[pic] | COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Brussels, 16.12.2008

V Bruselu dne 16.12.2008

COM(2008) 874 final

KOM(2008) 874 v konečném znění

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ON THE EXTERNAL DIMENSION OF THE LISBON STRATEGY FOR GROWTH AND JOBS: Reporting on market access and setting the framework for more effective international regulatory cooperation

O VNĚJŠÍM ROZMĚRU LISABONSKÉ STRATEGIE PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: Podávání zpráv o přístupu na trh a stanovení rámce pro účinnější mezinárodní spolupráci v oblasti právních předpisů

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ON THE EXTERNAL DIMENSION OF THE LISBON STRATEGY FOR GROWTH AND JOBS: Reporting on market access and setting the framework for more effective international regulatory cooperation

O VNĚJŠÍM ROZMĚRU LISABONSKÉ STRATEGIE PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST:Podávání zpráv o přístupu na trh a stanovení rámce pro účinnější mezinárodní spolupráci v oblasti právních předpisů

1. INTRODUCTION

1. ÚVOD

Open markets matter. They create opportunities for growth, employment and investment. They are important for EU businesses as well as for those in developed and developing economies around the globe. Open markets are of particular importance for the EU since it is the largest trading block in the world. There is a risk that the ongoing financial and economic crisis will bring about more protectionism. It is important to learn from the past and counter such tendencies. In their recent Washington meeting Heads of State and government of the G20 placed a clear emphasis on realising the full potential of the trade agenda[1].

Je důležité, aby byly trhy otevřené. Vytvářejí příležitosti pro růst, zaměstnanost a investice. Jsou důležité pro podniky v EU i v rozvinutých a rozvojových hospodářstvích po celém světě. Pro EU jsou otevřené trhy obzvláště významné, neboť se jedná o největší obchodní seskupení na světě. Hrozí, že právě probíhající finanční a hospodářská krize přinese větší protekcionismus. Je třeba se poučit z minulosti a takovým tendencím odolávat. Hlavy států a předsedové vlád skupiny G20 na nedávném setkání ve Washingtonu jasně vyzdvihli, že je třeba realizovat plný potenciál obchodní agendy[1].

In this context, removing remaining trade barriers – first and foremost through the successful and swift conclusion of the Doha Round of global trade talks, but also through bilateral and regional approaches - acquires further importance in order to unlock business potential and growth, particularly for SMEs which account for over 99% of EU enterprises and 67% of private sector jobs. Regulatory convergence and cooperation, including for the financial sector, can be an effective path to pursue international stability and enhance trade opportunities.

V této souvislosti nabývá odstranění zbývajících překážek obchodu – v prvé řadě úspěšným a rychlým uzavřením rozhovorů o celosvětovém obchodu v rámci jednání z Dohá, ale také na základě dvoustranného a regionálního přístupu – většího významu, neboť by mělo vést k otevření podnikatelského potenciálu a růstu, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří více než 99 % podniků v EU a 67 % zaměstnání v soukromém sektoru. Konvergence a spolupráce v oblasti právních předpisů, včetně předpisů týkajících se finančního sektoru, mohou být účinnou cestou k mezinárodní stabilitě a mohou zlepšit obchodní příležitosti.

The Global Europe strategy, launched at the end of 2006[2], is an essential part of the external pillar for the European Union’s Lisbon Strategy for growth and jobs and sets out an ambitious agenda for opening the markets that matter most, particularly in Asia. A key strand of this has been taken forward since April 2007 through the EU's renewed Market Access Strategy[3]. The importance of these efforts to open markets was recognised last year in the Commission's Lisbon strategy Report to the Spring European Council[4], and endorsed by European leaders, who proposed to report each year on market access, identifying countries and sectors where significant barriers remain.

Strategie Globální Evropa, která byla zahájena na konci roku 2006[2], je zásadní součástí vnějšího pilíře Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost Evropské unie a stanoví ambiciózní program otevření nejdůležitějších trhů, zejména v Asii. Její hlavní část se realizuje od dubna 2007 prostřednictvím obnovené strategie EU pro přístup na trh[3]. Význam tohoto úsilí o otevření trhů byl uznán v loňské zprávě Komise o Lisabonské strategii pro jarní zasedání Rady[4] a podpořili jej rovněž přední evropští představitelé, kteří navrhli, aby se zpráva o přístupu na trh připravovala každoročně a aby se v ní uvádělo, ve kterých zemích a odvětvích přetrvávají významné překážky.

Two main thrusts were defined:

Byly definovány dvě stěžejní myšlenky:

- The EU should use all its instruments to ensure that its openness is maintained and to increase access to third country markets for its companies.

- EU by měla využít všech svých nástrojů, aby zajistila, že zůstane i nadále otevřená, a aby zvýšila přístup svých společností na trhy třetích zemí.

- The EU should upgrade its strategic dialogues with key third countries to develop mutually beneficial solutions, promote higher standards and greater regulatory convergence.

- EU by měla posílit strategický dialog s klíčovými třetími zeměmi, aby našla vzájemně výhodná řešení, podpořila vyšší standardy a větší sbližování právních předpisů.

The European Economic recovery plan adopted on 26 November 2008 by the European Commission[5] confirmed these objectives and proposed concrete actions to maintain and increase market openness and support employment[6], during the current difficult economic times. Improved market access and regulatory convergence and cooperation are major elements of this plan. In the current economic context efforts towards regulatory convergence in financial sectors become critical.

Plán evropské hospodářské obnovy, který Evropská komise přijala dne 26. listopadu 2008[5], tyto cíle potvrdil a byla v něm navržena konkrétní opatření pro zachování a zvýšení otevřenosti trhů a podporu zaměstnanosti[6] v tomto hospodářsky náročném období. Lepší přístup na trhy a spolupráce v oblasti právních předpisů a jejich sbližování jsou hlavními prvky tohoto plánu. Za současné hospodářské situace je úsilí o sblížení právních předpisů ve finančním odvětví nesmírně důležité.

This Communication provides a first reporting on Market Access, and proposes how the Union can best achieve its objective of openness at home and abroad, and especially how it can ensure fair and open access to those third country markets that matter most to EU businesses, including through regulatory co-operation.

Toto sdělení obsahuje první zprávu o přístupu na trh a navrhuje se v něm, jak může Unie nejlépe dosáhnout svého cíle, kterým je otevřenost doma i v cizině, a zejména jak může zajistit spravedlivý a otevřený přístup na trhy třetích zemí nejdůležitější pro podniky EU, včetně prostřednictvím spolupráce v oblasti právních předpisů.

It is a further step in developing a stronger external dimension of the Lisbon Strategy for growth and jobs after 2010. This will draw on the contribution of other Lisbon policy fields and address the links between the policies we pursue at home and abroad which was also highlighted by the Single Market Review[7] and the renewed Social Agenda[8]

Jedná se o další krok při rozvíjení silnějšího vnějšího rozměru Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost po roce 2010. Bude vycházet z příspěvku jiných oblastí politik Lisabonské strategie a týká se vazeb mezi politikami, které realizujeme doma a v zahraničí, což bylo rovněž zdůrazněno v přezkumu jednotného trhu[7] a v obnovené sociální agendě[8].

2. NON-TARIFF BARRIERS TO TRADE

2. Necelní překážky obchodu

2.1. The changing nature of barriers to trade

2.1 Měnící se charakter překážek obchodu

While high border tariffs still hamper trade in some sectors and must be tackled multilaterally and bilaterally, non-tariff barriers in the markets of our trading partners are increasingly important. Successful reduction of tariffs can be rendered meaningless if non-tariff barriers (NTBs) hinder European companies’ access to the market or significantly increase the cost of their exports[9]. The 2008 Competitiveness report[10] showed that EU firms perceive that NTBs and lack of information (e.g. lack of knowledge on export markets) are becoming more important than the traditional policy-based trade constraints of import tariffs and duties[11].

Vysoké celní sazby na hranicích stále narušují některá odvětví obchodu a je třeba je řešit na vícestranné a dvoustranné úrovni. Zvyšuje se však význam necelních překážek na trzích našich obchodních partnerů. Úspěch při snižování celních sazeb může pozbýt smyslu, pokud necelní překážky brání evropským společnostem v přístupu na trh nebo významně zvyšují jejich náklady na vývoz[9]. Zpráva o konkurenceschopnosti v roce 2008[10] ukázala, že podniky v EU se domnívají, že důležitější než tradiční omezení obchodu na základě politik, jako jsou dovozní cla a poplatky, jsou necelní překážky a nedostatečné informace (např. nedostatečné znalosti o vývozních trzích)[11].

The most frequent non-tariff barriers are burdensome customs procedures as well as discriminatory tax rules and practices, technical regulations, standards and conformity assessment procedures, sanitary and phytosanitary measures (SPS), restrictions on access to raw materials, poor protection/and or enforcement of intellectual property rights, barriers to trade in services and foreign direct investment, restrictive and/or non-transparent public procurement rules as well as abusive use of trade defence instruments or unfair use of subsidies.

Nejběžnějšími necelními překážkami jsou komplikované celní postupy, diskriminační daňová pravidla a postupy, technické předpisy, normy a postupy posuzování shody, sanitární a fytosanitární opatření (SPS), omezení přístupu k surovinám, nedostatečná ochrana a/nebo vymáhání práv duševního vlastnictví, překážky pro obchod se službami a přímé zahraniční investice, omezující a/nebo netransparentní pravidla zadávání veřejných zakázek a rovněž zneužívání nástrojů na ochranu trhu nebo nespravedlivé využití subvencí.

