Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES

Direktiva Evropskega parlamenta in Sveta 95/46/ES

ze dne 24. října 1995

z dne 24. oktobra 1995

o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

o varstvu posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov in o prostem pretoku takih podatkov

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

EVROPSKI PARLAMENT IN SVET EVROPSKE UNIJE STA

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 100a této smlouvy,

ob upoštevanju Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti in zlasti člena 100a Pogodbe,

s ohledem na návrh Komise [1],

ob upoštevanju predloga Komisije [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

ob upoštevanju mnenja Ekonomsko-socialnega odbora [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy [3],

v skladu s postopkom, določenim v členu 189b Pogodbe [3],

(1) vzhledem k tomu, že cíle Společenství, vyjádřené ve Smlouvě ve znění pozměněném Smlouvou o Evropské unii, spočívají ve vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, ve vytváření stále těsnějších vztahů mezi státy, které Společenství sdružuje, v zajišťování hospodářského a sociálního pokroku společným jednáním vedoucím k odstraňování překážek rozdělujících Evropu, v podpoře neustálého zlepšování životních podmínek svých občanů, v zachování a posilování míru a svobody, a v podpoře demokracie na základě základních práv přiznávaných v ústavách a zákonech členských států a ustanoveními Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;

(1) ker cilji Skupnosti, kakor jih določa Pogodba, spremenjena s Pogodbo o Evropski uniji, vključujejo ustvarjanje vse tesnejše zveze med narodi Evrope, pospeševanje tesnejših odnosov med državami, ki pripadajo Skupnosti, zagotavljanje gospodarskega in socialnega napredka s skupnim delovanjem za odstranitev pregrad, ki delijo Evropo, spodbujanje stalnega izboljševanja življenjskih razmer njenih narodov, ohranjanje in krepitev miru in svobode ter spodbujanje demokracije na podlagi temeljnih pravic, ki jih priznavajo ustave in zakoni držav članic ter Evropska konvencija o varstvu človekovih pravic in temeljnih svoboščin;

(2) vzhledem k tomu, že systémy zpracování údajů slouží lidem; že musí bez ohledu na státní občanství nebo bydliště fyzických osob dodržovat základní svobody a práva těchto osob, zejména právo na soukromí, a přispívat k hospodářskému a sociálnímu pokroku, k rozvoji obchodu, jakož i dobrých životních podmínek jednotlivců;

(2) ker so sistemi za obdelavo podatkov namenjeni temu, da služijo človeku; ker morajo, ne glede na državljanstvo ali stalno prebivališče fizičnih oseb, spoštovati njihove temeljne pravice in svoboščine, predvsem pravico do zasebnosti, ter prispevati h gospodarskemu in socialnemu napredku, trgovinskemu razvoju ter blaginji posameznikov;

(3) vzhledem k tomu, že vytvoření a fungování vnitřního trhu, v němž je zajištěn, v souladu s článkem 7a Smlouvy, volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, vyžaduje nejen možnost volného pohybu osobních údajů z jednoho členského státu do druhého, ale rovněž ochranu základních práv jednotlivců;

(3) ker ustanovitev in delovanje notranjega trga, na katerem je v skladu s členom 7a Pogodbe zagotovljen prosti pretok blaga, oseb, storitev in kapitala, zahteva ne le, da se osebni podatki lahko prosto prenašajo iz ene države članice v drugo, ampak tudi, da se zaščitijo temeljne pravice posameznikov;

(4) vzhledem k tomu, že ve Společenství se stále častěji využívá zpracování osobních údajů v různých oblastech hospodářské a sociální činnosti; že vývoj informačních technologií podstatně usnadňuje zpracování a výměnu těchto údajů;

(4) ker se v Skupnosti vedno pogosteje zateka k obdelavi osebnih podatkov na različnih področjih gospodarske in družbene dejavnosti; ker napredek v informacijski tehnologiji občutno olajšuje obdelavo in izmenjavo takih podatkov;

(5) vzhledem k tomu, že hospodářská a sociální integrace vyplývající z vytvoření a z fungování vnitřního trhu ve smyslu článku 7a Smlouvy nezbytně povede k citelnému zvýšení přeshraničního toku osobních údajů mezi všemi účastníky hospodářského a sociálního života členských států, soukromými či veřejnými; že se dále bude zvyšovat výměna osobních údajů mezi podniky usazenými v různých členských státech; že na základě práva Společenství se od správních úřadů členských států vyžaduje, aby spolupracovaly a vyměňovaly si osobní údaje, aby tak mohly plnit své poslání nebo provádět úkoly ve prospěch správních úřadů jiného členského státu v rámci prostoru bez vnitřních hranic vytvořeného vnitřním trhem;

(5) ker bo gospodarsko in socialno povezovanje, ki izhaja iz ustanovitve in delovanja notranjega trga v smislu člena 7a Pogodbe, nujno vodilo k občutnemu povečanju čezmejnih prenosov osebnih podatkov med vsemi tistimi, ki so vključeni v zasebno ali javno vlogo pri gospodarski in socialni dejavnosti držav članic; ker bo izmenjava osebnih podatkov med podjetji v različnih državah članicah naraščala; ker so nacionalne oblasti v raznih državah članicah na podlagi zakonodaje Skupnosti pozvane k sodelovanju in izmenjavi osebnih podatkov, da bi lahko opravljale svoje dolžnosti ali izvajale naloge v imenu oblasti v drugi državi članici v smislu območja brez notranjih meja, kakršno vzpostavlja notranji trg;

(6) vzhledem k tomu, že i posílení vědecké a technické spolupráce a koordinované zavádění nových telekomunikačních sítí ve Společenství vyžadují a usnadňují přeshraniční toky osobních údajů;

(6) ker vrh tega povečanje znanstvenega in tehničnega sodelovanja ter usklajeno vzpostavljanje novih telekomunikacijskih omrežij v Skupnosti zahtevata in olajšujeta čezmejni prenos osebnih podatkov;

(7) vzhledem k tomu, že rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o úroveň ochrany práv a svobod osob, zejména práva na soukromí, mohou s ohledem na zpracování osobních údajů zabránit přenosu těchto údajů z území jednoho členského státu na území jiného členského státu; že tyto rozdíly mohou napříště vytvářet překážku výkonu celé skupiny hospodářských činností na úrovni Společenství, narušit hospodářskou soutěž a bránit správním orgánům ve výkonu povinností, které mají na základě práva Společenství; že tyto rozdíly v úrovni ochrany vyplývají z rozdílů mezi vnitrostátními právními a správními předpisy;

(7) ker lahko razlika v ravneh varstva pravic in svoboščin posameznikov, predvsem pravice do zasebnosti glede obdelave osebnih podatkov, ki je zagotovljena v državah članicah, prepreči prenos takih podatkov z ozemlja ene države članice na ozemlje druge države članice; ker zato ta razlika lahko predstavlja oviro pri izvajanju številnih gospodarskih dejavnosti na ravni Skupnosti, izkrivlja konkurenco in ovira organe pri opravljanju njihovih obveznosti na podlagi zakonodaje Skupnosti; ker je ta razlika na ravni varstva posledica obstoja velike raznolikosti nacionalnih zakonov in drugih predpisov;

(8) vzhledem k tomu, že pro odstranění překážek toku osobních údajů musí být úroveň ochrany práv a svobod osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů rovnocenná ve všech členských státech; že tohoto cíle, pro vnitřní trh životně důležitého, nemůže být dosaženo pouze jednotlivými členskými státy, zejména s přihlédnutím k množství odlišností, které se v současné době vyskytují mezi vnitrostátními právními předpisy z této oblasti, a k nezbytnosti koordinovat právní předpisy členských států, aby přeshraniční tok osobních údajů byl upraven spojitě a v souladu s cílem vnitřního trhu ve smyslu článku 7a Smlouvy; že je tedy nezbytný zásah Společenství směřující ke sblížení právních předpisů;

(8) ker mora biti zato, da bi odstranili ovire za prenos osebnih podatkov, raven varstva pravic in svoboščin posameznikov glede obdelave takih podatkov enakovredna v vseh državah članicah; ker je ta cilj bistven za notranji trg, vendar ga države članice same ne morejo doseči, predvsem zaradi obsega razlik, ki trenutno obstajajo med zadevno zakonodajo v državah članicah in potrebo po usklajevanju zakonodaj držav članic za zagotovitev, da se čezmejni prenos osebnih podatkov ureja na dosleden način, ki sledi cilju notranjega trga, kakor ga opredeljuje člen 7a Pogodbe; ker je za približanje teh zakonodaj potrebno ukrepanje Skupnosti;

(9) vzhledem k tomu, že v důsledku rovnocenné ochrany vyplývající ze sblížení vnitrostátních právních předpisů nebudou moci členské státy nadále bránit mezi sebou volnému pohybu osobních údajů z důvodů ochrany práv a svobod osob, zejména práva na soukromí; že členské státy budou mít k dispozici volný prostor, kterého budou moci při provádění směrnice využít hospodářští a sociální partneři; že budou moci upřesnit ve svých právních předpisech obecné podmínky zákonnosti zpracování údajů; že členské státy budou přitom usilovat o zlepšení ochrany zajišťované až dosud jejich právními předpisy; že v mezích tohoto volného prostoru a v souladu s právem Společenství může při provádění směrnice dojít ke vzniku odlišností a že to může mít dopad na pohyb údajů jak uvnitř jednotlivých členských států, tak ve Společenství;

(9) ker države članice zaradi enakovrednega varstva, ki bo posledica približevanja nacionalnih zakonodaj, ne bodo več mogle ovirati medsebojnega prostega pretoka osebnih podatkov na temelju varstva pravic in svoboščin posameznikov ter predvsem pravice do zasebnosti; ker bo državam članicam puščen manevrski prostor, ki ga lahko v okviru izvajanja te direktive izkoristijo tudi gospodarski in socialni partnerji; ker bodo lahko zato države članice v svoji nacionalni zakonodaji določile splošne pogoje, ki urejajo zakonitost obdelave podatkov; ker si pri tem države članice prizadevajo za izboljšanje varstva, ki ga trenutno predvideva njihova zakonodaja; ker bi se v mejah tega manevrskega prostora in v skladu z zakonodajo Skupnosti lahko pojavila neskladja pri izvajanju direktive in bi to lahko vplivalo na pretok podatkov znotraj države članice, pa tudi znotraj Skupnosti;

(10) vzhledem k tomu, že předmětem vnitrostátních právních předpisů o zpracování osobních údajů je chránit základní práva a svobody, zejména právo na soukromí uznaného v článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod i v obecných zásadách práva Společenství; že z tohoto důvodu sblížení těchto právních předpisů nesmí vést k oslabení ochrany, kterou zajišťují, ale musí mít naopak za cíl zajištění vysoké úrovně ochrany ve Společenství;

(10) ker je namen nacionalne zakonodaje o obdelavi osebnih podatkov varovati temeljne pravice in svoboščine, predvsem pravico do zasebnosti, ki jo priznava člen 8 Evropske konvencije o varstvu človekovih pravic in temeljnih svoboščin, pa tudi splošna načela zakonodaje Skupnosti; ker zato približevanje teh zakonodaj ne sme povzročiti zmanjšanja varstva, ki ga zagotavljajo, ampak mora imeti za cilj zagotovitev visoke ravni varstva v Skupnosti;

(11) vzhledem k tomu, že zásady ochrany lidských práv a svobod, zejména práva na soukromí, obsažené v této směrnici upřesňují a rozšiřují zásady obsažené v Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů;

(11) ker načela varstva pravic in svoboščin posameznikov, predvsem pravice do zasebnosti, ki jih vsebuje ta direktiva, dajejo vsebino in razširjajo tista, ki jih vsebuje Konvencija Sveta Evrope z dne 28. januarja 1981 o varstvu posameznikov glede na avtomatsko obdelavo osebnih podatkov;

(12) vzhledem k tomu, že zásady ochrany se musí vztahovat na veškerá zpracování osobních údajů kteroukoli osobou, jejíž činnosti spadají do oblasti působnosti práva Společenství; že je třeba vyloučit zpracování údajů fyzickou osobou při výkonu činností, které mají výlučně osobní povahu, jako je korespondence nebo vedení adresáře;

(12) ker morajo načela varstva veljati za kakršno koli obdelavo osebnih podatkov za vse osebe, katerih dejavnost ureja zakonodaja Skupnosti; ker je treba izključiti obdelavo podatkov, ki jo izvaja fizična oseba pri opravljanju dejavnosti, ki so izključno osebne ali domače, kakršno je dopisovanje in beleženje naslovov;

(13) vzhledem k tomu, že činnosti uvedené v hlavě V a VI Smlouvy o Evropské unii týkající se veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti státu nebo činností státu v oblasti trestního práva nespadají do oblasti působnosti práva Společenství, aniž jsou tím dotčeny povinnosti členských států vyplývající z čl. 56 odst. 2 a článků 57 a 100a Smlouvy; že zpracování osobních údajů nezbytné pro zachování hospodářské stability státu nespadá do působnosti této směrnice, pokud je toto zpracování spojeno s otázkami bezpečnosti státu;

(13) ker dejavnosti iz naslovov V in VI Pogodbe o Evropski uniji glede javne varnosti, obrambe, državne varnosti ali dejavnosti države na področju kazenskega prava ne sodijo na področje uporabe zakonodaje Skupnosti, brez poseganja v obveznosti, ki so jim zavezane države članice na podlagi člena 56(2), 57 ali 100a Pogodbe o ustanovitvi Evropske skupnosti; ker obdelava osebnih podatkov, ki je potrebna za varovanje gospodarske blaginje države, ne sodi na področje uporabe te direktive, kadar se taka obdelava nanaša na zadeve državne varnosti;

(14) vzhledem k tomu, že s ohledem na význam současného rozvoje technologií pro příjem, přenos, úpravu, zaznamenání, uchování či sdělování zvukových a obrazových údajů týkajících se fyzických osob v rámci informační společnosti se tato směrnice použije i na zpracování těchto údajů;

(14) ker bi se morala ta direktiva glede na pomembnost potekajočega razvoja v okviru informacijske družbe v zvezi z metodami za zajetje, prenos, spreminjanje, zbiranje, shranjevanje ali sporočanje zvočnih in slikovnih podatkov v zvezi s fizičnimi osebami, uporabljati za obdelavo, ki vključuje take podatke;

(15) vzhledem k tomu, že tato směrnice se vztahuje na zpracování těchto údajů, pouze pokud jsou automatizována nebo pokud jsou zpracovávané údaje obsaženy nebo mají být obsaženy v rejstříku uspořádaném podle zvláštních hledisek týkajících se osob, aby byl umožněn snadný přístup k dotčeným osobním údajům;

(15) ker ta direktiva zajema obdelavo takih podatkov samo, če je avtomatska ali če so obdelani podatki vsebovani ali nameravajo biti vsebovani v zbirki, ki je strukturirana skladno s posebnimi merili v zvezi s posamezniki, tako da omogoča enostaven dostop do tovrstnih osebnih podatkov;

(16) vzhledem k tomu, že tato směrnice se nevztahuje na zpracování údajů tvořených zvuky či obrazy, jako například údajů zjištěných při dohledu pomocí videokamer, pokud byly zavedeny pro zajištění veřejné bezpečnosti, obrany a bezpečnosti státu, nebo pro výkon činností státu v oblasti trestní nebo pro výkon jiných činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství;

(16) ker obdelava zvočnih in slikovnih podatkov, kot na primer videonadzor, ne sodi na področje uporabe te direktive, če se izvaja zaradi javne varnosti, obrambe, državne varnosti ali med državnimi dejavnostmi v zvezi s področjem kazenskega prava ali drugih dejavnosti, ki ne sodijo v zakonodajo Skupnosti;

(17) vzhledem k tomu, že na zpracování zvuků a obrazů pro účely žurnalistiky nebo literárního či uměleckého vyjádření, zejména v audiovizuální oblasti, se zásady této směrnice uplatní jen omezeným způsobem podle článku 9;

(17) ker se morajo načela direktive v zvezi z obdelavo zvočnih in slikovnih podatkov, ki se izvaja v novinarske namene ali zaradi literarnega ali umetniškega izražanja, predvsem na avdiovizualnem področju, uporabljati omejeno v skladu z določbami iz člena 9;

(18) vzhledem k tomu, že z důvodu, aby se zamezilo případům, kdy jednotlivcům nebude poskytnuta ochrana, která jim je zaručena na základě této směrnice, je nezbytné, aby veškeré zpracování osobních údajů uskutečněné ve Společenství dodržovalo právní předpisy některého členského státu; že v této souvislosti je třeba podřídit zpracování údajů prováděné v rámci povinností správce, který je usazen v členském státě, právním předpisům tohoto státu;

(18) ker se mora vsaka obdelava osebnih podatkov v Skupnosti izvajati v skladu z zakonodajo ene izmed držav članic, zaradi zagotovitve, da posamezniki niso prikrajšani za varstvo, do katerega so upravičeni na podlagi te direktive; ker bi v tej zvezi obdelavo, ki se izvaja pod odgovornostjo upravljavca, ustanovljenega v določeni državi članici, morala urejati zakonodaja te države;

(19) vzhledem k tomu, že usazení na území členského státu předpokládá účinný a skutečný výkon činnosti prostřednictvím stálého zařízení; že právní forma takové provozovny, ať jde o pobočku nebo dceřinou společnost s vlastní právní subjektivitou, není z tohoto hlediska rozhodující; že pokud je stejný správce usazen na území několika členských států, zejména prostřednictvím dceřiné společnosti, musí zajistit, aby všechny provozovny plnily povinnosti stanovené vnitrostátními právními předpisy, které se vztahují na jejich činnost, zejména s cílem vyloučit jejich obcházení;

(19) ker ustanovitev na ozemlju države članice pomeni učinkovito in dejansko izvajanje dejavnosti prek ustaljenih režimov; ker pravna oblika take ustanovitve, bodisi da je preprosto izpostava bodisi podružnica, ki je pravna oseba, v tem pogledu ni odločilen dejavnik; ker, kadar je ustanovljen en sam upravljavec na ozemlju več držav članic predvsem prek podružnic, mora zato da bi preprečil vsakršno izogibanje nacionalnim predpisom, zagotoviti, da vsaka izmed ustanovitev izpolnjuje obveznosti, ki jih nalaga nacionalna zakonodaja na področju njenih dejavnosti;

