EN

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

Brussels, 19.10.2010

V Bruselu dne 19.10.2010

COM(2010) 700 final

KOM(2010) 700 v konečném znění

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE, THE COMMITTEE OF THE REGIONS AND THE NATIONAL PARLIAMENTS

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A PARLAMENTŮM ČLENSKÝCH STÁTŮ

Přezkum rozpočtu EU

{SEK(2010) 7000 v konečném znění}

The EU Budget Review

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU, VÝBORU REGIONŮ A PARLAMENTŮM ČLENSKÝCH STÁTŮ

{SEC(2010) 7000 final}

Přezkum rozpočtu EU

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE, THE COMMITTEE OF THE REGIONS AND THE NATIONAL PARLIAMENTS

V roce 2006 bylo přijato rozhodnutí o provedení úplného a komplexního přezkumu výdajů a zdrojů EU[1]. Od té doby se hospodářské klima značně změnilo a v důsledku celosvětové hospodářské krize se do centra politických debat v evropských zemích dostaly veřejné výdaje. V celé Evropské unii probíhá obtížné rozhodování. Priority veřejných výdajů jsou napadány tak, jak to nepamatují celá desetiletí.

Současně však tyto veřejné výdaje sehrály rozhodující úlohu v ozdravení ekonomiky. Nejhorší projevy krize totiž odvrátil koncem roku 2008 dohodnutý ekonomický stimul. Díky inteligentně cíleným opatřením byl stimul nasměrován do oblastí, které byly pro budoucnost nejvýhodnější: do politik, které posilují růst, do strategické infrastruktury, na zabránění tomu, aby hospodářský otřes zničil klíčové dovednosti a klíčová aktiva.

Tento přezkum tudíž přichází v době, kdy se myšlenky občanů nejvíce upínají na určení priorit výdajů, jejich přínos a vysokou kvalitu. Následuje po dlouhém procesu konzultací a uvažování[2], z něhož vzešly slibné náměty na to, jak co nejlépe rozvrhnout rozpočet tak, aby zajišťoval cíle EU, aby byl založen na politikách a aby podpořil strategii Evropa 2020; i na to, jak může rozpočet co nejúčinněji působit a na to, jak se nově podívat na optimální způsob zajišťování zdrojů nezbytných k financování politik EU.

The EU Budget Review

Veřejné výdaje mají svůj účel a růst v zájmu zaměstnanosti je naší zastřešující prioritou, při níž se soustřeďujeme na to, aby více lidí mělo práci, abychom posilovali konkurenceschopnost našich podniků a vytvářeli otevřený a moderní jednotný trh.

The decision to undertake a full, wide-ranging review of EU spending and resources was agreed in 2006 [1]. The economic climate has radically changed since the mandate was given; and the global economic crisis has put public spending at the heart of the political debate in European countries. Throughout the European Union, difficult choices are being made. Public spending priorities are being challenged in a way not seen for decades.

Komise musí předložit své návrhy na příští víceletý finanční rámec do 1. července 2011. Tento přezkum se zabývá některými problémy, jimž bude čelit rozpočet EU v příštím rámci a po něm. Pojednává o tom, jak musí EU zohlednit jednak dopad hospodářské a finanční krize, jednak dlouhodobé výzvy (např. demografické změny), i o potřebě zabývat se změnou klimatu a tlakem na přírodní zdroje. Mluví o tom, že otázka v první řadě nestojí, zda vydávat více nebo méně, nýbrž že jde o nalezení způsobů, jak utrácet inteligentněji . Je o tom, že potřebujeme předložit celostní vizi rozpočtové reformy, která se bude týkat výdajové i příjmové stránky rozpočtu.

At the same time, public spending has played a key role in the process of recovery. The stimulus agreed at the end of 2008 prevented the worst of the crisis. Intelligent targeting meant that stimulus was directed at areas which could pay off for the future: at growth-enhancing policies, at strategic infrastructure, at preventing key skills and key assets from being wiped out by the shock.

Dohoda o dalším postupu bude pro Evropskou unii nejenom velkou výzvou ale i velkou odměnou. Představovala by silný signál, že Evropská unie se zabývá úkolem, který spočívá ve využití nástrojů, jež má k dispozici, v zájmu dosažení skutečné změny pro své občany.

This review therefore comes forward at a time when prioritisation, added value and a high quality of spending are uppermost in the minds of citizens. It follows a long process of consultation and reflection [2] which allowed promising ideas to be floated about how the budget can best be targeted to secure the EU's objectives, be policy-driven and promote the Europe 2020 strategy; about how the budget can deliver in the most effective way possible; and about how to take a fresh look at the best way of providing the resources necessary to fund EU policies.

1. Jaké máme dnes poučení z rozpočtu?

Public spending is a means to an end and growth for jobs is our overarching priority, concentrating on getting more people in jobs, boosting our companies' competitiveness and building an open and modern single market.

Lisabonská smlouva zavedla nové právní prostředí pro víceletý finanční rámec. Potvrdila potřebu střednědobého přístupu k výdajům EU, i zásadu, že EU je financována z vlastních zdrojů. Znamená to, že proces přezkumu sice hledí do budoucna, ale opírá se také o zkušenosti získané v současném finančním období.

The Commission must present its proposals for the next multiannual financial framework before 1 July 2011. This review sets out some of the issues facing the EU budget for the next framework and beyond. How the EU must take account of both the impact of the economic and fiscal crisis and long-term challenges like demographic change, the need to address climate change and pressure on natural resources. How the issue is not first and foremost about spending more or less, but about finding ways to spend more intelligently. How we need to present a holistic vision of budget reform, covering both the expenditure and the revenue side of the budget.

Rozpočet EU zatím prokázal, že je účinným nástrojem na uskutečňování záměrů EU a na realizaci jejích politik. Díky rozpočtu EU se podařilo plnit úkol v podobě zajišťování rychlejšího růstu a více pracovních míst, podpory výzkumu, konkurenceschopnosti a dovedností. Zajistil též, že Unie nabízí konkrétní pomoc lidem, kteří solidaritu potřebují nejvíce. Zvláštní podporu poskytl prioritním projektům, včetně tolik potřebnému stimulu v důsledku hospodářské krize. Posílil bezpečnost Unie. Pomohl stovkám milionů nejchudších lidí na světě, urychlil rozvoj sousedů Evropy a podpořil politiky EU po celém světě.

Agreeing the way forward will be a major challenge for the European Union, but also a major prize. It would represent a powerful signal that the European Union is equal to the task of harnessing the tools at its disposal to make a real difference for its citizens.

Cílem musí být co nejúčinnější využívání rozpočtu k plnění cílů EU. K naplňování tohoto cíle slouží mezi jinými tyto hlavní poznatky:

1. What lessons from the Budget today?

- Od svého zavedení v roce 1988 zajišťovaly víceleté finanční rámce EU přísnou rozpočtovou kázeň a střednědobou předvídatelnost výdajů EU. Cenou za tuto předvídatelnost byla omezená flexibilita. Nedávné roky ukázaly, že finanční rámec a jeho programy nebyly vždy s to reagovat na politické imperativy a měnící se okolnosti. Rozhodnutí EU o poskytnutí dodatečné pomoci rozvojovým zemím, když v roce 2008 stouply ceny potravin, o reakci na nové požadavky velkých evropských projektů (např. Galileo a ITER) v důsledku délky jejich realizace a stoupajících nákladů, o příspěvku k ekonomickému stimulu v letech 2008–2009, nebo o reakci na globální krize, jako v případě tsunami, musela překonávat přespřílišnou nepružnost stávajícího systému. Jen s velkými obtížemi se dařilo přizpůsobovat je předpisům, přičemž se musela spoléhat na nepředvídané rezervy v jiných oblastech rozpočtu. I v rámci programů vyvstávaly překážky, když bylo potřeba přehodnotit priority a stanovit nové, jako například v případech mimořádného ohrožení veřejného zdraví, změna zaměření vzdělávacích potřeb v důsledku krize nebo potřeba reflektovat měnící se vztahy Unie s novými rychle se rozvíjejícími ekonomikami. Neschopnost rozpočtu „předpokládat neočekávané“ způsobuje EU jak provozní náklady, tak škody na reputaci.

The Lisbon Treaty has introduced a new legal setting for the multiannual financial framework. It confirmed the need to provide a medium-term approach to EU spending, as well as the principle that the EU is financed by Own Resources. This means that the review process – while looking ahead – has also drawn heavily on the experience of the current financing period.

- Další nepředvídanou událostí posledních let byla hospodářská krize a její účinky na diskusi o správě ekonomických záležitostí. Zvýraznila vzájemnou závislost mezi ekonomikami EU a potřebu posilovat společná pravidla. Zaprvé, využití rozpočtu jako kolaterálu na podporu evropského stabilizačního mechanismu prokázalo novátorské použití rozpočtu k podpoře naléhavé politické potřeby, třebaže to bylo ztuha omezené stropem vlastních zdrojů. Navíc bylo navrženo, aby se přijaté finanční prostředky EU mohly použít k posílení jak preventivních, tak nápravných opatření za účelem podpory Paktu o stabilitě a růstu.

So far, the EU budget has proved itself as an effective tool to realise the EU's aspirations and implement its policies. The EU budget has made a real difference to the task of delivering more growth and jobs, boosting research, competitiveness and skills and ensuring that the Union offers particular support to those most in need of solidarity. It has given particular support to priority projects, including contributing to the stimulus needed in the wake of the economic crisis. It has reinforced the Union's security. It has brought help to hundreds of millions of the world's poorest, accelerated the development of Europe's neighbours and promoted EU policies worldwide.

- Charakter diskuse vedoucí k dohodě o posledním finančním rámci měl také vliv na schopnost rozpočtu plnit praktické cíle. Pozornost zaměřená na otázku „čistých zůstatků“ znamenala, že programy byly zpracovány tak, aby byla maximalizována schopnost vyvěsit předem na výdaje „národní vlajku“. To dostalo přednost před opatřeními, jejichž účelem bylo zlepšit výkony, např. před politickým dialogem o makroekonomických politikách a zadržováním rezerv jako odměny za efektivitu. Znamenalo to také, že evropský rozměr, v němž EU může přinášet nejvyšší přidanou hodnotu, nestál vždy v úvahách na prvním místě. Diskuse o spravedlivém vyrovnání („juste retour“) měla proto negativní dopad na kvalitu realizace a snižovala přínos EU.

The goal must be to use the budget as effectively as possible to achieving the EU's objectives. Some of the key lessons to be learnt to further this objective include:

- Realizace nových programů potřebuje čas, zvláště když jsou založeny na partnerství, v jehož rámci jsou sdílené místní potřeby a priority. Aby to dobře fungovalo, je rozhodující čas, který je k dispozici mezi dohodou o právním textu a zahájením období financování. Toto rozhodující období bylo zkráceno těsně před rokem 2007 pozdě uzavřenou dohodou o finančním balíku. Výsledkem bylo odložené skutečné zahájení programů a v některých případech to mělo řetězové následky po celé období.

· Since their introduction in 1988, the EU's multiannual financial frameworks have ensured strict budgetary discipline and medium-term predictability of EU expenditure. This predictability has come at the price of limited flexibility. The past years have shown that the financial framework and its programmes have not always been able to respond to political imperatives and changing circumstances. EU decisions to bring extra help to developing countries when food prices soared in 2008, to respond to changing demands in major European projects such as Galileo and ITER due to their long lead times and evolving costs, to contribute to economic stimulus in 2008-2009, or indeed to react to global crises such as the tsunami have come up against the excessive inflexibility of he current system. They have only been accommodated with extreme difficulty, relying on unexpected margins in other parts of the budget. Even within programmes, the obstacles to re-prioritisation have made it harder to give the right priority to new issues like public health emergencies, to refocus training needs in the wake of the crisis or to reflect the Union's changing relationship with emerging economies. So the budget's inability to "expect the unexpected" brings both an operational and a reputational cost to the EU.

- Zpožděné zahajování programů, vnitřní složitost procesu, velice decentralizovaný přístup a dopad finanční krize na veřejné rozpočty států, to vše vedlo k pomalé absorpci výdajů na soudržnost. Za potenciální prostředky nápravy byly označeny kvalitnější návrh, rychlejší rozhodování, efektivní a sesouladěné postupy, jasnější vymezení priorit na všech úrovních a pružnější přístup ke spolufinancování.

· Another of the unforeseen events of recent years has been the economic crisis and its effects on the debate on economic governance. This underlined the interdependence of the EU's economies and the need to strengthen common rules. In the first place, the use of the budget as collateral to support the European stabilisation mechanism showed an innovative use of the budget to support an urgent policy need, however tightly constrained by the ceiling of own resources. In addition, it was suggested that the receipt of EU funds could be used to reinforce both preventative and corrective measures to support the Stability and Growth Pact.

- Dopad výdajů EU lze brzdit pomocí pravidel upravujících příslušné programy. Kontroly sice pomohly zajistit výrazné zkvalitnění řádného finančního řízení, avšak nesrovnalosti mezi programy a velká administrativní zátěž se ukázaly být překážkami efektivity. Kontroly měly také tendenci hodnotit programy spíše na základě vstupů než výkonů, čímž oslabovaly motivaci k účinným výsledkům.

· The nature of the debate leading up to agreement on the last financial framework also had consequences for the ability of the budget to deliver. The concentration on the issue of "net balances" meant that programmes were skewed to maximise the ability to put a "national flag" on spending in advance. This was given priority over measures designed to improve performance, such as macro policy dialogue and holding back reserves to reward effectiveness. It also meant that the European dimension – where the EU can bring the highest added value – was not always the primary consideration. The "juste retour" debate therefore had a negative impact on the quality of delivery and reduced the EU added value.

- Stávající finanční rámec učinil první kroky v prosazování nového přístupu k dopadům, které může mít rozpočet EU. Pokud rozpočet EU dokáže zefektivnit investice z jiných veřejných a soukromých zdrojů, stejné financování dokáže účinněji plnit cíle politik EU. Tento přístup slavil úspěch v takových případech, jako je finanční nástroj pro sdílení rizik, který nastartoval investice podniků do výzkumu, který představuje vyšší míru rizika. Takže převaha grantového přístupu možná omezila potenciální dopady rozpočtu.

· Putting new programmes in place takes time – particularly when they are based on a partnership approach to factor in local needs and priorities. The time available between agreement on the legal texts and the start of a financing period is crucial to make this work well. In the run-up to 2007, the late agreement on the financing package squeezed this critical period. The result was that the real start of programmes was delayed, and in some cases this has had a knock-on throughout the period.

2. zásady rozpočtu EU

· The delays in launching the programmes, enshrined complexities in the process, a very decentralised approach and the impact of the financial crisis on national public budgets led to a slow uptake of cohesion spending. A better design, faster decision making, streamlined and harmonised procedures, a clearer definition of priorities at all levels and more flexible approach to co-financing have all been identified as potential remedies.

Rozpočet EU musí spočívat na řadě základních principů. Jsou to testy, s jejichž pomocí by se měly hodnotit alternativy. Prostřednictvím těchto principů by občané Evropy měli být schopni lépe chápat, čemu slouží rozpočet EU a jak byly učiněny důležité volby.

· The impact of EU spending can be hampered by the rules governing the programmes concerned. Whilst controls have helped to ensure a steady improvement in sound financial management, inconsistencies between programmes and high administrative burdens have both proved obstacles to effectiveness. Controls have also had a tendency to assess programmes on the basis of inputs rather than performance, reducing the incentives for effective results.

2.1. Určení hlavních politických priorit

· The existing financial framework has taken the first steps in pioneering a new approach to the impact the EU budget can have. If the EU budget can leverage investment from other public and private sources, the same funding can achieve the EU's policy goals more effectively. This approach has been successful in cases like the Risk Sharing Finance Facility, which has kick-started business investment in higher-risk research. So the domination of the grants approach may have limited the budget's potential impact.

Rozpočet EU je klíčovým nástrojem pro tvorbu a realizaci politik EU v zájmu občanů, hospodářských a sociálních subjektů. Není to však jediný nástroj, který má EU k dispozici: mnoho cílů EU lze totiž dosáhnout cestou koordinace práva nebo politik. Je však podstatnou součástí nástrojové sady EU.

2. Principles for the EU Budget

Mezi politikami, které vyžadují značné veřejné výdaje, by váha výdajů měla odrážet základní politické priority EU. Měla by rovněž odrážet novou politickou orientaci Lisabonské smlouvy, význam přikládaný určitým oblastem, například energetice a klimatickým změnám, vnější projekci EU i záležitosti v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

The EU budget must be grounded in a series of core principles. These are the tests against which options should be assessed. Through these principles, European citizens should be able to have a better view of what the EU budget is for, and how the key choices have been made.

Rozpočet by především měl být konstruován jako jeden z nejdůležitějších nástrojů, který pomáhá uskutečňovat strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Hospodářská a finanční krize nám zanechala dědictví pomalejšího růstu. V časech konsolidace rozpočtů se nelze účinně vypořádat s dědictvím krize ani nelze účinně dosáhnout vyššího potenciálního růstu pouze na úrovni státu, nýbrž si to žádá též společnou odpověď na úrovni EU. Rozpočet EU potřebuje napomáhat procesu obnovování schopnosti růstu tím, že nasměruje zdroje tam, kde budou výsledky vidět rychleji, šířeji a silněji.

2.1. Delivering key policy priorities

2.2. Přínos EU

The EU budget is a key instrument for shaping and delivering EU policies for citizens and economic and social actors. It is not the only tool at the EU's disposal: many of the EU's objectives can be reached through law or policy coordination. But it is an essential part of the EU's toolbox.

Přínos politického projektu nelze zredukovat pouze na rozvahu, která představuje jen jeden klíčový test ke zdůvodnění výdajů na úrovni EU: totiž zda výdaje na úrovni EU znamenají pro občany lepší „obchod“ než výdaje na úrovni členského státu. Evropský rozměr může maximalizovat účinnost financí členských států a pomoci snížit celkové výdaje díky sdružování společných služeb a zdrojů a dosahování úspor z rozsahu. V důsledku toho by se měl rozpočet EU využívat k financování veřejných statků EU a opatření, které členské státy a regiony nemohou financovat samy, a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky.

Amongst the policies that require significant public spending, the weight of spending should mirror the EU's core policy priorities. It should also reflect the new policy directions of the Treaty of Lisbon, the importance given to particular areas, for example energy and climate, the external projection of the EU and justice and home affairs.

V roce 2010 činily výdaje EU 122,9 mld. EUR. Je to přibližně 1 % HDP EU a jedná se o relativně malou částku ve srovnání s rozpočty členských států – celkové veřejné výdaje v celé EU dosahovaly 45 % až 50 % HDP. Největší oblasti, kam výdaje směřují, tj. poskytování služeb, jako jsou zdravotnictví, školství a sociální zabezpečení, jsou zcela správně doménou státních rozpočtů, protože zajišťují služby, v nichž se promítají společenské volby.

Above all, it should be designed as one of the most important instruments to help deliver the Europe 2020 strategy for smart, sustainable and inclusive growth. The economic and financial crisis has left a legacy of weaker growth. Dealing effectively with the legacy of the crisis and increasing potential growth in times of budgetary consolidation cannot be achieved at the national level alone, but will also require a common response at the EU level. The EU budget needs to help the process of restoring the capacity for growth by directing resources where the rewards can come more quickly, more broadly and more strongly.

Ovšem v jiných oblastech je racionální alternativou realizace prostřednictvím rozpočtu EU a také je to nejlepší způsob, jak naplňovat cíle EU. EU má 500 milionů občanů a je největší ekonomikou světa. Tato skutečnost nabízí reálné možnosti využít přidanou hodnotu. Nabízí úspory z rozsahu a umožňuje účinné zacílení politických priorit a vyvarování se zbytečných překryvů. Její kontinentální rozměr umožňuje, aby dobře fungovaly základní politiky, jako je identifikace vynikající kvality s pomocí soutěže, protože pouze na úrovni států tu často není potřebné kritické množství. Dokáže zaplnit mezery, které zůstávají po rychlé tvorbě politiky na národní úrovni, a může se nejzřetelněji projevit při řešení přeshraničních problémů v takových oblastech, jako je infrastruktura, mobilita, územní soudržnost nebo výzkumná spolupráce v EU, což jsou mezery, jež by jinak poškozovaly zájmy EU jako celku. Dokáže otevřít prostor pro zefektivnění mnohem širší palety veřejných a soukromých zdrojů, než jaké jsou k dispozici pouze na úrovni státu.

