soudního řízení (lex fori). |

Given the complexity of damages actions for infringement of antitrust law, use of expertise in court is particularly important to ensure efficient proceedings. If experts were appointed by the court, cost savings might result since fewer experts would be required. This would also reduce the multitude of experts giving conflicting evidence, depending on their client’s standpoint.

Možnost 34: | V případech, kdy je jednáním v rozporu s hospodářskou soutěží, na němž je žaloba založena, dotčen více než jeden stát a má-li soud pravomoc rozhodnout o úplném rozsahu ztrát, které žalobce utrpěl, je třeba zvážit, zda by měl mít žalobce možnost zvolit rozhodné právo. Tato volba by měla být omezena pouze na jediný právní řád z právních řádů určených podle zásady dotčeného trhu. Volba by mohla být též rozšířena tak, aby umožňovala výběr jediného právního řádu, nebo právního řádu, který se použije pro každou újmu zvlášť, nebo právního řádu příslušného soudu. |

Question L: | Should an expert, whenever needed, be appointed by the court ? |

2.9 Ostatní otázky

Option 35: | Require the parties to agree on an expert to be appointed by the court rather than by themselves. |

Vzhledem ke složitosti žalob o náhradu škody způsobené porušením antimonopolního práva mají pro zajištění účinného řízení zvláštní důležitost znalecké posudky. Pokud by znalci byli určeni soudem, došlo by k úsporám nákladů, poněvadž by bylo zapotřebí menšího počtu znalců. Snížil by se také počet znalců poskytujících protichůdné důkazy v závislosti na stanovisku jejich klientů.

Suspension of or longer limitation periods play an important role in guaranteeing that damages claims can effectively be brought, especially in the case of follow-on actions.

Otázka L: | Měl by být v případě potřeby znalec vždy určen soudem? |

Question M: | Should limitation periods be suspended ? If so, from when onwards ? |

Možnost 35: | Strany sporu by měly souhlasit s tím, že je vhodnější, aby znalce určil soud, a ne tyto strany. |

Option 36: | Suspension of the limitation period for damages claims from the date proceedings are instituted by the Commission or any of the national competition authorities. Alternatively, the limitation period could start running after a court of last instance has decided on the issue of infringement. |

Přerušení promlčecí lhůty nebo delší promlčecí lhůty hrají důležitou roli, má-li být zaručeno úspěšné podávání žalob o náhradu škody, zejména v případě následných žalob.

Causation is a necessary requirement of any damages claim. While proof of a causal link between the infringement and a loss may be particularly difficult to achieve due to the economic complexity of the issues involved, the legal notions of causation in itself, as developed by the case law in the Member States, arguably do not pose a significant obstacle for claimants. However, application of the causation requirement should not lead to exclusion of those who have suffered losses arising from an antitrust infringement from recovering those losses.

Otázka M: | Mělo by být umožněno stavení promlčecích lhůt? Pokud ano, od kterého okamžiku? |

Question N: | Is clarification of the legal requirement of causation necessary to facilitate damages actions? |

Možnost 36: | Stavení promlčecí lhůty u žalob o náhradu škody ode dne zahájení řízení Komisí nebo vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž. Další možností je, že by promlčecí lhůta mohla začít běžet poté, kdy soud v posledním stupni rozhodl ve věci protiprávního jednání. |

Question O: | Are there any further issues on which stakeholders might wish to comment ? |

Nezbytným požadavkem všech nároků na náhradu škody je příčinná souvislost. Zatímco důkazu o příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a újmou může být vzhledem k ekonomické složitosti otázek týkajících se případu zvláště obtížné, právní pojetí samotné příčinné souvislosti, jak byla vyvinuta judikaturou v členských státech, patrně nepředstavuje pro žalobce významnou překážku. Uplatnění požadavku příčinné souvislosti by však nemělo vést k vyloučení možnosti získat náhradu škody pro ty, kdož utrpěli újmu v důsledku porušení antimonopolního práva.

The Commission invites comments on this Green Paper, in particular on the questions and the options listed above, in order to consider whether it is necessary and appropriate to take action at Community level to improve the conditions for stand-alone and follow-on actions.

