[pic] | EUROPEAN COMMISSION |

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

Brussels, 5.4.2011

V Bruselu dne 5.4.2011

COM(2011) 173 final

KOM(2011) 173 v konečném znění

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

An EU Framework for National Roma Integration Strategies up to 2020

Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020

1. IMPROVING THE SITUATION OF ROMA: A SOCIAL AND ECONOMIC IMPERATIVE FOR THE UNION AND ITS MEMBER STATES

1. Zlepšení situace Romů: ekonomický a sociální požadavek na Unii a její členské státy

Many of the estimated 10-12 million[1] Roma in Europe face prejudice, intolerance, discrimination and social exclusion in their daily lives. They are marginalised and live in very poor socio-economic conditions. This is not acceptable in the European Union (EU) at the beginning of the 21st century.

Mnozí z 10–12 milionů Romů[1] žijících v Evropě se v každodenním životě setkávají s předsudky, netolerancí, diskriminací a sociálním vyloučením. Žijí ve velmi špatných socioekonomických podmínkách a jsou vystaveni marginalizaci. Taková situace není v Evropské unii (dále jen EU) na začátku 21. století přípustná.

The EU's Europe 2020 strategy for a new growth path – smart, sustainable and inclusive growth – leaves no room for the persistent economic and social marginalisation of what constitutes Europe's largest minority. Determined action, in active dialogue with the Roma, is needed both at national and EU level. While primary responsibility for that action rests with public authorities, it remains a challenge given that the social and economic integration of Roma is a two-way process which requires a change of mindsets of the majority of the people as well as of members of the Roma communities[2].

Nová evropská strategie pro zaměstnanost a růst Evropa 2020 nenechává prostor pro takovou ekonomickou a sociální marginalizaci nejpočetnější evropské menšiny. Je třeba rozhodného jednání a aktivního dialogu s Romy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Hlavní odpovědnost za tuto akci nesou veřejné orgány, je ale velkou výzvou, protože sociální a ekonomická integrace Romů je dvousměrný proces, který vyžaduje změnu smýšlení většinové společnosti i členů romských komunit[2].

First of all, Member States need to ensure that Roma are not discriminated against but treated like any other EU citizens with equal access to all fundamental rights as enshrined in the EU Charter of Fundamental Rights. In addition, action is needed to break the vicious cycle of poverty moving from one generation to the next. In many Member States, Roma represent a significant and growing proportion of the school age population and therefore the future workforce. The Roma population is young: 35.7% are under 15 compared to 15.7% of the EU population overall. The average age is 25 among Roma, compared with 40 across the EU[3]. The vast majority of working-age Roma lack the education needed to find good jobs. It is therefore of crucial importance to invest in the education of Roma children to allow them later on to successfully enter the labour market. In Member States with significant Roma populations, this already has an economic impact. According to estimates, in Bulgaria, about 23% of new labour entrants are Roma, in Romania, about 21%[4].

Členské státy nejprve potřebují zajistit, aby Romové nebyli diskriminováni, ale aby se s nimi jednalo jako s kterýmkoli jiným občanem EU, aby měli rovný přístup ke všem základním právům, která jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Situace dále vyžaduje, aby se prolomil začarovaný kruh chudoby, v němž se pohybuje jedna generace za druhou. V mnoha členských státech Romové představují značnou a stále narůstající část populace ve školním věku, a tudíž i budoucí pracovní sílu. Romská populace je mladá: 35,7 % Romů je ve věku do 15 let, ve srovnání s 15,7 % celkové populace EU. Průměrný věk romské populace je 25 let, zatímco v celé EU je to 40 let[3]. Převážná většina Romů v produktivním věku nemá vzdělání nutné pro nalezení kvalitní práce. Investice do vzdělávání romských dětí má tedy klíčový význam pro to, aby se později úspěšně začlenily na pracovní trh. V členských státech s výrazným podílem romského obyvatelstva se již projevují hospodářské důsledky. Podle odhadů tvoří Romové zhruba 23 % osob nově vstupujících na trh práce v Bulharsku, v Rumunsku je to zhruba 21 %[4].

A significant number of Roma living in the EU are legally residing third-country nationals. They share the same severe living conditions as many Roma holding EU citizenship, whilst facing also challenges of migrants coming from outside the EU. These challenges are addressed in the context of EU policies to stimulate integration of third-country nationals, while taking into account the needs of especially vulnerable groups[5].

Značná část Romů žijících v EU jsou legálně pobývající státní příslušníci třetích zemí. Žijí ve stejně těžkých životních podmínkách jako mnozí Romové, kteří mají občanství EU, a zároveň se potýkají s problémy přistěhovalců pocházejících ze zemí mimo EU. Tyto problémy se řeší v rámci politik EU pro integraci státních příslušníků třetích zemí, přičemž se zohledňují potřeby obzvláště zranitelných skupin[5].

Integrating the Roma people will not only bring social benefits, but will also economically benefit both Roma people as well as the communities they are part of. According to a recent research by the World Bank[6], for instance, full Roma integration in the labour market could bring economic benefits estimated to be around € 0.5 billion annually for some countries. Greater participation of Roma in the labour market would improve economic productivity, reduce government payments for social assistance and increase revenue from income taxes. According to the same World Bank study, the tax benefits of Roma integration in the labour market are estimated to be around € 175 million annually per country. All of these important economic and financial consequences of Roma integration could in turn foster a climate of greater openness to the Roma people with the general public and thereby contribute to their smooth integration in the communities of which they are part of.

Integrace Romů nebude mít pouze sociální přínos, ale bude rovněž ekonomicky výhodná jak pro Romy, tak pro komunity, v nichž žijí. Podle nedávného výzkumu, který provedla Světová banka[6], by například plné začlenění Romů na pracovním trhu mohlo pro některé země mít hospodářský přínos zhruba 0,5 miliardy EUR ročně. Větší účast Romů na pracovním trhu by zlepšila hospodářskou produktivitu, snížila platby za státní sociální dávky a zvýšila výnosy z daní z příjmu. Podle téže studie Světové banky se daňový přínos začlenění Romů na trh práce odhaduje na zhruba 175 milionů EUR ročně pro každou dotyčnou zemi. Všechny tyto ekonomické a finanční důsledky integrace Romů by mohly na druhou stranu podpořit atmosféru větší otevřenosti romské populaci ze strany široké veřejnosti, a přispět tak k jejich plynulé integraci do komunit, v nichž žijí.

Economic integration of the Roma will also contribute to social cohesion and improve respect for fundamental rights, including the rights of persons belonging to minorities, and help eliminating discrimination based on someone’s race, colour, ethnic, social origin or membership of a minority[7].

Ekonomická integrace Romů rovněž přispěje k sociální soudržnosti, povede k lepšímu dodržování základních práv, včetně práv příslušníků menšin, a bude napomáhat odstraňování diskriminace založené na rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu nebo příslušnosti k národnostní menšině[7].

The EU has made several proposals for Member States to promote the social and economic integration of Roma, most recently in its Communication of April 2010[8]. Member States are already under an obligation to give Roma (like other EU citizens) non-discriminatory access to education, employment, vocational training, healthcare, social protection and housing through Directive 2000/43/EC. The rigorous monitoring of the implementation of this Directive can be a useful instrument for measuring the integration of Roma[9].

EU učinila členským státům několik návrhů týkajících se podpory sociální a ekonomické integrace Romů, naposledy ve svém sdělení z dubna 2010[8]. Členské státy jsou již nyní na základě směrnice 2000/43/ES povinny poskytnout Romům (stejně jako ostatním občanům EU) nediskriminační přístup ke vzdělání, zaměstnání, odbornému vzdělávání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení. Přísná kontrola provádění této směrnice může být užitečným nástrojem k měření integrace Romů[9].

In spite of some progress achieved both in the Member States and at EU level[10] over the past years, little has changed in the day-to-day situation of most of the Roma. According to the Commission's Roma Task Force findings[11], strong and proportionate measures are still not yet in place to tackle the social and economic problems of a large part of the EU's Roma population.

Přes určitý pokrok, jehož bylo dosaženo v minulých letech v členských státech i na úrovni EU[10], se každodenní situace většiny Romů změnila jen velmi málo. Komise ve své pracovní skupině pro integraci Romů zjistila[11], že stále nebyla zavedena dostatečná a přiměřená opatření v boji se sociálními a ekonomickými problémy značné části romské populace v EU.

To address this challenge, and since non-discrimination alone is not sufficient to combat the social exclusion of Roma, the Commission asks the EU institutions to endorse this EU Framework for National Roma Integration Strategies. It is a means to complement and reinforce the EU's equality legislation and policies by addressing, at national, regional and local level, but also through dialogue with and participation of the Roma, the specific needs of Roma regarding equal access to employment, education, housing and healthcare.

Jelikož samotná nediskriminace nestačí k potírání sociálního vyloučení romského obyvatelstva, Komise pro řešení těchto problémů žádá orgány EU, aby podpořily tento rámec pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Je prostředkem, který doplní a posílí právní předpisy a politiku EU týkající se rovnosti a bude na celostátní, regionální a místní úrovni a také prostřednictvím dialogu se samotnými Romy a za jejich účasti řešit specifické potřeby Romů, co se týče rovného přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a bydlení.

