[pic] | COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Brussels, 4.3.2009

V Bruselu dne 4.3.2009

COM(2009) 114 final

KOM(2009) 114 v konečném znění

COMMUNICATION FOR THE SPRING EUROPEAN COUNCIL

SDĚLENÍ PRO JARNÍ ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY

Driving European recovery VOLUME 1

Urychlit oživení evropské ekonomiky SVAZEK 1

COMMUNICATION FOR THE SPRING EUROPEAN COUNCIL

SDĚLENÍ PRO JARNÍ ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY

Driving European recovery

Urychlit oživení evropské ekonomiky

Intr ODUCTION

ÚVOD

The past six months have seen unprecedented pressure in Europe from a global economic crisis. The EU's reaction has been a test of resilience and of our speed of reaction. This situation has also presented challenges of co-ordination and reinforced the need for solidarity among the 27 Member States. Last autumn, the EU took the action needed to prevent a meltdown in financial markets. In December, it agreed to put in place a European Economic Recovery Plan (EERP) to arrest the pace of the downturn and create the conditions for an upturn. The Commission and Member States have responded positively to the need to take measures to deal with the crisis and prepare for recovery.

V posledních šesti měsících je Evropa vystavena bezprecedentnímu tlaku celosvětové hospodářské krize. Reakce EU je testem naší odolnosti a schopnosti rychle reagovat. Situace s sebou přináší i výzvy týkající se koordinace a posílené potřeby solidarity mezi 27 členskými státy. Na podzim minulého roku přijala EU opatření, jež byla nutná, aby se zabránilo zhroucení finančních trhů. V prosinci byl schválen Plán evropské hospodářské obnovy, jehož cílem je zastavit pokles a vytvořit podmínky pro konjunkturu. Na potřebu přijmout opatření na řešení krize a přípravu oživení reagovala Komise a členské státy pozitivně.

Now that they are being implemented, the need for greater co-ordination in order to maximise the positive cross border impacts of these measures is beginning to be felt. The purpose of this Communication is to set out the next steps in dealing with the crisis and leading the EU to recovery. It contains an ambitious programme of financial sector reform, reviews the measures being taken to sustain demand, boost investment and retain or create jobs and sets out a process for preparing the Employment Summit in May. It also places the EU's internal efforts in the wider context of the upcoming G20 Summit, where the EU should present an ambitious agenda for reforming the international financial governance system.

Nyní, v době provádění těchto opatření, začíná být pociťována potřeba větší koordinace, aby byly maximalizovány pozitivní přeshraniční dopady. Účelem tohoto sdělení je vytyčit další kroky k řešení krize a přivést EU k hospodářskému oživení. Obsahuje ambiciózní program reformy finančního sektoru, zkoumá opatření přijímaná na podporu poptávky, investic a udržení či vytvoření pracovních míst a představuje proces na přípravu květnového summitu pro zaměstnanost. Rovněž pojednává o vnitřním úsilí EU v širším kontextu nadcházejícího summitu skupiny G-20, kde by EU měla představit ambiciózní program reformy mezinárodního systému finančního dohledu.

As the global economy has continued to slide, falling demand and lost jobs are hitting businesses, families and communities throughout the EU. Confidence in the financial sector remains frail. New weaknesses are coming to light and require a co-ordinated response. Cleaning up the banking system is a prerequisite for a return to normal credit conditions. A major mobilisation of efforts is necessary, because recovery will take time.

S pokračujícím poklesem světové ekonomiky zasahuje klesající poptávka a ztráta pracovních míst podniky, rodiny a komunity po celé EU. Důvěra ve finančním sektoru je i nadále slabá. Objevují se nové slabiny, což vyžaduje koordinovanou odpověď. Sanace bankovního systému je základním předpokladem pro návrat k normálním úvěrovým podmínkám. Je nutné zmobilizovat veškeré úsilí, jelikož cesta k oživení zabere nějaký čas.

The stabilisation of the financial markets has not yet fed through to loosen the credit crunch and get lending flowing again to companies and households. It is also why the EU must keep up the pace of financial sector reform, implementing reforms to regulation, and looking ahead to a supervisory regime more in tune with today's cross-border realities.

Stabilizace finančních trhů zatím nevedla k uvolnění úvěrové krize a k obnovenému poskytování půjček podnikům a domácnostem. Proto musí EU udržet tempo reformy finančního sektoru a provést reformu regulačního rámce a více přizpůsobit systém dohledu současné realitě přeshraničního finančního sektoru.

As long as lending remains scarce, efforts to boost demand and consumer confidence will be held back. Since the Recovery Plan was adopted in December, implementation of the agreed stimulus package has begun. Although it will take time for the positive effects to work their way through the economic system, the size of the fiscal effort (around 3.3% of EU GDP or over €400 billion) will generate new investment, support workers and their families and boost demand. Action is also coming on stream which targets efforts on the long-term objective of building a competitive and sustainable EU economy, as set out in the Lisbon strategy for growth and jobs. This ensures that the EU not only tackles the immediate downturn, but prepares to make the most of future opportunities.

Dokud budou úvěry „nedostatkovým zbožím“, budou mít snahy o posílení poptávky a důvěry spotřebitelů omezený účinek. V návaznosti na prosincové přijetí plánu obnovy se již začalo s prováděním schváleného stimulačního balíčku. I když se pozitivní účinky na ekonomickém systému ukáží až po nějakém čase, velikost fiskálních opatření (zhruba 3,3 % HDP EU čili více než 400 miliard EUR) vygeneruje nové investice, podpoří pracovníky a jejich rodiny a posílí poptávku. Rovněž jsou přijímána opatření zaměřená na dlouhodobé cíle budování konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky EU, jak je stanoveno v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. Tak je zajištěno, že EU nejen řeší aktuální pokles, ale připravuje se na maximální zužitkování budoucích příležitostí.

At the same time, the impact on jobs has spread. Targeted action is needed to limit the hardship for individuals and prevent the loss of precious skills. Steps can and should be taken to keep people in employment through the downturn and to use creative solutions to maintain the goal of developing a more highly-skilled workforce.

Ve stejnou dobu krize dopadla i na pracovní místa. Je třeba cílených opatření, kterými se omezí problémy pro jednotlivce a zabrání se ztrátě cenných dovedností. Můžou a měly by být učiněny kroky k udržení lidí v zaměstnání během hospodářského útlumu a k využití kreativních řešení k zachování cíle rozvíjet kvalifikovanější pracovní sílu.

This is a global crisis, and recovery will not be complete until the major players of the world economy are once again growing and trading together. The steps taken in the EU have served as inspiration for global partners, and have helped to build a consensus for action which should be reflected in concrete action at the forthcoming G20 meeting in London.

Toto je celosvětová krize a oživení nebude kompletní, dokud hlavní aktéři světové ekonomiky nezačnou opět růst a navzájem obchodovat. Opatření přijatá v EU posloužila globálním partnerům jako inspirace a pomohla vybudovat konsensus ohledně postupu, jenž by se měl odrazit v konkrétních opatřeních na nadcházejícím setkání skupiny G-20 v Londýně.

As the crisis has unfolded, the importance of the EU dimension has become increasingly clear. The single market has provided the bedrock of EU economic growth for the past 15 years, a driver of growth that has created millions of jobs, making Europe more competitive and more efficient. It has shaped an unprecedented interdependence which means that traders, suppliers, manufacturers and consumers are linked as never before. All Member States trade more with each other than with the rest of the world. Therefore, the best way to boost the economy is to work with the grain of this interdependence, avoiding any attempt to put artificial constraints on the impact of recovery measures.

Jak odhalila tato krize, význam dimenze EU je stále jasnější. Za hospodářským růstem EU v posledních 15 letech stál jednotný trh, který přispěl k vytvoření milionů pracovních míst a učinil Evropu konkurenceschopnější a účinnější. Vytvořil též nebývalou vzájemnou závislost spočívající v tom, že obchodníci, dodavatelé, továrny a spotřebitelé jsou propojeni jako nikdy předtím. Všechny členské státy obchodují více navzájem než se zbytkem světa. Proto nejlepším způsobem, jak podpořit ekonomiku, je využít této vzájemné závislosti a vyhnout se jakýmkoliv snahám uměle omezujícím dopad opatření na oživení.

This puts the spotlight on the importance of coordination. While recognising that there are clear differences in the social and economic situations of Member States, each has a wide range of levers at their disposal to address their particular circumstances. These levers will be most effective if they are used within a clear EU framework. For example, national actions to boost demand will often have a positive cross border effect on goods and services in other Member States and thus feed through into a virtuous circle of recovery for Europe as a whole.

Velmi důležitý je proto koordinovaný postup. Existují jasné rozdíly v sociální a ekonomické pozici členských států a každý z nich má k dispozici celou řadu nástrojů k řešení své konkrétní situace. Tyto nástroje budou nejúčinnější, pokud budou použity v jasném rámci EU. Například vnitrostátní opatření na posílení poptávky budou mít často pozitivní přeshraniční dopad na zboží a služby v jiných členských státech a spustí pozitivní trend oživení pro Evropu jako celek.

The EU economy has huge long-term strengths. By maintaining its strong position in world export markets, it has shown that it has the competitiveness to succeed in the age of globalisation. It has a highly skilled workforce and social models that are proving their worth at a time of extreme pressure, protecting the most vulnerable in our society. The EU is particularly well placed to make the transformation to a low-carbon economy and take up the technological challenge of tackling climate change. Tackling the challenge of the crisis together in a spirit of solidarity is the best way for Europe to exploit these strengths to arrest the downturn and return to growth.

Ekonomika EU disponuje dlouhodobě obrovskou silou. Udržením své silné pozice na světových exportních trzích ukázala, že je v éře globalizace konkurenceschopná. Má vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a sociální modely, jež prokazují svůj význam v dobách extrémní zátěže a chrání nejzranitelnější skupiny v naší společnosti. EU má především dobré předpoklady k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, reakci na technologické výzvy a řešení změny klimatu. Společně a v duchu solidarity čelit výzvě krize – to je nejlepší způsob, jakým Evropa využije zmíněných silných stránek při zastavování hospodářského poklesu a návratu k jeho růstu.

RESTORING AND MAINTAINING A STABLE AND RELIABLE FINANCIAL SYSTEM

OBNOVA A ZACHOVÁNÍ STABILNÍHO A SPOLEHLIVÉHO FINANčNÍHO SYSTÉMU

Rebuilding confidence and lending

Opětovné budování důvěry a poskytování úvěrů

A stable financial sector is a prerequisite for building sustainable recovery. Last autumn, coordinated European action to recapitalise and guarantee banks across the EU prevented the meltdown of the European banking industry and helped restore some liquidity in interbank markets.

K dosažení udržitelného oživení je nezbytně nutný stabilní finanční sektor. Na podzim minulého roku koordinovaná evropská akce spočívající v rekapitalizaci bank a poskytnutí záruk bankám v EU zabránila zhroucení evropského bankovnictví a pomohla do určité míry obnovit likviditu na mezibankovních trzích.

Now it is time to move to monitoring these financial sector support packages to ensure that they are effectively implemented. Both home and host country authorities of cross-border financial institutions have a strong mutual interest in preserving macro-financial stability by guaranteeing the funding and stability of local banking systems and adhering to the principle of free movement of capital.

Nyní nastal čas přejít k monitorování těchto balíčků na podporu finančního sektoru, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění. Orgány v domovské i hostitelské zemi, kde působí přeshraniční finanční instituce, mají silný společný zájem na zachování makrofinanční stability, a to zaručením financování a stability místních bankovních systémů a trváním na zásadě volného pohybu kapitálu.

The Commission has already presented legislative proposals to improve protection for bank depositors, make credit ratings more reliable, get the incentives right in securitisation markets, and reinforce the solidity and supervision of banks and insurance companies. Adjustments to the accounting rules were rapidly agreed to put European financial institutions on a level playing field with their international competitors. These measures are part of building a stronger, more reliable system for the future.

Komise již představila legislativní návrhy na zlepšení ochrany pro vkladatele banky, zvýšení spolehlivosti úvěrových ratingů, správné nastavení pobídek na sekuritizačních trzích a posílení stability bank a pojišťoven a dozoru nad nimi. Aby evropské finanční instituce měly stejné podmínky jako jejich mezinárodní konkurenti, byly urychleně schváleny úpravy účetních pravidel. Tato opatření jsou součástí budování silnějšího, spolehlivějšího systému pro budoucnost.

But confidence in the banking industry remains low. Banks and other financial players are still in process of deleveraging and have not resumed their usual roles in either wholesale or retail markets. They are maintaining a very restrictive approach to lending. Restoring the flow of credit to the real economy is therefore a key priority, to prevent a further reduction in economic growth.

Důvěra v bankovnictví však zůstává stále nízká. Banky a další subjekty se stále nacházejí v procesu snižování závislosti na cizím kapitálu (deleveraging) a ještě nepřevzaly svou obvyklou úlohu na velkoobchodních či maloobchodních trzích. Pokračují v restriktivní politice poskytování úvěrů. Aby se předešlo dalšímu poklesu ekonomického růstu, je obnovení úvěrových toků hlavní prioritou.

