V Bruselu dne 27.1.2005

Brusel, 27.1.2005

KOM(2005) 16 v konečném znění

KOM(2005) 16 v konečnom znení

SDĚLENÍ KOMISE

OZNÁMENIE KOMISIE

Zpráva o provádění akčního plánu pro environmentální technologie v roce 2004{SEC(2005)100}

Správa o implementácii Akčného plánu environmentálnych technológií v roku 2004{SEC(2005)100}

SDĚLENÍ KOMISE

OZNÁMENIE KOMISIE

Zpráva o provádění akčního plánu pro environmentální technologie v roce 2004

Správa o implementácii Akčného plánu environmentálnych technológií v roku 2004

(Text s významem pro EHP)

(Text s významom pre EHP)

Akční plán pro environmentální technologie[1] (ETAP) byl schválen na jarním zasedání Evropské rady ve dnech 25.–26. března 2004. Kladné ohlasy na plán ETAP přišly od širokého spektra zúčastněných stran včetně obchodních organizací, účastníků finančních operací, výzkumné komunity, nevládních organizací.

Akčný plán environmentálnych technológií[1] (APET) bol potvrdený na jarnom zasadnutí Európskej rady 25.-26. marca 2004. APET bol následne pozitívne prijatý mnohými zainteresovanými stranami vrátane podnikateľských organizácií, účastníkov finančných operácií, výskumného spoločenstva a mimovládnych organizácií.

Závěry[2] přijaté Radou životního prostředídne 14. října 2004 vyzývají k rychlému provedení plánu ETAP, aby se ekologicky efektivním inovacím otevřela perspektiva spravedlivého a konkurenčního trhu a umožnila se internacionalizace vnějších nákladů prostřednictvím souboru účinných nástrojů. Zahrnují ekologické veřejné zakázky na základě obdržených výsledků, daňové pobídky, reformu subvencí, které mají výrazně negativní účinky na životní prostředí a jsou v rozporu s udržitelným rozvojem, a mechanismus rozdělení rizik, zejména pro MSP.

Závery[2], ktoré prijala Environmentálna rada 14. októbra 2004, požadujú rýchlu implementáciu APET-u, aby sa tak inováciám s účinkom na životné prostredie otvorili spravodlivé a konkurenčne orientované možnosti z hľadiska trhu a zabezpečila internalizácia externých nákladov prostredníctvom rozličných účinných nástrojov. Zahŕňajú verejné obstarávanie zamerané na ekologickú výkonnosť, fiškálne stimuly, reformu dotácií, ktoré majú veľmi negatívne účinky na životné prostredie a sú nezlučiteľné s trvalo udržateľným rozvojom, a prevádzky s rozdeleným rizikom najmä pre MSP.

Zpráva skupiny na vysoké úrovni za předsednictví Wima Koka o lisabonské strategii nazvané „Čelení výzvě“ dává další impuls provádění plánu ETAP a vyzývá členské státy, aby vytvořily plán pro zvláštní opatření a lhůty.

Vo svojej správe, ktorá sa týka Lisabonskej stratégie „Čeliť výzve“ Skupina na vysokej úrovni, ktorej predsedá Wim Kok, stanovuje ďalšie impulzy na implementáciu APET-u a vyzýva členské štáty, aby stanovili stratégie osobitných opatrení a termínov.

Komise dosáhla s podporou ze strany členských států a Evropské investiční banky značný pokrok v provádění tohoto akčního plánu. Tato zpráva shrnuje hlavní úspěchy, popisuje akce členských států, o které se může provádění plánu ETAP opřít, a poukazuje na oblasti, kde by úsilí mohlo být znásobeno, aby se urychlil pokrok na cestě k plné realizaci potenciálu environmentálních technologií.

S podporou členských štátov a Európskej investičnej banky Komisia dosiahla slušný pokrok pokiaľ ide o implementáciu akčného plánu. Súčasná správa zhŕňa najdôležitejšie výsledky, opisuje niektoré činnosti členských štátov, na ktorých môže implementácia APET-u stavať a zdôrazňuje oblasti, v ktorých je potrebné vynaložiť väčšie úsilie na urýchlenie rozvoja so zreteľom na úplné vyčerpanie potenciálu environmentálnych technológií.

