Grounds
|
|
The background to the dispute
|
Skutečnosti předcházející sporu
|
|
1. Microsoft Corporation (‘Microsoft’) develops and markets a variety of software products, including, in particular, operating systems for servers and ‘client PCs’.
|
1. Microsoft Corp. (dále jen „Microsoft“) vyvíjí a uvádí na trh různý software, mimo jiné operační systémy pro servery a klientské osobní počítače.
|
|
2. On 10 December 1998, Sun Microsystems Inc. (‘Sun Microsystems’), a company established in California (United States of America) which supplies inter alia server operating systems, lodged a complaint with the Commission. In its complaint, Sun Microsystems criticised Microsoft’s refusal to disclose to it the technology necessary to allow interoperability of its work group server operating system with the Windows Client PC operating system. Sun Microsystems claimed that the technology which it requested was necessary to allow it to compete on the work group server operating system market.
|
2. Sun Microsystems Inc. (dále jen „Sun Microsystems“), společnost se sídlem v Kalifornii (USA), která poskytuje mimo jiné operační systémy pro servery, předložila dne 10. prosince 1998 stížnost Komisi. Sun Microsystems ve své stížnosti uvedla, že jí Microsoft odmítl sdělit technologii nezbytnou k umožnění interoperability jejího operačního systému pro skupinové pracovní servery s operačním systémem Windows pro klientské osobní počítače. Podle Sun Microsystems je technologie, jejíž poskytnutí požadovala, nezbytná pro její konkurenceschopnost na trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery.
|
|
3. On 2 August 2000, the Commission sent Microsoft a statement of objections. That statement of objections related essentially to certain issues concerning interoperability between Windows Client PC operating systems and the server operating systems of other suppliers (‘client-to-server interoperability’). Microsoft replied to that first statement of objections on 17 November 2000.
|
3. Komise zaslala společnosti Microsoft dne 2. srpna 2000 sdělení vytýkaných skutečností. Toto sdělení vytýkaných skutečností se týkalo především otázek interoperability mezi jednak operačními systémy Windows pro klientské osobní počítače a jednak operačními systémy pro servery jiných dodavatelů („interoperabilita klient–server“). Microsoft odpověděl na toto první sdělení vytýkaných skutečností dne 17. listopadu 2000.
|
|
4. On 29 August 2001, the Commission sent Microsoft a second statement of objections, in which it repeated its previous objections concerning client-to-server interoperability. It also raised a number of issues concerning interoperability between work group servers (‘server-to-server interoperability’). Finally, the Commission raised certain issues relating to the integration of the Windows Media Player software in the Windows operating system. Notification of this latter objection resulted from an investigation launched in February 2000 at the Commission’s initiative. Microsoft replied to the second statement of objections on 16 November 2001.
|
4. Komise zaslala společnosti Microsoft dne 29. srpna 2001 druhé sdělení vytýkaných skutečností. Komise v tomto sdělení vytýkaných skutečností zopakovala své předchozí vytýkané skutečnosti ve věci interoperability klient–server. Komise mimo jiné vznesla určité otázky týkající se interoperability mezi skupinovými pracovními servery („interoperabilita server–server“). Konečně Komise uvedla určité otázky týkající se integrace softwaru Windows Media Player do operačního systému Windows. Sdělení této poslední vytýkané skutečnosti vyplynulo ze šetření zahájeného v únoru 2000 z podnětu Komise. Microsoft odpověděl na druhé sdělení vytýkaných skutečností dne 16. listopadu 2001.
|
|
5. On 6 August 2003, the Commission sent Microsoft a statement of objections designed to supplement the two previous statements of objections. Microsoft replied to this supplementary statement of objections by letters of 17 and 31 October 2003.
|
5. Komise zaslala společnosti Microsoft dne 6. srpna 2003 sdělení vytýkaných skutečností, které doplňovalo dvě předcházející sdělení vytýkaných skutečností. Microsoft dopisy ze dne 17. a 31. října 2003 odpověděl na toto doplňující sdělení vytýkaných skutečností.
|
|
6. A hearing was held by the Commission on 12, 13 and 14 November 2003. By letter of 1 December 2003, Microsoft lodged written observations on the issues which had been raised during the hearing by the Commission, the complainant and interested third parties. Following a final exchange of correspondence between the Commission and Microsoft, the Commission adopted, on 24 March 2004, a decision relating to a proceeding under Article 82 EC in Case COMP/C‑3/37.792 – Microsoft (‘the Decision’).
|
6. Ve dnech 12., 13. a 14. listopadu 2003 se konalo slyšení zorganizované Komisí. Dopisem ze dne 1. prosince 2003 Microsoft předložil písemné vyjádření k otázkám vzneseným během slyšení útvary Komise, žalujícím a zúčastněnými třetími stranami. Po poslední výměně dopisů mezi Komisí a společností Microsoft Komise přijala dne 24. března 2004 rozhodnutí o řízení k uplatnění článku 82 ES ve věci COMP/C‑3/37.792 – Microsoft (dále jen „rozhodnutí“).
|
|
The Decision
|
Rozhodnutí
|
|
7. According to the Decision, Microsoft infringed Article 82 EC and Article 54 of the Agreement on the European Economic Area (‘EEA’) by reason of two abuses of a dominant position.
|
7. Podle rozhodnutí porušil Microsoft článek 82 ES a článek 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) tím, že se dopustil ve dvou případech zneužití dominantního postavení.
|
|
8. The Commission first identified three distinct product markets and found that Microsoft had a dominant position on two of them. The Commission then identified two types of abusive conduct by Microsoft on those markets. Consequently, the Commission imposed a fine and a number of remedies on Microsoft.
|
8. Komise zaprvé identifikovala tři odlišné trhy výrobků a dospěla k závěru, že Microsoft zaujímal dominantní postavení na dvou z těchto trhů. Zadruhé Komise identifikovala dvě chování společnosti Microsoft, která představují zneužití dominantního postavení na těchto trzích. Komise v důsledku toho uložila společnosti Microsoft pokutu a určitá opatření pro nápravu.
|
|
I – The relevant markets identified in the Decision and Microsoft’s dominant position on two of those markets
|
I – Relevantní trhy identifikované v rozhodnutí a dominantní postavení společnosti Microsoft na těchto trzích
|
|
A – The relevant markets identified in the Decision
|
A – Relevantní trhy identifikované v rozhodnutí
|
|
9. The first product market identified in the Decision is the client PC operating system market (recitals 324 to 342). An operating system is a software product which controls the basic functions of a computer and allows the user to use the computer and to run applications on it. Client PCs are multifunctional computers designed to be used by one person at a time and may be linked to a network.
|
9. Prvním trhem výrobků identifikovaným v rozhodnutí je trh operačních systémů pro klientské osobní počítače (body 324 až 342 odůvodnění). Operační systém je softwarový produkt, který kontroluje základní funkce počítače a umožňuje uživateli používat tento počítač a spustit jeho aplikace. Klientské osobní počítače jsou multifunkční počítače, které jsou vyvíjeny pro účely použití pouze jednou osobou v daném okamžiku a mohou být připojeny k síti.
|
|
10. The second product market identified in the Decision is the work group server operating system market (recitals 343 to 401). The Decision defines ‘work group services’ as the basic network infrastructure services used by office workers in their day-to-day work for three sets of distinct services, namely sharing files stored on servers, sharing printers, and the ‘administration’ of the manner in which users and groups of users can access network services (‘group and user administration’) (recital 53). This latter set of services consists in particular in ensuring that users can access and use the network resources securely, by, inter alia, first authenticating users and then checking that they are authorised to perform a given action (recital 54).
|
10. Druhý trh výrobků identifikovaný v rozhodnutí je trh operačních systémů pro skupinové pracovní servery (body 343 až 401 odůvodnění). Rozhodnutí definuje „skupinové pracovní služby“ jako služby základní síťové infrastruktury, které jsou užívány pracovníky v kancelářích v rámci jejich každodenní činnosti, pro tři různé typy služeb, tj. zaprvé sdílení souborů uložených na serverech, zadruhé sdílení tiskáren a zatřetí „správa“ způsobů přístupu uživatelů a skupin k síťovým službám („správa uživatelů a uživatelských skupin“) (bod 53 odůvodnění). Tento poslední typ služeb zahrnuje zejména zajištění přístupu k síťovým zdrojům a jejich zabezpečené užívání, mimo jiné zaprvé ověřením totožnosti uživatelů a zadruhé ověřením jejich oprávnění uskutečnit daný úkon (bod 54 odůvodnění).
|
|
11. According to the Decision, the three sets of services identified in the preceding paragraph are closely interrelated within server operating systems (recital 56). The Decision adds in that regard that ‘work group server operating systems’ are operating systems designed and marketed to deliver those three sets of services collectively to a relatively small number of client PCs linked together in a small to medium-sized network (recitals 53 and 345 to 368). The Decision also states that the absence of demand-side substitutable products is confirmed by Microsoft’s pricing strategy (recitals 369 to 382) and by the importance of the interoperability of work group server operating systems with client PCs (recitals 383 to 386). Having, moreover, established that the existence of supply-side substitutable products was limited for work group server operating systems (recitals 388 to 400), the Commission concluded that those operating systems form a distinct product market.
|
11. Podle rozhodnutí jsou všechny tři typy služeb uvedené v předchozím bodě v rámci operačního systému pro servery úzce propojeny (bod 56 odůvodnění). Rozhodnutí v tomto ohledu dodává, že „operační systémy pro skupinové pracovní servery“ jsou operační systémy vyvíjené a uváděné na trh s cílem nabídnout společně tyto tři typy služeb relativně omezenému počtu klientských osobních počítačů připojených k malé nebo středně velké síti (body 53 a 345 až 368 odůvodnění). Rozhodnutí také uvádí, že neexistence jiných produktů, kterými by tyto produkty byly nahraditelné z pohledu poptávky je potvrzena jednak tarifní strategií společnosti Microsoft (body 369 až 382 odůvodnění) a jednak důležitostí interoperability operačních systémů pro skupinové pracovní servery s klientskými osobními počítači (body 383 až 386 odůvodnění). Poté, co Komise mimoto usoudila, že existence zaměnitelných výrobků z pohledu nabídky je omezena na operační systémy pro skupinové pracovní servery (body 388 až 400 odůvodnění), dospěla k závěru, že operační systémy pro skupinové pracovní servery představují samostatný trh výrobků.
|
|
12. The third market identified in the Decision is the streaming media players market (recitals 402 to 425). A media player is a software product capable of reading sound and image content in digital format, i.e. of decoding the corresponding data and translating them into instructions for hardware (loudspeakers, screen). Streaming media players are capable of reading content ‘streamed’ over the Internet.
|
12. Třetí trh identifikovaný v rozhodnutí je trh multimediálních přehrávačů umožňujících souvislý příjem (body 402 až 425 odůvodnění). Multimediální přehrávač je softwarový produkt schopný číst v digitálním formátu zvukové a obrazové obsahy, tj. odkódovat příslušné údaje a převést je na instrukce pro technické vybavení počítače (reproduktory, obrazovka). Multimediální přehrávače umožňující souvislý příjem jsou schopné číst obsahy „souvisle šířené“ prostřednictvím internetu.
|
|
13. In the Decision, the Commission found, first, that a streaming media player is a product distinct from an operating system (recitals 404 to 406), second, that such products are under no competitive pressure from non-streaming players (recitals 407 to 410), third, that only media players with similar functionalities exert competitive constraints on Windows Media Player (recitals 411 to 415), and, fourth, essentially, that the presence of supply-side substitutable products is limited (recitals 416 to 424). The Commission concluded from those factors that streaming media players constitute a distinct product market.
|
13. Komise se v rozhodnutí domnívá zaprvé, že multimediální přehrávače umožňující souvislé čtení jsou odlišné od operačních systémů (body 404 až 406 odůvodnění), zadruhé, že nejsou podrobeny konkurenčnímu tlaku ze strany přehrávačů neumožňujících souvislé čtení (body 407 až 410 odůvodnění), zatřetí, že pouze multimediální přehrávače, které mají obdobné funkce, představují konkurenční tlak pro Windows Media Player (body 411 až 415 odůvodnění), a začtvrté, že existence zaměnitelných výrobků z pohledu nabídky je omezená (body 416 až 424 odůvodnění). Komise z těchto skutečností vyvozuje, že multimediální přehrávače umožňující souvislý příjem představují zvláštní trh výrobků.
|
|
14. As regards the geographic dimension of the three product markets previously identified, the Commission found that the relevant geographic market was world-wide (recital 427).
|
14. Co se týče geografického rozsahu tří výše uvedených trhů výrobků, Komise má za to, že jsou rozsahu celosvětového (bod 427 odůvodnění).
|
|
B – Microsoft’s dominant position on the client PC operating system market and on the work group server operating system market
|
B – Dominantní postavení společnosti Microsoft na trhu operačních systémů pro klientské osobní počítače a na trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery
|
|
15. First, on the client PC operating system market, the Commission found that Microsoft has, at least since 1996, held a dominant position by virtue, inter alia, of the fact that it holds market shares in excess of 90% (recitals 430 to 435), and of the very significant barriers to entry attributable to indirect network effects (see, in particular, recitals 448 to 452). The Commission states in the Decision that those indirect network effects are attributable to two factors: (i) the fact that end consumers appreciate platforms on which they can use a large number of applications and (ii) the fact that software designers develop applications for the PC operating systems that are most popular with consumers.
|
15. Zaprvé Komise ohledně trhu operačních systémů pro klientské osobní počítače shledává, že Microsoft si udržuje nejméně od roku 1996 dominantní postavení, které vyplývá zejména z více než 90% podílu na trhu (body 430 až 435 odůvodnění) a z existence významných překážek vstupu na trh způsobených nepřímými síťovými účinky(viz zejména body 448 až 452 odůvodnění). Komise v rozhodnutí upřesňuje, že tyto nepřímé síťové účinky jsou přičítány přítomnosti dvou faktorů, tedy jednak skutečnosti, že koncoví spotřebitelé oceňují platformy, na kterých mohou používat velký počet aplikací, a jednak skutečnosti, že návrháři softwaru vyvíjejí aplikace pro spotřebitelsky nejpopulárnější operační systémy osobních počítačů.
|
|
16. Second, on the work group server operating system market, the Commission found that, at a conservative estimate, Microsoft’s share of that market is at least 60% (recitals 473 to 499).
|
16. Zadruhé Komise ohledně trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery konstatuje, že podle opatrného odhadu se podíl společnosti Microsoft na tomto trhu rovná nejméně 60 % procentům (body 473 až 499 odůvodnění).
|
|
17. The Commission also evaluated the position of Microsoft’s three main competitors on that market. First, it found that Novell, with its NetWare software, held a market share of between 10% and 15%. Second, Linux products accounted for a market share of between 5% and 15%. Linux is a ‘free’ operating system distributed under a GNU General Public Licence (‘GNU GPL’). According to recital 87 to the Decision, Linux provides a limited set of core tasks of an operating system but may be combined with other software to form a ‘Linux operating system’. Linux is present on the work group server operating system market in association with Samba software, which is also distributed under a ‘GNU GPL’ licence (recitals 294, 506 and 598). Third, UNIX products, which comprise several operating systems sharing certain common features (recital 42), account for a market share in the order of 5% to 15%.
|
17. Komise rovněž provedla hodnocení pozice tří hlavních konkurentů společnosti Microsoft na stejném trhu. Zaprvé Novell se svým softwarem NetWare má 10% až 15% podíl na trhu. Zadruhé produkty Linux představují 5% až 15% podíl na trhu. Linux je „volný“ operační systém šířený na základě licence „GNU GPL (General Public Licence)“. Z bodu 87 odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Linux vykonává omezený počet služeb operačního systému, ale že ho lze spojit s jiným softwarem pro vytvoření „operačního systému Linux“. Linux se vyskytuje na trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery ve spojení se softwarem Samba, který je rovněž šířen na základě licence „GNU GPL“ (body 294, 506 a 598 odůvodnění). Zatřetí produkty UNIX, které seskupují četné operační systémy sdílející některé společné rysy (bod 42 odůvodnění), představují 5% až 15% podíl na trhu.
|
|
18. The Commission then found that the work group server operating system market is characterised by the existence of numerous barriers to entry (recitals 515 to 525) and by particular links to the client PC operating system market (recitals 526 to 540). The Commission concluded that Microsoft holds a dominant position on the work group server operating system market.
|
18. Komise poté uvedla, že trh operačních systémů pro skupinové pracovní servery je charakterizován četnými překážkami vstupu na trh (body 515 až 525 odůvodnění) a zvláštním propojením s trhem operačních systémů pro klientské osobní počítače (body 526 až 540 odůvodnění). Komise na základě toho dospěla k závěru, že Microsoft má dominantní postavení na trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery.
|
|
II – Types of abusive conduct identified in the Decision
|
II – Jednání identifikovaná v rozhodnutí, která mají charakter zneužití
|
|
A – Refusal identified in the Decision
|
A – Odmítnutí identifikované v rozhodnutí
|
|
19. The first type of abusive conduct by Microsoft, described at recitals 546 to 791 to the Decision, consists in Microsoft’s refusal to provide its competitors with ‘interoperability information’ and to allow its use for the purpose of developing and distributing products competing with Microsoft’s own products on the work group server operating system market from October 1998 until the date of the Decision (Article 2(a) of the Decision). For the purpose of the Decision, ‘interoperability information’ means ‘the complete and accurate specifications for all the Protocols implemented in Windows Work Group Server Operating Systems and … used by Windows Work Group Servers to deliver file and print services and group and user administration services, including the Windows Domain Controller services, Active Directory services and Group Policy services, to Windows Work Group Networks’ (Article 1(1) of the Decision). ‘Protocols’ are defined as ‘a set of rules of interconnection and interaction between various instances of Windows Work Group Server Operating Systems and Windows Client PC Operating Systems running on different computers in a Windows Work Group Network’ (Article 1(2) of the Decision).
|
19. První jednání společnosti Microsoft, které má charakter zneužití, popsané v bodech 546 až 791 odůvodnění rozhodnutí, je založeno odmítnutím společnosti Microsoft poskytnout svým konkurentům „informace týkající se interoperability“ a povolit jejich použití pro vývoj a distribuci výrobků konkurujících výrobkům společnosti Microsoft na trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery v období od října 1998 do dne přijetí rozhodnutí (článek 2, písm. a) rozhodnutí). „Informace týkající se interoperability“ ve smyslu rozhodnutí jsou „vyčerpávající a přesné specifikace všech protokolů [uplatněných] v operačních systémech Windows pro skupinové pracovní servery, které jsou používané skupinovými pracovními servery Windows pro účely poskytnutí služeb sdílení souborů a tiskáren a služeb podpory uživatele, včetně služeb kontroly domény Windows, služeb Active Directory a služeb Group Policy pro skupinové pracovní sítě Windows“ (čl. 1 odst. 1 rozhodnutí). (neoficiální překlad) „Protokoly“ jsou definované jako „soubor pravidel interkonexe a interakce mezi různými případy použití operačního systému Windows pro skupinové pracovní servery pro klientské osobní počítače instalované na různých počítačích v rámci pracovní skupiny v síti Windows“ (čl. 1 odst. 2 rozhodnutí). (neoficiální překlad)
|
|
20. For the purpose of identifying such conduct, the Decision emphasises in particular that the refusal in issue does not relate to elements of Microsoft’s source code but solely to specifications for the protocols in question, a specification being a description of what is expected from the software in question, in contrast to ‘implementations’ (also referred to, for purposes of the present order, as ‘realisations’), constituted by the running of the code on the computer (recitals 24 and 569). The Commission also found that Microsoft’s conduct was part of a general pattern of conduct (recitals 573 to 577), that it involved a disruption from previous levels of supply (recitals 578 to 584), that it created a risk that competition might be eliminated (recitals 585 to 692), and that it had a negative effect on technical development, to the prejudice of consumers (recitals 693 to 708). The Commission also rejected Microsoft’s arguments that there was objective justification for its refusal (recitals 709 to 778).
|
20. Za účelem identifikace takového jednání rozhodnutí zdůrazňuje zejména skutečnost, že odmítnutí, o které se zde jedná, se nevztahuje k prvkům zdrojového kódu společnosti Microsoft, ale pouze ke specifikacím daných protokolů, tj. popisu toho, co se očekává od daného softwaru, na rozdíl od „implementace“ (pro účely tohoto usnesení rovněž označována jako „provádění“ nebo „zavádění“), kterou je provedení kódu v počítači (body 24 a 569 odůvodnění). Komise navíc má za to, že jednání společnosti Microsoft bylo součástí obecného přístupu (body 573 až 577 odůvodnění), že znamená narušení předchozích úrovní dodávek (body 578 až 584 odůvodnění), že způsobuje riziko vyloučení konkurence (body 585 až 692 odůvodnění) a že má negativní dopad na technický vývoj, což poškozuje spotřebitele (body 693 až 708 odůvodnění). Komise rovněž odmítá argumenty společnosti Microsoft, podle kterých je její odmítnutí objektivně odůvodněné (body 709 až 778 odůvodnění).
|
|
B – Tying identified in the Decision
|
B – Vázaný prodej identifikovaný v rozhodnutí
|
|
21. The Commission identified a second type of abusive conduct on Microsoft’s part, which is described at recitals 792 to 989 to the Decision. According to the Commission, that conduct consisted in the fact that Microsoft made the availability of the Windows Client PC operating system conditional on the simultaneous acquisition of Windows Media Player from May 1999 until the date of the Decision (Article 2(b) of the Decision).
|
21. Komise identifikovala druhé jednání společnosti Microsoft, které má charakter zneužití, popsané v bodech 792 až 989 odůvodnění rozhodnutí. Podle Komise je toto jednání založeno na skutečnosti, že Microsoft v období od května 1999 do dne přijetí rozhodnutí podmiňoval poskytnutí operačního sytému Windows pro klientské osobní počítače současným nabytím softwaru Windows Media Player [čl. 2 písm. b) rozhodnutí].
|
|
22. In that regard, the Commission found that Microsoft’s conduct satisfied the conditions for a finding that there had been abusive tying for the purposes of Article 82 EC (recitals 794 to 954). First, according to the Decision, Microsoft has a dominant position on the market for client PC operating systems (recital 799). Second, streaming media players and client PC operating systems are regarded in the Decision as being two separate products (recitals 800 to 825). Third, Microsoft does not make it possible for consumers to buy Windows without Windows Media Player (recitals 826 to 834). Fourth, the tying which the Commission had identified affects competition in the market for media players (recitals 835 to 954).
|
22. Komise v tomto ohledu shledala, že jednání společnosti Microsoft splnilo podmínky požadované ke konstatování vázaného prodeje ve smyslu článku 82 ES (body 794 až 954 odůvodnění). Zaprvé podle rozhodnutí má Microsoft dominantní postavení na trhu operačních systémů pro klientské osobní počítače (bod 799 odůvodnění). Zadruhé multimediální přehrávače umožňující souvislý příjem a operační systémy pro klientské osobní počítače jsou považovány za dva různé výrobky (body 800 až 825 odůvodnění). Zatřetí Microsoft neponechává spotřebitelům možnost zakoupit Windows bez Windows Media Player (body 826 až 834 odůvodnění). Začtvrté vázaný prodej, který Komise identifikovala, ovlivňuje konkurenci na trhu multimediálních přehrávačů (body 835 až 954 odůvodnění).
|
|
23. In ascertaining whether that fourth condition was satisfied, the Commission pointed out that in classical tying cases the Commission and the Community judicature ‘considered the foreclosure effect for competing vendors to be demonstrated by the bundling of a separate product with the dominant product’ (recital 841). The Commission, however, considered in the Decision that, as users to a certain extent obtained media players in competition with Windows Media Player through the Internet, sometimes free of charge, there were in the present case good reasons not to assume without further analysis that tying Windows Media Player constituted conduct which by its very nature was liable to foreclose competition (recital 841).
|
23. Komise v rámci analýzy existence této čtvrté podmínky konstatuje, že v klasickém případě vázaného prodeje Komise a soudy Společenství „měly za to, že vázaný prodej jiného výrobku s dominantním výrobkem ukazuje na vylučující účinky této praxe na konkurenty“ (bod 841 odůvodnění). Komise v rozhodnutí nicméně uvedla, že jelikož si uživatelé v určité míře obstarávají multimediální přehrávače konkurující Windows Media Player na internetu, a to někdy i zdarma, neexistují v projednávané věci důvody domnívat se, aniž by byla provedena další analýza, že vázaný prodej Windows Media Player založil jednání, které může svou povahou omezit konkurenci (stejný bod odůvodnění).
|
|
24. In the context of that further analysis, the Commission found, first, that the tying in question afforded Windows Media Player ubiquity on client PCs world-wide which could not be affected by alternative distribution channels (recitals 843 to 877), second, that that ubiquity gave content providers an incentive to distribute their content in Windows Media formats and software developers an incentive to develop their products in such a way as to rely on certain functionalities of Windows Media Player (recitals 879 to 896), third, that that ubiquity affected certain related markets (recitals 897 to 899) and, finally, fourth, that the available market studies invariably pointed to a tendency in favour of the use of Windows Media Player and Windows Media formats to the detriment of its main competitors (recitals 900 to 944). From those various considerations, the Commission concluded that there was a reasonable likelihood that the tying in question would lead to a lessening of competition so that the maintenance of an effective competition structure would no longer be ensured in the foreseeable future (recital 984).
|
24. Komise v rámci uvedené další analýzy usuzuje zaprvé, že předmětný vázaný prodej poskytuje přehrávači Windows Media Player všudypřítomnost na celosvětových trzích, co se týče klientských osobních počítačů, kterou nelze ovlivnit alternativními distribučními kanály (body 843 až 877 odůvodnění), zadruhé, že tato všudypřítomnost na celosvětových trzích podněcuje jednak dodavatele obsahů k šíření obsahů ve formátech Windows Media a jednak návrháře aplikací k vývoji takových svých produktů, které se budou opírat o určité funkce Windows Media Player (body 879 až 896 odůvodnění), zatřetí, že uvedená všudypřítomnost má účinky na určité související trhy (body odůvodnění 897 až 899), a konečně za čtvrté, že průzkumy trhu, které jsou k dispozici, jednotně odhalují tendenci ve prospěch používání Windows Media Player a formátů Windows Media na úkor jejich hlavních konkurentů (body 900 až 944 odůvodnění). Komise vyvodila z těchto různých úvah, že existuje rozumná pravděpodobnost, že předmětný vázaný prodej by vedl k oslabení konkurence tak, že zachování účinné konkurenční struktury by již nebylo v blízké budoucnosti zajištěno (bod 984 odůvodnění).
|
|
25. Finally, the Commission rejected Microsoft’s arguments, first, that the tying in question resulted in increased efficiencies such as to offset the anti-competitive effects identified by the Commission (recitals 955 to 970) and, second, that it did not provide incentives to restrict competition (recitals 971 to 977).
|
25. Komise nakonec zamítla argumenty společnosti Microsoft, podle kterých jednak předmětný vázaný prodej přináší zisky v účinnosti vyvažující protisoutěžní účinky zjištěné Komisí (body 955 až 970 odůvodnění) a jednak nevede k omezení konkurence (body 971 až 977 odůvodnění).
|
|
III – The remedies and fine imposed on Microsoft
|
III – Opatření k nápravě a pokuta uložená společnosti Microsoft
|
|
26. The two abuses which the Commission identified in the Decision were penalised by the imposition of a fine amounting to EUR 497 196 304 (Article 3 of the Decision).
|
26. Obě zneužití zjištěná Komisí byla sankcionována uložením pokuty ve výši 497 196 304 eur (článek 3 rozhodnutí).
|
|
27. Moreover, Microsoft was required, under Article 4 of the Decision, to bring to an end the abuses established in Article 2 in accordance with Articles 5 and 6 of the Decision. Microsoft is also required to refrain from repeating any act or conduct described in Article 2 and from any act or conduct having the same or equivalent object or effect.
|
27. Navíc je podle článku 4 rozhodnutí Microsoft povinen ukončit zneužití shledaná v článku 2 v souladu s podmínkami uvedenými v článcích 5 a 6 rozhodnutí. Microsoft se má rovněž zdržet jednání uvedeného v článku 2, jakož i veškerého jednání majícího stejný nebo rovnocenný předmět nebo účinek.
|
|
28. By way of remedy for the abusive refusal identified in the Decision, Article 5 of the Decision orders Microsoft to act as follows:
|
28. Článek 5 rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft jako opatření k nápravě prvního z uvedených porušení následující:
|
|
‘(a) Microsoft … shall, within 120 days of the date of notification of this Decision, make the interoperability information available to any undertaking having an interest in developing and distributing work group server operating system products and shall, on reasonable and non-discriminatory terms, allow the use of the interoperability information by such undertakings for the purpose of developing and distributing work group server operating system products;
|
„a) Microsoft […] zpřístupní ve lhůtě 120 dní od doručení [rozhodnutí] každému podniku, který má zájem vyvíjet a distribuovat výrobky konkurující výrobkům společnosti Microsoft na trhu operačních systémů pro skupinové pracovní servery, ,informace týkající se interoperability‘ a za rozumných a nediskriminujících podmínek poskytne těmto podnikům oprávnění k jejich užívání pro vývoj a distribuci výrobků konkurujících výrobkům společnosti Microsoft na trhu operačních systémů pro skupinové pracovního servery;
|
|
(b) Microsoft … shall ensure that the interoperability information made available is kept updated on an ongoing basis and in a timely manner;
|
b) Microsoft […] zajistí, aby zpřístupněné informace týkající se interoperability byly nepřetržitě a v co nejkratších lhůtách aktualizovány;
|
|
(c) Microsoft … shall, within 120 days of the date of notification of this Decision, set up an evaluation mechanism that will give interested undertakings a workable possibility of informing themselves about the scope and terms of use of the interoperability information; as regards this evaluation mechanism, Microsoft … may impose reasonable and non-discriminatory conditions to ensure that access to the interoperability information is granted for evaluation purposes only;
|
c) Microsoft […] zavede ve lhůtě 120 dnů ode dne doručení [rozhodnutí] hodnotící mechanismus, který umožní dotyčným podnikům se účinně informovat o rozsahu a podmínkách použití ,informací týkajících se interoperability‘. Microsoft […] může stanovit rozumné a nediskriminační podmínky k zajištění toho, aby přístup poskytnutý v tomto rámci byl povolen pouze za účelem hodnocení;
|
|
…’
|
[…]“ (neoficiální překlad)
|
|
29. The 120-day period referred to in Article 5 of the Decision expired on 27 July 2004.
|
29. Lhůta 120 dní stanovená v článku 5 rozhodnutí uplynula dne 27. července 2004.
|
|
30. By way of remedy for the abusive tying identified in the Decision, Article 6 of the Decision orders as follows:
|
30. Článek 6 rozhodnutí ukládá jako opatření k nápravě druhého z uvedených porušení následující:
|
|
‘(a) Microsoft … shall, within 90 days of the date of notification of this Decision, offer a full-functioning version of the Windows Client PC operating system which does not incorporate Windows Media Player; Microsoft … retains the right to offer a bundle of the Windows Client PC operating system and Windows Media Player;
|
„a) Microsoft […] nabídne ve lhůtě 90 dní ode dne doručení rozhodnutí verzi svého operačního systému Windows pro klientské osobní počítače, která nebude zahrnovat software Windows Media Player. Microsoft […] si zachovává právo nabízet svůj operační systém Windows pro klientské osobní počítače ve spojení se softwarem Windows Media Player;
|
|
…’.
|
[…]“ (neoficiální překlad)
|
|
31. The 90-day period referred to in Article 6 of the Decision expired on 28 June 2004.
|
31. Lhůta 90 dnů stanovená v článku 6 rozhodnutí uplynula dne 28. června 2004.
|
|
Proceedings for breach of United States antitrust law
|
Řízení pro porušení amerických protikartelových právních předpisů
|
|
32. Concurrently with the investigation conducted by the Commission, Microsoft was the subject of an investigation for breach of United States antitrust legislation.
|
32. Paralelně se šetřením Komise se Microsoft stal předmětem vyšetřování pro porušení amerických protikartelových zákonů.
|
|
33. In 1998, the United States of America and 20 Federal States brought proceedings against Microsoft under the Sherman Act. Their complaints related to the measures taken by Microsoft against Netscape’s Internet browser ‘Netscape Navigator’ and Sun Microsystems’ Java technologies. The 20 Federal States in question also brought actions against Microsoft for breach of their own antitrust laws.
|
33. Spojené státy americké a 20 federálních států podaly v roce 1998 na základě Shermanova protikartelového zákona („Sherman Act“) žalobu proti společnosti Microsoft. Jejich stížnosti se týkaly opatření přijatých společností Microsoft proti internetovému navigátoru společnosti Netscape „Netscape Navigator“ a technologiím „Java“ společnosti Sun Microsystems. Těchto 20 dotčených federálních států podalo rovněž žaloby proti společnosti Microsoft pro porušení svých vlastních protikartelových zákonů.
|
|
34. After the United States Court of Appeals for the District of Columbia Circuit (‘the Court of Appeals’), to which Microsoft had appealed against the judgment delivered on 3 April 2000 by the United States District Court for the District of Columbia (‘the District Court’), delivered its judgment on 28 June 2001, Microsoft reached a settlement in November 2001 with the United States Department of Justice and the Attorneys General of nine States (‘the United States Settlement’), under which Microsoft entered into two types of commitment.
|
34. Poté, co „United States Court of Appeals for the District of Columbia Circuit“ (dále jen „odvolací soud“), kterému byl společností Microsoft předložen opravný prostředek proti rozsudku ze dne 3. dubna 2000 vydanému „United States District Court for the District of Columbia“ (dále jen „District Court“), vyhlásil dne 28. června 2001 svůj rozsudek, Microsoft uzavřel v listopadu 2001 dohodu o smíru s ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických a „Attorneys General“ devíti států (dále jen „americká dohoda“), v rámci níž se Microsoft zavázal ke dvěma typům závazků.
|
|
35. First, Microsoft agreed to establish document specifications for the communications protocols used by Windows server operating systems in order to ‘interoperate’, i.e. render those systems compatible, with Windows Client PC operating systems, and to license those specifications to third parties on defined terms.
|
35. Zaprvé Microsoft souhlasil, že zavede specifikace komunikačních protokolů používaných operačním systémem Windows pro servery pro účely „interoperability“, tedy že učiní tyto systémy slučitelné s operačními systémy Windows pro klientské osobní počítače a udělí třetím stranám licence pro tyto specifikace za určených podmínek.
|
|
36. Second, the United States Settlement provided that Microsoft was to allow original equipment manufacturers (‘OEMs’) and end consumers to enable or remove access to its middleware products. The Windows Media Player software is one of the products belonging to that category, as defined in the United States Settlement. Those provisions are designed to ensure that middleware suppliers will be able to develop and distribute products which function correctly with Windows.
|
36. Zadruhé podle americké dohody musí Microsoft povolit výrobcům a koncovým spotřebitelům aktivovat nebo zrušit přístup k jejich zprostředkujícím softwarům („middleware“). Podle americké dohody je software Windows Media Player jedním z výrobků této kategorie. Tato ustanovení mají zajistit, že dodavatelé middleware budou moci vyvíjet a distribuovat výrobky správně fungující s Windows.
|
|
37. Those terms were approved on 1 November 2002 by the District Court, which also rejected the remedy proposals made by the nine States which had not accepted the United States Settlement.
|
37. District Court dne 1. listopadu 2002 prohlásil tyto podmínky za platné. Tentýž soud mimo jiné zamítl návrhy opatření k nápravě navrhovaných devíti státy, jež nepřistoupily k americké dohodě.
|
|
38. Upon appeal by the State of Massachusetts, the Court of Appeals on 30 June 2004 upheld the District Court’s decision.
|
38. Odvolací soud potvrdil dne 30. června 2004 rozhodnutí District Court v rámci rozhodování o odvolání podaném státem Massachusetts.
|
|
39. In order to give effect to the United States Settlement, the Microsoft Communications Protocol Program (‘the MCPP’) was put in place in August 2002. According to the documents produced before the Court of First Instance, 17 licensees benefited from the MCPP between August 2002 and July 2004.
|
39. Microsoft Communications Protocol Program (dále jen „MCPP“) byl v rámci plnění americké dohody zahájen v srpnu 2002. Z dokumentace předložené Soudu vyplývá, že v období od srpna 2002 do července 2004 využilo MCPP ve svůj prospěch 17 držitelů licence.
|
|
Procedure
|
Řízení
|
|
40. By application lodged at the Registry of the Court of First Instance on 7 June 2004, Microsoft brought an action under the fourth paragraph of Article 230 EC for annulment of the Decision or, in the alternative, annulment of or a substantial reduction in the fine.
|
40. Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 7. června 2004 podal Microsoft na základě článku 230 čtvrtého pododstavce ES žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí nebo podpůrně zrušení uložené pokuty nebo jejího podstatného snížení.
|
|
41. By separate document lodged at the Court Registry on 25 June 2004, Microsoft also applied under Article 242 EC for suspension of operation of Articles 4, 5(a) to (c) and 6(a) of the Decision. By that document Microsoft also sought, on the basis of Article 105(2) of the Court’s Rules of Procedure, suspension of operation of those provisions pending a decision on the application for interim relief.
|
41. Samostatným podáním zapsaným v kanceláři Soudu dne 25. června 2004 Microsoft také podal na základě čl. 242 ES návrh na odklad vykonatelnosti článku 4, čl. 5 písm. a) až c) a čl. 6 písm. a) rozhodnutí. Stejným podáním Microsoft také navrhoval na základě čl. 105 odst. 2 jednacího řádu Soudu odklad vykonatelnosti těchto ustanovení až do doby, než bude rozhodnuto o návrhu na předběžné opatření.
|
|
42. On the same date, the President of the Court of First Instance, in his capacity as judge dealing with the application for interim relief, requested the Commission to state whether it intended to enforce the Decision before an order had been made on the application for interim relief.
|
42. Předseda Soudu, jednající jako soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, vyzval téhož dne Komisi k upřesnění toho, zda zamýšlí provádět nucený výkon rozhodnutí do té doby, než bude rozhodnuto o návrhu na předběžné opatření.
|
|
43. By letter received at the Court Registry on 25 June 2004, the Commission informed the President of its decision not to enforce Articles 5(a) to (c) and 6(a) of the Decision while the application for interim relief was pending.
|
43. Dopisem, který kancelář Soudu obdržela téhož dne, Komise informovala soudce příslušného k rozhodování o předběžných opatřeních, že se rozhodla nepřistoupit k nucenému výkonu čl. 5 písm. a) až c) a čl. 6 písm. a) rozhodnutí, dokud nebude rozhodnuto o návrhu na předběžné opatření.
|
|
44. By application lodged at the Court Registry on 25 June 2004, Novell Inc. (‘Novell’), established in Waltham, Massachusetts (United States of America), represented by C. Thomas, M. Levitt and V. Harris, Solicitors, and A. Müller-Rappard, lawyer, requested leave to intervene in support of the form of order sought by the Commission in the interim relief proceedings.
|
44. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 25. června 2004 navrhla společnost Novell Inc. (dále jen „Novell“) se sídlem ve Waltham, Massachussets (USA), zastoupená C. Thomasem, M. Levittem, V. Harrisem, advokáty, a A. Müller-Rappardem, advokátem, aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů Komise.
|
|
45. By application lodged at the Court Registry on 30 June 2004, RealNetworks Inc. (‘RealNetworks’) requested leave to intervene in support of the form of order sought by the Commission in the interim relief proceedings.
|
45. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 30. června 2004 navrhla společnost RealNetworks Inc. (dále jen „RealNetworks“), aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů Komise.
|
|
46. By application lodged at the Court Registry on 30 June 2004, Computer & Communications Industry Association (‘CCIA’), established in Washington, DC (United States of America), represented by J. Flynn QC, D. Paemen and N. Dodoo, lawyers, requested leave to intervene in support of the form of order sought by the Commission in the interim relief proceedings.
|
46. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 30. června 2004 navrhla společnost Computer & Communications Industry Association (dále jen „CCIA“) se sídlem ve Washington, DC (USA), zastoupená J. Flynnem, QC, a D. Paemenem a N. Dodoo, advokáty, aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů Komise.
|
|
47. By application lodged at the Court Registry on 1 July 2004, Software & Information Industry Association (‘SIIA’) requested leave to intervene in support of the form of order sought by the Commission in the interim relief proceedings.
|
47. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 1. července 2004 navrhla společnost Software & Information Industry Association (dále jen „SIIA“), aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů Komise.
|
|
48. By application lodged at the Court Registry on 1 July 2004, The Computing Technology Industry Association Inc. (‘CompTIA’) requested leave to intervene in support of the form of order sought by Microsoft in the interim relief proceedings.
|
48. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 1. července 2004 navrhla společnost The Computing Technology Industry Association Inc. (dále jen „CompTIA“), aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů společnosti Microsoft.
|
|
49. By application lodged at the Court Registry on 2 July 2004, The Association for Competitive Technology (‘ACT’) requested leave to intervene in support of the form of order sought by Microsoft in the interim relief proceedings.
|
49. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 2. července 2004 navrhla společnost The Association for Competitive Technology (dále jen „ACT“), aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízením o předběžném opatření na podporu návrhů společnosti Microsoft.
|
|
50. By application lodged at the Court Registry on 5 July 2004, Digimpro Ltd, established in London (United Kingdom), TeamSystem SpA, Mamut ASA and CODA Group Holdings Ltd, established in Chippenham, Wiltshire (United Kingdom), requested leave to intervene in support of the form of order sought by Microsoft in the interim relief proceedings.
|
50. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 5. července 2004 navrhly společnosti Digimpro Ltd se sídlem v Londýně (Spojené království), TeamSystem SpA, Mamut ASA a CODA Group Holdings Ltd, se sídlem v Chippenham, Wiltshire (Spojené království), aby bylo povoleno jejich vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů společnosti Microsoft.
|
|
51. By application lodged at the Court Registry on 5 July 2004, DMDsecure.com BV, MPS Broadband AB, Pace Micro Technology plc, Quantel Ltd and Tandberg Television Ltd (hereinafter referred to collectively as ‘DMDsecure.com and Others’) requested leave to intervene in support of the form of order sought by Microsoft in the interim relief proceedings.
|
51. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 5. července 2004 navrhly společnosti DMDsecure.com BV, MPS Broadband AB, Pace Micro Technology plc, Quantel Ltd a Tandberg Television Ltd (dále společně jen „DMDsecure.com a další“), aby bylo povoleno jejich vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů společnosti Microsoft.
|
|
52. By application lodged at the Court Registry on 8 July 2004, IDE Nätverkskonsulterna AB, established in Stockholm (Sweden), Exor AB, T. Rogerson, residing in Harpenden, Hertfordshire (United Kingdom), P. Setka, residing in Sobeslav (Czech Republic), D. Tomicic, residing in Nuremberg (Germany), M. Valasek, residing in Karlovy Vary (Czech Republic), R. Rialdi, residing in Genoa (Italy), and B. Nati, residing in Paris (France), requested leave to intervene in support of the form of order sought by Microsoft in the interim relief proceedings.
|
52. Podáním došlým kanceláři Soudu dne 8. července 2004 navrhli IDE Nätverkskonsulterna AB, se sídlem ve Stockholmu, Exor AB, T. Rogerson, s bydlištěm Harpenden, Hertfordshire (Spojené království), P. Šetka, s bydlištěm v Soběslavi (Česká republika), D. Tomicic, s bydlištěm v Norimberku (Německo), M. Valášek, s bydlištěm v Karlových Varech (Česká republika), R. Rialdi, s bydlištěm v Janově (Itálie), a B. Nati, s bydlištěm v Paříži (Francie), aby bylo povoleno jejich vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů společnosti Microsoft.
|
|
53. By application lodged on 13 July 2004, Free Software Foundation Europe (‘FSF-Europe’) requested leave to intervene in support of the form of order sought by the Commission in the interim relief proceedings.
|
53. Podáním došlým dne 13. července 2004 navrhla společnost Free Software Foundation Europe (dále jen „FSF-Europe“), aby bylo povoleno její vedlejší účastenství na podporu návrhů Komise.
|
|
54. In accordance with Article 116(1) of the Rules of Procedure, those applications for leave to intervene were served on the applicant and the defendant, which, depending on the case, either submitted their observations within the prescribed periods or did not submit any observations. By letters of 6 and 8 July 2004, Microsoft requested confidential treatment vis-à-vis such parties as should be granted leave to intervene for the data contained in the Decision which the Commission had accepted would not be made public in the version available on its Internet site.
|
54. Tyto návrhy na vstoupení do řízení byly doručeny žalobci i žalované v souladu s čl. 116 odst. 1 jednacího řádu, kteří v každém jednotlivém případě buď předložili svá vyjádření ve stanovených lhůtách, nebo vyjádření nepředložili. Dopisy ze dne 6. a 8. července 2004 Microsoft požádal ve vztahu ke všem stranám, kterým bude povoleno vstoupit do řízení, o důvěrné zacházení s údaji obsaženými v rozhodnutí, ohledně kterých Komise souhlasila, že nebudou uveřejněny ve verzi dostupné na její internetové stránce.
|
|
55. The Commission submitted its written observations on the application for interim relief on 21 July 2004. Those observations were notified to Microsoft on the same date.
|
55. Komise předložila dne 21. července 2004 své písemné vyjádření k návrhu na předběžné opatření. Vyjádření bylo doručeno společnosti Microsoft téhož dne.
|
|
56. By order of 26 July 2004, the President of the Court of First Instance granted leave to intervene to CompTIA, ACT, TeamSystem SpA, Mamut ASA, DMDsecure.com and Others, Exor AB, Novell, RealNetworks, CCIA and SIIA and dismissed the applications for leave to intervene submitted by Digimpro Ltd, CODA Group Holdings Ltd, IDE Nätverkskonsulterna AB, T. Rogerson, P. Setka, D. Tomicic, M. Valasek, R. Rialdi and B. Nati. The President of the Court of First Instance also ordered that the non-confidential version of the procedural documents be forwarded to the interveners and reserved his decision on the merits of the request for confidential treatment.
|
56. Předseda Soudu usnesením ze dne 26. července 2004 jednak povolil vstoupit společnostem CompTIA, ACT, TeamSystem SpA, Mamut ASA, DMDsecure.com a další, Exor AB, Novell, RealNetworks, CCIA a SIIA do řízení a jednak zamítl návrhy na vstoupení do řízení podané Digimpro Ltd, CODA Group Holdings Ltd, IDE Nätverkskonsulerna AB, T. Rogersonem, P. Šetkou, D. Tomicicem, M. Valáškem, R. Rialdim a B. Natim. Předseda Soudu rovněž požadoval, aby nedůvěrná verze procesních písemností byla předána vedlejším účastníkům a vyhradil rozhodnutí o opodstatněnosti návrhu na důvěrné zacházení k budoucímu rozhodnutí.
|
|
57. On 27 July 2004, the President of the Court of First Instance, in his capacity as judge dealing with the application for interim relief, organised an informal meeting which, in addition to Microsoft and the Commission, the parties granted leave to intervene by the order of the President of the Court of First Instance of 26 July 2004 and also FSF-Europe were invited to attend. At that meeting the President provisionally granted leave to FSF-Europe to intervene in the interim relief proceedings in support of the form of order sought by the Commission and set out for the parties the timetable for the various procedural stages in the present interim relief proceedings.
|
57. Předseda Soudu, jednající jako soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, zorganizoval dne 27. července 2004 neformální schůzku, na kterou byli přizváni kromě společnosti Microsoft a Komise vedlejší účastníci, kterým bylo povoleno vstoupit do řízení usnesením předsedy Soudu ze dne 26. července 2004, jakož i FSF-Europe. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních během této schůzky jednak prozatímně povolil FSF-Europe vstoupit do řízení na podporu Komise v řízení o předběžném opatření a jednak vysvětlil účastníkům řízení časový rozvrh různých fází řízení v tomto řízení o předběžném opatření.
|
|
58. By order of 6 September 2004, FSF-Europe was granted leave to intervene in support of the form of order sought by the Commission.
|
58. Usnesením ze dne 6. září 2004 bylo povoleno společnosti FSF-Europe vstoupit do řízení na podporu návrhů Komise.
|
|
59. Each of the parties granted leave to intervene lodged its observations within the periods prescribed.
|
59. Každý z vedlejších účastníků řízení, kterým bylo povoleno vstoupit do řízení, předložil svá vyjádření ve stanovených lhůtách.
|
|
60. In accordance with what had been decided at the informal meeting on 27 July 2004, Microsoft replied on 19 August 2004 to the Commission’s observations of 21 July 2004.
|
60. Microsoft v souladu s tím, co bylo rozhodnuto během neformální schůzky dne 27. července 2004, odpověděl dne 19. srpna 2004 na vyjádření Komise ze dne 21. července 2004.
|
|
61. By application lodged on 31 August 2004, Audiobanner.com, trading as VideoBanner (‘Videobanner’), established in Los Angeles, California (United States of America), represented by L. Alvisar Ceballos, lawyer, requested leave to intervene in the interim relief proceedings in support of the form of order sought by the Commission. As neither of the two main parties objected to that application for leave to intervene, VideoBanner was provisionally granted leave to intervene and was requested to submit its observations directly at the hearing.
|
61. Podáním došlým dne 31. srpna 2004 navrhla společnost Audiobanner.com, jednající pod obchodním jménem VideoBanner (dále jen „VideoBanner“), se sídlem v Los Angeles, Kalifornie (USA), zastoupená L. Alvizar Ceballos, advokátkou, aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů Komise. Jelikož žádný ze obou hlavních účastníků nebyl proti tomuto návrhu na vstoupení do řízení, VideoBanner bylo prozatímně povoleno vstoupit do řízení a byla vyzvána k předložení svých vyjádření přímo během slyšení.
|
|
62. In reply to Microsoft’s observations of 19 August 2004, the Commission lodged fresh observations on 13 September 2004.
|
62. Komise předložila dne 13. září 2004 nové vyjádření jako odpověď na vyjádření společnosti Microsoft ze dne 19. srpna 2004.
|
|
63. The applicant and the defendant also lodged their written observations on the statements in intervention on 13 September 2004.
|
63. Navrhovatel i odpůrkyně rovněž předložili dne 13. září 2004 svá písemná vyjádření k vyjádřením vedlejších účastníků.
|
|
64. By way of measures of organisation of procedure, the President of the Court of First Instance, in his capacity as judge dealing with the application for interim relief, put written questions to Microsoft, the Commission and a number of the interveners. The replies given to those questions within the periods prescribed were notified to all of the parties.
|
64. Předseda Soudu, jednající jako soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, položil společnosti Microsoft, Komisi, jakož i některým vedlejším účastníkům, v rámci organizačních procesních opatření písemné otázky. Odpovědi předložené na tyto otázky byly oznámeny všem účastníkům ve stanovené lhůtě.
|
|
65. All of the parties, including VideoBanner, presented oral argument at a hearing held on 30 September 2004 and 1 October 2004.
|
65. Vyjádření všech stran, včetně VideoBanner, byla vyslechnuta během slyšení, které se konalo dne 30. září a 1. října 2004.
|
|
66. By letter of 8 October 2004, RealNetworks lodged at the Registry a number of additional details which the President had requested it to produce at the hearing. The other parties received notification of that letter and were invited to submit their observations on it.
|
66. Dopisem ze dne 8. října 2004 doručila RealNetworks kanceláři Soudu určité doplňující údaje, k jejichž předložení ji soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních vyzval během slyšení. Ostatním stranám byl tento dopis sdělen a byly vyzvány k předložení svých vyjádření v této věci.
|
|
67. By letter of 27 October 2004, Microsoft submitted observations on RealNetwork’s letter of 8 October 2004. None of the other parties submitted observations.
|
67. Dopisem ze dne 27. října 2004 Microsoft předložil vyjádření k dopisu společnosti RealNetworks ze dne 8. října 2004. Ostatní strany vyjádření nepředložily.
|
|
68. By letters of 10 November and 19 November 2004 respectively, CCIA and Novell informed the Court that they were withdrawing their intervention in the present case. The Commission, Microsoft and the interveners submitted their observations on those withdrawals within the period prescribed.
|
68. Dopisy ze dne 10. a 19. listopadu 2004 CCIA a Novell informovaly Soud o zpětvzetí svého návrhu na vstoupení do řízení v projednávané věci. Komise, Microsoft a vedlejší účastníci předložili svá vyjádření k těmto zpětvzetím ve stanovené lhůtě.
|
|
69. Following the withdrawals of CCIA and Novell, an informal meeting was held on 25 November 2004 in the presence of all the parties in order to address certain procedural consequences of those withdrawals. The minutes of that meeting were forwarded to all the parties on 26 November 2004.
|
69. Po zpětvzetí návrhů společností CCIA a Novell byla zorganizována neformální schůzka za přítomnosti všech účastníků řízení za účelem vymezení procesních důsledků těchto zpětvzetí. Zápis ze schůzky byl sdělen všem účastníkům dne 26. listopadu 2004.
|
|
Law
|
Právní otázky
|
|
70. Under the combined provisions of Articles 242 EC and 225(1) EC, the Court of First Instance may, if it considers that the circumstances so require, order that application of a contested act be suspended.
|
70. Pokud se Soud domnívá, že to vyžadují okolnosti, může na základě ustanovení článku 242 ES ve spojení s článkem 225 ES nařídit odklad vykonatelnosti napadeného aktu.
|
|
71. Article 104(2) of the Rules of Procedure provides that an application for interim relief must state the circumstances giving rise to urgency and the pleas of fact and law establishing a prima facie case for the interim measures applied for. Those conditions are cumulative, so that an application for interim relief must be dismissed if any one of them is absent (order of the President of the Court of Justice in Case C‑268/96 P(R) SCK and FNK v Commission [1996] ECR I‑4971, paragraph 30). Where appropriate, the judge hearing an application for interim relief must also weigh up the interests involved (order of the President of the Court of Justice in Case C‑445/00 R Austria v Council [2001] ECR I‑1461, paragraph 73).
|
71. Článek 104 odst. 2 jednacího řádu stanoví, že návrh na předběžné opatření musí uvádět okolnosti prokazuj ící naléhavost a rovněž skutkové a právní důvody, které na první pohled ( fumus boni juris ) odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrh na odklad vykonatelnosti musí být zamítnut, pokud jedna z nich není splněna (usnesení předsedy Soudu ze dne 14. října 1996, SCK a FNK v. Komise, C‑268/96 P(R), Recueil, s. I‑4971, bod 30). Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních musí rovněž, bude-li to třeba, vážit proti sobě stojící příslušné zájmy (usnesení předsedy Soudu ze dne 23. února 2001, Rakousko v. Rada, C‑445/00 R, Recueil, s. I‑1461, bod 73).
|
|
72. In the context of that overall examination, the judge dealing with the application must exercise the broad discretion which he enjoys when determining the manner in which those various conditions are to be examined in the light of the specific circumstances of each case (order of the President of the Court of Justice in Case C‑393/96 P(R) Antonissen v Council and Commission [1997] ECR I‑441, paragraph 28).
|
72. V rámci takového celkového posouzení musí soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních vykonávat širokou posuzovací pravomoc, která mu přísluší za účelem určení, jakým způsobem tyto různé podmínky musejí být ověřeny s ohledem na zvláštní povahu každé věci (usnesení předsedy Soudu ze dne 29. ledna 1997, Antonissen v. Rada a Komise, C‑393/96 P(R), Recueil s. I‑441, bod 28).
|
|
73. Article 107(1) of the Rules of Procedure states that ‘[t]he decision on the application shall take the form of a reasoned order’. It has, however, been held that a judge dealing with an application for interim relief cannot be required to reply explicitly to all the points of fact and law raised in the course of the interim proceedings. In particular, it is sufficient that the reasons given by the judge dealing with the application at first instance validly justify his order in the light of the circumstances of the case and enable the Court of Justice to exercise its powers of review (order in SCK and FNK v Commission, cited at paragraph 71 above, paragraph 52, and order of the President of the Court of Justice in Case C‑159/98 P(R) Netherlands Antilles v Council [1998] ECR I‑4147, paragraph 70).
|
73. Podle čl. 107 odst. 1 jednacího řádu se „o návrhu […] rozhoduje odůvodněným usnesením“. Nicméně bylo zpřesněno, že soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních není povinen výslovně odpovědět na všechny skutkové nebo právní otázky projednávané během řízení o předběžném opatření. Postačuje zejména, že důvody, z nichž vycházel soudce příslušný pro rozhodování o předběžném opatření v rámci rozhodování v prvním stupni s přihlédnutím k daným okolnostem, platně odůvodňují jeho usnesení a umožňují Soudnímu dvoru vykonávat jeho soudní kontrolu (usnesení SCK a FNK v. Komise, bod 71 výše, bod 52, a usnesení předsedy Soudu ze dne 25. června 1998, Nizozemské Antily v. Rada, C‑159/98 P(R), Recueil, s. I‑4147, bod 70).
|
|
74. Because the abuses of a dominant position which Microsoft is alleged to have committed are mutually distinct, as may be seen, moreover, from both the structure of the Decision and the way in which Microsoft has marshalled its arguments, the President considers it appropriate to examine separately the arguments developed in support of the application for suspension of operation of Article 5(a) to (c) of the Decision, read with Article 4 of the Decision (the section dealing with the interoperability information issue), and the arguments developed in support of the application for suspension of operation of Article 6(a) of the Decision, also read with Article 4 (the section dealing with the issue of the tying of the Windows operating system and the Windows Media Player software). Before doing so, however, the President will consider the request for confidential treatment, VideoBanner’s application for leave to intervene, the effects of the withdrawal of CCIA and Novell, and also whether the applicant complied with certain procedural requirements relating to the written submissions.
