|
|
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |
|
[pic] | KOMISIJA EVROPSKIH SKUPNOSTI |
|
|
V Bruselu dne 19.10.2005
|
Bruselj, 19.10.2005
|
|
KOM(2005) 509 v konečném znění
|
KOM(2005) 509 končno
|
|
SDĚLENÍ KOMISE
|
SPOROČILO KOMISIJE
|
|
o zjednodušení a zlepšení právní úpravyspolečné zemědělské politiky
|
o poenostavitvi in boljši ureditviza skupno kmetijsko politiko
|
|
A. ÚVOD
|
A. UVOD
|
|
Toto sdělení vymezuje plány Komise na zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP) při zohlednění ekonomických, environmentálních a politických skutečností. Snížením byrokratické zátěže v odvětví zemědělství, jehož se docílí zvýšením transparentnosti a srozumitelnosti pravidel a zmírněním jejich náročnosti, se sníží náklady pro podniky a zajistí se, že evropští občané budou své peníze využívat hodnotně.
|
To sporočilo opredeljuje načrte Komisije za poenostavitev skupne kmetijske politike (SKP) ob spoštovanju gospodarske, okoljske in politične stvarnosti. Z zmanjševanjem upravnih postopkov v kmetijskem sektorju s pomočjo preglednejših, enostavnejših in manj obremenjujočih predpisov se bodo znižali stroški za podjetja in zagotovljeno bo, da bodo evropski državljani dobili največ za svoj denar.
|
|
Od svého zavedení vytvořila SZP ucelený politický a právní rámec pro evropské zemědělství; jako plně integrovaná společná politika nahrazuje značný počet vnitrostátních právních předpisů. Ve velké míře přispěla ke splnění cílů Smlouvy o ES a ztlumila sociální dopad zemědělské restrukturalizace. Následkem toho se zemědělci a správní orgány musejí zabývat rozsáhlým souborem pravidel a opatření, což může zvýšit riziko, že nebudou splněny cíle politiky, ztíží se řádné využívání finančních prostředků EU a poklesne přijatelnost opatření v rámci SZP.
|
Od uvedbe SKP je bil vzpostavljen obsežen politični in pravni okvir za evropsko kmetijstvo; kot popolnoma integrirana skupna politika nadomešča znaten delež nacionalne zakonodaje. Dosegla je cilje, ki so bili določeni v Pogodbi ES, in istočasno omilila socialni vpliv kmetijskega prestrukturiranja. Toda kmeti in uprave se morajo znajti v goščavi predpisov in ukrepov, kar lahko ogroža izpolnitev političnih ciljev, oteži zagotavljanje smotrne porabe sredstev EU in ovira sprejetje ukrepov SKP.
|
|
Komise pracuje na zjednodušení SZP již déle než deset let a tato práce nyní vstupuje do nové fáze. Vycházejíc z rámcové akce „Aktualizace a zjednodušení acquis communautaire “[1] a na základě sdělení „Společně k růstu zaměstnanosti – nový začátek lisabonské strategie“[2] přijala Komise v březnu 2005 sdělení s názvem „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“[3], v němž zdůrazňuje, že zlepšení právní úpravy přispěje k dosažení lisabonských cílů.
|
Poenostavitev SKP, kar izvaja Komisija že več kot desetletje, sedaj vstopa v novo fazo. Komisija je marca 2005 sprejela sporočilo „Bolje oblikovani predpisi za rast in delovna mesta“[1], ki poudarja prispevek boljše ureditve k doseganju lizbonskih ciljev, pri čemer je temeljila na okvirni dejavnosti „Posodobitev in poenostavitev pravnega reda Skupnosti“[2] in sporočilu „Skupna prizadevanja za gospodarsko rast in nova delovna mesta. Nov začetek za lizbonsko strategijo“[3].
|
|
Na zasedání Rady ve složení pro zemědělství v prosinci 2004 komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova oznámila, že hodlá předložit toto sdělení. Tvoří součást příspěvku, kterým SZP podpoří uskutečnění lisabonské strategie EU a celkový koncept Komise pro správu věcí veřejných.
|
Decembra 2004 je komisarka za kmetijstvo in razvoj podeželja na vrhu kmetijskih ministrov najavila to sporočilo. Je del prispevka SKP k realizaciji lizbonske strategije EU in k splošnemu upravnemu konceptu Komisije.
|
|
B. ÚČEL ZJEDNODUŠENÍ
|
B. Namen poenostavitve
|
|
Zjednodušením se má identifikovat a odstranit zbytečná zátěž; lze rozlišovat mezi dvěma typy zjednodušení:
|
Namen poenostavitve je opredeliti in odpraviti nepotrebne obremenitve; razlikujemo lahko med dvema vrstama:
|
|
technické zjednodušení (tj. v neměnném rámci politiky) vyžaduje přezkoumání právního rámce, správních postupů a mechanismů řízení, aby se dosáhlo usměrnění a zvýšila se hospodárnost a aby bylo současných cílů politiky dosaženo účinnějším způsobem a beze změn v souvisejících politikách; |
|
tehnična poenostavitev (tj. v okviru stalnega političnega okvira) pomeni revizijo pravnega okvira, upravnih postopkov in mehanizmov upravljanja, da se tako dosežejo poenostavitev in večja stroškovna učinkovitost ter da se cilji obstoječe politike dosežejo učinkoviteje, brez sprememb same politike; |
|
|
„zjednodušením politiky“ se prostřednictvím zlepšení nástrojů na podporu zemědělství a rozvoje venkova sníží složitost. Lze říci, že jde o „rozvoj politiky, který vede ke zjednodušení“. V této souvislosti má zvláštní úlohu posouzení dopadu. |
|
poenostavitev politike z izboljšanjem političnih instrumentov na področju podpore za kmetijstvo in razvoj podeželja zmanjšuje zapletenost. Lahko bi jo opisali kot „razvoj politike in njeno poenostavitev“. Presoja vpliva igra pri tem posebno vlogo. |
|
|
- Aby se v souvislosti se zjednodušením zabránilo politickým debatám, je důležité zajistit, aby toto rozlišení nebylo zastíráno. Ze zjednodušení se nesmí stát dodatečné forum pro opětovné otevírání politických rozhodnutí.
|
- Da bi se izognili razpravam, ki se pojavljajo glede poenostavitve, je pomembno, da se ta razlika ne zabriše. Poenostavitev ne sme postati dodatni forum za ponovno politično odločanje.
|
|
Toto sdělení se zaměřuje především na příležitosti k technickému zjednodušení, ačkoli z některých akcí, např. z racionalizace či harmonizace mechanismů řízení trhu, se mohou stát politické záležitosti.
|
Sporočilo se osredotoča predvsem na možnosti za tehnično poenostavitev, čeprav bi lahko nekateri ukrepi, kot so racionalizacija ali usklajevanje mehanizmov upravljanja trga, postali politično vprašanje.
|
|
C. OMEZENÍ
|
C. OMEJITVE
|
|
Zjednodušení SZP je ambiciózním projektem, k němuž je třeba politické odhodlání a silný cit pro realismus. Politiky týkající se zemědělství a rozvoje venkova jsou svou povahou složité a odrážejí cíle jak vnitřní, tak zahraniční politiky vymezené ve Smlouvě o ES.
|
Poenostavitev SKP je ambiciozen projekt, ki zahteva politično odločnost in veliko smisla za stvarnost. Kmetijska politika in politika razvoja podeželja sta po naravi zapleteni, saj odražata tako notranje- kot zunanjepolitične cilje, opredeljene v Pogodbi ES.
|
|
Zjednodušení musí být v souladu s širokými cíly politiky, jako jsou cíle v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a soudržnosti a ochrany finančních zájmů Společenství.
|
Poenostavitev mora biti združljiva s širokimi političnimi cilji, kot so okolje, varna hrana, kohezija in varovanje finančnih interesov Skupnosti.
