Bilingual display

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV

en

cs

COUNCIL DIRECTIVE of 26 February 1973 on the approximation of the laws of the Member States relating to the quantitative analysis of ternary fibre mixtures (73/44/EEC)
Směrnice Rady
THE COUNCIL OF THE EUROPEAN COMMUNITIES,
ze dne 26. února 1973
Having regard to the Treaty establishing the European Economic Community, and in particular Article 100 thereof;
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken
Having regard to the proposal from the Commission;
(73/44/EHS)
Whereas the Council Directive of 26 July 1971 (1) on the approximation of the laws of the Member States relating to textile names lays down provisions on labelling based on the fibre composition of textile products;
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
Whereas the methods used for official tests in the Member States to determine the fibre composition of textile products should be uniform, as regards both the pre-treatment of the sample and the quantitative analysis of the product;
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,
Whereas Article 13 of the abovementioned Council Directive provides that the sampling and analytical methods to be used in all Member States for the purpose of determining the fibre composition of products will be specified in separate Directives ; whereas under these circumstances, the Council adopted in its Directive of 17 July 1972 (2) on the approximation of the laws of the Member States relating to certain methods for the quantitative analysis of binary fibre mixtures, provisions concerning the preparation of test samples and test specimens which are applicable to ternary fibre mixtures;
s ohledem na návrh Komise,
Whereas the object of this Directive is to lay down provisions governing the quantitative analysis of ternary fibre mixtures;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady ze dne 26. července 1971 [1] o sbližování právních předpisů členských států týkajících se názvů textilií upravuje označování složení vlákenných směsí textilních výrobků;
Whereas the particular methods relating to the analysis of certain binary mixtures are described in detail in the Directive of 17 July 1972 ; whereas present experience does not permit the specification of a single standard procedure as yet ; whereas several variants must be procedure for the selective dissolution of the components;
vzhledem k tomu, že metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení složení vlákenných směsí textilních výrobků by měly být jednotné, pokud jde jak o předúpravu vzorků, tak i o kvantitativní analýzu;
Whereas general rules valid for the analysis of all ternary mixtures must however be worked out ; whereas the object of these rules is to specify the various methods which could suitably be applied and the method of calculating the percentage composition for each variant;
vzhledem k tomu, že článek 13 výše uvedené směrnice Rady předpokládá, že metody odběru vzorků a analýzy, které se mají používat ve všech členských státech pro účely stanovení složení vlákenných směsí výrobků, budou stanoveny v samostatných směrnicích; že vzhledem k těmto okolnostem Rada přijala ve své směrnici ze dne 17. července 1972 [2] o sbližování právních předpisů členských států týkajících se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken ustanovení týkající se přípravy laboratorních a zkušebních vzorků, která jsou použitelná pro třísložkové směsi textilních vláken;
Whereas technical specifications must be adapted rapidly to keep pace with technical progress ; whereas to this end the procedure laid down in Article 6 of the Directive of 17 July 1972 should be applied; (1)OJ No L 185, 16.8.1971, p. 16. (2)OJ No L 173, 31.7.1972, p. 1.
vzhledem k tomu, že cílem této směrnice je stanovit předpisy, kterými se bude řídit kvantitativní analýza třísložkových směsí textilních vláken;
HAS ADOPTED THIS DIRECTIVE:
vzhledem k tomu, že jednotlivé metody týkající se analýzy stanovených dvousložkových směsí jsou podrobně popsány ve směrnici ze dne 17. července 1972; že současná zkušenost dosud neumožňuje specifikaci jedním normovaným postupem; že je třeba navrhnout několik variant pro selektivní rozpouštění složek;
vzhledem k tomu, že je však nutné vypracovat obecná pravidla pro analýzu všech třísložkových směsí; že cílem těchto pravidel je stanovit různé metody, které by mohly být vhodně použity, a pro každou variantu je třeba stanovit metodu pro výpočet procentuálního složení směsí;
Article 1
vzhledem k tomu, že technické specifikace musí být přijaty rychle, aby byl udržen krok s technickým pokrokem; že za tímto účelem je třeba použít postup stanovený v článku 6 směrnice ze dne 17. července 1972,
This Directive concerns the quantitative analysis of ternary fibre mixtures by the methods of manual separation, chemical separation or a combination of both.
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Article 2
Tato směrnice se týká kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken prováděné metodou ručního dělení, chemického dělení nebo kombinací obou metod.
With regard to the preparation of test samples and test specimens, the provisions contained in Annex I to the Council Directive of 17 July 1972 on the approximation of the laws of the Member States relating to certain methods for the quantitative analysis of binary fibre mixures shall be applicable.
Článek 2
Pokud jde o přípravu laboratorních a zkušebních vzorků, použijí se ustanovení přílohy I směrnice Rady ze dne 17. července 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken.
Article 3
Článek 3
The Member States shall take all necessary steps to ensure that the provisions laid down - both in Annex I to this Directive and in Annex I to the Directive referred to in Article 2 - be applied in official tests, to determine the composition of textile products composed of a ternary fibre mixture put on the market in accordance with the Council Directive of 26 July 1971 on the approximation of the laws of the Member States relating to textile names.
Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění toho, aby byla ustanovení přílohy I této směrnice a přílohy I směrnice uvedené v článku 2 použita při úředních zkouškách pro stanovení složení textilních výrobků, které jsou vyrobeny z třísložkových směsí textilních vláken a uváděny na trh v souladu se směrnicí Rady ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských zemí týkajících se názvů textilií.
Článek 4
Article 4
Každá laboratoř pověřená prováděním zkoušek třísložkových směsí uvede v protokolu o zkoušce všechny údaje vyjmenované v bodu V přílohy I.
Any laboratory responsible for the testing of ternary mixtures shall show in the test report all the factors mentioned in point V of Annex I.
Článek 5
Jakékoli změny specifikací v přílohách I, II a III, které jsou nezbytné pro přizpůsobení se technickému pokroku, musí být přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice ze dne 17. července 1972.
Article 5
Článek 6
Any amendments to the specifications in Annexes I, II and III that are necessary to conform with technical progress shall be adopted in accordance with the procedure laid down in Article 6 of the Directive of 17 July 1972.
1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od oznámení této směrnice a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Členské státy zajistí, že znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice bude sděleno Komisi.
Article 6
Článek 7
1. Member States shall put into force the provisions necessary to comply with this Directive within a period of eighteen months of its notification and shall immediately inform the Commission thereof.
Tato směrnice je určena členským státům.
2. Member States shall ensure that the text of the main provisions of internal law adopted by them in the field governed by this Directive are communicated to the Commission.
V Bruselu dne 26. února 1973.
Article 7
Za Radu
This Directive is addressed to the Member States.
předseda
E. Glinne
[1] Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 16.
Done at Brussels, 26 February 1973.
[2] Úř. věst. L 173, 31.7.1972, s. 1.
For the Council
--------------------------------------------------
The President
PŘÍLOHA I
E. GLINNE
KVANTITATIVNÍ ANALÝZA TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN
OBECNÁ USTANOVENÍ
Úvod
Metody kvantitativní analýzy směsí textilních vláken jsou založeny na dvou postupech: ručním dělení a chemickém dělení jednotlivých druhů vláken.