|
74. Vzhledem k odlišné povaze zneužití dominantního postavení vytýkaných společnosti Microsoft, která vyplývá ostatně jak ze struktury rozhodnutí, tak z konstrukce tvrzení žalobkyně, pokládá soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních za vhodné přezkoumat zvlášť argumentaci uplatněnou na podporu návrhů směřujících k odkladu vykonatelnosti jednak čl. 5 písm. a) až c) ve spojení s článkem 4 rozhodnutí (část věnovaná otázce informací týkajících se interoperability) a jednak čl. 6 písm. a) ve spojení s týmž článkem 4 (část věnovaná otázce vázaného prodeje operačního systému Windows a softwaru Windows Media Player). Tomuto přezkumu předchází analýza návrhu na důvěrné zacházení, návrhu na vstoupení do řízení společnosti VideoBanner, účinků zpětvzetí návrhů na vstoupení do řízení společností CCIA a Novell a dodržování určitých formálních náležitostí týkajících se písemností.
|
|
I – The request for confidential treatment
|
I – K návrhu na důvěrné zacházení
|
|
75. At the stage of the interim relief proceedings, it is appropriate to grant confidential treatment, vis-à-vis the parties granted leave to intervene, for the data contained in the Decision which the Commission has accepted should not be made public in the version available on its Internet site, since such information is prima facie liable to be regarded as being secret or confidential within the terms of Article 116(2) of the Rules of Procedure.
|
75. Ve stadiu řízení o předběžném opatření je třeba vůči účastníkům, kterým bylo povoleno vstoupit do řízení, přiznat důvěrné zacházení s údaji obsaženými v rozhodnutí, ohledně kterých Komise souhlasila, že nebudou zveřejněny ve verzi dostupné na její internetové stránce, pokud lze tyto informace na první pohled pokládat za tajné nebo důvěrné ve smyslu čl. 116 odst. 2 jednacího řádu.
|
|
II – VideoBanner’s application for leave to intervene
|
II – K návrhu VideoBanner na vstoupení do řízení
|
|
76. As noted at paragraph 61 above, VideoBanner lodged an application for leave to intervene in the interim-relief proceedings in support of the form of order sought by the Commission.
|
76. Jak již bylo poznamenáno v bodě 61 výše, VideoBanner navrhla, aby bylo povoleno její vedlejší účastenství v řízení o předběžném opatření na podporu návrhů Komise.
|
|
77. As that application was made in accordance with Article 115(2) of the Rules of Procedure and the main parties have not raised any objections, it must be granted, pursuant to the second paragraph of Article 40 of the Statute of the Court of Justice, which is applicable to the Court of First Instance by virtue of the first paragraph of Article 53 thereof.
|
77. Tento návrh byl podán v souladu s čl. 115 odst. 2 jednacího řádu, a jelikož hlavní účastníci nevznesli námitky, je třeba mu vyhovět v souladu s čl. 40 druhým pododstavcem statutu Soudního dvora, který se vztahuje na Soud na základě článku 53 prvního pododstavce téhož statutu.
|
|
III – The effects of the withdrawal of certain interveners
|
III – K účinkům zpětvzetí návrhů na vstoupení do řízení některých vedlejších účastníků
|
|
78. As CCIA and Novell informed the Court that they were withdrawing their intervention in support of the form of order sought by the Commission in the interim relief proceedings, the President of the Court, in his capacity as judge dealing with the application, organised an informal meeting in the presence of all the parties to examine some procedural consequences of their withdrawal.
|
78. Jelikož CCIA a Novell informovaly Soud o zpětvzetí svých návrhů na vstoupení do řízení na podporu návrhů Komise v rámci řízení o předběžném opatření, předseda Soudu, jednající jako soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, zorganizoval neformální schůzku za účasti všech účastníků za účelem projednání určitých procesních následků těchto zpětvzetí.
|
|
79. As is clear from the minutes of that meeting, the parties agreed, first, that the documents lodged by CCIA and Novell in the interim relief proceedings, including all annexes to their written submissions, and the arguments presented at the hearing should remain part of the file for purposes of the present interim relief proceedings; second, that all the parties should be able to rely on those matters for the purposes of their arguments and the President should be able to rely on them for his appraisal; and, third, that all the parties had had an opportunity to present argument in respect of all material placed on the file in the present case.
|
79. Jak vyplývá ze zápisu z této schůzky, účastníci vyjádřili souhlas s následujícím: zaprvé, že písemnosti předložené společnostmi CCIA a Novell v rámci řízení o předběžném opatření, včetně všech příloh písemností, a jejich argumenty přednesené během slyšení, zůstanou i nadále součástí spisového materiálu tohoto řízení o předběžném opatření; zadruhé, že všichni účastníci se mohou opřít o tyto skutečnosti pro potřebu své argumentace a soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních pro účely svého posouzení, a zatřetí, že všechny skutečnosti vložené do spisu projednávané věci byly předmětem kontradiktorní diskuse účastníků.
|
|
80. RealNetworks, moreover, submitted in its observations on CCIA’s withdrawal that CCIA did not have the power to withdraw in the present case.
|
80. RealNetworks krom toho ve svém vyjádření ke zpětvzetí návrhu na vstoupení do řízení společností CCIA uplatňovala, že CCIA není oprávněna vzít zpět návrh na vstoupení do řízení v projednávané věci.
|
|
81. The President takes the view in this regard that it is not for him to examine RealNetworks’ objection in so far as, first, he has no jurisdiction to adjudicate on whether the decisions of the Board of CCIA were taken in accordance with the provisions of its articles and, second, the application to withdraw was submitted by CCIA in accordance with the requirements laid down in the Rules of Procedure of the Court of First Instance.
|
81. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se v tomto ohledu domnívá, že mu nepřísluší posuzovat výhradu uvedenou společností RealNetworks, jelikož jednak nemá pravomoc vyjádřit se k otázce, zda rozhodnutí řídících orgánů společnosti CCIA byla přijata v souladu s ustanoveními jejích stanov, a jednak návrh na zpětvzetí byl podán společností CCIA v souladu s požadavky jednacího řádu Soudu.
|
|
IV – Compliance with the procedural requirements governing the written documentation
|
IV – K dodržování formálních náležitostí týkajících se písemností
|
|
82. The Commission and a number of the parties intervening in support of the form of order which it is seeking have claimed, first, that certain references to documents annexed to Microsoft’s main application are inadmissible; second, that certain documents produced by Microsoft in the course of the present proceedings are inadmissible; third, that there is no evidence to support a number of assertions; and, fourth, that the applicant has failed to comply with other procedural requirements.
|
82. Komise a někteří vedlejší účastníci vystupující na podporu jejích návrhů se dovolávali zaprvé nepřípustnosti některých odkazů na dokumenty, které jsou přílohou žaloby společnosti Microsoft v hlavním řízení, zadruhé nepřípustnosti některých dokumentů předložených společností Microsoft během řízení, zatřetí neexistence důkazů na podporu určitých tvrzení a za čtvrté nesplnění dalších formálních náležitostí.
|
|
A – The references to the main application
|
A – K odkazům na žalobu v hlavním řízení
|
|
83. In its observations of 21 July 2004, the Commission listed the paragraphs of the application for interim relief which contain references to the main application and to the documents annexed to that application but not annexed to the application for interim relief (Annexes A.9, A.9.1, A.9.2., A.11, A.12.1, A.17, A.18, A.19, A.20, A.21, A.22 and A.24). The Commission concludes that Microsoft cannot effectively rely on those documents.
|
83. Komise ve svém vyjádření ze dne 21. července 2004 vyjmenovává body návrhu v řízení o předběžném opatření, jenž odkazují jednak na žalobu v hlavním řízení a jednak na dokumenty, které jsou přílohou této žaloby, ale které nebyly připojeny k návrhu na předběžné opatření (přílohy A.9, A.9.1., A.9.2., A.11, A.12, A.17, A.18, A.19, A.20, A.21, A.22 a A.24). Komise z toho vyvozuje, že Microsoft se nemůže účinně opírat o tyto písemnosti.
|
|
84. In its observations of 13 September 2004, the Commission added that the new references to the main application which Microsoft made in its observations of 19 August 2004, in particular with regard to the agreement of the World Trade Organisation (WTO) on the trade-related aspects of intellectual property rights (‘the TRIPS Agreement’) must, like the preceding ones, be excluded. To attach the corresponding sections of the main application as an annex (Annex T.9) to the observations does not allow the conclusion to be drawn that the application for interim relief is self-sufficient.
|
84. Komise ve svém vyjádření ze dne 13. září 2004 dodává, že nové odkazy na žalobu v hlavním řízení, které Microsoft uvádí ve vyjádření ze dne 19. srpna 2004, zejména co se týče Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda TRIPS“), musí být stejně jako ty předcházející odstraněny. Připojení příslušných ustanovení žaloby v hlavním řízení k vyjádření jako příloh neumožňuje dospět k závěru, že návrh na předběžné opatření je sám o sobě postačující.
|
|
85. It must be borne in mind in this regard that, at the informal meeting held on 27 July 2004 (see paragraph 57 above), the President drew Microsoft’s attention to the large number of references to the main application contained in the application for interim relief and questioned the applicant on that point. As recorded in the minutes of that meeting: ‘[Microsoft] confirmed that its application for interim measures should be seen as self-sufficient and that the multiple references made in its application for interim measures to annexes to the application in the main case could be ignored for the purposes of the interim measures proceedings’.
|
85. V tomto ohledu je nutno připomenout, že během neformální schůzky konané dne 27. července 2004 (viz bod 57 výše) soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních upozornil Microsoft na příliš četné odkazy na žalobu v hlavním řízení obsažené v návrhu na předběžné opatření a dotázal se ho na tuto skutečnost. Microsoft jako odpověď uvedl, jak je zaznamenáno v zápisu z této schůzky, následující: „navrhovatel potvrzuje, že návrh na předběžné opatření by měl být považován za postačující sám o sobě a že četné odkazy na přílohy žaloby v hlavním řízení obsažené v návrhu na předběžné opatření nemusejí být pro potřeby řízení o předběžném opatření brány v úvahu.“
|
|
86. That position is in accordance with Part VII(1) of the Practice Directions (OJ 2002 L 87, p. 48), which provides that an application for interim relief ‘must be intelligible in itself, without necessitating reference to the application lodged in the main proceedings’.
|
86. Zaujetí tohoto stanoviska je v souladu s bodem VII odst. 1 Praktických pokynů účastníkům řízení (Úř. věst. 2002, L 87, s. 48), který stanoví, že návrh na předběžné opatření „musí být srozumitelný sám o sobě, aniž by bylo nutno odkazovat na žalobu v hlavním řízení“. (neoficiální překlad)
|
|
87. It follows that the merits of Microsoft’s application for interim relief can be assessed only by reference to the elements of fact and law as they emerge from the application for interim relief itself and from the documents annexed to that application and intended to illustrate its content (see, to that effect, the order of the President of the Court of First Instance in Case T‑306/01 R Aden and Others v Council and Commission [2002] ECR II‑2387, paragraph 52). While it cannot be concluded that every assertion based on a document that is not annexed to the application for interim relief must necessarily be excluded from the proceedings, the fact remains that evidence to support such an assertion cannot be regarded as having been adduced if the assertion in question is challenged by the other party to the proceedings or by a party intervening in support of that other party.
|
87. Z toho vyplývá, že opodstatněnost návrhu na předběžné opatření společnosti Microsoft lze posoudit pouze vzhledem ke skutkovým a právním okolnostem, které vyplývají ze samotného znění návrhu na předběžné opatření a dokumentů, které jsou přílohou tohoto návrhu, majících názorně ilustrovat jeho obsah (v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudu ze dne 7. května 2002, Aden a další v. Rada a Komise, T‑306/01 R, Recueil, s. II‑2387, bod 52). Přestože z toho nelze činit závěr, že každé tvrzení založené na písemnosti nepřipojené k návrhu na předběžné opatření musí být nezbytně vyloučeno z jednání, je nutno uvést, že takové tvrzení nebude moci být pokládáno za prokázané, pokud bude dané tvrzení napadeno druhou stranou sporu nebo vedlejším účastníkem podporujícím tuto druhou stranu.
|
|
88. So far as the reference to Annex T.9 is concerned, it must be borne in mind that, while an application may be supported and supplemented on specific points by references to particular passages in documents which are annexed to it, a general reference to other documents, even if they are annexed to the application for interim relief, cannot make up for the absence of essential elements in that application (order in Aden and Others v Council and Commission, paragraph 87 above, paragraph 52). It is necessary to point out in this regard that Part VII(2) of the Practice Directions, which requires that ‘the pleas of fact and law on which the main action is based (establishing a prima facie case on the merits in that action)’ be stated ‘with the utmost concision’, cannot, without circumventing that rule, be construed as permitting the general reference to an annexed document setting out the details of the argument.
|
88. Ohledně odkazu na přílohu T.9 je třeba připomenout, že pokud lze podpořit a doplnit návrh v konkrétních bodech odkazy na výňatky z písemností, které tvoří jeho přílohu, obecný odkaz na jiná písemná vyjádření, i pokud jsou přílohou návrhu v řízení o předběžném opatření, nemůže zhojit neuvedení základních skutečností v daném návrhu (usnesení Aden a další v. Rada a Komise, bod 87 výše, bod 52). Je nutno v této souvislosti upřesnit, že bod VII odst. 2 Praktických pokynů, jenž vyžaduje, aby „skutkové i právní důvody, na nichž je založena žaloba v hlavním řízení a které ukazují její opodstatněnost na první pohled“, byly uvedeny „velmi krátce a stručně“, nelze, aniž by bylo stanovené pravidlo obcházeno, chápat tak, že umožňuje obecný odkaz na připojený dokument, který přebírá podrobnosti argumentace.
|
|
89. Without prejudice to the documents placed subsequently on the case-file and the oral submissions at the hearing before the President, the decision in the present proceedings will be taken without reference to either the annexes to the main application or Annex T.9.
|
89. Aniž by tím byly dotčeny dokumenty později vložené do spisu a ústní vyjádření během slyšení před soudcem příslušným pro účely rozhodování o předběžném opatření, rozhodnutí v projednávané věci bude přijato bez přihlédnutí k přílohám žaloby v hlavním řízení a k příloze T.9.
|
|
B – The production of documents in the course of the proceedings
|
B – K předložení dokumentů během řízení
|
|
90. In its observations of 13 September 2004, the Commission maintains, first, that the arguments which Microsoft had put forward in its observations of 19 August 2004, in particular those relating to intellectual property rights set out in detail in two separate annexes (Annex T.3, entitled ‘Prescott, Opinion’, and Annex T.6, entitled ‘Galloux, Opinion’), went beyond those set out in the main application. Nor was any explanation provided as to why Annex T.3, a document dated 3 June 2004, was not produced as an annex when the application for interim relief was made.
|
90. Komise ve svém vyjádření ze dne 13. září 2004 nejdříve má za to, že argumenty uvedené ve vyjádření společnosti Microsoft ze dne 19. srpna 2004 překračují rozsah argumentů obsažených v žalobě v hlavním řízení, zejména argumentaci týkající se práv k duševnímu vlastnictví specifikovanou ve dvou různých přílohách (příloha T.3. nazvaná „Stanovisko p. Prescotta“ a T.6 nazvaná „Stanovisko p. Gallouxe“). Navíc nebylo poskytnuto žádné vysvětlení ohledně skutečnosti, že příloha T.3, dokument ze dne 3. června 2004, nebyla předložena již ve stadiu podání návrhu na předběžné opatření.
|
|
91. The Commission then states that Microsoft annexed to its observations of 19 August 2004 a document which it had annexed to the main application (Annex A.21, which became Annex T.5, Knauer, ‘Aspects of Patent Law of the [Decision]’, and a document the content of which appears to be similar to that of an annex to the main application (Annex T.8, Evans, Nichols and Padilla ‘Economic Evidence on the Foreclosure Issues Raised by the Commission’s Refusal to Supply and Tying Claims’, similar to Annex A.19).
|
91. Komise následně konstatuje, že Microsoft připojil ke svému vyjádření ze dne 19. srpna 2004 dokument, který je přílohou žaloby v hlavním řízení (příloha A.21, která se stala přílohou T.5, Knauer, „K aspektům patentového práva [rozhodnutí]“), jakož i dokument, jehož obsah se zdá být totožný s obsahem dokumentu, který je přílohou žaloby v hlavním řízení (příloha T.8, Evans, Nichols a Padilla, „Hospodářské prokázání účinků uzavření trhu, na které poukázala Komise, týkající se odmítnutí poskytnout informace a vázaného prodeje“ se podobá příloze A.19).
|
|
92. In their replies to the written questions put by the Court before their withdrawal, Novell and CCIA stated that certain documents are inadmissible inasmuch as they ought to have been produced along with the application for interim relief, whereas they were produced only subsequently (Annexes T.3, T.5, T.8 and U.2, Campbell-Kelly, ‘Commentary on Innovation in Active Directory’).
|
92. Novell a CCIA uvádějí v rámci svých odpovědí na písemné otázky Soudu a před zpětvzetím svých návrhů, že některé dokumenty jsou nepřijatelné z důvodu, že měly být předloženy spolu s návrhem na předběžné opatření, ale byly předloženy až později (přílohy T.3, T.5, T.8 a U.2, Campbell-Kelly, „Komentář k nové povaze Active Directory“).
|
|
93. The President finds that documents T.3, T.5, T.6 and T.8 were annexed to Microsoft’s observations of 19 August 2004 and that they are intended to support the content of those observations. Microsoft cannot therefore, in those circumstances, be criticised for having replied in detail to the arguments which the Commission had put forward in its observations of 21 July 2004; little significance attaches in this regard to the fact that the document annexed bears a date prior to that on which the application for interim relief was lodged or that it is identical or comparable to a document annexed to the main application. Likewise, for the same reasons, Microsoft could validly use Annex U.2 as a basis for its observations on the statements in intervention.
|
93. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních konstatuje, že písemnosti T.3, T.5, T.6 a T.8 byly připojeny k vyjádření společnosti Microsoft ze dne 19. srpna 2004 s cílem podpořit jeho obsah. Společnosti Microsoft nelze za těchto okolností vytýkat, že podrobně odpověděla na argumenty předložené Komisí v jejím vyjádření ze dne 21. června 2004, s tím, že je v tomto ohledu málo významné, že připojená písemnost je staršího data než podání návrhu na předběžné opatření nebo že je totožná nebo srovnatelná s písemností přiloženou k žalobě v hlavním řízení. Stejně tak vyjádření společnosti Microsoft k vyjádření vedlejšího účastníka mohlo být ze stejných důvodů platně založeno na příloze U.2.
|
|
C – The lack of evidence
|
C – K neexistenci důkazů
|
|
94. The Commission points out that Annex T.5 and Annex T.8 are based on information to which it has not had access (paragraph 4 of Annex T.5 refers to information received from Microsoft, without further specification; in the case of Annex T.8, the reports referred to in paragraph 6 thereof (prepared by Merrill Lynch and Forrester and dealing with server market data) are not attached, as is the case with regard to those referred to in footnote 35 (surveys conducted by Microsoft), footnotes 42 and 43 (‘Digital Media Tracker Survey’), footnote 48 (‘Analysis of Media Players Installed on PCs’) and footnote 50 (‘NERA submission’)).
|
94. Komise zdůrazňuje, že přílohy T.5 a T.8 jsou založeny na informacích, ke kterým nemá přístup [odstavec 4 přílohy T.5 odkazuje na informaci obdrženou od společnosti Microsoft bez dalšího upřesnění; k příloze T.8 nejsou připojeny zprávy uváděné v odstavci 6 (zprávy připravené Merrill Lynch a Forrester týkající se údajů o trhu serverů), v poznámce pod čarou na straně 35 (studie provedená společností Microsoft), v poznámkách pod čarou na stranách 42 a 43 („Šetření Digital Media Tracker“), v poznámce pod čarou na straně 48 („Analýza multimediálních přehrávačů instalovaných na osobních počítačích“), v poznámce pod čarou na straně 50 („Sdělení NERA“)].
|
|
95. It is sufficient in this regard to point out that it is for the judge dealing with the application for interim relief to determine, as appropriate, whether the assertions based on the above reports and information are lacking in probative value.
|
95. V tomto ohledu stačí pouze uvést, že soudci příslušnému k rozhodování o předběžných opatřeních přísluší případně posoudit zda tvrzení založená na těchto výše uvedených zprávách a informacích jsou zbavena své průkazné hodnoty.
|
|
D – The failure to comply with certain other procedural requirements
|
D – K nedodržování některých dalších formálních náležitostí
|
|
96. The Commission and CCIA, prior to its withdrawal, submit that Microsoft refers in its application for interim relief to Annex R.6 (Carboni, ‘Trade Marks Opinion’), without explaining the relevance of the document in question, and that no account should therefore be taken of that annex.
|
96. Komise a CCIA před svým zpětvzetím návrhu na vstoupení do řízení konstatují, že Microsoft odkazuje ve svém návrhu na předběžné opatření na přílohu R.6 (Carboni, „Stanovisko k právu ochranných známek“), aniž by vysvětlil význam tohoto dokumentu, a tato příloha tudíž nemá být zohledněna.
|
|
97. As already pointed out at paragraph 88 above, the general reference to other documents, even if they are annexed to the application for interim relief, cannot make up for the absence of the essential elements in that application. In the present case, Annex R.6, to which the application for interim relief refers, is used to support an argument concerning the risk of harm to Microsoft’s trade marks, which reads as follows: ‘[t]he immediate implementation of Article 6(a) of the Decision would also cause serious injury to the valuable Microsoft and Windows trademarks because Microsoft would be required to sell a downgraded product inconsistent with its basic design concept.’ In so far as it is sufficiently clear from this phrase that Annex R.6 is intended to illustrate the risk identified, the President considers that that annex should not be excluded from the proceedings.
|
97. Jak již bylo uvedeno v bodě 88 výše, obecný odkaz na jiné písemnosti, byť by byly přílohou návrhu na předběžné opatření, nemůže zhojit neexistenci základních prvků v daném návrhu. V projednávané věci příloha R.6, na kterou odkazuje návrh na předběžné opatření, slouží na podporu argumentu týkajícího se rizika zásahu do práv k ochranným známkám společnosti Microsoft, který zní následovně: „okamžitá vykonatelnost čl. 6 písm. a) rozhodnutí by také zcela jistě vedla k zásahu do práv k ochranným známkám společnosti Microsoft a Windows, neboť Micorosft by byl povinen prodávat produkt nižší třídy neslučitelný s jeho základní návrhářskou koncepcí“. Jelikož z této věty dostatečně jasně vyplývá, že příloha R.6 má ozřejmit uvedené riziko, má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních za to, že tuto přílohu není třeba vyloučit z jednání.
|
|
V – Substance
|
V – K věci samé
|
|
A – The interoperability information issue
|
A – K informacím týkajícím se interoperability
|
|
1. Arguments of the parties
|
1. Argumenty účastníků řízení
|
|
a) Arguments of Microsoft and the parties granted leave to intervene in support of the form of order which it seeks
|
a) Argumenty společnosti Microsoft a účastníků, kterým bylo povoleno vstoupit do řízení na podporu jejích návrhů
|
|
A prima facie case
|
K fumus boni juris
|
|
98. Microsoft states that there is a serious dispute between it and the Commission regarding the compulsory licensing of its communications protocols, with the consequence that the requirement that it demonstrate a prima facie case as to the illegality of Article 5(a) to (c) of the Decision is satisfied.
|
98. Microsoft uvádí, že je ve vážném rozporu s Komisí ohledně otázky povinného poskytnutí licence na své komunikační protokoly, takže podmínka spočívající v prokázání protiprávnosti na první pohled čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí je splněna.
|
|
99. Microsoft maintains that the four criteria which must be satisfied before an undertaking can be required to license its products, as defined by the Court of Justice in Case 238/87 Volvo [1988] ECR 6211, Joined Cases C-241/91 P and C‑242/91 P RTE and ITP v Commission [1995] ECR I-743 (‘ Magill ’), C-7/97 Bronner [1998] ECR I-7791 and judgment of 29 April 2004 in Case C-418/01 IMS Health , not yet reported, are not satisfied in the present case.
|
99. Microsoft tvrdí, že všechna čtyři kritéria umožňující přinutit podnik udělit licenci, jak to uvádí Soud v rozsudcích ze dne 5. října 1988, Volvo (238/87, Recueil, s. 6211); ze dne 6. dubna 1995, RTE a ITP v. Komise (C‑241/91 P a C‑242/91 P, Recueil, s. I‑743, dále jen „rozsudek Magill“); ze dne 26. listopadu 1998, Bronner (C‑7/97, Recueil, s. I‑7791) a ze dne 29. dubna 2004, IMS Health (C‑418/01, Recueil, s. I‑5039, bod 49), nejsou v daném případě splněna.
|
|
100. First, the intellectual property that the Decision would require Microsoft to deliver to its competitors is not indispensable for the purposes of carrying on a business as a supplier of work group server operating systems.
|
100. Zaprvé duševní vlastnictví společnosti Microsoft, jehož zpřístupnění konkurentům bylo uloženo rozhodnutím, není nepostradatelné pro poskytování operačních systémů pro skupinové pracovní servery.
|
|
101. First of all, Microsoft claims that there are five ways of achieving interoperability between operating systems supplied by different vendors, namely: (i) by using standard communications protocols such as TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) and HTTP (HyperText Transfer Protocol); (ii) by adding softwar e code to a Windows Client PC or server operating system to permit it to communicate with a non-Microsoft server operating system by using communications protocols specific to that server operating system; (iii) by adding a software code to a non-Microsoft server operating system to permit it to communicate with a Windows Client PC or server operating system using communications protocols specific to Windows operating systems; (iv) by adding a block of software code to all of the client PC and server operating systems in a network in order to achieve interoperability by means of communications between those blocks of software code; and (v) by using a Windows server operating system as a ‘bridge’ between the Windows Client PC operating system and the non-Windows server operating system.
|
101. Microsoft se nejdříve dovolává existence pěti metod umožňujících zajištění interoperability mezi operačními systémy poskytovanými různými distributory, a sice zaprvé použitím standardních komunikačních protokolů jako jsou TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a http (HyperText Transfer Protocol); zadruhé spojením kódu softwaru s operačním systémem Windows pro klientské osobní počítače nebo pro servery pro účely umožnění komunikace s operačním systémem pro servery, konkurujícím společnosti Microsoft, tím, že jsou používány komunikační protokoly specifické pro operační systém pro servery; zatřetí spojením kódu softwaru s operačním systémem pro servery, konkurujícím společnosti Microsoft pro účely umožnění komunikace s operačním systémem Windows pro klientské osobní počítače nebo pro servery, tím, že jsou používány komunikační protokoly vhodné pro operační systémy Windows; začtvrté spojením bloku kódů softwarů se všemi operačními systémy pro klientské osobní počítače a pro síťové servery, umožňující zajistit interoperabilitu prostřednictvím komunikace mezi těmito bloky kódů softwarů, a zapáté použitím operačního systému Windows pro servery jako „brány“ mezi operačním systémem Windows pro klientské osobní počítače a operačním systémem pro konkurenční servery.
|
|
102. Next, Microsoft refers to the absence of customer complaints about the existing degree of interoperability.
|
102. Microsoft se dále dovolává neexistence stížností klientů ohledně stávajícího stupně interoperability.
|
|
103. Last, Microsoft refers to the continued presence of several competitors carrying on that business.
|
103. Microsoft se nakonec dovolává trvalé přítomnosti konkurentů, kteří vykonávají tuto činnost.
|
|
104. Second, Microsoft’s refusal to make its intellectual property available to its competitors has not prevented the emergence of any new product for which there is unsatisfied consumer demand. No evidence of lack of satisfaction has been adduced. Nor has it been established that Microsoft’s intellectual property will be used by its competitors to develop new products and not simply to replicate the functionality of existing Microsoft products.
|
104. Zadruhé odmítnutí společnosti Microsoft zpřístupnit části duševního vlastnictví svým konkurentům nebránilo uvedení na trh nových výrobků, pro něž zůstala spotřebitelská poptávka neuspokojena. Nebyl podán žádný důkaz o tom, že poptávka spotřebitelů zůstala neuspokojena. Také nebylo prokázáno, že duševní vlastnictví společnosti Microsoft bude použito jejími konkurenty k vyvinutí nových výrobků, a nikoliv pouze ke kopírování funkcí stávajících výrobků společnosti Microsoft.
|
|
105. Third, the fact that Microsoft has retained its technology for its own use has not had the effect of eliminating competition on a secondary market, since, as shown by the steady growth of Linux, there is substantial competition among vendors of work group server operating systems. Six years after Microsoft’s alleged refusal to supply its technology, the market is therefore competitive.
|
105. Zatřetí skutečnost, že si Microsoft uchoval svou technologii pro své vlastní použití nevedlo k vyloučení konkurence na sekundárním trhu, jelikož, jak to ukazuje plynulý růst Linux, mezi distributory operačních systémů pro skupinové pracovní servery existuje živá konkurence. Šest let po uváděném odmítnutí společnosti Microsoft poskytnout jeho technologie je trh konkurenční.
|
|
106. Fourth, the refusal to license its technology to vendors of non-Microsoft server operating systems is objectively justified. Unlike the information protected by the national legislation then at issue which the companies involved had refused to disclose in Magill and IMS Health , paragraph 99 above, the information protected in the present case relates to secret and valuable technology. In the present case, in order to arrive at the conclusion that the refusal to communicate information protected by intellectual property rights was not objectively justified and therefore constituted an infringement of Article 82 EC, the Commission applied an imprecise test which represented a marked departure from those recognised in previous case-law. Thus, the Commission itself considered that such a refusal constitutes an infringement of Article 82 EC if, on balance, the possible negative impact of an order to supply on Microsoft’s incentives to innovate is outweighed by its positive impact on the level of innovation of the whole industry (recital 783). In addition to the fluid nature of that new test, it is not demonstrated, on the basis of evidence or analysis, that innovation in the sector would be spurred should Microsoft’s technology be delivered to its competitors. Microsoft maintains, on the contrary, that a compulsory licence would reduce competition between server operating system vendors.
|
106. Začtvrté odmítnutí poskytnout licenci pro technologie distributorům operačních systémů pro konkurenční servery je objektivně odůvodněné. Na rozdíl od informací chráněných vnitrostáními právními předpisy, jejichž zpřístupnění bylo odmítnuto společnostmi uvedenými ve věcech Magill a IMS Health, bod 99 výše, se informace chráněné v tomto případě totiž vztahují k utajené technologii značné hodnoty. Komise v projednávaném případě pro přijetí závěru, že odmítnutí poskytnout informace chráněné právem k duševnímu vlastnictví nebylo objektivně odůvodněno a založilo následkem toto porušení článku 82 ES, použila nepřesné hodnotící kritérium, které představuje značný odklon od kritérií uznávaných předchozí judikaturou. Komise tak má za to, že takové odmítnutí zakládá porušení článku 82 ES, pokud na základě příslušného posouzení je případný negativní dopad uložené povinnosti poskytnout informace na podnícení podniku provádět inovace vyvážen pozitivním dopadem na úroveň inovace celého odvětví (bod 783 odůvodnění). Navíc kromě nejasného charakteru takového nového kritéria není prokázáno na základě důkazů nebo analýz, že inovace v odvětví by byla povzbuzena zpřístupněním technologie ve vlastnictví společnosti Microsoft jejím konkurentům. Microsoft naopak tvrdí, že povinnost udělit licenci by měla za následek snížení konkurence mezi distributory operačních systémů pro osobní počítače.
|
|
107. Microsoft further claims that Sun Microsystems did not request it to provide the technology which the Commission now orders it to disclose. Moreover, as no licence for the purpose of developing software in the EEA was ever requested by Sun Microsystems, Microsoft maintains that it was under no duty to regard Sun Microsystems’ request as susceptible of leading it to adopt a course of conduct that might fall within the scope of Article 82 EC.
|
107. Microsoft dále uplatňuje, že Sun Microsystems nepožádala o poskytnutí technologie, jejíž zpřístupnění mu Komise nařídila. Navíc, jelikož Sun Microsystems nepožadovala od společnosti Microsoft poskytnutí licence pro účely vyvinutí softwaru v rámci EHP, Microsoft uvádí, že neměl povinnosti považovat požadavek společnosti Sun Microsystems za požadavek, jenž by mohl vést k jednání spadajícímu pod článek 82 ES.
|
|
108. Last, by requiring Microsoft to license protected information, the Commission fails to take proper account of the obligations imposed on the Communities by the TRIPS Agreement (see paragraph 84 above).
|
108. Konečně Komise při uložení povinnosti společnosti Microsoft udělit licenci na chráněné informace nezohlednila řádně povinnosti stanovené Společenství Dohodou TRIPS (viz bod 84 výše).
|
|
109. In its observations of 19 August 2004, Microsoft submits that the Commission cannot validly maintain that the Decision does not impose new conduct on it but only has the effect of requiring it to revert to a business policy that it had initially pursued. Microsoft observes, first of all, that the Commission does not suggest that the information referred to in Article 5 of the Decision was supplied in the past. If the Commission was thus referring to the networking technology information licensed to AT & T in 1994 to permit the creation of a product called ‘Advanced Server for UNIX’ (‘AS/U’), then the supply of that information has not been discontinued. The product called ‘PC Net Link’ developed by Sun Microsystems, to which AT & T licensed AS/U, is still available on the market today. Sun Microsystems still advertises PC Net Link as providing ‘native Windows NT network services’ – including file and print services and user and group administration services – on the Solaris server operating system. Sun Microsystems also claims that PC Net Link works well with Microsoft’s latest Windows Client PC operating systems, including Windows 2000 Professional and Windows XP.
|
109. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 uvádí, že Komise nemůže platně tvrdit, že rozhodnutím mu není uloženo nové chování, ale má ho pouze zavázat k obnovení obchodní politiky, kterou vyvíjel zpočátku. Microsoft totiž nejdříve uvádí, že Komise nenaznačuje, že informace uvedené v článku 5 rozhodnutí měly být v minulosti sdělovány. Microsoft následně podotýká, že pokud Komise odkazuje na informace o síťové technologii poskytnuté na základě licence poskytnuté společnosti AT & T v roce 1994 pro účely vyvinutí výrobku nazvaného „Advanced Server for UNIX“ („AS/U“), pak je vhodné zdůraznit, že poskytování informací nebylo přerušeno. Produkt nazvaný „PC Net Link“ vyvinutý společností Sun Micorsystems, které společnost AT & T poskytla licenci pro AS/U, je totiž ještě stále v současné době dostupný na trhu. Společnost Sun Microsystems stále inzeruje PC Net Link jako produkt poskytující „původní síťové služby Windows NT“ – zahrnující služby týkající se sdílení souborů a tiskáren a služby uživatelské a skupinové podpory – v operačních systémech pro servery Solaris. Sun Microsystems rovněž potvrdila, že PC Net Link správně funguje s nejnovějšími verzemi operačního systému Windows pro klientské osobní počítače společnosti Microsoft včetně Windows 2000 Professional a Windows XP.
|
|
110. Nor can Microsoft be required to license its communications protocols in the future because it decided to license networking technology to AT & T in 1994. It was a term of the contract between Microsoft and AT & T, moreover, that their business relationship would not be extended to new technologies.
|
110. Také nelze od společnosti Microsoft požadovat, aby v budoucnosti poskytovala licence na všechny své komunikační protokoly jen proto, že se v roce 1994 rozhodla poskytnout licenci na síťovou technologii společnosti AT & T. Navíc bylo součástí smluvních podmínek mezi společností Micorosft a AT & T, že jejich obchodní vztah nebude rozšířen na nové technologie.
|
|
111. Last, Microsoft states that competing vendors of server operating systems are not dependent on the interoperability information whose supply Microsoft is alleged to have interrupted. Novell has never used AS/U and has never expressed the slightest interest in doing so. Novell’s NetWare supplies file and print services and user and group administration services to Windows operating systems using Novell’s own suite of communications protocols. Linux vendors have no use for AS/U either. Their server operating systems supply file and print services and user and group administration services to Windows operating systems using the Samba open-source software product, which was developed by reverse engineering Microsoft’s communications protocols.
|
111. Microsoft nakonec uvádí, že konkurenční prodejci operačních systémů pro servery nejsou závislí na informacích o interoperabilitě, jejichž sdělování měl Microsoft údajně přerušit. Společnost Novell nikdy nepoužívala AS/U a nikdy nevyjádřila sebemenší zájem ohledně takového použití. NetWare společnosti Novell poskytuje služby souborů a tiskové služby a služby uživatelské a skupinové podpory v rámci operačního systému Windows za použití vlastního souboru komunikačních protokolů. Prodejci výrobku Linux také nevyužívají AS/U. Jejich operační systémy pro servery poskytují služby sdílení souborů a tiskáren, jakož i služby uživatelské a skupinové podpory v operačních systémech Windows za použití softwaru s volným zdrojovým kódem Samba, který byl vyvinut díky studii zpětného generování konceptuálního modelu z existující aplikace ( reverse engineering ) komunikačních protokolů společnosti Microsoft.
|
|
Urgency
|
K naléhavosti
|
|
112. Microsoft contends that the immediate enforcement of Article 5(a) to (c) of the Decision would give rise to three types of serious and irreparable harm.
|
112. Microsoft tvrdí, že okamžitá vykonatelnost článku 5 písm. a) až c) rozhodnutí by dala vzniknout třem typům vážné a nenapravitelné škody.
|
|
– Infringement of intellectual property rights
|
– Zásah do práv k duševnímu vlastnictví
|
|
113. The Decision has the effect of requiring Microsoft to license valuable information protected by intellectual property rights. The resulting infringement of intellectual property rights constitutes serious and irreparable harm.
|
113. Následkem rozhodnutí je stanovení povinnosti společnosti Microsoft poskytovat licenci pro informace značné hodnoty chráněné právy k duševnímu vlastnictví. Porušení práv k duševnímu vlastnictví, které z toho vyplývá, představuje vážnou a nenapravitelnou škodu.
|
|
(i) Valuable information
|
i) Informace značné hodnoty
|
|
114. Microsoft states that the communications protocols constitute a technology owned by Microsoft and used by Windows Client PC and server operating systems to exchange information with other copies of those operating systems, and that they have significant commercial value (report by S. Madnick and B. Meyer, ‘Harm caused by forcing Microsoft to disclose all communications protocols used to provide “work group” services’, in annex R.2 (‘the Madnick & Meyer report’)). Its communications protocols are the fruit of many years of very expensive research and development. Significant efforts were expended in designing communications protocols that provide useful functionality and enhance the speed, reliability, security and efficiency of interactions between Windows operating systems.
|
114. Microsoft uvádí, že komunikační protokoly jsou technologií vlastněnou společností Microsoft, používanou operačními systémy Windows pro klientské osobní počítače a pro servery pro účely výměny informací s jinými rozmnoženinami těchto operačních systémů, které mají značnou obchodní hodnotu [zpráva S. Madnicka a B. Meyera „Škoda způsobená povinností uloženou společnosti Microsoft zpřístupnit veškeré komunikační protokoly používané k poskytování služeb pracovních skupin“ uvedená v příloze R.2 (dále jen „zpráva Madnick a Meyer“)]. Tyto komunikační protokoly jsou výsledkem mnohaletého výzkumu a velice nákladného vývojářství. Microsoft vynaložil značnou snahu k vyvinutí komunikačních protokolů, které poskytují užitečné funkce a zlepšují rychlost, spolehlivost, bezpečnost a efektivnost interakcí mezi operačními systémy Windows.
|
|
115. The specifications for the communications protocols, which are detailed descriptions of the design and operation of the communications protocols, would allow a competitor in possession of them to use Microsoft’s communications protocols in its own server operating system.
|
115. Specifikace komunikačních protokolů, které představují detailní popisy návrhů a způsobu fungování komunikačních protokolů, by umožnily konkurentovi, který by je měl k dispozici, používat komunikační protokoly společnosti Microsoft v rámci jeho vlastního operačního systému pro servery.
|
|
116. In its observations of 19 August 2004, Microsoft claims that the compulsory licensing of specifications for communications protocols that enable multiple Windows server operating systems to function jointly in providing work group services would have the effect of disclosing a great deal of information about the internal design of Windows operating systems. As the Madnick & Meyer report shows, licensing the communications protocols that enable interaction between a number of Windows server operating systems would reveal extensive information about how the directory in those operating systems, called Active Directory, works.
|
116. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 tvrdí, že povinné poskytnutí licencí pro specifikace komunikačních protokolů, které umožňují vícero operačním systémům Windows pro servery fungovat při poskytování služeb pracovních skupin společně, by mělo za následek zpřístupnění značného množství informací týkajících se vnitřní koncepce operačních systémů Windows. Jak vyplývá ze zprávy Madnick a Meyer, poskytnutí licence pro komunikační protokoly, které umožňují interakci mezi různými operačními systémy Windows pro servery, by odhalilo četné informace o fungování registru nazvaného Active Directory v těchto operačních systémech.
|
|
(ii) Information protected by intellectual property rights
|
ii) Informace chráněné právy k duševnímu vlastnictví
|
|
117. Microsoft’s communications protocols and the specifications describing them are protected by intellectual property rights. In answer to an argument put forward by the Commission in its observations of 21 July 2004, Microsoft states, first, that a distinction must be drawn between protocol design, protocol specifications and protocol implementation and, second, that intellectual property protection is not limited to any one of those three categories.
|
117. Komunikační protokoly společnosti Microsoft a specifikace, které je popisují, jsou chráněny právy k duševnímu vlastnictví. Microsoft uvádí ve své odpovědi na argument předložený Komisí v jejím vyjádření ze dne 21. července 2004, že jednak je nutno rozlišovat mezi navrhováním protokolů, specifikacemi protokolů a uplatňováním protokolů, a jednak že ochrana poskytovaná právy k duševnímu vlastnictví není omezena pouze na jednu z těchto kategorií.
|
|
Copyright protection
|
Ochrana poskytovaná autorským právem
|
|
118. Communications protocols are protected by copyright under the Berne Convention for the Protection of Literary and Artistic Works of 9 September 1886, as last amended on 28 September 1979, and by Council Directive 91/250/EEC of 14 May 1991 on the legal protection of computer programs (OJ 1991 L 122, p. 42), by virtue of the preamble and Article 1(1). The specifications for those protocols are preparatory design material, which is also protected by copyright (opinion of Mr Prescott, annex T.3, referred to at paragraph 90 above).
|
118. Komunikační protokoly jsou chráněny autorským právem na základě Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, naposledy pozměněné dne 28. září 1979, a směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů (Úř. věst. L 122, s. 42; Zvl. vyd. 17/01, s. 114) prostřednictvím její preambule a čl. 1 odst. 1. Specifikace těchto protokolů představují přípravné koncepční materiály, rovněž chráněné autorským právem (Stanovisko p. Prescotta, příloha T.3, uvedeno v odstavci 90 výše).
|
|
119. Consequently, Microsoft, like any copyright owner, has the exclusive right to authorise publication of its protected works or to make them available to the public in any other form. The copyright laws of various Member States expressly authorise owners of protected works to determine whether those works will be published or disclosed in any form. The Decision deprives Microsoft of the right to decide in what form, to whom, when and on what conditions it wishes to make the specifications for its communications protocols available, if at all. The Commission cannot therefore recognise that the specifications for Microsoft’s communications protocols are protected by copyright and at the same time maintain that the requirement imposed on Microsoft by the Decision to license those specifications does not infringe the very substance of that right.
|
119. Následkem toho má Microsoft, jako každý majitel autorského práva, výlučné právo poskytovat oprávnění k vydávání svých chráněných děl nebo k jakékoliv jiné formě veřejného šíření. Právní předpisy na ochranu autorského práva různých členských států výslovně opravňují vlastníky chráněných děl určit, zda tato díla budou vydávána nebo jakýmkoliv způsobem veřejně šířena. Rozhodnutí přitom odjímá společnosti Microsoft právo rozhodnout se, jakým způsobem, komu, kdy a za jakých podmínek, pokud vůbec, si přeje poskytnout specifikace svých komunikačních protokolů. Není tedy možné, aby Komise uváděla, že specifikace komunikačních protokolů společnosti Microsoft jsou hned po svém sepsání chráněné autorským právem a zároveň, že rozhodnutím stanovená povinnost pro Microsoft poskytnout licence na jeho specifikace neporušuje samotnou podstatu tohoto práva.
|
|
120. The copyright owner also has the exclusive right to authorise the creation of derivative works, under both Article 12 of the Berne Convention and Article 4 of Directive 91/250. That exclusive right to authorise the creation of derivative works is infringed, since the implementation of the specifications for Microsoft’s communications protocols by its competitors would almost certainly be an adaptation, or a translation, of those specifications which would fall within the ambit of copyright and could therefore not be regarded as a work developed independently. Furthermore, even on the assumption that the licensees were capable of implementing certain specifications without infringing Microsoft’s copyright, the Decision does not require them to do so, since it requires Microsoft to ‘allow the use’ of the specifications for its communications protocols without setting a limit to the way in which the licensees will develop their creations. There is therefore no reason to believe that the licensees will confine themselves to developing applications that would not be unlawful, even on the assumption that it were possible to do so.
|
120. Majitel autorského práva má také výlučné právo poskytovat oprávnění k vytváření odvozených děl, jak je to stanoveno v článku 12 Bernské úmluvy a článku 4 směrnice 91/250. Toto výlučné právo opravňovat k vytváření odvozených děl by přitom bylo porušeno, jelikož uplatňování specifikací komunikačních protokolů společnosti Microsoft jejími konkurenty by bylo takřka jistě zpracováním nebo překladem těchto specifikací chráněných autorským právem a nebylo by možno považovat ho za dílo nezávisle vytvořené. Dále, i za předpokladu, že by nabyvatelé licence byli schopni uplatňovat určité specifikace, aniž by došlo k porušení autorského práva společnosti Microsoft, rozhodnutí takové jednání po nabyvatelích licence nevyžaduje, jelikož ukládá společnosti Microsoft povinnost „umožnit užívání“ specifikací komunikačních protokolů, aniž by určilo způsob, jakým budou nabyvatelé licence vytvářet svá díla. Není proto důvod domnívat se, že se nabyvatelé licence omezí pouze na vývoj aplikací, které nebudou v rozporu s právními předpisy, je-li něco takového vůbec možné.
|
|
121. Last, Microsoft claims that, in the context of the United States Settlement, all the parties agreed that the specifications for its client-to-server communications protocols were protected by copyright.
|
121. Konečně Microsoft uplatňuje, že v rámci americké dohody všechny strany souhlasily s tím, že specifikace jeho komunikačních protokolů klient–server jsou chráněny autorským právem.
|
|
Patent protection
|
Patentová ochrana
|
|
122. In its application for interim measures, Microsoft states that certain of the communications protocols that the Commission requires it to provide are covered by patents or patent applications and that it intends to file, before June 2005, a large number of patent applications covering various aspects of the Windows Client PC and server operating systems covering the communications protocols referred to in the Decision. The fact that the effects of the Decision are not limited as to time means that future patents would be covered by the compulsory licensing requirement contained in the Decision.
|
122. Microsoft ve svém návrhu na předběžné opatření uvádí, že určité komunikační protokoly, jejichž sdělení konkurentům mu Komise uložila, jsou chráněné patentovými právy a že zamýšlí před červnem 2005 podat velký počet návrhů na registraci patentů týkajících se různých aspektů operačního sytému Windows pro klientské osobní počítače a pro servery a pokrývajících komunikační protokoly uvedené v rozhodnutí. Skutečnost, že účinky rozhodnutí nejsou časově omezeny znamená, že budoucí patenty by byly zahrnuty v rozhodnutím stanovené povinnosti poskytovat licence.
|
|
123. In its observations of 19 August 2004, Microsoft identifies three existing European patents and two pending European patent applications covering the communications protocols subject to compulsory licensing. According to the opinion of Mr Knauer, annex T.5, referred to at paragraph 91 above, a number of communications protocols used by Windows server operating systems to provide file and print services and user and group administration services are covered by patents, namely (i) the DFS (Distributed File System) protocol, covered by Patent EP 0 661 652 B1; (ii) the SMB Protocol, covered by Patent EP 0 438 571 B1; and (iii) the Distributed Component Object Model Remote protocol, covered by Patent EP 0 669 020 B1. The patent applications relate to the Constraint Delegation and Active Directory Sites protocols.
|
123. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 uvádí tři stávající evropské patenty a dva návrhy na registraci patentů, o nichž ještě nebylo rozhodnuto, zahrnující komunikační protokoly, pro které musí být poskytnuta licence. Podle stanoviska p. Knauera, příloha T.5, uvedená v bodě 91 výše, jsou četné komunikační protokoly používané operačními systémy Windows pro servery pro účely poskytnutí služeb souborů a tiskáren a služeb uživatelské a skupinové podpory chráněny těmito patenty, zejména zaprvé protokol DFS (Distributed File System), chráněný patentem EP 0 661 652 B1, zadruhé protokol SMB chráněný patentem EP 0 438 571 B1 a zatřetí protokol Distributed Component Object Model Remote chráněný patentem EP 0 669 020 B1. Návrhy na registraci patentů se týkají Constraint Delegation a Active Directory Sites.
|
|
124. In that context, Microsoft states that the Commission does not exclude patented technology from the remedy and requires that Microsoft license all its intellectual property rights relating to communications protocols, including every patent. Its competitors would thus have no reason to attempt to develop applications which did not use the patented methods.
|
124. V této souvislosti Microsoft uvádí, že Komise nevyčlenila technologii chráněnou patentem z opatření pro nápravu a ukládá povinnost poskytnout licenci na všechna práva k duševnímu vlastnictví, která se týkají komunikačních protokolů, včetně všech patentů. Konkurenti společnosti Microsoft by tak neměli důvod usilovat o vývoj aplikací, které by nevyužívaly patentované metody.
|
|
Protection of trade secrets
|
Ochrana prostřednictvím obchodního tajemství
|
|
125. Microsoft maintains that the communications protocols are trade secrets which have not been disclosed to third parties, unless they have undertaken to be bound by a contractual confidentiality obligation.
|
125. Microsoft uvádí, že komunikační protokoly jsou obchodním tajemstvím, které nebylo zpřístupněno třetím stranám, pokud se nezavázaly ke smluvní povinnosti mlčenlivosti.
|
|
126. In answer to the Commission’s observations of 21 July 2004 that, first, the legitimacy under competition law of a refusal to reveal a ‘secret’ whose existence is purely the consequence of a unilateral business decision should be dependent upon the interests at stake and, second, the damage caused to Microsoft by the requirement to reveal its trade secrets is less serious than the damage caused by the requirement that Microsoft allow reproduction of its copyrighted works or infringement of its patents, Microsoft contends that at the moment it can transfer its communications protocols to third parties in exchange for financial consideration and can bring proceedings against those who unlawfully use those protocols (opinions of Mr Prescott and Mr Galloux, annexes T.3 and T.6, referred to at paragraph 90 above) and that, consequently, compulsory licensing will undermine the value of those assets. Nor can it be inferred from the judgment in Case T-83/91 Tetra Pak v Commission [1994] ECR II-755, paragraphs 84 and 139, that the Court of First Instance accepted that secret information in the form of specifications is not protected in the same way as other intellectual property, since the Court was not called upon to determine whether the specifications for cartons were protected trade secrets.
|
126. V odpovědi na vyjádření Komise ze dne 21. července 2004, podle nějž jednak na základě soutěžního práva oprávněnost odmítnutí zpřístupnit „tajemství“, jehož existence závisí čistě na jednostranném obchodním rozhodnutí, by musela záviset na zájmech, které jsou v sázce, a jednak škoda způsobená společnosti Microsoft požadavkem zpřístupnit její obchodní tajemství je menší než škoda způsobená požadavkem adresovaným společnosti Microsoft poskytnout oprávnění k reprodukci jejích děl chráněných autorským právem nebo porušení jejích patentů, Microsoft tvrdí, že v současnosti může převést své komunikační protokoly na třetí strany za finanční odměnu a zahájit řízení proti těm, kdo protiprávně použijí tyto protokoly (Stanovisko p. Prescotta a p. Gallouxe, přílohy T.3 a T.6, uvedeno v odstavci 90 výše), a že v důsledku toho povinnost poskytnout licenci znehodnotí tato aktiva. Nelze také odvodit z rozsudku ze dne 6. října 1994, Tetra Pak v. Komise (T‑83/91, Recueil, s. II‑755, body 84 a 139), že Soud připustil, že důvěrné informace ve formě specifikací nejsou chráněné stejným způsobem jako jiná duševní vlastnictví, jelikož tomuto soudu nebyla předložena otázka, zda specifikace týkající se krabic jsou chráněny jako obchodní tajemství.
|
|
The necessity for the information
|
K potřebnosti informací
|
|
127. In its observations of 21 July 2004, the Commission asserts that the specifications for Microsoft’s communications protocols constitute ‘information necessary to achieve interoperability’ within the meaning of Directive 91/250 and that, consequently, the compulsory licensing ordered by the Decision does not provide Microsoft’s competitors with anything which they could not obtain by decompiling Windows server operating systems in accordance with the derogation in Article 6 of that directive.
|
127. Komise ve svém vyjádření ze dne 21. července 2004 tvrdí, že specifikace komunikačních protokolů společnosti Microsoft jsou „informace umožňující dosažení interoperability“ ve smyslu směrnice 91/250 a že následně povinnost uložená v rozhodnutí nepřináší konkurentům společnosti Microsoft nic jiného, než co by mohli získat rozkladem operačních systémů Windows pro servery v souladu s výjimkou stanovenou v článku 6 směrnice.
|
|
128. However, Microsoft contends that that assertion is incorrect, for a number of reasons.
|
128. Microsoft nicméně tvrdí, že toto tvrzení je z mnoha důvodů nesprávné.
|
|
129. First, Article 6(2) of Directive 91/250 offers only a limited exception to the exclusive rights of the owner of a protected software program as set out in Article 4 of that directive. In certain well-defined circumstances, a ‘legitimate user’ is permitted to ‘discover’ interfaces in a protected software program by ‘decompiling’ the machine-readable code that exposes those interfaces. Such ‘decompilation’ is permitted only if the interfaces are indispensable to support functionality in an independently-created software program and have not been made available by the owner of the program. In the present case, apart from the fact that Microsoft states that it has already disclosed the interfaces that third-party software programs need in order to call upon the functionality of Windows server operating systems, the specifications for its communications protocols are not necessary to support functionality in an independently-created work group server operating system. On the contrary, the Decision requires Microsoft to allow competitors to create products providing the same file and print services and user and group administration services as Windows server operating systems provide by developing their own implementations of Microsoft’s communications protocols. Thus, Microsoft is required to provide its competitors with valuable commercial information in circumstances in which they would have no right to decompile under Article 6(2) of Directive 91/250.
|
129. Zaprvé čl. 6 odst. 2 směrnice 91/250 uvádí pouze jednu výjimku omezení výlučných práv vlastníka chráněného počítačového programu, jak to uvádí článek 4 této směrnice. Za určitých přesně definovaných okolností je „oprávněný uživatel“ oprávněn „zjistit“ rozhraní v chráněném počítačovém programu prostřednictvím „rozkladu“ strojově čitelného kódu, který tvoří tato rozhraní. Takový rozklad je povolen, pouze pokud jsou rozhraní nenahraditelná pro zajištění funkce nezávisle vytvořeného počítačového programu a nebyly dány vlastníkem programu k dispozici. V projednávaném případě kromě toho, že Microsoft uvádí, že již zpřístupnil rozhraní umožňující fungování počítačových programů třetích stran s operačními systémy Windows pro servery, nejsou podle něj specifikace jeho komunikačních protokolů nutné k podpoře fungování v rámci nezávisle vytvořeného operačního systému pro skupinové pracovní servery. Naopak rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft oprávnit konkurenty k vytvoření výrobků, které nabízejí stejné služby sdílení souborů a tiskáren a stejné služby podpory uživatelů a skupin, jako jsou ty nabízené operačními systémy Windows pro servery, prostřednictvím vývoje jejich vlastního uplatňování komunikačních protokolů společnosti Microsoft. Tudíž je požadováno, aby Microsoft poskytl svým konkurentům hodnotnou obchodní informaci za okolností, kdy by tito konkurenti neměli vůbec právo provést rozklad podle čl. 6 odst. 2 směrnice 91/250.
|
|
130. Second, Article 6 of Directive 91/250 allows information to be obtained by decompilation, but in paragraph 2 it places three strict limits on the use of that information, including a prohibition on using the information to create a program reproducing the decompiled program. However, the Decision contains no limit in that sense; on the contrary, it authorises licensees to develop applications which infringe Microsoft’s copyright in its specifications for its communications protocols.
|
130. Zadruhé článek 6 směrnice 91/250 povoluje získání informací prostřednictvím rozkladu, ale ukládá v odstavci 2 tři přísná omezení pro použití těchto informací, včetně zákazu použití těchto informací k vytvoření programu kopírujícího program, který byl předmětem rozkladu. Rozhodnutí v tomto smyslu nestanoví žádná omezení; naopak umožňuje nabyvatelům licencí vyvíjet aplikace, které porušují autorské právo společnosti Microsoft na specifikace jejích komunikačních protokolů.