This EU Framework seeks to make a tangible difference to Roma people's lives. It is the EU's response to the current situation and does not replace Member States' primary responsibility in this regard. With this EU Framework, the European Commission encourages Member States, in proportion to the size of the Roma population living in their territories[12] and taking into account their different starting points, to adopt or to develop further a comprehensive approach to Roma integration and endorse the following goals.

Tento rámec hodlá dosáhnout konkrétních účinků na život romského obyvatelstva. Jedná se o reakci EU na současnou situaci, ale nenahrazuje hlavní odpovědnost, kterou za tuto oblast nesou členské státy. V tomto rámci Evropská komise povzbuzuje členské státy k tomu, aby úměrně k velikosti romské populace žijící na jejich územích[12] a s přihlédnutím k jejich konkrétné výchozí situaci přijaly nebo dále rozvinuly komplexní přístup k integraci Romů a splnily následující cíle.

2. A NEED FOR A TARGETED APPROACH: AN EU FRAMEWORK FOR NATIONAL ROMA INTEGRATION STRATEGIES

2. Potřeba zacíleného přístupu: rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů

To achieve significant progress towards Roma integration, it is now crucial to step up a gear and ensure that national, regional and local integration policies focus on Roma in a clear and specific way, and address the needs of Roma with explicit measures to prevent and compensate for disadvantages they face. A targeted approach, within the broader strategy to fight against poverty and exclusion – which does not exclude other vulnerable and deprived group from support – is compatible with the principle of non-discrimination both at EU and national level. The principle of equal treatment does not prevent Member States from maintaining or adopting specific measures to prevent or compensate for disadvantages linked to racial or ethnic origin[13]. Some Member States have already successfully used positive action in favour of Roma, considering that classical social inclusion measures were not sufficient to meet Roma specific needs[14].

Aby bylo možné dosáhnout významného pokroku v integraci Romů, je nyní nutné zintenzívnit úsilí a zajistit, aby se celostátní, regionální a místní politiky integrace jasně a konkrétně zaměřily na Romy a aby se jejich potřeby řešily pomocí konkrétních opatření pro prevenci a kompenzaci znevýhodnění, jemuž Romové čelí. Zacílený přístup v rámci širší strategie boje proti chudobě a vyloučení (který ovšem nevylučuje, že se podpora může vztahovat i na ostatní ohrožené a znevýhodněné skupiny) je v souladu se zásadou nediskriminace jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Zásada rovného zacházení nevylučuje, aby členské státy zachovaly či zavedly konkrétní opatření pro prevenci a kompenzaci znevýhodnění spojeného s rasovým či etnickým původem[13]. Některé členské státy již úspěšně využily specifická opatření ve prospěch Romů, vzhledem k tomu, že klasická opatření usnadňující společenské začlenění nebyla pro specifické potřeby Romů dostačující[14].

To ensure that effective policies are in place in the Member States, the Commission proposes that national Roma integration strategies are designed or, where they already exist, are adapted to meet EU Roma integration goals , with targeted actions and sufficient funding (national, EU and other) to deliver them. It proposes solutions to address the current barriers to a more effective use of EU funds and lays the foundations of a robust monitoring mechanism to ensure concrete results for Roma.

Aby se ujistila, že členské státy zavedou účinné politiky, Komise navrhuje, aby vnitrostátní strategie integrace Romů byly navrženy – nebo pokud již existují – aby byly upraveny tak, aby splňovaly cíle strategie EU pro integraci Romů , aby pro jejich plnění byly k dispozici cílené akce a dostačující financování (na úrovni členských států, EU a z jiných zdrojů). Navrhuje řešení na odstranění překážek, které v současné době brání účinnějšímu využívání finančních prostředků EU, a stanoví základy důsledného kontrolního mechanismu , který má pro Romy zajistit dosažení konkrétních výsledků.

3. EXPRESSING THE EU AMBITION: SETTING ROMA INTEGRATION GOALS

3. Vyjádření ambice EU: stanovit cíle pro integraci Romů

The European Commission's Annual Growth Survey[15] showed that much needs to be done by Member States and the EU to implement the Europe 2020 strategy and to achieve its headline targets, supported by flagship initiatives[16]. For a number of Member States, addressing the situation of Roma in terms of employment, poverty and education will contribute to progress towards Europe 2020 employment, social inclusion and education targets.

Roční analýza růstu Evropské komise[15] ukázala, že členské státy i EU ještě musí vyvinout mnoho úsilí pro plnění strategie Evropa 2020 a jejích hlavních cílů podporovaných stěžejními iniciativami[16]. Pro mnoho členských států pomůže řešení situace Romů, co se týče zaměstnávání, chudoby a vzdělávání, k dosažení pokroku při plnění cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, sociálního začlenění a vzdělávání.

EU Roma integration goals should cover, in proportion to the size of the Roma population, four crucial areas : access to education, employment, healthcare and housing . These minimum standards should be based on common, comparable and reliable indicators. The achievement of these goals is important to help Member States reaching the overall targets of the Europe 2020 strategy.

Cíle strategie EU pro integraci Romů by měly úměrně k velikosti romské populace daném státě zahrnovat čtyři hlavní oblasti : přístup ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Tyto minimální standardy by měly vycházet ze společných, srovnatelných a spolehlivých ukazatelů. Jejich splnění významně pomůže členským státům při plnění obecných cílů strategie Evropa 2020.

- Access to education : Ensure that all Roma children complete at least primary school

- Přístup ke vzdělání: zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň základní školu

Educational achievement within the Roma population is much lower than the rest of the population, although the situation differs among Member States[17].

Úroveň dosaženého vzdělání je u romského obyvatelstva výrazně nižší, než u zbývající populace, přestože se situace v jednotlivých členských státech liší[17].

While primary school attendance is compulsory in all Member States, Member States have a duty to ensure that primary education is available to all children at the compulsory ages. According to the best available evidence from the Labour Force Survey 2009[18], an average of 97.5% of children completes primary education across the EU.

Jelikož je základní školní docházka ve všech členských státech povinná, členské státy jsou povinny zajistit, aby bylo základní vzdělání dostupné všem dětem ve věku povinné školní docházky. Podle nejspolehlivějších dostupných informací ze zjišťování pracovních sil z roku 2009[18] dokončí základní vzdělání průměrně 97,5 % dětí v celé EU.

Surveys suggest that in some Member States, only a limited number of Roma children complete primary school[19]. Roma children tend to be over-represented in special education and segregated schools. There is a need to strengthen links with communities through cultural/school mediators, churches, religious associations or communities and through active participation of the parents of Roma, to improve the intercultural competences of teachers, to reduce segregation and to ensure compliance with the duty to primary school attendance. The Commission plans a joint action with the Council of Europe to train about 1000 mediators over two years. Mediators can inform and advise parents on the workings of the local education system, and help to ensure that children make the transition between each stage of their school career.

Z průzkumu vyplývá, že v některých členských státech dokončí základní školu pouze omezený počet romských dětí[19]. Romské děti tvoří většinu ve školách pro zvláštní vzdělávání nebo v segregovaných školách. Je potřeba posílit spojení s komunitami prostřednictvím kulturních nebo školních mediátorů, církví, náboženských organizací či sdružení a aktivní účasti romských rodičů s cílem zlepšit interkulturní dovednosti učitelů, omezit segregaci a zajistit dodržování povinnosti základní školní docházky. Komise plánuje s Radou Evropy společnou akci, při níž během dvou let vyškolí zhruba tisíc mediátorů. Mediátoři budou moci informovat rodiče, radit jim ohledně fungování místního vzdělávacího systému a pomoci jim zajistit, aby jejich dítě zvládne přechod do další etapy školní docházky.

It is well known that children who miss out on, enter late into the school system, or leave too early will subsequently experience significant difficulties, ranging from illiteracy and language problems to feelings of exclusion and inadequacy. As a result, they will have a harder time getting into further education, university or a good job. Therefore, initiatives of second chance programmes for drop-out young adults are encouraged, including programmes with an explicit focus on Roma children. Support should also be given to reform teachers' training curricula and to elaborate innovative teaching methods. Attendance of multiply disadvantaged children requires a cross-sectoral cooperation and appropriate support programmes. The High Level Group on Literacy and the Literacy Campaign the Commission is launching as a contribution to the Europe 2020 flagship "New Skills and Jobs" will stress the importance of combating illiteracy among Roma children and adults.

Je všeobecně známo, že děti, které nezískají potřebné vzdělání, pozdě se začlení do vzdělávacího systému nebo jej opustí příliš brzy, se později setkají se závažnými problémy počínaje negramotností, přes jazykové problémy až po pocity nepatřičnosti a vyloučení. V důsledku toho pro ně bude obtížnější získat další vzdělání, vystudovat vysokou školu nebo získat kvalitní práci. Proto se podporují iniciativy zaměřené na programy nabízející druhou příležitost mladým, kteří předčasně ukončili školní docházku, včetně programů výslovně zaměřených na romské děti. Měla by se rovněž podporovat reforma vzdělávacích programů pro učitele a měly by se vypracovat inovativní výukové metody. Přítomnost vícenásobně znevýhodněných dětí vyžaduje spolupráci napříč jednotlivými odvětvími a příslušné podpůrné programy. Skupina na vysoké úrovni pro gramotnost a kampaň pro gramotnost, kterými Komise přispívá ke stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“, zdůrazní význam boje proti negramotnosti romských dětí i dospělých.

