EN

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

Brussels, 20.9.2010

V Bruselu dne 20.9.2010

COM(2010) 472 final

KOM(2010) 472 v konečném znění

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

European Broadband: investing in digitally driven growth

Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu

TABLE OF CONTENTS

OBSAH

1. Introduction: the broadband targets (...)3

1. Úvod: cíl v oblasti širokopásmové infrastruktury 3

2. Technology and market developments in broadband (...)4

2. Rozvoj technologií a trhu v oblasti širokopásmové infrastruktury 4

3. Achieving the broadband targets (...)6

3. Dosažení cíle v oblasti širokopásmové infrastruktury 6

4. Main actions (...)11

4. Hlavní opatření 13

1. Introduction: the broadband target

1. ÚVOD: CÍL V OBLASTI šIROKOPÁSMOVÉ INFRASTRUKTURY

By 2020, all Europeans should have access to internet of above 30 Megabits per second (Mbps) and 50% or more of European households have subscriptions above 100Mbps.

Do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k internetu rychlejšímu než 30 megabitů za vteřinu (Mbps) a 50 % či více evropských domácností by mělo mít předplaceno připojení rychlejší než 100 Mbps .

This target is from the Digital Agenda for Europe [1], a flagship initiative of the Europe 2020 strategy [2] for a smart, sustainable and inclusive economy. The Digital Agenda also restated the objective endorsed by the European Council to bring basic broadband to all Europeans by 2013. To reach these ambitious objectives it is necessary to develop a comprehensive policy, based on a mix of technologies, and to carefully monitor progress over time [3].

Tento cíl je stanoven v Digitální agendě pro Evropu[1], stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020[2] pro inteligentní, udržitelnou a solidární ekonomiku. Digitální agenda rovněž zopakovala cíl schválený Evropskou radou, a sice zajistit do roku 2013 základní širokopásmové připojení všem Evropanům. K dosažení těchto ambiciózních cílů je třeba vytvořit rozsáhlou politiku založenou na kombinaci technologií a pečlivě sledovat dosažený pokrok[3].

The target for fast and ultra-fast internet access was chosen because of the central role it will play in economic recovery and in providing a platform to support innovation throughout the economy, as electricity and transport did in the past. The roll-out of ultra-fast open and competitive networks will stimulate a virtuous cycle in the development of the digital economy, allowing new bandwidth-hungry services to take off and fuelling growing citizen demand, which in turn will stimulate further demand for bandwidth.

Cíl v oblasti rychlého a superrychlého přístupu k internetu byl zvolen pro svou ústřední úlohu, kterou sehraje při obnově hospodářství a při poskytování platformy na podporu inovací v rámci celého hospodářství, podobně jako ji v minulosti sehrála elektřina a doprava. Zavedení otevřených a konkurenceschopných superrychlých sítí povzbudí účinný cyklus rozvoje digitálního hospodářství, umožní rozmach nových služeb náročných na šířku pásma a bude živit rostoucí poptávku občanů, což obrátkou povede k další poptávce po širokopásmovém připojení.

World demand for bandwidth has been growing at roughly 50-60 % per year [4], driven by the extension of internet use, from simple email and text files (in the era of 56 Kbps dial-up internet) to internet surfing (with the advent of always-on broadband) and then increased integration of graphical and audiovisual content on websites (supported by the current generation of ADSL, which offers download speeds of 2 Mbps or more and uploads of 256 Kbps).

Celosvětová poptávka po širokopásmovém připojení roste každoročně zhruba o 50–60 %[4], a to v důsledku rostoucího využívání internetu počínaje jednoduchou elektronickou poštou a textovými soubory (v době vytáčeného připojení o rychlosti 56 kbps) až po surfování po internetu (s příchodem stálého širokopásmového připojení) a posléze integraci grafického a audiovizuálního obsahu na internetových stránkách (podporovanou současnou generací ADSL, která nabízí rychlosti 2 Mbps i více pro stahování a 256 kbps pro odesílání).

Not only download speeds are important in that context, but higher symmetry (much higher upload speeds) and lower latency may be required for innovative services and applications. There are already examples of services that depend on such connections: smart electrical grids that require low latency and can cut consumer expenditure and lower generating costs; real-time cloud computing services that require symmetrical upload and download speeds and can be used by small businesses to lower their costs; and intensive e-health services offered to remote hospitals and patients. Moreover, the OECD has recently concluded that the cost savings in just four sectors of the economy (transport, health, electricity and education) would justify the construction of a national fibre-to-the-home network [5].

V tomto kontextu nejsou důležité pouze rychlosti stahování – inovativní služby a aplikace budou vyžadovat vyšší symetrii (mnohem vyšší rychlosti odesílání) a kratší čekací dobu. Už nyní existují příklady služeb, které na takovém připojení závisejí: inteligentní elektrické sítě, které vyžadují krátkou čekací dobu a které dokáží snížit výdaje spotřebitele a zmírnit tvorbu nákladů; služby „cloud computing“ v reálném čase, které vyžadují symetrické rychlosti stahování a odesílání a mohou je využívat malé podniky pro snížení nákladů, a intenzivní služby elektronického zdravotnictví nabízené odlehlým nemocnicím a vzdáleným pacientům. OECD navíc nedávno dospěla k závěru, že už jen úspory nákladů ve čtyřech hospodářských odvětvích (doprava, zdravotnictví, elektřina a vzdělávání) by opravňovaly vybudování vnitrostátní optické sítě fibre-to-the-home[5].

Thus, smart, sustainable and inclusive growth as envisaged by the Europe 2020 strategy will very much depend on the efficient and effective use of the internet, and internet access speed will be a key factor in achieving this. Internet access is provided by — generally private — network operators under a competitive regulatory framework and driven by commercial interests. Yet because of the critical role of the internet, the benefits for society as a whole appear to be much greater than the private incentives to invest in faster networks. Stimulating investment in fast internet access beyond the current market-driven development, taking into account the recent economic downturn, is the key to achieving the broadband target.

Inteligentní, udržitelný a solidární růst podle strategie Evropa 2020 tak bude do značné míry záviset na účinném a efektivním využívání internetu a rychlost internetu při tom bude hrát klíčovou roli. Přístup k internetu poskytují obvykle soukromí operátoři sítí v rámci konkurenčního regulačního rámce a hnacím motorem jsou zde komerční zájmy. Vzhledem ke kritické úloze internetu však mají jeho přínosy pro společnost jako celek mnohem větší význam než soukromé pobídky investic do rychlejších sítí. Klíčem k dosažení cíle v oblasti širokopásmového připojení je stimulace investic do rychlejšího internetu přesahující současný rozvoj motivovaný trhem, která vezme v úvahu nedávný hospodářský pokles.