|
|
131. Third, the specifications are more valuable than the information that Microsoft’s competitors could obtain through legitimate decompilation.
|
131. Zatřetí specifikace mají větší hodnotu než informace, které by konkurenti společnosti Microsoft získali legitimním rozkladem.
|
|
Serious and irreparable damage
|
K vážné a nenapravitelné škodě
|
|
132. Microsoft maintains, in the second place, that the disclosure of information protected by intellectual property rights would cause serious and irreparable harm.
|
132. Microsoft zadruhé uvádí, že zpřístupnění informací chráněných právy k duševnímu vlastnictví by mělo za následek vznik vážné a nenapravitelné škody.
|
|
133. By allowing Microsoft’s competitors to use the communications protocols in order to provide server operating systems capable of replacing those supplied by Microsoft, Article 5(a) of the Decision deprives Microsoft of the competitive advantages which it has acquired through research and development. Intellectual property rights imply the right to choose wheth er or not to use the protected property and the way in which to use it. It has already been held that compulsory licensing undermines the ‘fundamental rationale’ of intellectual property, which ‘affords the creator of inventive and original works the exclusive right to exploit such works’ (order of the President of the Court of First Instance of 26 October 2001 in Case T-184/01 R IMS Health v Commission [2001] ECR II-3193, paragraph 125). For that reason, the Court of First Instance has recognised that to require an undertaking to license its intellectual property, even on a ‘purely temporary’ basis, risks causing ‘serious and irreparable damage’ even when the information concerned is already in the public domain (ibid., paragraph 127).
|
133. Článek 5 písm. a) rozhodnutí, umožňující konkurentům společnosti Microsoft používat komunikační protokoly s cílem nabízet operační systémy pro servery, jež by mohly nahradit operační systémy dodávané společností Microsoft, zbavuje Microsoft konkurenčních výhod, které získal v rámci výzkumných a vývojových snah. Práva k duševnímu vlastnictví zahrnují právo zvolit, zda a jak má být vlastnictví užíváno. Jak již bylo judikaturou rozhodnuto, uložení povinnosti poskytnout licenci zasahuje do „základního důvodu existence“ duševního vlastnictví, kterým je „udělit tvůrci vynalézavého nebo originálního díla výlučné právo takové dílo užívat“ (usnesení předsedy Soudu ze dne 26. října 2001, IMS Health v. Komise, T‑184/01 R, Recueil, s. II‑3193, bod 125). Z tohoto důvodu Soud uznal, že požadovat na podniku, aby poskytl licenci na svá práva k duševnímu vlastnictví, byť „čistě dočasně“, s sebou nese riziko, že mu bude způsobena „vážná a nenapravitelná škoda“, a to i pokud je již příslušná informace veřejně přístupná (téže usnesení, bod 127).
|
|
134. The irreversible nature of the delivery of intellectual property is particularly obvious in the case of trade secrets. In the present case, the intellectual property relates to Microsoft’s insights into the ways of accomplishing certain tasks that server operating systems need to perform, whether by themselves or in collaboration with client PC and server operating systems. Disclosure of those insights reveals knowledge that can never be erased from the memory of the recipients.
|
134. Nezvratná povaha sdělení prvků duševního vlastnictví je zřejmá zejména v případě obchodního tajemství. V projednávaném případě se duševní vlastnictví zakládá na koncepcích společnosti Microsoft, týkajících se způsobu dosažení určitých úkolů, které musí operační systémy pro servery vykonávat samy o sobě nebo ve spolupráci s operačními systémy pro klientské osobní počítače a pro servery. Zpřístupnění těchto koncepcí nebude již nikdy možné vymazat z paměti nabyvatele takových informací.
|
|
135. The compulsory licensing of copyrighted information also has irreversible effects on competition. By studying the specifications for copyrighted communications protocols, Microsoft’s competitors will be able to obtain detailed knowledge of the inner workings of its operating systems and to use that knowledge in their own products. It will be impossible to determine subsequently that that knowledge is not being used by Microsoft’s competitors.
|
135. Povinnost poskytnout licenci pro informace chráněné autorským právem má rovněž nezvratné účinky pro konkurenci. To, že budou konkurenti společnosti Microsoft studovat specifikace komunikačních protokolů chráněné autorským právem jim totiž umožní získat důkladnou znalost vnitřního fungování operačních systémů a využít jich pro své vlastní výrobky. Nebude možné následně ověřit, že tato znalost konkurenty společnosti Microsoft využívána není.
|
|
136. The compulsory licensing of patents also causes irreparable harm. Admittedly, following annulment of the Decision, Microsoft would be able to bring proceedings against third parties in order to prevent them from using the patented technology, but it would be a particularly complicated and inefficient exercise to attempt to ascertain whether or not Microsoft’s technology was still being used, and products created in the meantime and incorporating Microsoft’s inventions would probably remain in distribution channels and in the hands of customers.
|
136. Povinné udělení licence pro patenty způsobuje také nenapravitelnou škodu. Lze připustit, že zrušení rozhodnutí by umožnilo společnosti Microsoft podat žalobu proti třetím stranám, aby jim bylo zabráněno v používání technologie chráněné patentem, ale bylo by obzvláště komplikované a neefektivní zkoušet ověřit, zda technologie společnosti Microsoft je ještě stále používána, či nikoli a mezitím by již vyrobené výrobky zahrnující vynálezy společnosti Microsoft pravděpodobně zůstaly v distribuci a v rukou zákazníků.
|
|
137. Although the Decision allows Microsoft to license its intellectual property on ‘reasonable and non-discriminatory terms’, which presumably implies payment of a royalty, the damage to its intellectual property rights would not be cured by the receipt of such a royalty (see, to that effect, the order in IMS Health v Commission , paragraph 133 above, paragraph 125).
|
137. Přestože rozhodnutí umožňuje společnosti Microsoft poskytovat licence pro své duševní vlastnictví za „rozumných a nediskriminujících podmínek“, což pravděpodobně zahrnuje i zaplacení poplatku, škoda způsobená na duševním vlastnictví by nebyla nahrazena přijetím takového poplatku (viz v tomto smyslu usnesení IMS Health v. Komise, bod 133 výše, bod 125).
|
|
– Interference with Microsoft’s business freedom
|
– Zásah do obchodní svobody společnosti Microsoft
|
|
138. Microsoft refers to the orders of the President of the Court of First Instance in Case T-41/96 R Bayer v Commission [1996] ECR II-381, paragraph 54, and IMS Health v Commission , paragraph 133 above (paragraph 130) and maintains that, as in the cases in which those orders were made, its ability to determine freely the crucial elements of its business policy would be compromised by the implementation of the Decision.
|
138. Microsoft odkazuje na usnesení předsedy Soudu ze dne 3. června 1996, Bayer v. Komise (T‑41/96 R, Recueil, s. II‑381, bod 54) a IMS Health v. Komise, bod 133 výše (bod 130), a tvrdí, že stejně jako v případech, v rámci nichž byla tato usnesení učiněna, jeho svoboda volně určit klíčové elementy obchodní strategie by byla výkonem rozhodnutí ohrožena.
|
|
(iii) Freedom to communicate information
|
i) Ke svobodě sdělovat informace
|
|
139. In the present case, it is not Microsoft’s business policy to offer a general licence for its communications protocols. The licensing of its client-to-server protocols was agreed in the United States Settlement, but that settlement does not cover the licensing of its server-to-server communications protocols. By requiring Microsoft to deliver the specifications for its server-to-server communications protocols, most of which have never been drawn up, the Decision forces Microsoft to become a purveyor of technology to its competitors in the server operating system sector.
|
139. V projednávaném případě není součástí obchodní politiky společnosti Microsoft udělovat obecnou licenci na komunikační protokoly. Microsoft uvádí, že poskytování licence na jeho komunikační protokoly klient–server byl dohodnuto v rámci americké dohody, ale toto ujednání nezahrnuje udělování licence na komunikační protokoly server–server. Stanovením povinnosti pro Microsoft poskytnout specifikace komunikačních protokolů server–server, z nichž většina nebyla ani zaznamenána, činí rozhodnutí Microsoft dodavatelem technologie ve prospěch jeho konkurentů v oblasti operačních systémů pro servery.
|
|
140. Microsoft then explains the differences between, on the one hand, the United States Settlement and the agreement with Sun Microsystems and, on the other hand, the Decision.
|
140. Microsoft poté vysvětluje rozdíl mezi jednak americkou dohodou a dohodou uzavřenou se společností Sun Microsystems a jednak rozhodnutím.
|
|
141. The United States Settlement provides for the licensing of client-to-server communications protocols for the sole purpose of ensuring interoperability with Windows client PC operating systems, unlike the Decision, which requires the licensing of the same protocols for use in work group server operating systems which provide file and print services and user and group administration services to any Windows Client PC or server operating system.
|
141. Americká dohoda stanoví, že jediným cílem poskytnutí licence na komunikační protokoly klient–server je zajistit interoperabilitu s operačními systémy Windows pro klientské osobní počítače, na rozdíl od rozhodnutí, které ukládá poskytnutí licence pro tytéž protokoly k jejich použití v operačním systému pro skupinové pracovní servery poskytující služby sdílení souborů a tiskáren a služby uživatelské a skupinové podpory pro všechny operační systémy Windows pro klientské osobní počítače nebo pro servery.
|
|
142. The settlement concluded with Sun Microsystems – the only complainant before the Commission – in April 2004 comprises a series of reciprocal agreements whereby the parties agreed to collaborate in product development and to conclude cross-licences, including licences covering the types of communications protocols concerned by the Decision. Microsoft emphasises that the cross-licences make provision for consideration in the form of access to Sun Microsystems’ intellectual property and provide Sun Microsystems with an incentive to respect Microsoft’s intellectual property in its licensed technology. The reciprocal nature of those agreements provides Microsoft with the consideration specifically lacking in the compulsory licensing ordered by the Decision.
|
142. Dohoda uzavřená v dubnu 2004 se společností Sun Microsystems – společností, která si jako jediná stěžovala u Komise – se skládá ze souboru recipročních dohod, v nichž se strany dohodly spolupracovat ve vyvíjení výrobků a uzavřít vzájemné licence, včetně licencí zahrnujících typy komunikačních protokolů dotčených rozhodutím. Microsoft zdůrazňuje, že vzájemné licence mu přitom zajišťují protihodnotu ve formě přístupu k duševnímu vlastnictví společnosti Sun Microsystems a podněcují Sun Microsystems k respektování duševního vlastnictví licencované technologie společnosti Microsoft. Reciproční povaha těchto dohod poskytuje společnosti Microsoft protihodnotu, což přesně chybí v rozhodnutí, jež stanoví povinnost poskytovat licence.
|
|
(iv) Freedom to develop products
|
ii) Ke svobodě vyvíjet výrobky
|
|
143. Microsoft maintains that implementation of the Decision would deprive it of its capacity to develop its products. The compulsory licensing of its communications protocols would definitively compromise its freedom to decide how to develop its products. The future improvement of those protocols and, ultimately, Microsoft’s capacity to innovate would be affected, as the Madnick & Meyer report shows. Once third-party products begin to depend on the design features of a Windows server operating system rather than calling upon its functionality through published interfaces, Microsoft’s capacity to change those design features with the aim of improving the product will be reduced. The Commission’s assertions to the contrary in its observations of 21 July 2004 ignore commercial reality. It is already an engineering challenge for Microsoft, in the context of successive releases of new Windows server operating systems, to maintain backward compatibility with the thousands of published interfaces used by third-party software programs. The task of adding new functionalities and improving the performance, security and reliability of existing functionality would be made considerably more difficult if third-party software programs were calling upon Windows functionality using what were formerly confidential protocols (Madnick & Meyer reports, annexes R.2 and T.7).
|
143. Microsoft uvádí, že výkon rozhodnutí by ho zbavil schopnosti vyvíjet své výrobky. Povinné poskytování licence na komunikační protokoly by definitivně ohrozilo jeho svobodu rozhodování o vývoji jeho výrobků. Budoucí zlepšování těchto protokolů a konečně schopnost společnosti Microsoft déle inovovat by tím byly dotčeny, jak ukazuje i zpráva Madnick a Meyer. Microsoft k tomu uvádí, že jakmile výrobky třetích stran začnou být závislé spíše na designových znacích operačního systému Windows než na použití vlastních funkcí prostřednictvím zveřejněných rozhraní, schopnost společnosti Microsoft změnit tyto designové znaky s cílem zdokonalení výrobku bude snížena. Opačná tvrzení v tomto smyslu uvedená Komisí v jejím vyjádření ze dne 21. července 2004 nezohledňují obchodní realitu. Z hlediska společnosti Microsoft představuje již technickou výzvu samotné zajištění, v souvislosti s postupným uváděním na trh nových operačních systémů Windows, zpětné slučitelnosti s tisíci vydanými rozhraními, jež jsou používána počítačovými programy třetích stran. Přidávání nových funkcí a zlepšování funkcí, bezpečnosti a spolehlivosti existujících funkcí by bylo ještě více ztíženo, pokud by počítačové programy třetích stran používaly funkce Windows a využívaly původně důvěrné protokoly (zprávy Madnick a Meyer, přílohy R.2 a T.7).
|
|
(v) The need to ‘harden’ the protocols
|
iii) K nutnosti „posilování“ protokolů
|
|
144. Private protocols are not designed to be used in unknown third-party software products. Consequently, the disclosure of a large number of private communications protocols might lead to malfunctions, crashes and security risks. Microsoft would then have to devote part of its resources to ‘hardening’ the protocols against inadvertent and malicious use, which often requires the addition of protective code or substantial additional testing before products using the communications protocols can be released. In that regard, the Decision irreversibly affects Microsoft’s freedom to develop its products in whatever way it deems appropriate.
|
144. Soukromé protokoly nejsou vyvinuty ke svému použití v neznámých softwarových výrobcích třetích stran. V důsledku toho by zpřístupnění velkého počtu soukromých komunikačních protokolů mohlo vést k narušení funkcí, poruchám a bezpečnostním rizikům. Microsoft by tedy musel věnovat část svých zdrojů na „posilování“ protokolů proti jejich neuváženému a svévolnému používání, což často vyžaduje přidání ochranných kódů nebo podstatné dodatečné testování před tím, než mohou být výrobky používající komunikační protokoly zpřístupněny. V tomto ohledu rozhodnutí nevratně ovlivňuje svobodu společnosti Microsoft vyvíjet své výrobky jakýmkoliv způsobem, který uzná za vhodný.
|
|
145. In its observations of 19 August 2004, Microsoft further states that providing competitors with specifications for communications protocols that were never intended for any purpose other than communicating between Windows server operating systems would expose customers to technical vulnerabilities. It refers on that point to the Madnick & Meyer reports, annexes R.2 and T.7. Such protocols make numerous assumptions about the internal workings of the server operating systems that jointly provide work group services. Consequently, they do not have the protective mechanisms which they would have if they had been designed to communicate with third-party software products. While it would be possible for Microsoft to ‘harden’ the implementations of its communications protocols in the future, there are millions of Windows server operating systems in customer networks using the protocols in their current state. It is not feasible to retrofit those products to protect them against improper use of the communications protocols, because adding the necessary protective mechanisms would require extensive changes to products already in use. Although the Commission derides what it refers to as ‘security through obscurity’ (annex S.2), customers would be unhappy to learn that disclosures ordered by the Commission made existing Windows server operating systems vulnerable to malfunction (Madnick & Meyer report, annex T.7). The protocols are complicated and the chances of a mistake in implementing them in another work group server operating system are high. Such a mistake could lead to significant data loss and data corruption, with concomitant harm to Microsoft and its customers. Needless to say, customers take data loss and corruption seriously and Microsoft would suffer serious harm, in particular to its reputation, if the existing base of Windows server operating systems were placed at risk by the incorrect use of Microsoft’s communications protocols. The Commission suggests that ‘any harm would be reversible … once the Decision is annulled’. However, annulment could not restore lost or corrupted data, nor would it restore Microsoft’s good name.
|
145. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 dále uvádí, že to, že by poskytl svým konkurentům specifikace komunikačních protokolů, které nebyly nikdy zamýšleny pro jiný účel než zajištění komunikace mezi operačními systémy Windows pro servery, by vystavilo zákazníky technické zranitelnosti. Odkazuje v tomto smyslu na zprávy Madnick a Meyer, přílohy R.2 a T.7. Takové protokoly musí disponovat četnými předpoklady pro vnitřní fungování operačních systémů pro servery, jež společně poskytují služby pro pracovní skupiny. V důsledku toho nemají ochranné mechanismy, které by byly měly, kdyby byly vyvinuty pro komunikaci se softwarovými výrobky třetích stran. Zatímco pro Microsoft by bylo možné v budoucnosti „posílit“ uplatňováním jeho komunikačních protokolů, existují milióny operačních systémů Windows pro servery v rámci zákaznické sítě, již používají protokoly v jejich současném stavu. Není proveditelné zpětně měnit tyto výrobky s cílem jejich ochrany proti nesprávnému používání komunikačních protokolů, jelikož přidání nezbytných ochranných mechanismů by vyžadovalo rozsáhlé změny výrobků, které jsou již používány. Přestože Komise ironizuje to, co označuje za „dosažení bezpečnosti prostřednictvím zapomenutí“ (příloha S.2), zákazníci by neuvítali, kdyby se dozvěděli, že zpřístupnění nařízené Komisí učinilo stávající operační systémy Windows pro servery náchylné k nesprávnému fungování (zpráva Madnick a Meyer, příloha T.7). Protokoly jsou složité a možnost výskytu chyby při jejich zavádění do jiného operačního systému pro skupinové pracovní servery je vysoká. Taková chyba by mohla vést k významné ztrátě a poškození údajů a současně způsobit škodu společnosti Microsoft a jejím zákazníkům. Není třeba uvádět, že zákazníci berou ztrátu dat a jejich poškození vážně a společnosti Microsoft by vznikla škoda, zejména pokud by byla poškozena její dobrá pověst z důvodu ohrožení stávajících základů operačních systémů Windows pro servery nesprávným použitím jejích komunikačních protokolů. Komise tvrdí, že „jakákoliv škoda by byla napravitelná […], jakmile by bylo rozhodnutí zrušeno“. Nicméně zrušení rozhodnutí by neobnovilo ztracené nebo poškozené údaje ani by nemohlo vrátit dobrou pověst společnosti Microsoft.
|
|
– Irreversible change in market conditions
|
– Nezvratná změna podmínek na trhu
|
|
146. Microsoft maintains that compulsory licensing would irremediably change prevailing market conditions to its disadvantage. It is apparent that the Commission sought to bring about that change: recital 695 to the Decision states that ‘[i]f Microsoft’s competitors had access to the interoperability information that Microsoft refuses to supply, they could use the disclosures to make the advanced features of their own products available in the framework of the web of interoperability relationships that underpin the Windows domain architecture’.
|
146. Microsoft tvrdí, že povinnost poskytovat licenci by nezvratně změnila stávající podmínky na trhu v jeho neprospěch. Je zjevné, že se Komise snažila o takovou změnu, jak to vyplývá z bodu 695 odůvodnění rozhodnutí, podle kterého, „pokud by měli konkurenti společnosti Microsoft přístup k informacích týkajícím se interoperability, které Microsoft odmítl poskytnout, mohli by použít tyto informace k vyvinutí nových funkcí svých vlastních výrobků dostupných v rámci sítě vztahů interoperabilty, která podepírá prostředí Windows“.
|
|
147. In order to demonstrate the irreversible change that will occur on the market, Microsoft claims that examination of the detailed specifications for communications protocols which it owns, made possible by compulsory licensing, will reveal to competitors important aspects of the design of Windows server operating systems. As explained in the Madnick & Meyer report, the specifications for formerly private communications protocols would be particularly likely to reveal information about the internal design of operating systems because those protocols are often dependent on their specific implementation in software code. The use of such communications protocols by third parties would therefore entail specifying many details, although those details remain implicit when the protocols are used privately by different copies of the same operating system running on different servers.
|
147. K prokázání nezvratné změny na trhu Microsoft uvádí, že zkoumání detailních specifikací komunikačních protokolů, jejichž je vlastníkem, které bude umožněno v rámci povinnosti poskytnout licence, odhalí konkurentům důležité aspekty koncepce operačních systémů Windows pro servery. Jak je vysvětleno ve zprávě Madnick a Meyer, specifikace dříve tajných komunikačních protokolů by zejména pravděpodobně odhalily informace o vnitřní koncepci operačních systémů, neboť tyto protokoly jsou často závislé na jejich zavedení ve zdrojovém kódu. Použití těchto komunikačních protokolů třetími stranami tedy vyžaduje uvedení různých podrobností, zatímco tyto podrobnosti zůstávají implicitními, když jsou protokoly soukromě používány jednotlivými rozmnoženinami stejného operačního systému fungujících na různých serverech.
|
|
148. The large-scale disclosure of such information would enable Microsoft’s competitors to reproduce in their server operating systems a range of functionality that Microsoft has developed through its own research and development efforts. The resulting damage to Microsoft would extend beyond the scope of the compulsory disclosure, beyond the work group server operating system market and indeed beyond the geographic scope of a compulsory licence.
|
148. Zpřístupnění takových informací v širokém rozsahu by umožnilo konkurentům společnosti Microsoft kopírovat v jejich operačních systémech pro servery soubor funkcí, který Microsoft vyvinul díky svým vlastním výzkumným a vývojovým snahám. Poškození společnosti Microsoft by tak přesáhlo rozsah povinného zpřístupnění, trh operačních systémů pro skupinové pracovní servery a dokonce geografický rozsah povinně poskytované licence.
|
|
The balance of interests
|
K vážení zájmů
|
|
149. Microsoft maintains, first, that the Communities’ interest in imposing an effective remedy does not require the immediate implementation of Article 5(a) to (c) of the Decision.
|
149. Microsoft zaprvé uvádí, že zájem Společenství na zjednání účinné nápravy nevyžaduje okamžitý výkon čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí.
|
|
150. First of all, as the purpose of Article 82 EC is ‘to safeguard the interests of consumers, rather than to protect the position of particular competitors’ (order in IMS Health v Commission , paragraph 133 above, paragraph 145), significant weight should be given to the absence of harm to consumers. In the present case, customers benefit from various interoperability solutions. Thus, in five years of proceedings before the Commission, not a single undertaking stated that it wanted to choose a non-Windows server operating system but was forced by interoperability concerns to choose a Windows server operating system.
|
150. Jelikož účelem článku 82 ES je „zajistit ochranu zájmů spotřebitelů spíše než ochranu postavení jednotlivých konkurentů“ (usnesení IMS Health v. Komise, bod 133 výše, bod 145), zvláštní pozornost by měla být nejdříve věnována neexistenci škody vzniklé spotřebiteli. V projednávaném případě zákazníci mají prospěch z jednotlivých řešení interoperability. Tak jako v tomto případě během pětiletého řízení před Komisí neuvedl ani jeden podnik, že si chtěl zvolit jiný operační systém pro servery než Windows, ale že z důvodů obav ohledně interoperabilty byl nucen zvolit si operační systém Windows.
|
|
151. Next, the implementation of the remedy provided for in Article 5 of the Decision is unnecessary, since Microsoft’s competitors have no urgent need for access to its communications protocols. Furthermore, in Microsoft’s submission, the Commission itself does not claim that competition between vendors of work group server operating systems would disappear in the short term should Article 5 of the Decision be suspended.
|
151. Dále, provedení opatření pro nápravu stanovených v článku 5 rozhodnutí není nutné, jelikož konkurenti společnosti Microsoft nepotřebují naléhavě mít přístup k jejím komunikačním protokolům. Navíc, uvádí Microsoft, samotná Komise netvrdí, že konkurence mezi prodejci operačních systémů pro skupinové pracovní servery by zanikla v krátkodobém horizontu, pokud by vykonatelnost článku 5 rozhodnutí byla odložena.
|
|
152. On that point, Microsoft claims that its competitors’ products are competitive at present and provides various studies and projections concerning Linux, UNIX and Novell in support of that contention.
|
152. Microsoft k tomu uvádí, že výrobky jeho konkurentů jsou konkurenceschopné již nyní a uvádí k tomu podpůrně různé studie a projekce ohledně Linux, UNIX a Novell.
|
|
153. Microsoft further submits that the Commission has not established a link between the remedy provided for in Article 5 of the Decision and any request formulated by suppliers of work group server operating systems. Neither Sun Microsystems, Novell nor Free Software Foundation/Samba have asked Microsoft to licence its communications protocols.
|
153. Microsoft navíc uvádí, že Komise neprokázala spojitost mezi opatřeními pro nápravu uvedenými v článku 5 rozhodnutí a požadavky vyjadřovanými poskytovateli operačních systémů pro skupinové pracovní servery. Microsoft upřesňuje, že Sun Microsystems, Novell a Free Software Foundation/Samba ji nepožádaly o licenci pro komunikační protokoly.
|
|
154. The advantage which those competitors may derive from being able to discover how Microsoft has addressed certain issues in the design of server operating systems cannot prevail over Microsoft’s legitimate interest in protecting its own technology. When the interests are weighed up, the public interest in maintaining effective competition must clearly take precedence over the interests of Microsoft’s competitors alone.
|
154. Výhoda, kterou mohou tito konkurenti získat na základě možnosti zjistit, jak Microsoft vyřešil různé problémy koncepcí operačních systémů, nemůže převážit nad oprávněným zájmem společnosti Microsoft chránit vlastní technologii. Při vyvážení zájmů musí mít veřejný zájem na udržení efektivní konkurence jasně přednost před zájmem konkurentů společnosti Microsoft.
|
|
155. The risk that competing server operating systems suppliers might exit the market should the effects of Article 5 of the Decision be suspended does not exist. Microsoft’s competitors have been licensing their server operating systems to enterprise customers for many years without providing access to the specifications for the communications protocols that the Decision would require Microsoft to deliver to them. In support of its analysis, Microsoft provides various data relating to certain of its competitors on the market in question.
|
155. Neexistuje riziko, že by konkurenční poskytovatelé operačních systémů pro servery opustili trh, pokud by byla vykonatelnost článku 5 rozhodnutí odložena. Konkurenti společnosti Microsoft poskytovali licence pro své operační systémy pro servery po mnoho let, aniž by měli přístup ke specifikacím komunikačních protokolů, které má podle rozhodnutí Microsoft poskytnout jim. Na podporu své analýzy Microsoft poskytuje jednotlivé údaje týkající se některých z jeho konkurentů na daném trhu.
|
|
156. Last, Microsoft contends that it cannot be maintained that the implementation of the Decision is urgent, since the administrative procedure, during which the Commission’s assessment of the situation constantly changed, lasted five years.
|
156. Konečně podle společnosti Microsoft nelze tvrdit, že výkon rozhodnutí je naléhavé povahy, neboť správní řízení, během kterého se posouzení Komise neustále měnilo, trvalo pět let.
|
|
157. Second, in the exercise consisting in balancing the interests, account should be taken of the Communities’ obligations under international treaties, including the TRIPS Agreement, and also of the merits of the main action. On that last aspect, Microsoft submits, in reliance on the order of the President of the Court of Justice of 11 April 2002 in Case C-481/01 P(R) NDC Health v IMS Health and Commission [2002] ECR I-3401, that the merits of its main action must be taken into account in the balancing of interests. In the present case, it is particularly clear that the Commission has not established that the criteria laid down in the case-law (judgment in IMS Health , paragraph 99 above) which permit an undertaking in a dominant position to be compelled to grant licences to its competitors were satisfied.
|
157. Zadruhé je třeba v rámci vážení zájmů zohlednit jednak povinnosti Společenství vyplývající z mezinárodních smluv, včetně Dohody TRIPS, a jednak opodstatněnost žaloby v hlavním řízení. K tomuto poslednímu aspektu Micorosft uvádí, opíraje se o usnesení předsedy Soudu ze dne 11. dubna 2002 ve věci C‑481/01 P(R) NDC Health v. IMS Health a Komise [C‑481/01 P (R), Recueil s. I‑3401], že opodstatněnost jeho žaloby v hlavním řízení musí být zohledněna při vážení zájmů. V projednávané věci je zejména zřejmé, že Komise neprokázala, že byla splněna kritéria uvedená v judikatuře (rozsudek IMS Health, bod 99 výše) umožňující donutit podnik v dominantním postavení poskytnout licenci svým konkurentům.
|
|
158. Third, and last, Microsoft states that since the adoption of the Decision Sun Microsystems has reached an agreement with Microsoft which addresses all the concerns underlying its complaint to the Commission. There is therefore no immediate need to implement the Decision while the main action is pending.
|
158. Zatřetí Microsoft uvádí, že Sun Microsystems uzavřela od přijetí rozhodnutí dohodu o smíru se společností Microsoft, která řeší všechny problematické okruhy, které vedly k podání žaloby ke Komisi. Žádná okamžitá potřeba tedy nevyžaduje, aby došlo k provedení rozhodnutí v době, kdy je stále projednávána věc v hlavním řízení.
|
|
159. ACT claims that unless the remedy is suspended it will produce serious and irreparable effects owing to the damage to the strength and value of its members’ intellectual property rights in the EEA.
|
159. ACT uvádí, že pokud nebude vykonatelnost opatření pro nápravu odložena, bude to mít vážné a nenapravitelné následky v důsledku zásahu do síly a hodnoty práv k duševnímu vlastnictví jeho členů v EHP.
|
|
160. More specifically, ACT maintains, first, that the immediate applicability of the remedy would constitute a groundbreaking precedent in the compulsory licensing of intellectual property rights which would quickly and substantially reduce the value of the intellectual property rights owned by its members. In that regard, ACT claims that the Commission has interpreted and applied Article 82 EC in a way that is inconsistent with the Community’s obligations under Articles 13, 31 and 39 of the TRIPS Agreement.
|
160. ACT konkrétněji tvrdí, že zaprvé okamžitá použitelnost opatření pro nápravu by znamenala zlomový precedent v povinném poskytování licencí k právům k duševnímu vlastnictví, což by rychle a podstatným způsobem snížilo hodnotu práv k duševnímu vlastnictví jeho členů. V této souvislosti ACT uvádí, že Komise vyložila a uplatnila článek 82 ES způsobem, který je neslučitelný s povinnostmi Společenství podle článků 13, 31 a 39 Dohody TRIPS.
|
|
161. ACT maintains, second, that disclosure of the communications protocols which have thus far been the exclusive property of Microsoft would result in the instability of Windows Client PC and server operating systems, which would immediately cause significant harm for its members.
|
161. Zadruhé ACT tvrdí, že zpřístupnění komunikačních protokolů dříve ve výlučném vlastnictví společnosti Microsoft by vedlo k nestabilitě operačního systému Windows pro klientské osobní počítače a pro servery, což by okamžitě vedlo ke vzniku vážné škody jejím členům.
|
|
162. CompTIA submits that, in so far as it requires Microsoft to supply its intellectual property to any undertaking present on the servers market, the remedy provided for in Article 5 of the Decision will reduce the level of protection for the entire information technology and communications industry, give rise to legal uncertainty and have the immediate effect of reducing investment in the technology sector and therefore the general level of economic activity.
|
162. CompTIA se domnívá, že opatření pro nápravu uvedená v článku 5 rozhodnutí v rozsahu, ve kterém je ukládáno společnosti Microsoft sdělit své duševní vlastnictví všem podnikům na trhu serverů, sníží úroveň ochrany celé oblasti informačních technologií a komunikací, způsobí právní nejistotu a jejím přímým následkem bude snížení investic v odvětví informačních technologií, a tím celkové snížení úrovně hospodářské činnosti.
|
|
163. CompTIA further contends that the serious and irreparable damage which that remedy will cause to the entire sector, and also to the members of CompTIA, exceeds any possible adverse effect which the lack of immediate disclosure could have on the public interest or the interest of third parties. In that context, CompTIA states that no evidence has been brought to its attention of an interoperability problem on the servers market, even though it plays a greater role than any other trade association in certifying the qualifications of technology industry workers in the servers sector.
|
163. CompTIA konstatuje, že vážná a nenapravitelná škoda, kterou tato opatření způsobí v celém odvětví, jakož i členům CompTIA, přesahuje případný nepříznivý vliv, který by měl nedostatek okamžitého zpřístupnění na veřejný zájem nebo zájmy třetích stran. V této souvislosti CompTIA uvádí, že nebyla informována o žádné skutečnosti poukazující na existenci problému interoperability na trhu serverů, přestože má při ověřování schopností pracovníků v oblasti technologie v odvětví serverů větší úlohu než jakákoliv jiná obchodní sdružení.
|
|
b) Arguments of the Commission and the parties granted leave to intervene in support of the form of order which it seeks
|
b) Argumenty Komise a účastníků řízení, kterým bylo povoleno vedlejší účastenství na podporu návrhů Komise
|
|
164. The Commission contends, by way of preliminary submission, that the application for suspension of implementation of Article 5(a) to (c) of the Decision relies to a large extent on the assessment of the impact which the Decision is supposed to have on the exercise of Microsoft’s ‘intellectual property rights’; it makes a number of introductory observations in that regard. In its observations of 13 September 2004, the Commission states that even on the assumption that Microsoft has expressly shown that the Decision would force it to license its intellectual property rights, the Commission’s argument would remain just as valid. FSF-Europe supports the Commission’s argument.
|
164. Komise na úvod uvádí, že návrh na odklad vykonatelnosti čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí spočívá do značné míry na posouzení dopadu, který se předpokládá, že rozhodnutí bude mít na výkon práv k duševnímu vlastnictví společnosti Microsoft, a uvádí v této souvislosti několik úvodních poznámek. Komise ve svém vyjádření ze dne 13. září 2004 upřesňuje, že i za předpokladu, že by Microsoft výslovn ě prokázal, že rozhodnutí by ho nutilo k poskytování licencí pro svá práva k duševnímu vlastnictví, by argumentace Komise zůstala stále platnou. FSF-Europe podporuje argumentaci Komise.
|
|
Preliminary observations
|
Úvodní vyjádření
|
|
165. First of all, the Commission states that Article 5(a) to (c) of the Decision requires Microsoft to provide technical documentation, called ‘specifications’, which describes in detail the ‘protocols’ referred to in Article 1(1) of the Decision. However, it is important to distinguish that technical documentation from the source code of Microsoft’s products. A competitor wishing to write a server operating system that understands Microsoft’s protocols will have to write code in its product that implements the specifications. Two programmers implementing the same protocol specifications will not write the same source code and the performances of their programmes will be different (recitals 24, 25, 698 and 719 to 722). From that aspect, the protocols may be compared with a language whose syntax and vocabulary are the specifications, since the mere fact that two persons learn the syntax and the vocabulary of the same language does not mean that they will use it in the same way.
|
165. Komise nejprve uvádí, že čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí zavazuje společnost Microsoft poskytnout technickou dokumentaci nazvanou „specifikace“ detailně popisující „protokoly“ uvedené v čl. 1 odst. 1 rozhodnutí. Komise zdůrazňuje, že je přitom nutno rozlišit tuto technickou dokumentaci od zdrojového kódu výrobků společnosti Microsoft. Konkurent, který by si přál vytvořit operační systém pro servery, který bude rozumět protokolům společnosti Microsoft, by totiž musel svému výrobku dát zdrojový kód, který umožní provést specifikace. Dva programátoři, kteří budou provádět stejné specifikace protokolu přitom nenapíší stejný zdrojový kód a výkony jejich programů se budou lišit (body 24, 25, 698 a 719 až 722 odůvodnění). Z tohoto hlediska mohou být protokoly přirovnány k jazyku, jehož syntax a slovní zásobu představují specifikace, jelikož pouhá skutečnost, že pokud se dvě osoby naučí syntax a slovní zásobu jednoho jazyka ještě neznamená, že ho budou používat stejným způsobem.
|
|
166. Next, against that background, the Commission examines the various intellectual property rights on which Microsoft relies.
|
166. Dále Komise s ohledem na tyto skutečnosti zkoumá jednotlivá práva k duševnímu vlastnictví, kterých se Microsoft dovolává.
|
|
– Copyright
|
– K autorskému právu
|
|
167. As regards, first, copyright, the Commission maintains that Microsoft’s contentions are inaccurate, if not misleading. Microsoft wrongly gives the impression that the use of interoperability information in order to make interoperability effective normally constitutes breach of copyright. Microsoft is also wrong to state that copyright protection extends to the communications protocols and to rely on copyright in the ‘specifications’ to support its contention that the use of the knowledge contained in those specifications constitutes breach of copyright.
|
167. Ohledně autorského práva Komise nejdříve uvádí, že tvrzení společnosti Microsoft jsou nepřesná, ne-li dokonce klamavá. Microsoft totiž jednak vyvolává mylný dojem, že použití informací týkajících se interoperability pro účely jejího zefektivnění je za normálních okolností porušením autorského práva. Microsoft se dále mýlí, když uvádí, že ochrana autorského práva zahrnuje komunikační protokoly a dovolává se autorského práva ohledně specifikací na podporu tvrzení, že použití znalostí obsažených v těchto specifikacích je porušením autorského práva.
|
|
168. Although the Commission does not rule out the possibility that those specifications may, as such, be covered by copyright, it maintains that that does not mean that the use of the information contained in that document, in the form of implementation in an operating system, constitutes a breach of copyright, since, as the Decision states, implementation of a specification does not constitute copying, but leads to a clearly distinct work (recitals 25, 570 et seq. and 719 et seq.)
|
168. Přestože Komise nevyloučila možnost, že specifikace by mohly jako takové být předmětem autorského práva, domnívá se, že to neznamená, že použití informací obsažených v tomto dokumentu, prostřednictvím zavádění operačního systému, představuje porušení autorského práva, neboť, jak to uvádí rozhodnutí, zavedení specifikace není rozmnožováním, ale vede k zcela jasně odlišnému dílu (body 25, 570 a následující odůvodnění a bod 719 a následující odůvodnění).
|
|
169. In its observations of 13 September 2004, the Commission maintains, essentially, that implementation of the communications protocols does not constitute a form of exploitation prohibited by copyright.
|
169. Komise ve svém vyjádření ze dne 13. září 2004 v podstatě uvádí, že zavedení komunikačních protokolů nepředstavuje způsob užívání zakázaný autorským právem.
|
|
170. From the many comments made by the Commission on Microsoft’s observations of 19 August 2004, it is appropriate to mention the answers made more specifically to five categories of arguments.
|
170. Mezi četnými poznámkami Komise ohledně vyjádření společnosti Microsoft ze dne 19. srpna 2004 je třeba zmínit odpovědi zaměřené specificky na pět kategorií argumentů.
|
|
171. First, the Commission states that Microsoft relied for the first time in its observations of 19 August 2004 on a right of ‘disclosure’ (paragraph 119 above). The Commission observes that Article 6bis of the Berne Convention, which sets out the ‘moral rights’ of the copyright owner, does not mention that right and that, accordingly, an obstacle to the exercise of that alleged right cannot be contrary to the ‘normal exploitation of the computer program’ as defined in Article 6(3) of Directive 91/250, since that provision provides that that exploitation must be interpreted ‘in accordance with the provisions of the Berne Convention’. At most, the right of disclosure is a ‘moral right’ which cannot be licensed. Furthermore, reliance on a right of disclosure is difficult to reconcile with the fact that Microsoft’s products are on the market, that persons are able to observe, study or test them and, under certain circumstances, to decompile them. Last, Microsoft’s reasons for refusing disclosure of the information concerned are purely economic and therefore have nothing to do with the rationale of the right in question.
|
171. Komise zaprvé uvádí, že Microsoft se poprvé ve svém vyjádření ze dne 13. srpna 2004 odvolával na právo „zpřístupnění“ (bod 119 výše). Komise konstatuje, že čl. 6a Bernské úmluvy, který stanoví „morální práva“ majitele autorského práva, toto právo nezmiňuje, a že proto překážka výkonu takového údajného práva nemůže být v rozporu s „normálním užíváním počítačového programu“, jak je definuje čl. 6 odst. 3 směrnice 91/250, jelikož toto ustanovení stanoví, že užívání musí být vykládáno „v souladu s ustanoveními Bernské úmluvy“. Navíc je právo zpřístupnění „morálním právem“, na které nelze poskytnout licenci. Navíc, dovolávání se práva na zpřístupnění lze jen těžko uvést do souladu se skutečností, že výrobky společnosti Microsoft jsou na trhu, je možno je studovat a zkoušet a za určitých okolností je možno provést jejich rozklad. Konečně důvody, kterých se Microsoft dovolává v souvislosti s odmítnutím zpřístupnit příslušné informace jsou čistě hospodářské povahy, a tudíž nemají nic společného s důvodem existence daného práva.
|
|
172. Second, the Commission disputes that the technical documentation which will have to be disclosed can be regarded as a ‘computer program’ protected by Directive 91/250, on the ground that it constitutes ‘preparatory design material’ for a computer program (paragraph 118 above). The information in question is not composed ex ante as an internal aid to the creation of Microsoft’s programs but written ex post for the sole purpose of disclosing only limited information to Microsoft’s competitors.
|
172. Zadruhé Komise popírá, že technickou dokumentaci, která má být zpřístupněna, lze pokládat za „počítačový program“ chráněný na základě směrnice 91/250 z toho důvodu, že se jedná o „přípravný koncepční materiál“ počítačového programu (bod 118 výše). Příslušné informace nejsou sestavované ex ante jako vnitřní pomoc pro vytváření programů společnosti Microsoft, ale ex post , s jediným cílem, kterým je zpřístupnit konkurentům společnosti Microsoft pouze omezené informace.
|
|
173. In response to Microsoft’s assertion, based on Article 4 of Directive 91/250, that implementation of the protocols in question would ‘almost certainly’ be an adaptation or translation of the specifications covered by Microsoft’s copyright (paragraph 120 above), the Commission states that the applicant fails to substantiate that assertion. The text of Directive 91/250 and its legislative history lead to the conclusion that writing interfacing software on the basis of interface specifications is not normally covered by Article 4 of that directive. Article 6 of Directive 91/250 is based on the premiss that the use of interoperability information, extracted by decompilation – which is ‘exempted’ – in order to ‘achieve the interoperability of an independently created computer program with other programs’ is not an act in breach of copyright, unless the information is ‘used for the development, production or marketing of a computer program substantially similar in its expression’ to the decompiled program. If Microsoft were correct, Article 6 of Directive 91/250 could never be invoked to build compatible products, since the creation of those products would be an ‘act which infringes copyright’ and therefore prohibited by Article 6(2)(c).
|
173. Komise v odpovědi na tvrzení společnosti Microsoft, založené na článku 4 směrnice 91/250, podle kterého zavedení daných protokolů by bylo téměř jistě zpracováním nebo překladem specifikací chráněných autorským právem společnosti Microsoft (bod 120 výše) uvádí, že navrhovatel v tomto ohledu dostatečně neodůvodnil svá tvrzení. Znění směrnice 91/250, jakož i přípravné práce na této směrnici vedou k závěru, že sepsání softwaru rozhraní na základě specifikací rozhraní není běžně chráněno článkem 4 této směrnice. Článek 6 téže směrnice je totiž založen na předpokladu, že použití informací týkajících se interoperability, získaných rozkladem – který je „osvobozený“ – pro „získání nezbytných informací umožňujících interoperabilitu nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými programy“ není jednáním porušujícím autorské právo, pokud informace nejsou „použity pro vývoj, výrobu nebo uvedení na trh počítačového programu, jehož vyjádření se zásadně podobá“ programu, jehož rozklad byl proveden. Pokud by měl Microsoft pravdu, nebylo by nikdy možné dovolávat se článku 6 směrnice 91/250 pro účely vytvoření slučitelných výrobků, jelikož vytvoření těchto výrobků by bylo „jednáním porušujícím autorské právo“ a jako takové by bylo na základě čl. 6 odst. 2 písm. c) zakázáno.
|
|
174. Third, the Commission refutes the restrictive interpretation by Mr Prescott (Annex T.3) of Article 1(2) of Directive 91/250, which provides that ‘[i]deas and principles which underlie any element of a computer program, including those which underlie its interfaces, are not protected by copyright’. Mr Prescott’s argument that the whole, or the structure, of the ‘ideas’ in question is protected by copyright where they form a ‘substantial part of the protected work’ is flawed because, first, it is not consistent with Article 1(2) and Article 6 of Directive 91/250 and, second, the judgments of the English courts on which he bases his analysis have nothing to do with the present case.
|
174. Zatřetí Komise vyvrací omezující výklad učiněný p. Prescottem (příloha T.3) čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250, který uvádí, že „myšlenky a zásady, na kterých je založena jakákoliv část počítačového programu, včetně těch, na kterých jsou založena jeho rozhraní, nejsou chráněny autorským právem“. Tvrzení pana Prescotta, že dané „myšlenky“ jako celek nebo jejich struktura jsou chráněny autorským právem, pokud představují „podstatnou část chráněného díla“ je totiž nesprávné, jelikož zaprvé není v souladu s čl. 1 odst. 2 a článkem 6 směrnice 91/250 a zadruhé rozsudky britských soudů, na nichž pan Prescott založil svou analýzu, nemají s danou věcí nic společného.
|
|
175. Fourth, as regards Microsoft’s arguments, referred to at paragraph 120 above, which suggest, first of all, that the remedy would lead to a particular ‘temptation’, as it were, for Microsoft’s competitors to develop implementations which infringed its copyright and, next, that the Decision makes no provision for any safeguard against such ‘temptation’, the Commission states that the remedy does not require disclosure of the source code and that, consequently, the prohibition in Article 6(2) of Directive 91/250 on using the information obtained by decompilation ‘for the development, production or marketing of a computer program substantially similar in its expression’ is not applicable.
|
175. Začtvrté ohledně argumentace společnosti Microsoft uvedené v bodě 120 výše, která nejdříve naznačuje, že opatření pro nápravu by vedla k zvláštnímu „pokušení“ pro konkurenty společnosti Microsoft vyvinout implementace porušující autorské právo a dále že rozhodnutí nestanoví žádnou záruku proti takovému „pokušení“, Komise uvádí, že opatření pro nápravu neukládají povinnost zpřístupnit zdrojový kód, a že se v důsledku toho zákaz používat informace získané rozkladem „pro vývoj, výrobu nebo uvedení na trh počítačového programu, jehož vyjádření se zásadně podobá“, uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. c) směrnice 91/250 neuplatní.
|
|
176. Fifth, the Commission maintains that, contrary to Microsoft’s contention (paragraph 129 above), Microsoft has not disclosed the interfaces that third-party software programs need to call upon the functionality of Windows server operating systems. The interfaces to which Microsoft refers are ‘application programming interfaces’ (‘APIs’) which allow applications running on a Windows server operating system to use the services of that server operating system, whereas the interfaces at issue in the present case are those through which a Windows work group server delivers its services to Windows work group networks (recital 210).
|
176. Zapáté má Komise za to, že na rozdíl od toho, co tvrdí Microsoft (bod 129 výše), Microsoft nezpřístupnil rozhraní potřebná pro počítačové programy třetích stran k využívání funkcí operačních systémů Windows pro servery. Komise upřesňuje, že rozhraní, na která Microsoft odkazuje, jsou „rozhraní programových aplikací“ (dále jen „IPA“) umožňující aplikacím fungujícím na operačním systému Windows používat služby tohoto operačního systému pro servery, zatímco rozhraní dotčená v projednávané věci jsou rozhraní, prostřednictvím kterých skupinový pracovní server Windows poskytoval své služby skupinovým pracovním sítím Windows (bod 210).
|
|
– Patents
|
– K patentům
|
|
177. As regards patents, the Commission notes at the outset that during the administrative procedure Microsoft mentioned only one patent application, whereas during the judicial procedure it refers to three European patents and two pending patent applications. Microsoft has not produced the documentation from which it might be determined whether a licence in respect of one or more of those patents would be indispensable for a person implementing the relevant protocols.
|
177. Komise ohledně patentů nejdříve poznamenává, že během správního řízení Microsoft uvedl pouze jednu registraci patentu, zatímco během soudního řízení se odvolává na tři evropské patenty a dva návrhy na registraci patentů. Microsoft neposkytl dokumentaci, ze které by bylo možno určit, zda by licence ohledně jednoho nebo více těchto patentů byly nezbytné pro osobu, která zavádí dané protokoly.
|
|
178. In its observations of 13 September 2004, the Commission states that before the adoption of the Decision Microsoft mentioned the existence of only one patent, on 20 January 2004, whereas the three European patents referred to in the document setting out Mr Knauer’s opinion (Annex T.5; paragraph 91 above) were granted before the end of 2001 and the two European patent applications were, according to that document, filed before the end of 2002. As regards the content of Mr Knauer’s opinion, the Commission observes that Mr Knauer had to ‘rely on information received from Microsoft in regard to the selection of protocols that fall under Article 5 of the Decision’. Neither is it obvious to the Commission that a competitor of Microsoft taking advantage of the implementation of the Decision will be infringing some of the claims in those patents. The doubts expressed as to whether a developer of server software using the relevant protocols in order to communicate with Windows clients would infringe the claims in question are confirmed by Microsoft’s behaviour towards Samba, an ‘open source’ product which implements certain Microsoft communications protocols that the Samba group developers have identified using reverse-engineering techniques. Samba appears to have incorporated SMB’s ‘opportunistic locking’ as early as January 1998 (version 1.9.18) and Dfs as early as April 2001 (version 2.2.0). So far as the Commission is aware, the Samba group has never licensed the patents in question from Microsoft and Microsoft has never claimed that its patents were being infringed by the Samba group. The Commission observes that the three patents in question were all granted before the end of 2001 and that, in view of the technical description which they propose, they appear to relate to the NT 4.0 generation of Microsoft’s products, which predates Windows 2000.
|
178. Komise ve svém vyjádření ze dne 13. září 2004 uvádí, že Microsoft před přijetím rozhodnutí zmínil existenci pouze jednoho patentu, dne 20. ledna 2004, zatímco tři evropské patenty uvedené v dokumentu obsahujícím stanovisko p. Kanuera (příloha T.5; bod 91 výše) byly uděleny před koncem roku 2001 a přihlášky obou evropských patentů byly podle tohoto dokumentu podány před koncem roku 2002. Komise ohledně obsahu stanoviska p. Knauera na úvod poznamenává, že „se musel opírat o informace poskytnuté společností Microsoft ohledně protokolů, na které se vztahuje článek 5 rozhodnutí“. Dále podle Komise není zřejmé, že konkurent, který bude mít prospěch z výkonu rozhodnutí, bude ohrožovat tato patentová práva. Vyjádřené pochybnosti ohledně otázky, zda by vývojář softwaru pro server používající protokoly umožňující komunikaci s klientským Windows ohrozil daná práva, jsou potvrzeny jednáním společnosti Microsoft vůči softwaru Samba, výrobku, který je „volným softwarem“ zavádějícím některé komunikační protokoly společnosti Microsoft, které identifikovali vývojáři skupiny Samba v rámci postupu „reverse engineering“. Podle Komise je totiž zřejmé, že Samba zahrnovala „účelové uzamykací zařízení“ SMB již od ledna 1998 (verze 1.9.18) a DFS od dubna 2001 (verze 2.2.0). Podle toho, co je Komisi známo, skupina Samba nikdy neobdržela licenci na příslušné patenty společnosti Microsoft a Microsoft se nikdy nedovolával zásahu do těchto patentů způsobeného touto skupinou. Komise mj. připomíná, že tři uvedené patenty byly uděleny před koncem roku 2001 a že s ohledem na technický popis, který navrhují, se zdá, že se týkají generace NT 4.0 výrobků společnosti Microsoft, jež jsou předchůdci Windows 2000.
|
|
179. The relationship between Microsoft’s patent claims and the Decision therefore remains unclear.
|
179. Vztah mezi patentovými právy společnosti Microsoft a rozhodnutím tedy zůstává nejasný.
|
|
180. The Commission concludes on that point that Microsoft has not proved that any of its patents would be infringed should Article 5(a) to (c) of the Decision be implemented.
|
180. Komise v tomto ohledu dospěla k názoru, že Microsoft neprokázal, že by došlo k zásahu do některého z jeho patentů, pokud by došlo k výkonu čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí.
|
|
– Trade secrets
|
– K obchodnímu tajemství
|
|
181. The Commission maintains that the parallel which Microsoft draws between trade secrets and intellectual property rights is not self-evident. It refers to the Tetra Pak II case (Commission Decision 92/163/EEC of 24 July 1991 relating to a proceeding pursuant to Article 86 of the EEC Treaty (IV/31043 – Tetra Pak) (OJ 1992 L 72, p. 1)), which culminated in the judgment in Tetra Pak v Commission , paragraph 126 above (paragraphs 84 and 139).
|
181. Komise uvádí, že paralela, kterou Microsoft činí mezi obchodním tajemstvím a právy k duševnímu vlastnictví není samozřejmá. Komise se v této souvislosti odvolává na věc Tetra Pak [rozhodnutí Komise 92/163/EHS ze dne 24. července 1991, týkající se způsobu uplatnění článku 86 Smlouvy EHS (IV/31.043 – Tetra Pak II), Úř. věst. 1992, L 72, s. 1], která vedla k rozsudku TetraPak v. Komise, bod 126 výše (body 84 a 139).
|
|
182. While there may be a presumption of legitimacy in respect of a refusal to license an intellectual property right created by law, the legitimacy in competition law of a refusal to disclose a secret the existence of which depends purely on a unilateral business decision should depend on the facts of the case and, in particular, on the interests at stake. In the present case, Directive 91/250 shows that the interest in the protection of the inventive effort underlying the software does not entitle the inventor to hinder the use of interoperability information inherent in that software for the purpose of achieving interoperability.
|
182. Komise se domnívá, že zatímco může existovat presumpce oprávněnosti ohledně odmítnutí poskytnout licenci pro duševní vlastnictví založené na základě zákona, oprávněnost v rámci soutěžního práva odmítnout zpřístupnit tajemství, jehož existence záleží čistě na jednostranném obchodním rozhodnutí, by měla záviset na skutkových okolnostech případu a zejména na zájmech, které jsou v sázce. V projednávaném případě směrnice 91/250 naznačuje, že zájem, který je spojen s ochranou vynálezeckého úsilí, na kterém je založen software, neopravňuje vynálezce bránit používání informací, týkajících se interoperability tohoto softwaru umožňující, aby se interoperabilita stala efektivní.
|
|
183. The Commission acknowledges that Directive 91/250 does not require the inventor to disclose the information on his own initiative. However, from the aspect of any trade secret that Microsoft may have, disclosing interoperability information for the purpose of achieving interoperability is not comparable to licensing a competitor to copy a work protected by intellectual property rights legislation. That assertion is supported by the technical relevance of such disclosure, by the practices existing in the software industry and by Microsoft’s own behaviour when it entered the market.
|
183. Komise připouští, že směrnice 91/250 neukládá vynálezci povinnost zpřístupnit příslušné informace z jeho vlastní iniciativy. Podle Komise však zpřístupnění informací týkajících se interoperabilty s cílem dosažení efektivní interoperability není z hlediska případného obchodního tajemství, které společnost Microsoft může mít, srovnatelné s poskytováním licence konkurentovi ke kopírování díla chráněného právními předpisy v oblasti práv k duševnímu vlastnictví. Toto tvrzení je podporováno technickým významem takového zpřístupnění, postupy, které existují v softwarové oblasti a vlastním jednáním společnosti Microsoft v době jejího vstupu na trh.
|
|
184. In its observations of 13 September 2004, the Commission rejects the idea that the protocols reflect important innovation, since the truth of that assertion has not been established by Microsoft either in its application, or in its subsequent observations, or in annex T.3. The Commission also regards as unfounded the argument that the remedy would have the effect of ‘transferring’ the innovation in question to Microsoft’s competitors, since, first, disclosure of the information would not entail a transfer of the essential value of the Windows operating system and, second, under Article 82 EC an undertaking in a dominant position may be ordered to license an essential element of one of its products, as demonstrated by Magill and IMS Health , paragraph 99 above.
|
184. Komise ve svém vyjádření ze dne 13. září 2004 odmítá názor, že protokoly odrážejí významné inovace, neboť pravdivost takového tvrzení Microsoft neprokázal ani ve svém návrhu, ani v pozdějším vyjádření nebo v příloze T.3. Komise také pokládá za neopodstatněný argument, že opatření pro nápravu by měla za účinek „převedení“ příslušné inovace na konkurenty společnosti Microsoft, neboť zaprvé zpřístupnění informace by neumožnilo převedení základní hodnoty operačních systémů Windows a zadruhé na základě článku 82 ES lze uložit podniku v dominantním postavení poskytnout licenci pro základní prvek jednoho z jeho výrobků, jak to ukazují rozsudky ve věci Magill a IMS Health, bod 99 výše.
|
|
185. FSF-Europe submits, in essence, that the information which the Decision requires Microsoft to disclose has little value in terms of innovation and contains a number of incompatibilities deliberately introduced in pre-existing written protocols. Microsoft’s approach consists in adopting pre-existing protocols and then altering them with the aim of preventing or prohibiting interoperability. It has acted in that way in regard to several work group server protocols, disclosure of which the Samba group sought in order to create a compatible product, namely the CIFS, DCE/RPC (Distributed Computing Environment/Remote Procedure Call), DCE/RCP IDL (‘Interface Definition Language’), Kerberos 5 et LDAP (Active Directory) protocols.