The Commission adopted a Communication on Early Childhood Education and Care[20] which highlighted that participation rates of Roma children are significantly lower, although their needs for support are greater. Increased access to high quality non-segregated early childhood education can play a key role in overcoming the educational disadvantage faced by Roma children, as highlighted by pilot actions on Roma integration currently underway in some Member States with contributions from the EU budget[21].

Komise přijala sdělení Kvalitní systém předškolního vzdělávání a péče[20], v němž zdůrazňuje, že přestože romské děti potřebují větší podporu než ostatní, využívají služeb předškolního vzdělávání mnohem méně. Lepší přístup k nesegregovanému kvalitnímu předškolnímu vzdělávání může hrát klíčovou úlohu při zdolávání znevýhodnění ve vzdělávání, s nímž se romské děti potýkají. Tuto skutečnost zdůraznil pilotní projekt pro integraci Romů, který právě probíhá v některých členských státech za podpory z rozpočtu EU[21].

This is why Member States should ensure that all Roma children have access to quality education and are not subject to discrimination or segregation, regardless of whether they are sedentary or not. Member States should, as a minimum, ensure primary school completion. They should also widen access to quality early childhood education and care and reduce the number of early school leavers from secondary education pursuant to the Europe 2020 strategy. Roma youngsters should be strongly encouraged to participate also in secondary and tertiary education[22].

Členské státy by proto měly zajistit, aby všechny romské děti měly přístup ke kvalitnímu vzdělání a nebyly vystaveny diskriminaci nebo segregaci, ať už se jedná o Romy usazené, či nikoli. Členské státy by měly minimálně zajisti dokončení základní školní docházky. Rovněž by měly v souladu se strategií Evropa 2020 rozšířit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a péči v předškolním věku dítěte a snížit počet žáků, kteří předčasně ukončují střední školu. Mladí Romové by měli být silně podněcováni k tomu, aby studovali také na střední a vysoké škole[22].

- Access to employment : Cut the employment gap between Roma and the rest of the population

- Přístup k zaměstnání: snížit rozdíl v zaměstnanosti mezi Romy a většinovým obyvatelstvem

The Europe 2020 strategy sets a headline target of 75% of the population aged 20-64 to be employed (on average, the employment rate in the EU amounts to 68.8%[23]). The 2011 Annual Growth Survey outlined how Member States are setting national employment targets in national reform programmes against which progress can be measured. Empirical evidence and research on the socio-economic situation of Roma show that there is a significant gap between the employment rate for Roma and the rest of the population.

Strategie Evropa 2020 stanoví jako hlavní cíl, aby 75 % obyvatel ve věku 20–64 let bylo zaměstnaných (průměrná míra zaměstnanosti v EU je 68,8 %[23]). Roční analýza růstu na rok 2011 uvádí, jakým způsobem členské státy stanovují vnitrostátní cíle zaměstnanosti ve svých národních programech reforem, v porovnání s nimiž může být měřen pokrok. Empirické důkazy a výzkum socioekonomické situace Romů ukazují, že rozdíl mezi mírou zaměstnanosti Romů a ostatního obyvatelstva je značný.

The World Bank found that Roma employment rates (especially for women) fall well behind those of the non-Roma majority[24]. A survey by the European Agency for Fundamental Rights in seven Member States also highlights important gaps and indicates that Roma consider themselves to be highly discriminated against in the field of employment[25].

Světová banka zjistila, že míra zaměstnanosti Romů (zejména žen) značně zaostává za mírou zaměstnanosti neromské většinové populace[24]. Výzkum Agentury Evropské unie pro základní práva provedený v sedmi členských státech rovněž zdůrazňuje tyto značné rozdíly a ukazuje, že se Romové v oblasti zaměstnání považují za výrazně diskriminované[25].

This is why Member States should grant Roma people full access in a non-discriminatory way to vocational training, to the job market and to self-employment tools and initiatives. Access to micro-credit should be encouraged. In the public sector, due attention should be given to employment of qualified Roma civil servants. Public Employment Services can reach out to the Roma by providing personalised services and mediation. This can help attract Roma to the labour market and thus increase the employment rate.

Členské státy proto musí romským obyvatelům zajistit plný nediskriminační přístup k odbornému vzdělávání, na trh práce a k nástrojům a iniciativám pro samostatnou výdělečnou činnost. Měl by se podporovat přístup k mikroúvěrů. Ve veřejném sektoru by se měla věnovat patřičná pozornost zaměstnávání kvalifikovaných romských úředníků. Veřejné služby zaměstnanosti mohou oslovit Romy prostřednictvím individuálně zaměřených služeb a mediace. Bude tak možné přitáhnout Romy na trh práce a zvýšit tím míru zaměstnanosti.

- Access to healthcare : Reduce the gap in health status between the Roma and the rest of the population

- Přístup ke zdravotní péči: snížit rozdíly ve zdravotním stavu mezi Romy a zbývající populací

Life expectancy at birth in the EU is 76 for men and 82 for women[26]. For Roma, it is estimated to be 10 years less[27]. In addition, while the infant mortality rate in the EU is 4.3 per thousand live births[28], there is evidence that the rate is much higher among Roma communities. A United Nations Development Programme report on five countries noted that Roma child mortality rates are 2 to 6 times higher than those for the general population, depending on the country. High levels of infant mortality among the Roma community are reported in other countries[29].

Délka života při narození je v EU 76 let u mužů a 82 u žen[26]. V případě Romů se tato délka odhaduje o 10 let kratší[27]. Zatímco v EU je míra dětské úmrtnosti 4,3 případů na tisíc porodů živých dětí[28], je zřejmé, že tato míra je u romských komunit výrazně vyšší. Zpráva Rozvojového programu OSN o situaci v pěti zemích zaznamenala, že míra úmrtnosti romských dětí je v závislosti na zemi dvakrát až šestkrát vyšší než u ostatní populace. Vysoká míra dětské úmrtnosti u romské populace byla zjištěna také v dalších zemích[29].

This disparity reflects the overall gap in health between Roma and non-Roma. This difference is linked to their poor living situations, lack of targeted information campaign, limited access to quality healthcare and exposure to higher health risks. In the Fundamental Rights Agency survey, discrimination by healthcare personnel also emerged as a particular problem for the Roma[30]: 17% indicated they had experienced discrimination in this area in the previous 12 months. Use of prevention services among the Roma population is low and, according to some studies, over 25% of Roma children are not fully vaccinated[31].

Tyto nerovnosti odrážejí celkové rozdíly ve zdravotním stavu mezi Romy a neromskou populací. Tento rozdíl souvisí s jejich špatnou životní situací, nedostatkem zaměřených informačních kampaní, omezeným přístupem ke kvalitní zdravotní péči a vystavení větším zdravotním rizikům. Podle zprávy Agentury EU pro základní práva je také pro Romy specifickým problémem diskriminace ze strany zdravotnických pracovníků[30]: 17 % uvedlo, že se v předcházejících dvanácti měsících s diskriminací v této oblasti setkali. Využití preventivních služeb je mezi Romy nízké a podle některých studií více než 25 % romských dětí není plně očkováno[31].

This is why Member States should provide access to quality healthcare especially for children and women as well as preventive care and social services at a similar level and under the same conditions to the Roma as to the rest of the population. Where possible, qualified Roma should be involved in healthcare programmes targeting their communities.

Členské státy by proto měly poskytnout přístup ke kvalitní zdravotní péči zejména dětem a ženám, jakož i preventivní péči a sociální služby na stejné úrovni a za stejných podmínek pro Romy jako pro zbytek populace. Pokud je to možné, kvalifikovaní Romové by měli být zapojeni do programů zdravotní péče zaměřených na jejich komunity.

- Access to housing and essential services : Close the gap between the share of Roma with access to housing and to public utilities (such as water, electricity and gas) and that of the rest of the population

- Dostupnost bydlení a základních služeb: odstranit rozdíly mezi Romy a zbývající populací, co se týče dostupnosti bydlení a veřejně dostupných služeb (dodávky vody, elektřiny a plynu)

Between 72% and 100% of households across the EU are connected to a public water supply[32]. Yet the situation for Roma is much worse. Their often poor housing conditions include an inadequate access to public utilities such as water, electricity or gas and non-sedentary Roma often have difficulty finding sites with access to water[33]. This has a negative impact on their health and overall integration in society.

K veřejnému vodovodu je připojeno mezi 72 % a 100 % domácností v celé EU[32]. V případě Romů je situace mnohem horší. Ve svých nevyhovujících typech bydlení často nemají dostatečný přístup k veřejně dostupným službám, jako jsou dodávky vody, elektřiny či plynu, a pro neusazené Romy je často obtížné najít místa se zdrojem vody[33]. Tato situace se nepříznivě odráží na jejich zdravotním stavu a obecně na jejich integraci do společnosti.

This is why Member States should promote non-discriminatory access to housing, including social housing. Action on housing needs to be part of an integrated approach including, in particular, education, health, social affairs, employment and security, and desegregation measures. Member States should also address the particular needs of non-sedentary Roma (e.g. provide access to suitable halting sites for non-sedentary Roma). They should actively intervene with targeted programmes involving regional and local authorities.

