[pic] | EUROPEAN COMMISSION |

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

Brussels, 16.12.2010

V Bruselu dne 16.12.2010

COM(2010) 775 final

KOM(2010) 775 v konečném znění

2010/0373 (COD)

2010/0373 (COD)

.

Návrh

Proposal for a

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL

kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009

establishing technical requirements for credit transfers and direct debits in euros and amending Regulation (EC) No 924/2009

(Text s významem pro EHP)

(Text with EEA relevance)

SEK(2010) 1583 v konečném zněníSEK(2010) 1584 v konečném zněníSEK(2010) 1585 v konečném znění

SEC(2010) 1583 final SEC(2010) 1584 final SEC(2010) 1585 final

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

EXPLANATORY MEMORANDUM

SOUVISLOSTI NÁVRHU

CONTEXT OF THE PROPOSAL

Odůvodnění a cíle návrhu

Grounds for and objectives of the proposal

Předkládaný návrh je třeba vnímat v souvislosti s vytvořením vnitřního trhu platebních služeb v eurech (jednotná oblast pro platby v eurech či SEPA), na němž existuje účinná hospodářská soutěž a kde se nerozlišuje mezi režimem přeshraničních a vnitrostátních plateb, čímž jsou zajištěny značné úspory a přínosy pro širší evropské hospodářství. Systém SEPA evropským občanům a podnikům zajistí cenově konkurenceschopné, uživatelsky vstřícné a spolehlivé platební služby v eurech a poskytne platformu pro rozvoj inovací v oblasti plateb.

The present proposal has to be seen in the context of the creation of an Internal Market for payment services in euro (Single Euro Payments Area or SEPA) where there is effective competition and no difference of regime between cross-border and national payments, thereby providing significant savings and benefits to the wider European economy. SEPA will provide European citizens and businesses with competitively-priced, user-friendly and reliable payment services in euros, and will provide a platform for the development of payments-related innovation.

Ačkoliv je systém SEPA silně podporován Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou, byl původně pojat jako projekt motivovaný trhem. Evropská rada pro platby (EPC), koordinační a rozhodovací orgán, který zřídil evropský bankovní sektor s cílem vytvořit systém SEPA, navrhla a zavedla schémata pro úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie. Avšak vzhledem k tomu, že tempo přechodu na zmíněný systém je v současnosti pomalé, všechny kategorie zúčastěných stran stále více uznávají, že k úspěšnému završení projektu bude zřejmě nutné právně závazné konečné datum.

Although strongly supported by both the European Commission and the European Central Bank, SEPA was originally conceived as a primarily market-driven project. Union-wide schemes for credit transfers and direct debits were designed and implemented by the European Payments Council (EPC), a coordination and decision making body set up by the European banking sector to deliver SEPA. However, given the current slow rates of migration, there is increasing recognition by all categories of stakeholders that a legally binding end-date may be necessary to achieve successful project completion.

Úplné integrace trhu plateb bude docíleno až poté, co budou starší vnitrostátní prostředky nahrazeny platebními prostředky používanými v rámci celé Unie. Aby tohoto cíle mohlo být dosaženo, stanoví toto nařízení pro přechod na úhrady a inkasa v eurech konečné datum.

Full integration of the payment market will only be achieved once Union-wide payment instruments replace completely the national legacy instruments. In order to achieve this goal, migration end dates for credit transfers and direct debits in euro are set up through this Regulation.

Obecné souvislosti

General context

Dne 28. ledna 2008 bylo zahájeno schéma úhrad SEPA (SCT). Téměř dva roky poté, dne 2. listopadu 2009, se další důležitou metou na cestě k realizaci systému SEPA prostřednictvím schémat používaných v rámci celé Unie stalo zahájení schématu inkas SEPA (SDD).

On 28 January 2008, the SEPA Credit Transfer (SCT) was launched. Almost two years later, on 2 November 2009, the launch of the SEPA Direct Debit (SDD) marked the second crucial milestone on the way towards the realisation of SEPA through Union-wide schemes.

Bezpečné a účinné platební systémy mají zásadní význam pro provádění hospodářských transakcí a pro řádné fungování vnitřního trhu. Euro jako společná měna usnadňuje hotovostní platby mezi členskými státy od roku 2002. Elektronické platební prostředky používané v rámci celé Unie však dosud vnitrostátní platby ani zdaleka nenahradily, a to z několika důvodů. Převládající nejistota na trhu, obecně nepříznivé hospodářské klima, nevýhody pro novátorské podniky v oblasti sítí, vnímaný nedostatek právní jistoty v souvislosti s vhodným dlouhodobým obchodním modelem pro schéma SDD, který by byl zcela v souladu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže, a dvojnásobné náklady na provoz systému SEPA a starších platebních systémů způsobily, že mnoho účastníků trhu, zejména na straně nabídky, požaduje právní předpisy EU, které by pro přechod na systém SEPA stanovily konečné datum. Nutnost a výhody konečného data přechodu zdůraznila i dvě usnesení Evropského parlamentu[1], jakož i závěry Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN)[2], které vyzvaly Komisi, aby v úzké spolupráci s ECB provedla důkladné posouzení. Podle článku 127 Smlouvy o fungování Evropské unie je základním úkolem ECB (Evropského systému centrálních bank, ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů. V této souvislosti sehrála ECB důležitou roli v tom, že při tvorbě systému SEPA poskytla trhu poradenství.

Secure and efficient payment systems are crucial to the conduct of economic transactions and to the proper functioning of the Internal Market. The euro as a common currency has facilitated cash payments between the Member States since 2002. However, electronic Union-wide payment instruments are still far from replacing national payments for a variety of reasons. The prevailing market uncertainty, the generally difficult economic climate, the disadvantages for first movers in a network business, the perceived lack of legal certainty on an appropriate long term business model for SDD complying fully with EU competition rules and the duplicate costs of operating both SEPA and legacy payment systems have led many market players, especially on the supply side to call for EU legislation setting an end-date for moving to SEPA. Two Resolutions of the European Parliament[1] have also stressed the need and advantages of a migration end date as have the ECOFIN Council conclusions[2] which invited the Commission in close collaboration with the ECB to carry out a thorough assessment. Under Article 127 of the Treaty on the Functioning of the European Union, the ECB (ESCB) has as a basic task to promote the smooth operation of payment systems. In this context, the ECB has played an important role in providing guidance to the market to develop SEPA.

Ani dva roky po zahájení schématu úhrad SEPA nedosáhl počet úhrad SEPA zpracovaných mechanismy zúčtování a vypořádání umístěnými v eurozóně 10% prahové hodnoty. Lineární extrapolace současného tempa přechodu na schéma SCT, které činí 9,3 % (v srpnu 2010), naznačuje, že dokončení systému SEPA potrvá přibližně 30 let. Dokonce i na základě optimističtějšího scénáře se zdá velmi nepravděpodobné, že přechod na systém SEPA bude bez dalšího legislativního zásahu dokončen dříve než za 15 až 20 let. Nečinnost přechod na systém SEPA významně zpomaluje, v důsledku čehož by mohly být značně omezeny možné přímé a nepřímé přínosy systému SEPA pro širší evropské hospodářství[3]. Ačkoliv přechod na systém SEPA bude od uživatelů včetně občanů a malých a středních podniků vyžadovat, aby přešli na společné číslování bankovních účtů platné v rámci celé Unie a zakládající se na čísle IBAN a kódu BIC, odvětví přechod usnadní konkrétní informační činností, začleněním čísla IBAN a kódu BIC na výpisy z účtu a na platební karty a dále nástroji pro automatickou změnu.

Two years after the launch of the SEPA credit transfer, the number of SEPA credit transfers processed by clearing and settlement mechanisms located in the euro area has not yet reached the 10 % threshold. A linear extrapolation of the current SCT migration rate of 9.3 % (as of August 2010), suggests that it will take around 30 years to complete SEPA. Even in a more optimistic scenario, it seems very unlikely that SEPA migration will be completed in less than 15–20 years without additional legislative intervention. This inertia substantially delays SEPA migration and as a result could greatly reduce the direct and indirect potential benefits of SEPA for the wider European economy[3]. Although SEPA migration will require users, including citizens and small and medium sized companies, to changeover to a common Union-wide bank account numbering based on IBAN and BIC, the transition will be facilitated by industry through specific information efforts, the incorporation of IBAN and BIC on account statements and on payment cards as well as automatic conversion facilities.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Existing provisions in the area of the proposal

Tato iniciativa doplní stávající právní rámec pro platební služby v EU.

This initiative will complement the existing legal framework for payment services within the EU.

Dne 1. listopadu 2009 bylo nahrazeno nařízení (ES) č. 2560/2001 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství[4]. Toto nařízení ve svém důsledku snížilo poplatky za přeshraniční platební transakce v eurech do výše 50 000 EUR na úroveň vnitrostátních poplatků a podnítilo evropské odvětví platebních služeb, aby vybudovalo infrastrukturu plateb prováděných v rámci celé Unie nezbytnou k vytvoření systému SEPA.

On 1 November 2009, Regulation (EC) No 924/2009 of the European Parliament and of the Council of 16 September 2009 on cross-border payments in the Community replaced Regulation (EC) No 2560/2001[4]. This Regulation had in effect reduced charges for cross-border payment transactions in euro up to EUR 50 000 to the level of national charges and encouraged the European payments industry to build the Union-wide payments infrastructure needed to create SEPA.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (tzv. „směrnice o platebních službách“)[5] má za cíl stanovit standardizované podmínky a práva pro platební služby nabízené na trhu spotřebitelům a podnikům v celé Unii a poskytuje harmonizovaný právní základ pro systém SEPA.

Directive 2007/64/EC of the European Parliament and of the Council of 13 November 2007 on payment services in the internal market (the so called 'Payment Services Directive' or PSD)[5] aims to establish standardised conditions and rights for payment services offered in the market for the benefit of consumers and companies across the Union and provides a harmonised legal basis for SEPA.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Consistency with the other policies and objectives of the Union

Cíle návrhu jsou v souladu s politikami a cíli Unie. Zaprvé, zlepší fungování vnitřního trhu platebních služeb. Zadruhé, široce podporují jiné politiky Unie, zejména spotřebitelskou politiku (tím, že usnadňují použití bezpečných platebních systémů v rámci celé Unie) a politiku hospodářské soutěže (tím, že vytvářejí rovné povinnosti, práva a příležitosti pro všechny účastníky trhu a usnadňují přeshraniční poskytování platebních služeb, čímž zároveň zvýší úroveň hospodářské soutěže). V posouzení dopadů, které tento návrh doprovází, je vysloven závěr, že plného přínosu integrovaného trhu plateb bude dosaženo pouze rychlým a komplexním přechodem na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie. Ukázalo se, že tržní síly a samoregulace ke koordinovanému přechodu na systém SEPA nestačí. Tím, že úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie usnadňují hospodářské transakce v rámci Unie, přispívají též k dosažení širších cílů strategie EU 2020[6].

The objectives of the proposal are consistent with the policies and objectives pursued by the Union. First, they will improve the functioning of the internal market for payment services. Second, they broadly support other Union policies, in particular consumer policy (by facilitating secure, Union-wide payment systems), and competition policy (by establishing equal obligations, rights and opportunities for all market players and facilitating cross-border provision of payment services, thus increasing the level of competition). The impact assessment accompanying this proposal concluded that only a rapid and comprehensive migration to Union-wide credit transfers and direct debits would generate the full benefits of an integrated payments market. Market forces and self regulatory efforts have proven not to be sufficient to drive concerted migration to SEPA. By facilitating economic transactions within the Union, they also contribute to the attainment of the wider objectives of the EU 2020 strategy[6].

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

CONSULTATION OF INTERESTED PARTIES AND IMPACT ASSESSMENT

Konzultace zúčastněných stran

Consultation of interested parties

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Consultation methods, main sectors targeted and general profile of respondents

Generální ředitelství pro vnitřní trh a služby pořádalo v době od června do srpna 2009 veřejnou konzultaci zúčastněných stran týkající se toho, zda a jak by měly být stanoveny lhůty pro přechod stávajících vnitrostátních úhrad a inkas na nové platební prostředky SEPA, a své výsledky zveřejnilo v září 2009. Souhrn výsledků konzultace byl zveřejněn na internetové stránce GŘ[7].

The Directorate-General Internal Market and Services held a public stakeholder consultation on whether and how deadlines should be set for the migration of existing national credit transfers and direct debits to the new SEPA payment instruments between June and August 2009 and published its results in September 2009. A summary of the consultation has been published on the DG’s website[7].

Několik konzultací týkajících se systému SEPA se každoročně koná prostřednictvím Evropského podnikatelského konzultačního panelu. Poslední konzultace byla uspořádána ve druhém pololetí roku 2009 a zareagovalo na ni více než 400 podniků. Z 85 % sestávaly z malých a středních podniků a z 15 % z větších korporací. Konzultace v roce 2009 zahrnovala otázky týkající se postupného stažení starších platebních prostředků a stanovení konečného data přechodu na systém SEPA.

Several consultations on SEPA have been made, on an annual basis, through the European Business Test Panel. The last consultation was held in the second half of 2009 and more than 400 enterprises responded. These were composed of 85 % SMEs and 15 % larger corporations. The 2009 consultation included questions on phasing out legacy payment instruments and setting a SEPA migration end-date.

Kromě toho již nějakou dobu probíhají jednání s bankovním sektorem o obchodním modelu pro schéma inkas SEPA. Tato jednání se zaměřila na otázku vícestranných mezibankovních poplatků (MIF)[8] a jejich výsledkem bylo přijetí přechodných stanovení o těchto poplatcích v nařízení (ES) č. 924/2009. Nadále však pokračovaly výměny názorů, jelikož daný sektor žádný dlouhodobý obchodní model pro schéma SDD neurčil. S cílem poskytnout bankám poradenství Komise a ECB vydaly v březnu 2009 společné prohlášení, na něž v listopadu 2009 navázal pracovní dokument útvarů Komise[9]. V prosinci 2009 byla završena veřejná konzultace týkající se tohoto dokumentu. Vybraným bankám dále útvary Komise zaslaly v období od prosince 2009 do ledna 2010 dotazník. Zaměřil se na konkrétní otázku dvojích nákladů, jež jednotlivým poskytovatelům platebních služeb vznikají v souvislosti s paralelním provozováním platebních systémů a procesů (platebních platforem) pro stávající vnitrostátní platby a nové platby SEPA prováděné v rámci celé Unie. Za tímto účelem bylo vybráno devatenáct největších bank nebo bankovních skupin v Evropě, které představovaly kombinaci komerčních bank, spořitelen a družstevních bank z devíti zemí. Podobný dotazník byl zaslán i zpracovatelům plateb a uživatelům platebních služeb (většinou podnikům), ale míra odpovědí nebyla pro analýzu dostatečná.