1. ETAP a Konkurenceschopnost EU

1. AKčNÝ PLÁN ENVIRONMENTÁLNYCH TECHNOLÓGIÍ A KONKURENCIESCHOPNOSť EÚ

Stále více se ukazuje, že ochrana životního prostředí je přínosem pro konkurenceschopnost podniků EU jako celku. Pokud posuzujeme ekoprůmysl samostatně, byl světový trh se zbožím a službami týkajícími se životního prostředí odhadnut na více jak 500 miliard € v roce 2003, což je srovnatelné s leteckým a farmaceutickým průmyslem, a nadále roste o 5 % za rok.[3]

Stále jasnejší je celkový príspevok ochrany životného prostredia ku konkurencieschopnosti podnikania a podnikov EÚ. Iba v ekologickej výrobe sa v roku 2003 svetový trh s environmentálnym tovarom a službami odhadoval na viac ako 500 miliárd eur, čo je porovnateľné s leteckou kozmonautikou a farmaceutickým priemyslom, a jeho ročný rast naďalej pokračuje na úrovni približne 5%[3].

Na tomto globálním trhu může Evropa získat výhodu, pokud se jako první zaměří na environmentální technologie, které budou zajímat jiné země. Evropa je již ve vedení v některých environmentálních technologiích, jako je větrná energie, ale konkurence se stupňuje a hlavní konkurenti vyvíjejí svou vlastní strategii: Japonsko si například dalo za cíl stát se světovou jedničkou v technologiích spořících energii podporovaných především programem „top-runner programme”; Kanada také oznámila ambiciózní strategii týkající se environmentálních technologií která počítá s rozpočtem 1 miliardy CAD.

Na takomto globálnom trhu môže Európa získať tým, že ako prvá zameria svoju pozornosť na environmentálne technológie, o ktoré prejavia záujem ostatné krajiny. Európa už má vedúce postavenie v niektorých environmentálnych technológiách, akými sú napríklad veterná energia, hospodárska súťaž významných konkurentov s vlastnou stratégiou však rastie: Japonsko si tak napríklad stanovilo za cieľ získať celosvetové vedúce postavenie v oblasti technológií úspory energie, čo dokladá najmä jeho „top-runner programme”, Kanada tiež oznámila ambicióznu stratégiu v oblasti environmentálnych technológií, na ktorú vymedzila čiastku vo výške 1 miliardy CAD.

Na globální úrovni byla v posledních měsících díky prudkému nárůstu a fluktuaci cen ropy znuvu nastolena debata o potřebě snížení závislosti EU na ropě a zvýšené podpory politik usilujících o energetickou účinnost, obnovitelné energie a nízkouhlíkové energie. Energetická účinnost může hospodárně snížit poptávku po energii. Je třeba uvést, že investice do takových technologií chrání snížením závislosti na ropě také hospodářství proti ztrátám HDP kvůli efektu „ropa-HDP“: poslední výpočty[4] ukazují, že zvýšení o 10 % v podílu obnovitelných energií na produkci energie může zabránit ztrátám HDP v důsledku ropy ve výši 29–53 miliard $ v USA a v EU (49–90 miliard $ pro OECD). Tyto vyloučené ztráty kompenzují pětinu potřeby investic do obnovitelné energie předpokládaných Evropskou radou obnovitelné energie a polovinu investic OECD předpokládaných pracovní skupinou G-8. Sdělení Komise o podílu zdrojů obnovitelné energie v EU[5] hodnotí úroveň rozvoje obnovitelné energie a navrhuje konkrétní opatření na národní úrovni a úrovni Společenství k zajištění dosažení cílů EU v oblasti obnovitelné energie pro rok 2010. Investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie tak zvýší bezpečnost dodávek energie pro Evropu.