Investment in new open and competitive networks should be supported by the actions of national and local authorities in lowering costs. The Commission has already assisted such actions through the adoption last year of its Guidelines on the application of state aid rules [6]. These lay down the conditions for public financial support on non-market terms for broadband and high-speed broadband deployment in areas where commercial investments are unlikely to take place in the foreseeable future. The main objective of this Communication is to further assist the actions of national and local authorities. It is presented as a broadband package with the two other broadband commitments made by the Commission in the Digital Agenda action on fast and ultra fast internet. These are the Next Generation Access (NGA) Recommendation to provide regulatory guidance to national regulators and the Radio Spectrum Policy Programme to improve the coordination and management of spectrum and hence facilitate, among other things, the growth of wireless broadband.

Opatření vnitrostátních a místních orgánů by měla prostřednictvím snižování nákladů podporovat investice do nových otevřených a konkurenceschopných sítí. Komise již vloni tato opatření podpořila přijetím pokynů pro uplatňování pravidel o státní podpoře[6]. Tyto pokyny stanovily pravidla poskytování veřejné finanční podpory na zavádění širokopásmových a vysokorychlostních širokopásmových sítí za netržních podmínek v oblastech, kde v dohledné budoucnosti nejspíše nelze komerční investice očekávat. Hlavním cílem tohoto sdělení je další podpora opatření vnitrostátních a místních orgánů. Předkládá se jako balíček opatření pro širokopásmové sítě spolu s dalšími dvěma závazky v oblasti širokopásmové infrastruktury, které Komise přijala v rámci opatření Digitální agendy pro rychlý a superrychlý internet. Jedná se o doporučení týkající se přístupu k sítím nové generace, které má vnitrostátním regulačním orgánům poskytnout regulační pokyny, a program politiky rádiového spektra, jehož cílem je zlepšit koordinaci a správu spektra, což mimo jiné usnadní růst bezdrátových širokopásmových sítí.

The following section reviews technological and market developments to provide the context for where Europe is now. Section 3 takes each of the four proposals made to Member States in the Digital Agenda and outlines how these will be supported at European level. Finally, section 4 outlines some of the main follow-up actions.

V dalším oddíle je uveden přehled rozvoje technologií a trhu, který zasadí současnou situaci v Evropě do kontextu. Oddíl 3 se věnuje každému ze čtyř návrhů, které Digitální agenda předložila členským státům, a jejich podpoře na evropské úrovni. Oddíl 4 pak nastiňuje některá hlavní následná opatření.

2. Technology and market developments in broadband

2. ROZVOJ TECHNOLOGIÍ A TRHU V OBLASTI šIROKOPÁSMOVÉ INFRASTRUKTURY

Currently, broadband is predominantly delivered to home users through copper (e.g. telephone) or coaxial (e.g. cable TV) networks and/or wireless access networks such as 3G mobile communications or fixed wireless access. There are about 124 million fixed and 25 million mobile broadband subscriber lines in the EU [7], which is one of the world leaders in first-generation broadband deployment. Speeds on offer vary widely, but typically download speeds are in excess of 2 Mbps and upload speeds are above 256 Kbps. Speeds are increasing, and the chart below illustrates the functionality of different broadband speeds and likely future applications.

V současné době se širokopásmové připojení do domácností dostává převážně metalickými (např. telefonem) nebo koaxiálními sítěmi (např. kabelová televize) a/nebo sítěmi bezdrátového přístupu, jako jsou mobilní komunikace 3G nebo pevné bezdrátové připojení. V EU je přibližně 124 milionů pevných a 25 milionů mobilních širokopásmových účastnických linek[7], což Unii řadí na přední místa v zavádění první generace širokopásmových sítí. Nabízené rychlosti se značně liší, ale rychlosti stahování obvykle přesahují 2 Mbps a rychlosti odesílání 256 kbps. Tyto rychlosti se zvyšují a níže uvedený graf ukazuje funkčnost různých rychlostí širokopásmového připojení a možných budoucích aplikací.

(...PICT...)

Zvyšování rychlostí pevného připojení v důsledku požadavků trhu probíhá. Společně se označuje jako sítě nové generace[8]. Vývoj je však nestejnoměrný jak mezi jednotlivými členskými státy, tak mezi jejich jednotlivými regiony. [pic]

Market-led upgrades of fixed internet access to higher speeds are underway. Collectively, these are referred to as NGA networks [8]. However, developments are uneven both between Member States and among regions within them.

Kabelové sítě, které zajišťují připojení přibližně 73 milionů domácností v EU, postupně zvyšují rychlosti připojení zaváděním DOCSIS3[9] a rozšiřováním sítí páteřního propojení. Konkurence v oblasti kabelového připojení vede operátory metalických sítí k investicím do VDSL – technologie, která využívá stávající metalickou telefonní infrastrukturu – a optických sítí FTTH (fibre-to-the-home). Obojí sítě, FTTH i DOCSIS3, mohou splnit cíl širokopásmového připojení o rychlostech přesahujících 100 Mbps. Otevřenější architektura FTTH rovněž podporuje konkurenci mezi poskytovateli internetových služeb založenou na infrastruktuře, a to v důsledku zpřístupňování a postupného zavádění alternativních infrastruktur, což napomáhá rozvoji nových služeb a aplikací.

Cable networks – that serve about 73 million EU households – are being gradually upgraded to higher speeds through deployment of DOCSIS3 [9] and extension of their backhaul networks. Cable competition gives incentives to copper network operators to invest in VDSL – a technology which exploits the existing copper telephone infrastructure - and in optical fibre to the home (FTTH). Both FTTH and DOCSIS3 can meet the broadband target with speeds above 100 Mbps. More open FTTH architectures also enhance infrastructure based competition among ISPs, on the basis of unbundling and gradual deployment of alternative infrastructures, thereby driving the development of new services and applications.

Operátoři mimo oblasti, kde čelí konkurenci, jen váhavě opouštějí zavedené služby ADSL. Většina operátorů nevidí přesvědčivé obchodní důvody pro rozsáhlou modernizaci sítě na FTTH, už vzhledem k tomu, že doposud není k dispozici dostatek zajímavých služeb, kvůli kterým by byli zákazníci ochotni platit vyšší cenu. Doporučení o sítích nové generace a používání nového regulačního rámce bude mít v tomto ohledu zásadní význam, neboť poskytne regulační jistotu a podpoří investice a hospodářskou soutěž.

Outside areas where they face infrastructure competition, operators have been reluctant to move beyond their established ADSL business. Most operators do not see a convincing business case for a large scale network upgrade to FTTH, also considering that there are not, as yet, enough attractive services available that would make customers pay a premium price. The NGA Recommendation and the application of the new regulatory framework will be crucial in this respect, as they will provide regulatory certainty, promoting investment and competition.

Pozemní bezdrátové služby nové generace mohou nabídnout přenosové rychlosti přesahující 30 Mbps, a splnit tak cíl pokrytí širokopásmovým připojením[10]. Jsou důležité zejména v regionech s obtížným terénem, kde by přístup prostřednictvím kabelových či optických sítí nebyl praktický. Bezdrátové satelitní připojení by mohlo hrát úlohu i v těchto regionech, ale mají-li satelity do roku 2020 přispívat k všeobecnému pokrytí cílovými rychlostmi 30 Mbps, bude zapotřebí další rozvoj technologií.