However, addressing these barriers is complicated, technically challenging and time consuming. Responding to barriers is not a straightforward matter. Much depends on where the barriers originate and whether they are burdensome but in pursuit of legitimate aims or if they can be considered as unjustified measures. There are broadly speaking two categories of barriers. Some of these barriers simply result from differences, e.g. in the regulatory approach and different social, labour, environmental, public health and consumer objectives. Others are used in a more systematic way with the effect of favouring or protecting domestic production, e.g. special standards, testing requirements or excessive documentation needs. While the latter will need a strong, focused response from the EU, using more assertive instruments, the former can be addressed through more systemic, long-term cooperation and dialogues. This is especially valuable in the area of regulatory differences.

Řešení těchto překážek je však složité a technicky i časově náročné. Vypořádat se s nimi je složitá věc. Velmi záleží na tom, kde je původ těchto překážek a zda jsou sice komplikované, ale slouží legitimním cílům, nebo mohou-li se pokládat za neoprávněná opatření. Všeobecně existují dva druhy překážek. Některé vznikají jednoduše na základě rozdílů, např. v regulativním postupu a v různých cílech týkajících se sociálních věcí, práce, životního prostředí, veřejného zdraví a spotřebitelů. Jiné jsou využívány více systematicky a vedou ke zvýhodňování nebo ochraně domácí výroby, jedná se např. o zvláštní normy, požadavky na zkoušky nebo nadměrné požadavky na dokumentaci. Na posledně jmenované překážky musí EU silně a cíleně reagovat za použití rozhodnějších nástrojů, avšak pokud jde o první skupinu překážek, ty lze řešit systémovější dlouhodobou spoluprací a dialogem. To platí zejména pro oblast rozdílů v právních předpisech.

2.2. Illustration of barriers faced by European exporters

2.2 Příklady překážek, jimž čelí evropští vývozci

An increasing number of successful barrier removals demonstrate that the strategic approach set out in the Commission's Market Access Strategy is effective. However, significant remaining barriers in the EU's main target markets show the potential for further improvements of market access and call for focused actions.

Narůstající počet úspěšně odstraněných překážek ukazuje, že strategický přístup, který Komise navrhla ve své strategii pro přístup na trh, je účinný. Avšak skutečnost, že mnoho překážek na hlavních cílových trzích pro EU stále přetrvává, ukazuje potenciál dalšího zlepšení přístupu na trh a volá po cílených opatřeních.

Non-tariff barriers in the goods area

Necelní překážky v oblasti zboží

In the area of trade in goods, differences in regulations can create hurdles for market access since they may cause additional costs for manufacturers, for example where products must be tested by independent laboratories and certified in the target market before they can be sold, or special versions of products must be developed to comply with detailed technical regulations. This means that transparency and predictability of regulatory regimes are of primary importance for companies active in third countries. EU action for regulatory convergence and cooperation in this area focuses on addressing the second category of obstacle highlighted above.

V oblasti obchodu se zbožím mohou rozdíly v právních předpisech vytvářet překážky pro přístup na trh, neboť mohou vést k dodatečným nákladům pro výrobce, například pokud musí být výrobky před tím, než mohou být prodávány, vyzkoušeny nezávislými laboratořemi a musí získat na cílovém trhu osvědčení, nebo pokud je třeba vyvinout zvláštní verze výrobků, které by splňovaly podrobné technické předpisy. To znamená, že pro společnosti působící ve třetích zemích je nesmírně důležité, aby byly systémy právních předpisů transparentní a předvídatelné . Opatření EU pro sblížení právních předpisů a spolupráci v této oblasti se zaměřují na řešení druhé výše zmíněné kategorie překážek.

The following examples drawn from sectors which are economically important for the EU illustrate potential areas in which action may be needed to address significant trade barriers[12].

Následující příklady pocházející z odvětví, která jsou pro EU z hospodářského hlediska důležitá, ukazují možné oblasti, v nichž může být zapotřebí přijmout určitá opatření k řešení významných překážek obchodu[12].

As regards the automotive sector (including car parts like tyres) major barriers related to standards are encountered, e.g., in Brazil, China, India, Taiwan, Korea and Indonesia. The chemical sector encounters major obstacles to exports in Asia, and in particular in China, (for example with regard to registration of some chemicals and burdensome import procedures). Furthermore, irritants in chemicals trade include customs clearance and lack of transparency in the regulatory sphere.

Pokud jde o automobilové odvětví (včetně automobilových součástí, jako jsou pneumatiky), se závažnými překážkami v oblasti norem se vývozci setkávají např. v Brazílii, Číně, Indii, na Tchaj-wanu, v Koreji a v Indonésii. Odvětví chemického průmyslu se potýká se závažnými překážkami při vývozu do Asie, zejména do Číny (například pokud jde o registraci některých chemických látek a komplikované dovozní postupy). V obchodu s chemickými látkami dále překážejí postupy celního odbavení a netransparentní právní předpisy.

For pharmaceuticals , market access in potentially important markets like China, Korea, Taiwan, Japan, Russia, and several ASEAN countries is severely hampered by measures regarding registration procedures (including standards, approval, licensing arrangements, financial guarantees and testing), reimbursement and pricing of imported products and lack of sufficient data protection. For medical devices , the non-alignment with the international guidelines and practice established by the Global Harmonisation Task force (GHTF) or the differences in regulatory practice of countries like Brazil, India, Japan, China, Taiwan and Korea is a major barrier to unhindered trade. In the case of medical devices, delays in registration of products are another serious concern.

Pokud jde o léčivé přípravky , přístup na potenciálně důležité trhy, jako je Čína, Korea, Tchaj-wan, Japonsko, Rusko a některé země ASEAN, je výrazně narušen opatřeními pro postupy registrace (včetně norem, schválení, licenčních ujednání, finančních záruk a zkoušek), proplácení a stanovování cen dovážených výrobků a nedostatečná ochrana údajů. Pokud jde o zdravotnické prostředky , největší překážkou pro nenarušený obchod je nesoulad s mezinárodními pokyny a postupy stanovenými Pracovní skupinou pro celosvětovou harmonizaci (Global Harmonisation Task force, GHTF) nebo rozdíly v regulační praxi v zemích, jako je Brazílie, Indie, Japonsko, Čína, Tchaj-wan a Korea. V případě zdravotnických prostředků jsou dalším vážným problémem prodlení při registraci výrobků.

Horizontally, several important sectors (in particular electrical, electronics and ICT, automotives, machinery and toy industry) are concerned by the Chinese Compulsory Certification System (CCC), which creates a serious, disproportionate burden on EU exporters. In addition, a broad range of IT products is concerned by new draft Chinese legislation concerning security standards. In other third markets, European exports of electrical and electronic equipment, also encounter significant barriers in Korea and the US, where product standards are not always aligned with international standards. In the US, divergent technical regulations and standards at federal, regional and state level split up the market even more.

Několik důležitých odvětví (zvláště odvětvích elektrických a elektronických výrobků a informačních a komunikačních technologií, automobilové a strojní odvětví a odvětví hraček) je plošně dotčeno povinným čínským systémem certifikace (CCC), který vytváří závažnou a nepřiměřenou zátěž pro vývozce v EU. Široké škály produktů informačních a komunikačních technologií se dále týká nový návrh čínských právních předpisů ohledně bezpečnostních norem. V jiných třetích zemích, například v Koreji a USA, se evropští vývozci elektrických a elektronických zařízení rovněž setkávají se značnými překážkami, neboť v těchto zemích normy pro tyto výrobky často neodpovídají mezinárodním normám. V USA je trh ještě více roztříštěn kvůli různým technickým předpisům a normám na federální, regionální a státní úrovni.

The greatest impediment for exports of major agrofood products is represented by sanitary and phytosanitary (SPS) measures, which in some sectors constitute significant barriers in several important export markets. Numerous third countries including key markets in Asia, Eastern Europe, the Mediterranean and the Middle East, as well as the Americas set standards that go beyond international standards without providing the necessary scientific evidence. These barriers become the more difficult to surmount when countries are non-members of the WTO and thus are not bound by multilateral rules which prohibit discriminatory and non-science based measures and practices. Another difficulty arises from the establishment of private standards, which have become an increasingly important trade barrier in the SPS field.

Největší překážkou pro vývozce hlavních zemědělsko-potravinářských produktů jsou sanitární a fytosanitární opatření (SPS), která v některých odvětvích tvoří značné překážky na několika významných vývozních trzích. Mnoho třetích zemí, včetně klíčových trhů v Asii, východní Evropě, Středomoří, na Středním východě a v Severní a Jižní Americe, stanoví normy, které přesahují požadavky mezinárodních norem, aniž by předložily nezbytné vědecké důkazy. Tyto překážky je o to náročnější překonat, nejsou-li země členy WTO, a nejsou-li tedy vázány vícestrannými pravidly zakazujícími diskriminační opatření a postupy, které nejsou založeny na vědeckých důkazech. Další nesnáze pramení z vytvoření soukromých norem, které jsou čím dál významnější překážkou obchodu v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření.

Regarding fair access to raw materials on which European industry is highly dependent, an increasing number of export restrictions, like duties and quotas, hamper the competitive performance of EU industry (more than 400 product lines consisting of various raw materials concerning countries such as China, Russia, Ukraine, Argentina, South Africa and India)[13].

Pokud jde o spravedlivý přístup k surovinám , na nichž evropský průmysl z velké části závisí, poškozuje konkurenceschopnost průmyslu EU čím dál více rostoucí počet vývozních omezení, jako jsou cla a kvóty (více než 400 druhů produktů obsahujících různé suroviny, pokud jde o země jako Čína, Rusko, Ukrajina, Argentina, Jižní Afrika a Indie)[13].

