Opinion of the European Economic and Social Committee on "Iceland as a candidate country"

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Island jako kandidátská země

(exploratory opinion)

(průzkumné stanovisko)

(2011/C 54/02)

(2011/C 54/02)

Rapporteur: Ms Carr

Zpravodajka: paní Carr

By letter of April 28, 2010 Vice-President of the European Commission, Maroš Šefčovič and the member of the European Commission responsible for the enlargement process, Štefan Füle asked the EESC, under Article 304 of the Treaty on the Functioning of the European Union, to draw up an exploratory opinion on

Místopředseda Evropské komise Maroš ŠEFČOVIČ a evropský komisař pro rozšíření Štefan FŰLE, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, požádali dopisem ze dne 28. dubna 2010 EHSV o vypracování průzkumného stanoviska k tématu

Iceland as a candidate country.

Island jako kandidátská země.

The Section for External Relations, which was responsible for preparing the Committee's work on the subject, adopted its opinion on 27 October 2010

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 27. října 2010.

At its 467th plenary session, held on 8- 9 December 2010 (meeting of 9 December), the European Economic and Social Committee adopted the following opinion by 170 votes to one with no abstentions.

Na 467. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 8. a 9. prosince 2010 (jednání dne 9. prosince 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 170 hlasy pro, 1 hlas byl proti a nikdo se nezdržel hlasování.

1. Conclusions and Recommendations

1. Závěry a doporučení

1.1 At this point in time, as confirmed by the public hearing in Iceland in September 2010, there is a serious uphill struggle regarding the support of public opinion for Iceland’s EU membership application. While membership as such remains a debated issue, support for accession negotiations seems to have recently increased: 64 % prefer to continue the EU accession process, rather than withdraw the application. This is a considerable increase in support for the accession process as compared to earlier polls.

1.1 Veřejné slyšení konané na Islandu v září 2010 potvrdilo, že v současné době zde probíhá skutečně krušný boj ohledně podpory veřejnosti týkající se žádosti Islandu o členství v EU. Přestože je členství v EU i nadále velmi diskutovanou otázkou, podpora přístupových jednání se v nedávné době zvýšila – 64 % dotázaných si přeje pokračovat v přístupových jednáních o členství v EU, spíše než tuto žádost stáhnout. To představuje v porovnání s předchozími průzkumy značné zvýšení podpory přístupových jednání.

1.2 The Committee believes that it is time for pro-EU organisations to join the public debate to a greater extent to demonstrate the benefits of the EU membership to Iceland as well as to the EU. The EESC could take a lead and organise events focussing especially on the role of "various interests" organisations.

1.2 Výbor se domnívá, že přišla chvíle, aby se proevropské organizace více zapojily do veřejné diskuse a prokázaly, že členství v EU bude mít pro Island i pro EU pozitivní přínos. EHSV by mohl převzít vedoucí roli a pořádat akce zaměřující se především na úlohu organizací reprezentujících různé zájmy.

1.3 The EESC strongly supports Iceland’s membership of the EU and emphasises the importance of the participation of Icelandic civil society in the accession negotiations. The social partners have traditionally had a strong role in the Icelandic policy process and already have ties with the EESC and European umbrella organisations.

1.3 EHSV jednoznačně podporuje členství Islandu v EU a zdůrazňuje význam zapojení islandské občanské společnosti do přístupových jednání. Sociální partneři hrají tradičně významnou roli v politickém procesu na Islandu a mají již vytvořeny vazby na EHSV a evropské zastřešující organizace.

1.4 As well as the social partners, the Committee underlines the need for broader civil society participation from various interest groups. It is necessary to ensure a "civil dialogue" in addition to the more traditional social dialogue during the accession process.

1.4 Stejně jako sociální partneři klade Výbor důraz na potřebu širšího zapojení občanské společnosti z různých zájmových skupin. Během procesu přistoupení je kromě tradičnějšího sociálního dialogu potřeba zajistit i dialog občanský.

1.5 The Committee recommends that a Joint Consultative Committee be set up for Iceland as quickly as possible, as has been done for other pre-accession states. The Committee believes that this will be a useful mechanism for exchanging views and information between the civil societies of Iceland and the EU Member States, for expressing joint recommendations and opinions to the negotiating parties, and particularly for strengthening the role of Group III organisations during the membership negotiations.

1.5 Výbor doporučuje, aby byl pro Island co nejrychleji zřízen Smíšený poradní výbor, stejně jak tomu bylo v případě ostatních zemí před přistoupením. Výbor věří, že bude vhodným mechanismem pro výměnu názorů a informací mezi islandskou občanskou společností a členskými státy EU, k vyjadřování společných doporučení a stanovisek určených partnerům ve vyjednávání a zejména pro posílení úlohy organizací skupiny III během přístupových jednání.

1.6 Due to its high political and economic development and its participation in the European Economic Area (EEA), Iceland is generally well prepared to assume the obligations of EU membership (despite the breakdown of the Icelandic economy in the recent crisis), particularly in the fields covered by the EEA Agreement. The EESC also believes that, as an EU Member State, Iceland could contribute to the development of various EU policies, for example with respect to sustainable fisheries, renewable energy and the Arctic dimension. Currently Iceland does not have a seat in EU decision-making institutions.

1.6 Island je vzhledem ke svému vysokému politickému a hospodářskému rozvoji a členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) obecně dobře připraven na plnění závazků vyplývajících z členství v EU (navzdory selhání islandské ekonomiky v nedávné krizi), zejména v oblastech, na něž se vztahuje Dohoda o EHP. Výbor se též domnívá, že Island by jako členský stát EU mohl přispět k rozvoji různých politik EU, například orientovaných na udržitelný rybolov, obnovitelné zdroje energie a arktickou dimenzi. Island není v současnosti zastoupen v institucích EU s rozhodovací pravomocí.

1.7 Although Iceland has already implemented the substantial amount of the EU acquis, challenges remain in certain key areas, primarily fisheries and agriculture. The EESC emphasises that civil society groups in these areas must play a key role in the accession process. It is also necessary to involve other relevant groups in the accession process to support the Icelandic government in their task of negotiating the country's accession to the EU.

1.7 Přestože již Island uplatnil podstatnou část acquis EU, v některých klíčových oblastech, jako je rybolov a zemědělství, přetrvává řada problémů. EHSV zdůrazňuje, že skupiny občanské společnosti působící v těchto oblastech musí sehrát klíčovou roli během procesu přistoupení. Je rovněž nezbytné, aby byly do procesu přistoupení zapojeny další důležité skupiny s cílem podpořit islandskou vládu při přístupových jednáních.

1.8 There are some powerful CSOs that have already declared their opposition to Iceland’s membership bid. In such circumstances it is of the upmost importance that organisations positive towards membership start a public debate in the near future on the benefits of membership to Iceland as well as to the EU. The EESC believes that a broader debate at national and European levels would be beneficial, assisting organisations and the public in the process of forming their opinions through the democratic process, bearing in mind the consensual approach at the European level.

1.8 Některé vlivné organizace občanské společnosti již vyjádřily svůj nesouhlas se snahou Islandu stát se členským státem EU. Za těchto okolností je nadmíru důležité, aby organizace, jež se k přistoupení vyjádřily kladně, zahájily v brzké době veřejnou diskusi ohledně přínosu členství v EU pro Island i pro EU. EHSV se s přihlédnutím ke konsensuálnímu přístupu na evropské úrovni domnívá, že by bylo přínosné uspořádat širší diskusi na národní a evropské úrovni, a pomoci tak organizacím i veřejnosti s utvářením jejich názorů během tohoto demokratického procesu.

1.9 Negative public opinion in Iceland towards EU membership partly stems from the unresolved Icesave dispute. Therefore it is even more vital to engage civil society in a constructive dialogue over the question of EU membership. The EESC insists that the Icesave issue should be resolved outside the accession negotiations and must not be made into an obstacle in the way of Iceland’s accession process.

1.9 Negativní přístup islandské veřejnosti k členství v EU je částečně způsoben nevyřešeným sporem ohledně banky Icesave. Je tedy o to důležitější zapojit občanskou společnost do konstruktivního dialogu o otázce členství v EU. EHSV trvá na tom, že by tato kauza měla být vyřešena nezávisle na přístupových jednáních a že se nesmí stát překážkou v procesu přistoupení Islandu.

