[pic] | COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Brussels, 12.10.2006

V Bruselu dne 12.10.2006

COM(2006) 590 final

KOM(2006) 590 v konečném znění

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN COUNCIL

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉ RADĚ

External energy relations – from principles to action

Vnější vztahy v oblasti energie – od zásad k opatřením

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN COUNCIL

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉ RADĚ

External energy relations – from principles to action

Vnější vztahy v oblasti energie – od zásad k opatřením

The European Council of March 2006[1] endorsed the Commission Green Paper's proposed objectives for an energy policy for Europe - long-term sustainability, security of energy supply and economic competitiveness, in line with the Lisbon strategy for growth and jobs. The June 2006 European Council[2] subsequently adopted a set of recommendations proposed jointly by the Commission and the High Representative/Secretary General of the Council[3].

Evropská Rada na svém zasedání v březnu roku 2006[1] schválila cíle navrhované Komisí v zelené knize pro energetickou politiku v Evropě v souladu s lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost - dlouhodobou udržitelnost, bezpečnost zásobování energií a hospodářskou konkurenceschopnost. Následně Evropská rada přijala na svém zasedání v červnu roku 2006[2] souhrn doporučení, které navrhla Komise společně s vysokým představitelem/generálním tajemníkem Rady[3].

(1) Coherence is central to achieving these objectives : coherence between the internal and external aspects of energy policy, and between energy policy and other policies that affect it, such as external relations, trade, development, research and environment. A coherent approach is key to ensuring that external energy policy provides guarantees in terms of security of supply, while at the same time ensuring projection of the objective of sustainability at international level. To ensure coherence, major and urgent decisions are needed.

(1) Pro dosažení těchto cílů je nezbytná soudržnost. Soudržnost mezi vnitřními a vnějšími aspekty energetické politiky, soudržnost mezi energetickou politikou a ostatními politikami, které ji ovlivňují, jako např. vnější vztahy, obchod, rozvoj, výzkum a životní prostředí. Soudržný přístup je klíčový, pokud má vnější energetická politika poskytovat záruky v oblasti bezpečnosti zásobování a zároveň zajistit promítání cíle udržitelnosti na mezinárodní úrovni. Zabezpečení soudržnosti vyžaduje zásadní a naléhavá rozhodnutí.

1. A major potential strength of the Union lies in the realisation of its internal energy market . It reinforces economic competitiveness, increases diversity, improves efficiency, fosters investment and innovation and contributes to the security of supply. Member States should promote the principles of the internal energy market in bilateral and multilateral fora, enhancing the Union's coherence and weight externally on energy issues. The pull of the EU internal market will also be strengthened if interconnection is improved and competition rules are fully respected.

1. Největší potenciál Unie spočívá v realizaci vlastního vnitřního energetického trhu, což posiluje hospodářskou konkurenceschopnost, zvyšuje různorodost, zlepšuje účinnost, podporuje investice a inovace a přispívá k bezpečnosti zásobování. Členské státy by měly podporovat zásady vnitřního energetického trhu v rámci dvoustranných nebo mnohostranných fór a posilovat tak soudržnost a vnější vliv Unie v oblasti energetiky. Přitažlivost vnitřního trhu EU se rovněž posilní zlepšením vzájemného propojení a dodržováním pravidel pro hospodářskou soutěž.

2. Major investments are needed to create the necessary interconnections inside and outside the Community in order to ensure the diversification of routes and sources of external energy supplies. The EU should help to create the environment for private capital flows and offer political and financial support to economically feasible projects, as appropriate.

2. Pro vytvoření nutných spojení uvnitř a vně Společenství, jejichž cílem je zabezpečit diverzifikaci dopravních cest a zdrojů vnějších dodávek energie, jsou nezbytné velmi značné investice. EU by měla pomoci vytvořit prostředí pro toky soukromého kapitálu a v případě potřeby nabídnout politickou a finanční podporu ekonomicky proveditelným projektům.