Moreover, discussions with the banking industry on the SEPA Direct Debit business model have been ongoing for some time. These discussions focused on the issue of multilateral interchange fees (MIF)[8] and led to the adoption of transitional provisions on MIF in Regulation (EC) No 924/2009. Nonetheless, exchanges of opinions continued as the long term business model for SDD had not been determined by the industry. In order to provide guidance to the banks, the Commission and the ECB issued a joint statement in March 2009, followed by a Commission Working Document in November 2009[9]. A public consultation on this document has been completed in December 2009.Furthermore, a questionnaire was sent to selected banks by the Commission services in December 2009–January 2010. It focused on the specific issue of duplicate costs incurred by individual payment service providers for running payment systems and processes (payment platforms) for existing national payments and new Union-wide SEPA payments in parallel. For this purpose, nine-teen of the largest banks or banking groups in Europe, representing a mix of commercial, savings, and cooperative banks from nine countries, were selected. A similar survey was sent out to payment processors and to payment service users (mostly businesses), but did not yield a sufficient response rate for analysis.

S členskými státy, finančními institucemi, organizacemi spotřebitelů a jinými sociálními a ekonomickými partnery proběhly v letech 2008 až 2010 diskuse a výměny stanovisek, především prostřednictvím stávajících konzultačních výborů pro maloobchodní platby: Odborné skupiny pro trh platebních systémů, Platebního výboru a fóra vnitrostátních koordinačních výborů SEPA v rámci EU.

Discussions and exchanges of opinions were held between 2008 and 2010 with Member States, financial institutions, consumer organisations and other social and economic partners, notably through the existing consultative committees on retail payments: the Payment Systems Market Expert Group (PSMEG), the Payments Committee (PC) and the EU Forum of national SEPA Coordination Committees.

Diskuse, reakce a písemné příspěvky zúčastněných stran posloužily jako základ pro analýzu předloženou ve dvou dokumentech Komise: v posouzení dopadů, které doprovází tento návrh, a v pracovním dokumentu, k němuž veřejnost mohla vyjádřit své připomínky na internetových stránkách Komise v období od 7. do 23. června 2010. Tento dokument nadnesl řadu problémů, jež budou muset být při stanovení závazného konečného data přechodu na úhrady i inkasa řešeny.

Discussions, responses and written contributions provided by the stakeholders served as a basis for the analysis presented in two Commission documents: the Impact Assessment accompanying this proposal and a working paper made available to the public on the Commission website for comments between 7 and 23 June 2010. This paper provided for a number of issues which would have to be covered when setting mandatory end-dates for both credit transfers and direct debits.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Summary of responses and how they have been taken into account

Všechny zúčastněné strany vyjádřily širokou podporu myšlence stanovit lhůty pro úplný přechod na systém SEPA závazným nařízením EU: pouze právní předpisy na úrovni Unie mohou podnítit obecné používání úhrad a inkas prováděných v rámci celé Unie. Byl vyjádřen názor, že prostředky SEPA by stávající starší prostředky neměly jen doplňovat, nýbrž nahradit.

There was a broad support among all stakeholders for fixing deadlines for the full migration to SEPA by EU binding regulation: only legislation at the level of the Union can provide the impetus for widespread use of Union-wide credit transfers and direct debits. It was argued that SEPA instruments should not only complement but replace existing legacy instruments.

Zatímco většina zúčastněných stran podpořila stanovení dvou různých lhůt pro přechod na úhrady a inkasa, jiné upřednostnily jediné konečné datum přechodu pro obě platební služby. Zejména v případě inkas pak strana nabídky a někteří uživatelé silně obhajovali možnost delších přechodových období.

While the majority of the stakeholders supported the approach of fixing two separate deadlines for migration of credit transfers and direct debits, some of them favoured a single migration end-date for both payment services. Furthermore, the supply side and some of the users strongly advocated for longer migration periods in particular for direct debits.

Konkrétně v souvislosti se získanými odpověďmi na konzultaci a dalšími námitkami zástupců odvětví Komise dne 17. listopadu uspořádala závěrečné veřejné slyšení zaměřené na dva problémy: zaprvé, zda by nařízení nemělo místo přístupu založeného na povinných technických požadavcích přímo povolit platební schémata vytvořená v odvětví platebních služeb; a zadruhé, zda by v zájmu jasnosti neměla být zahrnuta zvláštní právní ustanovení týkající se vhodného dlouhodobého obchodního modelu pro inkasa.

In particular, in the light of the responses received to the consultation as well as other industry representations, a final public hearing was held by the Commission on 17 November to address two important issues. These were: first, whether the Regulation should mandate directly the payment schemes as developed by the payments industry instead of using an approach based on mandatory technical requirements; and second, whether in the interests of clarity, specific legal provisions should be included regarding an appropriate long-term business model for direct debits.

V důsledku intenzivní konzultace se dospělo k závěru, že nejvhodnějším přístupem k vymezení platebních prostředků používaných v rámci celé Unie je kombinace stanovení společných norem a obecných technických požadavků . Tyto technické požadavky by se měly uplatňovat na celý řetězec transakcí platebních služeb, od uživatele platebních služeb k uživateli platebních služeb prostřednictvím jejich příslušného poskytovatele platebních služeb. Tím se zajistí využití všech přínosů systému SEPA, které vznikají na poptávkové straně trhu (uživatelé platebních služeb). Nabídková strana však žádala používání stávajících systémů SEPA, které vytvořil evropský bankovní sektor.

As a result of the intense consultation, it has been concluded that a mixed approach consisting of setting common standards and general technical requirements , is the most appropriate for defining Union-wide payment instruments. These technical requirements should apply to the whole payment service transaction chain, from payment user to payment user through their respective payment service providers. This ensures the reaping of all SEPA benefits which are generated on the demand (payment service user) side of the market. However, the supply side asked for the use of the existing SEPA schemes developed by the European banking industry.

Velký počet zúčastněných stran uvítal návrh, aby členské státy udělily specifickým vnitrostátním platebním produktům, které splňují určité podmínky (např. tuzemské transakce, podíl na trhu pod prahovou hodnotou), výjimku na omezenou dobu, po jejímž uplynutí by měly být všechny starší produkty postupně staženy. Jiné by upřednostnily výjimku trvalou, aby tyto specifické produkty mohly používat i nadále. Odpovědi na konzultaci se také důsledně shodovaly v tom, že je zcela nezbytné objasnit platnost dlouhodobého obchodního modelu pro inkasa, který by byl v souladu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže.

A large number of stakeholders welcomed the proposal for Member States to exempt specific national payment products fulfilling certain conditions (e.g. domestic transactions, market share below a threshold) for a limited time after which all legacy products would have to be phased out. Others would have preferred a permanent exemption in order to continue using such specific products. Responses to the consultation also consistently confirmed that there is a strong need to clarify the validity of a long-term business model for direct debits which complies with EU competition rules.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Collection and use of expertise

Společnosti Cap Gemini Consulting byla zadána komplexní studie nákladů a přínosů systému SEPA, jejíž výsledky byly zveřejněny v lednu 2008.

A comprehensive study of the costs and benefits of SEPA migration was commissioned from Cap Gemini Consulting and its results published in January 2008.

Komise navíc v srpnu 2008 zveřejnila studii, jež byla zadána společnosti Van Dijk Consultants, s cílem připravit půdu pro sledování dopadu systému SEPA na spotřebitele.

Moreover, in August 2008, the Commission has published a study commissioned from Van Dijk Consultants, with a view to preparing the monitoring of the impact of SEPA on consumers.

Posouzení dopadů

Impact assessment

Komise provedla posouzení dopadů uvedené v pracovním programu. Toto posouzení dopadů bylo vypracováno v úzké spolupráci s ECB.

The Commission carried out an impact assessment listed in the Work Programme. This impact assessment has been prepared in close cooperation with the ECB.

Posouzení dopadů se zabývá problémem pomalého přechodu na schéma úhrad SEPA (SCT) a schéma inkas SEPA (SDD), v jehož důsledku koexistují starší vnitrostátní prostředky s platebními prostředky SEPA. Označuje hlavní příčinu pomalého průběhu přechodu: nejistota ohledně dokončení sytému SEPA a související zdroje problémů, např. nedostatek pobídek k tvorbě produktů SEPA plně odpovídajících potřebám uživatelů, neochota investovat plynoucí z nevýhodného postavení novátora a roztříštěná strana poptávky projevující nedostatečnou informovanost o systému SEPA. Uvádí rovněž dopady pomalého přechodu. Na mikroúrovni musí účastníci trhu na straně nabídky i poptávky spravovat více platebních platforem, což vede k dvojím provozním nákladům na správu těchto systémů a záporné návratnosti investic do sytému SEPA. Na makroúrovni vede přetrvávající roztříštěnost mezi jednotlivými státy na trhu EU k nevyužitým úsporám z rozsahu, omezuje hospodářskou soutěž a brání inovaci.

The impact assessment discusses the issue of slow migration to SEPA credit transfer (SCT) and SEPA direct debit (SDD), resulting in coexistence of national legacy instruments and SEPA payments. It identifies the root cause of slow migration progress: uncertainty about the completion of SEPA and co-related problem drivers, such as the lack of incentives to develop SEPA products fully meeting user needs, reluctance to invest because of the disadvantage of being a 'first mover' and a fragmented demand side with a low level of SEPA awareness. It also lists the effects of slow migration. At the 'micro' level, multiple payment platforms need to be maintained by the market players on the supply and demand side, which results in duplicate operational costs for maintaining those systems and negative returns on SEPA investments. At the 'macro' level continuation of national fragmentation in the EU market leads to untapped economies of scale, restricts competition and hinders innovation.

Posouzení dopadů zkoumá tři scénáře: žádný zásah, další iniciativy pro přechod na systém SEPA bez stanovení konečného data a dopady stanovení konečného data přechodu. Dospívá k závěru, že nejlepším scénářem pro trh plateb v EU, evropské hospodářství a zúčastněné strany je stanovení konečného data přechodu prostřednictvím nařízení.

The impact assessment considers three scenarios: no intervention, additional incentives for SEPA migration without setting an end-date and the impacts of setting a migration end-date. It concludes that the best scenario for the Union payments market, the European economy and the stakeholders is setting an end-date for migration by way of a Regulation.

Posouzení dopadů následně zvažuje nejlepší způsoby zavedení konečného data na technické úrovni tím, že zkoumá dílčí možnosti politiky v souvislosti se zavedením konečného data v několika oblastech.

Subsequently, the impact assessment considers the best ways of implementing the end-date at the technical level, by discussing policy sub-options for the end-date implementation in several areas.

Referenční základ pro přijetí úhrad a inkas prováděných v rámci celé Unie. Doporučenou možností je stanovit konečné datum na základě obecných technických požadavků, tj. požadavků, které musí splňovat úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie. Technické požadavky budou zahrnovat stávající mezinárodní a evropské normy.

Reference basis for adopting Union-wide credit transfers and direct debits. The recommended option is to establish an end-date on the basis of general technical requirements i.e. requirements, which need to be fulfilled by Union-wide credit transfers and direct debits. The technical requirements will include the existing international and European standards.

Oblast transakcí. Doporučuje se zvolit takový přístup, kdy by se stanovené technické požadavky uplatňovaly od určitého konečného data na celou oblast platebních transakcí, tj. nejen na oblast mezi poskytovateli platebních služeb navzájem, ale i na oblast mezi zákazníkem a poskytovatelem platebních služeb a na oblast mezi poskytovatelem platebních služeb a zákazníkem. Odhaduje se, že na integraci platebního trhu, která přesahuje rámec mezibankovního prostoru, závisí 84 miliard EUR provozních úspor na straně poptávky.

Transaction domain. It is recommended to follow an approach whereby the technical requirements defined by an end-date would apply throughout the whole payment transaction domain i.e. for the customer-to-payment service provider and payment service provider-to-customer domain on top of the payment service provider-to-payment service provider domain. An estimated EUR 84 billion of operational savings on the demand side depends entirely on payment market integration extending beyond the inter-bank space.

Specifikace produktů. Doporučuje se uplatnit konečné datum také na nadstandardní produkty, tj. úhrady a inkasa, které představují platby o nízkém objemu a nabízejí zvláštní funkce. Aby však bylo možné provést ve schématech SCT a SDD nezbytné úpravy, stanoví se přechodné období v rozsahu 3–5 let.

Product specification. It is recommended to apply an end-date for niche products too i.e. credit transfers and direct debits which represent low-volume payments and offer specific functionalities. However, in order to allow for the necessary adaptations in the SCT and SDD schemes, a transitional period in the range of 3–5 years will be provided for.

Okruh členských států. Doporučuje se zvolit možnost se společným konečným datem pro eurozónu a pozdější společné konečné datum pro oblast mimo eurozónu. Vzhledem k tomu, že podíl objemu plateb v eurech mimo eurozónu představuje odhadem pouze 2 % všech plateb v eurech, není rychlý a úplný přechod členských států mimo eurozónu pro úspěch systému SEPA nutný.

Member States scope. It is recommended to pursue the option with a common end-date for the euro area and a later common end-date for the non-euro area. As euro payment volume shares in non-euro area represent only an estimated 2 % of all euro payments, quick and full migration of non-euro Member States is not essential to the success of SEPA.

Lhůta pro přechod. Doporučuje se zvolit dílčí možnost různých konečných dat: nejpozději jeden rok od vstupu nařízení v platnost v případě úhrad a dva roky v případě inkas. Lhůta pro přijetí nařízení v praxi znamená, že zúčastněné strany budou mít pro přípravu na přechod na schéma SCT přibližně 30 měsíců a pro přechod na schéma SDD 42 měsíců ode dne přijetí návrhu Komise.