Členské státy by proto měly podporovat nediskriminační přístup k bydlení, včetně bydlení sociálního. Opatření v oblasti bydlení by měly být součástí integrovaného přístupu zahrnujícího zejména vzdělávání, zaměstnanost a bezpečnost, sociální a zdravotní péči a opatření na odstranění segregace. Členské státy by měly také řešit konkrétní potřeby neusazených Romů (např. poskytnout jim přístup k vhodným tábořištím). Měly by aktivně jednat prostřednictvím cílených programů, do nichž se zapojí regionální a místní orgány.

4. NATIONAL ROMA INTEGRATION STRATEGIES: A CLEAR POLICY COMMITMENT FROM MEMBER STATES

4. Vnitrostátní strategie integrace Romů: jasný politický závazek ze strany členských států

Building on the experience of the Member States including these participating in the Roma Decade[34], the Commission calls on Member States to align their national Roma integration strategies to the targeted approach set out above and extend their planning period up to 2020. Member States that do not have national Roma strategies in place yet are called upon to set similar goals, in proportion to the size of the Roma population living in their territories[35] and taking into account their different starting points as well as the specificities of such populations.

Komise se opírá o zkušenosti členských států, včetně těch, které se účastní Desetiletí začleňování Romů[34], a vyzývá členské státy, aby své vnitrostátní strategie integrace Romů sladily s výše popsaným zacíleným přístupem a aby jejich plánovací období rozšířily do roku 2020. Členské státy, které zatím nezavedly vnitrostátní strategie integrace Romů, Komise vyzývá, aby stanovily obdobné cíle úměrně k velikosti romské populace žijící na jejich území[35] a s přihlédnutím k různé výchozí situaci a specifickým rysům obyvatel této skupiny.

Member States' national strategies should pursue a targeted approach which will, in line with the Common Basic Principles on Roma Inclusion [36], actively contribute to the social integration of Roma in mainstream society and to eliminating segregation where it exists. They should fit into and contribute to the broader framework of the Europe 2020 strategy and should therefore be consistent with national reform programmes .

Vnitrostátní strategie členských států by měly sledovat zacílený přístup, který bude v souladu se Společnými základními zásadami pro začleňování Romů [36] aktivně přispívat k sociální integraci Romů do většinové společnosti a odstraňovat segregaci, tam, kde k ní dochází. Měly by odpovídat širšímu rámci strategie Evropa 2020, přispívat k němu a být tak v souladu s národními programy reforem .

When developing national Roma integration strategies, Member States should bear in mind the following approaches:

Při vypracování vnitrostátních strategií integrace Romů by členské státy měly postupovat následovně:

- Set achievable national goals for Roma integration to bridge the gap with the general population. These targets should address, as a minimum, the four EU Roma integration goals relating to access to education, employment, healthcare and housing.

- určit splnitelné vnitrostátní cíle integrace Romů při překonávání rozdílů oproti ostatní populaci; tyto cíle by měly přinejmenším řešit čtyři cíle EU pro integraci Romů týkající se přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči, sociálnímu zabezpečení a bydlení;

- Identify where relevant those disadvantaged micro-regions or segregated neighbourhoods , where communities are most deprived, using already available socio-economic and territorial indicators (i.e. very low educational level, long-term unemployment, etc…).

- za použití dostupných socioekonomických a teritoriálních ukazatelů (např. velmi nízká úroveň vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost atd.) zjistit, kde jsou znevýhodněné mikroregiony nebo segregované městské části , v nichž jsou komunity nejvíce znevýhodněné;

- Allocate a sufficient funding from national budgets , which will be complemented, where appropriate, by international and EU funding.

- poskytnout dostatečné finanční prostředky z rozpočtů členských států , které budou případně doplněny prostředky z mezinárodních zdrojů a z EU;

- Include strong monitoring methods to evaluate the impact of Roma integration actions and a review mechanism for the adaptation of the strategy.

- zahrnout důsledné kontrolní metody , které umožní hodnocení dopadu opatření na integraci Romů, a přezkumný mechanismus pro upravování strategie;

- Be designed, implemented and monitored in close cooperation and continuous dialogue with Roma civil society, regional and local authorities .

- strategii navrhnout, provést a kontrolovat v úzké spolupráci a nepřetržitém dialogu s romskou občanskou společností, místními a regionálními orgány ;

- Appoint a national contact point for the national Roma integration strategy with the authority to coordinate the development and implementation of the strategy or, where relevant, rely on suitable existing administrative structures.

- určit národní kontaktní místo pro vnitrostátní strategie integrace Romů, které bude koordinovat vývoj a provádění strategie, nebo případně se spolehnout na vhodné stávající administrativní struktury.

Member States are requested to prepare or revise their national Roma integration strategies and present them to the Commission by the end of December 2011. In spring 2012, ahead of the annual Roma Platform meeting, the Commission will assess these national strategies and report to the European Parliament and to the Council about progress.

Komise požaduje od členských států, aby připravily nebo přehodnotily své strategie integrace Romů a představily jí je do konce prosince 2011. Na jaře 2012 před výročním zasedáním Romské platformy Komise zhodnotí tyto vnitrostátní strategie a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku.

5. ACHIEVING CONCRETE RESULTS FOR ROMA PEOPLE

5. Dosahování konkrétních výsledků pro Romy

The implementation and success of national Roma integration strategies will very much depend on an effective and sufficient allocation of national resources. EU funding alone can certainly not solve the situation of Roma, but the Commission recalls that up to € 26.5 billion of EU funding is currently programmed to support Member States' efforts in the field of social inclusion, including to support efforts to help the Roma[37].

Provádění a úspěch vnitrostátních strategií integrace Romů bude ve velké míře záviset na účinném přidělení dostatečných prostředků z rozpočtů členských států. Financování z prostředků EU nemůže samo o sobě situaci Romů vyřešit, Komise však připomíná, že z prostředků EU je plánováno až 26,5 miliardy EUR na podporu úsilí členských států v oblasti sociálního začlenění, včetně úsilí vynakládaného na pomoc Romům[37].

In April 2010, the Commission[38] called on the Member States to ensure that existing EU financial instruments, and especially the Structural Funds and the European Agricultural Fund for Rural Development, were accessible to Roma. This approach was endorsed by the Council in June 2010[39]. However, most Member States currently do not make yet sufficient use of available EU funds to address the needs of the Roma.

V dubnu 2010 Komise[38] vyzvala členské státy, aby zajistily, že jsou stávající finanční nástroje EU, zejména strukturální fondy a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, přístupné Romům. Tento přístup byl přijat na zasedání Rady v červnu 2010[39]. Většina členských států však v současné době dostatečně nevyužívá dostupné finanční prostředky EU pro řešení potřeb Romů.

Making progress under the present programming period (2007-2013)…

Dosažení pokroku během současného programového období (2007–2013)…

- In order to overcome the weaknesses in the development of appropriate strategies and effective measures to implement them where they exist, Members States are invited to amend their operational programmes co-financed by Structural Funds and the European Agricultural Fund for Rural Development in order to better support Roma targeted projects, and to align them with their national Roma integration strategies.

- S cílem překonat nedostatky při vývoji vhodných strategií a účinných opatření na jejich provádění tam, kde již existují, Komise vyzývá členské státy, aby své operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova upravily tak, aby z nich mohly být lépe podpořeny projekty zaměřené na romskou populaci, a aby je sladily se svými vnitrostátními strategiemi integrace Romů.

- The Commission will examine with Member States changes to their operational programmes in order to address new needs, simplify delivery and speed up the implementation of priorities, including the use of the housing-related integrated approach foreseen in the European Regional Development Fund modified Regulation[40]. The Commission will swiftly examine requests for programme modifications that are in relation to the national Roma integration strategies.

- Komise s členskými státy přezkoumá změny jejich operačních programů, které mají za cíl řešit nové potřeby, zjednodušit uskutečňování a zrychlit provádění priorit, včetně zavedení integrovaného přístupu k bydlení podle pozměněného nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj[40]. Komise urychleně posoudí žádosti o změny programů, které souvisejí s vnitrostátními strategiemi integrace Romů.

- There are significant amounts of EU technical assistance at Member States' disposal (4% of all Structural Funds), out of which Member States on average had only used 31% of their planned allocations until late 2009. These amounts would be lost if not used. When designing their national Roma integration strategies, Member States should therefore make a greater use of EU technical assistance[41] to improve their management, monitoring and evaluation capacities also with regard to Roma-targeted projects. This instrument could also potentially be used by Member States to obtain the expertise of regional, national and international organisations in preparing, implementing and monitoring interventions.

- Členským státům jsou k dispozici značné částky v rámci technické pomoci EU (4 % všech strukturálních fondů), z nich členské státy do konce roku 2009 průměrně využily pouze 31 % prostředků plánovaných k přidělení. Pokud se tyto prostředky nevyužijí, budou ztraceny. Členské státy by při navrhování svých strategií integrace Romů měly více využívat technickou pomoc EU[41] na zlepšení svých kapacit řízení, kontroly a hodnocení také vzhledem k projektům zaměřeným na Romy. Tento nástroj by členské státy také mohly využít k získávání odborných znalostí od regionálních, vnitrostátních a mezinárodních organizací při přípravě, provádění a kontrole zásahů.