|
185. FSF-Europe v zásadě uvádí, že informace, jejichž zpřístupnění je na základě rozhodnutí požadováno od společnosti Microsoft, mají malou hodnotu ve smyslu inovace a obsahují četné neslučitelnosti záměrně zavedené předchozími písemnými protokoly. Přístup společnosti Microsoft je založen na přijetí předchozích protokolů a poté provedení jejich úpravy s cílem zabránit nebo zakázat interoperabilitu. Microsoft takto jednal v případě několika protokolů skupinových pracovních serverů, jejichž zpřístupnění požadovala skupina Samba pro účely vytvoření slučitelného výrobku, a sice protokolů CIFS, DCE/RPC (Distributed Computing Environment/Remote Procedure Call), DCE/RCP IDL („Interface Definition Language“), Kerberos 5 a LDAP (Active Directory).
|
|
A prima facie case
|
K fumus boni juris
|
|
186. The Commission rejects at the outset Microsoft’s assertions that the present case is merely about its relationship with Sun Microsystems and that Sun Microsystems did not request the information which the Decision orders Microsoft to disclose.
|
186. Komise odmítá hned na počátku tvrzení společnosti Microsoft, podle kterých se jednak projednávaná věc týká pouze jejího vztahu se Sun Microsystems a jednak Sun Microsystems nepožadovala informace, jejichž zpřístupnění bylo společnosti Microsoft uloženo rozhodnutím.
|
|
187. Next, the Commission recalls that it stated in its preliminary observations that no copyright owned by Microsoft would prevent the interoperability information from being used for the purpose of achieving interoperability (paragraphs 167 and 168 above). None the less, it comments on the four criteria laid down in the case-law in respect of compulsory licences and assumes, for the sake of argument, first, that some intellectual property right issues may be at stake and, second, that no other criterion is relevant to a finding of exceptional circumstances, although in the Commission’s view the second assumption is contradicted by the wording of the IMS Health judgment, paragraph 99 above (paragraph 38).
|
187. Komise dále připomíná, že uvedla ve svém předběžném vyjádření, že žádné právo společnosti Microsoft k duševnímu vlastnictví nezabraňuje tomu, aby informace týkající se interoperability byly použity pro účely dosažení efektivní interoperability (body 167 a 168 výše). Komise nicméně komentuje čtyři kritéria stanovená v soudních rozhodnutích ohledně povinnosti poskytovat licence a pro účely diskuze se domnívá, že jde o některé otázky týkající se práv k duševnímu vlastnictví a zadruhé že neexistuje další kritérium pro konstatování výjimečných okolností, přestože z pohledu Komise je druhý předpoklad v rozporu se zněním rozsudku IMS Health, bod 99 výše (bod 38 odůvodnění).
|
|
188. As regards, first, the indispensability of the information alleged to be covered by intellectual property rights, the Commission contends that Microsoft’s claims that there are ‘many other ways of achieving interoperability’ have already been refuted in the Decision (recitals 666 to 687).
|
188. Komise zaprvé uvádí ohledně nezastupitelnosti informací, které jsou údajně chráněny právy k duševnímu vlastnictví, že tvrzení, kterého se Microsoft dovolává, tj. že „existuje mnoho dalších způsobů k dosažení interoperability“, bylo již vyvráceno v rozhodnutí (body 666 až 687 odůvodnění).
|
|
189. Second, the Commission rejects Microsoft’s claim that it has not prevented the emergence of any new product for which there was unsatisfied consumer demand.
|
189. Zadruhé Komise odmítá tvrzení společnosti Microsoft, podle nichž Microsoft neohrozil uvedení na trh nových výrobků, po kterých existovala neuspokojená poptávka ze strany spotřebitelů.
|
|
190. It follows from paragraph 49 of the judgment in IMS Health , paragraph 99 above, that a ‘new product’ is a product which is not limited ‘essentially to duplicating’ the products already offered on the market by the owner of the copyright. It is sufficient, therefore, that the product in question contains substantial elements contributed by the licensee’s own efforts. Accordingly, it is not precluded that the products of the owner of the copyright should compete with the future products of the licensee, as shown by the facts of the cases determined by the Community judicature (Case T-69/89 RTE v Commission [1991] ECR II-485, paragraph 73; Magill , paragraph 53; and IMS Health , paragraph 99 above). Furthermore, the ‘new product’ criterion does not imply an obligation to provide concrete proof that the licensee’s product would attract customers who would not buy the products offered by the existing supplier. Any other interpretation would render the case-law largely meaningless, since owners of intellectual property rights normally have excellent reasons for granting licences to operators who intend to manufacture goods which do not compete with their own goods. A situation of that type therefore does not normally lead to a refusal to supply. In IMS Health , paragraph 99 above, the Court of Justice concentrated on product differentiation which could affect consumer choices, or, in other words, on whether there is ‘potential demand’ for the new product. The precise consequences which that differentiation will have for the choices made and, in the longer term, for the emergence of products attracting new customer categories, will be determined by the market.
|
190. Z bodu 49 rozsudku IMS Health, bod 99 výše, totiž vyplývá, že „nový výrobek“ je výrobkem, který není omezen na „v zásadě kopírování“ výrobků již nabízených na trhu majitelem autorského práva. Postačuje proto, aby příslušný výrobek obsahoval podstatné prvky vyplývající z vlastního přínosu nabyvatele licence. Nelze tedy vyloučit, že výrobky majitele autorského práva budou konkurovat budoucím výrobkům nositele licence, jak to ukazují skutkové okolnosti ve věcech rozhodnutých soudcem Společenství (rozsudek Soudu ze dne 10. července 1991, RTE/Komise, T‑69/89, Recueil, s. II‑485, bod 73; rozsudek Magill, bod 53; rozsudek IMS Health, bod 99 výše). Navíc kritérium „nového výrobku“ neznamená povinnost konkrétně prokázat, že výrobek nabyvatele licence by přitáhl zákazníky, kteří by si nekoupili výrobky od současného poskytovatele. Podle Komise veškerý další výklad by zbavil soudní rozhodnutí z velké části smyslu, neboť majitelé práv k duševnímu vlastnictví mají obvykle dobré důvody k udělení licence operátorům, kteří zamýšlejí vyrábět zboží nekonkurující jejich vlastnímu zboží. Situace, jako je tato, tedy za normálních okolností nevede k odmítnutí poskytnutí licence. Soudní dvůr se v rozsudku IMS Health, bod 99 výše, soustředil na rozlišování výrobků, jež by mohly ovlivnit volbu spotřebitelů nebo jinými slovy na to, zda existuje „potenciální poptávka“ po novém výrobku. Přesné následky, které bude toto rozlišování výrobků mít na volbu zákazníka a v dlouhodobém horizontu na to, že se objeví výrobky přitahující nové kategorie zákazníků, budou určeny trhem.
|
|
191. In the present case, the implementation of the protocols can take very different forms (recitals 24, 25 and 698), which provides sufficient scope for product differentiation, and there are significant possibilities for product differentiation which could enhance competition but which at present are neutralised by Microsoft’s conduct.
|
191. V projednávaném případě přitom jednak může mít proces zavádění protokolů různou podobu (body 24, 25 a 698 odůvodnění), což vytváří dostatečné možnosti pro rozlišení výrobků, a jednak existují značné možnosti pro rozlišování výrobků, které by mohly posílit konkurenci, ale které jsou v současné době neuplatnitelné pro jednání společnosti Microsoft.
|
|
192. Third, as regards the elimination of competition on a secondary market, the Commission states that it thoroughly analysed in the Decision the developments on the relevant market and the importance of interoperability for those developments (recitals 590 to 692) and, in particular, the alleged ‘steady growth of Linux’ (recitals 598 to 610). In the application for interim relief, Microsoft does not claim that there has been any error in that regard. Microsoft incorrectly assumes that, where competition is eliminated gradually, a ‘cease and desist order’ on the basis of Article 82 EC could be made only when there would no longer be any point in making such an order, because the market had irreversibly turned into a monopoly, whereas in reality it is sufficient that the refusal to license be ‘likely’ to exclude competition ( Bronner , paragraph 99 above, paragraph 40, and IMS Health , paragraph 99 above, paragraphs 37 and 38).
|
192. Zatřetí Komise uvádí ohledně vyloučení konkurence na odvozeném trhu, že v rozhodnutí důkladně zanalyzovala vývoj na příslušném trhu a význam interoperability pro tento vývoj (body 590 až 692 odůvodnění) a zejména uváděný „stálý růst Linux“ (body 598 až 610). Microsoft se přitom ve svém návrhu na předběžné opatření nedovolává v tomto ohledu žádného pochybení. Microsoft nesprávně předpokládá, že pokud dochází k postupnému vylučování konkurence, příkazy ke zdržení se některých jednání by mohly být vydány na základě článku 82 ES, pouze pokud by již neměly žádný smysl, protože trh se stal nenávratně monopolním, zatímco ve skutečnosti postačuje, aby odmítnutí poskytnout licenci bylo takové „povahy“, že by mohlo vyloučit konkurenci ( rozsudky Bronner, bod 99 výše, bod 40, a IMS Health, bod 99 výše, body 37 a 38).
|
|
193. Fourth, Microsoft does not mention any specific objective justification for its conduct, apart from making a general reference to ‘its intellectual property rights’, which has already been refuted in the Decision (recitals 709 to 763).
|
193. Začtvrté Microsoft neuvádí žádné objektivní odůvodnění svého jednání, kromě obecného odkazu na svá „práva k duševnímu vlastnictví“, což již bylo vyvráceno v rozhodnutí (body 709 až 763 odůvodnění).
|
|
194. The Decision therefore shows, and Microsoft has not seriously disputed, that Microsoft’s conduct satisfied the requirements laid down in the case-law.
|
194. Rozhodnutí proto ukazuje, a Microsoft to průkazně nezpochybnil, že jeho jednání splňuje požadavky uvedené v judikatuře.
|
|
195. Last, as regards the incompatibility of the Decision with the TRIPS Agreement, the Commission refers to the findings set out at recitals 1052 and 1053 to the Decision.
|
195. Konečně Komise, co se týče neslučitelnosti rozhodnutí a Dohody TRIPS, odkazuje na zjištění uvedená v bodech 1052 a 1053 odůvodnění rozhodnutí.
|
|
Urgency
|
K naléhavosti
|
|
196. The Commission submits that Microsoft has not shown that it would suffer serious and irreparable damage should implementation of the Decision not be suspended. The interveners SIIA and FSF-Europe support the Commission’s argument.
|
196. Komise uvádí, že Microsoft neprokázal, že by utrpěl vážnou a nenapravitelnou škodu, pokud by nedošlo k odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. Vedlejší účastníci řízení SIIA a FSF-Europe sdílejí argumentaci Komise.
|
|
The balance of interests
|
K vážení zájmů
|
|
197. The Commission contends that the balance of interests tilts in favour of immediate implementation of Article 5(a) to (c) of the Decision and therefore claims that the application should be dismissed. The interveners SIIA and FSF-Europe support the Commission’s arguments.
|
197. Komise se domnívá, že vážení zájmů se naklání spíše ve prospěch okamžité vykonatelnosti čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí a dospěla v důsledku toho k závěru, že návrh by měl být zamítnut. Vedlejší účastníci řízení SIIA a FSF-Europe podporují argumentaci Komise.
|
|
2. Findings of the President
|
2. Závěr soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních
|
|
a) A prima facie case
|
a) K fumus boni juris
|
|
198. In support of its claim that the prima facie case requirement is satisfied, Microsoft essentially maintains, first, that the conditions on which a refusal to supply information protected by intellectual property rights constitutes an abuse of a dominant position prohibited by Article 82 EC are not satisfied in the present case; second, that Sun Microsystems has not requested the information which the Decision orders the applicant to supply and that its request did not relate to the development of software in the EEA; and, third, that the Commission has failed to fulfil the obligations imposed on the Community by the TRIPS Agreement.
|
198. Microsoft na podporu svých návrhů, podle nichž je podmínka týkající se fumus boni juris splněna, v zásadě uvádí, že zaprvé podmínky, za nichž odmítnutí poskytnout informace chráněné právy k duševnímu vlastnictví zakládá zneužití dominantního postavení zakázané na základě článku 82 ES, nejsou v projednávané věci splněny, zadruhé že Sun Microsystems nepožadovala poskytnutí informací, jejichž poskytnutí ukládá rozhodnutí a že její požadavek se netýkal vývoje softwarů v EHS, zatřetí že Komise nesplnila povinnosti, které jsou Společenství uloženy Dohodou TRIPS.
|
|
199. In the light of the arguments developed by Microsoft in the context of the interim relief proceedings, the second and third sets of arguments cannot be regarded as sufficiently serious to constitute a prima facie case.
|
199. Vzhledem k argumentaci společnosti Microsoft ve věci v řízení o předběžném opatření nelze druhou a třetí řadu argumentů považovat za dostatečně průkazné, aby zakládaly fumus boni juris .
|
|
200. The arguments relating to Sun Microsystems’ request were refuted in detail in the Decision (recitals 199 to 207, 564 and 565) and Microsoft has not shown prima facie that the Commission erred in defining the scope of Sun Microsystems’ request. Likewise, the argument that Sun Microsystems’ request did not relate to software development ‘in the EEA’ cannot succeed, since that request was couched in general terms and since the EEA is necessarily a part of the relevant worldwide market, as clearly demonstrated at recitals 185 et seq. and 427 to the Decision.
|
200. Argumenty týkající se návrhu Sun Microsystems byly totiž podrobně vyvráceny v rozhodnutí (body 199 až 207, 564 a 565 odůvodnění), aniž by Microsoft na první pohled prokázal, že se Komise dopustila pochybení ohledně rozsahu návrhu společnosti Sun Microsystems. Podobně argument, že se požadavek společnosti Sun Microsystems netýká vývoje softwarů „v EHS“ nemůže uspět, jelikož jednak požadavek společnosti Sun Microsystems byl formulován obecně a EHS je nutně součástí relevantního světového trhu, jak jasně vyplývá z bodů 185 a následujících odůvodnění a z bodu 427 odůvodnění rozhodnutí.
|
|
201. The plea alleging failure to take account of the TRIPS Agreement has not been expanded in such a way that the President can make a proper ruling on it. Microsoft has merely claimed in its application for interim relief that, ‘in imposing a mandatory licence on Microsoft, the Commission [did] not properly take into account the obligations imposed on the European Communities by [the TRIPS Agreement]’. Furthermore, the reference to the arguments expounded in annex T.9 has not been found to be consistent with the applicable procedural rules (see paragraph 88 above).
|
201. Žalobní důvod vycházející z porušení Dohody TRIPS nebyl dostatečně rozveden na to, aby umožnil soudci příslušnému k rozhodování o předběžných opatřeních řádně se vyslovit. Microsoft se totiž ve svém návrhu na předběžné opatření omezil na to, že „uložením povinnosti společnosti Microsoft poskytovat licence Komise správně nezohlednila povinnosti uložené Společenství [Dohodou TRIPS]“. Dále nebylo shledáno, že odkaz na argumentaci rozvedenou v příloze T.9 je v souladu s použitelnými procesními pravidly (viz bod 88 výše).
|
|
202. The President will therefore confine himself to examining the single plea alleging infringement of Article 82 EC, it being noted that in the context of the present application Microsoft does not deny that it holds a dominant position on the client PC operating system market and on the work group server operating system market. It is therefore contesting only the allegedly abusive nature of its refusal to disclose the interoperability information and to authorise its use by its competitors.
|
202. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se tedy omezí pouze na přezkum žalobního důvodu vycházejícího z porušení článku 82 ES s tím, že je třeba upřesnit, že Microsoft nepopírá, že v rámci projednávaného návrhu má dominantní postavení na trhu operačních systémů pro klientské osobní počítače a pro skupinové pracovní servery. Napadá tedy pouze údajně zneužívající povahu odmítnutí zpřístupnit informace týkající se interoperability a poskytnout oprávnění k jejich využití konkurenčními společnostmi
|
|
203. It should be recalled at the outset that recitals 546 to 791 to the Decision are devoted to an examination of the abusive nature of the refusal to supply the interoperability information. The Commission states there that it must analyse the whole of the circumstances particular to each case before being able to conclude that there are exceptional circumstances characterising an abusive refusal (recitals 546 to 559). In the present case, the Commission considered that the exceptional circumstances consisted in the fact that the refusal to supply the interoperability information was directed against Sun Microsystems, formed part of a general pattern of conduct and entailed a reduction in the level of disclosure of information (recitals 560 to 584), that it risked eliminating competition (recitals 585 to 692) and that it had a negative effect on technical development, to the prejudice of consumers (recitals 693 to 708). In the light of those ‘exceptional circumstances’, the Commission found that Microsoft’s arguments did not amount to sufficient objective justification for the refusal to disclose the interoperability information, whether in terms of incentives for Microsoft to innovate (recitals 709 to 763) or of its having no interest in restricting competition (recitals 764 to 778).
|
203. Úvodem je třeba připomenout, že body 546 až 791 odůvodnění rozhodnutí jsou věnovány přezkumu toho, zda odmítnutí poskytnout informace týkající se interoperability má povahu zneužití. Komise v nich uvádí, že jí přísluší provést analýzu veškerých okolností vlastních každému případu před tím, než může učinit závěr, že zde jsou dány výjimečné okolnosti, které charakterizují odmítnutí jako zneužití (body 546 až 559 odůvodnění). Komise v projednávané věci konstatovala, že výjimečné okolnosti byly založeny skutečností, že odmítnutí poskytnout informace týkající se interoperability směřovalo proti společnosti Sun Microsystems, bylo součástí obecného přístupu a chování a znamenalo snížení úrovně zpřístupňování informací (body 560 až 584 odůvodnění), že vedlo k riziku vyloučení konkurence (body 585 až 692 odůvodnění) a že mělo negativní dopad na technický vývoj, a to ke škodě spotřebitelů (body 693 až 708 odůvodnění). S ohledem na tyto „výjimečné okolnosti“ má Komise za to, že argumenty předložené společností Microsoft nejsou dostačující pro objektivní odůvodnění odmítnutí zpřístupnit informace týkající se interoperability, ať již se jedná o pobídky k inovaci pro společnost Microsoft (body 709 až 763 odůvodnění) nebo o to, že neměla zájem na omezení konkurence (body 764 až 778 odůvodnění).
|
|
204. In the present case, the prima facie case requirement must be considered to be satisfied, regard being had to the questions of principle raised by the case and to the fact that certain pleas and arguments require a thorough examination. In substance, it must be ascertained whether the circumstances taken into account by the Commission are correct in fact and capable in law of founding the conclusion that there are exceptional circumstances which justify ordering the applicant to disclose valuable information protected by intellectual property rights.
|
204. Podmínky v projednávané věci týkající se fumus boni juris musí být pokládány za splněné s ohledem jednak na zásadní otázky vznesené v této věci a jednak na důkladné posouzení, které vyžadují některé žalobní důvody a argumenty. V zásadě se jedná o otázku, zda okolnosti zohledněné Komisí jsou skutkově správné a z právního hlediska takové, aby na nich mohl být založen závěr, že existují výjimečné okolnosti opodstatňující nařídit zpřístupnění cenných informací chráněných právy k duševnímu vlastnictví.
|
|
205. The questions of principle relate to the conditions on which the Commission is justified in concluding that a refusal to disclose information constitutes an abuse of a dominant position prohibited by Article 82 EC.
|
205. Zásadní otázky se týkají podmínek, za kterých Komise může opodstatněně učinit závěr, že odmítnutí zpřístupnit informace zakládá zneužití dominantního postavení zakázané na základě článku 82 ES.
|
|
206. First, this case raises the question whether the conditions laid down by the Court in IMS Health , paragraph 99 above, are necessary or merely sufficient. The Commission contends in the Decision that the existence of exceptional circumstances must be assessed on a case-by-case basis and that it cannot therefore be excluded, without a thorough examination of each case, that a refusal may be abusive, even though the conditions hitherto laid down by the Community judicature are not satisfied. Microsoft, on the contrary, maintains in its application that a refusal to supply can be found to be abusive only where the conditions laid down by the Community judicature are satisfied. Clearly, that question cannot be resolved at the interim relief stage. It should be pointed out, however, that the Court of Justice has held, in the words of paragraph 38 of the judgment in IMS Health , that ‘it is sufficient’, in order for ‘the refusal by an undertaking which owns a copyright to give access to a product or service indispensable for carrying on a particular business to be treated as abusive’, ‘that that refusal is preventing the emergence of a new product for which there is a potential consumer demand, that it is unjustified and [that it is] likely to exclude all competition on a secondary market’.
|
206. Tato věc zaprvé nastoluje otázku, zda podmínky uvedené Soudem v rozsudku IMS Health, bod 99 výše, jsou nezbytné nebo pouze postačující. Komise totiž v rozhodnutí tvrdí, že existence výjimečných podmínek musí být posouzena případ od případu, a nelze proto vyloučit bez důkladného posouzení v každé projednávané věci, že odmítnutí může mít charakter zneužití, přestože podmínky k tomu až doposud uváděné soudcem Společenství nebudou splněny. Microsoft naproti tomu ve svém návrhu uvádí, že zneužívající charakter odmítnutí poskytnout informace lze konstatovat, pouze pokud jsou podmínky stanovené soudcem Společenství splněny. Je zřejmé, že tuto otázku nelze vyřešit v rámci řízení o předběžném opatření. Nicméně je třeba zdůraznit, že Soud v bodě 38 rozsudku IMS Health rozhodl, že k tomu, aby „odmítnutí podniku, který je majitelem autorského práva, poskytnout přístup k výrobku nebo službě umožňující výkon určité činnosti, mohlo být kvalifikováno jako zneužití“, „postačuje“, „že takové zneužití zabraňuje uvedení na trh nového výrobku, pro který existuje potenciální poptávka spotřebitele, že je odmítnutí neodůvodněné a že je pravděpodobné, že zcela vyloučí konkurenci na odvozeném trhu“.
|
|
207. Second, this case raises the question whether, where the exercise of an intellectual property right is in issue, the nature of the protected information must be taken into account. Microsoft contends that the Decision compels it to supply competitors with technology that is secret and valuable and which, consequently, is intrinsically different from the information at issue in Magill and IMS Health , paragraph 99 above. Thus, the requirements to be satisfied in order for a refusal to disclose information to constitute an abuse of a dominant position are all the stricter because the information is valuable. The Commission, on the other hand, maintains that the Community judicature has never taken the ‘value’ of an intellectual property right into consideration. On that point, the President finds that the hitherto secret specifications for the communications protocols which the Decision requires Microsoft to draw up and disclose are clearly fundamentally different from the information at issue in Magill and IMS Health , paragraph 99 above. In those cases the information at issue was widely known in the sector: the television programme listings were sent free of charge to newspapers every week and the map of Germany was in reality an industry standard for the presentation of sales figures. However, the question whether, and if so to what extent, a distinction must be drawn according to whether the information is known or secret is even less amenable to determination at this stage because account must be taken more generally of parameters such as the value of the underlying investment, the value of the information concerned for the organisation of the dominant undertaking and the value transferred to competitors in the event of disclosure.
|
207. Zadruhé projednávaná věc nastoluje otázku, zda tam, kde se jedná o výkon práv k duševnímu vlastnictví musí být zohledněna povaha chráněných informací. Microsoft totiž tvrdí, že rozhodnutí ho nutí poskytnout konkurentům technologii, která je tajná a značné hodnoty, a která se v důsledku toho ve své podstatě liší od informací ve věcech, o kterých se jednalo v rozsudcích Magill a IMS Health, bod 99 výše. Podmínky, které musí být splněny proto, aby odmítnutí zpřístupnit informaci zakládalo zneužití dominantního postavení tak jsou tím přísnější, čím má informace větší hodnotu. Komise na druhé straně uvádí, že judikatura Soudu nikdy nezohlednila „hodnotu“ práv k duševnímu vlastnictví. K tomuto bodu soudce příslušný pro rozhodování o předběžných uvádí, že specifikace komunikačních protokolů, do té doby tajných, jejichž sepsání a zveřejnění ukládá rozhodnutí společnosti Microsoft, jsou zásadně odlišné od informací, kterých se týkaly rozhodnutí ve věcech Magill a IMS Health, bod 99 výše. V těchto posledně uvedených věcech byly příslušné informace široce známy v dané oblasti: schémata televizních programů byla posílána novinám každý týden zdarma a mapa Německa byla ve skutečnosti odvětvovým standardem pro prezentaci prodejních statistik. Nicméně otázka zda, a pokud ano tak v jakém rozsahu, musí být rozlišováno podle toho, zda je informace známá nebo tajná může být o to méně vyřešena v tomto stadiu, oč globálněji je třeba zohlednit parametry, jako jsou hodnota základní investice, hodnota příslušné informace pro organizaci dominantního podniku a hodnota postoupená konkurentům v případě zpřístupnění.
|
|
208. This case also raises the question whether the requirements laid down by the Court of Justice in its judgment in IMS Health , paragraph 99 above, are satisfied in the present case. The Commission does not dispute the relevance of that judgment, which, essentially, consolidates the position thus far expressed by the Community judicature as regards the circumstances in which a refusal to license intellectual property rights constitutes an abuse.
|
208. Projednávaná věc rovněž vyvolává otázku, zda podmínky uvedené Soudem v rozsudku IMS Health, bod 99 výše, jsou v projednávaném případě splněny. Komise nenapadá relevantnost tohoto rozsudku, který v podstatě konsoliduje stanovisko až do té doby zastávané judikaturou Společenství ohledně okolností, za nichž odmítnutí udělit licence na práva k duševnímu vlastnictví zakládá zneužití.
|
|
209. The dispute between the parties relates to the indispensability of the information in issue, the barrier to the emergence of a new product for which there is claimed to be an unsatisfied demand, the risk of eliminating competition on the secondary market and the objectively justified nature of the refusal. While it is for the Court dealing with the substance of the case to resolve the disputes in respect of each of those requirements, the President none the less considers it necessary to identify the sources of the dispute between the parties which he deems sufficiently serious to constitute a prima facie case. In that regard, the accent will be placed on two specific aspects.
|
209. Rozpor mezi účastníky řízení se týká nenahraditelného charakteru příslušných informací, překážky pro uvedení na trh nového výrobku, pro nějž existuje neuspokojená poptávka, rizika vyloučení konkurence na odvozeném trhu a objektivně odůvodněné povaze odmítnutí. Zatímco přísluší soudu, který rozhoduje ve věci samé, rozhodnout spor ohledně každé z těchto podmínek, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních nicméně pokládá za nutné vymezit jednotlivé zdroje sporných otázek mezi účastníky, které pokládá za dostatečně závažné k tomu, aby založily fumus boni juris . V tomto ohledu bude kladen důraz na dva zvláštní aspekty.
|
|
210. As regards, first, the indispensability of the interoperability information, it should be observed that that question is dealt with at recitals 666 to 687 to the Decision.
|
210. Zaprvé, co se týče nepostradatelné povahy informací týkajících se interoperability, je třeba uvést, že tato otázka je řešena v bodech 666 až 687 odůvodnění rozhodnutí.
|
|
211. On that point, Microsoft refers to a number of methods allowing sufficient interoperability between the operating systems of different suppliers.
|
211. V této věci Microsoft odkazuje na několik metod umožňujících zajistit dostatečnou interoperabilitu mezi operačními systémy různých poskytovatelů.
|
|
212. That argument emphasises the disagreement between the parties as regards the level of interoperability required. As stated at recitals 743 to 763 to the Decision, the information which must be provided in accordance with the remedy is the ‘information necessary to achieve … interoperability’ within the meaning of Article 6 of Directive 91/250, on decompilation. Microsoft maintains that the decompilation provided for in Article 6 of Directive 91/250 is permitted only where the interfaces are indispensable to ensure the functionality of an independently-created software program and that in the present case the specifications for its communications protocols are not necessary to ensure the functionality of an independently-created work group server operating system. Microsoft concludes that the information which it has refused to communicate cannot be regarded as interoperability information.
|
212. Tato argumentace zvýrazňuje rozpor mezi účastníky ohledně úrovně požadované interoperability. Jak je totiž uvedeno v bodech 743 až 763 odůvodnění rozhodnutí, informace, které musejí být poskytnuty na základě opatření pro nápravu, jsou „informace umožňující interoperabilitu“ ve smyslu článku 6 směrnice 91/250 týkajícího se rozkladu. Micorosft uvádí, že rozklad upravený v článku 6 směrnice 91/250 je povolený, pouze pokud jsou rozhraní nenahraditelná k zajištění fungování nezávisle vytvořeného počítačového programu, a že v projednávané věci specifikace komunikačních protokolů nejsou nezbytné pro zajištění fungování nezávisle vytvořeného operačního systému pro skupinové pracovní servery. Microsoft z toho vyvozuje závěr, že informace, které odmítl sdělit, nelze pokládat za informace týkající se interoperability.
|
|
213. The preamble to Directive 91/250 defines interoperability as ‘the ability to exchange information and mutually to use the information which has been exchanged’. At the 27th recital, that directive states that its provisions are without prejudice to the application of the competition rules under Article 82 EC ‘if a dominant supplier refuses to make information available which is necessary for interoperability as defined in this Directive’. However, the question whether, in the present case, the information requested from Microsoft is actually necessary for interoperability, as defined in Directive 91/250, requires a thorough examination of the elements of fact in the light of the applicable legislation, which only the Court dealing with the substance of the case can undertake.
|
213. Směrnice 91/250 přitom vymezuje ve svých úvodních ustanoveních interoperabilitu jako „schopnost vzájemně si vyměňovat informace a vzájemně vyměněné informace užívat“. Stejná směrnice v bodě 27 odůvodnění uvádí, že jejími ustanoveními není dotčeno uplatňování soutěžních pravidel podle článku 82 ES, „pokud dodavatel mající dominantní postavení odmítne zpřístupnit informace nezbytné k dosažení interoperability ve smyslu této směrnice“. Nicméně otázka, zda v projednávané věci informace požadovaná od společnosti Microsoft je skutečně nezbytná k dosažení interoperability, jak to definuje směrnice 91/250, vyžaduje důkladné posouzení skutkových okolností s ohledem na použitelné právní předpisy, jež přísluší provést pouze soudci ve věci samé.
|
|
214. As regards, second, the objectively justified nature of the refusal, Microsoft contends that it was permissible for it to rely on its intellectual property rights and to refuse to license its technology to third-party operating systems providers. In answer to a written question put by the President, Microsoft also claimed that the information requested by Sun Microsystems related to technology under development.
|
214. Zadruhé ohledně objektivní povahy odůvodněnosti odmítnutí Micorosft uvádí, že byl oprávněn spolehnout se na svá práva k duševnímu vlastnictví a odmítnout poskytnout licence na své technologie dodavatelům konkurenčních operačních systémů pro servery. Microsoft v odpovědi na písemnou otázku soudce příslušného k rozhodování o předběžných opatřeních také uvedl, že informace vyžádané společností Sun Microsystems se týkaly teprve vyvíjených technologií.
|
|
215. In order to understand the scope of Microsoft’s argument, the President questioned Microsoft at the hearing. It emerged that it cannot be excluded, in Microsoft’s submission, that the refusal may be objectively justified by the intellectual property rights which Microsoft holds in the information requested by Sun Microsystems or, in other words, that the justification for the refusal lies in the need not to disclose information because it is legally protected and is valuable.
|
215. Pro účely porozumění dosahu argumentace společnosti Microsoft byla posledně uvedená společnost dotazována soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních během slyšení. Ze slyšení vyplynulo, že podle společnosti Microsoft nelze vyloučit, že odmítnutí může být objektivně odůvodněno právy k duševnímu vlastnictví, jež má Microsoft k informacím požadovaným společností Sun Microsystems, nebo jinými slovy, že odůvodněnost odmítnutí spočívá v nutnosti nezpřístupnění informací z důvodu, že jsou právně chráněny a mají značnou hodnotu.
|
|
216. That argument may be understood as meaning that Microsoft was entitled to refuse to disclose legally-protected information irrespective of whether or not there were exceptional circumstances.
|
216. Tuto argumentaci lze pojmout tak, že Micorosft byl oprávněn odmítnout zpřístupnit právně chráněné informace bez ohledu na to, zda existovaly, či nikoliv výjimečné okolnosti.
|
|
217. Thus, on the one hand, Microsoft’s argument means that, in the absence of duly-established exceptional circumstances, the exercise of the prerogatives recognised to the holder of intellectual property rights cannot give rise to abusive conduct within the meaning of Article 82 EC. As that argument is very closely linked to the question whether the Commission has demonstrated that ‘exceptional circumstances’ existed in the present case, it cannot be examined separately from that question (see paragraph 206 above).
|
217. Argumentace společnosti Microsoft tak jednak znamená, že pokud nejsou dány řádně prokázané výjimečné podmínky, výkon práv uznaných majiteli práv k duševnímu vlastnictví nemůže způsobit jednání, které má povahu zneužití ve smyslu článku 82 ES. Jelikož je toto tvrzení velmi úzce spjato s otázkou, zda Komise prokázala, že v projednávané věci „výjimečné okolnosti“ dány byly, nelze ho posuzovat odděleně od této otázky (viz bod 206 výše).
|
|
218. On the other hand, Microsoft’s argument also means that, even if exceptional circumstances had been established by the Commission, its refusal to communicate the information in question was justified by the need to protect the valuable information covered by the intellectual property rights.
|
218. Na druhé straně tvrzení společnosti Microsoft také znamená, že i kdyby Komise prokázala výjimečné okolnosti, odmítnutí poskytnout příslušné informace ze strany Microsoft bylo odůvodněno potřebou chránit informace značné hodnoty chráněné právy k duševnímu vlastnictví.
|
|
219. That argument, which was developed by Microsoft during the administrative procedure, as shown at recital 709 to the Decision, was rejected by the Commission in the Decision (recitals 710 to 712), which concluded on that point that, in regard to the exceptional circumstances, ‘Microsoft’s refusal cannot be objectively justified merely by the fact that it constitutes a refusal to license intellectual property’ (recital 712). The Commission then examined the other arguments which Microsoft put forward in order to demonstrate that the refusal to disclose the information in issue could be justified by the need to protect its incentive to innovate. The Commission, after rejecting Microsoft’s arguments relating to its concerns about the ‘cloning’ of its products (recitals 713 to 729), concluded that it could not, explaining that disclosure of interoperability information is a widespread practice in the industry concerned (recitals 730 to 735) and pointing out that the undertaking given to the Commission by IBM in 1984 was not substantially different from what Microsoft was ordered to do in the Decision (recitals 736 to 742), and that its approach is consistent with Directive 91/250.
|
219. Tento poslední argument, rozváděný společností Microsoft během správního řízení, jak to vyplývá z bodu 709 odůvodnění rozhodnutí, byl Komisí odmítnut v rozhodnutí (body 710 až 712 odůvodnění), kde je k tomu uvedeno, že ohledně uvedených výjimečných okolností „odmítnutí společnosti Microsoft nelze objektivně odůvodnit pouhou skutečností, že toto odmítnutí představuje odmítnutí poskytnout licence na duševní vlastnictví“ (bod 712 odůvodnění). Komise následně posuzovala další argumenty, které Microsoft předložil k prokázání, že odmítnutí zpřístupnit příslušné informace mohlo být odůvodněno nutností chránit své pobídky k tomu, aby inovoval. Komise poté, co odmítla argumenty společnosti Microsoft týkající se jeho obav z „klonování“ svých výrobků (body 713 až 729 odůvodnění), uvedla, že zpřístupnění informací týkajících se interoperability je rozšířenou praxí v příslušné oblasti (body 730 až 735), zdůraznila, že závazek převzatý společností IBM vůči Komisi v roce 1984 se nelišil podstatně od povinnosti uložené společnosti Microsoft rozhodnutím (body 736 až 742 odůvodnění) a že tento přístup je v souladu se směrnicí, dospěla k negativnímu závěru.
|
|
220. The fact none the less remains that Microsoft’s argument, understood as seeking to challenge the legality of the Commission’s assessment in relation to the absence of objective justification for the refusal, cannot be rejected outright as unfounded, in the light of the specific circumstances of the case.
|
220. Skutečností nicméně zůstává, že argumentaci společnosti Microsoft, posuzovanou jako směřující ke zpochybnění legality posouzení Komise týkajícího se nepřítomnosti objektivního odůvodnění odmítnutí, nelze vzhledem ke zvláštním okolnostem projednávané věci rovnou odmítnout jako zcela neopodstatněnou.
|
|
221. On that point, the intellectual property rights on which Microsoft relies have not been declared valid by a national court and for that reason the present situation may be distinguished from those in Magill and IMS Health , paragraph 99 above. However, the Commission did not exclude the existence of intellectual property rights and in any event took them into account when considering whether the refusal was justified.
|
221. V tomto ohledu je třeba podotknout, že práva k duševnímu vlastnictví, kterých se dovolává společnosti Microsoft, nebyla prohlášena za platná vnitrostátním soudem, a z toho důvodu se projednávaná situace liší od situací, v nichž byly vydány rozsudky Magill a IMS Health, bod 99 výše. Nicméně je třeba uvést, že Komise nevyloučila existenci práv k duševnímu vlastnictví a že je v každém případě zohlednila v rámci své analýzy odůvodněnosti povahy daného odmítnutí.
|
|
222. The central issue is therefore whether the Commission was entitled to conclude that the need to protect the purported value of the information alleged to be covered by intellectual property rights was not sufficient to support the conclusion that the refusal to communicate that information was objectively justified.
|
222. Klíčovou otázkou tedy je, zda Komise byla oprávněna usoudit, že nutnost ochraňovat tvrzenou hodnotu informací údajně chráněných právy k duševnímu vlastnictví nebyla dostačující k závěru, že odmítnutí sdělit tyto informace bylo objektivně odůvodněné.
|
|
223. The Commission’s approach consisted in ascertaining whether, in spite of the exceptional circumstances identified, the considerations put forward by Microsoft precluded the adoption of a remedy. That is apparent, in particular, from recital 783 to the Decision, which states:
|
223. Přístup Komise v tomto ohledu spočíval ve vyhodnocení, zda i přes zjištěné výjimečné okolnosti důvody předložené společností Microsoft bránily přijetí opatření pro nápravu. To je zřejmé zejména z bodu 783 odůvodnění rozhodnutí, které uvádí:
|
|
‘The major objective justification put forward by Microsoft relates to Microsoft’s intellectual property [in] Windows. However, a detailed examination of the scope of the disclosure at stake leads to the conclusion that, on balance, the possible negative impact of an order to supply on Microsoft’s incentives to innovate is outweighed by its positive impact on the level of innovation of the whole industry (including Microsoft). As such, the need to protect Microsoft’s incentives to innovate cannot constitute an objective justification that would offset the exceptional circumstances identified …’.
|
„Zásadní objektivní odůvodnění předložená společností Microsoft se týkají práv k duševnímu vlastnictví k Windows. Nicméně podrobné posouzení dosahu daného zpřístupnění vede k závěru, že zevrubně zváženo případný negativní dopad na motivaci společnosti Microsoft inovovat způsobený uložením povinnosti poskytnout příslušné informace je vyvážen pozitivním dopadem na úroveň inovace v rámci celého odvětví (včetně společnosti Microsoft). V takové případě pak nutnost chránit motivaci společnosti Microsoft inovovat nemůže představovat objektivní odůvodnění, jež by vyrovnalo zjištěné výjimečné okolnosti […]“. (neoficiální překlad)
|
|
224. However, it is for the Court dealing with the substance of the case to ascertain whether a manifest error was made in the evaluation of the interests involved, in particular in connection with the protection of the intellectual property rights relied on and the requirements of free competition enshrined in the EC Treaty.
|
224. Nicméně přísluší soudci, který rozhoduje ve věci samé, aby ověřil, zda nedošlo k prokazatelnému nesprávnému vyhodnocení daných zájmů, zejména pokud jde o ochranu dovolávaných práv k duševnímu vlastnictví a požadavky volné soutěže zakotvené ve Smlouvě ES.
|
|
225. Accordingly, the President considers that the arguments which Microsoft puts forward concerning the issues raised in the present case cannot, in the interim-relief proceedings, be regarded as prima facie unfounded. The prima facie case requirement is therefore satisfied.
|
225. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se tudíž domnívá, že argumenty, které Microsoft předkládá ohledně otázek vznesených v projednávané věci nelze v rámci řízení o předběžném opatření pokládat za na první pohled neopodstatněné, takže podmínka týkající se fumus boni juris je splněna.
|
|
b) Urgency
|
b) K naléhavosti
|
|
226. For the purposes of determining whether the implementation of Article 5(a) to (c) must be suspended as a matter of urgency, it is necessary to make a number of preliminary observations.
|
226. Pro účely posouzení naléhavosti odkladu vykonatelnosti článku 5 písm. a) až c) rozhodnutí je třeba zformulovat několik úvodních poznámek.
|
|
Preliminary observations
|
Úvodní poznámky
|
|
227. The preliminary observations concern, first, the subject-matter of the remedy and, second, the extent of the alleged damage.
|
227. Úvodní poznámky se týkají zaprvé předmětu opatření pro nápravu a zadruhé rozsahu tvrzené škody.
|
|
228. As regards the subject-matter of the remedy, it should be recalled that, in the words of Article 5(a) of the Decision, Microsoft is to disclose the ‘interoperability information’ ‘to any undertaking having an interest in developing and distributing work group server operating system products’ and, on ‘reasonable and non-discriminatory terms’, allow it to be used by those undertakings for the purpose of ‘developing and distributing work group server operating system products’. As thus formulated, the remedy seeks to require Microsoft to disclose what the Commission criticises it for having wrongfully refused to supply (see also Article 2(a) of the Decision and recital 998 thereto).
|
228. Ohledně předmětu opatření pro nápravu je nutno připomenout že podle čl. 5 písm. a) rozhodnutí Microsoft musí zpříst upnit „každému podniku, který si přeje vyvíjet a distribuovat operační systémy pro skupinové pracovní servery“ „informace týkající se interoperability“, a to za „rozumných a nediskriminujících podmínek“ a poskytnout oprávnění k jejich užívání těmito podniky pro „vývoj a distribuci operačních systémů pro skupinové pracovní servery“. Takto zformulované opatření pro nápravu ukládá společnosti Microsoft zpřístupnění toho, co jí Komise vytýkala, že odmítla zpřístupnit, a což představovalo jednání, jež má charakter zneužití [rovněž viz čl. 2 písm. a) a bod 998 odůvodnění rozhodnutí]. (neoficiální překlad)
|
|
229. Furthermore, as is apparent from recitals 999 and 1004 to the Decision, Microsoft is not required by the remedy in question to disclose source codes, nor does Microsoft dispute that point in the present interim-relief proceedings.
|
229. Dále jak vyplývá z bodů 999 a 1004 odůvodnění rozhodnutí, opatření pro nápravu neukládají společnosti Microsoft zpřístupnit zdrojové kódy, což Microsoft také v rámci tohoto řízení o předběžném opatření nezpochybňuje.
|
|
230. According to Article 1(1) of the Decision, the information which Microsoft is ordered to disclose is ‘the complete and accurate specifications for all the protocols implemented in Windows Work Group Server Operating Systems and … used by Windows Work Group Servers to deliver file and print services and group and user administration services, including the Windows Domain Controller services, Active Directory services and Group Policy services, to Windows Work Group Networks’. Recital 999 to the Decision states that ‘[t]his includes both direct interconnection and interaction between a Windows work group server and a Windows Client PC, as well as interconnection and interaction between a Windows work group server and a Windows Client PC that is indirect and passes through another Windows work group server’.
|
230. Podle čl. 1 odst. 1 rozhodnutí jsou informace, jejichž zpřístupnění je společnosti Microsoft nařízeno, „vyčerpávající a přesné specifikace všech protokolů zavedených v operačních systémech Windows pro skupinové pracovní servery, a které jsou používané skupinovými pracovními servery Windows pro účely poskytnutí sítím Windows pro pracovní skupiny služby sdílení souborů a tiskáren a služby podpory uživatele a uživatelských skupin, včetně služeb kontroly domény Windows, služeb Active Directory a služeb ,Group Policy‘“. Bod 999 odůvodnění rozhodnutí upřesňuje, že „to zahrnuje jak přímé propojení (interconnection) a vzájemné působení (interaction) mezi skupinovým pracovním serverem Windows a klientským osobním počítačem ve Windows a také propojení (interconnection) a vzájemné působení (interaction) mezi nimi, které je nepřímé a prochází přes jiný nebo několik jiných skupinových pracovních serverů v rámci Windows.“ (neoficiální překlad)
|
|
231. The objective pursued by the Commission is, according to the Decision, ‘to ensure that Microsoft’s competitors can develop products [compatible] with the Windows domain architecture [originally] supported in the dominant Windows Client PC operating system and hence viably compete with Microsoft’s work group server operating system’ (recital 1003; see also recitals 181 to 184).
|
231. Cíl, který sleduje rozhodnutí Komise, je „zajistit, aby konkurenti společnosti Microsoft vyvíjeli výrobky [slučitelné] s konstrukcí domény Windows, která je [od počátku] zahrnuta v dominantním výrobku, představovaném operačním systémem Windows pro klientské osobní počítače, a mohli tak konkurovat výrobkům společnosti Microsoft pro operační systémy pro skupinové pracovní servery“ (bod 1003 odůvodnění; rovněž viz body 181 až 184 odůvodnění). (neoficiální překlad)
|
|
232. Last, the parties agree that the authorisation to use the specifications, provided for in Article 5(a) of the Decision, means that the specifications, which describe in detail what is expected of a software product, can be implemented by Microsoft’s competitors. However, the parties are not agreed as to the time necessary to implement the specifications, i.e. to write them in code.
|
232. Konečně účastníci řízení se shodují v tom, že oprávnění k užívání specifikací stanovené v čl. 5 písm. a) rozhodnutí znamená, že specifikace detailně popisující to, co je očekáváno od softwarového výrobku, budou moci být uplatňovány konkurenty společnosti Microsoft. Účastníci řízení se oproti tomu neshodují ohledně doby nutné pro zavádění specifikací, tj. přeměnění specifikací na kód.
|
|
233. As regards the extent of the alleged damage, it should be recalled that the Decision requires Microsoft to disclose the specifications for its client-to-server and server-to-server protocols.
|
233. Ohledně rozsahu uváděné škody je třeba připomenout, že rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft zpřístupnit specifikace protokolů klient–server a server–server.
|
|
234. In its application for interim relief, Microsoft emphasised the difference between the Decision and the United States Settlement, stating that the United States Settlement authorised a licensee to use Microsoft client-to-server communications protocols only in order to ensure interoperability with the Windows Client PC operating systems, whereas the Decision requires Microsoft to license those protocols for use in work group server operating systems which provide file and print services and user and group administration services to any Windows Client PC or server operating system. The difference between the United States Settlement and the Decision was described by the Commission at recitals 688 to 691.
|
234. Microsoft ve svém návrhu na předběžné opatření zdůraznil rozdíl mezi rozhodnutím a americkou dohodou a uvedl, že americká dohoda opravňuje nabyvatele licence k použití komunikačních protokolů společnosti Microsoft klient–server pouze pro účely zajištění interoperability s operačním systémem Windows pro klientské osobní počítače, zatímco rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft poskytnout licence pro tyto protokoly k jejich použití v operačních systémech pro skupinové pracovní servery, jež poskytují služby sdílení souborů a tiskáren a služby podpory uživatele a uživatelských skupin pro všechny operační systémy Windows pro klientské osobní počítače nebo pro servery. Komise upozornila na rozdíl mezi americkou dohodou a rozhodnutím v bodech 688 až 691 odůvodnění.
|
|
235. In answer to a written question put by the President, Microsoft explained that, as regards client-to-server protocols, the United States Settlement and the Decision are similar in that both compel Microsoft to develop specifications describing certain of its protocols, to provide those specifications to competitors and to allow competitors to use the specifications in order to implement, in their products, protocols that Microsoft has created to be used in its Windows operating systems.
|
235. V odpovědi na písemnou otázku soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních Microsoft vysvětlil, že co se týče protokolů klient-server, americká dohoda a rozhodnutí se shodují v tom, že oba nutí Microsoft vyvíjet specifikace popisující některé z jeho protokolů, poskytovat tyto specifikace konkurentům a umožnit konkurentům jejich používání pro zavádění protokolů, které Microsoft vytvořil pro použití ve svých operačních systémech Windows, do jejich výrobků.
|
|
236. At the hearing, Microsoft claimed that the United States licence programme will last until November 2009 and that the licences granted cover the whole world. It concluded that the immediate implementation of the obligation to disclose the specifications for the client-to-server protocols is unnecessary, since the United States Settlement makes it possible to achieve the same result by the date on which the Court of First Instance adjudicates on the merits of the case.
|
236. Microsoft během slyšení uplatňoval, že program americké licence bude pokračovat až do listopadu 2009 a že udělené licence mají celosvětovou působnost. Vyvodil z toho, že není nutné okamžitě splnit povinnost zpřístupnění specifikací protokolů klient–server, jelikož americká dohoda umožňuje dosáhnout stejného výsledku do té doby, než Soud rozhodne ve věci samé.
|
|
237. In that regard, the President observes that a decision is immediately enforceable and that suspension of its operation can be ordered only in the circumstances prescribed in the EC Treaty, in the Statute of the Court of Justice and in the Rules of Procedure of the Court of First Instance. Accordingly, the immediately enforceable nature of a decision is not in any way dependent on the necessity for its implementation.
|
237. V tomto ohledu soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních připomíná, že rozhodnutí je okamžitě vykonatelné a že odklad vykonatelnosti rozhodnutí lze nařídit pouze za podmínek stanovených Smlouvou o ES, statutem Soudního dvora a jednacím řádem Soudu. Okamžitá vykonatelnost rozhodnutí není tedy v žádném případě závislá na nezbytnosti takového výkonu.
|
|
238. None the less, account will be taken of the foregoing elements in the context of the examination of the urgency in ordering suspension of the obligation to disclose the specifications for the client-to-server protocols.
|
238. Předchozí skutečnosti však budou zohledněny v rámci přezkumu naléhavosti nařízení odkladu vykonatelnosti povinnosti zpřístupnit specifikace protokolů klient–server.
|
|
239. That argument developed by Microsoft at the hearing makes it necessary to undertake a separate examination of the condition relating to urgency according to whether the Decision requires Microsoft to disclose the specifications for the server-to-server communications protocols and the specifications for the client-to-server communications protocols.
|
239. Tato argumentace předložená společností Microsoft během slyšení vede k nutnosti zvláštního posouzení podmínky týkající se naléhavosti, podle toho zda rozhodnutí ukládá zpřístupnit na jedné straně specifikace komunikačních protokolů server–server a na straně druhé specifikace komunikačních protokolů klient–server.
|
|
The serious and irreparable damage caused by the obligation to disclose the specifications for the server-to-server protocols
|
K vážné a nenapravitelné škodě způsobené povinností zpřístupnit specifikace protokolů server–server
|
|
240. It is settled case-law that the urgency of an application for interim measures must be assessed in relation to the necessity for an interim order in order to prevent serious and irreparable damage to the party applying for those measures (order of the President of the Court of Justice in Case 310/85 R Deufil v Commission [1986] ECR 537, paragraph 15; order of the President of the Court of First Instance in Case T-13/99 R Pfizer Animal Health v Council [1999] ECR II-1961, paragraph 134). It is for that party to prove that it cannot wait for the outcome of the main proceedings without suffering damage of that kind (order of the President of the Court of Justice in Case C-356/90 R Belgium v Commission [1991] ECR I-2423, paragraph 23; and orders of the President of the Court of First Instance in Case T‑44/98 R II Emesa Sugar v Commission [1999] ECR II-1427, paragraph 128, and Case T-151/01 R Duales System Deutschland v Commission [2001] ECR II-3295, paragraph 187).
|
240. Podle ustálené judikatury se musí naléhavost návrhu na předběžné opatření posuzovat ve vztahu k nezbytnosti vydání předběžného rozhodnutí pro zajištění toho, aby straně, která podává návrh na předběžné opatření nevznikla vážná a nenapravitelná škoda (usnesení předsedy Soudu ze dne 6. února 1986, Deufil v. Komise, 310/85 R, Recueil, s. 537, s. 15; usnesení předsedy Soudu ze dne 30. června 1999, Pfizer Animal Health v. Rada, T‑13/99 R, Recueil, s. II‑1961, bod 134). Je na této straně, aby prokázala, že nemůže čekat do dne vydání rozhodnutí v hlavním řízení, aniž by utrpěla takovou škodu (usnesení předsedy Soudu ze dne 8. května 1991, Belgie v. Komise, C‑356/90 R, Recueil, s. I‑2423, bod 23; usnesení předsedy Soudu ze dne 30. dubna 1999, Emesa Sugar v. Komise, T‑44/98 R II, Recueil, s. II‑1427, bod 128, a ze dne 15. listopadu 2001, Duales System Deutschland v. Komise, T‑151/01 R, Recueil, s. II‑3295, bod 187).
|
|
241. The alleged damage must be certain or at least established with sufficient probability, while the applicant is required to prove the facts forming the basis of the supposed damage (order of the Court of Justice in Case C-280/93 R Germany v Council [1993] ECR I-3667; and order of the President of the Court of Justice in Case C-335/99 P(R) HFB and Others v Commission [1999] ECR I-8705, paragraph 67).
|
241. Uváděná škoda musí být jistá nebo přinejmenším s dostatečnou pravděpodobností prokázána a žalobce musí dokázat skutečnosti, na nichž je založeno očekávání vzniku takové škody (usnesení Soudu ze dne 29. června 1993, Německo v. Rada, C‑280/93 R, Recueil, s. I‑3667, a usnesení předsedy Soudu ze dne 14. prosince 1999, HFB a další v. Komise, C‑335/99 P(R), Recueil, s. I‑8705, bod 67).
|
|
242. In the present case, Microsoft claims that implementation of the Decision would harm its intellectual property rights and also its commercial freedom and capacity to develop its products. It also maintains that implementation of the Decision will irreversibly alter market conditions.
|
242. V projednávané věci Microsoft uplatňuje, že výkon rozhodnutí by byl zásahem jednak do jeho práva k duševnímu vlastnictví a jednak do jeho obchodní svobody a možnosti vyvíjet své výrobky. Microsoft dále tvrdí, že výkon rozhodnutí nevratně změní podmínky na trhu.
|
|
243. Each of those three heads of damage will be examined separately.
|
243. Každá z těchto tří částí škody bude posouzena zvlášť.
|
|
– The alleged infringement of intellectual property rights
|
– K tvrzenému zásahu do práv k duševnímu vlastnictví
|
|
244. Microsoft maintains that implementation of the Decision will require it to license to its competitors valuable information protected by intellectual property rights.
|
244. Microsoft tvrdí, že výkon rozhodnutí ho zaváže k tomu, aby poskytl svým konkurentům licence na informace značné hodnoty chráněné právy k duševnímu vlastnictví.
|
|
245. It is therefore necessary to examine whether Microsoft has established specifically how the effects of the Decision are serious and irreparable. To that end, it is appropriate to separate the question whether disclosure of the interoperability information constitutes in itself serious and irreparable damage for Microsoft and the question whether the use of that information by Microsoft’s competitors will give rise to serious and irreparable consequences.
|
245. Je tedy třeba posoudit, zda Microsoft konkrétně prokázal, v čem jsou účinky rozhodnutí vážné a nenapravitelné. K tomuto účelu je nutno rozlišovat otázku, zda zpřístupnění informací týkajících se interoperability zakládá samo o sobě pro Microsoft vážnou a nenapravitelnou škodu, a otázku, zda využití těchto informací jeho konkurenty způsobí vážné a nenapravitelné následky.
|
|
(vi) Disclosure of the interoperability information
|
i) Ke zpřístupnění informací týkajících se interoperability
|
|
246. The information that Microsoft is ordered to disclose is alleged to be protected by intellectual property rights and to be valuable. In the light of Microsoft’s arguments, it is appropriate to assess in turn whether, first, the infringement of the exclusive prerogatives of the holder of an intellectual property right and, second, the obligation to disclose information constitute serious and irreparable damage.
|
246. Informace, které má Microsoft zpřístupnit, jsou údajně chráněny právy k duševnímu vlastnictví a mají značnou hodnotu. S ohledem na argumentaci předloženou společností Microsoft je třeba následně posoudit, zda zaprvé zásah do výlučného práva majitele práva k duševnímu vlastnictví a zadruhé povinnost zpřístupnit informace představují vážnou a nenapravitelnou škodu.
|
|
247. First, Microsoft claims that, by requiring it to grant licences to its competitors, the Decision breaches its intellectual property rights in the information that it is required to disclose.
|
247. Microsoft zaprvé uplatňuje, že rozhodnutí tím, že ho zavazuje poskytnout licence svým konkurentům, porušuje práva k duševnímu vlastnictví, které má Microsoft k informacím, jež mají být zpřístupněny.
|
|
248. Without its being necessary in the present case to adopt a position on the existence of intellectual property rights or, consequently, on the question whether implementation of the Decision would effectively compel Microsoft to grant licences affecting its copyright or its patents, it is clear that should such rights be at stake the fact of requiring an undertaking to issue licences affecting its intellectual property rights would constitute in itself a substantial breach of the exclusive prerogatives which the undertaking derives from those rights.
|
248. Aniž by bylo v projednávané věci nutno přijmout stanovisko k existenci práv k duševnímu vlastnictví, a v důsledku toho k otázce, zda výkon rozhodnutí ukládá platně společnosti Microsoft poskytnout licence na její autorská práva nebo na její patenty, je zřejmé, že pokud se jedná o taková práva, povinnost uložená podniku poskytnout licence na taková práva k duševnímu vlastnictví představuje podstatný zásah do výlučných práv, která z toho daný podnik pro sebe vyvozuje.