It is time for action to break the cycle of declining confidence and unwillingness to lend. In some cases, this means dealing directly with the asset side of banks’ balance sheets, putting an end to uncertainty about the valuation and location of future losses. To restore confidence in the banking sector as a whole, banks with impaired assets should disclose them to the competent authorities.

Je načase jednat a zvrátit trend klesající důvěry a neochoty půjčovat. V některých případech to znamená zabývat se přímo stranou aktiv bankovních rozvah, což ukončí nejistotu ohledně oceňování a umístění budoucích ztrát. Banky se znehodnocenými aktivy by pro obnovení důvěry v bankovní sektor jako celek měly poskytnout informace o těchto aktivech příslušným orgánům.

Building on the guidance already given on the application of state aid rules to measures to support and recapitalise financial institutions[1], the Commission has presented a Communication[2] to help Member States design measures for dealing with impaired assets. Options include state purchase, state guarantees, swapping or a hybrid arrangement. It is for Member States to decide whether to use these tools and how they are designed. But a common and coordinated European framework, based on the principles of transparency, disclosure, valuation and burden-sharing, will help ensure asset relief measures have the maximum effect.

V návaznosti na již poskytnuté pokyny k použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření na podporu a rekapitalizaci finančních institucí[1] představila Komise sdělení[2], které má členským státům pomoci při navrhování opatření řešících znehodnocená aktiva. Možnosti zahrnují nákup ze strany státu, státní záruky, swapy nebo hybridní úpravy. O případném použití a podobě těchto nástrojů rozhodují členské státy. Avšak společný a koordinovaný evropský rámec založený na zásadě transparentnosti, zveřejňování informací, oceňování a sdílení zátěže přispěje k zajištění maximálního účinku opatření na záchranu aktiv.

The framework will ensure a level playing field between banks, facilitate compliance with the state aid rules and limit the impact on public finances and prepare for the necessary restructuring of the sector. The Commission will shortly provide more detailed guidance on its approach to the assessment of restructuring and viability plans of individual banks under the state aid rules. It will make a case-by-case assessment, taking into account the total aid received through recapitalisation, guarantees or asset relief, to ensure long-term viability and a return to normal functioning of the European banking sector.

Tento rámec zajistí bankám rovné podmínky, usnadní dodržování pravidel pro poskytování státní podpory, omezí dopad na veřejné finance a připraví půdu pro nezbytnou restrukturalizaci odvětví. Komise v dohledné době poskytne podrobnější pokyny o svém přístupu k posuzování plánů na restrukturalizaci a sanaci jednotlivých bank v rámci pravidel pro poskytování státní podpory. Bude posuzovat případ od případu a vezme v potaz celkovou podporu obdrženou prostřednictvím rekapitalizace, záruk či záchrany aktiv, aby byla zajištěna dlouhodobá životaschopnost evropského bankovního sektoru a jeho návrat k normálnímu fungování.

To improve credit conditions, the ECB and other central banks have been providing considerable liquidity. They have already cut interest rates and the ECB has flagged that there could be scope for further reductions. By creating demand for loans, the impact of the fiscal stimulus can also be expected to increase bank confidence and willingness to lend. Credit flows should therefore be monitored very closely in the coming months to ensure that extensive public intervention in the financial sector really does result in relief for European households and businesses.

Ve snaze zlepšit úvěrové podmínky poskytují ECB a ostatní centrální banky značnou likviditu. Byly sníženy úrokové sazby a ECB signalizovala, že by mohl existovat prostor pro jejich další snížení. Rovněž lze očekávat, že vytvořením poptávky po úvěrech se dopad fiskálního stimulu projeví na nárůstu důvěry bank a jejich ochoty půjčovat. Proto by v příštích měsících měly být pozorně sledovány úvěrové toky, aby bylo zajištěno, že zásah státu v rámci finančního sektoru skutečně znamená úlevu pro evropské domácnosti a podniky.

Responsible and reliable financial markets for the future

Zodpovědné a spolehlivé finanční trhy pro budoucnost

The crisis has exposed unacceptable risks in the current governance of international and European financial markets which have proved real and systemic in times of serious turbulence. The unprecedented measures being taken to restore stability in the sector must be matched by robust reform to remedy known weaknesses, identify and prevent the emergence of new vulnerabilities in the future. European businesses and citizens need to be able to trust financial institutions as reliable partners for translating their deposits into the investment that is so central to the long-term health of the economy. Market surveillance and enforcement of contractual and commercial practices will play an important role in restoring consumer confidence in retail banking.

Krize odhalila v současném řízení mezinárodních a evropských finančních trhů nepřijatelná rizika, která se objevila v dobách vážné turbulence a jež ohrožují celý finanční systém. Bezprecedentní opatření přijímaná k obnovení stability sektoru musí jít ruku v ruce s rozsáhlou reformou, jež napraví známé nedostatky, identifikuje nová slabá místa a zabrání jejich vzniku v budoucnu. Je třeba, aby evropské podniky a občané měli důvěru k finančním institucím jako ke spolehlivým partnerům pro investování jejich vkladů. Pro dlouhodobý dobrý stav ekonomiky je to zásadní věc. Důležitou roli v obnovování spotřebitelské důvěry v retailové bankovnictví bude hrát tržní dohled a prosazování smluvních a obchodních praktik.

Over the course of 2009, the Commission will propose the ambitious reform of the European financial system which is set out below and in more detail in Annex I. The reform will set a clear course for the EU to lead and shape the process of global change in particular through the work of the G-20. In parallel, the Commission will continue to apply the framework for urgent rescue relief as well as long-term restoration of viability in application of the existing state aid guidance.

V průběhu roku 2009 navrhne Komise ambiciózní reformu evropského finančního systému, jež je popsána níže a podrobněji rozvedena v příloze I. Reforma stanovuje EU jasný směr pro vedení a utváření procesu globální změny, a to zejména prostřednictvím práce skupiny G-20. Zároveň bude Komise nadále uplatňovat rámec pro naléhavá opatření na záchranu i dlouhodobou obnovu životaschopnosti bank za použití stávajících pokynů pro státní podporu.

The reform will ensure that all relevant actors and all types of financial instrument are subject to appropriate regulation and oversight. It is grounded in the values of responsibility, integrity, transparency and consistency.

Reforma zajistí, aby všechny relevantní subjekty a všechny druhy finančních nástrojů podléhaly přiměřené regulaci a dohledu. Je založena na hodnotách, jako jsou odpovědnost, integrita, transparentnost a jednotnost.

Last year in November, the Commission mandated a High Level Group chaired by Mr Jacques de Larosière to propose recommendations for this reform, with a particular focus on supervision. The Commission welcomes the report presented on 25 February 2009 and shares the Group's analysis of the causes of the financial crisis. The Group's 31 recommendations offer a comprehensive set of concrete solutions for regulatory, supervisory and global repair action.

Loni v listopadu Komise pověřila pracovní skupinu na vysoké úrovni pod vedením Jacquese De Larosièra, aby k této reformě navrhla doporučení, se zvláštním zaměřením na dohled. Komise zprávu, jež byla představena dne 25. února 2009, vítá a souhlasí s analýzou příčin finanční krize. Výsledkem je 31 doporučení, jež nabízí rozsáhlý soubor konkrétních řešení pro opatření týkající se regulace, dohledu a celkové nápravy.

Many of the Group's recommendations for regulatory repair contribute to a growing consensus about where changes are needed, reflecting issues raised by key actors including the European Parliament. The Commission has already taken concrete initiatives in areas such as credit rating agencies; insurance; revision of capital requirements under Basel II; securitised products; mark-to-market accounting rules and addressing pro-cyclicality of regulatory measures. Industry has acceded to the Commission's request to move Credit Default Swaps on European entities and on indices of European entities onto a central clearing platform established, regulated and supervised in Europe by 31 July 2009. In other areas, such as the regulation of hedge funds and other non-bank investment actors, transparency of derivatives markets and improved accounting rules, Commission proposals will be brought forward as a matter of priority in the coming months.

Mnohá z doporučení skupiny týkající se úpravy právního rámce přispívají k rostoucí shodě na tom, co je třeba změnit, a zohledňují připomínky nadnesené klíčovými aktéry včetně Evropského parlamentu. Komise již přijala konkrétní iniciativy v oblastech, jako jsou ratingové agentury, pojištění, revize kapitálových požadavků v rámci tzv. Basel II, sekuritizované produkty, účetní pravidla oceňování tržní cenou („mark-to market“) a procykličnost regulačních opatření. Odvětví souhlasilo s požadavkem Komise, aby se swapy úvěrového selhání (credit default swaps) na evropské subjekty a indexy evropských subjektů přesunuly do ústředního clearingové platformy zřízené, regulované a kontrolované v Evropě do 31. července 2009. V jiných oblastech, jako je regulace hedgeových fondů a dalších nebankovních investičních subjektů, transparentnost trhů s deriváty a zdokonalení účetních pravidel, budou návrhy Komise prioritně předloženy v příštích měsících.

The Group's recommendation on the need to develop a harmonised core set of standards to be applied throughout the EU is of particular interest. Key differences in national legislation stemming from exceptions, derogations, additions made at national level or ambiguities in current directives should be identified and removed. The Commission will therefore launch an important new initiative in this sense. The Group's findings on sanctions regime also point to the need for a new push on this front.

Obzvlášť podnětné je doporučení skupiny týkající se potřeby vypracovat harmonizovaný základní soubor standardů uplatňovaných v celé EU. Měly by být nalezeny a odstraněny hlavní rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech, jež mají svůj původ ve výjimkách, odchylkách, dodatcích učiněných na vnitrostátní úrovni či nejednoznačnosti ve stávajících směrnicích. V tomto smyslu proto Komise zahájí novou důležitou iniciativu. Ze zjištění skupiny ohledně sankčního režimu vyplývá, že nové podněty jsou třeba i v této oblasti.

In the supervisory sphere, nationally-based supervision models are lagging behind the market reality of more and more banks and insurance companies operating across borders. The Commission has already proposed establishing colleges of supervisors to facilitate cooperation between supervisors for cross-border bank and insurance firms. Coordination within the three Committees of European Supervisors has been a significant step forward but is not without limitations. The Commission has modified the Committees’ mandates which will improve their efficiency and effectiveness, introduce qualified majority decision-making and a “comply or explain” approach. A proposal to give the Committees better funding for their activities is currently before the budgetary authority.

Pokud jde o oblast dohledu, vnitrostátní modely zaostávají za vývojem trhu, na kterém stále více bank a pojišťoven poskytuje své služby přeshraničně. Komise již navrhla zřízení kolegií orgánů dohledu, jež by usnadnila spolupráci mezi orgány dohledu nad přeshraničními bankami a pojišťovacími společnostmi. Koordinace v rámci tří evropských výborů orgánů dohledu znamenala sice podstatný krok kupředu, ale má své omezené možnosti. Komise upravila mandát výborů, což zvýší jejich účinnost a účelnost, zavede rozhodování kvalifikovanou většinou a přístup „dodržuj nebo vysvětli“. O návrhu na navýšení finančních prostředků na činnosti výborů v současné době rozhoduje rozpočtový orgán.

The de Larosière Group's report highlights the existing gaps in preventing, managing and resolving crises and the difficulties caused by a lack of cooperation, coordination, consistency and trust between national supervisors. For businesses, complying with numerous different regimes brings additional administrative and regulatory burdens. The Commission agrees with the Group's finding that recent experience has exposed important failures both in the way supervisors look at particular cases, and in their approach to the financial system as a whole.

Zpráva de Larosièrovy skupiny upozorňuje na existující mezery v prevenci, zvládání a řešení krizí a na komplikace způsobené nedostatkem spolupráce, koordinace, konzistence a důvěry mezi národními orgány dohledu. Vyhovět podmínkám řady různých systémů přináší podnikům další administrativní a regulační zátěž. Komise souhlasí se zjištěním skupiny, podle něhož současné zkušenosti odhalily podstatné nedostatky týkající se jednak způsobu, jakým orgány dohledu posuzují jednotlivé případy, jednak jejich přístupu k finančnímu systému jako celku.

Regarding macro-prudential supervision, the Commission particularly welcomes the Group's idea for a new European body, under the auspices of the ECB and involving the Commission and the Committees of European Supervisors, to gather and assess information on all risks to the sector as a whole, across all sectors of finance. Such a body would be well placed to identify systemic risks at European level and issue risk warnings. Mandatory follow-up and monitoring tools, and the possibility to refer issues to global early warning mechanisms, would be essential.

Pokud jde o obezřetnostní dohled na makroúrovni, Komise zejména vítá myšlenku skupiny na zřídit nový evropský úřad, který by pod záštitou ECB a za účasti Komise a evropských výborů orgánů dohledu shromažďoval a vyhodnocoval informace o všech rizicích pro odvětví jako celek napříč všemi finančními sektory. Tento úřad bude dobře vybaven k identifikaci systémových rizik na evropské úrovni a k vydávání výstrah v souvislosti s rizikem. Zásadní by byla povinná následná opatření a monitorovací nástroje a možnost postoupit záležitosti celosvětovým mechanismům včasné výstrahy.

