[pic] | COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES |

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

Brussels, 22.11.2007

V Bruselu dne 22.11.2007

COM(2007) 723 final

KOM(2007) 723 v konečném znění

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

A EUROPEAN STRATEGIC ENERGY TECHNOLOGY PLAN (SET-PLAN) 'Towards a low carbon future'

EVROPSKÝ STRATEGICKÝ PLÁN PRO ENERGETICKÉ TECHNOLOGIE (PLÁN SET) „Směřování k budoucnosti s nízkými emisemi uhlíku“

{SEC(2007) 1508}{SEC(2007) 1509}{SEC(2007) 1510}{SEC(2007) 1511}

{SEK(2007) 1508}{SEK(2007) 1509}{SEK(2007) 1510}{SEK(2007) 1511}

COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

A EUROPEAN STRATEGIC ENERGY TECHNOLOGY PLAN (SET-PLAN)

EVROPSKÝ STRATEGICKÝ PLÁN PRO ENERGETICKÉ TECHNOLOGIE (PLÁN SET)

(Text with EEA relevance)

(Text s významem pro EHP)

"We are facing major challenges which do not stop at national borders. The European Union is our response to these challenges."

„Stojíme před velkými výzvami, které se nezastaví na hranicích jednotlivých států. Naší odpovědí je Evropská unie.“

– Declaration on the occasion of the fiftieth anniversary of the signature of the Treaties of Rome, Berlin 2007

– Prohlášení u příležitosti 50. výročí podpisu Římských smluv, Berlín 2007

1. THE NEED FOR A EUROPEAN STRATEGIC ENERGY TECHNOLOGY PLAN (SET-PLAN)

1. POTřEBA EVROPSKÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU PRO ENERGETICKÉ TECHNOLOGIE (PLÁN SET)

Technology is vital piece of the Energy Policy jigsaw

Technologie jako základní prvek energetické politiky

Europe needs to act now, together, to deliver sustainable, secure and competitive energy. The inter-related challenges of climate change, security of energy supply and competitiveness are multifaceted and require a coordinated response. We are piecing together a far-reaching jigsaw of policies and measures: binding targets for 2020 to reduce greenhouse gas emissions by 20% and ensure 20% of renewable energy sources in the EU energy mix; a plan to reduce EU global primary energy use by 20% by 2020; carbon pricing through the Emissions Trading Scheme and energy taxation; a competitive Internal Energy Market; an international energy policy. And now, we need a dedicated policy to accelerate the development and deployment of cost-effective low carbon technologies.

V zájmu zajištění udržitelné, zabezpečené a konkurenceschopné energie je potřeba, aby Evropa jednala právě teď, a to společně. Vzájemně provázané problémy změny klimatu, zabezpečení energetických dodávek a konkurenceschopnosti mají mnoho podob a vyžadují, aby odezva na ně byla koordinovaná. Sestavujeme společně soubor politik a opatření, který bude mít dalekosáhlý význam do budoucnosti: závazné cíle 20% omezení skleníkových plynů do roku 2020 a zajištění 20% podílu obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie pro EU; plán snížení celkové primární spotřeby energie o 20 % do roku 2020; stanovení cen za uhlík prostřednictvím systému pro obchodování s emisemi a zdanění energií; konkurenční vnitřní trh s energií; mezinárodní energetická politika. Nyní potřebujeme zvláštní politiku, díky níž se urychlí rozvoj hospodárných nízkouhlíkových technologií a jejich využívání se více rozšíří.

Harnessing technology is vital to achieve the Energy Policy for Europe objectives adopted by the European Council on 9 March 2007[1]. To meet the targets, we need to lower the cost of clean energy and put EU industry at the forefront of the rapidly growing low carbon technology sector. In the longer term, new generations of technologies have to be developed through breakthroughs in research if we are to meet the greater ambition of reducing our greenhouse gas emissions by 60-80% by 2050.

Využívání technologií má zásadní význam pro splnění cílů energetické politiky pro Evropu přijaté na zasedání Evropské rady dne 9. března 2007[1]. V zájmu splnění cílů je třeba snížit náklady na ekologickou energii a zajistit průmyslu EU přední místo v rychle rostoucím odvětví nízkouhlíkových technologií. V dlouhodobém horizontu je nutné vyvinout novou generaci technologií, což se neobejde bez skutečných průlomů ve výzkumu; jedině tak se nám podaří dosáhnout ambiciózního cíle, který představuje omezení emisí skleníkových plynů o 60–80 % do roku 2050.

Today we are falling short

Současné výsledky jsou neuspokojivé

Current trends and their projections into the future show that we are not on a pathway to meet our energy policy objectives. Since the oil price shocks in the 70s and 80s, Europe has enjoyed inexpensive and plentiful energy supplies. The easy availability of resources, no carbon constraints and the commercial imperatives of market forces have not only left us dependent on fossil fuels, but have also tempered the interest for innovation and investment in new energy technologies. This has been described as the greatest and widest-ranging market failure ever seen.

Současné tendence a jejich prognózy do budoucna ukazují, že nesměřujeme ke splnění cílů naší energetické politiky. Od ropného šoku v 70. a 80. letech Evropa využívala levné a bohaté dodávky energií. Dědictvím snadné dostupnosti zdrojů, chybějících omezení uhlíkových emisí a komerčně motivovaných tržních sil je nejen naše závislost na fosilních palivech, ale také vlažnější zájem o inovaci a investice do nových energetických technologií, což se uvádí jako doposud nejrozsáhlejší selhání trhu s největšími dopady.

Public and private energy research budgets in the EU have declined substantially since peaking in the 1980s in response to the energy price shocks. This has led to an accumulated under-investment in energy research capacities and infrastructures. If EU governments were investing today at the same rate as in 1980, the total EU public expenditure for the development of energy technologies would be four times the current level of investment of around 2.5 billion euros per year.

Od svého maxima v 80. letech 20. století se objem finančních prostředků z veřejných i soukromých zdrojů v EU v důsledku otřesů cen ropy pro výzkum v oblasti energií podstatně zmenšil. Výsledkem je vleklá podinvestovanost kapacit a infrastruktur, jež vládne v oblasti výzkumu energií. Pokud by vlády států EU investovaly dnes stejně jako v roce 1980, veřejné výdaje EU na rozvoj energetických technologií by byly celkem čtyřikrát větší než nynější investice ve výši 2,5 miliardy EUR za rok.

Intrinsic weaknesses in energy innovation

Skryté slabé stránky inovací v energetice

The energy innovation process, from initial conception to market penetration, also suffers from unique structural weaknesses. It is characterised by long lead times, often decades, to mass market due to the scale of the investments needed and the technological and regulatory inertia inherent in existing energy systems. Innovation faces entrenched 'locked-in' carbon-based infrastructure investments, dominant actors, imposed price caps, changing regulatory frameworks and network connection challenges.

Proces energetických inovací od počáteční fáze až po zavedení na trhu rovněž vykazuje výjimečné slabé stránky, pokud jde o strukturu. Jsou pro něj typické dlouhé lhůty, trvající často desítky let, než dojde k uvedení na nejširší trh v důsledku rozsahu potřebných investic, a skrytá technologická a regulativní setrvačnost stávajících energetických systémů. Inovace se potýkají s příliš pevnou svázaností se zablokovanými investicemi do infrastruktur na bázi uhlíku, existencí dominantních aktérů, pevnými cenovými limity, proměnlivými regulačními rámci a problémy s propojováním vedení.

The market take-up of new energy technologies is additionally hampered by the commodity nature of energy. New technologies are generally more expensive than those they replace while not providing a better energy service. The immediate benefits tend to accrue to society rather than the buyers. Some technologies face social acceptance issues and often require additional up-front integration costs to fit into the existing energy system. Legal and administrative barriers complete this innovation averse framework.

Průnik nových energetických technologií na trh je navíc ztěžován povahou energie jakožto zboží. Nové technologie jsou obecně dražší než ty, které nahrazují, a přitom neposkytují lepší energetickou službu. Bezprostřední přínos pociťuje spíše společnost než odběratelé. Společnost některé technologie nepřijímá snadno a často je nutné je začleňovat do stávajících energetických systémů za cenu počátečních nákladů na integraci. Výčet činitelů ztěžujících inovaci pak uzavírají právní a správní překážky.