Prudkým nárastom a kolísaním cien ropy v celosvetovom meradle v posledných mesiacoch sa obnovila diskusia o potrebe znížiť závislosť EÚ na rope a podporiť opatrenia zamerané na energetickú účinnosť, obnoviteľné zdroje energie a energetické zdroje s nízkym obsahom uhlíka. Energetická výkonnosť môže znížiť dopyt po energii efektívnym spôsobom pri nízkych nákladoch. Je potrebné poznamenať, že investície do takýchto technológií znížením závislosti na rope tiež chránia hospodárstvo proti stratám HDP efektom ropa - HDP: posledné výpočty[4] ukazujú, že zvýšením podielu obnoviteľných zdrojov vo výrobe elektrickej energie o 10 % je možné vyhnúť sa stratám HDP spôsobeným ropou v rozsahu 29 - 53 miliárd USD v USA aj EÚ (49 - 90 miliárd USD v krajinách OECD). Tieto straty vykompenzujú 1/5 investičných potrieb v oblasti obnoviteľnej energie stanovených Európskou radou pre obnoviteľnú energiu a polovicu investícií OECD, ktoré stanovila pracovná skupina G-8. V oznámení Komisie o podiele obnoviteľnej energie v EÚ[5] sa posudzuje stav rozvoja obnoviteľnej energie a navrhujú sa konkrétne činnosti na vnútroštátnej úrovni, ako aj na úrovni Spoločenstva, s cieľom zabezpečiť dosiahnutie cieľov v oblasti obnoviteľnej energie EÚ v roku 2010. Investície do energetickej účinnosti a obnoviteľných zdrojov energie takto zvýšia bezpečnosť dodávky energie pre Európu.

Technický vývoj v energetice, zvláště pokud jde o energetickou účinnost a obnovitelnou energii, je také, ale nejenom, řízen politikou EU v oblasti změny klimatu. Spuštění systému obchodování s emisemi dne 1.. ledna 2005 by mělo být v tomto ohledu příspěvkem. Po lhůtách stanovených v Kyoto je také technický vývoj rozhodující pro přípravu dalších kroků boje proti změně klimatu. Sdělení Komise týkající se nákladů a prospěchu střednědobých a dlouhodobých strategií ohledně změn klimatu („po roce 2012“) obsahuje prvky, které povedou EU vpřed.

Rozvoj technológií v sektore energetiky, najmä pokiaľ ide o energetickú účinnosť a obnoviteľné zdroje energie, sa tiež riadi, nie však výlučne, politikou EÚ o klimatických zmenách. Zavedenie systému obchodovania s emisnými kvótami od 1. januára 2005 by malo byť pritom nápomocné. Rozvoj technológií je tiež rozhodujúci pri príprave nasledovných krokov v boji proti klimatickým zmenám po termínoch stanovených v Kjóto. Oznámenie Komisie týkajúce sa nákladov a prínosov strednodobých a dlhodobých stratégií klimatických zmien („po roku 2012“) poskytne prvky budúceho smerovania EÚ.

2. PROVÁDěNÍ PROGRAMU ETAP V ROCE 2004

2. implementácia akčného plánu environmentálnych technológií v roku 2004

Provádění klíčových priorit akčního plánu plně probíhá. Pokrok byl učiněn při upřednostnění environmentálních technologií v rámcovém programu EU pro výzkum a vývoj. V oblastech technologií týkajících se ekologické inovace byly vybudovány technické platformy. Je budována síť testovacích středisek, která by měla připravit půdu pro potenciální systém ověřování environmentálních technologií v rámci celé EU.

Implementácia kľúčových priorít akčného plánu je naplno rozbehnutá. Pokrok sa dosiahol v uprednostnení oblasti environmentálnych technológií v rámcovom programe EÚ výskumu a vývoja. Technické platformy sa zriadili v oblastiach techniky, ktoré sú pre ekologické inovácie relevantné. Zriaďujú sa siete testovacích stredísk, ktoré by mali pripraviť základ pre možný celoeurópsky skúšobný systém environmentálnych technológií.

Nařízení navržená na další období politiky soudržnosti by měla usnadnit regionální investice do udržitelných postupů a řešení a příprava budoucího rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci by měla rozšířit řadu nástrojů EU, které podporují environmentální technologie.