ANNEX I QUANTITATIVE ANALYSIS OF TERNARY FIBRE MIXTURES GENERAL
Metodu ručního dělení je třeba používat všude tam, kde je to možné, protože obecně dává přesnější výsledky než chemická metoda. Může být použita pro všechny textilie, jejichž vlákenné složky netvoří dokonalou směs, například příze složené z několika součástí, z nichž každá je zhotovena pouze z jednoho druhu vlákna, nebo tkaniny, u nichž je útek z jiného druhu vlákna než osnova, nebo páratelné pletené textilie, které jsou zhotoveny z přízí různých druhů.
Introduction
Metody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Jsou čtyři možné varianty této metody:
Methods for the quantitative analysis of fibre mixtures are based on two processes, the manual separation and the chemical separation of fibre types.
1. Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž jedna složka (a) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a další složka (b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze zkušebních vzorků se zváží a vypočítá se procentuální podíl každé rozpustné složky z příslušné ztráty hmotnosti. Procentuální podíl třetí složky (c) se vypočítá rozdílem.
The method of manual separation should be used whenever possible since it generally gives more accurate results than the chemical method. It can be used for all textiles whose component fibres do not form an intimate mixture, as for example in the case of yarns composed of several elements each of which is made up of only one type of fibre or fabrics in which the warp is of a different type of fibre from the weft ; or knitted fabrics capable of being unravelled made up of yarns of different types.
2. Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž složka (a) se rozpuštěním odstraní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky (a) a (b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustný zbytek z prvního zkušebního vzorku se zváží a procentuální podíl složky (a) se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Nerozpustný zbytek druhého zkušebního vzorku se zváží: odpovídá složce (c). Procentuální podíl třetí složky (b) se vypočítá rozdílem.
In general, the methods of quantitative chemical analysis are based on the selective solution of the individual components. There are four possible variants of this method: 1. Using two different test specimens, a component (a) is dissolved from the first test specimen, and another component (b) from the second test specimen. The insoluble residues of each specimen are weighed and the percentage of each of the two soluble components is calculated from the respective losses in mass. The percentage of the third component (c) is calculated by difference.
3. Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž dvě složky (a) a (b) se rozpuštěním odstraní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky (b) a (c) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky odpovídají příslušným složkám (c) a (a). Procentuální podíl třetí složky (b) se vypočítá rozdílem.
2. Using two different test specimens, a component (a) is dissolved from the first test specimen and two components (a and b) from the second test specimen. The insoluble residue of the first test specimen is weighed and the percentage of the component (a) is calculated from the loss in mass. The insoluble residue of the second test specimen is weighed ; it corresponds to component (c). The percentage of the third component (b) is calculated by difference.
4. Použije se pouze jeden zkušební vzorek. Po odstranění jedné složky se nerozpustný zbytek tvořený dvěma dalšími druhy vláken zváží a procentuální podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Jeden ze dvou druhů vláken ve zbytku se uvolní, nerozpustná složka se zváží a procentuální podíl druhé rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti.
3. Using two different test specimens, two components (a and b) are dissolved from the first test specimen and two components (b and c) from the second test specimen. The insoluble residues correspond to the two components (c) and (a) respectively. The percentage of the third component (b) is calculated by difference.
Pokud existuje možnost výběru, je vhodné použít jednu z prvních tří variant.
4. Using only one test specimen, after removal of one of the components, the insoluble residue formed by the two other fibres is weighed and the percentage of the soluble component is calculated from the loss in mass. One of the two fibres of the residue is dissolved, the insoluble component is weighed and the percentage of the second soluble component is calculated from the loss in mass.
Pokud se používá chemická analýza, musí odborník pověřený prováděním analýzy pečlivě vybrat metody předepisující rozpouštědla, která rozpouštějí pouze určené vlákno (určená vlákna) a další vlákno (vlákna) zanechávají neporušené.
Jako příklad je uvedena tabulka v příloze III, která obsahuje určitý počet třísložkových směsí včetně metod analýzy dvousložkových směsí, jež mohou být v zásadě použity pro analýzu těchto třísložkových směsí.
Za účelem snížení možnosti vzniku chyb na minimum se doporučuje, aby kdykoli je to možné, byly pro chemickou analýzu použity alespoň dvě z výše uvedených čtyř variant.
Where a choice is possible, it is advisable to use one of the first three variants.
Směsi vláken používané v průběhu zpracování a v menší míře i v hotových textiliích mohou obsahovat nevlákenné látky jako jsou tuky, vosky nebo preparace či vodorozpustné látky, které se vyskytují buď v surovině, nebo jsou přidávány pro usnadnění zpracování. Nevlákenné látky musí být před analýzou odstraněny. Z tohoto důvodu je rovněž uvedena metoda pro předúpravu vzorků – pro odstranění olejů, tuků, vosků a vodorozpustných látek.
Where chemical analysis is used, the expert responsible for the analysis must take care to select methods employing solvents which dissolve only the correct fibre(s), leaving the other fibre(s) intact.
Textilie mohou dále obsahovat pryskyřice nebo jiné látky přidané s cílem propůjčit jim zvláštní vlastnosti. Takové látky, k nimž patří ve výjimečných případech barviva, mohou narušovat působení činidla na rozpustné složky a/nebo mohou být částečně či úplně těmito činidly odstraněny. Tyto přidané látky mohou být příčinou chyb a proto musí být před analýzou vzorku odstraněny. Jestliže není možné tyto přidané látky odstranit, nemohou být již použity metody kvantitativní chemické analýzy uvedené v příloze III.
By way of example, a table is given in Annex III which contains a certain number of ternary mixtures, together with methods for analysing binary mixtures which can, in principle, be used for analysing these ternary mixtures.
Barvivo v barevných vláknech se považuje za neoddělitelnou část vlákna a neodstraňuje se.
In order to reduce the possibility of error to a minimum, it is recommended that, whenever possible, chemical analysis using at least two of the four abovementioned variants should be made.
Analýzy jsou prováděny na základě suché hmotnosti a postup stanovení této suché hmotnosti je uveden.
Mixtures of fibres used during processing and, to a lesser extent, in finished textiles may contain non-fibrous matter, such as fats, waxes or dressings, or water-soluble matter, either occurring naturally or added to facilitate processing. Non-fibrous matter must be removed before analysis. For this reason a method of pre-treatment for removing oils, fats, waxes and water-soluble matter is also given.
Výsledek se získá přepočtem suché hmotnosti každého druhu vlákna pomocí smluvních přirážek uvedených v příloze II směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkajících se názvů textilií.
In addition, textiles may contain resins or other matter added to confer special properties. Such matter, including dyestuffs in exceptional cases, may interfere with the action of the reagent on the soluble components and/or it may be partially or completely removed by the reagents. This type of added matter may thus cause errors and should be removed before the sample is analysed. If it is impossible to remove such added matter the methods for quantitative chemical analysis given in Annex III attached are no longer applicable.