(20) vzhledem k tomu, že skutečnost, že zpracování údajů provádí osoba usazená ve třetí zemi, nesmí bránit ochraně osob stanovené v této směrnici; že v takovýchto případech je třeba podřídit zpracování dotčených údajů právním předpisům členského státu, ve kterém jsou lokalizována zařízení pro zpracování údajů, a přijmout záruky, aby práva a povinnosti uvedené v této směrnici byly v praxi dodržovány;

(20) ker dejstvo, da obdelavo podatkov izvaja oseba, ustanovljena v tretji državi, ne sme ovirati varstva posameznikov, ki ga opredeljuje ta direktiva; ker bi v teh primerih morala urejati obdelavo zakonodaja države članice, v kateri so uporabljena sredstva, in bi morala obstajati jamstva za zagotovitev, da se pravice in obveznosti, ki jih opredeljuje ta direktiva, spoštujejo v praksi;

(21) vzhledem k tomu, že tato směrnice se nedotýká zásad teritoriality platných v oblasti trestního práva;

(21) ker ta direktiva ne posega v pravila teritorialnosti, ki se uporabljajo v kazenskih zadevah;

(22) vzhledem k tomu, že členské státy upřesní ve svých právních předpisech nebo při zavádění opatření přijatých k provedení této směrnice obecné podmínky, za kterých je zpracování údajů přípustné; že zejména článek 5 spolu s články 7 a 8 umožňuje členským státům stanovit, nezávisle na obecných pravidlech, zvláštní podmínky pro zpracování údajů ve zvláštních oblastech a pro různé kategorie údajů uvedených v článku 8;

(22) ker morajo države članice v zakonodaji, ki jo sprejemajo, ali kadar izvajajo na podlagi te direktive sprejete predpise, natančneje opredeliti splošne okoliščine, v katerih je obdelava zakonita; ker predvsem člen 5, skupaj s členoma 7 in 8, omogoča državam članicam ne glede na splošne predpise, da predvidijo posebne pogoje obdelave za določene sektorje in za različne vrste podatkov iz člena 8;

(23) vzhledem k tomu, že členské státy jsou oprávněny zajistit zavádění ochrany osob jak obecným právním předpisem o ochraně osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, tak právními předpisy z jednotlivých oblastí, jako například předpisy platnými pro statistické úřady;

(23) ker so države članice pooblaščene, da zagotovijo izvajanje varstva posameznikov tako s splošno zakonodajo o varstvu posameznikov glede obdelave osebnih podatkov kot s področnimi zakoni, kakršni so tisti, ki se na primer nanašajo na statistične urade;

(24) vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na právní předpisy týkající se ochrany právnických osob v souvislosti se zpracováním údajů;

(24) ker ta direktiva ne vpliva na zakonodajo v zvezi z varstvom pravnih oseb glede obdelave podatkov, ki se nanje nanašajo;

(25) vzhledem k tomu, že zásady ochrany se musí odrazit jednak v povinnostech jednotlivců, orgánů veřejné moci, podniků, agentur nebo jiných subjektů odpovědných za zpracování údajů týkajících se zejména kvality údajů, technického zabezpečení, oznamování okolností, za jakých může být zpracování provedeno, orgánu dozoru a jednak v právu poskytnutému osobám, jejichž údaje jsou zpracovávány, být informován o tom, že jsou zpracovávány, právu přístupu k údajům, právu žádat jejich opravu a právu odmítnout za určitých okolností zpracování;

(25) ker se morajo načela varstva po eni strani izražati v obveznostih, ki so naložene osebam, organom oblasti, podjetjem, agencijam ali drugim organom, odgovornim za obdelavo, predvsem glede kakovosti podatkov, tehnične varnosti, uradnega obvestila nadzornemu organu in okoliščin, v katerih se lahko izvaja obdelava, ter po drugi strani v pravici, podeljeni posameznikom, katerih podatki so predmet obdelave, da so obveščeni o potekajoči obdelavi, da imajo vpogled v podatke, da zahtevajo popravke in da v nekaterih okoliščinah celo ugovarjajo obdelavi;

(26) vzhledem k tomu, že zásady ochrany se musí vztahovat na veškeré informace týkající se identifikované či identifikovatelné osoby; že pro určení, zda je osoba identifikovatelná, je třeba přihlédnout ke všem prostředkům, které mohou být rozumně použity jak správcem tak jakoukoli jinou osobou pro identifikaci dané osoby; že zásady ochrany se nevztahují na údaje, které byly anonymizovány tak, že subjekt údajů již není identifikovatelný; žekodexy chování ve smyslu článku 27 mohou být užitečným nástrojem pro poskytování informací o způsobech, kterými mohou být údaje anonymizovány a uchovány v podobě, která již neumožňuje identifikaci subjektu údajů;

(26) ker se morajo načela varstva uporabljati za vse informacije v zvezi z določeno ali določljivo osebo; ker bi bilo treba za odločitev o tem, ali je oseba določljiva ali ne, upoštevati vsa sredstva, za katera se pričakuje, da jih bo uporabil bodisi upravljavec ali katera koli druga oseba za določitev take osebe; ker se načela varstva ne uporabljajo za podatke, ki so spremenjeni v anonimne tako, da posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, ni več določljiv; ker so pravila ravnanja v smislu člena 27 lahko koristen instrument za usmerjanje k načinom, s katerimi se lahko podatki spremenijo v anonimne in se ohranijo v obliki, v kateri identifikacija posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ni več mogoča;

(27) vzhledem k tomu, že ochrana osob se musí vztahovat jak na automatizované, tak na manuální zpracování údajů; že rozsah této ochrany nesmí být závislý na použitých technikách, jinak by se vytvořilo vážné riziko jejího obcházení; že nicméně, pokud jde o manuální zpracování, týká se tato směrnice pouze rejstříků a nikoli neuspořádaných záznamů; že obsah rejstříku musí být zejména uspořádán podle stanovených hledisek týkajících se osob, která umožňují snadný přístup k osobním údajům; že v souladu s definicí v čl. 2 písm. c) mohou být různá hlediska umožňující určit prvky uspořádaného souboru osobních údajů a jednotlivá hlediska upravující přístup k tomuto souboru údajů vymezena každým členským státem; že záznamy nebo soubory záznamů, stejně jako jejich obaly, které nejsou uspořádány podle určených hledisek, nespadají v žádném případě do oblasti působnosti této směrnice;

(27) ker se mora varstvo posameznikov uporabljati za avtomatsko in za ročno obdelavo podatkov; ker obseg tega varstva dejansko ne sme biti odvisen od uporabljenih metod, sicer bi to ustvarilo resno tveganje za izogibanje izpolnjevanju obveznosti; ker kljub temu ta direktiva glede ročne obdelave zajema samo zbirke in ne nestrukturiranih zapisov; ker mora biti predvsem vsebina zbirk strukturirana v skladu s posebnimi merili glede posameznikov, tako da omogoča enostaven dostop do osebnih podatkov; ker lahko v skladu z opredelitvijo iz člena 2(c) razna merila za določanje sestavin strukturiranega niza osebnih podatkov in razna merila, ki urejajo dostop do takega niza, določi vsaka država članica; ker zapisi ali nizi zapisov, pa tudi njihove naslovnice, ki niso strukturirane v skladu s posebnimi merili, pod nobenim pogojem ne sodijo na področje uporabe te direktive;

(28) vzhledem k tomu, že jakékoli zpracování osobních údajů musí být prováděno zákonným a korektním způsobem vůči dotčeným jednotlivcům; že se zejména musí týkat údajů přiměřených, podstatných a v množství úměrném účelům zpracování; že tyto účely musí být výslovné a legitimní a musí být stanoveny při sběru údajů; že účely zpracování údajů následujícího po jejich sběru nesmějí být neslučitelné s původně stanovenými účely;

(28) ker mora biti vsaka obdelava osebnih podatkov zakonita in poštena do zadevnih posameznikov; ker morajo biti podatki predvsem primerni, ustrezni in ne pretirani glede na namene, za katere se obdelujejo; ker morajo biti taki nameni izrecni in zakoniti ter jih je treba določiti ob zbiranju podatkov; ker nameni obdelave po zbiranju ne smejo biti nezdružljivi s prvotno določenimi;

(29) vzhledem k tomu, že následné zpracování osobních údajů pro historické, statistické nebo vědecké účely se obecně nepovažuje za neslučitelné s účely, pro které byly předtím údaje sbírány, za předpokladu, že členské státy poskytují vhodná ochranná opatření; že tato ochranná opatření musí zejména vyloučit využití údajů na podporu opatření nebo rozhodnutí přijatých vůči osobě;

(29) ker naj se nadaljnja obdelava osebnih podatkov v zgodovinske, statistične ali znanstvene namene na splošno ne bi štela za nezdružljivo z nameni, za katere so bili podatki predhodno zbrani, če države članice poskrbijo za primerne zaščitne ukrepe; ker morajo ti ukrepi predvsem izključiti uporabo podatkov v podporo ukrepom ali odločitvam glede katerega koli določenega posameznika;

(30) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů musí být, aby bylo zákonné, také prováděno se souhlasem subjektu údajů nebo musí být nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy zavazující subjekt údajů nebo pro dodržení povinnosti vyplývající z právních předpisů nebo pro splnění úkolu ve veřejném zájmu či vyplývajícího z výkonu veřejné moci nebo pro výkon právního zájmu fyzické či právnické osoby za podmínky, že zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů nejsou převažující; že pro zajištění rovnováhy dotčených zájmů, při zaručení účinné soutěže, mohou členské státy zejména upřesnit podmínky, za kterých mohou být osobní údaje použity nebo sdělovány třetí osobě v rámci legitimní běžné podnikatelské činnosti společností a jiných subjektů; že členské státy mohou rovněž upřesnit podmínky, za kterých je možno sdělovat třetí osobě osobní údaje pro účely marketingu, ať už prováděného komerčně nebo charitativními organizacemi nebo jinými sdruženími či nadacemi, například politické povahy, při dodržení ustanovení umožňujících subjektu údajů vznést námitku proti zpracování údajů, které se ho týkají, aniž by mu vznikly náklady a aniž by musel uvádět důvody;

(30) ker se mora obdelava osebnih podatkov zato, da bi bila zakonita, poleg tega izvajati s privolitvijo posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ali mora biti potrebna za sklenitev ali izvajanje pogodbe, ki je zavezujoča za posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ali kot zakonska zahteva, ali pa za opravljanje naloge, ki se izvaja v javnem interesu, ali pri izvrševanju javne oblasti, ali pri zakonitih interesih fizične ali pravne osebe, če ne prevladujejo interesi ali pravice in svoboščine posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo; ker lahko države članice predvsem zato, da bi ohranjale ravnotežje med vpletenimi interesi ob zagotavljanju učinkovite konkurence, določijo okoliščine, v katerih se osebni podatki lahko uporabijo ali posredujejo tretji stranki v okviru zakonitih običajnih poslovnih dejavnosti podjetij in drugih organov; ker lahko države članice prav tako določijo pogoje, pod katerimi se osebni podatki lahko posredujejo tretji stranki v namene trženja, bodisi da se slednje izvaja komercialno ali da ga izvaja dobrodelna organizacija ali katero koli združenje ali ustanova, na primer politične narave, ob upoštevanju določb, ki omogočajo posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo, da brezplačno in brez navedbe razlogov ugovarja obdelavi podatkov, ki se nanašajo nanj;

(31) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů musí být rovněž považováno za zákonné, pokud je uskutečňováno s cílem chránit zájem důležitý pro život subjektu údajů;

(31) ker se mora obdelava osebnih podatkov prav tako šteti za zakonito tam, kjer se izvaja za zaščito interesa, ki je bistven za življenje posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo;

(32) vzhledem k tomu, že by vnitrostátním právním předpisům měly určit, zda správce zabývající se úkolem vykonávaným ve veřejném zájmu nebo úkolem vyplývajícím z výkonu veřejné moci, musí být správním úřadem nebo jinou fyzickou nebo právnickou osobou podléhající veřejnému nebo soukromému právu, jako například profesním sdružením;

(32) ker je naloga nacionalne zakonodaje, da določi, ali naj bo upravljavec, ki izvaja nalogo v javnem interesu ali pri izvrševanju javne oblasti, državna uprava ali druga fizična ali pravna oseba, ki jo ureja javno pravo, ali pa oseba, ki jo ureja zasebno pravo, kakršno je na primer poklicno združenje;

(33) vzhledem k tomu, že údaje, které svou povahou mohou porušit základní svobody nebo soukromí, by neměly být předmětem zpracování, pokud k tomu nedá subjekt údajů výslovný souhlas; že odchylky z tohoto zákazu nicméně musejí být jednoznačně stanoveny, aby se vyhovělo zvláštním potřebám, zejména pokud je zpracování těchto údajů prováděno k určitým lékařským účelům osobami, které podléhají povinnosti zachovávat profesní tajemství, nebo pro výkon povolených činností některých sdružení či nadací, jejichž cílem je umožnit výkon základních svobod;

(33) ker se podatki, ki so po svoji naravi zmožni poseči v temeljne svoboščine ali zasebnost, ne bi smeli obdelovati, razen če posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, ne da svoje izrecne privolitve; vendar pa se morajo odstopanja od te prepovedi izrecno predvideti glede posebnih potreb, predvsem kadar obdelavo teh podatkov zaradi nekaterih z zdravjem povezanih razlogov izvajajo osebe, ki so zakonsko zavezane k poklicni molčečnosti, ali med zakonitimi dejavnostmi nekaterih združenj ali ustanov, katerih namen je omogočati uresničevanje temeljnih svoboščin;

(34) vzhledem k tomu, že členské státy musejí být rovněž oprávněny odchýlit se od zákazu zpracovávat kategorie citlivých údajů, pokud to opodstatňuje důležitý veřejný zájem v oblastech, jako je zdravotnictví a sociální péče - zejména pro zajištění kvality a rentability postupů používaných pro vyřizování nároků na plnění a služby v rámci zdravotního pojištění - a vědecký výzkum a veřejné statistiky; že jim nicméně přísluší, aby poskytly vhodná a zvláštní ochranná opatření na ochranu základních práv a soukromí jednotlivců;

(34) ker morajo biti države članice tudi pooblaščene, kadar so zaradi pomembnega javnega interesa upravičene, da odstopijo od prepovedi obdelave občutljivih kategorij podatkov, kadar to upravičujejo pomembni razlogi javnega interesa na področjih, kakršna so javno zdravje in socialno varstvo – predvsem, da bi zagotovile kakovost in racionalnost postopkov, ki se uporabljajo za reševanje zahtevkov za dajatve in storitve v sistemu zdravstvenega zavarovanja – ter kakršna so znanstvene raziskave in vladne statistike; ker morajo vseeno obvezno poskrbeti za posebne in ustrezne zaščitne ukrepe za varstvo temeljnih pravic in zasebnosti posameznikov;

(35) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů orgány veřejné moci za účelem dosahování cílů stanovených ústavními předpisy nebo mezinárodním právem veřejným ve prospěch státem uznaných uznaných sdružení náboženské povahy se uskutečňuje z důležitých důvodů veřejného zájmu;

(35) ker se poleg tega obdelava osebnih podatkov uradno priznanih verskih skupnosti s strani državnih organov za doseganje ciljev, ki so določeni v ustavnem pravu ali mednarodnem javnem pravu, izvaja zaradi pomembnega javnega interesa;

(36) vzhledem k tomu, že pokud v rámci činností spojených s volbami fungování demokratického systému v některých členských státech předpokládá, že politické strany shromažďují údaje týkající se politických názorů jednotlivců, může být zpracování těchto údajů povoleno z důvodu důležitého veřejného zájmu za podmínky, že jsou stanovena vhodná ochranná opatření;

(36) ker, kadar med volilnimi dejavnostmi delovanje demokratičnega sistema v nekaterih državah članicah zahteva, da politične stranke zberejo podatke o političnem prepričanju ljudi, se lahko obdelava takih podatkov dovoli zaradi pomembnega javnega interesa, če so vzpostavljeni primerni zaščitni ukrepi;

(37) vzhledem k tomu, že zpracování osobních údajů pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního vyjádření, zejména v audiovizuální oblasti, by mělo opravňovat k výjimce z některých ustanovení této směrnice nebo k jejich omezení v míře nezbytné pro vytvoření souladu základních práv jednotlivců se svobodou projevu, zejména se svobodou získávat nebo sdělovat informace tak, jak to zejména zaručuje článek 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; že tedy přísluší členským státům, aby pro účely udržování rovnováhy mezi základními právy stanovily nezbytné výjimky a omezení, pokud jde o obecná opatření týkající se oprávněnosti zpracování údajů, o opatření týkající se předávání údajů do třetích zemí a pravomocí orgánů dozoru, aniž by nicméně stanovily výjimky z opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování; že by bylo rovněž vhodné svěřit alespoň příslušnému orgánu dozoru v této oblasti některé pravomoci dodatečně, které budou spočívat například v pravidelném zveřejňování zprávy nebo v předávání věcí soudním orgánům;

(37) ker bi morala obdelava osebnih podatkov v novinarske namene ali zaradi literarnega ali umetniškega izražanja, predvsem na avdiovizualnem področju, predstavljati izjemo od zahtev nekaterih določb te direktive, kadar je to potrebno za uskladitev temeljnih pravic posameznikov s svobodo informiranja ter predvsem s pravico do prejemanja in prenašanja podatkov, zagotovljeno predvsem s členom 10 Evropske konvencije o varstvu človekovih pravic in temeljnih svoboščin; ker bi morale države članice zato določiti izjeme in odstopanja, ki so potrebni za ravnotežje med temeljnimi pravicami glede splošnih ukrepov za zakonitost obdelave podatkov, ukrepov glede prenosa podatkov v tretje države in pooblastil nadzornega organa; ker pa to ne bi smelo voditi držav članic v določanje izjem od ukrepov za zagotovitev varnosti obdelave; ker bi bilo vsaj nadzornemu organu, ki je odgovoren za to področje, tudi treba podeliti nekatera naknadna pooblastila, denimo objavljanje rednega poročila ali predložitev zadev sodnim organom;