2.2. EU added value

V dobách přísných a dlouhodobých rozpočtových škrtů je nutno koordinaci mezi rozpočtem EU a státními rozpočty vnímat jako rozhodující pro zkvalitňování správy ekonomických záležitostí, transparentnost a účinnost veřejných výdajů.

Whilst added value of a political project cannot be reduced to a balance sheet, it is another key test to justify spending at the EU level: whether spending at EU level means a better deal for citizens than spending at national level. The European dimension can maximise the efficiency of Member States' finances and help to reduce total expenditure, by pooling common services and resources to benefit from economies of scale. As a consequence, the EU budget should be used to finance EU public goods, actions that Member States and regions cannot finance themselves, or where it can secure better results.

2.3. Rozpočet sestavovaný s ohledem na výsledky

EU spending for 2010 amounted to € 122.9bn. This is relatively small in comparison to national budgets – some 1% of EU GDP, compared to overall public spending averaging between 45 and 50% across the EU. Large areas of spending – such as providing services such as health, education, and social security – are rightly the domain of national budgets, delivering services which reflect societal choices.

Nestačí jen pojmenovat oblasti, kde rozměr EU dokáže nabídnout více. Výdaje na správné politiky se vyplatí jen tehdy, když zajistí žádoucí výsledky. Výdajové programy musí mít reálný dopad, přičemž investiční injekce směřují do akcí a tyto akce jsou hodnoceny z hlediska jejich reálného účinku, nikoli z hlediska vynaložených vstupů. Je třeba nalézt správnou rovnováhu mezi předvídatelností a důležitými cíli, jako je flexibilita, podmíněnost a placení podle výsledků, jakož i vyváženost mezi zjednodušováním a kontrolami, které se vyžadují v zájmu řádného finančního řízení. Nutno mít ovšem pobídky a kontroly, aby se zajistilo, že výdaje plní svůj reálný účel.

But in other areas, delivery through the EU budget is the rational choice and the best way to achieve the EU's objectives. The EU has 500 million citizens, and is the largest economy in the world. This offers real opportunities to exploit added value. It can offer economies of scale and allow the effective targeting of policy priorities and avoid unnecessary overlaps. Its continental scale can allow core policies to work well, such as the identification of excellence in research through competition, where the critical mass required often does not exist at national level alone. It can plug gaps left by the dynamics of national policy-making, most obviously addressing cross-border challenges in areas like infrastructure, mobility, territorial cohesion or EU research cooperation – gaps which would otherwise damage the interests of the EU as a whole. It can open the door to leveraging a much wider range of public and private resources than available at the national level alone.

2.4. Vzájemný prospěch cestou solidarity

In times of severe and long-term budgetary constraints, coordination between the EU and national budgets should be seen as crucial for the sake of improving economic governance, transparency and efficiency of public spending.

Solidarita tvoří jeden ze základních kamenů Evropské unie, je jejím hlavním principem a zdrojem síly. Rozpočet EU není jen způsob, kterým EU vyjadřuje solidaritu, nýbrž je to i nedílná součást přístupu EU. Rozšíření zvýšilo hospodářskou rozmanitost Unie a Unie má politický, sociální a hospodářský zájem na tom, aby pomohla svým méně rozvinutým částem přispívat k celkovým cílům: prospěch ze stability totiž patří všem. Kromě toho, Evropská unie usiluje o uskutečňování komplexní hospodářské strategie v zájmu budoucího růstu a solidarita proto vyžaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována těm, kdo jsou nejvíce zranitelní, a těm, kteří nesou největší břímě reformy. Prospěch ze solidarity však mají všichni, a to v podobě růstového potenciálu jednotného trhu, nadnárodních účinků, které EU vytváří svými výdaji na národní nebo regionální úrovni, i díky pozitivnímu koloběhu, v němž se jedinci i podniky chápou příležitostí, jež před nimi otvírá EU jako celek. HDP v EU-25 byl v roce 2009 odhadem o 0,7 % vyšší díky politice soudržnosti uskutečňované v letech 2000–2006, což znamená dobrou návratnost výdajů, na něž ve stejném období připadalo méně než 0,5 % HDP EU[3].

2.3. A results-driven budget

Kolektivní cíle EU nejednou vyžadují zeměpisně koncentrované intervence. Ochrana vnějších hranic Unie proti nezákonnému přistěhovalectví leží přirozeně na bedrech členských států, které vnější hranice mají. Infrastruktura nacházející se v určitých členských státech může mít velký užitek i pro Unii. Akce na posílení ochrany životního prostředí nebo na řešení klimatické změny může být úzce lokální, ale její užitek se šíří mnohem dále. V takových případech investice na úrovni státu často nestačí k tomu, aby to vyvolalo akci, ovšem nečinnost může způsobit skutečnou ztrátu Evropě jako celku. Rozpočet EU by měl přispět k takovým nákladům v zájmu plnění kolektivních cílů Unie.

Identifying those areas where the EU dimension can offer more is not in itself sufficient. Spending on the right policies is only worthwhile if it secures the desired results. Spending programmes must have a real impact, with the investment feeding through into action – action which is measured in terms of real impact, rather than in terms of the inputs involved. The right balance has to be found between predictability and the important goals of flexibility, conditionality, and payment on the basis of results, as well as between simplification and the controls required for sound financial management. But incentives and checks must be in place to ensure that spending fulfils its real purpose.

2.5. Reforma financování rozpočtu

2.4. Mutual benefits through solidarity

Otázka „vlastních zdrojů“ je důležitou součástí přezkumu rozpočtu. Od počátku 70tých let minulého století shromažďovala EU vlastní zdroje odvíjející se od společných politik, například od všeobecných cel společného celního sazebníku. Autonomie těchto vlastních zdrojů byla postupně podkopána a ze současného systému financování EU se postupně stala nepřehledná a neprůhledná směs příspěvků z národních rozpočtů, oprav a úlev. Ztratila se spojitost mezi původními vlastními zdroji a společnými politikami EU a vinou toho je celý systém méně transparentní a vyvolává pochybnosti o své spravedlnosti. Důležité bude podívat se na věc novýma očima a znovu sladit financování EU se zásadami autonomie, transparentnosti a spravedlnosti.

Solidarity is one of the foundation stones of the European Union, a core principle and source of strength. The EU budget is not the only way for the EU to express solidarity, but it is an indispensible part of the EU approach. Enlargement has increased the economic diversity of the Union, and the Union has a political, social and economic interest in helping the less developed parts of the Union to contribute to its overall goals: the benefits of stability accrue to all. In addition, as the European Union seeks to realise a comprehensive economic strategy for future growth, solidarity requires that special attention is paid to the most vulnerable and to those on whom reform places a particular burden. But the benefits of this solidarity are enjoyed by all, through the growth potential of the single market, through the transnational effects of EU spending at national or regional level and through the virtuous circle of individuals and businesses taking the opportunities opened up by the EU as a whole. GDP in the EU25 as a whole is estimated to have been 0.7% higher in 2009 as a result of cohesion policy over the 2000/2006 period – meaning a good return for spending accounting for less than 0.5 % of EU GDP over the same period [3].

3. Rozpočet pro budoucnost

The EU's collective objectives often require geographically concentrated interventions. Protecting the external borders of the Union against illegal immigration falls naturally on Member States with external borders. Infrastructure located in particular Member States can still have major benefits for the Union. Action to promote environment protection or tackle climate change can be very local, but the benefits are spread much more widely. In such cases, the investment available at the national level often falls short of what is needed to trigger action, but failure to act can come at a real loss to Europe as a whole. The EU budget should make a contribution to such costs to further its collective goals.

EU je nyní odhodlána provést fundamentální program ekonomické reformy, odblokovat potenciál ekonomiky EU, najít nové zdroje růstu a vytvářet nové pracovní příležitosti – to všechno v rámci strategie Evropa 2020.

2.5. A reformed financing of the budget

Evropa 2020 sleduje inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, který je ztělesněný v těchto pěti cílech:

The issue of "own resources" is an important part of the budget review. From the beginning of the1970s, the EU collected own resources deriving from common policies like the common customs tariff duties. The autonomy of these own resources has been gradually undermined and the current system of EU financing has evolved piecemeal into a confusing and opaque mix of contributions from national budgets, corrections and rebates. The connection between the original own resources and common EU policies has been lost, making the system less transparent and increasing doubts about fairness. A fresh look is essential, to re-align EU financing with principles of autonomy, transparency and fairness.

- zvýšit míru zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let minimálně na 75 %;

3. A Budget for the future

- investovat 3 % HDP do výzkumu a vývoje;

The EU is now committed to a fundamental programme of economic reform, to unlock the potential of the EU economy to find new sources of growth and create new jobs – the Europe 2020 strategy.

- snížit emise skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 %; nebo o 30 %, budou-li příznivé podmínky; zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě na 20 %; a zvýšit jeho energetickou účinnost o 20 %;

Europe 2020 pursues smart, sustainable and inclusive growth, exemplified by the following five targets:

- snížit míru osob předčasně opouštějících vzdělávací systém na 10 % a zvýšit do roku 2020 podíl osob s dokončeným terciálním vzděláním ve věku 30–34 let nejméně na 40 %;

– Increase the employment rate of the population aged 20-64 to at least 75%;

- pozvednout z chudoby nejméně 20 milionů lidí.

– Invest 3% of GDP in R&D;

Komise celkem vzato odhaduje, že až bude těchto cílů dosaženo, výsledkem by mohlo být další 4% zvýšení HDP EU a 5,6 milionů nových pracovních míst k roku 2020[4].

– Reduce greenhouse gas emissions by at least 20% compared to 1990 levels, 30% if the conditions are right; increase the share of renewable energy sources in final energy consumption to 20%; and increase by 20% its energy efficiency;

Tento úkol se týká širokého spektra oblastí politik. Vyžaduje si partnerství na všech úrovních: na úrovni EU, na úrovni států i na úrovni regionů; vyžaduje také pečlivé zacílení, aby se zajistila soustředěnost úsilí tam, kde může být nejvíce účinné. Zvláštní pozornost by se měla rovněž věnovat těm oblastem, kde mohou akce brzo ovlivnit růst. Rozpočet EU může a musí hrát klíčovou roli v realizaci této strategie a měl by se stát prubířským kamenem pro novou generaci výdajových programů.

– Reduce the early-school leavers rate to 10% and increase the share of the population aged 30-34 having completed tertiary education to at least 40% in 2020;

Součástí hybné síly strategie Evropa 2020 musí být globální vize hospodářství a společnosti EU, v níž se cíle navzájem posilují a v níž akce současně slouží různým cílům. To nepotřebuje žádné peníze – potřebuje to jen vysoký stupeň koordinace. Evropa 2020 potřebuje integrovaná řešení a proto by měly být integrovány i nástroje její realizace. Níže uvedené akce je třeba chápat jako balík opatření, která jsou úzce provázána a společně působí na zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

– Lift at least 20 million people out of poverty.

3.1. Inteligentní růst

Taken together, the Commission estimates that when these targets are achieved, the result could be an extra 4% on EU GDP and 5.6 million new jobs by 2020 [4].

V jádru strategie 2020 leží potřeba podpořit transformaci evropské ekonomiky na ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Značná část práce potřebné k rozhýbání budoucí konkurenceschopnosti a tvorbě budoucích pracovních příležitostí spočívá v úsilí států o rozvoj výzkumu a inovací, zkvalitnění vzdělávání a odstraňování překážek pro podnikatele. Evropa však disponuje jedním obrovským aktivem a toto aktivum musí být plně využito: využitím potenciálu jednotného trhu a využitím finančních prostředků z rozpočtu EU přinést přidanou hodnotu k tomu, jak veřejný sektor povzbuzuje hybné síly růstu.

This task touches on a wide range of policy areas. It requires a partnership between the EU, national and regional levels; and it also requires careful targeting to ensure that efforts are concentrated where they can be most effective. There should also be special attention paid to where action can have an early impact on growth. The EU budget can and must play a key part in delivering this strategy, and it should be the touchstone for a new generation of spending programmes.

Výzkum, inovace a vzdělávání

Part of the driving force of Europe 2020 is the need to have a global vision for the EU economy and society, where objectives reinforce each other and where actions can serve different goals at once. This does not require a single fund – it does require a high degree of coordination. Europe 2020 needs integrated solutions, so the instruments to deliver it should be integrated as well. The actions set out below should therefore be seen as a package of measures, closely linked and working together to secure smart, sustainable and inclusive growth.

Výzkum a inovace jsou dlouhodobým motorem hospodářského růstu a růstu produktivity. Současné programy EU pro výzkum a inovace se společensky vysoce vyplácejí a nabízejí evropskou přidanou hodnotu, přičemž generují kritické množství v takových oblastech, jako je základní výzkum. Výdaje EU na výzkum a inovace se v posledním víceletém finančním rámci zdvojnásobily a do roku 2013 budou činit přibližně 7 % rozpočtu Unie[5]. Díky Evropské radě pro výzkum a Evropskému technologickému institutu uvedla EU do života nový přístup na podporu vynikající kvality v evropském měřítku a prosazuje propojení mezi vzděláváním, výzkumem a podnikáním, protože toto propojení je rozhodující pro to, aby se tvořivost projevila v růstu. Budoucí výdaje na výzkum a inovace musí mít ještě silnější vliv z hlediska růstu a tvorby pracovních příležitostí i pokud jde o významnou sociální a ekologickou návratnost.

3.1. Smart growth

K dosažení cílů Evropa 2020 navrhla Komise Unii inovací. V časech finančních škrtů potřebují EU a členské státy pokračovat v investování do výzkumu a vývoje a do inovací. Potřebují také zajistit odstranění zbývajících překážek, které brání podnikatelům v tom, aby přicházeli „na trh s nápady“: lepší přístup k úvěrům, finančně dostupná práva k duševnímu vlastnictví, rychlejší zavádění interoperabilních standardů a strategické využívání našich rozpočtů na veřejné zakázky. Ruku v ruce s tím by měly jít reformy, abychom dosáhli vyšší protihodnotu, vyhnuli se rozdrobování a maximalizovali pákové efekty.

At the core of the 2020 strategy is the need to support the transformation of the European economy towards an economy based on knowledge and innovation. Much of the work needed to drive future competitiveness and create tomorrow's jobs centres on national efforts to boost research and innovation, upgrade education and remove barriers to entrepreneurship. But Europe has a huge asset in its scale, and this asset must be used to the full: by exploiting the potential of the single market, and by using funds from the EU budget to bring added value to how the public sector galvanises the drivers of growth.

- Zaměření na inovace. Budoucí výzkum a inovace musí přímo přispívat k plnění strategie Evropa 2020, zejména k budování Unie inovací[6]. Mělo by se navázat na práci programu pro konkurenceschopnost a inovace a měly by se podpořit inovativní projekty, zejména ty, jichž se účastní malé a střední podniky, projekty s jednoznačným ekonomickým potenciálem, s cílem pomoci konsolidovat a rozšířit průmyslovou základnu Evropy. Úspěšnost finančního nástroje pro sdílení rizik prokázala, že novátorské přístupy k poskytování podpory mohou slavit úspěch v zefektivňování soukromých investic. Tento nástroj čerpal z rozpočtu EU 1 miliardu EUR, což přineslo v celé EU dalších 16,2 mld. EUR na podporu výzkumu a vývoje. Evropské technologické platformy užitečně pomáhaly vymezit relevantní priority odvětví pro rámcový program. Vznikla partnerství veřejného a soukromého sektoru, díky nimž se průmyslová odvětví aktivně zapojila do výzkumných programů a investičně se na nich podílela, např. na společných technologických iniciativách, které prokázaly, jak dokáže vynalézavá spolupráce využít poměrně malý příspěvek z rozpočtu EU k povzbuzení velkých evropských odvětvových akcí. Tomuto účelu by měla sloužit celá sada nástrojů v rámci společného strategického rámce.

Research, innovation and education

- Řešení velkých společenských výzev. Evropa se potýká s dosud nepoznanou paletou společenských výzev, s nimiž se lze vypořádat jen s pomocí velkých vědeckých a technologických novinek. Prioritně je třeba se zabývat základními cíli EU a zejména strategií Evropa 2020. Evropa by se například měla podílet na oživení celá desetiletí přezíraného energetického výzkumu, vinou čehož Evropa zaostává z hlediska rozvoje domácích energetických dodávek i z hlediska snižování emisí. Bude zahájen program evropských inovačních partnerství s cílem urychlit výzkum, vývoj a nasazování inovací na trh a sdružovat odborné znalosti a zdroje a posílit konkurenceschopnost průmyslu EU.

Research and innovation are the most sustainable engines of economic and productivity growth. The current EU programmes for research and innovation offer a high societal pay-off and clear European added value, bringing critical mass in areas like basic research. EU expenditure on research and innovation has doubled over the last multiannual financial framework and by 2013 it will amount to around 7% of the Union's budget [5]. With the European Research Council and the European Institute for Technology, the EU has put in place a fresh new approach to promoting excellence on a European scale and forging the links between education, research and business so critical to seeing creativity carry through into growth. Future research and innovation spending must have an even stronger impact in terms of growth and job creation and in terms of significant social and environmental return.

- Realizace evropského výzkumného prostoru. Více než kdykoli předtím je velmi důležité maximalizovat účinnost systému evropského výzkumu a inovací cestou budování skutečně jednotného evropského výzkumného prostoru, v němž by všichni aktéři, veřejnoprávní i soukromoprávní, mohli volně operovat, vytvářet aliance a sbírat kritické množství, a tak soutěžit i spolupracovat v celosvětovém měřítku. Lepší koordinace na regionální, státní a celoevropské úrovni může lépe bránit překrývání, podněcovat osvědčené postupy; posílené společné programování by mohlo zajistit synergie a doplňkový charakter různých úrovní financování. Znamená to, že je třeba se zabývat překážkami mobility výzkumníků.

To achieve Europe 2020's goals in this area, the Commission has proposed an Innovation Union. In times of fiscal constraints, the EU and Member States need to continue to invest in R&D, and innovation. They also need to ensure that remaining barriers for entrepreneurs to bring "ideas to market" must be removed: better access to finance, affordable IPR, faster setting of interoperable standards, and strategic use of our procurement budgets. This should go hand in hand with reforms to get more value for money, tackle fragmentation and maximise leverage effects.

- Rozšiřování výzkumné základny EU. Podpora EU sice potřebuje rozhýbat kvalitu, ale měla by také přispívat k rozšiřování výzkumné a inovační základny tím, že pomůže zvyšovat kvalitu výzkumné infrastruktury v celé EU. Strukturální fondy by se měly plně využívat k rozvoji příští generace výzkumných infrastruktur na základě regionální specializace.

– Focussing on innovation. Future research and innovation funding must contribute directly to the achievement of Europe 2020, in particular the Innovation Union [6]. It should build on the work of the Competitiveness and Innovation Programme and support innovative projects, notably involving SMEs, with clear economic potential, to help consolidate and enlarge Europe's industrial base. The success of the Risk-sharing Finance Facility (RSFF) has demonstrated that novel approaches to providing support can be successful in leveraging private investment. This facility has used an EU budget of € 1 billion to bring an additional € 16.2 billion to support R&D across the EU. The European Technology Platforms have been instrumental in helping to define industry relevant priorities for the Framework Programme. Public-private partnerships have been created to get industry actively involved and co-invest in industry-driven research programmes such as Joint Technology Initiatives, which have shown how imaginative collaboration can use a relatively small EU budgetary contribution to galvanise major European industrial efforts. The full range of instruments should work together, in a common strategic framework, to this end.

- Zefektivňování realizace cestou zjednodušování. Vědecká a podnikatelská obec si stěžuje na přílišnou administrativní zátěž a vyzývá Komisi k nalezení dokonalejší vyváženosti mezi důvěrou a kontrolou i mezi akceptací rizika a vyhýbání se riziku. Je třeba jít dále nehledě na dosažený pokrok v procesu zjednodušování v rámci stávajících programů. Mezi opatření s dalekosáhlým potenciálem pro zjednodušování patří obecné přijetí účetních metod účastníků, včetně průměrných nákladů, jedinečné sady pravidel pro všechny účastníky, které upravují všechna intervenční opatření, a snižování počtu různých sazeb pro proplácení nákladů a metod výpočtu nepřímých nákladů.