|
|
Je nezbytné řádné řízení politiky. SZP je jedinečná v tom smyslu, že je regulována a financována na úrovni EU. Bez společného přístupu k jednotnému trhu, podporám v zemědělství a k obchodu se třetími zeměmi by nebylo možné zaručit rovnocenné podmínky na vnitřním trhu a dále liberalizovat mezinárodní obchod. Rámec EU zajišťuje, že se programy rozvoje venkova provádějí na základě společných pravidel, aniž by vznikaly nespravedlivé konkurenční výhody. Základní normy v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat, ekologického zemědělství a označování je třeba zakotvit na společném základě, pokud mají být považovány za spravedlivé. To vyžaduje mohutný soubor právních předpisů a účinné mechanismy financování a kontroly, které ochrání veřejné zájmy a zajistí spolehlivost.
|
Nujno potrebno je dobro politično upravljanje. SKP je edinstvena, kar zadeva upravljanje in financiranje na ravni EU. Brez skupnega pristopa k enotnemu trgu ter pomoči v kmetijstvu in trgovini s tretjimi državami bi bilo nemogoče zagotoviti enake možnosti na notranjem trgu ter doseči liberalizacijo na svetovnem trgu. Okvir EU zagotavlja, da se programi razvoja podeželja izvajajo v okviru skupnih pravil, brez ustvarjanja nepravičnih konkurenčnih prednosti. Določiti je treba osnovne standarde na področju okolja, dobrega počutja živali, ekološkega kmetijstva in označevanja, ki morajo temeljiti na skupni osnovi, če želimo, da so pravični. Za varstvo javnega interesa ter za zagotovitev odgovornosti je potrebna trdna zakonodaja, učinkovito financiranje in kontrolni mehanizmi.
|
|
Politiky je třeba uplatňovat v široké řadě různých zemědělských podmínek a administrativních tradic v celé rozšířené EU.
|
V celotni EU je treba politike uporabljati upoštevajoč različne kmetijske pogoje in upravne tradicije.
|
|
Politická shoda ohledně rozsáhlých a složitých politik vyžaduje rovnováhu mezi správní jednoduchostí a pružností, aby byly zohledněny místní potřeby, zásady proporcionality a subsidiarity a zodpovědnost vůči orgánům Společenství.
|
Politični konsenz o pomembnih in zapletenih politikah zahteva ravnotežje med enostavno upravo in prožnostjo, da odraža lokalne potrebe, upoštevajoč načeli subsidiarnosti in sorazmernosti, in se zagotovi odgovornost do drugih institucij Skupnosti.
|
|
Náročnost kontrol je často zmiňována jako vhodná oblast pro zjednodušení. Během posledních 15 let však byly zavedeny moderní, účinné a přiměřené kontrolní režimy; integrovaný administrativní a kontrolní systém (IAKS) udržoval administrativní zátěž zemědělců na zvladatelné úrovni a současně zajišťoval vysokou míru finanční bezpečnosti a ochrany peněz daňových poplatníků.
|
Kontrolne obremenitve so pogosto opredeljene kot področje, na katerem je še veliko možnosti za poenostavitev. Vendar so v preteklih 15 letih bili vzpostavljeni moderni, učinkoviti in sorazmerni kontrolni instrumenti; integriran administrativni in kontrolni sistem (IAKS) je ohranil upravne obremenitve za kmete na še obvladljivi ravni in hkrati zagotovil visoko stopnjo finančne varnosti in zaščito denarja davkoplačevalcev.
|
|
Ačkoli nelze zjednodušení použít jako argument pro oslabení těchto režimů, Komise je připravena ve vhodných případech zvážit jednodušší postupy, pokud se tím však nesníží úroveň finančního zajištění.
|
Čeprav poenostavitev ne sme biti argument za oslabitev teh dogovorov, je Komisija v nekaterih primerih pripravljena razmisliti o poenostavljenih postopkih, če s tem ne bo zmanjšana stopnja finančne varnosti.
|
|
D. HODNOCENÍ
|
D. PREGLED STANJA
|
|
Zjednodušení SZP není novou činností; Komise provádí různé akce již od poloviny devadesátých let.
|
Poenostavitev SKP ni nič novega; Komisija je od sredine devetdesetih let na tem področju izvedla različne ukrepe.
|
|
Postupné reformy SZP zajistily příležitosti ke zjednodušení, nejnověji kombinací velkého počtu přímých plateb na podporu příjmů v rámci odděleného režimu jednotné platby.
|
Zaporedne reforme SKP so ponudile priložnost za poenostavitev, nazadnje z združitvijo velikega števila neposrednih izplačil dohodkovne podpore v celovito shemo ločenega enotnega plačila.
|
|
Komise zaměřila pozornost na činnosti pro zjednodušení SZP prostřednictvím zpráv Parlamentu a Radě a zdůraznila v nich své odhodlání usilovat o další zjednodušení[4].
|
Komisija je na svoje dejavnosti glede poenostavitve SKP opozorila s poročili, namenjenimi Parlamentu in Svetu, ter v njih poudarila odločenost za nadaljevanje svojih prizadevanj za poenostavitev[4].
|
|
Úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány, aby byly identifikovány příležitosti ke zjednodušení. Během systematické analýzy v letech 1997–2000 bylo od platebních agentur obdrženo zhruba 200 návrhů; Komise byla schopna učinit pozitivní kroky přibližně u poloviny z nich. Zbylými návrhy se Komise nezabývala, protože by znamenaly nadměrné náklady, oslabily by řádné finanční řízení či nebyly posouzeny jako návrhy, které by nabízely možnost opravdového zjednodušení.
|
Komisija je tesno sodelovala z nacionalnimi organi, da bi poiskala možnosti za poenostavitev. V sistematični analizi, ki jo je izvedla med leti 1997 in 2000, je prejela okoli 200 predlogov plačilnih agencij; Komisija je lahko izvedla polovico predlaganih ukrepov. Preostali predlogi niso bili upoštevani, ker bi zahtevali prekomerne stroške, ogrozili smotrno finančno poslovanje ali ne bi ponudili pravih možnosti poenostavitve.
|
|
Tyto činnosti byly znovu provedeny v letech 2001–2003. Návrhy členských států byly analyzovány skupinou pro zjednodušení zřízenou Komisí, která se skládala ze zástupců vnitrostátních správních orgánů. Tyto kroky byly obsaženy v diskuzích o reformě v roce 2003 a nebyly podnětem ke zveřejnění samostatné zprávy.
|
Analizo je Komisija ponovno izvedla med leti 2001 in 2003. „Skupina za izvajanje poenostavitve“, ki jo je ustanovila Komisija in jo sestavljajo predstavniki državnih upravnih organov, je analizirala predloge držav članic. Rezultati analize so bili v pomoč pri razpravah o reformi 2003 in niso bili posebej objavljeni.
|
|
I Horizontální akce
|
I Horizontalni ukrepi
|
|
a) Pročištění zemědělských pravidel
|
a) Čiščenje kmetijskih predpisov
|
|
Komise klade velký důraz na přístup veřejnosti k právu Společenství a na zlepšení jeho jasnosti a transparentnosti. Usiluje o snížení počtu zemědělských právních předpisů a o zlepšenou prezentaci právních textů, zejména těch, které byly příležitostně měněny.
|
Za Komisijo je bistvenega pomena javni dostop do zakonodaje Skupnosti ter izboljšanje njene jasnosti in preglednosti. Trudila se je, da bi zmanjšala število veljavnih kmetijskih zakonov in izboljšala predstavitev pravnih besedil, predvsem tistih, ki so bili večkrat spremenjeni.