(38) vzhledem k tomu, že korektní zpracování údajů předpokládá, že subjekty údajů jsou informovány o probíhajícím zpracování a že mají nárok, pokud jsou údaje získávány od nich, na přesné a úplné informace o okolnostech tohoto shromažďování;

(38) ker, če naj bo obdelava podatkov poštena, mora imeti posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, možnost seznaniti se z obstojem postopka obdelave, in kadar se podatki zbirajo pri njem, se mu morajo dati natančne in polne informacije ob upoštevanju okoliščin zbiranja;

(39) vzhledem k tomu, že některá zpracování se týkají údajů, které správce neshromažďoval přímo od subjektu údajů; že navíc údaje mohou být legitimně sděleny třetí osobě, i když to nebylo předem stanoveno při získávání údajů od subjektu údajů; že ve všech těchto případech musí být subjekt údajů informován při zaznamenávání údajů nebo nejpozději když jsou údaje poprvé sdělovány třetí osobě;

(39) ker nekateri postopki obdelave vključujejo podatke, ki jih upravljavec ni zbral neposredno od posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo; ker se poleg tega podatki lahko zakonito posredujejo tretji stranki, tudi če posredovanje ni bilo predvideno v času, ko so bili zbrani od posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo; ker bi bilo treba v vseh teh primerih posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, obvestiti, kadar se podatki zbirajo ali najpozneje kadar se prvič posredujejo tretji stranki;

(40) vzhledem k tomu, že není ostatně nezbytné ukládat tuto povinnost, pokud je subjekt údajů již informován; že mimo jiné tato povinnost není stanovena, pokud je toto zaznamenávání nebo sdělení výslovně stanoveno zákonem nebo pokud není informování subjektu údajů možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí, což může být případ zpracování pro historické, statistické či vědecké účely; že z tohoto hlediska je možno přihlédnout k počtu subjektů údajů, ke stáří údajů, jakož i k vyrovnávacím opatřením, která mohou být přijata;

(40) ker pa ni treba naložiti te obveznosti, če je posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, o tem že obveščen; ker poleg tega take obveznosti ne bo, če zbiranje ali posredovanje izrecno zagotavlja zakonodaja ali če se informiranje posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, izkaže za nemogoče ali bi vključevalo nesorazmerne napore, kar bi se lahko zgodilo, kadar je obdelava namenjena zgodovinskim, statističnim ali znanstvenim ciljem; ker se v tem pogledu lahko upošteva število posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo, starost podatkov in vsi sprejeti nadomestni ukrepi;

(41) vzhledem k tomu, že každá osoba musí mít možnost požívat práva na přístup k údajům, které se jí týkají a které jsou předmětem zpracování, aby se především přesvědčila o jejich přesnosti a o oprávněnosti jejich zpracování; že ze stejných důvodů musí mít každý subjekt údajů právo znát postup automatizovaného zpracování údajů, které se ho týkají, alespoň v případě automaticky přijímaných rozhodnutí uvedených v čl. 15 odst. 1; že toto právo nesmí narušovat obchodní tajemství ani duševní vlastnictví, zejména autorské právo chránící programové vybavení; že to nicméně nesmí vést k odmítnutí poskytnout veškeré informace subjektu údajů;

(41) ker mora biti vsaka oseba sposobna uresničiti pravico dostopa do podatkov v obdelavi, ki se nanašajo nanjo, da bi preverila zlasti njihovo točnost in zakonitost obdelave; ker mora iz istih razlogov vsak posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, imeti tudi pravico do seznanitve logike sistema, ki je vključena v avtomatsko obdelavo podatkov v zvezi z njim, vsaj pri avtomatiziranih odločitvah iz člena 15(1); ker ta pravica ne sme škodljivo vplivati na poslovne skrivnosti ali intelektualno lastnino in predvsem na avtorske pravice, ki ščitijo programsko opremo; ker to upoštevanje ne sme povzročiti, da se posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo, zavrnejo vse informacije;

(42) vzhledem k tomu, že členské státy mohou v zájmu subjektu údajů nebo za účelem ochrany práv a svobod druhých omezit právo na přístup a na informace; že mohou například upřesnit, že přístup k lékařským údajům může být zajištěn pouze prostřednictvím odborného zdravotnického pracovníka;

(42) ker lahko države članice v interesu posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ali zato da bi varovale pravice in svoboščine drugih, omejijo pravice do dostopa in informacij; ker lahko na primer določijo, da je dostop do zdravstvenih podatkov mogoč samo prek zdravstvenega delavca;

(43) vzhledem k tomu, že členské státy mohou omezit právo na přístup a na informace a některé povinnosti správce v míře nezbytné například pro zachování bezpečnosti státu, obrany, veřejné bezpečnosti, významného hospodářského nebo finančního zájmu členského státu nebo Evropské unie, pro vyšetřování a postihování trestných činů nebo porušení deontologických pravidel regulovaných povolání; že je vhodné uvést mezi výjimkami a omezeními monitorovací, inspekční či regulační úkoly nezbytné ve třech zmíněných oblastech, které se týkají veřejné bezpečnosti, hospodářských či finančních zájmů a trestního stíhání; že toto vyjmenování úkolů z těchto tří oblastí se nedotýká legitimity výjimek a omezení z důvodu bezpečnosti státu a obrany;

(43) ker države članice lahko prav tako naložijo omejitve pravic do dostopa in informacij ter nekaterih obveznosti upravljavca, če so potrebne na primer za zaščito državne varnosti, obrambe, javne varnosti ali pomembnih gospodarskih ali finančnih interesov države članice ali Unije, pa tudi za kazenske preiskave in pregone ter ukrepanje zaradi kršitev etike v zakonsko urejenih poklicih; ker bi moral seznam izjem in omejitev vključevati naloge spremljanja, pregledovanja ali urejanja, ki so potrebne na zadnjih treh navedenih področjih v zvezi z javno varnostjo, gospodarskimi ali finančnimi interesi in preprečevanjem kaznivih dejanj; ker navajanje nalog na teh treh področjih ne vpliva na upravičenost izjem ali omejitev zaradi državne varnosti ali obrambe;

(44) vzhledem k tomu, že členské státy mohou na základě práva Společenství přijmout výjimky z ustanovení této směrnice týkající se práva na přístup, povinnosti informovat osoby a kvality údajů, aby byly zachovány některé z výše uvedených cílů;

(44) ker lahko države članice na podlagi določb zakonodaje Skupnosti določijo odstopanje od določb te direktive glede pravice do dostopa, obveznosti obveščanja posameznikov in kakovosti podatkov, da bi zagotovile nekatere od zgoraj navedenih namenov;

(45) vzhledem k tomu, že v případech, kdy by údaje mohly být předmětem oprávněného zpracování z důvodu veřejného zájmu, výkonu veřejné správy nebo právního zájmu fyzické nebo právnické osoby, měl by nicméně každý dotčený subjekt mít právo podat ze závažných a legitimních důvodů týkajících se jeho zvláštní situace námitky proti tomu, aby údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování; že členské státy mají nicméně možnost stanovit odchylné vnitrostátní předpisy;

(45) ker bi moral biti v primerih, pri katerih bi se lahko podatki zakonito obdelali na podlagi javnega interesa, javne oblasti ali zakonitih interesov fizične ali pravne osebe, vsak posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, kljub vsemu upravičen na podlagi zakonitih in nujnih razlogov, povezanih z njegovim posebnim položajem, upravičen, da ugovarja obdelavi vseh podatkov, ki se nanašajo nanj; ker lahko države članice kljub temu sprejmejo nasprotne nacionalne določbe;

(46) vzhledem k tomu, že ochrana práv a svobod subjektů údajů v souvislosti se zpracováním osobních údajů vyžaduje, aby byla přijata příslušná technická a organizační opatření jak při přípravě systému zpracování, tak v průběhu vlastního zpracování, s cílem zajistit především bezpečnost a tím také zabránit jakémukoli neoprávněnému zpracování; že je povinností členskýchm států dbát na dodržování těchto opatření správci; že tato opatření musejí zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti s ohledem na odbornou úroveň a náklady na jejich provedení v souvislosti s riziky vyplývajícími ze zpracování údajů a z povahy údajů, které mají být chráněny;

(46) ker varstvo pravic in svoboščin posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo, v zvezi z obdelavo osebnih podatkov zahteva, da se sprejmejo primerni tehnični in organizacijski ukrepi med načrtovanjem sistema obdelave, pa tudi med samo obdelavo, predvsem zato, da bi ohranjali varnost in tako preprečili vsako nepooblaščeno obdelavo; ker morajo države članice obvezno zagotoviti, da se upravljavci ravnajo po teh ukrepih; ker morajo ti ukrepi zagotoviti ustrezno raven varnosti ob upoštevanju najsodobnejše tehnologije in stroškov njihovega izvajanja glede na tveganja, ki so povezana z obdelavo, ter narave podatkov, ki jih je treba varovati;

(47) vzhledem k tomu, že pokud je zpráva obsahující osobní údaje předávána prostřednictvím telekomunikací nebo elektronickou poštou, jejichž jediným účelem je přenos zpráv tohoto typu, bude za správce ve vztahu k údajům obsaženým ve zprávě obvykle považována spíše osoba, která zprávu podává, nežli osoba, která nabízí službu pro její přenos; že nicméně osoby, které nabízejí tyto služby, jsou obvykle považovány za správce ve vztahu ke zpracování doplňujících osobních údajů nezbytných pro fungování služby;

(47) ker, kadar se sporočilo, ki vsebuje osebne podatke, prenese po telekomunikacijah ali elektronski pošti, katerih edini namen je prenos takih sporočil, se upravljavec v zvezi z osebnimi podatki, ki jih vsebuje to sporočilo, običajno šteje za osebo, od katere to sporočilo izvira, in ne oseba, ki nudi storitve prenosa; ker se tisti, ki nudijo take storitve, običajno štejejo za upravljavce v zvezi z obdelavo dodatnih osebnih podatkov, potrebnih za dejavnost storitve;

(48) vzhledem k tomu, že cílem oznámení orgánu dozoru je zveřejnění účelu zpracování, jakož i jeho základních vlastností, aby byla umožněna kontrola jeho souladu s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice;

(48) ker so postopki za uradno obveščanje nadzornega organa oblikovani tako, da zagotavljajo razkritje namenov in glavnih značilnosti vseh postopkov obdelave zaradi preverjanja, da je postopek v skladu z nacionalnimi predpisi, ki so sprejeti na podlagi te direktive;

(49) vzhledem k tomu, že k vyloučení neodpovídajících správních formalit mohou členské státy zavést výjimky z oznamovací povinnosti a zjednodušení požadovaného oznámení v případech, kdy zpracování údajů nejsou způsobilá poškodit práva a svobody subjektů údajů, za podmínky, že jsou v souladu s opatřením členského státu, které upřesňuje příslušné meze; že členské státy mohou rovněž zavést výjimku nebo zjednodušení, pokud osoba určená správcem zaručuje, že prováděná zpracování nejsou způsobilá poškodit práva a svobody subjektů údajů; že osoba takto určená pro ochranu údajů, ať je zaměstnancem správce či nikoli, musí mít možnost vykonávat svou činnost zcela nezávisle;

(49) ker zato, da bi se izognili neprimernim upravnim formalnostim, države članice lahko predvidijo izjeme od obveznosti po uradnem obveščanju in poenostavljanju zahtevanega uradnega obveščanja, kadar obdelava zelo verjetno ne bo škodljivo vplivala na pravice in svoboščine posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo, če je v skladu z določbami, ki jih sprejme država članica skupaj z navedbo njihovih omejitev; ker lahko države članice prav tako predvidijo izjemo ali poenostavitev, kadar oseba, ki jo določi upravljavec, zagotovi, da obdelava v teku zelo verjetno ne bo škodljivo vplivala na pravice in svoboščine posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo; ker mora biti taka odgovorna oseba za varstvo osebnih podatkov sposobna opravljati svoje naloge popolnoma samostojno, ne glede na to, ali je zaposlena pri upravljavcu ali ne;

(50) vzhledem k tomu, že výjimka nebo zjednodušení mohou být zavedeny pro zpracování údajů, jejichž jediným účelem je vedení rejstříku určeného, s ohledem na vnitrostátní právo, pro informování veřejnosti, který je přístupný veřejnosti či jakékoli osobě, která osvědčí právní zájem;

(50) ker se lahko izjema ali poenostavitev predvidi pri postopkih obdelave, katerih edini namen je vodenje registra, ki je skladno z nacionalno zakonodajo namenjen zagotavljanju informacij javnosti in je na voljo za vpogled javnosti ali kateri koli osebi, ki lahko izkaže zakoniti interes;

(51) vzhledem k tomu, že výhoda zjednodušení nebo výjimka z oznamovací povinnosti nezbavují správce žádné další povinnosti vyplývající z této směrnice;

(51) ker kljub temu poenostavitev ali izjema od obveznosti po uradnem obveščanju ne razreši upravljavca nobenih drugih obveznosti, ki izhajajo iz te direktive;

(52) vzhledem k tomu, že v této souvislosti dodatečná kontrola provedená příslušnými orgány musí být obecně považována za dostatečné opatření;

(52) ker se mora v tem smislu naknadni pregled s strani pristojnih organov na splošno šteti za zadosten ukrep;

(53) vzhledem k tomu, že některá zpracování mohou nicméně představovat zvláštní rizika pro práva a svobody subjektů údajů z důvodu jejich povahy, jejich dosahu nebo jejich účelů, jako například odnětí jednotlivci možnosti práva, plnění nebo smlouvu, nebo z důvodu zvláštního použití nové technologie; že členské státy, pokud si to přejí, upřesní ve svých právních předpisech tato rizika;

(53) ker bodo nekateri postopki obdelave zaradi svoje narave, obsega ali namenov, kot na primer izključevanje posameznikov iz pravice, ugodnosti ali pogodbe, ali na podlagi posebne uporabe novih tehnologij verjetno predstavljali posebne grožnje za pravice in svoboščine posameznikov, na katere se nanašajo osebni podatki; ker je stvar držav članic, da opredelijo take grožnje v svoji zakonodaji, če to želijo;

(54) vzhledem k tomu, že s ohledem na veškerá zpracování, k nimž ve společnosti dochází, by měl být počet těch, která představují tato zvláštní rizika, omezen; že členské státy musejí zajistit, aby orgán dozoru nebo osoba určená pro ochranu údajů ve spolupráci s orgánem dozoru kontrolovaly takováto zpracování ještě před jejich uskutečněním; že na základě tohoto předběžného šetření může orgán dozoru v souladu s vnitrostátním právem, které se na něj vztahuje, zaujmout své stanovisko nebo vydat povolení ke zpracování údajů; že toto šetření může být rovněž uskutečněno během přípravy legislativního opatření vnitrostátního parlamentu nebo opatření založeného na tomto legislativním opatření, které vymezuje povahu zpracování a stanoví vhodná ochranná opatření;

(54) ker bi moralo biti število obdelav, ki predstavljajo tako posebno grožnjo, glede na vse obdelave, ki se opravijo v družbi zelo omejeno; ker morajo države članice določiti, da nadzorni organ ali odgovorna oseba za varstvo osebnih podatkov v sodelovanju z organom preveri tako obdelavo pred njeno izvedbo; ker lahko nadzorni organ po tem predhodnem preverjanju v skladu s svojo nacionalno zakonodajo da mnenje ali dovoljenje v zvezi z obdelavo; ker lahko tako preverjanje ravno tako poteka med pripravo ukrepa nacionalnega parlamenta ali ukrepa, temelječega na takem zakonskem ukrepu, ki opredeljuje naravo obdelave in predpisuje ustrezne zaščitne ukrepe;

(55) vzhledem k tomu, že v případě nedodržování práv subjektů údajů správcem musí vnitrostátní právní předpisy stanovit opravné prostředky; že škody, které mohou vzniknout osobám v důsledku nepřípustného zpracování musí být nahrazeny správcem, který může být zproštěn své odpovědnosti, pokud prokáže, že vznik škody mu nelze přičítat, zejména pokud dokáže chybu subjektu údajů nebo v případě vyšší moci; že sankce se musí vztahovat na každou osobu soukromého nebo veřejného práva, která nedodržuje vnitrostátní předpisy přijaté na základě této směrnice;

(55) ker mora nacionalna zakonodaja predvideti sodno varstvo, če upravljavec ne spoštuje pravic posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo; ker mora vso škodo, ki jo lahko utrpi oseba zaradi nezakonite obdelave, nadomestiti upravljavec, ki pa je prost odgovornosti, zlasti če dokaže, da ni odgovoren za škodo, predvsem kadar ugotovi napako na strani posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ali v primeru višje sile; ker se morajo sankcije naložiti vsaki osebi, ki ne ravna v skladu z nacionalnimi predpisi na podlagi te direktive, ne glede na to, ali osebo ureja zasebno ali javno pravo;

(56) vzhledem k tomu, že přeshraniční toky osobních údajů jsou nezbytné pro rozvoj mezinárodního obchodu; že ochrana osob zaručená ve Společenství touto směrnicí není v rozporu s předáváním osobních údajů do třetích zemí zajišťujících odpovídající úroveň ochrany; že odpovídající úroveň ochrany poskytovanou třetími zeměmi je třeba hodnotit z hlediska všech okolností souvisejících s předáním nebo předáváním;

(56) ker so čezmejni prenosi osebnih podatkov potrebni za razvoj mednarodne trgovine; ker varstvo posameznikov, ki ga ta direktiva zagotavlja v Skupnosti, ne ovira prenosa osebnih podatkov v tretje države, ki zagotavljajo primerno raven varstva; ker se mora primernost ravni varstva, ki jo zagotavlja tretja država, oceniti glede na vse okoliščine, ki spremljajo postopek prenosa ali niz postopkov prenosa;