2. Current state of play

2. Současná situace

2.1 Iceland applied for EU membership in July 2009 and on 24 February 2010 the Commission issued a positive opinion on Iceland’s application. On 17 June 2010 the European Council decided to open accession negotiations and invited the Council to adopt a general Negotiating Framework. The decision was endorsed by the European Parliament on 28 June 2010. The first meeting of the Intergovernmental Conference took place on 27 July 2010.

2.1 Island požádal o členství v EU v červenci 2009 a dne 24. února 2010 vydala Komise k této žádosti kladné stanovisko. Dne 17. června 2010 rozhodla Evropská rada zahájit přístupová jednání a vyzvala Radu, aby přijala obecný rámec pro jednání. Evropský parlament schválil rozhodnutí dne 28. června 2010. První schůze mezivládní konference se konala dne 27. července 2010.

2.2 Iceland has already implemented a large portion of the EU acquis through the EEA Agreement and the Schengen Association Agreement; this will facilitate the screening process and subsequent chapter by chapter negotiations. However, challenges remain in some key areas such as agriculture, fisheries and monetary policy. The screening process has started and is scheduled to be concluded in June 2011.

2.2 Island již uplatnil velkou část acquis EU prostřednictvím Dohody o EHP a dohody o přidružení k schengenskému acquis. To usnadní proces prověřování a následující jednání o jednotlivých kapitolách. V některých klíčových oblastech, jako je zemědělství, rybolov a měnová politika, však přetrvává řada problémů. Proces prověřování byl zahájen a má být dokončen v červnu 2011.

2.3 Iceland complies fully with the political criteria for EU membership laid down by the Copenhagen European Council in 1993. It is a well developed representative democracy with strong institutions, an extensive system for the protection of fundamental and human rights and respect for the rule of law.

2.3 Island plně splňuje politická kritéria pro členství v EU stanovená Evropskou radou na zasedání v Kodani v roce 1993. Island je bohatě rozvinutou zastupitelskou demokracií se silnými institucemi, s rozsáhlým systémem ochrany základních a lidských práv, respektující zásady právního státu.

2.4 Its public administration is generally efficient and free from political interference. The recent financial turmoil has, however, been accompanied by political upheaval and a need for administrative reform. According to the Commission's opinion, the financial crisis has posed questions regarding potential conflicts of interests related to the close links between the political class and the business community, and further reforms will most likely be necessary. Public administration reform has already been initiated and has addressed some of the concerns raised by the Commission.

2.4 Jeho veřejná správa je obecně účinná a nezávislá na politickém vlivu. Nedávný finanční otřes však doprovázel politický zvrat, a vznikla tak potřeba administrativní reformy. Podle názoru Komise upozornila finanční krize na otázku možného střetu zájmů způsobeného úzkými vazbami mezi politickými a podnikatelskými kruhy. Z tohoto důvodu budou pravděpodobně potřebné další reformy. Reforma veřejné správy již byla zahájena a zabývala se některými výhradami vznesenými Komisí.

2.5 Despite the severe consequences of the economic crisis, Iceland is a functioning market economy and well able to cope with competitive pressures and market forces within the EU. To combat the crisis the Icelandic government has undertaken difficult austerity measures, proposed policies to diversify the economy and is hoping to return to positive growth by the end of 2010. The key aim of the current government is to rebalance the state budget by 2013 while creating jobs and promoting innovation to restore Iceland’s competitiveness by 2020.

2.5 Navzdory vážným následkům hospodářské krize je Island funkčním tržním hospodářstvím, jež je schopno dobře zvládat konkurenční tlaky a tržní síly v EU. Islandská vláda přijala v rámci boje s krizí náročná úsporná opatření, navrhla politiky k diverzifikaci hospodářství a doufá, že do konce roku 2010 opět nalezne pozitivní růst. Hlavním cílem současné vlády je nalézt rovnováhu veřejného rozpočtu do roku 2013 a zároveň vytvářet pracovní místa a podporovat inovaci pro obnovu konkurenceschopnosti Islandu do roku 2020.

2.6 Generally Iceland is seen as a natural candidate for membership; it has a well-developed democratic culture and a high level of alignment with the acquis, and could therefore complete the accession negotiations relatively fast, providing that it fully aligns its legislation with the acquis by the time of accession. If the negotiation process is successful and the Icelanders approve their country's membership in a referendum, Iceland would be the member state with the smallest population of some 317000 inhabitants.

2.6 Island je obecně považován za přirozeného kandidáta na členství v EU; má dobře rozvinutou demokratickou kulturu a vysokou míru souladu s acquis, a může tedy dokončit přístupová jednání relativně rychle za předpokladu, že do přistoupení plně sladí své právní předpisy s acquis. Pokud bude proces vyjednávání úspěšný a Islanďané schválí přistoupení k Unii v referendu, stane se Island členským státem s nejmenším počtem obyvatel (na Islandu žije přibližně 317000 osob).

2.7 After Iceland applied for membership ten negotiating groups were set up to take charge of the negotiations in different areas. The social partners and other key organisations are well represented and have seats in relevant groups. Although officials are responsible for the negotiations, the groups most affected have been invited to take part in the preparatory work of the negotiation teams and participate directly in the process.

2.7 Jakmile Island podal žádost o členství, bylo založeno deset vyjednávacích skupin odpovídajících za jednání v různých oblastech. Sociální partneři a další klíčové organizace jsou dobře zastoupeni a mají mandát v příslušných skupinách. Přestože jsou za vyjednávání odpovědní úředníci, byly pozvány skupiny, jichž se přistoupení nejvíce dotkne, aby se zúčastnily přípravných prací vyjednávacích týmů a přímo se zapojily do procesu.

2.8 It is the policy of the Icelandic government to fully involve civil society in the accession process. When the Foreign Affairs Committee of the Icelandic Parliament drafted its opinion on EU membership, civil society organisations, individuals and institutions were invited to submit comments, which were taken into account. The Committee's conclusions noted that an extensive consultation forum would be established where the EU, the status of the accession negotiations and Iceland’s negotiating positions in individual areas would be discussed.

2.8 Politikou islandské vlády je plně zapojit občanskou společnost do procesu přistoupení. Zahraniční výbor islandského parlamentu zohlednil při vypracovávání svého stanoviska k členství v EU připomínky organizací občanské společnosti, jednotlivců a institucí. Tento výbor ve svých závěrech uvedl, že bude zřízeno rozsáhlé konzultační fórum, v jehož rámci se bude diskutovat o stavu přístupových jednání a vyjednávacích pozicích Islandu v jednotlivých oblastech.

2.9 Despite all these positive signals regarding civil society involvement in the accession process, Iceland’s credibility has suffered within some EU member states due to the banking crisis and the Icesave dispute. The attitudes of Icelanders towards the EU are changeable. A Gallup poll in July 2010 showed that 60 % supported the withdrawal of the membership application but at the end of September another poll conducted by the newspaper Fréttablaðið showed that 64 % of respondents wanted the negotiations to be concluded so that the issue could be voted on in a referendum. While it is too early to say if the perception of the EU among Icelanders has changed, it is certain that there is an enormous demand for more factual information on the EU and EU membership. There seems to be mounting desire to learn more about the EU and the accession process in order to base future decisions on sound knowledge rather than myths and fears.

2.9 Přes všechny tyto pozitivní signály spočívající v zapojení občanské společnosti do procesu přistoupení, utrpěla důvěryhodnost Islandu v některých členských státech EU z důvodu bankovní krize a sporu ohledně Icesave. Postoj Islanďanů k EU je proměnlivý. Průzkum veřejného mínění organizace Gallup z července 2010 ukazuje, že 60 % obyvatel podporovalo stažení žádosti o členství v EU, avšak na konci září se podle jiného průzkumu deníku Fréttablaðið vyjádřilo 64 % dotázaných pro dokončení jednání, aby se o této otázce mohlo hlasovat v referendu. Je tedy obtížné stanovit, zda se postoj Islanďanů k EU změnil, avšak je jisté, že zde existuje vysoká poptávka po více faktických údajích o EU a členství v EU. Zdá se, že Islanďané si stále více přejí získat informace o EU a procesu přistoupení, aby mohli svá budoucí rozhodnutí zakládat spíše na solidních znalostech, než na výmyslech a obavách.