– Tackling major societal challenges. Europe is faced with an unprecedented range of societal challenges, which can only be tackled with major scientific and technological breakthroughs. Priority should be given to the EU's core objectives, and in particular Europe 2020. For example, the EU should contribute to remedy decades of shortfall in energy research, which has left Europe lagging behind in terms of developing domestic energy supplies and tackling the challenge of reduced emissions. European Innovation Partnerships will be launched to accelerate research, development and market deployment of innovations to pool expertise and resources and boost the competitiveness of EU industry.

- Modernizace vzdělávacích systémů na všech úrovních. Odbornost a vynikající kvalita se musí ještě více stát vůdčím principem vzdělávání. Potřebujeme více univerzit na světové úrovni, zvyšovat úroveň dovedností a lákat nejlepší talenty ze zahraničí. Měl by se zahájit koordinovaný přezkum stávajících programů vzdělávání a odborné přípravy s cílem vypracovat integrovaný přístup v kontextu stěžejního programu „mládež v pohybu“. Většina kompetencí v oblasti vzdělávání a politiky zaměstnanosti je v rukou členských států, ale Unie nese zvláštní odpovědnost za podporu mobility a odstraňování překážek v rámci celé Evropy. Stávající programy mobility ve vzdělávání nejenom pozvedly dovednosti, znalosti a vzdělání jejich účastníků, ale navíc stimulují soutěživost mezi univerzitami a vzdělávacími systémy. Současná poptávka vysoce převažuje nad dnešní nabídkou, která u Erasmu i na úrovni univerzit činí jen kolem 5 % studentů. Tyto programy by se mohly rozšířit a přidělování zdrojů by se mohlo jasněji provázat do té míry, do jaké jsou možnosti mobility využívány v praxi.

– Delivering the European Research Area. It is more vital than ever to maximise the efficiency of the European research and innovation system by creating a genuinely unified European Research Area, in which all actors, both public and private, can operate freely, forge alliances and gather critical mass in order to compete and cooperate on a global scale. Better coordination at regional, national and EU level can do more to prevent overlaps and encourage best practice and reinforced joint programming could ensure synergies and complementarity of the different funding levels. This implies that the barriers to the mobility of researchers need to be addressed.

Infrastruktury budoucnosti

– Spreading the base of EU research. Whilst EU support needs to drive excellence, it should also contribute to broaden the base of research and innovation by helping to raise the quality of research infrastructure across the EU. The Structural Funds should be fully exploited to develop the next generation of research infrastructures, based on regional specialisation.

Přeshraniční infrastruktura je jedním z nejlepších příkladů toho, kde může EU zaplnit mezery a realizovat výsledky vyšší hodnoty. Z dopravních, komunikačních a energetických sítí má společnost obrovský prospěch. Kvůli selhání trhu se však projektům s vysokou přidanou hodnotou EU nemusí podařit přilákat potřebné investice soukromých podniků. Výsledkem jsou náklady pro EU z hlediska konkurenceschopnosti, solidarity a účinného fungování jednotného trhu. Cílená finanční podpora na úrovni EU může napomoci ke spuštění takových důležitých projektů, které mají často velký komerční potenciál v dlouhodobém měřítku.

– Increasing the efficiency of delivery through simplification. The scientific and business community has complained about excessive administrative burden and has called upon the Commission to find a better balance between trust and control and between risk taking and risk avoidance. Despite progress made towards simplification under the existing programmes more needs to be done. Measures with a far reaching potential for simplification are the general acceptance of the accounting practices of participants including average costs, a unique set of rules for all participants covering all intervention measures and a reduction of the number of different reimbursement rates and methods for calculating indirect costs.

Země jako USA a Čína nyní uvádějí do života stimuly pro obrovské infrastrukturní investice. Udržení konkurenceschopnosti znamená, že Evropa má zvlášť silný strategický zájem na účinné infrastruktuře, která tvoří základ dlouhodobého hospodářského růstu. EU potřebuje nabídnout správnou skladbu politik, která by stimulovala požadovanou modernizaci, a udržovat standardy stávající infrastruktury. Vyžaduje to důvěryhodný dlouhodobý politický rámec, který investory přesvědčí, aby uvolnili potřebné obrovské dlouhodobé kapitálové finance. A potřebuje to podpůrný regulatorní rámec a pečlivě řízenou finanční podporu prostřednictvím vhodných finančních nástrojů, aby se pomohlo s rozběhem projektů. Výsledkem by byla základní evropská dopravní síť, po níž by udržitelnější způsoby dopravy přesouvaly cestující a náklad; vysokorychlostní internet v celé EU; a energetická síť schopná splnit příslib vnitřního trhu a dostat se k novým zdrojům energie a využívat nové inteligentní technologie.

– Modernising education systems at all levels. Excellence must even more become the guiding principle for education. We need more world-class universities, raise skill levels and attract top talent from abroad. A coordinated review of existing education and training programmes should be launched to develop an integrated approach in the context of the "Youth on the move" flagship. Most of the competences for education and employment policy lie with Member States, but the Union has a special responsibility to promote mobility and eliminate barriers across Europe. Existing mobility schemes in education have not only improved the skills, knowledge and education of the beneficiaries, they also stimulate competition between universities and educational systems. Demand currently goes well beyond the current supply – with Erasmus, at university level, limited to around 5% of students. Such programmes could be extended and the allocation of resources linked more clearly to the extent to which the opportunities of mobility are used in practice.

Tato podpora se musí zaměřit na klíčové priority – odstraňovat úzká místa na strategických transevropských osách, podněcovat jejich rozšiřování a budovat mezinárodní a intermodální spoje. Pro výběr nejlepších projektů jsou zapotřebí striktní kritéria: takové projekty, které prokáží, že mají požadovanou způsobilost co se týče jejich řízení a mohou být spuštěny v přiměřené lhůtě, a že splňují kritéria udržitelnosti. Zatímco veřejné investice budou vždy zapotřebí pro určité infrastruktury, například pro železnici nebo dotažení sítí do řídce obydlených oblastí, v jiných oblastech bude důležitým kritériem schopnost projektů přilákat soukromé finance. Správný katalyzátor akce by vyžadoval společný přístup mezi EU a státními rozpočty, Evropskou investiční bankou a soukromými finančními zdroji. Sdružování veřejnoprávních a soukromoprávních zdrojů si vyžádá dobrý regulatorní rámec na úrovni EU. Uvážit by se mělo i to, jak by se daly podpořit projekty přesahující hranice EU ke vzájemnému prospěchu nás i našich sousedů.

Infrastructures of the future

3.2. Udržitelný růst

Cross-border infrastructure is one of the best examples of where the EU can plug gaps and deliver better value results. Transport, communication and energy networks bring enormous benefits to society at large. But market failures can mean that projects with high EU added value can fail to attract the investment needed from private companies. The result is a cost for the EU in terms of competitiveness, solidarity, and the effective functioning of the single market. Targeted financial support on EU level can help to kick-start such important projects, which often hold great commercial potential in the long term.

Politika v oblasti energetiky a klimatu jako součást ekonomiky efektivně využívající zdroje

Countries like the United States and China are now launching huge, ambitious infrastructure investment drives. Maintaining competitiveness means that Europe has a particularly strong strategic interest in effective infrastructure, to lay the foundations for long-term economic growth. The EU needs to offer the right policy mix to stimulate the modernisation required, as well as maintaining the standards of existing infrastructure. This means a credible long-term policy framework which will convince investors to release the huge long-term capital finance required. It needs a supportive regulatory framework and carefully directed financial support through appropriate finance vehicles to help get projects off the ground. The result would be a European core transport network shifting freight and passenger flows towards more sustainable transport modes; high-speed broadband available in every part of the EU; and an energy network capable of delivering on the promise of the internal market, accessing new energy sources and exploiting new smart technologies.

Jedním ze základních cílů strategie Evropa 2020 je řešení efektivity zdrojů, klimatické změny a zajištění energetické bezpečnosti a účinnosti. Znamená to nejen přípravu hospodářství k plnění dohodnutých cílů, ale i startovací investice do ekologičtějších technologií a služeb, u nichž byl uznán největší potenciál budoucího exportu a budoucích pracovních míst; vždyť toto odvětví už zaměstnává 3,5 milionů Evropanů[7]. K dosažení tohoto ambiciózního cíle je třeba účinně zapřáhnout všechny nástroje, jimiž EU disponuje, včetně novátorských finančních nástrojů a zdrojů.

Such support needs to be targeted on key priorities – removing bottlenecks on strategic trans-European axes, encouraging their extension and building cross-border and inter-modal connections. Strict criteria are also needed to select the best projects: those that can demonstrate that they have the management capacity required and can be launched in a reasonable timeframe, and that they meet sustainability benchmarks. Whilst for some infrastructure, like rail transport or bringing networks to sparsely-populated communities, public investment will always be needed, for other areas the ability of projects to attract private financing could also be an important criterion. A common approach would be needed between the EU and national budgets, the European Investment Bank and private funding sources to determine the priorities for investment and to provide the right catalyst for action. This requires the right regulatory framework at EU level, to pool resources from private and public sources. Consideration should also be given to how support could include projects stretching beyond the borders of the EU, to the mutual benefit of our neighbours and ourselves.

Jednou možných alternativ by bylo přepracování rozpočtu a vytvoření objemných, účelových fondů určených na investice do takových oblastí. Plán evropské hospodářské obnovy ukázal, že bylo možné pojmenovat a podpořit klíčové strategické energetické projekty a podstoupit riziko, že úvěrová krize tyto projekty zastaví. Plán pomohl důvěryhodnosti dalekosáhlých politik EU v oblasti energetiky a posílil ochotu investorů uvolnit kapitál na projekty s dlouhými lhůtami realizace. Tento přístup by se mohl využít v budoucnosti jako možnost pro různé programy. Ještě efektivnější by však mohlo být, kdyby se tyto priority začlenily do různých programů s vědomím, že stejné opatření může a mělo by současně sledovat různé cíle. Primárnost cílů politik např. v oblasti změny klimatu a energetiky, by už předznamenávala změnu priorit v rámci takových politik, jako jsou výzkum, soudržnost, zemědělství a rozvoj venkova – s jasným politickým začleněním vyváženým potřebou zabránit novým nepružnostem. Provázet by to mohla jednoznačná průřezová povinnost identifikovat programy, které takové politiky už podpořily. Ve výsledku by to znamenalo, že EU by byla schopna jasně říci, jaké zdroje přispěly k takovým politikám, jako řešení změny klimatu nebo podpora energetické bezpečnosti, bez ohledu na nástroje, s jejichž pomocí jsou tyto politiky realizovány.

3.2. Sustainable growth

Společná zemědělská politika

Mainstreaming energy and climate policies in a resource-efficient economy

Udržitelná ekonomika EU potřebuje vzkvétající zemědělství přispívající svým dílem k plnění široké palety cílů EU, včetně soudržnosti, změny klimatu, ochrany životního prostředí a biodiverzity, zdraví a konkurenceschopnosti i zajišťování potravin. V důsledku řady reforem společné zemědělské politiky byla podpora zemědělců stále více spojována s realizací těchto cílů a podíl SZP na celkovém rozpočtu v posledních letech neustále klesal. I kdyby se v tomto trendu pokračovalo, zemědělství by stále zůstalo velkou veřejnou investicí, kterou na svých bedrech nese EU, nikoli rozpočty států.

Tackling the challenge of resource efficiency, climate change, and of delivering energy security and efficiency, is one of the core objectives of the Europe 2020 strategy. This not only means gearing up the economy to deliver the agreed goals, but also kick-starting investment in the greener technologies and greener services recognised as having some of the greatest potential for future exports and future jobs as an industry which already employs 3.5 million Europeans [7]. To secure this ambitious goal, all the instruments at the EU's disposal, including innovative financial instruments and sources, need to be harnessed effectively.

Sled reforem přiblížil zemědělství EU k trhu a pomohl lepšímu zásobování potravinami, lepšímu nakládání s přírodními zdroji a ke vzniku stabilních venkovských obcí. Více než třetina příjmů zemědělských hospodářství pochází stále z rozpočtu EU. Zemědělský sektor EU je nadále velkým dodavatelem velmi kvalitních potravin v době, kdy se neustále zvyšují potřeby rostoucí populace světa. Zemědělský zpracovatelský průmysl je významným zdrojem dynamiky hospodářství EU.

One option would be to reshape the EU budget to create large-scale, dedicated funds devoted to the delivery of investment in such areas. The European Economic Recovery Plan showed how it was possible to identify and support key strategic energy projects, and address the risk that the credit crunch brought such projects to a standstill. It helped to give credibility to the EU's long-range policies on energy, as well as increasing the willingness of investors to release capital for projects with long lead-times. This approach could be taken forward as an option based on distinct programmes. Nevertheless, mainstreaming these priorities into different programmes may be a more effective approach, recognising that the same action can and should pursue different objectives at once. The primacy of policy goals like climate change and energy would already point to a re-prioritisation inside policies like research, cohesion, agriculture and rural development – with a clear political earmarking balanced by the need to avoid new rigidities. This could be accompanied with a clear cross-cutting obligation to identify where programmes had promoted such policies. The result should mean that the EU would be able to set out clearly what resources were contributing to policies like tackling climate change or supporting energy security, irrespective of the instruments through which these policies are delivered.

Jsou tu však také nepochybně problémy, které je nutno řešit. Příděly přímých plateb vycházejí z referenčních hodnot, které dnes mají už deset let, a úroveň přímých plateb zemědělcům se v jednotlivých členských státech velice liší. Určité rozdíly sice lze zdůvodnit, ale existuje i silný argument ve prospěch postupného sbližování úrovně plateb. Opuštěním historických referenčních hodnot bychom se vyhnuli kultuře závislosti, která brzdí využívání pobídek k zajišťování výsledků. Nastolilo by to problémy týkající se tlaku na příjmy zemědělců a na výrobní náklady, jakož i otázku zacílení a určení priority obou pilířů SZP.

The Common Agriculture Policy

Evropská rada v červnu zdůraznila, jak by udržitelné, produktivní a konkurenceschopné zemědělství mohlo významně přispět k plnění strategie Evropa 2020, když se vezme v úvahu růst a zaměstnavatelský potenciál venkovských oblastí při současném zajištění spravedlivé hospodářské soutěže.

A sustainable EU economy needs a thriving agricultural sector making its contribution to a wide variety of EU objectives – including cohesion, climate change, environmental protection and biodiversity, health and competitiveness, as well as food security. A series of reforms to the Common Agricultural Policy has seen support to farmers increasingly linked to delivering these goals and the share of the CAP in the overall budget falling steadily in recent years. Continuing the trend would still leave agriculture representing a major public investment – one falling on the EU's shoulders, rather than on national budgets.

Po cestě reforem by se dalo pokračovat různými způsoby:

Successive reforms have brought EU agriculture closer to the market and helped to deliver food security, a better management of natural resources and stable rural communities. Over one third of farm income relies on payments from the EU budget. EU farming continues to be a major supplier of high quality food at a time when the needs of a rapidly growing world population continue to grow. The agro-industry is an important source of dynamism in the EU economy.

- další zacílení SZP na širší politické priority EU spolu s ekologičtější přímou podporou náročnějších environmentálních postupů a pozitivního zvelebování v zájmu inovace a konkurenceschopnosti na venkově, jako přídavek ke koncepci podmíněnosti;

However, there are also clear issues to address. The allocation of direct payments is based on reference values now over a decade old, and the levels of direct payments to farmers vary considerably from one Member State to another. Whilst some variation can be justified, there is a strong case for progressively bringing payments levels closer together. Moving away from historical references would also avoid a culture of dependency which may hold back the use of incentives to ensure that results are delivered. This would also raise issues with regard to pressure on farmers' income and on production costs, as well as the question of targeting and prioritisation of both pillars of the CAP.

- rozvoj venkova by měl usilovat o posilování konkurenceschopného zemědělství a inovací v takových oblastech, jako jsou výroba a technologický pokrok; ekonomickou diverzifikaci na venkově; zachování životního prostředí a přírodních zdrojů; řešení klimatické změny, jak zmírňování tak přizpůsobování; pomoc vodnímu hospodářství a efektivitě zdrojů; a nabídka zvláštní podpory nejvíce znevýhodněným subjektům venkovské ekonomiky – včetně těch, které se potýkají například s dezertifikací;

The European Council underlined in June how a sustainable, productive and competitive agricultural sector could make an important contribution to the Europe 2020 strategy, considering the growth and employment potential of rural areas while ensuring fair competition.

- spoléhání na trh ve spojení s rozvojem takových forem pojištění, které jsou kompatibilní s kritérii green box stanovenými Světovou obchodní organizací, a s dalšími nástroji pro řízení rizik spojených s nenadálými změnami příjmů, a v kombinaci s lepšími konkurenčními podmínkami v zásobovacím potravinovém řetězci;

Continuing along the path of reform could be pursued in different ways:

- lepší synergie mezi rozvojem venkova a dalšími politikami EU, pomoci realizovat politiky v oblastech, jako je výzkum, zaměstnanost a síťová infrastruktura, včetně integrace do společného strategického rámce a s národními programy reforem v souladu s Evropou 2020.

– Further targeting the CAP on the EU's broader policy priorities with the greening of direct aids to support more demanding environmental practices and positive improvements to boost innovation and competitiveness in the countryside, in addition to the cross-compliance concept;

Reforma SZP by tedy mohla probíhat v různé intenzitě. Mohla by se omezit na zahlazení některých současných nesrovnalostí, např. na větší rovnost při rozdělování přímých plateb mezi členské státy a zemědělce. Mohla by zásadním způsobem změnit politiku s cílem zajistit její větší udržitelnost a změnu poměru mezi různými cíli politiky, zemědělci a členskými státy, zejména zavedením cílenějšího přístupu k prioritám. Radikálnější reforma by ovšem zašla dále, opustila by podporu příjmů a většinu tržních opatření, prioritně by se spíše zaměřila na cíle v oblasti životního prostředí a klimatické změny než na ekonomické a sociální aspekty SZP.

– Rural development should aim at fostering a competitive agricultural sector and innovation in areas like production processes and technological progress; economic diversification in rural areas; preserving the environment and natural resources; addressing climate change, both mitigation and adaptation; helping water management and resource efficiency; and offering specific support to the most disadvantaged in the rural economy – including those facing issues such as desertification;

3.3. Růst, který podporuje začleňování

– Reliance on the market, coupled with the development of forms of insurance compatible with the WTO "green box", and other tools for the management of risks linked to sudden shifts in incomes, combined with better competitive conditions in the food supply chain;

Politika soudržnosti a Evropa 2020

– Better synergy between rural development and other EU policies, to help deliver policies in areas such as research, employment and network infrastructure, including integration with a common strategic framework and the National Reform Programmes under Europe 2020.

Soudržnost se ukázala jako jeden z nejúspěšnějších způsobů, kterým Unie demonstruje svou oddanost solidaritě, přičemž rozděluje růst a prosperitu po celé EU. Tato politika přináší kladné účinky pro všechny: z investic do ekonomik EU mají totiž prospěch všechny členské státy. Zajišťuje investice do modernizace, podněcuje růst v nejméně prosperujících oblastech EU a působí jako katalyzátor změny ve všech regionech Evropy. Rozšiřuje trhy a vytváří nové podnikatelské příležitosti pro EU jako celek. Ve spojení se strukturální reformou a makroekonomickou stabilitou reálně přispívá k růstu. K zajištění tohoto užitku však musí být financování soudržnosti přesně zacíleno, aby přineslo co největší přidanou hodnotu. Proto je žádoucí disciplinovaná koncentrace na cíle Evropa 2020 a přísná koncentrace na výsledky.

Reform of the CAP could therefore be pursued with different degrees of intensity. It could restrict itself to ironing out some current discrepancies, such as more equity in the distribution of direct payments between Member States and farmers. It could make major overhauls of the policy in order to ensure that it becomes more sustainable, and reshapes the balance between different policy objectives, farmers and Member States, in particular by introducing a more targeted approach to priorities. A more radical reform would go further, moving away from income support and most market measures, and giving priority to environmental and climate change objectives rather than the economic and social dimensions of the CAP.