On a cross cutting basis, burdensome customs procedures as well as excessive documentation and registration requirements pose significant problems for EU exporters in a broad range of important export markets. This would potentially be the case for the proposed U.S. legislation on 100% scanning of all containers, due to national security concerns.

Ve velké řadě významných vývozních trhů vytvářejí značné problémy pro vývozce v EU ve všech odvětvích komplikované celní postupy a nadměrné požadavky na dokumentaci a registraci. To by byl rovněž případ navrhovaných právních předpisů Spojených států o 100% scanování všech kontejnerů s ohledem na obavy o národní bezpečnost.

Barriers related to services and establishment

Překážky pro služby a usazování

Trade in services and foreign direct investment (FDI) plays a key role in the world economy. As the world’s largest exporter of commercial services and a major source of outward direct investment, the EU has an obvious interest to improve its access to foreign markets and to free the full potential of the EU’s internal strength in services and establishment. This is often also in the direct interest of our partners. Those seeking to attract FDI and to develop infrastructure have much to gain from liberalising FDI and trade in services, in particular in sectors such as telecommunications, transport, energy (i.e. access to resources) and financial services.

Obchod se službami a přímé zahraniční investice hrají ve světovém hospodářství klíčovou úlohu. EU jakožto největší vývozce obchodních služeb na světě a velký zdroj přímých investic v zahraničí má jasný zájem na zlepšení svého přístupu na zahraniční trhy a na uvolnění plného potenciálu vnitřní síly EU v oblasti služeb a usazování. Je to často rovněž v přímém zájmu pro naše partnery. Kdo se snaží o zatraktivnění přímých zahraničních investic a o rozvoj infrastruktury, může liberalizací přímých zahraničních investic a obchodu se službami mnoho získat, zejména v odvětvích jako telekomunikace, doprava, energetika (např. přístup ke zdrojům) a finanční služby.

Various entry barriers still hamper trade in services and act as a brake on economic growth. Barriers to trade in services involve many sectors ranging from banking to express courier. Detecting, analysing and removing these is often more complex than tackling tariff barriers because they concern a large range of regulations and controls. The EU is working to improve the free trade of services as well as FDI within the multilateral framework of the General Agreement on Trade in Services (GATS) and through bilateral Free Trade Agreements.

Různé vstupní překážky stále narušují obchod se službami a brzdí hospodářský růst. Překážky obchodu se službami se týkají mnoha odvětví, od bankovnictví po rychlé kurýrní služby. Zjistit je, analyzovat a odstranit je často složitější než vypořádat se s celními překážkami, neboť vstupních překážek se týká široká řada právních předpisů a kontrol. EU se snaží zlepšit volný obchod se službami a také přímé zahraniční investice v rámci vícestranného rámce Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) a prostřednictvím dvoustranných dohod o volném obchodu.

Major obstacles in the area of services and establishment are entry barriers such as nationality requirements, residency requirements, limits on foreign ownership or shareholding, limits on the type of legal entity or entry being subject to an economic needs test. Restrictions on investment and foreign ownership exist in a majority of markets of interest to the EU, e.g., in Brazil, Russia China, Japan, India, and most of the ASEAN countries as well as in the US where acquisitions by foreign companies are subject to a “national security review process” (CFIUS). Financial services, including insurance, encounter numerous restrictions in such markets as the U.S., Canada, Brazil, India, Russia, China, Japan, and South Africa. Further, significant barriers to trade in services exist in many sectors and many partner countries of interest to European business like for legal services, for instance, in India, China and Singapore, distribution services in India, China and ASEAN countries, postal and courier services in India, Brazil, China and Egypt, transport services in Brazil and India as well as in Canada, South Africa and Singapore, while barriers to telecommunication services exist in China, Korea, Japan, India, Mexico and, to a lesser extent, Brazil.

Hlavními překážkami v oblasti služeb a usazování jsou vstupní překážky, jako např. požadavky na státní příslušnost, na trvalý pobyt, omezení zahraničního vlastnictví nebo držení akcií cizinci, omezení týkající se typu právní subjektivity nebo vstup podmíněný testem ekonomické potřebnosti. Omezení investic a zahraničního vlastnictví existuje na většině trhů, o něž má EU zájem, např. v Brazílii, Rusku, Číně, Japonsku, Indii, ve většině zemí ASEAN a také v USA, kde akvizice zahraničními společnostmi podléhají „vnitrostátnímu postupu přezkumu bezpečnosti“ (CFIUS). Pro finanční služby včetně pojišťovnictví existuje mnoho omezení na trzích, jako je USA, Kanada, Brazílie, Indie, Rusko, Čína, Japonsko a Jižní Afrika. Značné překážky obchodu se službami dále existují pro mnohá odvětví a uplatňuje je mnoho partnerských zemí, o něž mají zájem evropské podniky, např. Indie, Čína a Singapur pro právní služby, Indie, Čína a země ASEAN pro distribuční služby, Indie, Brazílie, Čína a Egypt pro poštovní a kurýrní služby, Brazílie, Indie, Kanada, Jižní Afrika a Singapur pro přepravní služby, Čína, Korea, Japonsko, Indie, Mexiko a v menší míře Brazílie pro telekomunikační služby.

Restrictions regarding public procurement

Omezení týkající se veřejných zakázek

The value of public procurement is estimated to make up an average of 15% of the total GDP of OECD countries and even more for developing countries. Despite the high value of public procurement, further work is needed to promote open and non-discriminatory access. EU suppliers can rely on the Agreement on Government Procurement (GPA), which provides for common disciplines and public advertising of major contracts. While the EU, US, Japan, Canada, Korea and a few other countries have signed up to the GPA, and China has applied to join, many other WTO members have not. The Commission is seeking to enlarge GPA membership and actively encourages new members to the WTO to join by stressing the benefits of open and competitive procurement markets and through more attractive accession procedures, in particular for developing countries.

Odhaduje se, že hodnota veřejných zakázek činí průměrně 15 % celkového HDP zemí OECD a pro rozvojové země je toto číslo ještě vyšší. Navzdory vysoké hodnotě veřejných zakázek je třeba pokračovat v podpoře otevřeného a nediskriminačního přístupu. Dodavatelé z EU se mohou spoléhat na Dohodu o vládních zakázkách, která stanoví společné zásady a veřejnou propagaci velkých zakázek. Zatímco EU, USA, Japonsko, Kanada, Korea a několik dalších zemí Dohodu o vládních zakázkách podepsalo a Čína požádala o připojení k této dohodě, mnoho jiných členů WTO tak neučinilo. Komise se snaží rozšířit členství v Dohodě o vládních zakázkách a aktivně podporuje nové členy WTO, aby se k ní připojili, a zdůrazňuje přitom výhody otevřených a konkurenceschopných trhů s veřejnými zakázkami a nabízí zejména rozvojovým zemím zajímavější postupy přistoupení k této dohodě.

However, coverage is not complete and several procurement areas and contracting entities are not bound by the rules, e.g. non-national small businesses are often excluded from procurement in the US, Japan and Korea among others. At the same time, the EU’s own procurement market is relatively open to foreign competition, which provides clear benefits in terms of value for money and a wider choice of competitive bids, but reduces the EU’s leverage to prise open foreign procurement markets.

Tato dohoda však nepokrývá všechny aspekty veřejných zakázek a na některé oblasti veřejných zakázek a na některé smluvní subjekty se její pravidla nevztahují. Zahraniční malé podniky jsou například často z veřejných zakázek vyloučeny mimo jiné v USA, Japonsku a Koreji. Veřejné zakázky v EU jsou naopak poměrně otevřené zahraniční hospodářské soutěži, což přináší jasné výhody, pokud jde o efektivitu nákladů a širší výběr konkurenčních nabídek, ale omezuje možnosti EU vyvinout tlak na otevření zahraničních veřejných zakázek.

Barriers related to insufficient IPR protection and enforcement

Překážky související s nedostatečnou ochranou a vymáháním práva duševního vlastnictví

European industry remains deeply concerned by the extent to which its intellectual property (IPR) is infringed in certain regions of the world, by lack of legal protection or effective enforcement. Significant barriers related to insufficient IPR protection and enforcement, including insufficient protection of geographical indications remain in a number of third country markets. IPR problems have been signalled in particular in China, Russia, Brazil and several ASEAN countries. In some cases, such as in the case of industrial design, stronger co-operation in the area of R&D could facilitate reinforcement of IPR protection.

Evropský průmysl je stále hluboce znepokojen, v jakém rozsahu je jeho právo duševního vlastnictví v některých regionech světa porušováno nedostatečnou právní ochranou nebo nedostatkem účinného vymáhání. Na mnoha trzích třetích zemí přetrvávají značné překážky související s nedostatečnou ochranou a vymáháním práva duševního vlastnictví, včetně nedostatečné ochrany zeměpisných označení. Problémy s právem duševního vlastnictví byly zaznamenány zejména v Číně, Rusku, Brazílii a v několika zemích ASEAN. V některých případech, jako například u průmyslového návrhářství, by mohla silnější spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje usnadnit posílení ochrany práva duševního vlastnictví.

A study carried out by the OECD in 2007[14] suggests that international trade of counterfeit and pirated products would represent USD 200 billion per year. This amount is larger than the national GDPs of about 150 economies. The figure does not, however, include counterfeit and pirated products that are produced and consumed domestically, nor does it include non-tangible pirated digital products being distributed via the internet. The study also indicates that, if these items were added, the total magnitude of counterfeiting and piracy worldwide could well be several hundred billion dollars more.