In short, there is neither a natural market appetite nor a short-term business benefit for such technologies. This market gap between supply and demand is often referred to as the 'valley of death' for low carbon energy technologies. Public intervention to support energy innovation is thus both necessary and justified.

Neexistuje tedy ani přirozená poptávka na trhu po těchto technologiích, ani krátkodobý obchodní přínos z nich. Tento tržní nepoměr mezi nabídkou a poptávkou bývá často označován jako „údolí smrti“ pro nízkouhlíkové technologie. Veřejný zásah na podporu inovace v energetice je tedy jak nutný, tak oprávněný.

Europe should lead the world in energy technologies

Evropa by v oblasti energetických technologií měla mít vůdčí postavení

Member States working alone will have difficulty in creating the conditions necessary to allow industry to compete in global markets. The main global players, the United States and Japan, but also emerging economies such as China, India and Brazil, are facing the same challenges and are multiplying their efforts to develop and commercialise new energy technologies. In the past two years, Japan adopted a strategic energy technology roadmap and the US adopted climate change science and technology programmes. Their market size, investment and research capacities far exceed those of most Member States. This is compounded by the fragmentation, multiple non-aligned research strategies and sub-critical capacities that remain a prevailing characteristic of the EU research base.

Osamocené úsilí jednotlivých členských států o vytvoření podmínek nutných k tomu, aby se dané odvětví stalo na celosvětových trzích konkurenceschopným, narazí na potíže. Nejdůležitější světoví aktéři, Spojené státy a Japonsko, ale také nově rostoucí ekonomiky jako Čína, Indie a Brazílie, čelí týmž problémům a zintenzivňují úsilí o vývoj nových energetických technologií a jejich uvedení na trh. V uplynulých dvou letech přijalo Japonsko strategický plán pro energetické technologie a v USA byly přijaty vědeckotechnologické programy k problematice změny klimatu. Jejich velikost trhu a objem investic a výzkumných kapacit jsou daleko větší než v případě většiny členských států. Když k tomu ještě přistoupí roztříštěnost, existence četných neharmonizovaných výzkumných strategií a kapacity nedosahující ani kritického objemu, vznikne převládající obraz výzkumné základny EU.

The EU is leading the world in responding to climate change by adopting targets and putting a price on carbon through the Emissions Trading Scheme, as well as creating a truly internal energy market. We must act with equal determination and ambition on a policy for low carbon technologies. These are the conditions to catalyse a new industrial revolution. In a carbon constrained world, the mastery of technology will increasingly determine prosperity and competitiveness. If we fall behind in the intensifying global race to win low carbon technology markets, we may need to rely on imported technologies to meet our targets, missing out on huge commercial opportunities for EU businesses.

EU má vůdčí postavení, pokud jde o změnu klimatu, kde zareagovala přijetím cílů a stanovením cen za uhlík prostřednictvím systému pro obchodování s emisemi a rovněž vytvořením skutečně vnitřního trhu s energií. Se stejnou rozhodností a ctižádostí musíme jednat, i pokud jde o nízkouhlíkové technologie. Pouze za těchto podmínek lze katalyzovat novou průmyslovou revoluci. Ve světě omezovaném technologiemi na bázi uhlíku bude na zvládnutí technologií rostoucí měrou záviset prosperita a konkurenceschopnost. Jestliže budeme zaostávat ve stále rychlejším celosvětovém závodě o trhy s nízkouhlíkovými technologiemi, budeme se možná v zájmu splnění našich cílů muset spoléhat na dovážené technologie a podniky v EU přijdou o obrovské komerční příležitosti.

Time is of the essence

Čas jako rozhodující faktor

The transition to a low carbon economy will take decades and touch every sector of the economy, but we cannot afford to delay action. Decisions taken over the next 10-15 years will have profound consequences for energy security, for climate change, for growth and jobs in Europe. The cost of action may be high, but the price of inactivity much higher. As an illustration of the scale of the problem, the Stern report[2] estimates that the cost of action could be limited to around 1% of global GDP per year, while inaction could result in losing 5-20% of global GDP annually.

Přechod na nízkouhlíkové hospodářství potrvá desetiletí a dotkne se všech jeho odvětví, neznamená to však, že si můžeme dovolit s přijetím opatření otálet. Rozhodnutí, která učiníme během příštích 10 až 15 let, budou mít obrovské důsledky pro zabezpečení energie, změnu klimatu a hospodářský růst a zaměstnanost v Evropě. Tato opatření jsou možná nákladná, za nečinnost však zaplatíme mnohem více. Jako ilustraci toho, o jak velký problém jde, odhaduje Sternova zpráva[2], že náklady opatření by se mohly pohybovat pouze okolo 1 % celosvětového HDP ročně, kdežto nečinnost by mohla vést ke ztrátě 5–20 % HDP ročně.

2. ACHIEVING THE POLITICAL VISION

2. SPLNěNÍ POLITICKÉ VIZE

The vision is of a Europe with a thriving and sustainable economy, with world leadership in a diverse portfolio of clean, efficient and low-carbon energy technologies as a motor for prosperity and a key contributor to growth and jobs. A Europe that has grasped the opportunities lying behind climate change and globalisation and that is contributing to addressing the global energy challenge, including increasing access to modern energy services in the developing world.

Jde o vizi Evropské unie s prosperujícím a dlouhodobě udržitelným hospodářstvím, která bude ve světovém měřítku zaujímat vedoucí postavení se svým rozmanitým portfoliem ekologických, účinných nízkouhlíkových technologií, jež zajistí prosperitu a povedou k růstu a vytváření pracovních míst. Je to vize Evropy, která se chopila příležitostí, jež s sebou přináší změna klimatu a globalizace, a která přispívá k řešení celosvětových energetických problémů, včetně rozšíření přístupu k moderním energetickým službám v rozvojovém světě.

Energy efficiency

Energetická účinnost

First and foremost, we need a step change in efficiency in energy conversion, supply and end-use. In transport, buildings and industry, available technology opportunities must be turned into business opportunities. We need to fully harness the potential for information and communication technologies and organisational innovation, as well as use public policy and market-based instruments[3] to manage demand and encourage new markets. Several policies and measures are already in place to drive this process, notably the Energy Efficiency Action Plan and the Freight Logistics Action Plan, and the directives on Eco-design and on Energy Labelling of Energy Using Products, on Energy Services and on Building Performance. Other measures are in the pipeline, for example on CO2 emissions from cars, the Action Plan on Urban Mobility, a new phase of the Emissions Trading Scheme, and the initiatives on lead markets, sustainable production and consumption and sustainable industrial policy.

V první řadě je potřeba dosáhnout zásadní změny v účinnosti přeměny energie, jejích dodávek a konečného využití. Technologické příležitosti, které jsou k dispozici pro dopravu, budovy a průmysl, se musí změnit v příležitosti komerční. Je potřeba, abychom plně využili potenciál inovace informačních a komunikačních technologií a organizační inovace a rovněž nástroje veřejné politiky a tržní nástroje[3] s cílem řídit poptávku a podpořit nové trhy. V zájmu tohoto postupu je již zavedeno několik politik a opatření, zejména akční plán pro energetickou účinnost a akční plán pro logistiku nákladní dopravy a směrnice o ekodesignu, o označování energetické účinnosti spotřebičů, o energetických službách a o energetické náročnosti budov. Další opatření budou následovat, např.: opatření týkající se emisí CO2 z vozidel, akční plán pro městskou mobilitu, nová fáze systému pro obchodování s emisemi a iniciativy týkající se rozhodujících trhů, udržitelné výroby a spotřeby a udržitelné průmyslové politiky.

Achieving the 2020 targets

Splnění cílů pro rok 2020

For 2020, the technologies that will contribute to achieving the targets are available today or in the final stages of development. Low-carbon technologies in general remain expensive and face market penetration obstacles. Energy efficient technologies tend to have high upfront costs which deter market take-up. A twin-track approach is therefore needed: reinforced research to lower costs and improve performance; and pro-active support measures to create business opportunities, stimulate market development and address the non-technological barriers that discourage innovation and the market deployment of efficient and low carbon technologies.