3. Energy efficiency should be pursued as the most effective policy that contributes to all three energy policy objectives, including the reduction of import dependence. There are significant opportunities for the EU to lead common international action to reduce the growth in worldwide energy demand, improve energy efficiency, combat climate change and encourage greater sustainability. This is just one area where the EU's lead in cutting-edge environmental and energy technologies makes it an attractive international partner.

3. Energetická účinnost by měla představovat nejúčinnější politiku, jež přispívá ke všem třem cílům energetické politiky, včetně snížení závislosti na dovozu. EU má příležitost k vedení společné mezinárodní kampaně pro snížení růstu celosvětové poptávky energie, zlepšení energetické účinnosti, boj s klimatickými změnami a podporu dlouhodobé udržitelnosti. Je to jedna z oblastí, kde EU se svými špičkovými technologiemi v oblasti životního prostředí a energetiky představuje atraktivního mezinárodního partnera.

4. The EU and its Member States should promote, both internally and externally, the acceleration to a low carbon economy, including emissions trading. This will address the issues of climate change and sustainability, as well as climate security. Early action can support the development and use in the EU and in third countries of renewable energies (wind, solar, biomass, hydro, geothermal) and clean hydrocarbons, including coal, bringing benefits in terms of leadership in developing international markets. Nuclear energy is seen by those who follow this path as an element in energy security and a low carbon economy.

4. EU a členské státy by měly podporovat jak na vnitřní, tak na vnější úrovni urychlení přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, včetně obchodování s emisemi. Tím se začnou řešit otázky klimatických změn a udržitelnosti, jako i klimatické bezpečnosti. Včasná opatření mohou podpořit rozvoj a používání obnovitelných energií (větrné, solární, energie z biomasy, vodní a geotermální) a čistých uhlovodíků včetně uhlí v rámci EU a třetích zemí, což napomůže EU k dosažení vedoucího postavení na rozvíjejících se mezinárodních trzích. Jaderná energie je svými příznivci vnímána jako základní součást energetické bezpečnosti a nízkouhlíkového hospodářství.

(2) The Union should use all its weight in current and future bilateral negotiations and agreements , offering balanced, market-based solutions, first of all with its traditional suppliers, but also with other main producing and consuming countries. The EC should be a key driver in the design of international agreements, including the extension of the EC energy regulatory framework to neighbours (the Energy Community), the development of the Energy Charter Treaty, the post-Kyoto regime, a framework agreement on energy efficiency, the extension of the emission trading scheme to global partners, the promotion of research and the use of renewable energy sources. The role of the EC in international organisations and fora needs to be further developed. Member States and the Commission should coordinate their positions in order to speak with an effective, common voice.

(2) Unie by měla využít svého vlivu v rámci současných i budoucích dvoustranných vyjednávání a dohod a nabídnout vyrovnaná tržní řešení jak svým tradičním dodavatelům, tak i ostatním zemím, které patří mezi hlavní výrobce a spotřebitele energie. ES by mělo být hlavní hnací silou při přípravě mezinárodních dohod včetně rozšíření právního rámce ES v oblasti energie do sousedních zemí (Energetické společenství), rozvoji Smlouvy o energetické chartě, závazků vyplývajících z Kjótského protokolu, rámcové dohodě o energetické účinnosti, rozšíření systému obchodování s emisemi na světové partnery, podpoře výzkumu a používání zdrojů obnovitelné energie. Je nutné dále rozvíjet úlohu ES v rámci mezinárodních organizací a fór. Členské státy a Komise by měly koordinovat své postoje, aby je mohly společně účinně prosadit.

(3) EU-Russia energy cooperation is crucial in ensuring energy security on the European continent. Russia is already the origin of around 25% of oil and gas consumed in the EU. The growing demand for energy, in particular gas, points to even higher volumes of energy imports from Russia. The foreseen negotiations on a new comprehensive framework agreement within the post-Partnership and Cooperation Agreement (PCA) offer an opportunity to agree on the objectives and principles of energy cooperation in a balanced and mutually binding manner. This would not only have an impact on the conditions for EU-Russia trade and investment in the energy sector, but would also extend across the economy, thus supporting the industrial diversification and technological development that Russia seeks. It would also bring benefits to transit and producer countries in Eastern Europe, the southern Caucasus and Central Asia. Such an agreement with Russia, confirming both market economy principles and the relevant principles of the Energy Charter Treaty, could also remove many of the current obstacles to Russia’s eventual ratification of the Energy Charter Treaty.