- To surmount capacity issues, such as lack of know-how and administrative capacity of managing authorities and the difficulties of combining funds to support integrated projects, the Commission invites Member States to consider entrusting the management and implementation of some parts of their programmes to intermediary bodies such as international organisations, regional development bodies, churches and religious organisations or communities as well as non-governmental organisations with proven experience in Roma integration and knowledge of actors on the ground[42]. In this respect, the network of the European Economic and Social Committee could be a useful tool[43].

- Na překonání kapacitních problémů, jako například nedostatek know-how, administrativní kapacity řídících orgánů nebo obtíží při kombinování zdrojů na podporu integrovaných projektů, Komise vyzývá členské státy, aby zvážily, zda by nebylo vhodné pověřit řízením a prováděním určité části programů zprostředkovatelské orgány, jako například mezinárodní organizace, subjekty regionálního rozvoje, církve a náboženské organizace či sdružení, jakož i nevládní organizace, které mají prokázanou zkušenost s integrací Romů a znají aktéry, kteří se v daném prostředí pohybují[42]. V tomto ohledu by mohla být užitečná síť Evropského hospodářského a sociálního výboru[43].

- Member States should also consider using the European Progress Microfinance Facility,[44] for which a total of € 100 million of EU funding is available for the period 2010-2013. The Commission estimates that this amount can be leveraged to more than € 500 million in microcredit over the coming eight years. Roma communities are one of the target groups of the instrument[45]. Giving Roma communities the opportunity to start autonomous productive activities could motivate people to actively participate in regular work, reduce benefit dependency and inspire future generations.

- Členské státy by rovněž měly zvážit využití evropského nástroje mikrofinancování Progress[44], který má na období 2010–2013 k dispozici celkem 100 milionů EUR z prostředků EU. Komise odhaduje, že tato částka může být navýšena na více než 500 milionů EUR v podobě mikroúvěrů v průběhu příštích osmi let. Romské komunity jsou jednou z cílových skupin tohoto nástroje[45]. Pokud by romské komunity dostaly příležitost zahájit autonomní výrobní činnosti, mohlo by to motivovat lidi k aktivní účasti na pravidelné práci, snížit závislost na sociálních dávkách a inspirovat další generace.

- When designing and implementing their national Roma integration strategies, Member States are encouraged to use the European Initiative on Social Innovation, which the Commission intends to launch in 2011 as set out in the Flagship Initiative "European Platform against Poverty and Social Exclusion". This innovation-based approach can contribute to improving the effectiveness of social inclusion policies.

- Komise podporuje členské státy v tom, aby při navrhování a provádění svých vnitrostátních strategií integrace Romů využívaly Evropskou iniciativu pro sociální inovace, kterou hodlá zahájit v roce 2011 jako součást své stěžejní iniciativy „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Tento přístup založený na inovaci může přispět ke zlepšení účinnosti politik sociálního začlenění.

…and beyond 2013

… a po roce 2013

As the national Roma integration strategies should cover the period 2011-2020, making best use of the funding that will be made available under the new Multi-annual Financial Framework (MFF) is important. The MFF will set out the way in which the future EU budget will support the objectives of Europe 2020.

Vnitrostátní strategie integrace Romů se vztahují na období 2011–2020, proto je důležité co nejlépe využít finančních prostředků, které budou uvolněny v rámci víceletého finančního rámce. Víceletý finanční rámec stanoví způsob, jakým bude budoucí rozpočet EU podporovat cíle strategie Evropa 2020.

From its inception, Europe 2020 strategy takes into account the situation of the Roma population[46]. Actions to support the integration of the Roma will be part of the relevant EU financial instruments, in particular cohesion policy funds. When preparing its proposals for the future cohesion policy regulatory framework, based on the orientations put forward in the Budget Review[47] and in the conclusions of the fifth Cohesion Report, the Commission will strive to address the current potential barriers to an effective use of cohesion policy funds to support Roma integration.

Již od svého vzniku bere strategie Evropa 2020 v potaz situaci romské populace[46]. Opatření na podporu integrace Romů budou součástí odpovídajících finančních nástrojů EU, zejména fondů politiky soudržnosti. Komise se bude při přípravě návrhů budoucího regulačního rámce politiky soudržnosti na základě směrů stanovených v přezkumu rozpočtu[47] a v závěrech páté zprávy o soudržnosti snažit řešit možné překážky, jež by mohly v současnosti bránit účinnému využívání fondů politiky soudržnosti na podporu integrace Romů.

It will be important to ensure that the investment priorities of the various funds that can be used in the area of social inclusion and fight against poverty underpin the implementation of the national reform programmes and the national Roma integration strategies. They should also set out the necessary pre-conditions for an effective and result-oriented support, including through better evaluation. In addition, the possibility to use positive incentives to redress inequalities will be explored. At the same time, simplifying procedures for the benefit of the programme users will be one of the main elements the Commission will take into account when preparing the future proposals. This is of particular importance for projects addressing Roma needs.

Bude důležité zajistit, aby investiční priority různých fondů, které mohou být využity v oblasti sociálního začlenění a boje proti chudobě, podpořily provádění národních programů reforem a vnitrostátních strategií integrace Romů. Měly by také stanovit předpoklady nutné pro účinnou a na výsledky zaměřenou podporu zahrnující také lepší hodnocení. Dále se prozkoumá možnost využití pozitivních podnětů na nápravu nerovností. Zároveň jedním z hlavních prvků, k nimž Komise přihlédne při přípravě dalších návrhů, bude zjednodušování postupů ve prospěch uživatelů programu. Tento prvek je zvláště důležitý u projektů, které řeší potřeby Romů.

6. PROMOTING ROMA INTEGRATION BEYOND THE EU: THE PARTICULAR SITUATION OF ENLARGEMENT COUNTRIES

6. PODPORA INTEGRACE ROMů ZA HRANICEMI EU: SPECIFICKÁ SITUACE V ZEMÍCH ÚčASTNÍCÍCH SE PROCESU ROZšIřOVÁNÍ

The Commission’s Enlargement Strategy[48] highlighted the precarious situation of many Roma in the Western Balkans and in Turkey. Their number is estimated at 3.8 million by the Council of Europe.

Strategie Komise pro rozšiřování[48] zdůrazňuje vážnou situaci mnoha Romů na západním Balkánu a v Turecku. Rada Evropy odhaduje jejich počet na 3,8 milionu.

Roma in enlargement countries face similar or even more serious problems than in many EU Member States: social exclusion, segregation and marginalisation leading to lack of education, chronic unemployment, limited access to healthcare, housing and essential services as well as widespread poverty. In addition, due to the wars in the Balkan region, many Roma families had to move as displaced persons to other countries in the region or to Western Europe. In Turkey, Roma groups are diverse, but a large proportion suffers from multi-dimensional social exclusion.

Romové v zemích účastnících se procesu rozšiřování se potýkají s podobnými nebo ještě závažnějšími problémy, jako Romové v mnoha členských státech: se sociálním vyloučením, segregací a marginalizací vedoucí k nedostatku vzdělání, chronickou nezaměstnaností, omezeným přístupem ke zdravotní péči, k bydlení a základním službám, jakož i obecně rozšířenou chudobou. Navíc v důsledku válek v oblasti Balkánu se mnoho romských rodin muselo přestěhovat jako vysídlené osoby do jiných zemí v tomto regionu nebo do západní Evropy. V Turecku jsou různé skupiny Romů, většina z nich však trpí vícenásobným sociálním vyloučením.

Lessons learned from past accessions suggest that promoting Roma integration requires an enhanced political commitment to Roma inclusion, the allocation of appropriate resources under the national budgets, better coordination with all relevant donors and a systematic evaluation and reinforced monitoring. The EU Roma integration goals are equally relevant to these countries. Their national Roma integration strategies and Action Plans (developed in most cases in the framework of the 2005-2015 Decade of Roma Inclusion) should be reviewed in line with these goals. Turkey has yet to adopt a national framework to address Roma inclusion.

Předchozí rozšíření umožnila získat zkušenosti, které ukazují, že podpora integrace Romů vyžaduje silný politický závazek k začleňování Romů, přidělení odpovídajících finančních prostředků v rámci rozpočtů jednotlivých států, lepší koordinaci s příslušnými dárci a systematické hodnocení a posílenou kontrolu. Cíle EU pro integraci Romů platí také pro tyto země. Jejich vnitrostátní strategie integrace Romů a akční plány (vypracované většinou v rámci Desetiletí začleňování Romů 2005–2015) by se měly přezkoumat v souladu s těmito cíli. Turecko musí nyní přijmout národní rámec pro začleňování Romů.

The Commission is committed to help, at regional and national level, the efforts of these countries to improve the social and economic inclusion of Roma through:

Komise hodlá těmto zemím pomoci na regionální a celostátní úrovni v jejich úsilí zlepšit sociální a ekonomické začlenění Romů prostřednictvím:

- improving the delivery of support under the Instrument on Pre-Accession Assistance towards a strategic and results oriented national and multi-beneficiary programming with a focus on a sector-wide approach for social development. The Commission is currently implementing or planning projects with a total value of more than €50 million which could also exclusively or partly benefit the Roma communities.