Před provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých chemických metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky (složek). Kde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, měl by být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken čištěných v rámci předúpravy pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy. Tyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, je nutné použít jiné opravné koeficienty. Je-li nutno použít čtvrtou variantu, při které se na textilní vlákno působí postupně dvěma různými rozpouštědly, musí se použít opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti, ke kterým dochází u vlákna během těchto dvou úprav. Jak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení složení směsi.
Dye in dyed fibres is considered to be an integral part of the fibre and is not removed.
I. OBECNÉ INFORMACE O METODÁCH KVANTITATIVNÍ CHEMICKÉ ANALÝZY TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN
Analyses are conducted on the basis of dry mass and a procedure is given for determining dry mass.
Obecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken.
The result is obtained by applying to the dry mass of each fibre the recovery rates listed in Annex II to the Directive on the approximation of the laws of the Member States relating to textile names.
I.1 Oblast použití
Before proceeding with any analysis, all the fibres present in the mixture must be identified. In some chemical methods, the insoluble component of a mixture may be partially dissolved in the reagent used to dissolve the soluble component(s). Wherever possible, reagents have been chosen that have little or no effect on the insoluble fibres. If a loss in mass is known to occur during the analysis, the result should be corrected ; correction factors are given for this purpose. These factors have been determined in several laboratories by treating, with the appropriate reagent as specified in the method of analysis, fibres cleaned by the pre-treatment. These correction factors apply only to undergraded fibres and different correction factors may be necessary if the fibres have been degraded before or during processing. If the fourth variant, in which a textile fibre is subjected to the successive action of two different solvents, must be used, correction factors must be applied for possible losses in mass undergone by the fibre in the two treatments. At least two determinations should be made, both in the case of manual separation and in the case of chemical separation.
Oblast použití každé metody analýzy dvousložkových směsí vláken stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná. (Viz příloha II směrnice týkající se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí vláken).
I. GENERAL INFORMATION ON METHODS FOR THE QUANTITATIVE CHEMICAL ANALYSIS OF TERNARY FIBRE MIXTURES
I.2 Podstata metody
Information common to the methods given for the quantitative chemical analysis of ternary fibre mixtures. I.1. Scope and field of application
Po identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté se použije jedna nebo více ze čtyř variant postupu selektivního rozpouštění, které jsou popsány v úvodu. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, čímž se jako konečný zbytek získá nejmenší vlákenná složka.
The field of application of each method for analysing binary fibre mixtures specifies to which fibres the method is applicable. (See Annex II, Directive relating to certain methods for the quantitative analysis of binary fibre mixtures).
I.3 Přístroje a činidla
I.2. Principle
I.3.1 Přístroje a pomůcky
After the identification of the components of a mixture, the non-fibrous material is removed by suitable pre-treatment and then one or more of the four variants of the process of selective solution described in the introduction is applied. Except where this presents technical difficulties, it is preferable to dissolve the major fibre component so as to obtain the minor fibre component as final residue.
I.3.1.1 Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.
I.3. Apparatus and Reagents I.3.1. Apparatus I.3.1.1. Filter crucibles and weighing bottles large enough to contain such crucibles, or any other apparatus giving identical results.
I.3.1.2 Odsávací baňka.
I.3.1.2. Vacuum flask.
I.3.1.3 Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.
I.3.1.3. Desiccator containing self-indicating silica gel.
I.3.1.4 Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C
I.3.1.4. Ventilated oven for drying specimens at 105 ± 3 ºC.
I.3.1.5 Analytické váhy s přesností 0,0002 g.
I.3.1.5. Analytical balance, accurate to 0.0002 g.
I.3.1.6 Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.
I.3.1.6. Soxhlet extractor or other apparatus giving identical results.
I.3.2 Činidla
I.3.2.1 Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 – 60 °C.
I.3.2.2 Další činidla jsou uvedena v příslušných částech textu metody. Všechna použitá činidla musí být chemicky čistá.
I.3.2. Reagents I.3.2.1. Light petroleum, redistilled, boiling range 40 to 60 ºC.
I.3.2.3 Destilovaná nebo deionizovaná voda.
I.3.2.2. Other reagents are specified in the appropriate parts of the text of the method. All reagents used should be chemically pure.
I.4 Klimatizace a zkušební ovzduší
I.3.2.3. Distilled or deionized water.
Protože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorky klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.
I.5 Laboratorní vzorek
Odebere se laboratorní vzorek, který reprezentuje vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1 g.
I.6 Předúprava laboratorního vzorku
Pokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentuálních podílů (viz čl. 12 odst. 2 písm. d) směrnice o názvech textilií), musí být tato látka nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.
I.4. Conditioning and testing atmosphere
Za tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroletheru a vody, odstraněna úpravou na vzduchu usušeného vzorku v Soxhletově extrakčním přístroji petroletherem po dobu jedné hodiny při nejmenší rychlosti 6 cyklů za hodinu. Petrolether se nechá ze vzorku vypařit a vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5°C za občasného míchání kapaliny, poměr vzorek/voda je 1: 100. Přebytečná voda se ze vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.
Because dry masses are determined, it is unnecessary to condition the specimens or to conduct analyses in a conditioned atmosphere.
Pokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroletheru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroletherem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenské prostředky nerozpustné jak v petroletheru tak ve vodě.
I.5. Laboratory test sample
V protokolu o zkoušce musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.
Take a laboratory test sample that is representative of the laboratory bulk sample and sufficient to provide all the specimens, each of at least 1 g, that are required.
I.7 Postup zkoušky
I.6. Pre-treatment of the laboratory test sample
I.7.1 Obecné pokyny
Where a substance not to be taken into account in the percentage calculations (See Article 12 (2) (d) of the Directive relating to textile names) is present, it should first be removed by a suitable method that does not affect any of the component fibres.
I.7.1.1 Sušení
For this purpose, non-fibrous matter which can be extracted with light petroleum and water is removed by treating the air-dry test sample in a Soxhlet extract selector with light petroleum for one hour at a minimum rate of 6 cycles per hour. Allow the light petroleum to evaporate from the sample which is then directly extracted with water by soaking for one hour at room temperature followed by soaking at 65 ± 5 ºC for a further one hour, agitating the liquid from time to time, specimen/water ratio 1 : 100. Remove the excess water from the sample by squeezing, suction, or centrifuging and then allow the sample to become air-dry.
Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3 °C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.
Where non-fibrous matter cannot be extracted with light petroleum and water, it should be removed by substituting for the water method described above a suitable method that does not substantially alter any of the fibre constituents. However for some unbleached natural vegetable fibres (eg jute, coir) it is to be noted that normal pre-treatment with light petroleum and water does not remove all the natural non-fibrous substances ; nevertheless additional pre-treatment is not applied unless the sample contains finishes insoluble in both light petroleum and water.
Není dovoleno dotýkat se kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků holýma rukama během sušení, ochlazování a vážení.
Analytical reports should include full details of the methods of pre-treatment used.
Vzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.
I.7. Test procedure I.7.1. General instructions I.7.1.1. Drying
Filtrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.
Conduct all drying operations for not less than 4 hours and not more than 16 hours at 105 ± 3 ºC in a ventilated oven with the oven door closed throughout. If the drying period is less than 14 hours, the specimen must be checkweighed to determine whether its mass is constant. The mass may be considered as constant if, after a further drying period of 60 minutes, its variation is less than 0.05 %.