|
|
249. The fact remains that that breach is the necessary consequence of the principle established in IMS Health , paragraph 99 above, since the examination carried out by the Community judicature consists specifically in weighing up, on the one hand, the protection conferred by an intellectual property right on its holder and, on the other, the requirements of free competition laid down in the EC Treaty. Thus, where the Commission considers, when faced with exceptional circumstances, that the requirements of free competition require it to order an undertaking in a dominant position to grant a licence affecting its intellectual property rights, there is necessarily a breach of the prerogatives of the owner of those rights. In the present case, on the assumption that the specifications for the communications protocols, once drawn up, are protected by copyright, the very fact of ordering Microsoft to make its specifications available to competing undertakings constitutes a breach of the exclusive rights conferred on the author. Likewise, on the assumption that some of the protocols are protected by patents and that their use proves to be indispensable for the undertakings referred to in Article 5 of the Decision, the very fact that Microsoft is unable to use its patents as it intends constitutes a breach of the prerogatives conferred on the inventor.
|
249. Skutečností nicméně zůstává, že tato škoda je nutným důsledkem judikatury vzešlé z rozsudku IMS Health, bod 99 výše, jelikož posouzení, k němuž přistupuje soudce Společenství spočívá právě ve zvážení jednak ochrany přiznávané právem k duševnímu vlastnictví jeho majiteli a jednak požadavků, svobodné soutěže stanoveným Smlouvou o ES. Jelikož se Komise domnívá, že ve výjimečných okolnostech požadavek svobodné soutěže diktuje nařídit podniku v dominantním postavení udělit licenci na jeho práva k duševnímu vlastnictví, nezbytně z toho vyplývá zásah do oprávnění majitele těchto práv. Za předpokladu, že specifikace komunikačních protokolů, jakmile jsou jednou navrženy, jsou chráněny právy k duševnímu vlastnictví, samotná skutečnost nařízení společnosti Microsoft poskytnout tyto specifikace k dispozici konkurenčním podnikům zakládá zásah do výlučných oprávnění přiznávaných autorovi. Stejně tak za předpokladu, že některé protokoly jsou chráněny patenty a že jejich použití se ukázalo jako nepostradatelné pro podniky uváděné v článku 5 rozhodnutí, samotná skutečnost, že Microsoft nemůže používat své patenty, jak zamýšlí, představuje zásah do výlučných oprávnění přiznávaných vynálezci.
|
|
250. None the less, to take the view that a breach of the exclusive prerogatives of the holder of the right constitutes in itself, and irrespective of the circumstances particular to each case, serious and irreparable damage, would mean that the urgency requirement is always satisfied when the measure which the Court is requested to suspend is of the type envisaged in IMS Health , paragraph 99 above.
|
250. Nicméně přijetí stanoviska, že zásah do výlučných oprávnění nositele práva bez ohledu na zvláštní okolnosti v jednotlivých případech sám o sobě způsobí vážnou a nenapravitelnou škodu, by znamenalo, že podmínka naléhavosti bude splněna vždy, když akt, jehož odklad vykonatelnosti je navrhován, spadá mezi případy, na něž se vztahuje rozsudek IMS Health, bod 99 výše.
|
|
251. It is therefore necessary, in such circumstances, to examine whether, in the light of the elements of the case, the fact that intellectual property rights will be affected until a decision has been given on the merits of the case is likely to cause, over and above the simple breach of the exclusive prerogatives of the holder of the rights in question, serious and irreparable damage (see, to that effect, order of the President of the Court of Justice in Joined Cases 76, 77 and 91/89 R RTE and Others v Commission [1989] ECR 1141, paragraph 18; and order in IMS Health v Commission , paragraph 133 above, paragraphs 126 to 131).
|
251. Za takových okolností je proto třeba posoudit, zda s ohledem na skutečnosti v projednávaném případě může skutečnost, že práva k duševnímu vlastnictví budou dotčena do té doby, než bude rozhodnuto ve věci samé, způsobit mimo pouhého zásahu do výlučných oprávnění nositele dotčených práv i vážnou a nenapravitelnou škodu (v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudu ze dne 11. května 1989, RTE a další v. Komise, 76/89 R, 77/89 R a 91/89 R, Recueil, s. 1141, bod 18; usnesení IMS Health v. Komise, bod 133 výše, body 126 až 131).
|
|
252. Second, Microsoft maintains that the cause of the damage lies in the fact that the subject-matter of the disclosure is secret and valuable information.
|
252. Zadruhé Microsoft uplatňuje, že příčina jím utrpěné škody tkví v tom, že předmětem daného zpřístupnění jsou tajné informace značné hodnoty.
|
|
253. In that regard, it is an indisputable fact that, once acquired, knowledge of information previously kept secret – whether because it is the subject of an intellectual property right or because it constitutes a trade secret – may be retained. Should the Decision be annulled, its annulment would not delete the knowledge of that information from memories and compensation would be very difficult as the value of the transfer of knowledge would be difficult to quantify. However, Microsoft does not explain what irreparable damage might be caused to it by the simple fact that third parties had knowledge of data disclosed by it, as opposed to the developments resulting from the use of that knowledge.
|
253. V tomto ohledu je nejprve třeba vzít v úvahu, že je nepochybné, že jakmile je jednou znalost informace do té doby tajné – ať již z důvodu existence práva k duševnímu vlastnictví, nebo jako předmět obchodního tajemství – získána, může přetrvávat. Případné zrušení rozhodnutí by neumožnilo vymazat znalost této informace z paměti a náhrada škody by byla velmi složitá vzhledem k obtížnosti určení hodnoty převedení znalosti. Microsoft však nevysvětluje, jaká nenapravitelná škoda by mu mohla vzniknout pouhou skutečností, že třetím stranám jsou známy údaje jím zpřístupněné, na rozdíl od toho, co může vyplývat z využití takové znalosti.
|
|
254. Next, the disclosure of information previously kept secret does not necessarily mean that serious damage will occur.
|
254. Dále lze říci, že zpřístupnění informací, které byly předtím tajné, nezbytně neznamená, že vznikne vážná škoda.
|
|
255. In the present case, however, Microsoft claims essentially that the interoperability information has a specific value. That value relates, first of all, to the fact that the communications protocols are the fruit of substantial and costly efforts and also to the fact that their commercial applications are significant. Microsoft further claims that drawing up the specifications is also onerous.
|
255. Microsoft v projednávané věci nicméně uplatňuje, že informace týkající se interoperability mají zvláštní hodnotu. Tato hodnota spočívá předně jednak ve skutečnosti, že komunikační protokoly jsou výsledkem značného a nákladného úsilí, a jednak ve skutečnosti, že jejich obchodní uplatnění je značné. Microsoft dodává, že navrhování specifikací je rovněž velmi nákladné.
|
|
256. The President considers that, in the light of the material in the case-file, proof of the serious nature of that damage has not been adduced. In particular, the vague allegation that Microsoft’s communications protocols have ‘cost tens of millions of [United States] dollars’, even if it were well founded, is not supported by any evidence. Account must also be taken of the fact that such costs will be offset in part by the royalties that Microsoft will be able to demand for the use of its protocols under the licences granted in implementation of the Decision.
|
256. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se domnívá s ohledem na skutečnosti obsažené ve spisu, že vážnost škody nebyla prokázána. Zejména neurčité tvrzení, že komunikační protokoly společnosti Microsoft představovaly „náklady ve výši desítek miliónů [amerických] dolarů“, není i za předpokladu, že by bylo opodstatněné, podepřeno žádným důkazem. Navíc je třeba zohlednit skutečnost, že takové náklady budou částečně vyrovnány poplatky, které Microsoft bude moci požadovat za použití svých komunikačních protokolů v rámci licencí udělovaných v důsledku plnění rozhodnutí.
|
|
257. In any event, the financial damage alleged in the preceding paragraph cannot be regarded as serious, owing to the financial power of Microsoft, whose turnover for the United States fiscal year July 2002 to July 2003 was, according to recital 1 to the Decision, EUR 30 701 million (see, to that effect, order of the President of the Court of Justice in Cases C-51/90 R and C-59/90 R Comos - Tank and Others v Commission [1990] ECR I-2167, paragraph 26).
|
257. V každém případě finanční škodu uváděnou v předchozím bodě nelze pokládat za vážnou vzhledem k finanční síle společnosti Microsoft, jejíž obrat během amerického účetního období mezi červencem 2002 a červnem 2003 činil podle bodu 1 odůvodnění rozhodnutí 30 701 miliónů EUR (v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudu ze dne 23. května 1990, Cosmos-Tank a další v. Komise, C‑51/90 R a C‑59/90 R, Recueil, s. I‑2167, bod 26).
|
|
258. Microsoft further maintains that the value of the information in issue consists in the fact that the specifications for the server-to-server communications protocols contain a significant amount of information on the functioning of the ‘Active Directory’ in the Windows operating systems. Its server-to-server communications protocols are not simple interfaces unconnected to the underlying implementation of the functionalities accessible via those interfaces. Consequently, communication of the protocols to competitors would amount to transferring to them a significant quantity of information on the way in which those functionalities are supplied (annex R.2; annex T.7; annex U.1, Madnick & Meyer, ‘Response to CCIA annex by Ronald Alepin and to the submission by [FSF-Europe]’; and annex U.2).
|
258. Microsoft dále uvádí, že hodnota daných informací je založena na skutečnosti, že specifikace komunikačních protokolů server–server obsahují značné množství informací o fungování registru „Active Directory“ v operačních systémech Windows. Jeho komunikační protokoly sever–server nejsou pouhými rozhraními, která by nebyla spojena se zaváděním funkcí přístupných prostřednictvím těchto rozhraní. V důsledku toho sdělování protokolů konkurentům znamená, že je jim převedeno značné množství informací o způsobu poskytování těchto funkcí (příloha R.2; příloha T.7; příloha U.1, Madnick a Meyer „Odpověď na dokument p. Alepina, která je přílohou vyjádření CCIA a na vyjádření (FSF_Europe)“, a příloha U.2).
|
|
259. The President notes, first, that Microsoft maintains in its written submissions that it would be required to disclose information on the internal structure or the innovative aspects of its products but notes further that the specific examples relate exclusively to the replication protocols in Active Directory and, second, that that assertion is based on the analyses by Dr Madnick and Dr Meyer, on the one hand, and by Mr Campbell Kelly, on the other.
|
259. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních uvádí zaprvé, že Microsoft ve svých písemnostech tvrdí, že má povinnost zpřístupnit informace o vnitřní struktuře nebo o inovačních aspektech svých výrobků, ale dále uvádí, že konkrétní příklady se týkají výlučně protokolů zdvojení Active Directory, a zadruhé, že toto tvrzení je založeno jednak na analýze pánů Madnicka a Meyera a jednak na analýze pana Campbell-Kellyho.
|
|
260. In that regard, the President considers that Microsoft’s allegations cannot be regarded as proven to the requisite legal standard.
|
260. V tomto ohledu se soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních domnívá, že tvrzení společnosti Microsoft nelze pokládat za dostatečně prokázaná z právního hlediska.
|
|
261. Microsoft’s assertion that the information that it would be required to disclose will reveal the mode of functioning of its products is illustrated by the sole example of Active Directory, defined in the Decision as the directory service included in Windows 2000 Server (recital 149). In its observations on the statements in intervention, Microsoft again emphasised that ‘the specifications will teach competitors a great deal about how important components of Windows server operating systems, such as Active Directory, work’. At the hearing, the question put by the President as to whether the specifications would reveal elements relating to components of Windows server operating systems other than Active Directory did not meet with a clear and convincing answer either. On that point, one of Microsoft’s expert witnesses stated that he ‘believed’ that the rules governing the management of the directory would also be revealed.
|
261. Tvrzení společnosti Microsoft, podle něhož informace, které bude muset zpřístupnit, odhalí způsob fungování jejích výrobků, je názorně předvedeno na jediném příkladu registru Active Directory, který je v rozhodnutí definován jako služba poskytování seznamů zahrnutá ve Windows 2000 Server (bod 149 odůvodnění). Ve svém vyjádření k vyjádřením vedlejších účastníků Microsoft opětovně uvedl, že „specifikace o způsobu fungování důležitých částí operačních systémů Windows pro servery, jako je Active Directory, se pro konkurenty ukáží velmi poučnými“. Na otázku vznesenou soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních během slyšení, zda by specifikace odhalily skutečnosti o jiných částech operačních systémů Windows pro servery, než je registr Active Directory, nebyla poskytnuta jasná a přesvědčivá odpověď. K tomuto bodu jeden z odborníků společnosti Microsoft uvedl, že se „domnívá“, že pravidla, kterými se správa registru řídí, by byla také odhalena.
|
|
262. The claims made by Microsoft’s experts and the examples relating to Active Directory on which they relied are based on analyses (see paragraph 116 above) which were strongly criticised by the Commission and the parties intervening in its support. Those parties challenged the assumptions ma de in those analyses and, in particular, the assumption that the protocols used to deliver communications between two copies of the same operating system and also the replication method are ‘tightly coupled’. The objections raised by the Commission – based on documents submitted by experts (annex S.2 and annex U.1, ‘Report by OTR’, dated 10 September 2004) –, by FSF-Europe and, before they withdrew from the proceedings, by CCIA and Novell, relate essentially to the vague and conjectural nature of the demonstration in the Madnick & Meyer report and to the fact that that report contains theories which are contrary to Microsoft’s practices. In annex 3 to CCIA’s statement in intervention, Mr Alepin maintains that correctly-written protocol specifications reveal little or nothing about the internal structure, algorithms and other innovative aspects of the operating systems.
|
262. Tvrzení odborníků společnosti Microsoft a příklady týkající se registru Active Directory, kterých se dovolávali, jsou přitom založeny na analýzách (viz bod 116 výše), které Komise a vedlejší účastníci vstupující do řízení na její podporu silně kritizovali. Tito účastníci napadli postuláty obsažené v analýzách a zejména postulát, že protokoly používané k zajištění komunikace mezi dvěma rozmnoženinami téhož operačního systému, jakož i způsob zdvojování, jsou „pevně propojeny“. Skutečnosti vytýkané Komisí, založené na dokumentaci vydané odborníky (příloha S.2 a příloha U.1, „Stanovisko vypracované OTR, ze dne 10. září 2004“), FSF-Europe, jakož i, před zpětvzetím jejich návrhů na vstoupení do řízení, CCIA a Novell, jsou založeny v zásadě na neurčité a domnělé povaze dokazování ve studii Madnick a Meyer a na existenci ve studii uvedených teorií, jež jsou v rozporu s praxí společnosti Microsoft. V příloze 3 vyjádření vedlejšího účastníka CCIA pan Alepin uvádí, že specifikace správně napsaných protokolů odhalují jen velmi málo nebo nic o vnitřní struktuře, algoritmech a jiných inovačních aspektech operačních systémů.
|
|
263. Faced with such objections and in the absence of other more precise material produced by Microsoft, it is not possible to take as established the allegations that the specifications will reveal more than is necessary to ensure the interoperability sought by the Commission.
|
263. Při existenci takových zpochybnění a při neexistenci detailnějšího materiálu ze strany společnosti Microsoft není možné pokládat za prokázaná tvrzení, podle kterých specifikace odhalují více, než je nutné pro zajištění interoperability, jejíž zajištění požaduje Komise.
|
|
264. Likewise, as the Commission stated in an answer to a written question, Microsoft’s assertion that the single compression algorithm used by Active Directory would have to be disclosed under the remedy imposed by the Decision cannot be verified in the absence of sufficient objective evidence for that purpose.
|
264. Rovněž, jak to uvedla Komise v odpovědi na písemnou otázku, nelze ověřit tvrzení společnosti Microsoft, podle kterého by musel být jediný algoritmus komprese používaný Active Directory zpřístupněn na základě opatření pro nápravu uložených rozhodnutím, jelikož k takovému ověření chybějí dostatečné objektivní poznatky.
|
|
265. In that regard, the President considers that Microsoft had the possibility and the right to submit a technical file to the Commission, and to the Commission alone, in which it would have been able to comment on the degree of precision of the specifications and the risks of revealing information necessarily covering more than just the interoperability sought by the Commission. However, Microsoft refrained from doing so during the administrative procedure. Likewise, after the adoption of the Decision, Microsoft could have explained the reasons why efficient security measures to overcome that difficulty could not be envisaged. In particular, the Commission stated at the hearing that it had requested Microsoft on 30 July 2004 to communicate its specifications for examination, but that they were never sent; and Microsoft does not dispute that assertion.
|
265. V tomto ohledu se soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních domnívá, že Microsoft měl možnost a právo předložit Komisi, a jedině jí, technický spis, kde by mohl popsat stupeň přesnosti specifikací a rizika odhalení informací nutně pokrývajících více než interoperabilitu, o kterou se Komisi jedná. Nicméně Microsoft tak během správního řízení neučinil. Rovněž po přijetí rozhodnutí mohl Microsoft objasnit důvody, proč nemohlo být uvažováno o přijetí účinných ochranných opatření pro překonání takových problémů. Komise během slyšení především uvedla, že dne 30. července 2004 vyzvala Microsoft ke sdělení specifikací pro účely šetření, ale specifikace jí nebyly zaslány, což společnost Microsoft nezpochybňuje.
|
|
(vii) The use of the interoperability information
|
ii) K použití informací týkajících se interoperability
|
|
266. Microsoft claims that, once the interoperability information is disclosed, the use to which it will be put will be the cause of a number of types of serious and irreparable damage.
|
266. Microsoft uplatňuje, že jakmile budou informace zpřístupněny, jejich užití bude příčinou řady vážných a nenapravitelných škod.
|
|
The alleged dilution of the information
|
K tvrzenému oslabení informací
|
|
267. Microsoft contends that the information disclosed will be able to be used by its competitors, that it may be placed in the public domain and that there will be no means of checking whether it is being used following annulment of the Decision.
|
267. Microsoft tvrdí, že zpřístupněné informace budou moci být použity jeho konkurenty, a tím bude hrozit riziko jejich zveřejnění a že jejich používání po zrušení rozhodnutí bude neověřitelné.
|
|
268. That argument ignores the possibility of providing for contractual safeguards concerning the confidentiality and use of the information pending the decision of the Court in the main action, such clauses being standard practice in the sector. Confidentiality clauses, together where necessary with penalty clauses, can be inserted in the licence agreements concluded with the undertakings having an interest in developing and distributing products competing with Microsoft’s products, within the meaning of Article 5(a) of the Decision.
|
268. Tato argumentace nezohledňuje možnost přijetí smluvních ochranných opatření týkajících se povinnosti mlčenlivosti a použití daných informací až do rozhodnutí Soudu v hlavním řízení, přičemž taková ujednání jsou v daném odvětví běžná. Ustanovení o povinnosti mlčenlivosti případně doplněná o ustanovení o pokutách mohou být totiž součástí smluvních podmínek licenčních smluv uzavíraných s podniky, které mají zájem vyvíjet a distribuovat výrobky konkurující výrobkům společnosti Microsoft ve smyslu čl. 5 písm. a) rozhodnutí.
|
|
269. On that point, the Commission has indicated that Microsoft could require reasonable contractual safeguards for the disclosure, so that the information disclosed to competitors will no longer be able to be used should the Decision be annulled. The licence agreements concluded within the framework of the MCPP and technology transfer agreements constitute reference elements.
|
269. Komise k tomu uvedla, že Microsoft mohl požadovat rozumná smluvní ochranná opatření pro zpřístupnění k zajištění, aby informace zpřístupňované konkurentům nemohly být používány, pokud by došlo ke zrušení rozhodnutí. Licenční smlouvy uzavírané v rámci MCPP a dohody o převodu technologie představují v tomto ohledu skutečnosti, které lze považovat za referenční.
|
|
270. In that context, it should be noted that Microsoft itself stated in its application for interim measures that the disclosure of trade secrets to its contractual partners was subject to compliance by them with an obligation to maintain confidentiality (see paragraph 125 above).
|
270. V této souvislosti je třeba konstatovat, že samotný Microsoft ve svém návrhu na předběžné opatření uvedl, že zpřístupnění obchodního tajemství jeho smluvním partnerům bylo podmíněno povinností těchto smluvních partnerů zachovávat mlčenlivost (viz bod 125 výše).
|
|
271. Furthermore, Microsoft undertook, under the agreement with Sun Microsystems, to communicate the specifications for its server-to-server communications protocols. However, it has offered no explanation of why contractual safeguards identical to the ones in that agreement would not ensure that the information disclosed in implementation of the Decision was not made public. As stated at recital 211 to the Decision, moreover, ‘[i]n the course of the 1990s, Microsoft entered into a licence with AT & T relating to the disclosure of portions of the Windows source code’. Microsoft has not explained why it would not be able to use the same contractual safeguards as those that must have been included in that agreement with AT & T when disclosing the specifications referred to in Article 5 of the Decision.
|
271. Je třeba dodat, že se Microsoft zavázal v rámci dohody se Sun Microsystems sdělit specifikace svých komunikačních protokolů server–server. Microsoft nicméně neobjasnil, proč by smluvní ochranná opatření, stejná jako ta, která jsou uvedena v této dohodě, nezajistila nezveřejnění informací zpřístupněných v rámci plnění rozhodnutí. Navíc, jak vyplývá z bodu 211 odůvodnění rozhodnutí, „v devadesátých letech uzavřel Microsoft licenční smlouvu s AT & T týkající se sdělení určitých částí zdrojového kódu Windows“. Microsoft neobjasnil, proč by nemohl použít stejných smluvních ochranných opatření jako jsou ta, jež musela být zahrnuta v dohodě s AT & T, v případě zpřístupnění specifikací uvedených v článku 5 rozhodnutí.
|
|
272. The possibility of appropriate safeguards also provides an answer to Microsoft’s fear that the knowledge disclosed will spread to the point of entering the public domain. Apart from the fact that the conclusion of licences does not in any way mean that the data in question will, from a legal point of view, be in the public domain, at least as regards intellectual property rights, the damage alleged by Microsoft assumes that the other parties will fail to honour their contractual undertakings, which cannot be presumed (see, to that effect, order of the President of the Court of First Instance in Case T-73/98 R Prayon - Rupel v Commission [1998] ECR II‑2769, paragraph 41).
|
272. Možnost vhodných ochranných opatření rovněž poskytuje odpověď na obavy společnosti Microsoft, že zpřístupněná znalost bude rozšířena až na úroveň veřejné přístupnosti. Kromě skutečnosti, že uzavírání licenčních smluv v žádném případě neznamená, že příslušné údaje se stanou z právního hlediska veřejně přístupnými, alespoň co se týče práv k duševnímu vlastnictví, okolnosti vzniku škody uváděné společností Microsoft předpokládají, že ostatní smluvní strany nedodrží své smluvní závazky, což však jako presumpci přijmout nelze (v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudu ze dne 15. července 1998, Prayon-Rupel v. Komise, T‑73/98 R, Recueil, s. II‑2769, bod 41).
|
|
273. As regards the allegation that it will be impossible to ascertain whether the information is being used after the Decision has been annulled, Microsoft asserts that it is simplistic to believe that the use of its specifications for the communications protocols will be immediately detectable should the Decision be annulled, owing to the maintenance of interoperability of third-party work group server operating systems and Windows server operating systems. However, in its observations on the statements in intervention, Microsoft stated that ‘without having access to the source code of third-party products’ it could not know to what extent those third parties were using the knowledge which they obtained through their access to the specifications for Microsoft’s communications protocols. It follows from that argument that Microsoft considers it possible to determine to what extent competitors are using the knowledge which they have obtained from the specifications for the communications protocols by having access, should the Decision be annulled, to the source code of their products. The possibility that an independent expert – appointed by common agreement between the contracting parties or, failing that, by the Commission – should access the source code of the products of Microsoft’s competitors in order to check whether that knowledge was being used can perfectly well be provided for in the licensing agreements to be concluded with the undertakings referred to in Article 5 of the Decision. It is also open to Microsoft, moreover, to include in those licensing agreements penalty clauses which, in the event that the Decision is annulled, would prevent its competitors from marketing products containing the interoperability information. Such contractual stipulations in relation to the procedures for checking the products and the penalties incurred for breach of the undertaking given not to use the information following the annulment of the Decision must be considered to be sufficient to avoid irreparable damage.
|
273. Ohledně neověřitelnosti použití informací po zrušení rozhodnutí Microsoft tvrdí, že je zjednodušující věřit, že použití specifikací komunikačních protokolů bude v případě zrušení rozhodnutí možné okamžitě vysledovat, a to z důvodu zachování interoperability operačních systémů pro skupinové servery konkurentů a operačních systémů Windows pro servery. Nicméně Microsoft ve svém vyjádření k vyjádřením vedlejších účastníků uvedl, že „bez přístupu ke zdrojovým kódům konkurenčních výrobků“ nemůže vědět, v jakém rozsahu třetí strany používají znalosti získané prostřednictvím přístupu ke specifikacím komunikačních protokolů společnosti Microsoft. Z této argumentace vyplývá, že podle společnosti Microsoft je možné určit rozsah používání znalostí získaných díky specifikacím komunikačních protokolů konkurenty tak, že by měla přístup, pokud by rozhodnutí bylo zrušeno, ke zdrojovým kódům jejich výrobků. Možnost, že by měl nezávislý odborník – jmenovaný po dohodě smluvních stran nebo, pokud by se strany nedohodly, Komisí – přístup ke zdrojovému kódu výrobků konkurentů společnosti Microsoft pro účely takového ověření, může být zcela jistě stanovena v licenčních smlouvách uzavíraných s podniky uváděnými v článku 5 rozhodnutí. Navíc je na společnosti Microsoft stanovit v těchto licenčních smlouvách ustanovení o smluvních pokutách bránících, pokud by bylo rozhodnutí zrušeno, jeho konkurentům uvádět na trh výrobky zahrnující informace týkající se interoperability. Taková smluvní ustanovení ohledně způsobu ověření a pokut uplatnitelných v případě porušení povinnosti nepoužívat informace po případném zrušení rozhodnutí musí být považována za dostatečná k zamezení vzniku nenapravitelné škody.
|
|
274. For the sake of completeness, it should be observed that the appraisal in the preceding paragraph is supported by the fact that at the hearing Novell stated that it was prepared to allow access to the source code of its products, should the Decision be annulled, for the purpose of verifying that it was not using the interoperability information. Microsoft did not answer that point.
|
274. Pro již nadbytečné doplnění je nutno uvést, že v předchozím bodě rozvinuté posouzení je podporováno skutečností, že během slyšení společnost Novell prohlásila, že je připravena poskytnout oprávnění ke zdrojovému kódu svých výrobků pro účely, pokud případně doje ke zrušení rozhodnutí, ověření nepoužití informací týkajících se interoperability. Microsoft přitom na toto neposkytl odpověď.
|
|
The argument that the products will remain in the distribution channels
|
K tvrzenému ponechání výrobků v distribuci
|
|
275. Microsoft maintains that the Decision will cause permanent damage to its intellectual property rights – more specifically to its right to exploit its patents – since, if the Decision is annulled, products incorporating its technology will remain in the distribution channels and in the hands of its customers.
|
275. Microsoft tvrdí, že rozhodnutí bude trvalým zásahem do jeho práv k duševnímu vlastnictví – přesněji jeho práv k patentům – v rozsahu, v případě zrušení rozhodnutí, ve kterém výrobky zahrnující jeho technologii zůstanou v distribuci a v rukou zákazníků.
|
|
276. The President considers that Microsoft has not established that those circumstances constituted serious and irreparable damage.
|
276. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se domnívá, že Microsoft neprokázal, že tyto okolnosti povedou ke vzniku vážné a nenapravitelné škody.
|
|
277. First, it is not known when competing products implementing the specifications will be placed on the market. In that regard, it is common ground that the undertakings which receive the information will first have to implement the specifications and then have to place their products on the market. At the hearing, Microsoft’s representative stated that the specifications for the communications protocols would be ready within three to four weeks.
|
277. Zaprvé není známo, kdy budou konkurenční výrobky, jež zavádějí specifikace, uvedeny na trh. V tomto ohledu je nesporné, že podniky, které obdrží informace, budou zaprvé muset zavést specifikace a zadruhé uvést své výrobky na trh. Zástupce společnosti Microsoft během slyšení prohlásil, že specifikace komunikačních protokolů by byly připraveny během tří až čtyř týdnů.
|
|
278. The total period between the date of receiving the specifications and the date of placing the products on the market was put at several years by the Commission in the Decision (recitals 719 to 721 to the Decision). In its observations, the Commission referred to a ‘letter from Sun [Microsystems] to the Commission dated 20 July 2004’, paragraph 3 of which states, with reference to the specifications for server-to-server protocols:
|
278. Celková doba ode dne obdržení specifikací do dne uvedení výrobků na trh byla vyčíslena Komisí v rozhodnutí (body 719 až 721 odůvodnění rozhodnutí) na několik let. Komise ve svém vyjádření odkazovala na „dopis společnosti Sun [Microsystems] ze dne 20. července 2004 adresovaný Komisi“, jehož bod 3, který se týká specifikací komunikačních protokolů server–server, stanoví následující:
|
|
‘Employing a team of up to [a substantial number of] engineers it took [longer than one] years for Sun [Microsystems] to complete the development effort to deliver a market-ready version of AS/U based upon materials received from AT & T. For the reasons explained below, Sun [Microsystems] would expect that more time would be required to introduce a similarly complex from technical specifications supplied pursuant to the “Technical Collaboration Agreement” with Microsoft dated April 2004.’
|
„Při zaměstnávání týmu skládajícího se [ze značného počtu] inženýrů, trvalo společnosti Sun [Microsystems] [více než] jeden rok dokončit vývojářský program a uvést na trh verzi AS/U navrženou podle informací získaných od AT & T. Z důvodů uvedených níže by Sun [Microsystems] očekávala, že by bylo zapotřebí delší doby k vytvoření úplného výrobku z technických specifikací poskytnutých v rámci ,Dohody o technické spolupráci‘ uzavřené se společností Microsoft v dubnu 2004.“
|
|
279. Furthermore, in the pleadings which it submitted before withdrawing from the proceedings, CCIA maintains that ‘even if the information were disclosed tomorrow (and assuming that it was complete and correct), it is clear that it would take several years (at least two) before one of Microsoft’s competitors could place a product using that information on the market’, that assertion being based on annex CCIA.R.3, in which Mr Alepin considers that it is entirely unrealistic to expect that any fully interoperable product would be commercially available in two years’ time (paragraph 84). SIIA and, before withdrawing, Novell developed the same argument in their written submissions.
|
279. CCIA ve svém spise předloženém před zpětvzetím svého návrhu na vstoupení do řízení mimo jiné tvrdí, že „i kdyby byly informace zveřejněny zítra (a za předpokladu, že by byly úplné a správné), je jasné, že by trvalo několik let (přinejmenším dva roky), než by některý z konkurentů společnosti Microsoft mohl uvést na trh výrobek používající tyto informace“, přičemž toto tvrzení je založeno na příloze CCIA.R.3, kde se pan Alepin domnívá, že není vůbec realistické očekávat, že by zcela slučitelné výrobky byly uvedeny na trh ve lhůtě dvou let (bod 84). SIIA a Novell před zpětvzetím svého návrhu na vstoupení do řízení uvedly ve svých písemnostech stejnou argumentaci.
|
|
280. When invited to comment in writing on that information relating to the estimate of the time necessary to implement its own specifications, Microsoft stated essentially that the time necessary to implement a specification depends largely on the resources allocated to that effort. At the hearing, Microsoft stated that a product could be placed on the market in less than three months, but without providing sufficient detail or evidence to support that claim or making it possible to ascertain whether it is well founded. That claim cannot therefore be upheld.
|
280. Microsoft v podstatě uvedl, když byl vyzván k přijetí písemného stanoviska k těmto informacím týkající se časového odhadu zavedení svých vlastních specifikací, že doba nezbytná k zavedení specifikace závisí převážně na zdrojích vymezených pro tento úkon. Microsoft během slyšení uvedl, že výrobek může být uveden na trh ve lhůtě kratší tří měsíců, ale bez poskytnutí dostatečných detailů nebo prvků umožňujících podpořit toto tvrzení a ověřit jeho opodstatněnost. Toto tvrzení proto nemůže být přijato.
|
|
281. It follows from the foregoing, without prejudice to the fact that it will take some time for Microsoft’s competitors to sell the versions of their products compatible with Windows work group server operating systems, that there is no reason to believe that those compatible products will be marketed in the short term. Consequently, the effect of which Microsoft complains would in any event take concrete form only for a limited period between the date on which the products concerned are placed on the market and the date on which judgment is delivered in the main proceedings.
|
281. Z výše uvedeného vyplývá, že aniž by tím byla dotčena skutečnost, že konkurenti společnosti Microsoft budou potřebovat určitou dobu k prodeji verzí svých výrobků slučitelných s operačními systémy Windows pro skupinové pracovní servery, není možno se domnívat, že slučitelné výrobky budou uváděny na trh v krátké době. V důsledku toho následek, na který si Microsoft stěžuje, by v každém případě získal konkrétní podobu pouze na omezenou dobu mezi dnem uvedení dotčených příslušné výrobků na trh a dnem, kdy bude vydáno rozhodnutí v hlavní věci.
|
|
282. Second, any damage arising from the fact that products implementing the specifications for Microsoft’s protocols will remain in the distribution channels cannot be regarded as irreversible, since an effect of that nature is inevitably limited in time, either because the products will eventually be sold and installed within the undertakings which have acquired them (see paragraph 283 below) or because the unsold products will become technologically obsolete.
|
282. Zadruhé škodu vyplývající případně ze skutečnosti, že výrobky zavádějící specifikace protokolů společnosti Microsoft zůstávají v distribuci, nelze pokládat za nenapravitelnou, jelikož takový účinek nevyhnutelně časově omezen ať již z důvodu, že výrobky budou vyprodány a instalovány v rámci podniků, které je získaly (viz bod 238 dále), nebo z důvodu, že neprodané výrobky se stanou technicky zastaralými.
|
|
283. Third, Microsoft correctly maintains that, even if the Decision should be annulled, the competing products will remain installed within the undertakings which have acquired them. None the less, that fact cannot be regarded as the cause of serious and irreparable damage, since, first, Microsoft has not shown how the presence of those products in customers’ networks would appreciably harm its future activities and, second, it is likely that the commercial value of those products, which will have satisfied customer demand before judgment is given on the merits of the case, will fall rapidly if the Decision is annulled by the Court of First Instance.
|
283. Zatřetí je nutno konstatovat, že Microsoft oprávněně tvrdí, že i kdyby rozhodnutí bylo zrušeno, konkurující výrobky zůstanou instalované v podnicích, které je získaly. Nicméně tuto skutečnost není možno pokládat za příčinu vážné a nenapravitelné škody, jelikož Microsoft jednak neprokázal, jak by přítomnost těchto výrobků v sítích jeho klientů poškodila jeho budoucí činnosti, a jednak je pravděpodobné, že obchodní hodnota těchto výrobků, které uspokojí poptávku zákazníka před rozhodnutím ve věci samé, bude rychle snížena v případě zrušení rozhodnutí Soudem.
|
|
284. On that last point, should the Decision be annulled, Microsoft would be able to prevent competing operating systems from being compatible with the new versions of the Windows operating systems by altering its server-to-server communications protocols and thereby significantly and rapidly reducing the value of the competing products. The fact that it is technically possible to affect interoperability between the Windows environment and the competing work group server operating systems installed in undertakings – which is likely to enable Microsoft to derive an exclusive benefit from subsequent improvements – was confirmed at the hearing and Microsoft raised no objection on that point.
|
284. K tomuto poslednímu bodu je nutno upřesnit, že po případném zrušení rozhodnutí by Microsoft mohl bránit slučitelnosti konkurenčních operačních systémů s novými verzemi systémů Windows změnou svých komunikačních protokolů server–server a tímto citelně a rychle snížit hodnotu konkurujících výrobků. Technická možnost ovlivnit interoperabilitu mezi prostředím Windows a konkurenčními operačními systémy pro skupinové pracovní servery instalovanými v rámci podniků – která pravděpodobně umožní společnosti Microsoft získat výlučný zisk z následných zlepšení – byla potvrzena během slyšení a Microsoft k tomu nevznesl žádnou námitku.
|
|
285. Even on the assumption that Microsoft were to decide not to alter its communications protocols should the Decision be annulled, the fact that competing work group server operating systems remain within networks will not be likely to cause it irreparable damage either. At the hearing, Microsoft stated that, should the Decision be annulled, it would be technically possible to sever interoperability with competing work group server operating systems, but that it would be inconceivable from a commercial point of view not to ensure backward compatibility between old and new systems. However, although the maintenance of that compatibility allows competing operating systems to interoperate in a network with the new version of the Windows operating systems, that does not alter the fact that the former systems are less technologically advanced than the latter systems and that, from a commercial viewpoint, they would rapidly become obsolete. In that regard, it must be borne in mind that, should the Decision be annulled by the Court of First Instance, Microsoft’s competitors would no longer be able to use the interoperability information referred to in Article 5 of the Decision (see paragraph 273 above) and that, consequently, backward compatibility would be ensured only for the work group server operating systems marketed by those competitors before the date of annulment.
|
285. I za předpokladu, že by se Microsoft rozhodl neměnit své komunikační protokoly po případném zrušení rozhodnutí, nevznikne mu ani v důsledku zachování konkurenčních operačních systémů pro skupinové pracovní servery v rámci sítí nenapravitelná škoda. Microsoft během slyšení prohlásil, že pokud dojde ke zrušení rozhodnutí, bude technicky možné přerušit interoperabilitu s konkurenčními operačními systémy pro skupinové pracovní servery, ale z obchodního hlediska by bylo nepředstavitelné nezajistit zpětnou slučitelnost starých a nových systémů. Nicméně, i když zachování této slučitelnosti umožňuje konkurenčním operačním systémům interoperovat v rámci sítě s novou verzí operačního systému Windows, nemění to nic na skutečnosti, že prvotní systémy nejsou technologicky tak vyspělé jako ty novější a že se z obchodního hlediska stanou rychle zastaralými. V tomto ohledu je třeba připomenout, že pokud by bylo rozhodnutí Soudem zrušeno, konkurenti společnosti Microsoft by již nemohli nadále používat informace týkající se interoperability uvedené v článku 5 tohoto rozhodnutí (viz bod 273 výše), a že v důsledku toho by zpětná slučitelnost byla zajištěna pouze pro operační systémy pro skupinové pracovní servery uváděné na trh těmito konkurenty před dnem případného zrušení rozhodnutí.
|
|
The alleged ‘cloning’ of the products
|
K tvrzenému „klonování“ výrobků
|
|
286. Microsoft maintains that the information in question will be able to be used to clone its products. Once its competitors have acquired detailed knowledge of the internal operating modes of its operating systems by studying the copyrighted specifications for its communications protocols, they will be able to use them for their own products. It would be difficult, indeed impossible, for Microsoft and for the judicial authorities to determine whether Microsoft’s competitors were using that knowledge when designing their own server operating systems.
|
286. Microsoft tvrdí, že příslušné informace budou moci být používány pro „klonování“ jeho výrobků. Tvrdí, že jakmile konkurenti získají důkladnou znalost vnitřního způsobu fungování operačních systémů Microsoft studováním specifikací komunikačních protokolů chráněných autorským právem, budou je moci použít pro své vlastní výrobky. Bylo by přitom složité, ne-li nemožné, aby Microsoft a soudní orgány určily, zda konkurenti využili tuto znalost při navrhování svých vlastních operačních systémů pro servery.
|
|
287. In that regard, it should be borne in mind that the premiss of that reasoning, namely that it will be possible to obtain information going far beyond just the interoperability information, has not been held to be established (see paragraphs 260 to 265 above).
|
287. V tomto ohledu je třeba připomenout, že předpoklad takové úvahy, podle kterého bude zejména možné získat informace nad rozsah informací týkajících se interoperability, nebylo možno posoudit jako prokázaný (viz body 260 až 265 výše).
|
|
288. Furthermore, Microsoft’s allegation is based on a reading of Article 5 of the Decision that does not take account of the grounds on which it is based. The direction in Article 5 that Microsoft must allow the use of its specifications for its protocols ‘for the purpose of developing and distributing work group server operating system products’ must be read in the light of recitals 1003 and 1004 to the Decision. Recital 1003 states that ‘[t]he objective of this Decision is to ensure that Microsoft’s competitors can develop products that interoperate with the Windows domain architecture natively supported in the dominant Windows Client PC operating system and hence viably compete with Microsoft’s work group server operating system’. Recital 1004 states that ‘as regards the subsequent use of the specifications, the specifications should also not be reproduced, adapted, arranged or altered, but should be used by third parties to write their own specification-compliant interfaces’.
|
288. Krom toho je tvrzení společnosti Microsoft založeno na výkladu článku 5 rozhodnutí, který nezohledňuje důvody, na nichž je rozhodnutí založeno. Ustanovení obsažené v článku 5, podle kterého Microsoft musí poskytnout oprávnění k použití specifikací svých protokolů „pro vyvíjení a distribuování operačních systémů pro skupinové pracovní servery“, musí být totiž vykládáno ve světle bodů 1003 a 1004 odůvodnění rozhodnutí. Podle bodu 1003 odůvodnění „cílem rozhodnutí je zajistit, aby konkurenti společnosti Microsoft vyvíjeli výrobky [slučitelné] s konstrukcí domény Windows, která je [od počátku] zahrnuta v dominantním výrobku, který představuje operační systém Windows pro klientské osobní počítače, a mohli tak konkurovat výrobkům společnosti Microsoft pro operační systémy pro skupinové pracovní servery“. Bod 1004 odůvodnění upřesňuje, že „co se týče užívání zpřístupněných informací, specifikace nebudou ani rozmnožovány, zpracovávány, upravovány nebo pozměňovány, ale budou používány třetími osobami pro vyvíjení svých vlastních rozhraní v souladu s těmito specifikacemi“. (neoficiální překlad)
|
|
289. It follows that Article 5 of the Decision must be understood as meaning that the use of the protocols is permitted only for the purposes of interoperability and that, consequently, their use for other purposes is not allowed. The Commission expressly confirmed that interpretation at the hearing and emphasised that compliance with that limitation will be capable of being verified by Microsoft’s ‘monitoring trustee who shall be independent from [it]’ referred to in Article 7 of the Decision.
|
289. Z toho vyplývá, že článek 5 rozhodnutí musí být chápán v tom smyslu, že není povoleno používat protokoly pro jiné účely než pro zajištění interoperability. Komise výslovně potvrdila tento výklad během slyšení a zdůrazňovala skutečnost, že dodržování tohoto omezení bude moci být ověřeno „nezávislým zmocněncem společnosti Microsoft“ uvedeným v článku 7 rozhodnutí.
|
|
– The alleged interference with commercial freedom
|
– K tvrzenému zásahu do obchodní svobody
|
|
290. Microsoft maintains that its freedom to determine the essential elements of its business policy will be compromised owing to the implementation of the Decision: the Decision would require it to disclose information to its competitors, deprive it of its capacity to develop its products and force it to ‘harden’ its protocols.
|
290. Microsoft tvrdí, že jeho svoboda určit základní prvky své obchodní politiky bude ohrožena plněním rozhodnutí: rozhodnutí ho zavazuje k zpřístupnění informací jeho konkurentům, zbavuje ho jeho schopnosti vyvíjet své výrobky a nutí ho k „posilování“ jeho protokolů.
|
|
291. In that regard, it should be pointed out that, in principle, any decision taken under Article 82 EC and requiring a dominant undertaking to bring an abuse to an end necessarily entails a change in its business policy. The obligation imposed on an undertaking to alter its conduct cannot therefore be regarded as constituting serious and irreparable damage in itself, short of considering that the urgency requirement is always satisfied when the decision whose suspension is sought orders the addressee to bring abusive conduct to an end.
|
291. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že v zásadě každé rozhodnutí přijaté na základě článku 82 ES zavazující podnik v dominantním postavení ukončit jednání, které má povahu zneužití, s sebou nezbytně nese změnu obchodní politiky takového podniku. Povinnost uloženou podniku změnit jeho jednání nelze tedy posuzovat jako povinnost, která sama o sobě zakládá vážnou a nenapravitelnou škodu, aniž by se vycházelo z toho, že požadavek naléhavosti je splněn vždy, když rozhodnutí, jehož odklad vykonatelnosti je navrhován, nařizuje ukončit jednání, jež má povahu zneužití.
|
|
292. Where an applicant invokes an interference with its business freedom to demonstrate that the interim measure applied for must be ordered as a matter of urgency, it must adduce evidence either that implementation of the contested measure will oblige it to alter certain essential elements of its business policy and that, even after judgment in its favour has been given in the main proceedings, the effects of the implementation of that measure will prevent it from resuming its initial business policy, or that those effects will cause it serious and irreparable damage of another kind, it being borne in mind that it is in the light of the circumstances of each case that the alleged damage must be assessed.
|
292. Pokud se navrhovatel pro účely prokázání naléhavosti nařízení požadovaného předběžného opatření dovolává zásahu do své obchodní svobody, musí předložit důkaz o tom, že výkon napadeného aktu ho buď zaváže ke změně některých základních prvků jeho obchodní politiky a že i poté, co bude rozhodnuto ve věci samé v jeho prospěch, mu účinky výkonu takového aktu zabrání pokračovat v jeho původní obchodní politice, nebo že mu tyto účinky způsobí vážnou a nenapravitelnou škodu jiného druhu s tím, že tvrzenou škodu je nutno posuzovat s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu.
|
|
293. Thus, in the orders in Bayer v Commission , paragraph 138 above, and IMS Health v Commission , paragraph 133 above, on which Microsoft relies, the judge dealin g with the application assessed the consequences of the interference with the undertakings’ freedom to define their business policies in the light of the effects of the implementation of the measure.
|
293. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních tak v usneseních Bayer v. Komise, bod 138 výše, a IMS Health v. Komise, bod 133 výše, kterých se Microsoft dovolává, posoudil následky zásahu do obchodní svobody podniků určit si svou obchodní politiku s přihlédnutím k účinkům výkonu takového aktu.
|
|
294. In the order in Bayer v Commission , paragraph 138 above, the judge dealing with the application actually emphasised that ‘[i]n this case, if the applicant’s argument were to be accepted by the Court as well founded, immediate implementation of the provision in question would risk depriving the applicant of its independence in defining certain crucial elements in its business policy’ (paragraph 54). He further held that ‘[a] situation of that kind is particularly likely to cause serious damage to the applicant in the context of the pharmaceutical industry, which is distinctive in that prices and methods of reimbursement are fixed or controlled by national health services, thereby giving rise to large disparities in the prices for a single medicine in the various Member States’ (paragraph 55). As the sectoral regulation of prices had been regarded as a factor limiting the undertakings’ scope for business freedom, the judge concluded that a further interference with an already-restricted business freedom constituted serious damage. The change in Bayer’s business policy was therefore regarded as sufficient to characterise the urgency only in the light of the specific features of that case.
|
294. V usnesení Bayer v. Komise, bod 138 výše, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních zdůraznil, že „v projednávaném případě, pokud by tvrzení navrhovatelky bylo uznáno Soudem za opodstatněné, by okamžité provedení dotčeného ustanovení mohlo vést k tomu, že by dotyčná byla zbavena možnosti určovat nezávisle některé základní prvky své obchodní politiky“ (bod 54). Soudce navíc uvedl, že „situace tohoto druhu by mohla zvláště způsobit navrhovatelce vážnou škodu v kontextu farmaceutického odvětví, pro které je charakteristické, že orgány ochrany veřejného zdraví zavádějí mechanismy určování nebo kontroly cen a způsoby hrazení vytvářející silné rozdíly v cenách pro tentýž lék v různých členských státech“ (bod 55). Jelikož byla sektorová regulace cen pokládána za faktor omezující prostor pro obchodní svobodu podniků, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních mohl dospět k závěru, že další zásah do již omezené obchodní svobody představuje vážnou škodu. Narušení obchodní politiky společnosti Bayer bylo proto pokládáno za postačující pro určení naléhavosti pouze s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem daného případu.
|
|
295. In the order in IMS Health v Commission , paragraph 133 above, the judge dealing with the application for interim measures considered that the urgency requirement was satisfied because there were serious grounds for believing that many of the ‘market developments’ to which immediate execution of the decision was likely to give rise would be very difficult, if not impossible, to reverse should the application in the main action be upheld (paragraph 129). The ‘real risk of serious and irreparable damage to the applicant’s interests’ (paragraph 127) identified in that case therefore relates to the serious and irreversible nature of the market developments. The considerations relating to the interference with the freedom which undertakings enjoy when defining their business policy (paragraphs 130 and 131) were taken into account solely for the purposes of supporting the conclusion at which the judge dealing with the matter had already arrived in relation to urgency, as may be seen from the fact that there is no analysis of the serious and irreparable nature of the interference.
|
295. Soudce příslušný pro účely rozhodování o předběžných opatřeních se v usnesení IMS Health v. Komise, bod 133 výše, domníval, že podmínka týkající se naléhavosti byla splněna, jelikož existovaly vážné důvody domnívat se, že by bylo velmi složité, ne-li nemožné, zvrátit řadu „pohybů na trhu“, které by pravděpodobně přinesl okamžitý výkon rozhodnutí, pokud by bylo rozhodnuto ve prospěch žalobce v hlavním řízení (bod 129). „Skutečné riziko vážné a nenapravitelné škody způsobené na zájmech navrhovatele“ (bod 127), identifikované v této věci se proto vztahuje k vážné a nezvratné povaze vývoje na trhu. Důvody týkající se zásahu do svobody podniků určovat svou obchodní politiku (body 130 a 131) byly zohledněny pouze pro účely podepření závěru, ke kterému soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních dospěl již v souvislosti s naléhavostí, jak to osvědčuje neexistence rozboru vážné a nenapravitelné povahy dotčeného zásahu.
|
|
296. It is appropriate therefore to examine whether Microsoft has demonstrated that, regard being had to the circumstances of the case, the interference with its business freedom is the cause of serious and irreparable damage.
|
296. Je proto třeba posoudit, zda Microsoft prokázal, že zásah do jeho obchodní svobody je s přihlédnutím k okolnostem v projednávané věci příčinou vážné a nenapravitelné škody.
|
|
(viii) The alleged fundamental change in business policy
|
i) K údajné zásadní změně obchodní politiky
|
|
297. The fundamental change in business policy which the Decision would impose on Microsoft is contradicted by certain material in the file.
|
297. Zásadní změna v obchodní politice, kterou by rozhodnutí společnosti Microsoft vnutilo, je v rozporu s některými skutečnostmi obsaženými ve spisu.
|
|
298. First of all, both the United States Settlement and the Decision require Microsoft to disclose the specifications for its communications protocols. Admittedly, the United States Settlement does not require Microsoft to disclose the specifications for its server-to-server communications protocols, but it does require it to license all the protocols implemented in a Windows Client PC operating system for the purposes of interoperability with a Windows server operating system. The President finds, in the light of the evidence before him and having regard to the fact that the Decision is in keeping with the disclosure policy already implemented by Microsoft under the United States Settlement, that the differences existing in terms of business policy between that settlement and the Decision cannot be regarded as being fundamental. It must be noted, in that context, that it is not disputed that one of the protocols licensed under the MCPP is a communications protocol used not only for client-to-server communications but also for server-to-server communications. On that last point, it follows, in particular, from recital 179 to the Decision that ‘[s]ervers in a network can sometimes use the same protocols as client PCs in order to communicate with other servers. For instance, in a Windows domain, Microsoft Kerberos is used for authentication both between a Windows client PC and a Windows group server and among Windows work group servers’. Furthermore, the alleged interference with Microsoft’s business policy is not irremediable, since annulment of the Decision, like the end of the MCPP due to take place to take place in 2009, would allow Microsoft not to license its communications protocols any more, should that be its choice.
|
298. Nejdříve je třeba konstatovat, že jak americká dohoda, tak rozhodnutí zavazují Microsoft zpřístupnit specifikace komunikačních protokolů. Americká dohoda zajisté nezavazuje Microsoft ke zpřístupnění specifikací komunikačních protokolů server–server, ale zavazuje ho poskytnout licence na všechny protokoly zavedené v operačním systému Windows pro klientské osobní počítače pro účely interoperability s operačním systémem Windows pro servery. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních se domnívá s přihlédnutím ke skutečnostem, které jsou mu k dispozici, a se zohledněním skutečnosti, že rozhodnutí se začleňuje do rámce strategie zpřístupnění již zavedené společností Microsoft k plnění americké dohody, že rozdíly v obchodní politice mezi touto dohodou a rozhodnutím nelze pokládat za zásadní. V této souvislosti je třeba poznamenat, že není napadáno, že jeden z protokolů, na které je poskytována licence v rámci MCPP, je protokolem používaným nejenom pro komunikaci klient–server, ale také pro komunikaci server–server. Co se týče posledně jmenovaného bodu, zejména z bodu 179 odůvodnění rozhodnutí, vyplývá, že „síťové servery mohou často používat stejné protokoly jako klientské osobní počítače pro účely komunikace s jinými servery: např. Microsoft Kerberos je používán v doméně Windows pro ověření jak mezi klientskými osobními počítači v rámci Windows a skupinovým pracovní serverem v rámci Windows, tak mezi skupinovými pracovními servery v rámci Windows“ (neoficiální překlad) . Je třeba dále konstatovat, že tvrzený zásah do obchodní politiky není neodstranitelný, jelikož zrušení rozhodnutí by po vzoru ukončení MCPP v roce 2009 umožnilo společnosti Microsoft, pokud by se tak rozhodla, neposkytovat dále licence na své komunikační protokoly.
|
|
299. Next, it is apparent from the case-file that Microsoft’s management declared that they wished to pursue a policy of actively promoting licences in respect of the protocols covered by the United States Settlement and of affirming the intention to offer usage rights on a wider basis than required by that settlement. The following is taken from a Microsoft press release dated 1 August 2003 (annex N.12):
|
299. Dále ze spisu vyplývá, že vedení společnosti Microsoft prohlásilo, že si přeje směřovat svou obchodní politiku k aktivní propagaci licencí na protokoly, na které se vztahuje americká dohoda a k potvrzení záměru nabízet práva k užívání v širším rozsahu, než to požaduje dohoda. Následující znění je převzato z tiskového prohlášení společnosti Microsoft ze dne 1. srpna 2003 (příloha N.12), kde se praví:
|
|
‘Microsoft also announced that it is generally willing to provide even broader usage rights for the company’s protocol technology than is required by the final judgment in the antitrust case or is reflected in standard MCPP licence agreements. Microsoft has already voluntarily granted usage rights to a number of licensees under the MCPP that exceed the requirements of the final judgment, and Microsoft encourages other developers who may be interested in licensing the company’s protocol technology to discuss their technical requirements with Microsoft’s protocol licensing team.’
|
„Microsoft rovněž prohlásil, že je obecně připraven poskytnout práva na technologii protokolů společnosti k širšímu užívání, než jak je vyžadováno v konečném rozsudku v antimonopolní věci nebo jak to vyplývá z běžných licenčních MCPP smluv. Microsoft již dobrovolně v rámci MCPP udělil užívací práva počtu nabyvatelů licence, který překročil požadavky konečného rozsudku, a Microsoft vybízí další návrháře softwaru, kteří by měli zájem na získání licence na technologie podniku týkající se protokolů k tomu, aby zahájili diskusi o svých technických požadavcích s týmem pro udělování licencí společnosti Microsoft.“
|
|
300. Last, the agreement concluded between Microsoft and Sun Microsystems provides for disclosure of the server-to-server communications protocols covered by the Decision. In so far as that agreement provides for communication of the protocols which the Decision specifically requires Microsoft to disclose, Microsoft cannot validly claim that the implementation of the Decision would oblige it fundamentally to modify its business policy.
|
300. Konečně dohoda uzavřená mezi společností Microsoft a Sun Microsystems zahrnuje zpřístupnění komunikačních protokolů server–server, jenž spadají pod rozhodnutí. V rozsahu, ve kterém tato dohoda stanoví sdělení protokolů, jejichž zpřístupnění právě rozhodnutí společnosti Microsoft ukládá, Microsoft nemůže uplatňovat, že výkon rozhodnutí by jej přiměl k zásadní změně jeho obchodní politiky.
|
|
301. In light of the foregoing considerations, the President cannot take it as established that the Decision will cause a sufficiently significant change to Microsoft’s business policy.
|
301. S ohledem na předcházející skutečnosti nemůže soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních pokládat za prokázanou skutečnost, že rozhodnutí způsobí dostatečně závažnou změnu obchodní politiky společnosti Microsoft.
|
|
302. That conclusion is supported by the fact that the Commission stated at the hearing, in answer to a question put by the President, that in the course of the negotiations with the Commission during the administrative procedure, Microsoft was prepared to disclose more interoperability information than that referred to in the Decision. While insisting on the specific nature of each negotiation, which was the result of mutual concessions, Microsoft did not contradict the Commission’s argument on that point.
|
302. Tento závěr je podpořen skutečností, že Komise uvedla během slyšení v odpovědi na otázku soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, že během jednání s Komisí v rámci správního řízení byl Microsoft připraven zpřístupnit informace ohledně interoperability nad rozsah informací uvedených v rozhodnutí. Microsoft sice zdůraznil zvláštní povahu každého jednání, které je plodem vzájemných ústupků, Microsoft v této věci tvrzení Komise nepopřel.
|
|
(ix) The alleged difficulty in improving the protocols
|
ii) K údajné náročnosti zlepšování protokolů
|
|
303. Microsoft states that implementation of the Decision will have the effect of restricting the flexibility which it needs to improve the protocols concerned on a regular basis, thus reducing its capacity to innovate (annexes R.2 and T.7).