Technologie, které přispějí ke splnění cílů pro rok 2020, jsou k dispozici již nyní nebo se nacházejí v posledních fázích vývoje. Nízkouhlíkové technologie jsou obecně nadále drahé a jejich průnik na trh naráží na překážky. Energeticky účinné technologie mají často vysoké počáteční náklady, které odrazují od jejich uvedení na trh. Je tedy nutné použít souběžný přístup: zintenzivnit výzkum za účelem snížení nákladů a zvýšení výkonu; a zároveň uskutečnit opatření aktivně podporující vytváření nových podnikatelských příležitostí, stimulující rozvoj trhu a odstraňující překážky, které nemají technologický charakter a odrazují od inovací a rozšíření energeticky účinných a nízkouhlíkových technologií na trhu.

Key EU technology challenges for the next 10 years to meet the 2020 targets: Make second generation biofuels competitive alternatives to fossil fuels, while respecting the sustainability of their production; Enable commercial use of technologies for CO2 capture, transport and storage through demonstration at industrial scale, including whole system efficiency and advanced research; Double the power generation capacity of the largest wind turbines, with off-shore wind as the lead application; Demonstrate commercial readiness of large-scale Photovoltaic (PV) and Concentrated Solar Power; Enable a single, smart European electricity grid able to accommodate the massive integration of renewable and decentralised energy sources; Bring to mass market more efficient energy conversion and end-use devices and systems, in buildings, transport and industry, such as poly-generation and fuel cells; Maintain competitiveness in fission technologies, together with long-term waste management solutions; |

Klíčové výzvy EU v oblasti technologií na příštích 10 let, jež je třeba řešit v zájmu splnění cílů pro rok 2020: vytvořit z druhé generace biopaliv konkurenceschopné alternativy k fosilním palivům s ohledem na udržitelnost jejich produkce; umožnit komerční využití technologií k zachycování, dopravě a uchovávání CO2 prostřednictvím demonstrací v průmyslovém měřítku, které se budou týkat také účinnosti celého systému a pokročilého výzkumu; zdvojnásobit kapacitu výroby elektřiny na největších větrných turbínách, přičemž se bude využívat především energie větru na moři; demonstrovat dostupnost větších fotovoltaických článků a koncentrované solární energie pro komerční využití; umožnit vznik jednotné, inteligentní evropské distribuční soustavy pro elektřinu, která se vyrovná s výrazným začleněním obnovitelných a decentralizovaných zdrojů energie; uvést na trh v širokém měřítku zařízení a systémy s účinnější energetickou přeměnou a konečným využitím v budovách, dopravě a průmyslu, např. polygeneraci a palivové články; udržet konkurenceschopnost technologií jaderného štěpení a dlouhodobých řešení nakládání s odpady. |

- Achieving the 2050 vision

- Naplnění vize pro rok 2050

To achieve the 2050 vision, towards complete decarbonisation, we need to develop a new generation of technologies through major breakthroughs. Even if some of these technologies will have little impact by 2020, it is vital that we reinforce efforts today to ensure that they come on-stream as early as possible. We also have to plan for major organisational and infrastructure changes.

Aby se naplnila vize pro rok 2050 směřující k úplné dekarbonizaci, je třeba vyvinout novou generaci technologií prostřednictvím výrazných průlomů. Přestože budou některé z těchto technologií mít do roku 2020 malý dopad, naše úsilí musí nutně být intenzivnější, aby se tyto technologie zúročily co nejdříve. Taktéž je nutné, abychom naplánovali čtyři výrazné organizační a infrastrukturní změny.

Key EU technology challenges for the next 10 years to meet the 2050 vision: Bring the next generation of renewable energy technologies to market competitiveness; Achieve a breakthrough in the cost-efficiency of energy storage technologies; Develop the technologies and create the conditions to enable industry to commercialise hydrogen fuel cell vehicles; Complete the preparations for the demonstration of a new generation (Gen-IV) of fission reactors for increased sustainability; Complete the construction of the ITER fusion facility and ensure early industry participation in the preparation of demonstration actions; Elaborate alternative visions and transition strategies towards the development of the Trans-European energy networks and other systems necessary to support the low carbon economy of the future; Achieve breakthroughs in enabling research for energy efficiency: e.g. materials, nano-science, information and communication technologies, bio-science and computation. |

Klíčové výzvy EU v oblasti technologií na příštích 10 let, jež je třeba řešit v zájmu naplnění vize pro rok 2050: dovést příští generaci technologií energie z obnovitelných zdrojů na úroveň tržní konkurenceschopnosti; dosáhnout průlomu, pokud jde o hospodárnost technologií uchovávání energie; vyvinout technologie a vytvořit podmínky, aby mohl průmysl uvést na trh vozidla s vodíkovými palivovými články; dokončit přípravy demonstrací nové generace (Gen-IV) reaktorů na jaderné štěpení splňující přísnější požadavky na udržitelnost; dokončit konstrukci zařízení ITER pro jadernou fúzi a zajistit brzké zapojení daného odvětví do příprav demonstračních aktivit; vypracovat alternativní vize a transformační strategie v zájmu rozvoje transevropských energetických sítí a jiných systémů na podporu nízkouhlíkového hospodářství budoucnosti; dosáhnout průlomu ve vytváření podmínek pro výzkum energetické účinnosti, pokud jde o: materiály, nanovědu, informační a komunikační technologie, bio-science a výpočty. |

- A collective endeavour to deliver results

- Kolektivní úsilí o dosažení výsledků

Meeting the targets in 2020 and the vision for 2050 is a significant challenge that can be tackled most effectively as a collective endeavour.

Splnění cílů pro rok 2020 a naplnění vize pro rok 2050 představuje velkou výzvu, kterou lze nejúčinněji řešit kolektivním úsilím.

Some technology challenges require critical mass and large-scale investment and bring with them a risk which cannot be met by the market, by Member States acting individually or by the current model of European collaborative research. The EU can respond to this challenge by evolving towards a new model of focussed cooperation, making use of the full potential of the European Research and Innovation Area and the Internal Market.

Některé technologické problémy vyžadují kritické množství a investice ve velkém měřítku a je s nimi spojeno riziko, jemuž nemůže čelit trh, členské státy vystupující jednotlivě nebo stávající model evropské spolupráce v oblasti výzkumu. EU může na tuto výzvu reagovat vytvořením nového modelu cílené spolupráce, přičemž plně využije potenciálu Evropského výzkumného a inovačního prostoru a vnitřního trhu.

Member States, the Community, industry and research organisations all have different roles to play within a coherent overall effort. Achieving our ambitious goals will require a fundamental departure from current practice throughout the innovation system, striking the right balance between cooperation and competition at national, European and global levels.

Členské státy, Společenství, podniky a výzkumné organizace hrají v rámci celkového vzájemně provázaného úsilí různou úlohu. Splnění našich ambiciózních cílů bude vyžadovat zásadní odklon od stávající praxe systému inovací a náležitou rovnováhu mezi spoluprací a konkurencí na vnitrostátní úrovni, úrovni EU i úrovni globální.

Action by the private sector

Opatření v soukromém sektoru

The private sector is at the forefront of these efforts. The industrial revolution that will be catalysed by the move towards world-wide low carbon growth represents a unique opportunity for European industry. A long term and stable policy framework is essential, but to take best advantage of this opportunity, industry should be prepared to increase investment and take greater risks.

Soukromý sektor stojí v čele tohoto úsilí. Průmyslová revoluce, jejímž katalyzátorem bude vývoj směrem k celosvětovému růstu na nízkouhlíkové bázi, představuje jedinečnou příležitost pro evropský průmysl. Nezbytností je dlouhodobý a stabilní rámec politik; nicméně aby byla tato příležitost využita co nejlépe, měl by průmysl být ochotný zvýšit objem investic a vzít na sebe větší rizika.

Setting up strategic alliances is necessary for industry to share the burden and benefits of research and demonstration. There is room for better exploiting the synergies between technologies (e.g. in the automotive sector, between hybrid vehicles, fuel cells, biofuels and gas). Industry should also join forces to take a more pro-active stance on the elaboration of global regulations and standards and to overcome the often complex issues surrounding the public acceptance of new technologies.