Je-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.
Avoid handling crucibles and weighing bottles, specimens or residues with bare hands during the drying, cooling and weighing operations.
I.7.1.2 Ochlazování
Dry specimens in a weighing bottle with its cover beside it. After drying, stopper the weighing bottle before removing it from the oven, and transfer it quickly to the desiccator.
Veškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.
Dry the filter crucible in a weighing bottle with its cover beside it in the oven. After drying, close the weighing bottle and transfer it quickly to the desiccator.
I.7.1.3 Vážení
Where apparatus other than a filter crucible is used, drying operations should be conducted in the oven so as to determine the dry mass of the fibres without loss.
Po ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.
I.7.1.2. Cooling
I.7.2 Postup zkoušky
Conduct all cooling operations in the desiccator, placed beside the balance, until the cooling of the weighing bottles is complete, and in any case for not less than 2 hours.
Z předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo tkanina se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek (vzorky) se suší ve vážence (váženkách), ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek (vzorky) se přemístí do skleněné nádoby (nádob) uvedené (uvedených) v příslušné části metody Společenství, váženka (váženky) se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost (suché hmotnosti) vzorku (vzorků); provede se zkouška, uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek (zbytky) se prozkoumá (prozkoumají) pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno (vlákna).
I.7.1.3. Weighing
I.8 Výpočet a vyjádření výsledků
After cooling, complete the weighing of the weighing bottle within 2 minutes of its removal from the desiccator ; weigh to an accuracy of 0.0002 g.
Hmotnost každé složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí (a) smluvních přirážek a (b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy a analýzy.
I.8.1 Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čistých a suchých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy vzorku.
I.8.1.1 – VARIANTA 1 -
I.7.2. Procedure
Vzorce se použijí v případě, kdy se složka směsi odstraní z prvního vzorku a další složka z druhého vzorku:
Take from the pre-treated laboratory test sample a test specimen of at least 1 g (in mass). Cut yarn or cloth into lengths of about 10 mm, dissected as much as possible. Dry the specimen(s) in (a) weighing bottle(s) cool it (them) in the desiccator and weigh it (them). Transfer the specimen(s) to the glass vessel(s) specified in the appropriate section of the Community method, reweigh the weighing bottle(s) immediately and obtain the dry mass(es) of the specimen(s) by difference ; complete the test as specified in the appropriate section of the applicable method. Examine the residue(s) microscopically to check that the treatment has in fact completely removed the soluble fibre(s).
P
% =
d
I.8. Calculation and expression of results Express the mass of each component as a percentage of the total mass of fibre in the mixture. Calculate the results on the basis of dean dry mass, adjusted by (a) the conventional recovery rates and (b) the correction factors necessary to take account of loss of non-fibrous matter during pre-treatment and analysis. I.8.1. Calculation of percentages of mass of clean dry fibres disregarding loss of fibre mass during pre-treatment. I.8.1.1. - VARIANT 1 -
d
Formulae to be applied where a component of the mixture is removed from one specimen and another component from a second specimen: >PIC FILE= "T0005996">
d
I.8.1.2. - VARIANT 2 -
r
Formulae to be applied where a component (a) is removed from the first test specimen, leaving as residue the other two components (b + c), and two components (a + b) are removed from the second test specimen, leaving as residue the third component (c):
m
>PIC FILE= "T0005997">
r
m
>PIC FILE= "T9000533">
1 -
I.8.1.3. - VARIANT 3 -
d
Formulae to be applied where two components (a + b) are removed from a specimen, leaving as residue the third component (c), then two components (b + c) are removed from another specimen, leaving as residue the first component (a): >PIC FILE= "T0005998">
d
>PIC FILE= "T9000534">
× 100
I.8.1.4. - VARIANT 4 -
P
Formulae to be applied where two components are successively removed from the mixture using the same specimen:
% =
>PIC FILE= "T0005999">
d
d
d
I.8.2. Calculation of the percentage of each component with adjustment by conventional recovery rates and, where appropriate, correction factors for losses in mass during pre-treatment operations:
r
>PIC FILE= "T0006000">
m
r
>PIC FILE= "T9000535">
m
Where a special pre-treatment is used the values b1, b2 and b3 should be determined, if possible, by submitting each of the pure fibre constituents to the pre-treatment applied in the analysis. Pure fibres are those free from all non-fibrous material except those which they normally contain (either naturally or because of the manufacturing process), in the state (unbleached, bleached) in which they are found in the material to be analysed.
1 -
Where no clean separate constituent fibres used in the manufacture of the material to be analysed are available, average values of b1, b2 and b3 as obtained from tests performed on clean fibres similar to those in the mixture under examination, must be used.
d
If normal pre-treatment by extraction with light petroleum and water is applied, correction factors b1, b2 and b3 may generally be ignored, except in the case of unbleached cotton, unbleached flax and unbleached hemp where the loss due to pre-treatment is usually accepted as 4 % and in the case of polypropylene as 1 %.
d
In the case of other fibres, losses due to pre-treatment are usually disregarded in calculations.
× 100
I.8.3. Note
P
Calculation examples are given in Annex II to this Directive.
% = 100 -
P1% + P2%
P1 % je procentuální podíl první čisté suché složky (složka rozpuštěná v prvním zkušebním vzorku prvním činidlem);
P2 % je procentuální podíl druhé čisté suché složky (složka rozpuštěná ve druhém zkušebním vzorku druhým činidlem);
II. METHOD OF QUANTITATIVE ANALYSIS BY MANUAL SEPARATION OF TERNARY FIBRE MIXTURES
P3 % je procentuální podíl třetí suché čisté složky (složka, která nebyla rozpuštěna v obou zkušebních vzorcích);
II.1. Scope
m1 je suchá hmotnost prvního zkušebního vzorku po předúpravě;
This method is applicable to textile fibres of all types provided they do not form an intimate mixture and that it is possible to separate them by hand.
m2 je suchá hmotnost druhého zkušebního vzorku po předúpravě;
II.2. Principle
r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního zkušebního vzorku prvním činidlem;
After identification of the textile components, the non-fibrous matter is removed by a suitable pre-treatment and then the fibres are separated by hand, dried and weighed in order to calculate the proportion of each fibre in the mixture.
r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé složky z druhého zkušebního vzorku druhým činidlem;
II.3. Apparatus II.3.1. Weighing bottles or other apparatus giving identical results.
d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné v prvním činidle – v prvním zkušebním vzorku [1];
II.3.2. Desiccator containing self-indicating silica gel.
d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné v prvním činidle – v prvním zkušebním vzorku [2];
II.3.3. Ventilated oven for drying specimens at 105 ± 3 ºC.
d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné ve druhém činidle – ve druhém zkušebním vzorku [3];
II.3.4. Analytical balance accurate to 0.0002 g.
d4 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné ve druhém činidle – ve druhém zkušebním vzorku [4].
II.3.5. Soxhlet extractor, or other apparatus giving identical results.
I.8.1.2 - VARIANTA 2 -
II.3.6. Needle.