(57) vzhledem k tomu, že v případě, kdy třetí země naopak neposkytuje odpovídající úroveň ochrany, musí být předávání osobních údajů do této země zakázáno;

(57) ker se mora po drugi strani prepovedati prenos osebnih podatkov v tretjo državo, ki ne zagotavlja primerne ravni varstva;

(58) vzhledem k tomu, že výjimky z tohoto zákazu mohou být stanoveny za určitých okolností, pokud subjekt údajů udělil svůj souhlas, pokud je předávání nezbytné v souvislosti se smlouvou anebo se soudním řízením, pokud to vyžaduje ochrana důležitého veřejného zájmu, například v případě mezinárodních předávání údajů mezi daňovými nebo celními orgány nebo mezi orgány příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení nebo pokud je předávání prováděno z rejstříku zřízeného právními předpisy, přístupného veřejnosti nebo osobám, které osvědčí právní zájem; že v tomto případě by se takovéto předání nemělo týkat všech údajů ani celých kategorií údajů obsažených v tomto rejstříku; že v případě, že je rejstřík přístupný osobám, které osvědčí právní zájem, mělo by být předání uskutečněno pouze na žádost těchto osob nebo pokud jsou tyto osoby jejich příjemci;

(58) ker bi bilo treba predvideti izjeme od te prepovedi v okoliščinah, kadar je posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, dal svojo privolitev, kadar je prenos potreben v zvezi s pogodbo ali pravnim zahtevkom, kadar to zahteva zaščita pomembnega javnega interesa, na primer pri mednarodnih prenosih podatkov med davčnimi ali carinskimi upravami ali med službami, ki so pristojne za zadeve socialne varnosti, ali pa kadar se opravi prenos iz registra, ki je ustanovljen z zakonom in namenjen vpogledu javnosti ali oseb, ki imajo zakoniti interes; ker v tem primeru tak prenos ne bi smel vključevati celotnih podatkov ali celotnih kategorij podatkov, ki jih vsebuje register, in kadar je register namenjen vpogledu oseb, ki imajo zakoniti interes, bi bilo treba prenos opraviti samo na zahtevo teh oseb ali če bodo te osebe prejemniki;

(59) vzhledem k tomu, že mohou být přijata zvláštní opatření, aby došlo k odstranění nedostatků úrovně ochrany ve třetích zemích, pokud správce poskytne vhodná ochranná opatření; že mimo jiné musí být zavedeny postupy jednání mezi Společenstvím a dotčenými třetími zeměmi;

(59) ker se lahko sprejmejo posebni ukrepi za nadomestitev pomanjkanja varstva v tretji državi, če upravljavec ponudi ustrezne zaščitne ukrepe; ker je poleg tega treba predvideti postopke za pogajanja med Skupnostjo in takimi tretjimi državami;

(60) vzhledem k tomu, že v každém případě mohou být předání do třetích zemí uskutečňovány pouze při úplném dodržování předpisů přijatých členskými státy k provedení této směrnice, a zejména jejího článku 8;

(60) ker se v vsakem primeru prenosi v tretje države lahko opravijo samo v popolni skladnosti s predpisi, ki so jih sprejele države članice na podlagi te direktive in predvsem člena 8;

(61) vzhledem k tomu, že členské státy a Komise v rámci svých pravomocí musí podněcovat profesní sdružení a jiné významné dotčené organizace, aby vypracovaly kodexy chování s cílem podpořit, s ohledem na zvláštní povahu zpracování v některých oblastech, provádění této směrnice při dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k jejímu provedení;

(61) ker morajo države članice in Komisija v skladu s svojimi pristojnostmi spodbujati poslovna združenja in druge predstavniške organizacije, ki se ukvarjajo s pripravljanjem pravil ravnanja za pospeševanje uporabe te direktive, ob upoštevanju posebnih značilnosti obdelave, ki se izvaja na nekaterih področjih, in ob spoštovanju nacionalnih predpisov, sprejetih za njeno izvajanje;

(62) vzhledem k tomu, že zřízení orgánů dozoru v členských státech vykonávajících zcela nezávisle své úkoly je zásadním prvkem ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

(62) ker je v državah članicah ustanovitev nadzornih organov, ki opravljajo svoje naloge popolnoma samostojno, bistvena sestavina varstva posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov;

(63) vzhledem k tomu, že tyto orgány musejí být vybaveny nezbytnými prostředky pro plnění svých úkolů, včetně pravomocí provádět šetření a zasahovat, zejména pokud jsou těmto orgánům podány stížnosti, nebo pravomoci obrátit se na soud; že musejí přispět k průhlednosti zpracování údajů prováděného v členském státu, kterému podléhají;

(63) ker morajo taki organi za opravljanje svojih nalog imeti potrebna sredstva, vključno s pooblastili za preiskavo in ukrepanje, predvsem pri pritožbah posameznikov, in pooblastila za sodelovanje v sodnih postopkih; ker morajo taki organi pomagati zagotoviti preglednost obdelave v državah članicah, v katere pristojnost sodijo;

(64) vzhledem k tomu, že správní orgány v různých členských státech budou vyzvány, aby si vzájemně pomáhaly při provádění svých úkolů s cílem zajistit dodržování pravidel ochrany v celé Evropské unii;

(64) ker bodo morali organi v raznih državah članicah drug drugemu pomagati pri opravljanju svojih nalog, da bi zagotovili ustrezno spoštovanje predpisov o varstvu v celotni Evropski uniji;

(65) vzhledem k tomu, že na úrovni Společenství musí být zřízena Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a že musí tyto úkoly plnit zcela nezávisle; že s přihlédnutím ke své zvláštní povaze musí poskytovat rady Komisi a zejména přispívat k jednotnému provádění vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice;

(65) ker je treba na ravni Skupnosti vzpostaviti delovno skupino za varstvo posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov in ker mora biti ta popolnoma samostojna pri opravljanju svojih nalog; ker mora upoštevajoč svojo posebno naravo svetovati Komisiji in predvsem prispevati k enotni uporabi nacionalnih predpisov, sprejetih na podlagi te direktive;

(66) vzhledem k tomu, že pokud jde o předávání údajů do třetích zemí, vyžaduje uplatňování této směrnice, aby Komisi byla udělena výkonná pravomoc a aby byl určen postup způsobem uvedeným v rozhodnutí Rady 87/373/EHS [4];

(66) ker uporaba te direktive glede prenosa podatkov v tretje države zahteva podelitev izvedbenih pooblastil Komisiji in uporabo enega izmed postopkov iz Sklepa Sveta 87/373/EGS [4];

(67) vzhledem k tomu, že dne 20. prosince 1994 došlo k dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o modu vivendi o prováděcích opatřeních aktů přijatých postupem podle článku 189b Smlouvy;

(67) ker je bil 20. decembra 1994 dosežen sporazum o modusu vivendi med Evropskim parlamentom, Svetom in Komisijo glede izvedbenih ukrepov za akte, sprejete v skladu s postopkom iz člena 189b Pogodbe ES;

(68) vzhledem k tomu, že zásady uvedené v této směrnici, které upravují ochranu práv a svobod osob, zejména práva na soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů, mohou být upřesněny nebo doplněny, zejména pro některé oblasti, zvláštními předpisy odpovídajícími těmto zásadám;

(68) ker lahko načela, ki so opredeljena v tej direktivi v zvezi z varstvom pravic in svoboščin posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov, predvsem njihove pravice do zasebnosti, dopolnijo ali razjasnijo posebna pravila, ki bodo temeljila na teh načelih, zlasti kar zadeva nekatera področja;

(69) vzhledem k tomu, že je vhodné nechat členským státům lhůtu, která nesmí překročit tři roky od nabytí účinnosti vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, aby měly možnost postupně uplatňovat na všechna již probíhající zpracování údajů nové výše zmíněné vnitrostátní předpisy; že pro zajištění hospodárnosti provádění těchto předpisů bude členským státům poskytnuta další lhůta, která uplyne dvanáct let po přijetí této směrnice, pro zajištění souladu stávajících manuálních rejstříků s některými ustanoveními této směrnice; že pokud jsou údaje obsažené v těchto rejstřících během tohoto rozšířeného přechodného období zpracovávány manuálně, musí být uvedení do souladu s těmito ustanoveními provedeno v okamžiku provádění tohoto zpracování;

(69) ker bi moralo biti državam članicam odobreno obdobje največ treh let od začetka veljavnosti nacionalnih predpisov, ki prenašajo to direktivo, v katerem naj bi se taki novi nacionalni predpisi uporabljali postopoma za vse postopke obdelave, ki že potekajo; ker bo državam članicam z namenom omogočiti njihovo racionalno izvajanje odobren nadaljnji rok, ki bo potekel 12 let po dnevu sprejetja te direktive, da bi zagotovili usklajenost obstoječih ročno obdelanih zbirk z nekaterimi določbami direktive; ker je treba tam, kjer se podatki, ki jih vsebujejo take zbirke, ročno obdelujejo v tem podaljšanem prehodnem obdobju, te zbirke v trenutku obdelave uskladiti s temi določbami;

(70) vzhledem k tomu, že není nutné, aby subjekt údajů udělil správci nový souhlas, aby mohl po nabytí účinnosti vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice pokračovat ve zpracování citlivých údajů nezbytných k provedení smlouvy uzavřené na základě svobodného a vědomého souhlasu před nabytím účinnosti výše zmíněných ustanovení;

(70) ker posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo, po začetku veljavnosti nacionalnih predpisov, sprejetih v skladu s to direktivo, ni treba ponovno privoliti, da upravljavcu dovoli nadaljevati obdelavo občutljivih podatkov, ki so potrebni za izvajanje pogodbe, sklenjene na podlagi prostovoljnega in informiranega soglasja pred začetkom veljavnosti teh določb;

(71) vzhledem k tomu, že tato směrnice nebrání tomu, aby členský stát upravil činnosti v oblasti marketingu zaměřeného na spotřebitele, kteří mají bydliště na jeho území, pokud se tato úprava netýká ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

(71) ker ta direktiva ne preprečuje državam članicam, da urejajo aktivnosti trženja, ki so usmerjene k potrošnikom, ki stalno prebivajo na njihovem ozemlju, v kolikor tako urejanje ne zadeva varstva posameznikov v zvezi z obdelavo osebnih podatkov;

(72) vzhledem k tomu, že tato směrnice při provádění zásad v ní stanovených umožňuje vzít v úvahu zásadu práva na přístup veřejnosti k úředním dokumentům,

(72) ker ta direktiva omogoča, da se pri izvrševanju načel iz te direktive upošteva načelo javnega dostopa do uradnih dokumentov,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

SPREJELA NASLEDNJO DIREKTIVO:

KAPITOLA I

POGLAVJE I

OBECNÁ USTANOVENÍ

SPLOŠNE DOLOČBE

Článek 1

Člen 1

Předmět směrnice

Namen direktive

1. Členské státy zajišťují v souladu s touto směrnicí ochranu základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

1. V skladu s to direktivo države članice varujejo temeljne pravice in svoboščine fizičnih oseb in predvsem njihovo pravico do zasebnosti pri obdelavi osebnih podatkov.

2. Členské státy nemohou omezit ani zakázat volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy z důvodů ochrany zajištěné podle odstavce 1.

2. Države članice ne omejujejo niti ne prepovedujejo prostega prenosa osebnih podatkov med državami članicami zaradi razlogov, povezanih z varstvom, ki je zagotovljeno na podlagi odstavka 1.

Článek 2

Člen 2

Definice

Opredelitev pojmov

Pro účely této směrnice se rozumí:

V tej direktivi:

a) "osobními údaji" veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné osobě (subjekt údajů); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na identifikační číslo nebo na jeden či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

(a) "osebni podatek" pomeni katero koli informacijo, ki se nanaša na določeno ali določljivo fizično osebo ("posameznik, na katerega se nanašajo osebni podatki"); določljiva oseba je tista, ki se lahko neposredno ali posredno identificira, predvsem s sklicevanjem na identifikacijsko številko ali na enega ali več dejavnikov, ki so značilni za njeno fizično, fiziološko, duševno, ekonomsko, kulturno ali socialno identiteto;

b) "zpracováním osobních údajů" ("zpracování") jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, konzultace, použití, sdělení prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo likvidace;

(b) "obdelava osebnih podatkov" ("obdelava") pomeni kakršen koli postopek ali niz postopkov, ki se izvajajo v zvezi z osebnimi podatki z avtomatskimi sredstvi ali brez njih, kakršno je zbiranje, beleženje, urejanje, shranjevanje, prilagajanje ali predelava, iskanje, posvetovanje, uporaba, posredovanje s prenosom, širjenje ali drugo razpolaganje, prilagajanje ali kombiniranje, blokiranje, izbris ali uničenje;

c) "rejstříkem osobních údajů" ("rejstřík") jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska;

(c) "zbirka osebnih podatkov" ("zbirka") pomeni vsak strukturiran niz osebnih podatkov, ki je dostopen v skladu s posebnimi merili, bodisi da je centraliziran, decentraliziran ali razpršen na funkcionalni ali geografski podlagi;

d) "správcem" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účel a prostředky zpracování určeny právními a správními předpisy na úrovni jednotlivých států či Společenství, je možné určit správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení právem jednotlivých států nebo Společenství;

(d) "upravljavec" pomeni fizično ali pravno osebo, javni organ, agencijo ali kateri koli drug organ, ki sam ali skupaj z drugimi določa namene in sredstva obdelave osebnih podatkov; kadar namene in sredstva obdelave določa nacionalna zakonodaja ali zakonodaja Skupnosti, lahko upravljavca ali posebna merila za njegovo imenovanje določi nacionalna zakonodaja ali zakonodaja Skupnosti;

e) "zpracovatelem" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce;

(e) "obdelovalec" pomeni fizično ali pravno osebo, javni organ, agencijo ali kateri koli drug organ, ki obdeluje osebne podatke v imenu upravljavca;

f) "třetí osobou" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt jiný než subjekt údajů, než správce, než zpracovatel a než osoby přímo podléhající správci nebo zpracovateli, které jsou oprávněny ke zpracování údajů;

(f) "tretja stranka" pomeni katero koli fizično ali pravno osebo, javni organ, agencijo ali kateri koli drug organ, ki ni posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, upravljavec, obdelovalec in oseba, ki je pod neposredno oblastjo upravljavca ali obdelovalca pooblaščena za obdelavo podatkov;

g) "příjemcem" fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány, které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, však nejsou považovány za příjemce;

(g) "prejemnik" pomeni fizično ali pravno osebo, javni organ, agencijo ali kateri koli drug organ, ki se mu posreduje podatke, bodisi da je tretja stranka ali ne; vendar pa se organi, ki lahko prejmejo podatke v okviru posamezne poizvedbe, ne štejejo kot prejemniki;

h) "souhlasem subjektu údajů" jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování.

(h) "privolitev posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki" pomeni vsako prostovoljno dano posebno in informirano izjavo volje, s katero posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, izrazi soglasje, da se osebni podatki o njem obdelujejo.

Článek 3

Člen 3

Oblast působnosti

Področje uporabe

1. Tato směrnice se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů, jakož i na neautomatizované zpracování osobních údajů, které jsou obsaženy v rejstříku nebo do něj mají být zařazeny.

1. Ta direktiva se uporablja za obdelavo osebnih podatkov v celoti ali delno z avtomatskimi sredstvi in za drugačno obdelavo kakor z avtomatskimi sredstvi za osebne podatke, ki sestavljajo del zbirke ali so namenjeni sestavljanju dela zbirke.

2. Tato směrnice se nevztahuje na zpracování osobních údajů:

2. Ta direktiva se ne uporablja za obdelavo osebnih podatkov:

- prováďěné pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství a jsou uvedeny v hlavě V a VI Smlouvy o Evropské unii, a v každém případě na zpracování, které se týká veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti státu (včetně hospodářské stability státu, pokud jsou tato zpracování spojená s otázkami bezpečnosti státu) a činnosti státu v oblasti trestního práva,

- med dejavnostjo, ki ne sodi na področje uporabe zakonodaje Skupnosti, kot so tiste, opredeljene v naslovih V in VI Pogodbe o Evropski uniji, in v vsakem primeru v postopkih obdelave v zvezi z javno varnostjo, obrambo, državno varnostjo (vključno z gospodarsko blaginjo države, kadar se postopek obdelave nanaša na zadeve državne varnosti) in pri dejavnostih države na področju kazenskega prava,

- prováděné fyzickou osobou pro výkon výlučně osobních či domácích činností.

- s strani fizične osebe med potekom popolnoma osebne ali domače dejavnosti.

Článek 4

Člen 4

Použitelné vnitrostátní právo

Uporaba nacionalne zakonodaje

1. Každý členský stát použije na zpracování osobních údajů vnitrostátní ustanovení, která přijme na základě této směrnice, pokud:

1. Vsaka država članica za obdelavo osebnih podatkov uporablja nacionalne predpise, ki jih sprejme v skladu s to direktivo, kadar:

a) zpracování je prováděno v rámci činností provozovny správce na území členského státu; pokud je stejný správce usazen na území několika členských států, musí přijmout opatření nezbytná pro dodržování povinností stanovených použitelným vnitrostátním právem každou ze svých provozoven;

(a) se obdelava izvaja v okviru dejavnosti ustanovitve upravljavca na ozemlju države članice; kadar je isti upravljavec ustanovljen na ozemlju več držav članic, mora sprejeti potrebne ukrepe za zagotovitev, da vsaka od teh ustanovitev izpolnjuje obveznosti, ki jih določa veljavno nacionalno pravo;

b) správce není usazen na území členského státu, ale v místě, kde se vnitrostátní právní předpisy daného členského státu platňují na základě mezinárodního práva veřejného;

(b) upravljavec ni ustanovljen na ozemlju države članice, ampak v kraju, kjer se njegova nacionalna zakonodaja uporablja na podlagi mednarodnega javnega prava;

c) správce není usazen na území Společenství a používá za účelem zpracování osobních údajů prostředků, automatizovaných či nikoli, umístěných na území zmíněného členského státu, ledaže jsou tyto prostředky použity pouze pro účely tranzitu přes území Společenství.