Deadline for migration. It is recommended to pursue the sub-option of separate end-dates: one year after entry into force of the Regulation at the latest for credit transfers and two years for direct debits. In practical terms, the adoption delay means that the stakeholders will have approximately 30 months to prepare for migration to SCT and 42 months to migrate to SDD from the date of adoption of the Commission proposal.

Jasnost ohledně dlouhodobého obchodního modelu pro celoevropská inkasa. Doporučuje se zakázat, aby poskytovatelé platebních služeb mezi sebou uplatňovali vícestranné mezibankovní poplatky (a opatření se stejným účelem nebo účinkem) obecně na každou inkasní transakci. Vícestranné mezibankovní poplatky by nicméně byly za určitých podmínek povoleny u inkasních transakcí, které nelze řádně uskutečnit nebo které poskytovatel platebních služeb reklamuje.

Clarity on the long term business model for pan-European direct debits. It is recommended to prohibit the general application to every direct debit transaction of multi-lateral interchange fees (MIFs) between payment service providers (and measures of equivalent object or effect). Nevertheless, MIFs would be allowed under certain conditions for direct debit transactions which cannot be properly executed or which are being reclaimed by a payment service provider.

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

LEGAL ELEMENTS OF THE PROPOSAL

Shrnutí navrhovaných opatření

Summary of the proposed action

Cílem návrhu týkajícího se stanovení technických požadavků pro úhrady a inkasa je:

The proposal for setting technical requirements for credit transfers and direct debits is aimed at:

- stanovit různá konečná data přechodu pro úhrady a inkasa zavedením souboru společných norem a obecných technických požadavků,

- setting up separate migration end-dates for credit transfers and direct debits respectively, by introducing a set of common standards and general technical requirements

- zajistit dosažitelnost poskytovatelů platebních služeb v případě úhrad v souladu s povinností dosažitelnosti stanovenou u inkasních transakcí v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 924/2009 a interoperabilitu platebních systémů.

- ensuring reachability of payment service providers for credit transfer transactions, along the lines of the reachability obligation for direct debit transactions under Article 8(1) of Regulation (EC) No 924/2009 and interoperability of payment systems.

Právní základ

Legal basis

Ustanovení čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Article 114(1) of the Treaty on the functioning of the EU.

Zásada subsidiarity

Subsidiarity principle

Zásada subsidiarity se uplatňuje v rozsahu, v jakém tento návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie.

The subsidiarity principle applies insofar as the proposal does not fall under the exclusive competence of the Union.

Členské státy nemohou dostatečným způsobem dosáhnout cílů návrhu z těchto důvodů:

The objectives of the proposal cannot be sufficiently achieved by the Member States for the following reason(s):

V této fázi existují národní plány přechodu na systém SEPA téměř ve všech členských státech. Přestože všechny tyto plány přechod na systém SEPA podporují, jen několik se jich zaměřuje na systematické a úplné nahrazení starších platebních prostředků v uvedené lhůtě. Cílová data stanovená zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni se v členských státech liší. Nebude-li stanoveno cílové datum na úrovni Unie, povede nedostatečná koordinace mezi členskými státy a zúčastěnými stranami v lepším případě k problémům s přechodem na systém SEPA, v horším případě k mrtvému bodu, který efektivní přechod znemožní. Stanovená cílová data navíc často závisejí na dalších podmínkách. Tyto plány tudíž nejsou dostatečně dynamické pro rychlý a komplexní přechod na systém SEPA a zároveň nejsou mezi členskými státy koordinovány.

At this stage, national migration plans to SEPA exist in almost all Member States. While all these plans support SEPA migration, only a few aim for systematic and full replacement of legacy payment instruments by a given deadline. The target dates set by stakeholders at national levels are at variance across Member States. In the absence of a common target date at Union level, the lack of coordination among Member States as well as among stakeholders will at best create difficulties in the transition to SEPA or at worst a deadlock preventing effective migration. Moreover, the target dates set are often contingent on other conditions. These plans therefore do not provide sufficient momentum for swift and comprehensive migration to SEPA, and are also not coordinated between Member States.

Cílů návrhu bude lépe dosaženo pomocí opatření na úrovni Unie z těchto důvodů:

Action at the level of the Union will better achieve the objectives of the proposal for the following reason(s):

Povaha integrovaného trhu plateb v eurech vyžaduje přístup na úrovni Unie, protože výchozí normy, pravidla a procesy musí být ve všech členských státech jednotné. To podporuje cíl článku 3 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví vytvoření vnitřního trhu a hospodářské a měnové unie, jejíž měnou je euro. Pouze evropský přístup, koordinovaný na straně nabídky a poptávky, umožní plné využití potenciálních přínosů sítě. Alternativou k přístupu na úrovni Unie by byl systém vícestranných a dvoustranných dohod, jejichž složitost a náklady by byly ve srovnání s právními předpisy na úrovni Unie odrazující. Zásah na úrovni Unie by tudíž byl v souladu se zásadou subsidiarity.

By its nature an integrated euro payments market requires a Union-wide approach as the underlying standards, rules and processes have to be consistent across all Member States. This supports the aim of Article 3 of the Treaty on the European Union which provides for an internal market and an economic and monetary union whose currency is the euro. Only a European approach, co-ordinated on the supply and demand side can unlock the full potential of the network benefits. The alternative to a Union-wide approach would be a system of multilateral or bilateral agreements whose complexity and costs would be prohibitive as compared to legislation at the level of the Union. Intervention at the level of the Union would therefore be consistent with the subsidiarity principle.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

The proposal therefore complies with the subsidiarity principle.

Zásada proporcionality

Proportionality principle

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

The proposal complies with the proportionality principle for the following reason(s):

Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů.

The proposal does not go beyond what is strictly necessary to achieve its objectives.

Všechna navrhovaná pravidla byla podrobena testu přiměřenosti a široce konzultována s cílem zajistit odpovídající a přiměřenou regulaci.

All of the proposed rules have been subject to a proportionality test and intensive consultation to ensure appropriate and proportionate regulation.

Cílem návrhu je minimalizovat dopad změn na všechny zúčastněné strany. Technické požadavky uvedené v příloze nařízení byly vytvořeny tak, aby umožnily uplatnění současných schémat používaných v rámci celé Unie, aniž by omezovaly pružnost a inovaci.

The proposal aims to minimise the impact of changes on all stakeholders. The technical requirements listed in the annex to the Regulation have been constructed in such a way that they allow for the application of the current existing Union-wide schemes without restricting flexibility and innovation.

Návrh dále umožňuje členským státům rozhodnout o jmenování příslušných orgánů, aby mohly využít stávajících správních struktur a subjektů ke snížení svých nákladů, pokud si to přejí.

Furthermore, the proposal allows Member States to decide on the appointment of the competent authorities so they can use the existing administrative structures and bodies, if they wish, to reduce their costs.

Volba nástrojů

Choice of instruments

Navrhované nástroje: nařízení.

Proposed instruments: Regulation.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů:

Other means would not be adequate for the following reason(s):

Stanovení konečného data přechodu na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie vyžaduje normalizaci na technické úrovni a co nejúplnější harmonizaci. To hovoří ve prospěch nařízení, a nikoli směrnice. V důsledku síťové povahy odvětví platebních služeb se navíc většina přínosů systému SEPA projeví až po dokončení tuzemského přechodu na platební prostředky používané v rámci celé Unie ve všech členských státech EU. U směrnice, jež může být členskými státy provedena různě, existuje riziko, že prohloubí současnou roztříštěnost trhu plateb. V neposlední řadě by přechod zpozdila vzhledem k času potřebnému na provedení do vnitrostátního práva. Doporučeným právním nástrojem ke stanovení konečného data přechodu na systém SEPA je proto nařízení.

Setting an end-date for migration to Union-wide credit transfers and direct debits requires standardisation at technical level and the fullest possible harmonisation. This argues in favour of a Regulation rather than a Directive. Furthermore, due to the network character of the payment industry, most of the benefits of SEPA will only materialise once the domestic transition to Union-wide payment instruments is completed in all EU Member States. A Directive with potentially differing national implementations runs the risk of perpetuating the current payment market fragmentation. Finally, it would delay migration due to the time necessary for national transposition. It is therefore recommended to use the legal instrument of a Regulation for setting a SEPA migration end-date.

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

BUDGETARY IMPLICATION

Ponecháme-li stranou běžné správní náklady spojené se zajišťováním dodržování právních předpisů EU, rozpočtové důsledky nebudou žádné, neboť se nevytvářejí žádné nové výbory ani žádné finanční závazky. Komise je však sama významným uživatelem platebních služeb, a proto by měla spolu s ostatními uživateli těžit z posílené hospodářské soutěže, již systém SEPA zajistí.

Leaving aside the normal administrative costs linked to ensuring the respect of EU legislation, there will be no budgetary impact since no new committees are created and no financial commitments are made. However, the Commission is also a significant user of payment services in its own right and therefore should benefit, along with other users, from enhanced competition generated by SEPA.

DALšÍ INFORMACE

ADDITIONAL INFORMATION

Zjednodušení

Simplification

Návrh se snaží zjednodušit právní předpisy, neboť článek 3 spojuje ustanovení o dosažitelnosti inkasa, uvedené v nařízení č. 924/2009, a podobné ustanovení o dosažitelnosti úhrad do jediného ustanovení. Jednodušší zpracování plateb bude přínosné pro zúčastněné strany, včetně orgánů veřejné správy, podniků a soukromých osob.

The proposal seeks to simplify the legislation as Article 3 consolidates the reachability provision for direct debits as defined under Regulation 924/2009 and a similar reachability provision for credit transfers under a single provision. Simplifying payments handling will have beneficial effects for stakeholders, including public administrations, businesses and private individuals.

Jelikož toto nařízení sníží roztříštěnost způsobenou vnitrostátními překážkami a posílí hospodářskou soutěž na evropském trhu plateb, přispěje ke zjednodušení platebních procesů.

Since this Regulation will reduce fragmentation along national barriers and foster competition in the European payments market, it will contribute to the simplification of payment processes.

Systém SEPA by měl mít například přínos pro orgány veřejné správy, které jsou čilými uživateli platebních nástrojů, neboť zjednodušuje platební procesy a umožňuje účinnější přímé zpracování plateb. Zjednodušit by se mělo i zadávání veřejných zakázek v oblasti platebních služeb na úrovni Unie, neboť by se zvýšil počet potenciálních poskytovatelů platebních služeb, jejich nabídky by byly lépe srovnatelné a měla by být odstraněna neefektivnost způsobená vnitrostátními formáty platebního styku. Kombinace řešení elektronické fakturace a systému SEPA jakožto výchozí platební platformy by rovněž usnadnila automatické sesouhlasení faktur a plateb.

For example, public administrations as heavy users of payment instruments should benefit from SEPA because it simplifies their payment processes and allows more efficient 'straight-through' processing of payments. Public tendering of payment services at Union level should become easier, since the number of potential Payment service providers would increase, their offers could be better compared and inefficiencies caused by national payment formats should disappear. The combination of e-invoicing solutions and SEPA as an underlying payment platform would also facilitate the automatic reconciliation of invoices and payments.

Podobně i v případě spotřebitelů, kteří jsou čím dál mobilnější z hlediska profesního i soukromého, by standardizované přeshraniční platby odstranily potřebu vést několik platebních účtů v různých zemích.

Similarly for consumers, who are becoming increasingly mobile in professional and private terms standardised cross-border payments would eliminate the need to maintain several payment accounts in different countries.

V případě poskytovatelů platebních služeb a zpracovatelů plateb by úspory z rozsahu a společné normy, jichž by se docílilo v rámci systému SEPA, zefektivnily platby v celé Unii.

For payment service providers and payment processors, economies of scale and common standards achieved under SEPA would make payments across the Union much more efficient.

Zrušení platných právních předpisů

Repeal of existing legislation

Přijetí návrhu si vynutí zrušení článku 8 nařízení (ES) č. 924/2009, který se týká dosažitelnosti inkasních transakcí. Z důvodů transparentnosti a zjednodušení je obsah tohoto článku spojen s článkem 3 tohoto návrhu.

The adoption of the proposal entails the repeal of Article 8 of Regulation (EC) 924/2009 on reachability for direct debit transactions. For reasons of transparency and simplification, the substance of that article is consolidated in Article 3 of the present proposal.

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Review/revision/sunset clause

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu.

The proposal includes a review clause.

Evropský hospodářský prostor

European Economic Area

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

The proposed act concerns an EEA matter and should therefore extend to the European Economic Area.

Podrobné vysvětlení návrhu

Detailed explanation of the proposal

Cílem následujícího krátkého shrnutí je usnadnit rozhodovací proces tím, že nastíní hlavní podstatu nařízení.

The following short summary aims to facilitate the decision making process by sketching the main substance of the Regulation.

Článek 1 – předmět a oblast působnosti – uvádí, že nařízení se vztahuje na provádění všech úhrad a inkasních transakcí denominovaných v eurech v rámci Unie. Nevztahuje se na některé typy platebních transakcí, např. transakce platebními kartami, poukazování peněz a platební transakce prostřednictvím některého telekomunikačního, digitálního nebo výpočetního zařízení, jejichž výsledkem není úhrada ani inkaso. Aby nařízení podpořilo hospodářskou soutěž a účinnost, nemělo by z trhu vylučovat „netradiční“ platební schémata, zejména pokud se zakládají na kombinaci pravidel schémat zahrnujících segment úhrad nebo inkas. Ustanovení tohoto nařízení by se proto měla vztahovat pouze na úhradu nebo inkaso, které tvoří základ transakce.

Article 1 – subject matter and scope – states that the Regulation covers the execution of all credit transfer and direct debit transactions denominated in euros within the Union. It does not cover some types of payment transactions -such as payment card transactions, money remittance and payment transactions through means of any telecommunication, digital or IT device which do not result in a credit transfer or direct debit. To promote competition and efficiency, the Regulation should not foreclose from the market non-'traditional' payment schemes, in particular when they are based on combined schemes rules including a direct debit or credit transfer segment. Hence, the provisions of this Regulation only apply to the credit transfer or direct debit underlying the transaction.