Vyčlenění výdajů na soudržnost v období 2007–2013 na cíle lisabonské strategie prokázalo prospěch plynoucí z využívání různých finančních nástrojů k plnění překlenujících politických cílů. V následujícím období zajistí strategie Evropa 2020 jak jednoznačnou sadu společných priorit, tak jasný rámec pro pojmenování priorit financování. Evropa 2020 umožňuje mnohem větší koncentraci než v minulosti. Lze stanovit jasné priority v zájmu realizace inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění: podpora nových podniků; inovace; snižování emisí; zkvalitňování našeho životního prostředí; modernizace univerzit; úspora energie; rozvoj energetických, dopravních a telekomunikačních sítí se společnou účastí EU; investování do výzkumné infrastruktury; rozvoj lidského kapitálu a aktivní začleňování jako pomůcka v boji proti chudobě.

3.3. Inclusive growth

Výslovné propojení politiky soudržnosti a Evropy 2020 dává reálnou příležitost jednak nadále pomáhat chudším regionům EU v dohánění těch bohatších, jednak dále rozvíjet politiku soudržnosti tak, aby z ní byl významný faktor umožňující růst pro celou EU. Národní programy reforem nabízejí vhodný nástroj k zajištění toho, aby výdaje EU na soudržnost na jedné straně a národní reformy a výdajové priority na druhé straně působily účinně jako tandem.

Cohesion policy and Europe 2020

Politika soudržnosti by se měla stát vlajkonošem cílů inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začleňování strategie Evropa ve všech regionech. Může být silnou hybnou silou politiky, může posilovat závazky ze Smlouvy v podobě upevňování hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie s cílem urychlit proces vyrovnávání nesrovnalostí mezi úrovní rozvoje v různých regionech. Zdroje Společenství by se, tak jako dnes, měly zaměřit do nejchudších regionů a členských států v souladu se závazkem Unie k principu solidarity. Podpora politiky soudržnosti je důležitá také pro ostatní části Unie, a to k řešení takových otázek, jako je sociální vyloučení nebo zhoršování životního prostředí (např. ve městech) k podpoře hospodářské restrukturalizace, k přechodu na více inovativní a na znalostech založenou ekonomiku, k tvorbě pracovních příležitostí a zlepšování dovedností. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těm regionům, které se stále ještě nevyrovnaly těm vyspělejším. Jednoduchý a spravedlivý systém přechodné podpory by odvrátil hospodářský otřes v důsledku náhlého poklesu financí.

Cohesion has proved one of the most successful ways for the Union to demonstrate its commitment to solidarity, while spreading growth and prosperity across the EU. The policy has positive effects for all: investing in the economies of the EU benefits all Member States. It provides investment for modernisation, galvanises growth in the least prosperous parts of the EU and acts as a catalyst for change in all Europe's regions. It increases markets and creates new business opportunities for the EU as a whole. When coupled with structural reform and macroeconomic stability, it can make a real contribution to growth. However, to ensure these benefits, cohesion funding must be accurately targeted so that its added value is maximised. This points to a disciplined concentration on the objectives of Europe 2020, and a rigorous concentration on results.

Je třeba provést řadu úprav současného strategického programování, aby se zvýšil přínos EU na strategickém programování cestou těsnější koordinace mezi Evropou 2020 a politikou soudržnosti. Tato koordinace vyžaduje jasnější orientaci na evropské úrovni, více strategický proces vyjednávání mezi partnery na místní a regionální úrovni, mezi členskými státy a Evropskou komisí, a vhodnou návaznost na dosahovaný pokrok. Výsledkem by mělo být společné pochopení, že Evropa 2020 je hybnou politikou na všech úrovních, že všichni nesou odpovědnost za opatření, jež je třeba učinit v partnerství všech úrovní – evropské, státní a regionální.

The earmarking of cohesion spending in 2007-2013 to the objectives of the Lisbon strategy has shown the benefits of using a variety of financial instruments to pursue overarching policy objectives. For the next period the Europe 2020 strategy provides both a clear set of common priorities, and a clear framework for identification of funding priorities. Europe 2020 allows a much greater concentration than in the past. Clear priorities could be fixed to deliver smart, sustainable and inclusive growth, with work on: support for new businesses; innovation; reducing emissions; improving the quality of our environment; modernising universities; energy saving; the development of energy, transport and telecommunication networks with a common EU interest; investment in research infrastructure; human capital development; and active inclusion to help the fight against poverty.

Větší koncentrace a soudržnost

The explicit linkage of cohesion policy and Europe 2020 provides a real opportunity to both continue to help the poorer regions of the EU to catch up, and to develop further cohesion policy into an important enabler of growth for the whole of the EU. The National Reform Programmes offer the right vehicle to ensure that EU cohesion spending and national reform and spending priorities are working effectively in tandem.

Pro maximalizaci účinku výdajů na soudržnost bude v budoucnu nutno zajistit, aby členské státy a regiony koncentrovaly zdroje EU a zdroje státu na dohodnuté priority EU. Lze toho dosáhnout tak, že bude pojmenován omezený počet priorit evropského významu a ty budou prostřednictvím strategie Evropa 2020 propojeny s cíli odvětvové politiky. Toto „menu“ tématických priorit přímo propojené s integrovanými pokyny a stěžejními projekty Evropy 2020 by byly prezentovány v právních nástrojích upravujících soudržnost, a v něm by se promítla i schopnost politiky soudržnosti řešit různé potřeby (např. od velké infrastruktury v některých regionech po malé obecní projekty v zanedbávaných městských částech). Průřezové priority, například inovace, by byly povinné. Od více rozvinutých regionů by se mohlo požadovat, aby přidělily celý finanční příděl na dvě nebo tři priority, zatímco méně rozvinuté regiony by mohly věnovat své větší zdroje na širší paletu priorit.

Cohesion policy should become a standard bearer for the objectives of smart, inclusive and sustainable growth of the Europe 2020 strategy in all regions. This can be a powerful driver for the policy, reinforcing the Treaty obligations of strengthening the Union's economic, social and territorial cohesion, so as to accelerate the process of reducing disparities between the levels of development of the different regions. As today, Community resources should be focused on the poorest regions and Member States in line with the Union's commitment to solidarity. Cohesion policy support is also important for the rest of the Union – to tackle issues like social exclusion or environmental degradation (for example in urban areas), to support economic restructuring and the shift to a more innovative and knowledge based economy, and to create jobs and improve skills. Particular attention needs to be paid to those regions which have not yet completed their process of catching up. A simple and fair system of transitional support would avoid an economic shock due a sudden drop of funding.

Velmi důležitá by byla sílící soudržnost a koordinace s jinými nástroji EU, s jejichž pomocí jsou realizovány politiky EU např. v dopravě, komunikacích, energetice, zemědělství, životním prostředí a inovacích. Příjemcům podpory EU by měla být nabídnuta jednolitá sada programů, jež by se vzájemně doplňovaly a dovolovaly by „inteligentní specializaci“ místo mnoha zčásti se překrývajících programů a rozličných pravidel. Důležitým krokem směrem k integrovanější realizaci politik EU v místech by byla větší harmonizace způsobilosti a prováděcích pravidel.

A number of adjustments to the current strategic programming are needed to increase the EU added value of strategic programming, through closer coordination between Europe 2020 and Cohesion Policy. This coordination requires clearer guidance at the European level, a more strategic negotiation process between partners at local and regional level, the Member State and the European Commission, and a proper follow-up of progress made. The result should be a common sense that Europe 2020 is driving policy at all levels, that all have ownership of actions to be undertaken in partnership by EU, national and regional levels.

Společný strategický rámec

Greater concentration and coherence

V zájmu posílení integrace politik EU s cílem realizovat strategii Evropa 2020 by Komise mohla schválit strategický rámec, v němž by nastínila celkovou investiční strategii a záměry a cíle Evropy 2020 by vyjádřila jako investiční priority pro politiku soudržnosti. Konkrétně by pojmenovala investiční potřeby ve vztahu k prvořadým cílům a stěžejním projektům. Zvýraznila by reformy, jež jsou potřebné k maximalizaci dopadu investic, které podporuje politika soudržnosti.

To maximize the impact of cohesion spending in the future, it will be necessary to ensure that Member States and regions concentrate EU and national resources on agreed EU priorities. This can be achieved by identifying a limited number of priorities of European importance, linked through the Europe 2020 Strategy to sectoral policy objectives. Such a "menu" of thematic priorities directly linked to the Integrated Guidelines and flagship projects of Europe 2020 would be presented in the legal instruments for cohesion, reflecting also the ability of cohesion policy to address different needs (such as from large infrastructure in some regions to small community led projects in deprived urban areas). Crosscutting priorities, such as innovation, would be obligatory. More developed regions could be required to allocate the entirety of the financial allocation available to two or three priorities, while less developed regions could devote their larger resources to a slightly wider range of priorities.

Tento rámec by nahradil současnou metodu samostatných sad strategických pokynů pro politiky a zajistil by mezi nimi lepší koordinaci. Obsáhl by akce, které se dnes pokrývají z Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Evropského rybářského fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Rámec by rovněž označil vazby a mechanismy koordinace s dalšími nástroji EU, jako jsou programy pro výzkum, inovace, celoživotní vzdělávání a sítě.

Increased coherence and coordination with other EU instruments delivering EU policies in areas including transport, communications, energy, agriculture, environment, and innovation would be essential. Beneficiaries of EU support should be offered a consistent set of programmes complementing each other and allowing for "smart specialisation", rather than being confronted with a multitude of partially overlapping schemes and different rules. A greater harmonization of eligibility and implementation rules would be an important step towards a more integrated delivery of EU policies on the ground.

Smlouva o rozvoji a investičním partnerství zaměřená na očekávané výsledky, které má přinést podpora EU

A common strategic framework

Na základě strategického rámce by členské státy předložily ve svých národních programech reforem svou strategii rozvoje, aby se zajistilo, že se hlásí k prioritám EU i na státní a regionální úrovni. V této strategii by uvedly, jak budou členské státy a jejich regiony usilovat o řešení priorit a cílů stanovených v Evropě 2020, stěžejních projektech a tématických doporučeních i doporučeních pro jednotlivé země. Byly by tam vymezeny také pozitivní změny, jichž chtějí dosáhnout s podporou EU. Výsledkem diskuse s Komisí by byla smlouva o rozvoji a investičním partnerství mezi Komisí a členským státem, kde by byly vyjádřeny závazky partnerů na státní a regionální úrovni.

In order to strengthen the integration of EU policies for the delivery of the Europe 2020 strategy and in accordance with the Integrated Guidelines, the Commission could adopt a common Strategic Framework, outlining a comprehensive investment strategy translating the targets and objectives of Europe 2020 into investment priorities. It would identify, in particular, investment needs in relation to headline targets and flagship projects. It would also highlight the reforms needed to maximise the impact of investment supported by cohesion policy.

Ve smlouvě by byly stanoveny cíle, jichž se má dosáhnout, jak se bude vyčíslovat a měřit pokrok na cestě plnění těchto cílů, i příděly státních zdrojů a zdrojů EU na prioritní oblasti a programy. Smlouva by stanovila také omezený počet podmíněností provázaných s reformami potřebnými k zajištění účinné realizace. V případě potřeby by pojmenovala strategické projekty (např. klíčová dopravní a energetická propojovací zařízení). Popsala by také systém koordinace mezi fondy EU na úrovni států.

Such a framework would replace the current approach of separate sets of strategic guidelines for policies and would ensure greater coordination between them. It would encompass the actions covered today by the Cohesion Fund, the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the European Fisheries Fund and the European Agricultural Fund for Rural Development. The framework would also identify linkages and coordination mechanisms with other EU instruments such as programmes for research, innovation, lifelong learning, and networks.

Výsledkem tohoto přístupu by byla propojenost mezi původně přidělenými zdroji členským státům a regionům (což je politická volba toho, jak vyjádřit solidaritu) s účinným mechanismem, jenž by zajišťoval, že úroveň podpory odpovídá plnění cílů a záměrů.

A Development and Investment Partnership Contract to focus on the results expected from EU support

Zkvalitňování výdajů

Based on the Strategic Framework, Member States would present their development strategy in their National Reform Programmes, in order to ensure strong ownership of EU priorities and national and regional level. This strategy would identify how the Member State and its regions seek to address the priorities and targets established in Europe 2020, the Flagship projects and thematic and country-specific recommendations. It would also define the positive changes they aim to achieve with EU support. The result of the discussion with the Commission would be a Development and Investment Partnership Contract between the Commission and the Member State reflecting the commitments of partners at national and regional level.

Institucionální kapacita veřejného sektoru na státní, regionální a místní úrovni je rozhodující pro úspěšné vypracování, provádění a sledování politik, jež jsou potřebné k plnění cílů Evropa 2020. Bezproblémová absorbce zdrojů Společenství je také kriticky závislá od technické a administrativní kapacity zúčastněných veřejných orgánů a příjemců. Posilnění institucionální a správní kapacity může vypodložit strukturální úpravy a podpořit růst a pracovní příležitosti – a tím výrazně zkvalitnit veřejné výdaje. Přidělování finančních zdrojů by tudíž mělo brát v úvahu schopnost členských států a regionů účinně tyto zdroje využít i nutnost dodržovat zásady spolufinancování a adicionality; stejně tak by se měl uznávat tlak na rozpočty států.

The Contract would set out the objectives to be achieved, how progress towards the achievement of these objectives will be quantified and measured and the allocation of national and EU resources among priority areas and programmes. The Contract would also establish a limited number of conditionalities, linked to the reforms needed to ensure effective delivery. Where relevant, it would identify strategic projects to be included (e.g. key transport and energy interconnectors). It would also describe the coordination between EU funds to be applied at national level.

Politika soudržnosti může v tomto směru sehrát důležitou úlohu tím, že bude financovat opatření na posílení institucionální kapacity, že podpoří správní reformu a bude prosazovat kulturu orientovanou na výkony a výsledky. Tento přístup lze dále prohloubit pomocí zaměřených nástrojů technické pomoci, které pomohou členským státům a regionům s přípravou, prováděním a sledováním velkých investičních programů v takových oblastech, jako je síťová infrastruktura nebo životní prostředí.

The result of such an approach would be to link the initial potential allocation of resources between Member States and regions – a political choice about how to express solidarity – with an effective mechanism ensuring that the level of support is matched by the achievement of targets and objectives.

Další způsob jak zkvalitnit výdaje by spočíval v tom, že by se zavedla určitá forma kvalitativní soutěže mezi programy o finance určené na soudržnost. Znamenalo by to vyčlenit jistý omezený díl financí na soudržnost do výkonnostní rezervy, z níž by mohly čerpat všechny způsobilé členské státy a regiony. Tato rezerva by byla přidělována na základě pokroku, který národní a regionální programy dosahují při plnění cílů Evropy 2020.

Improving the quality of expenditure

Správné dovednosti budoucích pracovních sil

The institutional capacity of the public sector at national, regional and local level is key for successful development, implementation and monitoring of the policies needed to reach Europe 2020 objectives. The smooth absorption of Community resources also critically depends on the technical and administrative capacity of the participating public authorities and beneficiaries. Strengthening institutional and administrative capacity can underpin structural adjustments and foster growth and jobs – and in turn significantly improve the quality of public expenditure. The allocation of financial resources should therefore take into account the capacity of Member States and regions to effectively utilise these resources and the need to respect the principles of co-financing and additionality, as well as recognising the pressure on the national budgets.

Pracovní síly disponující více a lepšími dovednostmi jsou jádrem evropské ekonomiky založené na znalostech. Na vyšší dovednosti bude odkázáno stále více a více pracovních příležitostí. Činnost EU by se proto měla soustředit na zajištění cílů 2020 a na vzdělávání orientované na potřeby ekonomiky zítřka. Cílené investování může nabídnout významnou přidanou hodnotu při povzbuzování adaptability a celoživotního vzdělávání, zvláště pak by mohlo pomoci vnitrostátním strategiím reformy školských a vzdělávacích systémů a strategiím zaměřeným na zlepšování institucionální kapacity.

Cohesion policy can play an important role in this respect by financing institutional capacity measures, promoting administrative reform, and fostering a culture geared to performance and results. This could be deepened through focused technical assistance facilities to support Member States and regions in preparing, implementing and monitoring large investment programmes in areas such as network infrastructure or environment.

Z Evropského sociálního fondu je již každým rokem čerpáno na přípravu přibližně 9 milionů Evropanů. Odráží se v tom vyváženost hospodářských politik EU a je to taky praktický projev toho, jak EU aktivně podporuje začleňování ruku v ruce s růstem. Využívají se přitom mezinárodní zkušenosti k podpoře sociálních skupin nebo oblastí politiky, jimž by se jinak dostávalo málo podpory nebo žádná, a stejně tak se speciálně zaměřuje na novátorské přístupy k zaměstnanosti, odborné přípravě a sociálnímu začleňování.

Another technique to increase the quality of spending would be to introduce some form of qualitative competition among programmes for cohesion funding. This could mean setting aside a limited share of cohesion funding in a performance reserve open to all eligible Member States and regions. It would be allocated on the basis on progress made by national and regional programmes towards Europe 2020 objectives.

Evropský sociální fond by se mohl přeorientovat na zajišťování cílů Evropa 2020. Komplexní evropská iniciativa v oblasti zaměstnanosti by mohla zvyšovat dovednosti, mobilitu, adaptabilitu a účast na životě společnosti formou společných iniciativ na poli vzdělávání, zaměstnanosti a integrace. Přímý význam pro EU má též integrace menšin (např. Romů) a migrantů, u nichž jsou opatření k zajištění sociálního začlenění a jejich zákonných práv úzce provázány s přístupem EU k migraci jako celku. Význam pracovních příležitostí pro ekonomickou vizi EU poukazuje současně na potřebu lepší viditelnosti a předvídatelnosti finančních objemů v rámci výše popsaného společného strategického rámce soudržnosti.

The right skills for tomorrow's workforce

Podpora odvětví, která se nacházejí pod tlakem

A workforce with more and better skills is central to a European economy built on knowledge. More and more jobs will rely on higher skills. EU action should therefore be focused on securing the 2020 objectives, training for the needs of tomorrow's economy. Targeted investment can offer significant added value in encouraging adaptability and lifelong learning, in particular by assisting national strategies for reforming education and training systems and for improving institutional capacity.

Z rozsahu a různorodého charakteru ekonomiky EU vyplývá, že nevyhnutelně přicházejí časy, kdy prospěch mnoha jejích členů je zaplacen náklady několika z nich. Jako příklad lze uvést obchodní dohodu, která otvírá významné nové trhy pro export z EU, ale která pro určitá odvětví znamená velkou změnu konkurenčního klimatu. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci již posloužil jako dobrý příklad toho, jak se dá vypořádat s takovými lokalizovanými negativními účinky, a rozšířený fond by se mohl postavit na permanentní základ s cílem zmírnit dopad velkých otřesů na pracovním trhu členského státu. Fungování tohoto fondu je třeba také zjednodušit, aby mohl lépe reagovat na změny ekonomických okolností.

The European Social Fund already supports training for some 9 million Europeans each year. It reflects a balance in EU economic policies – a practical demonstration of how the EU actively promotes inclusion alongside growth. It uses cross-border experience to bring support to social groups or policy areas that would otherwise receive little or no support, as well as a special focus on innovative approaches to employment, training and social inclusion.

3.4. Občanství

The European Social Fund could be refocused on securing the 2020 objectives. A comprehensive European Employment initiative could improve skills, mobility, adaptability and participation in society through joint initiatives in the area of education, employment and integration. Another strand of direct importance to the EU is the integration of minorities such as the Roma and migrants, where action to ensure social inclusion and legal rights for migrants is closely linked to the EU approach to migration as a whole. At the same time, the importance of jobs and skills to the EU's vision for the economy points to the need for both greater visibility and predictable funding volumes within the common strategic cohesion framework described above.

Řada jednotlivých výdajových programů EU různými způsoby přispívá konsolidaci občanství EU. Občan pokaždé vidí konkrétní důsledky opatření EU, včetně např. grantů na podporu mobility, výsledků výzkumu i projektů místní soudržnosti. Tyto výsledky demonstrují poslání Unie sloužit svým občanům. Programy, které podporují kulturní rozmanitost, dokládají, jakými různými způsoby se evropská integrace může dotýkat občanů.

Supporting sectors put under pressure

Opatření EU v této oblasti se rovněž mohla týkají „práv“, např. podpor základních práv a hodnot EU. Opatření by mohla zahrnovat rozvoj EU jako prostoru práva, aby se odstranily překážky řádného fungování přeshraničních občanskoprávních řízení a vztahy podniků a spotřebitelů, prosazovaly se vzájemné uznávání a vzájemná důvěra v trestních řízeních a posílil přístup ke spravedlnosti v celé EU.