- lepší dostupnosti podpory v rámci nástroje předvstupní pomoci v zájmu dosažení strategického a na výsledky orientovaného programování určeného většímu počtu příjemců se zaměřením na celoodvětvový přístup k sociálnímu rozvoji. Komise nyní provádí nebo plánuje projekty s celkovou hodnotou více než 50 milionů EUR, jichž mohou částečně nebo plně využívat i romské komunity;

- strengthening the involvement of civil society by encouraging institutionalised dialogues with Roma representatives to become involved and take responsibility for policy formulation, implementation and monitoring on regional, national and local level.

- posílení zapojení občanské společnosti díky podpoře institucionalizovaných dialogů s představiteli Romů, aby se zapojili a převzali odpovědnost za formulování politik, jejich provádění a kontrolu na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

- close monitoring of the progress made by each country regarding the economic and social situation of Roma and annual presentation of its conclusions in the enlargement Progress Reports.

- podrobného sledování pokroku dosaženého každým státem, co se týče sociální a ekonomické situace Romů, a každoroční prezentace závěrů ve zprávách o procesu rozšíření.

7. EMPOWERING CIVIL SOCIETY: A STRONGER ROLE FOR THE EUROPEAN PLATFORM FOR ROMA INCLUSION

7. Posílení občanské společnosti: důležitější úloha evropské platformy pro začleňování Romů

THE EUROPEAN PLATFORM FOR ROMA INCLUSION [49] is a useful forum for debate and concerted actions of all relevant stakeholders: EU institutions, national governments, international organisations, academia and Roma civil society representatives. The Platform has significantly contributed to making both European and national policies more sensitive to Roma needs.

Evropská platforma pro začleňování Romů je užitečné fórum [49]pro diskuze a koordinované akce všech zúčastněných stran: orgánů EU, vlád členských států, mezinárodních organizací, odborníků a představitelů romské občanské společnosti. Platforma výrazně přispěla k tomu, že jsou evropské i vnitrostátní politiky citlivější k potřebám Romů.

The Commission is committed to playing a stronger role in the Platform and to reinforcing the Platform's role, building on past experience and by linking its work with the four priority areas of national Roma integration strategies.

Komise hodlá v platformě zastávat důležitější úlohu a posílit její význam. Bude se opírat o získané zkušenosti a propojí její práci se čtyřmi hlavními oblastmi vnitrostátních strategií integrace Romů.

Through the Platform, concerned stakeholders, especially representatives of the Roma communities, should have the possibility to play a role in the European Framework for National Roma Integration Strategies. The strengthened Platform can support Member States to find the relevant policy responses through the exchange of good practices and the discussion of approaches from international organisations with experience in promoting Roma inclusion. It will also provide the Commission with feedback on the results of national efforts on the ground through the voice of Roma civil society.

Prostřednictvím platformy budou mít zúčastněné strany, zejména představitelé Romů, možnost ovlivnit rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Posílená platforma může podpořit hledání patřičných politických odpovědí členských států prostřednictvím výměny osvědčených postupů a diskuzí o přístupech s mezinárodními organizacemi, které mají zkušenosti s podporou začleňování Romů. Komisi rovněž poskytne zpětnou vazbu o výsledcích úsilí členských států v podobě zpráv samotné romské občanské společnosti.

8. MEASURING PROGRESS: PUTTING IN PLACE A ROBUST MONITORING SYSTEM

8. Měření pokroku: zavedení důsledného kontrolního mechanismu

At present, it is difficult to obtain accurate, detailed and complete data on the situation of Roma in the Member States and to identify concrete measures put in place to tackle Roma exclusion and discrimination. It is not possible to assess whether such measures have given the expected results. It is therefore important to collect reliable data.

V současnosti je obtížné získat přesné, podrobné a úplné údaje ohledně situace Romů v členských státech a zjistit, jaké konkrétní opatření boje proti diskriminaci a vyloučení Romů zavedly. Není možné zhodnotit, zda tato opatření mají očekávané výsledky. Proto je nutné shromáždit spolehlivé údaje.

This is why it is necessary to put in place a robust monitoring mechanism with clear benchmarks which will ensure that tangible results are measured, that money directed to Roma integration has reached its final beneficiaries, that there is progress towards the achievement of the EU Roma integration goals and that national Roma integration strategies have been implemented.

Je tedy nutné zavést důsledný kontrolní mechanismus s jasnými měřítky, který zajistí, že se budou měřit konkrétní výsledky, že peníze určené na integraci Romů se skutečně dostanou ke konečným příjemcům, že bude docházet k pokroku v plnění cílů strategie EU pro integraci Romů a že se budou provádět vnitrostátní strategie integrace Romů.

The Commission will report annually to the European Parliament and to the Council on progress on the integration of the Roma population in Member States and on the achievement of the goals.

Komise bude podávat výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě o pokroku v integraci Romů v členských státech a o plnění stanovených cílů.

The Commission will do so by building on the Roma household survey pilot project carried out by the United Nations Development Programme in cooperation particularly with the World Bank and the Fundamental Rights Agency[50]. The Commission requests the Fundamental Rights Agency to expand this survey on Roma to all Member States and to run it regularly to measure progress on the ground. The Fundamental Rights Agency, working together with other relevant bodies, such as the European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, will collect data on the situation of Roma with respect to access to employment, education, healthcare and housing. Data collection will also be drawn from specific research funded by Socio-economic Sciences and Humanities Programme of the 7th Framework Programme. Throughout this process, the Commission, the Fundamental Rights Agency and other Union bodies will, in line with Article 4(2)TEU, respect the national identities of the Member States, inherent to their fundamental structures, political and constitutional, inclusive to their regional and self-government.

Komise se při tom bude opírat o výzkum romských domácností, který provádí jako pilotní projekt Rozvojový program OSN ve spolupráci zejména se Světovou bankou a s Agenturou EU pro základní práva[50]. Komise žádá Agenturu EU pro základní práva, aby tento výzkum rozšířila na Romy ve všech členských státech a aby ho prováděla pravidelně, což umožní měřit skutečný pokrok. Agentura EU pro základní práva ve spolupráci s dalšími příslušnými subjekty, jako je například Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, bude shromažďovat údaje o situaci Romů ohledně dostupnosti vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péče a bydlení. Údaje se budou rovněž shromažďovat z realizovaného výzkumu financovaného z programu pro sociálně-ekonomické a humanitní vědy sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Díky tomuto procesu bude Komise, Agentura EU pro základní práva a ostatní orgány EU v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU ctít národní identitu členských států, která spočívá v jejich základních politických a ústavních systémech, včetně místní a regionální samosprávy.

The Commission will also take into account ongoing work within the Open Method of Coordination in the field of social policies and other Member States contributions based on their own monitoring systems of Roma integration. The in-depth monitoring by Member States and stakeholders of the implementation of national Roma integration strategies is a sound method for enhancing transparency and accountability in order to ensure the most effective impacts of Roma integration.

Komise také přihlédne k probíhající práci v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální politiky a k dalším příspěvkům členských států založeným na jejich vlastních systémech kontroly integrace Romů. Hloubková kontrola provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, kterou budou uskutečňovat členské státy a zúčastněné strany, je správnou cestou pro zvýšení transparentnosti a odpovědnosti s cílem zajistit co nejúčinnější dopad na integraci Romů.

National reform programmes together with the monitoring and peer review process of the Europe 2020 strategy should be an additional source of information for assessing progress and giving guidance to Member States.

Národní programy reforem, kontroly a postupy hodnocení strategie Evropa 2020 by měly být dalším zdrojem informací pro hodnocení pokroku a měly by poskytnout členským státům další vodítko.

In order to get useful data in the long term, the Commission will also foster cooperation between national statistical offices and Eurostat so as to be able to identify methods to map the EU's least developed micro-regions, where the most marginalised groups live, and in particular Roma, as a first step. This territorial approach to data collection has a direct relevance to tackling Roma poverty and exclusion. In addition, the Fundamental Rights Agency should work with Member States to develop monitoring methods which can provide a comparative analysis of the situation of Roma across Europe.

Komise s cílem získat dlouhodobé užitečné údaje podpoří spolupráci mezi národními statistickými úřady a Eurostatem, aby bylo nejprve možné určit metody k mapování nejméně rozvinutých mikroregionů EU, kde žijí nejvíce marginalizované skupiny a zejména Romové. Tento teritoriální přístup sběru údajů se přímo týká boje proti chudobě a vyloučení Romů. Agentura Evropské unie pro základní práva by navíc měla spolupracovat s členskými státy na rozvoji kontrolních metod, které mohou poskytnout srovnávací analýzu situace Romů v celé Evropě.

9. CONCLUSION: 10 YEARS TO MAKE A DIFFERENCE

9. Závěr: deset let na provedení změn

This EU Framework for National Roma Integration Strategies provides the opportunity for joining forces at all levels (EU, national, regional) and with all stakeholders, including the Roma, to address one of the most serious social challenges in Europe: putting an end to the exclusion of Roma. It is complementary to the existing EU legislation and policies in the areas of non-discrimination, fundamental rights, the free movement of persons, and the rights of the child[51]. The framework spells out EU level goals for Roma integration to be achieved at national, regional and local level. Those ambitious goals will only be reached if there is a clear commitment from Member States and national, regional and local authorities coupled with involvement of Roma civil society organisations.