|
|
Komise po řadu letu sledovala aquis , aby určila nadbytečné právní předpisy v odvětví zemědělství, a tento úkol byl podporován dvouletým programem s názvem „Aktualizace a zjednodušení acquis Společenství“[5]. V letech 2003 a 2004 bylo v rámci probíhajících zjednodušujících činností odstraněno ze seznamu platných právních předpisů přibližně 520 právních předpisů, a to formálním zrušením či uznáním za nadbytečné.
|
Več let je pregledovala usklajenost pravnega reda, da bi izločila zastarelo kmetijsko zakonodajo, kar je podprl dvoletni program „Posodobitev in poenostavitev pravnega reda Skupnosti“[5]. V letih 2003 in 2004 je bilo v okviru tekočih dejavnosti poenostavitve z uradno razveljavitvijo in priznavanjem zastaranja s seznama veljavnih zakonov umaknjenih 520 kmetijskih pravnih aktov.
|
|
Přístup k zemědělským právním předpisům byl kladně ovlivněn zlepšováním nástrojů IT. Veškeré právní předpisy Společenství jsou nyní volně dostupné prostřednictvím internetových stránek EUR-lex[6]. Konsolidace a kodifikace[7] právních textů jednak činí aquis přístupnějším, jednak zlepšuje právní jistotu. Většina zemědělských právních předpisů dostupných on-line existuje v konsolidovaném znění a pouze omezený počet z nich byl formálně přijat v kodifikované podobě.
|
Dostop do kmetijske zakonodaje je zaradi izboljšanja orodij informacijske tehnologije lažji. Vsa zakonodaja je sedaj prosto na voljo prek spletne strani EUR-Lex[6]. Priprava prečiščenih besedil in kodifikacija[7] pravnih besedil omogočata lažji dostop do zakonodaje in zagotavljata večjo pravno varnost. Večina kmetijskih pravnih aktov, ki so na voljo na spletni strani, so prečiščena besedila, nekaj aktov pa je bilo uradno sprejetih v kodoficirani obliki.
|
|
b) Pravidla státní podpory
|
b) Pravila glede državnih pomoči
|
|
Od roku 1999 byla pravidla státní podpory v zemědělství zjednodušena a učiněna transparentnějšími.
|
Od leta 1999 so bila pravila glede državnih pomoči poenostavljena in so sedaj bolj pregledna.
|
|
Byl vytvořen jednotný právní základ pro používání pravidel státní podpory pro rozvoj venkova[8]. Většina pravidel státní podpory byla zapracována do „Pokynů Společenství pro státní podporu v odvětví zemědělství“[9], čímž vznikl prostor pro zrušení několika textů[10]. Poprvé byla všechna pravidla státní podpory v zemědělství zveřejněna v Úředním věstníku. Transparentnost byla dále zlepšena zpřístupněním dokumentů na internetu[11].
|
Tako je bila za uporabo pravil glede državnih pomoči za razvoj podeželja[8] oblikovana le ena sama pravna podlaga. Več pravil glede državnih pomoči je bilo vključenih v „Smernice Skupnosti za državne pomoči v kmetijskem sektorju“[9], ki dovoljujejo razveljavitev številnih pravnih besedil[10]. Prvič so bila vsa pravila za državno pomoč v kmetijstvu objavljena v Uradnem listu. Večja preglednost je bila dosežena tudi, ko je bil dokument na voljo na spletnih straneh[11].
|
|
Pravidla státní podpory pro reklamu na zemědělské produkty byla zjednodušena v roce 2001[12], a proto mohly být zrušeny dva texty[13].
|
Pravila za državno pomoč o oglaševanju kmetijskih proizvodov so bila poenostavljena leta 2001[12], kar je omogočilo razveljavitev dveh pravnih besedil[13].
|
|
Pravidla pro záchranu a restrukturalizaci byla zjednodušena a zlepšena v roce 2004[14].
|
Pravila o pomoči za reševanje in prestrukturiranje so bila poenostavljena in izboljšana leta 2004[14].
|
|
Požadavek schválení Komisí před poskytnutím nové státní podpory byl snížen rozsáhlým nařízením o výjimkách[15]. Od roku 2004 mohlo být zhruba 30 % veškerých nových státních podpor zaplaceno do 10 dnů od informování Komise, zatímco dříve splátka trvala až šest měsíců.
|
Obsežna izvzetja so z Uredbo[15] omogočila, da poslej v veliko primerih ni več potrebno dovoljenje Komisije za odobritev nove državne pomoči. Od leta 2004 je približno 30 % vseh novih državnih pomoči lahko bilo izplačanih v 10 dneh po tem, ko je bila Komisija o tem obveščena, prej pa je prihajalo do zamud, tudi do šest mesecev.
|
|
Nový formát pro roční zprávy zjednodušil od roku 2004 požadavky na podávání zpráv[16].
|
Od leta 2004[16] so bile zaradi novega obrazca letnih poročil olajšane zahteve za poročanje.
|
|
Nařízení o podpoře de minimis [17] vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 2005 a poskytlo členským státům větší prostor pro rychlé poskytování podpory, zejména v případech krizí.
|
Uredba o pomoči de minimis [17] je začela veljati 1. januarja 2005 in je zagotovila večjo možnost državam članicam, da jim je predvsem v kriznih situacijah odobrena takojšnja pomoč.
|
|
c) Podávání zpráv
|
c) Poročanje
|
|
Interní studie odůvodnění závazků členských států podávat zprávy dala vzniknout neformálním pokynům a byly sníženy počet a četnost zpráv, zlepšilo se využívání nástrojů IT včetně internetové technologie, která automaticky kontroluje integritu údajů, dále se zlepšila normalizace forem a v některých případech byla změněna struktura právních předpisů. Z toho vzešel trvalý proces nezávislý na počáteční studii.
|
Po interni študiji o upravičenosti obveznosti poročanja držav članic so bile sprejete smernice, število ter pogostnost poročil sta se zmanjšala, izboljšala se je uporaba orodij informacijske tehnologije ter spletne tehnologije, ki samodejno preverja celovitost podatkov, standardizirani so bili obrazci, nekateri pravni akti pa so bili na novo razčlenjeni. To je ne glede na začetno študijo trajen postopek.
|
|
Některé právní předpisy týkající se nesrovnalostí v oblastech výdajů SZP a strukturálních fondů[18] jsou či budou přezkoumány, aby se snížila administrativní zátěž členských států.
|
Nekateri zakoni o nepravilnostih na področju izdatkov SKP in strukturnih skladov[18] so bili ali pa še bodo preverjeni, da se zmanjša upravna obremenitev za države članice.
|
|
II Akce související s politikou
|
II Ukrepi, povezani s politiko
|
|
Komise považuje za vhodné integrovat zjednodušení do své práce týkající se zemědělské politiky, spíše než zřídit samostatný program pro zjednodušení politiky. Integrace zjednodušení do běžného pracovního plánu bude viditelnější od roku 2005: jako součást vylepšené plánovací metodiky budou identifikovány aspekty zjednodušení a určeni předpokládaní příjemci všech navrhovaných opatření.
|
Komisiji se je zdelo bolj primerno, da vključi poenostavitev v nadaljnji razvoj svoje kmetijske politike, kot da vzpostavi ločen program poenostavitve. Vključitev poenostavitve v normalno agendo bo od leta 2005 vidnejša – kot del izboljšane metode načrtovanja bodo opredeljeni vidiki poenostavitve in prednosti vseh predlaganih ukrepov.
|
|
a) Reforma SZP z roku 2003
|
a) Reforma SKP 2003
|
|
Reforma z roku 2003 radikálně změnila SZP, zejména její politiku na podporu příjmů. Stanovila režim jednotné platby v případech, kdy je přímá podpora příjmů pro zemědělce do značné míry oddělena od produkce, a zavedla povinné závazky podmíněnosti. Rovněž ve většině odvětví stanovila obsáhlá společná pravidla přímé podpory.