(3) Pro zajištění energetické bezpečnosti na evropském kontinentu je nezbytná spolupráce v oblasti energetiky mezi EU a Ruskem . V současné době z Ruska pochází již 25 % ropy a plynu spotřebovaných v rámci EU. Rostoucí poptávka po energii, zejména plynu, směřuje ke stále se zvyšujícímu objemu dodávek energie z Ruska. Předpokládaná vyjednávání o nové komplexní rámcové dohodě v rámci pokračování dohody o partnerství a spolupráci nabízejí možnost dohodnout se vyváženým a vzájemně závazným způsobem na cílech a zásadách spolupráce v oblasti energie. To by ovlivnilo nejen podmínky obchodu mezi EU a Ruskem a investice v energetické oblasti, ale i celé hospodářství, neboť by se podpořila průmyslová diverzifikace a rozvoj technologií, o které se Rusko snaží. Dohody by rovněž byly přínosem pro tranzitní země a země výroby ve východní Evropě, jižním Kavkazu a střední Asii. Tato dohoda s Ruskem, jež by posílila jak zásady tržního hospodářství, tak i příslušné zásady Smlouvy o energetické chartě, by napomohla k odstranění současných překážek stojících v cestě ratifikaci Smlouvy o energetické chartě Ruskem.

With the current levels of investment in production, transport and distribution of energy products, concerns have been expressed that Russia may not be able adequately to satisfy the growing demand on both its export and domestic markets. There should, therefore, be a strong joint effort to improve the energy efficiency of the Russian economy. For this to become possible, framework conditions regulating and fostering energy trade and cross investments between the EU and Russia would be required. Linked to this, the EU should develop its cooperation with Russia in implementing Kyoto commitments, to foster technical innovation and improve the efficiency of the energy sector.

Vzhledem k současné výši investic do výroby, dopravy a distribuce energetických výrobků byly vyjádřeny obavy, že Rusko nebude schopné uspokojit rostoucí poptávku ani na vývozních, ani na domácích trzích. Proto bychom měli společně usilovat o zlepšení energetické účinnosti ruského hospodářství. To by vyžadovalo vypracování rámcových podmínek, které budou řídit a podporovat obchod s energií a křížové investice mezi EU a Ruskem. V souvislosti s tím by EU měla rozvíjet spolupráci s Ruskem v rámci provádění závazků vyplývajících z Kjótského protokolu s cílem podporovat technické inovace a zlepšit účinnost energetického odvětví.

The EU and Russia should see mutual long term benefits from a new energy partnership, which would seek a balance between expectations and interests of both sides. The equation is the following:

EU a Rusko by měly vzít v úvahu vzájemný dlouhodobý užitek nového partnerství v oblasti energie, jež by bylo založeno na rovnováze mezi očekáváními a zájmy obou stran, kterou lze vyjádřit následujícím způsobem:

5. Russia seeks ways to secure energy demand presented by the EU market. The EU needs Russian resources for its energy security. There is a clear interdependence.

5. Rusko se snaží zajistit poptávku energie vyplývající z trhu EU. EU potřebuje ruské zdroje pro svoji energetickou bezpečnost. Jedná se o jasnou vzájemnou závislost.

6. Russia wants a stronger presence in the EU internal energy market, ensured long term gas supply contracts, the integration of electricity grids and free trade for electricity and nuclear materials, as well as the acquisition and control of downstream EU energy assets (gas and electricity) and EU investments and technology for the development of the Russian energy resources.