Tento rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů nabízí příležitost spojit síly na všech úrovních (EU, členské státy, regiony) a se všemi zúčastněnými stranami, včetně Romů, při řešení jednoho z nejzávažnějších sociálních problémů v Evropě: ukončit vyloučení Romů. Doplňuje stávající právní předpisy a politiky EU v oblasti nediskriminace, základních práv, volného pohybu osob a práv dítěte[51]. Rámec stanoví cíle integrace Romů na úrovni EU, jichž je třeba dosáhnout na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Těchto odvážných cílů bude moci dosáhnout, pouze pokud členské státy, vnitrostátní, regionální a místní orgány formulují jasný závazek a pokud budou zapojeny romské občanské organizace.

The Commission invites the European Parliament, the European Council, the Council, the Committee of the Regions and the European Social an Economic Committee to endorse the EU Framework for National Roma Integration Strategies. For over a decade, the EU institutions have been regularly calling on Member States and candidate countries to improve the social and economic integration of Roma. Now is the time to change good intentions into more concrete actions.

Komise vyzývá Evropský parlament, Evropskou radu, Radu, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby podpořily rámec pro vnitrostátní strategie integrace Romů. Evropské orgány již více než deset let pravidelně vyzývají členské státy a kandidátské země, aby zlepšily sociální a ekonomickou integraci Romů. Nastal čas změnit dobré úmysly v konkrétní akce.

Annex — Table elaborated on the basis of Council of Europe's data (http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_en.asp)

Příloha – Tabulka na základě údajů Rady Evropy (http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_en.asp)

Figures taken from a document prepared by the Council of Europe Roma and Travellers Division |

Číselné údaje převzaté z dokumentu odboru Rady Evropy pro Romy a Travellers |

(Non-EU Member States) |

(Státy mimo EU) |

Total in Europe | | | | |11.256.900 | | | |*under UNSCR 1244/99

Celkem v Evropě | | | | | 11 256,900 | | | |* podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244/99

[1] The term “Roma” is used – similarly to other political documents of the European Parliament and the European Council – as an umbrella which includes groups of people who have more or less similar cultural characteristics, such as Sinti, Travellers, Kalé, Gens du voyage, etc. whether sedentary or not; around 80% of Roma are estimated to be sedentary (SEC(2010)400).

[1] Výraz „Rom“ se zde obdobně jako v jiných dokumentech Evropského parlamentu a Evropské rady používá jako pojem zastřešující skupiny obyvatelstva s více méně podobnými kulturními zvyklostmi, jako jsou například Sinti, Travellers, Kalé, Gens du voyage atd., ať už se jedná o populaci usazenou, či nikoli. Odhaduje se, že zhruba 80 % Romů je usazených (SEK(2010) 400).

[2] COM(2010) 133, p.5.

[2] KOM(2010) 133, s. 5.

[3] Fundación Secretariado Gitano, Health and the Roma community, analysis of the situation in Europe , 2009. The study looks at Bulgaria, the Czech Republic, Greece, Portugal, Romania, Slovakia and Spain.

[3] Fundación Secretariado Gitano, Health and the Roma community, analysis of the situation in Europe (Zdraví a romská komunita, analýza situace v Evropě), 2009. Studie se zabývá situací v Bulharsku, České republice, Řecku, Portugalsku, Rumunsku, Slovensku a Španělsku.

[4] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, the Czech Republic, Romania and Serbia, September 2010.

[4] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, the Czech Republic, Romania and Serbia (Světová banka, Začleňování Romů: Ekonomická příležitost pro Bulharsko, Českou republiku, Rumunsko a Srbsko), září 2010.

[5] A Communication on a European Agenda for the Integration of Third-Country Nationals is foreseen in 2011.

[5] Sdělení o Evropském programu pro integraci státních příslušníků třetích zemí se plánuje na rok 2011.

[6] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, the Czech Republic, Romania and Serbia, September 2010.

[6] World Bank, Roma Inclusion: An Economic Opportunity for Bulgaria, the Czech Republic, Romania and Serbia (Světová banka, Začleňování Romů: Ekonomická příležitost pro Bulharsko, Českou republiku, Rumunsko a Srbsko), Září 2010.

[7] Treaty on the European Union, Article 2 and Charter of Fundamental Rights of the European Union, Article 21.

[7] Smlouva o Evropské unii, článek 2 a Listina základních práv Evropské unie, článek 21.

[8] COM(2010) 133, The social and economic integration of the Roma in Europe .

[8] Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě (KOM(2010) 133).

[9] Council Directive 2000/43/EC of 29 June 2000 implementing the principle of equal treatment between persons irrespective of racial or ethnic origin (OJ L 180, 19.7.2009).

[9] Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2009).

[10] COM(2010) 133, section 2.

[10] KOM(2010) 133, oddíl 2.

[11] The Commission Roma Task Force was created on 7 September 2010 to streamline, assess and benchmark the use (including the effectiveness) of EU funds by all Member States for Roma integration and identify underpinning deficiencies in the use of funds.

[11] Pracovní skupina pro integraci Romů byla vytvořena 7. září 2010 a jejím úkolem je zlepšit, posoudit a porovnat způsob (i účinnost), jak členské státy využívají prostředky EU ve prospěch integrace Romů, jakož i poukázat na základní nedostatky ve využívání těchto prostředků.

[12] See the estimates of the Council of Europe at http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp, which are included in the Annex to this Communication.

[12] Viz odhady Rady Evropy ( http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp ), které jsou zahrnuté do přílohy tohoto sdělení.

[13] Council Directive 2000/43/EC ( OJ L 180 19.7.2000).

[13] Směrnice Rady 2000/43/ES, Úř. věst. L 180, 19.7.2000.

[14] For example, the United Kingdom's local Traveller Education Support Services (TESS) is a tailored service to achieve equal access to education and equal educational outcomes for Traveller and Roma children. Another example is the JOBS for Roma project in Bulgaria which offers assistance for unemployed Roma and support for entrepreneurs. Other examples can be found in the Commission's report "Improving the tools for the social inclusion and non-discrimination of Roma in the EU", 2010. See also European Commission, "International perspectives on positive action measures", 2009.

[14] Například program Spojeného království Traveller Education Support Services (TESS) je na míru šitou službou, jejímž cílem je rovný přístup ke vzdělání a dosažení rovných výsledků ve vzdělávání romských dětí a dětí Travellerů. Dalším příkladem je bulharský projekt JOBS for Roma, který poskytuje pomoc nezaměstnaným a podporu podnikatelům. Další příklady jsou uvedeny ve zprávě Komise „Lepší nástroje pro sociální začlenění a nediskriminaci Romů v EU“, 2010. Viz rovněž dokument Evropské komise „Mezinárodní perspektivy pozitivních akčních opatření “, 2009.

[15] COM(2011) 11, Annual Growth Survey: advancing the EU's comprehensive response to the crisis.

[15] KOM(2011) 11, Roční analýza růstu: postup v rámci ucelené reakce Evropské unie na krizi.

[16] Out of seven flagship initiatives, the most relevant in this context are the European Platform against Poverty and Social Exclusion , An Agenda for New Skills and Jobs and the Innovation Union .

[16] Mezi sedmi stěžejními iniciativami jsou v této souvislosti nejvíce relevantní Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa a Unie inovací.

[17] As regards secondary education, the Roma attendance is about 10% as estimated on the basis of the Open Society Institute (OSI) Survey 2008 (data available for seven Member States).

[17] Podíl Romů na středních školách je podle odhadů Institutu pro otevřenou společnost (výzkum z roku 2008, údaje dostupné pro sedm členských států) pouze 10 %.

[18] Labour Force Survey, 2009 - http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/microdata/lfs

[18] Zjišťování pracovních sil, 2009 – http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/microdata/lfs

[19] Open Society Institute, International Comparative Data Set on Roma Education , 2008. Data on primary education is available for 6 Member States: Bulgaria, Hungary, Latvia, Lithuania, Romania, and Slovakia. 42% is the weighted average for these Member States.

[19] Open Society Institute, International Comparative Data Set on Roma Education (Institut pro otevřenou společnost, Mezinárodní srovnávací údaje o vzdělání Romů), 2008. Údaje o základním vzdělání jsou dostupné pro šest členských států: Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Rumunsko a Slovensko. Vážený průměr v těchto členských státech je 42 %.

[20] COM(2011) 66.

[20] KOM(2011) 66.

[21] Pilot project: "A Good Start: scaling-up access to quality services for young Roma children".

[21] Pilotní projekt: „Dobrý začátek: rozšíření přístupu ke kvalitním službám pro romské děti“.

[22] In this context, the potential use of innovative approaches such as ICT-based access to learning and skill acquisition should be actively explored.

[22] V této souvislosti by se mělo aktivně zkoumat využití inovačních přístupů, jako je učení a získávání dovedností založené na informačních technologiích.

[23] COM(2011) 11, Annex 3, Draft Joint Employment Report . See also Labour Force Survey, 2009: for 2009 the employment rate was 62.5% for women, 75.8% for men -http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=t2020_10

[23] KOM(2011) 11, příloha 3, Návrh Společné zprávy o zaměstnanosti. Viz také Evropský průzkum pracovních sil, 2009: v roce 2009 byla míra zaměstnanosti žen 62,5 % a míra zaměstnanosti mužů 75,8 % –http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=t2020_10

[24] World Bank, op.cit.