Článek 2 – definice – jsou v maximální možné míře sladěny s definicemi použitými ve směrnici 2007/64/ES. Avšak vzhledem k omezené oblasti působnosti nařízení ve srovnání se směrnicí o platebních službách jsou některé definice přizpůsobeny potřebám tohoto návrhu.

Article 2 – definitions – aligned, as much as possible, with those used in Directive 2007/64/EC. However, given the Regulation’s limited scope in comparison with the Payment Services Directive, some of the definitions have been tailored to the needs of this proposal.

Článek 3 – dosažitelnost poskytovatelů platebních služeb v případě úhrad je začleněna do povinnosti dosažitelnosti stanovené u inkasních transakcí v článku 8 nařízení (ES) č. 924/2009.

Article 3 – reachability of payment service providers for credit transfer transactions is integrated with the reachability obligation for direct debit transactions under Article 8 of Regulation (EC) No 924/2009.

Článek 4 – technická interoperabilita – která je nezbytná pro hladké fungování platebních schémat a systémů tak, aby mohly v rámci Unie interagovat pomocí stejných norem, aniž by zpracování plateb prováděných účastníky trhu bránily technické překážky.

Article 4 – technical interoperability – which is necessary for the smooth functioning of payment schemes and systems, so that they can interact with each other across the Union using the same standards, without technical obstacles to the processing of payments by the market players.

Článek 5 a příloha – technické požadavky pro úhrady a inkasní transakce – zavádějí lhůty pro přechod na prostředky používané v rámci celé Unie tím, že zavazují k používání některých důležitých norem, jež využívá odvětví platebních služeb, a definují technické požadavky, jež se vztahují jak na poskytovatele platebních služeb, tak na zákazníky.

Article 5 and the Annex – technical requirements for credit transfer and direct debit transactions – introduce deadlines for migration to Union-wide instruments, by making certain important standards used by the payment industry mandatory and defining technical requirements applying to both payment service providers and customers.

Článek 6 – mezibankovní poplatky za inkasní transakce – objasňuje, že po dni 31. října 2012 nebudou vícestranné mezibankovní poplatky za jednu transakci povoleny u vnitrostátních a přeshraničních inkas. Zároveň definuje obecné podmínky pro mezibankovní poplatky (vícestranné, dvoustranné, jednostranné) za transakce R v souladu s pracovním dokumentem „Použitelnost článku 81 Smlouvy o ES na vícestranné mezibankovní poplatky ve schématu SDD“, který Komise zveřejnila dne 3. listopadu 2009.

Article 6 – interchange fees for direct debit transactions – clarifies that after 31 October 2012 multilateral interchange fees (MIFs) per transaction are not allowed for national and cross-border direct debits. It also defines general conditions for interchange fees (multilateral, bilateral and unilateral) for R-transactions, in line with the working document on the 'Applicability of Article 81 of the EC Treaty to multilateral interbank-payments in SDD' published by the Commission on 3 November 2009.

Článek 7 – výjimka – se vztahuje na tzv. starší nadstandardní produkty, které by měly být rovněž postupně staženy po uplynutí vhodného přechodného období.

Article 7 – waiver – applies to so-called 'legacy' niche products which should also be phased out after an appropriate transitional period.

Článek 8 – dostupnost plateb zajišťuje, že jsou-li úhrady v eurech nebo inkasa v eurech přijaty v tuzemsku, použijí se také na účet a z účtu v eurech, který je veden v zahraničí.

Article 8 – payment accessibility ensures that if a euro credit transfer or a euro direct debit is accepted domestically, it will also be used to and from a euro account on a cross-border basis.

Článek 9 – příslušné orgány – zmocňuje příslušné orgány k přijetí nezbytných opatření pro zajištění souladu s povinnostmi, které stanoví toto nařízení.

Article 9 – competent authorities – empowers the competent authorities to take necessary measures to ensure compliance with the obligations laid down in this Regulation.

Článek 10 – sankce – požaduje, aby členské státy poskytly Komisi podrobné údaje o sankcích.

Article 10 – penalties – requires Member States to provide details of penalties to the Commission.

Článek 11 – postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy – zavazuje členské státy ke zřízení subjektů pro mimosoudní zjednávání nápravy pro urovnávání sporů, které podle tohoto nařízení vzniknou. Rovněž od nich vyžaduje, aby o těchto ujednáních informovaly Komisi.

Article 11 – out-of-court complaints and redress procedures – obliges Member States to set up out-of-court redress bodies for the settlement of disputes arising under the Regulation. It also requires them to provide the Commission with information on these arrangements.

Články 12 až 15 – přijímání aktů v přenesené pravomoci – umožňují aktualizaci technických požadavků.

Article 12 to 15 – adoption of delegated acts – allows the technical requirements to be updated.

Článek 16 – ustanovení o revizi – stanoví povinnost předkládání zpráv, v případě nutnosti spolu s návrhem změny.

Article 16 – revision clause – provides for a reporting obligation accompanied, if need be, by a proposal for amendment.

Článek 17 – přechodná ustanovení – zajišťuje, aby se konečná data nejprve vztahovala na členské státy v eurozóně, zatímco pro členské státy mimo eurozónu se vzhledem k omezenému objemu jejich platebních transakcí v eurech stanoví přechodné období.

Article 17 – transitional provisions – ensures that the end-dates apply to euro area Member States earlier, while non-euro area Member States are granted a transitional period, based on their limited euro payment transaction volumes.

2010/0373 (COD)

2010/0373 (COD)

Návrh

Proposal for a

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL

kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009

establishing technical requirements for credit transfers and direct debits in euros and amending Regulation (EC) No 924/2009

(Text s významem pro EHP)

(Text with EEA relevance)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

Having regard to the Treaty on the Functioning of the European Union, and in particular Article 114 thereof,

s ohledem na návrh Evropské komise[10],

Having regard to the proposal from the European Commission[10],

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

After transmission of the draft legislative act to the national Parliaments,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11],

Having regard to the opinion of the European Economic and Social Committee[11],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[12],

Having regard to the opinion of the Committee of the Regions[12],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[13],

Having regard to the opinion of the European Central Bank[13],

v souladu s řádným legislativním postupem,

Acting in accordance with the ordinary legislative procedure,

vzhledem k těmto důvodům:

Whereas:

1. Vytvoření integrovaného trhu elektronických plateb v eurech bez základního rozlišení vnitrostátních a přeshraničních plateb je nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu. Za tímto účelem má projekt jednotné oblasti pro platby v eurech (dále jen „SEPA“) vytvořit společné platební prostředky používané v rámci celé Unie, jež nahradí stávající platební prostředky vnitrostátní. V důsledku zavedení otevřených, společných platebních norem, pravidel a postupů a prostřednictvím integrovaného zpracování plateb by systém SEPA měl občanům a podnikům Unie zajistit bezpečné, cenově konkurenceschopné, uživatelsky vstřícné a spolehlivé platební služby v eurech. Dokončení systému SEPA by rovněž mělo vytvořit příznivé podmínky pro větší hospodářskou soutěž v oblasti platebních služeb a pro ničím nerušený rozvoj inovací v oblasti plateb a jejich rychlé zavádění v celé Unii. V důsledku toho by se služby elektronických plateb v eurech měly vzhledem k vyšším úsporám z rozsahu, větší provozní efektivnosti a silnější hospodářské soutěži měly stále více zdokonalovat a vytvářet tlak na snížení cen. To by mělo být patrné především v těch členských státech, kde jsou platby ve srovnání s ostatními zeměmi relativně drahé. Přechod na systém SEPA by proto nemělo doprovázet celkové zvýšení cen pro uživatele platebních služeb obecně, a konkrétně pak pro spotřebitele.

1. The creation of an integrated market for electronic payments in euros, with no basic distinction between national and cross-border payments is necessary for the proper functioning of the Internal Market. To this end, the Single Euro Payments Area (hereinafter 'SEPA') project aims to develop common Union-wide payment instruments to replace current national payment instruments. As a result of the introduction of open, common payment standards, rules and practices, and through integrated payment processing, SEPA should provide Union citizens and businesses with secure, competitively priced, user-friendly, and reliable payment services in euros. Completing SEPA should also create favourable conditions for increased competition in payment services and for the unhindered development and swift, Union-wide implementation of payments-related innovations. Consequently, as a result of improved economies of scale, increased operating efficiency and strengthened competition, electronic payment services in euros should create a best-of-breed basis downward price pressure. The effects of this should be significant, in particular in Member States where payments are, comparatively speaking, relatively expensive. The transition to SEPA should therefore not be accompanied by overall price increases for payment service users in general and for consumers, in particular.

2. Úspěch systému SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského, peněžního i politického. Je plně v souladu se strategií Evropa 2020, jejímž cílem je promyšlenější hospodářství, ve kterém je prosperita důsledkem inovací a účinnějšího využívání dostupných zdrojů. Jak Evropský parlament svými usneseními ze dne 12. března 2009[14] a 10. března 2010[15] o uplatňování systému SEPA, tak Rada ve svých závěrech přijatých dne 2. prosince 2009[16] zdůraznily důležitost docílení rychlého přechodu na systém SEPA.

2. The success of SEPA is very important economically, monetarily as well as politically. It is fully in line with the Europe 2020 strategy which aims at a smarter economy in which prosperity results from innovation and from more efficient use of available resources. Both the European Parliament through its resolutions of 12 March 2009[14] and 10 March 2010[15] on the implementation of SEPA and the Council in its conclusions adopted on 2 December 2009[16] have underlined the importance of achieving rapid migration to SEPA.

3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu[17] poskytuje moderní právní základ pro vytvoření vnitřního trhu plateb, pro nějž systém SEPA představuje základní prvek.

3. Directive 2007/64/EC of the European Parliament and of the Council of 13 November 2007 on payment services in the internal market[17] provides a modern legal foundation for the creation of an internal market for payments for which SEPA is a fundamental element.

4. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001[18] rovněž stanoví několik opatření zajišťujících úspěch systému SEPA, např. rozšíření zásady stejných poplatků na přeshraniční inkasa.

4. Regulation (EC) No 924/2009 of the European Parliament and of the Council of 16 September 2009 on cross-border payments in the Community and repealing Regulation (EC) No 2560/2001[18] also provides a number of facilitating measures for the success of SEPA such as the extension of the principle of equal charges to cross-border direct debits.

5. Kromě toho se ukázalo, že samoregulační úsilí evropského bankovního sektoru prostřednictvím iniciativy SEPA nedostačuje k provedení jednotného přechodu na schéma pro úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Tento samoregulační proces navíc nepodléhá vhodným mechanismům pro správu a řízení, čímž lze částečně vysvětlit pomalé přijímání na straně poptávky. Pouze rychlým a komplexním přechodem na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie se docílí plného přínosu integrovaného trhu plateb, takže bude možné odstranit vysoké náklady na provoz starších produktů a současně produktů SEPA.

5. In addition, self-regulatory efforts of the European banking sector through the SEPA initiative have not proven sufficient to drive forward concerted migration to Union-wide schemes for credit transfers and direct debits on both the supply and demand sides. Moreover, this self-regulatory process has not been subject to appropriate governance mechanisms, which may partly explain the slow uptake on the demand side. Only rapid and comprehensive migration to Union-wide credit transfers and direct debits will generate the full benefits of an integrated payments market, so that the high costs of running both 'legacy' and SEPA products in parallel can be eliminated.

6. Měla by se proto stanovit pravidla vztahující se na provádění všech úhrad a inkasních transakcí denominovaných v eurech v rámci Unie. V této fázi však není vhodné zahrnout sem transakce uskutečňované platebními kartami, neboť společné normy pro platby prováděné platebními kartami v rámci Unie se stále vytvářejí. Do oblasti působnosti těchto pravidel by nemělo spadat poukazování peněz, transakce plateb vysoké hodnoty mezi poskytovateli platebních služeb, vnitřně zpracované platby a platby prostřednictvím mobilního telefonu, neboť tyto platební služby nelze srovnávat s úhradami ani inkasy.

6. Rules should therefore be laid down to cover the execution of all credit transfers and direct debit transactions denominated in euros within the Union. However, it is not appropriate at this stage to cover card transactions, since common standards for Union card payments are still under development. Money remittance, internally processed payments, large-value payment transactions between payment service providers and payments via mobile phone should not fall under the scope of those rules since these payment services are not comparable to credit transfers and direct debits.

7. V současnosti existuje několik platebních prostředků, převážně pro platby prováděné přes internet, které rovněž využívají mezinárodního čísla bankovního účtu (IBAN) a identifikačního kódu banky (BIC) a jejichž základ tvoří úhrady nebo inkasa, jež však obsahují doplňkové prvky. Tato schémata jsou pojata tak, aby byla rozšířena za stávající vnitrostátní hranice, přičemž by mohla naplnit poptávku spotřebitelů po inovačních, bezpečných a levných platebních prostředcích. Aby tato schémata nebyla vyloučena z trhu, mělo by se nařízení o konečných datech stanovených pro úhradu a inkaso vztahovat pouze na úhradu nebo inkaso, které tvoří základ transakce.

7. Several payment instruments currently exist, mostly for payments through the internet, which also use the international banc account number (IBAN) and the bank identifier code (BIC) and are based on credit transfers or direct debits but which have additional features. Those schemes are foreseen to expand beyond their current national borders and could fulfil a consumer demand for innovative, safe and cheap payment instruments. In order not to foreclose such schemes from the market, the regulation on end dates for direct debit and credit transfer should only apply to the credit transfer or direct debit underlying the transaction.

8. Aby mohla být úhrada provedena, musí být účet příjemce dosažitelný. Měla by být proto stanovena povinnost dosažitelnosti v rámci celé Unie s cílem podpořit úspěšné zavedení těchto platebních prostředků. Pro zvýšení transparentnosti je dále vhodné sloučit tuto povinnost a povinnost dosažitelnosti inkasa, kterou již stanoví nařízení (ES) č. 924/2009, do jediného aktu.