6. Rusko chce silnější zastoupení na vnitřním trhu EU s energií, zajištěné dlouhodobé smlouvy o dodávkách plynu, integraci elektrických sítí a volný obchod s elektřinou a jadernými materiály, jako i získání a řízení energetických aktiv EU na nižší úrovni (plyn a elektřina) a investice a technologie EU pro rozvoj ruských energetických zdrojů.

7. The EU wants non-discriminatory and fair treatment from Russia in their energy relationship, in terms of supply from Russia and in terms of access to the Russian market for EU investors; a level playing field in terms of market conditions, investment and acquisitions in the upstream and downstream Russian energy infrastructure and resources; third party access to pipelines within Russia, including those for transit of energy products from the Caspian region and Central Asia; respect for competition rules as well as high levels of environmental security and safety.

7. EU chce nediskriminační a spravedlivý přístup Ruska v rámci vzájemných vztahů v oblasti energie, týkající se dodávek energie z Ruska a přístupu investorů z EU na ruský trh, rovných tržních podmínek, investic do ruské energetické infrastruktury a zdrojů v navazujících úrovních a nabytí v této oblasti, přístupu třetích stran k rozvodovým sítím na území Ruska včetně tranzitních rozvodů pro energetické výrobky z kaspické oblasti a ze střední Asie, dodržování pravidel hospodářské soutěže jako i vysoké úrovně bezpečnosti životního prostředí a bezpečnosti jako takové.

In its proposal for negotiating directives for a new framework agreement with Russia, the Commission has suggested how our energy relationship with Russia could be enhanced. Closer ties with Russia should seek to eliminate remaining barriers to trade and investment, promote regulatory convergence and facilitate the sharing of technology, thus widening and deepening our energy relationship. Mutual benefits for the long term could be anchored through creating a level playing field, predictability and reciprocity in terms of:

Komise ve svém návrhu směrnic pro vyjednávání nové rámcové dohody s Ruskem navrhla, jak by bylo možné posílit partnerství s Ruskem v oblasti energie. Prostřednictvím užších vazeb s Ruskem by se měly odstranit zbývající překážky v rámci obchodu a investic, podpořit sbližování předpisů a zjednodušit vzájemný přístup k technologiím, což by vedlo k rozšíření a prohloubení našich vztahů v oblasti energie. Dlouhodobě by se vzájemné výhody mohly zabezpečit prostřednictvím vytvoření rovných podmínek, předvídatelnosti a vzájemnosti v těchto oblastech:

8. upstream and downstream, domestic and foreign investment;

8. Investice jak na nižší, tak na vyšší úrovni na domácím trhu i v zahraničí.

9. market opening, and fair and non-discriminatory access to transport networks, including for purposes of transit of energy products;

9. Otevření trhu, spravedlivý a nediskriminační přístup k dopravním sítím i za účelem přepravy energetických produktů.

10. convergence of energy policies, legislation and regulations regarding the functioning of markets, including trade rules, as well as safety and security issues;

10. Sbližování energetických politik, právních a správních předpisů týkajících se fungování trhů včetně pravidel pro obchod, jako i otázky bezpečnosti.

11. compliance with the high standards of EU regulations concerning the safety, security and environmental aspects, in particular for the purpose of electricity trade, as well as respect for competition rules;

11. Dodržování vysoké úrovně nařízení EU v oblasti bezpečnosti a životního prostředí zejména za účelem obchodu s elektřinou a dodržování pravidel hospodářské soutěže.

12. joint implementation of energy efficiency and savings, renewables and research measures.

12. Společná realizace opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor, obnovitelných zdrojů a výzkumu.

It is essential that Member States have a common understanding on the proposed approach on the principles for a future energy partnership with Russia, to be considered in the framework of the post-PCA agreement. The Union should use all opportunities to convince Russia of the mutual interest in such an exercise.

Je nezbytné, aby se členské státy shodly na navrhovaném přístupu k vypracování zásad budoucího partnerství s Ruskem v oblasti energie vnímaného v návaznosti na dohodu o partnerství a spolupráci. Unie by měla využít všech příležitostí, aby Rusko přesvědčila o vzájemném zájmu tohoto partnerství.