In terms of supervising individual companies, the Group has recommended the establishment of a European System of Financial Supervision (ESFS). In a first phase the three Committees of European Supervisors as well as national supervisors would be strengthened, and a more harmonised set of supervisory powers and sanctioning regimes would be introduced. In a second phase, the Committees would be transformed into Authorities carrying out certain tasks at European level, whilst relying on colleges of supervisors and national supervisors for the day-to-day supervision of individual companies. A review after three years would consider the need for further consolidation of the ESFS.

Pokud jde o dohled nad jednotlivými společnostmi, doporučila skupina zřízení Evropského systému finančního dohledu. V první fázi by byly posíleny tři evropské výbory orgánu dohledu i jejich vnitrostátní protějšky a byl by zaveden harmonizovanější soubor dohlížecích pravomocí a sankčních režimů. V druhé fázi by výbory byly přeměněny v orgány plnící určité úkoly na evropské úrovni, přičemž by se v rámci každodenního dohledu nad jednotlivými společnostmi opíraly o kolegia orgánů dohledu a národní orgány dohledu. Při přezkumu po třech letech by byla zvážena potřeba další konsolidace Evropského systému finančního dohledu.

The Commission agrees with the Group's finding that the structure of the existing Committees – whose role has reached the limits of what is legally possible - is not sufficient to ensure financial stability in the EU and its Member States, and that the inefficiencies in the present structure need to be resolved as swiftly as possible. The Commission also considers that there are merits in a system which combines certain centralised responsibilities at European level with maintaining a clear role for national supervisors who are closest to the day-to-day operation of companies.

Komise souhlasí se zjištěním skupiny, podle něhož struktura stávajících výborů – jejichž role narazila na limity toho, co je z právního hlediska možné – nepostačuje k zajištění finanční stability v EU a členských státech a podle kterého je třeba tuto neefektivitu stávající struktury vyřešit co nejdříve. Komise má rovněž za to, že existují přednosti systému, který kombinuje určité centralizované odpovědnosti na evropské úrovni při zachování jasné úlohy pro národní orgány dohledu, jež jsou každodennímu fungování společností nejblíže.

The Commission considers that action is urgently needed and will propose to accelerate the implementation of the Group's findings. By combining the two phases proposed by the Group, it should be possible to move more quickly to both improve the quality and coherence of supervision in Europe, and to transform the three existing Committees into authorities within a European financial supervision system. The feasibility of whether to combine one or more of these authorities should be examined with a view to ensuring maximum supervisory coherence and enhancing consistency and interaction between banking, insurance and markets supervisory experts.

Komise je názoru, že uvedená opatření jsou naléhavě potřebná, a navrhne urychlit provedení zjištění skupiny. Kombinací obou fází navržených skupinou by mělo být možné rychleji dosáhnout jak zvýšení kvality a soudržnosti dohledu v Evropě, tak přeměny tří stávajících výborů v orgány v rámci Evropského systému finančního dohledu. Měla by být posouzena proveditelnost případné kombinace jednoho či více těchto orgánů, aby byla zajištěna maximální soudržnost dohledu a posílena konzistence a interakce odborníků z oblasti dohledu nad bankovnictvím, pojišťovnictvím a trhy.

The authorities could be charged with oversight and ultimate decision-making powers regarding colleges of supervisors for cross-border groups; ensuring consistency and good practice through setting common high standards and providing common interpretations of requirements for supervisory activities; and a key role in early warning mechanisms and crisis management, working with the body set up to look at the overall picture.

Orgánům by mohly být svěřeny pravomoci týkající se dohledu a konečného rozhodnutí, pokud jde o kolegia orgánů dohledu v případě nadnárodních skupin; zajištění konzistence a osvědčených postupů pomocí stanovení vysokých standardů a poskytování společných výkladů požadavků na činnosti dohledu. Orgány by měly klíčovou roli v rámci mechanismů včasné výstrahy a zvládání krizí, a to ve spolupráci s úřadem zřízeným s cílem dohlížet na celkový proces.

Building on the recommendations of the de Larosière Group, the Commission will now move forward in developing proposals to establish a new European financial supervision system. Drawing on views expressed by Member States, the existing Committees, the European Parliament, the ECB and other stakeholders, the Commission will prepare its proposals on the basis of an impact assessment, in line with its better regulation principles.

Na základě doporučení de Larosièrovy skupiny nyní Komise přikročí k rozpracování návrhů na zřízení Evropského systému finančního dohledu. Komise využije při přípravě svých návrhů připomínky ze strany členských států, stávajících výborů, Evropského parlamentu, ECB a dalších zúčastněných stran vypracuje je na základě posouzení dopadů a v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy.

To deliver responsible and reliable financial markets for the future, the Commission will propose an ambitious new reform programme, with five key objectives: To provide the EU with a supervisory framework that detects potential risks early, deals with them effectively before they have an impact, and meets the challenge of complex international financial markets. The Commission will present a European financial supervision package before the end of May 2009, for decision at the June European Council. The legislative changes to give effect to these proposals will follow in the autumn and should be adopted in time for the renewed supervisory arrangements to be up and running in the course of 2010. The package will include two elements: Regarding macro-prudential supervision, measures to establish a European body to oversee the stability of the financial system as a whole Regarding micro-prudential supervision, proposals on the architecture of a European financial supervision system To fill gaps where European or national regulation is insufficient or incomplete, based on a 'safety first' approach. The Commission will propose: A comprehensive legislative instrument establishing regulatory and supervisory standards for hedge funds, private equity and other systemically important market players(April 2009) A White Paper on tools for early intervention to prevent a crisis (June 2009) On the basis of a report on derivatives and other complex structured products (June 2009), appropriate initiatives to increase transparency and ensure financial stability Legislative proposals to increase the quality and quantity of prudential capital for trading book activities and tackle complex securitisation (June 2009) and to address liquidity risk and excessive leverage (Autumn 2009) A rolling programme of actions to establish a far more consistent set of supervisory rules (to be launched in 2009) To ensure that European investors, consumers and SMEs can be confident about their savings, access to credit and their rights as concerns financial products, the Commission will come forward with: A Communication on retail investment products to strengthen the effectiveness of marketing safeguards (April 2009) Further measures to reinforce bank depositor, investor and insurance policy holder protection (Autumn 2009) Measures on responsible lending and borrowing (Autumn 2009) To improve risk management in financial firms and align pay incentives with sustainable performance. To this end, the Commission will: Strengthen its 2004 Recommendation on remuneration of directors (April 2009) Bring forward a new Recommendation on remuneration in the financial services sector (April 2009) followed by legislative proposals to include remuneration schemes within the scope of prudential oversight (Autumn 2009) To ensure more effective sanctions against market wrongdoing. To this end, the Commission intends to: Review the Market Abuse Directive (Autumn 2009) Make proposals on how sanctions could be strengthened in a harmonised manner and better enforced (Autumn 2009) |

V zájmu vytvoření odpovědných a spolehlivých finančních trhů v budoucnosti Komise navrhne nový ambiciózní reformní program, který bude mít pět hlavních cílů: Poskytnout EU rámec v oblasti dohledu, který v rané fázi odhalí možná rizika, začne je účinně řešit dříve, než budou mít nějaký dopad, a bude čelit výzvám komplexních mezinárodních finančních trhů. Komise předloží do konce května 2009 k rozhodnutí na červnovém zasedání Evropské rady balíček týkající se evropského finančního dohledu. Legislativní změny pro uplatnění těchto návrhů budou následovat na podzim a měly by být včas přijaty, aby aktualizovaný systém dohledu začal fungovat v průběhu roku 2010. Balíček bude mít dvě části: pokud jde o obezřetnostní dohled na makroúrovni, jedná se o opatření ke zřízení evropského úřadu, který by dohlížel na stabilitu finančního systému jako celku; pokud jde o obezřetnostní dohled na mikroúrovni, jedná se o návrhy ohledně struktury Evropského systému finančního dohledu. Zaplnit mezery tam, kde je evropská nebo vnitrostátní regulace nedostatečná či neúplná, s přístupem: „bezpečnost především“. Komise navrhne: rozsáhlý legislativní nástroj zavádějící normy regulace a dohledu pro hedgeové fondy, investory v oblasti „private equity“ a další systémově důležité aktéry na trhu (duben 2009); bílou knihu o nástrojích včasné intervence k zabránění vzniku krizí (červen 2009); přiměřené iniciativy ke zvýšení transparentnosti a zajištění finanční stability, a to na základě zprávy o derivátech a dalších komplexních strukturovaných produktech (červen 2009); legislativní návrhy zaměřené na zvýšení kvality a kvantity bankovního kapitálu vyžadovaného v rámci obezřetnostního dohledu pro činnosti v obchodním portfoliu a řešení problematiky sekuritizace (červen 2009) a řešení rizika likvidity a nadměrných pákových operací (podzim 2009); klouzavý program s opatřeními na zavedení mnohem konzistentnějšího souboru pravidel dohledu (měl by být zahájen v roce 2009). Aby bylo zajištěno, že evropští investoři, spotřebitelé a malé a střední podniky mohou mít jistotu ohledně svých úspor, přístupu k úvěrům a svých práv, pokud jde o finanční produkty, Komise předloží: sdělení o investičních produktech pro drobnou klientelu k posílení účinnosti ochrany z hlediska jejich marketingu (duben 2009); další opatření na posílení ochrany bankovních vkladatelů, investorů a pojistníků (podzim 2009); opatření týkající se zodpovědného poskytování a přijímání úvěrů (podzim 2009). Zlepšit řízení rizik ve finančních společnostech a přizpůsobit platové pobídky udržitelným výsledkům. Za tímto účelem Komise: posílí své doporučení o odměňování členů správních orgánů z roku 2004 (duben 2009); předloží nové doporučení týkající se odměňování v odvětví finančních sužeb (duben 2009) následované legislativními návrhy na zahrnutí systémů odměňování do oblasti působnosti obezřetnostního dohledu (podzim 2009). Zajistit účinnější sankce proti nesprávnému jednání na trhu. Za tímto účelem Komise plánuje: přepracovat směrnici o zneužívání trhu (říjen 2009); vypracovat návrhy, jak by bylo možné harmonizovaným způsobem posílit sankce a zlepšit jejich vymahatelnost (podzim 2009). |

1. The Commission invites the Spring European Council to endorse this reform ahead of the G-20 London Summit. This will demonstrate the European Union's willingness and commitment to take ambitious measures to implement the G-20 Washington action plan. The European Parliament and the Council should be invited to give due priority to the Commission's forthcoming proposals.

1. Komise vyzývá Evropskou Radu, aby na svém jarním zasedání tuto reformu před londýnským summitem skupiny G-20 podpořila. Bude to ukázkou odhodlání a závazku Evropské unie k přijímání ambiciózních opatření k realizaci washingtonského akčního plánu skupiny G-20. Evropský parlament a Rada by měly být vyzvány, aby poskytly nadcházejícím návrhům Komise náležitou prioritu.

Supporting the real economy

PODPORA REÁLNÉ EKONOMIKY

The global economy is in the midst of the worst recession in decades. World trade has contracted at a rapid pace. Industrial production declined rapidly towards the end of 2008. Both the US and Japan have seen a marked decline in GDP, whilst China had its lowest growth performance since 2001 reflecting the dramatic decline in world trade.

Světová ekonomika se nachází v nejhorší recesi za mnoho desetiletí. Objem světového obchodu se velmi rychle zmenšil. Průmyslová výroba ke konci roku 2008 rychle poklesla. Dramatický pokles světového obchodu se podepsal na značném poklesu HDP, který vykázaly USA a Japonsko, a na zpomalení růstu Číny, který se pohybuje na nejnižší úrovni od roku 2001.

The EU economy could not escape this worldwide downturn. Both the euro area and the EU are now in a serious recession. Output in manufacturing and construction has been especially hard-hit with an estimated loss of € 150 billion in full-year terms. The automotive sector alone fell by 32.3%, which triggered deterioration in many other sectors. EU manufacturing exports to non-EU countries dropped by 5.8% in November/ December 2008, while intra-EU trade was 13.7% lower than the previous year.

Tomuto celosvětovému útlumu nemohla uniknout ani ekonomika EU. Ve vážné recesi se nyní nachází jak eurozóna, tak celá EU. Velmi silně byla zasažena výroba zejména ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví, které vykázaly pokles, jenž v anualizovaném vyjádření dosahuje 150 mld. EUR. Jen automobilový průmysl poklesl o 32,3 %, což odstartovalo zhoršení situace v mnoha ostatních sektorech. Ve srovnání s předchozím rokem vývoz výrobků z EU do zemí, které nejsou členskými státy EU, poklesl v listopadu/prosinci 2008 o 5,8 %, zatímco obchodní výměna v rámci EU se snížila o 13,7 %.

But whilst real GDP is expected to fall by nearly 2% in 2009[3], it should recover gradually to around ½% in 2010 in part due to the effects of policy measures being taken at European and national level under the European Economic Recovery Plan (EERP).

I když se očekává, že reálný HDP klesne v roce 2009 o téměř 2 %[3], měl by se během roku 2010 postupně vzchopit na úroveň růstu okolo ½ %, a to částečně díky politickým opatřením přijímaným na evropské a vnitrostátní úrovni v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy.