Vzorce se použijí v případě, kdy se složka (a) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstanou další dvě složky (b) a (c) a poté se odstraní dvě složky (a) a (b) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka (c).
II.3.7. Twist tester or similar apparatus.
P
% = 100 -
P2% + P3%
II.4. Reagents II.4.1. Light petroleum, redistilled, boiling range 40º-60 ºC.
P
II.4.2. Distilled or deionized water.
% = 100 ×
d
r
II.5. Conditioning and testing atmosphere
m
See I.4.
-
II.6. Laboratory test sample
d
See I.5.
d
II.7. Pre-treatment of laboratory test samples
× P
See I.6.
%
II.8. Procedure II.8.1. Analysis of yarn
P
Take from the pre-treated laboratory test sample a specimen of mass not less than 1 g. For a very fine yarn, the analysis may be made on a minimum length of 30 m, whatever its mass.
% =
Cut the yarn into pieces of a suitable length and separate the fibre types by means of a needle and, if necessary, a twist tester. The fibre types so obtained are placed in pre-weighed weighing bottles and dried at 105 ± 3 ºC to constant mass, as described in I.7.1 and I.7.2.
d
II.8.2. Analysis of cloth
r
Take from the pre-treated laboratory test sample a specimen of mass not less than 1 g, not including a selvedge with edges carefully trimmed to avoid fraying and running parallel with weft or warp yarns, or in the case of knitted fabrics in the line of the wales and courses. Separate the different types of fibres and collect them in pre-weighed weighing bottles and proceed as described in II.8.1.
m
× 100
P1 % je procentuální podíl první čisté suché složky (složka rozpustná v prvním zkušebním vzorku prvním činidlem);
II.9. Calculation and expression of results
P2 % je procentuální podíl druhé čisté suché složky (složka rozpustná současně s první složkou ve druhém zkušebním vzorku druhým činidlem);
Express the mass of each component fibre as a percentage of the total mass of the fibres in the mixture. Calculate the results on the basis of clean dry mass, adjusted by (a) the conventional recovery rates and (b) the correction factors necessary to take account of losses in mass during pre-treatment operations. II.9.1. Calculation of percentage masses of clean dry fibre, disregarding loss in fibre mass during pre-treatment: >PIC FILE= "T0006001">
P3 % je procentuální podíl třetí čisté suché složky (složka nerozpustná v obou vzorcích);
II.9.2. For calculation of the percentage of each component with adjustment by conventional recovery rates and, where appropriate, by correction factors for losses in mass during pre-treatment : see I.8.2.
m1 je suchá hmotnost prvního zkušebního vzorku po předúpravě;
m2 je suchá hmotnost druhého zkušebního vzorku po předúpravě;
r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního zkušebního vzorku prvním činidlem;
r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z druhého zkušebního vzorku druhým činidlem;
III. METHOD OF QUANTITATIVE ANALYSIS OF TERNARY FIBRE MIXTURES BY A COMBINATION OF MANUAL SEPARATION AND CHEMICAL SEPARATION
d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné v prvním činidle - v prvním zkušebním vzorku [5];
Wherever possible, manual separation should be used, taking account of the proportions of components separated before proceeding to any chemical treatment of each of the separate components.
d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné v prvním činidle – v prvním zkušebním vzorku [6];
IV. PRECISION OF THE METHODS
d4 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné ve druhém činidle – ve druhém zkušebním vzorku1.
The precision indicated in each method of analysis of binary mixtures relates to the reproducibility (see Annex II of the Directive relating to certain methods for the quantitative analysis of binary textile fibre mixtures).
I.8.1.3 - VARIANTA 3 -
Reproducibility refers to the reliability, ie the closeness of agreement between experimental values obtained by operators in different laboratories or at different times using the same method and obtaining individual results on specimens of an identical homogeneous mixture.
Vzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky (a) a (b) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka (c) a poté se odstraní dvě složky (b) a (c) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane první složka (a).
Reproducibility is expressed by confidence limits of the results for a confidence level of 95 %.
P
By this is meant that the difference between two results in a series of analyses made in different laboratories would, given a normal and correct application of the method to an identical and homogeneous mixture, be exceeded only in 5 cases out of 100.
% =
To determine the precision of the analysis of a ternary mixture the values indicated in the methods for the analysis of binary mixtures which have been used to analyse the ternary mixture are applied in the usual way.
d
Given that in the four variants of the quantitative chemical analysis of ternary mixtures, provision is made for two dissolutions (using two separate specimens for the first three variants and a single specimen for the fourth variant) and, assuming that E1 and E2 denote the precision of the two methods for analysing binary mixtures, the precision of the results for each component is shown in the following table: >PIC FILE= "T0006002">
r
If the fourth variant is used, the degree of precision may be found to be lower than that calculated by the method indicated above, owing to possible action of the first reagent on the residue consisting of components b and c, which would be difficult to evaluate.
m
V. TEST REPORT
× 100
V.1. Indicate the variant(s) used to carry out the analysis, the methods, reagents and correction factors.
P
V.2. Give details of any special pre-treatments (See I.6).
% = 100 -
V.3. Give the individual results and the arithmetic mean, each to the 1st decimal place.
P
V.4. Wherever possible, state the precision of the method for each component, calculated according to the table in section IV.
% + P
%
P
ANNEX II EXAMPLES OF THE CALCULATION OF PERCENTAGES OF THE COMPONENTS OF CERTAIN TERNARY MIXTURES USING SOME OF THE VARIANTS DESCRIBED IN POINT I.8.1 OF ANNEX I
% =
Consider the case of a fibre mixture which when qualitatively analysed gave the following components : 1. carded wool ; 2. nylon (polyamide) ; 3. unbleached cotton.
d
VARIANT No 1
r
Using this variant, that is using two different specimens and removing one component (a = wool) by dissolution from the first specimen and a second component (b = polyamide) from the second specimen the following results can be obtained:
m
>PIC FILE= "T9000536">
× 100
Treatment with alkaline sodium hypochlorite does not entail any loss in mass of polyamide, while unbleached cotton loses 3 %, therefore d1 = 1 70 and d2 = 1 703.
P1 % je procentuální podíl první čisté suché složky (složka rozpuštěná v prvním zkušebním vzorku prvním činidlem);
Treatment with formic acid does not entail any loss in mass of wool or unbleached cotton, therefore d3 and d4 = 1 70.