|
303. Microsoft uvádí, že výkon rozhodnutí bude mít za následek omezení flexibility, kterou potřebuje k pravidelnému zlepšování příslušných protokolů, čímž je snižována jeho schopnost provádět inovace (přílohy R.2 a T.7).
|
|
304. In that regard, it should be recalled that Article 5(a) to (c) of the Decision requires Microsoft to communicate the specifications for its protocols to its competitors, but leaves Microsoft free to design its protocols as it sees fit. The improvement of the protocols therefore remains a decision which it is for Microsoft to take in accordance with the expected consequences of such a decision. Microsoft has failed to establish that a decision to improve the protocols during the interim period – until the Court has delivered judgment in the main action – would have practical consequences of such magnitude as to constitute a real obstacle to innovation.
|
304. V této souvislosti je důležité připomenout, že čl. 5 písm. a) až c) rozhodnutí zavazuje Microsoft sdělit specifikace jeho protokolů jeho konkurentům, ale ponechává volně na společnosti Microsoft, aby navrhovala své protokoly, jak uzná za vhodné. Zlepšování protokolů zůstává tedy věcí rozhodnutí společnosti Microsoft, které přijme v souladu s očekávanými následky takového rozhodnutí. Microsoft přitom neprokázal, že rozhodnutí zlepšit protokoly během přechodného období - do doby, než bude rozhodnuto ve věci samé – bude mít následky takového rozsahu, že budou skutečnou překážkou pro inovaci.
|
|
305. Next, the argument that the flexibility with which it will be able to improve the protocols concerned will be affected by the constraint, imposed by commercial reality, of having to ensure backward compatibility with competitors’ products based on its protocols cannot be accepted in view of certain evidence in the case-file.
|
305. Dále argument, podle kterého flexibilita, s jakou bude možné zlepšovat příslušné protokoly, bude dotčena obchodní realitou danou nutností zajistit zpětnou slučitelnost s konkurujícími výrobky založenými na těchto protokolech, nelze s ohledem na určité skutečnosti ve spisu přijmout.
|
|
306. First, it should be recalled that, historically, Microsoft did not consider itself bound by such an obligation when it decided to render Novell’s NDS for NT inoperative (recitals 298 to 301 and 686 to the Decision).
|
306. Zaprvé je třeba připomenout, že v minulosti se Microsoft nepokládal za zavázaného k takové povinnosti, když se rozhodl učinit neúčinným NDS pro NT společnosti Novell (body 298 až 301 a 686 odůvodnění rozhodnutí).
|
|
307. Second, Microsoft in any event ensures backward compatibility with the previous versions of its own products. There is no evidence in the file on which to believe that, in ensuring such compatibility, it is not also capable of ensuring backward compatibility with all compatible implementations. Microsoft has stated that it ensured backward compatibility with a range of products, emphasising that ‘[i]t [was] already an engineering challenge for Microsoft, in the context of successive releases of new Windows server operating systems, to maintain backward compatibility with the thousands of published interfaces used by third-party software programs for Microsoft’.
|
307. Zadruhé Microsoft v každém případě zajišťuje zpětnou slučitelnost s předcházejícími verzemi svých vlastních výrobků. Ve spisu se nevyskytuje žádná skutečnost, na základě které by bylo možné se domnívat, že v rámci zajištění této slučitelnosti není schopen zajistit zpětnou slučitelnost s veškerými konformními implementacemi. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Microsoft uvedl, že zajistil zpětnou slučitelnosti s celou škálou výrobků a zdůraznil, že „se z pohledu Microsoft (jednalo) o inženýrskou výzvu již v rámci postupného zavádění nových operačních systémů Windows pro servery udržet zpětnou slučitelnost s tisíci vydaných rozhraní používaných počítačovými programy třetích stran“.
|
|
308. Third, the increased complexity represented by the development of compatible work group server operating systems has not been evaluated. In any event, the extra effort must be regarded as limited during the interim period owing to what will probably be the small number of compatible products placed on the market and bought by customers before the merits of the case have been determined by the Court. On that point, it should be noted that a new Microsoft operating system, known as ‘Longhorn’, will, according to Microsoft, be ready for 2006 and that, as the parties intervening in support of the Commission stated, the effect of the announcement of its launch will be likely to influence customer purchases to the detriment of competing work group server operating systems.
|
308. Zatřetí je nutno konstatovat, že nebyl zhodnocen nárůst složitosti, kterou představuje vývoj slučitelných operačních systémů pro skupinové pracovní servery. V každém případě musí být tato zvláštní snaha považována za omezenou na přechodné období z důvodu pravděpodobně malého počtu slučitelných výrobků, které budou uvedeny na trh a kupovány zákazníky do doby, než Soud rozhodne ve věci samé. K tomu je třeba poznamenat, že nová verze operačního systému Windows, známá pod označením „Longhorn“, bude podle společnosti Microsoft připravena pro rok 2006 a že, jak uvedli účastníci vstupující do řízení na podporu Komise, oznámení o jeho uvedení na trh ovlivní nákupy zákazníků v neprospěch konkurenčních operačních systémů pro skupinové pracovní servery.
|
|
309. Fourth, the United States Settlement, which operates to the advantage of not only manufacturers of work group server operating systems, within the meaning of the Decision, but also virtually all manufacturers of server operating systems, ought to have had a negative impact of the same kind as that on which Microsoft relies in these interim relief proceedings. However, there is nothing in the parties’ written submissions to indicate that implementation of the Decision might affect Microsoft’s flexibility to change its protocols to a greater extent than that resulting from the undertakings agreed by Microsoft in the context of the United States Settlement. On that point, it follows from one of Microsoft’s answers to the written questions that, in certain circumstances, the United States Settlement allows Microsoft to choose to use innovations in client-to-server protocols to increase the appeal of the Windows operating systems, without making that technology available to its competitors. It adds:
|
309. Začtvrté americká dohoda, ze které profitují nejen výrobci operačních systémů pro skupinové pracovní servery ve smyslu rozhodnutí, ale rovněž téměř všichni výrobci operačních systémů pro servery, by musela mít stejný negativní dopad, jako je dopad, na který se Microsoft odvolává před soudcem příslušným k rozhodování o předběžných opatřeních. Z písemností účastníků přitom nevyplývá, že výkon rozhodnutí by mohl ovlivnit flexibilitu společnosti Microsoft změnit své protokoly ve větším rozsahu, než jak to vyplývá ze závazků, ke kterým se zavázala v rámci americké dohody. V této souvislosti z jedné z odpovědí společnosti Microsoft na písemné otázky vyplývá, že za určitých okolností americká dohoda umožňuje společnosti Microsoft rozhodnout se využívat inovace v protokolech klient–server pro zvýšení atraktivnosti operačních systémů Windows, aniž by poskytla tuto technologii k dispozici konkurentům. Microsoft dodává následující:
|
|
‘In particular, if Microsoft develops new client-to-server protocols that are not included in its Windows client operating system, but are installed separately, then Microsoft need not make such protocols available to competitors. For example, Microsoft could develop innovative protocols in connection with a new version of its Windows server operating system. When a network using that Windows server operating system was set up, customers would be asked to install the client software implementing these protocols on their personal computers. (This is the method traditionally followed by Novell.)’
|
„Microsoft sice vyvíjí zejména nové protokoly klient–server, které nejsou zahrnuty v jeho operačním systému Windows, ale jsou instalovány zvlášť, avšak tyto protokoly Microsoft nebude muset poskytnout k dispozici konkurentům. Microsoft by mohl např. vyvíjet inovační protokoly ve vztahu k nové verzi svého operačního systému pro servery Windows. Když bude síť užívající tento operační systém pro servery nainstalována, bude požadováno, aby zákazníci instalovali zákaznický software zavádějící tyto protokoly do svých osobních počítačů. (Toto je model tradičně uplatňovaný společností Novell.)“
|
|
310. That statement confirms that Microsoft intends to improve its products and that the constraints leading to a lack of flexibility as regards the possibility of improving them effectively are not such as to prevent that improvement. It matters little whether the improvements are made available by deliberate intention or under a legal constraint.
|
310. Toto prohlášení potvrzuje skutečnost, že Microsoft má záměr zlepšovat své výrobky a že omezení týkající se nedostatku flexibility ohledně možnosti účinně je zlepšovat nejsou takové povahy, že by tomuto zlepšování bránily. V tomto ohledu není příliš důležité, zda poskytnutí těchto zlepšení k dispozici vyplývá z vlastní vůle nebo z právního donucení.
|
|
311. Fifth, the agreement with Sun Microsystems, which covers the protocols concerned by the Decision, tends to show that the impact on Microsoft’s capacity to alter its protocols is not irreversible.
|
311. Zapáté dohoda uzavřená se Sun Microsystems zahrnující protokoly dotčené rozhodnutím ukazuje, že dopad na schopnost společnosti Microsoft měnit své protokoly není nezvratný.
|
|
(x) The alleged need to ‘harden’ the protocols
|
iii) K údajné nutnosti „posilovat“ protokoly
|
|
312. Microsoft states that it would have to ‘harden’ the protocols in order to avoid ‘possible malfunctions, crashes and security risks’ as a result of ‘inadvertent and malicious use’.
|
312. Microsoft potvrzuje, že by musel „posilovat“ protokoly, aby se vyhnul „možnosti nefunkčnosti, závadám a bezpečnostním rizikům“ vyplývajícím z „neuváženého nebo svévolného užití“.
|
|
313. On the assumption that the ‘possible malfunctions, crashes and security risks’ were proven, the President finds that Microsoft is merely invoking the damage resulting from the efforts which it claims would be necessary to prevent such a possibility from becoming a reality, without stating how that damage would be serious and irreparable. In particular, it does not show that the ‘hardening’ of the protocols would have to be maintained should the Decision be annulled or that it would be the cause of another type of damage. Furthermore, as the Commission contends, the recipients of the interoperability information would have strong incentives to render their products secure and stable and to prevent their ‘inadvertent use’ and would have no interest in ‘malicious’ use. On the contrary, as the Commission further submits, the undertakings benefiting from the disclosure will have a manifest interest in avoiding random damage, by testing their implementations against Microsoft’s and ensuring that their products do not cause data loss or corruption with their customers. Those tests will naturally extend to all Windows products with which the competitor concerned intends to establish interoperability. In all probability, therefore, there will be no need for Microsoft to adapt retroactively products previously installed.
|
313. I za předpokladu, že by „možnost nefunkčnosti, závad a bezpečnostních rizik“ byla prokázána, konstatuje soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních, že Microsoft se omezuje na to, že se dovolává škody vyplývající ze snah údajně nutných k zabránění tomu, aby se taková možnost stala skutečností, aniž by uvedl, v čem by spočívala vážnost a nenapravitelnost této škody. Microsoft především neprokazuje, že toto „posilování“ protokolů by muselo přetrvávat v případě zrušení rozhodnutí nebo že by bylo příčinou jiné škody. Navíc, jak tvrdí Komise, nabyvatelé informací týkajících se interoperability by byli silně podněcováni k zajištění zabezpečení a stability svých výrobků, aby se vyhnuli jejich „neuváženému užití“ a neměli by zájem na „svévolném“ užití. Naopak, jak dále uvádí Komise, podniky, které mají prospěch ze zpřístupnění, budou mít zjevný zájem na tom, aby se vyhnuly náhodné škodě tak, že budou testovat své implementace ve vztahu k implementacím společnosti Microsoft a zajišťovat, aby jejich výrobky nezpůsobovaly ztrátu nebo poškození dat u zákazníků. Tyto testy se budou samozřejmě týkat všech výrobků Windows, se kterými dotyčný konkurent zamýšlí zajistit interoperabilitu. V důsledku toho nebude mít Microsoft ve vší pravděpodobnosti potřebu zpětně přizpůsobit výrobky před tím nainstalované.
|
|
314. Just as in relation to the alleged interference with its ability to design its products freely, Microsoft has not established that the risks referred to in the preceding paragraph materialised as a result of the implementation of the United States Settlement. Last, although Samba or AS/U implement a number of protocols which had initially been designed as ‘private’ protocols, to use Microsoft’s terminology, Microsoft does not put forward any example of ‘unexpected’ data capable of causing data loss or data corruption being transmitted to Windows.
|
314. Microsoft nejenže neprokázal údajné poškození své schopnosti volně navrhovat své výrobky, ale pokud jde o rizika, na která je odkazováno v předchozím odstavci, neprokázal ani to, že se v důsledku provádění americké dohody skutečně projevila. Konečně, zatímco Samba nebo AS/U zavádějí četné protokoly, které byly původně vyvíjeny k „soukromému“ použití, podle terminologie používané společností Microsoft, posledně uvedená neuvádí žádný příklad převádění „neočekávaných“ dat do Windows, jež by mohlo způsobit ztrátu nebo poruchu dat.
|
|
315. The alleged constraints on Microsoft’s capacity to develop its products are already inherent in the settlement concluded with Sun Microsystems, which includes the protocols of relevance in the context of the Decision. Even on the assumption that it exists, the resulting damage therefore has no connection with the remedy and Microsoft has not established that the suspension of implementation which it seeks would appreciably alter its current position.
|
315. Tvrzená omezení schopnosti společnosti Microsoft vyvíjet své výrobky jsou již součástí dohody uzavřené se Sun Microsystems, která zahrnuje příslušné protokoly v rámci rozhodnutí. Škoda z toho vyplývající za předpokladu, že existuje, tedy nezávisí na opatření pro nápravu a Microsoft neprokázal, že požadovaný odklad vykonatelnosti rozhodnutí by citelně změnil jeho současnou situaci.
|
|
316. Last, precise technical conditions could also be agreed by contract, as provided for in the context of the United States Settlement. In answer to a question put by the President, Microsoft stated that the United States Settlement allows it to make disclosure of security-related protocols conditional upon certain terms designed to minimise the risk that those protocols would be used maliciously to compromise computer security. Thus, the fear connected with malicious use of the information in issue or inadequate implementation testing could be dispelled by the possibility of requesting the Commission to authorise Microsoft to refuse to supply the information in such a situation.
|
316. Konečně krom toho by mohly být smluvně dohodnuty přesné technické podmínky, jak je to stanoveno v rámci americké dohody. Microsoft v odpovědi na otázku soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních uvedl, že americká dohoda mu umožňuje podmínit zpřístupnění protokolů vztahujících se k zabezpečení určitými podmínkami směřujícími ke snížení rizika, že uvedené protokoly budou úmyslně používány k narušení počítačové bezpečnosti. Tudíž obavy spojené se svévolným používáním příslušné informace v úmyslu způsobit škodu nebo s nedostačujícím testováním zavádění by mohly být rozptýleny prostřednictvím možnosti požádat Komisi o povolení odmítnout v takové situaci poskytnout tuto informaci.
|
|
– The alleged irreversible development of market conditions
|
– K údajnému nezvratitelnému vývoji podmínek trhu
|
|
317. Microsoft maintains that mandatory licensing will irremediably alter to its detriment the conditions prevailing on the market, because examination of the detailed specifications for the communications protocols in issue will reveal to its competitors important aspects of the design of the Windows server operating systems. The large-scale disclosure of such information would allow competitors to reproduce in their server operating systems a series of functionalities that Microsoft has developed through its own research and development efforts.
|
317. Microsoft tvrdí, že povinné poskytování licencí by nenapravitelně změnilo v jeho neprospěch podmínky panující na trhu, jelikož prověření podrobných specifikací daných komunikačních protokolů odhalí konkurentům důležité aspekty stavby operačních systémů Windows pro servery. Zpřístupnění takových informací ve značném rozsahu by umožnilo konkurentům rozmnožovat v rámci svých operačních systémů pro servery řadu funkcí vyvinutou společností Microsoft díky jejím vlastním výzkumným a vývojovým snahám.
|
|
318. The factual premiss on which Microsoft bases its analysis has not been regarded by the President as proven to the requisite legal standard (see paragraphs 260 to 265 above). Nor has Microsoft adduced evidence of the development of the market which it maintains would follow from the alleged problem, even though the Commission challenged that point in its observations in defence. Microsoft’s argument cannot therefore be accepted.
|
318. Skutkový předpoklad, na kterém Microsoft zakládá svou analýzu nebyl posouzen soudcem příslušným k rozhodování o předběžných opatřeních jako právně dostačujícím způsobem prokázaný (viz body 260 až 265 výše). Navíc Microsoft nepředložil skutečnosti ohledně vývoje trhu, který má podle něj vyplývat z uváděného problému, a to i přes kritiku Komise formulovanou v tomto ohledu v jejím vyjádření na obranu. Argument společnosti Microsoft nemůže být tedy připuštěn.
|
|
319. In any event, even on the assumption that Microsoft’s argument may be understood as meaning that disclosure of the interoperability information will alter market conditions in such a way that it would lose market share and, should the Decision be annulled, would no longer be able to regain the market share lost, the President finds that Microsoft has adduced no factual evidence to support that argument. In particular, it has not demonstrated that there would be obstacles preventing it from regaining a significant part of the share which it could have lost as a result of the remedy (see, to that effect, order of the President of the Court of Justice in Case C-471/00 P(R) Commission v Cambridge Healthcare Supplies [2001] ECR I-2865, paragraph 111; and order of the President of the Court of First Instance of 16 January 2004 in Case T-369/03 R Arizona Chemical and Others v Commission , not yet reported, paragraphs 82 to 84).
|
319. V každém případě i za předpokladu, že by argumentace společnosti Microsoft mohla být chápána tak, že zpřístupnění informací týkajících se interoperability mění podmínky trhu takovým způsobem, že by ztratila podíly na trhu a že by pro ni nebylo možné v případě zrušení rozhodnutí získat zpět ztracené podíly na trhu, soudce příslušný k rozhodování o předběžných opatřeních shledává, že Microsoft nepředložil žádný skutkový poznatek na podporu této argumentace. Microsoft zvláště neprokázal, že by existovaly překážky bránící mu nabýt znovu významnou část podílů na trhu, které snad ztratil v důsledku opatření pro nápravu [v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudu ze dne 11. dubna 2001, Komise v. Cambridge Healthcare Supplies, C‑471/00 P(R), Recueil, s. I‑2865, bod 111; usnesení předsedy Soudu ze dne 16. ledna 2004, Arizona Chemical a další v. Komise, T‑369/03 R, Recueil, s. II‑205, body 82 až 84].
|
|
The serious and irreparable damage caused by the obligation to disclose the specifications for the client-to-server protocols
|
K vážné a nenapravitelné škodě způsobené povinností zpřístupnit specifikace protokolů klient–server
|
|
320. It follows from all of the foregoing considerations that, as regards the obligation to disclose the specifications for the server-to-server communications protocols, the various heads of damage alleged by Microsoft were not held to satisfy the urgency requirement.
|
320. Ze všech předcházejících úvah vyplývá, že co se týče povinnosti zpřístupnit specifikace pro komunikační protokoly server–server, nebylo shledáno že různé části škody tvrzené společností Microsoft splňují požadavek naléhavosti.
|
|
321. As Microsoft has put forward no additional argument on which a different conclusion might be reached as regards the effects of the disclosure of the client-to-server communications protocols, the President is necessarily led to conclude that Microsoft has not shown that the urgency requirement was satisfied in relation to the second part of the obligation to disclose. In that regard, is should be borne in mind that, as the Commission correctly explained in the Decision, client-server interoperability and server-server interoperability are two indissociable components of interoperability within a computer system consisting of a number of client PCs running Windows and a number of work group servers running Windows, all linked together in a network (recitals 144 to 184 and 689).
|
321. Jelikož Microsoft neuplatnil žádný doplňující argument, který by umožňoval přijetí odlišného závěru ohledně účinků zpřístupnění komunikačních protokolů klient–server, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních je nutně veden k závěru, že Microsoft neprokázal, že podmínka naléhavosti byla, co se týče druhé části povinnosti zpřístupnit informace, splněna. V tomto ohledu je nutno připomenout, že jak Komise správně uvedla v rozhodnutí, interoperabilita klient–server a interoperabilita server–server jsou dvě neoddělitelné části interoperability uvnitř počítačového systému, který zahrnuje několik klientských osobních počítačů ve Windows a několik skupinových pracovních serverů ve Windows, které jsou všechny propojené v rámci jedné sítě (body 144 až 184 a 689 odůvodnění).
|
|
322. In any event, it must be taken into account that Microsoft insisted at the hearing that there was no need to require it to disclose the specifications for the client-to-server protocols, since those protocols can be obtained until 2009 under the MCPP. That argument can only be taken to mean that the disclosure of those specifications ordered by the Decision cannot be the cause of serious and irreparable damage to Microsoft.
|
322. V každém případě je nutno zohlednit skutečnost, že Microsoft trval během slyšení na tom, že mu není nutno uložit povinnost zpřístupnit specifikace komunikačních protokolů klient–server s přihlédnutím ke skutečnosti, že tyto specifikace mohou být získávány až do roku 2009 v rámci MCPP. Tuto argumentaci lze chápat pouze tak, že znamená, že zpřístupnění specifikací nařízené rozhodnutím nemůže být příčinou vážné a nenapravitelné škody pro společnost Microsoft.
|
|
323. The application for interim measures must therefore also be dismissed for lack of urgency in so far as it seeks suspension of implementation of the obligation to disclose the specifications for the client-to-server protocols and to authorise their use by Microsoft’s competitors.
|
323. Návrh na předběžné opatření musí tedy být zamítnut pro nedostatek naléhavosti v rozsahu, ve kterém usiluje o odklad vykonatelnosti povinnosti zpřístupnit specifikace komunikačních protokolů klient–server a povolit jejich užívání konkurenty společnosti Microsoft.
|
|
324. In the light of all of the foregoing, as the urgency requirement is not satisfied, the application for suspension of implementation of Article 5(a) to (c) must be dismissed without there being any need to balance the various interests involved.
|
324. S přihlédnutím k výše uvedenému, musí být návrh na odklad vykonatelnosti článku 5 písm. a) až c) zamítnut, jelikož podmínka týkající se naléhavosti není splněna, aniž by přitom bylo nutno vyvažovat jednotlivé přítomné zájmy.
|
|
325. It is important to make clear that, under Article 109 of the Rules of Procedure, rejection of an application for an interim measure does not bar the party who made it from making a further application on the basis of new facts. In the present case, it cannot be ruled out that a continuing disagreement as to details of the means of implementation of the Decision may be regarded as a ‘new fact’. More specifically, in view of the references in the foregoing assessment to the contractual conditions that justify the conclusion that the urgency requirement is not satisfied (see paragraphs 268, 273, 285 and 316 above), the refusal to include such safeguard clauses in the licence agreements to be concluded with the undertakings referred to in Article 5 of the Decision might be regarded as a change in circumstances susceptible of calling in question certain of the grounds on which the present order is based.
|
325. Je třeba upřesnit, že podle článku 109 jednacího řádu zamítnutí návrhu na předběžné opatření nebrání účastníku řízení, který jej podal, v podání dalšího návrhu založeného na nových skutečnostech. V projednávané věci nelze vyloučit, že přetrvávající neshody ohledně některých podrobností způsobu provádění rozhodnutí lze považovat za „novou skutečnost“. Konkrétněji vzhledem k odkazům obsaženým v předcházejícím posouzení na smluvní ujednání, která odůvodňují závěr, že podmínka naléhavosti není splněna (viz body 268, 273, 285 a 316 výše), by odmítnutí takových ochranných ustanove ní licenčních smlouvách, které mají být uzavřeny s podniky uvedenými v článku 5 rozhodnutí, mohlo být posuzováno jako změna v okolnostech, která může znovu otevřít některé důvody, na nichž je založeno toto usnesení.
|
|
B – The tying issue
|
B – K otázce vázaného prodeje
|
|
1. Arguments of the parties
|
1. Argumenty účastníků řízení
|
|
a) Arguments of Microsoft and the parties granted leave to intervene in support of the form of order which it is seeking
|
a) Argumenty společnosti Microsoft a účastníků, kterým bylo povoleno vstoupit do řízení na podporu jejích návrhů
|
|
A prima facie case
|
K fumus boni juris
|
|
326. Microsoft maintains that it presented arguments in its application for annulment which prima facie provide grounds for annulment of the provisions of the Decision as concerns the alleged tying abuse.
|
326. Microsoft tvrdí, že ve své žalobě na neplatnost předložil argumenty odůvodňující na první pohled zrušení ustanovení rozhodnutí týkajících se údajného zneužití založeného vázaným prodejem.
|
|
327. In the Decision, the Commission claims that the incorporation by Microsoft of an improved multimedia functionality in Windows constitutes an abuse within the meaning of Article 82 EC, ‘in particular’ within the meaning of subparagraph (d) of the second paragraph of that article, and also in application of a new criterion in respect of tied sales derived from Article 82 EC. As stated at recital 841 to the Decision, in classical tying cases, the Commission and the Courts consider the foreclosure effects for competing vendors to be demonstrated by the bundling of a separate product. In Microsoft’s submission, it follows from the same recital to the Decision, first, that the present case is not a ‘classical tying case’ and, second, that ‘users can … obtain third party media players through the Internet, sometimes free [of charge]’. The Commission therefore accepts that ‘[t]here are … good reasons not to assume without further analysis that tying [Windows Media Player] constitutes conduct which by its very nature is liable to foreclose competition’ (recital 841).
|
327. Komise v rozhodnutí tvrdí, že zahrnutí zlepšené verze multimediální funkce do Windows společností Microsoft představuje zneužití ve smyslu článku 82 ES, „zvláště“ ve smyslu druhého pododstavce písm. d) tohoto článku, jakož i na základě použití nového kritéria, pokud jde o vázaný prodej vyplývajícího z článku 82 ES. Jak vyplývá z bodu 841 odůvodnění rozhodnutí, v klasickém případě vázaného prodeje podle Komise a soudce Společenství je účinek vyloučení vůči konkurenčnímu prodejci prokázán prodejem spojeným s odlišným výrobkem. Podle společnosti Microsoft však z téhož bodu odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že jednak projednávaná věc nepředstavuje „klasický vázaný prodej“, a jednak, že „uživatelé mají někdy i zdarma přístup k jiným multimediálním přehrávačům prostřednictvím internetu“. Komise tedy připouští, že „existují dobré důvody pro to, aby bez další kompletní analýzy nebylo pokládáno za prokázané, že vázaný prodej [Windows Media Player] zakládá jednání, které svou povahou může omezit konkurenci“ (bod 841 odůvodnění). (neoficiální překlad)
|
|
328. The Commission none the less concludes that there is a foreclosure effect in this case and bases that conclusion on a highly speculative theory, according to which the ubiquitous distribution of media functionality in Windows will compel content providers to encode their content almost exclusively in Windows Media formats, which will, in turn, eventually drive all competing media players out of the market and then, indirectly, oblige consumers to use only Windows multimedia functionality (recitals 836 and 842 to the Decision). Microsoft claims that there is, for the purposes of the case-law, ‘a serious dispute regarding the correctness of the fundamental legal conclusion underpinning’ the Commission’s allegations concerning the design and integration of Windows Media Player (order in IMS Health v Commission , paragraph 133 above, paragraph 106). Microsoft also submits that it has satisfied the requirement that the finding of infringement on which Article 6(a) of the Decision is based be shown to be prima facie unlawful.
|
328. Komise nicméně dospěla k závěru, že v projednávaném případě existuje účinek vyloučení konkurentů z trhu, a zakládá jej na vysoce spekulativní teorii, podle které rozsáhlé šíření multimediální funkce Windows bude nutit poskytovatele obsahu používat téměř výhradně multimediální formáty Windows, následkem čehož bude vyloučení z trhu všech konkurenčních multimediálních přehrávačů, a tedy zákazníci budou nepřímo nuceni používat pouze multimediální funkci Windows (body 836 a 842 odůvodnění rozhodnutí). Podle společnosti Microsoft existuje podle judikatury „vážný rozpor ohledně opodstatněnosti základního právního posouzení podpírajícího“ tvrzení Komise ohledně koncepce a integrace Windows Media Player (usnesení IMS Health v. Komise, bod 133 výše, bod 106). Microsoft se také domnívá, že je splněna podmínka vyžadující prokázání toho, že zjištění porušení, na kterém je založen čl. 6 písm. a) rozhodnutí, je na první pohled protiprávní.
|
|
329. First, the Commission’s speculative theory concerning foreclosure from the market has no basis. The Decision does not reflect market realities, particularly in so far as, first, users of Windows-based client PCs find it easy to use different media players with different formats and, second, content providers use multiple formats on a daily basis. The Commission’s finding is also contrary to the very different theory applied in the AOL/Time Warner decision (Commission Decision 2001/718/EC of 11 October 2000 declaring a concentration to be compatible with the common market and the EEA Agreement (Case No COMP/M.1845 – AOL/Time Warner) OJ 2001 L 268, p. 28). Furthermore, the Commission concludes in the Decision that the foreclosure theory applies only where the media functionality of Windows is developed by Microsoft, although that theory was not found to apply between 1995 and 1998, when RealNetworks’ media player was ‘bundled’ with Windows.
|
329. Zaprvé totiž spekulativní teorie Komise ohledně vyloučení z trhu nespočívá na žádném základě. Rozhodnutí neodráží realitu trhu především v tom, že jednak se uživatelé klientských osobních počítačů fungujících s Windows domnívají, že je snadné používat různé multimediální přehrávače s různými formáty, a jednak, že dodavatelé obsahů používají každodenně četné formáty. Závěr Komise je rovněž v rozporu s velmi odlišnou teorií uplatněnou v rozhodnutí AOL v. Time Warner [rozhodnutí Komise 2001/718/ES ze dne 11. října 2000, kterým se spojení podniků prohlašuje za slučitelné se společným trhem a s Dohodou o EHP (věc č. COMP/M.1845 – AOL/Time Warner), Úř. věst. 2001, L 268, s. 28]. Komise navíc v rozhodnutí dospěla k závěru, že teze o vyloučení z trhu se uplatní, pouze pokud je multimediální funkce Windows vyvinuta společností Microsoft, zatímco se tato teze neuplatní na období od 1995 do 1998, kdy byl multimediální přehrávač společnosti RealNetworks „vázán“ na Windows.
|
|
330. In its observations of 19 August 2004, Microsoft further states that the Commission wholly ignores the fact that the main Web sites continue to present media content in two or more formats, the fact that the number of formats on popular Web sites with media content has increased and is now approximately three and, last, the fact that in the spring of 2004 almost 80% of Web sites presented content in RealNetworks format.
|
330. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 dodává, že Komise předně vůbec nereagovala na skutečnost, že hlavní internetové stránky i nadále nabízejí multimediální obsahy ve dvou nebo více formátech a dále na skutečnost, že počet formátů používaných na oblíbených internetových stránkách s multimediálním obsahem se zvýšil a nyní existují přibližně tři, a konečně na skutečnost, že během jara 2004 více jak 80 % oblíbených internetových stránek nabízelo obsahy ve formátech společnosti RealNetworks.
|
|
331. The Commission also fails to take account of recent market developments, in particular the exponential growth in devices other than client PCs, such as Apple’s iPod, which reads media content in formats different from Windows, or the future generation of mobile telephones, which will include media players. Microsoft maintains that content suppliers who wish to reach the widest possible audience will continue to use multiple formats, in order to reach, on the one hand, users of devices other than client PCs which are not capable of reading contents in Windows Media format and, on the other, consumers who use third-party media players on their client PCs rather than the Windows Media functionality.
|
331. Komise navíc nezohlednila nejnovější vývoj na trhu, zejména exponenciální růst jiných zařízení, než jsou klientské osobní počítače, jako je iPod společnosti Apple, který přehrává multimediální obsahy v jiných formátech než Windows nebo mobilní telefony nové generace, které budou zahrnovat multimediální přehrávače. Microsoft uvádí, že dodavatelé obsahů, kteří si přejí získat co nejširší možnou zákaznickou základnu, se budou i nadále uchylovat k vícečetným formátům z hlediska získání jednak uživatelů jiných zařízení, než jsou klientské osobní počítače, které nejsou schopné přehrávat obsahy ve formátech Windows Media a jednak spotřebitelů používajících spíše multimediální přehrávače třetích podniků než multimediální funkci Windows.
|
|
332. Second, the benefits flowing from Microsoft’s operating system ‘design concept’, which entails the creation of new versions of Windows with added functionality, are substantial and should have been given more weight by the Commission.
|
332. Zadruhé výhody vyplývající z „architektonického konceptu“ operačního systému společnosti Microsoft, který zahrnuje vývoj nových verzí Windows obsahujících nové funkce, jsou podle společnosti Microsoft podstatné a Komise jim měla přiznat větší váhu.
|
|
333. Third, the Commission fails to establish the existence of an infringement of Article 82 EC, in particular of subparagraph (d) of the second paragraph of that article. In particular, the Decision does not establish that Windows and its media functionality belong to two distinct product markets. The Commission incorrectly considers only whether the alleged tied product is available separately from the alleged ‘dominant’ product, whereas the appropriate question is whether the latter product is regularly offered without the alleged tied product. Nor does the question of a supplementary obligation arise in the present case, since consumers (i) are not required to pay extra for the media functionality in Windows, (ii) are not required to use the media functionality in Windows and (iii) are not prevented by Microsoft from using third-party media players instead of or in addition to the media functionality in Windows. Nor has the Commission demonstrated that the media functionality is not connected naturally or by commercial usage with client PC operating systems. Indeed, other operating systems include media functionality and Microsoft has been integrating constantly-improving media functionality into Windows since 1992.
|
333. Zatřetí Komise neprokázala porušení článku 82 ES, zejména jeho druhého pododstavce písm. d). Rozhodnutí především neprokázalo, že Windows a jeho multimediální funkce náleží ke dvěma trhům odlišných výrobků. Komise zvažuje nesprávně pouze otázku, zda uváděný spojený výrobek je k dispozici samostatně bez spojení s uváděným „dominantním“ výrobkem, zatímco správnou otázkou by mělo být, zda je tento dominantní výrobek řádně samostatně uváděn na trh. Podle společnosti Microsoft navíc v projednávané věci nemůže jít o doplňkové plnění, poněvadž spotřebitelé zaprvé nemusejí platit nic navíc za multimediální funkci Windows, nemají povinnost multimediální funkci používat a Microsoft jim nebrání v používání multimediálních přehrávačů třetích stran namísto multimediální funkce Windows nebo souběžně s ní. Komise neprokázala ani to, že multimediální funkce není spojena svou povahou nebo na základě obchodních zvyklostí s operačními systémy pro klientské osobní počítače. Jiné operační systémy totiž zahrnují multimediální funkci a Microsoft takovou multimediální, neustále se zdokonalující funkci integroval do Windows počínaje rokem 1992.
|
|
334. Fourth, the Commission failed in the present case to take sufficiently into account the obligations imposed on the European Community by the TRIPS Agreement.
|
334. Začtvrté Komise v projednávaném případě dostatečně nezohlednila povinnosti uložené Evropskému společenství Dohodou TRIPS.
|
|
335. Fifth, the remedy is disproportionate.
|
335. Zapáté opatření pro nápravu je nepřiměřené.
|
|
336. CompTIA and Exor support Microsoft’s position as regards a prima facie case. They contend that Microsoft has demonstrated that Articles 4 and 6(a) of the Decision are prima facie unlawful.
|
336. CompTIA a Exor podporují stanovisko společnosti Microsoft k fumus boni juris . Domnívají se, že Microsoft prokázal to, že článek 4 a čl. 6 písm. a) rozhodnutí je na první pohled protiprávní.
|
|
Urgency
|
K naléhavosti
|
|
337. Microsoft maintains that the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision will cause two types of serious and irreparable harm, resulting, first, from the abandonment of the fundamental design concept underlying its Windows operating system and, second, from injury effect to its reputation.
|
337. Microsoft tvrdí, že okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí by způsobil dva druhy vážné a nenapravitelné škody vyplývající jednak z opuštění základního architektonického konceptu operačního systému Windows a jednak z poškození jeho dobré pověsti.
|
|
– The harm which Microsoft alleges will follow from the abandonment of the fundamental design concept underlying the Windows operating system
|
– Ke škodě vyplývající podle společnosti Microsoft z opuštění základního architektonického konceptu operačního systému Windows
|
|
338. Microsoft maintains that the fundamental design concept underlying its Windows operating system constitutes the basis of the Windows business model. Microsoft’s business model has the goal of designing a common platform for the development and running of applications, no matter what hardware is used by the consumer.
|
338. Podle společnosti Microsoft základní architektonický koncept, na kterém je založen jeho operační systém Windows, představuje základ obchodního modelu Windows. Cílem obchodního modelu společnosti Microsoft je navržení společné platformy pro vývoj a fungování aplikací bez ohledu na hardware klientských osobních počítačů používaných spotřebiteli.
|
|
339. The immediate enforcement of Article 6(a) of the Decision would compel Microsoft to abandon that concept and thus cause it serious and irreparable harm. By requiring it to offer a version of Windows from which the software code corresponding to what the Commission identifies as ‘Windows Media Player’ has been removed, Article 6(a) of the Decision prohibits Microsoft from designing its operating system in such a way as to include new or improved media functionality on a uniform basis. It also deprives software developers, content providers, OEMs and consumers of the benefits they currently derive from the Windows platform.
|
339. Okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí by přitom přinutil společnost Microsoft opustit uvedený koncept, což by mu způsobilo vážnou a nenapravitelnou škodu. Stanovením povinnosti nabízet verzi Windows zbavenou počítačového kódu odpovídajícího tomu, co Komise označuje jako „Windows Media Player“, čl. 6 písm. a) rozhodnutí zakazuje společnosti Microsoft navrhovat svůj operační systém tak, aby jednotně zahrnoval nové nebo zdokonalené multimediální funkce. Rovněž zbavuje výrobce softwaru, dodavatele obsahů, výrobce vybavení a spotřebitele výhod, jež pro ně v současné době vyplývají z platformy Windows.
|
|
340. Microsoft recalls that, according to the case-law, serious and irreparable damage is caused when a party is required to implement immediately a Commission decision which would entail structural changes or prevent it from determining essential aspects of its commercial policy (order in RTE and Others v Commission , paragraph 251 above; order of the President of the Court of Justice of 13 June 1989 in Case C-56/89 R Publishers Association v Commission [1989] ECR 1693; orders of the President of the Court of First Instance of 16 July 1992 in Case T‑29/92 R SPO and Others v Commission [1992] ECR II-2161; in Joined Cases T-7/93 R and T-9/93 R Langnese-Iglo and Schöller Lebensmittel v Commission [1993] ECR II-131; of 10 March 1995 in Case T‑395/94 R Atlantic Container Line and Others v Commission [1995] ECR II-595; in Bayer v Commission , paragraph 138 above; of 7 July 1998 in Case T-65/98 R Van den Bergh Foods v Commission [1998] ECR II-2641; and in IMS Health v Commission , paragraph 133 above). Should the Decision be implemented immediately, the benefits flowing from uniformity of the Windows platform would be irreversibly lost, resulting in serious and irreparable harm to Microsoft.
|
340. Microsoft připomíná, že podle judikatury je vážná a nenapravitelná škoda způsobena, pokud je někdo povinen okamžitě provést rozhodnutí Komise, které s sebou nese strukturální změny nebo mu brání v určování základních aspektů jeho obchodní politiky (usnesení RTE a další v. Komise, bod 251 výše; usnesení předsedy Soudu ze dne 13. června 1989, Publishers Association v. Komise, C‑56/89 R, Recueil, s. 1693; usnesení předsedy Soudu ze dne 16. července 1992, SPO a další v. Komise, T‑29/92 R, Recueil, s. II‑2161; ze dne 19. února 1993, Langnese-Iglo a Schöller Lebensmittel v. Komise, T‑7/93 R a T‑9/93 R, Recueil, s. II‑131; ze dne 10. března 1995, Atlantic Container Line a další v. Komise, T‑395/94 R, Recueil, s. II‑595; Bayer v. Komise bod 138 výše; ze dne 7. července 1998, Van den Bergh Foods v. Komise, T‑65/98 R, Recueil, s. II‑2641, a IMS Health v. Komise, bod 133 výše). Pokud by přitom došlo k okamžitému výkonu rozhodnutí, výhody vyplývající z jednotnosti platformy Windows by byly nenávratně ztraceny, a společnosti Microsoft by tak vznikla vážná a nenapravitelná škoda.
|
|
341. Nor, in Microsoft’s submission, would that harm be repaired by the annulment of the Decision. Microsoft’s engineers would have to assume that at least some copies of Windows distributed in the EEA will not have the media functionality. Since those downgraded versions of Windows could not be taken back from users should the Decision subsequently be annulled, Microsoft’s engineers would have to take into account the fact that two versions would be in existence for many years, as would third parties who depend on the stability and consistency of the Windows platform, which would increase their costs and continuously reduce the appeal of Windows. Those planning difficulties would be compounded by the conditions laid down in Article 4 of the Decision.
|
341. Microsoft dodává, že tato škoda by nebyla napravena případným zrušením rozhodnutí. Inženýři společnosti Microsoft by museli vycházet z toho, že přinejmenším některé rozmnoženiny Windows šířené v EHP by byly zbaveny multimediální funkce. Jelikož by tyto nižší verze Windows nemohly být získány od uživatelů zpět v případě, že by rozhodnutí bylo posléze zrušeno, inženýři společnosti Microsoft, stejně tak jako třetí strany závislé na stabilitě a soudržnosti platformy Windows, by museli brát v úvahu existenci obou těchto verzí po mnoho let, což by zvýšilo jejich náklady a soustavně snižovalo atraktivitu Windows. Tyto organizační problémy by byly ještě navíc ztíženy podmínkami uloženými v článku 4 rozhodnutí.
|
|
– Harm to Microsoft’s reputation
|
– K poškození dobré pověsti společnosti Microsoft
|
|
342. Microsoft contends that the distribution of the version of Windows required by Article 6(a) of the Decision (‘the Article 6 version’) would cause serious and irreparable harm to its reputation as a developer of quality software products.
|
342. Microsoft tvrdí, že šíření verze Windows požadované čl. 6 písm. a) rozhodnutí (dále jen „verze požadovaná článkem 6“) by mu způsobilo vážnou a nenapravitelnou škodu tím, že by poškodilo jeho pověst jakožto výrobce kvalitních softwarových výrobků.
|
|
343. First, the Article 6 version would not contain the media functionality normally made available to applications running on Windows. Consequently, many applications would not work with that version of the operating system, even though it would be called ‘Windows’. That malfunction would undermine the central value of Windows and would also have the effect that Microsoft and the OEMs and software developers would be required to resolve problems created by the Decision and to provide the necessary support to dissatisfied customers in the interim. Resolving the many foreseeable and potentially unforeseeable problems would be extremely difficult, costly and harmful to Microsoft’s reputation.
|
343. Zaprvé verze požadovaná článkem 6 by totiž nezahrnovala multimediální funkci, která je běžně k dispozici aplikacím provozovaným ve Windows. V důsledku toho by mnoho aplikací s touto verzí operačního systému nefungovalo, a to přesto, že by se tato verze nazývala „Windows“. Tato nefunkčnost by způsobila poškození stěžejní hodnoty Windows. Jejím následkem by dále bylo, že Microsoft stejně jako výrobci vybavení a návrháři softwaru by museli řešit problémy vzniklé v důsledku rozhodnutí a poskytnout mezitím nezbytnou podporu nespokojeným zákazníkům. Řešení těchto četných předvídatelných a případně nepředvídatelných problémů by bylo velmi obtížné, nákladné a poškodilo by dobrou pověst společnosti Microsoft.
|
|
344. In its observations of 19 August 2004, Microsoft disputes the Commission’s assertion that Microsoft could maintain ‘basic media functionality’ in the Article 6 version. The Commission fails to explain what it means by ‘basic media functionality’ and its assertion could be correct only if it were referring to the ability to generate certain sounds or display static pictures on the screen. In any event, the Article 6 version would remove all ability to play audio or video files, in particular from compact discs or digital versatile discs (DVDs) or from documents in standard formats such as MP3 downloaded from the Internet on to the hard disk of a client PC. In Microsoft’s submission, a consumer will regard a client PC operating system which is incapable, in 2004, of performing such common tasks as seriously downgraded.
|
344. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 zpochybňuje tvrzení Komise, podle kterých by Microsoft mohl ve verzi požadované článkem 6 uchovat „základní multimediální funkci“. Komise nevysvětlila, co rozumí pod pojmem „základní multimediální funkce“, a její tvrzení by mohlo být správné, pouze pokud by odkazovalo na schopnost vytvářet určité zvuky nebo zobrazovat statické obrazy na obrazovce. V každém případě verze požadovaná článkem 6 by vyloučila jakoukoliv možnost přehrávat zvukové nebo obrazové soubory především z kompaktních disků nebo DVD nebo i z dokumentů ve standardních formátech, jako jsou MP3, stahovaných z internetu na pevný disk klientského osobního počítače. Spotřebitel bude podle společnosti Microsoft pokládat operační systém klientského osobního počítače, který je v roce 2004 neschopný vykonávat takové běžné úkony, za vážně degradovaný.
|
|
345. Nor does the Commission dispute the non-exhaustive list of all the Windows functionalities that would no longer work properly in the Article 6 version.
|
345. Komise navíc nezpochybňuje nevyčerpávající seznam všech funkcí Windows, které ve verzi požadované článkem 6 již nebudou fungovat správně.
|
|
346. Second, the problems caused by the Article 6 version would not be resolved by the installation of third-party media players. Microsoft claims that such products are not substitutes for the media functionality in Windows, since they do not provide the same APIs, which leads to certain failures in third-party applications and Web sites that rely on Windows media functionality.
|
346. Zadruhé problémy způsobené verzí požadovanou článkem 6 by nebyly vyřešeny zavedením multimediálních přehrávačů třetích podniků. Microsoft se domnívá, že tyto výrobky nemohou nahradit multimediální funkci Windows, jelikož neposkytují stejné API, což vede k určité nefunkčnosti konkurenčních aplikací a internetových stránek založených na multimediální funkci Windows.
|
|
347. Third, Microsoft would suffer equivalent, or even greater, harm since other parts of Windows that rely on its media functionality would no longer work correctly in the Article 6 version, in particular as regards the ‘My Music’ folder and the transfer of MP3 files to a large range of portable digital music players.
|
347. Zatřetí Microsoft by utrpěl stejnou, ne-li větší škodu, z toho důvodu, že jiné části Windows, které jsou založeny na multimediální funkci, nepracují ve verzi uložené článkem 6 správně, především pokud jde o soubor „My Music“ a přenos souborů ve formátu MP3 do širokého spektra přenosných digitálních multimediálních přehrávačů.
|
|
348. It follows from the non-exhaustive list of defects caused by the Article 6 version, first, that only some of those defects could be remedied by installing a third-party media player and, second, that the defects resolved would vary depending on which media reader was installed.
|
348. Z nevyčerpávajícího seznamu vad způsobených verzí požadovanou článkem 6 vyplývá jednak to, že pouze některé z těchto vad by mohly být odstraněny nainstalováním multimediálního přehrávače třetího podniku, a jednak to, že opravené vady by se lišily v závislosti na tom, jaký multimediální přehrávač byl nainstalován.
|
|
349. In its observations of 19 August 2004, Microsoft disputes the Commission’s argument that third-party media players installed on new client PCs by OEMs can replace the Windows media functionalities. That assertion, which is apparently based on the supposition that the software code which supplies media functionality is perfectly substitutable, is technically incorrect. The Commission does not mention any third-party media player offering full media functionality which is not in the Article 6 version. Microsoft does not dispute that a part of Windows media functionality could be restored by installing certain media players. None the less, a part of the media functionality of the operating system would still be corrupted. Media player manufacturers are not in the business of curing Windows media functionality defects. Where appropriate, the extent to which the installation of a third-party media player will be capable of restoring a part of media functionality in the Article 6 version will in any event vary greatly depending on the media player installed.
|
349. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 zpochybňuje argumentaci Komise, podle které multimediální přehrávače třetích podniků nainstalované na nových klientských osobních počítačích výrobci zařízení mohou nahradit multimediální funkci Windows. Toto tvrzení, zjevně založené na předpokladu, že softwarový kód, který poskytuje multimediální funkci je bez problémů nahraditelný, je z technického hlediska nesprávné. Komise neuvádí žádný multimediální přehrávač třetího podniku nabízející úplnou multimediální funkci, která by nebyla obsažena ve verzi požadované článkem 6. Microsoft nezpochybňuje, že část multimediální funkce operačního systému by mohla být obnovena nainstalováním určitých multimediálních přehrávačů. Nicméně část multimediální funkce by zůstala narušená. Činnost výrobců multimediálních přehrávačů přitom nezahrnuje opravu vad multimediální funkce Windows. Míra, v níž by instalace multimediálního přehrávače třetího podniku mohla případně obnovit část multimediální funkce ve verzi požadované článkem 6, se bude v každém případě značně lišit v závislosti na nainstalovaném přehrávači.
|
|
350. Microsoft explains that, in so far as third-party media players make their functionality available by means of published interfaces, those interfaces are different from the interfaces used by the applications to call upon media functionality in Windows. Consequently, the different variations of platform software use different interfaces to present similar types of functionality. The other parts of Windows and the applications designed to call up media functionality in Windows cannot suddenly obtain that functionality of a media player of a third-party undertaking. At the very least, it would be necessary to alter Windows or a Windows application to enable third-party media players to use alternative interfaces. Those changes would probably be substantial and would have to be made for each of the media players. The advantages of a uniform platform would therefore be lost, even if third-party media players were capable of providing all the media functionality not in the Article 6 version.
|
350. Microsoft upřesňuje, že jelikož multimediální přehrávače třetích podniků umožňují použití svých funkcí prostřednictvím zveřejněných rozhraní, jsou tato rozhraní odlišná od rozhraní používaných aplikacemi k použití multimediální funkce Windows. V důsledku toho různé softwarové platformy používají různá rozhraní pro poskytování obdobných typů funkcí. Jiné části Windows a aplikace navržené pro fungování s multimediální funkcí ve Windows nemohou náhle získat funkčnost multimediálního přehrávače třetího podniku. K umožnění toho, aby multimediální přehrávače třetích stran používaly alternativní rozhraní, by bylo nutné přinejmenším pozměnit Windows nebo aplikaci Windows. Tyto změny by byly pravděpodobně podstatné a musely by být uskutečněny pro každý multimediální přehrávač. V důsledku toho by byly výhody vyplývající z jednotné platformy ztraceny, a to i tehdy, pokud by multimediální přehrávače třetích podniků byly schopné poskytnout úplné multimediální funkce nezahrnuté ve verzi požadované článkem 6.
|
|
351. Fourth, the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision would cause serious and irreparable harm to the Microsoft and Windows trade marks, because Microsoft would be required to sell a downgraded product inconsistent with its basic design concept. Microsoft’s reputation as a supplier of quality software would be damaged if it were forced to place its name on a downgraded product that did not provide the media functionality that consumers expect from a modern operating system.
|
351. Začtvrté okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí by vedl k vážnému a nenapravitelnému zásahu do práva k ochranným známkám „Microsoft“ a „Windows“, neboť Microsoft by byl povinen prodávat degradované výrobky neslučitelné se svým základním obchodním konceptem. Dobrá pověst společnosti Microsoft jakožto poskytovatele kvalitního softwaru by byla dotčena, pokud by Microsoft musel umístit své jméno na degradovaný výrobek neposkytující multimediální funkci, kterou spotřebitel očekává od moderního operačního systému.
|
|
352. Fifth, Microsoft states that it could not prevent damage to its reputation by issuing notices informing consumers about the nature of the Article 6 version, since it would be unable to carry out all the tests necessary to draw up a complete list of the applications which would not work properly with the Article 6 version. In practice, it is likely that many consumers will be unable to understand the consequences of the absence of media technology in the Article 6 version.
|
352. Zapáté Microsoft upřesňuje, že by nemohl zabránit poškození své dobré pověsti tím, že by informoval spotřebitele o povaze verze požadované článkem 6, jelikož by nebyl schopen provést všechny zkoušky nezbytné pro navržení úplného seznamu aplikací, které nebudou fungovat správně s verzí požadovanou článkem 6. V praxi je pravděpodobné, že mnoho spotřebitelů nebude schopno pochopit následky nezahrnutí multimediální technologie do verze požadované článkem 6.
|
|
353. Sixth, the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision would cause serious harm to Microsoft’s c opyright in Windows. Microsoft would be required to adapt its work by removing the parts of the software code which provide the media functionality that in Microsoft’s judgment should be included in a modern operating system and the absence of which renders the product defective. That damage to Microsoft’s copyright would be irreparable, since, once the adaptation was marketed, there would be no way of taking the downgraded versions of Windows out of circulation.
|
353. Zašesté okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí by způsobil vážný zásah do autorského práva k Windows, jehož je Microsoft majitel. Microsoft bude totiž povinen upravit své dílo tím, že odstraní části kódu softwaru zajišťující multimediální funkci, která by podle názoru společnosti Microsoft měla být součástí moderního operačního systému a jejíž nepřítomnost způsobuje, že výrobek je vadný. Takový zásah do autorského práva společnosti Microsoft by byl nenapravitelný, neboť jakmile by byl upravený software uveden na trh, neexistoval by žádný způsob jak stáhnout z oběhu degradované verze Windows.
|
|
354. In its observations of 19 August 2004, Microsoft disputes a number of the Commission’s arguments relating to its trade marks and its reputation. In particular, it disputes the Commission’s claim that the ‘impression’ that Windows operating systems ‘always guarantee the presence of [Microsoft’s] basic design concept’ is ‘factually incorrect’, the Commission noting in that regard that Microsoft already produces a number of different versions of Windows. Microsoft submits that the existence of the products mentioned by the Commission has no impact on the serious and irreparable damage which it has demonstrated. Windows CE and Windows XP Embedded are not client PC operating systems. The other versions of Windows XP identified by the Commission, namely Professional, Home, Media Center Edition and Tablet PC Edition, all expose the same common core of interfaces, the ‘Win32 APIs’. These are the interfaces that software developers have used to write Windows applications since the release of Windows NT 3.5 and Windows 95, and thus all versions of Windows XP will run the existing stock of Windows applications. In its observations on the statements in intervention, Microsoft also uses the same argument to counter RealNetwork’s assertion that the Windows platform is already fragmented.
|
354. Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 zpochybňuje vícero argumentů Komise týkajících se zásahu do práva k ochranným známkám a poškození dobré pověsti společnosti Microsoft. Microsoft zejména napadá kritiku Komise, podle které „dojem […], že operační systémy Windows vždy zaručují přítomnost základního architektonického konceptu [společnosti Microsoft] [… ] je věcně nesprávný“, s tím, že Komise v tomto ohledu poznamenává, že Microsoft již vyrobil řadu různých verzí Windows. Microsoft se domnívá, že existence výrobků zmíněných Komisí nemá dopad na vážnou a nenapravitelnou škodu jím prokazovanou. Windows CE a Windows XP Embedded totiž nejsou operačními systémy pro klientské osobní počítače. Další verze Windows XP identifikované Komisí, a to Professional, Home, Media Center Edition a Tablet PC Edition, vykazují všechny stejné společné jádro rozhraní, a sice zmíněné „API Wi n32“. Toto jsou rozhraní, která používali výrobci softwaru pro vývoj aplikací Windows od uvedení Windows NT 3.5 a Windows 95, takže všechny verze Windows XP jsou schopny zajišťovat fungování celého souboru existujících aplikací Windows. Microsoft ve svém vyjádření k vyjádření vedlejších účastníků rovněž v této souvislosti zpochybňuje tvrzení RealNetworks, podle kterých je platforma Windows již roztříštěna.
|
|
355. The important thing for Microsoft and end users is that the latest version of Windows designed for use as a general-purpose operating system, Windows XP, in all its versions, will run any Windows application designed over the last 10 years. That would not be possible in the case of the Article 6 version, even though that version will be seen by consumers as a general-purpose client PC operating system.
|
355. Pro Microsoft a koncové uživatele je důležité, že nejnovější verze Windows, navržená jako operační systém pro obecné použití, tj. Windows XP, umožňuje ve všech svých verzích provozování všech aplikací Windows navržených během deseti posledních let. To by nebylo možné v případě verze požadované článkem 6, a to i přesto, že tato verze bude vnímána spotřebiteli jako operační systém pro klientské osobní počítače k obecnému použití.
|
|
356. Last, also in its observations of 19 August 2004, Microsoft further claims that the Commission appears to share its view that the harm invoked is irreparable, since, in the Commission’s words, the ‘unbundled versions of Windows cannot be taken back from users’. The Commission none the less contends that the residual damage would not be irreversible, because ‘Microsoft would be able to use the Internet in order to distribute [Windows Media Player] to any customer that has acquired an [Article 6 version]’. That hypothetical possibility is factually incorrect. It ignores users of the Article 6 version who are not connected to the Internet. Furthermore, Microsoft does not download and install software code on users’ client PCs without their prior consent. The Article 6 versions would remain in the hands of consumers for a long time, and perhaps even indefinitely. Microsoft adds that even if the Commission is correct to consider that some users would prefer the Article 6 version, it must also conclude that there are users who would not give permission for Microsoft to restore media functionality in their operating systems.