Next-generation terrestrial wireless services can offer transfer rates of over 30 Mbps and therefore meet the broadband coverage target. [10] They are particularly important in regions with difficult terrain where wired access is impractical. Wireless connections via satellite could also play a role in these regions, but further technological development will be needed if satellite is to contribute to universal coverage at the target speed of 30 Mbps by 2020.

Dosažení tohoto ambiciózního cíle v oblasti širokopásmové infrastruktury bude vyžadovat značné investice. Potřebné částky je obtížné vyčíslit, ale z přehledu nedávných studií vyplývá, že k zajištění všeobecného pokrytí připojením o rychlosti 30 Mbps do roku 2020 (za použití kombinace VDSL a nové generace bezdrátových sítí) bude potřeba přibližně 38–58 miliard EUR a k zajištění pokrytí dostatečného k tomu, aby 50 % domácností využívalo služby o rychlosti 100 Mbps, přibližně 181–268 miliard EUR[11].

To achieve the ambitious broadband target, substantial investment will be needed. The amounts needed are difficult to calculate but a review of recent studies indicates that between € 38bn and € 58bn would be needed to achieve the 30 Mbps coverage for all by 2020 (using a mix of VDSL and next generation wireless) and between € 181bn and € 268bn to provide sufficient coverage so that 50% of households are on 100 Mbps services [11].

Jak roste internetový provoz a poptávka po šířce pásma, účinná správa síťových zdrojů má pro poskytování vysokorychlostního širokopásmového připojení stále větší význam. Byla zahájena diskuse o dopadu správy provozu na otevřenou decentralizovanou povahu veřejného internetu, která má stěžejní význam pro jeho schopnost umožnit uživatelům přistupovat k informacím a šířit je, provozovat aplikace a využívat libovolných služeb. Význam zachování těchto rysů je obsahem změn provedených v rámci reformy regulačního rámce EU pro elektronické komunikace z roku 2009[12]. Veřejná konzultace o otevřeném internetu a neutralitě sítě, kterou Komise[13] zahájila dne 30. června 2010, se snaží prozkoumat postupy, kterými operátoři spravují datové toky svých sítí, a jejich případný dopad na zkušenost uživatelů. Výsledek, který zachová otevřenou a neutrální povahu veřejného internetu a zabrání svévolné diskriminaci a přitom umožní operátorům, aby maximalizovali účinnost svých sítí, vytvářeli nové obchodní modely a nabízeli zlepšené obchodní služby, by měl pomoci povzbuzovat další investice do vysokokapacitní širokopásmové infrastruktury. Komise podá ještě letos zprávu o výsledcích této veřejné konzultace. Bude rovněž dále monitorovat fungování trhu z hlediska spotřebitele (maloobchodní ceny, problém výběru, stížnosti atd.)

With growing internet traffic and rising bandwidth demands, more efficient management of network resources is increasingly seen as important to the provision of high-speed broadband. A debate has started on the impact of traffic management on the open decentralised character of the public internet which is central to its capacity to allow users to access and distribute information, run applications and enjoy services of their choice. The importance of preserving these features is reflected in the amendments introduced by the 2009 reform to the EU regulatory framework for e-communications [12]. A public consultation on the open internet and net neutrality launched by the Commission [13] on 30 June 2010 seeks to explore techniques used by operators to manage data flows over their networks, and the potential impact these may have on internet users’ experience. An outcome that preserves the open and neutral character of the public internet and avoids unwarranted discrimination, while allowing operators to maximise the efficiency of their networks and to develop new business models and enhanced commercial service offerings, should help encourage continued investment in high-capacity broadband infrastructure. The Commission will report later this year on the outcome of this public consultation. The Commission will also monitor further the functioning of the market from a consumer perspective (retail prices, choice problems, complaints, etc.)

3. DOSAžENÍ CÍLE V OBLASTI šIROKOPÁSMOVÉ INFRASTRUKTURY

3. Achieving the broadband target

Na pozadí tohoto vývoje by měla politika EU v oblasti širokopásmové infrastruktury podporovat konkrétní opatření, která by mohla i) posílit investice například pomocí snížení investičních nákladů, ii) zlepšit hospodářskou soutěž v infrastruktuře, která bude brát v úvahu, že konkurenční hrozba alternativních veřejných a soukromých investorů (včetně místních samospráv a veřejných služeb) by mohla povzbudit investice dominantních operátorů do sítí nové generace. Taková opatření by měla být koordinována jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Komise proto bude s členskými státy spolupracovat na vytvoření účinných vnitrostátních plánů pro širokopásmovou infrastrukturu.

Against these developments, an EU broadband policy should promote concrete measures which could (i) foster investment by, for example, reducing investment costs and (ii) enhance infrastructure competition, taking into account that the competitive threat of alternative public and private investors (including local administrations and public utilities) would incentivise investments in NGA by incumbent operators. Such actions should be coordinated both at EU and national level. This is why the Commission will work with Member States to generate effective national broadband plans.

Vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu

National Broadband Plans

Všechny členské státy mají pro oblast širokopásmových sítí strategie[14], ale jen málo z nich má plně funkční plány pro superrychlé sítě obsahující konkrétní prováděcí opatření k realizaci jejich cílů, zejména pokud jde o potřebné financování. Cíle v oblasti širokopásmové infrastruktury bude dosaženo pouze v případě, že se k němu zaváží všechny členské státy a sestaví provozní plány definující vnitrostátní cíle. V rámci řízení digitální agendy bude Komise spolupracovat s členskými státy na koordinaci stanovených vnitrostátních cílů a bude povzbuzovat procesy vzájemného hodnocení tak, aby se mezi tvůrci politik urychlil přenos osvědčených postupů. Tuto činnost bude podporovat širokopásmová platforma zaměřená na konkrétní kroky s širokou škálou zúčastněných stran.

All Member States have a broadband strategy [14] but few have fully operational plans for ultra-high speed networks with concrete implementing measures to realise their targets, notably as regards the necessary funding. The broadband target will only be achieved if all Member States commit to it and set out an operational plan defining national targets. As part of the governance of the Digital Agenda, the Commission will work with Member States to coordinate the establishment of national targets and will encourage peer-review processes among Member States in order to accelerate the transfer of best practice between policy makers. This work will be supported by an action-oriented broadband platform with a wide range of stakeholders.

Plány členských států by měly obsahovat vyvážený soubor politických opatření na povzbuzení a doplnění činností soukromého sektoru za použití společného rámce, který vyplyne ze soudržného a řádného provádění nedávno revidovaného regulačního rámce EU pro elektronické komunikace a pokynů pro státní podporu v oblasti širokopásmové infrastruktury vydaných nedávno Komisí. Soukromé investice by se měly podporovat vhodnou koordinací plánování, pravidel pro sdílení fyzické infrastruktury a cílených finančních opatření ke snížení rizik a na podporu nových otevřených infrastruktur. Ve většině členských států bude při plnění cíle pokrytí širokopásmovým připojením hrát bezdrátová infrastruktura klíčovou úlohu. Plány by měly z dlouhodobého hlediska a vyváženě zhodnotit náklady a přínosy přidělování spektra a licenčních dohod, zejména čisté pozitivní účinky včasných investic a zavádění. Měly by rovněž poskytnout jasné pokyny pro využívání fondů EU na širokopásmovou infrastrukturu a nástrojů EIB ve způsobilých regionech.