P2 % je procentuální podíl druhé čisté suché složky (složka rozpuštěná v prvním zkušebním vzorku prvním činidlem a ve druhém zkušebním vzorku druhým činidlem);
If the values obtained by chemical analysis and the correction factors are substituted in the formula under point I.8.1.1 of Annex I, the following result is obtained: >PIC FILE= "T0006003">
P3 % je procentuální podíl třetí čisté suché složky (složka rozpuštěná ve druhém zkušebním vzorku druhým činidlem);
The percentages of the various clean dry fibres in the mixture are as follows:
m1 je suchá hmotnost prvního zkušebního vzorku po předúpravě;
>PIC FILE= "T9000537">
m2 je suchá hmotnost druhého zkušebního vzorku po předúpravě;
These percentages must be corrected according to the formulae under point I.8.2 of Annex I in order to take account also of the conventional recovery rates and of the correction factors for any losses in mass after pre-treatment.
r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z prvního zkušebního vzorku prvním činidlem;
As indicated in Annex II to the Directive relating to textile names, the conventional recovery rates are as follows : carded wool 17.0 %, polyamide 6.25 %, cotton 8.5 %, also, unbleached cotton shows a loss in mass of 4 % after pre-treatment with light petroleum and water. Thus: >PIC FILE= "T0006004">
r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé a třetí složky z druhého zkušebního vzorku druhým činidlem;
The composition of the yarn is therefore as follows: >PIC FILE= "T0006005">
d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné v prvním činidle – v prvním zkušebním vzorku [7];
VARIANT 4
d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné ve druhém činidle – ve druhém zkušebním vzorku [8];
Consider the case of a fibre mixture which when qualitatively analysed gave the following components : carded wool, viscose, unbleached cotton.
I.8.1.4 - VARIANTA 4 -
Suppose that using variant 4, that is successively removing two components from the mixture of one single specimen, the following results are obtained:
Vzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky postupně odstraní ze směsi při použití téhož vzorku.
>PIC FILE= "T9000538">
P1% = 100 -
Treatment with alkaline sodium hypochlorite does not entail any loss of mass in viscose, while unbleached cotton loses 3 %, therefore d1 = 1 70 and d2 = 1 703.
P2% + P3%
As a result of treatment with zinc chloride/formic acid, the mass of cotton increases by 4 %, so that d3 = (1 703 × 0 796) = 0 79888 rounded to 0 799, (d3 being the correction factor for the respective loss or increase in mass of the third component in the first and second reagents).
P
If the values obtained by chemical analysis and the correction factors are substituted in the formulae given in point I.8.1.4 of Annex I the following result is obtained: >PIC FILE= "T0006006">
% =
As has already been indicated for variant 1, these percentages must be corrected by the formulae indicated in point I.8.2 of Annex I. >PIC FILE= "T0006007">
× 100 -
The composition of the mixture is therefore: >PIC FILE= "T0006008">
× P
%
ANNEX III TABLE OF TYPICAL TERNARY MIXTURES WHICH MAY BE ANALYSED USING COMMUNITY METHODES OF ANALYSIS OF BINARY MIXTURES (for illustration purposes)
P
>PIC FILE= "T0006009"> >PIC FILE= "T0006010">
% =
>PIC FILE= "T0006011">
d
r
× 100
P1 % je procentuální podíl první čisté suché složky (první rozpustná složka);
P2 % je procentuální podíl druhé čisté suché složky (druhá rozpustná složka);
P3 % je procentuální podíl třetí čisté suché složky (nerozpustná složka);
M je suchá hmotnost zkušebního vzorku po předúpravě;
r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky prvním činidlem;
r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky prvním a druhým činidlem;
d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky v prvním činidle [9];
d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky v prvním činidle [10];
d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle [11].
I.8.2 Výpočet procentuálního podílu každé složky s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy:
Je dáno:
A = 1 +
a
+ b
B = 1 +
a
+ b
C = 1 +
a
+ b
3100
pak:
P
% =
P
A
P
A + P
B + P
C
× 100
P
% =
P
B
P
A + P
B + P
C
x 100
P
% =
P
C
P
A + P
B + P
C
x 100
P1A % je procentuální podíl první čisté suché složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti vzniklé během předúpravy;
P2A % je procentuální podíl druhé čisté suché složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti vzniklé během předúpravy;
P3A % je procentuální podíl třetí čisté suché složky včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti vzniklé během předúpravy;
P1 % je procentuální podíl první čisté suché složky vypočtený podle jednoho ze vzorců uvedených v bodu I.8.1;
P2 % je procentuální podíl druhé čisté suché složky vypočtený podle jednoho ze vzorců uvedených v bodu I.8.1;
P3 % je procentuální podíl třetí čisté suché složky vypočtený podle jednoho ze vzorců uvedených v bodu I.8.1;
a1 je smluvní přirážka pro první složku;
a2 je smluvní přirážka pro druhou složku;
a3 je smluvní přirážka pro třetí složku;
b1 je procentuální podíl ztráty hmotnosti první složky vzniklé během předúpravy;
b2 je procentuální podíl ztráty hmotnosti druhé složky vzniklé během předúpravy;
b3 je procentuální podíl ztráty hmotnosti třetí složky vzniklé během předúpravy.
Je-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1, b2 a b3, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).
Nejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě zboží, použijí se průměrné hodnoty b1, b2 a b3 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.
Je-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroletherem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1, b2 a b3 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle uznávány ve výši 4 %, a u polypropylenu 1 %.
V případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech neberou ztráty způsobené předúpravou v úvahu.
I.8.3 Poznámka
Příklady výpočtu jsou uvedeny v příloze II této směrnice.
II. METODA KVANTITATIVNÍ ANALÝZY TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN RUČNÍM DĚLENÍM
II.1 Oblast použití
Tato metoda je použitelná pro všechny druhy textilních vláken za předpokladu, že nevytváří dokonalou směs a že je možno je od sebe ručně dělit.
II.2 Podstata metody
Po identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každého druhu vlákna ve směsi.
II.3 Přístroje a pomůcky
II.3.1 Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.
II.3.2 Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.
II.3.3 Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.
II.3.4 Analytické váhy s přesností 0,0002 g.
II.3.5 Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.
II.3.6 Jehla.
II.3.7 Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.
II.4 Činidla
II.4.1 Petrolethter, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.
II.4.2 Destilovaná nebo deionizovaná voda.
II.5 Klimatizace a zkušební ovzduší
Viz bod I.4.
II.6 Laboratorní vzorek
Viz bod I.5.
II.7 Předúprava laboratorního vzorku
Viz bod I.6.
II.8 Postup zkoušky
II.8.1 Analýza přízí
Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.
Příze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly a, pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ± 3 °C dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1 a I.7.2.
II.8.2 Analýza plošných textilií
Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek neobsahující okraje o hmotnosti nejméně 1 g s pečlivě zastřiženými okraji, aby nedocházelo ke třepení, a s paralelními útkovými nebo osnovními nitěmi nebo u pleteniny ve směru sloupků a řádků. Jednotlivé druhy vláken se oddělí a uloží do předem zvážených váženek; poté se postupuje způsobem popsaným v bodu II.8.1.
II.9 Výpočet a vyjádření výsledků
Hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se upraví pomocí (a) smluvních přirážek a (b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.
II.9.1 Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čisté suché vlákenné složky bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:
P
% =
100 m
m
+ m
+ m
=
1+
m
+m
3m1
P
% =
100 m
m
+ m
+ m
=
1 +
m
+ m
3m2
P
% = 100 -
P1% + P2%
P1 % je procentuální podíl první čisté a suché složky;
P2 % je procentuální podíl druhé čisté a suché složky;
P3 % je procentuální podíl třetí čisté a suché složky;
m1 je čistá suchá hmotnost první složky;
m2 je čistá suchá hmotnost druhé složky;
m3 je čistá suchá hmotnost třetí složky.