|
Reforma 2003 je prinesla temeljitejše spremembe SKP, zlasti njene politike dohodkovne podpore. Vzpostavlja shemo enotnega plačila, kjer je neposredna dohodkovna podpora za kmete v veliki meri ločena od proizvodnje in uvaja obvezno navzkrižno skladnost obveznosti. Uvedla je tudi izčrpna skupna pravila za neposredno podporo za večino sektorjev.
|
|
Reforma je důležitým krokem k lepší kvalitě právních předpisů EU – bylo zrušeno 9 nařízení Rady a také řada dalších ustanovení; byla přepracována základní nařízení o společných organizacích trhů s obilovinami, rýží a sušenými krmivy a nařízení o mléčné kvótě. Bylo dosaženo procedurálního zjednodušení prostřednictvím zřízení jednotného řídícího výboru pro všechny přímé platby.
|
Ta reforma je pomemben korak k boljši kakovosti zakonodaje EU – razveljavljenih je bilo devet uredb in številne druge določbe; preoblikovane so bile osnovne uredbe o žitu, rižu in sušeni krmi za skupno tržno ureditev ter uredba o mlečnih kvotah. Poenostavitev postopkov je bila dosežena z ustanovitvijo enega upravljalnega odbora za vsa neposredna plačila.
|
|
Komise původně navrhovala model jednotného oddělení, dva typy platebních nároků oddělených od produkce, žádné obnovování vazeb, žádná přechodná období ani odchylky. Během legislativního procesu členské státy požadovaly řadu alternativních možností a zvláštních režimů a Rada je přijala. Členské státy si nyní mohou vybírat mezi dvěma modely dělení a řadou modelů na nižší úrovni, používat částečné oddělování či některé režimy podpory z oddělování vylučovat, provádět samostatné režimy podpory a využívat různé odchylky.
|
Komisija je prvotno predlagala en sam model ločenega plačila, dve vrsti pravic do plačila, nevezanost na proizvodnjo in nobenih ponovnih povezovanj ter prehodnih obdobij in odstopanj. Države članice so med zakonodajnim postopkom zaprosile za številne različne možnosti ter posebne dogovore in Svet jih je odobril. Države članice lahko sedaj izbirajo med dvema modeloma nevezanosti s številnimi podmodeli, uporabijo lahko delno nevezanost ali izvzamejo določene sheme podpore iz nevezanosti, izvedejo ločen sistem podpore ter uporabijo številna odstopanja.
|
|
Potenciál reformy pro zjednodušení způsobu, jakým se poskytuje podpora příjmů v odvětví zemědělství, je však stále značný. U plně oddělené verze je třeba, aby zemědělci předložili pouze jednu žádost o podporu, a kontroly se používají v rámci přístupu týkajícího se celého hospodářství.
|
Tudi po reformi je še veliko možnosti za poenostavitev načina odobritve dohodkovne podpore, izvajanja in nadzora. Pri popolni nevezanosti morajo kmetje le še oddati zahtevek za dodelitev pomoči in nadzor se izvaja nad celotnim kmetijskim gospodarstvom.
|
|
Zda k tomuto případnému zjednodušení pro zemědělce dojde, závisí na členských státech. Již existují důkazy, které naznačují, že oddělený systém bude možné řídit mnohem snadněji, jakmile budou nezbytné systémy IT plně funkční.
|
Ali imajo kmetje resnično koristi od poenostavitev, pa je odvisno, za katero od možnosti se države članice odločijo. Lahko pa sklepamo, da bo sistem nevezanosti veliko enostavnejši za upravljanje, ko bodo potrebni sistemi informacijske tehnologije v celoti usposobljeni za delovanje.
|
|
Mnoho členských států se rozhodlo, že v plné míře využije možností, které se otevřely díky pružnosti zavedené tímto režimem. Toto heterogenní provádění reformy jen přispělo ke složitosti a zvýšilo zátěž zemědělců a správních orgánů.
|
Mnogo držav članic se je odločilo, da bodo izkoristile različne možnosti, ki jim ponujajo prožnost, ki jo zagotavlja ta ureditev. To heterogeno izvajanje reform je prispevalo k zapletom in vedno večjim obremenitvam za kmete in uprave.
|
|
b) Režim jednotné platby na plochu (SAPS)[19] pro nové členské státy
|
b) Shema enotnega plačila na površino (SAPS)[19] za nove države članice
|
|
Na podnět Komise bylo během jednání o rozšíření dohodnuto, že členské státy mohou nejdéle po dobu pěti let po přistoupení poskytovat zjednodušenou přímou podporu příjmů. Režim SAPS umožňuje poskytovat paušální sazbu za hektar zemědělské plochy, která se vypočte tak, že se celková dostupná podpora příjmů vydělí celkovým počtem hektarů použitých při zemědělské produkci. V rámci systému IAKS jsou požadovány pouze kontroly ploch a složité kontroly prémií na zvířata se stávají nadbytečnými. Tento systém snížil náklady na přípravné práce před přistoupením a při něm. Umožní osmi novým dotčeným členským státům hladký přechod na režim jednotné platby.
|
Na pobudo Komisije je bilo na pogajanjih o širitvi sklenjeno, da se lahko novim državam članicam za največ 5 let od dneva pristopa odobri poenostavljena neposredna dohodkovna podpora. Ta shema omogoča odobritev pavšalnega zneska na hektar kmetijskega zemljišča, ki je izračunan tako, da se celotna razpoložljiva dohodkovna podpora deli s skupnim številom hektarjev, uporabljenih pri kmetijski pridelavi. V okviru IAKS so predvidena le preverjanja, ki so vezana na površino, zapletene kontrole živalskih premij pa se ne izvajajo več. S tem sistemom se zmanjšajo stroški pripravljalnih del pred in med pristopom. Osmim zadevnim novim državam članicam bo omogočeno, da brez zapletov prestopijo na novo shemo enotnega plačila.
|
|
c) Rozvoj venkova
|
c) Razvoj podeželja
|
|
Nové nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova na roky 2007–2013 zjednoduší obsah, oblast působnosti a provádění politiky.
|
Nova uredba Sveta o podpori za razvoj podeželja za obdobje 2007–2013 bo poenostavila vsebino, obseg in izvajanje politike.
|
|
Strategický přístup (strategické obecné zásady Společenství – vnitrostátní strategické plány – programy) umožní stanovit jasné priority a zjednodušit tvorbu programů a současně vymezí oblast působnosti politiky prostřednictvím vytvoření programů kolem čtyř hlavních os. Každou osu lze vytvořit z řady předem definovaných opatření. Aby se zajistila vyrovnanost programů, uplatní se na každou z os minimální výdajové sazby.
|
Strateški pristop (strateške smernice Skupnosti – nacionalni strateški načrti – programi) bo omogočil jasno opredelitev prednostnih nalog in poenostavitev načrtovanja programov, medtem ko se bo na novo opredelil obseg politike z oblikovanjem programov okoli štirih osi. Za vsako os pa je predvidena vrsta vnaprej opredeljenih ukrepov. Za zagotovitev usklajenega programa bo za vsako posamezno os določen najnižji delež porabe.
|
|
Zjednodušení bude spočívat v přechodu ze dvou typů zdrojů finančních prostředků, pěti systémů programování a tří systémů řízení a kontroly na jednotný rámec pro financování, programování, finanční řízení a kontrolu. Bude existovat jediný fond (Evropský fond pro rozvoj venkova, EARDF), jehož pravidla finančního řízení a kontroly budou přizpůsobena víceletému programování. Zjednoduší se také řízení operačního a finančního programu, a to zřízením sazby financování na úrovni osy a členským státům bude ponechána možnost měnit opatření v rámci osy. U jednotlivých opatření se sníží počet podmínek pro způsobilost.