8. For a credit transfer to be executed, the payee’s account must be reachable. Therefore, in order to encourage the successful take-up of these payment instruments, a reachability obligation should be established Union-wide. To improve transparency, it is furthermore appropriate to consolidate that obligation and the reachability obligation for direct debits already established under Regulation (EC) No 924/2009 in one single act.

9. Technická interoperabilita je základním předpokladem hospodářské soutěže. Aby byl vytvořen integrovaný trh systémů elektronických plateb v eurech, je důležité, aby zpracování úhrad a inkas nebránily technické překážky a aby se provádělo ve schématu, jehož základní pravidla dodržuje většina poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států a jež jsou stejná jak pro přeshraniční, tak pro čistě vnitrostátní úhrady a inkasní transakce. V případě, že bylo vytvořeno více než jedno takové schéma nebo že existuje více než jeden platební systém pro zpracování těchto plateb, by tato schémata a systémy měly být interoperabilní, aby všichni uživatelé a poskytovatelé platebních služeb mohli využívat přínosů bezproblémových plateb v eurech v celé Unii.

9. Technical interoperability is a prerequisite for competition. In order to create an integrated market for electronic payments systems in euros, it is essential that the processing of credit transfers and direct debits are not hindered by technical obstacles and are carried out under a scheme whose basic rules are adhered to by a majority of payment services providers from a majority of Member States and be the same both for cross-border and for purely national credit transfer and direct debit transactions. Where more than one such scheme is developed or where there is more than one payment system for the processing of such payments, these schemes and systems should be interoperable so that all users and payment service providers can enjoy the benefits of seamless euro payments across the Union.

10. Je nezbytné určit technické požadavky jednoznačně vymezující prvky, jež platební schémata pro celou Unii, která mají být vytvořena v rámci vhodných mechanismů pro správu a řízení, musí mít, aby byla zajištěna jejich interoperabilita. Tyto technické požadavky by neměly omezovat pružnost a inovaci, ale měly by být otevřené a být neutrální vůči dalšímu možnému rozvoji a zlepšení na trhu plateb. Měly by být navrženy s ohledem na zvláštní vlastnosti úhrad a inkas, zejména s ohledem na údaje obsažené ve zprávě o platbě. Zároveň by měly obsahovat – zejména v případě inkas – opatření k posílení důvěry uživatelů platebních služeb v používání těchto prostředků.

10. It is crucial to identify technical requirements which unambiguously determine the features which Union-wide payment schemes to be developed under appropriate governance arrangements have to respect in order to ensure inter-operability. Such technical requirements should not restrict flexibility and innovation but should be open to and neutral towards potential new developments and improvements in the payments market. They should be designed taking into account the special characteristics of credit transfers and direct debits, in particular with regard to the data elements contained in the payment message. They should also contain, especially for direct debits, measures to strengthen the confidence of payment service users in the use of such instruments.

11. Technická normalizace je základním stavebním kamenem integrace sítí, jako je trh plateb v Unii. U všech příslušných transakcí by mělo být od určitého data povinné používání norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány. V souvislosti s platbami je to číslo IBAN, kód BIC a norma pro vytváření zpráv finančních služeb „ISO 20022 XML“. Používání těchto norem všemi poskytovateli platebních služeb je proto požadavkem na úplnou interoperabilitu v rámci celé Unie. Zejména by mělo být prostřednictvím srozumitelných informací a zjednodušujících opatření v členských státech prosazováno povinné používání čísla IBAN a v případě nutnosti kódu BIC s cílem umožnit hladký a jednoduchý přechod na celoevropské úhrady a inkasa, zejména s ohledem na spotřebitele.

11. Technical standardisation is a cornerstone for the integration of networks, such as the Union payments market. The use of standards developed by international or European standardisation bodies should be mandatory as of a given date for all relevant transactions. In the payment context, these would be the IBAN, BIC, and the financial services messaging standard 'ISO 20022 XML'. The use of those standards by all payment service providers is therefore a requirement for full interoperability throughout the Union. In particular, the mandatory use of IBAN and BIC where necessary should be promoted through comprehensive communication and facilitating measures in Member States in order to allow a smooth and easy transition to pan-European credit transfers and direct debits, in particular for consumers.

12. Je vhodné stanovit data, do kterých by všechny úhrady a inkasní transakce měly tyto technické požadavky splňovat a zároveň ponechat trh otevřený dalšímu rozvoji a inovaci.

12. It is appropriate to set dates by when all credit transfers and direct debit transactions should comply with those technical requirements, while leaving the market open for further development and innovation.

13. Aby byly zohledněny rozdíly mezi úhradami a inkasy, měla by se stanovit odlišná data přechodu. Úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie nemají stejnou splatnost, neboť inkaso je složitější prostředek než úhrada. Přechod na inkasa prováděná v rámci celé Unie v důsledku toho vyžaduje podstatně více zdrojů než přechod na úhrady prováděné v rámci celé Unie.

13. Separate migration dates should be set in order to take into account the differences between credit transfers and direct debits. Union-wide credit transfers and direct debits do not have the same level of maturity, since a direct debit is a more complex instrument than a credit transfer and, consequently, migration to Union-wide direct debits requires significantly more resources than migration to Union-wide credit transfers.

14. Pro vytvoření rovných podmínek mezi poskytovateli platebních služeb je nezbytná regulace vícestranných mezibankovních poplatků za inkaso, aby bylo možné vytvořit jednotný trh inkas. Vícestranné mezibankovní poplatky za jednu inkasní transakci omezují hospodářskou soutěž mezi bankami příjemců a zvyšují poplatky, jež tyto banky příjemcům ukládají, takže vedou ke skrytému zvyšování cen plátcům. Zatímco objektivní účinnost vícestranných mezibankovních poplatků za jednu transakci nebyla prokázána vůbec nebo jen v omezené míře, mohly by tyto poplatky za transakce odmítnuté, vrácené nebo zrušené, protože je nelze řádně provést (transakce R), pomoci k účinnému přidělování nákladů subjektům v rámci jednotného trhu. Pro vytvoření účinného evropského trhu inkas by proto bylo zjevně přínosné vícestranné mezibankovní poplatky za jednu transakci zakázat. Transakce R by nicméně povoleny být měly, a to za předpokladu, že splňují určité podmínky. V každém případě by těmito pravidly nemělo být dotčeno použití článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie na vícestranné mezibankovní poplatky za transakce R.

14. Regulation of multilateral interchange fees (MIF) for direct debits is essential to create neutral conditions of competition between the payment service providers and so to permit the development of a single market for direct debits. Per transaction MIF for direct debit restrict competition between payees banks and inflate the charges such banks impose on payees and thus lead to hidden price increases to payers. Whilst no or limited objective efficiencies have been demonstrated for per transaction MIF, such fees for transactions which are rejected, refused, returned or reversed because they cannot be properly executed (R-transactions) could help to allocate costs efficiently within the single market. Therefore, it would appear beneficial for the creation of an effective European direct debit market to prohibit per transaction MIF. Nevertheless, R-transaction should be allowed, provided that they comply with certain conditions. In any event, rules should be without prejudice to the application of Articles 101 and 102 of the TFEU to multilateral interchange fees for R-transactions.

15. Možnost uplatňovat vícestranné mezibankovní poplatky za vnitrostátní a přeshraniční inkasní transakce by proto měla být časově omezena a měly by být stanoveny obecné podmínky uplatňování mezibankovních poplatků za transakce R.

15. Therefore, the possibility to apply per transaction MIF for national and cross-border direct debits should be limited in time and general conditions should be laid down for the application of interchange fees for R-transactions.

16. V některých členských státech existují starší platební prostředky, jež jsou úhradou nebo inkasem, jež však mají velmi specifické funkce, často z historických nebo právních důvodů. Objem transakcí u těchto produktů je většinou okrajový; bylo by je proto možné klasifikovat jako produkty nadstandardní. U těchto nadstandardních produktů by přechodné období, dostatečně dlouhé na to, aby byl minimalizován dopad přechodu na uživatele platebních služeb, mělo oběma stranám trhu pomoci zaměřit se nejprve na přechod převažující části úhrad a inkas, a tím umožnit dřívější využití většiny možných přínosů integrovaného trhu plateb v Unii.

16. In some Member States, there are certain legacy payment instruments which are credit transfers or direct debits but which have very specific functionalities, often due to historical or legal reasons. The transaction volume of such products is usually marginal; they could therefore be classified as niche products. A transitional period for such niche products, sufficiently long to minimise the impact of the migration on payment service users, should help both sides of the market to focus first on the migration of the bulk of credit transfers and direct debits, thereby allowing the majority of the potential benefits of an integrated payments market in the Union to be reaped earlier.

17. Pro praktické fungování vnitřního trhu plateb je nezbytné zajistit, aby plátci, jako jsou podniky nebo orgány veřejné správy, mohli uskutečňovat úhrady na platební účty držené příjemci, jejichž poskytovatelé platebních služeb jsou umístěni v jiných členských státech a jsou dosažitelní v souladu s tímto nařízením.

17. For the practical functioning of the internal market in payments it is essential to ensure that payers such as businesses or public authorities are able to send credit transfers to payment accounts held by the payees with payment service providers which are located in other Member States and reachable in accordance with this Regulation.

18. Příslušné orgány by měly být zmocněny k účinnému plnění svých kontrolních povinností a přijímání veškerých opatření nutných k zajištění toho, aby poskytovatelé platebních služeb dodržovali toto nařízení.

18. Competent authorities should be empowered to fulfil their monitoring duties efficiently and to take all necessary measures to ensure that payment service providers comply with this Regulation.

19. Je nutné, aby členské státy ve vnitrostátním právu stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení tohoto nařízení.

19. It is necessary that Member States lay down effective, proportionate and dissuasive penalties in national law for failure to comply with this Regulation.

20. Aby bylo v případě, že toto nařízení bylo nesprávně uplatněno, možné zjednat nápravu, měly by členské státy zavést přiměřené a účinné postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy pro urovnávání veškerých sporů, které podle tohoto nařízení vzniknou.

20. In order to ensure that redress is possible where this Regulation has been incorrectly applied, Member States should establish adequate and effective out-of-court complaint and redress procedures for settling any dispute arising therefrom.

21. Je žádoucí, aby Komise předložila zprávu o účinnosti opatření tohoto nařízení.

21. It is desirable that the Commission present a report on the effectiveness of the provisions of this Regulation.

22. Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy s ohledem na aktualizaci technických požadavků pro úhrady a inkasa.

22. The Commission should be empowered to adopt delegated acts in accordance with Article 290 of the Treaty in respect of the update of the technical requirements for credit transfers and direct debits.

23. Jelikož by poskytovatelé platebních služeb z členských států mimo eurozónu museli podniknout více přípravných prací, mělo by být těmto poskytovatelům platebních služeb umožněno použití uvedených technických požadavků na určité období odložit.

23. Since payment service providers from Member States outside the euro area would need to undertake more preparatory work, such payment service providers should be allowed to defer the application of these technical requirements for a certain period.

24. Aby byla posílena právní jistota, je vhodné sladit lhůty pro mezibankovní poplatky stanovené v článcích 6 a 7 nařízení (ES) č. 924/2009 s ustanoveními tohoto nařízení.

24. In order to enhance legal security it is appropriate to align the deadlines for interchange fees set out in Articles 6 and 7 of Regulation (EC)°No 924/2009 with the provisions laid down in this Regulation.

25. Nařízení (ES) č. 924/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

25. Regulation (EC)° No 924/2009 should be amended accordingly.

26. Na zpracování osobních údajů provedené v souladu s tímto nařízením se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[19].

26. Directive 95/46/EC of the European Parliament and of the Council of 24 October 1995 on the protection of individuals with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data[19] governs the processing of personal data carried out pursuant to this Regulation.

27. Finanční zprávy týkající se plateb a úhrad v systému SEPA nespadají do oblasti působnosti dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými ze dne 8. července 2010 o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely Programu sledování financování terorismu[20].

27. Financial messages relating to payments and transfers in the SEPA are outside the scope of the EU-US Agreement of 8 July 2010 on the processing and transfer of Financial Messaging Data for the purposes of the Terrorist Finance Tracking Program[20].

28. Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení stanovených cílů,

28. Since the objectives of this Regulation cannot be sufficiently achieved by the Member States and can therefore, by reason of the scale or effects of the action, be better achieved at Union level, the Union may adopt measures in accordance with the principle of subsidiarity as set out in Article 5 of the Treaty on the European Union. In accordance with the principle of proportionality, as set out in that Article, this Regulation does not go beyond what is necessary in order to achieve those objectives,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HAVE ADOPTED THIS REGULATION:

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

Article 1 Subject matter and scope

29. Toto nařízení stanoví pravidla pro provádění úhrad a inkasních transakcí denominovaných v eurech v rámci Unie, pokud je poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce umístěn v Unii nebo pokud je jediný poskytovatel platebních služeb v rámci platební transakce umístěn v Unii.

29. This Regulation lays down rules for the execution of credit transfer and direct debit transactions denominated in euros within the Union where both the payer’s payment service provider and the payee’s payment service provider are situated within the Union, or where the sole payment service provider in the payment transaction is located in the Union.

30. Toto nařízení se nevztahuje na:

30. This Regulation shall not apply to the following:

a) vnitřně prováděné platební transakce v rámci poskytovatelů platebních služeb, jakož i na platební transakce mezi poskytovateli platebních služeb na jejich vlastní účet;

(a) payment transactions carried out internally within payment service providers as well as payment transactions between payment service providers for their own account

b) platební transakce zpracovávané a vypořádávané systémy pro platby vysoké hodnoty, u kterých je původní iniciátor a konečný příjemce platby poskytovatelem platebních služeb;

(b) payment transactions processed and settled through large value payment systems for which both the original initiator and the final recipient of the payment is a payment service provider

c) platební transakce uskutečňované platební kartou, včetně výběrů hotovosti z platebního účtu, pokud jejich výsledkem není úhrada ani inkaso na platební účet nebo z platebního účtu označeného základním číslem bankovního účtu (BBAN) nebo mezinárodním číslem bankovního účtu (IBAN);

(c) payment transactions through a payment card, including cash withdrawals from a payment account, if they do not result in a credit transfer or direct debit to or from a payment account identified by the basic bank account number (BBAN) or the international banc account number (IBAN)

d) platební transakce prostřednictvím některého telekomunikačního, digitálního nebo výpočetního zařízení, pokud jejich výsledkem není úhrada ani inkaso na platební účet nebo z platebního účtu označeného čísly BBAN nebo IBAN;

(d) payment transactions through means of any telecommunication, digital or IT device, if they do not result in a credit transfer or direct debit to or from a payment account identified by BBAN or IBAN

e) transakce poukazování peněz, při nichž dochází k přijetí peněžních prostředků od plátce, aniž by byl vytvořen platební účet na jméno plátce nebo příjemce, výhradně za účelem úhrady příslušné částky příjemci nebo jinému poskytovateli platebních služeb jednajícímu jménem příjemce a/nebo při nichž dochází k přijetí těchto peněžních prostředků jménem příjemce a k jejich zpřístupnění příjemci.