Aby mohl průmysl sdílet zátěž i přínosy výzkumu a demonstrací, je nutné vytvořit strategická spojenectví. Lze více využívat součinnosti mezi technologiemi (např. v automobilovém odvětví, mezi hybridními vozidly, palivovými články, biopalivy a zemním plynem). Průmysl by rovněž měl spojit své síly a postavit se aktivněji k vypracovávání celosvětových pravidel a norem a překonat často složité otázky, jak nové technologie přijímá veřejnost.

Recent studies show that there is still room for substantial growth in private capital being invested in European clean energy[4]. The financial sector, including private equity and venture capital, needs to adapt their risk profiles to invest more in potentially high-growth small and medium size enterprises and spin-offs, to benefit from the huge prospects for low carbon technologies.

Z nedávných studií vyplývá, že stále lze dosáhnout podstatného růstu investic soukromého kapitálu do ekologické energie v Evropě[4]. Je třeba, aby finanční sektor, včetně oblasti soukromého kmenového a rizikového kapitálu, přizpůsobil rizikové profily v zájmu větších investic do malých a středních a osamostatněných podniků s potenciálem vysokého růstu, a mohl tak mít přínos z velmi dobrých vyhlídek nízkouhlíkových technologií.

Action at national level

Opatření na vnitrostátní úrovni

Member States have to deliver their contributions to the 20% targets agreed for 2020, and to put their energy systems on a pathway toward decarbonisation by 2050.

Členské státy musejí přispět k přijatým cílům 20% snížení do roku 2020 a přizpůsobovat své energetické systémy pro účely dekarbonizace do roku 2050.

A dedicated and substantial effort on energy technology can help achieve the targets in a way that maximises the benefits for Member States and limits the costs.

Důsledné a intenzivní úsilí v oblasti energetických technologií může dosažení těchto cílů napomoci tak, že přínos členských států bude maximalizován a náklady budou omezené.

The actions of the Member States should aim at increasing investment and provide clear market signals to reduce the risks and stimulate industry to develop more sustainable technologies. For example, by designing smart incentive schemes that stimulate innovation and create value chains, rather than unduly distorting competition or subsidising technologies that have the highest short term potential.

Opatření členských států by se měla zaměřit na zvýšení objemu investic a poskytnutí jasných tržních signálů, aby se snížila rizika a průmysl dostal podnět k vývoji udržitelnějších technologií. Např. lze sestavit inteligentní motivační programy, které podporují inovace a budují hodnotové řetězce, a nenarušují tedy hospodářskou soutěž ani nepodporují technologie, jejichž největší potenciál má krátkodobý charakter.

Tax incentives[5] and Community instruments implemented at national level, such as Structural Funds, can be used to strengthen the research base, build innovation capacity, promote excellence and increase the human resources available to the sector. Strengthening the implementation, monitoring and review of national programmes and measures and seeking out a better coherence and alignment with other Member States and Community efforts would also pay dividends.

Daňové pobídky[5] a nástroje Společenství prováděné na vnitrostátní úrovni, např. strukturální fondy, je možné využít k zesílení výzkumné základny, budování inovační kapacity, podpoře špičkové kvality a posílení lidských zdrojů, které má dané odvětví k dispozici. Vyplatí se rovněž intenzivněji provádět, monitorovat a revidovat vnitrostátní programy a dospět k hlubší vzájemné provázanosti a sladěnosti s úsilím ostatních členských států a Společenství.

Action at Community level

Opatření na úrovni Společenství

A new Community approach in the field of energy technologies is crucial to achieve the objectives of the SET-Plan. The Community is the vehicle that can:

Nový přístup Společenství v oblasti energetických technologií pro dosažení cílů plánu SET má klíčový význam. Právě Společenství je prostředkem, díky němuž lze:

- Enable the pooling of resources and sharing of risks to develop new technologies that offer huge potential but are currently far from market competitiveness and are beyond the means of individual countries.

- sdílet zdroje i rizika s cílem vyvinout nové technologie, které v sobě skrývají obrovský potenciál, ale v současné době nejsou ani zdaleka tržně konkurenceschopné a přesahují možnosti jednotlivých zemí;

- Facilitate strategic planning at both the technology and energy system levels to ensure a common approach to problems that have a cross-border dimension, such as networks, as well as to optimise the transition towards the energy system of the future.

- snáze strategicky plánovat na úrovni technologických i energetických systémů, a zajistit tak společný přístup k problémům s přeshraničním rozměrem, jako jsou sítě, a rovněž optimalizovat přechod na energetické systémy budoucnosti;

- Permit a better gathering and sharing of data and information to support sound energy technology policy making and guide investment decisions.

- lépe shromažďovat a sdílet údaje a informace, jež podporují řádnou tvorbu politik pro energetické technologie a jsou základem pro rozhodování o investicích;

- Ensure coherence and critical mass in international cooperation efforts.

- zajistit vzájemnou provázanost a kritické množství pro činnosti v mezinárodní spolupráci;

- Address common problems and non-technological barriers, such as public acceptance and awareness of new technologies, to arrive at common solutions with wide applicability.

- řešit společné problémy a překážky, které nemají technologický charakter, jako např. jak nové technologie přijímá veřejnost a jaké má o nich povědomí, a nalézt společná řešení, která lze široce uplatňovat.

The Research Framework Programmes and the Competitiveness and Innovation Framework Programme are the main tools through which actors across the EU currently work together on technological innovation projects.

Rámcové programy pro výzkum a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace jsou hlavními nástroji, jejichž prostřednictvím v současné době aktéři po celé EU spolupracují na projektech technologických inovací.

These Community programmes should be better used to catalyse the actions of Member States and the private sector, taking them to new dimension by evolving towards a paradigm of steering and co-financing joint programmes rather than projects. This calls for a change in the way these programmes are implemented. The proposed Fuel Cell and Hydrogen Joint Technology Initiative[6] is a prime example of such a change, with Community Research Framework Programme funding being used to co-finance a programme of research and demonstration with industry in a new, European public-private partnership.

Tyto programy Společenství by se měly lépe využívat za účelem katalyzace opatření členských států a soukromého sektoru; proto budou usměrňovány k tomu, aby se z projektů staly spíše společnými programy řízení a spolufinancování, čímž dostanou nový rozměr. Z tohoto důvodu bude nutná změna ve způsobu jejich provádění. Ukázkovým příkladem takové změny je navržená společná technologická iniciativa pro palivové články a vodík[6]; jde o program výzkumu a demonstrací, jež je v rámci nového evropského partnerství veřejného a soukromého sektoru spolufinancován z prostředků průmyslu a z prostředků rámcového programu Společenství pro výzkum.

Action at global level

Opatření na globální úrovni

In a world in which energy demand is still increasing and Europe's share of greenhouse emissions is set to fall from 15% to 10% by 2030, a global effort and cooperation are needed to address the global challenges.

V situaci, kdy poptávka po energii na celém světě neustále roste a pokles podílu Evropy na emisích skleníkových plynů je do roku 2030 stanoven na 15 až 10 %, je k vyřešení celosvětových problémů nezbytné úsilí a spolupráci na globální úrovni.

We need to take our international cooperation on energy technology to a new level, in the same way as the Emissions Trading Scheme is being used to catalyse the development of a global cap and trade system for carbon. If we are unable to create a global market appetite for low carbon technologies and ensure their widespread take-up, then achieving our ambitious goals could result in much wasted effort and resources – a high cost strategy for our business and society.

Podobně jako v případě systému pro obchodování s emisemi, který katalyzuje vývoj světového obchodního systému stanovujícího stropy emisí sloučenin uhlíku, musíme na novou úroveň pozvednout i mezinárodní spolupráci v oblasti energetických technologií. Pokud se nám nepodaří na celosvětovém trhu vytvořit poptávku po nízkouhlíkových technologiích a zajistit jejich rozšíření, dosáhneme sice možná svých ambiciózních cílů, ale naše úsilí i zdroje vyjdou naprázdno – a takovou strategii by naše podniky a celá společnost draze zaplatily.

3. OBJECTIVES OF THE SET-PLAN

3. Cíle plánu SET

We need to use the ambition and the targets of the Energy Policy for Europe to create a new European policy for energy technology.

Úsilí a cíle energetické politiky pro Evropu je třeba využít k vytvoření nové evropské politiky energetických technologií.