(c) upravljavec ni ustanovljen na ozemlju Skupnosti in za obdelavo osebnih podatkov uporablja avtomatsko ali drugo opremo, ki se nahaja na ozemlju te države članice, razen če se taka oprema uporablja samo za prehod prek Skupnosti.

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) správce musí určit zástupce usazeného na území zmíněného členského státu, aniž je tím dotčena možnost podniknout právní kroky proti správci samotnému.

2. V okoliščinah, navedenih v odstavku 1(c), mora upravljavec določiti predstavnika, ki je ustanovljen na ozemlju omenjene države članice, ne da bi to posegalo v tožbe, ki se lahko vložijo zoper samega upravljavca.

KAPITOLA II

POGLAVJE II

OBECNÉ PODMÍNKY PRO ZÁKONNOST ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

SPLOŠNA PRAVILA O ZAKONITOSTI OBDELAVE OSEBNIH PODATKOV

Článek 5

Člen 5

Členské státy upřesní v mezích ustanovení této kapitoly podmínky, za kterých je zpracovávání osobních údajů zákonné.

Države članice v mejah določb tega poglavja natančneje določijo pogoje, pod katerimi je obdelava osebnih podatkov zakonita.

ODDÍL I

ODDELEK I

ZÁSADY PRO KVALITU ÚDAJŮ

NAČELA V ZVEZI S KAKOVOSTJO PODATKOV

Článek 6

Člen 6

1. Členské státy stanoví, že osobní údaje musejí být:

1. Države članice določijo, da morajo biti osebni podatki:

a) zpracovány korektně a zákonným způsobem;

(a) pošteno in zakonito obdelani;

b) shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely. Další zpracování pro historické, statistické nebo vědecké účely není považováno za neslučitelné, pokud členské státy poskytnou vhodná ochranná opatření;

(b) zbrani za določene, izrecne ter zakonite namene in se ne smejo naprej obdelovati na način, ki je nezdružljiv s temi nameni. Nadaljnja obdelava podatkov v zgodovinske, statistične ali znanstvene namene se ne šteje za nezdružljivo, če države članice zagotovijo ustrezne zaščitne ukrepe;

c) přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány;

(c) primerni, ustrezni in ne pretirani glede na namene, za katere se zbirajo in/ali naprej obdelujejo;

d) přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby nepřesné nebo neúplné údaje s ohledem na účely, pro které byly shromažďovány nebo dále zpracovávány, byly vymazány nebo opraveny;

(d) točni in po potrebi ažurirani; uporabiti je treba vse primerne ukrepe za zagotovitev, da se podatki, ki so netočni ali nepopolni, zbrišejo ali popravijo, ob upoštevanju namenov, za katere so bili zbrani ali za katere se naprej obdelujejo;

e) uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší než je nezbytné pro uskutečnění cílů, pro které jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány. Členské státy stanoví vhodná ochranná opatření pro osobní údaje, které jsou uchovávány po dobu delší než je uvedeno výše pro historické, statistické či vědecké účely.

(e) shranjeni v obliki, ki dopušča identifikacijo posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo, le toliko časa, kolikor je potrebno za namene, za katere so bili podatki zbrani ali za katere se naprej obdelujejo. Države članice določijo ustrezne zaščitne ukrepe za osebne podatke, shranjene za daljša obdobja za zgodovinsko, statistično ali znanstveno uporabo.

2. Dodržování odstavce 1 zajistí správce.

2. Upravljavec mora zagotoviti, da se ravna v skladu z odstavkom 1.

ODDÍL II

ODDELEK II

ZÁSADY PRO OPRÁVNĚNÉ ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ

MERILA ZA ZAKONITOST OBDELAVE PODATKOV

Článek 7

Člen 7

Členské státy stanoví, že zpracování osobních údajů může být provedeno pouze pokud:

Države članice določijo, da se lahko osebni podatki obdelujejo samo, če:

a) subjekt údajů nezpochybnitelně udělil souhlas; nebo

(a) je posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, nedvoumno dal svojo privolitev; ali

b) je zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, kde je subjekt údajů jednou ze stran, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu; nebo

(b) je obdelava potrebna za izvajanje pogodbe, katere stranka je posameznik, na katerega se nanašajo osebni podatki, ali pa za izvajanje ukrepov na zahtevo posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, pred sklenitvijo pogodbe; ali

c) je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce; nebo

(c) je obdelava potrebna za skladnost z zakonsko obveznostjo, ki velja za upravljavca; ali

d) je nezbytné pro zachování životně důležitých zájmů subjektu údajů; nebo

(d) je obdelava potrebna za varstvo življenjskih interesov posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo; ali

e) je nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce nebo třetí osoba, které jsou údaje sdělovány; nebo

(e) je obdelava potrebna za izvajanje naloge, ki se opravlja v javnem interesu ali pri izvrševanju javne oblasti, dodeljene upravljavcu ali tretji stranki, ki so ji posredovani podatki; ali

f) je nezbytné pro uskutečnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby či osob, kterým jsou údaje sdělovány, za podmínky, že nepřevyšují zájem nebo základní práva a svobody subjektu údajů, které vyžadují ochranu podle čl. 1 odst. 1.

(f) je obdelava potrebna zaradi zakonitih interesov, za katere si prizadeva upravljavec ali tretja stranka ali stranke, ki so jim osebni podatki posredovani, razen kadar nad takimi interesi prevladajo temeljne pravice in svoboščine posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ki se varujejo na podlagi člena 1(1).

ODDÍL III

ODDELEK III

ZVLÁŠTNÍ KATEGORIE ZPRACOVÁNÍ

POSEBNE VRSTE OBDELAVE

Článek 8

Člen 8

Zpracování zvláštních kategorií údajů

Obdelava posebnih vrst podatkov

1. Členské státy zakáží zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života.

1. Države članice prepovejo obdelavo osebnih podatkov, ki kažejo na rasni ali etnični izvor, politična mnenja, verska ali filozofska prepričanja, pripadnost sindikatu, in obdelavo podatkov v zvezi z zdravjem ali spolnim življenjem.

2. Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

2. Odstavek 1 se ne uporablja, kadar:

a) subjekt údajů udělí výslovný souhlas k takovému zpracování, ledaže právní předpisy členského státu stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nelze zrušit udělením souhlasu subjektu údajů; nebo

(a) je posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, dal svojo izrecno privolitev k obdelavi teh podatkov, razen kadar zakonodaja države članice določi, da se od prepovedi iz odstavka 1 ne sme odstopiti s tem, da posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, da svojo privolitev; ali

b) zpracování je nezbytné pro dodržení povinností a zvláštních práv správce v oblasti pracovního práva, pokud je k tomu oprávněn vnitrostátními právními předpisy, které stanoví příslušná ochranná opatření; nebo

(b) je obdelava potrebna zaradi izpolnjevanja obveznosti in posebnih pravic upravljavca na področju prava zaposlovanja, če jo dovoljuje nacionalna zakonodaja, ki zagotovi ustrezne zaščitne ukrepe; ali

c) zpracování je nezbytné k obraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby v případě, že subjekt údajů není fyzicky nebo právně způsobilý udělit svůj souhlas; nebo

(c) je obdelava potrebna za varstvo življenjskih interesov posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, ali druge osebe, kadar posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, fizično ali pravno ni sposoben dati svoje privolitve; ali

d) zpracování provádí v rámci jejich legitimních činností a s odpovídajícími zárukami nadace, sdružení nebo jakýkoli jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíly, a že tyto údaje nejsou sdělovány třetím osobám bez souhlasu subjektu údajů; nebo

(d) obdelavo pri svojih zakonitih dejavnostih z ustreznimi garancijami izvaja ustanova, združenje ali kateri drug neprofitni organ s političnim, filozofskim, verskim ali sindikalnim ciljem in pod pogojem, da se obdelava nanaša samo na člane organa ali na osebe, ki so v rednem stiku z njim v zvezi z njegovimi nameni, in da se podatki ne posredujejo tretji stranki brez privolitve posameznikov, na katere se nanašajo; ali

e) zpracování se týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů nebo je nezbytné pro zjištění, uplatnění nebo obranu právních nároků před soudem.

(e) se obdelava nanaša na podatke, ki jih posameznik, na katerega se nanašajo, javno objavi ali je potrebna za uveljavljanje, izvajanje ali obrambo pravnih zahtevkov.

3. Odstavec 1 se nepoužije, je-li zpracování údajů nezbytné pro účely zdravotní prevence, lékařských diagnóz, lékařské péče a ošetřování nebo správy zdravotnických služeb a pokud tyto údaje zpracovává odborný zdravotnický pracovník, který je na základě vnitrostátního práva nebo právních předpisů přijatých příslušnými vnitrostátními orgány vázán povinností zachovávat profesní tajemství, nebo jiná osoba rovněž podléhající obdobné povinnosti mlčenlivosti.

3. Odstavek 1 se ne uporablja, kadar se podatki obdelujejo za potrebe preventivne medicine, zdravstvene diagnoze, za zagotovitev oskrbe, ali zdravljenja, ali vodenje zdravstvenih služb in kadar te podatke obdeluje zdravstveni delavec na podlagi nacionalne zakonodaje ali pravil, ki jih sprejmejo pristojni nacionalni organi glede dolžnosti poklicne molčečnosti, ali druga oseba, ki je prav tako zavezana enaki dolžnosti molčečnosti.

4. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v odstavci 2 buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru.

4. Ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov lahko države članice zaradi javnega interesa bistvenega pomena določijo dodatne izjeme poleg tistih iz odstavka 2, bodisi z nacionalno zakonodajo ali odločitvijo nadzornega organa.

5. Zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření lze provádět pouze pod kontrolou orgánu veřejné moci nebo pokud vnitrostátní právo stanoví vhodná zvláštní ochranná opatření, s výhradou výjimek, které mohou být uděleny členským státem na základě vnitrostátních předpisů upravujících vhodná zvláštní ochranná opatření. Úplná sbírka rozsudků v trestních věcech musí být v každém případě vedena pod kontrolou orgánu veřejné moci.

5. Obdelava podatkov v zvezi s prekrški, kazenskimi obsodbami ali varnostnimi ukrepi se lahko izvaja samo pod nadzorom uradnega organa ali pa če nacionalna zakonodaja določi ustrezne posebne zaščitne ukrepe ob upoštevanju odstopanj, ki jih lahko zagotovi država članica na podlagi nacionalnih predpisov, ki določajo ustrezne posebne zaščitne ukrepe. Vendar pa se popoln register kazenskih obsodb lahko vodi samo pod nadzorom uradnega organa.

Členské státy mohou stanovit, že údaje týkající se správních sankcí nebo rozsudků v občanských věcech budou rovněž zpracovávány pod kontrolou orgánu veřejné moci.

Države članice lahko določijo, da se podatki v zvezi z upravnimi kaznimi ali sodbami v civilnih zadevah lahko tudi obdelujejo pod nadzorom uradnega organa.

6. Odchylky z odstavce 1 stanovené v odstavcích 4 a 5 se oznamují Komisi.

6. Komisija je uradno obveščena o odstopanjih od odstavka 1, ki jih opredeljujeta odstavka 4 in 5.

7. Členské státy určí podmínky, za kterých může být předmětem zpracování vnitrostátní identifikační číslo nebo jakýkoli jiný identifikátor obecného významu.

7. Države članice določijo pogoje, pod katerimi se lahko obdela nacionalna identifikacijska številka ali kateri koli drug identifikator splošne uporabe.

Článek 9

Člen 9

Zpracování osobních údajů a svoboda projevu

Obdelava osebnih podatkov in svoboda izražanja

Členské státy stanoví pro zpracování osobních údajů prováděné výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu, odchylky a výjimky z této kapitoly a z kapitol IV a VI, pouze pokud se ukáží jako nezbytné pro uvedení práva na soukromí do souladu s předpisy upravujícími svobodu projevu.

Države članice določijo izjeme ali odstopanja od določb tega poglavja, poglavja IV in poglavja VI za obdelavo osebnih podatkov, ki se izvaja zgolj v novinarske namene ali zaradi umetniškega ali literarnega izražanja samo, če so potrebna za uskladitev pravice do zasebnosti s predpisi, ki urejajo svobodo izražanja.

ODDÍL IV

ODDELEK IV

INFORMOVÁNÍ SUBJEKTU ÚDAJŮ

INFORMACIJE, POSREDOVANE POSAMEZNIKU, NA KATEREGA SE OSEBNI PODATKI NANAŠAJO

Článek 10

Člen 10

Informování v případě shromažďování údajů od subjektu údajů

Informacije v primerih zbiranja podatkov od posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo

Členské státy stanoví, že správce nebo jeho zástupce musí poskytnout osobě, od které získává údaje, které se jí týkají, alespoň dále uvedené informace, ledaže s nimi subjekt údajů již byl seznámen:

Države članice določijo, da morata upravljavec ali njegov predstavnik zagotoviti posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo in od katerega se podatki v zvezi z njim zbirajo, vsaj naslednje informacije, razen kadar jih že ima:

a) totožnost správce a popřípadě jeho zástupce;

(a) istovetnost upravljavca ali njegovega predstavnika, če obstaja;

b) účely zpracování, pro které jsou údaje určeny;

(b) namene obdelave podatkov;

c) veškeré doplňující informace jako:

(c) vse nadaljnje informacije, npr.

- příjemci nebo kategorie příjemců údajů,

- prejemnike ali vrste prejemnikov podatkov,

- skutečnost, zda jsou odpovědi na otázky povinné nebo dobrovolné a případné důsledky neposkytnutí odpovědi,

- ali so odgovori na vprašanja obvezni ali prostovoljni, pa tudi možne posledice, če ne odgovori,

- existence práva na přístup k údajům, které se subjektu údajů týkají, a právo na jejich opravu,

- obstoj pravice do dostopa in pravice do popravka podatkov, ki se nanašajo nanj,

v míře, v jaké jsou tyto doplňující informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči subjektu údajů, s ohledem na zvláštní okolnosti, za jakých jsou údaje shromažďovány.

kolikor so take nadaljnje informacije potrebne, ob upoštevanju posebnih okoliščin, v katerih se podatki zbirajo, za zagotovitev poštene obdelave glede na posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo.

Článek 11

Člen 11

Informování v případě, že údaje neposkytuje subjekt údajů

Informacije, kadar podatki niso bili pridobljeni od posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo

1. Pokud údaje neposkytuje subjekt údajů, stanoví členské státy, že správce nebo jeho zástupce musí po zaznamenání údajů nebo, počítá-li se se sdělením údajů třetí osobě, nejpozději při jejich prvním sdělení poskytnout subjektu údajů alespoň dále uvedené informace, ledaže s nimi subjekt údajů již byl seznámen:

1. Kadar podatki niso bili pridobljeni od posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, države članice zagotovijo, da mora upravljavec ali njegov predstavnik med zbiranjem osebnih podatkov ali, če se predvideva posredovanje tretji stranki, najpozneje tedaj, ko se podatki prvič posredujejo, zagotoviti posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo, vsaj naslednje informacije, razen kadar jih že ima:

- totožnost správce, popřípadě jeho zástupce;

- istovetnost upravljavca in njegovega predstavnika, če obstaja;

- účely zpracování;

- namene obdelave;

- veškeré doplňující informace jako:

- vse nadaljnje informacije, npr.

- kategorie dotčených údajů;

- vrste zadevnih podatkov,

- příjemci nebo kategorie příjemců údajů;

- prejemnike ali vrste prejemnikov,

- existence práva na přístup k údajům, které se subjektu údajů týkají, a právo na jejich opravu,

- obstoj pravice do dostopa in pravice do popravka podatkov, ki se nanašajo nanj,

v míře, v jaké jsou tyto doplňující informace nezbytné pro zajištění řádného zpracování údajů vůči subjektu údajů s ohledem na zvláštní okolnosti, za jakých jsou údaje shromažďovány.

kolikor so take nadaljnje informacije potrebne, ob upoštevanju posebnih okoliščin, v katerih se podatki obdelujejo, za zagotovitev poštene obdelave glede na posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo.

2. Odstavec 1 se nepoužije, ukáže-li se, zejména u zpracování pro účely statistiky nebo historických či vědeckých výzkumů, že informování subjektu údajů není možné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí, nebo pokud právní předpisy výslovně upravují zaznamenávání nebo sdělování údajů. V těchto případech členské státy stanoví vhodná ochranná opatření.

2. Odstavek 1 se ne uporablja tam, kjer se predvsem za obdelavo v statistične namene ali zaradi zgodovinskih ali znanstvenih raziskav zagotovitev takih informacij izkaže za nemogočo, ali bi vključevala nesorazmeren napor, ali pa zakon izrecno določa zbiranje oziroma posredovanje. V teh primerih države članice zagotovijo ustrezne zaščitne ukrepe.

ODDÍL V

ODDELEK V

PRÁVO SUBJEKTU ÚDAJŮ NA PŘÍSTUP K ÚDAJŮM

PRAVICA POSAMEZNIKA, NA KATEREGA SE NANAŠAJO OSEBNI PODATKI, DO DOSTOPA DO PODATKOV

Článek 12

Člen 12

Právo na přístup

Pravica do dostopa

Členské státy zaručí každému subjektu údajů právo získat od správce:

Države članice jamčijo vsakemu posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo, pravico, da pridobi od upravljavca:

a) bez omezení, v rozumných intervalech a bez prodlení nebo nadměrných nákladů:

(a) brez omejitev v razumnem času in brez večjih zamud ali stroškov:

- potvrzení, že údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány, jakož i informace týkající se alespoň účelů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a příjemců nebo kategorií příjemců, kterým jsou údaje sdělovány,

- potrditev tega, ali se podatki v zvezi z njim obdelujejo ali ne, in informacije vsaj glede namenov obdelave, vrste zadevnih podatkov in prejemnikov ali vrste prejemnikov, ki so jim podatki posredovani,

- sdělení srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů,

- sporočilo v razumljivi obliki o osebnih podatkih, ki so v obdelavi, in vseh razpoložljivih informacijah glede njihovega vira,

- oznámení postupu automatického zpracování údajů, které se ho týkají, alespoň v případě automaticky přijímaných rozhodnutí uvedených v čl. 15 odst. 1;

- informacije o logiki, zajeti v vse avtomatske obdelave podatkov, ki se nanašajo nanj, vsaj pri avtomatiziranih odločitvah iz člena 15(1);

b) podle daného případu opravu, výmaz nebo blokování údajů, jejichž zpracování není v souladu s touto směrnicí, zejména z důvodů neúplné nebo nepřesné povahy údajů;

(b) po potrebi popravke, izbris ali blokiranje podatkov, katerih obdelava ni v skladu z določbami te direktive, predvsem zaradi nepopolnih ali netočnih podatkov;

c) oznámení třetí osobě, které údaje byly sděleny, veškerých oprav, výmazů nebo blokování provedeného v souladu s písmenem b), pokud se to neukáže jako nemožné nebo to nevyžaduje nepřiměřené úsilí.