Implementing the European Economic Recovery plan

Provádění Plánu evropské hospodářské obnovy

In December 2008, on the basis of proposals from the Commission, an ambitious European Economic Recovery Plan (EERP) was agreed. At its core was a combined effort to give Europe's economy an immediate fiscal boost, while targeting this investment at strengthening the European economy for the long-term challenges ahead. It recognised that the fall in private demand made the role of public expenditure even more important in the short term.

V prosinci 2008 byl na základě návrhů Komise schválen ambiciózní Plán evropské hospodářské obnovy. Jádrem plánu bylo kombinované úsilí dát evropskému hospodářství okamžitý finanční stimul, přičemž tato investice je zaměřena na posílení evropské ekonomiky pro nadcházející dlouhodobé úkoly. Plán uznal, že kvůli poklesu soukromé poptávky se v krátkodobém horizontu ještě dále zvýšil význam veřejných výdajů.

The full impact of the EERP will only become clear in the coming months, but the early signs are positive, both in terms of volume of the stimulus and the direction of reforms. Most Member States have now adopted or announced fiscal stimulus measures. Over the period 2009 and 2010, fiscal policy is providing support to the economy in the region of 3.3% of GDP, equivalent to more than € 400 billion, a potentially huge support to growth and jobs across the EU.

Plný dopad plánu bude jasný až v následujících měsících, ale první signály jsou pozitivní, a to jak s ohledem na objem stimulu, tak i nasměrování reforem. Většina členských států již přijala nebo oznámila opatření týkající se fiskálního stimulu. V období 2009 až 2010 poskytne fiskální politika podporu hospodářství v regionu ve výši 3,3 % HDP, což odpovídá více než 400 mld. EUR a což představuje potenciálně obrovskou podporu pro růst a zaměstnanost v EU.

A large share of this support comes from the operation of automatic stabilisers which are particularly strong in the EU. It also comes from discretionary fiscal stimulus packages of Member States in the region of 1.2% of GDP called for in the EERP, although the scale varies widely according to the Member States' room for fiscal manoeuvre. A further € 30 billion or 0.3% of GDP has been made available from EU sources[4]. The Commission has proposed a targeted investment to the tune of € 5 billion to address the challenge of energy security and to bring high-speed internet to rural communities, as well as through additional advance payments under cohesion policy amounting to € 11 billion, of which € 7 billion for new Member States. Moreover, the European Investment Bank (EIB) has boosted its SME lending possibilities by € 15 billion.

Velká část této podpory pochází z působení automatických stabilizátorů, které jsou v EU obzvlášť silné. Rovněž pochází z diskrečních stimulačních fiskálních balíčků členských států v regionu – jedná se o 1,2 % HDP požadovaných v plánu, i když jejich rozsah se velmi různí podle manévrovacího prostoru, jež mají jednotlivé členské státy ve fiskální oblasti. Dalších 30 mld. EUR neboli 0,3 % HDP bylo poskytnuto ze zdrojů EU[4]. Komise navrhla cílené investice ve výši přibližně 5 mld. EUR, které mají směřovat na zabezpečení dodávek energie a na zavedení vysokorychlostního internetu do venkovských komunit. K tomuto cíli má rovněž přispět výplata dodatečných záloh na politiku soudržnosti v celkové výši 11 mld. EUR, z čehož 7 mld. EUR je určeno pro nové členské státy. Evropská investiční banka (EIB) navíc posílila prostředky na poskytování úvěrů malým a středním podnikům o 15 mld. EUR.

Most of the measures Member States are taking are well targeted to stimulate demand: support for households, business, and employment, directly increasing demand through public investment and the modernisation of infrastructure (see Annex II for details). And most of these measures are consistent with the longer-term objectives identified in the country-specific recommendations under the Lisbon strategy for growth and jobs – such as building Europe's knowledge base, boosting energy security and adapting to a low-carbon economy.

Většina opatření přijímaných členskými státy je zaměřena na povzbuzení poptávky: podpora pro domácnosti a podniky, podpora zaměstnanosti, přímé zvýšení poptávky prostřednictvím veřejných investic a modernizace infrastruktury (pro podrobnosti viz příloha II). Většina těchto opatření je v souladu s dlouhodobými cíli uvedenými v doporučeních pro jednotlivé země v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, mezi které patří budování evropské znalostní základny, lepší zabezpečení dodávek energie a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.

An effective and rapid implementation of these measures will be critical, and will need to be complemented by action to improve business conditions. The EU has every interest in maintaining a strong and competitive industrial base as it moves towards a knowledge-based and low carbon economy. Given the complex nature of modern industrial production, the economies of scale and opportunities for diversification offered by the Single Market, the EU has developed a policy of horizontal support for industry in recent years. At both EU and national level this means that R&D, innovation, new and environmental technologies as well as training can all be funded as support and development measures. These horizontal measures can be implemented in different sectors of the EU economy, as recently illustrated in the EU framework for the automotive industry, issued by the Commission on 25 February[5].

Účinné a rychlé uskutečnění těchto opatření bude zásadní a bude muset být doplněno o opatření na zlepšení podmínek pro podnikání. S tím, jak se EU mění v ekonomiku znalostí, která bude zároveň nízkouhlíkovou ekonomikou, má veškerý zájem na tom, aby si udržela silnou a konkurenční průmyslovou základnu. Vzhledem ke komplexnosti moderní průmyslové výroby, úsporám z rozsahu a příležitostem, které přináší diverzifikace na jednotném trhu, vyvinula EU v posledních letech politiku horizontální podpory průmyslu. Na úrovni EU i v jednotlivých členských státech to znamená, že výzkum a vývoj, inovace, nové a ekologické technologie a vzdělávání lze financovat jako opatření na podporu a zajištění rozvoje. Horizontální opatření lze provádět v různých sektorech hospodářství EU, což v nedávné době ukázal rámec EU pro automobilový průmysl, který Komise zveřejnila 25. února[5].

Member States are also giving priority to the needs of SMEs due to their huge contribution to overall employment in the EU and are invited to speed up implementation of the Small Business Act. The Commission will shortly table a legislative proposal to tackle the issue of late payments more effectively. Moreover, the potential of better regulation should be used to the full, notably via the reduction of administrative burdens.

Členské státy rovněž dávají prioritu potřebám malých a středních podniků vzhledem k jejich podílu na celkové zaměstnanosti v EU a vyzývají se k urychlenému provedení iniciativy „Small Business Act“. Komise v brzké době předloží legislativní návrh, jehož účelem bude efektivnější řešení problematiky pozdních plateb. Kromě toho by měl být plně využit potenciál lepší právní úpravy, zejména prostřednictvím snižování administrativní zátěže.

Action to raise skills, to boost investment in research, to promote the conditions for innovation, to spread high-speed Internet, to renew existing transport and energy infrastructure, including through increased use of public private partnerships, to upgrade energy efficiency and to increase renewable energy all fit squarely into the objectives of the EERP. Such action will be facilitated by rapid adoption of the proposed modification of cohesion policy legislation. Member States are encouraged to make full use of the possibilities offered by these modifications to speed up key investments.

Mezi cíle Plánu evropské hospodářské obnovy dobře zapadají opatření na zlepšení dovedností, zvýšení investic do výzkumu, podporu podmínek pro inovace, zavádění vysokorychlostního internetu, obnovu stávající dopravní a energetické infrastruktury, včetně rozsáhlejšího využívání partnerství soukromého a veřejného sektoru, posílení efektivního využívání energie a zvýšení podílu obnovitelné energie. Tato opatření budou podpořena rychlým přijetím navrhovaných změn v legislativě upravující politiku soudržnosti. Členské státy by měly plně využít možnosti, které tyto úpravy přinášejí, aby urychlily tyto klíčové investice.

Understanding and managing the long-term impact of the crisis on public finances - and managing the consequences for pension and healthcare systems - will be vital. Budget deficits should return to positions consistent with the need to ensure long-term sustainability of public finances as soon as economic conditions allow, notably in view of the future cost stemming from an aging population. Long-term sustainability should be ensured within the framework of the Stability and Growth Pact.

Velmi důležité bude pochopení a zvládnutí dlouhodobých dopadů krize na veřejné finance a také zvládnutí jejích dopadů na důchodové systémy a zdravotnictví. Rozpočtové schodky by se měly vrátit do pozice, která odpovídá nutnosti zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, jakmile to hospodářské podmínky dovolí, zejména s ohledem na náklady, které v budoucnu přinese stárnutí obyvatelstva. Dlouhodobá udržitelnost by měla být zajištěna v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

Some Member States are now in a process of reducing their budget deficit to reduce their dependence on external flows of credit. The support facility for medium term assistance to the balance of payments of non euro area Member States has been strengthened following timely support to Hungary and Latvia.

Některé členské státy se nyní nacházejí v procesu snižování rozpočtových schodků, aby snížily svou závislost na vnějších úvěrových tocích. Podpůrný nástroj pro střednědobou pomoc pro platební bilanci členských států, jež nejsou členy eurozóny, byl posílen po poskytnutí včasné podpory Maďarsku a Lotyšsku.

The EERP is part of the Lisbon Strategy for Growth and Jobs in the current crisis. It provides the right balance to combine an immediate stimulus with the long-term perspective needed. As a result, Europe should come out of the crisis better prepared to meet the challenges of a world economy geared towards low-carbon and innovative activities.

Plán evropské hospodářské obnovy je součástí Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost ve stávající krizi. Přináší správnou rovnováhu při kombinování okamžitého stimulu s potřebnou dlouhodobou perspektivou. Evropa by v důsledku toho z krize měla vyjít lépe připravena na výzvy světové ekonomiky orientované na nízkouhlíkové technologie a inovace.

The Commission will closely monitor the impact of the measures taken, together with the Member States, and report on progress made ahead of the June European Council.

Komise bude společně s členskými státy dopad přijatých opatření pečlivě sledovat a předloží zprávu o dosaženém pokroku před červnovým zasedání Evropské rady.

The Single Market as a lever for recovery

Jednotný trh jakožto hybná páka oživení

Europe's successful economic recovery will depend on our ability to make the most of both internal and global markets. The Single Market has been the motor of economic and social prosperity and job creation in the EU[6]. It offers economies of scale, efficiency gains, and the chance to harness the EU's strengths. It can act as one of the key drivers for recovery provided it is closely coordinated at European level.

Úspěšné oživení evropského hospodářství se bude odvíjet od naší schopnosti vytěžit maximum jak z vnitřního trhu, tak z trhů světových. Jednotný trh je motorem hospodářské a sociální prosperity a tvorby pracovních míst v EU[6]. Nabízí úspory z rozsahu, růst efektivnosti a možnost využití velkého potenciálu Evropské unie. Může se stát jedním z klíčových motorů oživení, a to za předpokladu, že bude úzce koordinován na evropské úrovni.

Helping to coordinate the response to the crisis, the Commission has ensured that in designing demand support measures, Member States can take full advantage of the flexibility available under existing Community rules. The use of the accelerated public procurement procedure means public investment contracts can be signed within one month. The temporary framework for state aid measures helps companies to access finance in the face of restrictive bank lending. Member States can provide additional export credit insurance through public entities where such insurance is no longer available from the private sector owing to the financial crisis.

Komise při pomoci s koordinací reakce na krizi zajistila, že členské státy mohou při navrhování opatření na podporu poptávky plně využívat flexibility stávajících pravidel Společenství. Díky využití zrychlených zadávacích řízení mohou být smlouvy na využití veřejných investic podepsány během jednoho měsíce. Přechodný rámec pro opatření státní podpory napomáhá podnikům – s ohledem na restriktivní politiku bank při poskytování úvěrů – v přístupu k financím. Členské státy mohou poskytnout dodatečné pojištění vývozních úvěrů prostřednictvím veřejných subjektů, pokud soukromý sektor takový druh pojištění v důsledku finanční krize již neposkytuje.

At the same time, the EU needs to continue its own work to improving the business environment, to support the small and medium sized enterprises likely to lead the way when recovery comes. The Commission has recently presented proposals to reduce accounting burdens on microenterprises, with potential savings for business of around € 6 billion[7], and will continue to carefully weigh the burden of new initiatives. The timely transposition of the Services Directive this year will present a further means to promote new economic activity and employment opportunities.

Evropská unie musí současně pokračovat ve své práci s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a podpořit malé a střední podniky, které pravděpodobně ukáží směr dalšího vývoje v okamžiku, kdy dojde k oživení. Komise v nedávné době předložila návrhy na snížení účetní zátěže mikropodniků, což by mělo podnikům umožnit úspory ve výši zhruba 6 miliard EUR[7], a bude nadále pečlivě vyhodnocovat zátěž, kterou nové iniciativy přinášejí. Včasné provedení směrnice o službách v roce 2009 bude dalším prostředkem na podporu nových hospodářských aktivit a pracovních příležitostí.

Upholding the benefits of the Single Market, and promoting the same values outside Europe, will give the EU a unique launch pad for the return to growth. Protectionism and a retreat towards national markets can only lead to stagnation, a deeper and longer recession, and lost prosperity.