Existing measures taken over recent years have provided a foundation for further EU action. The creation of European Technology Platforms has brought together stakeholders to define common research agendas and deployment strategies. The European Research Area (ERA)-Net instrument has initiated moves towards common research programming between Member States. Networks of Excellence have given research centres the opportunity to work together in specific fields.

Základem pro další postup EU mohou být stávající opatření přijatá v nedávných letech. Vytvoření evropských technologických platforem sdružilo zúčastněné strany v zájmu vymezení společného výzkumného programu a zaváděcích strategií. S nástrojem ERA-NET Evropského výzkumného prostoru byl zahájen přechod ke společnému výzkumnému plánování členských států. Výzkumná střediska mají možnost spolupracovat ve specializovaných oblastech díky sítím excelence.

Building on this momentum, the SET-Plan will focus, strengthen and give coherence to the overall effort in Europe, with the objective of accelerating innovation in cutting edge European low carbon technologies. In doing so, it will facilitate the achievement of the 2020 targets and the 2050 vision of the Energy Policy for Europe.

Na základě tohoto impulzu dostane veškeré dění ve výzkumu v Evropě díky plánu SET jasné zaměření, pevnější základ a vzájemnou provázanost s cílem urychlit postup inovací v oblasti evropských nízkouhlíkových technologií. V souvislosti s energetickou politikou pro Evropu tak rovněž usnadní splnění cílů pro rok 2020 a naplnění vize pro rok 2050.

The SET-Plan proposes to deliver the following results: (i) a new joint strategic planning, (ii) a more effective implementation, (iii) an increase in resources, and (iv) a new and reinforced approach to international cooperation.

Plán SET navrhuje dosažení těchto výsledků: i) nové společné strategické plánování, ii) efektivnější provádění, iii) větší objem zdrojů a iv) nový, komplexnější přístup k mezinárodní spolupráci.

4. JOINT STRATEGIC PLANNING

4. Společné strategické plánování

A new way of working at Community level requires an inclusive, dynamic and flexible means of guiding this process, defining priorities and proposing actions – a collective approach to strategic planning. Decision-makers in the Member States, industry, and the research and financial communities have to start to communicate and take decisions in a more structured and mission-oriented way, conceiving and implementing actions together with the EC within a cooperative framework. We need a new governance structure.

Nový způsob práce na úrovni Společenství vyžaduje komplexní, dynamický a pružný prostředek řízení celého postupu, vymezení priorit a navrhování akcí – a tím je kolektivní přístup ke strategickému plánování. Činitelé s rozhodovacími pravomocemi v členských státech, průmysl a výzkumné a finanční odvětví musejí začít komunikovat a přijímat rozhodnutí daleko strukturovaněji a cílevědoměji a koncipovat a provádět činnosti společně s ES v rámci systému spolupráce. Potřebujeme novou správní strukturu.

European Community Steering Group on Strategic Energy Technologies

Řídící skupina Evropských společenství pro strategické energetické technologie

To steer the implementation of the SET-Plan, reinforcing the coherence between national, European and international efforts, the Commission will, in early 2008, establish a Steering Group on Strategic Energy Technologies. The Group, chaired by the Commission, will be composed of high level government representatives from Member States. The mandate of the group will be to conceive joint actions, through coordinating policies and programmes, make resources available and monitor and review progress in a systematic manner, fully geared towards reaching our common objectives.

Začátkem roku 2008 vytvoří Komise řídící skupinu pro strategické energetické technologie, jejímž úkolem bude řídit provádění plánu SET prostřednictvím těsnější vzájemné provázanosti vnitrostátního, evropského a mezinárodního úsilí. Skupině bude předsedat Komise a jejími členy budou vládní zástupci na vysoké úrovni z jednotlivých členských států. Úlohou této skupiny bude pomocí koordinovaných politik a programů koncipovat společné akce, hledat a uvolňovat zdroje a systematicky monitorovat a revidovat postup činností, přičemž se plně soustředí na splnění našich společných cílů.

The Commission will organise a European Energy Technology Summit in the first half of 2009. The objective would be to bring together and engage all stakeholders in the entire innovation system, from industry to customers, as well as representatives of the European institutions, the financial community and our international partners. This event would be an opportunity to review progress, disseminate achievements and foster cross-fertilisation between sectors.

Komise v první polovině roku 2009 uspořádá evropský summit k energetickým technologiím. Jeho cílem by mělo být svolat a zainteresovat všechny strany účastnící se na systému inovací, od průmyslu po odběratele, jakož i zástupce evropských orgánů, finančního odvětví a mezinárodní partnery. Při příležitosti tohoto setkání bude možné zhodnotit dosavadní postup, podělit se o dosažené výsledky a vzájemně se obohatit o podněty z jednotlivých odvětví.

European Energy Technology Information System

Evropský informační systém pro energetické technologie

Effective strategic planning in the Steering Group requires regular and reliable information and data. To support the definition of energy technology objectives, as well as to build consensus around the SET-Plan programme, the Commission will establish an open-access information and knowledge management system. It will include 'technology mapping' (state of the art, barriers and potential of technologies) and 'capacities mapping' (financial and human resources) developed by the Commission's Joint Research Centre[7]. The system will assist the regular reporting of the progress of the SET-Plan and inform energy policy making through the Energy Market Observatory and the biennial Strategic Energy Review.

K tomu, aby bylo strategické plánování v rámci řídící skupiny efektivní, jsou zapotřebí pravidelné a spolehlivé informace. V zájmu snazšího vymezení cílů v oblasti energetických technologií a vybudování konsenzu ohledně programu pro plán SET zřídí Komise volně přístupný systém zpracování informací a poznatků. Jeho součástí bude „zmapování technologií“ (současný stav, překážky a potenciál technologií) a „zmapování kapacit“ (finanční a lidské zdroje) vypracovaná Společným výzkumným střediskem Komise[7]. Systém pomůže při vypracovávání pravidelných zpráv o postupu plánu SET a prostřednictvím evropské observatoře pro trh s energií a strategického přezkumu energetiky prováděného každé dva roky bude jako informační zdroj k dispozici tvůrcům politik.

5. EFFECTIVE IMPLEMENTATION - WORKING TOGETHER AT COMMUNITY LEVEL

5. Účinné provádění – spolupráce na úrovni Společenství

To accelerate the development and market introduction processes we need more focussed and powerful mechanisms that can leverage the potential of public intervention, European industry and researchers.

Aby se postup ve vývoji a uvádění na trh zrychlil, jsou potřeba cílenější a silnější mechanismy, jimiž může být využit potenciál veřejného zásahu, evropského průmyslu a výzkumných pracovníků.

5.1. European Industrial Initiatives

5.1. Evropské průmyslové iniciativy

European Industrial Initiatives aim to strengthen industrial energy research and innovation by mobilising the necessary critical mass of activities and actors. Geared towards measurable objectives in terms of cost reduction or improved performance, they will focus and align the efforts of the Community, Member States and industry to achieve common goals. They will target sectors for which working at Community level will add most value – technologies for which the barriers, the scale of the investment and risk involved can be better tackled collectively.

Cílem evropských průmyslových iniciativ je zintenzivnit průmyslový výzkum a inovace v oblasti energetiky mobilizací nezbytného kritického množství činností a aktérů. Jelikož se orientují na měřitelné cíle v podobě nižších nákladů a vyššího výkonu, soustředí a sladí úsilí Společenství, členských států a průmyslu tak, aby bylo dosaženo společných cílů. Zaměří se na odvětví, kde spolupráce na úrovni Společenství povede k největší přidané hodnotě – na technologie, v jejichž případě lze překážky, rozsah investic a související rizika lépe řešit kolektivním způsobem.

Based on the results of the consultation process, the Commission proposes to launch the following new priority initiatives, starting in 2008:

Na základě výsledků postupu konzultací navrhuje Komise na rok 2008 zahájení těchto nových prioritních iniciativ:

- European Wind Initiative: focus on large turbines and large systems validation and demonstration (relevant to on and off-shore applications).

- Evropská iniciativa pro větrnou energii: soustředí se na ověřování a demonstrace velkých turbín a velkých systémů (vztahuje se na energii větru na moři i na pevnině).

- Solar Europe Initiative: focus on large-scale demonstration for photovoltaics and concentrated solar power.