The scale and diverse profile of the EU economy means that inevitably, there are times when the benefits enjoyed by the many come at the cost of the few. An example might be a trade agreement that opens up significant new markets for EU exports, but which means a significant change in the competitive climate for particular sectors. The European Globalisation Adjustment Fund has already provided a good example of how such localised negative effects can be tackled, and an extended fund could be put on a permanent footing to help cushion the impact of certain major disruptions on the workforce in a Member State. The functioning of this Fund needs also to be simplified to become more reactive to changes of economic circumstances.

Konkrétnější programy týkající se kultury a občanství rovněž umožňují Evropanům lépe překonávat kulturní překážky a plně využívat příležitosti, které evropský prostor nabízí. Jednotlivé programy zaměřené na podporu kulturní spolupráce a evropského kulturního dědictví, vzájemnou interakci občanů a zapojení mladých lidí do evropské společnosti by mohly být spojeny do jediného viditelného programu, který bude podporovat evropskou jednotu v rozmanitosti, a mohly by využívat jednotné řízení.

3.4. Citizenship

Odpovědnosti EU vůči jejím občanům se projevují také v rámci Fondu solidarity Evropské unie. Prostřednictvím tohoto fondu EU dokládá svůj společný závazek pomáhat v reakcích na krizové situace. EU mohla od roku 2002 poskytnout více než 2,1 miliard EU na podporu členských států a regionů, které byly zasaženy závažnými přírodními katastrofami. Ze zkušeností však vyplývá, že se ve fungování fondu vyskytují zásadní omezení a nedostatky. Rychlost poskytování prostředků z fondu, transparentnost kritérií pro jejich uvolňování a jejich omezení na katastrofy přírodního charakteru představují problémy, které je zapotřebí řešit. Fond není například financován na pravidelné bázi a nemůže poskytovat pomoc ve všech případech závažných katastrof. Příspěvky z rozpočtu EU by rovněž mohly napomoci odstranit nedostatky systému, jež znemožňují rychlé zapojení týmů civilní ochrany členských států podle aktuální potřeby, a napomoci rozvoji účinné sítě civilní ochrany. Jedná se o příklad spolupráce EU, která může mít zásadní význam pro osoby, které pomoc potřebují, ať již v rámci EU, nebo mimo ni.

Many different EU spending programmes contribute in different ways to the consolidation of EU citizenship. Every time a citizen sees the concrete effects of EU action – from mobility grants to the results of research to local cohesion projects – it helps to illustrate the vocation of the Union to serve its citizens. Programmes which support cultural diversity help to show how European integration can touch citizens in a huge variety of ways.

Další důležitou oblastí, jež se přímo dotýká občanů EU, jsou výdaje na politiky související s prostorem svobody, bezpečnosti a práva. V případě těchto politik existuje jasný společný zájem na jejich úspěšném provádění. Podpora účinné správy hranic, výměny informací a odborných znalostí pro účely účinných soudních řízení nebo podpora realizace politik v oblasti azylu a migrace přináší prospěch celé Unii. V příštím finančním období bude zapotřebí klást důraz na správu vnějších hranic (včetně SIS II/VIS a budoucího systému vstupu/výstupu), návratovou politiku, azyl a integraci legálních přistěhovalců. Pokud jde o tyto záležitosti, patří mezi priority sdílení zátěže mezi členskými státy, podpora činnosti vnitrostátních správních orgánů a koncentrace zdrojů z rozpočtu EU, aby se nalezly nákladově efektivní způsoby, které budou zajišťovat účinnou realizaci těchto politik.

EU action in this area also covers the "rights" dimension, such promoting fundamental rights and EU values. Action could include developing the EU as an area of justice to eliminate obstacles for the good functioning of cross-border civil proceedings and business-to-consumer relations, promoting mutual recognition and mutual trust in criminal proceedings, and fostering access to justice throughout the EU.

3.5. Předvstupní podpora

More specific cultural and citizenship programmes also help preparing Europeans to overcome cultural barriers and use the opportunities of the European space to the full. Different programmes aiming at promoting cultural cooperation and Europe's cultural heritage, citizens' interaction and the involvement of young people in European society might be integrated into one visible programme promoting European unity in diversity and could benefit from joint management.

Finanční podpora, určená na užší integraci v rámci procesu rozšiřování, pomáhá EU dosáhnout cílů v řadě oblastí, které jsou důležité pro hospodářské oživení a udržitelný růst, včetně energie, síťových infrastruktur, ochrany životního prostředí a úsilí řešit problémy související se změnou klimatu. Tato podpora rovněž pomáhá zajistit, aby byly kandidátské země a budoucí kandidátské země plně připraveny na případné přistoupení. Tyto země jsou rovněž podporovány v tom, aby zapracovaly priority EU související s cíli strategie Evropa 2020 do svých vnitrostátních priorit. Finanční podpora by proto měla být i nadále jedním z nástrojů, který posiluje úspěšné rozšiřování.

The responsibilities of the EU towards its citizens are also shown in the European Union Solidarity Fund. This has allowed the EU to demonstrate its collective commitment to help respond to situations of crisis. Since 2002, the EU has been able to grant more than € 2.1 billion to support Member States and regions hit by major natural disasters. However, experience points to some important limitations and weaknesses in the operation of the Fund. The speed with which aid from the Fund is made available, the transparency of the criteria for mobilising the Fund and its limitation to disasters of natural origin are all issues to address. For example, the Fund is not funded on a permanent footing and cannot help follow all kinds of major disasters. An EU budget contribution could also help to plug gaps in the system which prevent Member States' civil protection teams from being deployed quickly where they are needed, and help the development of an effective civil protection network – an example of EU cooperation that can make a real difference to those in need both inside and outside the EU.

3.6 Globální Evropa

Another important area of direct relevance to citizens is spending on policies central to the delivery of freedom, security and justice. These are policies where there is a clear common interest in successful delivery. Support to effective border management, to the exchange of information and expertise to apply justice effectively, or to implement policies on asylum and migration, benefits the Union as a whole. The emphasis in the next financing period will have to be on management of external borders (including SIS II/VIS and the future entry/exit system), return policy, asylum and integration of legal immigrants. On these issues, burden sharing among Member States, support to the work of national administrations and pooling of resources with the EU budget are priorities in order to find cost-effective ways of ensuring the effective delivery of these policies.

Evropané očekávají, že EU bude prosazovat své zájmy a uplatňovat svůj vliv na mezinárodní scéně. Záležitosti, jako jsou zmírňování chudoby, přistěhovalectví, konkurenceschopnost, změna klimatu, energie, terorismus a organizovaná trestná činnost, lze řešit pouze v mezinárodních souvislostech. V éře globalizace je nezbytné, aby interní program, který se týká zajišťování udržitelného růstu a pracovních míst v Evropě, doplňoval externí program. Vnější rozměr má navíc pochopitelně i solidarita. EU je právem pyšná na to, že je největším rozvojovým a humanitárním dárcem na světě. EU a její členské státy poskytují kolem 55 % celosvětové pomoci, přičemž je nejvýznamnějším bojovníkem proti chudobě a je si dobře vědoma toho, jaký význam má plnění Rozvojových cílů tisíciletí pro stabilitu, bezpečnost a blahobyt velkých částí světa.

3.5. Pre-accession support

Stejná pravidla se uplatňují na účinné využívání prostředků EU jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci Unie. Je zapotřebí zamyslet se nad tím, kde společná akce může přinést větší hodnotu než opatření jednotlivých států, je zapotřebí zachovávat soudržnost mezi výdajovými programy a hlavními politikami a nově nahlížet na používané prováděcí mechanismy a nástroje.

Financial support for closer integration through the enlargement process helps the EU to achieve its objectives in a number of areas which are key to economic recovery and sustainable growth, including energy, network infrastructures, the protection of the environment and efforts to address climate change. It also helps to ensure that candidate countries and potential candidates are fully prepared for eventual accession, including through encouraging countries to consolidate EU priorities linked to Europe 2020 objectives into their national priorities. It should therefore continue to be one of the tools to promote successful enlargement.

Nové struktury pro vnější vztahy, které vznikly podle Lisabonské smlouvy, zjednoduší uplatňování tohoto přístupu a poskytnou příležitost kreativně využívat jednotlivé nástroje vnější politiky EU a postupovat v rámci dlouhodobého strategického rámce.

3.6 Global Europe

Celosvětové promítnutí hodnot a zájmů EU

Europeans expect the EU to promote its interests and exert its influence on the international stage. Issues such as poverty alleviation, migration, competitiveness, climate change, energy, terrorism and organised crime can only be tackled in an international context. In the age of globalisation, it is essential that the internal agenda of securing sustainable growth and jobs in Europe is complemented with an external agenda. In addition, of course, solidarity has an external dimension: the EU is rightly proud to be the world's largest development and humanitarian donor – with the EU and its Member States providing around 55% of the total worldwide – a champion of the fight against poverty, and is acutely conscious of the importance of the Millennium Development Goals to the stability, security and well-being of large areas of the globe.

Zřízení ESVČ poskytuje EU nástroje potřebné k tomu, aby EU promítla své zájmy do celého světa, a to podle jejich hospodářského a politického významu. Schopnost EU účinně zacílit nástroje, které má k dispozici, vyžaduje jednoznačný strategický přezkum, dobré vztahy s partnery z třetích zemí, jakož i správně navržené nástroje. Nástroje musí dostatečně reagovat na změny priorit a musí se přizpůsobit případné změně okolností. Je zapotřebí věnovat pozornost některým klíčovým globálním záležitostem, které musí Unie v dnešní době řešit. EU a její členské státy například budou muset být schopny plnit závazky týkající se financování akcí v oblasti klimatu. Tato problematika vyžaduje samostatné posouzení, které zohlední pokrok dosažený při jednání, a bude muset zajistit soudržnost, viditelnost a účinnost podílu EU na mezinárodním úsilí; při řízení plateb bude muset umožnit úspory z rozsahu. Z posouzení by mělo rovněž vyplynout, zda by měla být úloha rozpočtu EU doplněna odděleným nástrojem, který bude spojovat stabilní a viditelný kolektivní příspěvek EU. Dalším příkladem je oblast přistěhovalectví, kde je zapotřebí nalézt účinnou rovnováhu jak mezi opatřeními v EU, tak za jejími hranicemi.

The same rules apply to the effective use of EU resources internationally as inside the Union: an intelligent look at where collective action can deliver better value than a collection of national actions; coherence between spending programmes and key policies; and a fresh look at the delivery mechanisms and instruments being used.

Reakce na krizové situace

Applying this approach will be facilitated by the new structures for external relations under the Lisbon Treaty, with the opportunity to use the different tools of EU external policy creatively, and to work within a long-term strategic framework.

Je zvláště důležité, aby se zdokonalila schopnost Unie reagovat na konflikty nebo katastrofy velkého rozsahu. Hlavní podíl EU na širším bezpečnostním rozměru vnějších vztahů dokládá potřebu vycházet ze stávajících nástrojů, jako je nástroj stability, opatření v oblasti SZBP a mise pro sledování průběhu voleb. Mezi základní prvky patří rychlost při využívání, pružnost a schopnost upravit opatření podle měnících se politických okolností.

Projecting the EU's values and interests globally

EU patří v oblasti humanitární pomoci mezi nejvýznamnější a nejúčinnější poskytovatele pomoci při mimořádných událostech. Po fázi pomoci při mimořádných událostech by však měla rychle nastoupit a být náležitě uplatňována fáze rozvojová, aby se po takové mimořádné události dosáhlo obnovy a do budoucna se zvýšila odolnost. Tato opatření však znemožňuje nedostatečná pružnost rozpočtu. V každém roce musel být rozpočet na humanitární pomoc doplňován z rezervy na pomoc při mimořádných událostech stávajícího finančního období. Dokládá to, jak hodně bylo z této oblasti rozpočtu čerpáno.

The establishment of the EEAS gives the EU the tools it needs to improve the ability of the EU's to project its interests across the world, in line with its economic and political importance. The ability of the EU to target its instruments effectively needs a clear strategic overview, the right relationship with third country partners, and well-designed instruments. Instruments need to be sufficiently responsive to changing priorities and adapted to different circumstances. Some of the key global issues faced by the Union today need particular attention. For example, the EU and its Member States will need to be able to deliver on climate finance commitments. This deserves a separate reflection which will be influenced by the progress of negotiations and will need to ensure the coherence and visibility of the EU contribution to international efforts; effectiveness; and permit economies of scale in the management of disbursements. It should also include whether the role of the EU budget should be complemented by a separate instrument to bring together a stable and visible collective EU contribution. Another example is migration, which faces the need to calibrate effectively action inside the EU and beyond its borders.

Zmírňování chudoby

Responding to crisis situations

Vzhledem k tomu, že je Evropa vybudována na hodnotách, boj proti světové chudobě je jedním z klíčových cílů EU. Pomoc nejméně rozvinutým zemím má skutečný dopad na takové věci, jako je dosažitelnost potravin, lékařské péče, vzdělávání a nezávadné vody, jakož i na přizpůsobování se následkům změny klimatu. EU jde v čele úsilí splnit do roku 2015 rozvojové cíle tisíciletí. Kolektivní závazek EU poskytovat do roku 2015 celkem 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc uznává důležitou roli, kterou mají při plnění našich cílů vnější finanční akce. Znamená to podstatný nárůst celkového objemu rozvojové pomoci.

It is particularly important to improve the Union's ability to respond to large-scale conflicts or disasters. The EU's essential contribution to the broader security dimension of external relations points to a need to build on current tools like the Instrument for Stability, CFSP actions and Election Observation Missions. Speed of deployment, flexibility and the ability to modulate action in line with changing political circumstances are all essential components.

Vzhledem k tomu, že je zřejmé, že rozvojová politika na úrovni EU může poskytnout vyšší přidanou hodnotu, opatření na úrovni EU by při tomto nárůstu měla hrát svou roli. Rozvojová politika EU již nabízí na rozdíl od členských států, které se soustředí jen na omezený počet partnerů, celosvětový dosah pomoci a v případě řady partnerských zemí je EU jediným významným poskytovatelem rozvojové pomoci. EU je prostřednictvím svých opatření schopna provádět na celém světě jednotný a soudržný soubor cílů. Pokud jde o existenci, rozsah a zaměření operací a politickou váhu, pomoc EU nabízí oproti státním opatřením značné výhody. Nabízí značný potenciál pro dokonalejší rozdělení práce mezi dárci, podporuje značné úspory z rozsahu a jednotné kontaktní body pro dárce. Rovněž reprezentuje váhu a legitimnost, která vyplývá z toho, že 27 členských států jedná společně.

The EU's humanitarian aid is one of the most high-profile and effective suppliers of emergency assistance. However, the phase of emergency aid should be more quickly and substantially followed by development actions to rebuild from crisis situations and to develop more resilience for the future. This is held back by the inflexibilities in the budget. The humanitarian aid budget has had to access the Emergency Aid Reserve every year of the present financing period, pointing to the heavy calls being made in this area of the budget.

Ze zkušeností vyplývá, že k účinnému a vysoce kvalitnímu provádění je zapotřebí úsilí v oblasti koordinace dárců a správních opatření. Úloha EU jako primárního globálního dárce jí dává možnost vyjadřovat se k otázkám, jako je řízení regionální spolupráce, hospodářský rozvoj a infrastruktura, což by nebylo možné pro samostatně jednající členský stát. Po přijetí Evropského konsensu o rozvoji v roce 2006[8] bylo dosaženo pokroku při koncentraci zdrojů od všech evropských dárců pomoci, aby se předešlo překrývání jednotlivých opatření a pomoc se zaměřila na oblast, kde je skutečně zapotřebí. Pomoc je však i nadále roztříštěná, což má za následek nedostatky s finančními i politickými dopady. Řešení těchto nedostatků by přineslo značný prospěch členským státům, pokud jde o účinnost pomoci, odhadovaný až na 6 miliard EUR ročně[9], zjednodušilo by administrativní postupy partnerských zemí a napomohlo by EU při uplatňování jejího celkového vlivu. Další klíčové priority obsahují správnou rovnováhu mezi schopností partnerských zemí předvídat úroveň pomoci a potřebou zajistit dostatečný stupeň pružnosti, aby se reagovalo na měnící se situaci, například na významné změny v cenách potravin a potřebu provádět po katastrofě účinné programy rekonstrukce.

Poverty Alleviation

Byly vytvořeny svěřenecké fondy EU, jako je např. svěřenecký fond pro infrastrukturu EU-Afrika, které přidělují grantové zdroje poskytnuté Komisí a členskými státy takovým způsobem, že je lze kombinovat s mechanismem poskytování úvěrů EIB a rozvojových bank členských států, což má významný multiplikační efekt. Tyto možnosti se mohou dále prozkoumat.

As a Europe built on values, combating global poverty is one of the EU’s core goals. Assistance to least developed countries makes a real impact on challenges like access to food, health, education and clean water, as well as adapting to the consequences of climate change. The EU is at the forefront of efforts to achieve the Millennium Development Goals by 2015. Its collective commitment to dedicate 0.7% of GNI by 2015 to official development aid recognises the important role external financial action plays in reaching our objectives. It implies a substantial increase of the overall volume of development assistance.

V rámci dalších priorit je zapotřebí zajistit, aby rozvojová politika EU představovala silný a přímý podíl na zdokonalování správy v partnerských zemích a na dalším zlepšování skutečného dopadu pomoci. Znamená to více se zaměřit na projekty, z nichž vyplývá významná přidaná hodnota Unie, a partnerské dohody, které jsou jasné, cílené a zaměřené na výsledky. Zkušenost týkající se odlišných finančních režimů, jež se v současné době uplatňují na Evropský rozvojový fond a na nástroj pro rozvoj a spolupráci, vyvolala významné otázky v oblasti účinnosti, pružnosti a demokratického postupu, které je zapotřebí dále prozkoumat.

Since there is clear evidence that development policy at EU level can offer high value added, the EU level should play its part in this increase. EU development policy already offers a global reach – compared to Member States' concentration on a limited number of partners – and for many partner countries, it is the only significant development presence to be seen. Through its action, the EU is able to implement a consistent and coherent set of objectives across the world. So in terms of presence, scale and focus of operations and political weight EU intervention offers significant benefits over national action. It offers a big potential for a better division of labour between donors, promoting important economies of scale and a single contact point for beneficiaries. It also carries the weight and legitimacy associated with 27 Member States acting together.

EU navíc musí zvážit, jak vytvořit sofistikovanější přístup k měnící se povaze partnerských zemí, jako jsou např. země s průměrnými příjmy a rozvíjející se ekonomiky, kde otázky spolupráce v oblasti hospodářského, environmentálního a sociálního partnerství mohou nabývat na významu, stejně jako otázky rozvoje.

Experience shows that effective, high quality delivery needs a particular effort in terms of donor coordination and governance arrangements. The EU's role as the primary global donor gives it a voice on issues such as governance, regional cooperation, economic development and infrastructure not possible for Member States acting alone. Following the adoption of the European Consensus on Development in 2006 [8], progress has been made in pooling resources from all European aid donors to prevent overlaps and bring concentration where necessary. But fragmentation of aid remains, causing inefficiencies with both financial and political consequences. Tackling these weaknesses would bring both substantial efficiency gains for Member States – estimated at up to € 6 billion a year [9] – facilitate the work of partner country administrations, and help the EU to use its influence to the full. Other key priorities include the right balance between predictability in aid levels for partner countries and the need for an appropriate degree of flexibility, to adapt to changing situations such as major changes in food prices and the need to deliver effective post-disaster reconstruction programmes.

Blízké a účinné vztahy s nejbližšími sousedy EU

EU trust funds such as the EU-Africa Infrastructure Trust Fund have been created, which channel grant resources from the Commission and Member States in such a way that they can be blended with the lending capacity of the EIB and Member State development banks – bringing an important multiplier effect. These can be explored further.