Navrhované nariadenia pre budúce obdobie kohéznej politiky by mali uľahčiť regionálne investície do trvalo udržateľných techník a riešení, a príprava budúceho rámcového programu pre konkurencieschopnosť a inováciu by mala rozšíriť spektrum nástrojov EÚ podporujúcich environmentálne technológie.

Za účelem zlepšení tržních podmínek pro šíření environmentálních technologií byla vytvořena facilita EIB na podporu soukromé investice v souvislosti se systémem EU pro obchodování s emisemi, zatímco přípravné práce pod nizozemským předsednictvím otevírají cestu budoucím opatřením týkajícím se systému rizikového financování.

S cieľom zlepšiť podmienky na trhu pre zavedenie environmentálnych technológií sa vytvorilo zariadenie Európskej investičnej banky na podporu súkromných investícií týkajúcich sa systému obchodovania s emisnými kvótami EÚ, zatiaľ čo prípravná práca holandského predsedníctva otvára priestor pre ďalšie činnosti týkajúce sa systémov rizikového financovania.

Finalizace klíčových orientačních dokumentů o ekologických veřejných zakázkách[6], o normalizaci[7], o dotacích škodlivých životnímu prostředí[8] by se měla stát katalyzátorem opatření na úrovni EU i členských států v těchto oblastech. Obzvláště spolupráce mezi Komisí a členskými státy se odehrává na základě příručky o ekologických veřejných zakázkách, aby se usnadnila příprava národních akčních plánů, měřil pokrok a případně se stanovily společné cíle. Provádí se také přípravné práce na koncepci a provedení výkonnostních cílů pro klíčové produkty, služby a postupy.

Dokončenie kľúčových orientačných dokumentov pokiaľ ide o verejné obstarávanie v oblasti ekológie[6], normalizáciu[7] a dotácie, ktoré majú škodlivé účinky na životné prostredie[8], by malo v týchto oblastiach podnietiť činnosť na úrovni EÚ, ako aj na úrovni členských štátov. Spolupráca medzi Komisiou a členskými štátmi sa zakladá najmä na príručke o verejnom obstarávaní v oblasti ekológie s cieľom uľahčiť prípravu národných akčných plánov, sledovať rozvoj a prípadne stanoviť spoločné ciele. Prípravné práce prebiehajú tiež pokiaľ ide o projektovanie a implementáciu výkonnostných cieľov týkajúcich sa kľúčových produktov, služieb a postupov.

Také byl v globálním měřítku učiněn pokrok, pokud jde o Iniciativu dlouhodobého kapitálu podporujícího investice do obnovitelné energie a energetické účinnosti a diskuze o exportních úvěrech a obchodních dohodách na mezinárodní úrovni. Použití fondů AKT-EU na vodu a energii v rámci rozvoje politiky pomoci vytváří významné možnosti pro environmentální technologie.

Pokrok sa dosiahol tiež na globálnej úrovni, najmä prípravou iniciatívy „trpezlivého kapitálu“ podporujúcej investície v oblasti obnoviteľnej energie a energetickej účinnosti, ako aj diskusiami na medzinárodnej úrovni týkajúcich sa vývozných úverov a obchodných zmlúv. Implementácia vodných a energetických zariadení krajín AKT-EÚ v rámci rozvoja politiky pomoci tiež vytvára významné príležitosti pre environmentálne technológie.

Rozvoj informačních nástrojů a mobilizace daných zúčastněných stran by měla otevřít cestu dalším iniciativám týkajícím se zvyšování povědomí a zacíleného školení.

Rozvoj informačných nástrojov a mobilizácia príslušných zainteresovaných strán by mali otvoriť priestor ďalším činnostiam v oblasti zvyšovania informovanosti a cieleného odborného vzdelávania.

Přílohy tohoto dokumentu podrobněji informují o pokroku v provádění programu ETAP (příloha I) a o zkušenosti a iniciativách v členských státech, o které se může provádění programu ETAP opřít (příloha II).