Member State plans should comprise a balanced set of policy actions to incentivise and supplement private-sector action using the common framework resulting from a consistent and thorough implementation of the recently revised EU regulatory framework for e-communications and the State aid Broadband Guidelines recently adopted by the Commission. Private investment should be encouraged by appropriate coordination of planning and rules for sharing physical infrastructure and by targeted financing measures to reduce risk and promote new open infrastructures. Wireless infrastructure will play a key role in achieving the broadband coverage target in most Member States. Plans should take a long-term and balanced view of the costs and benefits of spectrum allocation and licensing agreements, in particular, the net positive effects of early investment and roll-out. The plans should also give clear guidance on the uptake of EU broadband funds and EIB instruments in eligible regions.

Komise posílí monitorování zavádění sítí nové generace, aby proces plánování podpořila. Využije k tomu revidované stávající nástroje, jako jsou zprávy o provádění a digitální konkurenceschopnosti, a nové srovnávací přehledy Digitální agendy, které budou podrobně uvádět ukazatele výkonnosti a umožňují členským státům monitorovat a srovnávat plány širokopásmové infrastruktury. Podkladem pro srovnávací přehled bude nový webový nástroj určený k šíření statistik a výzkumných zpráv o širokopásmové ekonomice.

To support the planning process, the Commission will strengthen the monitoring of NGA deployment. This will utilise a revised form of existing instruments such as the Implementation and Digital Competitiveness Reports and a new Digital Agenda Scoreboard will detail performance indicators to enable individual Member States to monitor and compare broadband plans. The Scoreboard will be assisted by a new web-based tool to disseminate statistics and research reports on the broadband economy.

Podpora investic a snižování investičních nákladů

Promoting investment and reducing investment costs

Na vnitrostátní i místní úrovni lze přijmout řadu regulačních a finančních opatření na podporu investic a ke snížení investičních nákladů.

A number of regulatory and financing measures can be adopted at national and local level to promote investment and reduce investment costs.

Odhaduje se, že zhruba 80 % nákladů na zavedení nové pevné infrastruktury představují inženýrské sítě, což lze výrazně snížit prostřednictvím řádné koordinace vnitrostátních a místních orgánů, použitím pravidel územního plánování a nařízením sdíleného přístupu k pasivní infrastruktuře[15]. Takovými opatřeními lze podobně snížit i náklady na bezdrátovou infrastrukturu. Mezi možná úsporná opatření patří:

It is estimated that around 80% of the costs of deploying new fixed infrastructure are civil engineering costs which can be significantly reduced through a proper coordination by national and local authorities, using town planning rules and remedies mandating access to passive infrastructures [15]. Wireless infrastructure costs can similarly be reduced by such measures. Possible cost-cutting measures include:

- Uložit plánovacím orgánům povinnost vybudovat instalace nové pasivní infrastruktury a vedení uvnitř budov.

· Making the installation of new passive infrastructures and in-building wiring a requirement for planning authorisations.

- Povzbuzovat místní a regulační orgány, aby využívaly svých pravomocí a požadovaly, aby operátoři[16] poskytli informace o existenci a stavu infrastruktur místního přístupu s cílem stimulovat hospodářskou soutěž. Vnitrostátní regulační orgány by měly využívat svých pravomocí podle směrnice 2002/21/ES zejména k získávání veškerých příslušných informací o umístění, kapacitě a dostupnosti kabelovodů a jiných účastnických vedení, aby měli alternativní operátoři možnost zavádět své optické sítě současně s dominantními operátory a sdílet náklady na inženýrské sítě.

· Encouraging local authorities and regulators to make use of their powers to require the disclosure of the existence and condition of local access infrastructures from operators [16] with the aim of stimulating competition. In particular, national regulators should use their powers under Directive 2002/21/EC to obtain all relevant information on the location, capacity and availability of ducts and other local loop facilities, to provide alternative operators with the possibility to deploy their fibre networks at the same time as incumbents, sharing the costs of civil engineering works.

- Koordinovat stavební práce (například výkopy na pozemcích ve veřejném vlastnictví či výstavbu vedení), aby umožnily a zjednodušily zavádění síťových prvků.

· Co-ordinating civil works (such as digging of the public domain, construction of ducts) to enable and streamline the deployment of network elements.

- Udělovat obecné pravomoci pro získání práv zjednodušením zákonů a nařízení v oblasti stavebních prací, územního plánování, životního prostředí, veřejného zdraví a veřejné správy, čímž se zjednoduší a urychlí postupy např. omezování vlastnických práv třetích osob nebo plánování stožárů, případně i vytvořením účelového jednotného správního místa.

· Provision of general powers for the acquisition of rights of way by streamlining laws and regulations concerning civil works, town planning, environment, public health and general administration to simplify and accelerate procedures e.g. for granting rights of way or mast planning, if necessary by establishing a one-stop-shop for these purposes.

- Plánovací orgány by rovněž mohly snížit investiční náklady na zavádění bezdrátové širokopásmové infrastruktury odstraněním administrativních překážek (např. potíží při získávání povolení pro nové základnové stanice či při obnově smluv na stávající stanice).

· Planning authorities could also reduce the investment cost for the roll-out of wireless broadband, by removing administrative obstacles (e.g. difficulties in obtaining permissions for new base stations or in renewing contracts for existing ones).

Vnitrostátní nebo místní orgány mohou navíc podpořit zavádění širokopásmové infrastruktury přímými veřejnými investicemi nebo veřejným financováním podle pravidel státní podpory. Veřejné finance by mohly pomoci realizovat vysokorychlostní sítě tam, kde by jinak byly náklady neúnosné. Takové veřejné financování by mělo být cílené tak, aby zmírnilo překážky bránící soukromým investicím.

Moreover, national or local authorities can support broadband deployment through direct public investment or public financing in line with State aid rules. Public financing could help make high-speed networks feasible where costs would otherwise be unmanageable. Such public funding should be targeted so as to alleviate barriers to private investment.

- Orgány veřejné správy mohou rozhodnout, že na vlastní náklady provedou stavební práce, aby operátorům usnadnily a urychlily zavádění jejich vlastních síťových prvků. Pokud jsou takové práce v zásadě otevřené pro všechny případné uživatele, a ne pouze operátory elektronických komunikací, a vytváří tak nezbytné podmínky pro zavádění infrastruktury provozovatelů jiných služeb, aniž by diskriminovaly kterékoli odvětví či společnost, nepředstavují státní podporu a nemusejí být oznámeny Komisi[17].

· Public authorities may decide to undertake, at their expense, civil works in order to enable and accelerate the deployment by the operators concerned of their own network elements. If such works are, in principle, open to all potential users and not just electronic communications operators, and thereby create the necessary pre-conditions for the deployment by utility operators of their own infrastructure without discriminating in favour of a given sector or a company, they do not constitute State aid and do not have to be notified to the Commission [17].