(c) uradno obvestilo tretjim strankam, ki so jim bili posredovani podatki, o vseh popravkih, izbrisu ali blokiranju, izvedenem v skladu z (b), razen če se to izkaže za nemogoče ali če vključuje nesorazmeren napor.

ODDÍL VI

ODDELEK VI

VÝJIMKY A OMEZENÍ

IZJEME IN OMEJITVE

Článek 13

Člen 13

Výjimky a omezení

Izjeme in omejitve

1. Členské státy mohou přijmout legislativní opatření s cílem omezit rozsah povinností a práv uvedených v čl. 6 odst. 1, v článku 10, v čl. 11 odst. 1 a v článcích 12 a 21, pokud toto omezení představuje opatření nezbytné pro zajištění:

1. Države članice lahko sprejmejo predpise za omejitev obsega obveznosti in pravic, opredeljenih v členih 6(1), 10, 11(1), 12 in 21, kadar taka omejitev predstavlja potrebni ukrep za zaščito:

a) bezpečnosti státu;

(a) državne varnosti;

b) obrany;

(b) obrambe;

c) veřejné bezpečnosti;

(c) javne varnosti;

d) předcházení trestným činům a jejich vyšetřování, odhalování a stíhání nebo nedodržování deontologických pravidel pro regulovaná povolání;

(d) preprečevanja, preiskovanja, odkrivanja in pregona kaznivih dejanj ali kršitve etike za zakonsko urejene poklice;

e) významného hospodářského nebo finančního zájmu členského státu nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti;

(e) pomembnega gospodarskega ali finančnega interesa države članice ali Evropske unije, vključno z denarnimi, proračunskimi in davčnimi zadevami;

f) kontrolní, inspekční nebo regulační funkce vyplývající, i pouze příležitostně, z výkonu veřejné moci v případech uvedených v písmenech c), d) a e);

(f) spremljanja, pregledovanja ali urejanja, povezanega, četudi občasno, z izvajanjem javne oblasti v primerih iz (c), (d) in (e);

g) ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých.

(g) posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, ali pravic in svoboščin drugih.

2. S výhradou přiměřených právních ochranných opatření vylučujících zejména, že údaje mohou být použity pro účely opatření nebo rozhodnutí vztahujících se na konkrétní osoby, mohou členské státy, pokud prokazatelně neexistuje nebezpečí narušení soukromí subjektu údajů, omezit legislativním opatřením práva uvedená v článku 12, jsou-li údaje zpracovávány výlučně pro účely vědeckého výzkumu nebo jsou-li uchovávány formou osobních záznamů po dobu nepřesahující období nezbytné pro vypracování statistik.

2. Ob upoštevanju ustreznih zakonskih zaščitnih ukrepov, predvsem da se podatki ne uporabijo za sprejemanje ukrepov ali odločitev v zvezi z določenim posameznikom, lahko države članice takrat, ko očitno ni nevarnosti za kršitev zasebnosti posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, zakonsko omejijo pravice, ki jih opredeljuje člen 12, kadar se podatki obdelujejo samo v znanstvenoraziskovalne namene ali se hranijo v obliki, ki omogoča identifikacijo posameznika, za obdobje, ki ne presega potrebnega obdobja, česar edini namen je izdelava statistike.

ODDÍL VII

ODDELEK VII

PRÁVO SUBJEKTU ÚDAJŮ NA NÁMITKU

PRAVICA POSAMEZNIKA, NA KATEREGA SE NANAŠAJO OSEBNI PODATKI, DO UGOVORA

Článek 14

Člen 14

Právo subjektu údajů na námitku

Pravica posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, do ugovora

Členské státy přiznávají subjektu údajů právo:

Države članice priznavajo posamezniku, na katerega se osebni podatki nanašajo, pravico:

a) alespoň v případech uvedených v čl. 7 písm. e) a f) vznést kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže vnitrostátní právo stanoví jinak. Je-li námitka oprávněná, nesmí se zpracování zahájené správcem těchto údajů nadále týkat;

(a) da vsaj v primerih iz člena 7(e) in (f) na podlagi zakonitih in nujnih razlogov, povezanih z njegovim posebnim položajem kadar koli ugovarja obdelavi podatkov, ki se nanašajo nanj, razen kjer nacionalna zakonodaja določa drugače. Kadar obstaja utemeljen ugovor, obdelava, ki jo uvede upravljavec, ne sme več vključevati teh podatkov;

b) na návrh a bezplatně vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, připravovanému správcem pro účely přímého marketingu; nebo být informován dříve než jsou osobní údaje poprvé sděleny třetí osobě nebo než jsou použity na její účet pro účely přímého marketingu a musí mu být výslovně poskytnuto právo bezplatně vznést námitky proti zmíněnému sdělení nebo použití.

(b) da na zahtevo in brezplačno ugovarja obdelavi osebnih podatkov, ki se nanašajo nanj, glede katerih upravljavec pričakuje obdelavo zaradi neposrednega trženja, ali da je obveščen, preden se osebni podatki prvič posredujejo tretjim strankam ali se uporabijo v njihovem imenu zaradi neposrednega trženja, in da je izrecno opozorjen na pravico, da brezplačno ugovarja takemu posredovanju ali uporabi.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zaručily, že subjekty údajů jsou informovány o existenci práva uvedeného v písm. b) prvním pododstavci.

Države članice sprejmejo potrebne ukrepe za zagotovitev, da se posamezniki, na katere se osebni podatki nanašajo, zavedajo obstoja pravice iz prvega pododstavka (b).

Článek 15

Člen 15

Automatizovaná individuální rozhodnutí

Avtomatizirane posamične odločitve

1. Členské státy přiznají všem osobám právo nestat se subjektem rozhodnutí, které vůči nim zakládá právní účinky nebo které se jich významně dotýká, přijatého výlučně na základě automatizovaného zpracování údajů určeného k hodnocení určitých rysů jejich osobnosti, například pracovního výkonu, důvěryhodnosti, spolehlivost, chování, atd.

1. Države članice vsaki osebi priznavajo pravico, da se o njej ne bo sprejela odločitev, ki ima pravne učinke v zvezi z njo ali nanjo znatno vpliva in ki temelji zgolj na avtomatski obdelavi podatkov, namenjeni ovrednotenju nekaterih osebnih vidikov v zvezi s to osebo, kakršni so njena uspešnost pri delu, kreditna sposobnost, zanesljivost, ravnanje itn.

2. Členské státy stanoví, aniž jsou tím dotčena jiná ustanovení této směrnice, že osoba může být subjektem rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, pokud je toto rozhodnutí:

2. Ob upoštevanju preostalih členov te direktive države članice določijo, da se o osebi lahko sprejme vrsta odločitve iz odstavka 1, če se ta odločitev:

a) přijato v rámci uzavírání nebo plnění smlouvy za podmínky, že žádosti o uzavření nebo o plnění smlouvy podané subjektem údajů bylo vyhověno nebo že existují vhodná opatření, která zajišťují ochranu jeho oprávněných zájmů, jako možnost projevit svůj názor; nebo

(a) sprejme med sklepanjem ali izvrševanjem pogodbe, pod pogojem, da je zahteva po sklepanju ali izvajanju pogodbe, ki jo vloži posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, izpolnjena ali da obstajajo primerni ukrepi za zaščito njegovih zakonitih interesov, kakršni so dogovori, ki mu omogočajo izraziti njegovo stališče; ali

b) povoleno právním předpisem, který rovněž upřesňuje opatření zajišťující ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů.

(b) je dovoljena z zakonodajo, ki določa tudi ukrepe za zaščito zakonitih interesov posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki.

ODDÍL VIII

ODDELEK VIII

DŮVĚRNÁ POVAHA A BEZPEČNOST ZPRACOVÁNÍ

ZAUPNOST IN VARNOST OBDELAVE

Článek 16

Člen 16

Důvěrná povaha zpracování

Zaupnost obdelave

Jakákoli osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele, jakož i samotný zpracovatel, který má přístup k osobním údajům, je může zpracovávat pouze podle pokynů správce, ledaže právo stanoví jinak.

Nobena oseba, ki odgovarja upravljavcu ali obdelovalcu, vključno s samim obdelovalcem, ki ima dostop do osebnih podatkov, teh ne sme obdelovati brez navodil upravljavca, razen če to od nje zahteva zakon.

Článek 17

Člen 17

Bezpečnost zpracování

Varnost obdelave

1. Členské státy stanoví, že správce musí přijmout vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému sdělování nebo přístupu, zejména pokud zpracování zahrnuje předávání údajů v síti, jakož i proti jakékoli jiné podobě nedovoleného zpracování.

1. Države članice določijo, da mora upravljavec izvajati ustrezne tehnične in organizacijske ukrepe za zavarovanje osebnih podatkov pred slučajnim ali nezakonitim uničenjem ali slučajno izgubo, predelavo, nepooblaščenim posredovanjem ali dostopom, predvsem kadar obdelava vključuje prenos podatkov po omrežju, ter proti vsem drugim nezakonitim oblikam obdelave.

Tato opatření mají zajistit, s ohledem na stav techniky a na náklady na jejich provedení, přiměřenou úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům vyplývajícím ze zpracování údajů a z povahy údajů, které mají být chráněny.

Taki ukrepi ob upoštevanju stanja tehnologije in stroškov za njihovo izvajanje zagotavljajo raven zaščite, ustrezno tveganju, ki ga predstavljata obdelava in narava podatkov, ki jih je potrebno varovati.

2. Členské státy stanoví, že správce, pokud je toto zpracování prováděno na jeho účet, si musí zvolil zpracovatele poskytujícího dostatečné záruky s ohledem na technická bezpečnostní opatření a organizační opatření usměrňující zpracování, jež má být provedeno, a že musí dbát na dodržování těchto opatření.

2. Države članice določijo, da mora upravljavec, kadar se obdelava izvaja v njegovem imenu, izbrati obdelovalca, ki zagotavlja zadostne garancije glede tehničnih varnostnih ukrepov in organizacijskih ukrepov, ki urejajo obdelavo, ki jo je treba opraviti, ter mora zagotoviti skladnost s temi ukrepi.

3. Zpracování údajů zpracovatelem musí být upraveno smlouvou nebo právním aktem, který zavazuje zpracovatele vůči správci a který stanoví zejména, že:

3. Izvajanje obdelave prek obdelovalca mora urejati pogodba ali pravni akt, ki obdelovalca zavezuje nasproti upravljavcu in ki določa predvsem, da:

- zpracovatel jedná pouze podle pokynů správce;

- obdelovalec deluje samo po navodilih upravljavca,

- povinnosti uvedené v odstavci 1 tak, jak jsou vymezeny právními předpisy členského státu, ve kterém je usazen zpracovatel, jsou pro něj rovněž závazné.

- so obveznosti iz odstavka 1, kakor jih določa zakonodaja države članice, v kateri je ustanovljen obdelovalec, zavezujoče tudi za obdelovalca.

4. Pro zachování důkazů jsou části smlouvy nebo právního aktu o ochraně údajů a požadavků souvisejících s opatřeními uvedenými v odstavci 1 potvrzena písemně nebo jinou rovnocennou formou.

4. Zaradi dokazovanja morajo biti deli pogodbe ali pravnega akta, ki se nanaša na varstvo podatkov, in zahteve v zvezi z ukrepi iz odstavka 1 v pisni ali drugi enakovredni obliki.

ODDÍL IX

ODDELEK IX

OZNÁMENÍ

URADNO OBVEŠČANJE

Článek 18

Člen 18

Oznamovací povinnost vůči orgánu dozoru

Obveznost uradnega obveščanja nadzornega organa

1. Členské státy stanoví, že správce nebo popřípadě jeho zástupce musí zaslat oznámení orgánu dozoru uvedenému v článku 28, a to před zahájením zcela nebo částečně automatizovaného zpracování nebo souboru těchto zpracování se stejným účelem nebo se souvisejícími účely.

1. Države članice določijo, da morata upravljavec ali njegov predstavnik, če obstaja, uradno obvestiti nadzorni organ iz člena 28 pred začetkom izvajanja popolnoma ali delno avtomatskega postopka obdelave ali niza takih postopkov, ki so namenjeni enemu samemu cilju ali več povezanim ciljem.

2. Členské státy mohou stanovit zjednodušení oznámení nebo výjimku z oznamovací povinnosti pouze v následujících případech a za následujících podmínek:

2. Države članice lahko predvidijo poenostavitev ali izjeme od uradnega obveščanja samo v naslednjih primerih in pod naslednjimi pogoji:

- pokud upřesní pro kategorie zpracování, které s přihlédnutím ke zpracovávaným údajům nemohou poškodit práva a svobody subjektů údajů, účely zpracování, údaje nebo kategorie zpracovávaných údajů, kategorii nebo kategorie subjektů údajů, příjemce nebo kategorie příjemců, kterým mají být údaje sděleny, a dobu uchování údajů a/nebo

- kadar za kategorije postopkov obdelave, ki zelo verjetno ne bodo, ob upoštevanju podatkov, ki naj bi se obdelali, škodljivo vplivali na pravice in svoboščine posameznikov, na katere se nanašajo osebni podatki, določijo namene obdelave, podatke ali kategorije podatkov, ki se obdelujejo, kategorijo ali kategorije posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki, prejemnike ali kategorije prejemnikov, ki naj bi se jim podatki posredovali, in obdobje, v katerem naj bi se podatki shranili, in/ali

- pokud správce určí, v souladu s vnitrostátním právem, kterému podléhá, osobu pověřenou ochranou údajů, který je zejména pověřen:

- kadar upravljavec v skladu z nacionalno zakonodajo, ki se zanj uporablja, imenuje odgovorno osebo za varstvo osebnih podatkov, ki je odgovorna predvsem za:

- zajistit nezávislým způsobem interní uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice,

- zagotavljanje notranje uporabe nacionalnih določb, sprejetih v skladu s to direktivo, na neodvisen način,

- vést seznam zpracování provedených správcem, který obsahuje informace uvedené v čl. 21 odst. 2,

- vodenje registra postopkov obdelave, ki jih izvaja upravljavec, ki vsebuje posamezne informacije iz člena 21(2),

a zajistí tímto způsobem, že zpracování nemohou poškodit práva a svobody subjektů údajů.

s čimer zagotovi, da postopki obdelave zelo verjetno ne bodo škodljivo vplivali na pravice in svoboščine posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo.

3. Členské státy mohou stanovit, že se odstavec 1 nevztahuje na zpracování, jejichž jediným účelem je vedení rejstříku, který je podle právních předpisů určen pro poskytování informací veřejnosti a je přístupný obecně veřejnosti nebo jakékoli jiné osobě, která osvědčí právní zájem.

3. Države članice lahko določijo, da se odstavek 1 ne uporablja za obdelavo, katere edini namen je vodenje registra, ki je v skladu z zakoni ali predpisi namenjen zagotavljanju informacij javnosti in ki je na voljo za vpogled javnosti na splošno, pa tudi kateri koli osebi, ki izkaže zakoniti interes.

4. Členské státy mohou stanovit výjimku z oznamovací povinnosti nebo zjednodušení oznámení pro zpracování uvedená v čl. 8 odst. 2 písm. d).

4. Države članice lahko predvidijo izjemo od obveznosti uradnega obveščanja ali poenostavitev uradnega obveščanja pri postopkih obdelave iz člena 8(2)(d).

5. Členské státy mohou stanovit, že neautomatizovaná zpracování osobních údajů nebo některá z nich jsou předmětem oznámení popřípadě zjednodušeného oznámení.

5. Države članice lahko predpišejo, da se o nekaterih ali o vseh neavtomatskih postopkih obdelave, ki vključujejo osebne podatke, uradno obvešča, ali pa predvidijo, da se za te postopke obdelave upošteva poenostavljeno uradno obveščanje.

Článek 19

Člen 19

Obsah oznámení

Vsebina uradnega obveščanja

1. Členské státy upřesní informace, které musí být uvedeny v oznámení. Obsahují alespoň:

1. Države članice določijo informacije, ki morajo biti v uradnem obvestilu. To vključuje vsaj:

a) jméno a adresu správce a popřípadě jeho zástupce;

(a) osebno ime in naslov upravljavca in njegovega predstavnika, če ta obstaja;

b) účel nebo účely zpracování;

(b) namen ali namene obdelave;

c) popis kategorie nebo kategorií subjektů údajů a údajů nebo kategorií údajů, které se na ně vztahují;

(c) opis kategorije ali kategorij posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo, in podatkov ali kategorij podatkov, ki se nanje nanašajo;

d) příjemce nebo kategorie příjemců, kterým mohou být údaje sděleny;

(d) prejemnike ali kategorije prejemnika, ki bi se jim podatki lahko posredovali;

e) předpokládané předávání údajů do třetích zemí;

(e) predlagane prenose podatkov v tretje države;

f) obecný popis umožňující předběžně posoudit vhodnost opatření přijatých pro zajištění bezpečnosti zpracování ve smyslu článku 17.

(f) splošni opis, ki omogoča oblikovanje predhodne ocene ustreznosti ukrepov, sprejetih v skladu s členom 17, da bi zagotovili varnost obdelave.

2. Členské státy upřesní postupy oznamování změn týkajících se informací uvedených v odstavci 1 orgánu dozoru.