(e) money remittance transactions where funds are received from a payer, without any payment accounts being created in the name of the payer or the payee, for the sole purpose of transferring a corresponding amount to a payee or to another payment service provider acting on behalf of the payee, and/or where such funds are received on behalf of and made available to the payee.

31. Pokud se platební schémata zakládají na platebních transakcích prostřednictvím úhrad nebo inkas, avšak obsahují doplňkové prvky, vztahuje se toto nařízení pouze na úhrady a inkasa, které tvoří základ těchto transakcí.

31. Where payment schemes are based on payment transactions by credit transfers or direct debits but have additional features, this Regulation shall apply only to the underlying credit transfers or direct debits.

Článek 2Definice

Article 2 Definitions

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

For the purposes of this Regulation, the following definitions shall apply:

1) „úhradou“ se rozumí platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce, je-li platební transakce nebo řada platebních transakcí iniciována plátcem na základě souhlasu uděleného jeho poskytovateli platebních služeb;

32. 'credit transfer' means a payment service for crediting a payee’s payment account, where a payment transaction or a series of payment transactions is initiated by the payer on the basis of the consent given to his payment service provider

2) „inkasem“ se rozumí platební služba za účelem odepsání částky z platebního účtu plátce, je-li platební transakce iniciována příjemcem za základě souhlasu plátce;

33. 'direct debit' means a payment service for debiting a payer’s payment account, where a payment transaction is initiated by the payee on the basis of the payer’s consent

3) „plátcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem platebního účtu a která povoluje provést z tohoto platebního účtu platební příkaz;

34. 'payer' means a natural or legal person who holds a payment account and allows a payment order from that payment account

4) „příjemcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce;

35. 'payee' means a natural or legal person who is the intended recipient of funds which have been the subject of a payment transaction

5) „platebním účtem“ se rozumí účet vedený na jméno jednoho nebo více uživatelů platebních služeb, který je využíván k provádění platebních transakcí;

36. 'payment account' means an account held in the name of one or more payment service users which is used for the execution of payment transactions

6) „platebním systémem“ se rozumí systém sloužící k úhradě peněžních prostředků formálními a standardizovanými postupy a se společnými pravidly pro zpracování, zúčtování a/nebo vypořádání platebních transakcí;

37. 'payment system' means a funds transfer system with formal and standardised arrangements and common rules for the processing, clearing and/or settlement of payment transactions

7) „platebním schématem“ se rozumí soubor pravidel, postupů a norem pro provádění plateb mezi účastníky schémat, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz mezi členskými státy a v rámci členských států;

38. 'payment scheme' means a set of rules, practices and standards for making payments between the scheme participants, and which is separated from any infrastructure or payment system that supports its operation across and within Member States

8) „poskytovatelem platebních služeb“ se rozumí kterákoliv z kategorií uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2007/64/ES a právnické a fyzické osoby uvedené v článku 26 uvedené směrnice, s výjimkou institucí uvedených v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES[21], v jejichž případě členský stát upustil od uplatňování ustanovení podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2007/64/ES;

39. 'payment service provider' means any of the categories referred to in Article 1(1) of Directive 2007/64/EC and the legal and natural persons referred to in Article 26 of that Directive, but excludes those institutions listed in Article 2 of Directive 2006/48/EC of the European Parliament and of the Council[21] benefiting from a Member State waiver exercised under Article 2(3) of Directive 2007/64/EC

9) „uživatelem platebních služeb“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jakožto plátce, příjemce nebo obojí;

40. 'payment service user' means a natural or legal person making use of a payment service in the capacity of either payer or payee, or both

10) „platební transakcí“ se rozumí úhrada peněžních prostředků iniciovaná plátcem nebo příjemcem bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;

41. 'payment transaction' means an act, initiated by the payer or by the payee of transferring funds, irrespective of any underlying obligations between the payer and the payee

11) „platebním příkazem“ se rozumí jakýkoli pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce;

42. 'payment order' means any instruction by a payer or payee to his payment service provider requesting the execution of a payment transaction

12) „mezibankovním poplatkem“ se rozumí poplatek placený mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou inkasní transakci;

43. 'interchange fee' means a fee paid between the payment service providers of the payer and of the payee for each direct debit transaction

13) „vícestranným mezibankovním poplatkem“ se rozumí mezibankovní poplatek, který je předmětem kolektivní dohody mezi poskytovateli platebních služeb;

44. 'multilateral interchange fee' means an interchange fee which is subject to a collective agreement between payment service providers

14) „BBAN“ se rozumí identifikační číslo platebního účtu, které jedinečným způsobem označuje jednotlivý účet vedený u poskytovatele platebních služeb v členském státě a které lze použít pouze pro vnitrostátní transakce;

45. 'BBAN' means a payment account number identifier, which uniquely identifies an individual account with a payment service provider in a Member State and can only be used for national transactions

15) „IBAN“ se rozumí mezinárodní identifikační číslo platebního účtu, které jedinečným způsobem označuje jednotlivý účet vedený u jedinečného poskytovatele platebních služeb v členském státě, jehož prvky jsou uvedeny v normě ISO 13616, stanovené Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO);

46. 'IBAN' means an international payment account number identifier, which uniquely identifies an individual account with a unique payment service provider in a Member State, the elements of which are specified by ISO 13616, set by the International Organization for Standardisation (ISO)

16) „BIC“ se rozumí kód, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb a jehož prvky jsou uvedeny v normě ISO 13616, stanovené Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO);

47. 'BIC' means a code that unambiguously identifies a payment service provider, the elements of which are specified by ISO 13616, set by the International Organization for Standardisation (ISO)

17) „normou ISO 20022 XML“ se rozumí norma pro vytváření elektronických finančních zpráv, kterou definuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a která zahrnuje fyzické znázornění platebních transakcí v jazyce XML v souladu s obchodními pravidly a prováděcími pokyny schémat pro platební transakce prováděné v rámci celé Unie, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

48. 'ISO 20022 XML standard' means a standard for the development of electronic financial messages as defined by the International Organisation for Standardisation (ISO), encompassing the physical representation of the payment transactions in XML syntax, in accordance with business rules and implementation guidelines of Union-wide schemes for payment transactions in scope of this Regulation.

Článek 3Dosažitelnost

Article 3 Reachability

Poskytovatel platebních služeb dosažitelný pro vnitrostátní úhradu nebo inkasní transakci nebo pro vnitrostátní úhradu i inkasní transakci denominovanou v eurech na daném platebním účtu musí být v souladu s pravidly platebního schématu dosažitelný pro úhradu a inkasní transakci iniciovanou prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, který je umístěn v kterémkoliv členském státě.

A payment service provider reachable for a national credit transfer or a direct debit transaction, or both denominated in euro on a given payment account shall be reachable, in accordance with the rules of the payment scheme, for credit transfer and direct debit transactions initiated through a payment service provider located in any Member State.

Článek 4Interoperabilita

Article 4 Interoperability

32. Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasa v rámci platebního schématu, které splňuje tyto podmínky:

49. Payment service providers shall carry out credit transfers and direct debits under a payment scheme which complies with the following conditions:

a) jeho pravidla jsou stejná pro vnitrostátní a přeshraniční úhrady a inkasní transakce mezi členskými státy a v rámci členských států;

(a) its rules are the same for national and cross-border credit transfer and direct debit transactions across and within Member States

b) účastníci schématu představují většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států.

(b) the participants in the scheme represent a majority of payment service providers within a majority of Member States.

33. U platebních systémů a případně u platebních schémat musí být zajištěna technická interoperabilita použitím norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány.

50. Payment systems and, where applicable, payment schemes shall be technically interoperable through the use of standards developed by international or European standardisation bodies.

34. Zpracování úhrad a inkas nesmějí bránit technické překážky.

51. The processing of credit transfers and direct debits shall not be hindered by technical obstacles.

Článek 5Požadavky pro úhrady a inkasní transakce

Article 5 Requirements for credit transfer and direct debit transactions

35. Nejpozději do dne [ vložte konkrétní datum – dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] se úhrady provádějí v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 2 přílohy.

52. By [ insert concrete date 12 months after entry into force of this Regulation] at the latest, credit transfers shall be carried out in accordance with the technical requirements set out in points 1 and 2 of the Annex.

36. Nejpozději do dne [ vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] se inkasa provádějí v souladu s článkem 6 a technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 3 přílohy.

53. By [ insert concrete date 24 months after entry into force of this Regulation] at the latest, direct debits shall be carried out in accordance with Article 6 and the technical requirements set out in points 1 and 3 of the Annex.

37. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy mohou stanovit dřívější data, než jaká jsou v odstavcích 1 a 2 uvedena.

54. Notwithstanding paragraphs 1 and 2, Member States may set earlier dates than those referred to in paragraphs 1 and 2.

38. Komise může přílohu změnit s cílem zohlednit technický pokrok a vývoj na trhu. Tato opatření se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci postupem stanoveným v článku 12.

55. The Commission may amend the Annex in order to take account of technical progress and market developments. Those measures shall be adopted by means of delegated acts in accordance with the procedure laid down in Article 12.

Článek 6 Mezibankovní poplatky za inkasní transakce

Article 6 Interchange fees for direct debit transactions

39. Aniž je dotčen odstavec 2, nevztahuje se na inkasní transakce žádný vícestranný mezibankovní poplatek za jednu inkasní transakci ani jiná dohodnutá odměna se stejným cílem nebo účinkem.

56. Without prejudice to paragraph 2, no multilateral interchange fee per direct debit transaction or other agreed remuneration with an equivalent object or effect shall apply to direct debit transactions.

40. Na inkasní transakce provedené poskytovateli platebních služeb, které poskytovatel platebních služeb nemůže řádně provést, protože platební příkaz byl odmítnut, vrácen nebo zrušen (transakce R), lze vícestranný mezibankovní poplatek uplatnit za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

57. For direct debit transactions which cannot be properly executed by a payment service provider because the payment order is rejected, refused, returned or reversed (R-transactions) carried out by payment service providers, a multilateral interchange fee may be applied provided that the following conditions are complied with:

a) cílem ujednání je účinné přidělení nákladů straně, která transakci R iniciovala, s přihlédnutím k existenci transakčních nákladů a k cíli ochrany spotřebitele;

(a) the arrangement shall be aimed at efficiently allocating costs to the party that has caused the R-transaction, while taking into account the existence of transaction costs and the aim of consumer protection

b) poplatky jsou založeny výhradně na nákladech;

(b) the fees shall be strictly cost based

c) úroveň poplatků nepřevyšuje skutečné náklady na zpracování transakce R nákladově nejefektivnějším srovnatelným poskytovatelem platebních služeb, který je reprezentativní stranou vícestranného ujednání z hlediska objemu transakcí a povahy služeb;

(c) the level of the fees shall not exceed the actual costs of handling an R-transaction by the most cost-efficient comparable payment service provider that is a representative party to the multilateral arrangement in terms of volume of transactions and nature of services

d) uplatní-li poskytovatelé platebních služeb poplatky podle písmen a), b) a c), neúčtují svým uživatelům platebních služeb další poplatky spojené s náklady, které jsou již těmito mezibankovními poplatky pokryty;

(d) the application of the fees in accordance with points (a), (b) and (c) shall prevent the payment service providers to charge additional fees related to the costs covered by these interchange fees to their respective payment service users

e) nesmí existovat žádná praktická ani hospodářsky schůdnější alternativa kolektivní dohody, která by umožnila stejně účinné nebo účinnější zpracování transakcí R za stejnou nebo nižší cenu pro spotřebitele.

(e) there must be no practical and economically viable alternative to the collective agreement which would lead to an equally or more efficient handling of R-transactions at equal or lower cost to consumers.

Pro účely prvního pododstavce se při výpočtu poplatků za transakce R zohledňují pouze kategorie nákladů přímo a jednoznačně spojené se zpracováním transakce R. Tyto náklady musí být přesně vymezeny. Rozpis výše nákladů včetně zvláštního popisu jejich jednotlivých složek je součástí kolektivní dohody, aby je bylo možné snadno ověřit a kontrolovat.

For the purposes of the first subparagraph, only cost categories directly and unequivocally relevant to the handling of the R-transaction shall be considered in the calculation of the R-transaction fees. These costs shall be precisely determined. The breakdown of the amount of the costs, including separate identification of each of its components, shall be part of the collective agreement to allow for easy verification and monitoring.

41. Odstavec 1 a podmínky stanovené v odst. 2 písm. a), b) a d) se vztahují i na dvoustranná a jednostranná ujednání se stejným cílem nebo účinkem.

58. Paragraph 1 and the conditions set out in points (a), (b) and (d) of paragraph 2 shall apply also to bilateral and unilateral arrangements that have an equivalent object or effect.

Článek 7 Upuštění od požadavků

Article 7 Waiver

42. Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit upuštění ode všech nebo některých požadavků stanovených v čl. 5 odst. 1, 2 a 3 do [ vložte konkrétní datum – 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] v případě úhrad nebo inkasních transakcí s kumulativním podílem na trhu menším než 10 % celkového počtu úhrad nebo celkového počtu inkasních transakcí v uvedeném členském státě, a to na základě oficiálních statistik platebního styku zveřejňovaných každoročně Evropskou centrální bankou.