- Orgány veřejné správy by mohly budovat nebo financovat odvětvovou infrastrukturu v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti širokopásmové infrastruktury a umožnit operátorům širokopásmové infrastruktury spravedlivý a nediskriminační přístup, což by dalo první impuls k poskytování konkurenčních služeb v oblastech, které by jinak nebyly rentabilní.

· Public authorities could build or finance sector specific infrastructure in line with the State aid Broadband Guidelines, allowing fair and non-discriminatory access to broadband operators, thereby triggering the take-off of competitive service provision in areas that would otherwise be uneconomic to serve.

- Místní orgány by měly rovněž zvážit využití optických sítí, které byly zbudovány nebo se budují k propojení veřejných subjektů (škol, knihoven, klinik), k zavedení vysokorychlostního připojení do nepropojených obcí[18]. Tam, kde je to vhodné, by měly členské státy zvážit vytvoření vnitrostátních fondů na širokopásmovou infrastrukturu, z nichž by mohly místní orgány čerpat prostředky na výstavbu takových pasivních infrastruktur.

· Local authorities should also consider using fibre core networks that have been or are being constructed to link up public entities (schools, libraries, clinics) in order to bring high-speed connections to unserved communities [18]. Where appropriate, Member States should consider setting up broadband funds at national level on which local authorities can call for the construction of such passive infrastructures.

- V zájmu urychlení využívání státní podpory pro účely širokopásmové infrastruktury se členským státům naléhavě doporučuje, aby oznamovaly vnitrostátní rámcové režimy, a vyhnuly se tak mnoha oznámením jednotlivých projektů.

· In order to speed up the use of State aid for broadband, Member States are strongly encouraged to notify national framework schemes and thereby avoiding multiple notifications of individual projects.

Komise přezkoumá stávající postupy snižování nákladů a podá o nich zprávu v roce 2012. Vzhledem k tomu, že opatření probíhají převážně na místní úrovni, vytvoří a zlepší Komise mechanismy, které místním subjektům umožní získávat potřebné informace o snižování investičních nákladů. Komise by podpořila využití regionálních fondů EU k vytvoření a vedení informací o infrastrukturách na místní a regionální úrovni.

The Commission will undertake a review of existing cost reduction practices and report in 2012. As actions are undertaken predominantly at local level, the Commission will develop and improve mechanisms to enable local actors to obtain relevant information to reduce investment costs. The Commission would support the use of the EU Regional Funds to create and maintain the mapping of infrastructures at local and regional level.

Komise bude pomáhat členským státům i spoluprací s nedávno ustaveným Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC). K činnostem sdružení BEREC by měla patřit opatření na podporu rozvoje širokopásmové infrastruktury, jenž je prioritou pracovního programu sdružení do roku 2011. Na úrovni EU se Komise snažila vytvořit správné investiční klima a atraktivní pobídky pro zavádění nových otevřených a konkurenceschopných sítí prostřednictvím doporučení o regulovaném přístupu k sítím nové generace. Doporučení o sítích nové generace přijaté společně s tímto sdělením poskytuje vnitrostátním regulačním orgánům pokyny, které jim pomohou zlepšit regulační jistotu a podporovat investice a inovace na trhu širokopásmových služeb, a to při zvážení rizik všech investujících podniků a potřeby zachovat účinnou hospodářskou soutěž, která je důležitým hnacím motorem dlouhodobých investic. Příslušné vnitrostátní orgány budou muset vyvinout značné úsilí k zajištění rychlého a účinného provedení programu politiky rádiového spektra, což pomůže zavádění bezdrátové širokopásmové infrastruktury.

The Commission will also assist Member States by cooperating with the recently established Body of European Regulators for Electronic Communications (BEREC). As part of its activities, BEREC should include measures to support broadband development as a priority in its 2011 work programme. At EU level, the Commission has sought to create the right investment climate and to set attractive incentives for the deployment of new open and competitive networks by means of a Recommendation for regulated access to NGA. The NGA Recommendation, adopted in association with this Communication, gives guidance to national regulators, with a view to enhancing regulatory certainty and promoting investment and innovation in the market for broadband services taking due account of the risks incurred by all investing undertakings and the need to maintain effective competition, which is an important driver of investment over time. Significant efforts by the competent national authorities will also be needed to ensure the rapid and effective implementation of the Radio Spectrum Policy Programme which will foster the deployment of wireless broadband.

Podpora bezdrátového širokopásmového připojení

Promoting wireless broadband

Nejvyšší míru růstu na trhu širokopásmových služeb EU vykazují mobilní širokopásmové služby, jejichž využívání se za poslední rok více než zdvojnásobilo. Z toho důvodu mají bezdrátové technologie pro plnění poptávky po širokopásmových komunikačních službách stále větší význam.

The highest growth rate in the EU broadband market is in mobile broadband, where take-up more than doubled in the last year. Wireless technologies are therefore increasingly important in meeting the need for broadband communications services.

Několika rozhodnutími Komise bylo pro služby elektronických komunikací vyhrazeno rádiové spektrum technicky optimalizované zejména pro bezdrátový širokopásmový přístup. V mnoha členských státech však značné části tohoto spektra ještě stále podléhají nejrůznějším omezením či nebyly vůbec přiděleny.

Spectrum has been designated for electronic communication services, technically optimised in particular for wireless broadband access through several Commission Decisions, but in many Member States substantial parts of this spectrum are still subject to restrictions on assignment or parts of it have not been assigned at all.

Poptávka po bezdrátových službách roste, nejvyšší prioritou bude proto účinně zpřístupnit uživatelům frekvence, které již byly určeny v rámci harmonizovaného přidělování, včetně rádiového spektra, které se uvolní z digitální dividendy a opětovného využití frekvencí doposud vyhrazených pro služby druhé generace (GSM). Dále by ke splnění cílů stanovených do roku 2020 mělo být pro potřeby bezdrátových širokopásmových technologií určeno a zpřístupněno vhodné spektrum v šíři dostatečné pro jejich pokrytí a kapacitu. Rozvoj širokopásmových služeb lze dále zlepšit opatřeními na podporu hospodářské soutěže, jako je zavedení obchodování se spektrem, a opatřeními, jejichž cílem je předejít případnému narušení v případě, že se stávající licence pozměňují.

As demand for wireless services increases, the key priority will be to make effectively available to users those frequencies that have already been earmarked through harmonised allocations, including radio spectrum to be released from the digital dividend and from the reutilisation of frequencies hitherto reserved for second-generation (GSM) services. Secondly, sufficient and appropriate spectrum for both the coverage and the capacity needs of wireless broadband technologies should be designated and made available to achieve the target set for 2020. Broadband development can be further enhanced by pro-competitive measures such as the introduction of spectrum trading and measures to prevent potential distortions when existing licences are modified.