Prílohy k tomuto dokumentu poskytujú viac informácií o postupe pri implementácii APET-u (príloha I) a skúsenosti a iniciatívach v členských štátoch, na ktorých môže implementácia APET-u stavať (príloha II).

3. Další kroky v provádění programu ETAP

3. ďalšie kroky pri implementácii akčného plánu environmentálnych technológií

Opatření EU přesto potřebují zintenzivnit, aby mohla mít rozhodující vliv na širší použití environmentálních technologií:

S cieľom dosiahnuť rozhodujúci účinok širšieho využívania environmentálnych technológií je potrebné zintenzívniť činnosť EÚ:

- Finanční nástroje Společenství by měly lépe podpořit mobilizaci rizikového financování při činnostech spojených se znalostí a inovací, jako je ekologická inovace. To zesílí dostupnost rizikového kapitálu pro MSP s vysokým potenciálem růstu, které budou chtít rozvinout takové inovace v členských státech a v celé EU. Skupina EIB by měla zvýšit úsilí v plánování nových nástrojů prosazujících investice do ekologických inovací a širší použití environmentálních technologií, zvláště pro MSP.

- Finančné nástroje Spoločenstva by mali viac podporiť mobilizáciu prostriedkov rizikového financovania činností založených na vedomostiach a inovácií, ako sú napríklad ekologické inovácie. Toto by posilnilo dostupnosť rizikového kapitálu pre malé a stredné podniky (MSP) s vysokým potenciálom rastu, ochotného rozvíjať takéto inovácie v členských štátoch a celej EÚ. Skupina EIB by mala zintenzívniť úsilie v tvorbe nových nástrojov na podporu investícií v ekologickej inovácii, ako aj širšieho využitia environmentálnych technológií, najmä prostredníctvom MSP.

- Cíle v oblasti vlivu produktů, postupů a služeb na životní prostředí musí být Komisí prioritně rozvíjeny. Tyto cíle v oblasti vlivu na životní prostředí by se měly týkat hlavních environmentálních výzev, jako je změna klimatu, znečištění vzduchu a vody, úsporná spotřeba energie a snížení odpadů. Měly by zavést srovnávací ukazatele pro vliv skupiny klíčových produktů, postupů a služeb na životní prostředí, které doplňují tradiční normy o náročné cíle, na které mohou trhy reagovat. Systém stanovení cílů v oblasti vlivu na životní prostředí by měl být praktický a funkční s pravidelným revizním mechanismem, aby spotřebitelům, podnikům, správě, účastníkům zakázek a finančníkům nabídl funkční nástroj pro informování, výběr a podporu ekologických inovací, jak na národní úrovni, tak na úrovni Společenství.

- Je potrebné, aby Komisia prioritne stanovila environmentálne výkonnostné ciele týkajúce sa produktov, postupov a služieb. Takéto výkonnostné ciele by mali byť zamerané na hlavné environmentálne problémy ako napríklad klimatické zmeny, znečistenie vody a ovzdušia, efektívnu spotrebu energie a zníženie produkcie odpadov. Pre environmentálnu výkonnosť by sa v nich mali stanoviť kritéria kľúčových skupín produktov, postupov a služieb dopĺňajúce tradičné normy ambicióznymi cieľmi, na ktoré môžu trhy zareagovať. Systém stanovenia výkonnostných cieľov by mal byť praktický a flexibilný, s mechanizmom pravidelnej kontroly, aby tak poskytol flexibilný nástroj spotrebiteľom, podnikateľským organizáciám, správnym orgánom, obstarávateľom a finančníkom, ktorý by ich informoval, pomáhal im pri rozhodovaní a podporoval ekologické inovácie v členských krajinách, ako aj na úrovni Spoločenstva.

- Úsilí o zavedení systému pro testování a ověřování environmentálních technologií po celé EU by se mělo zintenzivnit. Takový systém by měl umožnit producentům získat osvědčení o vlivu nových inovací a jiných technologií na životní prostředí v souladu se stanovenými cíli v oblasti vlivu na životní prostředí. Systém ověřování by se měl snažit o zvýšení důvěry spotřebitelů a podniků v nové technologie uvedené na trh.