|
356. Konečně Microsoft, rovněž ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004, dodává, že se zdá, že Komise sdílí jeho názor ohledně nenapravitelnosti uváděné škody, protože podle ní „verze Windows nezahrnující multimediální přehrávače [nebude] možno získat od uživatelů zpět“. Komise nicméně tvrdí, že zbytková škoda by nebyla nenapravitelná, jelikož „Microsoft by byl schopen použít internet k distribuci [Windows Media Player] všem klientům, kteří zakoupili [verzi požadovanou článkem 6]“. Tato hypotetická možnost není věcně správná. Vůbec nepřihlíží k uživatelům verze požadované článkem 6, kteří nemají připojení na internet. Dále Microsoft na dálku nenatahuje ani neinstaluje žádný softwarový kód na klientské osobní počítače uživatelů, aniž by předem získal jejich souhlas. Verze požadované článkem 6 by zůstaly v rukou spotřebitelů na dlouhou dobu, případně na dobu neurčitou. Microsoft dodává, že i za předpokladu, že Komise má pravdu, když uvádí, že existují uživatelé, kteří by upřednostnili verzi požadovanou článkem 6, je nutno rovněž připustit, že existují uživatelé, kteří by nedali společnosti Microsoft oprávnění k obnovení multimediální funkce v jejich operačním systému.
|
|
357. Microsoft’s position on the existence of serious and irreparable damage is supported by Exor. Exor contends that the damage sustained would not depend on either the decisions of third parties, i.e. decisions by consumers to buy the Article 6 version, or a ‘lack of diligence’ on the part of Microsoft. The Article 6 version would inevitably be a downgraded product, since the removal of one of the components of the Windows operating system would cause malfunctions in other components which rely on the missing code in order to provide media functionalities. Even if it were technically possible to redesign Windows completely in order to eliminate those interdependencies, the efficiencies stemming from such interdependencies would be completely lost. The Decision requires Microsoft to develop a completely different version of Windows. Consequently, the mere ex post installation of media functionality would not be sufficient, since the components which had been modified in order not to call upon the media functionality would no longer be capable of doing so afterwards.
|
357. Stanovisko společnosti Microsoft k existenci vážné a nenapravitelné škody je podporováno společností Exor. Exor se domnívá, že utrpěná škoda by nezávisela ani na rozhodnutí třetích osob, tj. rozhodnutí spotřebitelů koupit si verzi požadovanou článkem 6, ani na „nedostatku péče“ ze strany společnosti Microsoft. Verze požadovaná článkem 6 by byla nevyhnutelně degradovaným výrobkem, neboť odstranění jedné složky operačního systému Windows by způsobilo nefunkčnost jiných složek, které se opírají pro účely zajištění multimediální funkčnosti o chybějící kód. I kdyby bylo technicky možné kompletně znovu přepracovat Windows s cílem odstranit vzájemné závislosti, zisky v efektivitě vyplývající z těchto vzájemných vztahů by byly zcela ztraceny. Rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft vyvinout zcela odlišnou verzi Windows. V důsledku toho by pouhá následná instalace multimediální funkce nebyla dostačující, jelikož složky, které by byly upraveny tak, aby se neopíraly o uvedenou funkci, by toho později již nebyly schopny.
|
|
The balance of interests
|
K vážení zájmů
|
|
358. Microsoft contends that the balance of the interests at stake tilts heavily in favour of suspending implementation of Article 6(a) of the Decision. It submits (i) that the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision is unnecessary, (ii) that that implementation would cause serious harm to it and to others and (iii) that the balance of interests ought to take the Commission’s obligations under international treaties into account.
|
358. Microsoft má za to, že vážení proti sobě stojících zájmů se silně kloní ve prospěch odkladu vykonatelnosti čl. 6 písm. a) rozhodnutí. Microsoft tvrdí zaprvé, že okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí není nezbytný, zadruhé, že uvedený výkon rozhodnutí by jemu samému a třetím osobám způsobil vážnou škodu a zatřetí, že vážení zájmů musí zohlednit povinnosti Společenství vyplývající z mezinárodních smluv.
|
|
– The lack of necessity for the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision
|
– K neexistenci nezbytnosti okamžitého výkonu čl. 6 písm. a) rozhodnutí
|
|
359. First of all, Microsoft contends that the Commission’s interest in imposing an effective remedy does not require immediate implementation of Article 6(a) of the Decision. The remedy imposed is expressly designed to deprive Microsoft of what the Commission alleges to be a decisive competitive advantage of the media functionality in Windows, namely the fact that it enjoys widespread distribution because it is integrated into the leading operating system for client PCs. In Microsoft’s submission, a number of facts show that the Commission’s concern about the widespread distribution of media functionality in Windows is unjustified.
|
359. Microsoft nejdříve uvádí, že zájem Komise uložit účinnou nápravu škody nevyžaduje okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí. Uložená opatření pro nápravu výslovně směřují k tomu, aby zbavily společnost Microsoft údajné rozhodující konkurenční výhody multimediální funkce Windows, a sice skutečnosti, že využívá značného rozšíření, jelikož multimediální funkce je součástí hlavního operačního systému pro klientské osobní počítače. Podle společnosti Microsoft přitom četné skutečnosti ukazují, že obavy Komise ohledně přílišného rozšíření multimediální funkce Windows nejsou odůvodněny.
|
|
360. First, the integration of media functionality in Windows does not prevent consumers from running one or more third-party media players on Windows, but actually facilitates the development of those media players since many of them rely to a certain extent on that functionality.
|
360. Zaprvé integrace multimediální funkce Windows nijak nebrání spotřebitelům používat v rámci Windows jeden nebo více multimediálních přehrávačů třetích podniků, ale naopak napomáhá vývoji těchto multimediálních přehrávačů, jelikož tyto přehrávače jsou do jisté míry založeny na této funkci.
|
|
361. Second, vendors of third-party media players are free to distribute their products widely, in particular by means of agreements with OEMs or by downloading over the Internet.
|
361. Zadruhé dodavatelé multimediálních přehrávačů třetích podniků mohou volně a ve velkém rozsahu šířit své výrobky, zejména prostřednictvím dohod s dodavateli zařízení nebo stahováním přes internet.
|
|
362. Third, under the United States Settlement, vendors of third-party media players are free to reach exclusive agreements with OEMs whereby the media functionality in their product is the only one offered to the end user.
|
362. Zatřetí dodavatelé multimediálních přehrávačů třetích podniků mohou na základě americké dohody uzavřít exkluzivní dohody s výrobci zařízení, na základě kterých by jejich zákazníkům byly nabízeny pouze multimediální funkce poskytnuté v jejich výrobcích.
|
|
363. Fourth, third-party media players can design their products in such a way that they can read files in Windows Media formats.
|
363. Začtvrté dodavatelé multimediálních přehrávačů třetích podniků mohou své výrobky navrhovat takovým způsobem, aby mohly přehrávat soubory ve formátu Windows Media.
|
|
364. Fifth, the Commission itself has emphasised the ease with which consumers can download media players on their PCs. Furthermore, the Commission attributed no significance to the widespread distribution of media functionality in Windows when assessing the probability that, as a result of the AOL/Time Warner concentration, AOL’s media player would shortly become the most popular player in the world (see paragraph 329 above)
|
364. Zapáté Komise sama zdůraznila snadnost, se kterou spotřebitelé mají možnost stahovat multimediální přehrávače do svých klientských osobních počítačů. Dále Komise nepřiznala žádný význam značnému rozšíření multimediální funkce Windows v rámci přezkumu pravděpodobnosti, že po spojení AOL/Time Warner, by se mediální přehrávač AOL stal velice rychle nejpopulárnějším přehrávačem na světě (viz bod 329 výše).
|
|
365. Next, Microsoft contends that the Commission’s position and the remedy imposed are based on excessively speculative reasoning, according to which the widespread distribution of media functionality in Windows will in future compel content providers to use Windows formats exclusively, which will drive all third-party media players out of the market. There is no evidence to support the Commission’s speculation that any delay in implementing Article 6(a) of the Decision would ‘tip’ the scales in favour of Windows Media Player, which would drive out all competition.
|
365. Dále Microsoft uvádí, že stanovisko Komise a uložená opatření pro nápravu jsou založeny na značně spekulativní úvaze, podle které značná rozšířenost multimediální funkce Windows bude v budoucnu nutit dodavatele obsahů používat výlučně formáty Windows Media, což vytlačí veškeré multimediální přehrávače třetích podniků z trhu. Neexistuje žádný poznatek, který by odůvodňoval dohady Komise, podle kterých by jakékoliv zpoždění v provedení čl. 6 písm. a) rozhodnutí „vyklonilo“ ručičku vah na trhu ve prospěch Windows Media Player, což by vedlo k vyloučení veškeré konkurence.
|
|
366. Thus, first, the integration of media functionality into Windows has not prevented the emergence of third-party media players, as demonstrated by the example of iTunes. Microsoft also produces data which show that, between April 2003 and April 2004, although the use of Windows Media Player increased, both RealPlayer and QuickTime maintained the numbers of users.
|
366. Zaprvé integrace multimediální funkce do Windows nezabránila tomu, že se objevily multimediální přehrávače třetích podniků, jak to dosvědčuje příklad iTunes. Navíc Microsoft předkládá údaje, které prokazují, že přestože se v období od dubna 2003 do dubna 2004 používání Windows Media Player zvýšilo, jak RealPlayer, tak QuickTime si udržely počty svých uživatelů.
|
|
367. Nor, second, is there the slightest evidence that content providers are ‘inclining’ towards Windows Media formats.
|
367. Zadruhé neexistuje sebemenší důkaz ani o tom, že by dodavatelé obsahů „náhle tíhli“ k formátu Windows Media.
|
|
368. Third, the facts contradict the theory that removal of the Windows Media Player code is necessary because OEMs are not prepared to pre-install third-party media players if they are not allowed to distribute Windows without media functionality (recital 851 to the Decision).
|
368. Zatřetí skutkové okolnosti jsou v rozporu s teorií, podle které je odstranění kódu Windows Media Player nezbytné, jelikož výrobci zařízení nejsou ochotni předinstalovat multimediální přehrávače třetích podniků, pokud nejsou oprávněni distribuovat Windows bez multimediální funkce (bod 851 odůvodnění rozhodnutí).
|
|
369. Fourth, in its observations of 21 July 2004, the Commission maintains for the first time that ‘even a 5% exclusive share of PCs with a third-party media player will provide incentives to software developers to also write applications for this media player’. That theory is incorrect, it confirms that the Commission’s objective is to fragment Windows and it is at odds with the Commission’s objective of increasing consumer choice.
|
369. Začtvrté Komise ve svém vyjádření ze dne 21. července 2004 poprvé uvedla, že „i 5% podíl osobních počítačů vybavených výlučně konkurenčním multimediálním přehrávačem podnítí vývojáře softwaru vyvíjet aplikace pro tento přehrávač“. Tato teze je mylná, potvrzuje, že cílem Komise je roztříštění Windows a je v rozporu s cílem Komise rozšířit volbu spotřebitele.
|
|
370. Fifth, in its observations of 19 August 2004, Microsoft disputes the Commission’s assertion that immediate implementation of the remedy is necessary to ‘make consumer choice possible’.
|
370. Zapáté Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 zpochybňuje tvrzení Komise, podle kterého je okamžitý výkon opatření pro nápravu nezbytný pro „umožnění volby spotřebiteli“.
|
|
371. Sixth, also in its observations of 19 August 2004, Microsoft states that third-party media players continue to be distributed in huge numbers and that large amounts of content continue to be encoded in non-Microsoft formats.
|
371. Zašesté Microsoft rovněž ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 soudí, že multimediální přehrávače třetích podniků jsou i nadále distribuovány ve velkém počtu a že velká část obsahů je i nadále šířena v jiných formátech, než jsou formáty společnosti Microsoft.
|
|
372. Seventh, in its observations on the statements in intervention, Microsoft further states that the implementation of the remedy provided for in Article 6(a) of the Decision in the ‘end user’ segment and the ‘OEM’ channel will not resolve any of the concerns underlying the Decision. In the first place, it is difficult to see what benefits an ‘end user’ could derive from an Article 6 version rather then a complete version of Windows, since both would be offered at the same price. In the second place, the Commission has not investigated the extent to which OEMs would be prepared to enter into exclusivity agreements for the client PCs which they distribute in the EEA.
|
372. Zasedmé Microsoft ve svém vyjádření k vyjádření vedlejších účastníků dodává, že uplatnění opatření pro nápravu uložených v čl. 6 písm. a) rozhodnutí v úseku „koncový uživatel“ a v kanálu „výrobci zařízení“ není odpovědí na obavy, na nichž je založeno rozhodnutí. Zaprvé totiž není patrné, jaké větší výhody, než jsou výhody z úplné verze Windows může „koncový uživatel“ nabýt získáním verze uložené článkem 6, protože obě verze jsou nabízeny za stejnou cenu. Zadruhé Komise neposoudila rozsah, v jakém by výrobci zařízení byli ochotni uzavřít exkluzivní smlouvy na jimi šířené klientské osobní počítače v rámci EHP.
|
|
– The damage resulting from the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision
|
– Ke škodám vyplývajícím z okamžitého výkonu článku 6 písm. a) rozhodnutí
|
|
373. Microsoft maintains that the damage that would result from the immediate implementation of Article 6(a) of the Decision is real and significant, since implementation would not allow Microsoft to continue its long-standing and successful business model, as it has shown, it submits, in its arguments in respect of urgency. Furthermore, Microsoft, supported more broadly on that point by CompTIA, ACT, Mamut and TeamSystem, DMDSecure.com and Others and Exor, claims that account should be taken of the interests of software developers and website creators whose activities depend on a uniform Windows platform.
|
373. Microsoft se domnívá, že škody, které by vyplývaly z okamžitého výkonu čl. 6 písm. a) rozhodnutí jsou skutečné a značné, protože uvedený výkon by neumožnil společnosti Microsoft udržet svůj účinný a zavedený obchodní model, tak jak to prokázala ve svých argumentech týkajících se naléhavosti. Microsoft, podporován v tomto bodě šířeji společnostmi CompTIA, ACT, Mamut a TeamSystem, DMDsecure.com a další a Exor, krom toho uplatňuje, že by mělo být přihlédnuto k zájmům výrobců softwaru a tvůrců internetových stránek, jejichž činnost závisí na jednotné platformě Windows.
|
|
374. First, applications conceived on the premiss of Windows media functionality would not function properly on the Article 6 version.
|
374. Zaprvé aplikace a internetové stránky navržené na předpokladu existence multimediální funkce Windows by nefungovaly správně ve verzi uložené článkem 6.
|
|
375. Second, immediate implementation of Article 6(a) of the Decision would affect applications and websites currently under development and those which will be developed in the future, and that serious and irreparable damage could not be avoided by the installation of third-party media players.
|
375. Zadruhé okamžitý výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí by ovlivnil v současnosti vyvíjené aplikace a internetové stránky a aplikace a internetové stránky, které budou vyvinuty v budoucnosti, a nebylo by možné vyhnout se těmto vážným a nenapravitelným škodám nainstalováním multimediálních přehrávačů třetích podniků.
|
|
376. Third, in its observations of 19 August 2004, Microsoft disputes the Commission’s arguments, first, that software developers who develop applications that rely on Windows functionality may ‘avail themselves’ of the ‘possibility “to redistribute the player as part of their application and from their [Internet] site”’ and, second, that ‘[i]t is commonplace in the software industry for software developers to write their applications to accommodate the eventuality of dealing in an intelligent way with the possible absence of a media player (update)’, so that ‘any costs related to such adaptations of applications … are likely to be insignificant, or at least not exceed those normally incurred whenever Microsoft provides a new version (or update) of Windows’. In practice, in Microsoft’s submission, the process of restoring media functionality in the Article 6 version would be just as complicated and onerous for others as for Microsoft.
|
376. Zatřetí Microsoft ve svém vyjádření ze dne 19. srpna 2004 zpochybňuje argumenty Komise, podle kterých jednak výrobci softwaru vyvíjející aplikace založené na funkci Windows mohou „využívat” „možnost ‚redistribuovat přehrávač zahrnutý v jejich aplikaci a ze svých [internetových] stránek‘” a jednak „v softwarovém odvětví je běžné, že vývojáři navrhnou své aplikace takovým způsobem, aby se aplikace mohly inteligentně přizpůsobit případné neexistenci multimediálního přehrávače (aktualizace)“, takže „náklady takového přizpůsobení aplikací […] by měly být zanedbatelné nebo by přinejmenším neměly přesahovat náklady obvykle vynakládané, když Microsoft uvádí novou verzi (nebo aktualizaci) Windows“. V praxi by byl postup spočívající v obnově multimediální funkce ve verzi uložené článkem 6 stejně složitý a nákladný pro třetí podniky jako pro Microsoft. (neoficiální překlad)
|
|
377. Fourth, Microsoft states that in considering the various interests at stake in the present case, it is important to bear in mind the significance attributed in the proceedings before the District Court which upheld the United States Settlement to the interests of software developers and to the disadvantages resulting from the fragmentation of Windows.
|
377. Začtvrté Microsoft dodává, že při posouzení jednotlivých dotyčných zájmů v projednávané věci je třeba mít na mysli důležitost přikládanou v řízení před District Court, který potvrdil americkou dohodu, zájmům výrobců softwaru a obtížím vyplývajícím z roztříštění Windows.
|
|
– The Community’s obligations under the TRIPS Agreement
|
– K povinnostem Společenství na základě Dohody TRIPS
|
|
378. Last, Microsoft requests the Court to consider the obligations imposed on the Community by the TRIPS Agreement.
|
378. Microsoft konečně požaduje, aby Soud přihlédl k povinnostem, které pro Společenství vyplývají z Dohody TRIPS.
|
|
b) Arguments of the Commission and the parties granted leave to intervene in support of the form of order sought by it
|
b) Argumenty Komise a účastníků řízení, kterým bylo povoleno vstoupit do řízení na podporu jejích návrhů
|
|
A prima facie case
|
K fumus boni juris
|
|
379. The Commission, supported on this point by CCIA before it withdrew from the proceedings, contends that Microsoft’s case is prima facie unfounded and must be rejected.
|
379. Komise, podporovaná v tomto bodě CCIA před jejím zpětvzetím návrhu na vstoupení do řízení, má za to, že teze společnosti Microsoft je na první pohled neopodstatněná a musí být zamítnuta.
|
|
380. The Commission maintains that its findings with regard to tying are based on well-established legal and economic theories and that the tying abuse is consistent with the case-law on tying (recital 794 et seq. to the Decision). Microsoft does not put forward any increase in technical efficiencies for which the ‘integration’ of Windows media player in Windows would be a precondition (recitals 962 to 969 to the Decision).
|
380. Komise tvrdí, že její zjištění týkající se vázaného prodeje jsou založena na zcela uznávaných právních a hospodářských teoriích a že zneužití týkající se vázaného prodeje vykazuje znaky definované judikaturou v oblasti vázaného prodeje (body 794 a následující odůvodnění rozhodnutí). Microsoft neuvádí žádné zvyšování technického výkonu, pro které by bylo zahrnutí Windows Media Player do Windows nezbytným předpokladem (body 962 až 969 odůvodnění rozhodnutí).
|
|
381. Thus, first, as regards the existence of a foreclosure effect, the Commission fails to see at the outset how a difference from certain earlier cases to which Microsoft refers supports its claim that a new theory was applied in the present case. The fact that foreclosure is demonstrated where it is normally presumed does not mean that a new legal theory is being applied. The Commission accepts that the Decision, unlike those adopted in certain earlier cases (Case T-30/89 Hilti v Commission [1991] ECR II-1439, upheld by the Court of Justice in Case C‑53/92 P Hilti v Commission [1994] ECR I-667, and Tetra Pak v Commission , paragraph 126 above, upheld by the Court of Justice in Case C-333/94 P Tetra Pak v Commission [1996] ECR I-5951), does not conclude that there was foreclosure from the market per se (recital 841 et seq.), but takes into account the specific circumstances of the case, i.e. the fact that media players may be downloaded, sometimes free of charge, over the Internet.
|
381. Zaprvé tedy, pokud jde o existenci vylučujících účinků na trh, Komisi nejprve není zřejmé, v čem odlišnost od některých předchozích případů uváděných společností Microsoft podporuje její tvrzení, podle kterého byla v projednávané věci použita nová teorie. Skutečnost prokázání vylučujících účinků tam, kde jsou obvykle předpokládány, neznamená, že je použita nová právní teorie. Komise připouští, že rozhodnutí, na rozdíl od rozhodnutí přijatých v některých předchozích případech (rozsudek Soudu ze dne 12. prosince 1991, Hilti v. Komise, T‑30/89, Recueil, s. II‑1439, potvrzený rozsudkem Soudu ze dne 2. března 1994, Hilti v. Komise, C‑53/92 P, Recueil, s. I‑667, a rozsudek TetraPak v. Komise, C‑333/94 P, Recueil, s. I‑5951), nečiní závěr, že existují vylučující účinky na trhu (bod 841 a následující odůvodnění), ale zohledňuje zvláštní okolnosti v projednávané věci, a to skutečnost, že multimediální přehrávače mohou být stahovány, někdy zdarma, na internetu.
|
|
382. However, the evidence in the present case shows, first of all, that no other media player manufacturer can equal the ubiquity of Windows Media Player which results from its being tied with Windows and, moreover, that that situation is liable to have a significant effect on developers of complementary software and content. The reduction, by tying, of the applications and content available for other manufacturers’ media players is ultimately harmful to consumers as it reduces innovation in those products, irrespective of their intrinsic merits. Microsoft has put forward no objective justification for that practice.
|
382. Avšak příslušné důkazní materiály nejdříve ukazují, že žádný výrobce multimediálních přehrávačů se nemůže vyrovnat všudypřítomnosti Windows Media Player, jež vyplývá z jeho spojení s Windows, a že mimoto tato situace může mít nezanedbatelný vliv na výrobce doplňkových softwarů a obsahů. Snížení, prostřednictvím vázaného prodeje, aplikací a obsahů, které jsou dostupné multimediálním přehrávačům jiných výrobců, představuje v konečném důsledku poškození spotřebitelů, neboť snižuje inovaci těchto produktů bez ohledu na jejich skutečnou hodnotu. Microsoft přitom neuplatnil žádné objektivní odůvodnění této praxe.
|
|
383. Furthermore, Microsoft’s claim that the Commission’s findings of foreclosure are based on speculation is wrong in fact and in law. Recitals 879 to 896 to the Decision provide a clear description of the impact of tying on content providers and independent software developers. It follows from the Decision that Windows Media Player usage is increasing while, according to Microsoft itself, other media players are rated higher in terms of quality by users (recitals 948 to 951). Nor does the case-law require that the Commission demonstrate that all third-party media players have been eliminated from the market (judgments of 30 September 2003 in Case T-203/01 Michelin v Commission , not yet reported, paragraph 239; of 23 October 2003 in Case T-65/95 Van den Bergh Foods v Commission , not yet reported, paragraphs 149 and 160; and of 17 December 2003 in Case T‑219/99 British Airways v Commission , not yet reported, paragraph 293).
|
383. Krom toho tvrzení společnosti Microsoft, že zjištění Komise týkající se vyloučení konkurence z trhu jsou založena na spekulacích, je skutkově a právně chybné. Body 879 až 896 odůvodnění rozhodnutí poskytují jasný popis dopadu vázaného prodeje na dodavatele obsahů a nezávislé výrobce softwaru. Z rozhodnutí vyplývá, že používání Windows Media Player je na vzestupu, třebaže podle společnosti Microsoft samotné jsou jiné multimediální přehrávače uživateli více oceňovány z hlediska kvality (body 948 až 951 odůvodnění). Navíc judikatura nevyžaduje, aby Komise prokázala, že veškeré konkurující multimediální přehrávače byly z trhu vytlačeny (rozsudek Soudu ze dne 30. září 2003, Michelin v. Komise, T‑203/01, Recueil, s. II‑4071, bod 239; rozsudek ze dne 23. října 2003, Van den Bergh Foods v. Komise, T‑65/98, Recueil, s. II‑4653, body 149 a 160, a rozsudek ze dne 17. prosince 2003, British Airways v. Komise, T‑219/99, Recueil, s. II‑5917, bod 293).
|
|
384. Second, as regards the existence of distinct products, the Commission claims that the Court of Justice and the Court of First Instance have held that the existence of independent manufacturers specialising in the manufacture of the tied product already indicates a separate consumer demand and therefore a separate market for the tied product. That approach is also consistent with United States case-law.
|
384. Zadruhé, pokud jde o existenci odlišných produktů, Komise uplatňuje, že Soudní dvůr a Soud rozhodly, že existence nezávislých výrobců specializovaných na výrobu vázaných výrobků již naznačuje existenci odlišné poptávky ze strany spotřebitelů, a tudíž odlišného trhu vázaných výrobků. Tento přístup se shoduje s judikaturou Spojených států.
|
|
385. Third, the arguments whereby Microsoft seeks to demonstrate that no coercion was exercised on consumers have already been rejected in the Decision.
|
385. Zatřetí argumenty společnosti Microsoft směřující k prokázání, že vůči spotřebitelům nebylo použito donucení, byly již v rozhodnutí odmítnuty.
|
|
386. Last, the Commission rejects the arguments put forward by Microsoft in respect of its two other pleas. First, as regards Microsoft’s reference to the Community’s obligations under the TRIPS Agreement, the Commission refers to its arguments relating to the remedy provided for in Article 5(a) of the Decision (see paragraph 195 above). Second, the Commission submits that the remedy provided for in Article 6(a) of the Decision is proportionate, since Microsoft retains the right to offer a bundled version of Windows with Windows Media Player and since, even if some customers should choose the Article 6 version, they would still have the opportunity to complement that product with Windows Media Player, should they so desire.
|
386. Komise nakonec odmítá argumenty předložené společností Microsoft ohledně jejích dvou dalších žalobních důvodů. Zaprvé, pokud jde o povinnosti uložené Společenství na základě TRIPS zmíněné společností Microsoft, Komise odkazuje na své úvahy týkající se opatření k nápravě stanoveného v čl. 5 písm. a) rozhodnutí (viz bod 195 výše). Zadruhé má Komise za to, že opatření k nápravě stanovené v čl. 6 písm. a) rozhodnutí je úměrné, jelikož si jednak Microsoft zachovává právo nabízet verzi Windows spojenou s Windows Media Player a jednak, i kdyby si někteří zákazníci zvolili verzi uloženou článkem 6, měli by stále možnost doplnit si, pokud by si to přáli, tento produkt o přehrávač Windows Media Player.
|
|
Urgency
|
K naléhavosti
|
|
387. The Commission, supported on this point by RealNetworks and SIIA, and also by CCIA before it withdrew from the proceedings, maintains that Microsoft has not demonstrated the existence of serious and irreparable damage that would be caused to it by the immediate implementation of the Decision.
|
387. Komise, podporovaná v tomto bodě RealNetworks a SIIA, jakož i CCIA před jejím zpětvzetím návrhu na vstoupení do řízení, má za to, že Microsoft neprokázal existenci vážné a nenapravitelné škody, která by mu byla způsobena okamžitým výkonem rozhodnutí.
|
|
The balance of interests
|
K vážení proti sobě stojících zájmů
|
|
388. The Commission maintains that the balance of interests tilts towards rejecting Microsoft’s request, in particular as regards the public interest in maintaining, at least, effective competition. The media player market is approaching the stage at which it may be starting to tip. The Commission is supported on this point by RealNetworks and SIIA. The Commission adds in that regard that immediate implementation of the remedy would be unlikely to make a drastic change to Microsoft’s position on the media player market but would simply allow a levelling of competition on that market and thus enable the status quo to be maintained as regards the structure of that market. Only immediate implementation of the remedy could preserve consumer choice and allow consumers to reap the benefits of innovation in digital media services.
|
388. Komise má za to, že vážení proti sobě stojících zájmů se naklání ve prospěch zamítnutí návrhu společnosti Microsoft, především co se týče veřejného zájmu na zachování přinejmenším účinné soutěže. Trh multimediálních přehrávačů se přibližuje stadiu, v němž může začít docházet k převážení na jednu stranu. Komise je v tomto bodě podporována RealNetworks a SIIA. Komise v tomto ohledu dodává, že okamžitý výkon opatření k nápravě by radikálně nezměnil postavení společnosti Microsoft na trhu multimediálních přehrávačů, ale umožnil by prostě vyvážit soutěž na tomto trhu, a tím chránit status quo , pokud jde o strukturu uvedeného trhu. Pouze okamžitý výkon opatření k nápravě by mohl ochránit volbu spotřebitelů a umožnit jim získávat výhody z inovace multimediálních digitálních služeb.
|
|
389. As regards the risk of damage to third parties, the Commission disputes the arguments based on possible claims from certain software developers, certain web site developers and certain content providers. The Commission also plays down the risk that damage might be caused indirectly to the computer sector in general.
|
389. Pokud jde o rizika poškození třetích stran, Komise zpochybňuje argumenty vyvozené z požadavků případně uplatňovaných některými výrobci softwaru, některými tvůrci internetových stránek nebo dodavateli obsahů. Komise rovněž prezentuje jako minimální riziko škody nepřímo způsobené odvětví informatiky jako takovému.
|
|
2. Findings of the President
|
2. Závěr soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních
|
|
a) A prima facie case
|
a) K fumus boni juris
|
|
390. In the words of Article 2(b) of the Decision, Microsoft is stated to have infringed Article 82 EC by ‘making the availability of the Windows Client PC Operating System conditional on the simultaneous acquisition of Windows Media Player from May 1999 until the date of [the] Decision’. In order to provide a remedy for that situation, Article 4 of the Decision requires Microsoft to bring that infringement to an end in accordance with Article 6 of the Decision. Article 6(a) of the Decision orders Microsoft to market ‘a full-functioning version of the Windows Client PC Operating System which does not incorporate Windows Media Player’. The Decision states, however, that ‘Microsoft … retains the right to offer a bundle of the Windows Client PC Operating System and Windows Media Player’.
|
390. Podle čl. 2 písm. b) rozhodnutí je Microsoftu vytýkáno, že porušil článek 82 ES tím, že „podmínil od května 1999 do dne oznámení [rozhodnutí] poskytnutí operačního systému Windows pro klientské osobní počítače současným nabytím Windows Media Player“. Ke zjednání nápravy této situace ukládá článek 4 rozhodnutí společnosti Microsoft ukončit toto porušení v souladu s ustanoveními článku 6 rozhodnutí. Článek 6 písm. a) rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft uvádět na trh „zcela funkční verzi jejího operačního systému Windows pro klientské osobní počítače nezahrnující Windows Media Player“. Rozhodnutí nicméně upřesňuje, že „Microsoft si zachovává právo nabízet svůj operační systém Windows pro klientské osobní počítače s Windows Media Player“. (neoficiální překlad)
|
|
391. In support of its claim that the prima facie case requirement is satisfied, Microsoft relies on a series of arguments made up essentially of five parts. It maintains, first, that the Commission applied in the Decision a speculative theory without any basis; second, that the Commission should have given greater weight to the advantages flowing from the Windows operating system design concept; third, that the decision fails to establish an infringement of Article 82 EC; fourth, that the Decision does not take sufficiently into account the obligations imposed on the Community by the TRIPS Agreement; and, fifth, that the remedy imposed by the Decision is disproportionate.
|
391. Microsoft uplatňuje na podporu svého závěru, podle kterého je podmínka týkající se fumus boni juris splněna, řadu argumentů tvořených v podstatě pěti částmi. Microsoft tvrdí zaprvé, že Komise v rozhodnutí použila spekulativní teorii nezakládající se na žádném základě, zadruhé, že Komise měla přednostně přičíst větší význam výhodám vyplývajícím z architektonického konceptu operačního systému Windows, zatřetí, že rozhodnutí neprokázalo porušení článku 82 ES, začtvrté, že rozhodnutí dostatečně nezohlednilo povinnosti uložené Společenství Dohodou TRIPS, a zapáté, že opatření k nápravě uložené rozhodnutím je nepřiměřené.
|
|
392. In the light of the arguments submitted by Microsoft in the interim measures proceedings, the fourth and fifth parts of its arguments cannot be considered sufficiently serious to constitute a prima facie case.
|
392. Čtvrtou a pátou část této argumentace nelze s ohledem na argumentaci předloženou společností Microsoft v rámci řízení o předběžném opatření pokládat za dostatečně závažnou k založení fumus boni juris .
|
|
393. The part relating to the disproportionate nature of the remedy was presented in an excessively succinct manner by Microsoft in its application. Microsoft merely stated in that regard that ‘the remedy imposed by the Decision [was] disproportionate’. It fails to explain, in particular, how the allegedly disproportionate character of the measure imposed by Article 6(a) of the Decision should be established by the Court. As regards the part relating to failure to observe the TRIPS Agreement, it was not developed sufficiently to enable the President to arrive at an informed decision. First, Microsoft merely stated in its application for interim measures that ‘the Decision [did] not take sufficiently into account the obligations imposed on the European Communities by [the TRIPS Agreement]’. Second, the reference to the argument developed in annex T.9 was not held to be consistent with the applicable procedural rules (see paragraph 88 above).
|
393. Část týkající se nepřiměřenosti opatření k nápravě byla společností Microsoft v jejím návrhu představena mimořádně stručně. Microsoft pouze v tomto ohledu uvedl, že „opatření k nápravě uložené rozhodnutím [je] nepřiměřené“. Microsoft zejména nevysvětluje, v čem má být Soudem určena tvrzená nepřiměřenost opatření uloženého článkem 6 písm. a) rozhodnutí. Pokud jde o část týkající se nedodržování TRIPS, tato část nebyla rozvinuta dostatečným způsobem k tomu, aby se k ní soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních mohl užitečně vyslovit. Microsoft se totiž jednak ve svém návrhu na předběžné opatření omezil na tvrzení, že „rozhodnutí dostatečně nezohledňuje povinnosti uložené Evropským společenstvím Dohodou [TRIPS]“. A dále odkaz na argumentaci předloženou v příloze T.9 nebyl považován za v souladu s příslušnými procesními pravidly (viz bod 88 výše).
|
|
394. The President considers, however, that Microsoft’s other arguments raise complex issues which it is for the Court of First Instance to resolve in the main action and that those arguments cannot be regarded in the interim measures proceedings as prima facie unfounded.
|
394. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních má nicméně za to, že ostatní argumenty společnosti Microsoft nastolují komplexní otázky, o nichž přísluší rozhodovat Soudu ve věci v hlavním řízení, a že uvedené argumenty nelze pokládat v rámci řízení o předběžném opatření za na první pohled neopodstatněné.
|
|
395. First, this case raises a complex issue concerning the first part of Microsoft’s argument, whereby Microsoft alleges in substance that the Commission unlawfully applied a new theory on tying.
|
395. Zaprvé projednávaná věc vyvolává komplexní otázku týkající se první části argumentace společnosti Microsoft, kde Microsoft v podstatě uvádí, že Komise protiprávně uplatnila novou teorii o vázaném prodeji.
|
|
396. By that argument, Microsoft essentially criticises the Commission for having concluded that the media player market would ‘tip’ in Microsoft’s favour without making any attempt to reconcile that theory with the realities of the market. Microsoft relies in particular, first, on the fact that it is easy for users of Windows-based client PCs to access different media players using different formats and, second, on the fact that content providers make use of different formats. In that regard, Microsoft claims that the Decision relies on pure supposition.
|
396. Touto argumentací Microsoft v zásadě vytýká Komisi, že měla za to, že trh multimediálních přehrávačů by „se převážil” v jeho prospěch, aniž by se přitom snažila uvést tuto teorii do souladu s realitou trhu. Microsoft se především dovolává skutečnosti, že jednak pro uživatele klientských osobních počítačů fungujících s Windows je snadné získat přístup k různých multimediálním přehrávačům používajícím různé formáty a jednak, že dodavatelé obsahů využívají různých formátů. Rozhodnutí se v tomto opírá o pouhé dohady.
|
|
397. In the Decision, in order to arrive at the conclusion that the bundling of Windows Media Player with Windows constituted tying prohibited by Article 82 EC, first, the Commission considered that Microsoft held a dominant position on the client PC operating systems market (recital 799), which Microsoft does not dispute. Second, the Commission considered that streaming media players and client PC operating systems were distinct products (recitals 800 to 825). Third, the Commission considered that Microsoft did not allow its customers to obtain Windows without Windows Media Player (recitals 826 to 834). Fourth, the Commission examined the existence of foreclosure effects on the market. In that regard, it follows from recital 841 to the Decision that the Commission gave the following answer to Microsoft’s arguments that the practice condemned by the Commission had no such effects: ‘[t]here are indeed circumstances relating to the tying of [Windows Media Player] which warrant a closer examination of the effects that tying has on competition in this case. While in classical tying cases, the Commission and the Courts considered the foreclosure effect for competing vendors to be demonstrated by the bundling of a separate product with the dominant product, in the case at issue, users can and do to a certain extent obtain third party media players through the Internet, sometimes … free [of charge]. There are therefore indeed good reasons not to assume without further analysis that tying [Windows Media Player] constitutes conduct which by its very nature is liable to foreclose competition’. Consequently, in the light of the characteristics of the market in question, the Commission recognised that the present case presented specific features from the viewpoint of its previous practice and of what it considered to reflect the principles established in the Community case-law on tying.
|
397. K tomu, aby učinila závěr, že prodej Windows Media Player ve spojení s Windows představuje vázaný prodej zakázaný na základě článku 82 ES, měla Komise v rozhodnutí zaprvé za to, že Microsoft měl dominantní postavení na trhu operačních systémů pro klientské osobní počítače (bod 799), což Microsoft nezpochybňuje. Zadruhé měla Komise za to, že multimediální přehrávače umožňující souvislé čtení a operační systémy pro klientské osobní počítače představují různé produkty (body 800 až 825 odůvodnění). Zatřetí Komise měla za to, že Microsoft neumožnil svým zákazníkům nabývat Windows bez Windows Media Player (body 826 až 834 odůvodnění). Začtvrté Komise přezkoumala existenci vylučujících účinků na trhu. V tomto ohledu z bodu 841 odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že Komise odpověděla následujícím způsobem na argumenty společnosti Microsoft, podle kterých praxe odhalená Komisí takové účinky neměla: „Existují skutečně okolnosti odůvodňující, pokud jde o vázaný prodej přehrávače [Windows Media Player], důkladnější přezkoumání účinků takové praxe na soutěž. Zatímco v klasických případech vázaného prodeje měli Komise a soudce Společenství za to, že prodej seskupující odlišný produkt s dominantním produktem je znakem vylučujících účinků, jenž tato praxe měla na konkurenční prodejce, v projednávaném případě mohou uživatelé – což také mimochodem činí – nabývat jiné multimediální přehrávače prostřednictvím internetu, často zdarma. Existují tedy vskutku dobré důvody nemít bez podložení další analýzou za prokázané, že vázaný prodej přehrávače Windows Media Player představuje chování, které svou povahou může omezit soutěž.“ V důsledku toho, s ohledem na povahu dotčeného trhu, uznala Komise zvláštnost projednávané věci z pohledu své předchozí praxe a toho, co považovala za promítnutí zásad zavedených judikaturou Společenství ve věci vázaného prodeje.
|
|
398. For that reason, Microsoft’s argument is likely to raise one or more important questions of principle which may affect the legality of the Commission’s analysis. In that regard, it has consistently been held that ‘abuse’ is an objective concept referring to the behaviour of an undertaking in a dominant position which is such as to influence the structure of a market where, as a result of the very presence of the undertaking in question, the degree of competition is already weakened and which, through recourse to methods different from those governing normal competition in products or services on the basis of the transactions of commercial operators, has the effect of hindering the maintenance of the degree of competition still existing in the market or the growth of that competition (Case 85/76 Hoffmann-La Roche v Commission , [1979] ECR 461, paragraph 91; and Case T‑228/97 Irish Sugar v Commission [1999] ECR II-2969, paragraph 111).
|
398. Z tohoto důvodu argumentace společnosti Microsoft může vyvolat jednu nebo více důležitých zásadních otázek, které mohou ovlivnit legalitu analýzy Komise. Z ustálené judikatury v tomto ohledu vyplývá, že pojem zneužívání je objektivním pojmem, který se vztahuje na taková chování podniku v dominantním postavení, která mohou ovlivnit strukturu trhu, kde právě jako důsledek přítomnosti daného podniku je úroveň soutěže již oslabena, a která brání, za použití prostředků odlišných od těch, kterými se řídí obvyklá soutěž produktů nebo služeb na základě plnění poskytovaných hospodářskými subjekty, zachování úrovně soutěže, která na trhu ještě existuje nebo vývoji této soutěže (rozsudek Soudu ze dne 13. února 1979, Hoffmann-La Roche v. Komise, 85/76, Recueil, s. 461, bod 91; rozsudek Soudu ze dne 7. října 1999, Irish Sugar v. Komise, T‑228/97, Recueil, s. II‑2969, bod 111).
|
|
399. In the present case, the Commission considered, essentially, that the anti-competitive effect of the tying was the result of ‘indirect network effects’. Those effects related to the fact that the presence of Windows Media Player in all the operating systems distributed by Windows gives content providers and applications manufacturers an incentive to design their products on the basis of Windows Media Player (recital 842). For the purpose of demonstrating that fact, the Commission relied largely on present or past factual material relating to the incentives for content providers and software developers (recitals 879 to 896). None the less, as may be seen in particular from recitals 842 and 984 to the Decision, that material supports what is at least in part a prospective analysis of the risks for competition resulting from the impugned practice.
|
399. Komise přitom měla v projednávaném případě v zásadě za to, že protisoutěžní účinek vázaného prodeje vyplývá z „nepřímých síťových účinků“. Uvedené účinky se týkaly skutečnosti, že přítomnost Windows Media Player ve všech operačních systémech šířených Windows podněcuje dodavatele obsahů a výrobce aplikací vyvíjet své výrobky na základě Windows Media Player (bod 842 odůvodnění). Pro účely prokázání této skutečnosti se Komise z velké části opírala o současný nebo minulý skutkový stav týkající se podněcování dodavatelů obsahů a výrobců aplikací (body 879 až 896 odůvodnění). Nicméně, jak vyplývá zejména z bodů 842 a 984 odůvodnění rozhodnutí, tyto skutečnosti podporují analýzu přinejmenším částečně výhledovou, pokud jde o rizika pro soutěž vyplývající z praxe, která byla předmětem sankcí.
|
|
400. Admittedly, as the Commission has noted, for the purpose of establishing an infringement of Article 82 EC, it is sufficient to show that the abusive conduct of the undertaking in a dominant position tends to restrict competition or, in other words, that the conduct is capable of having or likely to have that effect ( Michelin v Commission , paragraph 383 above, paragraph 239, and British Airways v Commission , paragraph 383 above, paragraph 293). The present case none the less raises the complex question whether, and if so on what conditions, the Commission may rely on the probability that the market will ‘tip’ as a ground for imposing a sanction in respect of tying practised by a dominant undertaking where that conduct is not by nature likely to restrict competition, should that be the case.
|
400. Jak poznamenala Komise, pro účely prokázání porušení článku 82 ES stačí zajisté prokázat, že chování podniku v dominantním postavení, které má charakter zneužití, směřuje k omezení konkurence nebo jinými slovy, že chování má nebo může mít takový účinek ( rozsudky Michelin v. Komise, bod 383 výše, bod 239, a British Airways v. Komise, bod 383 výše, bod 293). Projednávaná věc nicméně vyvolává komplexní otázku, zda se Komise může, a pokud ano, za jakých podmínek, opřít pro účely uvalení sankce na vázaný prodej prováděný dominantním podnikem o pravděpodobné „převážení“ trhu, jestliže takové chování případně nemůže svou povahou omezovat konkurenci.
|
|
401. Second, an important question arises in connection with the examination of Microsoft’s argument that the Commission should have given greater weight to the positive effects of the Windows operating system ‘design concept’. That argument might lead the Court of First Instance, in the main action, to consider on what conditions the existence of objective justification may permit the conclusion that a tying practice having anti-competitive effects is not prohibited by Article 82 EC. Prima facie, the resolution of that intricate question requires an examination of whether any positive effects associated with the increasing standardisation of certain products may constitute objective justification or whether, as the Commission contends, the positive effects of standardisation may be accepted only when they result from the operation of the competitive process or from decisions taken by standardisation bodies.
|
401. Zadruhé vyvstává důležitá otázka v rámci posouzení argumentace Microsoft, podle které Komise měla více přihlédnout k pozitivním účinkům „architektonického konceptu“ operačního systému Windows. Tato argumentace by totiž mohla Soud v rámci věci v hlavním řízení přivést k posouzení podmínek, za kterých přítomnost objektivního odůvodnění může umožnit učinit závěr, že vázaný prodej, který má protisoutěžní účinky, není článkem 82 ES zakázán. Řešení této nejednoduché otázky odůvodňuje na první pohled to, aby bylo posouzeno, zda případné pozitivní účinky spojené se zvyšující se standardizací některých produktů mohou představovat objektivní odůvodnění nebo zda, jak to tvrdí Komise, pozitivní účinky standardizace mohou být připuštěny, pouze pokud vyplývají z působení konkurenčního postupu nebo z rozhodnutí normalizačních orgánů.
|
|
402. Third, over and above the questions of principle raised by the examination of these two parts, Microsoft disputes the scope of the factual premisses on which the Commission’s analysis is based. It maintains, in particular, in relation to the first part of its argument, that the Commission’s analysis relating to the existence of ‘indirect network effects’ is contradicted by the fact that content providers continue to have recourse to different formats. In that regard, it must be stated that the Commission has not disputed that that was the case, at least to a certain extent. It is for the Court of First Instance to rule, in the main action, on those factual questions and on the consequences, if any, to be drawn from them in regard to the validity of the Commission’s analysis.
|
402. Zatřetí Microsoft nad rozsah zásadních otázek, které jsou nastoleny v rámci posuzování těchto dvou částí argumentace, zpochybňuje dosah skutkových předpokladů, na kterých je založena analýza Komise. Microsoft ohledně první části své argumentace především tvrdí, že analýza Komise týkající se existence „nepřímých síťových účinků“ je v rozporu se skutečností, že dodavatelé obsahů i nadále používají jiné formáty. V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise nezpochybnila, že tomu tak je, přinejmenším do určité míry. Přísluší přitom Soudu, aby v rámci věci v hlavním řízení rozhodl o skutkových otázkách a následcích, které z nich je případně třeba vyvodit ohledně platnosti analýzy Komise.
|
|
403. Fourth, Microsoft’s argument that ‘Windows and its media functionality’ do not constitute two distinct products for the purposes of the application of Article 82 EC in regard to tying cannot, in the interim measures proceedings, be considered prima facie unfounded, regard being had in particular to the fact that for many years Microsoft and other manufacturers have integrated certain media functionalities in their client PC operating systems.
|
403. Začtvrté argumentace společnosti Microsoft, že „Windows a jeho multimediální funkce“ nepředstavují dva různé produkty pro účely použití článku 82 ES v oblasti vázaných prodejů, nelze pokládat v rámci řízení o předběžném opatření za na první pohled neopodstatněné, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že Microsoft a jiní výrobci již mnoho let zahrnují některé multimediální funkce do svých operačních systémů pro klientské osobní počítače.
|
|
404. The first three parts of Microsoft’s arguments therefore raise important questions, particularly in regard to the complex economic assessments which they entail both in law and in fact. The President considers that Microsoft’s arguments cannot be regarded in the interim measures proceedings as prima facie unfounded, so that the prima facie case requirement is satisfied.
|
404. Tři první části argumentů společnosti Microsoft tedy nastolují vícero důležitých otázek, především ohledně komplexních hospodářských posouzení, které s sebou nesou jak právní, tak skutkovou stránku. Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních má za to, že argumenty společnosti Microsoft nelze pokládat za na první pohled neopodstatněné, takže podmínka fumus boni juris je splněna.
|
|
b) Urgency
|
b) K naléhavosti
|
|
405. Microsoft maintains that implementation of Article 6(a) of the Decision will irreversibly affect the value of the Windows platform, which would cause it to sustain two kinds of serious and irreparable damage. Those two kinds of damage must be assessed separately.
|
405. Microsoft tvrdí, že výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí nezvratně poškodí hodnotu platformy Windows, což mu způsobí dva druhy vážné a nenapravitelné škody. Tyto dva druhy škody musí být posouzeny zvlášť.
|
|
The alleged damage to the Windows operating system ‘basic design concept’
|
K tvrzenému zásahu do „základního architektonického konceptu“ operačního systému Windows
|
|
406. Article 6(a) of the Decision requires Microsoft to design and place on the market a product which it does not currently market and which it states to be incompatible with a fundamental element of its business policy. More particularly, Microsoft maintains that Article 6(a) of the Decision causes damage to the Windows operating system ‘basic design concept’. In substance, Microsoft thus invokes an interference with its commercial freedom.
|
406. Článek 6 písm. a) rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft vyvíjet a nabízet na trhu produkt, který v současné době neuvádí na trh a o kterém uvádí, že je neslučitelný se základním prvkem její obchodní politiky. Microsoft konkrétněji tvrdí, že čl. 6 písm. a) rozhodnutí způsobuje zásah do „základního architektonického konceptu“ operačního systému Windows. Microsoft se takto v podstatě dovolává zásahu do své obchodní svobody.
|
|
407. In that regard, it is apparent from the case-file that Microsoft has for many years marketed an operating system which it regards as offering users common functionalities, which have been gradually expanded and which since 1992 have included, inter alia, certain media functionalities. It is also sufficiently clear from the case-file that Microsoft endeavours to ensure, at least generally, that the most recent version of its general-purpose Windows operating system will run applications designed for its earlier versions.
|
407. V tomto ohledu vyplývá ze spisu, že společnost Microsoft uvádí již mnoho let na trh operační systém, o kterém se domnívá, že nabízí jejím uživatelům obecné funkce, které jsou postupně rozšiřovány a zahrnují od roku 1992 některé multimediální funkce. Ze spisu navíc dostatečně jasně vyplývá, že Microsoft usiluje přinejmenším obecně o zajištění toho, aby nejnovější verze operačního systému Windows pro obecné použití uváděná na trh umožnila fungování aplikací navržených pro její předchozí verze.
|
|
408. In this context, it should be emphasised that implementation of the Decision would require Microsoft to market an operating system without certain media functionalities which in its view form an integral part of that operating system. The Decision therefore interferes with Microsoft’s commercial freedom. Furthermore, certain applications designed to function on the whole package consisting of Windows and Windows Media Player might not function satisfactorily in the Article 6 version, at least if that version should remain without a media player.
|
408. Je přitom třeba zdůraznit, že výkon rozhodnutí ukládá společnosti Microsoft uvádět na trh operační systém bez některých multimediálních funkcí, o kterých se domnívá, že jsou nedílnou součástí takového systému. Rozhodnutí je tedy zásahem do obchodní svobody společnosti Microsoft. Navíc některé aplikace navržené pro fungování na celém balíku Windows a Windows Media Player nebudou moci uspokojivě fungovat ve verzi požadované článkem 6, alespoň pokud by tato verze měla zůstat bez multimediálního přehrávače.
|
|
409. In that regard, the President recalls that, with regard to the principle of freedom to exercise business activities, which, according to the consistent case-law of the Court of Justice (Case 44/79 Hauer [1979] ECR 3727, paragraphs 31 to 33, and judgment of 9 September 2004 in Joined Cases C-184/02 and C-223/02 Spain and Finland v Parliament and Council , not yet reported, paragraph 51), forms part of the general principles of Community law, the undertakings active on the territory of the Community are free, in principle, to choose the commercial policy which they deem appropriate. That means, in particular, that it is in principle for each undertaking to decide freely on the nature and properties of the products which it intends to place on the market. However, it cannot be considered that an interference with an undertaking’s business policy always constitutes serious and irreparable damage to that undertaking for the purposes of an application for interim measures. It is thus in the light of the circumstances of each case that the serious and irreparable nature of an interference with an undertaking’s commercial freedom must be assessed (see paragraph 292 above).
|
409. V tomto ohledu soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních připomíná, že se zřetelem na zásadu svobodného výkonu podnikání, jež je podle ustálené judikatury Soudního dvora (rozsudky Soudního dvora ze dne 13. prosince 1979, Hauer, 44/79, Recueil, s. 3727, body 31 až 33, a ze dne 9. září 2004, Španělsko a Finsko v. Parlament a Rada, C‑184/02 a C‑223/02, Sb. rozh. s. I‑7789, bod 51) součástí obecných zásad práva Společenství, podniky působící na území Společenství mají v zásadě volnost zvolit si obchodní politiku, kterou pokládají za vhodnou. To zejména znamená, že je v zásadě věcí každého podniku, aby svobodně rozhodoval o povaze a vlastnostech produktů, jež zamýšlí uvést na trh. Nelze však mít za to, že zásah do obchodní politiky podniku představuje vždy pro tento podnik vážnou a nenapravitelnou škodu pro účely řízení o předběžném opatření. Případná vážná a nenapravitelná povaha zásahu do obchodní svobody podniku musí být tedy posouzena s ohledem na okolnosti v každé věci (viz bod 292 výše).
|
|
410. In the circumstances of the present case it must be accepted that the interference with Microsoft’s commercial freedom, when considered as such and independently of its actual effects on the market, cannot be regarded as irreparable. Putting aside any consequences that the Decision may have on the market during the period before the possible annulment of the Decision, if it is annulled, it is not apparent that, if Microsoft is successful in the main proceedings, it would be unable to apply its ‘basic design concept’ again to all the products which it markets following annulment of the Decision. Consequently, in that situation, even on the assumption that Microsoft did demonstrate that the interference with its commercial freedom in itself constitutes serious damage, that damage would not appear to be irreparable.
|
410. Za okolností v projednávané věci musí být přitom akceptováno, že zásah do obchodní svobody společnosti Microsoft, pokud je uvažován jako takový a nezávisle na jeho konkrétních účincích na trh, nelze pokládat za nenapravitelný. Pokud se totiž nepřihlédne k důsledkům na trh, které by rozhodnutí mohlo mít před případným zrušením rozhodnutí, nic nenasvědčuje tomu, že pokud by Microsoft uspěl v hlavním řízení, nemohl by opět uplatnit svůj „základní architektonický koncept“ na všechny produkty, které by po zrušení rozhodnutí uváděl na trh. V důsledku toho by v tomto případě, i za předpokladu, že by Microsoft prokázal, že pouhý zásah do jeho obchodní svobody představuje vážnou škodu, nebylo možné takový zásah pokládat za nenapravitelný.
|
|
411. It is none the less appropriate to examine whether, in the light of its actual consequences on the market during the period up to the judgment in the main proceedings, the interference with Microsoft’s commercial freedom is likely to cause serious and irreparable damage to that undertaking. In that regard, it is necessary to take into account the consequences which might result for Microsoft, first, from being required to design the Article 6 version, second, from placing that version on the market and, third, from the possibility that it may be bought by Microsoft’s customers.
|
411. Je třeba nicméně posoudit, zda zásah do obchodní svobody společnosti Microsoft může způsobit s přihlédnutím k jeho konkrétním následkům na trh v období předcházejícím rozsudku v hlavním řízení, vážnou a nenapravitelnou škodu pro tento podnik. V tomto ohledu je na místě zohlednit následky, které mohou vzniknout pro Microsoft zaprvé z navržení verze uložené článkem 6, zadruhé z uvedení této verze na trh a zatřetí z možnosti, že bude zakoupena zákazníky společnosti Microsoft.
|
|
412. First, Microsoft maintained at the hearing that even if the Article 6 version should not be bought in significant quantities, there would be damage to its ‘design’, particularly in the light of the ‘futile exercise’ that the design of the Article 6 version would constitute.
|
412. Zaprvé Microsoft během slyšení tvrdil, že i za předpokladu, že verze uložená článkem 6 by nebyla kupována ve významném množství, došlo by k zásahu do jeho „konceptu“, s ohledem zejména na „zbytečnou práci“, kterou by představoval návrh verze uložené článkem 6.
|
|
413. In so far as Microsoft thereby refers to the need to design the Article 6 version, it has not provided sufficient details of the disadvantage which would result from that obligation. For the sake of completeness, there is also every reason to think that the damage thereby suffered by Microsoft would essentially consist of development costs. In the absence of proof to the contrary, such damage would constitute financial damage, which, otherwise than in exceptional circumstances which are not present in this case, does not constitute irreparable damage (order of the President of the Court of Justice in Case C-213/91 R Abertal and Others v Commission [1991] ECR I-5109, paragraph 24; and order of the President of the Court of First Instance in Case T‑53/01 R Italian Post v Commission [2001] ECR II-1479, paragraph 119).
|
413. V rozsahu, v němž Microsoft tímto odkazuje na nezbytnost navrhnout verzi uloženou článkem 6, neposkytl dostatečné upřesnění obtíží, které podle něj mají vyplývat z této povinnosti. Pro úplnost je ostatně třeba dodat, že existují všechny důvody domnívat se, že škoda způsobená z tohoto důvodu společnosti Microsoft by byla v zásadě vyjádřena náklady na vývoj. Pokud by přitom nebyl prokázán opak, taková škoda by představovala finanční újmu, která, s výjimkou výjimečných okolností, které v projednávané věci nejsou dány, nepředstavuje nenapravitelnou škodu (usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 18. října 1991, Abertal a další v. Komise, C‑213/91 R, Recueil, s. I‑5109, bod 24; usnesení předsedy Soudu ze dne 28. května 2001, Poste Italiane v. Komise, T‑53/01 R, Recueil, s. II‑1479, bod 119).
|
|
414. Second, in so far as Microsoft’s argument must be understood as meaning that it would suffer damage from the mere fact that it would be required to place the Article 6 version on the market, and irrespective of whether that version would actually be purchased, it has not provided sufficient details of the nature, the seriousness and the irreparability nature of those alleged disadvantages. In so far as Microsoft’s argument must be understood to mean that it would suffer damage to its reputation, it will be examined together with the second head of damage on which it relies (see paragraphs 442 to 475 below).