Komise navrhuje koordinovanou činnost ke splnění těchto cílů v prvním návrhu víceletého programu politiky rádiového spektra, který byl předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě. Jednotlivé členské státy by však mohly napomoci rychlému dosažení cíle pokrytí širokopásmovým připojením, pokud by neprodleně přijaly politiky s cílem:

The Commission is proposing coordinated action to achieve these objectives in its first draft multi-annual Radio Spectrum Policy Programme, submitted for adoption by the European Parliament and Council. However, individual Member States could help achieve the broadband coverage target rapidly if they immediately adopted policies to:

- zpřístupnit dostatečně široká pásma rádiového spektra[19];

· Make available sufficiently large bands of spectrum [19];

- udělit užívací práva rychle;

· Award rights of use quickly;

- zvýšit flexibilitu a hospodářskou soutěž;

· Increase flexibility and competition;

- dovolit, aby se druhotné obchodování přizpůsobilo vývoji trhu.

· Allow secondary trading to adapt to market developments.

Mobilní operátoři stále častěji upozorňují na obtíže, na něž narážejí při rozšiřování své infrastruktury v důsledku rostoucí poptávky, zejména pokud jde o základnové stanice, a to v důsledku rostoucí zátěže při plánování, nejistotě a neharmonizovaným a nepředvídatelným bezpečnostním požadavkům. Komise bude společně s členskými státy tuto otázku sledovat, aby v této věci zajistila rozumnou a nerušivou vnitrostátní regulaci.

Increasingly mobile operators point to major difficulties to extend their infrastructure to meet the increasing demand, in particular as to base stations, because of increased planning burden and uncertainties, and non-harmonised and unpredictable safety requirements. The Commission will pursue this issue with Member States to ensure rational and non-distortive national regulations in this regard.

Posílení a racionalizace využívání strukturálních fondů a fondů pro rozvoj venkova

Reinforce and rationalise the use of the Structural and Rural Development Funds

Evropská unie podporuje budování širokopásmové infrastruktury a zavádění internetu prostřednictvím fondů pro rozvoj venkova i strukturálních fondů a vyjasnila uplatňování pravidel státní podpory pro využívání veřejných prostředků k zavádění širokopásmové infrastruktury.

The European Union supports the construction of broadband infrastructure and internet take-up through both rural development and structural funds, and has clarified the application of state aid rules on use of public funds for broadband deployment.

Na programové období 2007–2013 bylo ze strukturálních fondů vyčleněno celkem 2,3 miliardy EUR na investice do širokopásmové infrastruktury a 12,9 miliardy EUR na služby informační společnosti. Údaje strukturálních fondů o výdajích ukazují poměrně pomalé čerpání prostředků určených na širokopásmové projekty. Za dané období bylo do září 2009 přiděleno 418 milionů EUR, což představuje 18 % plánovaných výdajů. Do téhož data dosahovaly prostředky přidělené na všechna opatření v průměru 27 %[20].

In the 2007-2013 programming period, a total of €2.3bn of Structural Funds was allocated to broadband infrastructure investments; and € 12.9bn to information society services. Expenditure figures for the Structural Funds show relatively slow absorption of funds targeted on broadband projects. In this period, € 418m had been committed by September 2009, which represents 18% of planned expenditure. By the same date, the average committed for all measures was 27% [20].

Během tohoto programového období byl fond pro rozvoj venkova (EZFRV) navýšen o 1,02 miliardy EUR, z toho 360 milionů EUR bylo vyčleněno na projekty širokopásmové infrastruktury.

In the same programming period, € 1.02bn was added to the Fund for Rural Development (EAFRD) and of this, € 360m was programmed on broadband projects.

S cílem pomoci lepšímu využívání prostředků strukturálních fondů a fondů pro rozvoj venkova jak na širokopásmové služby, tak i na ostatní služby informační společnosti, Komise:

To help expand the usage of Structural and Rural Development funds, both for broadband and other information society services, the Commission will:

- zveřejní v roce 2011 pokyny pro místní a regionální orgány týkající se investic do širokopásmové infrastruktury, jejichž cílem je povzbudit plné čerpání fondů EU;

· Publish, in 2011, guidance on broadband investment for local and regional authorities to encourage the full absorption of EU funds.

- více zapojí regiony, tj. pomůže jim zlepšit schopnost čerpání fondů. V roce 2011 budou v rámci Evropské sítě pro rozvoj venkova zúčastněné strany přizvány k účasti na celoevropské akci zaměřené na osvědčené postupy při zavádění IKT v regionech a venkovských oblastech a k předložení dalších doporučení, jak splnit cíl v oblasti širokopásmového připojení;

· Engage more closely with regions, in view of helping them to reinforce their capacity to absorb funds. In 2011, within the European network for Rural Development, stakeholders will be invited to an EU-wide event on good practice in ICT implementation in regions and rural areas and make recommendations for further actions to meet the broadband target.

- poskytne pokyny k využití prostředků partnerství veřejného a soukromého sektoru a dalších finančních nástrojů, jako jsou odpovídající prostředky doplňující operační programy evropských strukturálních fondů. Strukturální fondy lze pro partnerství veřejného a soukromého sektoru využívat v případě, že jsou dodrženy zásady EU týkající se zadávání veřejných zakázek tohoto druhu pro partnerství veřejného a soukromého sektoru.

· Further, guidance will be provided on the use of funds from public-private partnerships (PPPs) and other financial instruments such as matching funds complementing the Operational Programmes of the European Structural Funds. Structural Funds can be used within public private partnerships, provided EU principles in relation to procurement for PPPs of this kind are followed.

- znovu zprovozní a rozšíří Evropský portál pro širokopásmové připojení[21], vícejazyčnou platformu pro výměnu materiálu o provádění projektů širokopásmové infrastruktury nabízející další pokyny ohledně otázek, jako jsou pravidla státní podpory a provádění regulačního rámce.

· Relaunch and extend the European Broadband Portal [21] to provide a multilingual platform for the exchange of material on the implementation of broadband projects and to offer additional guidance on issues such as the state aid rules and implementation of the regulatory framework.

Rozvoj finančních nástrojů na širokopásmovou infrastrukturu

Develop broadband finance instruments

Mnohé investiční návrhy, zejména takové, které se týkají sdílení infrastruktury operátory soukromého sektoru nebo vyplývají ze spolupráce veřejného a soukromého sektoru, vnímají případní investoři jako vysoce rizikové transakce, a soukromé financování je proto spíše neláká. Důvodem může být delší návratnost nebo prostě skutečnost, že navrhovatelé jsou příliš malí či nezkušení, aby dokázali přilákat zájem velkých finančních institucí. Obtížné podmínky likvidity a nejisté ekonomické vyhlídky rovněž omezují ochotu riskovat u soukromých finančníků, což v důsledku zvyšuje náklady financování.

Many investment proposals, in particular those involving infrastructure sharing by private sector operators or resulting from public-private co-operation, are perceived by potential investors as higher risk transactions and therefore more likely to fail to attract private financing. This may be because they have a longer pay back period or simply because the promoters are too small and inexperienced to attract the interest of large financial institutions. Difficult liquidity conditions and uncertain economic prospects also limit the risk appetite of private financiers and, in effect, raise the costs of financing.