- Malo by sa zintenzívniť úsilie s cieľom zriadiť systém testovania a osvedčovania environmentálnych technológií v rámci celej EÚ. Takýto systém by mal umožniť výrobcom získať osvedčenie o environmentálnej výkonnosti inovácií a iných technológií, v súlade so stanovenými environmentálnymi výkonnostnými cieľmi. Systém overovania by sa tiež mal zamerať na zvýšenie dôvery spotrebiteľov a podnikateľských organizácií voči novým technológiám uvedeným na trh.

- Předpisy o státní podpoře již umožňují poskytnutí pobídek ekologicky šetrným investicím a jejich cílem je zajištění stejných podmínek pro všechny soutěžitele v oblasti ekologických inovací a technologií šetrných k životnímu prostředí na trhu. Práce na revizi Pokynů pro environmentální státní podpory začne v roce 2005. V této souvislosti se bude zkoumat, zda by tyto normy měly ještě více usnadnit vývoj ekologických inovací a jejich uvádění na trh.

- Pravidlá štátnej pomoci už počítajú so zabezpečením stimulov pre investície priaznivé pre životné prostredie a zameriavajú sa na zabezpečenie rovnakých podmienok ekologických inovácií a environmentálnych technológií na trhu. Na úprave usmernení environmentálnej štátnej pomoci sa začne pracovať v roku 2005. V tomto kontexte sa prehodnotí, či by takéto pravidlá mali aj naďalej uľahčovať rozvoj ekologických inovácií a ich uvedenie na trh.

- V souvislosti s akčním plánem pro environmentální technologie by měly být vyvinuty vhodné ukazatele za účelem lepší analýzy vývoje ekologických inovací a hodnocení trhu environmentálních technologií. Měly by měřit vývoj trhu i výkonnost průmyslu EU na trhu. Měly by také měřit pokrok učiněný při provádění akčního plánu, stejně jako ekologickou účinnost hospodářství EU. Měly by se opřít o práci Komise (Eurostatu) v oblasti environmentálního účetnictví a o ukazatele ekologické účinnosti.

- S cieľom lepšie analyzovať rozvoj ekologických inovácií a vývoj trhu ekologických technológií je potrebné v kontexte Akčného plánu environmentálnych technológií vyvinúť vhodné ukazovatele. Mali by zohľadňovať vývoj trhu, ako aj výkonnosť priemyslu EÚ na trhu. Tiež je potrebné, aby zohľadňovali dosiahnutý pokrok pri implementácii akčného plánu, ako aj ekologickú výkonnosť hospodárstva EÚ. Tieto indikátory by sa mali opierať o prácu Komisie (Eurostat) v oblasti environmentálneho účtovníctva a indikátorov ekologickej účinnosti.

Členské státy také vyvinuly opatření týkající se ekologické inovace. Vedle národních strategií nebo akčních plánů, nejlepší postupy v národních programech nebo nástrojích nabízejí dobrý základ pro výměnu zkušeností, společné akce nebo porovnávání s referenčními ukazateli (benchmarking) na podporu akčního plánu EU. Rozhodující kroky musí být učiněny nyní, aby se plně využilo výhody plynoucí ze stávajících nejlepších postupů:

Členské štáty tiež vyvinuli činnosti týkajúce sa ekologickej inovácie. Dobrý základ výmeny skúseností, spoločných činností alebo kritérií na podporu akčného plánu EÚ ponúkajú okrem národných stratégií alebo akčných plánov aj najlepšie skúsenosti a nástroje v rámci národných programov. S cieľom naplno využiť existujúce najlepšie skúsenosti je potrebné prijať rozhodujúce kroky:

- Do konce roku 2005, by členské státy měly stanovit národní plány k provádění programu ETAP. Tyto plány by měly stavět na stávajících strategiích a akčních plánech a určit konkrétní opatření a lhůty. Určení nejlepších postupů v členských státech by mohlo vést ke stanovení srovnávacích ukazatelů a vhodných ukazatelů rozvoje a k šíření environmentálních technologií na trhu. Plány by pak mohly být konsolidovány na úrovni EU tak, aby poskytly základnu pro další spolupráci mezi členskými státy při provádění programu ETAP.