Sousedství EU, jež zahrnuje přibližně 300 milionů lidí, představuje pro EU významnou příležitost. EU musí účinně prosazovat své hodnoty a podporovat hospodářský rozvoj svých nejbližších sousedů, aby zajistila dlouhodobou prosperitu a stabilitu a dokázala svou schopnost přijmout odpovědnosti globálního hráče. Finanční podpora může být významným nástrojem při provádění účinné politiky sousedství. EU by měla klást důraz na to, aby svým sousedům nabídla důvěryhodnou reformu a pobídky v oblasti spolupráce bez ohledu na to, zda mají dlouhodobou vizi přistoupení k EU. Specifická podpora by měla být poskytnuta především v souvislosti s podrobnými a komplexními dohodami o volném obchodu a dosahováním souladu s právními předpisy v oblasti jednotného trhu. Priorita by měla být přiznána oblastem souvisejícím s aquis a s vlastními strategickými prioritami EU, jako jsou např. energie, přistěhovalectví a hraniční kontroly a ochrana životního prostředí, a zvláštní důraz by měl být kladen na budování kapacity institucí.

Additional priorities are to ensure that EU development policy makes a strong and direct contribution to significantly improving governance in partner countries and continuing to improve the real impact of aid. This includes an increased focus on projects showing strong Community added value, and partnership agreements that are clear, focused and result-orientated. The experience with respect to the different financial regimes that apply to the European Development Fund and the Development and Cooperation Instrument today has raised important issues in terms of efficiency, flexibility and democratic procedure, which require further examination.

Oblast sousedství je jedním z nejvýznamnějších příkladů společného působení rozpočtu EU a evropských finančních institucí, aby se dosáhlo co největších investic do sociálního a hospodářského rozvoje. Závazek z rozpočtu EU ve výši 117 miliard EUR určený pro slučovací mechanismus byl doplněn investicí z evropských finančních institucí ve výši 7 miliard EUR. Tento přístup však lze dále rozvíjet.

In addition, the EU needs to consider how a more sophisticated approach to the changing nature of partners can be developed, such as middle-income countries and emerging economies, where cooperation issues in areas including economic, environmental and social partnership are becoming increasingly important, alongside development ones.

3. 7. Správní výdaje

Close and effective relations with the EU's closest neighbours

Ve stávajícím finančním rámci se 5,7 % rozpočtu používá na správní výdaje. Tyto výdaje nepokrývají jen náklady na zaměstnance, IT a budovy všech institucí, ale také náklady na práci v 23 jazycích. Nyní, když jednotlivé instituce dokončily nábor pracovníků z novějších členských států, by se měl počet zaměstnanců ustálit. Komise od roku 2007 skutečně uplatňuje politiku nulového růstu a nové priority řeší prostřednictvím přesunu stávajících zaměstnanců a nad rámec potřeb vyvolaných rozšířením nepožaduje žádné nové zaměstnance. Rada, Parlament a další instituce požádaly o dodatečná pracovní místa v souvislosti s Lisabonskou smlouvou. Zahájení činnosti ESVČ bude na počátku vyžadovat pracovní místa na podporu náboru diplomatů z členských států, ale postupem času by měl být celý postup z rozpočtového hlediska neutrální.

The EU's neighbourhood, with some 300 million people, represents an important opportunity for the EU. To secure long-term prosperity and stability and to prove its ability to assume its responsibilities as a global player, the EU needs to effectively promote its values and support economic development close to its borders. Financial support can be an important lever to deliver an effective neighbourhood policy. Here the emphasis should be on providing credible reform and cooperation incentives to the EU's neighbours, whether or not they have any long-term perspective of EU accession. Specific support should in particular be provided in the context of deep and comprehensive free trade agreements and the alignment with the single market acquis. Areas close to the acquis and to the EU's own strategic priorities – such as energy, migration and border controls, and environmental protection – should be prioritised, with a particular focus on capacity- and institution- building.

Část práce na vymezení balíčku budoucího finančního rámce musí představovat důsledná snaha o dosažení účinnosti a výsledků v oblasti správních zdrojů. Znamená to, že se prověří, jaký dopad na omezení nákladů opatření jednotlivých institucí a agentur EU mohou mít racionalizace a společné využívání postupů, nástrojů a zdrojů. Komise například zahájila významnou analýzu svého využívání IT, jejímž cílem je posílit výkon a dosáhnout úspor. Celkové úspory by například přineslo vytvoření společných nebo sdílených systémů IT pro všechny instituce. Podobná interinstitucionální spolupráce by byla přínosem v oblastech, jako jsou překlady nebo správa dokumentů. Další oblastí je navrhování samotných výdajových programů, kde je zapotřebí důsledně zvážit administrativní zátěž, kterou nese jak Komise, tak její partneři. Komise bude současně i nadále přesouvat zaměstnance tak, aby se zaměřila na priority, snížila režijní výdaje a zvýšila počet osob, které pracují v oblasti prvořadých politik. Komise v rámci přípravy na budoucí finanční rámec přezkoumá své správní výdaje a výdaje agentur, aby identifikovala způsoby, jak reagovat na nové výzvy ze stávajících zdrojů, včetně snahy nalézt správnou rovnováhu mezi účinnou realizací programů a omezováním správních výdajů.

The neighbourhood has already been one of the strongest examples where the EU budget and European Finance Institutions have worked together to leverage the maximum investment to social and economic development. A € 117 million commitment from the EU budget to blending mechanisms has been followed by a € 7 billion investment from European Financial Institutions. This approach could be developed still further

Celkově bude zapotřebí, aby všechny instituce EU dodržovaly přísnou disciplínu a omezovaly tak do budoucna správní výdaje.

3.6. Administrative expenditure

4. VÝSLEDKY PLNěNÍ ROZPOčTU

In the current financial framework 5.7% of the budget is used for administrative expenditure. This covers not only staff costs, IT and buildings for all the Institutions but also the costs of working in 23 languages. Now that the different Institutions have largely completed recruitment from the newer Member States, staff numbers should level off. Indeed, since 2007, the Commission has been operating a policy of zero growth, dealing with new priorities through redeployment of existing staff and asking for no extra staff beyond the consequences of enlargement. The Council, the Parliament and other institutions have requested some additional posts linked to the Lisbon Treaty. The launch of the EEAS will initially require additional posts to support the recruitment of Member State diplomats although over time the whole process should seek to be neutral from a budgetary point of view.

Náležitě zacílené výdaje jsou neodmyslitelné, ale to nestačí. Výdaje je zapotřebí realizovat způsobem, který je zaměřen na dosahování výsledků. Musí se vytvořit nová generace finančních programů, která bude maximálně upřednostňovat účinnost, aby se vrátily veřejné investice do rozpočtu EU.

Part of the work to define the next financial framework package must be a rigorous search for increased efficiency and performance in administrative resources. This implies examining how rationalisation and common use of procedures, tools and resources could limit the costs of action by the institutions and the agencies of the EU. For example, the Commission has just launched an important analysis of its use of IT, designed to enhance performance and produce economies. This could lead to common savings by developing common or shared IT systems for all the institutions. Similar inter-institutional cooperation could bring benefits in areas like translation or document management. Another area is the design of spending programmes themselves, where administrative burden for both the Commission and for partners should be an important consideration. At the same time, the Commission will continue to redeploy staff to focus on priorities, reduce overheads and increase those working on front line policy. The Commission will review its administrative expenditure – and that of the agencies – as part of its preparation for the next financial framework to identify ways of meeting new challenges from within existing resources, including finding the right balance between delivering programmes effectively and holding down administrative costs.

4.1. Využívání rozpočtu ke zvýšení investic

Overall, a strict discipline will have to be pursued by all EU institutions to ensure that administrative expenditure is contained in the future.

Dopad rozpočtu EU bude tím větší, čím více jej bude možné využít ke zefektivnění financování na podporu strategických investic s největší evropskou přidanou hodnotou. Inovativní finanční nástroje by mohly představovat nový způsob financování pro strategické investice. Pravidlem pro projekty s dlouhodobým komerčním potenciálem by mělo být, že finanční prostředky EU jsou využívány v partnerství s privátním a bankovním sektorem, zejména prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB), ale také ve spolupráci s jinými partnery, včetně rozvojových bank v členských státech a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Vyžaduje to úzkou navazující koordinaci mezi odborníky jak na straně Komise, tak na straně jednotlivých bank. Logika tohoto přístupu je taková, že podpora projektů je poskytována na základě konkurenční žádosti předložené osobami, které projekt propagují, s důrazem na přidanou hodnotu EU.

4. A Budget Delivering Results

EIB poskytla v rámci evropské reakce na hospodářskou krizi zásadní příspěvek. Nyní bude mít klíčovou úlohu při reformě evropského hospodářství v oblastech, jako jsou zelené technologie, infrastruktura a zabezpečení dodávek. To může poukázat na potřebu optimalizovat využívání kapitálu EIB, včetně četnějšího využívání mechanismu sdílení rizik, aby se umožnilo vyšší využití zdrojů banky a posílil její dosah. Komise a EIB již úspěšně vytvořily řadu společných finančních nástrojů. Sloučení grantů z rozpočtu EU a půjček od EIB a dalších finančních institucí umožnilo ztrojnásobit finanční dopad vnějších výdajů EU tím, že přitáhlo násobky investic od finančních institucí. Tento přístup by měl být rozšířen tak, aby se stal normou v oblastech s dlouhodobým komerčním potenciálem, včetně nových pravidel, jimiž se řídí nástroje na slučování.

Well targeted spending is indispensable, but not enough. Spending also needs to be delivered in a way which is designed to bring results. If the public's investment in the EU budget is to pay off, the next generation of financial programmes needs to be reworked to put effectiveness at the top of the agenda.

V obecné rovině musí výdajové programy citlivě reagovat na potřeby privátního financování, zejména pokud jde o lhůtu pro vyřízení a obtížné postupy, přesně vymezovat, čeho mají dosáhnout, a mít pevně stanoveno, kdy má EU ukončit svou účast na projektu, který dosáhl komerční životaschopnosti. EU by se mohla více orientovat na příjmy získané od uživatelů infrastruktury, např. mýto, jako prostředek k omezení dlouhodobých nákladů, jež nesou daňoví poplatníci. Podobně čím více externích výdajů lze internalizovat, tím více lze získat na straně příjmů a přispět tak na investice, které jsou zapotřebí k dosažení strategických cílů, jako je např. rychlejší dekarbonizace hospodářství. Finanční nástroje by se měly zaměřit na rozpoznatelné nedostatky trhu a zároveň zohlednit stav vnitrostátních finančních trhů, právní a regulační prostředí a potřeby konečných příjemců.

4.1. Using the budget to leverage investment

Nové finanční nástroje pro plnění rozpočtu musí být inteligentní, integrované a pružné. Mohou reagovat na řadů různých politických potřeb, ale musejí využívat jednotné nástroje. Zákony financování jsou v podstatě stejné bez ohledu na dotčené odvětví. Podniky a projekty v jednotlivých stadiích rozvoje potřebují kapitál nebo úvěr nebo kombinaci obojího. Sada nástrojů, kterou představují finanční nástroje rozpočtu EU, je v podstatě dvojí a lze ji realizovat prostřednictvím dvou obecných mechanismů, které by využívaly jednotlivé výdajové programy. Jedná se o mechanismus EU na platformě kapitálu a mechanismus EU na platformě sdílení rizik (včetně záruk). Při posuzování možnosti úvěrových záruk jako jednoho z možných inovativních finančních nástrojů je zapotřebí provést důkladnou analýzu důsledků zefektivňování rozpočtu EU tak, aby byl zachován strop vlastních výdajů, a to zejména s ohledem na stávající režimy záruk. Obecnější využití rozpočtu EU jako nástroje pro zaručení úvěrů a dluhopisů by muselo náležitě zohlednit kapacitu emitování těchto záruk.

The impact of the EU budget can be magnified the more it can be used to leverage both funding and financing to support strategic investments with the highest European added value. Innovative financial instruments could provide an important new financing stream for strategic investments. The norm for projects with long-term commercial potential should be that EU funds are used in partnership with the private and banking sectors, particularly via the European Investment Bank (EIB), but also with other partners including development banks in Member States and the European Bank for Reconstruction and Development (EBRD). This requires close upstream coordination between the technical expertise of both the Commission and the banks: the logic of such an approach is that projects are supported on the basis of competitive application by the project promoters, with a focus on EU added value.

4.2. Projektové dluhopisy EU

The EIB has made a major contribution to the European response to the economic crisis. Now it will play a key role in reforming Europe's economy in areas like green technology, infrastructure and energy security. This may point to a need to optimize use of EIB capital, including an increased use of risk sharing mechanisms to permit a higher leverage of the Bank's resources and enhance the Bank's reach. The Commission and the EIB have already successfully developed a number of common financial instruments. Blending between grants from the EU budget and loans from the EIB and other financial institutions has made it possible to treble the financial impact of EU external spending by attracting huge multiples of investment from financial institutions. This should be extended to become the norm in areas of long-term commercial potential, with new rules to govern blended instruments.

Potenciál inovativních nástrojů financování a konkrétní okolnosti dnešní evropské ekonomiky vygenerovaly nápad projektových dluhopisů EU. Hospodářství EU je velmi závislé na infrastruktuře, a to v oblastech jako energie, doprava a IKT. Cíle strategie Evropa 2020 týkající se modernizace evropského hospodářství budou vyžadovat rozsáhlé investice[10]. EU již může tyto projekty podporovat tím, že investorům, kteří přijímají rozhodnutí na mnoho budoucích desetiletí, budou poskytovat jednotné strategické vedení a že zajistí řádný regulační rámec. V důsledku finanční krize však investoři nejsou příliš ochotní. Je téměř nemožné zabezpečit na projekty, na nichž má EU klíčový strategický zájem, požadované investice. Rozpočty jednotlivých členských států nejsou v takovém postavení, aby převzaly financování těchto projektů, a skutečně hledají alternativní řešení, jak převzít větší odpovědnost za infrastrukturu. Zpoždění při realizaci projektů by mohlo EU připravit o hospodářské a další výhody plynoucí z infrastruktury a hrozit tím, že jiná budoucí řešení budou nákladnější.

In general, spending programmes need to be both sensitive to the needs of private finance – such as in terms of lead time and burdensome procedures – precise as to what they want to achieve, and hard-headed about when the EU should step out of projects reaching commercial viability. The EU could be more open to looking at revenue streams collected from users of infrastructure such as tolls as a means to limit the long-term costs to taxpayers. Similarly, the more that external costs can be internalised, the more revenues can be generated to contribute to the investments needed to achieve strategic goals like accelerating the decarbonisation of the economy. Financial instruments should be focused on addressing identifiable market failures taking into account the state of national financial markets, the legal and regulatory environment and the needs of final beneficiaries.

Projektové dluhopisy EU by byly navrženy tak, aby tyto nedostatky odstranily, aby poskytovaly dostatečnou důvěru, jež umožní, aby velké investiční projekty získaly podporu, kterou potřebují. Evropská investiční banka a další hlavní finanční investice již poskytují značné příspěvky prostřednictvím svých přímých úvěrů. EIB především reagovala na krizi rozsáhlým navýšením rozsahu poskytovaných úvěrů. Rozsah výzvy v oblasti infrastruktury je však takový, že EU musí napomoci odblokovat prostředky ze soukromých zdrojů.

The new financial instruments for budget delivery must be smart, integrated and flexible. They can address many different policy needs, but using consistent instruments. The laws of financing are essentially the same, regardless of the sector involved: companies and projects in different stages of development need equity, or debt, or a combination of both. The “tool-kit” of EU budget financial instruments required is essentially twofold, and could be delivered through two general mechanisms to be used by the different spending programmes, an EU Equity Platform Mechanism and an EU Risk Sharing Platform Mechanism (including guarantees).When looking at the option of loan guarantees as one of the options for innovative financial instruments, the implications of leveraging the EU budget need to be carefully analysed in order to respect the own resources ceiling, notably in the light of existing guarantee schemes. A more general use of the EU budget as an instrument to guarantee loans and bonds would need to take proper account of the capacity to underwrite such guarantees.

Toho lze dosáhnout využitím prostředků z rozpočtu EU na podporu projektů v požadovaném rozsahu, aby se zlepšilo jejich úvěrové hodnocení, což by přitáhlo finanční prostředky ze strany EIB, dalších finančních institucí a soukromých investorů na kapitálovém trhu, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny. Záruky EU a/nebo EIB by byly vydávány ve prospěch konkrétních nástrojů, které byly zavedeny v soukromém sektoru a mají ve prospěch projektu přilákat finanční prostředky z kapitálového trhu. Projekty, které takový nástroj využívají, by musely doložit strategický zájem EU, jakož i splňovat daná kritéria rentability. Tuto podporu nelze v rámci členských států nebo odvětví poskytnout předem, ale bude vyplývat z těchto projektů, které budou muset získat příslušné prostředky ze soukromého sektoru. Rozvrh splátek by závisel na posouzení doby, kterou daný projekt potřebuje k tomu, aby byl rentabilní.

4.2. EU project bonds

4.3. Projekty velkého rozsahu

The potential of innovative financing instruments and the particular circumstances of the European economy today come together in the idea of EU project bonds. The EU economy is heavily dependent on infrastructure, in areas like energy, transport and ICT. The Europe 2020 objectives for modernisation of the European economy will require huge investment [10]. The EU can already help such projects by providing a consistent strategic direction for investors taking decisions for many decades to come, and by providing the right regulatory framework. But in the wake of the financial crisis, investors remain reluctant. Projects of key strategic interest for the EU are finding it impossible to secure the investment required. National budgets are not in a position to take over funding of such projects, and indeed are looking for alternative solutions to shoulder a greater responsibility for infrastructure. Delaying projects could deprive the EU of the economic and other benefits from the infrastructure, and risk higher-cost solutions in the future.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům velkého rozsahu, které vyžadují dlouhodobé investice v řádu mnoha miliard euro. Z projektů, jako je Galileo, ITER a GMES, získává EU značné zkušenosti. Těmto projektům byl přiznán zásadní strategický význam a mohly by mít dlouhodobý komerční potenciál. Aby fungovaly, potřebují nadnárodní spolupráci. I v případě těchto projektů však dochází k značnému překrývání nákladů a jejich řízení není v rámci přímého řízení institucí EU zcela vhodné. Rozpočtové nejistoty jsou stěží v souladu s tím, jak byl rozpočet EU naplánován. Propagátoři projektu by v rámci alternativního přístupu mohly vytvořit podpůrnou strukturu jako samostatný subjekt. EU by pak v aktivním zájmu zajistit účinné řízení ze svého rozpočtu poskytovala pravidelné příspěvky ve formě fixních ročních částek s tím, že EU nebude krýt případné schodky.

EU project bonds would be designed to plug this gap, to give sufficient confidence to allow major investment projects to attract the support they need. The European Investment Bank and other major financial institutions already make a major contribution by their direct lending, and the EIB in particular has responded to the crisis with a major increase in the scale of lending. But the size of the infrastructure challenge is such that the EU needs to help to unlock private finance.

4.4. Pobídky k využívání zdrojů

This could be achieved by using appropriations from the EU budget to support projects to the extent required to enhance their credit rating, and thereby attract financing by the EIB, other financial institutions, and private capital market investors like pension funds and insurance companies. The EU and/or EIB guarantees would be issued in favour of special vehicles set up by the private sector to attract capital market financing for the project. The projects benefitting from such a facility would need to demonstrate an EU strategic interest, as well as meeting certain criteria for viability. As such the support could not be pre-allocated across Member States or sectors but would flow to those projects that manage to attract appropriate private sector financing. The timescale for repayment would depend on an assessment of the length of time required for the project to reach viability.

Rozpočet EU může být silným hybatelem reforem, což vyplynulo i z aktuální debaty týkající se používání finančních sankcí a pobídek k tomu, aby se zajistilo dodržování Paktu o stabilitě a růstu. Z tohoto důvodu je třeba využívat tento vliv i v rámci programů a zajistit tak jejich účinné provádění. Výše uvedené úvahy týkající se politiky soudržnosti lze uplatnit i v jiných souvislostech, vztáhnout na všechny oblasti výdajů a zároveň definovat konkrétní soubor cílů, na nichž by poskytování finančních prostředků záviselo. V rámci dalších přístupů by se mohla ve většině programů vytvořit celoevropská rezerva nebo by se mohla lišit úroveň spolufinancování ve vztahu k výkonu. Ve všech těchto případech by bylo nezbytné zajistit rovné zacházení všech členských států, transparentnost a automatičnost.