|
Poenostavitev bo pomenila, da ne bo več dveh virov financiranja, petih programskih sistemov in treh sistemov upravljanja ter nadzora, temveč bodo združeni v en sam okvir finančne podpore, načrtovanja programov, finančnega poslovodenja in nadzora. V prihodnosti bo le en sklad (ESRR) s pravili finančnega poslovodenja in nadzora, prilagojenim večletnim načrtovanjem programov. Operativno in finančno upravljanje programa bo enostavnejše z določitvijo deleža sofinanciranja za vsako os, države članice pa bodo imele možnost, da bodo same premikale sredstva med osmi. Za posamezne ukrepe je bilo zmanjšano število pogojev za odobritev.
|
|
Organizační struktura zůstává jednoduchá: každý program bude mít jeden řídící orgán (operační provádění) a platební agenturu (finanční provádění) s jasně definovanými funkcemi a zodpovědností.
|
Organizacijska struktura je bila poenostavljena: vsak program bo imel en organ upravljanja (operativno izvajanje) in plačilno agencijo (finančno izvajanje) z jasno opredeljenimi vlogami in odgovornostmi.
|
|
Jednoduchý systém podávání zpráv založený na společném rámci pro monitorování a hodnocení umožní pokrok při provádění strategií a programů, jež mají být měřeny.
|
Enostaven sistem poročanja, ki bo temeljil na skupnem okviru za spremljanje in vrednotenje, bo omogočil meritev napredka pri uresničevanju strategij in programov.
|
|
d) Financování SZP
|
d) Financiranje SKP
|
|
Přijetím nového nařízení Rady (ES) č. 1290/2005[20] byla finanční pravidla pro oba pilíře SZP sjednocena v jednotném právním textu. Nařízení vytvořilo dva fondy (Evropský zemědělský záruční fond – EZZF – a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EAFRD), které budou v co největší míře uplatňovat stejná pravidla, například na úlohu platebních agentur a postup účetní uzávěrky; rovněž se usnadní jednání v případech nesrovnalosti. Nová pravidla zjednoduší finanční řízení politiky rozvoje venkova v příštím programovém období.
|
S sprejetjem nove Uredbe Sveta (ES) št. 1290/2005[20] bodo finančna pravila za oba stebra SKP prenesena v eno samo pravno besedilo. Z uredbo bosta vzpostavljena dva sklada (EKUJS in EKSRP), ki bosta, kolikor bo mogoče, uporabljala ista pravila, denimo za vlogo plačilnih agencij in postopke potrditve računov; prav tako bo olajšala obravnavanje primerov nepravilnosti.Nova pravila bodo poenostavila finančno poslovodenje politike razvoja.
|
|
Prováděcí nařízení Komise, které se v současnosti připravuje, má přeskupit více než dvanáct samostatných nařízení obsahujících veškerá opatření týkající se platebních agentur, finanční a rozpočtové kázně a přenosu či archivování dokumentů. Toto nařízení může případně obsahovat také opatření pro kontrolu a vzájemnou pomoc členských států.
|
Namen izvedbene uredbe, ki jo trenutno pripravlja Komisija, je prerazvrstitev več kot dvanajstih ločenih uredb, ki zajemajo vse ukrepe glede plačilnih agencij, finančne in proračunske discipline ter prenosa in arhiviranja dokumentov. Če je primerno, lahko uredba vsebuje tudi nadzor in ukrepe vzajemne pomoči držav članic.
|
|
E. POSOUZENÍ DOPADU
|
E. PRESOJA VPLIVA
|
|
Komise má dlouholeté zkušenosti s využíváním posouzení dopadu při tvorbě politiky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Po řadu let jsou všechny důležité zemědělské návrhy doplňovány posouzením dopadu. Komise vycházela z tohoto přístupu, když v roce 2002 nahradila metody posuzování dopadu v jediném odvětví integrovaným a víceodvětvovým přístupem[21], který obsahoval pět hlavních kroků[22]:
|
Komisija ima dolgoletne izkušnje pri uporabi presoje vpliva pri oblikovanju politike na področju kmetijstva in razvoja podeželja. Že več let je vse pomembnejše kmetijske predloge spremljala presoja vpliva. Na podlagi tega pristopa je Komisija leta 2002 zamenjala metode presoje vpliva posameznega sektorja z integriranim pristopom, ki zajema vse sektorje[21], s petimi ključnimi koraki[22]:
|
|
analýza problémů, |
|
analiza problemov |
|
|
stanovení cílů, |
|
določitev ciljev |
|
|
určení možností, |
|
opredelitev možnosti |
|
|
analýza jejich dopadu, |
|
analiza njihovih vplivov |
|
|
srovnání jejich výhod a nevýhod. |
|
primerjava njihovih prednosti in slabosti |
|
|
- Při posuzování dopadu je pro Komisi stěžejní zásada „úměrné analýzy“, což znamená, že je analýza dopadu úměrná možným dopadům akce.
|
- Načelo „sorazmernosti analize“ je ključno za presojo vpliva Komisije, kar pomeni, da je presoja vpliva sorazmerna z možnimi vplivi ukrepov.
|
|
Tyto postupy představují ideální příležitost pro konzultace zúčastněných subjektů v souladu s minimálními normami Komise pro konzultace[23]. Jejich příspěvek je důležitý pro zajištění kvalitního posouzení a pro to, aby veškeré konečné návrhy byly vhodné. Konzultační metody se v poslední době stále více různí a zahrnují řadu ad hoc fór a slyšení.
|
Postopek pomeni idealno priložnost za posvetovanje z zainteresiranimi strankami v skladu z najmanjšimi standardi za posvetovanja Komisije[23]. Njihov prispevek je bistven pri zagotavljanju kakovosti presoje in ustreznosti končnih predlogov. Nedavno so se metode posvetovanj spremenile, med njimi številni začasni forumi in zaslišanja.
|
|
V souladu s přístupem Komise k posouzení dopadu je důležité, aby oblast působnosti posouzení dopadu by široká a aby zahrnovala obavy v environmentální a ekonomické oblasti, v oblasti ochrany spotřebitel, hospodářské soutěže a v oblasti sociální politiky. Tento mezioborový přístup lépe odráží rozmanitost skutečného světa.
|
V skladu s pristopom Komisije glede presoje vpliva je bistveno, da obsega presoja vpliva številna področja, torej probleme okolja in gospodarstva, vprašanje varstva potrošnikov, konkurence in socialne politike. Ta interdisciplinarni pristop bolje odraža raznolikost stvarnega sveta.
|
|
F. CESTA VPŘED
|
F. POT NAPREJ
|
|
I Technické zjednodušení
|
I Tehnična poenostavitev
|
|
a) Pročištění zemědělských pravidel
|
a) Čiščenje kmetijskih predpisov
|
|
Nadále bude pokračovat identifikace a odstraňování nadbytečných právních předpisů Rady a Komise.
|
Nadaljeval se bo postopek opredeljevanja in nato odprave zastarelih pravnih aktov Sveta in Komisije.
|
|
Komise prozkoumá nové způsoby, jak zlepšit strukturu a prezentaci zemědělských právních předpisů. Prozkoumá možnost provádění „právního auditu“, aby se odstranila zbytečná ustanovení, víceodvětvová pravidla byla nahrazena pravidly horizontálními a případně byla prošetřena možnost využití ustanovení o skončení platnosti („sunset clauses“).
|
Komisija bo iskala nove poti za izboljšanje strukture in predstavitve kmetijske zakonodaje. Proučila bo možnosti za izvajanje „pravne presoje“, da bo tako odpravila nepotrebne določbe, različna pravila za posamezne sektorje zamenjala s horizontalnimi določbami in proučila uporabo klavzul o časovni omejitvi veljavnosti, kjer bo to primerno.
|
|
Tím vzniknou nové možnosti pro zjednodušení mechanismů řízení týkajících se některých specifických dovozních a vývozních postupů, soukromého skladování, veřejného skladování, nabídkových řízení, finančních nástrojů a postupů, povinností podávat zprávy atd. Již se provádějí práce týkající se tradičních společných organizací trhu. Navrhovaná jednotná společná organizace trhu (viz písmeno b) níže) dále usnadní tyto práce v souvislosti s celkovým přehodnocením tržních mechanismů.