59. Member States may allow their competent authorities to waive all or some of the requirements set out in paragraphs 1, 2 and 3 of Article 5 until [ insert concrete date 36 months after entry into force of this Regulation] for those credit transfer or direct debit transactions with a cumulative market share, based on the official payment statistics published annually by the European Central Bank, of less than 10 % of the total number of credit transfer or direct debit transactions respectively, in that Member State.

43. Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit upuštění ode všech nebo některých požadavků stanovených v čl. 5 odst. 1, 2 a 3 do [ vložte konkrétní datum – 60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] v případě platebních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso z platebního účtu označeného číslem BBAN nebo IBAN.

60. Member States may allow their competent authorities to waive all or some of the requirements set out in paragraphs 1, 2 and 3 of Article 5 until [ insert concrete date) 60 months after entry into force of this Regulation] for those payment transactions initiated through a payment card at the point of sale which result in direct debit from a payment account identified by BBAN or IBAN.

44. Jestliže členský stát umožní svým příslušným orgánům uplatnit výjimku stanovenou v odstavcích 1 a 2, uvědomí o tom řádně Komisi do [ vložte konkrétní datum – šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Členské státy neprodleně sdělí Komisi všechny následné změny.

61. Where a Member State allows its competent authorities to apply the waiver provided for in paragraphs 1 and 2, it shall notify the Commission accordingly by [ insert concrete date 6 months after entry into force of this Regulation]. The Member State shall notify the Commission forthwith of any subsequent change.

Článek 8 Dostupnost plateb

Article 8 Payment accessibility

45. Plátce, který používá úhrad k převádění peněžních prostředků ze svého platebního účtu na jiné platební účty vedené u poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou umístěni v tomtéž členském státě, neodmítne provedení úhrad na platební účty vedené u poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou umístěni v jiném členském státě a dosažitelní v souladu s článkem 3.

62. A payer using credit transfers to transfer funds from his or her payment account to other payment accounts with payment service providers located in the same Member State shall not refuse to make credit transfers to payment accounts with payment service providers which are located in another Member State and reachable in accordance with Article 3.

46. Příjemce, který používá inkas k přijímání peněžních prostředků na svůj platební účet z jiných platebních účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou umístěni v tomtéž členském státě, neodmítne přijetí inkas z platebních účtů vedených u poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou umístěni v jiném členském státě a dosažitelní v souladu s článkem 3.

63. A payee using direct debits to receive funds on his or her payment account from other payment accounts with payment service providers located in the same Member State shall not refuse to receive direct debits from payment accounts with payment service providers which are located in another Member State and reachable in accordance with Article 3.

Článek 9Příslušné orgány

Article 9 Competent authorities

47. Členské státy určí příslušnými orgány zajišťujícími dodržování tohoto nařízení buď veřejné orgány, nebo subjekty uznané vnitrostátním právem nebo veřejnými orgány, jež jsou pro tento účel ve vnitrostátním právu výslovně zmocněny, včetně národních centrálních bank. Členské státy mohou příslušnými orgány určit stávající subjekty.

64. Member States shall designate as the competent authorities responsible for ensuring compliance with this Regulation either public authorities, or bodies recognised by national law or by public authorities expressly empowered for that purpose by national law, including national central banks. Member States may designate existing bodies to act as competent authorities.

48. Členské státy oznámí Komisi příslušné orgány uvedené v odstavci 1 do [ vložte konkrétní datum – šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Neprodleně oznámí Komisi všechny následné změny týkající se těchto orgánů.

65. Member States shall notify the Commission of the competent authorities referred to in paragraph 1 by [ insert concrete date 6 months after entry into force of this Regulation]. They shall notify the Commission without delay of any subsequent change concerning those authorities.

49. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1 měly veškeré pravomoci nezbytné k výkonu svých povinností. Jestliže je pro záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení, určen na území členských států více než jeden příslušný orgán, členské státy zajistí, aby tyto orgány úzce spolupracovaly, a mohly tak své příslušné povinnosti vykonávat efektivně.

66. Member States shall ensure that the competent authorities referred to in paragraph 1 have all the powers necessary for the performance of their duties. Where there is more than one competent authority for matters covered by this Regulation on its territory, Member States shall ensure that those authorities cooperate closely so that they can discharge their respective duties effectively.

50. Příslušné orgány účinně kontrolují dodržování tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření, jež jsou k zajištění tohoto dodržování nezbytná.

67. The competent authorities shall monitor compliance with this Regulation effectively and take all necessary measures to ensure such compliance.

Článek 10Sankce

Article 10 Penalties

Členské státy stanoví do [ vložte konkrétní datum – šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] pravidla ohledně sankcí, které se použijí v případě porušení tohoto nařízení, a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatnění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do [ vložte konkrétní datum – dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Member States shall, by [ insert concrete date 6 months after entry into force of this Regulation], lay down rules on the penalties applicable to infringements to this Regulation and shall take all measures necessary to ensure that they are implemented. Such penalties shall be effective, proportionate and dissuasive. Member States shall notify the Commission of those provisions by [ insert concrete date 12 months after entry into force of this Regulation] and shall notify it without delay of any subsequent amendment affecting them.

Článek 11Postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy

Article 11 Out-of-court complaint and redress procedures

51. Členské státy zavedou přiměřené a účinné postupy pro mimosoudní vyřizování stížností a mimosoudní zjednávání nápravy pro urovnávání sporů, které podle tohoto nařízení vzniknou mezi uživateli platebních služeb a jejich poskytovateli platebních služeb. Za tímto účelem členské státy případně určí subjekty, které již existují, nebo zřídí subjekty nové.

68. Member States shall establish adequate and effective out-of-court complaint and redress procedures for the settlement of disputes arising under this Regulation between payment service users and their payment service providers. For those purposes, Member States shall designate existing bodies, where appropriate, or set up new bodies.

52. Členské státy oznámí Komisi subjekty uvedené v odstavci 1 do [ vložte konkrétní datum – šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Neprodleně oznámí Komisi všechny následné změny týkající se těchto subjektů.

69. Member States shall notify the Commission of the bodies referred to in paragraph 1 by [ insert concrete date 6 months after entry into force of this Regulation]. They shall notify the Commission without delay of any subsequent change concerning those bodies.

Článek 12Výkon přenesené pravomoci

Article 12 Exercise of delegated powers

53. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se článek 15.

70. The powers to adopt the delegated acts referred to in Article 5(4) shall be conferred on the Commission for an indeterminate period of time. Where imperative grounds of urgency so require, Article 15 shall apply.

54. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

71. As soon as it adopts a delegated act, the Commission shall simultaneously notify the European Parliament and the Council of that act.

55. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 13 a 14.

72. The powers to adopt delegated acts are conferred on the Commission subject to the conditions laid down in Articles 13 and 14.

Článek 13Zrušení přenesení pravomoci

Article 13 Revocation of the delegation

56. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 kdykoli zrušit.

73. The delegation of power referred to in Article 5(4) may be revoked at any time by the European Parliament or by the Council.

57. Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se snaží v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí uvědomit druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

74. The institution which has commenced an internal procedure for deciding whether to revoke the delegation of power shall endeavour to inform the other institution and the Commission within a reasonable time before the final decision is taken, indicating the delegated powers which could be subject to revocation and the reasons for a revocation.

58. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

75. The decision of revocation shall put an end to the delegation of the powers specified in that decision. It shall take effect immediately or at a later date specified therein. It shall not affect the validity of the delegated acts already in force. It shall be published in the Official Journal of the European Union .

Článek 14Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

Article 14 Objections to delegated acts

59. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

76. The European Parliament and the Council may object to the delegated act within a period of two months from the date of notification. At the initiative of the European Parliament or the Council this period shall be extended by one month.

60. Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

77. If, on expiry of that period, neither the European Parliament nor the Council has objected to the delegated act, it shall be published in the Official Journal of the European Union and shall enter into force on the date stated in its provisions.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit.

The delegated act may be published in the Official Journal of the European Union and enter into force before the expiry of that period if the European Parliament and the Council have both informed the Commission of their intention not to raise objections.

61. Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

78. If the European Parliament or the Council objects to the adopted delegated act, it shall not enter into force. The institution which objects shall state the reasons for objecting to the delegated act.

Článek 15Postup pro naléhavé případy

Article 15 Urgency procedure

62. Akt v přenesené pravomoci přijatý postupem pro naléhavé případy vstupuje v platnost bezodkladně a je použitelný, pokud proti němu není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

79. A delegated act adopted under the urgency procedure shall enter into force without delay and apply as long as no objection is expressed in accordance with paragraph 2.The notification of the act to the European Parliament and to the Council shall state the reasons for the use of the urgency procedure.

63. Evropský parlament a Rada mohou ve lhůtě šesti týdnů ode dne oznámení vyslovit proti aktu v přenesené pravomoci námitky. V takovém případě není akt nadále použitelný. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

80. The European Parliament and the Council may within a period of six weeks from the date of notification object to the delegated act. In such a case, the act shall cease to be applicable. The institution which objects shall state the reasons for objecting to the delegated act.

Článek 16Přezkum

Article 16 Review

Do [ vložte konkrétní datum – tři roky od vstupu v platnost] Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance zprávu o uplatňování tohoto nařízení, případně spolu s příslušným návrhem.

By [ insert concrete date 3 years after entry into force], the Commission shall present to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the European Central Bank a report on the application of this Regulation accompanied, if appropriate, by a proposal.

Článek 17Přechodná ustanovení

Article 17 Transitional provisions

64. Poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou umístěni v členském státě, jehož měnou není euro, splní ustanovení článku 3 do 31. října 2014. Je-li však euro jako měna některého takového členského státu zavedeno před 1. listopadem 2013, poskytovatel platebních služeb, který je umístěn v tomto členském státě, splní ustanovení článku 3 do jednoho roku ode dne, kdy se daný členský stát stal členem eurozóny.

81. Payment service providers located in a Member State which does not have the euro as its currency shall comply with Article 3 by 31 October 2014. If, however, the euro is introduced as the currency of any such Member State before 1 November 2013, the payment service provider located in that Member State shall comply with Article 3 within one year of the date on which the Member State concerned joined the euro area.

65. Poskytovatelé platebních služeb, kteří jsou umístěni v členském státě, jehož měnou není euro, splní požadavky stanovené v článku 4 a v bodech 1 a 2 přílohy, týkající se úhrad denominovaných v eurech, a požadavky stanovené v článku 4 a bodech 1 a 3 přílohy, týkající se inkasních transakcí denominovaných v eurech, do [ vložte konkrétní datum – čtyři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost]. Je-li však euro jako měna některého takového členského státu zavedeno před [ vložte konkrétní datum – tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost], poskytovatel platebních služeb, který je umístěn v tomto členském státě, splní tyto požadavky do jednoho roku ode dne, kdy se daný členský stát stal členem eurozóny.

82. Payment service providers located in a Member State which does not have the euro as its currency shall comply with the requirements set out in Article 4 and in points 1 and 2 of the Annex for credit transfers denominated in euros and with the requirements set out in Article 4 and in points 1 and 3 of the Annex for direct debit transactions denominated in euros by [ insert concrete date month) 4 years after entry into force of this Regulation]. If, however, the euro is introduced as the currency of any such Member State before [ insert concrete date 3 years after entry into force of this Regulation], the payment service provider located in that Member State shall meet those requirements within one year of the date on which the Member State concerned joined the euro area.

Článek 18 Změna nařízení (ES) č. 924/2009

Article 18 Amendment of Regulation (EC) No 924/2009

Nařízení (ES) č. 924/2009 se mění takto:

Regulation (EC) No 924/2009 is amended as follows:

66. V článku 6 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy: „před [ vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]“.

83. In Article 6 and the words, "before 1 November 2012" are replaced by the following: "before [ insert concrete date 24 months after entry into force of this Regulation]".

67. Článek 7 se mění takto:

84. Article 7 is amended as follows:

a) v odstavci 1 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy: „před [ vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]“;

(a) in paragraph 1, the words "before 1 November 2012" are replaced by the following: "before [ insert concrete date 24 months after entry into force of this Regulation]".

b) v odstavci 2 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy: „před [ vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]“;

(b) in paragraph 2, the words "before 1 November 2012" are replaced by the following: "before [ insert concrete date 24 months after entry into force of this Regulation]".

c) v odstavci 3 se slova „před 1. listopadem 2012“ nahrazují slovy: „před [ vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost]“.

(c) in paragraph 3, the words "before 1 November 2012" are replaced by the following: "before [ insert concrete date 24 months after entry into force of this Regulation]".

68. Článek 8 se zrušuje.

85. Article 8 is deleted.

Článek 19Vstup v platnost

Article 19 Entry into force

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

This Regulation shall enter into force on the day following that of its publication in the Official Journal of the European Union .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

This Regulation shall be binding in its entirety and directly applicable in all Member States.

V Bruselu dne […].

Done at Brussels,

Za Evropský parlament Za Radu

For the European Parliament For the Council

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

The President The President

PŘÍLOHA TECHNICKÉ POŽADAVKY (ČLÁNEK 5)

ANNEX TECHNICAL REQUIREMENTS (ARTICLE 5)

1) Na úhrady i inkasní transakce se vztahují tyto technické požadavky:

86. The following technical requirements shall apply to both credit transfer and direct debit transactions:

a) Poskytovatelé platebních služeb a uživatelé platebních služeb používají k identifikaci platebních účtů číslo IBAN bez ohledu na to, zda je poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nebo jediný poskytovatel platebních služeb v rámci platební transakce umístěn v tomtéž členském státě nebo zda je jeden z poskytovatelů platebních služeb umístěn v jiném členském státě.

87. Payment service providers and payment service users shall use the IBAN for the identification of payment accounts regardless of whether both the payer’s payment service provider and the payee’s payment service provider are or the sole payment service provider in the payment transaction is, located in the same Member State or whether one of the payment service providers is located in another Member State.

b) Poskytovatelé platebních služeb používají při předávání platebních transakcí jinému poskytovateli platebních služeb nebo platebnímu systému formáty zpráv založené na normě ISO 20022 XML.

88. Payment service providers shall use message formats based on ISO 20022 XML standard when transmitting payment transactions to another payment service provider or a payment system.

c) Jestliže uživatel platebních služeb iniciuje nebo přijímá jednotlivé úhrady peněžních prostředků, které jsou zasílány společně, použijí se formáty zpráv založené na normě ISO 20022 XML.