(4) EU energy cooperation with other third countries remains a top priority, independent of EU-Russia negotiations. It serves the EU’s and the transit countries' security of supply, help the reforms in partner countries and facilitates the producer countries’ access to EU markets. Cooperation is also pursued with important energy consuming countries. Diversity of type of energy, of country of origin, and of country of transit are essential to ensure the EU's access to clean and secure energy.

(4) Spolupráce EU v oblasti energie s ostatními třetími zeměmi zůstává hlavní prioritou, nezávisle na vyjednáváních mezi EU a Ruskem. Ta slouží k zajištění bezpečnosti dodávek v rámci EU a tranzitních zemí, pomáhá reformám v partnerských zemích a zemím výroby usnadňuje přístup na trhy EU. EU rovněž rozvíjí spolupráci se zeměmi, které jsou významnými spotřebiteli energie. Různorodost druhů energie, zemí původu a tranzitních zemí je podstatná pro zajištění přístupu EU k čistým a bezpečným energiím.

The EU is surrounded by almost 80% of the world’s hydrocarbon resources. There are important energy producers in the Mediterranean, Black Sea, Caspian, Middle East and the Gulf regions as well as in the North (Norway), with which the EU is building strengthened cooperation. The aim is to create a wide network of countries around the EU, acting on the basis of shared rules or principles derived from the internal market.

V blízkém okolí EU se nachází téměř 80 % světových zdrojů uhlovodíků. Významní výrobci energie se nacházejí v oblasti Středozemního, Černého a Kaspického moře, na Středním východě, v oblasti Golfského zálivu i na severu (Norsko). EU s nimi rozvíjí intenzivnější spolupráci. Cílem je vytvoření rozsáhlé sítě zemí obklopujících EU, jež by jednala na základě společných pravidel a zásad vyplývajících z vnitřního trhu.

There are different tools that could be used to pursue this goal. There are the existing and future bilateral agreements with energy producer and transit countries, such as the PCAs, the Memorandum of Understanding on Energy Cooperation with Ukraine and the Association Agreements with Mediterranean countries. In addition, there are the European Neighbourhood Policy Action Plans; the foreseen memoranda of understanding with Algeria, Azerbaijan and Kazakhstan; Euromed energy cooperation; the Baku initiative; and the EC-Norway energy dialogue. Energy relations have also been reinforced with other important energy producers such as OPEC and countries in Latin America and Africa, which are increasing their hydrocarbon output and have the potential to go even further. As for energy consuming countries, cooperation is also being developed with the United States, India and China. An efficient monitoring and implementation of these initiatives is essential, and needs to be fully supported by the EU’s trade, development, environment and competition policies.

K dosažení tohoto cíle lze použít různých nástrojů. Patří k nim stávající a budoucí dvoustranné dohody s výrobci energie a tranzitními zeměmi, např. dohody o partnerství a spolupráci, Memorandum o porozumění o energetické spolupráci s Ukrajinou a dohody o přidružení se středomořskými státy. Kromě toho existují akční plány evropské politiky sousedství, předpokládaná memoranda o porozumění s Alžírskem, Ázerbájdžánem, a Kazachstánem, spolupráce v oblasti energie v rámci evropsko-středomořského partnerství (EuroMED), iniciativa Baku, a dialog v oblasti energie mezi ES a Norskem. Rovněž se posílily vztahy v oblasti energie s dalšími významnými výrobci energie, jakými jsou např. země OPEC, země Latinské Ameriky a Afriky, které zvyšují svoji produkci uhlovodíků a mají potenciál dalšího rozvoje. Spolupráce se také rozvíjí se Spojenými státy, s Indií a Čínou, tedy se zeměmi, které jsou velkými spotřebiteli energie. Účinný dohled a provádění těchto iniciativ je zásadní a požaduje plnou podporu politik EU v oblasti obchodu, rozvoje, životního prostředí a hospodářské soutěže.