Studie, kterou provedla OECD v roce 2007[14], odhadla, že mezinárodní obchod s padělky a pirátskými produkty činí 200 miliard USD ročně. Tato částka je vyšší než HDP přibližně 150 ekonomik. Nezahrnuje však padělané a pirátské produkty vyrobené a spotřebované na domácím trhu, ani nehmotné pirátské digitální výrobky distribuované po internetu. Studie rovněž uvedla, že pokud by se do celkové částky započítaly i tyto produkty, celkový rozsah padělatelství a pirátství na celém světě by činil o několik set miliard dolarů více.

Moreover, the statistics for 2007 on customs seizures of counterfeit and pirated products at the EU border[15] show that customs seizures have never been so high, with over 43 000 cases registered, compared to 37,000 in 2006 - an increase of almost 17%. In total 79 million articles were seized by the customs at the EU border[16]. There are significant increases compared to 2006 in particular in fake products which are dangerous to health and safety: cosmetics and personal care (+264%); toys: (+98%); foodstuff (+62%); and medicines (+51%). Apart from the health and safety dimension, this situation puts the competitiveness of the EU at risk.

Kromě toho statistiky pro rok 2007 ohledně padělaných a pirátských produktů zabavených celními orgány na hranicích EU[15] ukazují, že nikdy nebylo celními orgány zabaveno takové množství zboží – zaznamenáno bylo 43 000 případů ve srovnání s 37 000 v roce 2006, což představuje nárůst téměř o 17 %. Celkem bylo celními orgány na hranicích EU zabaveno 79 milionů výrobků[16]. Oproti roku 2006 došlo k výraznému zvýšení zejména u padělaných výrobků ohrožujících zdraví a bezpečnost: kosmetické výrobky a výrobky pro osobní hygienu (+264 %), hračky (+98 %), potraviny (+62 %) a léčivé přípravky (+51 %). Kromě zdraví a bezpečnosti ohrožuje tato situace také konkurenceschopnost EU.

3. THE EU'S RESPONSE TO EXISTING BARRIERS

3. Reakce EU na stávající překážky

The Global Europe Strategy stressed the need for open markets at home and abroad and to create new opportunities for trade. European companies need to be able to compete fairly in foreign markets. The Market Access Strategy sets out a more strategic and result-orientated approach to address barriers to trade, using the full range of instruments available in a coordinated manner, including co-operation with our trading partners.

Strategie Globální Evropa zdůraznila potřebu otevřených trhů doma i v zahraničí a potřebu vytvářet nové příležitosti pro obchod. Evropské společnosti musí být schopné spravedlivě konkurovat na zahraničních trzích. Strategie pro přístup na trh stanoví strategický přístup více zaměřený na výsledky, který má koordinovaně řešit překážky obchodu za využití plné škály dostupných nástrojů, včetně spolupráce s našimi obchodními partnery.

A coordinated use of all resources and instruments, and increased focus on priority issues, is necessary to further improve unhindered trade and engage in a strong response where our market access rights are unduly denied. It is clear that we can not rely on a single avenue or mechanism to tackle trade barriers. We can draw on a broad range of instruments, from formal to informal, from negotiation and dialogues to trade diplomacy measures, from ad hoc interventions to more long-term investments. Our experience has shown that the challenge is to mix and match these different instruments for success.

Koordinované využití všech zdrojů a nástrojů a zvýšené zaměření na prioritní otázky je nezbytné v zájmu dalšího zlepšení nenarušeného obchodu a rozhodné reakce tam, kde jsou nám neodůvodněně odpírána práva přístupu na trh. Je zřejmé, že při řešení překážek obchodu se nelze spoléhat na jedinou strategii či mechanismus. Můžeme využívat široké škály nástrojů, od formálních po neformální, od vyjednávání a dialogu po diplomatická obchodní opatření, od ad hoc opatření po dlouhodobější investice. Zkušenosti nám ukazují, že k dosažení úspěchu musíme tyto nástroje zkombinovat a sladit.

3.1. Negotiations of trade agreements

3.1 Vyjednávání obchodních dohod

Negotiations of trade agreements are a primary tool to provide market access for EU exporters. While multilateral negotiations in the framework of the WTO provide the unique opportunity of involving almost all of our trading partners, bilateral negotiations often allow for more comprehensive and deeper engagements. Moreover, the fact that negotiations are underway can create leverage to address successfully long-standing trade irritants. Because of the reciprocal interest involved, WTO accession negotiations have equally proven to be a useful tool for tackling barriers to trade.

Vyjednávání obchodních dohod je základním nástrojem, jak zajistit vývozcům v EU přístup na trh. Zatímco mnohostranná jednání v rámci WTO poskytují jedinečnou příležitost zapojit téměř všechny naše obchodní partnery, dvoustranná jednání často umožňují dosáhnout úplnějších a podrobnějších závazků. Kromě toho skutečnost, že jednání probíhají, může být hybnou silou k úspěšnému řešení dlouhodobých překážek obchodu. Užitečným nástrojem k vypořádání se s překážkami obchodu jsou také přístupová jednání s WTO, neboť obě strany mají na tomto jednání zájem.

The swift conclusion of the Doha round of global trade negotiations would reinforce the global trading system and the rules designed to ensure markets are open and fair, as well as providing new market access. The multilateral approach is crucial to achieving a rule-based international system. The Doha trade round aims to reduce not only tariffs between WTO members but also non-tariff barriers, for example through a trade facilitation agreement.

Rychlé uzavření vyjednávání z Dohá o celosvětovém obchodu by posílilo celosvětový obchodní systém a pravidla, která mají zajistit, aby byly trhy otevřené a spravedlivé, a poskytlo by přístup na nové trhy. Vícestranný přístup je velmi důležitý pro dosažení mezinárodního systému založeného na pravidlech. Cílem jednání z Dohá o obchodu je omezit nejen celní sazby mezi členy WTO, ale také necelní překážky, například prostřednictvím dohody o usnadnění obchodu.

At the bilateral and regional level, the EU’s goal of comprehensive Free Trade Agreements (FTA), especially with important trading partners in Asia, will deliver an excellent framework and an effective tool to improve EU businesses market access opportunities. Besides eliminating tariffs, these agreements provide novel ways for effectively tackling unjustified non-tariff obstacles to trade. Innovative elements are in particular substantive disciplines addressing non-tariff barriers in certain sectors head-on; an enhanced mechanism of cooperation and consultation on Technical Barriers to Trade (TBT) and Sanitary and Phytosanitary measures (SPS), the inclusion of a chapter on market access in services and investments, public procurement and competition, including subsidies, the strengthening of the protection and enforcement of intellectual property rights (including Geographical Indications), and a customs and trade facilitation chapter. In addition, on a horizontal level, a mediation mechanism for NTBs will complement the provisions on dispute settlement and commitments on labour and environmental standards in order to promote sustainable development. Strong monitoring of the effective implementation of FTAs in order to ensure that the commitments of the EU’s partners are effectively realised must be foreseen.

Na dvoustranné a regionální úrovni připraví cíl EU, kterým jsou ucelené dohody o volném obchodu , zejména s významnými obchodními partnery v Asii, vynikající rámec a účinný nástroj ke zlepšení možností podniků v EU, pokud jde o přístup na trh. Kromě odstranění celních sazeb poskytují tyto dohody nové způsoby, jak se účinně vyrovnat s nespravedlivými necelními překážkami obchodu. Inovativními prvky jsou zejména základní pravidla, která řeší necelní překážky přímo v určitých odvětvích, posílený mechanismus spolupráce a konzultací ohledně technických překážek obchodu (TBT) a sanitárních a fytosanitárních opatření (SPS), začlenění kapitoly o přístupu na trh se službami a investicemi, veřejných zakázkách a hospodářské soutěži včetně subvencí, posílení ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví (včetně zeměpisných označení) a kapitoly o celních otázkách a usnadnění obchodu. Na horizontální úrovni dále mechanismus pro zprostředkování v oblasti necelních překážek doplní ustanovení o urovnání sporů a závazcích ohledně pracovních a environmentálních norem v zájmu podpory udržitelného rozvoje. Je třeba stanovit silnou kontrolu účinného provádění dohod o volném obchodu v zájmu zajištění účinného plnění závazků partnerů EU.

3.2. Bilateral relations

3.2 Dvoustranné vztahy

Market access barriers are also addressed in multiple ways through our regular or more ad hoc contacts with third countries.

Překážky přístupu na trh se řeší rovněž mnoha způsoby prostřednictvím našich pravidelných nebo ad hoc kontaktů s třetími zeměmi.

On a more regular basis, bilateral dialogues , which in most relationships address a very wide range of sectors, are an effective, institutionalised format to regularly address and follow-up on trade barriers and regulatory issues, with the possibility to escalate the issue to a higher, political level as for instance the High Level Economic and Trade Dialogue Mechanism (HLM) with China and the Transatlantic Economic Council with the US. Political summits between the EU and key partners can also be used. These dialogues are well suited to promote regulatory convergence through international cooperation and can be further strengthened.

Pravidelnějším a účinným institucionalizovaným formátem pro pravidelné řešení a kontrolu překážek obchodu a záležitostí týkajících se právních předpisů jsou dvoustranné dialogy , které se ve většině vztahů zabývají velmi širokou škálou odvětví. Mají možnost vystupňovat danou záležitost na vyšší, politickou úroveň, jako je například mechanismus hospodářského a obchodního dialogu na vysoké úrovni s Čínou a Transatlantická hospodářská rada s USA. Lze rovněž využít politických summitů mezi EU a klíčovými partnery. Tyto dialogy jsou vhodné k podpoře sbližování právních předpisů prostřednictvím mezinárodní spolupráce a lze je dále posilovat.

Assertive trade diplomacy both centrally from Brussels as well as locally in the third country concerned is well suited to address barriers on an ad hoc basis or as a specific intervention to reinforce a long-term strategy. Coordination between the Commission and Member States and business within the Market Access Partnership should help to use the full potential of the Commission and Member States’ bilateral contacts in acting as a block and efficiently articulate our interests abroad.