|
To bo zagotovilo nove priložnosti za poenostavitev mehanizmov upravljanja, ki so povezani z nekaterimi uvoznimi in izvoznimi postopki, zasebnim ter javnim skladiščenjem, razpisnimi postopki, finančnimi instrumenti in postopki, obveznostmi poročanja itd. Delo, povezano s tradicionalnimi skupnimi tržnimi ureditvami, je že v teku. Predlagana ena skupna tržna ureditev (glej b) spodaj) bo to delo nadaljevala v smislu splošnega ponovnega vrednotenja tržnih mehanizmov.
|
|
b) Nařízení o jednotné společné organizaci trhu
|
b) Ena sama uredba o skupni tržni ureditvi
|
|
Reforma z roku 2003 zjednodušila právní prostředí SZP tím, že zřídila horizontální právní rámec pro všechny přímé platby a sjednotila řadu režimů podpory do režimu jednotné platby.
|
Reforma 2003 je poenostavila pravni okvir SKP tako, da je bil vzpostavljen horizontalen pravni okvir za vsa neposredna plačila, niz sistemov podpore pa združen v shemo enotnega plačila.
|
|
Plánuje se, že se horizontální přístup rozšíří na 21 společných organizací trhu, z nichž každá je nyní řízena samostatným základním nařízení Rady, jež je často doplněno souběžným souborem dalších právních předpisů Rady.
|
Predvideno je, da bi se horizontalni pristop razširil na 21 skupnih tržnih ureditev, vsako od teh bi urejala ločena osnovna uredba Sveta, pogosto pa še dodatni sklop pravil Sveta.
|
|
Většina základních nařízení má tutéž strukturu a mnoho společných ustanovení. Často obsahují odlišná řešení stejných či podobných problémů. Mělo by být přezkoumáno, v jakém rozsahu lze provést harmonizaci a odvětvové přístupy nahradit přístupy horizontálními.
|
Večina osnovnih uredb ima podobno strukturo in veliko skupnih določb. Pogosto predvidijo drugačne rešitve enakih ali podobnih problemov. Zato je treba proučiti, v kolikšnem obsegu je možno usklajevanje in v kolikšni meri je možno sektorske pristope nadomestiti s horizontalnimi.
|
|
Tak vznikne jednotný soubor harmonizovaných pravidel v klasických oblastech tržní politiky, jako jsou intervence, soukromé skladování, dovozní celní kvóty, vývozní náhrady, ochranná opatření, podpora zemědělských produktů, pravidla státní podpory, komunikace a předávání údajů.
|
Tako bo nastala enotna zbirka uskladitvenih pravil na klasičnih področjih tržne politike, kot so intervencija, zasebno skladiščenje, uvozne tarifne kvote, izvozna nadomestila, zaščitni ukrepi, promocija kmetijskih proizvodov, pravila glede državnih pomoči, sporočila in posredovanje podatkov.
|
|
Stávající nástroje a mechanismy se v podstatě nezmění vyjma případů, kdy je to odůvodněno výhodami plynoucími z harmonizace, a pokud se tím výrazně nesníží jejich účinnost.
|
Obstoječi instrumenti in mehanizmi se po vsebini ne bodo spremenili, razen kjer bo to upravičeno zaradi prednosti usklajevanja in ne bodo vplivali na njihovo učinkovitost.
|
|
Otázka důvodu existence ustanovení, která v některých případech existují již po desetiletí, je nedílnou součástí úkolu Komise vytvořit lepší legislativní prostředí.
|
Podvomiti v določbe, ki so v nekaterih primerih stare že desetletja, pomeni del prizadevanj Komisije, da ustvari boljši pravni okvir.
|
|
Výsledkem by měla být zjednodušená a přehlednější legislativní struktura prvního pilíře SZP.
|
Rezultat mora biti enostavnejša in natančnejša zakonodajna struktura prvega stebra SKP.
|
|
Využije se postupný přístup:
|
Uporabljeno bo načelo postopnosti:
|
|
prvním krokem Komise by bylo zahrnutí těch ustanovení, která má většina základních ustanovení společná, a pravidel společných organizací trhu, která v blízké budoucnosti nebudou předmětem významných přezkoumání politiky; |
|
najprej bo prvi predlog Komisije vključeval tiste določbe, ki so skupne večini osnovnih uredb, in pravila skupnih tržnih ureditev, ki v bližnji prihodnosti ne bodo predmet bistveni političnih presoj; |
|
|
později by nařízení o jednotné společné organizaci trhu mohlo být doplněno nařízeními, která nebyla zahrnuta v první fázi těchto činností (např. nařízení týkající se ovoce a zeleniny, vína). |
|
nato bi lahko posamezne uredbe o skupni tržni ureditvi dopolnile uredbe, ki v prvi fazi še niso bile vključene (npr. sadje in zelenjava, vino). |
|
|
- To by bylo v souladu s přístupem podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 o přímých platbách.
|
- To bi bilo v skladu s pristopom Uredbe Sveta (ES) št. 1782/2003 o neposrednih plačilih.
|
|
Komise přezkoumá možnost předložit první návrh jednotné společné organizace trhu v roce 2006.
|
Komisija bo proučila možnosti za predlog prve posamezne uredbe o skupni tržni ureditvi leta 2006.
|
|
c) Správní náklady
|
c) Upravni stroški
|
|
V kontextu současné iniciativy pro ověření proveditelnosti „metody EU pro výpočet čistých správních nákladů“ je Komise připravena jednat o možnostech pomoci vnitrostátním správním orgánům při kvantifikaci a snižování správních nákladů, které vznikají zemědělcům v souvislosti s mechanismy SZP.
|
Komisija je v smislu sedanje pobude preveritve izvedljivosti „metode za neto upravne stroške EU“ pripravljena poiskati možnosti za pomoč nacionalnim upravam pri oceni in zmanjšanju upravnih stroškov, ki jih morajo kriti kmetje v okviru mehanizmov SKP.
|
|
d) Státní podpory
|
d) Državne pomoči
|
|
Rozšířením nařízení o výjimce (ES) č. 1/2004 se urychlí vyplácení státní podpory zemědělcům.
|
Z vključitvijo dodatnih področij v Uredbo o izvzetju (ES) št 1/2004 bo pospešeno izplačilo državne pomoči kmetom.
|
|
Zjednoduší se pravidla státní podpory, a to snížením počtu stále platných textů ze sedmi na tři: nařízení o výjimce, jediný soubor pokynů a nařízení o podpoře de minimis .
|
Pravila glede državnih pomoči bodo poenostavljena tako, da bodo tri besedila nadomestila dosedanjih sedem, ki še veljajo: uredba o izvzetju, sklop smernic in uredba de minimis .
|
|
Dne 30. května 2005 byly členské státy vyzvány, aby předložily návrhy na zjednodušení státní podpory.
|
Države članice so bile 30. maja 2005 pozvane, da oddajo predloge o državni pomoči in poenostavitvi.
|
|
e) Sdílení osvědčených postupů
|
e) Izmenjava najboljših praks
|
|
Bude přezkoumána možnost zřízení sítě zemědělských odborníků EU na sdílení osvědčených postupů při provádění právních předpisů v oblasti SZP. Využijí se současné struktury, např. dvouletá konference platebních agentur, „ Panta Rhei “ a řídící a poradní výbory.
|
Proučena bo možnost vzpostavitve mreže strokovnjakov za kmetijstvo EU z namenom izmenjave najboljših praks pri izvajanju zakonodaje SKP. Uporabiti je treba obstoječe strukture, kot so dvoletna konferenca plačilnih agencij „ Panta Rhei “ ter upravljalni in svetovalni odbori.