II.9.2 Výpočet procentuálního podílu každé složky s opravou pomocí smluvních přirážek a popřípadě opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy, se provede podle bodu I.8.2.
III. METODA KVANTITATIVNÍ ANALÝZY TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN KOMBINACÍ RUČNÍHO A CHEMICKÉHO DĚLENÍ
Kdykoli je to možné, měl by se použít ruční způsob dělení, přičemž se berou v úvahu podíly složek oddělených dříve, než se přistoupí k chemickému působení na každou z oddělených složek.
IV. PŘESNOST METOD
Přesnost uvedená u každé metody analýzy dvousložkových směsí se vztahuje k reprodukovatelnosti (viz příloha II směrnice týkající se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken).
Reprodukovatelnost se týká spolehlivosti, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.
Reprodukovatelnost se vyjadřuje konfidenčním intervalem pro výsledky, a to s konfidenční úrovní 95 %.
Znamená to, že rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by byl při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročen pouze v pěti případech ze sta.
Ke stanovení přesnosti výsledků analýzy třísložkových směsí se použijí obvyklým způsobem hodnoty uvedené v metodách analýzy dvousložkových směsí, které byly použity k analýze třísložkových směsí.
Vzhledem k tomu, že pro čtyři varianty kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí se stanoví rozpouštění dvou složek (přičemž se použijí dva samostatné vzorky pro první tři varianty a jeden vzorek pro čtvrtou variantu), a za předpokladu, že E1 a E2 označuje přesnost těchto dvou metod analýzy dvousložkových směsí, je přesnost výsledků pro každou složku uvedena v této tabulce:
Vlákennásložka | | Varianta 1 | Varianta 2 a 3 | Varianta 4 |
a | E1 | E1 | E1 |
b | E2 | E1 + E2 | E1 + E2 |
c | E1 + E2 | E2 | E1 + E2 |
Při použití čtvrté varianty může být zjištěna přesnost nižší, než se stanoví výše uvedeným výpočtem, přičemž se tak stává následkem možného vlivu prvního činidla na zbytek skládající se ze složek (b) a (c), který je obtížné vyhodnotit.
V. PROTOKOL O ZKOUŠCE
V.1 Označí se varianta nebo varianty použité pro provedení analýzy, metody, činidla a opravné koeficienty.
V.2 Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).
V.3 Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlené na jedno desetinné místo.
V.4 Kdykoli je to možné, stanoví se přesnost metody pro každou složku vypočtená podle tabulky v oddíle IV.
[1] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[2] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[3] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[4] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[5] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[6] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[7] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[8] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[9] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[10] Hodnoty d jsou stanoveny v odpovídajících oddílech směrnice týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.
[11] Pokud je to možné, stanoví se hodnota d3 předem experimentálně.
--------------------------------------------------
PŘÍLOHA II
PŘÍKLADY VÝPOČTU PROCENTUÁLNÍCH PODÍLŮ SLOŽEK VE STANOVENÝCH TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍCH ZA POUŽITÍ NĚKTERÉ Z VARIANT UVEDENÝCH V BODU I.8.1 PŘÍLOHY I
Předpokládejme, že směs vláken, která byla podrobena kvalitativní analýze, obsahuje tyto složky: 1. mykanou vlnu; 2. nylon (polyamid); 3. nebělenou bavlnu.
VARIANTA č. 1
Za použití dvou různých vzorků a rozpuštěním první složky (a – vlny) z prvního zkušebního vzorku a druhé složky (b – polyamidu) ze druhého zkušebního vzorku se získají tyto výsledky:
1.Suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě | m1 | = 1,6000 g |
2.Suchá hmotnost zbytku po předúpravě alkalickým chlornanem sodným (polyamid a bavlna) | r1 | = 1,4166 g |
3.Suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě | m2 | = 1,8000 g |
4.Suchá hmotnost zbytku po předúpravě kyselinou mravenčí (vlna a bavlna) | r2 | = 0,9000 g |
Působení chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u polyamidu, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 = 1,0 a d2 = 1,03.
Působení kyseliny mravenčí nevede k žádné ztrátě hmotnosti u vlny a nebělené bavlny, a proto d3 = 1,0 a d4 = 1,0.
Dosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.1 přílohy I se získá tento výsledek:
P
% (vlna) =
1.03
1.0
1.4166
1.6000
0.9000
1.8000
1 -
× 100 = 10.30
P
% (polyamid) =
- 1.0 ×
+
×
1.0
1.0
× 100 = 50.00
P
% (bavlna) = 100 -
= 39.70
Procentuální podíl různých čistých suchých vláken ve směsi je tento:
Vlna | 10,30 % |
Polyamid | 50,00 % |
Bavlna | 39,70 %. |
Tento procentuální podíl musí být opraven podle vzorců uvedených v bodu I.8.2 přílohy I, aby tak byly vzaty v úvahu také smluvní přirážky a opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti po předúpravě.
Jak je uvedeno v příloze II směrnice o názvech textilií, jsou smluvní přirážky tyto: mykaná vlna 17 %, polyamid 6,25 %, bavlna 8,50 %, ztráta hmotnosti nebělené bavlny je po předúpravě petroletherem a vodou 4 %. Tedy:
P
% (vlna) =
10.30 ×
100
10.30 ×
100
+ 50.00 ×
100
+ 39.70 ×
100
× 100 = 10.97
P
% (polyamid) =
50.00 ×
100
× 100 = 48.37
P
% (bavlna) = 100 -
= 40.66
Složení směsi je tedy:
polyamid: | 48,4 % |
bavlna: | 40,6 % |
vlna: | 11,0 % |
| 100,0 % |
VARIANTA č. 4
Předpokládejme, že směs vláken, která byla podrobena kvalitativní analýze, obsahuje tyto složky: mykanou vlnu, viskózu a nebělenou bavlnu.
Předpokládejme, že se při použití čtvrté varianty, tj. postupným odstraněním dvou složek ze směsi z jednoho vzorku, získají tyto výsledky:
1.Suchá hmotnost zkušebního vzorku po předúpravě: | m1 | = 1,600 g, |
2.Suchá hmotnost zkušebního vzorku po prvním působení chlornanu sodného (viskóza a bavlna) | r1 | = 1,4166 g, |
3.Suchá hmotnost zbytku po druhém působení na zbytek r1 kyselinou mravenčí/chloridem zinečnatým (bavlna) | r2 | = 0,6630 g. |
Působení chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u viskózy, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 = 1,0 a d2 = 1,03.
Po úpravě chloridem zinečnatým/kyselinou mravenčí se hmotnost bavlny zvýší o 4 %, takže d3 = 1,03 × 0,96 = 0,9888, zaokrouhleno na 0,99 (d3 je opravný koeficient pro ztrátu nebo zvýšení hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle).
Dosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců uvedených v bodu I.8.1.4 přílohy I se získají tyto výsledky:
P
% (viskóza) =
× 100 -
× 40.98 = 48.75%
P
% (bavlna) =
× 100 = 41.02%
P
% (vlna) = 100 -
= 10.23%
Jak již bylo uvedeno u varianty č. 1, musí se tyto procentuální podíly opravit podle vzorců uvedených v bodu I.8.2 přílohy I.