Rozhodná obchodní diplomacie , vedená jak centrálně z Bruselu, tak na místní úrovni v dotčené třetí zemi, je vhodná k řešení překážek na ad hoc základě nebo jakožto specifické opatření k posílení dlouhodobé strategie. Koordinace mezi Komisí a členskými státy a podniky v rámci partnerství přístupu na trh by měla napomoci využití plného potenciálu dvoustranných kontaktů Komise a členských států, které by měly jednat jako celek a účinně prosazovat naše zájmy v zahraničí.

In addition, the EU’s Trade Related Assistance has also helped overcome or smooth out trade obstacles through, for instance, training of customs officials, thereby helping to create a framework for more efficient customs procedures.

Podpora EU v oblasti obchodu rovněž pomáhá překonat nebo zmírnit překážky obchodu, například prostřednictvím školení celních úředníků, a tím pomáhá vytvářet rámec pro účinnější celní postupy.

3.3. Formal instruments

3.3 Formální nástroje

An increasingly important tool to secure open trade opportunities are the notification procedures in the framework of the WTO-TBT [17] Agreement and the WTO-SPS [18] Agreement . The TBT and SPS Committees in Geneva serve as a multilateral consultation and negotiation platform for all WTO-members with the objective to monitor and ensure compliance with the TBT and SPS Agreement. The obligation to notify new measures at the WTO enables partners to react at an early stage and address concerns. A strong and active engagement and follow-up is essential to increase the possibility to prevent new barriers to trade.

Čím dál důležitějším nástrojem k zabezpečení otevřených obchodních příležitostí jsou postupy oznamování v rámci Dohody WTO-TBT [17] a Dohody WTO-SPS [18]. Výbory TBT a SPS v Ženevě slouží jako platforma pro vícestranné konzultace a jednání pro všechny členy WTO s cílem monitorovat a zajistit soulad s dohodami TBT a SPS. Povinnost oznamovat ve WTO nová opatření umožňuje partnerům zavčas reagovat a řešit problémy. Aby se zlepšila možnost, jak zabránit tvoření nových překážek obchodu, je velmi důležitý silný a aktivní závazek a kontrola.

To the extent that a mutually acceptable solution to a trade irritant can not be found, formal and enforceable instruments such as the EU’s Trade Barriers Regulation (TBR) procedure or recourse to WTO dispute settlement procedures can be an effective remedy. The Commission’s Trade Barrier Regulation provides a mechanism for EU companies to act against trade barriers affecting their access to third country markets, by requesting the Commission to investigate complaints and to seek redress. The WTO-Dispute Settlement Procedure is a useful tool to address WTO-incompatible barriers and enforce WTO-compliance. In addition, the possibility of addressing trade barriers through bilateral dispute settlement and mediation mechanisms, as foreseen in our new generation FTAs, will become an important remedy and will help us to achieve increased market access.

Nelze-li najít všestranně přijatelné řešení překážky obchodu, lze k účinné nápravě využít formálních a vymahatelných nástrojů, jako je postup nařízení EU o obchodních překážkách nebo řízení pro řešení sporů v rámci WTO . Nařízení o obchodních překážkách stanoví mechanismus, který mohou společnosti EU použít proti překážkám obchodu, které ovlivňují jejich přístup na trhy třetích zemí. Mohou požádat Komisi, aby vyšetřila stížnosti a usilovala o nápravu. Řízení pro urovnání sporů v rámci WTO je užitečným nástrojem pro řešení překážek, které jsou v rozporu s principy WTO, a prosazení souladu s WTO. Dále bude možno řešit překážky obchodu prostřednictvím dvoustranných mechanismů urovnání sporů a zprostředkování, které jsou stanoveny v našich nových dohodách o volném obchodu. To bude významný prostředek nápravy a pomůže nám dosáhnout většího přístupu na trh.

3.4. Regulatory cooperation

3.4 Spolupráce v oblasti právních předpisů

The EU has a long standing experience with regulatory convergence and cooperation[19] within the single market, which was constructed on the foundation of distinct, national regulations. In the EU, a high degree of social protection for its workers, high standards of product safety for goods sold in its markets, strong protection for consumers and world-leading environmental protection legislation have encouraged the setting of equally high benchmarks in third countries. A key objective of regulatory cooperation is to promote high standards abroad.

EU má dlouhodobé zkušenosti se sbližováním právních předpisů a spoluprací v této oblasti[19] v rámci jednotného trhu, který byl vytvořen na základě rozličných vnitrostátních právních předpisů. Vysoká úroveň sociální ochrany pracovníků v EU, přísné normy bezpečnosti produktů a zboží prodávaného na trhu EU, silná ochrana spotřebitelů a právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí na špičkové světové úrovni podnítily zavedení stejně vysokých měřítek ve třetích zemích. Hlavním cílem spolupráce v oblasti právních předpisů je podpora přísných norem v zahraničí.

Multilateral or bilateral international regulatory co-operation helps address unnecessary barriers caused by differences in regulatory practice. Regulatory co-operation not only establishes a mechanism to address bilateral regulatory issues, but also helps build a relationship between regulators which is conducive to exchanging information on regulatory changes being considered or planned (giving early warning), as well as best practices. In some cases regulatory convergence may be the appropriate solution. In other cases, mutual recognition or equivalence agreements – sometimes following some degree of convergence - may be more appropriate. In all cases, visibility on likely regulatory developments is essential to help industry to plan ahead.

Vícestranná nebo dvoustranná mezinárodní spolupráce v oblasti právních předpisů pomáhá řešit zbytečné překážky zapříčiněné rozdíly v regulační praxi. Spolupráce v oblasti právních předpisů nejen zřizuje mechanismus pro řešení dvoustranných problémů týkajících se právních předpisů, ale napomáhá rovněž vytvářet vztah mezi tvůrci právních předpisů, což vede k výměně informací o zvažovaných nebo plánovaných změnách právních předpisů (a tím k poskytnutí včasného upozornění) a také o osvědčených postupech. V některých případech může být vhodným řešením sbližování právních předpisů. V jiných případech mohou být vhodnější dohody o vzájemném uznání nebo o rovnocennosti – někdy po určitém stupni sblížení. V každém případě je pro pomoc podnikům plánovat dopředu zásadní předvídatelnost pravděpodobných kroků v oblasti právních předpisů.

The bilateral dialogues mentioned in section 3.2 are an effective, institutionalised format to regularly address and follow-up on regulatory issues and other trade barriers.

Dvoustranné rozhovory zmíněné v bodu 3.2 jsou účinným a institucionalizovaným způsobem, jak pravidelně řešit a sledovat záležitosti právních předpisů a jiné překážky obchodu.

Mutual Recognition Agreements (MRA) give the exporting party the authority to certify products against the differing regulatory requirements of the importing party, prior to export. In the SPS field, a comparable instrument is the recognition of equivalence of measures of the exporting country with the measures of the importing country. ACAAs (Agreements on Conformity Assessment and Acceptance of Industrial Products) promote regulatory convergence in that they commit the partner country - either in support of the enlargement process or the European Neighbourhood Policy - to adopt aspects of the European acquis for trade in goods, in return for which the partner country is fully integrated into the European single market for such products.

Dohody o vzájemném uznávání dávají vyvážející straně pravomoc před vývozem ověřit, zda výrobky splňují různé požadavky právních předpisů strany dovozu. V oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření je srovnatelným nástrojem uznávání rovnocennosti opatření země vývozu a opatření země dovozu. Dohody o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků podporují sbližování právních předpisů tím, že zaváží partnerskou zemi – buď na podporu procesu rozšiřování EU nebo evropské politiky sousedství – k přijetí aspektů evropského acquis týkajících se obchodu se zbožím, za což partnerská země získá plné zapojení do jednotného evropského trhu s těmito produkty.