Otázka N: | Je pro usnadnění žalob o náhradu škody nutné upřesnit právní požadavek příčinné souvislosti? |

To facilitate an exchange of views, a Green Paper website is open at:

Otázka O: | Existují další otázky, ke kterým by se chtěly zúčastněné strany vyjádřit? |

http://europa.eu.int/comm/competition/antitrust/others/actions_for_damages/gp.html

Komise vyzývá k předkládání připomínek k této Zelené knize, zejména k výše uvedeným otázkám a možnostem, aby mohla zvážit nutnost a vhodnost opatření na úrovni Společenství s cílem zlepšit podmínky v případě nezávisle podaných žalob podaných i žalob následujících po zjištění protiprávního jednání.

Until 21 April 2006, comments may be sent either by e-mail to:

K výměně názorů na základě Zelené knihy slouží tato internetová stránka:

comp-damages-actions@cec.eu.int

http://europa.eu.int/comm/competition/antitrust/others/actions_for_damages/gp.html

or by post to:

Do 21. dubna 2006 mohou být připomínky zasílány též elektronicky na adresu:

European CommissionDirectorate-General for CompetitionUnit A 1 – Antitrust policy and strategic supportReview of damages actions for breach of the EC antitrust rulesB-1049 Brussels.

comp-damages-actions@cec.eu.int

It is standard practice of DG Competition to publish the submissions received in response to a public consultation. However, it is possible to request that submissions or parts thereof remain confidential. Should this be the case, please indicate clearly on the front page of the submission that it should not be made publicly available and also forward a non-confidential version of the submission to DG Competition for publication.

nebo poštou na adresu generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

[1] See Courage v. Crehan , Case C-453/99, judgment of the Court of 20 September 2001, paragraphs 26 and 27.

European CommissionDirectorate-General for CompetitionUnit COMP/A-1 – Antitrust policy and strategic supportReview of damages actions for breach of the EC antitrust rulesB-1049 Brussels.

[2] See Courage judgment in footnote 1.

V rámci běžné praxe GŘ pro hospodářskou soutěž odpovědi získané v rámci veřejné konzultace zveřejňuje. Nicméně je možné požádat o zachování důvěrnosti jednotlivých podání nebo jejich částí. Jedná-li se o tento případ, uveďte jasně na přední straně, že toto podání nemá být zveřejněno, a zašlete GŘ pro hospodářskou soutěž rovněž nedůvěrnou verzi podání pro účely zveřejnění.

[3] See study on the conditions of claims for damages in case of infringement of EC antitrust rules, available on the Commission’s website at:http://europa.eu.int/comm/competition/antitrust/others/private_enforcement/index_en.html.

[1] Viz Courage v. Crehan , věc C-453/99, rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, odst. 26 a 27.

[4] Council Regulation (EC) No 44/2001 on jurisdiction and the recognition and enforcement of judgments in civil and commercial matters, OJ 2001, L 12, p.1. In Denmark, jurisdiction is governed by the Brussels Convention on jurisdiction and the enforcement of judgments in civil and commercial matters [OJ 1990, C 189, p. 2] as amended, which is substantially equal to Regulation 44/2001.

[2] Viz rozsudek ve věci Courage v poznámce pod čarou 1.

[5] Proposal for a Regulation of the European Parliament and the Council on the law applicable to non-contractual obligations (“Rome II”), COM(2003) 427 final as amended by the modified proposal (Reference not available).

[3] Viz studie o podmínkách žalob o náhradu škody v případě porušení antimonopolních pravidel ES, která je k dispozici na internetové stránce Komise:

http://europa.eu.int/comm/competition/antitrust/others/private_enforcement/index_en.html.

[4] Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. V Dánsku se příslušnost soudu řídí Bruselskou úmluvou o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Úř. věst. C 189, 28.7.1990, s. 2, ve znění pozdějších změn, která se v podstatě shoduje s nařízením č. 44/2001.

[5] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu použitelném na mimosmluvní závazky („Řím II“), KOM(2003) 427 v konečném znění, ve znění změněného návrhu (odkaz není k dispozici).