3. Relations with the EU

3. Vztahy s EU

3.1 Iceland has close ties with the European Union through the EEA Agreement that came into effect in 1994. The EEA Agreement provides for three EFTA States’ participation in the EU's Internal Market. After Iceland’s application for membership, the EU set up a representation in Iceland; previously Iceland was served from Oslo.

3.1 Island udržuje úzké vztahy s Evropskou unií prostřednictvím Dohody o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994. Dohoda o EHP zajišťuje třem státům Evropského sdružení volného obchodu účast na vnitřním trhu EU. Jakmile Island podal svoji žádost o členství, EU zřídila v této zemi své zastoupení. Do té doby spadal Island pod zastoupení v Oslu.

3.2 The EEA Agreement has required a high level of integration of the EU acquis into Iceland’s national legal system. Iceland has adopted most of the provisions relevant to the four freedoms. Few domestic policy sectors are unaffected by the EEA Agreement which, some might argue, entails a form of quasi-membership of the EU. The percentage of internal market legislation transposed into national legislation by July 2009 is at the same level as the average for EU Member States.

3.2 Dohoda o EHP požaduje vysokou míru sladění acquis EU s islandskými vnitrostátními právními předpisy. Island přijal většinu ustanovení týkajících se čtyř svobod. Existuje pouze několik oblastí domácí politiky, na něž se dohoda o EHP nevztahuje a někteří ji takřka přirovnávají k členství v EU. Procentní podíl právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, jež byly do července 2009 provedeny do vnitrostátních právních předpisů, dosáhl stejné úrovně, jako je průměr členských států EU.

3.3 Although Justice, Freedom and Security is not part of the EEA Agreement, Iceland has also participated in this policy area through the Schengen Association Agreement. When the Nordic EU Member States applied to join Schengen, they did so on the condition that a solution would be found to maintain the Nordic Passport Union with Iceland and Norway. The two countries have therefore applied the Schengen acquis since March 2001.

3.3 Přestože není svoboda, bezpečnost a právo součástí Dohody o EHP, Island se zapojil i do této politické oblasti prostřednictvím dohody o přidružení k schengenskému acquis. Severské členské státy EU požádaly o přistoupení k Schengenu s podmínkou, že bude nalezeno řešení pro zachování Severské pasové unie s Islandem a Norskem. Z tohoto důvodu tyto dvě země uplatňují schengenské acquis od března 2001.

3.4 Regarding participation in the EU decision-making process, the EEA Agreement mainly grants access to the Commission. According to Articles 99 and 100 of the EEA Agreement, EEA EFTA states can participate in the Commission's expert groups and the working groups of comitology committees. However, the EEA EFTA states do not have any formal access to the Council or to the European Parliament.

3.4 Pokud jde o zapojení do rozhodovacího procesu EU, Dohoda o EHP zprostředkovává zejména kontakty s Komisí. Podle článků 99 a 100 Dohody o EHP se mohou státy ESVO EHP zapojit do prací skupiny odborníků Komise a pracovních skupin komitologických výborů. Státy ESVO EHP však nemají žádné formální vztahy s Radou ani Evropským parlamentem.

3.5 Icelandic social partners participate in the EEA Joint Consultative Committee with the EESC. At a political level Iceland participates in the EEA Joint Parliamentary Committee. Together with Norway, Iceland also participates in informal pre-Council Nordic/Baltic meetings where it has the opportunity to try to get its views across.

3.5 Islandští sociální partneři jsou zapojeni do Smíšeného poradního výboru EHP s EHSV. Na politické úrovni se Island účastní Smíšeného parlamentního výboru EHP. Společně s Norskem se též zapojuje do neformálních schůzí mezi severskými a pobaltskými zeměmi před zasedáním Rady, během nichž se snaží prosadit své názory.

3.6 In addition to not having full participation in the EU decision-making process, the principal difference between Iceland’s status under the EEA Agreement and EU membership is that the EEA Agreement does not establish supranational institutions that have the power to enact laws that would be directly applicable in member states. Neither does the EEA Agreement entail conferral of judicial powers. At the same time EU membership would give Iceland representation in all EU institutions and decision-making bodies.

3.6 Kromě toho, že Island není plně zapojen do rozhodovacího procesu EU, je hlavním rozdílem mezi jeho postavením v rámci Dohody o EHP a členstvím v EU to, že Dohoda o EHP nezřizuje nadnárodní instituce oprávněné vydávat právní předpisy, které by měly přímou platnost v členských státech. Dohoda o EHP též nepočítá s přidělením soudních pravomocí. Zároveň by však členství v EU poskytlo Islandu zastoupení ve všech institucích a rozhodovacích orgánech EU.

3.7 Despite having close relations with the EU, Iceland has until recently opted to remain outside the Union. This stance is generally traced to a variety of factors, most prominently to the desire to retain national control over fisheries resources. The Common Agricultural Policy is also unpopular among Icelandic farmers, who fear competition from cheaper products from the mainland. Nationalistic discourse is strong in certain segments of the population in Iceland and some decision-makers have generally been unwilling to promote anything that could be seen as compromising the country's sovereignty. Iceland’s geographical isolation, its special security relationship with the United States during the Cold War years, the small size of its administration and the electoral system’s bias in favour of rural areas are also sometimes named as potential causes for Iceland’s policy towards the EU. Finally, the EEA Agreement has, until the financial crisis, generally been thought to serve Iceland’s interests sufficiently.

3.7 Přestože Island udržuje úzké vztahy s EU, až do nedávné doby si přál zůstat mimo Unii. Tento postoj obecně souvisel s různými faktory, zejména s požadavkem zachovat si vnitrostátní kontrolu nad rybolovnými zdroji. Společná zemědělská politika je též nepopulární mezi islandskými zemědělci, kteří se obávají konkurence levnějších výrobků z kontinentu. V některých skupinách islandské populace existují silné nacionalistické tendence a někteří vedoucí političtí činitelé měli obecně negativní přístup ke všemu, co by mohlo ohrozit svrchovanost této země. Někdy se uvádí, že politický postoj Islandu vůči EU je možno odůvodnit jeho zeměpisnou izolací, jeho úzkými vztahy se Spojenými státy v oblasti bezpečnosti během studené války, malou správní strukturou a volebním systémem upřednostňujícím venkovské oblasti. Dohoda o EHP až do vypuknutí finanční krize celkem dostatečně sloužila zájmům Islandu.

3.8 Despite the above-mentioned factors, large parts of the population have been in favour of closer ties with the EU through the years. The collapse of the Icelandic financial system in October 2008 led to a further shift of opinion in favour of EU membership and the adoption of the Euro. In July 2009, the Icelandic Parliament voted in favour of applying for EU membership. However, public opinion and political parties in Iceland remain divided over the issue.

3.8 Navzdory výše uvedeným faktorům byla v průběhu let velká část populace pro udržování úzkých vztahů s EU. Pád islandského finančního systému v říjnu 2008 vedl k dalšímu posunu tohoto názoru ve prospěch členství v EU a přijetí eura. V červenci 2009 hlasoval islandský parlament pro podání žádosti o členství v EU. Islandská veřejnost a politické strany však mají na tuto věc odlišné názory.

3.9 Iceland’s membership would benefit both the EU and Iceland. For the EU it would contribute to its geographical completeness, giving the EU a foothold in the Arctic and the possibility of participating in the Arctic Council. For Iceland the EU accession would strengthen its position in pursuing better forms of multilateral governance in the Arctic. Membership would also go some way to restoring Iceland’s international credibility and have a stabilising effect on its currency and economy as a whole. As an EU member, Iceland would have much to offer towards the Northern Dimension Policy, the development and harnessing of renewable energy resources and a greener economy in the EU.

3.9 Členství Islandu v EU by prospělo jak EU, tak i Islandu. Přispělo by k zeměpisné celistvosti EU, která by získala opěrný bod v oblasti Arktidy a možnost účastnit se Arktické rady. Pro Island by členství v EU znamenalo posílení jeho postavení při hledání lepších forem mnohostranné správy Arktidy. Členství by rovněž mohlo obnovit mezinárodní důvěryhodnost Islandu a mohlo by mít stabilizační efekt na jeho měnu a hospodářství jako celek. Island by jako členský stát EU mohl více přispět do politiky Severní dimenze, k rozvoji a využívání obnovitelných zdrojů energie a zelenější ekonomice v EU.