P
% (vlna) =
10.23 ×
100
10.23 ×
100
+ 48.75 ×
100
+ 41.02 ×
100
× 100 = 10.57%
P
% (viskóza) =
48.75 ×
100
× 100 = 48.65%
P
% (bavlna) = 100 -
= 40.78%
Složení směsi je tedy:
viskóza: | 48,6 % |
bavlna: | 40,8 % |
vlna: | 10,6 % |
| 100,0 % |
--------------------------------------------------
PŘÍLOHA III
Tabulka typických třísložkových směsí vláken, pro jejichž analýzu lze použít metody Společenství pro analýzu dvousložkových směsí
(Pro příklad)
Směsčíslo | Vlákenné složky | Varianta [1] | Číslo metody Společenství pro dvousložkovou směs a činidlo |
1. složka | 2. složka | 3. složka |
1 | vlna nebo chlupy | viskózová, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalových vláken | bavlna | 1 a/nebo 4 | 2chlornan sodnýa 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčí |
2 | vlna nebo chlupy | polyamid 6 nebo 6.6 | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 1 a/nebo 4 | 2chlornan sodnýa 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
3 | vlna, chlupy nebo hedvábí | stanovená chlorovlákna | viskózová, měďnatá, modalová vlákna nebo bavlna | 1 a/nebo 4 | 2chlornan sodnýa 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj. |
4 | vlna nebo chlupy | polyamid 6 nebo 6.6 | polyesterová, polypropylenová, akrylová nebo skleněná vlákna | 1 a/nebo 4 | 2chlornan sodnýa 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
5 | vlna, chlupy nebo hedvábí | stanovená chlorovlákna | polyesterová, akrylová, polyamidová nebo skleněná vlákna | 1 a/nebo 4 | 2chlornan sodnýa 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj. |
6 | hedvábí | vlna nebo chlupy | polyesterová vlákna | 2 | 11kyselina sírová 75 % hmot.a 2chlornan sodný |
7 | polyamid 6 nebo 6.6 | akrylová vlákna | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 1 a/nebo 4 | 4kyselina mravenčí 80 % hmot.a 8dimethylformamid |
8 | stanovená chlorovlákna | polyamid 6 nebo 6.6 | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 1 a/nebo 4 | 8dimethylformamida 4kyselina mravenčí 80 % hmot.nebo 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj.a 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
9 | akrylová vlákna | polyamid 6 nebo 6.6 | polyesterová vlákna | 1 a/nebo 4 | 8dimethylformamida 4kyselina mravenčí 80 % (hmot.) |
10 | acetátová vlákna | polyamid 6 nebo 6.6 | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 4 | 1acetona 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
11 | stanovená chlorovlákna | akrylová vlákna | polyamidová vlákna | 2 a/nebo 4 | 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj.a 8dimethylformamid |
12 | stanovená chlorovlákna | polyamid 6 nebo 6.6 | akrylová vlákna | 1 a/nebo 4 | 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj.a 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
13 | polyamid 6 nebo 6.6 | viskózová, měďnatá, modalová vlákna nebo bavlna | polyesterová vlákna | 4 | 4kyselina mravenčí 80 % hmot.a 7kyselina sírová 75 % hmot. |
14 | acetátová vlákna | viskózová, měďnatá, modalová vlákna nebo bavlna | polyesterová vlákna | 4 | 1acetona 7kyselina sírová 75 % hmot. |
15 | akrylová vlákna | viskózová, měďnatá, modalová vlákna nebo bavlna | polyesterová vlákna | 4 | 8dimethylformamida 7kyselina sírová 75 % hmot. |
16 | acetátová vlákna | vlna, chlupy nebo hedvábí | bavlna, viskózová, měďnatá, modalová vlákna, polyamidová, polyesterová, akrylová vlákna | 4 | 1acetona 2chlornan sodný |
17 | triacetátová vlákna | vlna, chlupy nebo hedvábí | bavlna viskózová, měďnatá, modalová vlákna, polyamidová, polyesterová, akrylová vlákna | 4 | 6dichlormethana 2chlornan sodný |
18 | akrylová vlákna | vlna, chlupy nebo hedvábí | polyesterová vlákna | 1 a/nebo 4 | 8dimethylformamida 2chlornan sodný |
19 | akrylová vlákna | hedvábí | vlna nebo chlupy | 4 | 8dimethylformamida 11kyselina sírová 75 % hmot. |
20 | akrylová vlákna | vlna, chlupy nebo hedvábí | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 1 a/nebo 4 | 8dimethylformamida 2chlornan sodný |
21 | vlna, chlupy nebo hedvábí | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | polyesterová vlákna | 4 | 2chlornan sodnýa 7kyselina sírová 75 % hmot. |
22 | viskózová, měďnatá nebo stanovené druhy modalových vláken | bavlna | polyesterová vlákna | 2 a/nebo 4 | 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčía 7kyselina sírová 75 % hmot. |
23 | akrylová vlákna | viskózová, měďnatá nebo stanovené typy modalových vláken | bavlna | 4 | 8dimethylformamida 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčí |
24 | stanovená chlorovlákna | viskózová, měďnatá nebo stanovené typy modalových vláken | bavlna | 1 a/nebo 4 | 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj.a 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčínebo 8dimethylformamida 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčí |
25 | acetátová vlákna | viskózová, měďnatá nebo stanovené typy modalových vláken | bavlna | 4 | 1acetona 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčí |
26 | triacetátová vlákna | viskózová, měďnatá nebo stanovené typy modalových vláken | bavlna | 4 | 6dichlormethana 3chlorid zinečnatý/kyselina mravenčí |
27 | acetátová vlákna | hedvábí | vlna nebo chlupy | 4 | 1acetona 11kyselina sírová 75 % hmot. |
28 | triacetátová vlákna | hedvábí | vlna nebo chlupy | 4 | 6dichlormethana 11kyselina sírová 75 % hmot. |
29 | acetátová vlákna | akrylová vlákna | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 4 | 1acetona 8dimethylformamid |
30 | triacetátová vlákna | akrylová vlákna | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 4 | 6dichlormethana 8dimethylformamid |
31 | triacetátová vlákna | polyamid 6 nebo 6.6 | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | 4 | 6dichlormethana 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
32 | triacetátová vlákna | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | polyesterová vlákna | 4 | 6dichlormethana 7kyselina sírová 75 % hmot. |
33 | acetátová vlákna | polyamid 6 nebo 6.6 | polyesterová nebo akrylová vlákna | 4 | 1acetona 4kyselina mravenčí 80 % hmot. |
34 | acetátová vlákna | akrylová vlákna | polyesterová vlákna | 4 | 1acetona 8dimethylformamid |
35 | stanovená chlorovlákna | bavlna, viskózová, měďnatá nebo modalová vlákna | polyesterová vlákna | 4 | 8dimethylformamida 7kyselina sírová 75 % hmot.nebo 9sirouhlík/aceton 55,5/44,5 % obj.a 7kyselina sírová 75 % hmot. |
[1] Při použití varianty č. 4 se nejdříve odstraní první složka pomocí činidel uvedených na prvním místě.
--------------------------------------------------
Top


Managed by the Publications Office