Evropská investiční banka (EIB) již poskytuje každoročně úvěry ve výši 2 miliardy EUR na ekonomicky životaschopné projekty širokopásmové infrastruktury. V případech rizikovějších transakcí se nyní začínají používat nástroje pro sdílení rizik, jako je finanční nástroj pro sdílení rizik vyvinutý EIB a Komisí. Zapojení EIB by se mělo zvětšit, protože banka zaměří svou úvěrovou strategii na priority strategie Evropa 2020. Přínosy zapojení EIB do projektu obvykle přesahují přímý kapitálový příspěvek banky, který má katalytický účinek na bankovní odvětví a případné navrhovatele, takže vyvolá další zájem o širokopásmovou infrastrukturu.

The European Investment Bank (EIB) is already lending an average of € 2bn each year to economically viable broadband projects. In the case of higher risk transactions, risk-sharing instruments, such as the Risk Sharing Finance Facility, developed by the EIB and the Commission are now being put to use. EIB involvement is planned to increase as the Bank re-focuses its lending strategy on the Europe 2020 priorities. Further, the benefits of EIB involvement in a project usually exceed the Bank's direct capital contribution which has a 'catalytic effect' on the banking sector and potential promoters and thus attracts further interest in broadband.

Místní a regionální orgány intenzivněji zkoumají alternativní možnosti financování širokopásmové infrastruktury včetně partnerství soukromého a veřejného sektoru. Jejich cílem je co nejlépe využít synergie propojením finančních zdrojů veřejného a soukromého sektoru, jejich příslušných pravomocí v oblasti regulace a rizikových investic. Na podporu takových partnerství soukromého a veřejného sektoru předloží EU a EIB do jara 2011 návrhy, jak mobilizovat zdroje Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC), technického/poradenského nástroje spolufinancovaného z rozpočtu EIB a EU, a dále jak nasměrovat stávající i budoucí fondy technické podpory členských států a rozpočtu EU na přípravu projektů. Pro navrhovatele bude výhodou rovněž skutečnost, že EIB má podrobné znalosti technologické základny odvětví a jeho obchodních modelů, jakož i odborné znalosti strukturovaní složitých vícestranných finančních transakcí pro rychle se měnící prostředí.

Local and regional authorities are increasingly exploring alternative financing arrangements, including public-private partnerships (PPP), for financing broadband infrastructure. These solutions aim to optimize synergies from combining public and private sector financial resources as well as their respective competencies in regulation and in risk based investments. To support such PPPs, the EU and the EIB will make proposals by spring 2011 on ways to mobilise the know-how of the European PPP Expertise Centre (EPEC), an EIB TA/advisory instrument co-financed by the EIB and the EU Budget, as well as to channel existing and future technical assistance funds of the Member States and the EU Budget, to project preparation. Furthermore, promoters will also benefit from the EIB’s detailed knowledge of the sector’s technological basis and its business models as well as its expertise in structuring complex multi-party financial transactions for a rapidly changing environment.

V kontextu přípravy programů EU spadajících do příštího víceletého finančního rámce a úlohy EIB při této přípravě předloží Komise a EIB do jara 2011 soubor konkrétních návrhů finančních nástrojů k doplnění současných prostředků na financování širokopásmové infrastruktury. Tyto nástroje, ať už se bude jednat o dluhové financování, záruční financování, financování vlastního kapitálu nebo kombinaci všech uvedených nástrojů, by měly být přizpůsobeny potřebám investičních projektů co do flexibility, splatnosti a rizika. Budou využívat nižších cen prostředků plynoucích z ratingu AAA a neziskového statusu EIB, a případně i rozpočtových zdrojů Unie. Tyto nástroje budou rovněž navrženy tak, aby sloužily k přivádění prostředků vyčleněných členskými státy[22] a investorů soukromého sektoru k financování rozvoje širokopásmové infrastruktury.

In the context of the preparation of EU programmes under the next Multi-Annual Financial Framework and the role of the EIB thereunder, the Commission and the EIB will also, by spring 2011, set out concrete proposals for financing instruments to complement existing means of the financing of broadband infrastructure. Such instruments, which could be of debt, guarantee or equity type or a combination thereof, should match to the needs of investment projects in terms of flexibility, maturity and risk. They will benefit from the lower cost of funds stemming from the EIB's AAA rating and non-profit status, as well as potentially drawing from the budgetary resources of the Union. The instruments will also be designed to serve as conduits for funds earmarked by Member States [22] and by private sector investors for financing the roll out of broadband infrastructure.

Aby takový mechanismus uvolnil financování rizikovějších projektů infrastruktury, bude třeba, aby EU přispívala formou dedikovaných finančních zdrojů. Pro ilustraci možného dopadu by mohl finanční příspěvek z rozpočtu EU ve výši 1 miliardy EUR přilákat další finanční prostředky veřejného a soukromého sektoru a stát se základem rozsáhlé investice ve výši 6–15 miliard EUR v závislosti na finančních potřebách a rizikovém profilu základních investic.

To unlock the financing for the higher-risk infrastructure projects, such instruments would require dedicated financial resources to be provided by an EU contribution. To illustrate the potential impact, a financial contribution of €1bn from the EU Budget is likely to attract other funds from public or private sectors which could underpin gross investment of €6bn - €15bn depending on the financing needs and the risk profiles of the underlying investments.

Dokud nebude tento mechanismus k dispozici, bude EIB v náležitě odůvodněných případech na rozvoj a financování pilotních projektů a na inovativní režimy financování používat dostupné zdroje. Komise a EIB navíc prověří, zda by bylo možné využít při financování širokopásmové infrastruktury zkušenosti jiných spojených finančních nástrojů (jako je finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF), nástroj pro úvěrové záruky pro projekty transevropských sítí v oblasti dopravy (LGTT) nebo fond Marguerite).

Until such an instrument is in place, the EIB will use available resources to develop and finance pilot projects and innovative funding schemes in duly justified cases. Moreover, the Commission and the EIB will investigate whether experience from other joint financial instruments (such as RSFF, LGTT or the Marguerite Fund) could be used for the benefit of broadband financing.

4. HLAVNÍ OPATřENÍ

4. Main actions

Komise přijme tato opatření:

The Commission will:

- V roce 2011: předloží ve spolupráci s EIB návrh financování širokopásmové infrastruktury; vydá pokyny pro místní a regionální orgány týkající se použití prostředků EU na návrh a přípravu širokopásmových projektů a schválí investiční pokyny pro místní a regionální orgány týkající se investic do širokopásmové infrastruktury, jejichž cílem je povzbudit plné čerpání fondů EU.

· In 2011: make a proposal, in cooperation with the EIB, for broadband financing; issue guidance for local and regional authorities on the use of EU funds for broadband project design and preparation; and adopt investment guidelines on broadband for local and regional authorities to facilitate full absorption of EU funds.

- Do roku 2012: dokončí přezkum postupů snižování nákladů.