- Evropská iniciativa pro solární energii: soustředí se na demonstrace ve velkém měřítku, pokud jde o fotovoltaiku a koncentrovanou solární energii.

- Bio-energy Europe Initiative: focus on 'next generation' biofuels within the context of an overall bio-energy use strategy.

- Evropská iniciativa pro bioenergii: soustředí se na „příští generaci“ biopaliv v souvislosti s celkovou strategií využívání bioenergie.

- European CO2 capture, transport and storage initiative: focus on the whole system requirements, including efficiency, safety and public acceptance, to prove the viability of zero emission fossil fuel power plants at industrial scale.

- Evropská iniciativa pro zachycování, dopravu a uchovávání CO 2 : soustředí se na požadavky celého systému, včetně účinnosti, bezpečnosti a postoje veřejnosti, s cílem prokázat životaschopnost elektráren na fosilní paliva s nulovými emisemi v průmyslovém měřítku.

- European electricity grid initiative: focus on the development of the smart electricity system, including storage, and on the creation of a European Centre to implement a research programme for the European transmission network.

- Evropská iniciativa pro distribuční soustavu elektřiny: soustředí se na rozvoj inteligentní elektrizační soustavy, včetně uchovávání elektrické energie, a na vytvoření evropského střediska pro provádění výzkumného programu pro evropskou přenosovou soustavu.

- Sustainable nuclear fission initiative: focus on the development of Generation-IV technologies.

- Iniciativa pro udržitelné jaderné štěpení: soustředí se na vývoj technologií generace IV.

The European Industrial Initiatives will be implemented in different ways, depending on the nature and needs of the sector and the technologies. For technologies with a sufficient industrial base across Europe they may take the form of public-private partnerships, while for other technologies which are prioritised by a few countries, they may take the form of joint programming by coalitions of those interested Member States. Where appropriate, a combination of 'technology push' and 'market pull' instruments may be used. The European Technology Platforms will assist in the preparation phase.

Evropské průmyslové iniciativy se budou provádět různými způsoby v závislosti na povaze a potřebách daného odvětví a technologií. V případě technologií s dostatečnou průmyslovou základnou po celé Evropě lze zvolit formu partnerství veřejného a soukromého sektoru, zatímco u jiných, které upřednostňuje jen několik zemí, se může zvolit forma společných programů sdružení těchto zainteresovaných členských států. Případně lze použít i kombinace nástrojů „technologického podnětu“ a „tržní poptávky“. V přípravných fázích budou nápomocny evropské technologické platformy.

Two on-going energy programmes serve as illustrative examples of SET-Plan initiatives: the European fusion research programme and its flagship 'ITER' and the proposed Joint Technology Initiative on 'Fuel Cells and Hydrogen'. Other related industrial initiatives are the Single European Sky air traffic management research programme (SESAR) that will improve the energy efficiency of the aviation system and the proposed Joint Technology Initiative 'Clean Sky'[8] that aims to enhance the energy efficiency of aviation engines.

Jako ukázkový příklad iniciativ plánu SET poslouží dva probíhající energetické programy: Evropský výzkumný program pro jadernou syntézu a jeho stěžejní projekt ITER, a navrhovaná společná technologická iniciativa pro palivové články a vodík. Dalšími souvisejícími průmyslovými iniciativami jsou výzkumný program řízení letecké dopravy v rámci jednotného evropského nebe (SESAR), díky němuž se zvýší energetická účinnost leteckého systému, a navrhovaná společná technologická iniciativa „Čisté nebe“[8], jejímž cílem je zvýšit energetickou účinnost leteckých motorů.

5.2. Creation of a European Energy Research Alliance

5.2. Vytvoření evropského spojenectví pro energetický výzkum

Europe has strong National Research Institutes for Energy as well as excellent research teams working in universities and specialised centres. However, even if they pursue similar objectives, they define strategies and work plans individually. Traditional instruments (e.g. projects and networks) to coordinate their efforts are no longer sufficient. Greater cooperation at Community level will deliver a more effective use of resources.

V Evropě se nacházejí významné vnitrostátní energetické výzkumné ústavy, jakož i špičkové výzkumné týmy na univerzitách a ve specializovaných střediscích. Nicméně přesto, že pracují na obdobných úkolech, tvoří si strategii a pracovní plány samostatně. Tradiční nástroje (např. projekty a sítě) pro účely koordinace jejich úsilí již nedostačují. S intenzivnější spoluprací na úrovni Společenství se zdroje budou využívat efektivněji.

The Commission proposes to create a European Energy Research Alliance . To launch the process the Commission will, in the first half of 2008, open a structured dialogue with the CEOs of the National Research Institutes and bodies of a similar character (e.g. higher education establishments) with significant programmes. The mandate will be to bring about a move from today's model of collaborating on projects towards a new paradigm of implementing programmes. The aims are to align these programmes with the SET-Plan priorities, network existing but disperse capacities and build durable partnerships with industry.

Komise navrhuje vytvoření evropského spojenectví pro energetický výzkum . První krok v rámci tohoto postupu učiní Komise v první polovině roku 2008, kdy zahájí strukturovaný dialog s vedoucími pracovníky z vnitrostátních výzkumných ústavů a subjektů obdobného charakteru (např. institucí vysokoškolského vzdělávání) s významnými programy. Účelem bude dospět od nynějšího modelu spolupráce při projektech k nové podobě prováděcích programů. Tyto programy by se měly sladit s prioritami plánu SET a s již existující, avšak roztříštěnou sítí, a vybudovat trvalá partnerství s průmyslem.

Examples of potential joint programmes that could be channelled through the Alliance include basic energy science, enabling and breakthrough technologies and advanced energy efficiency. The European Institute of Technology could provide an appropriate vehicle to realise this ambition, through a Knowledge and Innovation Community on energy and climate change.

Příklady potenciálních společných programů, jež lze usměrnit prostřednictvím tohoto spojenectví, zahrnují základní energetickou vědu, klíčové a průlomové technologie a pokročilou energetickou účinnost. Vhodným prostředkem k uskutečnění tohoto ambiciózního úkolu by se mohl stát Evropský technologický institut, a to prostřednictvím společenství pro vědomosti a inovace v oblasti energetiky a změny klimatu.

5.3. Trans-European energy networks and systems of the future

5.3. Transevropské energetické sítě a systémy budoucnosti

To achieve a sustainable, interconnected European energy system will require massive energy infrastructure change as well as organisation innovation. It will happen over decades, transforming the energy industry and infrastructures, and represent one of the most important investments of the 21st century. Very diverse sectors will be affected, not only energy, environment and transport, but also information and communication technologies, agriculture, competition, trade and others. This will require a multidisciplinary approach to issues that are increasingly interconnected.

K vytvoření udržitelného, vzájemně propojeného evropského energetického systému bude nutná hluboká přeměna energetické infrastruktury i organizační inovace. To bude trvat několik desetiletí; bude se jednat o přerod energetického průmyslu a infrastruktur a o jednu z nejdůležitějších investic 21. století. Nebude dotčena pouze energetika, životní prostředí a doprava, ale celá řada dalších odvětví jako informační a komunikační technologie, zemědělství, hospodářská soutěž, obchod a další. Tyto otázky jsou stále více vzájemně propojené, a proto k nim bude nutné přistupovat víceoborovým způsobem.

To plan and develop future infrastructures and policies, it is essential to have a good understanding of the full implications and logistics of new energy technology options.

Plánovat a vyvíjet budoucí infrastruktury a politiky znamená zejména dobře porozumět veškerým důsledkům a logistice nových alternativ energetických technologií.

The Commission proposes to initiate in 2008 an action on European energy infrastructure networks and systems transition planning . It will contribute to optimise and harmonise the development of low carbon integrated energy systems across the EU and its neighbouring countries. It will help the development of tools and models for European level foresight in areas such as smart, bi-directional electricity grids, CO2 transport and storage and hydrogen distribution.

Na rok 2008 navrhuje Komise zahájit opatření týkající se plánování přeměny evropských energetických infrastrukturních sítí a systémů, což přispěje k optimalizaci a sladění vývoje nízkouhlíkových integrovaných energetických systémů po celé EU a sousedních zemích a k tomu, že se snáze vytvoří nástroje a modely k prognózám na evropské úrovni pro oblasti jako inteligentní, obousměrné elektrické distribuční soustavy, doprava a uchovávání CO2 a distribuce vodíku.