Zachování výhod vyplývajících z jednotného trhu a ochrana stejných hodnot mimo Evropu budou pro Evropskou unii jedinečným odrazovým můstkem pro návrat k hospodářskému růstu. Výsledkem protekcionismu a ústupu směrem k vnitrostátním trhům může být pouze stagnace, hlubší a delší recese a ztráta prosperity.

Member States' action to address the crisis must take the Single Market dimension into account. Most, if not all, Member States will intervene to support economic activity on their territory during this crisis. The intelligent use of national levers in a European context is the best way to ensure that action will be effective.

Členské státy musí ve své reakci na krizi přihlédnout k dimenzi jednotného trhu. Většina členských států (pokud ne všechny) bude během této krize zasahovat za účelem podpory hospodářské činnosti na svém území. Důmyslné využití vnitrostátních opatření v evropském kontextu je nejlepším způsobem, jak zajistit jejich účinnost.

National measures can be most effective if Member States act in the knowledge that they are working with the grain of the single market. Working in partnership with Member States, the Commission stands ready to provide assistance with the design and implementation of concrete measures, promoting the exchange of good practices and sharing policy experience. This coordination can ensure that positive spill-overs are maximised. It should include sharing information on measures taken as well as joint assessments of the impact of these measures. Annex III provides further guidance on how Member States can design recovery measures in order to ensure their compatibility with the most relevant Community legislation.

Účinnost vnitrostátních opatření může být maximální, pokud budou členské státy jednat s vědomím toho, že jejich přístup je v souladu s charakterem jednotného trhu. Komise jedná v rámci partnerství s členskými státy, je připravena jim napomáhat při navrhování a provádění konkrétních opatření, a podporuje tak výměnu osvědčených postupů a sdílení politických zkušeností. Tato koordinace může zajistit maximalizaci pozitivního dopadu. Měla by zahrnovat sdílení informací o přijatých opatřeních, jakož i společná posouzení těchto opatření. V příloze III jsou uvedeny další pokyny k možnému způsobu navrhování nápravných opatření členskými státy, jejichž cílem je zajistit jejich slučitelnost s nejvíce relevantními právními předpisy Společenství.

Renewing the European economy beyond the crisis

Obnovení evropské ekonomiky v době po krizi

There is no doubt about the real pain that this twofold crisis – financial and economic – is causing to European households and businesses. The road to recovery will be gradual and will require a major mobilisation of efforts by all involved to accelerate implementation of structural reforms under the Lisbon Strategy. By pooling our efforts and by making the most of our competitive advantages, especially our Single Market, we can ensure that Europe comes out of this recession more quickly.

Neexistují pochybnosti o tom, že tato dvojí krize – finanční i hospodářská – má bolestivé dopady na domácnosti a podniky v Evropě. Cesta k oživení bude postupná a bude vyžadovat rozsáhlou mobilizaci úsilí všech zúčastněných stran za účelem urychleného provádění strukturálních reforem v souladu s Lisabonskou strategií. Tím, že spojíme své úsilí a maximálně využijeme svých konkurenčních výhod, především jednotného trhu, můžeme zajistit, že se Evropa z této recese dostane rychleji.

By keeping our sights firmly on our shared principles and our longer term policy goals, the measures we are taking to get through the present crisis will prepare the ground for a smooth transition to the European economy of the future. In particular, we should maintain the pace of our efforts to shift to a low carbon economy: when the upturn starts green technologies and products should be the lead markets. We need to launch work now on how to improve the structures we have to deal with the recovery: companies will restructure, some will diversify and some may leave the market. The process of returning nationalised companies to private ownership and generally returning the level of state intervention in our economies to more normal levels will need careful management. Community competition policy can support this vital process, steering it towards open, efficient and innovative outcomes.

Pokud se budeme nadále pevně držet našich sdílených zásad a našich dlouhodobých politických cílů, budou opatření, jež přijímáme za účelem vyřešení této krize, základem k hladkému přechodu směrem k evropské ekonomice budoucnosti. Měli bychom zejména udržet tempo našeho úsilí k tomu, abychom přešli na nízkouhlíkové hospodářství: ekologicky šetrné technologie a výrobky by se měly v začátcích oživení stát součástí hlavních trhů. Nyní se musíme pustit do práce na tom, jak lze vylepšit struktury, kterými se budeme muset zabývat, abychom dosáhli oživení: některé podniky budou předmětem restrukturalizace, jiné budou diverzifikovány a některé pravděpodobně zaniknou. Proces opětné přeměny zestátněných podniků na podniky soukromé a obecně řečeno proces opětného přechodu z dané úrovně státní intervence do našich ekonomik na úroveň, která je více v mezích normálu, bude vyžadovat důkladné řízení. Politika hospodářské soutěže Společenství může tento prvořadý proces podporovat tak, že ho povede směrem k otevřeným, účinným a inovativním řešením.

The lessons of the crisis will also need to be taken into account in renewing the European structural reform agenda. Drawing on the lessons of recent experience, the Commission intends to launch a debate on the Integrated Guidelines for Growth and Jobs under the Lisbon Strategy, which guide the Member States and the Community in the preparation of their respective programmes for structural reform.

Poučení z této krize bude třeba zohlednit rovněž při obnovení programu evropských strukturálních reforem. Komise má v úmyslu zahájit debatu o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost v rámci Lisabonské strategie, které budou pro členské státy a Společenství vodítkem při přípravě jejich jednotlivých programů strukturálních reforem, a opírat se přitom bude o poznatky vyplývající z nedávno nabyté zkušenosti.

The Commission will work closely with Member States and other Lisbon strategy stakeholders to take account of the outcome of this debate in the design of the post-2010 Lisbon Strategy. This process will start with a general review of the revised Lisbon Strategy under the Swedish Presidency in preparation of decisions to be taken in the spring of 2010 under the Spanish Presidency.

Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a ostatními aktéry Lisabonské strategie, aby výsledky této diskuse byly zohledněny v návrzích týkajících se Lisabonské strategie pro období po roce 2010. Tento proces bude zahájen všeobecným přezkumem revidované Lisabonské strategie v průběhu švédského předsednictví, a to s ohledem na rozhodnutí, která mají být přijata na jaře roku 2010 v průběhu španělského předsednictví.

The full impact of the EERP will only become clear in the coming months, but the early signs are positive both in terms of the volume of the stimulus and the direction of reforms: Most Member States have now adopted or announced fiscal stimulus packages, meeting the overall target of 1.5% of the Union's GDP. Taking into account the effects of the automatic stabilisers, fiscal support of some 3.3% of GDP has been made available for the recovery. This amounts to more than € 400 billion, a huge stimulus to growth and jobs. Most of the Member States' measures are targeted to stimulate demand and consistent with longer-term objectives such as raising skills, enhancing investments in innovation, promoting high-speed internet, renewing existing transport and energy infrastructure. The Commission has ensured that in designing demand support measures Member States can take full advantage of the flexibility available under Community rules. For instance, The Commission has recently presented guidance on measures for the automotive industry to help Member States as they provide support for the restructuring of this sector. Through the Single Market all Member States will benefit directly and indirectly from orders for goods and services placed as result of this stimulus package. Member States should pay particular attention to maximising the positive spill-over effects from the Single Market, which has been and will remain the motor of economic and social prosperity and job creation in the EU. To this end, the following principles should shape Member States' actions to support the real economy: Maintaining openness within the internal market, continuing to remove barriers and avoid creating new ones. Ensuring non-discrimination by treating goods and services from other Member States in accordance with EU rules and Treaty principles. Targeting interventions towards our longer term policy goals: facilitating structural change, enhancing competitiveness in the long term and addressing key challenges such as building a low carbon economy. Taking full account of the crucial importance of SMEs by applying the "think small first" principle. Sharing information and best practice to maximise the overall positive impact through effects of scale. Pooling efforts and designing measures so that they generate synergies with those taken by other member states. Stronger co-operation at European level is key in this respect. Using the flexibility provided by the renewed Stability and Growth Pact responsibly, allowing for return of government deficits to positions consistent with sustainable public finances as soon as possible, whilst vigorously tackling the causes behind macro-economic imbalances. Keeping the Single Market open to our trade partners and respect international commitments, in particular those made in the WTO. In line with the EERP, Member States must now ensure that the fiscal stimulus packages are accompanied by an acceleration of structural reforms in the areas highlighted in the Lisbon strategy country-specific recommendations. It is the best way to ensure that expenditure now will be most cost-effective, raising future potential growth and least damaging to the long-term fiscal outlook for the future. It is an essential prerequisite for Europe also to seize the opportunities offered by this crisis and come out best prepared for meeting the challenges of a new world economy, geared towards low-carbon, innovation, ICT and skills. The Commission will monitor progress regularly and report in due time for the next European Council meetings. Taking into account the results of the EERP, the Commission also intends to start preparing the post 2010 Lisbon Strategy. |

Plný dopad Plánu evropské hospodářské obnovy bude jasný až v následujících měsících, ale první signály jsou pozitivní, a to jak s ohledem na objem stimulu, tak i nasměrování reforem: Většina členských států již přijala nebo zveřejnila stimulační fiskální balíčky při dodržení celkového cíle 1,5 % HDP Unie. S ohledem na účinky automatických stabilizátorů byla na oživení vyčleněna fiskální podpora ve výši zhruba 3,3 % HDP. To odpovídá částce přesahující 400 miliard EUR, která představuje obrovský stimul pro růst a zaměstnanost. Většina opatření členských států jsou zaměřena na stimulaci poptávky a jsou v souladu s dlouhodobými cíli, kterými jsou například zdokonalení dovedností, posílení investic v oblasti inovací, podpora vysokorychlostního internetu a obnova stávající dopravní a energetické infrastruktury. Komise zajistila, že členské státy mohou při navrhování opatření na podporu poptávky plně využívat stávající flexibility pravidel Společenství. Komise nedávno předložila pokyny k opatřením pro automobilový průmysl, aby členským státům pomohla při poskytování podpory na restrukturalizaci tohoto odvětví. Všechny členské státy budou prostřednictvím jednotného trhu přímo či nepřímo těžit ze zakázek na zboží a služby zadaných v důsledku stimulačního balíčku. Členské státy by měly věnovat pozornost obzvláště maximalizaci pozitivního dopadu jednotného trhu, který je a nadále bude motorem hospodářské a sociální prosperity a tvorby pracovních míst v EU. Za tímto účelem by měly následující zásady utvářet opatření členských států na podporu reálné ekonomiky: zachovat otevřenost v rámci vnitřního trhu EU, pokračovat přitom v odstraňování bariér a zabránit vzniku bariér nových, zajistit nediskriminaci při zacházení se zbožím a službami z ostatních členských států v souladu s pravidly EU a zásadami danými Smlouvou, cíleně zasahovat za účelem dosažení našich dlouhodobých politických cílů: usnadnit strukturální změny, posílit konkurenceschopnost v dlouhodobém horizontu a řešit klíčové úkoly, jakými jsou například budování nízkouhlíkového hospodářství, plně zohledňovat zásadní význam malých a středních podniků tím, že se bude vždy uplatňovat zásada “myslet především na malé podniky, sdílet informace a osvědčené postupy za účelem maximalizace celkového pozitivního dopadu pomocí výhod plynoucích z rozsahu dopadů, spojit úsilí a koncipovat opatření tak, aby vytvářela synergie s opatřeními přijatými jinými členskými státy; posílit spolupráci na evropské úrovni je v tomto ohledu klíčové, využít flexibility, kterou poskytuje obnovený pakt o stabilitě a růstu, co nejrychleji umožnit, aby se schodky veřejných financí znovu dostaly na úroveň, která je v souladu s udržitelnými veřejnými financemi, a důrazně přitom řešit příčiny makroekonomické nerovnováhy, udržet jednotný trh otevřený našim obchodním partnerům a dodržet mezinárodní závazky, zejména ty, které byly přijaty v rámci WTO. Členské státy musí v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy zajistit, aby byly stimulační fiskální balíčky doprovázeny zrychlením strukturálních reforem v oblastech, na které byl kladen důraz ve specifických doporučeních pro každou zemi vypracovaných v rámci Lisabonské strategie. Jedná se o nejlepší způsob, jak zajistit, aby nyní výdaje byly co nejvíce nákladově efektivní, dosáhlo se možného budoucího růstu a dlouhodobý fiskální výhled byl v budoucnosti co nejméně postižen. Pro Evropu je rovněž základním předpokladem, aby se chopila příležitosti, kterou jí tato krize nabízí, a aby z ní vyšla co nejlépe připravena na výzvy nové světové ekonomiky orientované na nízkouhlíkové technologie, inovace, informační a komunikační technologie a dovednosti. Komise bude pravidelně monitorovat tento proces a před příštími zasedáními Evropské rady včas o situaci informovat. Komise bere v úvahu výsledky Plánu evropské hospodářské obnovy a rovněž má v úmyslu zahájit přípravu Lisabonské strategie pro období po roce 2010. |

SUPPORTING PEOPLE THROUGH THE CRISIS

PODPORA OBčANů BěHEM KRIZE

- The impact of the slowdown on households and workers is now mounting. Having performed well in recent years, the labour market situation is now deteriorating rapidly and significantly. The Commission forecasts that employment growth will be negative for the next two years. Unemployment is expected to rise steeply. Although the picture varies across Member States, overall employment is expected to contract by 1.6% this year - some 3.5 million jobs – and unemployment in the EU could reach 10% in 2010.