89. Where a payment service user initiates or receives individual transfers of funds which are bundled together for transmission, message formats based on ISO 20022 XML standard shall be used.

d) V poli s doplňujícími informacemi pro příjemce lze uvést 140 znaků. Platební schémata mohou umožnit zadání většího počtu znaků, není-li ovšem zařízení použité k posílání informací z hlediska počtu znaků technicky omezeno; v takovém případě se uplatní technicky daná mezní hodnota zařízení.

90. The remittance data field shall allow for 140 characters. Payment schemes may allow for a higher number of characters, except if the device used to remit information has technical limitations related to the number of characters, in which case the technical limit of the device shall apply.

e) Doplňující referenční informace a všechny další údaje poskytované v souladu s body 2 a 3 této přílohy si poskytovatelé platebních služeb předávají v celém platebním řetězci v úplné podobě a beze změn.

91. Remittance reference information and all the other data elements provided in accordance with points 2 and 3 of this Annex, shall be passed in full and without alteration between payment service providers throughout the payment chain.

f) Jsou-li údaje k dispozici v elektronické podobě, platební transakce musí umožnit plně automatizované, elektronické zpracování ve všech fázích zpracování v celém platebním řetězci (přímé zpracování od klienta ke klientovi), které umožní uskutečnit celý platební proces elektronicky bez nutnosti opětovného zadání nebo manuálního zásahu. Kdykoli je to možné, vztahuje se toto ustanovení i na výjimečné zpracování úhrad a inkasních transakcí.

92. Once data is available in electronic form payment transactions must allow for a fully automated, electronic processing in all process stages throughout the payment chain (end-to-end straight through processing), enabling the entire payment process to be conducted electronically without the need for re-keying or manual intervention. This shall also apply to exceptional handling of credit transfer and direct debit transactions, whenever possible.

g) Platební schémata nestanoví žádnou minimální prahovou hodnotu pro výši platební transakce.

93. Payment schemes shall not set any minimum threshold for the amount of the payment transaction allowing for credit transfers and direct debits.

h) Platební schémata nejsou povinna provádět úhrady a inkasa převyšující částku 999 999 999,99 EUR.

94. Payment schemes shall not be obliged to carry out credit transfers and direct debits exceeding the amount of EUR 999 999 999,99.

2) Kromě požadavků uvedených v bodě 1) se na úhrady vztahují i tyto požadavky:

95. In addition to the requirements referred to in point (1), the following requirements shall apply to credit transfer transactions:

a) Příjemce, který přijímá úhrady, sdělí svým plátcům vždy, kdy je požádáno o úhradu, své číslo IBAN a kód BIC svého poskytovatele platebních služeb.

96. A payee accepting credit transfers shall communicate its IBAN and the BIC of its payment service provider to its payers, every time a credit transfer is requested.

b) Plátce poskytne svému poskytovateli platebních služeb tyto povinné údaje, které jsou předány v platebním řetězci příjemci v souladu s povinnostmi stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech, jimiž se provádí směrnice 95/46/ES:

97. The following mandatory data elements shall be provided by the payer to his or her payment service provider and passed along the payment chain to the payee in accordance with the obligations laid down in the national law implementing Directive 95/46/EC:

i) jméno plátce a/nebo číslo IBAN účtu plátce;

(i) the name of the payer and/or the IBAN of the payer’s account

ii) výši úhrady;

(ii) the amount of the credit transfer

iii) číslo IBAN účtu příjemce;

(iii) the IBAN of the payee’s account

iv) jméno příjemce;

(iv) the name of the payee

v) případně doplňující informace.

(v) the remittance information, if any.

c) Kromě toho poskytovatel platebních služeb plátce poskytne poskytovateli platebních služeb příjemce tyto povinné údaje:

98. In addition, the following mandatory data elements shall be provided by the payer’s payment service provider to the payee’s payment service provider:

i) kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak);

(i) the BIC of the payer’s payment service provider (if not agreed otherwise by the payment service providers involved in the payment transaction)

ii) kód BIC poskytovatele platebních služeb příjemce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak);

(ii) the BIC of the payee’s payment service provider (if not agreed otherwise by the payment service providers involved in the payment transaction)

iii) identifikační kód platebního schématu;

(iii) the identification code of the payment scheme

iv) datum vypořádání úhrady;

(iv) the settlement date of the credit transfer

v) referenční číslo poskytovatele platebních služeb plátce vztahující se ke zprávě o úhradě.

(v) the payer’s payment service provider reference number of the credit transfer message.

3) Kromě požadavků uvedených v bodě 1) se na inkasní transakce vztahují i tyto požadavky:

99. In addition to the requirements referred to in point (1), the following requirements shall apply to direct debit transactions:

a) Pouze jednou před první inkasní transakcí sdělí plátce svému příjemci své číslo IBAN a případně i kód BIC svého poskytovatele platebních služeb.

100. Only once before the first direct debit transaction, a payer shall communicate its IBAN and, where applicable, the BIC of its payment service provider to its payee.

b) S první inkasní transakcí a jednorázovými inkasními transakcemi a s každou následnou inkasní transakcí zašle příjemce svému poskytovateli platebních služeb informace týkající se zmocnění. Poskytovatel platebních služeb příjemce tyto informace týkající se zmocnění předá s každou inkasní transakcí poskytovateli platebních služeb plátce.

101. With the first direct debit transaction and one-off direct debit transactions and with each subsequent direct debit transaction, the payee shall send the mandate-related information to his or her payment service provider. The payee’s payment service provider shall transmit such mandate related information to the payer’s payment service provider with each direct debit transaction.

c) Plátce musí mít možnost dát svému poskytovateli platebních služeb pokyn k omezení výše inkasa na určitou částku nebo periodicitu nebo na určitou částku i periodicitu.

102. A payer shall have the possibility to instruct his or her payment service provider to limit a direct debit collection to a certain amount or periodicity, or both.

d) Jestliže dohoda mezi plátcem a příjemcem vylučuje právo na vrácení peněžních prostředků, poskytovatel platebních služeb plátce zkontroluje na žádost plátce před tím, než z účtu plátce odepíše částku, každou inkasní transakci z hlediska toho, zda se výše předložené inkasní transakce shoduje s výší sjednanou ve zmocnění, a to na základě informací týkajících se zmocnění.

103. Where the agreement between the payer and the payee excludes the right to a refund, the payer’s payment service provider shall, at the payer’s request, check each direct debit transaction, to see whether the amount of the submitted direct debit transaction is equal to the amount agreed in the mandate, before debiting the payer’s account, based on the mandate-related information.

e) Plátce má možnost dát svému poskytovateli platebních služeb pokyn k zablokování inkasa z účtu plátce nebo k zablokování inkasa přicházejícího od jednoho nebo více určených příjemců nebo k povolení inkasa přicházejícího od jednoho nebo více určených příjemců.

104. The payer shall have the option of instructing his or her payment service provider to block any direct debits to the payer’s account or to block any direct debits coming from one or more specified payees or to authorise direct debits only coming from one or more specified payees.

f) Příjemci i poskytovateli platebních služeb plátce se udělí souhlas (přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce) a příjemce nebo třetí strana jménem příjemce tato zmocnění spolu s jejich pozdějšími úpravami a/nebo zrušením uloží.

105. Consent shall be given both to the payee and to the payment service provider of the payer (directly or indirectly via the payee) and the mandates, together with later modifications and/or cancellation, shall be stored by the payee or by a third party on behalf of the payee.

g) Příjemce poskytne svému poskytovateli platebních služeb tyto povinné údaje, které jsou v platebním řetězci předány plátci:

106. The following mandatory data elements shall be provided by the payee to his payment service provider and passed along the payment chain to the payer:

i) typ inkasa (trvalé, jednorázové, první, poslední nebo zrušené);

(i) the type of direct debit (recurrent, one-off, first, last or reversal)

ii) jméno příjemce;

(ii) the name of the payee

iii) číslo IBAN platebního účtu příjemce, na který má být připsána výše inkasa;

(iii) the IBAN of the payment account of the payee to be credited for the collection

iv) jméno plátce;

(iv) the name of the payer

v) číslo IBAN platebního účtu plátce, ze kterého má být odepsána výše inkasa;

(v) the IBAN of the payment account of the payer to be debited for the collection

vi) jedinečný referenční údaj zmocnění;

(vi) the unique mandate reference

vii) datum podpisu zmocnění;

(vii) the date of signing of the mandate

viii) výše inkasa;

(viii) the amount of the collection

ix) jedinečný referenční údaj zmocnění poskytnutý původním příjemcem, který zmocnění vydal (pokud zmocnění převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění vydal);

(ix) the unique mandate reference as given by the original payee who issued the mandate (if the mandate has been taken over by another payee than the payee who issued the mandate)

x) identifikátor příjemce;

(x) the identifier of the payee

xi) identifikátor původního příjemce, který vydal zmocnění (pokud zmocnění převzal jiný příjemce než příjemce, který zmocnění vydal);

(xi) the identifier of the original payee who issued the mandate (if the mandate has been taken over by a payee other than the payee who issued the mandate)

xii) případně doplňující informace příjemce určené plátci.

(xii) the remittance information from the payee to the payer, if any.

h) Kromě toho poskytovatel platebních služeb příjemce poskytne poskytovateli platebních služeb plátce tyto povinné údaje:

107. In addition, the following mandatory data elements shall be provided by the payee’s payment service provider to the payer’s payment service provider:

i) kód BIC poskytovatele platebních služeb příjemce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak);

(i) the BIC code of the payee’s payment service provider (if not agreed otherwise by the payment service providers involved in the payment transaction)

ii) kód BIC poskytovatele platebních služeb plátce (pokud se poskytovatelé platebních služeb zapojení do platební transakce nedohodnou jinak);

(ii) the BIC code of the payer’s payment service provider (if not agreed otherwise by the payment service providers involved in the payment transaction)

iii) jméno referenční strany plátce (je-li uvedeno v dematerializovaném zmocnění);

(iii) the name of the payer reference party (if present in dematerialised mandate)

iv) identifikační kód referenční strany plátce (je-li uveden v dematerializovaném zmocnění);

(iv) the identification code of the payer reference party (if present in dematerialised mandate)

v) jméno referenční strany příjemce (je-li uvedeno v dematerializovaném zmocnění);

(v) the name of the payee reference party (if present in the dematerialised mandate)

vi) identifikační kód referenční strany příjemce (je-li uveden v dematerializovaném zmocnění);

(vi) the identification code of the payee reference party (if present in dematerialised mandate)

vii) identifikační kód platebního schématu;

(vii) the identification code of the payment scheme

viii) datum vypořádání výše inkasa;

(viii) the settlement date of the collection

ix) referenční údaj poskytovatele platebních služeb příjemce vztahující se k výši inkasa;

(ix) the payee’s payment service provider’s reference for the collection

x) typ zmocnění;

(x) the type of mandate

xi) datum splatnosti výše inkasa.

(xi) the due date for the collection.

[1] http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2010-0057+0+DOC+XML+V0//CS

[1] http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2010-0057+0+DOC+XML+V0//EN

[2] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/111670.pdf

[2] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/111670.pdf

[3] Možné přímé a nepřímé výhody systému SEPA přesahují 300 miliard EUR za období šesti let za předpokladu, že přechod na prostředky SEPA bude komplexní a rychlý. Viz SEPA: potential benefits at stake ( SEPA: možné výhody v sázce ), CapGemini, 2007,http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/sepa/sepa-capgemini_study-final_report_en.pdf

[3] The potential direct and indirect benefits of SEPA exceed EUR 300 billion over a six-year period, assuming that migration to SEPA instruments is comprehensive and rapid. See SEPA: potential benefits at stake , CapGemini, 2007,http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/sepa/sepa-capgemini_study-final_report_en.pdf

[4] Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.

[4] OJ L 266, 9.10.2009, p. 11.

[5] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:319:0001:01:CS:HTML

[5] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:319:0001:01:EN:HTML

[6] V souvislosti se strategií EU 2020 byl tento návrh označen za jednu z klíčových iniciativ „Digitální agendy“, kterou Komise přijala v květnu 2010 (http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/documents/digital-agenda-communication-en.pdf).

[6] In connection with the EU 2020 strategy, this proposal has been identified as one of the key initiatives of the Digital Agenda adopted by the Commission in May 2010, http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/documents/digital-agenda-communication-en.pdf.

[7] http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/sepa/feedback_migration-2009_09_29_en.pdf

[7] http://ec.europa.eu/internal_market/payments/docs/sepa/feedback_migration-2009_09_29_en.pdf

[8] Vícestranný mezibankovní poplatek je částka, kterou hradí poskytovatel platebních služeb příjemce poskytovateli platebních služeb plátce jako odměnu za každou inkasní transakci.

[8] Multilateral interchange fee is the amount paid by a payment service provider of the payee to the payment service provider of the payer as a remuneration for each direct debit transaction.

[9] Více informací a úplné znění těchto dokumentů lze nalézt na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/competition/sectors/financial_services/banking.html.

[9] For more information and full texts of these documents, see http://ec.europa.eu/competition/sectors/financial_services/banking.html.

[10] Úř. věst. C […], […], s. […].

[10] OJ C , , p. .

[11] Úř. věst. C […], […], s. […].

[11] OJ C , , p. .

[12] Úř. věst. C […], […], s. […].

[12] OJ C , , p. .

[13] Úř. věst. C […], […], s. […].

[13] OJ C , , p. .

[14] P6_TA(2009)0139.

[14] P6_TA(2009)0139

[15] P7_TA(2010)0057.

[15] P7_TA(2010)0057

[16] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/111670.pdf .

[16] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/111670.pdf

[17] Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

[17] OJ L 319, 5.12.2007, p. 1.

[18] Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.

[18] OJ L 266, 9.10.2009, p. 11.

[19] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[19] OJ L 281, 23.11.1995, p. 31.

[20] Úř. věst. L 195, 27.7.2010, s. 1.

[20] OJ L 195, 27.7.2010, p. 1.

[21] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[21] OJ L 177, 30.6.2006, p. 1.