4.3. Large scale projects

Vyžaduje to odlišný přístup a odlišné nástroje. Programy by měly upravovat definici konkrétních, ohodnotitelných, dosažitelných, relevantních a včasných cílů, jakož i vhodné ukazatele výkonu. K tomu, aby systém pobídek mohl fungovat spravedlivě, je zapotřebí předem stanovit jasná hodnotící kritéria, jakož i systematické a zdokonalené hodnocení. Pokud budou hodnocení uplatňována systematicky a ve vhodnou dobu, mohou hrát zásadní úlohu v celkovém úsilí zaměřeném na maximální dosažení přidané hodnoty výdajů EU.

A particular issue arises for large scale projects requiring multi billion Euro contributions over long periods. The EU is gaining considerable experience of projects like Galileo, ITER, and GMES. These projects are acknowledged to have major strategic importance, and could have long-term commercial potential. They need transnational collaboration to work. However, they are also subject to significant cost overruns and their governance is not well-suited to the direct management of the EU institutions. The budgetary uncertainties are hardly compatible with the way in which the EU budget is planned. An alternative approach would be for the project promoters to set up a support structure as a separate entity, with the active interest of the EU to ensure effective governance, and to which the EU budget would make a stable contribution in the form of a fixed annual contribution with no assumption that the EU should make up any shortfalls.

4.5. Struktura zohledňující priority

4.4. Incentivising the use of resources

Struktura rozpočtu je sama o sobě důležitým nástrojem pro sdělování a dosahování účelu výdajů a cílů, jichž má být dosaženo. Rozpočet, který svou strukturou i vyrovnaností odráží politické priority EU, je velmi prospěšný. Stávající struktura v tomto směru dosáhla určitého pokroku. Dalším krokem by však mělo být snížení počtu okruhů na minimum nebo organizace rozpočtu podle strategie Evropa 2020. První alternativa by mohla spočívat v existenci tří okruhů: Interní výdaje, externí výdaje a správní výdaje. Druhá alternativa by přinesla tři podokruhy, které by nahrazovaly stávající okruhy I – III a zahrnovaly by politiky, jejichž ústřední témata spadají do jedné ze tří částí strategie, tj. inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění, a čtvrtý „interní“ podokruh týkající se občanských politik. Toto členění by doplňovaly dva závěrečné okruhy, jeden v oblasti externích politik (stávající okruh IV) a další v oblasti správy.

The EU budget can be a powerful agent for reform – as recognised in the current debate about using financial sanctions and incentives to ensure respect for the Stability and Growth Pact. So there is every reason to use this influence within programmes to ensure effective delivery. The ideas set out above in respect of cohesion policy could be applied in other contexts and spread to all areas of spending, defining a specific set of targets on which disbursement of the funds would depend. Other approaches include setting aside an EU-wide reserve in most programmes, or modulating co-financing rates to performance. In all these cases, it would be essential to assure fair treatment of all Member States, transparency and automaticity.

4.6. Trvání víceletého finančního rámce

This requires a different approach and different tools. Programmes should provide for the definition of specific, measurable, achievable, relevant and timed objectives as well as for appropriate performance indicators. Clear evaluation criteria are needed before an incentive system can work fairly, as well as systematic and enhanced evaluation. Applied systematically and in good time, evaluations can play a pivotal role in the overall effort aimed at maximising the added value of EU spending.

Víceletý finanční rámec umožňuje dlouhodobou soudržnost a předvídatelnost. Poskytuje také záruky rozpočtové disciplíny a hladké fungování rozpočtového cyklu. Každý rámec je však výsledkem politických rozhodnutí, které musí zohledňovat měnící se politické preference.

4.5. A structure to reflect priorities

Poslední tři finanční rámce byly schváleny na období sedmi let. Evropský parlament[11] i některé subjekty, které se zúčastnily veřejné konzultace, vyjádřily názor, že by jeho trvání mělo být zkráceno na pět let. Hlavním důvodem bylo sjednotit trvání rámce s volebním obdobím Evropského parlamentu a Komise. Pětileté období by umožnilo, aby každá Komise předložila Parlamentu k projednání nový rámec, i když by se nedočkaly jeho provádění. Pětileté období by rovněž přineslo některé výhody, pokud jde o možnost reagovat na nové potřeby, a některé nevýhody, pokud jde o plánování lhůt realizace. Delší časová období umožňují, aby programy přinesly hlubší změny, ale mohou také lépe odpovídat investičním plánům v soukromém sektoru. Jiná možnost, která by zohledňovala uvedená konkrétní období, by představovala sedmileté období s hlavním přezkumem po uplynutí pěti let, což by umožnilo konečné přerozdělení zaměřené specificky na strategii Evropa 2020. Tato možnost by znemožnila předjímání budoucnosti.

The structure of the budget is itself an important tool for communicating and delivering on the purpose of the spending and the objectives to be reached. There is an obvious benefit in a budget which in structure, as well as balance, reflects the EU's political priorities. The current structure made some progress in that direction, but a further step would be to either reduce the number of headings to the minimum or organise the budget around the Europe 2020 strategy. The first alternative could consist of 3 headings: Internal expenditure, External expenditure and Administrative expenditure. The second alternative would point to three sub-headings replacing the current Headings I – III and covering policies where the centre of gravity falls under the three strands of smart, sustainable and inclusive growth, in addition to a fourth "internal" sub-heading on citizenship policies. This would be complemented by two final headings, one covering external policies (current Heading IV) and another covering administration.

Nejatraktivnější řešení však může být desetileté období s významným střednědobým přezkumem („5+5“). V rámci tohoto přístupu by existovala příležitost pro zásadní změnu priorit. Celkové stropy a hlavní právní nástroje by byly stanoveny na deset let. Ale poskytování prostředků v rámci okruhů a stanovení priorit v rámci jednotlivých programů a nástrojů by bylo otevřeno pro případný přezkum. Jeden zjednodušující přístup by představoval vymezení značných rezerv a rozpětí ve všech částech rozpočtu.

4.6. The duration of the MFF

4.7. Reakce na změnu okolností

A multiannual financial framework allows long-term consistency and predictability. It also guarantees budgetary discipline and the smooth functioning of the budgetary cycle. However, each framework is the fruit of political decisions which need to reflect changing political preferences.

Jednou z nejobtížněji dosažitelných rovnovah v rámci rozpočtu je rovnováha mezi předvídatelností a pružností. Stávající rozpočet je zřejmým důkazem toho, že není dostatečně pružný, aby reagoval na aktuální události. Naléhavá potřeba, aby EU reagovala na vnější události, např. tsunami a situaci na Blízkém Východě, jež provází související potřeba reagovat na hospodářskou krizi, prokázala nedostatky stávajícího přístupu. Spolu s řádným zacílením, které je pro účinné vynakládání výdajů nezbytné, a měnícími se okolnostmi, které přinášejí změnu priorit, nepružnost rozpočtu jasně narušuje kvalitu výdajů. Je správné, aby Evropský parlament a Rada podrobně prozkoumaly změny týkající se výdajů. Je však zapotřebí zreformovat jak rozsah možných změn, tak i postupy podrobného přezkumu. Ze zkušeností vyplývá, že řešení, které se nabízí, tj. zvýšit marže, se ukázalo být nemožné s ohledem na potřebu výdaje předběžně přidělit. Jako povinný číselný údaj by proto mohla být odsouhlasena stanovená procentní hodnota, např. 5 %. Tento číselný údaj by rovněž mohl být stanoven jako nižší procentuální poměr za prvních 5 let finančního období a vyšší poměr ve zbývajících letech finančního období nebo lze určit, že se rok od roku bude zvyšovat. To by v rámci střednědobého přezkumu umožnilo lépe zohlednit nové priority. Mezi další prostředky určené ke zvýšení pružnosti patří:

The last three financial frameworks were concluded for a period of seven years. The European Parliament [11] as well as some of the participants to the public consultation have taken the view that this duration should be brought down to five years. A major reason was to align the duration with the term of the European Parliament and Commission's mandate. A five year period would allow each Commission to propose and each Parliament to negotiate a framework, even if they would not see the framework implemented. A five year period would also bring some advantages in terms of an ability to reflect new needs, and some disadvantages in terms of planning lead-times: longer periods not only allow programmes to make deeper changes, they may also fit in better with the investment patterns of the private sector. Another option targeted on the specific dates in question would be a seven year period with a major review after five years, to allow a final reallocation targeted specifically on Europe 2020. This would explicitly avoid prejudging the future.

- pružnost při přerozdělování v případě převodů mezi okruhy v daném roce, a to v rámci stanoveného limitu;

However, the most attractive solution may be a ten year period, but with a substantial mid-term review ("5+5"). Under this approach, there would be an opportunity for a major re-prioritisation. Overall ceilings and the core legal instruments could be fixed for ten years. But the distribution of resources within headings, and the prioritisation within programmes and instruments, could be left open for re-assessment. One approach would be to facilitate this through the retention of substantial reserves and margins in all parts of the budget.

- možnost převádět nevyužité rezervy z jednoho roku do druhého, opět v rámci stanoveného limitu;

4.7. Responding to changing circumstances

- svoboda zahrnout předem nebo zpětně výdaje v rámci víceleté obálky daného okruhu, čímž se umožní proticyklické opatření a skutečná reakce na rozsáhlé krize;

One of the most difficult balances to strike in the budget is the balance between predictability and flexibility. But it is clear that the current budget has proved too inflexible to meet the pressure of events. Pressing needs for the EU to respond to external events from the tsunami and the Middle East, followed by the compelling need to react to the economic crisis, showed the shortcomings of the current approach. With proper targeting so crucial to effective spending, and changing circumstances imposing changing priorities, the rigidity of the budget clearly damages the quality of spending. It is right for the European Parliament and the Council to exercise proper scrutiny of changes in the direction of spending. But the extent of the changes possible, and the procedures by which this scrutiny are exercised, both need reform. Experience suggests that the obvious solution of increased margins has not proved possible in the face of pressures to pre-allocate spending. Therefore a fixed percentage – such as 5%, could be agreed as an obligatory figure. Such a figure could also be set at a lower level for the first 5 years of the financial period and at a higher percentage for the remaining years of the financial period, or be set to increase year on year. This would give the possibility to take new priorities better into account at the occasion of the mid-term review. Other means to increase flexibility include:

- navyšování objemu a rozšiřování rozsahu působnosti stávajícího nástroje pružnosti a rezervy na pomoc při mimořádných událostech a jejich případné sloučení.

– A reallocation flexibility to transfer between headings in a given year, within a specific limit;

Stávající mechanismus pružnosti ve výši 0,03 %, schválený kvalifikovanou většinou, by měl být rovněž zachován jako významná bezpečnostní pojistka, jež umožňuje se částečně odchýlit od předpokládaných stropů.

– A possibility to transfer unused margins from one year to another – again, within agreed limits;

Všechny tyto změny by doprovázet odlišný společný postoj. Důraz by se měl přesunout z permanentních a předem stanovených finančních příspěvků na využívání omezených zdrojů EU na strategické investice ohraničeného trvání a mělo by se obecně očekávat, že získání prostředků závisí na plnění.

– Freedom to front or backload spending within a heading's multi-annual envelope, to allow for countercyclical action and a meaningful response to major crises;

4.8. Zjednodušení a snížení zbytečné administrativní zátěže

– Increasing the size, or widening the scope, of the existing Flexibility Instrument and Emergency Aid Reserve, and possibly merging them.

Z veřejné konzultace vyplynul jasný závěr, že realizace postupů a kontrolní požadavky jsou příliš složité a mohou i zrazovat od zapojení se do programů EU. EU má odpovědnost zajistit, aby byly finanční prostředky řádně vynaloženy, ale může také přijímat řadu opatření ke snížení administrativní zátěže příjemců finančních prostředků a snížit tak správní náklady EU, což umožní, aby bylo více prostředků věnováno na konečný účel.

The current 0.03% flexibility arrangement agreed by qualified majority should also be maintained as an important safety valve allowing limited deviations from the foreseen ceilings.

- EU má společná finanční pravidla, která představuje finanční nařízení. Prováděcí pravidla a postupy se však mohou značně lišit podle jednotlivých nástrojů politiky. Měl by proto být schválen jasný soubor společných pravidel, aby se snížily rozdíly jen na ty, které jsou nezbytně nutné. Spojení jednotlivých nástrojů do společného prováděcího rámce představuje dobrý způsob, jak zkoordinovat občany, podniky, a to především malé a střední podniky, a státní správy s rozpočtem EU.

All these changes should accompany a different mindset. The emphasis should shift from permanent and pre-determined financial allocations to using the scarce EU resources for strategic investments of limited duration, and expecting that the receipt of funds is dependent on delivery.

- Stávající návrh Komise na revizi finančního nařízení obsahuje odvážná opatření týkající se zavádění zjednodušených finančních pravidel. To je zapotřebí dále prozkoumat, aby se umožnila jednodušší řízení týkající se grantů nižší hodnoty (mezní hodnota by mohla být pro takové malé projekty stanovena vyšší) a větší využívání jednorázových plateb, jakož i režimy vycházející z výkonu.

4.8. Simplifying and minimising unnecessary administrative burdens

4.9. Zajištění řádného finančního řízení

The public consultation has conveyed a clear message that implementation procedures and control requirements are too complicated and can be a real disincentive to participation in EU programmes. The EU has a responsibility to ensure that funds are well spent, but it could also take a series of measures to reduce the administrative burden for recipients of funds, and to cut EU administrative costs – allowing more of the resources to be directed at the end purpose:

Veřejné výdaje vyžadují účinnou, efektivní a proporcionální kontrolu. Kontrola musí občanům a jejich zástupcům v Evropském parlamentu a Radě poskytovat nezbytná ujištění, že rozpočet EU je plněn řádně. Existuje však bod, kdy zátěž, jež kontroly představují, neguje účinnost programu. Správnou rovnováhu by pomohl zajistit přizpůsobený přístup ke kontrolám, jež jsou vyžadovány v členských státech, i ke společnému chápání přípustného rizika výskytu chyb v jednotlivých oblastech politiky.

– The EU has common financial rules in its Financial Regulation. But implementing rules and procedures may vary considerably from one policy instrument to another. A clear set of common principles should be agreed to reduce differences to the absolutely necessary. Linking different instruments together in a common implementation framework is a good way to help the interface of citizens, businesses, especially SMEs, and governments with the EU budget.

Komise v posledních letech věnovala velké úsilí, aby zvýšila účinnost řídicích a kontrolních systémů s cílem získat od Evropského účetního dvora kladné prohlášení o věrohodnosti. Výsledky jsou příznivé, ale lze dosáhnout více, zejména prostřednictvím spolupráce s členskými státy, které plní velkou část rozpočtu v rámci sdíleného řízení spolu s Komisí. Systém, v němž platby vychází z prohlášení o platbách členských států, a nikoli z výdajů příjemců (což se nyní využívá v případě výdajů na SZP), by zajistil větší lokalizaci kontrolního postupu a umožnil dosažení většího souladu se stávajícími vnitrostátními postupy. Tento postup by byl oproti centralizaci kontrol na úrovni EU přímější a pravidelnější. Mohl by být navázán na spolehlivá prohlášení o věrohodnosti členských států, což by zdůraznilo odpovědnost veřejných orgánů, které nakládají se zdroji EU.

– The recent Commission proposal to revise the Financial Regulation contains bold measures to put in place simplified financial rules. This should be looked at further to allow for lighter procedures for smaller grants (thresholds could be set at a higher level for such small projects), and more use of lump sum payments, as well as performance-based schemes.

Zvýšení částky finančních prostředků, které jsou poskytovány prostřednictvím finančních nástrojů, bude znamenat zásadní změny ve způsobu, kterým Komise řídí své rozpočtové výdaje. Komise bude postupně převádět úkoly související s plněním rozpočtu a bude spolupracovat s klíčovými finančními institucemi, jako je např. Evropská investiční banka (EIB) [12]. Vytváří to potřebu sladit hlavní prvky navrhování a řízení finančních nástrojů, aby se zabezpečila náležitá rovnováha mezi společným přístupem k jednání Komise s jejími finančními partnery, ochránily finanční zájmy EU a zároveň se ponechala dostatečná nutná pružnost na úrovni plnění, aby se zajistilo účinné provádění politik. Zajistilo by to také větší politickou viditelnost, díky zjednodušení i administrativní účinnost, přímější podávání zpráv a monitorování a snazší hodnocení v rámci všech nástrojů.

4.9. Ensuring sound financial management

5. ROZPOčET EU JAKO NÁSTROJ PODPORY SPRÁVY EKONOMICKÝCH ZÁLEžITOSTÍ

Public spending requires effective, efficient and proportionate control. It must provide the necessary assurances for citizens and their representatives in the European Parliament and the Council that the EU budget is being well spent. But there is a point when the burden of controls negates the effectiveness of the programme. A more modulated approach to the controls required in different Member States, and a common understanding of the tolerable risk of error for different policy areas, would both help to secure the right balance.

Úsilí o dosažení růstu a pracovních míst v Evropské unii vyžaduje celkový přístup. To je smyslem strategie Evropa 2020. Makroekonomická stabilita a strukturální reformy nejsou alternativy. Jedná se o dva imperativy, jež se navzájem posilují. Je proto přirozené, že existuje spojitost mezi rozpočtem EU a posilováním správy ekonomických záležitostí.

In recent years, the Commission has devoted much attention to increasing the effectiveness of management and control systems, with an objective of achieving an unqualified Statement of Assurance by the European Court of Auditors. The results are positive but more can be done, in particular by working with the Member States who implement an important part of the budget in shared management with the Commission. The system of basing payments on a declaration of payments by Member States, rather than on expenditure by beneficiaries – as used today for CAP expenditure – would make the process of controls more local and allow more alignment with existing national procedures. This would be a more straightforward and regular procedure than centralising controls at EU level. It could be linked to reliable national statements of assurance to underline the accountability of public authorities handling EU resources.

Komise stanovila řadu opatření určených k reformě a zefektivnění správy ekonomických záležitostí[13]. Komise se bude těmito otázkami zabývat i nadále, a to v souvislosti s diskusí o správě ekonomických záležitostí navazující na říjnové zasedání Evropské rady.

Increasing the amount of funds channelled through financial instruments will mean profound changes in the way the Commission manages its budget expenditure. The Commission will increasingly delegate budget implementation tasks and cooperate with key financial institutions such as the European Investment Bank (EIB) [12]. This creates a need to align core aspects of the design and management of financial instruments, to secure the right balance between a common approach in the Commission’s dealings with its financing partners, safeguarding the EU’s financial interests, and leaving the flexibility required at implementation level to ensure that policies are delivered effectively. This would also secure higher political visibility, administrative efficiency through simplification, streamlined reporting and monitoring, and finally easier evaluation across instruments.

6. ZOHLEDNěNÍ ROZšÍřENÍ

5. The EU Budget as a tool to support economic governance

Budoucí rozšíření budou mít nevyhnutelně dopad na rozpočet EU, pokud jde o případné zvýšení příjmů i výdajových závazků. Nové členské státy zvýší souhrnné HDP a vytvoří nové příležitosti pro ekonomický rozmach, zároveň ale budou způsobilé čerpat strukturální a další finanční prostředky. Časový plán přistoupení závisí na tom, jak rychle splní kandidátské země potřebná kritéria. Evropská rada se v této souvislosti na svém zasedání v prosinci 2006 zavázala, že nebude stanovovat žádná cílová data pro přistoupení nových zemí až do doby, kdy budou zcela uzavřena přístupová jednání. V důsledku toho by nový finanční rámec neměl předjímat žádné politické rozhodnutí o budoucích rozšířeních, která budou záviset na připravenosti dané země na členství v EU. Jakmile bude přistoupení schváleno a potvrzeny příslušné termíny, měl by být upraven i finanční rámec, aby zohledňoval výdajové požadavky vyplývající z výsledků přístupových jednání.

The drive for growth and jobs in the European Union requires a complete approach. That is at the heart of the Europe 2020 strategy. Macroeconomic stability and structural reforms are not alternatives, but dual imperatives which also reinforce each other. It is therefore natural to make a connection between the EU budget and the reinforcement of economic governance.

7. REFORMA FINANCOVÁNÍ EU

The Commission has set out a variety of measures to reform economic governance and make it more effective [13]. It will take these issues forward in the context of the debate on economic governance following the October European Council.