6. RESOURCES

6. ZDROJE

It is essential to address the mismatch between the sheer magnitude of the energy and climate change challenge and the current levels of research and innovation effort.

Mezi obrovským rozsahem problematiky energie a změny klimatu a současnou intenzitou úsilí vynakládaného na výzkum a inovace existuje nesoulad, který je velmi důležité odstranit.

Implementation of the SET-Plan will help overcome the fragmentation of the European research and innovation base, leading to a better overall balance between cooperation and competition. Encouraging more focus and coordination between different funding schemes and sources will help to optimise investment, build capacity and ensure a continuity of funding for technologies in different phases of development.

Uskutečnění plánu SET pomůže překonat roztříštěnost evropské výzkumné a inovační základny, což povede k větší celkové rovnováze mezi spoluprací a konkurencí. Podpora větší specializace různých režimů a zdrojů financování a jejich koordinace pomůže optimalizovat investice, vybudovat kapacity a zajistit kontinuitu financování pro technologie, které se nacházejí na různém stupni vývoje.

Two challenges need to be addressed: mobilising additional financial resources, for research and related infrastructures, industrial-scale demonstration and market replication projects; and education and training to deliver the quantity and quality of human resources required to take full advantage of the technology opportunities that the European energy policy will create .

Je třeba se zaměřit na řešení dvou otázek: mobilizace dodatečných finančních zdrojů pro výzkum a související infrastruktury, demonstrace v průmyslovém měřítku a projekty tržní replikace; a vzdělávání a odborné přípravy , díky nimž se vytvoří lidské zdroje v kvantitě i kvalitě nutné pro plné využití technologických příležitostí, které vytvoří evropská energetická politika.

Increasing investment

Navýšení investic

Recent studies (e.g. the Stern Report, the Intergovernmental Panel on Climate Change reports and the International Energy Agency) confirm that increased energy research and innovation investment, to at least double the current levels, will deliver substantial benefits. Deployment incentives may also need to increase by two to five times.

Nedávné studie (např. Sternova zpráva, zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu a zdroje z Mezinárodní agentury pro energii (IEA)) potvrzují, že větší investice do energetického výzkumu a inovací (alespoň dvojnásobné oproti současnému stavu) přinesou podstatné výsledky. Je možné, že rovněž zaváděcí pobídky budou muset být dvakrát až pětkrát vyšší.

The increased budgets of the Seventh Framework Programmes of the European Communities, as well as the Intelligent Energy-Europe Programme, are a step in the right direction. In the former, the average annual budget dedicated to energy research (EC and Euratom) will be €886m, as compared to the €574m of the previous programme. The Community's commitment to the ITER fusion programme has been instrumental in securing this budget increase. Further resources increases are similarly required to finance the proposed European Industrial Initiatives and the European Energy Research Alliance.

Navýšení rozpočtových prostředků pro sedmý rámcový program Evropských společenství a rovněž program Inteligentní energie – Evropa představují krok správným směrem. V prvním případě bude průměrný roční rozpočet vyčleněný na výzkum v oblasti energetiky (ES a Euratom) činit 886 milionů EUR ve srovnání s 574 miliony EUR v předchozím programu. Závazek Společenství vůči programu jaderné syntézy ITER byl při zajištění tohoto navýšení rozpočtu zásadní. Podobně jsou nutná další navýšení zdrojů v případě navrhovaných evropských průmyslových iniciativ a evropského spojenectví pro energetický výzkum.

The European Investment Bank is also dedicating more resources to energy projects (5-7 b€ in the coming years). First results from the new Risk Sharing Finance Facility confirm that it is opening up wider financing opportunities for research and demonstration projects in the renewables and energy efficiency sectors.

Více zdrojů na energetické projekty rovněž vydává Evropská investiční banka (v nadcházejících letech 5–7 miliard EUR). První výsledky nového finančního nástroje na sdílení rizik potvrzují, že se s ním otevírají širší příležitosti k financování výzkumných a demonstračních projektů v odvětví obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

Some Member States are already progressively increasing national energy research funding. Others should follow suit, with the aim of doubling the overall effort in the EU within three years. The Commission will monitor progress towards this objective within the context of the Lisbon process.

Některé členské státy již postupně navyšují finanční prostředky na vnitrostátní energetický výzkum. Další by měly rychle následovat, aby byly během tří let celkové prostředky v EU zdvojnásobeny. Komise bude sledovat, jak postupuje plnění tohoto cíle s ohledem na Lisabonskou strategii.

The Commission intends to present a Communication on financing low carbon technologies at the end of 2008. The Communication will address resource needs and sources, examining all potential avenues to leverage private investment, including private equity and venture capital, enhance coordination between funding sources and raise additional funds. In particular, it will examine the opportunity of creating a new European mechanism/fund for the industrial-scale demonstration and market replication of advanced low carbon technologies and will consider the costs and benefits of tax incentives for innovation.

Záměrem Komise je na konci roku 2008 předložit sdělení o financování nízkouhlíkových technologií . Toto sdělení se bude zabývat potřebou a zdroji finančních prostředků a prozkoumá všechny potenciální cesty k zapojení soukromých investic, včetně soukromého kmenového a rizikového kapitálu, k intenzivnější koordinaci mezi zdroji financování a k získání dodatečných finančních prostředků. Zejména prozkoumá možné vytvoření nového evropského mechanismu/fondu pro demonstrace nízkouhlíkových technologií v průmyslovém měřítku a jejich tržní replikaci a zváží náklady a přínosy daňových pobídek k inovacím.

In preparing this Communication, the Commission will draw on the expertise of governments, industry and the research, energy and financial communities.

Při přípravě tohoto sdělení Komise využije odborné znalosti vlád, průmyslu, vědecké obce a energetického a finančního odvětví.

Expanding the human resource base

Rozšíření základny lidských zdrojů

To increase the quality and the number of engineers and researchers capable of facing the new energy innovation challenges, the Commission will use, in particular, the Marie Curie Actions of the Research Framework Programme, to boost the training of researchers in the energy field. The actions of the SET-Plan, such as the European Industrial Initiatives and the European Energy Research Alliance will further generate education and training opportunities, with the aim that they create an attractive working environment for the best researchers in Europe and world-wide.

S cílem zvýšit kvalitu a počet inženýrů a výzkumných pracovníků schopných řešit nové výzvy energetických inovací využije Komise zejména akce Marie Curie rámcového programu pro výzkum, čímž zintenzivní odbornou přípravu výzkumných pracovníků v oblasti energetiky. Opatření v rámci plánu SET jako evropské průmyslové iniciativy a evropské spojenectví pro energetický výzkum s sebou ponesou další příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě tak, aby se vytvořilo přitažlivé pracovní prostředí pro nejlepší výzkumné pracovníky v Evropě a na celém světě.

Member States' own actions to increase the human resource base should be better coordinated to maximise synergies and increase mobility in a sector already under severe pressure due to the lack of young people entering the field. The co-funding of joint programmes should be prioritised.

Činnosti jednotlivých členských států za účelem posílení základny lidských zdrojů by se měla lépe koordinovat v zájmu co největší součinnosti a intenzivnější mobility v odvětví, jež již nyní čelí značným potížím v důsledku nedostatku mladých lidí působících v tomto odvětví. Mělo by se upřednostňovat spolufinancování společných programů.

7. INTERNATIONAL COOPERATION

7. Mezinárodní spolupráce

International cooperation, for example on research or the setting of international standards, is vital to stimulate the global development, commercialisation, deployment and access to low carbon technologies.

Mezinárodní spolupráce, např. při výzkumu nebo stanovení mezinárodních norem, je nesmírně důležitá pro povzbuzení celosvětového vývoje nízkouhlíkových technologií, jejich uvedení na trh, jejich zavedení a přístup k nim.

With developed countries, where competition is a key element, it is crucial to ensure more cooperation on 'public good' research, such as on safety and public acceptance, as well as on longer-term frontier research.

V případě rozvinutých zemí, v nichž je klíčovým prvkem hospodářská soutěž, je zásadní zajistit větší spolupráci při výzkumu hledisek spojených s „veřejným prospěchem“, jako jsou bezpečnost nebo postoj veřejnosti, jakož i při dlouhodobém „hraničním“ výzkumu.