|
|
II Akce související s politikou
|
II Ukrepi, povezani s politiko
|
|
a) Reforma společné organizace trhu s cukrem
|
a) Reforma skupne tržne ureditve za sladkor
|
|
Návrh Komise na reformu odvětví cukru[24] nabízí širokou řadu zlepšení:
|
Predlog Komisije za reformo sektorja sladkorja[24] ponuja številne poenostavitve:
|
|
zavedení systému jediné kvóty; |
|
uvedba enotnega sistema kvot |
|
|
proměnné dávky z produkce související s kvótami nahrazenými pevně stanovenými poplatky, které nezávisejí na složitých výpočtech založených na nadměrné spotřebě; |
|
spremenljive proizvodne dajatve, povezane s kvotami, bodo nadomestili stalni prispevki, ki bodo izračunani preprosto na podlagi večje porabe; |
|
|
intervence nahrazená soukromým skladováním; |
|
intervencijo bo nadomestilo zasebno skladiščenje; |
|
|
pravidla obchodu se třetími zeměmi zjednodušená zrušením vývozu cukru, na nějž se kvóty nevztahují, a jednodušším řízením dovozu; |
|
pravila o trgovini s tretjimi državami bodo poenostavljena, saj bo ukinjen izvoz sladkorja izven kvot, upravljanje uvoza pa bo preprostejše; |
|
|
zahrnutí přímé podpory příjmů v odvětví cukru do režimu jednotné platby. |
|
vključevanje neposredne dohodkovne podpore v sladkornem sektorju v shemo enotnega plačila. |
|
|
- b) Režim jednotné platby
|
- b) Shema enotnega plačila
|
|
Bude přezkoumáno zjednodušení režimů nedávno zavedených reformou SZP a jejich provádění, jak stanoví doložka pro přezkum uvedená v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003.
|
Poenostavitev dogovorov, sklenjenih v novi reformi SKP, in njihovo izvajanje se bo preverilo tako, kot predvideva klavzula o pregledu Uredbe Sveta (ES) št. 1782/2003.
|
|
c) Další odvětví
|
c) Drugi sektorji
|
|
Zjednodušení bude mít významnou úlohu v různých naplánovaných přezkumech politiky, včetně společné organizace trhu s vínem a v oblasti ekologického zemědělství a politiky jakosti. Zjednodušení odvětví čerstvého a zpracovaného ovoce a zeleniny v kontextu reformy, jež právě probíhá, bude zahrnovat přezkoumání technických norem a jejich vztah ke stávajícím mezinárodním normám.
|
Vidik poenostavitve bo igral pomembno vlogo pri različnih načrtovanih pregledih politike, vključno s skupno tržno ureditvijo za vino, ekološko pridelavo in politiko kakovosti. Poenostavitev sektorja za sveže in predelano sadje in zelenjavo bo v smislu tekoče reforme vključevala pregled tehničnih standardov in njihovo povezavo z obstoječimi mednarodnimi standardi.
|
|
Nařízení[25] o některých obchodních normách pro vejce by měla být nahrazena jednoduššími a přehlednějšími ustanoveními a jejich technické složky by měly být převedeny do prováděcího nařízení Komise.
|
Uredbe[25] v zvezi s tržnimi standardi za jajca je treba nadomestiti s preprostejšimi in skrčenimi določbami, pri čemer je treba tehnične prvine vključiti v izvedbene predpise Komisije.
|
|
d) Posouzení dopadu a vyhodnocování
|
d) Presoja vpliva in vrednotenje
|
|
Jak bylo stanoveno v nových pokynech[26], pro Komisi je při posuzování dopadu stěžejní zásada „úměrné analýzy“. V zemědělství má toto obzvláštní význam, neboť v této oblasti je navrhována řada menších opatření.
|
Kot določajo nove smernice[26], je „sorazmernost analize“ ključna prvina presoje vpliva Komisje. Še zlasti je to pomembno v kmetijstvu, kjer je predlaganih več manjših ukrepov.
|
|
Zjednodušení bude integrováno do osvědčeného postupu pro hodnocení opatření SZP, zejména hodnocení předem ( ex ante ), které se provádí u všech návrhů.
|
Poenostavitev bo vključena v že dobro uveljavljeno prakso ovrednotenja ukrepov SKP, zlasti predhodno vrednotenje, ki se izvaja za vse predloge.
|
|
III Postupy
|
III Postopki
|
|
Zjednodušení SZP je třeba začlenit do procesu zvyšování povědomí, dialogu a plánování.
|
Poenostavitev SKP mora biti vključena v postopek ozaveščanja, dialoga in načrtovanja.
|
|
a) Konzultace zúčastněných subjektů, prověřování, akční plán
|
a) Posvetovanja z zainteresiranimi strankami, pregled usklajenosti zakonodaje, akcijski načrt
|
|
Návrhy na zjednodušení předložené členskými státy a zúčastněnými subjekty během konzultací, které jsou vhodné a doplněné patřičnými odůvodněními, se zohlední při rozvoji akčního plánu pro SZP, jenž má být navržen na úrovni útvarů Komise v roce 2006.
|
Primerni in ustrezno utemeljeni predlogi glede poenostavitve, ki so jih dale države članice in zainteresirane stranke med postopkom trenutnih posvetovanj, bodo upoštevani pri razvoju akcijskega načrta SKP, ki ga bodo pripravile službe Komisije v teku leta 2006.
|
|
Ačkoli jsou zúčastněné subjekty konzultovány především v rámci posuzování dopadu, Komise opětovně potvrzuje svoji ochotu zvážit veškeré platné návrhy na zjednodušení předložené zúčastněnými subjekty v odvětví zemědělství.
|
Čeprav so potekala posvetovanja z zainteresiranimi strankami predvsem v okviru postopka presoje vpliva, je Komisija pripravljena upoštevati vse veljavne predloge glede poenostavitve, ki so jih predložile zainteresirane stranke kmetijskega sektorja.
|
|
Kromě přezkoumání odvětví, na něž kladou důraz členské státy a zúčastněné subjekty, budou přezkoumány další případné možnosti většího zjednodušení. Nedávno pozměněná struktura generálního ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova a plánované vytvoření soupisu řídících mechanismů tuto práci usnadní.
|
Poleg pregledov sektorjev, na kar so opozorile države članice in zainteresirane stranke, bodo proučene tudi možnosti pregleda nadaljnjih morebitnih načinov poenostavitve. Nedavno spremenjena struktura generalnega direktorata za kmetijstvo in razvoj podeželja in načrtovana priprava inventarja mehanizmov upravljanja bodo to delo še olajšali.
|
|
Tento akční plán rovněž zohlední výsledky diskuzí o tomto sdělení. Bude uvádět konkrétní plánovaná opatření a bude projednán ve skupině odborníků Komise pro zjednodušení SZP.
|
Ta akcijski načrt bo upošteval tudi rezultate razprav o tem sporočilu. Navedel bo konkretne predvidene ukrepe, o katerih bo razpravljala skupina za izvajanje poenostavitve SKP, ki jo bo ustanovila Komisija.
|
|
b) Konference
|
b) Konferenca
|
|
Konference o zjednodušení je plánována na rok 2006 a zaměří se na názory a potřeby zúčastněných subjektů, zejména členských států a představitelů zemědělských organizací. Konference by rovněž měla posílit smysl pro vlastnictví a zodpovědnost za zjednodušení u všech zúčastněných subjektů včetně členských států. Nové členské státy by měly být vyzvány, aby přispěly se svými zkušenostmi se zaváděním a prováděním SZP při přistoupení.
|
Za leto 2006 je predvidena konferenca o poenostavitvi, ki se bo osredotočila na poglede in potrebe zainteresiranih strank, zlasti držav članic in predstavnikov kmetijskih organizacij. Konferenca naj bi tudi pripomogla k povečanju lastne odgovornosti in odgovornosti za poenostavitev med vsemi vključenimi akterji, vključno z državami članicami. Nove države članice je treba pozvati, da delijo svoje izkušnje z uvajanjem in izvajanjem SKP, ki so jih pridobile ob pristopu.