|
414. Zadruhé pokud musí být argumentace společnosti Microsoft chápána tak, že by jí vznikla škoda z pouhého důvodu, že musí uvést na trh verzi uloženou článkem 6, a to nezávisle na skutečné koupi této verze, Microsoft neposkytl dostatečné podrobnosti ohledně povahy, vážnosti a nenapravitelnosti těchto uváděných obtížností. Pokud musí být argumentace společnosti Microsoft chápána tak, že by došlo k zásahu do její dobré pověsti, bude posouzena společně s druhou částí škody, které se Microsoft dovolává (viz body 442 až 475 níže).
|
|
415. At the hearing, Microsoft none the less further submitted that, even if there should be no demand for the Article 6 version, there would be uncertainty for third parties, in particular content providers. Content providers would not know the number of Article 6 versions delivered. That, in Microsoft’s submission, would reduce the appeal of Windows.
|
415. Microsoft nicméně během slyšení dodal, že i kdyby neexistovala poptávka po verzi uložené článkem 6, vyplývala by z toho určitá nejistota pro třetí strany, zejména pro dodavatele obsahů. Ti by totiž neznali počet šířených verzí uložených článkem 6. To by podle společnosti Microsoft snížilo atraktivitu Windows.
|
|
416. In that regard, it must be borne in mind that the urgency of an application for interim measures must be assessed in relation to the necessity for an interim order in order to prevent serious and irreparable damage to the party applying for those measures (see the case-law cited at paragraph 240 above). Consequently, in so far as the uncertainty on which Microsoft relies may cause damage to third parties, it cannot be taken into account under the head of urgency (see, to that effect, order of the President of the Court of Justice in Case 112/88 Crete Citron Producers Association v Commission [1988] ECR 2597, paragraph 20). However, it is appropriate to examine Microsoft’s arguments that the uncertainty created among third parties would, conversely, reduce the appeal of its platform.
|
416. V tomto ohledu je třeba připomenout, že naléhavost návrhu na předběžné opatření musí být posouzena ve vztahu k nutnosti rozhodnout o předběžném opatření za účelem zabránění vážné a nenapravitelné škodě způsobené účastníkovi řízení, který podává návrh na předběžné opatření (viz judikatura uvedená v bodě 240 výše). V důsledku toho, pokud by nejistota, které se Microsoft dovolává, mohla poškodit třetí strany, nelze k ní v rámci naléhavosti přihlížet (v tomto smyslu viz usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 6. května 1988, Krétská unie producentů cedrů v. Komise, 112/88 R, Recueil, s. 2597, bod 20). Je třeba nicméně posoudit argumenty společnosti Microsoft, podle kterých by nejistota způsobená třetím stranám následně snížila atraktivnost její platformy.
|
|
417. First of all, Microsoft provides neither details nor evidence on which it might be possible to assess the precise nature, the existence, the seriousness and the irreparable nature of the reduction in the appeal of Windows that would be caused by that alleged uncertainty. On the assumption in particular that the reduced appeal on which Microsoft relies means that certain third parties relying on ‘the stability of Windows’ might decide, on account of the marketing of the Article 6 version, that they would no longer design their products for that platform, Microsoft does not adduce sufficient evidence to demonstrate that such a choice might be made by those operators in significant proportions.
|
417. Zaprvé Microsoft neposkytuje žádné podrobnosti ani důkazní materiály umožňující posoudit přesnou povahu, existenci, vážnost a nenapravitelnost snížení atraktivnosti Windows, které má být způsobeno touto údajnou nejistotou. Především za předpokladu, že snížení atraktivnosti, kterého se Microsoft dovolává, znamená, že některé třetí strany závislé na „stabilitě Windows“ by se mohly rozhodnout z důvodu uvedení na trh verze uložené článkem 6 nenavrhovat již své produkty pro tuto platformu, Microsoft nepředložil dostatečné důkazy prokazující, že taková volba by mohla být těmito hospodářskými subjekty činěna ve významnějším rozsahu.
|
|
418. On that point, the President observes for the sake of completeness that none of the parties which have intervened in support of the form of order sought by Microsoft has maintained that, owing to the implementation of Article 6(a) of the Decision, it might cease to design its products for the Windows platform. Those parties stated that the implementation of Article 6(a) of the Decision was likely to cause them damage, since, in particular, it would mean that they would have to choose whether or not to adapt to the uncertainty created on the market. On the other hand, first, the possibility that they may choose not to adapt their products to the Article 6 version remains very largely hypothetical at this stage. Second, even on the assumption that the probability that those operators will not adapt their products to the Article 6 version were proved to the requisite legal standard, that, as the Commission emphasises, would not prove that they would however cease to design their products for the version of Windows including Windows Media Player. In fact, none of the interveners in support of the form of order sought by Microsoft maintained that, on account of the Decision, it might be led to design its products for a different operating system. Accordingly, it has not been shown that the reduction in the appeal of Windows, even vis-à-vis those interveners alone, could be significant for Microsoft in practice.
|
418. K tomuto bodu soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních pro úplnost konstatuje, že žádný z účastníků řízení vstupujících do řízení na podporu návrhů společnosti Microsoft neuvedl, že by mohl z důvodu výkonu čl. 6 písm. a) rozhodnutí přestat vyvíjet své produkty pro platformu Windows. Tito účastníci totiž uvedli, že výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí jim může způsobit škodu, především tím, že by si museli zvolit, zda se přizpůsobí, nebo nikoliv nejistotě vzniklé na trhu. Oproti tomu však jednak možnost, že by se rozhodli nepřizpůsobit své výrobky verzi uložené článkem 6, zůstává v tomto stadiu velmi hypotetická. Dále pak i za předpokladu, že pravděpodobnost, že tyto hospodářské subjekty nepřizpůsobí své produkty verzi uložené článkem 6 byla právně dostačujícím způsobem prokázána, jak to uvádí Komise, nebylo by tím dokázáno, že by přesto přestaly navrhovat své produkty pro verzi Windows, včetně Windows Media Player. Ve skutečnosti žádný z účastníků řízení vstupujících do řízení na podporu společnosti Microsoft neuvedl, že by jej rozhodnutí mohlo přimět k tomu, aby vyvíjel své výrobky pro jiný operační systém. Není tedy prokázáno, že by snížení atraktivnosti Windows, byť i jen ve vztahu k těmto samotným vedlejším účastníkům, mohlo být pro Microsoft v praxi významné.
|
|
419. Last, at no point has Microsoft specifically demonstrated that the uncertainty as to the uniformity of the Windows platform would reduce its appeal for final consumers or its customers.
|
419. Konečně Microsoft nikdy konkrétně neprokázal, že nejistota týkající se jednotnosti platformy Windows snižuje její atraktivnost u koncových spotřebitelů nebo jeho zákazníků.
|
|
420. Third, it is appropriate to examine the consequences for Microsoft of the possibility that the Article 6 version would be purchased in significant quantities.
|
420. Zatřetí je třeba posoudit následky vyplývající pro Microsoft z možnosti, že verze uložená článkem 6 bude kupována ve značném množství.
|
|
421. In that regard, it should be stated, by way of preliminary observation, that the remedy referred to in Article 4 and Article 6(a) of the Decision is intended to put an end to the infringement found by the Commission and does not prejudge future developments on the market. As the Commission noted at the hearing, the remedy does not preclude the possibility that Windows Media Player, regard being had to its own merits and as a result of competition which, in the Commission’s submission, would be restored, will continue in practice always to be bought with Microsoft’s operating system.
|
421. V tomto ohledu je třeba úvodem konstatovat, že opatření k nápravě uvedené v článku 4 a čl. 6 písm. a) rozhodnutí směřuje k tomu, aby bylo ukončeno porušování zjištěné Komisí a nepředvídá budoucí pohyb na trhu. Jak to Komise poznamenala během slyšení, opatření k nápravě nevylučuje možnost, že Windows Media Player, s přihlédnutím k jeho vlastním kladům a působením soutěže, která bude podle Komise obnovena, bude v praxi stále kupován společně s operačním systémem Microsoft.
|
|
422. In addition, Microsoft expresses serious doubts as to the probability that the Article 6 version will sell in significant quantities.
|
422. Navíc Microsoft vyjadřuje vážné pochybnosti ohledně pravděpodobnosti, že verze uložená článkem 6 bude prodávána ve významnějším objemu.
|
|
423. In that regard, it follows from recitals 69 and 70 to the Decision that client PC operating systems are marketed essentially through two distribution channels: first, distribution to final consumers and, second, distribution to OEMs, who assemble client PCs and generally install an operating system.
|
423. V tomto ohledu vyplývá z bodů 67 a 70 rozhodnutí, že operační systémy pro klientské osobní počítače jsou zásadně uváděny na trh dvěma distribučními kanály, a to jednak distribucí koncovým uživatelům a jednak distribucí výrobcům zařízení, kteří sestavují klientské osobní počítače a běžně v nich instalují operační systém.
|
|
424. As regards distribution to end users, Microsoft indicated in its observations on the statements in intervention, that, ‘[i]t is difficult to see what benefit a customer in that channel could possibly derive from obtaining the Article 6 version of Windows rather than the full-featured version of Windows, as both would be offered at the same price’. In the same observations, Microsoft states that ‘[i]t is difficult to see how a rational end user could ever opt for such a version’.
|
424. Microsoft přitom ve svém vyjádření k vyjádření vedlejších účastníků uvedl, že pokud jde o distribuci koncovým uživatelům, „je stěží zřejmé, jaké větší výhody než jsou výhody z úplné verze Windows může „koncový uživatel“ nabýt získáním verze [uložené článkem 6 ], protože obě verze by byly nabízeny za stejnou cenu.“. Microsoft ve stejném vyjádření upřesňuje, že „je těžké […] si představit, jak by se mohl koncový uživatel nadaný zdravým rozumem rozhodnout pro takovou verzi“.
|
|
425. As regards OEMs, moreover, Microsoft states that ‘it is conceivable that a third party media player vendor might seek to induce an OEM, by payment of compensation, to license the Article 6 version of Windows and bundle it, on an exclusive basis, with its media player’. However, Microsoft then criticises the Commission for having failed to analyse the extent to which OEMs would be prepared to enter into such agreements. It states that ‘[t]he fact that OEMs currently install multiple media players and that no media player vendor appears to have paid OEMs to remove visible access to Windows Media Player … suggests that media player vendors are not sufficiently interested in exclusive arrangements to pay for the Article 6 version of Windows’. Furthermore, at the hearing, although it continued to envisage the possibility that some of its competitors might enter into exclusivity agreements with OEMs, Microsoft repeated its doubts as to the potentially significant nature of sales of the Article 6 version.
|
425. Pokud jde krom toho o výrobce zařízení, Microsoft uvádí, že „je dobře představitelné, že prodejce multimediálních přehrávačů třetích podniků bude usilovat o to, aby výrobce zařízení za finanční protihodnotu pobízel k nabytí licence na verzi [uloženou článkem 6] a jejímu spojení výlučně se svým multimediálním přehrávačem“. Microsoft nicméně dále vytýká Komisi, že neposoudila rozsah, v němž jsou výrobci zařízení ochotni uzavírat takové smlouvy. Dodává, že „[s]kutečnost, že výrobci zařízení instalují v současné době vícero multimediálních přehrávačů a že se nezdá, že by některý z prodejců multimediálních přehrávačů zaplatil výrobcům zařízení za účelem odstranění jakéhokoliv viditelného přístupu k Windows Media Player […] naznačuje, že prodejci multimediálních přehrávačů nemají dostatečný zájem na výlučných smlouvách a na placení výrobcům zařízení za to, že si zvolí verzi [uloženou článkem 6]“. Microsoft navíc během slyšení, přestože stále uvažoval o možnosti, že někteří z jeho konkurentů by mohli uzavřít výlučné smlouvy s výrobci zařízení, zopakoval své pochybnosti ohledně potenciálně významnějšího prodeje verze uložené článkem 6.
|
|
426. It is thus clear that Microsoft seriously doubts that the Article 6 version will sell in significant quantities.
|
426. Je tedy na místě konstatovat, že Microsoft vážně pochybuje o možnosti, že verze uložená článkem 6 by mohla být prodávána ve významnějším množství.
|
|
427. It is settled case-law that it is for the party applying for the interim measure to prove that it cannot wait for the outcome of the main proceedings without suffering serious and irreparable damage (see the case-law cited at paragraph 240 above). In that context, it is sufficient, particularly where the occurrence of the damage depends on the occurrence of a series of factors, that damage be foreseeable with a sufficient degree of probability (order in Germany v Council , paragraph 241 above, paragraphs 22 and 34, and order in HFB and Others v Commission , paragraph 241 above, paragraph 67). However, the applicant is still required to prove the facts forming the basis of its claim that serious and irreparable damage is likely (order in HFB and Others v Commission , paragraph 241 above, paragraph 67).
|
427. Je přitom ustálenou judikaturou, že přísluší účastníkovi řízení, který požaduje předběžné opatření, předložit důkaz o tom, že nemůže čekat na vydání rozhodnutí ve věci v hlavním řízení, aniž by mu vznikla vážná a nenapravitelná škoda (viz judikatura uvedená v bodě 240 výše). V této souvislosti postačuje, zejména pokud vznik škody závisí na výskytu souboru faktorů, že tato škoda je s dostatečnou pravděpodobností předvídatelná (usnesení Německo v. Rada, bod 241 výše, body 22 a 34, a usnesení HFB a další v. Komise, bod 241 výše, bod 67). Navrhovatel musí tudíž prokázat skutečnosti, které dávají vzniknout perspektivě vážné a nenapravitelné škody, která mu má vzniknout (usnesení HFB a další v. Komise, bod 241 výše, bod 67).
|
|
428. In the present case, as Microsoft has failed to adduce sufficient evidence on which to take the opposite course, it is not for the judge dealing with the application for interim measures to prejudge the effect which the remedy imposed by Article 6(a) of the Decision will have on the market. It must therefore be held that, as Microsoft itself seems to agree, the possibility that sales of the Article 6 version may reach significant levels remains, at this stage and on the basis of the evidence before the President, very largely hypothetical.
|
428. Jelikož Microsoft nepředložil v projednávané věci dostatečné důkazní materiály, které by umožnily postupovat opačně, soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních nepřísluší předjímat účinek, který bude mít opatření k nápravě uložené v čl. 6 písm. a) rozhodnutí na trh. Je tedy nutno konstatovat, s čímž, jak se zdá, Microsoft sám souhlasí, že možnost, že by prodej verze uložené článkem 6 dosáhl významnější úrovně, zůstává v tomto stadiu a s ohledem na důkazní materiály, které má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních k dispozici, velmi hypotetická.
|
|
429. The premiss on which the damage alleged by Microsoft is based in such a situation cannot therefore be regarded as demonstrated.
|
429. Předpoklad, ze kterého vychází, v tomto případě škoda tvrzená společností Microsoft nelze proto pokládat za prokázaný.
|
|
430. In any event, even on the assumption that Microsoft has demonstrated to the requisite legal standard the probability that the Article 6 version will sell in significant quantities, it should be noted that, as the Commission maintains, Microsoft does not rely in the present case on an irreversible development of the market as a result of those sales. Should the Decision be annulled, Microsoft would be able to resume marketing the single version of Windows with Windows Media Player and therefore apply, again and exclusively, what it regards as the ‘basic design concept’ of the Windows operating system. It has not been shown that there would be any obstacles capable of preventing Microsoft from regaining the position which it held on the market before the implementation of the remedy.
|
430. V každém případě, i za předpokladu, že by Microsoft právně dostačujícím způsobem prokázal pravděpodobnost toho, že by se verze uložená článkem 6 prodávala ve významnějším množství, je třeba poznamenat, že jak tvrdí Komise, Microsoft v projednávané věci neuplatňuje nezvratitelný vývoj na trhu vyplývající z těchto prodejů. V případě zrušení rozhodnutí má Microsoft možnost obnovit uvádění na trh samotné verze Windows zahrnující Windows Media Player, a použít tudíž znovu a výlučným způsobem to, o čem se domnívá, že je „základní architektonický koncept“ operačního systému Windows. Není prokázáno, že existují překážky bránící společnosti Microsoft znovu získat postavení, které měla na trhu před výkonem opatření k nápravě.
|
|
431. Those factors notwithstanding, Microsoft maintains that it would suffer serious and irreparable damage, for two distinct reasons.
|
431. Bez ohledu na tyto skutečnosti Microsoft tvrdí, že by utrpěl vážnou a nenapravitelnou škodu ze dvou různých důvodů.
|
|
432. In the first place, it claims that ‘the benefits flowing from uniformity of the Windows platform would be irreversibly lost’. Furthermore, the damage caused would not be made good by the annulment of the Decision, since ‘Microsoft’s engineers would have to assume that at least some copies of Windows distributed in the EEA will not have the media functionality’, which would require that they ‘take into account that two versions would be in existence for many years’.
|
432. Zaprvé, podle společnosti Microsoft, „výhody vyplývající z jednotnosti platformy Windows by byly nenávratně ztraceny“. Microsoft dodává, že způsobená škoda by nebyla napravena zrušením rozhodnutí, neboť jednak „inženýři společnosti Microsoft by museli vycházet z principu, že přinejmenším některé rozmnoženiny Windows rozšířené v EHP budou zbaveny multimediální funkce“, což by znamenalo povinnost „zohlednit po řadu let existenci dvou verzí“.
|
|
433. However, Microsoft does not state in sufficient detail how the obligation imposed on its engineers would affect or render impossible the resumption of its ‘basic architectural design’ should the Decision be annulled. Thus, Microsoft does not explain first of all how, following the annulment of the Decision, it would be prevented from again distributing solely the version of Windows with Windows Media Player.
|
433. Microsoft nicméně dostatečně neupřesňuje, v čem by povinnost spočívající na jeho inženýrech ovlivnila nebo znemožnila obnovení jeho „základního architektonického konceptu“ po případném zrušení rozhodnutí. Microsoft tedy nejprve nevysvětluje, jak by mu po případném zrušení rozhodnutí bylo bráněno v opětovné a výlučné distribuci verze Windows zahrnující Windows Media Player.
|
|
434. Microsoft next appears to take the view that the damage which it invokes would not be unlimited in time, since it would be encountered ‘for many years’.
|
434. Dále se zdá, že Microsoft má za to, že jemu vzniklá škoda není časově neomezena, protože by nastávala „po řadu let“.
|
|
435. Furthermore, Microsoft does not adduce evidence on which it would be possible to evaluate to the requisite legal standard the damage resulting from the additional efforts that its designers would have to make in order to take account of the existence of two versions. In the absence of detailed information in that regard, there is every reason to believe that those efforts would take the form of additional costs and, consequently, of financial damage, which, otherwise than in exceptional circumstances which are not present in this case, does not constitute irreparable damage (orders in Abertal and Others v Commission , paragraph 413 above, paragraph 24, and Italian Post v Commission , paragraph 413 above, paragraph 119).
|
435. Microsoft krom toho nepředložil důkazní materiály umožňující právně dostačujícím způsobem posoudit vážnost škody vyplývající z dodatečných snah, které by jeho vývojáři museli vyvinout pro účely zohlednění existence dvou verzí. Jelikož v tomto ohledu chybí podrobnější informace, existují všechny důvody domnívat se, že tyto snahy se promítnou v dodatečných nákladech, a v důsledku toho vznikne finanční újma, která s výjimkou výjimečných okolností, které v projednávané věci nejsou dány, nepředstavuje nenapravitelnou škodu (usnesení Abertal a další v. Komise, bod 413 výše, bod 24, a Poste Italiane v. Komise, bod 413 výše, bod 119).
|
|
436. Nor does Microsoft demonstrate how it would be impossible, or at least irreparably and seriously damaging, for it, in the event that Article 4 and Article 6(a) of the Decision were annulled, to ignore the existence of copies of the Article 6 version that would already have been marketed.
|
436. Konečně Microsoft ani neprokazuje, proč by pro něj bylo nemožné, pokud by článek 4 a čl. 6 písm. a) rozhodnutí byly zrušeny, již nadále nepřihlížet k existenci rozmnoženin verze uložené článkem 6 již uvedených na trh, nebo přinejmenším proč by mu to způsobovalo vážnou a nenapravitelnou škodu.
|
|
437. The first head of damage invoked by Microsoft cannot therefore substantiate the prospect of serious and irreparable damage.
|
437. První druh škody, které se Microsoft dovolává, nemůže tedy založit perspektivu vážné a nenapravitelné škody.
|
|
438. In the second place, Microsoft contends that ‘third parties that depend on the stability and consistency of the Windows platform’ would also have to take account of the fact that two versions would be in existence for many years, ‘which would increase their costs and reduce the appeal of Windows on an ongoing basis’.
|
438. Zadruhé Microsoft tvrdí, že „třetí strany, které jsou závislé na stabilitě a soudržnosti platformy Windows“ by musely rovněž zohledňovat po řadu let existenci dvou verzí, „což by soustavně zvyšovalo jejich náklady a snižovalo atraktivitu Windows“.
|
|
439. In that regard, it is appropriate to reiterate, in this context, the observations set out at paragraphs 421 to 428 above. It has not been demonstrated that there is a sufficiently significant risk in practice, even if the Article 6 version should sell in significant quantities, that the operators who currently design their products for Windows would cease to do so or that consumers, customers or other operators who in Microsoft’s view rely on the stability of Windows might reduce their purchases or their use of Windows.
|
439. V tomto ohledu je třeba zopakovat v této souvislosti posouzení učiněná v bodech 421 až 428 výše. Nebylo prokázáno, že v praxi existuje dostatečně velké riziko, i za předpokladu, že by verze uložená článkem 6 byla prodávána ve významnějším množství, že operátoři nyní vyvíjející své produkty pro Windows by tak přestali činit nebo že spotřebitelé, zákazníci a jiné hospodářské subjekty, o nichž se Microsoft domnívá, že jsou závislí na stabilitě Windows, by mohli snížit své nákupy nebo používání Windows.
|
|
440. Last, as regards the two heads of damage invoked by Microsoft, in addition to the conclusion already drawn at paragraph 430 above, the President considers in any event that the Commission has put forward convincing evidence to show that, following the annulment of the Decision, Microsoft would be able to use certain mechanisms, in particular an update of its operating system, in order to distribute Windows Media Player and, consequently, to restore at least to a very large extent the tying of Windows Media Player with its operating system. Microsoft and the parties intervening in its support have not contradicted those assertions in sufficient detail to exclude the strong probability that Microsoft may distribute Windows Media Player in proportions quite sufficient to avoid the serious damage which it invokes.
|
440. Konečně, pokud jde o oba druhy škod uplatňované společností Microsoft, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních má v každém případě za to, kromě zjištění uvedeného v bodě 430 výše, že Komise předložila přesvědčivé důkazy umožňující prokázat, že po případném zrušení rozhodnutí by měl Microsoft možnost používat určité mechanismy, především aktualizaci svého operačního systému, pro účely distribuce Windows Media Player, a v důsledku toho obnovit přinejmenším ve značném rozsahu spojení Windows Media Player se svým operačním systémem. Microsoft a vedlejší účastníci na podporu jeho návrhů nerozporovali toto tvrzení dostatečně podloženým způsobem na to, aby mohla být vyloučena velká pravděpodobnost, že by Microsoft mohl šířit Windows Media Player v dostatečném rozsahu na to, aby se vyhnul jím uplatňované vážné škodě.
|
|
441. It must therefore be concluded that Microsoft has not demonstrated that implementation of Article 6(a) of the Decision would cause it serious and irreparable damage owing to the interference with its ‘basic design concept’ or, more generally, owing to an interference with its commercial freedom.
|
441. Je tedy namístě učinit závěr, že Microsoft neprokázal, že výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí by mu způsobil vážnou a nenapravitelnou škodu z důvodu poškození jeho „základního architektonického konceptu“ nebo obecněji z důvodu zásahu do jeho obchodní svobody.
|
|
The alleged damage to Microsoft’s reputation
|
K tvrzenému poškození dobré pověsti společnosti Microsoft
|
|
442. Microsoft maintains that implementation of Article 6(a) of the Decision will damage its reputation as a ‘a developer of quality software products’, owing essentially to the malfunctions which it claims will affect the Article 6 version.
|
442. Microsoft tvrdí, že výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí poškodí jeho dobrou pověst jakožto „výrobce kvalitních softwarových produktů“, zejména z důvodu nefunkčností, které podle něj postihnou verzi uloženou článkem 6.
|
|
443. In the present case, the damage alleged by Microsoft relies largely on the premiss that the Article 6 version of Windows will affect the functioning of applications and websites that call upon certain functionalities of Windows Media Player and also on certain parts of the Windows operating system itself.
|
443. Škoda tvrzená společností Microsoft v projednávané věci je založena z velké části na předpokladu, že verze Windows uložená článkem 6 ovlivní fungování jednak aplikací internetových stránek založených na některých funkcích Windows Media Player a jednak některých částí samotného operačního systému Windows.
|
|
444. It is therefore first of all necessary to assess the extent to which the problems to which Microsoft refers exist and, if so, whether they could easily be avoided.
|
444. Je tedy nejdříve nutno posoudit, do jaké míry problémy uplatňované společností Microsoft skutečně existují, a případně, zda by nebylo možné se jim snadno vyhnout.
|
|
445. In that regard, it should be noted at the outset that, in answer to the questions put by the President, the Commission stated that in its view a product having the characteristics referred to by Microsoft – i.e. a product which would not allow the operating system to call upon the functionalities mentioned by Microsoft as missing – would constitute a ‘full-functioning’ version of Windows, within the meaning of Article 6(a) of the Decision, provided that those functionalities are indeed the ones normally provided by Windows Media Player.
|
445. V tomto ohledu je třeba nejdříve uvést, že v odpovědi na otázky položené soudcem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních Komise uvedla, že podle ní produkt vykazující vlastnosti zmiňované společností Microsoft, totiž produkt neumožňující operačnímu systému používat funkce, které Microsoft uvedl jako chybějící, by představoval „zcela funkční“ verzi Windows ve smyslu čl. 6 písm. a) rozhodnutí za podmínky, že uvedené funkce by byly skutečně těmi, které jsou běžně nabízeny v rámci Windows Media Player.
|
|
446. It is then appropriate to examine separately, first, the problems which, in Microsoft’s submission, would affect the functioning of the Windows operating system and, second, those which it claims would affect the functioning of certain applications and certain websites.
|
446. Je třeba dále samostatně posoudit jednak problémy, které by podle společnosti Microsoft ovlivnily fungování operačního systému Windows, a jednak problémy, které by podle společnosti Microsoft ovlivnily fungování některých aplikací a některých internetových stránek.
|
|
447. As regards, first, the problems which, in Microsoft’s submission, would affect the functioning of the Windows operating system, RealNetworks has designed and produced a series of tests to show that they can be resolved by installing a third-party media player. Microsoft does not dispute that that is the case for some of the problems referred to, but none the less maintains that unresolved problems would persist and that the extent to which they could be cured would depend on the media player installed.
|
447. Pokud jde jednak o problémy, které by podle společnosti Microsoft ovlivnily fungování operačního systému Windows, RealNetworks navrhla a vyrobila řadu testů za účelem prokázání, že tyto problémy mohou být vyřešeny nainstalováním multimediálního přehrávače třetího podniku. Microsoft nezpochybňuje, že tomu tak je, pokud jde o část problémů, na které je poukazováno, avšak tvrdí, že nevyřešené problémy by přetrvávaly a že rozsah, ve kterém by mohly být napraveny, by závisel na nainstalovaném multimediálním přehrávači.
|
|
448. In the light of the evidence adduced by the parties, the President considers that it has not been shown that third-party media players could guarantee in all circumstances full replacement of the functionalities identified by Microsoft. The replacement of those functionalities depends closely on the technical possibilities of the media player installed. On the other hand, the installation of such a media player could enable those various functionalities to be replaced to a reasonably large extent.
|
448. S přihlédnutím ke skutečnostem předloženým účastníky řízení má soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních za to, že nebylo prokázáno, že by multimediální přehrávače třetích podniků mohly zajistit za všech okolností úplné nahrazení funkcí identifikovaných společností Microsoft. Nahrazení takových funkcí je totiž úzce spjato s technickými možnostmi nainstalovaného multimediálního přehrávače. Nainstalování takového multimediálního přehrávače by však mohlo umožnit nahrazení těchto různých funkcí v dosti značném rozsahu.
|
|
449. As regards, second, the problems concerning the use of certain applications and certain websites, in the light of the evidence adduced by the parties intervening in support of the form of order sought by the Commission, it should also be noted that the functionalities concerned may to a large extent be replaced by the installation of third-party media players. Furthermore, even if there were a cost involved for them, there would be a strong incentive for website and applications designers who currently rely on Windows Media Player to encourage users to download the software or to distribute it themselves under the licences normally granted by Microsoft for that purpose.
|
449. Pokud jde dále o problémy týkající se používání určitých aplikací a určitých internetových stránek s ohledem na důkazní materiály předložené vedlejšími účastníky vstupujícími do řízení na podporu návrhů Komise, je třeba rovněž uvést, že dotyčné funkce by mohly být ve značném rozsahu nahrazeny nainstalováním multimediálního přehrávače třetích podniků. Krom toho by vývojáři internetových stránek a aplikací, kteří vycházejí v současné době z Windows Media Player byli patrně silně podněcováni k tomu, aby i kdyby to pro ně mělo znamenat zvýšené náklady nabádali uživatele ke stahování tohoto softwaru nebo tento software sami šířili na základě licence běžně udělované pro ten účel společností Microsoft.
|
|
450. The factors mentioned in the three preceding paragraphs substantially reduce the probability that the problems to which Microsoft refers may be detected by final consumers.
|
450. Skutečnosti uvedené ve třech předcházejících bodech přitom podstatně snižují pravděpodobnost, že by problémy dovolávané společností Microsoft mohly být konstatovány koncovými uživateli.
|
|
451. In its observations on the statements in intervention and at the hearing, Microsoft did admittedly maintain that the alleged problems could be resolved, in the tests carried out by RealNetworks, only if certain Windows Media Player codes are installed. That point was not formally contradicted by the Commission or by RealNetworks in the case of the problems relating to the functioning of certain applications and certain websites. RealNetworks none the less stated that the installation of the codes had been effected by the applications themselves, or, in the case of the websites, by means of a downloading device available on those sites. The parties therefore agree in part on Microsoft’s argument. None the less, that argument still has no bearing on the assessment of the urgency in ordering the requested suspension of implementation. It is immaterial in the present case that certain of the problems alleged by Microsoft can be cured only if certain Windows Media Player codes, or even, where appropriate, all the Windows Media Player codes, are installed, by the actual application concerned or via the website itself, if installation of those codes can effectively resolve a sufficient part of the problems alleged by Microsoft.
|
451. Microsoft ve svém vyjádření k vyjádření vedlejších účastníků a během slyšení zajisté tvrdil, že tvrzené problémy mohly být v testech prováděných RealNetworks vyřešeny pouze za cenu nainstalování určitých kódů Windows Media Player. Tento bod nebyl Komisí a RealNetworks formálně rozporován, pokud jde o problémy týkající se fungování některých aplikací a některých internetových stránek. RealNetworks nicméně upřesnila, že instalace těchto kódů byla uskutečněna samotnými aplikacemi nebo, pokud jde o internetové stránky, prostřednictvím mechanismu stahování, který je k dispozici na těchto stránkách. Účastníci řízení se tedy částečně shodují na argumentaci společnosti Microsoft. Nicméně tato argumentace zůstane v každém případě bez následků na posouzení naléhavosti nařídit požadovaný odklad vykonatelnosti. V projednávaném případě není totiž významné, že by některé z problémů tvrzených společností Microsoft mohly být napraveny pouze za cenu toho, že by některé kódy Windows Media Player, nebo dokonce případně všechny kódy Windows Media Player, byly nainstalovány ať již samotnou danou aplikací, nebo prostřednictvím internetové stránky, pokud instalace těchto kódů může účinně vyřešit dostatečně velkou část problémů tvrzených společností Microsoft.
|
|
452. Also irrelevant is Microsoft’s argument that the differentiated reinstallation of certain Windows Media Player codes would cause security or stability problems to the Article 6 version. Microsoft has not adduced evidence to show that the possible installation of old Windows Media Player codes might cause instability in the operating system or that other problems of that type might be encountered. Last, in so far as Microsoft means that the addition of distinct codes on various copies of the Article 6 versions calls in question the uniformity of its platform, it adds nothing to the argument relating to the interference with its ‘basic design concept’, which has already been rejected above (see paragraphs 406 to 441 above).
|
452. Rovněž nevýznamná je argumentace společnosti Microsoft, podle níž by odlišná reinstalace některých kódů Windows Media Player způsobila problémy s bezpečností nebo stabilitou verze uložené článkem 6. Microsoft totiž nepředložil důkazy umožňující prokázat, že případná instalace původních kódů Windows Media Player by mohla způsobit nestabilitu operačního sytému Windows nebo že by mohly být zjištěny jiné problémy tohoto druhu. Konečně, pokud se Microsoft domnívá, že dodání odlišných kódů do různých rozmnoženin verze uložené článkem 6 vyvolává otázku jednotnosti její platformy, nedodává tím nic k argumentaci týkající se poškození svého „základního architektonického konceptu“, která již byla odmítnuta (viz body 406 až 441 výše).
|
|
453. It has therefore not been demonstrated that the problems invoked by Microsoft could not be avoided, at least to a large extent.
|
453. Nebylo tedy prokázáno, že není možné se přinejmenším ve značné míře vyhnout problémům, které Microsoft uplatňuje.
|
|
454. In the second place, and in any event, in so far as certain of the problems alleged by Microsoft remain, it must be held that Microsoft has not adduced befo re the President evidence demonstrating to the requisite legal standard that end consumers or, more generally, its customers would associate any absence or malfunction of those functionalities with an unforeseen malfunction of Microsoft’s product rather than with the normal consequences of the absence of a media player and, more specifically, of Windows Media Player. Even on the assumption that all the problems mentioned by Microsoft exist and cannot be avoided, Microsoft has not proved that it would be unable to warn its customers of the objective characteristics of the Article 6 version and thus induce them to make choices in full knowledge of the facts, or that it would be prohibited by the Decision from doing so.
|
454. Zadruhé a v každém případě, pokud určité problémy uváděné společností Microsoft přetrvávají, je nutno konstatovat, že Microsoft nepředložil soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních důkazní materiály prokazující právně dostačujícím způsobem, že by koncoví spotřebitelé nebo obecněji jeho zákazníci, spojovali nepřítomnost nebo případné špatné fungování těchto funkcí spíše s nepředvídanou poruchou produktu společnosti Microsoft než s obvyklými následky nepřítomnosti mulitmediálního přehrávače, a konkrétněji Windows Media Player. I za předpokladu, že by všechny problémy uváděné společností Microsoft existovaly a nebylo by možné se jim vyhnout, Microsoft neprokázal, že by nemohl nebo že by mu bylo rozhodnutím zakázáno informovat své zákazníky o objektivní povaze verze uložené článkem 6, a přimět je tak, aby se rozhodovali na základě znalosti všech skutečností.
|
|
455. In that regard, Microsoft has indeed maintained that it would not be possible for it to carry out the tests which would enable it to identify all the defects in the Article 6 version and, in particular, all the applications that would not function on that version. However, it has not adduced any evidence permitting an assessment of the impossibility of carrying out those tests for the problems which it claims would be caused to its operating system. As regards, next, the tests necessary to evaluate the proper functioning of certain applications and certain websites, Microsoft has not shown how the mere fact that its customers are aware that Windows Media Player is not present in the Article 6 version is not sufficient to inform them of the possibility that certain applications and certain websites which rely on the functionalities of Windows Media Player may not function properly.
|
455. V tomto ohledu Microsoft zajisté tvrdil, že pro něj bude nemožné, aby prováděl testy umožňující mu zjistit všechny vady verze uložené článkem 6 a zejména všechny aplikace, které v této verzi nefungují. Microsoft však nepředložil žádný důkazní materiál umožňující posoudit nemožnost provést tyto testy pro problémy, které byly podle něj způsobené jeho operačnímu systému. Pokud jde dále o nezbytné testy pro posouzení správného fungování některých aplikací a některých internetových stránek, Microsoft neprokázal, v čem pouhá skutečnost, že jeho zákazníci jsou si vědomi, že Windows Media Player není zahrnut ve verzi uložené článkem 6, nepostačuje k tomu, aby byli informováni o možnosti, že určité aplikace a některé internetové stránky založené na funkcích Windows Media Player by nemusely správně fungovat.
|
|
456. More generally, it should be emphasised that the Commission has expressly stated that in its view Microsoft is entitled to inform its customers that Windows Media Player is absent from the Article 6 version. Microsoft has not demonstrated that that knowledge alone would not be sufficient for its customers to understand the consequences which their choice may have for the availability of certain media functionalities.
|
456. Obecněji je třeba zdůraznit, že Komise výslovně uvedla, že Microsoft má podle ní právo informovat své zákazníky o tom, že Windows Media Player není zahrnut ve verzi uložené článkem 6. Microsoft přitom neprokázal, že samotná tato znalost nepostačuje k tomu, aby umožnila jeho zákazníkům pochopit případné důsledky jejich volby, pokud jde o možnost používat multimediální funkce.
|
|
457. As regards the direct distribution of its products to final consumers, although Microsoft maintains that few of them understand the way in which Windows applications call upon media functionality, it adduces no evidence to support its allegations and which would permit an assessment of the real extent of consumers’ ignorance.
|
457. Jestliže Microsoft tvrdí, pokud jde o přímou distribuci svých produktů koncovým spotřebitelům, že jen málo z nich rozumí způsobu, jakým aplikace Windows využívají multimediální funkce, nepředkládá nicméně žádný důkazní materiál umožňující podepřít toto tvrzení a posoudit skutečný rozsah neznalosti spotřebitelů.
|
|
458. As regards the distribution to OEMs, there is every reason to think that they are particularly discriminating purchasers and that they are therefore able to make choices in a particularly informed way. If, consequently, the Article 6 version displays the incurable problems to which Microsoft refers, then, in the absence of proof to the contrary, there is every reason to think either that that version will quite simply not be bought by those OEMs or that they will buy it with full knowledge of the facts and therefore without any damage to Microsoft.
|
458. Pokud jde krom toho o distribuci výrobcům zařízení, je zcela na místě mít za to, že představují zvláště informované kupující, a že tedy mohou činit rozhodnutí obzvláště informovaným způsobem. Pokud v důsledku toho verze uložená článkem 6 vykazuje společností Microsoft uplatňované nenapravitelné problémy, je zcela na místě domnívat se v případě neexistence důkazů prokazujících opak, buď že tato verze jednoduše nebude těmito výrobci zařízení kupována, nebo že ji koupí s vědomím všech daných skutečností, a tudíž společnosti Microsoft nevznikne škoda.
|
|
459. In those circumstances, it has not been shown that the fact that a customer of Microsoft, of whatever type, chooses the Article 6 version and encounters the problems to which Microsoft refers would be capable of injuring Microsoft’s reputation.
|
459. Za těchto podmínek nebylo prokázáno, že skutečnost, že zákazník společnosti Microsoft, ať již je to kdokoliv, si zvolí verzi uloženou článkem 6 a setká se s problémy uplatňovanými společností Microsoft, by mohla poškodit její dobrou pověst.
|
|
460. In the third place, even on the assumption that it has been demonstrated to the requisite legal standard, first, that none of the problems alleged by Microsoft could be avoided and, second, that customers and consumers could not make an informed choice, Microsoft has not adduced evidence permitting an assessment of the real seriousness of those defects and, in particular, the extent to which they might have specific effects on its reputation with the various operators in the sector.
|
460. Zatřetí, i za předpokladu, že by bylo právně dostačujícím způsobem prokázáno jednak to, že nebylo možné vyhnout se veškerým problémům tvrzeným společností Microsoft, a jednak to, že zákazníci a spotřebitelé nemohli činit informovanou volbu, Microsoft nepředložil důkazy umožňující posoudit skutečnou závažnost těchto nedostatků, a především rozsah, ve kterém by konkrétně mohly mít následky pro jeho dobrou pověst u jednotlivých hospodářských subjektů odvětví.
|
|
461. Microsoft does not adduce any evidence to demonstrate that the defects which it identifies would be likely to have a substantial effect on the perception of final consumers and OEMs. In particular, it adduces no evidence relating to the way in which those operators perceive the functionalities which it describes in its application as defective. In that regard, Microsoft on a number of occasions mentions the ‘My Music’ folder, which provides a detailed view of the files recorded on the hard disk of a client PC and, more particular, of certain digital media contents. Microsoft claims that the Article 6 version would not allow such a detailed view, with or without a third-party media player. None the less, it adduces no evidence which would permit the President to evaluate the probability that that problem is perceived sufficiently readily by final consumers. Nor does Microsoft demonstrate that that problem, on the assumption that it is readily perceived, would be likely to have a significant effect on its reputation. Accordingly, in the absence of sufficient evidence of the actual importance of the functionalities in question for final consumers and of their expectations, the President is unable to evaluate the real consequences of the problems for its reputation which Microsoft invokes.
|
461. Microsoft totiž nepředložil důkazy umožňující prokázat, že vady jím označené by mohly podstatným způsobem ovlivnit vnímání koncových spotřebitelů a výrobců zařízení. Microsoft zejména nepředložil žádný důkaz týkající se toho, jak tyto hospodářské subjekty chápou funkce, které popisuje ve svém návrhu jako nedostačující. V tomto ohledu Microsoft několikrát zmínil příklad souboru „My Music“, který nabízí detailní pohled na soubory nahrané na pevném disku klientského osobního počítače, a zejména na některé multimediální digitální obsahy. Podle Microsoft verze uložená článkem 6 neumožňuje takový detailní pohled, ať již bez konkurenčního multimediálního přehrávače, nebo s ním. Microsoft nicméně nepředložil žádný důkaz umožňující soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních posoudit pravděpodobnost, že tento problém je dostatečně běžně vnímán koncovými spotřebiteli. Microsoft navíc neprokázal, že by tento problém, za předpokladu, že je běžně vnímán, mohl významněji ovlivnit jeho dobrou pověst. Při nedostatku dostačujících důkazů ohledně skutečného významu dotčených funkcí pro koncové spotřebitele a jejich očekávání, není soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních schopen posoudit skutečné dopady problémů, kterých se společnost Microsoft dovolává, na její dobrou pověst.
|
|
462. Microsoft has also failed to prove that the implementation of Article 4 and Article 6(a) of the Decision would have significant effects on its reputation with economic operators other than its customers and, in particular, on its reputation with website designers and software developers. In that regard, it is significant that none of the parties intervening in support of Microsoft has indicated that its own perception of Microsoft might be altered or that it might no longer design its products with a view to their being used with Microsoft’s products.
|
462. Microsoft krom toho rovněž neprokázal, že výkon článku 4 a čl. 6 písm. a) rozhodnutí by měl významné následky pro jeho dobrou pověst u jiných hospodářských subjektů, než jsou jeho zákazníci, a především jeho dobrou pověst u vývojářů internetových stránek a výrobců aplikací. Je ostatně v tomto ohledu významné konstatovat, že žádný z vedlejších účastníků vstupujících do řízení na podporu společnosti Microsoft neuvedl, že jeho vlastní vnímání společnosti Microsoft by se mohlo změnit nebo že by již dále nevyvíjel své produkty za účelem jejich používání s produkty Microsoft.
|
|
463. In the fourth place, it is not apparent that Windows Media Player would not be readily available and could not be easily installed in the Article 6 version. Consequently, even on the assumption that certain consumers or customers should not make an informed choice and therefore prove to be somewhat dissatisfied, Microsoft has not demonstrated how that situation could not readily be resolved if the persons concerned were informed that they could subsequently obtain Windows Media Player.
|
463. Začtvrté nic nenasvědčuje tomu, že by Windows Media Player nebyl snadno k dispozici a nemohl být snadno nainstalován ve verzi uložené článkem 6. V důsledku toho i za předpokladu, že by někteří spotřebitelé nebo zákazníci neučinili informovanou volbu a vedlo by to k jejich určité nespokojenosti, Microsoft neprokázal, proč by toto nemohlo být snadno odstraněno tím, že by byli informováni o možnosti i následně získat přehrávač Windows Media Player.
|
|
464. In the fifth place, and still on the assumption that the alleged defects should be proved to the requisite legal standard and be incurable, the seriousness of the adverse effect on Microsoft’s reputation would to a large extent depend on the actual distribution of the Article 6 version. It is appropriate to repeat, in that context, the finding already made (see paragraphs 421 to 428 above) that, on the one hand, in the absence of sufficient evidence, it is not for the judge hearing the application for interim measures to prejudge the effects of the remedy on the market and, on the other hand, Microsoft itself expresses doubts as to the extent of sales of the Article 6 version and does not claim that there is a risk of an irreversible development on the market.
|
464. Zapáté, a rovněž za předpokladu, že by uváděné vady byly právně dostačujícím způsobem prokázány a byly nenapravitelné, vážnost poškození dobré pověsti společnosti Microsoft by závisela ve značné míře na skutečném rozšíření verze uložené článkem 6. Je přitom na místě v této souvislosti zopakovat již učiněný závěr (viz body 421 až 428 výše), podle kterého jednak vzhledem k neexistenci dostačujících důkazů nepřísluší soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních předjímat účinky opatření pro nápravu na trh a jednak, Microsoft sám vyjadřuje pochybnosti ohledně objemu prodeje verze uložené článkem 6 a netvrdí, že existuje riziko nezvratitelného vývoje trhu.
|
|
465. In the sixth place, even on the assumption that, in spite of all of the foregoing, Microsoft has demonstrated to the requisite legal standard that there is a risk of serious harm to its reputation, it has not demonstrated that there are any structural or legal obstacles preventing it from implementing the publicity measures which would allow it to restore its reputation.
|
465. Zašesté i za předpokladu, že by navzdory tomu, co bylo uvedeno výše, Microsoft právně dostačujícím způsobem prokázal riziko vážného poškození své dobré pověsti, neprokázal by tím ještě, že existují strukturální nebo právní překážky bránící zavedení reklamních opatření, jež by mu umožnila obnovit jeho dobrou pověst.
|
|
466. Microsoft has therefore not succeeded in demonstrating that implementation of Article 4 and Article 6(a) of the Decision is likely to cause serious and irreparable damage to its reputation.
|
466. Microsoft tedy neprokázal, že výkon článku 4 a čl. 6 písm. a) rozhodnutí může způsobit vážné a nenapravitelné poškození jeho dobré pověsti.
|
|
467. However, Microsoft invokes the existence of damage to its reputation from two further and more specific aspects, namely damage to its trade marks and breach of its copyright.
|
467. Microsoft se však dovolává poškození jeho dobré pověsti ze dvou dalších a zvláštních důvodů, a to jednak z důvodu zásahu do jeho práva k ochranným známkám a jednak zásahu do jeho autorského práva.
|
|
– The alleged damage to Microsoft’s trade marks
|
– K tvrzenému zásahu do práva k ochranným známkám společnosti Microsoft
|
|
468. As regards, first, the damage to Microsoft’s trade marks, in so far as it is supposed to cause damage to its reputation, or be the result of that damage, owing in particular to the poor quality of the Article 6 version, that argument must be rejected on the grounds already stated at paragraphs 454 to 459 above. Microsoft has not demonstrated, in particular, that the alleged defects, even on the assumption that they exist, would have a negative and significant effect on the perception of final consumers. The argument developed in the ‘Trade Marks Opinion’ (annex R.6) attached to Microsoft’s application must therefore be rejected.
|
468. Zaprvé, pokud jde o zásah do práv k ochranným známkám společnosti Microsoft, pokud má tento zásah poškodit její dobrou pověst nebo má z této škody vyplývat, zejména z důvodu špatné kvality verze uložené článkem 6, tato argumentace musí být odmítnuta z důvodů již uvedených v bodech 454 až 459 výše. Microsoft totiž především neprokázal, že by tvrzené vady, za předpokladu, že vůbec existují, negativně a významně ovlivnily vnímání koncových spotřebitelů. Je tedy třeba odmítnout především argumentaci rozvinutou ve „Stanovisku o právu ochranných známek“ (příloha R.6), připojeném k návrhu Microsoft.
|
|
469. Furthermore, in so far as Microsoft’s argument means that its Windows trade mark would no longer guarantee the presence of its ‘basic concept’, the President recalls that the essential function of the trade mark is to guarantee the identity of the origin of the marked goods or services to the consumer or end user by enabling him, without any possibility of confusion, to distinguish the goods or service from others which have another origin. For the trade mark to be able to fulfil its essential role in the system of undistorted competition which the EC Treaty seeks to establish, it must offer a guarantee that all the goods or services bearing it have been produced under the control of a single undertaking which is responsible for their quality (see, in particular, judgment of 29 April 2004 in Case C-371/02 Björnekulla Fruktindustrier , not yet reported, paragraph 20). In so far as the trade mark makes it possible to guarantee the presence of certain objective characteristics of a product, as Microsoft appears to contend, the President does not in any event have evidence allowing him to assess with sufficient precision, beyond the perception which Microsoft has of its ‘basic concept’ and its trade mark, the way in which that trade mark is actually perceived by customers on the relevant market. That is the case, in particular, of the evidence which permits an assessment, from the customers’ point of view, of the objective characteristics which might be associated with it and, where appropriate, the real gravity of a variation in those characteristics.
|
469. Krom toho, pokud argumentace společnosti Microsoft znamená, že jeho ochranná známka Windows by již nezaručovala přítomnost jeho „základního konceptu“, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních připomíná, že základní funkcí ochranné známky je zaručit spotřebiteli nebo koncovému uživateli totožnost původu produktu nebo služby tím, že mu umožní rozlišit bez možné záměny tento produkt nebo službu od těch, které jsou jiného původu. K tomu, aby mohla ochranná známka hrát svou úlohu nezbytného prvku v systému nenarušené soutěže, který Smlouva o ES zamýšlí zavést, musí představovat záruku, že všechny produkty nebo služby, které ji nesou, byly vyrobeny pod kontrolou jediného podniku, který nese odpovědnost za jejich kvalitu (viz zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004, Björnekulla Fruktindustrier, Recueil, s. I‑5791, bod 20). Pokud má ochranná známka zaručit přítomnost určitých objektivních vlastností produktu, jak to, jak se zdá, tvrdí Microsoft, soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních nemá každopádně k dispozici důkazní materiály umožňující posoudit s dostatečnou přesností, nezávisle na tom, jak Microsoft vnímá svůj „základní koncept“ a svou ochrannou známku, způsob, jakým je tato ochranná známka skutečně vnímána zákazníky na příslušném trhu. Jde zejména o důkazní materiály, které by umožnily posoudit z hlediska pohledu uvedených zákazníků objektivní vlastnosti, které by se známkou mohly být spojovány, jakož i případně skutečnou závažnost změny těchto vlastností.
|
|
470. In any event, since, first, should Article 6(a) of the Decision be annulled, Microsoft would again be able to market solely the version of Windows with Windows Media Player and, second, Microsoft has not demonstrated that it would be impossible for it to implement appropriate publicity measures, where necessary, it has not demonstrated that the alleged damage to its trade mark, on the assumption that it is established and serious, would be irreparable.
|
470. Každopádně, jelikož jednak v případě zrušení čl. 6 písm. a) rozhodnutí bude mít Microsoft možnost uvádět na trh znovu a výlučně verzi Windows zahrnující Windows Media Player a jelikož Microsoft dále neprokázal, že by nemohl případně uplatňovat příslušná reklamní opatření, Microsoft neprokázal, že by tvrzený zásah do jeho práv k ochranné známce, i za předpokladu, že by byl prokázaný a závážný, byl nenapravitelný.
|
|
– The alleged breach of Microsoft’s copyright
|
– K tvrzenému zásahu do autorského práva společnosti Microsoft
|
|
471. As regards, last, the alleged breach of Microsoft’s copyright, it must be stated by way of preliminary observation that Microsoft has not indicated how breach of its copyright could be linked to the damage to its reputation which it alleges.
|
471. Konečně, pokud jde o tvrzený zásah do autorského práva společnosti Microsoft, je třeba na úvod zdůraznit, že Microsoft neuvedl, jak by zásah do tohoto práva mohl být spojován s jím tvrzeným zásahem do jeho dobré pověsti.
|
|
472. Furthermore, Microsoft’s argument on that point is very succinct and particularly vague. In that context, it does not refer to any specific rules to the effect that the fact that it itself adapts its work – albeit under compulsion – would constitute a breach of its copyright.
|
472. Krom toho je argumentace s Microsoft v tomto bodě velmi stručná a obzvláště nejednoznačná. Microsoft se v této souvislosti nedovolává určité právní úpravy, podle které by skutečnost, že sám přistupuje k úpravě svého díla, třebaže nucené, měla představovat zásah do jeho autorského práva.
|
|
473. Moreover, the mere fact that a Commission decision may to a certain extent affect intellectual property rights is, in the absence of further explanation, insufficient to support the conclusion that there is serious and irreparable damage, at least independently of the actual effects of that breach. In the present case, the only actual effects alleged by Microsoft are those which have been previously described and rejected as not sufficient to constitute serious and irreparable damage (paragraphs 411 to 466 above).
|
473. Krom toho samotná skutečnost, že rozhodnutí Komise by mohlo do jisté míry ovlivnit práva k duševnímu vlastnictví nepostačuje při neexistenci dalších vysvětlení k učinění závěru, že existuje vážná a nenapravitelná škoda, přinejmenším nezávisle na konkrétních následcích uvedeného zásahu. Jedinými konkrétními následky tvrzenými společností Microsoft jsou přitom v projednávané věci následky, které byly popsány výše a odmítnuty jako nedostatečné k založení vážné a nenapravitelné škody (body 411 až 466 výše).
|
|
474. Last, in so far as Microsoft indicates that the circulation of copies of the Article 6 version, i.e. of a mandatory adaptation of its work, would cause it non-pecuniary damage, that damage, in the absence of proof to the contrary, would be neither serious nor irreparable. That is a fortiori the case when, as already found above (paragraphs 422 to 429 above), it is not demonstrated that the Article 6 version might be distributed in significant quantities or that the subsequent distribution of Windows Media Player would not to a very large extent provide a remedy for the distribution of the Article 6 version.
|
474. Konečně, pokud Microsoft uvádí, že šíření rozmnoženin verze uložené článkem 6, tedy jeho nuceně upraveného díla, by mu způsobilo nemajetkovou újmu, tato újma by při neexistenci důkazů prokazujících opak nebyla ani vážná, ani nenapravitelná. Tak je tomu tím spíše, že jak již bylo uvedeno výše (body 422 až 429 výše) nebylo prokázáno, že verze uložená článkem 6 by mohla být šířena ve významnějších objemech nebo že následná distribuce Windows Media Player by nenapravila ve značném rozsahu rozšíření verze uložené článkem 6.
|
|
475. Microsoft has therefore failed to demonstrate that implementation of Article 6(a) of the Decision would be likely to cause it serious and irreparable damage by reason of damage to its reputation.
|
475. Microsoft tedy neprokázal, že výkon čl. 6 písm. a) rozhodnutí mu může způsobit vážnou a nenapravitelnou škodu z důvodu zásahu do jeho dobré pověsti.
|
|
476. Consequently, Microsoft has not shown that the implementation of Article 6(a) of the Decision was likely to cause it serious and irreparable damage. Consequently, without there being any need to balance the interests at stake, the application for suspension of operation of Article 6(a) must be dismissed.
|
476. V důsledku toho Microsoft neprokázal, že výkonem čl. 6 písm. a) rozhodnutí mu může být způsobena vážná a nenapravitelná škoda. V důsledku toho, aniž by bylo nutno přistoupit k vážení proti sobě stojících zájmů, musí být návrh na odklad vykonatelnosti čl. 6 písm. a) rozhodnutí zamítnut.
|
|
477. As regards the application for suspension of Article 4 of the Decision (paragraph 27 above), it cannot be upheld. First, the first subparagraph of that article refers to Articles 5 and 6 of the Decision. The lack of urgency in ordering suspension of operation of Articles 5 and 6 therefore necessarily entails dismissal of the application for suspension of operation of that reference provision. Second, in so far as the application for interim measures seeks suspension of operation of the second subparagraph of Article 4 of the Decision, it is sufficient to state that Microsoft has not developed sufficient argument to support that form of order and that, in any event, at this stage the effects of the prohibition referred to in that article remain purely hypothetical.
|
477. Pokud jde o návrh na odklad vykonatelnosti článku 4 rozhodnutí (bod 27 výše), nelze mu vyhovět. Zaprvé je třeba uvést, že první pododstavec tohoto článku odkazuje na články 5 a 6 rozhodnutí. Neexistence naléhavosti nařídit odklad vykonatelnosti článků 5 a 6 směřuje tedy nutně k zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti tohoto odkazujícího ustanovení. Zadruhé v rozsahu, v němž návrh na předběžné opatření směřuje k získání odkladu vykonatelnosti čl. 4 druhého pododstavce rozhodnutí, postačuje konstatovat, že Microsoft nepředložil dostatečnou argumentaci na podporu tohoto návrhu a že každopádně účinky zákazu uvedeného v tomto pododstavci zůstávají v tomto stadiu čistě hypotetickými.
|
|
478. The application must therefore be dismissed in its entirety.
|
478. Je tedy namístě zamítnout návrh jako celek.
|