3.10 Various challenges remain as many important areas fall outside the scope of the EEA or Schengen cooperation. Some of these will most likely present some difficulties during negotiations. Fisheries and agriculture are likely to be particular sticking points and civil society organisations in these areas will play a key role in the accession process. The accession process should be a voluntary consensual two-ways process where neither party feels under obligation from the other to undertake commitments they are not ready to make.

3.10 Mnoho důležitých oblastí nespadá do pole působnosti EHP nebo schengenské spolupráce, a proto přetrvává řada problémů. Některé z těchto oblastí budou pravděpodobně během vyjednávání působit potíže. Rybolov a zemědělství budou se vší pravděpodobností velice citlivým bodem a organizace občanské společnosti působící v těchto oblastech sehrají během procesu přistoupení klíčovou roli. Proces přistoupení by měl být dobrovolný a konsensuální dvoustranný proces, v němž se ani jedna ze stran nebude cítit povinna vůči straně druhé přijímat závazky, jež nemůže splnit.

4. The socio-economic situation

4. Socioekonomická situace

4.1 Iceland’s economy has traditionally been mainly based on fisheries, and fisheries still account for nearly half of Iceland’s merchandise exports. More recently, aluminium production and tourism have also become important industries. In the 1990s Iceland began a process of economic deregulation, liberalisation and diversification, establishing a large financial sector. As a result of over-exposure, lack of sufficient financial sector supervision and the large size of the banks in comparison to the national economy, the Icelandic banking sector collapsed in the wake of the global financial crisis. The combined liabilities of the banks were over ten times larger than Iceland’s GDP [1]. This led to a deep recession with social as well as economic consequences.

4.1 Islandské hospodářství se tradičně zakládá především na rybolovu a rybolov stále představuje přibližně polovinu islandského vývozu zboží. V nedávné době se staly důležitými odvětvími i výroba hliníku a cestovní ruch. V devadesátých letech započal Island proces hospodářské deregulace, liberalizace a diverzifikace vytvořením velkého finančního sektoru. V důsledku nadměrné expozice, nedostatečného dohledu nad finančním sektorem a neúměrné velikosti bank v porovnání s národním hospodářstvím se islandský bankovní sektor zhroutil v návaznosti na celosvětovou finanční krizi. Celková pasíva bank představovala částku více než desetkrát vyšší než HDP Islandu [1]. To vedlo k hluboké recesi se sociálními a hospodářskými důsledky.

4.2 The Icelandic Krona depreciated significantly causing high inflation, unemployment increased, asset prices declined, a large number of companies faced bankruptcy and private consumption decreased. Taxes (capital, income, excise duties and VAT rates) have also been increased, a new three-tier personal income tax system has been introduced, and various benefits such as maternity/paternity leave and child support benefits have been lowered. Public expenditure on education and healthcare has also been cut. Many Icelandic households have suffered as they have lost a large portion of their savings and/or income. However, to alleviate the severity of the crisis extensive debt restructuring is on-going for individuals as well as for business. For individuals there is a special out-of-court debt restructuring framework for households in serious difficulties [2].

4.2 Došlo k výrazné devalvaci islandské koruny, což způsobilo vysokou inflaci, zvýšení nezaměstnanosti, pokles cen akcií, velké množství podniků se ocitlo před bankrotem a spotřeba domácností se snížila. Byly rovněž zvýšeny daně (z kapitálu, příjmu, spotřební daně a sazby DPH), byl zaveden nový třístupňový systém daně z příjmu fyzických osob a různé výhody, jako rodičovské dovolené a přídavky na děti, byly sníženy. Byly též omezeny veřejné výdaje na vzdělání a zdravotní péči. Mnoho islandských domácností se ocitlo v tíživé situaci, neboť přišlo o velkou část svých úspor nebo příjmů. Pro zmírnění závažnosti krize nicméně probíhá rozsáhlá restrukturalizace dluhu pro jednotlivce i podniky. Pro fyzické osoby existuje speciální mimosoudní rámec restrukturalizace dluhu zaměřený na domácnosti s vážnými problémy [2].

4.3 The level of government debt multiplied in the wake of the crisis. A large portion of this debt is due to Icesave obligations. According to the Deposit Guarantee Scheme Directive (94/19/EC) Iceland is responsible for reimbursing depositors up to EUR 20000 per account. Iceland has agreed to honour these obligations. However, the Icesave dispute that remains to be solved relates to the terms and conditions under which Iceland should repay the British and Dutch governments who have reimbursed their own depositors.

4.3 Míra veřejného zadlužení se v důsledku krize znásobila. Velkou část tohoto dluhu tvoří dluhopisy Icesave. Podle směrnice o systémech pojištění vkladů (94/19/ES) je Island odpovědný za odškodnění vkladatelů až do výše 20 000 eur na jeden účet. Island souhlasil se splněním těchto povinností. Spor ohledně banky Icesave, který stále není vyřešen, se však týká pravidel a podmínek, za nichž musí Island vyplatit britskou a nizozemskou vládu, které již odškodnily své vlastní vkladatele.

4.4 Iceland has invoked various measures in an effort to counter the crisis. The three main banks were nationalised, restructured and recapitalised. Balance of payments safeguards were implemented limiting international capital flows to prevent the outflow of foreign currency and further devaluation of the Icelandic Krona. The Central Bank began the gradual removal of these controls in October 2009. A new Ministry of Economic Affairs was established, the Central Bank's governance was changed and the role of the Financial Supervisory Authority was strengthened. The government also initiated a comprehensive investigation into the events that led to the crisis with the appointment of a Special Investigation Commission and a Special Prosecutor.

4.4 Island uplatnil různá opatření pro boj s krizí. Došlo ke zestátnění, restrukturalizaci a rekapitalizaci tří hlavních bank. Byly zavedeny záruky platební bilance omezující mezinárodní kapitálové toky s cílem zabránit odlivu cizí měny a další devalvaci islandské koruny. Centrální banka započala s postupným odstraňováním těchto kontrol v říjnu 2009. Bylo zřízeno nové ministerstvo hospodářství, bylo změněno vedení centrální banky a byla posílena role orgánu pro finanční dohled. Vláda též zahájila komplexní šetření o událostech, které stály na počátku krize, a zřídila zvláštní vyšetřovací komisi a úřad zvláštního prokurátora.

4.5 The government further sought the assistance of the international community, including the IMF. The IMF’s Stand-by Arrangement for Iceland is $2,1 billion and an additional $2,75 billion from the other Nordic countries, Poland and the Faroe Islands. The economic programme supported by the IMF entails measures aimed at stabilising the exchange rate and rebuilding confidence in monetary policy, revising fiscal policy and maintaining a manageable level of public sector debt, restructuring the financial sector and its regulatory framework and facilitating household and corporate debt restructuring. At the end of September 2010 the IMF approved its third review of Iceland’s Economic Recovery Programme.

4.5 Vláda pak požádala mezinárodní společenství a MMF o pomoc. Dohoda s MMF o pohotovostním úvěru poskytne Islandu 2,1 miliardy dolarů a dalších 2,75 miliard dolarů obdrží od ostatních severských zemí, Polska a Faerských ostrovů. Hospodářský program podporovaný MMF s sebou nese opatření zaměřená na stabilizaci směnného kursu a obnovení důvěry v měnovou politiku, kontrolu fiskální politiky a zachování udržitelné úrovně veřejného dluhu, restrukturalizaci finančního sektoru a jeho regulačního rámce, jakož i usnadnění restrukturalizace dluhu domácností a podniků. Na konci září 2010 schválil MMF třetí přezkum plánu hospodářské obnovy Islandu.

4.6 Iceland’s macroeconomic stabilisation is not yet complete and fiscal consolidation remains a key challenge. To strengthen the fiscal framework a 4-year fiscal consolidation plan was adopted. There are already signs of improvement. The IMF estimates that the economy should experience positive growth by the second half of 2010, sustained by Iceland’s strong economic fundamentals [2]. Inflation is decreasing and the exchange rate has been stabilised. The new commercial banks have been recapitalised and extensive reforms of financial market regulations have been completed. Unemployment rates have not reached predicted levels of over 10 %.