The Energy Community Treaty entered into force on 1 July 2006 and extends the relevant EU energy acquis to the Western Balkan countries. The implementation of the Treaty will improve energy security, create a regional energy market and encourage vital investments. The inclusion of Norway and Ukraine, which have already formally applied to join the Energy Community Treaty, should be considered at the earliest possible moment. Further reflection needs to be carried out concerning other possible membership applications. In the Black Sea and Caspian Sea Region, the 'Baku initiative' energy policy dialogue can be expected to galvanise the countries of the region to tackle shared challenges in cooperation with the EU and help boost new supplies from central Asia to the EU.

Smlouva o energetickém společenství vstoupila v platnost dnem 1. července 2006 a rozšířila tak příslušná acquis EU v oblasti energie v západobalkánských zemích. Prováděním smlouvy se zvýší energetická bezpečnost, vytvoří se regionální trh s energií a podpoří se zásadní investice. Začlenění Norska a Ukrajiny, které již formálně požádaly o přistoupení ke Smlouvě o energetickém společenství, by mělo být posouzeno co nejdříve. Ostatní možné žádosti o členství je třeba ještě zvážit. V oblasti Černého a Kaspického moře se dá očekávat, že politický dialog v rámci „iniciativy Baku“ vyburcuje země v dané oblasti k řešení společných problémů v rámci spolupráce s EU, což pomůže zvýšit nové dodávky ze stření Asie do EU.

Turkey is becoming a crucial energy hub for supplies from the producer regions and is thus of strategic importance for the EU's energy security. The enlargement process with Turkey could contribute to promoting the early adoption and implementation of the EU’s energy acquis by Turkey, while Turkey's early accession to the Energy Community Treaty could also speed up this process. Co-operation on pipeline projects such as the Nabucco project and further projects from the Caspian basin should be realised in the most effective manner. A rapid alignment of Turkey with EU energy standards and policies would be highly beneficial for realising Turkey’s great potential as a major energy hub.

Turecko se stává klíčovým bodem pro dodávky energie z výrobních oblastí a je tak strategicky důležité pro energetickou bezpečnost EU. Proces rozšiřování s Tureckem by mohl přispět k rychlejšímu přijetí a provádění acquis EU v oblasti energie v Turecku. To by se rovněž mohlo urychlit dřívějším přistoupením Turecka ke Smlouvě o energetickém společenství. Spolupráce na projektech rozvodových sítí, např. na projektu Nabucco, a na dalších projektech z kaspické oblasti by měla být prováděna co nejúčinnějším způsobem. Rychlé sladění tureckých norem s normami a politikami EU by mohlo přispět k realizaci vysokého potenciálu Turecka jako významné křižovatky v oblasti dodávek energie.

The EU’s financial cooperation instruments should be mobilised in full to promote the restructuring and development of the partner countries’ energy sectors, regional cooperation, infrastructure interconnections, new pipelines, energy efficiency and renewable energy sources for our mutual benefit. The recent case of a joint proposal from the EU, the European Investment Bank and the European Bank for Reconstruction and Development for the financing of hydrocarbon infrastructure projects in the framework of the EU-Ukraine Memorandum of Understanding on energy cooperation has demonstrated that powerful synergies can be created when all EU instruments are put at the service of a strategic EU objective in a coordinated manner. The recently adopted Global Energy Efficiency and Renewable Energy Fund will help to find additional financial resources.

EU by měla pro náš vzájemný prospěch plně využívat svých nástrojů finanční spolupráce na podporu restrukturalizace a rozvoje energetických oborů v partnerských zemích, regionální spolupráce, propojení infrastruktury, nových rozvodových sítí, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Nedávný společný návrh EU, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj na financování projektů pro uhlovodíkovou infrastrukturu v rámci Memoranda o porozumění o energetické spolupráci mezi EU a Ukrajinou ukázal, že je možné vytvořit silné synergie, pokud EU pro dosažení svých strategických cílů koordinovaně zapojí všechny své nástroje. Nedávno přijatý Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii pomůže najít další finanční zdroje.