- Dopad zpomalení na domácnosti a pracovníky se v současné době stupňuje. Po dobrých výsledcích v nedávných letech se situace na pracovním trhu rychle a zásadně zhoršuje. Podle předpovědí Komise bude zaměstnanost vykazovat záporný růst ještě další dva roky. Očekává se strmý nárůst nezaměstnanosti. Ta je sice v jednotlivých členských státech různá, očekává se však, že celková zaměstnanost letos poklesne o 1,6 % (což odpovídá zhruba 3,5 milionu pracovních míst) a nezaměstnanost v EU v roce 2010 by mohla dosáhnout 10 %.

Some adjustments on the labour market reflect the impact of successful past structural reforms. While this should facilitate a quicker improvement when the economy rebounds, it remains clear that the short-term pain will be high. Young people, those with short-term contracts, and migrant workers are likely to be the worst hit.

V některých úpravách trhu práce se odrážejí dopady minulých úspěšných strukturálních reforem. I když by to mohlo přispět k rychlejšímu zlepšení, až začne hospodářství opět růst, stále platí, že v krátkodobém horizontu půjde o bolestivý problém. Zřejmě nejvíce budou zasaženi mladí lidé, zaměstnanci s krátkodobými smlouvami a migrující pracovníci.

Alleviating the human cost of the crisis

Zmírnění lidských nákladů krize

Most Member States have introduced employment and social measures in order to support people and alleviate the human cost of the crisis. Whilst Member States are in the forefront of tackling these challenges, European policies add value by helping them design and implement effective responses to the jobs and social cohesion challenge.

Většina členských států přijala opatření pro zaměstnanost a sociální opatření pro podporu lidí a zmírnění lidských nákladů krize. Tyto výzvy musejí řešit zejména členské státy, evropské politiky představují přidanou hodnotu tím, že jim napomáhají vytvářet a provádět účinnou reakci na výzvy v oblasti zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

Member States have focused their measures on four broad types of priorities:

Členské státy zaměřily svoje opatření na tyto čtyři široké kategorie priorit:

- Measures aiming at maintaining existing jobs: short-time working allowances, reduced social security contributions, wage subsidies and support to SMEs;

- opatření, jejich cílem je udržení stávajících pracovních míst: příspěvky v případě práce na zkrácený úvazek, snížené příspěvky na sociální zabezpečení, dotace na mzdy a podpory pro malé a střední podniky;

- Measures to ensure rapid (re-) integration into the labour market: vocational training and support for the disadvantaged, changes in sickness or disability benefits, and new eligibility rules for unemployment benefits;

- opatření pro zajištění rychlého (znovu-) začlenění do pracovního trhu: odborné kurzy a podpora pro znevýhodněné osoby, změny příspěvků pro případ nemoci nebo invalidity a nová pravidla pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti;

- Measures to support the most vulnerable: increase in minimum income/wage, extended coverage or duration of unemployment benefits, higher housing or family allowances, tax rebates or exemptions, and measures against over-indebtedness or repossession;

- opatření na podporu nejzranitelnějších osob: zvýšení minimálního příjmu/mzdy, rozšíření okruhu krytí systému podpory v nezaměstnanosti nebo prodloužení doby vyplácení dávek, vyšší příspěvky na bydlení nebo rodinné příspěvky, slevy na dani nebo osvobození od daně a opatření proti předlužení a opětovnému přivlastnění;

- Measures to strengthen social protection and invest in social and health infrastructure: investments in housing, hospitals, primary care, long-term care infrastructure and schools, and actions to help pension funds meet their long term liabilities.

- opatření na posílení sociální ochrany a investic do sociální a zdravotnické infrastruktury: investice do bydlení, nemocnic, primární péče, infrastruktury pro dlouhodobou zdravotnickou péči a škol a akce ve prospěch penzijních fondů, aby byly schopny splnit svoje dlouhodobé závazky.

The employment and social impact of the crisis is still unfolding, and it is more severe than expected when most initial measures were put in place. Therefore, efforts need to be stepped up at all levels in order to tackle unemployment, and to adapt and modernise social assistance, healthcare and public health schemes. Income support combined with active measures will stimulate demand, facilitate the transition back to work and avoid social exclusion.

Dopady krize na zaměstnanost a její sociální dopady se dále rozvíjejí, přičemž jsou závažnější, než se očekávalo v době, kdy byla přijata většina původních opatření. Pro řešení nezaměstnanosti je proto třeba posílit úsilí na všech úrovních a přizpůsobit a modernizovat systémy sociální pomoci, zdravotnictví a systémy veřejného zdravotnictví. Podpora příjmu spolu s aktivními opatřeními podpoří poptávku, usnadní návrat zpět do zaměstnání a napomohou předcházet sociálnímu vyloučení.

To support Member States in their efforts to address the crisis and implement the recovery measures, the available financial instruments are being strengthened. Renewing the European Globalisation Adjustment Fund [8] will allow it to be quickly activated to support workers hit by significant job cuts and their communities.

Za účelem podpory členských států v jejich úsilí o řešení krize a provádění nápravných opatření jsou posilovány dostupné finanční nástroje. Obnova Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci [8] umožní, aby byl rychle aktivován na podporu pracovníků, kteří byli postiženi výrazným snižováním pracovních míst, a jejich komunit.

The current European Social Fund (ESF) programmes support 9 million workers each year; € 10.8 billion in grants are available through the ESF in 2009 alone. The Fund can respond to crisis-driven needs, e.g. to improve matching of labour demand and supply, support joint initiatives by social partners, promote social innovation and employment partnerships, or strengthen public employment services. The simplification of the rules for the ESF[9] will allow an immediate increase of advance payments of € 1.8 billion. In all cases where there is a need to adapt the ESF programming to the needs of the crisis, the Commission will ensure that programme changes are completed in the shortest possible time.

Stávající programy Evropského sociálního fondu (ESF) podporují každoročně 9 milionů pracovníků; pro rok 2009 jsou jen v rámci ESF k dispozici prostředky o objemu 10,8 miliardy EUR. Fond může reagovat na potřeby vyvolané krizí, např. zlepšovat sladění poptávky a nabídky pracovní síly, podporovat společné iniciativy sociálních partnerů, podporovat sociální inovaci a partnerství pro zaměstnanost nebo posilovat veřejné služby zaměstnanosti. Zjednodušení pravidel pro ESF[9] umožní okamžité navýšení záloh o 1,8 miliardy EUR. Ve všech případech, kdy je zapotřebí přizpůsobit programy ESF s ohledem na potřeby vyvolané krizí, Komise zaručí, že změny programu budou dokončeny v nejkratším možném čase.

While further measures to support employment have to be tailored by Member States, in cooperation with the Social Partners, to their specific economic conditions and labour market situation, it is important that they remain consistent with long-term structural reform needs. Measures should facilitate the long-term restructuring process of the most affected sectors, enhance their competitiveness and human capital. They should also help to address key long-term challenges such as the impact of demographic ageing on labour supply and to seize the opportunities of the low-carbon economy.

I když bude zapotřebí, aby další opatření na podporu zaměstnanosti navrhly členské státy ve spolupráci se sociálními partnery s ohledem na jejich specifické ekonomické podmínky a situaci na pracovním trhu, je důležité, aby byly i nadále slučitelné s dlouhodobými potřebami strukturálních reforem. Tato opatření by měla usnadnit dlouhodobý restrukturalizační proces odvětví, jež jsou krizí nejvíce dotčena, posílit jejich konkurenceschopnost a lidský kapitál. Měla by rovněž napomoci v řešení dlouhodobých výzev, jako je dopad stárnutí obyvatelstva na nabídku pracovní síly a využít možností, které nabízí nízkouhlíkové hospodářství.

In order to maximize positive spill-over effects, and to better address collectively the unprecedented challenges of the crisis, the Commission will promote mutual learning and exchange of good practices across the Member States.

Komise bude podporovat vzájemné sdílení poznatků a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, aby se maximalizovaly pozitivní dopady přelévání a aby bylo možné lépe společně řešit výzvy související s krizí, jež dosud neměly obdoby.

The following elements can help Member States in the design of appropriate and effective measures: Keeping people in employment, notably by providing financial support to temporary flexible working-time arrangements. Temporary adjustment of working hours ("short-time") in line with production needs can be an important source of labour input flexibility. By preventing mass lay-offs, this may mitigate the social impact of the crisis, save considerable firing and (re)hiring costs for firms, and prevent loss of firm-specific human capital. Such action needs to be combined with measures supporting employability and guiding people towards new jobs, empowering workers to take advantage of new opportunities when the upturn comes. These measures need to be coordinated to avoid negative spill-overs in other Member States. Reinforcing activation and providing adequate income support for those most affected by the economic slowdown, making full use of social protection benefits, in line with the flexicurity approach. In those countries where unemployment insurance is strictly limited in time, consideration should be given to its temporary expansion and/or a reinforcement of minimum income provisions. Back to work incentives should be kept intact, and vulnerable groups supported in line with the active inclusion strategy. Investing in re-training and skills upgrading particularly for workers on short time and in sectors that are declining. Preference should be given to training targeted at future labour market needs, such as green jobs. Anticipation of future skills needs should therefore be promoted. Employment Services should be enhanced to cope with increased unemployment. Mitigating the direct impact of the financial crisis on individuals through specific measures to prevent over-indebtedness and maintain access to financial services. In countries with larger pre-funded schemes in their pension systems, the recovery of pension funds will be essential to protect the current and future income of pensioners. Ensuring the free movement of workers within the Single Market which will be the source of new opportunities. It can help address the persistence of mismatches between skills and labour market needs, even during the downturn. In this context, the Posted Workers Directive serves to facilitate free movement of workers in the context of cross-border provision of services, whilst effectively safeguarding against social dumping. The Commission will work with the Member States and Social Partners on a shared interpretation of the Directive to ensure that its practical application - in particular administrative cooperation between Member States - works as intended. Considering supporting measures such as lowering non-wage costs for low-skilled workers. Wage developments and fiscal measures should take account of each Member State's competitive position and productivity growth. Providing sufficient support to tackle youth unemployment and early school leavers. Time spent out of education or employment while young can have lasting effects. Member States should prepare for and encourage an increase in demand for education and training, as existing students stay on and displaced workers seek to re-skill. In this respect, future labour market growth areas such as 'green jobs' can already be anticipated. Integrating measures aimed at revising employment protection legislation within a flexicurity approach covering all its components so as to reduce segmentation and improve the functioning of labour markets. |

Následující body mohou napomoci členským státům vytvářet přiměřená a účinná opatření: Udržením zaměstnanosti, zejména poskytováním finanční podpory na dočasnou flexibilní úpravu pracovní doby. Důležitým zdrojem flexibility vstupu pracovní síly může být dočasná úprava pracovní doby („zkrácená pracovní doba“) podle výrobních potřeb. Předcházení masovým propouštěním může zmírnit sociální dopady krize, ušetřit firmám nemalé náklady na propouštění a (znovu)najímání pracovníků a zabránit ztrátě lidského kapitálu specifického pro určité firmy. Takové akce musejí být kombinovány s opatřeními na podporu zaměstnatelnosti a směrování lidí do nového zaměstnání a vybízejícími pracovníky, aby využili nových příležitostí v době hospodářského oživení. Tato opatření musejí být koordinovaná, aby se zamezilo negativním dopadům přelévání do jiných členských států. Posílení aktivačních opatření a poskytnutí přiměřené podpory příjmu osobám, jež jsou nejvíce dotčeny ekonomickým zpomalením plným využitím dávek sociální ochrany v souladu s přístupem flexikurity. V těch zemích, v nichž je pojištění pro případ nezaměstnanosti striktně časově omezeno, by měly být vzaty v úvahu možnosti jeho dočasného prodloužení a/nebo zvýšení minimálního příjmu. Je třeba zachovat pobídky pro návrat do zaměstnání a podporovat zranitelné skupiny v souladu se strategií aktivního začlenění. Investice do rekvalifikace a zvyšování kvalifikace zejména u osob zařazených do programů práce na zkrácený úvazek a v upadajících odvětvích. Je třeba upřednostňovat školení zaměřená na budoucí potřeby trhu, jako jsou pracovní příležitosti v odvětví ochrany životního prostředí. Je proto třeba podporovat předvídání toho, jaké kvalifikace budou v budoucnu potřeba. Služby zaměstnanosti by měly být posíleny, aby mohly řešit zvýšenou nezaměstnanost. Zmírnění přímých následků finanční krize pro jednotlivce specifickými opatřeními, jejichž účelem je zabránit předlužení a zachovat přístup k finančním službám. V zemích, v rámci jejichž důchodových systémů jsou velké části důchodů předfinancovány, bude nezbytné zachovat penzijní fondy, aby byly chráněny stávající a budoucí příjmy důchodců. Zajištění volného pohybu pracovníků uvnitř jednotného trhu bude zdrojem nových příležitostí. Může napomoci řešit trvající nesoulad mezi dovednostmi a potřebami trhu práce, a to i v době ekonomického poklesu. V této souvislosti usnadňuje směrnice o vysílání pracovníků volný pohyb pracovníků v souvislosti s přeshraničním poskytováním služeb a zároveň aktivně brání sociálnímu dumpingu. Komise bude spolupracovat s členskými státy a sociálními partnery na společném výkladu směrnice, aby bylo zajištěno, že její praktické provádění – zejména správní spoluprácí mezi členskými státy – bude fungovat tak, jak bylo zamýšleno. Zvážení podpůrných opatření, jako je snížení nemzdových pracovních nákladů u pracovníků s nízkou kvalifikací. Mzdový vývoj a fiskální opatření by měly zohlednit konkurenční postavení a růst produktivity každého členského státu. Poskytnutí dostatečné podpory na řešení problémů nezaměstnanosti mládeže a osob, které předčasně ukončí školní docházku. Doba strávená v mládí bez vzdělávání nebo zaměstnání může mít trvalé následky. Členské státy by měly připravit na zvýšení poptávky po vzdělávání a školení a povzbuzovat ji, neboť stávající studenti se dále vzdělávají a propuštění pracovníci usilují o rekvalifikaci. V tomto ohledu je možné očekávat budoucí růst pracovního trhu v takových odvětvích jako je ochrana životního prostředí. Opatření pro integraci, jejichž cílem je změna právních předpisů upravujících ochranu zaměstnanosti v rámci přístupu flexikurity pokrývajících všechny její prvky zaměřené na snížení segmentace a zlepšení fungování trhu práce. |

An Employment Summit for Europe

Summit pro zaměstnanost v Evropě

- A European approach can add value to Member States' efforts to meet the employment challenge, whilst avoiding distortive effects. The European Employment Summit in May will provide the opportunity to take stock of the developing situation, and to agree on further, concrete measures. It will be prepared together with the Social Partners and will build on the progress made on the Renewed Social Agenda over the last year.