4.6 Makroekonomická stabilizace Islandu ještě není dokončena a klíčovým úkolem zůstává fiskální konsolidace. K posílení fiskálního rámce byl přijat čtyřletý plán fiskální konsolidace. Existují již určité známky zlepšení. MMF odhaduje, že ekonomika by díky silným hospodářským základům Islandu měla nalézt pozitivní růst v druhé polovině roku 2010 [2]. Inflace klesá a směnný kurs byl stabilizován. Došlo k rekapitalizaci nových komerčních bank a byly dokončeny rozsáhlé reformy regulace finančního trhu. Míra nezaměstnanosti nedosáhla očekávaných 10 % a více.

4.7 The social partners have played a key role in Iceland’s economic recovery plan. The government and social partners signed a "stability pact" in June 2009 and the 2010 budget reflects this agreement. The Pact’s aim was to ensure social consensus for the necessary adjustment measures, however, as it primarily involved the social partners, some civil society organisations felt excluded from this process. In March 2010 the Icelandic Confederation of Employers withdrew from the pact claiming breaches of the pact and the inability of the government to keep its promises.

4.7 Sociální partneři sehráli klíčovou roli v plánu hospodářské obnovy Islandu. Vláda a sociální partneři podepsali v červnu 2009 "pakt stability". Tato dohoda se odráží v rozpočtu na rok 2010. Cílem paktu bylo zajistit sociální konsensus pro nezbytná nápravná opatření, avšak vzhledem k tomu, že zapojil v prvé řadě sociální partnery, se některé organizace občanské společnosti cítily z tohoto procesu vyloučeny. V březnu 2010 Islandská konfederace práce z paktu vystoupila s tvrzením, že pakt byl porušen a že vláda nebyla schopna dodržet své sliby.

4.8 In the medium to long term Iceland has a relatively flexible labour market with high participation rates, a fairly young and well-educated working population and a robust resource base including rich fishing grounds and vast renewable energy sources. Therefore, it is likely that in time Iceland will recover fully from the current economic setbacks. Furthermore, the European Commission believes that if Iceland aligns with the acquis in the area of economic and monetary policy its participation in Economic and Monetary Union should not pose major problems.

4.8 Ve střednědobém až dlouhodobém výhledu má Island relativně pružný trh práce, vysokou míru zapojení, poměrně mladé a dobře vzdělané pracující obyvatelstvo a silnou základnu zdrojů, včetně bohatých lovišť ryb a rozsáhlých obnovitelných zdrojů energie. Je tedy pravděpodobné, že Island se v budoucnu zcela vymaní ze současných ekonomických potíží. Evropská komise se též domnívá, že pokud Island sladí své právní předpisy s acquis v oblasti hospodářské a měnové politiky, jeho účast v hospodářské a měnové unii by neměla působit výraznější problémy.

5. Civil society in Iceland

5. Občanská společnost na Islandu

5.1 Iceland has a long history of active civil society participation. Due in particular to the small size of Icelandic society, interest groups have very close and often personal ties with the government and have actively participated in the policy process. Indeed some interest groups such as farmers’ and fisheries’ associations and trade unions have traditionally had very close links with particular political parties.

5.1 Aktivní zapojení občanské společnosti má na Islandu dlouholetou tradici. Vzhledem k malému počtu obyvatel Islandu mají zájmové skupiny velice úzké a často i osobní vazby s vládou a jsou aktivně zapojeny do politického procesu. Některé zájmové skupiny jako sdružení a odbory zemědělců a rybářů jsou tradičně velice úzce napojeny na určité politické strany.

5.2 To counterbalance the limitations of a small administration the Icelandic government works closely with Icelandic interest groups that are active at EU level, and often relies on them to gather information and increase awareness of Icelandic concerns in Brussels. However, the interest groups play a larger role in terms of information gathering and strategy building rather than in influencing EU policy, except in areas of social policy, where the social partners are particularly active and have direct access to the policy formulation process.

5.2 Aby islandská vláda vyvážila omezení vyplývající z malé veřejné správy, úzce spolupracuje s islandskými zájmovými skupinami, které aktivně působí na úrovni EU, a často se na ně obrací s cílem získat informace a zvýšit informovanost o islandských zájmech v Bruselu. Zájmové skupiny nicméně hrají důležitější roli spíše při sběru informací a hledání nových strategií, než při ovlivňování politik EU, s výjimkou oblastí sociální politiky, kde jsou sociální partneři zvláště aktivní a mají přímý přístup k procesu formulace politik.

5.3 According to Art 74 of the Constitution, as in other Nordic countries, all kinds of associations may be formed without prior permission and may not be dissolved by administrative decision. Associations must register with the office of the National Registrar to obtain a national registration number for tax purposes and must have a registered address. Trade union activities are regulated by the Act of Trade Unions and Industrial Disputes.

5.3 Stejně jako v ostatních severských zemích lze podle článku 74 islandské ústavy zakládat různé typy sdružení bez předchozího povolení a tato sdružení poté nemohou být na základě správního rozhodnutí rozpuštěna. Všechna sdružení se musí zaregistrovat ve státním rejstříku, aby obdržela vnitrostátní registrační číslo pro daňové účely, a musí mít registrovanou adresu. Činnost odborů je regulována zákonem o odborových organizacích a pracovních sporech.

5.4 Many Icelandic organisations have long-standing and strong affinities with their Nordic counterparts. Such ties could help the Icelandic organisations to exchange best practices and learn from the experience of their partner organisations during the period of their country's accession to the EU.

5.4 Mnoho islandských organizací udržuje již dlouhou dobu úzké vztahy se svými severskými protějšky. Takové vazby by mohly islandským organizacím usnadnit výměnu osvědčených postupů a umožnit jim čerpat ze zkušeností těchto partnerských organizací v období přístupových jednání.

5.5 However, the public hearing with civil society organisations in Iceland indicated that compared to the social partner organisations the other CSOs are predominantly inward looking. Through closer cooperation it should be possible to convince them to take a broader view of their role within Iceland, especially in relation to their role in the EU accession process, and it should also be possible for the EU organisations to learn from their Icelandic counterparts.

5.5 Veřejné slyšení s organizacemi občanské společnosti na Islandu však prokázalo, že tyto organizace jsou v porovnání s organizacemi sociálních partnerů převážně zaměřeny samy na sebe. Mělo by být možné je prostřednictvím užší spolupráce přesvědčit, aby se více zajímaly o svoji roli v islandské společnosti, zejména vzhledem k přístupovým jednáním. Rovněž by mělo být umožněno, aby se organizace EU učily též od svých islandských protějšků.

5.6 Iceland has applied the Nordic economic and social model, which is characterised by a large welfare state with generous benefit levels. The social partners on both sides of the labour market actively engage in social dialogue with the aim of exchanging information and resolving various important social and economic issues. Social regulations are generally defined in collective agreements rather than by law.

5.6 Island převzal severský hospodářský a sociální model, jejž charakterizuje štědrý sociální stát s vysokou úrovní dávek. Sociální partneři z obou stran pracovního trhu jsou aktivně zapojeni do sociálního dialogu, aby si mohli vyměňovat informace a řešit různé důležité sociální a hospodářské otázky. Sociální předpisy jsou většinou stanoveny kolektivní smlouvou, spíše než zákonem.

5.7 In Iceland developments largely mirrored those of the neighbouring Nordic countries, with increases in public spending. Urbanisation and changes in the structure of society led to the formation of various interest groups, primarily trade unions, cooperatives and farmers’ associations. In the early years, interest groups were few but powerful and had close ties to particular political parties that served their interests.

5.7 Rozvoj Islandu, který z velké části odráží rozvoj v sousedních severských zemích, se vyznačuje zvýšením veřejných výdajů. Urbanizace a změny ve složení společnosti vedly k vytvoření různých zájmových skupin, především odborů, družstev a sdružení zemědělců. Ze začátku nebylo zájmových skupin mnoho, avšak měly velký vliv a byly úzce spjaty s určitými politickými stranami, které sloužily jejich zájmům.

5.8 In the latter half of the 20th Century the number of groups grew as society became more diverse. With increasing diversity, the ties between particular political parties and powerful interest groups have been weakened. However, in a small society such as Iceland the channels between civil society and government are inevitably short.