It is important rapidly to build up relations with strategically important neighbours of the Union. Member States need to support the ongoing bilateral and regional energy cooperation partnerships with the main EU energy partners, including the gradual extension of the principles of the internal energy market through the European Neighbourhood Policy and the efficient use of all financial instruments which the EU, the European Investment Bank, the European Bank for Reconstruction and Development and other international financial institutions can put at the disposal of the EU's energy security.

Je důležité rychle vybudovat vztahy se strategicky významnými sousedy Unie. Členské státy musí podpořit současná dvoustranná a regionální partnerství v oblasti energetické spolupráce s hlavními energetickými partnery EU, včetně postupného rozšíření zásad vnitřního trhu s energií prostřednictvím evropské politiky sousedství a účinného používání všech finančních nástrojů, které mohou EU, Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další mezinárodní instituce poskytnout pro zajištění energetické bezpečnosti EU.

(5) To ensure efficient follow-up and coherence in pursuing the above mentioned initiatives and processes, it will be crucial for EU partners to be constantly informed and aware of developments, and ready to share essential information with each other in case of an external energy crisis. For facilitating such exchange, the Commission, the Council Presidency and the General Secretariat of the Council are preparing the establishment of a network of energy correspondents to assist the EU’s early response and reactions in case of energy security threats. The objective of such a network would be to prepare the ground for actions and decisions in case of an energy security crisis by collecting, processing and distributing reliable information relevant to the security of energy supplies to the EU. The network would also draw preliminary analysis and assessments in view of providing an early warning when the objectives of energy security may not be achieved.

(5) K zajištění účinného sledování a soudržnosti výše uvedených iniciativ a procesů je nezbytná nepřetržitá informovanost partnerů EU o nejnovějším vývoji a připravenost ke vzájemné výměně podstatných informací v případě vnější energetické krize. Pro usnadnění této výměny připravují Komise, předsednictví Rady a generální sekretariát Rady vytvoření sítě korespondentů v oblasti energie, která by měla EU pomoci rychle reagovat v případě ohrožení energetické bezpečnosti. Cílem takovéto sítě by byla příprava základních informací prostřednictvím získávání, zpracování a rozšiřování spolehlivých informací důležitých pro bezpečnost dodávek energie do EU, jichž by se použilo pro přijetí opatření a rozhodnutí v případě energetické bezpečnostní krize. Tato síť by rovněž umožnila vypracování předběžných analýz a hodnocení, jež by mohly včas upozornit na to, že dosažení cílů energetické bezpečnosti je ohroženo.

The network should be composed of energy experts from Member States, the General Secretariat of the Council and the Commission. It should operate through a specific communication system and meet on an ad hoc basis.

Síť by měli tvořit odborníci v oblasti energie ze členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise. Měla by pracovat prostřednictvím specifického komunikačního systému a členové by se měli setkávat ad hoc.

In order to facilitate the implementation of a common and coherent external energy security policy and constitute an important instrument by which the EU could have at its disposal an early warning system to promote its preparedness for energy crises, the Member States should agree to the establishment and implementation of the network of energy correspondents.

Aby se usnadnilo provádění společných a soudržných vnějších politik v oblasti energetické bezpečnosti a vytvořil se významný nástroj, který by dal EU k dispozici systém včasného upozornění a zvýšil tak její připravenost na energetické krize, členské státy by měly souhlasit s vytvořením a realizací sítě korespondentů v oblasti energie.

[1] Document 7775/1/06 REV 1, Brussels European Council 23/24 March 2006, Presidency Conclusions.

[1] Dokument 7775/1/06 REV 1, zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006, závěry předsednictví.

[2] Document 10633/1/06 REV 1, Brussels European Council 15/16 June 2006, Presidency Conclusions.

[2] Dokument 10633/1/06 REV 1, zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 15. a 16. června 2006, závěry předsednictví.

[3] Document 9971/06.

[3] Dokument 9971/06.