- Evropský přístup může představovat přidanou hodnotu k úsilí členských států o řešení výzvy v oblasti zaměstnanosti a to tím, že zabrání narušujícím účinkům. Evropský summit pro zaměstnanost v květnu bude dobrou příležitostí pro zhodnocení stavu vývoje a dojednání dalších konkrétních opatření. Bude připravován společně se sociálními partnery a bude vycházet z pokroku dosaženého v průběhu minulého roku u obnovené sociální agendy.

The Summit should deliver three objectives:

Summit by měl splnit tři cíle:

- It should help accelerate recovery by focusing on structural reform to create more flexible, secure and inclusive labour markets.

- Měl by napomoci urychlit oživení tím, že se zaměří na strukturální reformy, které vytvoří flexibilnější, bezpečnější a inkluzivnější pracovní trhy.

- It should agree a concerted approach to reduce the social impact of the crisis.

- Měl by dohodnout jednotný přístup na zmenšení sociálních dopadů krize.

- And it should launch a new consensus with Social Partners and stakeholders about how to modernise social policies to the mutual benefit of both employees and employers.

- A dále dosáhnout nového konsensu se sociálními partnery a aktéry v otázce způsobu modernizace sociálních politik, z něhož by měli prospěch jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé.

Particular focus could be given to measures to counter unemployment, with an emphasis on the integration of younger and more vulnerable workers into the labour market. The Summit should look at how EU policies can better support Member States' efforts, in particular in addressing the structural weaknesses of labour markets in line with the recommendations of the Lisbon Strategy for Growth and Jobs.

Zvláštní zaměření by se mělo věnovat opatření pro boj s nezaměstnaností, přičemž důraz by měl být kladen na integraci mladších a více zranitelných pracovníků do pracovního trhu. Summit by se měl zaměřit na to, jak mohou politiky EU lépe podporovat úsilí členských států, zejména o řešení strukturálních slabin pracovních trhů v souladu s doporučeními Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

The Summit will be prepared together with the Social Partners and in consultation with all stakeholders. To collect input for the themes and possible outcomes of the Summit, the Commission will organise a series of workshops in a number of different Member States to bring together the European Parliament, the Social Partners, NGOs and civil society. This will complement the ongoing exchanges the Commission has with the Member States and with the Social Partners in the European social dialogue. This broad and open preparatory process should serve as a sound basis for building an ambitious consensus around a series of concrete deliverables in May.

Summit bude připravován společně se sociálními partnery a na základě konzultací se všemi aktéry. Aby získala příspěvky pro témata a možné výsledky summitu, bude Komise organizovat řadu workshopů v různých členských státech, na nichž se budou setkávat Evropský parlament, sociální partneři, nevládní organizace a zástupci občanské společnosti. Tato setkání budou doplňovat probíhající výměny názorů mezi Komisí a členskými státy a sociálními partnery v rámci evropského sociálního dialogu. Tento široký a otevřený proces přípravy by měl sloužit jako pevný základ pro vytváření ambiciózního konsensu ohledně řady konkrétních výsledků v květnu.

Promoting global recovery: the European contribution to the G-20 Summit

PODPORA OžIVENÍ SVěTOVÉ EKONOMIKY: EVRPOSKÝ PřÍSPěVEK K SUMMITU G-20

This is a global crisis. The scale and speed at which a shock in one systemically important financial market soon affected the financial system and spilled over to real economies worldwide have shown just how interdependent the world has become.

Jedná se o celosvětovou krizi. Její rozsah a rychlost, s jakou šok v jednom systémově významném finančním trhu brzo ovlivnil finanční systém a přelil se do reálných ekonomik na celém světě, ukázaly, jak provázaná je světová ekonomika.

The EU played a leading role in building recognition that global solutions are needed. Following the EU's initiative, the G-20 Washington Summit in November 2008 agreed an action plan to renew the international financial architecture to bring it up to date with the realities of globalisation.

EU hrála přední úlohu v prosazování názoru, že nezbytná jsou celosvětová řešení. Na základě iniciativy EU došlo na summitu skupiny G-20 ve Washingtonu v listopadu 2008 k dohodě o akčním plánu, jehož cílem je obnovit mezinárodní finanční architekturu a přizpůsobit ji realitě globalizovaného světa.

The EU must continue to speak with one voice at the G-20 London Summit of 2 April. We can be a strong and influential partner in this work, given our long-standing and successful experience of regional market integration and effective institution-building.

EU musí vystupovat jednohlasně také na londýnském summitu G-20 dne 2. dubna. Vzhledem k našim dlouholetým a úspěšným zkušenostem s regionální integrací trhů a s efektivním budováním institucí můžeme být při tomto úsilí silným a vlivným partnerem.

As implementation of the European Economic Recovery Plan gains momentum, against the background of an ambitious reform of European financial markets, the European Union is particularly well-placed to take the lead in proposing concrete solutions that can deliver effective results at global level.

S tím, jak nabírá na dynamice provádění Plánu evropské hospodářské obnovy a zároveň probíhá ambiciózní reforma evropských finančních trhů, je Evropská unie ve velmi dobré pozici k tomu, aby zaujala přední postavení při navrhování konkrétních řešení, která mohou přinést efektivní výsledky na celosvětové úrovni.

These efforts should be consistent with the need for global solutions in the area of climate change. The transition to a low-carbon economy should create new opportunities for growth not only in Europe but worldwide. The London Summit should therefore reaffirm its commitment to an ambitious global outcome to the UN Climate Change negotiations in Copenhagen in December 2009.

Toto úsilí by mělo být v souladu s nutností nalézt globální řešení v oblasti změny klimatu. Přechod na nízkouhlíkové hospodářství by měl vytvořit nové příležitosti pro růst nejen v Evropě, ale na celém světě. Londýnský summit by proto měl potvrdit závazek dosáhnout při jednáních o změně klimatu v rámci konference OSN v Kodani v prosinci 2009 dohody na ambiciózním cíli.

We should also ensure that the London Summit projects clear messages about the need to keep global markets open. Whilst there is a global recognition that the historical experience of protectionism in a downturn is disastrous, domestic pressures to apply restrictive measures can be strong. An unequivocal message is essential to hold off these threats.

Měli bychom rovněž zajistit, aby londýnský summit vyslal jasný signál o tom, že světové trhy musí zůstat otevřené. I když se celosvětově uznává, že využití protekcionismu v období hospodářského poklesu vedlo v dějinách ke katastrofálním zkušenostem, mohou existovat silné domácí tlaky na použití restriktivních opatření. K zažehnání této hrozby je nezbytné jednoznačné stanovisko.

Potential EU candidates and neighbouring countries are also feeling the impact of the crisis. The Commission remains committed to working with European and international financial institutions to support their economic stability and development. The Commission has welcomed the action plan developed by the European Bank for Reconstruction and Development (EBRD), the EIB and the World Bank, to deploy assistance to strengthen banks and support lending in some Central and Eastern European economies.

Dopady této krize pociťují také potenciální kandidáti na členství v EU a země sousedící s EU. Komise je i nadále odhodlána spolupracovat s evropskými a mezinárodními finančními institucemi na podpoře hospodářské stability a rozvoje v těchto zemích. Komise uvítala akční plán, který sestavila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), EIB a Světová banka, jehož cílem je poskytnout podporu na posílení bank a podpořit poskytování úvěrů v ekonomikách střední a východní Evropy.

Finally, given the far-reaching effects of the global crisis and resulting slowdown on developing countries, we must uphold our commitment to help them through the crisis, out of poverty and into sustainable growth. Supporting them in pursuing the Millennium Development Goals is essential to global recovery in a sustainable open economy.

Vzhledem k dalekosáhlým dopadům, jaké má celosvětová krize a následné zpomalení na rozvojové země, musíme dostát našemu závazku pomoci těmto státům v období krize, tak aby se vymanily z chudoby a nastoupily cestu udržitelného růstu. Pro celosvětové hospodářské oživení a zajištění udržitelné otevřené ekonomiky je nezbytné, abychom tyto země podporovali při plnění rozvojových cílů tisíciletí.

The EU must respect its Overseas Development Assistance (ODA) commitments, so that this, along with other available means, can be used to stimulate growth, investment, trade and job creation. Through the different Commission, Member States and EIB instruments, the EU should focus on activities such as agriculture, climate change and infrastructure where a direct counter-cyclical impact can be achieved. These efforts should be matched by strong responsibility by developing countries in ensuring good macroeconomic and fiscal governance.

EU musí dodržovat své závazky rozvojové pomoci pro zámořské státy (ODA), tak aby tato pomoc společně s dalšími dostupnými prostředky mohla být využita ke stimulaci růstu, investic, obchodu a vytváření nových pracovních míst. EU by se prostřednictvím různých nástrojů Komise, členských států a EIB měla soustředit na oblasti, jako je zemědělství, změna klimatu a infrastruktura, kde lze dosáhnout přímého proticyklického dopadu. K této snaze musí stejnou měrou přispět i rozvojové země tím, že zajistí dobrou makroekonomickou a fiskální správu.

At the London Summit, consistent with its ongoing internal decisions, the EU should promote agreement on a comprehensive set of concrete deliverables. The Summit should deliver firm commitments to improve the global financial and regulatory system, so that all relevant actors and instruments are subject to appropriate regulation and oversight, by: Improving transparency and accountability: Banking prudential rules as well as accounting standards should be improved by building in counter-cyclical mechanisms and properly addressing fair value. Bank capital requirements should better reflect liquidity risks and realign incentives on securitisation. The governance structures of the International Accounting Standards Board should be improved. Enhancing sound regulation: Regulation and supervision, and in particular the Basel Committee's prudential standards, should be extended to all relevant systemic actors – hedge funds, private equity, and other non-regulated credit institutions. Credit rating agencies should be subject to tough requirements to ensure the quality and transparency of ratings and that they are free from conflict of interest. Remuneration policies should be realigned to avoid short-term excessive risk-taking and to be subject to supervision. Promoting integrity in financial markets: A list of uncooperative jurisdictions should be drawn up together with a toolbox of joint measures for use against them in the areas of supervision, anti-money laundering, terrorism financing and taxation. Banks should be dissuaded from operating in off-shore centres[10] through increased prudential requirements and tougher transparency rules. The rules on holding and transferring intermediated securities should be harmonised at global level. Strengthening international supervisory cooperation: Global colleges of supervisors should be set up and given the powers they need to be effective. Supervisors should exchange good practice and promote global convergence of practices. The Financial Stability Forum (FSF) should be enlarged ahead of the 2 April Summit, to include all major emerging countries and the European Commission. Reforming the governance of the international financial institutions: the London Summit should agree to a timetable for further reforms of the governance of the International Monetary Fund (IMF) and the World Bank. The system for top appointments to these two institutions should be reviewed. Strengthening the IMF: Member States should present a joint contribution to the temporary doubling of IMF resources. The IMF should strengthen its surveillance, by deepening the coverage of financial sector issues, reinforcing multilateral surveillance, and ensuring multilateral consultations including the orderly reversal of global imbalances. Cooperation with the FSF should be enhanced and effective joint early warning mechanisms established. FSF members and other systemically relevant countries should be assessed regularly by the IMF and vulnerabilities identified should feed into the early warning mechanism. Reforms should include internal procedures and should ensure that the key conclusions of IMF surveillance are fed into the International Monetary and Financial Council. Developing the World Bank and Regional Development Banks: The banks should implement the instruments at their disposal in a flexible manner to frontload assistance to mitigate the effects of the crisis, particularly for vulnerable populations. Adequate financing should be assured for their activities. The Summit should support balanced growth in global markets, by: Advancing global recovery through continued international coordination of fiscal measures and their real impact. The EU is doing its part in the global effort to restore growth. International cooperation should ensure that the current fiscal measures are consistent with long-term fiscal sustainability. Moreover they should provide sufficient levels of investment in long-term policies, such as innovation, education, energy efficiency and the low-carbon economy. Once the recovery takes hold, an orderly and coordinated reversal of macro-economic stimuli is warranted. Promoting open trade as a complement to the fiscal stimulus. G-20 countries should strive for further global market opening. An early conclusion of the Doha round on the basis of the existing negotiating texts on agriculture and industrial goods is key. The London Summit should reaffirm a strong common stance against protectionism, in line with the standstill commitment agreed at Washington and the effective monitoring mechanism established under the WTO. G-20 partners should express their collective determination implement this commitment at the highest political level. Launching a multilateral initiative on trade finance that would reinforce the efforts of the World Bank Group and other relevant multilateral development agencies in expanding their trade finance activities. Promoting global development as part of the solution to the global crisis and a basis for peace and stability worldwide. The London Summit should reaffirm the commitment to supporting developing countries' efforts to generate growth and the fight against poverty, in particular by delivering on the Millennium Development Goals. To facilitate the active participation of developing countries in international trade, the G-20 should meet their aid-for-trade pledges and give duty-free and quota-free access to their markets for least developed countries. |