Struktura financování rozpočtu se stejně jako jeho výdajová stránka v průběhu času značně vyvíjela. Příspěvky založené na HND postupně získaly větší význam a v současné době představují tři čtvrtiny rozpočtu. Postupem času byla zavedena celá řada oprav a speciálních opatření, jak na straně příjmů, tak na straně výdajů rozpočtu (některé tyto mechanismy budou v roce 2013 automaticky ukončeny). Jednání o rozpočtu byly v nedávné době značně ovlivněny zaměřením členských států na pojetí čistých rozpočtových pozic. V důsledku toho došlo k upřednostňování nástrojů v zeměpisně předem přidělených finančních obálkách před nástroji, které mají větší přidanou hodnotu EU.

6. Taking account of Enlargement

Z konzultací o revizi rozpočtu vyplynulo, že zúčastněné strany jsou velmi kritické ke stávajícímu systému financování rozpočtu EU. Stávající systém je vnímán jako neprůhledný a příliš složitý, nedostatečně spravedlivý (zejména pokud jde o opravy) a příliš vázaný na zdroje, které jsou automaticky považovány za výdaje, jež členské státy musí minimalizovat. Stávající zdroje, s výjimkou cel vyplývajících z celní unie, nedokládají žádnou zřejmou vazbu na politiky EU.

Future enlargements will inevitably have an impact on the EU budget, in terms of both potential increases in revenue and in spending commitments. While new Member States will increase the cumulated GDP and create new opportunities for economic expansion, they will also become eligible for structural and other funds. The timing of accessions is dependent on the speed with which candidates can meet the necessary criteria. In this context, the December 2006 European Council committed to refrain from setting any target dates for accession until negotiations are close to completion. Consequently, the new financial framework should not pre-empt any political decision on future enlargements which will be based on a country's readiness for membership. Once accessions are agreed and dates confirmed, the financial framework should be adjusted to take account of the expenditure requirements resulting from the outcome of accession negotiations.

Je zapotřebí zdůraznit, že se nejedná o spor týkající se výše rozpočtu, jde o diskusi ohledně správné kombinace zdrojů. Postupné zavádění nových zdrojů by vytvořilo prostor pro to, aby byly jiné zdroje sníženy, postupně ukončovány nebo zcela opuštěny.

7. Reform of EU financing

Návrhy na reformu financování rozpočtu předložily univerzity, vlády, nevládní organizace a Evropský parlament. V roce 2007 přijal Parlament zprávu, která analyzuje stávající systém vlastních zdrojů a navrhuje celou škálu možných nových zdrojů[14].

Just like the expenditure side of the budget, the structure of the financing side has evolved considerably over time. The GNI-based contribution has taken on a growing importance and now represents three-quarters of the budget. A large number of corrections and special arrangements have been introduced over time, both on the revenue and expenditure side of the budget (some of these mechanisms end automatically in 2013). Budget negotiations have recently been heavily influenced by Member States' focus on the notion of net positions with the consequence of favoring instruments with geographically pre-allocated financial envelopes, rather than those with the greatest EU added value.

Zavedení nové fáze do vývoje financování EU by mohlo obsahovat tři úzce spojené oblasti. Jedná se o zjednodušení příspěvků členských států, zavedení jednoho nebo několika nových vlastních zdrojů a postupné ukončování všech opravných mechanismů. Při postupném zavádění změn by však měl zůstat zachován základní prvek systému financování EU: stabilní a dostatečné financování rozpočtu EU, dodržování rozpočtové disciplíny a mechanismus zajišťující vyvážený rozpočet.

The consultation on the budget review has shown that stakeholders are very critical about the current system of financing the EU budget. The current system is perceived as opaque and too complex, lacking fairness – notably with regard to corrections – and relying excessively on resources which are perceived as expenditures to be minimized by the Member States. With the exception of customs duties stemming from the customs union, existing resources display no clear link to EU policies.

Zjednodušení příspěvků členských států

It should be underlined that this is not an argument about the size of the budget – it is a debate about the right mix of resources. The progressive introduction of a new resource would open the door for other resources to be reduced, phased out or dropped.

Stávající vlastní zdroje založené na DPH nemají oproti vlastním zdrojům založeným na HND téměř žádnou přidanou hodnotu. Aby se zpětně stanovil srovnatelný daňový základ, vycházejí zdroje založené na DPH spíše z matematického výpočtu a nedochází k přímému převodu prostředků od občana vůči EU. Jako takové má podíl na složitosti a neprůhlednosti příspěvků. Po ukončení zdrojů založených na DPH v rámci stávajícího systému by se zjednodušil systém příspěvků a zároveň by se zavedly nové vlastní zdroje.

Proposals for a reform of the financing side have been made by academics, governments, non-governmental organisations and the European Parliament. The Parliament adopted a report in 2007 analysing the current system of own resources and suggesting a whole range of possible new own resources [14].

Postupné zavádění jednoho nebo několika vlastních zdrojů vcházejících z politik

The introduction of a new phase in the evolution of EU financing could include three closely linked dimensions – the simplification of Member States' contributions, the introduction of one or several new own resources and the progressive phasing-out of all correction mechanisms. As changes were phased in, essential elements of the EU financing system should be retained: a stable and sufficient financing of the EU budget, respect for budgetary discipline and a mechanism to ensure a balanced budget.

Nové vlastní zdroje by mohly zcela nahradit stávající vlastní zdroje založené na DPH, jakož i snížit škálu zdrojů založených na HND, které jsou převáděny přímo ze státních pokladen. Zavedení nových vlastních zdrojů by odráželo postupnou změnu orientace rozpočtové struktury na politiky, jež jsou blíže občanům EU, a na poskytování evropských veřejných statků a vyšší přidané hodnoty EU. Mohlo by to podporovat a úzce souviset s dosahováním významných politických cílů v EU i celém světě, například ve vztahu k rozvoji, změně klimatu nebo finančním trhům.

Simplifying the contributions from Member States

Při posuzování případných nových vlastních zdrojů se jako relevantní jeví tato kritéria:

Compared to the GNI-based own resource, the current VAT-based own resource has little added value. To re-create a comparable tax base, it results from a mathematical calculation rather than passing directly from the citizen to the EU. As such it contributes to the complexity and the opacity of the contributions. Ending the VAT-based resource in its current form would simplify the system of contributions in parallel with the introduction of a new own resource.

- měly by mít užší vazbu na acquis a cíle EU , aby se posílila soudržnost a účinnost celého rozpočtu při dosahování politických priorit EU. V tomto směru je zapotřebí zohlednit čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o vlastních zdrojích[15], který uvádí, že „vlastní příjmy souhrnného rozpočtu Evropské unie tvoří rovněž příjmy z jakýchkoliv nových daní a poplatků zavedených v rámci některé společné politiky“;

Progressively introducing one or several policy-driven own resources:

- měly by mít přeshraniční povahu založenou na systému, který pokrývá celý vnitřní trh;

New own resources could fully replace the existing VAT-based own resource as well as reducing the scale of the GNI-based resource, taken directly from national treasuries. The introduction of new own resources would mirror the progressive shift of the budget structure towards policies closer to EU citizens and aiming at delivering European public goods and a higher EU added value. It could support – and be closely linked to – the achievement of important EU or international policy objectives, for instance in relation to development, climate change or the financial markets.

- měly by mít harmonizovaný základ, aby se zajistilo jednotné uplatňování zdrojů v celé Unii;

The following criteria seem pertinent when looking at possible new own resources:

- bude-li to možné, zisky plynoucí z nových zdrojů by měla vybírat přímo EU mimo rozpočty členských států;

– They should be more closely linked to the acquis and the objectives of the EU to increase the coherence and effectiveness of the entire budget in the achievement of EU policy priorities. In this respect it is important to keep in mind Article 2.2 of the Own Resources Decision [15] which states that "revenue deriving from any new charges introduced within the framework of a common policy shall also constitute own resources entered in the general budget of the European Union."

- měly by být uplatňovány rovným a spravedlivým způsobem a nevyvolávat otázky oprav;

– They should be cross-border in nature, based on a system covering the whole internal market.

- měl by být zohledněn kumulativní dopad na některá odvětví;

– They should have a harmonised base to ensure an equal application of the resource throughout the Union.

- měly by usilovat o to, aby EU nevznikla nová zatěžující administrativní odpovědnost, pokud jde o jejich výběr.

– If feasible, the proceeds of a new resource should be collected directly by the EU outside national budgets.

Komise se domnívá, že níže uvedený demonstrativní seznam finančních nástrojů by mohl představovat případné vlastní zdroje, které postupně nahradí příspěvky členských států, čímž zbaví státní pokladny značné zátěže:

– They should be applied in an equitable and fair way, and not exacerbate the question of corrections.

- daně EU ve finančním sektoru

– The cumulative impact on particular sectors should be taken into account.

- příjmy EU z aukcí v rámci systému obchodování s emisemi skleníkových plynů

– They should seek to avoid a heavy new administrative responsibility for the EU in terms of collection.

- poplatky EU týkající se letecké dopravy

The Commission considers that the following non-exclusive list of financing means could be possible candidates for own resources to gradually displace national contributions, leaving a lesser burden on national treasuries:

- DPH EU

– EU taxation of the financial sector

- energetická daň EU

– EU revenues from auctioning under the greenhouse gas Emissions Trading System

- daň EU z příjmu právnických osob.

– EU charge related to air transport

Každý z těchto finančních nástrojů má konkrétní vlastnosti a představuje výhody i nevýhody[16]. Komise předloží s ohledem na připomínky, které obdržela, návrhy, které budou součástí jejího celkového návrhu příštího víceletého finančního rámce.

– EU VAT

Odstranění opravných mechanismů

– EU energy tax

Evropská rada na svém zasedání ve Fontainebleau v roce 1984 stanovila hlavní zásady systému: „výdajová politika je nezbytným prostředkem řešení problému rozpočtových nevyvážeností“ a „každý členský stát, který nese rozpočtovou zátěž, jež je v poměru k jeho relativní prosperitě nadměrná, může v příslušnou dobu využít opravy“. Posílené výdaje na růst a pracovní místa, energii, změnu klimatu a vnější promítání evropských zájmů by snížilo potřebu opravný mechanismus zachovávat. Složení výdajů příštího víceletého finančního rámce a další reformy systému vlastních zdrojů určí, zda bude existence opravných mechanismů odůvodněna i do budoucnosti.

– EU corporate income tax.

8. ZÁVěRY A DALšÍ KROKY

Each of these financing means has its particular characteristics and presents advantages and disadvantages [16]. In the light of the comments received, the Commission will submit proposals as part of its overall proposals on the next Multiannual Financial Framework.

Tento přezkum rozpočtu uvádí představu Komise o struktuře a účelu rozpočtu EU. Stanoví vizi reformovaného rozpočtu, jež bude zcela určen k tomu, aby přinášel skutečné změny. Přesně o to bude Komise usilovat, až v příštím roce předloží návrhy nového finančního rámce. Tato představa vychází z přesvědčení, že EU bude muset do roku 2020 přijmout rozhodné kroky k tomu, aby se stala inteligentní a udržitelnou společností, jež podporuje růst. Potřebujeme proto dostat evropskou ekonomiku na správnou cestu, abychom mohli přijímat zásadní rozhodnutí ke změně infrastruktury, získali dovednosti, které pro budoucnost potřebujeme, prosazovali naše globální vedoucí postavení a předešli nárůstu rozdílů v naší společnosti, které by narušovaly její dlouhodobou stabilitu. Rozpočet Unie musí být chápán jako jeden ze společných nástrojů, který slouží k plnění společných cílů. V dobách, kdy je na veřejné finance vyvíjen značný tlak, není možné, aby rozpočet EU a rozpočty členských států mezi sebou soutěžily. Musí sledovat stejné cíle na takové úrovni, která přinese nejlepší výsledky.

Tackling the correction mechanisms

Rozpočty budoucnosti se proto musí zaměřovat na to, aby měly skutečný dopad na plnění společných cílů. Musí uznávat, že je zapotřebí přizpůsobit se rychle se měnícímu světu. Musí být důsledné, pokud je o orientaci na výsledky. Při provádění společných programů musí zohledňovat potřebu solidarity. A zdroje rozpočtu do něj musí plynout způsobem, který občané mohou pochopit a posoudit jako racionální a spravedlivý.

The 1984 Fontainebleau European Council set out the core principles behind the system: that "expenditure policy is ultimately the essential means of resolving the question of budgetary imbalances", and that "any member State sustaining a budgetary burden which is excessive in relation to its relative prosperity may benefit from a correction at the appropriate time." Reinforced spending for growth and jobs, energy, climate change and the external projection of Europe's interest would reduce the need to maintain correction mechanisms. The composition of expenditure of the next Multiannual Financial Framework and other reforms of the own resources system will determine whether correction mechanisms are justified in the future.

Způsob plnění rozpočtu EU lze zjednodušit a zefektivnit. Je zapotřebí dosáhnout větší pružnosti tak, aby rozpočet mohl reagovat na změnu okolností a zároveň podporovat dlouhodobé investice. Při existenci daňových omezení lze pro důslednější čerpání rozpočtu využít finanční nástroje a zvýšit dopad a rozsah vysoce prioritních projektů EU, které je možné realizovat.

8. Conclusions and Next Steps

Modernizace rozpočtu EU proto musí řešit správné zacílení, maximalizaci přínosů z každého vydaného eura a pevné stanovení rozpočtu v souvislosti s jinými způsoby, jimiž Evropská unie, její instituce a členské státy mohou poslat Evropu na správnou cestu vedoucí k dosažení růstu a nových pracovních míst pro budoucnost.

This Budget Review sets out the Commission's ideas on the architecture and purpose of the EU budget. It sets out a vision of a reformed budget committed to making a real difference: this will be the Commission's ambition for the proposals it will make for the new financial framework next year. These ideas are based on the conviction that by 2020 the EU must have taken decisive steps help the EU become a smart, sustainable and inclusive society. To do this, we need to put the European economy on the right track, to take the big decisions to reshape our infrastructure, to give us the skills we need for the future, to assert our global leadership, and to prevent increasing divergences in our societies from undermining its long-term stability. The budget of the Union must be seen as one of the common tools we have at the service of common objectives. At a time of intense pressure on public finances, EU and national budgets cannot be seen as in competition, but as pursuing the same objectives at the levels which can deliver to best effect.

Komise v nacházejících měsících převede své představy a názory uvedené v tomto přezkumu rozpočtu do konkrétních návrhů. Komise se těší na diskusi s dalšími institucemi a zúčastněnými subjekty ohledně představ a názorů, které tento přezkum obsahuje. Z těchto diskusí se budou čerpat podněty pro návrhy nového víceletého finančního rámce na období po roce 2013, které budou předloženy v červnu 2011. Budou předloženy i návrh nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, a návrh rozhodnutí o vlastních zdrojích. Komise v druhé polovině roku 2011 předloží legislativní návrhy požadované k provádění politik a programů, které jsou zapotřebí k naplnění ambicí Evropské unie v nadcházejících letech.

Tomorrow's budgets must therefore be focused on making a real impact on realising our goals. They must recognise the need to adapt to a rapidly-changing world. They must be disciplined in their concentration on results. They must reflect the need for solidarity in pursuing our common agenda. And they must be resourced in ways which our citizens can understand and recognise as rational and fair.

[1] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 15 (Prohlášení č. 3)

The way in which the EU budget is delivered can be simplified and made more effective. There is a need for greater flexibility so that the budget can respond to changing circumstances, while at the same time supporting long term investments. At a time of fiscal constraint more innovative financial instruments can be used to make the budget go further, and to increase the impact and range of high priority EU projects that can be realised.

[2] Internetová stránka konzultací:http://ec.europa.eu/budget/reform/library/issue_paper/summary_consulation_doc_final_en.pdf

The modernisation of the EU budget must therefore be about targeting, about maximising the benefits from every euro spent, and about setting the budget firmly in the context of the other ways in which the European Union, its institutions and its Member States, can put Europe on the path to growth and jobs for the future.

[3] Zahrnuje to jak rozpočet EU, tak spolufinancování ze strany členských států.

In the coming months the Commission will translate the ideas and options set out in this Budget Review into concrete proposals. The Commission looks forward to a dialogue with the other Institutions and with stakeholders on the ideas and options outlined in this Review. These discussions will feed into proposals in June 2011 for a new Multiannual Financial Framework covering the period after 2013. This will include a proposal for a regulation laying down the Multiannual Financial Framework and a draft decision on own resources. In the second half of 2011, the Commission will make the legislative proposals required to implement the policies and programmes needed to drive forward the European Union's ambitions for the years ahead.

[4] Odhad útvarů Komise vycházející z těchto analýz: „Kvantifikace potenciálních makroekonomických účinků strategie Evropa 2020: stylizované scénáře“ (European Commission Economic Papers č°424. září 2010) a „Makroekonomické účinky Evropy 2020: stylizované scénáře“ (ECFIN Economic Briefs 2010 č°11).

[1] OJ C 139, 14.6.2006, p. 15 (Declaration No 3).

[5] Současný rámcový program přinese odhadem 900 000 pracovních míst a navýší HDP EU o 1 %.

[2] Consultation website:

[6] Unie inovací – KOM(2010) 546, 6.10.2010. K dalším stěžejním projektům 2020 v této oblasti patří digitální agenda a průmyslová politika.

- http://ec.europa.eu/budget/reform/library/issue_paper/summary_consulation_doc_final_en.pdf

[7] Zpráva Komise konferenci na vysoké úrovni o průmyslové konkurenceschopnosti (duben 2010).

[3] This includes both EU budget and national co-financing.

[8] „Evropský konsensus“ (Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1).

[4] Commission services' estimate based on the following analyses: "Quantifying the potential macroeconomic effects of the Europe 2020 strategy: stylised scenarios" (European Commission Economic Papers n°424. September 2010) and "Macroeconomic effects of Europe 2020: stylised scenarios" (ECFIN Economic Briefs 2010 n°11).

[9] „Program účinnosti pomoci: výhody celoevropského přístupu“ (HTSPE jménem Evropské komise, říjen 2009).

[5] The current Framework Programme has been estimated to bring 900,000 jobs and to add 1% to the EU's GDP.

[10] Například: odhaduje se, že do roku 2020 bude zapotřebí 500 mld. EUR na provádění programu TEN-T a mezi 38 a 58 mld. EUR a 181 a 268 mld. EUR na dosažení stěžejních cílů Komise. V oblasti energie se od dneška do roku 2020 odhaduje, že bude zapotřebí 400 mld. EUR na distribuční sítě a inteligentní sítě, dalších 200 mld. EUR na přenosové sítě a skladování a 500 mld. EUR na aktualizaci stávající a vybudování nové výrobní kapacity, zejména v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

[6] Innovation Union - COM(2010) 565, 6.10.2010. Other key 2020 flagships in this area include the Digital Agenda and industrial policy.

[11] Usnesení ze dne 25. března 2009 o střednědobém přezkumu finančního rámce na období 2007–2013 [INI/2008/2055 – P6_TA(2009)0174].

[7] Commission report for the high level conference on industrial competitiveness (April 2010):

[12] Finanční nástroje nebudou prováděny výlučně prostřednictvím EIB, ale EIB bude mít klíčovou úlohu přilákat další veřejné a soukromé zdroje financování.

[8] 'The European Consensus" (OJ C 46, 24.2.2006, p. 1).

[13] Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU, KOM(2010) 367.

[9] "Aid Effectiveness Agenda: Benefits of a European Approach" (HTSPE on behalf of the European Commission, October 2009).

[14] Evropský parlament, Zpráva o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie (2006/2205(INI), zpravodaj A. Lamassoure).

[10] As examples: until 2020, €500bn is estimated to be needed for the implementation of the TEN-T programme and between €38-58bn and €181-268bn to achieve the Commission's broadband targets. In the energy sector, €400bn is estimated as the need for distribution networks and smart grids, another €200bn on transmission networks and storage, and €500bn to upgrade existing and build new generation capacity, particularly in renewable energy, between now and 2020.

[15] Rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom (7. června 2007).

[11] Resolution of 25 March 2009 on the mid-term review of the 2007-2013 financial framework [INI/2008/2055 – P6_TA(2009)0174].

[16] Viz pracovní dokument útvarů Komise.

[12] Financial instruments will not be implemented exclusively through the EIB, but the EIB will play a key catalytic role in attracting other public and private sources of finance.

[13] Enhancing economic policy coordination for stability, growth and jobs – Tools for stronger EU economic governance - COM(2010) 367.

[14] European Parliament, Report on the future of the European Union's own resources (2006/2205(INI) Rapporteur A. Lamassoure).

[15] Council decision 2007/436/EC, Euratom (7 June 2007).

[16] See Staff Working Document.

--------------------------------------------------