[24] World Bank, viz výše.

[25] Fundamental Rights Agency, European Union Minorities and Discrimination Survey, Main Results Report, 2009.

[25] Agentura Evropské unie pro základní práva, Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje, 2009.

[26] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/dataset?p_product_code=TSDPH100

[26] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/dataset?p_product_code=TSDPH100

[27] COM(2009) 567, Solidarity in Health: Reducing Health Inequalities in the EU . See also Fundación Secretariado Gitano, op cit. and Sepkowitz K, "Health of the World's Roma population", 2006, based on the situation in the Czech Republic, Ireland, Slovakia and Bulgaria.

[27] KOM(2009) 567, Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU. Rovněž viz výše Fundación Secretariado Gitano. Dále Sepkowitz K, Health of the World's Roma population (Zdravotní stav světové romské populace), 2006, na základě situace v České republice, Irsku, na Slovensku a v Bulharsku.

[28] Ratio of the number of deaths of children under one year of age during the year, to the number of live births in that year. Eurostat Data, 2009 -http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_minfind&lang=en

[28] Poměr počtu úmrtí dětí do jednoho roku života během tohoto prvního roku vůči počtu porodů živých dětí v daném roce. Eurostat Data, 2009 –http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_minfind&lang=en

[29] UNDP, The Roma in Central and Eastern Europe, Avoiding the Dependency Trap, 2003. Bulgaria, Romania, Slovakia, Hungary and the Czech Republic. Equality and Human Rights Commission, Inequalities Experienced by Gypsy and Traveller Communities: A review, 2009.

[29] Zpráva UNDP, The Roma in Central and Eastern Europe, Avoiding the Dependency Trap (Romové ve střední a východní Evropě, jak se vyhnout závislosti), 2003. Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Maďarsko a Česká republika. Equality and Human Rights Commission, Inequalities Experienced by Gypsy and Traveller Communities: A review (Přehledná zpráva o nerovnostech s nimiž se setkávají cikánské a kočovné (travellers) komunity), 2009.

[30] Fundamental Rights Agency, European Union Minorities and Discrimination Survey, Main Results Report, 2009.

[30] Agentura Evropské unie pro základní práva, Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje, 2009.

[31] Fundación Secretariado Gitano, op.cit. See also University of Sheffield, The Health Status of Gypsies and Travellers in England, 2004.

[31] Fundación Secretariado Gitano, viz výše. Viz také University of Sheffield, The Health Status of Gypsies and Travellers in England (Zdravotní stav cikánů a kočovníků (travellers) v Anglii), 2004.

[32] Eurostat data, 2002 - http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/8-21032006-AP/EN/8-21032006-AP-EN.PDF

[32] Údaje Eurostatu, 2002 – http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/8-21032006-AP/EN/8-21032006-AP-EN.PDF

[33] Fundamental Rights Agency, Housing conditions of Roma and Travellers in the European Union, Comparative Report, 2009.

[33] Fundamental Rights Agency, Housing conditions of Roma and Travellers in the European Union, Comparative Report (Podmínky bydlení Romů a kočovníků (travellers) v Evropské unii, Srovnávací zpráva), 2009.

[34] The Decade of Roma Inclusion 2005–2015 is an international initiative that brings together governments, international partner organisations and civil society, to accelerate progress towards Roma inclusion and review such progress in a transparent and quantifiable way. The twelve countries currently taking part in the Decade are Bulgaria, the Czech Republic, Hungary, Romania, Slovakia, Spain as well as Albania, Bosnia and Herzegovina, Croatia, FYROM, Montenegro and Serbia. Slovenia has observer status. The international partner organisations of the Decade are the World Bank, OSI, UNDP, Council of Europe, Council of Europe Development Bank, OSCE, ERIO, ERTF, ERRC, UN-HABITAT, UNHCR, and UNICEF.

[34] Desetiletí začleňování Romů 2005–2015 je mezinárodní iniciativou, která spojuje vlády, mezinárodní partnerské organizace a občanskou společnost, s cílem urychlit pokrok v integraci Romů a hodnotit tento pokrok jasným a kvantifikovatelným způsobem. V současnosti se této iniciativy účastní dvanáct zemí: Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko, jakož i Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora a Srbsko. Slovinsko má status pozorovatele. Mezi mezinárodní partnerské organizace patři Světová banka, OSI, UNDP, Rada Evropy, Rozvojová banka Rady Evropy, OBSE, ERIO, ERTF, ERRC, UN-HABITAT, UNHCR a UNICEF.

[35] See the estimates of the Council of Europe at http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp, which are included in the Annex to this Communication.

[35] Viz odhady Rady Evropy (http://www.coe.int/t/dg3/romatravellers/default_EN.asp), které jsou zahrnuté do přílohy tohoto sdělení.

[36] The 10 Common Basic Principles on Roma Inclusion were presented at the first Platform meeting on 24 April 2009. They were annexed to the Council conclusions of 8 June 2009. They comprise: 1) constructive, pragmatic and non-discriminatory policies 2) explicit but not exclusive targeting 3) inter-cultural approach 4) aiming for the mainstream 5) awareness of the gender dimension 6) transfer of evidence-based policies 7) use of EU instruments 8) involvement of regional and local authorities 9) involvement of civil society 10) active participation of Roma.

[36] Deset společných základních zásad týkajících se začleňování Romů bylo předloženo na prvním zasedání platformy dne 24. dubna 2009. Byly přiloženy k závěrům Rady ze dne 8. června 2009. Zahrnují: 1) konstruktivní, pragmatické a nediskriminační politiky, 2) jednoznačné, ale ne výlučné zaměření, 3) mezikulturní přístup 4) usilování o začlenění do většinové společnosti, 5) povědomí o genderovém rozměru, 6) převod politik vybudovaných na průkazném základě, 7) využívání nástrojů EU, 8) zapojení regionálních a místních orgánů, 9) zapojení občanské společnosti 10) aktivní účast Romů.

[37] For the European Social Fund, ¬ 9.6 billion have been allocated in the period 2007-2013 for measures targeting socio-economic inclusion of disadvantaged people

[37] V rámci Evropského sociálního fondu bylo pro období 2007–2013 přiděleno 9,6 miliard EUR na opatření zaměřená na socio-ekonomické začlenění znevýhodněného obyvatelstva (včetně marginalizovaných Romů) a 172 milionů EUR bylo výslovně přiděleno na opatření zacílená na integraci Romů. V případě Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) se předpokládá více než 16,8 miliardy EUR na sociální infrastrukturu.

[38] KOM(2010) 133.

[39] Závěry Rady ze dne 7. června 2010, 10058/10+COR 1.

[40] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 437/2010 (Úř. věst. L 132, 29.5.2010). Dne 9. února 2011 Komise vydala pokyny k provádění integrovaných zásahů v oblasti bydlení pro marginalizované skupiny v rámci EFRR, které schválil Výbor pro koordinaci fondů.

[41] KOM(2010) 110, Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013 a SEK(2010) 360 ukazují, že členské státy využily v průměru pouze 31 % přidělených prostředků na podporu přípravy, provádění a kontroly politiky soudržnosti.

[42] V souladu s články 42 a 43 nařízení Rady č. 1083/2006 o globálních grantech (Úř. věst. L 210, 31.7.2006).

[43] Evropský hospodářský a sociální výbor má síť vnitrostátních kontaktních míst v organizované občanské společnosti prostřednictvím národních hospodářských a sociálních rad a obdobných organizací.

[44] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010.

[45] Komise již podporuje například Kiútprogram, malý pilotní program určený romské komunitě v Maďarsku, který poskytuje relativně malé mikropůjčky.

[46] Integrované hlavní směry hospodářských politik a politik zaměstnanosti (č. 10) se výslovně zmiňují o Romech. Dále stěžejní iniciativa „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ naznačuje, jakým způsobem řešit integraci Romů v rámci celkové politiky boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Další hlavní směry politik zaměstnanosti podporují zaměstnatelnost způsobem, který napomáhá sociální a ekonomické integraci Romů.

[47] KOM(2010) 700: Přezkum rozpočtu EU .

[48] KOM(2010) 660, Strategie rozšiřování a hlavní výzvy v období 2010–2011 .

[49] První zasedání platformy proběhlo v roce 2009, na základě závěrů Rady ve složení pro obecné záležitosti ze dne 8. prosince 2008, která vyzvala Komisi, aby zorganizovala v rámci integrované Evropské platformy výměnu osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy v oblasti začleňování Romů, poskytla analytickou podporu a podpořila spolupráci mezi všemi stranami, jichž se tato oblast týká, včetně organizací zastupujících Romy. Závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti 15976/1/08 REV 1.

[50] Výzkum UNDP, spolufinancovaný GŘ REGIO a vyvinutý ve spolupráci s GŘ REGIO, Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA), Světovou bankou a Institutem pro otevřenou společnost (OSI) (jaro 2011, výsledky budou dostupné na podzim). Týká se jedenácti států (Bulharsko, Česká republika, Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko).

[51] KOM(2011) 60, Agenda EU v oblasti práv dítěte.