5.8 V druhé polovině 20. století, kdy se společnost stala různorodější, se počet skupin zvýšil. S rostoucí diversifikací došlo k oslabení vazeb mezi určitými politickými stranami a mocnými zájmovými skupinami. Tomuto propojení mezi občanskou společností a vládou se však v tak malých společnostech, jako je Island, nelze vyhnout.

5.9 While the Icelandic model is in many ways similar to that of its Nordic counterparts, it differs from the mainstream Nordic model in a few respects. Developments in Iceland were slower and welfare spending has traditionally been lower in Iceland than in the other Nordic countries. The policies of liberalisation and privatisation were prominent in the 1990s and in the wake of the financial crash the welfare system has been cut substantially. However, in the Nordic states, the welfare model is generally embraced by parties on the left and right of the political spectrum, and this is also true in Iceland despite the political scene being characterised predominantly by centre-right coalitions. The social partners have played a key role in the policy process.

5.9 Ačkoli se islandský model v mnoha věcech podobá modelu ostatních severských států, existuje i několik odlišností. Rozvoj Islandu byl pomalejší a sociální výdaje zde byly tradičně nižší než v ostatních severských zemích. Politiky liberalizace a privatizace měly velkou váhu v 90. letech. V důsledku finančního zhroucení byl z velké části omezen sociální systém. V severských státech však má sociální model většinou podporu pravé i levé části politického spektra a to platí i pro Island, přestože zde jsou pro politickou scénu typické převážně středopravé koalice. Sociální partneři sehráli klíčovou roli v politickém procesu.

5.10 The results of the public hearing indicated that civil society in Iceland is split on the question of EU membership. In particular, fisheries and farmers associations are opposed to EU membership while organisations such as the Confederation of Labour and the Federation of Industries are in favour. Many organisations in Iceland are also neutral on the question. While democracy is extremely strong in Iceland the representation of the broader civil society organisations is relatively weak and this leads to a less balanced voice from civil society.

5.10 Výsledky veřejného slyšení ukázaly, že islandská občanské společnost je v otázce členství v EU rozdělena. Proti členství v EU se staví zejména sdružení rybářů a zemědělců, zatímco organizace jako konfederace práce a federace průmyslu se vyjádřily pozitivně. Mnoho islandských organizací zaujalo k této otázce neutrální postoj. Zatímco demokracie je na Islandu velice dobře zakořeněna, zastoupení organizací širší občanské společnosti je poměrně slabé, a to způsobuje poněkud nevyvážené zohlednění názorů občanské společnosti.

6. Key organisations and their position in the EU debate

6. Klíčové organizace a jejich pozice v diskusi o EU

6.1 Social partners

6.1 Sociální partneři

6.1.1 The Icelandic Confederation of Labour (ASI) is the main trade union organisation in Iceland, representing general workers, office and retail workers, seamen, construction and industrial workers, electrical workers and various other professions in the private sector and part of the public sector, although most public sector employees are represented by the Federation of State and Municipal Employees (BSRB). Both organisations are members of the ETUC. A third central organisation, Association of Academics (BHM), organises employees with university degrees both in public and private sector.

6.1.1 Islandská konfederace práce (ASI) je hlavní odborovou organizací na Islandu. Zastupuje dělníky, administrativní pracovníky, zaměstnance maloobchodu, námořníky, zaměstnance z oblasti stavebnictví a průmyslu, elektrikáře a další povolání ze soukromého a z části též veřejného sektoru. Většinu zaměstnanců veřejného sektoru však zastupuje Svaz státních a obecních zaměstnanců (BSRB). Obě organizace jsou členem EKOS. Třetí centrální organizací je Sdružení akademiků (BHM), které zastupuje zaměstnance s vysokoškolským diplomem z veřejného i soukromého sektoru.

6.1.2 ASI's counterpart on the management side, and a member of BUSINESSEUROPE, is the Icelandic Confederation of Employers (SA). SA has eight member associations in diverse areas such as energy, tourism, finance and fisheries. These two organisations play a key role in the coordination of policies in the fields of employment, social affairs, environment and the labour market. Another organisation active at EU level and also belonging to BUSINESSEUROPE is the Federation of Icelandic Industries (SI). SI is a member of SA.

6.1.2 Islandská konfederace zaměstnavatelů je členem BUSINESSEUROPE a doplňuje konfederaci práce na úrovni vedení. Konfederace zaměstnavatelů má osm členských sdružení v různých oblastech, jako je energetika, cestovní ruch, finance a rybolov. Tyto dvě organizace hrají klíčovou roli při koordinaci politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, životního prostředí a pracovního trhu. Další organizací, jež je aktivní na úrovni EU a která je též členem BUSINESSEUROPE, je Federace islandského průmyslu (SI). Federace islandského průmyslu je také členem Islandské konfederace zaměstnavatelů.

6.1.3 The Confederations of Employers and Labour participate in a number of committees and on the boards of public bodies where they protect the interests of their respective members during the preparation and implementation of legislation, e.g. Administration of Occupational Safety and Health in Iceland, the Equal Status Council, the Science and Technology Council. They are also in close contact with the government when it comes to preparing and renewing wage contracts. The social partners work in close collaboration regarding common interests in the fields of equality and work protection and information dissemination.

6.1.3 Konfederace zaměstnavatelů a konfederace práce jsou zapojeny do mnoha výborů a vedení veřejných orgánů a hájí zájmy svých členů během přípravy a provádění právních předpisů, např. v islandském Úřadu pro bezpečnost a zdraví při práci, v Radě pro rovné postavení a Radě pro vědu a techniku. Mají též těsné kontakty s vládou v souvislosti s přípravou a obnovou mzdových dohod. Sociální partneři úzce spolupracují, pokud jde o společné zájmy v oblasti rovného postavení, ochrany zdraví při práci a předávání informací.

6.1.4 The social partners in Iceland are already fairly well integrated into the EU policy process. They follow the EU legislative procedure closely, as EU policies adopted through the EEA Agreement impact on them.

6.1.4 Islandští sociální partneři jsou již celkem dobře začleněni do politického procesu EU. Pečlivě sledují legislativní postup EU, jelikož politiky uplatňované v rámci Dohody o EHP je přímo ovlivňují.

6.1.5 Representatives from labour and employers organisations in the EFTA states have links with the EESC through the EEA CC, which is part of the EEA institutional set-up. This forum serves as a link between the social partners in the EFTA states and civil society organisations in the EU. Unlike the EESC, members of the EFTA CC include only trade unions and employers’ organisations. This is a certain limitation as it does not encompass civil dialogue as a whole.

6.1.5 Zástupci odborových a zaměstnavatelských organizací států ESVO jsou v kontaktu s EHSV prostřednictvím poradního výboru EHP, který je součástí institucionální struktury EHP. Toto fórum spojuje sociální partnery ve státech ESVO a organizace občanské společnosti v EU. Na rozdíl od EHSV je poradní výbor EHP složen pouze z odborů a zaměstnavatelských organizací. To je do jisté míry omezující, neboť občanský dialog není zastoupen v celé své šíři.

6.1.6 The social partners in Iceland have generally been fairly positive towards European integration, although opinions are divided. ASI was originally sceptical of Iceland’s membership of the EEA but revised its policy in 2000 having found the EEA to bring various benefits for Icelandic workers. ASI is now in favour of EU membership negotiations and the adoption of the Euro as it believes the interests of the Icelandic labour force and the general stability of the economy will be best guaranteed through full integration with the EU. It does, however, note that during the accession negotiations emphasis should be placed on maintaining full control over Iceland’s exclusive economic zone with respect to fisheries and that support for Icelandic agriculture should be guaranteed. BSRB, representing public sector employees, has not formed an official view on membership, although it welcomes open discussions related to the negotiations.

6.1.6 Sociální partneři na Islandu měli většinou spíše pozitivní přístup k evropské integraci, přestože se názory na tuto otázku liší. Islandská konfederace práce se původně stavěla k členství v EHP skepticky, avšak v roce 2000 změnila svoji politiku, neboť pochopila, že EHP přináší islandským zaměstnancům mnohé výhody. Islandská konfederace práce nyní podporuje přístupová jednání a přijetí eura, neboť se domnívá, že plné začlenění do EU umožní lépe zaručit zájmy islandské pracovní síly a všeobecnou stabilitu hospodářství. Upozorňuje však, že během přístupových jednání je třeba klást důraz na zachování plné kontroly nad výlučnou ekonomickou zónou Islandu s ohledem na rybolov a zaručit podporu islandského zemědělství. Svaz státních a obecních zaměstnanců, jenž zastupuje zaměstnance z veřejného sektoru, se ještě k členství oficiálně nevyjádřil, přestože vítá otevřenou diskusi ohledně přístupových jednání.