Regulatory convergence and co-operation with key countries Enlargement countries: The accession negotiations with Croatia and Turkey aim at the full implementation of the Community aquis in both countries. The Customs Union with Turkey is an additional tool for accelerating regulatory convergence. A set of Stabilisation and Association Agreements (SAA) establishes a free-trade area between the EU and the Western Balkan countries and prepares these countries for future membership. Regulatory co-operation is pursued through these agreements. All candidate and potential candidate countries receive substantial community assistance provided notably through the 'Technical Assistance and Institution Building' component of the Instrument for Pre-Accession Assistance (IPA) but also through the TAIEX programme, which assist in adoption, application and enforcement of the Community acquis (including in the areas of conformity assessment, public procurement, IPR, etc.). European Neighbourhood Policy partners: The European Neighbourhood Policy (ENP) aims to intensify economic integration and cooperation with the neighbourhood countries. Regulatory co-operation and convergence are at the heart of the ENP and are based on the Partnership and Cooperation Agreements. As outlined in the European Economic Recovery plan, the economic integration and cooperation with the neighbourhood countries will be progressively intensified, including through deep and comprehensive FTAs which cover substantially all trade and aim at the highest possible degree of liberalisation. The future Eastern Partnership will offer real perspectives for enhanced movement of goods, capital, the supply of services and for modernisation of the economies of the partner countries. The EU and its partners may reflect in future on a broader regional trade approach, offering full access to the internal market following full adoption of all relevant elements of the EU acquis. A first example of this approach is the new Association Agreement and FTA being negotiated with Ukraine. For the Southern neighbourhood, co-operation is based on the Association Agreements. Enhanced regulatory co-operation is a core component of the deepening of our trade ties with the Euromed countries with a view to establishing a free trade area. Ultimately, the goal is to achieve a common economic space including all countries within the European Neighbourhood policy. USA: is the most important partner for the EU. Strong co-operation and, where possible, convergence of our regulatory approaches are of key strategic and economic importance. It would deepen the transatlantic market and could promote the development of global standards and regulation.. To that end the Transatlantic Economic Council (TEC) was set up in 2007 as a high-level political body giving political impetus to initiatives aimed at creating a barrier-free transatlantic market and supporting a range of sectoral regulatory dialogues. It fosters upstream co-operation for regulatory convergence and the resolution of downstream barriers/burdens arising for business on both sides of the Atlantic. Among its successes are significant administrative simplification for the pharmaceuticals industry and equivalence of accounting standards. China: The “Consultation Mechanism on Industrial Products and WTO/TBT” promotes reciprocal understanding and transparency in our regulatory processes. Among its successes is the simplification of certification procedures for medical devices. Regulatory issues can also be brought up in the context of the EU-China HLM which addresses issues of a strategic nature with the aim of achieving concrete outcomes. The EU intends to maintain and further develop the existing high-level dialogue mechanism and the industrial policy and sectoral regulatory dialogues with a view to securing genuine access to the Chinese market and the safety of consumers on both sides. Russia: The elimination of inefficient cumbersome regulatory barriers would enormously facilitate the economic relationship and notably also foster the access to the Russian market for European businesses. Therefore, there is a mutual interest in ensuring the convergence of EU and Russian regulations. Regulatory co-operation with Russia is currently carried out in the context of the Common Economic Space and a number of specific regulatory dialogues in many policy fields have been established. While in some areas significant progress has been achieved, in a number of others cooperation needs to become better focused and more operational. There is a huge untapped potential in the economic relationship between the EU and Russia. Russian accession to WTO and Russia future commitments as a WTO member will further help to address a number of issues. Regulatory cooperation is a key objective for the EU which will be addressed in the ongoing negotiations for a new EU-Russia legal framework. Japan: NTBs are one of the biggest problems in our economic relations. A number of dialogues exist between the EU and Japan, including the Regulatory Reform Dialogue. There is much to be gained from pursuing discussions with Japan across a wide range of sectoral interests. In view of its economic importance regulatory co-operation with Japan should be stepped up. Canada: As a part of a new wide-ranging agreement covering trade and investment, regulatory co-operation needs to be developed and intensified. Co-operation with Canada must take into account regulatory co-operation with the US too, so that the final outcome is a trilateral convergence of regulations. |

Sbližování právních předpisů a spolupráce s klíčovými zeměmi Země zapojené do procesu rozšíření: Přístupová jednání s Chorvatskem a Tureckem se zaměřují na plné provedení acquis Společenství v obou zemích. Celní unie s Tureckem je dalším nástrojem k urychlení sbližování právních předpisů. Dohody o stabilizaci a přidružení stanoví mezi EU a zeměmi západního Balkánu oblast volného obchodu a připravují tyto země na budoucí členství. Prostřednictvím těchto dohod se pokračuje ve spolupráci v oblasti právních předpisů. Všechny kandidátské a potenciální kandidátské země dostávají značnou pomoc ze strany Společenství zejména prostřednictvím složky „Technická podpora a budování institucí“ v rámci nástroje předvstupní pomoci, ale také prostřednictvím programu TAIEX, který přináší podporu při přijímání, uplatňování a vymáhání acquis Společenství (včetně oblastí posouzení shody, zadávání veřejných zakázek, práva duševního vlastnictví atd.). Partneři v rámci evropské politiky sousedství: Cílem evropské politiky sousedství je zintenzívnit ekonomickou integraci a spolupráci se sousedními zeměmi. Spolupráce v oblasti právních předpisů a jejich sbližování stojí ve středu zájmu evropské politiky sousedství a vycházejí z dohod o partnerství a spolupráci. Jak je nastíněno v Plánu evropské hospodářské obnovy, bude hospodářská integrace a spolupráce se sousedními zeměmi postupně zesílena, a to rovněž prostřednictvím podrobných a úplných dohod o volném obchodu, které se budou týkat zejména veškerého obchodu a jejichž cílem bude co největší míra liberalizace. Plánované východní partnerství nabídne skutečné možnosti posílení pohybu zboží, kapitálu, dodávek služeb a modernizace ekonomik partnerských zemí. EU a její partneři by mohli v budoucnu zvážit širší regionální koncept pro obchod, který by přinesl úplný přístup k vnitřnímu trhu po úplném přijetí všech příslušných prvků acquis EU. Prvním příkladem tohoto přístupu je nová dohoda o přidružení a dohoda o volném obchodu vyjednaná s Ukrajinou. Pokud jde o jižní sousedství, je spolupráce založena na dohodách o přidružení. Posílená spolupráce v oblasti právních předpisů je základním prvkem prohloubení našich obchodních vazeb se zeměmi Euromed s cílem vytvořit oblast volného obchodu. Celkovým cílem je vytvořit společný hospodářský prostor zahrnující všechny země v rámci evropské politiky sousedství. USA: Jsou nejdůležitějším partnerem EU. Silná spolupráce a pokud možno sblížení našich přístupů v oblasti právních předpisů mají klíčový strategický a hospodářský význam. Mohly by prohloubit transatlantický trh a podpořit rozvoj celosvětových norem a předpisů. Za tímto účelem byla v roce 2007 zřízena Transatlantická hospodářská rada jakožto politický orgán na vysoké úrovni poskytující politický impuls iniciativám, jejichž cílem je vytvořit bezbariérový transatlantický trh a podpořit řadu rozhovorů o odvětvových právních předpisech. Podněcuje nejprve spolupráci v zájmu sblížení právních předpisů a posléze odstranění překážek/zátěží pro podniky na obou stranách Atlantiku. Mezi její úspěchy patří značné zjednodušení správních postupů pro farmaceutický průmysl a rovnocennost účetních standardů. Čína: „Mechanismus konzultací o průmyslových výrobcích a WTO/TBT“ podporuje vzájemné porozumění a transparentnost našich regulačních postupů. Mezi jeho úspěchy patří zjednodušení postupů certifikace zdravotnických prostředků. Záležitosti právních předpisů lze rovněž řešit v rámci setkání na vysoké úrovni EU-Čína, které se zabývá otázkami strategické povahy a jehož cílem je dosáhnout konkrétních výsledků. EU hodlá udržet a dále rozvíjet stávající mechanismus dialogu na vysoké úrovni a dialogu o průmyslové politice a odvětvových právních předpisech s cílem zajistit skutečný přístup na čínský trh a bezpečnost spotřebitelů na obou stranách. Rusko: Odstranění zbytečných a zatěžujících regulačních překážek by nesmírně usnadnilo hospodářské vztahy a hlavně by posílilo přístup evropských podniků na ruský trh. Proto je v oboustranném zájmu zajistit sblížení právních předpisů EU a Ruska. Spolupráce v oblasti právních předpisů s Ruskem v současné době probíhá v rámci společného hospodářského prostoru a bylo zřízeno množství specifických dialogů o právních předpisech v mnoha oblastech politik. Zatímco v některých oblastech bylo dosaženo významného pokroku, v mnoha dalších je třeba spolupráci lépe zacílit a zvýšit její funkčnost. V hospodářských vztazích mezi EU a Ruskem existuje obrovský nevyužitý potenciál. Přistoupení Ruska k WTO a budoucí závazky Ruska jakožto člena WTO dále napomohou řešení mnoha otázek. Spolupráce v oblasti právních předpisů je hlavním cílem EU, který bude řešen během probíhajících jednání o novém právním rámci EU-Rusko. Japonsko: V našich hospodářských vztazích jsou největším problémem necelní překážky. Mezi EU a Japonskem probíhá množství rozhovorů, včetně dialogu o reformě právních předpisů. Pokračování v diskusích s Japonskem ohledně široké škály odvětvových zájmů může přinést velký užitek. Vzhledem k jeho hospodářskému významu by měla být spolupráce v oblasti právních předpisů s Japonskem posílena. Kanada: Spolupráci v oblasti právních předpisů, která je součástí nové rozsáhlé dohody týkající se obchodu a investic, je třeba rozvinout a zesílit. Spolupráce s Kanadou musí přihlédnout rovněž ke spolupráci v oblasti právních předpisů s USA, aby bylo konečným výsledkem sblížení právních předpisů všech tří stran. |

3.5. The Market Access Partnership

3.5 Partnerství přístupu na trh

To enhance the full use of these instruments and complement our various efforts to remove barriers to trade, the Market Access Strategy established a new, stronger Partnership between the Commission, Member States and business in order to pool all available resources and expertise to detect, analyse and get rid of barriers. This was strongly supported by the European Parliament[20] and the Council[21]. Monthly meetings of the Market Access Advisory Committee (MAAC) have become the focal point for coordination with Member States and business, supported by specific expert groups to address specific cases, sectors and regions[22]. In addition, local Market Access Teams have been established in most of the EU's major export markets, pooling the expertise and commitment of the Commission's Delegations, Member States' Embassies and EU business representations. The work of these local Market Access Teams is especially valuable to prevent barriers through a strong “early-warning-mechanism”, monitoring the legislation of the host country and providing the necessary knowledge and contacts. In addition, they have allowed greater expertise to be applied to individual cases, given knowledge of local conditions. Furthermore, they play an important role in coordinating among the Commission, Member States and business on the ground, facilitating the effective articulation of our trade concerns with one voice.