2. Države članice določijo postopke, na podlagi katerih se mora kakršna koli sprememba, ki vpliva na informacije iz odstavka 1, uradno sporočiti nadzornemu organu.

Článek 20

Člen 20

Předběžné kontroly

Predhodno preverjanje

1. Členské státy vymezí zpracování, která by mohla představovat zvláštní rizika z hlediska práv a svobod subjektů údajů, a dbají na to, aby tato zpracování byla před jejich započetím prošetřena.

1. Države članice določijo postopke obdelave, ki bodo verjetno predstavljali posebno nevarnost za pravice in svoboščine posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo, in preverijo, da se ti postopki obdelave preučijo, preden se začnejo izvajati.

2. Tato předběžná šetření jsou prováděna orgány dozoru po obdržení oznámení od správce nebo osobu pověřenou ochranou údajů, který musí v případě pochybností konzultovat orgán dozoru.

2. Tako predhodno preverjanje izvaja nadzorni organ po prejemu uradnega obvestila upravljavca ali odgovorne osebe za varstvo osebnih podatkov, v dvomu pa se mora posvetovati z nadzornim organom.

3. Členské státy mohou přistoupit k tomuto šetření rovněž v rámci vypracování opatření přijatého vnitrostátním parlamentem nebo opatření založeného na tomto legislativním opatření, které vymezuje povahu zpracování a stanoví vhodná ochranná opatření.

3. Države članice lahko tako preverjanje izvajajo tudi v okviru priprave bodisi ukrepa nacionalnega parlamenta bodisi ukrepa, temelječega na takem zakonodajnem ukrepu, ki opredeljuje naravo obdelave in predpisuje ustrezne zaščitne ukrepe.

Článek 21

Člen 21

Zveřejnění zpracování

Objava postopkov obdelave

1. Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí zveřejnění zpracování.

1. Države članice sprejmejo ukrepe, da se zagotovi objava postopkov obdelave.

2. Členské státy stanoví, že orgány dozoru povedou rejstřík zpracování oznámených na základě článku 18.

2. Države članice določijo, da register postopkov obdelave, ki so uradno sporočeni v skladu s členom 18, vodi nadzorni organ.

Rejstřík obsahuje alespoň informace vyjmenované v čl. 19 odst. 1 písm. a) až e).

Register vsebuje vsaj informacije, navedene v členu 19(1)(a) do (e).

Tento rejstřík je přístupný komukoli.

Register lahko pregleda katera koli oseba.

3. Pokud jde o zpracování, která nepodléhají oznámení, členské státy stanoví, že správce nebo jiný subjekt určený členským státem poskytnou vhodnou formou komukoli, kdo o to požádá, alespoň informace uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) až e).

3. Države članice v zvezi s postopki obdelave, ki niso predmet uradnega obveščanja, določijo, da upravljavci ali kateri koli drug organ, ki ga določijo države članice, vsaki osebi na zahtevo da na voljo vsaj informacije iz člena 19(1)(a) do (e) v ustrezni obliki.

Členské státy mohou stanovit, že toto ustanovení se nepoužije pro zpracování, jejichž jediným účelem je vedení rejstříku, který je na základě právních předpisů určen pro informování veřejnosti a je přístupný veřejnosti nebo jakékoli osobě, která osvědčí právní zájem.

Države članice lahko določijo, da se ta določba ne uporablja za obdelavo, katere edini namen je vodenje registra, ki je v skladu z zakoni ali drugimi predpisi namenjen zagotavljanju informacij javnosti in je na voljo za vpogled javnosti na splošno, pa tudi kateri koli osebi, ki lahko izkaže zakoniti interes.

KAPITOLA III

POGLAVJE III

SOUDNÍ PŘEZKUM, ODPOVĚDNOST A SANKCE

PRAVNA SREDSTVA, ODGOVORNOST IN SANKCIJE

Článek 22

Člen 22

Soudní přezkum

Pravna sredstva

Aniž je tím dotčena možnost opravného prostředku ve správním řízení, který je možno podat, zejména orgánu dozoru uvedenému v článku 28, stanoví všechny členské státy, že každá osoba má právo v případě porušení práv, jež jí jsou zaručeny vnitrostátními předpisy, které se uplatní na dotčené zpracování, předložit věc soudu.

Brez poseganja v upravnopravna pravna sredstva pred predložitvijo zadeve sodnemu organu, ki jih je možno med drugim predvideti pred nadzornim organom iz člena 28, države članice zagotovijo, da ima vsaka oseba v primeru kršitve pravic, zagotovljenih z nacionalno zakonodajo, ki se nanaša na zadevno obdelavo, pravico vložiti pravno sredstvo na sodišču.

Článek 23

Člen 23

Odpovědnost

Odgovornost

1. Členské státy stanoví, že kdokoli, kdo byl poškozen neoprávněným zpracováním nebo jinou činností neslučitelnou s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice, má právo na náhradu utrpěné škody od správce.

1. Države članice določijo, da je katera koli oseba, ki je utrpela škodo kot posledico nezakonitega postopka obdelave ali katerega koli dejanja, ki je nezdružljivo z nacionalnimi določbami, sprejetimi v skladu s to direktivo, upravičena od upravljavca zahtevati odškodnino za to škodo.

2. Správce může být částečně nebo zcela zbaven této odpovědnosti, pokud prokáže, že za vznik škody neodpovídá.

2. Upravljavec je lahko v celoti ali delno prost te odgovornosti, če dokaže, da ni odgovoren za dogodek, ki je povzročil škodo.

Článek 24

Člen 24

Sankce

Sankcije

Členské státy přijmou vhodná opatření, kterými zajistí uplatňování ustanovení této směrnice, a zejména určí sankce, které se uplatní v případě porušení předpisů přijatých na základě této směrnice.

Države članice sprejmejo ustrezne ukrepe za zagotovitev popolne izvedbe določb te direktive in predvsem določijo sankcije, ki se naložijo ob kršitvi določb, sprejetih v skladu s to direktivo.

KAPITOLA IV

POGLAVJE IV

PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ DO TŘETÍCH ZEMÍ

PRENOS OSEBNIH PODATKOV V TRETJE DRŽAVE

Článek 25

Člen 25

Zásady

Načela

1. Členské státy stanoví, že k předávání osobních údajů, které jsou předmětem zpracování nebo které mají být předmětem zpracování po předání, do třetích zemí může dojít, aniž by tím bylo dotčeno dodržování vnitrostátních předpisů přijatých na základě ostatních ustanovení této směrnice, pouze pokud dotyčná třetí země zajistí odpovídající úroveň ochrany.

1. Države članice predvidijo, da se lahko prenos osebnih podatkov, ki so v obdelavi ali so namenjeni obdelavi po dovoljenem prenosu, v tretjo državo izvede le, če brez poseganja v skladnost z nacionalnimi določbami, ki so sprejete v skladu z drugimi določbami te direktive, ta tretja država zagotovi ustrezno raven varstva.

2. Odpovídající úroveň ochrany poskytovaná třetí zemí se posoudí s ohledem na všechny okolnosti související s předáním nebo předáváním údajů; zejména se přihlédne k povaze údajů, účelu a trvání předpokládaného či předpokládaných zpracování, zemi původu a zemi konečného určení, právním předpisům, obecným nebo zvláštním, platným v dotčené třetí zemi, jakož i profesním pravidlům a bezpečnostním opatřením, která jsou ve třetí zemi dodržována.

2. Ustreznost ravni varstva, ki jo nudi tretja država, se oceni glede na vse okoliščine, ki so povezane s postopkom prenosa ali z nizom postopkov prenosa podatkov; predvsem je treba upoštevati značaj podatkov, namen in trajanje predlaganega postopka ali postopkov obdelave, državo izvora in ciljno državo, pravno ureditev, bodisi splošno ali sektorsko, ki je v veljavi v tretji državi, ter strokovne predpise in varnostne ukrepe, ki se uporabljajo v tej državi.

3. Členské státy a Komise se vzájemně informují o případech, kdy se domnívají, že některá třetí země nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2.

3. Države članice in Komisija se medsebojno obveščajo o primerih, za katere menijo, da tretja država ne zagotavlja ustrezne ravni varstva v smislu odstavka 2.

4. Pokud Komise zjistí, postupem podle čl. 31 odst. 2, že třetí země nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku, přijmou členské státy opatření nezbytná pro zamezení jakémukoli předávání údajů stejného druhu do dotčené třetí země.

4. Kadar Komisija na podlagi postopka iz člena 31(2) ugotovi, da tretja država ne zagotavlja ustrezne ravni varstva v smislu odstavka 2 tega člena, države članice sprejmejo ukrepe, ki so potrebni za preprečevanje kakršnih koli prenosov podatkov iste vrste v to tretjo državo.

5. Ve vhodný okamžik Komise zahájí jednání s cílem napravit stav vyplývající ze zjištění podle odstavce 4.

5. Ko je ustrezno, Komisija začne pogajanja glede ureditve položaja, ki izhaja iz ugotovitve po odstavku 4.

6. Postupem podle čl. 31 odst. 2 Komise může konstatovat, že třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu odstavce 2 tohoto článku na základě svých vnitrostátních předpisů nebo svých mezinárodních závazků sjednaných zejména na závěr jednání uvedených v odstavci 5 s cílem zajistit ochranu soukromí a základních práv a svobod osob.

6. Komisija lahko v skladu s postopkom iz člena 31(2) ugotovi, da tretja država zagotavlja ustrezno raven varstva v smislu odstavka 2 tega člena zaradi svoje domače zakonodaje ali mednarodnih obveznosti, ki jih je prevzela, predvsem na podlagi zaključka pogajanj iz odstavka 5, za zaščito zasebnega življenja in temeljnih svoboščin in pravic posameznikov.

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozhodnutím Komise.

Države članice sprejmejo ukrepe, ki so potrebni za uskladitev z odločitvijo Komisije.

Článek 26

Člen 26

Výjimky

Odstopanja

1. Odchylně od článku 25 a s výhradou opačných ustanovení jejich vnitrostátního práva upravujících zvláštní případy členské státy stanoví, že předání nebo předávání osobních údajů do třetí země, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 odst. 2, může být provedeno za podmínky, že:

1. Z odstopanjem od člena 25 in če nacionalno pravo za posamične primere ne določa drugače, države članice določijo, da se prenos ali niz prenosov osebnih podatkov v tretjo državo, ki ne zagotavlja ustrezne ravni varstva v smislu člena 25(2), lahko izvede pod pogojem, da:

a) subjekt údajů nepochybně udělil svůj souhlas s předpokládaným předáním; nebo

(a) je posameznik, na katerega se osebni podatki nanašajo, nedvoumno dal svojo privolitev k predlaganemu prenosu; ali

b) předání je nezbytné pro splnění smlouvy mezi subjektem údajů a správcem nebo pro splnění předsmluvních opatření přijatých na žádost subjektu údajů; nebo

(b) je prenos potreben za izvedbo pogodbe med posameznikom, na katerega se nanašajo osebni podatki, in upravljavcem ali za izvajanje predpogodbenih ukrepov, sprejetih kot odgovor na zahtevo posameznika, na katerega se nanašajo osebni podatki; ali

c) předání je nezbytné pro uzavření nebo plnění smlouvy, která byla uzavřena nebo která má být uzavřena v zájmu subjektu údajů mezi správcem a třetí osobou; nebo

(c) je prenos potreben za sklenitev ali izvedbo pogodbe med upravljavcem in tretjo stranko, ki je v korist posameznika, na katerega se osebni podatki nanašajo; ali

d) předání je nezbytné nebo se stává právně závazným pro zachování důležitého veřejného zájmu nebo pro zjištění, výkon nebo obranu právních nároků před soudem; nebo

(d) je prenos potreben oziroma ga zahteva zakon na temelju pomembnega javnega interesa ali pa za uveljavitev, izvajanje ali obdržanje pravice do pravnih zahtevkov; ali

e) předání je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů; nebo

(e) je prenos potreben, da bi zaščitili življenjske interese posameznikov, na katere se osebni podatki nanašajo; ali

f) k předání dochází z veřejného rejstříku, který je na základě právních předpisů určen pro informování veřejnosti a je přístupný veřejnosti nebo jakékoli osobě, která osvědčí svůj právní zájem, pokud jsou v daném případě splněny právní podmínky tohoto přístupu.

(f) se prenos opravi iz registra, ki je skladno z zakoni ali predpisi namenjen zagotavljanju informacij javnosti in je na voljo za vpogled javnosti na splošno ali kateri koli osebi, ki lahko izkaže zakoniti interes, v kolikor so v posameznem primeru izpolnjeni pogoji, ki jih za vpogled določa zakon.

2. Aniž je tím dotčen odstavec 1, může členský stát povolit předání nebo předávání osobních údajů do třetí země, která nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany ve smyslu čl. 25 odst. 2, pokud správce poskytne dostatečná ochranná opatření pro ochranu soukromí a základních práv a svobod osob, jakož i pro výkon odpovídajících práv; tato ochranná opatření mohou zejména vyplývat z vhodných smluvních doložek.

2. Brez poseganja v odstavek 1 lahko država članica dovoli prenos ali niz prenosov osebnih podatkov v tretjo državo, ki ne zagotavlja ustrezne ravni varstva v smislu člena 25(2), kadar upravljavec navede ustrezne zaščitne ukrepe glede varstva zasebnosti ter temeljnih pravic in svoboščin posameznikov in glede uresničevanja ustreznih pravic; takšni zaščitni ukrepi lahko predvsem izhajajo iz ustreznih pogodbenih klavzul.

3. Členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy o povoleních, která udělí podle odstavce 2.

3. Država članica obvesti Komisijo in druge države članice o dovoljenjih, ki jih odobri v skladu z odstavkom 2.

Pokud jiný členský stát nebo Komise podají námitky a řádně je odůvodní z hlediska ochrany soukromí a základních lidských práv a svobod, přijme Komise vhodná opatření postupem podle čl. 31 odst. 1.

Če država članica ali Komisija ugovarja iz utemeljenih razlogov, ki zadevajo varstvo zasebnosti ter temeljnih pravic in svoboščin posameznikov, Komisija sprejme ustrezne ukrepe v skladu s postopkom iz člena 31(2).

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozhodnutím Komise.

Države članice sprejmejo potrebne ukrepe za uskladitev z odločitvijo Komisije.

4. Pokud Komise rozhodne postupem podle čl. 31 odst. 2, že některé standardní smluvní doložky představují dostatečná ochranná opatření uvedená v odstavci 2, přijmou členské státy opatření nezbytná pro dosažení souladu s rozhodnutím Komise.

4. Kadar Komisija v skladu s postopkom iz člena 31(2) odloči, da nekatera standardna pogodbena določila nudijo zadostno zaščito iz odstavka 2, države članice sprejmejo potrebne ukrepe za uskladitev z odločitvijo Komisije.

KAPITOLA V

POGLAVJE V

KODEXY CHOVÁNÍ

PRAVILA RAVNANJA

Článek 27

Člen 27

1. Členské státy a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět s ohledem na zvláštní povahu různých odvětví k řádnému uplatňování vnitrostátních právních předpisů přijímaných členskými státy na základě této směrnice.

1. Države članice in Komisija spodbujajo pripravljanje kodeksov ravnanja, katerih namen je prispevati k pravilnemu izvajanju nacionalnih predpisov, ki so jih sprejele države članice v skladu s to direktivo, ob upoštevanju posebnih značilnosti različnih področij.

2. Členské státy stanoví, že profesní sdružení a další organizace zastupující ostatní kategorie správců, které vypracovaly návrhy vnitrostátních kodexů chování nebo které mají v úmyslu změnit nebo prodloužit platnost stávajících vnitrostátních kodexů chování, je mohou předložit k posouzení vnitrostátnímu orgánu.

2. Države članice omogočijo trgovinskim združenjem in drugim organom, ki predstavljajo druge kategorije upravljavcev, ki so pripravili osnutke nacionalnih kodeksov ravnanja ali imajo namen spreminjati ali razširjati obstoječe nacionalne kodekse ravnanja, da jih lahko predložijo v presojo nacionalnemu organu.

Členské státy stanoví, že tento orgán se mimo jiné ujistí o souladu návrhů, které jsou mu předloženy, s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice. Považuje-li to za účelné, může si tento orgán vyžádat připomínky subjektů údajů nebo jejich zástupců.

Države članice zagotovijo, da ta organ med drugim preveri, ali so osnutki, ki so mu predloženi, skladni z nacionalnimi določbami, sprejetimi v skladu s to direktivo. Če se zdi organu primerno, zaprosi za mnenje posameznike, na katere se osebni podatki nanašajo, ali njihove predstavnike.

3. Návrhy kodexů ve Společenství, jakož i změny či prodloužení platnosti stávajících kodexů ve Společenství, mohou být předloženy pracovní skupině uvedené v článku 29. Tato pracovní skupina se mimo jiné vyjádří k souladu návrhů, které jí jsou předloženy, s vnitrostátními předpisy přijatými k provedení této směrnice. Považuje-li to za účelné, vyžádá si připomínky subjektů údajů nebo jejich zástupců. Komise může zajistit vhodné zveřejnění kodexů, které tato pracovní skupina schválila.

3. Osnutki kodeksov ravnanja Skupnosti in spremembe ali razširitve obstoječih kodeksov ravnanja Skupnosti se lahko predložijo delovni skupini iz člena 29. Ta skupina med drugim določi, ali so osnutki, ki so ji predloženi, skladni z nacionalnimi določbami, sprejetimi v skladu s to direktivo. Če se zdi organu primerno, zaprosi za mnenje posameznike, na katere se osebni podatki nanašajo, ali njihove predstavnike. Komisija lahko zagotovi primerno objavo pravil, ki jih je odobrila delovna skupina.

KAPITOLA VI

POGLAVJE VI

ORGÁN DOZORU A PRACOVNÍ SKUPINA PRO OCHRANU FYZICKÝCH OSOB V SOUVISLOSTI SE ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ

NADZORNI ORGAN IN DELOVNA SKUPINA ZA VARSTVO POSAMEZNIKOV PRI OBDELAVI OSEBNIH PODATKOV

Článek 28

Člen 28

Orgán dozoru

Nadzorni organ

1. Každý členský stát pověří jeden nebo několik orgánů veřejné moci na svém území dohledem nad dodržováním předpisů přijatých členskými státy na základě této směrnice.