For developing and emerging economies, the Community interest lies more in helping those countries develop and grow in a more sustainable manner, while building new market opportunities for EU industry and ensuring effective collaboration in accessing and developing resources. Options for further engaging and cooperating with such countries include: networking energy technology centres; setting up large-scale demonstration projects on technologies with the highest potential in those countries; increasing the use of innovative financing mechanisms, such as the Global Energy Efficiency and Renewable Energy Fund; reinforcing the use of the Kyoto Protocol mechanisms, notably the Clean Development Mechanism for investments in emissions reduction projects, if the post-2012 international agreement on further CO2 reductions is reached.

V případě rozvojových a nově rostoucích ekonomik se zájem Společenství zaměřuje spíše na pomoc zemím, které se rozvíjejí a rostou udržitelnějším způsobem, a zároveň na budování nových tržních příležitostí pro průmysl EU a zajištění efektivní spolupráce, pokud jde o přístup a využití zdrojů. Mezi alternativy dalšího zapojení těchto zemí a spolupráce s nimi patří: vytváření sítí středisek pro energetické technologie; zřizování demonstračních projektů ve velkém měřítku týkajících se technologií s nejvyšším potenciálem v těchto zemích; intenzivnější využívání inovativních finančních mechanismů, jako je Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii; lepší využití mechanismů Kjótského protokolu, zejména Mechanismu čistého rozvoje, pro investice do projektů snížení emisí, pokud se dospěje k mezinárodní dohodě o dalších sníženích CO2 po roce 2012.

The measures proposed in the SET-Plan (e.g. the Steering Group, European Industrial Initiatives and the European Energy Research Alliance) should bring about a reinforced international cooperation strategy. We also need to ensure that the EU increasingly speaks with one voice in international fora, where appropriate, to achieve a more coherent and stronger partnership effect.

Opatření navržená v plánu SET (např. řídící skupina, evropské průmyslové iniciativy a evropské spojenectví pro energetický výzkum) by měla vést k posílení strategie mezinárodní spolupráce. Rovněž je potřeba zajistit, aby na mezinárodních fórech EU případně vystupovala jednotně, a dosáhla tak soudržnějšího a silnějšího partnerství.

8. TAKING THE WORK FORWARD

8. Návazné kroky

Today, the energy technology innovation process is based on national programmes and incentives, using national resources to meet national objectives and targets. This model fits a bygone era of cheap energy and no carbon constraints. To bring about the dramatic changes in the macroscopic energy landscape that will be necessary in the 21st Century, a new policy needs to be pursued.

V současné době se postup inovací v oblasti energetických technologií zakládá na vnitrostátních programech a pobídkách, využití vnitrostátních zdrojů a úsilí o splnění vnitrostátních cílů. Tento model byl vyhovující v minulých dobách, které se vyznačovaly levnou energií a neomezenými emisemi uhlíku. Dramatické změny, jichž bude muset v 21. století doznat makroskopický energetický reliéf, si vyžadují novou politiku.

The Commission therefore calls on the Council and Parliament to:

Komise proto vyzývá Radu a Evropský parlament, aby:

- Reaffirm that energy technology forms a fundamental pillar of Europe’s Energy and Climate Change policies, and is vital to achieve our decarbonisation targets.

- potvrdily, že energetické technologie představují základní pilíř evropské energetické politiky a politiky pro změnu klimatu a že je životně důležité dosáhnout našich cílů, pokud jde o dekarbonizaci;

- Endorse a Community objective to jointly and strategically plan energy research and innovation efforts in alignment with EU energy policy goals. A governance structure will be set up in 2008.

- schválily cíl Společenství společně a strategicky naplánovat úsilí v oblasti energetického výzkumu a inovací v souladu s cíli energetické politiky EU s tím, že správní struktura bude zřízena v roce 2008;

- Confirm that a better and more effective implementation of current energy research and innovation efforts is fundamental and specifically:

- potvrdily, že dokonalejší a efektivnější provádění současného úsilí v oblasti energetického výzkumu a inovací je zásadní otázkou, a konkrétně:

- Commit to set up a series of key European Industrial Initiatives, starting in 2008;

- se zavázaly k vytvoření řady klíčových evropských průmyslových iniciativ, jež mají být zahájeny v roce 2008;

- Endorse the need to strengthen European energy research capacities by better integrating EU energy research centres in a European Energy Research Alliance. A structured dialogue will commence in 2008 to achieve this goal;

- odsouhlasily potřebu posílení kapacit evropského energetického výzkumu prostřednictvím hlubší integrace energetických výzkumných středisek v rámci evropského spojenectví pro energetický výzkum s tím, že strukturovaný dialog k dosažení tohoto cíle bude zahájen v roce 2008;

- Endorse the Commission's proposal to initiate an action to strategically plan the transition to low carbon energy networks and systems in Europe.

- schválily návrh Komise na zahájení činností s cílem strategicky naplánovat přechod na nízkouhlíkové energetické sítě a systémy v Evropě;

- Confirm that a better use of and overall increase in resources, both financial and human, are needed to accelerate the development and deployment of low-carbon technologies of the future.

- potvrdily, že lepší využití zdrojů a jejich celkové navýšení, ať už jde o zdroje finanční, či lidské, je potřeba v zájmu rychlejšího vývoje a zavedení nízkouhlíkových technologií budoucnosti;

- Welcome the Commission's intentions to prepare in 2008 a Communication on financing low carbon technologies.

- přivítaly záměry Komise připravit na rok 2008 sdělení o financování nízkouhlíkových technologií;

- Agree on the need to reinforce international cooperation – to implement a coherent and differentiated strategy in relation to developed, developing and emerging economies.

- odsouhlasily potřebu zesílené mezinárodní spolupráce – zavedení vzájemně provázané a diferencované strategie ve vztahu k rozvinutým, rozvojovým a nově rostoucím ekonomikám.

[1] European Council conclusions adopted on the basis of the Commission's Energy Package, e.g. the Communications: 'An Energy Policy for Europe' COM(2007)1, 'Limiting global climate change to 2 degrees Celsius' COM(2007)2 and 'Towards a European Strategic Energy Technology Plan' COM (2006)847

[1] Závěry zasedání Evropské rady přijaté na základě energetického balíčku Komise, např. sdělení:

[2] Stern Review on the Economics of Climate Change – UK HM Treasury

„Energetická politika pro Evropu“, KOM(2007) 1, „Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia“, KOM(2007) 2 a „Směřování k Evropskému strategickému plánu pro energetické technologie“, KOM(2006) 847.

[3] COM(2007)140 of 28.3.2007, Green Paper on market based instruments

[2] Studie Nicolase Sterna „Review on the Economics of Climate Change“ – UK HM Treasury.

[4] e.g. 'Global Trends in Sustainable Ene[5]8BMrgy Investment 2007', United Nations Environment Programme and New Energy Finance Ltd.

[3] KOM(2007) 140, 28.3.2007, Zelená kniha o tržních nástrojích.

[6] COM(2006)728 of 22.11.2006 on the use of tax incentives in favour of R&D

[4] Např. „Global Trends in Sustainable Energy Investment 2007“ (Globální trendy v investicích do udržitelné energie 2007), United Nations Environment Programme and New Energy Finance Ltd.

[7] COM(2007)571 of 9.10.2007

[5] KOM(2006) 728, 22.11.2006 o využívání daňových pobídek pro VaV.

[8] See Commission Staff Working Documents SEC(2007)1510 'Technology Map' and SEC(2007)1511 'Capacities Map'

[6] KOM(2007) 571, 9.10.2007.

[9] SESAR COM(2005)602 of 25.11.2005, Fuel Cell and Hydrogen Joint Technology Initiative COM(2007)571 9.10.2007, and 'Clean Sky' Joint Technology Initiative COM(2007)315 of 13.06.2007

[7] Viz pracovní dokument útvarů Komise SEK(2007) 1510 „Mapa technologií“ a SEK(2007) 1511 „Mapa kapacit“.

[8] SESAR, KOM(2005) 602, 25.11.2005, společná technologická iniciativa pro palivové články a vodík, KOM(2007) 571, 9.10.2007, a společná technologická iniciativa „Čisté nebe“, KOM(2007) 315, 13.6.2007.