6.1.7 On the employers’ side, SA aims to follow the membership talks closely but has adopted a neutral stance on EU membership as its member associations are split on the issue. SI, for example, is in favour of membership, arguing that the Icelandic economy is unstable due to the fluctuating value of the currency and that integration with the EU and adoption of the Euro would enhance competitiveness and lead to better working conditions for Icelandic industries.

6.1.7 Pokud jde o zaměstnavatele, Islandská konfederace zaměstnavatelů se snaží pozorně sledovat přístupová jednání, avšak k členství v EU zaujala neutrální postoj, neboť její členská sdružení nejsou v této věci zajedno. K členství se staví pozitivně například Federace islandského průmyslu a uvádí, že islandské hospodářství není z důvodu výkyvů hodnoty měny stabilní a že začlenění do EU a přijetí eura by zvýšilo konkurenceschopnost a vedlo by k lepším pracovním podmínkám v islandském průmyslu.

6.2 Fisheries sector

6.2 Odvětví rybolovu

6.2.1 The Federations of Fishing Vessel Owners (LIU) and Fish Processing Plants, on the other hand, strongly oppose EU membership. Those who have a stake in the fishing industry are reluctant to join the Common Fisheries Policy (CFP) as it would allow foreign investment in the sector and mean that the total allowable catch quotas in Iceland’s 200 mile Exclusive Economic Zone would be determined in Brussels. Although as a member state Iceland would fully participate in the decision making process the CSO representatives believe that due to its size Iceland would not be able to sufficiently influence decision at EU level. Iceland would also relinquish its right to conclude its own agreements with third countries regarding fishing of straddling stocks which comprise 30 % of Iceland’s catches. LIU argues that discards and over-fishing are serious problems in the EU while in Iceland the fisheries sector is profitable. Furthermore, there is no guarantee that the principle of relative stability will be maintained in the EU.

6.2.1 Federace majitelů rybářských plavidel (LIU) a závodů na zpracování ryb se na druhé straně staví otevřeně proti členství v EU. Ti, kteří jsou zapojeni do odvětví rybolovu, se staví neochotně k uplatnění společné rybářské politiky, která by zpřístupnila toto odvětví zahraničním investicím a vedla by k tomu, že celkové přípustné kvóty odlovu ve 200mílové výlučné ekonomické zóně Islandu by určoval Brusel. I když by se Island jako členský stát plně účastnil procesu rozhodování, zástupci organizací občanské společnosti jsou přesvědčeni, že Island by vzhledem k své velikosti nebyl schopen dostatečně ovlivňovat rozhodnutí na úrovni EU. Island by se tak rovněž vzdal svého práva uzavírat vlastní dohody se třetími zeměmi ohledně rybolovu tažných populací, který představuje 30 % odlovu na Islandu. Federace majitelů rybářských plavidel argumentuje tím, že v EU jsou vážnými problémy výměty a nadměrný rybolov, zatímco na Islandu je odvětví rybolovu ziskové. Navíc neexistuje záruka, že zásada relativní stability bude v EU zachována.

6.2.2 However, in August 2010 the chairman of LIU said on Iceland Radio RÚV that Iceland must continue its EU accession talks and "the best deal possible" must be sought in the talks, and that it made no sense to withdraw the EU application at this stage.

6.2.2 V srpnu 2010 však předseda Federace majitelů rybářských plavidel v islandském rádiu RÚV prohlásil, že Island musí pokračovat v přístupových jednáních a usilovat o co nejvýhodnější dohodu a že by v této fázi nemělo žádný smysl tuto žádost stáhnout.

6.2.3 Finally, Iceland’s resumption of commercial whaling in 2006 is likely to be a thorny issue as it contradicts EU policy and, if a solution is not found, could become a serious obstacle on the way to Iceland’s accession.

6.2.3 V neposlední řadě je skutečně palčivým problémem obnovení komerčního lovu velryb, ke kterému na Islandu došlo v roce 2006, neboť je v rozporu s politikou EU. Pokud nebude nalezeno řešení, mohl by se tento problém stát skutečnou překážkou v přistoupení Islandu k EU.

6.2.4 The CFP is currently under review. Foreseeable changes will most likely bring it closer to the Icelandic model. Nevertheless Iceland’s membership negotiations would be based on the current acquis and so there are various potential points of conflict. Fisheries will most likely be the most important issue in Iceland’s accession negotiations. The fisheries lobby is highly influential in the policy process and is likely to play a key role in the debate over EU membership as the per capita income from fisheries in Iceland is far greater than in any EU Member State.

6.2.4 Společná rybářská politika je v současnosti předmětem přezkumu. Očekávané změny ji pravděpodobně přiblíží islandskému modelu. Přístupová jednání s Islandem se nicméně budou zakládat na stávajícím acquis, a z tohoto důvodu lze očekávat určitý střet zájmů. Rybolov bude s největší pravděpodobností nejdůležitější problematikou v přístupových jednáních s Islandem. Rybářské lobby má v politickém procesu velký vliv a bude hrát pravděpodobně klíčovou roli v diskusi o členství v EU, jelikož příjem z rybolovu na obyvatele je na Islandu daleko vyšší než v ostatních členských státech EU.

6.3 Agriculture sector

6.3 Odvětví zemědělství

6.3.1 Another organisation that has a long history of political participation is the Farmers’ Association. Farmers have traditionally been a strong force in Iceland with close ties to government, although their influence has weakened over the years as the sector has decreased in size. Like LIU, the Farmers’ Association follows the EU legislative procedure closely. The Farmers’ Association is a partner organisation of COPA/COCEGA and therefore its participation there is limited to a certain extent. This European umbrella organisation focuses mainly on EU related matters.

6.3.1 Další organizací, jež má dlouholetou zkušenost s účastí v politickém životě, je Sdružení zemědělců. Zemědělci byli na Islandu vždy hojně zastoupeni a byli úzce spjati s vládou, přestože v posledních letech jejich vliv zeslábl, zároveň s velikostí tohoto odvětví. Podobně jako Federace majitelů rybářských plavidel toto sdružení pečlivě sleduje legislativní postup EU. Sdružení zemědělců je jednou z partnerských organizací COPA/COCEGA, a proto je jeho účast do určité míry omezena, neboť se tato evropská zastřešující organizace zaměřuje především na otázky spojené s EU.

6.3.2 The Farmers’ Association strongly opposes EU Membership, arguing that it would lead to a large-scale loss of jobs in agriculture and have a considerable negative impact on the food safety and food security of the country. The main reasoning behind this argument is that Iceland would have to allow unlimited imports of agricultural products from the EU, which would be difficult for Icelandic farmers to compete with. Nevertheless, the EU's Food Law assuring food safety [3] is already part of the EEA Agreement and will come into effect at the end of 2011. During the implementation of the Food Law package at the national level, the Farmers’ Association fought successfully to maintain a ban on imports of fresh meats in the Icelandic legislation, even though such a ban is arguably inconsistent with the aims of the EU legislation. Under Article 19 of the EEA Agreement, Iceland has also agreed on tariff free quotas and concessions for specific products, which is a concern for the Farmers’ Association.

6.3.2 Sdružení zemědělců se rázně postavilo proti členství v EU s tvrzením, že by toto členství vedlo ke ztrátě mnoha pracovních míst v zemědělství a mělo by značný negativní dopad na bezpečnost potravin a zajišťování potravin v této zemi. Hlavním důvodem pro toto tvrzení je skutečnost, že Island by musel povolit neomezený dovoz zemědělských výrobků z EU, jimž by islandští zemědělci mohli jen těžce konkurovat. Potravinové právo EU zajišťující bezpečnost potravin [3] je však již součástí Dohody o EHP a vstoupí v platnost na konci roku 2011. Během zavádění balíčku týkajícího se potravinového práva na národní úrovni si Sdružení zemědělců úspěšně vybojovalo zachování zákazu dovozu čerstvého masa v islandských právních předpisech, přestože je takový zákaz pravděpodobně v rozporu s cíli právních předpisů EU. V souladu s článkem 19 Dohody o EHP vyjádřil Island svůj souhlas s celními kvótami a úlevami pro určité výrobky, které znepokojují Sdružení zemědělců.