|
|
c) Školení
|
c) Usposabljanje
|
|
Interní školení a zvyšování povědomí jsou ve spojení s prozkoumáváním důležitou součástí probíhajících prací. Budou rovněž zahrnovat školení pracovníků ohledně navrhování právních předpisů a semináře o cílech a účelech zjednodušení.
|
Interno usposabljanje in ozaveščanje predstavljata skupaj s postopkom pregledovanja pomemben del trenutnih prizadevanj za poenostavitev. Vključevalo bo usposabljanje osebja za pripravo pravnih aktov ter seminarje o ciljih poenostavitve.
|
|
d) Systémy informačních technologií
|
d) Sistemi informacijske tehnologije
|
|
Využívání nástrojů IT je důležité pro rozvoj mechanismů, které zajistí spolehlivé, včasné a transparentní shromažďování údajů a podávání zpráv, což bude prospěšné jak pro členské státy, tak pro Komisi (např. systém CIRCA pro šíření dokumentů a AMIS Quota, nový rozvíjený systém pro řízení celních kvót). Nástroje IT rovněž pomohou zajistit vhodné elektronické prostředky na podporu elektronické komunikace s vnitrostátními orgány.
|
Uporaba orodij informacijske tehnologije je bistvena pri razvoju mehanizmov, ki omogočajo zanesljivo, pravočasno ter transparentno zbiranje podatkov ter poročanje, od česar bodo imele koristi tako države članice kot Komisija (npr. sistem CIRCA za posredovanje dokumentov in AMIS-Quota, ki je nov sistem, ki se še razvija in je namenjen upravljanju tarifnih kvot). Orodja informacijske tehnologije pomagajo tudi zagotavljati ustrezna elektronska sredstva za izboljšanje izmenjave informacija z nacionalnimi organi.
|
|
G. ZÁVĚR
|
G. SKLEPNA UGOTOVITEV
|
|
Toto sdělení je jedním krokem probíhajícího procesu, jenž má zajistit, že zlepšování právní úpravy, a to zejména zjednodušením, zůstane stěžejním aspektem při tvorbě zemědělské politiky a zemědělských právních předpisů.
|
To sporočilo pomeni korak v trajnem procesu, ki zagotavlja, da ostaja boljša ureditev, zlasti poenostavitev, ključnega pomena za kmetijsko politiko in zakonodajne postopke.
|
|
Důležitá je také aktivní spolupráce všech zapojených orgánů EU. Všechny zúčastněné subjekty by si měly být vědomy, jak je důležité zachovat rovnováhu mezi prosazováním specifických zájmů a vyvarováním se nadměrné složitosti, zejména v případech, kdy je třeba vyjednat náročné politické kompromisy.
|
Izredno pomembno je dejavno sodelovanje vseh institucij EU. Vsi akterji se morajo zavedati, da je ključnega pomena ravnotežje med zagovarjanjem posebnih interesov in izogibanjem preveliki zapletenosti, zlasti kadar je treba doseči težke politične kompromise.
|
|
Komise se na tomto procesu bude nadále aktivně podílet, cíle zjednodušení však nemůže naplnit sama. Vyzývá členské státy a další orgány EU, aby přijaly zodpovědnost za to, že sníží zátěž zemědělců a budou se snažit zamezovat jejímu vytváření.
|
Komisija bo še naprej dejavna pri procesu, vendar sama ciljev poenostavitve ne more doseči. Države članice in druge institucije EU poziva, da sprejmejo odgovornost za zmanjšanje obremenitev za kmete in poskrbijo, da jim ne naložijo novih.
|
|
[1] KOM(2003) 71.
|
[1] KOM(2005) 97.
|
|
[2] KOM(2005) 24.
|
[2] KOM(2003) 71.
|
|
[3] KOM(2005) 97.
|
[3] KOM(2005) 24.
|
|
[4] KOM(1999)156; KOM(2001) 48.
|
[4] KOM(1999) 156; KOM(2001) 48.
|
|
[5] KOM(2003) 71.
|
[5] KOM(2003) 71.
|
|
[6] http://europa.eu.int/eur-lex/lex/en/repert/index_03.htm.
|
[6] http://europa.eu.int/eur-lex/lex/en/repert/index_03.htm.
|
|
[7] Konsolidací vznikají aktualizované, avšak nikoli právně závazné texty; nové právně závazné texty vznikají kodifikací .
|
[7] Priprava prečiščenih besedil pomeni posodobitev besedil brez pravne obveznosti; kodifikacija oblikuje nova besedila, ki so pravno zavezujoča.
|
|
[8] Článek 51 nařízení (ES) č. 1257/1999 (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).
|
[8] Člen 51 Uredbe (ES) št. 1257/1999 (UL L 160, 26.6.1999, str. 80).
|
|
[9] Úř. věst. C 232, 12.8.2000, s. 19.
|
[9] UL C 232, 12.8.2000, str. 19.
|
|
[10] Viz bod 22 pokynů.
|
[10] Glej točko 22 smernic.
|
|
[11] http://europa.eu.int/agriculture/state aid.
|
[11] http://europa.eu.int/agriculture/state aid.
|
|
[12] Úř. věst. C 252, 12.9.2001, s. 5.
|
[12] UL C 252, 12.9.2001, str. 5.
|
|
[13] Viz odstavec 75 pokynů pro reklamu.
|
[13] Glej odstavek 75 oglaševalskih smernic.
|
|
[14] Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.
|
[14] UL L 244, 1.10.2004, str. 2.
|
|
[15] Nařízení Komise (ES) č. 1/2004 (Úř. věst. L 1, 3.1.2004, s. 1).
|
[15] Uredba Komisije (ES) št. 1/2004 (UL L 1, 3.1.2004, str. 1).
|
|
[16] Příloha III B nařízení Komise (ES) č. 794/2004, Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.
|
[16] Priloga III B Uredbe Komisije (ES) št. 794/2004 (UL L 140, 30.4.2004, str. 1).
|
|
[17] Nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 (Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 4).
|
[17] Uredba Komisije (ES) št. 1860/2004 UL L 325, 28.10.2004, str. 4.
|
|
[18] Nařízení Rady (EHS) č. 595/91 (Úř. věst. L 67, 14.3.1991, s. 11); nařízení Rady (ES) č. 1469/95 (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 1); nařízení Komise (ES) č. 1681/94 (Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 43).
|
[18] Uredba Sveta (EGS) št. 595/91 (UL L 67, 14.3.1991, str. 11); Uredba Sveta (EGS) št. 1469/95 (UL L 145, 29.6.1995, str. 1); Uredba Komisije (ES) št. 1681/94 (UL L 178, 12.7.1994, str. 43).
|
|
[19] Viz článek 143b nařízení (ES) č. 1782/2003.
|
[19] Glej člen 143b Uredbe (ES) št. 1782/2003.
|
|
[20] Úř. věst. L 209, 11.8. 2005, s. 1.
|
[20] UL L 209, 11.8.2005, str. 1.
|
|
[21] KOM(2002) 276.
|
[21] KOM(2002) 276.
|
|
[22] SEK(2005) 791.
|
[22] KOM(2002) 276.
|
|
[23] KOM(2002) 704.
|
[23] KOM(2002) 704.
|
|
[24] KOM(2005) 263.
|
[24] KOM(2005) 263.
|
|
[25] Nařízení Rady (EHS) č. 1907/90; nařízení Komise (ES) č. 2295/2003.
|
[25] Uredba Sveta (EGS) št. 1907/90; Uredba Komisije (ES) št. 2295/2003.
|
|
[26] SEK(2005) 791.
|
[26] SEK(2005) 791.
|