1. Vsaka država članica določi, da je eden ali več javnih organov na njenem ozemlju odgovornih za spremljanje uporabe predpisov, ki so jih sprejele države članice v skladu s to direktivo.

Tyto orgány plní úkoly, kterými jsou pověřeny, zcela nezávisle.

Ti organi pri izvajanju nalog, ki so jim zaupane, delujejo popolnoma samostojno.

2. Každý členský stát zajistí, aby orgány dozoru byly konzultovány při vypracovávání správních opatření nebo předpisů týkajících se ochrany práv a svobod osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

2. Vsaka država članica zagotovi, da se ob pripravi zakonodajnih in upravnih aktov, ki se nanašajo na varstvo posameznikovih pravic in svoboščin pri obdelavi osebnih podatkov, posvetuje z nadzornimi organi.

3. Každý orgán dozoru má zejména:

3. Vsakemu organu se podeli predvsem:

- pravomoci provádět šetření, jako například pravomoc přístupu k údajům, které jsou předmětem zpracování, a shromažďovat veškeré informace nezbytné pro splnění svého úkolu dozoru;

- preiskovalna pooblastila, kakršna so pooblastila za dostop do podatkov, ki sestavljajo vsebino postopkov obdelave, in pooblastila za zbiranje vseh informacij, ki so potrebne za izvajanje njegovih nadzornih nalog,

- pravomoci účinně zasáhnout, jako například zaujmout stanovisko před zahájením zpracování v souladu s článkem 20 a zajistit vhodné zveřejnění těchto stanovisek nebo pravomoc nařídit blokování, výmaz nebo zničení údajů nebo dočasně nebo trvale zakázat zpracování nebo pravomoc zaslat správci upozornění či napomenutí nebo pravomoc obrátit se na parlament členského státu či na jiné politické orgány;

- učinkovita pooblastila za posredovanje, kakšna so npr. dajanje mnenj pred izvajanjem postopkov obdelave v skladu s členom 20 in zagotavljanje ustrezne objave takih mnenj, odrejanje blokiranja, izbrisa ali uničenja podatkov, naložitev začasne ali dokončne prepovedi obdelave, opozarjanje ali opominjanje upravljavca ali napotitev zadeve v nacionalne parlamente ali druge politične institucije,

- pravomoc obrátit se na soud v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice nebo pravomoc oznámit tato porušení soudním orgánům.

- pooblastila za sodelovanje v sodnih postopkih, kadar so kršene nacionalne določbe, sprejete v skladu s to direktivo, ali za seznanitev sodnih organov s temi kršitvami.

Proti rozhodnutím orgánu dozoru, která dala vzniknout stížnostem, je možné využít opravný prostředek k soudu.

Zoper odločitve nadzornega organa je zagotovljeno sodno pravno sredstvo.

4. Na orgán dozoru se může obrátit jakákoli osoba nebo sdružení zastupující tuto osobu se žádostí týkající se ochrany svých práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Dotčená osoba je informována o způsobu vyřízení své žádosti.

4. Vsak nadzorni organ obravnava zahtevke, ki jih je vložila katera koli oseba ali združenje, ki predstavlja to osebo, v zvezi z varstvom svojih pravic in svoboščin glede obdelave osebnih podatkov. Zadevna oseba je obveščena o odločitvah o zahtevkih.

Na orgán dozoru se může zejména obrátit kdokoli s žádostí o ověření přípustnosti zpracování, pokud se uplatní vnitrostátní předpisy přijaté na základě článku 13 této směrnice. Osoba je za každých okolností informována, zda k ověření došlo.

Vsak nadzorni organ obravnava predvsem zahtevke za preverjanje zakonitosti obdelave podatkov, ki jih vloži katera koli oseba, kadar se uporabljajo nacionalne določbe, sprejete v skladu s členom 13 te direktive. Oseba mora biti v vsakem primeru obveščena, da je bilo opravljeno preverjanje.

5. Orgány dozoru vypracují v pravidelných lhůtách zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zveřejní.

5. Vsak nadzorni organ redno pripravi poročilo o svojih dejavnostih. Poročilo se objavi.

6. Nezávisle na vnitrostátním právu, které se použije na dané zpracování, je orgán dozoru oprávněn vykonávat na území vlastního členského státu pravomoci, které mu byly uděleny v souladu s odstavcem 3. Každý orgán může být vyzván, aby vykonával své pravomoci na žádost orgánu jiného členského státu.

6. Vsak nadzorni organ je pristojen, da na ozemlju lastne države članice izvaja pooblastila, ki so mu bila podeljena v skladu z odstavkom 3, ne glede na to, kateri nacionalni zakon se uporablja za zadevno obdelavo. Od vsakega nadzornega organa je mogoče zahtevati, da izvaja svoja pooblastila na prošnjo nadzornega organa druge države članice.

Orgány dozoru vzájemně spolupracují v míře nezbytné pro plnění svých úkolů, zejména výměnou veškerých užitečných informací.

Nadzorni organi sodelujejo drug z drugim v obsegu, ki je potreben za izvedbo njihovih dolžnosti, predvsem z izmenjavo vseh koristnih informacij.

7. Členské státy stanoví, že členové a zaměstnanci orgánů dozoru podléhají povinnosti dodržovat profesní tajemství v souvislosti s důvěrnými informacemi, ke kterým mají přístup, a to i po skončení své činnosti.

7. Države članice določijo, da so člani in uslužbenci nadzornega organa celo po tem, ko je njihova zaposlitev končana, zavezani dolžnosti poklicne molčečnosti glede zaupnih informacij, do katerih imajo dostop.

Článek 29

Člen 29

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů

Delovna skupina za varstvo posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov

1. Zřizuje se pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (dále jen "pracovní skupina").

1. Ustanovi se Delovna skupina za varstvo posameznikov pri obdelavi osebnih podatkov, v nadaljevanju "delovna skupina".

Pracovní skupina má poradní funkci a je nezávislá.

Delovna skupina ima svetovalni status in deluje samostojno.

2. Pracovní skupinu tvoří zástupce orgánu dozoru nebo orgánů dozoru určených jednotlivými členskými státy, zástupce orgánu nebo orgánů vytvořených pro orgány a instituce Společenství a zástupce Komise.

2. Delovno skupino sestavlja predstavnik nadzornega organa ali organov, ki jih določi vsaka država članica, in predstavnik organa ali organov, ustanovljenih za ustanove ali organe Skupnosti, ter predstavnik Komisije.

Každý člen pracovní skupiny je jmenován institucí, orgánem nebo orgány, které zastupuje. Pokud členský stát určil několik orgánů dozoru, jmenují tyto orgány společného zástupce. Obdobně je tomu v případě orgánů vytvořených pro orgány a instituce Společenství.

Vsakega člana delovne skupine določi institucija, organ ali organi, ki jih predstavlja. Kadar država članica določi več kakor en nadzorni organ, le-ti imenujejo skupnega predstavnika. Isto velja za organe, ki so ustanovljeni za institucije in organe Skupnosti.

3. Pracovní skupina přijímá rozhodnutí prostou většinou zástupců orgánů dozoru.

3. Delovna skupina odloča z navadno večino predstavnikov nadzornih organov.

4. Pracovní skupina zvolí svého předsedu. Funkční období předsedy je dva roky. Může být zvolen opakovaně.

4. Delovna skupina izbere svojega predsednika. Predsednikov mandat je dve leti. Lahko je ponovno imenovan.

5. Sekretariát pracovní skupiny zajišťuje Komise.

5. Sekretariat delovne skupine zagotavlja Komisija.

6. Pracovní skupina přijme svůj jednací řád.

6. Delovna skupina sprejme svoj poslovnik.

7. Pracovní skupina projednává otázky zařazené na pořad jednání jejím předsedou buď z jeho podnětu, nebo na žádost zástupce orgánů dozoru nebo Komise.

7. Delovna skupina obravnava točke, ki jih na njen dnevni red uvrsti njen predsednik, bodisi na lastno pobudo bodisi na zahtevo predstavnika nadzornih organov ali na zahtevo Komisije.

Článek 30

Člen 30

1. Pracovní skupina má tyto úkoly:

1. Delovna skupina:

a) posuzovat veškeré otázky týkající se uplatňování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice s cílem přispívat k jejich jednotnému uplatňování;

(a) preučuje vsa vprašanja, ki zajemajo uporabo nacionalnih predpisov, sprejetih na podlagi te direktive, da bi prispevala k njihovi enotni uporabi;

b) zaujímat pro Komisi stanovisko o úrovni ochrany ve Společenství a ve třetích zemích;

(b) poda Komisiji mnenje o ravni varstva v Skupnosti in v tretjih državah;

c) poskytovat Komisi poradenství o všech návrzích změn této směrnice, o všech návrzích doplňujících nebo zvláštních opatření, která by měla být přijata pro ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jakož i o všech ostatních návrzích opatření ve Společenství, která mají vliv na tato práva a svobody;

(c) svetuje Komisiji o vseh predlaganih spremembah te direktive, o vseh dodatnih ali posebnih ukrepih za zaščito pravic in svoboščin fizičnih oseb pri obdelavi osebnih podatkov ter o vseh drugih predlaganih ukrepih Skupnosti, ki vplivajo na take pravice in svoboščine;

d) zaujmout stanovisko ke kodexům chování vypracovaným na úrovni Společenství.

(d) da mnenje o kodeksih ravnanja, ki se pripravijo na ravni Skupnosti.

2. Pokud pracovní skupina zjistí, že mezi právními předpisy a praxí členských států vznikají rozpory, které by mohly narušit rovnocennost ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ve Společenství, uvědomí o tom Komisi.

2. Če delovna skupina ugotovi, da prihaja do razhajanj med zakonodajami ali praksami držav članic, ki bodo verjetno vplivale na enakovrednost varstva oseb pri obdelavi osebnih podatkov v Skupnosti, o tem obvesti Komisijo.

3. Pracovní skupina může z vlastního podnětu podat doporučení k jakékoli otázce týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ve Společenství.

3. Delovna skupina lahko na lastno pobudo poda priporočila o vseh zadevah v zvezi z varstvom oseb pri obdelavi osebnih podatkov v Skupnosti.

4. Stanoviska a doporučení pracovní skupiny jsou předávána Komisi a výboru uvedenému v článku 31.

4. Mnenja in priporočila delovne skupine se posredujejo Komisiji in odboru iz člena 31.

5. Komise uvědomí pracovní skupinu o způsobu zpracování předaných stanovisek a doporučení. Za tím účelem vypracuje zprávu, která je rovněž předána Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva se zveřejní.

5. Komisija obvesti delovno skupino o ukrepih, ki jih je sprejela kot odgovor na njena mnenja in priporočila. To stori v poročilu, ki se ga posreduje tudi Evropskemu parlamentu in Svetu. Poročilo se objavi.

6. Pracovní skupina vypracuje výroční zprávu o stavu ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů ve Společenství a třetích zemích, kterou předá Komisi, Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva se zveřejní.

6. Delovna skupina pripravi letno poročilo o položaju glede zaščite fizičnih oseb pri obdelavi osebnih podatkov v Skupnosti in v tretjih državah, ki ga pošlje Komisiji, Evropskemu parlamentu in Svetu. Poročilo se objavi.

KAPITOLA VII

POGLAVJE VII

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ VE SPOLEČENSTVÍ

IZVEDBENI UKREPI SKUPNOSTI

Článek 31

Člen 31

Výbor

Odbor

1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

1. Komisiji pomaga odbor, ki ga sestavljajo predstavniki držav članic in mu predseduje predstavnik Komisije.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k tomuto návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci.

2. Predstavnik Komisije predloži odboru osnutek potrebnih ukrepov. Odbor da svoje mnenje o osnutku v roku, ki ga lahko določi predsednik glede na nujnost zadeve.

Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Mnenje se sprejme z večino, ki jo določa člen 148(2) Pogodbe. Glasovi predstavnikov držav članic v odboru se ponderirajo na način iz navedenega člena. Predsednik ne glasuje.

Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná. Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě:

Komisija sprejme ukrepe, ki začnejo veljati takoj. Če ukrepi niso v skladu z mnenjem odbora, jih Komisija brez odlašanja sporoči Svetu. V takem primeru:

- Komise odloží nejvýše o tři měsíce ode dne tohoto sdělení použitelnost opatření, o kterých rozhodla,

- Komisija za tri mesece od datuma sporočila odloži uporabo ukrepov, o katerih je odločala,

- Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v první odrážce přijmout jiné rozhodnutí.

- Svet v roku iz prve alinee lahko s kvalificirano večino sprejme drugačno odločitev.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KONČNE DOLOČBE

Článek 32

Člen 32

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do tří let od jejího přijetí.

1. Države članice sprejmejo zakone in druge predpise, potrebne za uskladitev s to direktivo, najpozneje v treh letih od dneva njenega sprejetja.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení.

Države članice se v sprejetih predpisih sklicujejo na to direktivo ali pa sklic nanjo navedejo ob njihovi uradni objavi. Način sklicevanja določijo države članice.

2. Členské státy dbají, aby zpracování zahájená před nabytím účinnosti vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice byla uvedena v soulad s těmito předpisy nejpozději tři roky po tomto datu.

2. Države članice zagotovijo, da se obdelave, ki že potekajo na dan začetka veljavnosti nacionalnih predpisov, sprejetih v skladu s to direktivo, uskladijo s temi določbami v treh letih od tega dneva.

Odchylně od předchozího pododstavce mohou členské státy stanovit, že zpracování údajů, která jsou ke dni nabytí účinnosti vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice již obsažena v manuálních rejstřících, budou uvedena do souladu s články 6, 7 a 8 této směrnice ve lhůtě dvanácti let od jejího přijetí. Členské státy však umožní subjektu údajů, aby na svou žádost a zejména při výkonu práva na přístup dosáhl opravy, výmazu nebo blokování údajů neúplných, nepřesných nebo uchovávaných způsobem neslučitelným s legitimními účely sledovanými správcem.

Z odstopanjem od prejšnjega pododstavka lahko države članice določijo, da se obdelava podatkov, ki so že vsebovani v ročnih zbirkah na dan začetka veljavnosti nacionalnih predpisov, sprejetih za izvajanje te direktive, uskladi s členi 6, 7 in 8 te direktive v 12 letih od dneva njenega sprejetja. Vendar države članice priznajo posamezniku, na katerega se nanašajo osebni podatki, na njegovo zahtevo in predvsem ob uresničevanju njegove pravice do dostopa pravico, da doseže popravek, izbris ali blokiranje podatkov, ki so nepopolni, netočni ali shranjeni na način, ki je nezdružljiv z zakonitimi nameni, ki jih zasleduje upravljavec.

3. Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy stanovit s výhradou vhodných ochranných opatření, že údaje uchovávané výlučně pro účely vědeckého výzkumu nebudou uvedeny v soulad s články 6, 7 a 8 této směrnice.

3. Z odstopanjem od odstavka 2 lahko države članice določijo, ob upoštevanju ustreznih zaščitnih ukrepov, da podatkov, ki se hranijo zgolj zaradi zgodovinskih raziskav, ni treba uskladiti s členi 6, 7 in 8 te direktive.

4. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

4. Države članice predložijo Komisiji besedila temeljnih predpisov nacionalne zakonodaje, sprejetih na področju, ki ga ureja ta direktiva.

Článek 33

Člen 33

Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice poprvé nejpozději tři roky po dni stanoveném v čl. 32 odst. 1 a v případě potřeby ji doplní o návrhy na vhodné změny. Tato zpráva se zveřejní.

Komisija redno poroča Svetu in Evropskemu parlamentu o izvajanju te direktive, z začetkom najpozneje tri leta po dnevu iz člena 32(1), pri čemer k svojemu poročilu po potrebi priloži ustrezne predloge sprememb. Poročilo se objavi.

Komise posoudí zejména uplatňování této směrnice na zpracování údajů tvořených zvuky nebo obrazy, které se týkají fyzických osob, a předloží vhodné návrhy, které se projevíjako nezbytné s ohledem na rozvoj informačních technologií a na stav prací o informační společnosti.

Komisija predvsem preverja uporabo te direktive pri obdelavi zvočnih in slikovnih podatkov v zvezi s fizičnimi osebami ter predloži vse ustrezne predloge, ki se izkažejo za potrebne, ob upoštevanju razvoja informacijske tehnologije in glede na stanje tehnologije v informacijski družbi.

Článek 34

Člen 34

Tato směrnice je určena členským státům.

Ta direktiva je naslovljena na države članice.

V Lucemburku dne 24. října 1995.

V Luxembourgu, 24. oktobra 1995

Za Evropský parlament

Za Evropski parlament

předseda

Predsednik

K. Hansch

K. Hänsch

Za Radu

Za Svet

Předseda

Predsednik

L. Atienza Serna

L. Atienza serna

[1] Úř. věst. C 277, 5.11.1990, s. 3.

[1] UL C 277, 5.11.1990, str. 3, in UL C 311, 27.11.1992, str. 30.

[2] Úř. věst. C 159, 17.6.1991, s. 38.

[2] UL C 159, 17.6.1991, str. 38.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. března 1992 (Úř. věst. C 94, 13.4.1992, s. 198), potvrzené dne 2. prosince 1993 (Úř. věst. C 342, 20.12.1993, s. 30); společný postoj Rady ze dne 20. února 1995 (Úř. věst. C 93, 13.4.1995, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. června 1995 (Úř. věst. C 166, 3. 7. 1995).

[3] Mnenje Evropskega parlamenta z dne 11. marca 1992 (UL C 94, 13.4.1992, str. 198), potrjeno dne 2. decembra 1993 (UL C 342, 20.12.1993, str. 30); Skupno stališče Sveta z dne 20. februarja 1995 (UL C 93, 13.4.1995, str. 1) in Sklep Evropskega parlamenta z dne 15. junija 1995 (UL C 166, 3.7.1995).

[4] Úř. věst. L 197, 18.7.1987, s. 33.

[4] UL L 197, 18.7.1987, str. 33.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------