Na londýnském summitu by EU v souladu se svými přijímanými interními rozhodnutími měla prosazovat dohodu o rozsáhlém souboru konkrétních opatření. Summit by měl přinést konkrétní závazky na zlepšení celosvětového finančního systému a systému regulace, tak aby všechny příslušné subjekty a nástroje spadaly pod vhodnou regulaci a dohled, tím že dojde k těmto změnám: Zlepšení transparentnosti a odpovědnosti: Je třeba zlepšit pravidla pro obezřetnostní dohled nad bankami a účetní standardy tím, že se do nich začlení proticyklické mechanismy a že se vhodným způsobem přistoupí k problematice reálné hodnoty. Požadavky na kapitál bank by měly lépe zohledňovat rizika likvidity a upravit pobídky k sekuritizaci. Je třeba zlepšit strukturu řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy. Posílení kvalitní regulace: Regulaci a dohled a zejména obezřetností standardy basilejského výboru je třeba rozšířit na všechny relevantní subjekty v systému – hedgeové fondy, investory v oblasti „private equity“ a další neregulované úvěrové instituce. Na ratingové agentury by měly být kladeny náročné požadavky, aby se zajistila kvalita a transparentnost ratingu a aby se zajistilo, že u nich nebude docházet ke střetu zájmů. Je třeba upravit pravidla pro odměňování, tak aby se zabránilo přijímání přemrštěných rizik v krátkodobém horizontu a aby se na odměny vztahoval dohled. Podpora integrity na finančních trzích: Měl by být sestaven seznam nespolupracujících zemí a soubor společných nástrojů, které se proti nim budou používat v oblasti dohledu, boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a zdanění. Je třeba odradit banky od toho, aby provozovaly svou činnost v extrateritoriálních finančních centrech[10], tím že budou vystaveny náročnějším obezřetnostním požadavkům a přísnějším pravidlům upravujícím transparentnost. Pravidla pro držení a převod zprostředkovaných cenných papírů je třeba harmonizovat na celosvětové úrovni. Posílení mezinárodní spolupráce v oblasti dohledu: Je třeba zřídit celosvětová kolegia orgánů dohledu a svěřit jim pravomoci, které potřebují, aby mohla účinně vykonávat svou činnost. Orgány dohledu by si měly vyměňovat osvědčené postupy a podporovat globální sbližování postupů. Fórum pro finanční stabilitu (FSF) by mělo být před summitem, který se bude konat 2. dubna, rozšířeno tak, aby zahrnovalo všechny hlavní nově se rozvíjející země a Evropskou komisi. Reforma řízení mezinárodních finančních institucí: Na londýnském summitu by mělo být dosaženo dohody o harmonogramu dalších reforem řízení Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky. Je třeba přehodnotit systém jmenování do vrcholných funkcí v těchto dvou institucích. Posílení MMF: Členské státy by měly předložit společný příspěvek k dočasnému zdvojnásobení prostředků MMF. MMF by měl posílit svůj dohled tím, že rozšíří rozsah témat, kterými se ve finančním sektoru zabývá, posílí mnohostranný dohled a zajistí mnohostranné konzultace, včetně snahy o vhodnou nápravu celosvětové nerovnováhy. Je třeba posílit spolupráci s FSF a zřídit efektivní společné mechanismy včasné výstrahy. Členové FSF a další systémově významné země by měly být předmětem pravidelného hodnocení ze strany MMF a zjištěné slabiny by měly být zakomponovány do systému včasné výstrahy. Do reforem by měly být zahrnuty interní postupy a měly by zajistit, aby hlavní závěry plynoucí z dohledu MMF byly zohledňovány v Mezinárodním měnovém a finančním výboru. Rozvoj Světové banky a regionálních rozvojových bank: Tyto banky by měly používat nástroje, které mají k dispozici, flexibilním způsobem, tak aby poskytly pomoc co nejdříve a zmírnily dopady krize, zejména v případě velmi zranitelných populací. Pro tyto aktivity by mělo být zajištěno odpovídající financování. Summit by měl podpořit vyvážený růst na světových trzích následujícími opatřeními: Je třeba urychlit celosvětové hospodářské oživení, tím že bude pokračovat mezinárodní koordinace fiskálních opatření a také urychlit reálné dopady těchto opatření. EU plní svou roli v celosvětové snaze o obnovení růstu. Mezinárodní spolupráce by měla zajistit, aby současná fiskální opatření byla v souladu s dlouhodobou udržitelností veřejných financí. Dále by tato opatření měla zajistit dostatečnou úroveň investic do dlouhodobých politik, jako například do inovací, vzdělávání, efektivního využívání energií a nízkouhlíkové ekonomiky. Jakmile dojde k hospodářskému oživení, je nezbytné tyto makroekonomické stimuly řádným a koordinovaným způsobem zrušit. Je nutná podpora otevřeného obchodu jako doplňku pro fiskální stimul. Země skupiny G-20 by měly usilovat o další otevření světového trhu. Zásadní je brzké uzavření vyjednávacího kola z Dauhá na základě stávajících vyjednávacích dokumentů pro zemědělství a průmyslové statky. V souladu se závazkem nezavádět nová opatření, který je výsledkem dohod z Washingtonu, a také v souladu s efektivním monitorovacím mechanismem zavedeným v rámci WTO by londýnský summit měl znovu potvrdit silný společný postoj odmítající protekcionismus. Partneři sdružení ve skupině G-20 by měli na nejvyšší politické úrovni vyjádřit své společné odhodlání splnit tento závazek . Zahájení mnohostranné iniciativy pro financování obchodu by podpořilo úsilí Skupiny Světové banky a dalších relevantních mnohostranných rozvojových agentur, jejichž cílem je rozšířit jejich aktivity v oblasti financování obchodu. Podpora globálního rozvoje je součástí řešení celosvětové krize a základem světového míru a stability. Londýnský summit by měl znovu potvrdit závazek, že rozvojovým zemím bude poskytnuta podpora v jejich snaze zajistit růst a bojovat proti chudobě, zejména prostřednictvím naplnění rozvojových cílů tisíciletí. Aby se zajistila aktivní účast rozvojových zemí na mezinárodním obchodu, měla by skupina G-20 dostát svým závazkům poskytnout pomoc výměnou za obchod a umožnit nejméně rozvinutým zemím přístup na své trhy bez omezení cly nebo kvótami. |

CONCLUSION

ZÁVěR

- This Communication sets out how the European Union can build on the steps already taken to address the financial and economic crisis. The EU is now entering a new phase of implementation of its Recovery Plan, with a need for effective co-ordination of the measures being taken to ensure that they work to best effect to help businesses, households and communities across Europe. This Communication echoes the discussion of the Heads of State and Government on 1 March 2009 and underlines that the road to recovery will be eased if measures in one Member State are shaped to spark an upturn in others. Effective coordination will make the single market a springboard for recovery.

- Toto sdělení ukazuje, jak může Evropská unie navázat na kroky, které již byly podniknuty k řešení finanční a hospodářské krize. EU se nyní dostává do další etapy provádění svého plánu obnovy, a potřebuje účinnou koordinaci přijímaných opatření, aby se zajistil jejich největší účinek při podpoře podniků, domácností a komunit v celé Evropě. V tomto sdělení se také promítají diskuze hlav států a předsedů vlád ze dne 1. března 2009 a zdůrazňuje se v něm, že cesta k hospodářskému oživení bude schůdnější, když opatření v jednom členském státě budou nastavena tak, aby nastartovala vzestup i v ostatních státech. Efektivní koordinace pak udělá z jednotného trhu odrazový můstek pro oživení ekonomiky.

The Commission invites the Spring European Council to:

Komise vyzývá Evropskou radu, aby na svém jarním zasedání:

- Agree on the need for a new package of financial sector reform measures including a new supervisory framework for the EU's financial sector, based on the work of the de Larosière group, and to decide on the main elements of this new framework at the June European Council, on the basis of further proposals from the Commission; and to invite the Council and European Parliament to give priority to the adoption of the proposals on financial services regulation to be proposed by the Commission in the coming months;

- souhlasila s nutností přinést nový balíček reforem finančního sektoru včetně nového rámce dohledu pro finanční sektor EU, a to na základě práce Larosièrovy skupiny, a na základě dalších návrhů Komise rozhodla o hlavních prvcích tohoto nového rámce na zasedání Evropské rady v červnu a aby vyzvala Radu a Evropský parlament, aby jako prioritu vnímaly přijetí návrhů na regulaci finančních služeb, s nimiž v následujících měsících přijde Komise,

- Invite Member States to take the necessary action to ensure long-term financial stability as soon as economic conditions allow, in line with the revised Stability and Growth Pact;

- vyzvala členské státy, aby v souladu s upraveným Paktem o stabilitě a růstu podnikly veškeré nezbytné kroky k zajištění dlouhodobé finanční stability, jakmile to hospodářské podmínky dovolí,

- Invite Member States to expedite the implementation of their national recovery plans and structural reforms;

- vyzvala členské státy, aby urychlily provádění svých národních plánů na oživení ekonomiky a strukturálních reforem,

- Invite Member States to apply the common principles set out in section 3.2 when designing and implementing measures to strengthen the real economy;

- vyzvala členské státy, aby při formulování a provádění opatření na posílení reálné ekonomiky uplatňovaly obecné zásady popsané v části 3.2,

- Invite Member States to effectively support people through the crisis, drawing on the elements for action outlined in this Communication;

- vyzvala členské státy, aby účinně podpořily občany v období krize za použití základních prvků pro opatření, tak jak jsou vymezeny v tomto sdělení,

- Endorse the process for the preparation of the European Employment Summit in May;

- podpořila proces příprav Evropského summitu pro zaměstnanost,

- Approve the joint European position for the G-20 Summit in London.

- schválila společný evropský postoj pro summit skupiny G-20 v Londýně.

[1] OJ C 270, 25.10.2008, p. 8, and OJ C 10, 15.1.2009, p. 2.

[1] Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8 a Úř. věst. C 10, 15.1.2009, s. 2.

[2] C(2009) 1345 (not yet published).

[2] K(2009) 1345 (dosud nezveřejněno).

[3] According to the Commission's January forecast.

[3] Podle lednové prognózy Komise.

[4] Including a number of new public private partnerships.

[4] Včetně řady nových partnerství soukromého a veřejnoho sektoru.

[5] COM(2009) 104, 25.2.2009.

[5] KOM(2009) 104 ze dne 25. února 2009.

[6] The Internal Market has raised EU prosperity by 2.15% of EU GDP year on year and added 2.75 million extra jobs between 1992 and 2006. Intra-EU trade relative to GDP rose by 30% between 1995 and 2005.

[6] Vnitřní trh meziročně zvýšil prosperitu EU o 2,15 % HDP EU a díky němu vzniklo 2,75 milionu pracovních míst navíc v letech 1992 až 2006. Obchod uvnitř EU v poměru k HDP vzrostl v období 1995–2005 o 30 %.

[7] COM(2009) 83, 26.2.2009.

[7] KOM(2009) 83 ze dne 26.2.2009.

[8] COM(2008) 867, 16.12.2008.

[8] KOM(2008) 867 ze dne 16.12.2008.

[9] COM(2008) 813, 26.11.2008.

[9] KOM(2008) 813 ze dne 26.11.2008.

[10] The Commission will shortly make proposals on information exchange and transparency on taxation matters within the EU and with third countries.

[10] Komise v brzké době předstoupí s návrhy ohledně výměny informací a trasparentnosti v daňové problematice v rámci EU i ve vztazích se třetími zeměmi.