V zájmu posílení plného využití těchto nástrojů a doplnění našich různých snah o odstranění překážek obchodu bylo v rámci strategie pro přístup na trh vytvořeno nové, silnější partnerství mezi Komisí, členskými státy a podniky, aby se daly dohromady všechny dostupné zdroje a odborné poznatky potřebné ke zjištění, analýze a odstranění překážek. Tyto kroky měly silnou podporu Evropského parlamentu[20] a Rady[21]. Měsíční schůze Poradního výboru pro přístup (MAAC) na trh se staly ohniskem spolupráce s členskými státy a podniky za podpory zvláštních skupin odborníků při řešení specifických případů a při zabývání se specifickými odvětvími a regiony[22]. Kromě toho byly ve většině hlavních vývozních trhů EU zřízeny místní týmy pro přístup na trh, které shromažďují odborné poznatky a závazky delegací Komise, velvyslanectví členských států a obchodních zastoupení EU. Činnost těchto místních týmů pro přístup na trh je důležitá zejména pro předcházení tvorbě překážek prostřednictvím silného „mechanismu včasného varování“, který monitoruje právní předpisy přijímající země a poskytuje nezbytné poznatky a kontakty. Kromě toho umožnily, aby se s ohledem na znalost místních podmínek v jednotlivých případech více uplatnily odborné poznatky. Hrají rovněž významnou úlohu při koordinaci práce Komise, členských států a podniků na místě, čímž usnadňují účinnou artikulaci našich obchodních zájmů jedním hlasem.

Finally, to increase its leverage the Commission has stepped up cooperation with third countries on market access issues of common concern – particularly with the US and Japan, both by sharing information and through coordinated joint or parallel actions.

Aby Komise zintenzívnila své působení, zvýšila spolupráci s třetími zeměmi – zejména s USA a Japonskem – ohledně otázek přístupu na trh, na nichž mají zájem obě strany, a to jak pomocí sdílení informací, tak prostřednictvím koordinovaných společných nebo paralelních opatření.

4. WAY FORWARD

4. Další postup

All the instruments identified above should be used to ensure that the EU’s openness is maintained and matched by increased access to third country markets for European companies. In the context of the Market Access Strategy the Commission, Member States and business need to continue their active engagement to ensure that the European Union acts coherently in third countries and articulates its interests efficiently abroad.

Všechny výše uvedené nástroje by se měly použít, aby se zachovala otevřenost EU a aby byla doplněna lepším přístupem pro evropské podniky na trhy třetích zemí. V souvislosti se strategií pro přístup na trh musí Komise, členské státy a podniky i nadále aktivně vyvíjet úsilí, aby zajistily soudržný postup Evropské unie ve třetích zemích a účinnou artikulaci jejích zájmů v zahraničí.

This becomes even more important against the backdrop of the current economic environment, where the external dimension of the Lisbon Strategy needs to play its part in a higher engagement with a focus on jobs and growth.

To je ještě důležitější v souvislosti s aktuální hospodářskou situací, kdy musí vnější rozměr Lisabonské strategie hrát svou úlohu při větším zapojení zaměřeném na zaměstnanost a růst.

Beyond our efforts towards a swift conclusion of the Doha round and towards completion of ambitious Free Trade Agreements, strong emphasis will be put on:

Kromě našeho úsilí o rychlé dokončení jednání z Dohá a uzavření ambiciózních dohod o volném obchodu bude kladen značný důraz na následující záležitosti:

- Market access activities related to sectors of high potential for future growth , such as automotives, pharmaceuticals, chemicals, electronics, machinery and environmental goods, as well as services, establishment and public procurement . For services, working groups (starting with postal courier and distribution services) have recently been set up to address key barriers in markets, which offer significant opportunities for EU service providers.

- Opatření pro přístup na trh týkající se odvětví s velkým potenciálem budoucího růstu , jako je automobilové, farmaceutické, chemické, elektronické, strojní a environmentální zboží, a také služeb, usazování a zadávání veřejných zakázek . Pokud jde o služby, byly nedávno zřízeny pracovní skupiny (počínaje poštovními, kurýrními a distribučními službami), které mají řešit klíčové překážky na trzích skýtajících pro poskytovatele služeb z EU značné možnosti.

- IPR protection and enforcement in third countries through the successful conclusion of bilateral agreements with detailed provisions on IPR, in particular on enforcement, intensification of bilateral co-operation and dialogues, and technical co-operation programmes in particular in China and ASEAN countries. An Action Plan on IPR Customs enforcement will be signed with China shortly. Bilateral cooperation with the US on IPR enforcement will also be pursued. In order to ensure better market access for European GIs, we will explore the possibility of GI protection for non-agricultural products as a response to third country request such as India.

- Ochrana a vymáhání práva duševního vlastnictví ve třetích zemích prostřednictvím úspěšného uzavření dvoustranných dohod s podrobnými ustanoveními pro právo duševního vlastnictví, zejména pokud jde o jeho vymáhání, zintenzivnění dvoustranné spolupráce a dialogu a programy technické spolupráce zejména v Číně a zemích ASEAN. S Čínou bude brzy podepsán akční plán o vymáhání cla v oblasti práv duševního vlastnictví. Bude se rovněž pokračovat ve dvoustranné spolupráci v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví s USA. V zájmu zajištění lepšího přístupu na trh pro evropská zeměpisná označení prozkoumáme možnost ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů v reakci na žádost třetích zemí, jako např. Indie.

- Market access for small and medium size companies (SMEs) as outlined in the Small Business Act (SBA)[23], including special assistance to help obtain and alleviate the costs of obtaining information on the regulatory, legal and cultural environment of potential export markets.

- Přístup na trh pro malé a střední podniky , jak je nastíněno v iniciativě „Small Business Act“[23], včetně zvláštní pomoci při získávání informací o právních předpisech, právním a kulturním prostředí potenciálních vývozních trhů a při zmírňování nákladů na získávání těchto informací.

The EU needs to use its economic weight and give impetus to its economic and trade relations with the major world economies. We must go further in drawing together the strands of our trade, regulatory and broader economic relations. While there is no single model for our relations with all our partners, the EU must find better ways to co-ordinate the internal and external dimensions of our policies and to engage in comprehensive dialogues with our key partners. In this context we should also consider how best to promote the internationally agreed decent work agenda and core labour standards.

EU musí využívat své hospodářské váhy a podněcovat své hospodářské a obchodní vztahy s hlavními světovými ekonomikami. Musíme i nadále sbližovat naše vztahy v oblasti právních předpisů, obchodní a širší hospodářské vztahy. Vzhledem k tomu, že neexistuje pouze jeden model našich vztahů se všemi partnery, musí EU najít lepší způsob koordinace vnitřního a vnějšího rozměru našich politik a usilovat o ucelený dialog s našimi klíčovými partnery. V této souvislosti bychom měli rovněž zvážit, jak nejlépe podpořit mezinárodně schválený program pro důstojnou práci a základní pracovní normy.

The following principles should guide the EU's future activities:

Budoucí opatření EU by se měla řídit těmito zásadami:

(1) A coordinated approach All efforts to improve market access and export opportunities for European business, and other issues related to regulatory cooperation and convergence should be coordinated and clearly linked to the external competitiveness agenda. Efforts must be well-focused and properly directed, making best use of the available instruments, rather than isolated ad-hoc discussions on certain areas with our partners. It is necessary to ensure political supervision of the process with the EU's most important partners. The Market Access Strategy is an important framework for this coordination.

1) Koordinovaný přístup Veškeré snahy o zlepšení přístupu na trh a vývozních příležitostí pro evropské podniky a jiné otázky související se spoluprací v oblasti právních předpisů a s jejich sbližováním by měly být koordinovány a jasně propojeny s agendou vnější konkurenceschopnosti. Úsilí musí být dobře zaměřeno a řádně zacíleno a musí co nejlépe využívat dostupných nástrojů; nemělo by se jednat o izolované ad hoc diskuse s našimi partnery o určitých oblastech. Je třeba zajistit politický dohled nad postupem s nejdůležitějšími partnery EU. Strategie pro přístup na trh je důležitým rámcem této koordinace.

(2) Setting priorities Prioritisation is a critical factor: Addressing barriers to trade, whatever their nature, is resource intensive. We need to ensure that EU efforts to open markets and cooperate on regulation have a real, sustainable, economic impact and can be accomplished within a reasonable time span. Priority must be given to partners, sectors and policies where there is a strong economic interest, either actual or potential. The EU's wider political objective of economic integration with its neighbours means that engagement with these countries will also be a priority.

2) Stanovení priorit Stanovení priorit je nesmírně důležitým činitelem. Řešení překážek obchodu, ať už jsou jakékoli povahy, je náročné z hlediska zdrojů. Musíme zajistit, aby úsilí EU o otevření trhů a spolupráci v oblasti právních předpisů mělo reálný a udržitelný dopad na hospodářství a bylo možné ho dosáhnout v rozumné lhůtě. Je třeba dát přednost partnerům, odvětvím a politikám slibujícím existující nebo potenciální silný ekonomický zájem. Širší politický cíl EU v oblasti hospodářské integrace s jejími sousedy znamená, že prioritou bude rovněž zapojení těchto zemí.

(3) Listening to stakeholders The strengthened partnership between the Commission, Member States and business in the framework of the Market Access Strategy has proven to be very effective. This strength should be carried over into all aspects of market access and regulatory cooperation activities. Upstream coordination within the Partnership and with third countries will be essential in having a pro-active approach to avoiding and removing barriers to trade.

3) Naslouchat zúčastněným stranám Ukázalo se, že posílené partnerství mezi Komisí, členskými státy a podniky v rámci strategie pro přístup na trh, je velmi účinné. Tento silný vztah by se měl přenést do všech aspektů přístupu na trh a spolupráce v oblasti právních předpisů. K zavedení aktivního přístupu v zájmu předcházení překážkám obchodu a jejich odstranění bude nesmírně důležitá předchozí koordinace v rámci partnerství a se třetími zeměmi.