· By 2012: complete a review of cost reduction practices.

- Do konce roku 2013: posílí a zefektivní využívání finančních prostředků na vysokorychlostní širokopásmové připojení prostřednictvím nástrojů EU v rámci současného finančního rámce (např. EFRR, EPRV, EZFRV, TEN, CIP).

· By end 2013: reinforce and rationalise the use of funding of high-speed broadband through EU instruments under the current financial framework (e.g. ERDF, ERDP, EAFRD, TEN, CIP).

Komise rovněž vyzývá členské státy, aby:

The Commission also calls upon Member States to:

- urychleně provedly Doporučení o sítích nové generace a připravily se na klíčové aspekty evropského programu politiky rádiového spektra;

· Implement rapidly the NGA Recommendation and anticipate key aspects of the European Radio Spectrum Policy Programme,

- stanovily vnitrostátní cíle pro oblast širokopásmové infrastruktury a přijaly operační plány, které budou v souladu s evropským cílem v této oblasti. Komise vnitrostátní plány přezkoumá během roku 2011;

· Set national broadband targets and adopt operational plans that are in line with the European broadband target; the Commission will review the national plans in 2011,

- přijaly vnitrostátní opatření ke snížení investičních nákladů na širokopásmovou infrastrukturu.

· Take national actions to reduce broadband investment costs.

-

[1] A Digital Agenda for Europe - COM(2010) 245.

[1] Digitální agenda pro Evropu, KOM(2010) 245.

[2] EUROPE 2020, A strategy for smart, sustainable and inclusive growth - COM(2010) 2020.

[2] EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020.

[3] For instance, it could be expected that, to be on-track for the 100Mbps target, in 2015 around 15% of European households should have subscriptions with such speeds.

[3] Například lze předpokládat, že pro dosažení cíle připojení rychlejšího než 100 Mbps by už v roce 2015 mělo mít takové připojení přibližně 15 % evropských domácností.

[4] See: Network developments in support of innovation and user needs, OECD, 2009.

[4] Viz: Rozvoj sítí na podporu inovací a potřeb uživatelů, OECD, 2009.

[5] Network developments in support of innovation and user needs, OECD, 2009.

[5] Rozvoj sítí na podporu inovací a potřeb uživatelů, OECD, 2009.

[6] Community Guidelines for the Application of State Aid Rules in relation to rapid deployment of Broadband Networks (OJ C 235, 30.9.2009).

[6] Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, Úř. věst. C 235, 30.9.2009.

[7] Europe’s Digital Competitiveness Report - SEC(2010) 627. Mobile ‘lines’= dedicated data cards + usb-keys + dongles.

[7] Zpráva o evropské digitální konkurenceschopnosti – SEK(2010) 627. Mobilní „linky“ = dedikované datové karty + klíče USB + karty/klíče pro připojení do sítě.

[8] See [URL] for a summary of the main technologies.

[8] Viz souhrn hlavních technologií na adrese [URL].

[9] Data Over Cable Service Interface Specification

[9] Specifikace rozhraní datových kabelových služeb internetu (Data Over Cable Service Interface Specification).

[10] It should however be noted that bandwidth provided to individual wireless users will depend on the number of cells serving a given area and the number of users of the service at a given moment,

[10] Je však třeba poznamenat, že šířka pásma poskytovaná jednotlivým uživatelům bude záviset na počtu buněk obsluhujících danou oblast a na počtu uživatelů, kteří službu v daný okamžik využívají.

[11] Differences are mainly due to varying distributions of household density and the mix of technologies. The sources are Plum/Cave – Broadband Stakeholder Group, JP Morgan and Analysis Mason (UK).

[11] Rozdíly vyplývají zejména z nestejné hustoty domácností a kombinace technologií. Zdroje:Plum/Cave – Broadband Stakeholder Group, JP Morgan a Analysis Mason (UK).

[12] Article 8(3)(b) and 8(4)(g) of Directive 2002/21/EC (Framework Directive) amended by Directive 2009/140/EC.

[12] Ustanovení čl. 8 odst. 3 písm. b) a čl. 8 odst. 4 písm. g) směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) pozměněné směrnicí 2009/140/ES.

[13] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/net_neutrality/ index_en.htm

[13] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/net_neutrality/ index_en.htm.

[14] See [URL] for a summary of Member State broadband plans.

[14] Viz souhrn plánů členských států pro širokopásmové sítě na adrese [URL].

[15] See amendments to Directive 2002/21/EC, Article 12 (OJ L 337, 18.12.2009).

[15] Viz změny směrnice 2002/21/ES, článek 12, Úř. věst. L 337, 18.12.2009.

[16] In accordance with Article 12(4) of the revised Framework Directive and Article 9(4) of the Access Directive.

[16] Podle čl. 12 odst. 4 revidované rámcové směrnice a čl. 9 odst. 4 přístupové směrnice.

[17] See State aid Guidelines, paragraph 61, op cit footnote 6.

[17] Viz pokyny pro státní podporu, odstavec 61, poznámka pod čarou 6.

[18] This has been done successfully in the UK (cf. www.nynet.co.uk and

[18] Bylo to úspěšně provedeno ve Spojeném království (viz www.nynet.co.uk ahttp://wales.gov.uk/topics/businessand economy/broadbandandict/).

- http://wales.gov.uk/topics/businessand economy/broadbandandict/).

[19] Je nezbytné, aby určené spektrum bylo zpřístupněno účinně ; to znamená jednak otevřít nové spektrum (např. 2,6 GHz a 800 MHz), jednak uvolnit využití stávajícího spektra (např. pásmo 900/1 800 MHz –viz revidovanou směrnici GSM a rozhodnutí o pásmu 900/1 800 MHz).

[19] It is essential for designated spectrum to be made available effectively; this must be done both by opening new spectrum (such as 2.6 GHz as well as 800 MHz) and by liberalising the use of existing spectrum (e.g. the 900/1800 MHz band — see the revised GSM Directive and the 900/1800 MHz Decision).

[20] Strategická zpráva z března 2010 – KOM(2010) 110 – o provádění programů na období 2007–2013 obsahuje hodnocení provádění cílů v oblasti širokopásmové infrastruktury a připravované sdělení Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v Evropě do roku 2020 poskytne správním orgánům doporučení. Rozpis výdajů na širokopásmovou infrastrukturu je k dispozici na adrese [URL].

[20] A Strategic Report of March 2010- COM(2010) 110 - on the implementation of the programmes 2007-2013 includes an assessment of broadband implementation and a forthcoming Communication, Regional Policy contributing to smart growth in Europe 2020, will give recommendations to Managing Authorities. A breakdown of broadband expenditure is available at [URL].

[21] http://www.broadband-europe.eu/Pages/Home.aspx.

[21] http://www.broadband-europe.eu/Pages/Home.aspx

[22] Prostředky členských států se budou používat v souladu s Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí.

[22] Member States' fund are to be used in line with the Community Guidelines for the Application of State Aid Rules in Relation to Rapid Deployment of Broadband Networks.

--------------------------------------------------