6.3.3 Agriculture will be a key area during the accession negotiations and explicit support for dairy production, sheep breeding and other traditional farming will be one of Iceland’s objectives. A similar long-term national aid scheme to those for other EU regions situated north of the 62nd parallel could help sustain agricultural activity in these areas of low population density and difficult climate conditions.

6.3.3 Zemědělství bude klíčovou oblastí přístupových jednání a cílem Islandu bude otevřená podpora produkce mléka a mléčných výrobků, chovu ovcí a dalších tradičních zemědělských činností. Podobný dlouhodobý program vnitrostátní podpory pro ostatní regiony EU, které se nachází severně od 62. rovnoběžky, by mohl pomoci udržet zemědělskou činnost v těchto oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva a obtížnými klimatickými podmínkami.

6.4 Environmental sector

6.4 Odvětví životního prostředí

6.4.1 There are a number of active environmental groups in Iceland. Environmental groups in the EU generally follow EU environmental policy closely, are active at European level and members of umbrella organisations. This does not seem to have been as important for Icelandic environmental groups through the years, although a few of them do have some international affiliations.

6.4.1 Na Islandu je velké množství aktivních skupin ochránců životního prostředí. Skupiny ochránců životního prostředí v EU většinou pozorně sledují environmentální politiku EU, jsou aktivní na evropské úrovni a jsou též členy zastřešujících organizací. Nezdá se, že by to pro islandské skupiny ochránců životního prostředí mělo v průběhu let stejný význam, přestože jsou některé z nich aktivní na mezinárodní úrovni.

6.4.2 There are a number of potential explanations for this. Firstly, anti-whaling policies are popular among European interest groups, which may mean that Icelandic environmental groups do not feel an affinity with their European counterparts. Secondly, Icelandic environmental groups, such as Landvernd, focus primarily on the problem of soil erosion and the conservation of natural habitats in Iceland, often in opposition to the construction of hydroelectric dams to increase the production of aluminium. Although most EU environmental policy falls under the EEA Agreement, this does not include legislation on the conservation of natural habitats. Finally, environmental groups in Iceland have suffered from a lack of funding and resources. Perhaps for these reasons Icelandic environmental groups have been less active than their European counterparts at EU level and have generally not been very active in the EU membership debate to date. Landvernd, for example, has not formed an official position on EU membership, although it generally feels that the impact of EU environmental legislation has been positive. Landvernd is also interested in clarifying the role it can play in the accession negotiations including further participation in EU programmes such as the nature conservation framework.

6.4.2 To lze vysvětlit několika možnými způsoby. Zaprvé jsou politiky stavící se proti lovu velryb populární mezi evropskými zájmovými skupinami, což by mohlo znamenat, že se islandské skupiny ochránců životního prostředí necítí spřízněny se svými evropskými protějšky. Zadruhé se islandské skupiny ochránců životního prostředí jako Landvernd zaměřují především na problém eroze půdy a na ochranu přírodních stanovišť a velice často se staví proti výstavbě hydroelektráren na zvýšení výroby hliníku. Přestože většina environmentálních politik EU spadá pod Dohodu o EHP, tato dohoda nezahrnuje právní předpisy na ochranu přírodních stanovišť. Islandské skupiny ochránců životního prostředí též trpí nedostatkem finančních prostředků. Z těchto důvodů jsou možná islandské skupiny ochránců životního prostředí méně aktivní něž jejich evropské protějšky na úrovni EU a obecně se až do současné doby moc nezapojily do diskusí o přistoupení k EU. Například skupina Landvernd se ještě k členství v EU oficiálně nevyjádřila, i když se obecně domnívá, že dopad právních předpisů EU v oblasti životního prostředí je pozitivní. Landvernd rovněž usiluje o vyjasnění role, kterou může sehrát v přístupových jednáních, včetně dalšího zapojení do programů EU, jako je rámec pro ochranu přírody.

6.5 Consumer protection

6.5 Ochrana spotřebitele

6.5.1 The Consumers’ Association of Iceland (NS) is an independent, non-profit, non-governmental organisation founded in 1953, they are active at European level and are members of umbrella organisations. NS already works closely with ECC-Iceland, which is a part of the European Consumer Centre Network. NS has not taken a firm stand for or against Iceland joining the EU. However it has long been the opinion of NS that Iceland should look into all the pros and cons of joining the EU and the general assembly of NS held in 2008 concluded that Iceland should apply for EU membership to find out what the real issues were and so that the discussion on the EU could progress without prejudice and be based on facts. In 2008 NS also had a report made focusing on the pros and cons for consumers if Iceland joined the EU. So, without taking a firm stand or forming a policy for or against the EU, NS has always encouraged the application to the EU as such and tried to play its part in opening up discussions about the EU.

6.5.1 Islandské sdružení spotřebitelů (NS) je nezávislou, neziskovou a nevládní organizací založenou v roce 1953, jež je aktivní na evropské úrovni a členem zastřešujících organizací. Toto sdružení úzce spolupracuje s ECC-Iceland, které je součástí sítě evropských spotřebitelských center. Islandské sdružení spotřebitelů se ještě k členství Islandu v EU jednoznačně nevyjádřilo. Již dlouhou dobu se však domnívá, že Island by měl zvážit všechna pro a proti, které členství v EU nabízí. Valné shromáždění Islandského sdružení spotřebitelů konané v roce 2008 dospělo k závěru, že Island by měl podat žádost o členství v EU, aby se seznámil se skutečnými problémy plynoucími z tohoto členství a aby diskuse o EU mohla pokračovat nezaujatě a vycházela z dostupných údajů. V roce 2008 toto sdružení také vydalo zprávu zaměřující se na kladné a záporné stránky členství v EU pro spotřebitele. Islandské sdružení spotřebitelů se tedy nikdy jednoznačně nevyjádřilo, ani neuplatňovalo politiku pro nebo proti EU, avšak vždy podporovalo samotnou žádost o členství v EU a snažilo se sehrát určitou roli při zahájení diskusí o EU.

6.6 Other organisations

6.6 Ostatní organizace

6.6.1 Other important organisations include the Organisation of Disabled Persons, the Chamber of Commerce, which is a member of EUROCHAMBERS, the Federation of Trade and Services, member of EUROCOMMERCE, the Federation of Icelandic Trade, and various other NGOs. At present these organisations have not yet formed official views on EU membership, although they are likely to mobilise in favour of or in opposition to certain European policies. There are also special pro- and anti-EU groups such as Evrópusamtökin and Heimssýn.

6.6.1 Dalšími důležitými organizacemi jsou: Organizace zdravotně postižených osob, Obchodní komora (která je členem EUROCHAMBERS), Federace obchodu a služeb (která je rovněž členem EUROCOMMERCE), Federace islandského obchodu a různé další nevládní organizace. Tyto organizace se prozatím oficiálně nevyjádřily k členství v EU, přestože se pravděpodobně zmobilizují pro nebo proti některým evropským politikám. Existují zde i zvláštní proevropské a protievropské skupiny jako Evrópusamtökin a Heimssýn.

Brussels, 9 December 2010.

V Bruselu dne 9. prosince 2010

The President of the European Economic and Social Committee

Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan Nilsson

Staffan Nilsson

[1] Ministry for Foreign Affairs of Iceland, Background note, Iceland’s Economic Recovery Programme, June 2010 http://www.mfa.is/media/MFA_pdf/Factsheet--Iceland%27s-Economic-Recovery-Program-June.pdf.

[1] Islandské ministerstvo zahraničních věcí, podkladová zpráva, plán hospodářské obnovy Islandu, červen 2010 http://www.mfa.is/media/MFA_pdf/Factsheet--Iceland%27s-Economic-Recovery-Program-June.pdf.

[2] http://www.mfa.is/media/MFA_pdf/Factsheet--Iceland%27s-Economic-Recovery-Program-June.pdf.

[2] http://www.mfa.is/media/MFA_pdf/Factsheet--Iceland%27s-Economic-Recovery-Program-June.pdf.

[3] General Food Law Regulation (EC) No 178/2002 and related acts.

[3] Nařízení o obecném potravinovém právu (ES) č. 178/2002 a související akty.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------