(4) Making full use of the range of instruments Relations between the EU and its main trading partners cover a wide range of diverse interactions. These have until now been conducted often independently of each other, which makes it more difficult to assess the balance of benefits. The EC should look, in future, at areas where our partners benefit from cooperation with the EU, for example in research and development programmes, while maintaining significant barriers to EU businesses. We need to use all instruments at our disposal in a focused and coherent way, in order to improve export opportunities for European exporters and improve the global regulatory framework.

4) Plně využít škály nástrojů Vztahy mezi EU a jejími hlavními obchodními partnery zahrnují širokou škálu různých interakcí. Až dosud byly tyto vztahy často vedeny nezávisle na sobě navzájem, a proto je obtížné vyhodnotit přínosy této spolupráce. V budoucnu by se EU měla zaměřit na oblasti, v nichž přináší spolupráce s EU našim partnerům výhodu, například v oblasti programů výzkumu a vývoje, přičemž však tito partneři zachovávají pro podniky EU významné překážky. Musíme využít všech nástrojů, které máme k dispozici, cíleným a uceleným způsobem, abychom zlepšili vývozní příležitosti evropských vývozců a globální rámec právních předpisů.

5. CONCLUSION

5. Závěr

This Communication aims at ensuring greater opportunities for EU businesses in third countries and brings together external and internal policies.

Cílem tohoto sdělení je zajistit lepší příležitosti pro podniky EU ve třetích zemích a propojení vnějších a vnitřních politik.

It is also the first yearly market access report, giving an account of significant existing barriers. Successful barrier removal will require an assertive articulation of European trade interest with one voice. The success of the EU's actions will continue to depend very much on the serious commitment of all stakeholders.

Jedná se rovněž o první výroční zprávu o přístupu na trh, která pojednává o významných stávajících překážkách. Úspěšné odstranění překážek bude vyžadovat asertivní artikulaci evropských obchodních zájmů jedním hlasem. Úspěch opatření EU bude i nadále do značné míry záviset na úsilí všech zúčastněných stran.

Response to trade barriers must be coherent and targeted. The EU has different instruments at its disposal to overcome trade barriers and promote regulatory convergence. It needs to use all its instruments strategically and to ensure that there is a more integrated external policy agenda, which allows for trade-offs and win-win solutions. The Commission will ensure full exploitation of the potential of regulatory co-operation to anticipate trade challenges and ensure mutually beneficial cooperation at early stages of the legislative process. Beyond market access, regulatory cooperation offers further benefits in areas such as consumer protection, improving environmental standards, improving the evidence base for drawing up legislation and reducing the cost of doing business.

S obchodními překážkami je třeba se vypořádat uceleným a cíleným způsobem. EU disponuje různými nástroji k překonání obchodních překážek a podpoře sbližování právních předpisů. Musí všechny své nástroje využívat strategicky a musí zajistit ucelenější agendu vnější politiky, která umožní kompromisy a řešení výhodná pro všechny strany. Komise zajistí plné využití potenciálu spolupráce v oblasti právních předpisů v zájmu předjímání úkolů v oblasti obchodu a zajistí vzájemně přínosnou spolupráci v rané fázi legislativního procesu. Kromě přístupu na trh nabízí spolupráce v oblasti právních předpisů další výhody v oblastech, jako jsou ochrana spotřebitelů, zlepšování norem týkajících se životního prostředí, zlepšování vědomostní základny pro vytváření právních předpisů a omezování nákladů na podnikání.

This Communication sets out ways to remove regulatory obstacles and increase market access, to create growth and jobs. The Commission will pursue these objectives actively in 2009, including reflecting on how to further strengthen regulatory cooperation. These efforts will go hand in hand with the further development of the Lisbon Strategy for Growth and Jobs post 2010.

Toto sdělení uvádí způsoby, jak odstranit překážky v oblasti právních předpisů a zvýšit přístup na trh v zájmu zvýšení růstu a zaměstnanosti. Komise bude v roce 2009 aktivně usilovat o to, aby těchto cílů dosáhla, a rovněž se pokusí uvážit, jak spolupráci v oblasti právních předpisů dále posílit. Toto úsilí půjde ruku v ruce s dalším rozvojem Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost po roce 2010.

[1] Heads of State and Government of the G20 agreed on 15 November 2008 not to raise new barriers to investment or to trade in goods and services within the next 12 month and to reach agreement in 2008 on modalities that lead to a successful conclusion of the WTO's Doha Development Agenda with an ambitious and balanced outcome.

[1] Hlavy států a předsedové vlád skupiny G20 se dne 15. listopadu 2008 dohodli, že nebudou během příštích 12 měsíců vytvářet nové překážky investicím nebo obchodu se zbožím a službami a že v roce 2008 dosáhnou dohody o podmínkách pro úspěšné uzavření rozvojového programu WTO z Dohá s ambiciózním a vyrovnaným výsledkem.

[2] COM(2006) 517, 4.10.2006.

[2] KOM(2006) 567, 4.10.2006.

[3] COM(2007) 183, 18.4.2007.

[3] KOM(2007) 183, 18.4.2007.

[4] COM(2007) 803, 11.12.2007.

[4] KOM(2007) 803, 11.12.2007.

[5] COM(2008) 800, 26.12.2008.

[5] KOM(2008) 800, 26.11.2008.

[6] In its renewed Social Agenda - COM(2008) 412 -, the Commission had already underlined that it will pay increasing attention to the projection of its social policies externally and the social impacts of its internal policies globally.

[6] Ve své obnovené sociální agendě – KOM(2008) 412 – již Komise zdůraznila, že bude věnovat zvýšenou pozornost projekci svých sociálních politik navenek a globálním sociálním dopadům svých vnitřních politik.

[7] COM(2007) 724, 20.11.2007.

[7] KOM(2007) 724, 20.11.2007.

[8] COM(2008) 412, 2.7.2008

[8] KOM(2008)412, 2.7.2008.

[9] The overall costs of Non-Tariffs Bady underlined that it will pay increasing attention to the projection of its social policies externally and the social impacts of its internal policies globally.

[9] Výše celkových nákladů evropských hospodářských subjektů na necelní překážky jen v Číně se odhaduje na 21,4 miliard EUR. Viz http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2007/february/tradoc _133299.pdf

[10] COM(2007) 724, 20.11.2007.

[10] KOM(2008) 774 a SEK(2008) 2853.

[11] COM(2008) 412, 2.7.2008

[11] Ačkoli tyto výsledky obecně platí pro všechna odvětví činností, k nimž se v analýze přihlédlo, v konkrétních odvětvích a zemích jsou dovozní cla pro evropské podniky vyvážející do zahraničí stále hlavní překážkou obchodu.

[12] The overall costs of Non-Tariffs Barriers to European operators in China alone have been estimated at € 21.4 billion. See http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2007/february/tradoc _133299.pdf

[12] Viz zpráva Komise o výsledcích EU v celosvětovém hospodářství, říjen 2008. http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/141196.htm

[13] COM(2008) 774 and SEC(2008) 2853.

[13] KOM(2008) 699, 4.11.2008.

[14] Although these results hold generally for all broad sectors of activity considered in the analysis, for particular sectors and countries import tariffs are still major trade barriers for European firms exporting abroad.

[14] Viz shrnutí v dokumentu DSTI/IND(2007)9/PART4.

[15] See Commission's report on EU performance in the global economy, October 2008 http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/141196.htm

[15] Viz internetová stránka GŘ Taxud na této adrese:

[16] COM(2008) 699, 4.11.2008.

http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/index_en.htm

[17] See Executive Summary as document DSTI/IND(2007)9/PART4.

[16] Viz internetová stránka GŘ Taxud na této adrese:http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/index_en.htm

[18] See website of DG Taxud at the following address:

[17] Technické překážky obchodu (TBT).

http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/index_en.htm.

[18] Sanitární a fytosanitární opatření (SPS).

[19] See website of DG Taxud at the following address:http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/index_en.htm.

[19] Tím, že se toto sdělení zabývá spoluprací v oblasti právních předpisů, zaměřuje se na aspekty související přímo s přístupem na trh a odstraněním překážek obchodu. Další aspekty spolupráce v oblasti právních předpisů se týkají hospodářské integrace, lepší ochrany spotřebitelů a přechodu ke globálním právním předpisům.

[20] Technical Barriers to Trade.

[20] Zpráva o strategii EU pro zlepšení přístupu evropských společností na trhy (2007/2185 (INI)), 7.1.2008, ref. A6-0002/2008, RR\396713EN.doc, PE396.713v02-00.

[21] Sanitary and Phytosanitary.

[21] Závěry Rady (ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy) ze dne 18. června 2007, dok.10542/07.

[22] In addressing regulatory cooperation this Communication focuses on the aspects which relate most directly to market access and the removal of barriers to trade. Other aspects of regulatory cooperation include economic integration, improved consumer protection and the move towards global regulations.

[22] Pracovní skupina pro očkovací látky / Japonsko; pneumatiky / Indie, Čína a Indonésie; zdravotnické prostředky / Indie, Čína, Korea, Tchaj-wan, Brazílie, Turecko; IKT / Turecko a Čína.

[23] Report on the EU's strategy to deliver market access for European companies (2007/2185 (INI)), 7.1.2008, ref. A6-0002/2008, RR\396713EN.doc, PE396.713v02-00

[23] KOM(2008) 394, 25.6.2008.

[24] Council Conclusions (GAERC) of 18 June 2007, Doc. 10542/07

[25] Working Group on Vaccines/Japan; Tyres/India, China and Indonesia; Medical Devices/ India, China, Korea, Taiwan, Brazil, Turkey; ICT/Turkey and China.

[26] COM(2008) 394, 25..6.2008.