- Do roku 2005 by členské štáty mali stanoviť svoje stratégie na implementáciu APET-u. Tieto stratégie by sa mali opierať o existujúce stratégie a akčné plány a mali by uvádzať konkrétne opatrenia a termíny. Určenie najlepších skúseností v členských štátoch by mohlo viesť k stanoveniu kritérií a vhodných ukazovateľov týkajúcich sa rozvoja a uplatnenia environmentálnych technológií na trhu. Tieto stratégie by mohli byť následne koordinované na úrovni EÚ a tvoriť tak základ pre ďalší rozvoj spolupráce medzi členskými štátmi pri implementácii APET-u.

- Členské státy by měly podniknout kroky k mobilizaci doplňkového rizikového financování pro ekologické inovace a environmentální technologie. To může být učiněno založením investičních fondů určených ekologickým inovacím nebo environmentálním technologiím. Ekologický investiční fond v Nizozemsku a Investiční fond pro řízení životního prostředí a energie (FIDEME) ve Francii jsou dobrými příklady účinných nástrojů na mobilizaci rizikového financování pro ekologické inovace v malých a středně velkých podnicích.

- Členské štáty by mali prijať opatrenia s cieľom mobilizovať dodatočné prostriedky rizikového financovania spojené s ekologickými inováciami a environmentálnymi technológiami. Je to možné uskutočniť zriadením investičných fondov pre ekologické inovácie alebo environmentálne technológie. Investičný fond v oblasti ekológie v Holandsku a investičný fond pre životné prostredie a riadenie energií (FIDEME) vo Francúzsku sú dobrými príkladmi efektívnych nástrojov na mobilizáciu prostriedkov rizikového financovania pre ekologické inovácie v malých a stredných podnikoch.

- Měly by být vypracovány národní akční plány pro ekologické veřejné zakázky. Tyto plány by měly stanovit cíle a srovnávací ukazatele k posílení ekologických veřejných zakázek a nabídnout účastníkům veřejných zakázek pokyny a praktické nástroje. V příručce o ekologických veřejných zakázkách v EU lze nalézt tyto dobré příklady, stejně jako politiky ekologických prodejů a akční plány vyvinuté v Rakousku, Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Švédsku a Spojeném království. Je třeba studovat vhodné vazby mezi národními akčními plány a cíli v oblasti vlivu klíčových produktů, služeb a postupů na životní prostředí a plánovaným systémem testování a ověřování environmentálních technologií po celé EU.

- Je potrebné zriadiť národné akčné plány verejného obstarávania v oblasti ekológie. V týchto plánoch by mali byť obsiahnuté ciele a kritéria na podporu verejného obstarávania v oblasti ekológie, ako aj usmernenia a praktické nástroje pre verejných obstarávateľov. Dobré príklady na rozvoj takýchto akčných plánov je možné nájsť v príručke EÚ o verejnom obstarávaní v oblasti ekológie, ako aj v stratégiách a akčných plánoch týkajúcich sa obstarávania v oblasti ekológie, ktoré spracovali Rakúsko, Dánsko, Fínsko, Holandsko, Švédsko a Spojené kráľovstvo. Za zváženie stojí vytvorenie vhodných prepojení medzi národnými akčnými plánmi a výkonnostnými cieľmi pre kľúčové produkty, služby a postupy, ako aj s plánovaným systémom testovania a hodnotenia environmentálnych technológií v rámci celej EÚ.

- V souladu s úsilím o vytvoření priorit podle šestého rámcového programu pro výzkum a rozvoj (FP6) by měly národní a regionální programy výzkumu a rozvoje, na něž se vztahuje program ETAP, začít koordinovat své činnosti, aby se zabránilo fragmentaci a ztrátám účinnosti, např. prostřednictvím projektů ERA-NET. V roce 2005 Komise svolá vedoucí národních a regionálních programů pro výzkum a rozvoj vztahujících se k programu ETAP, aby se tato koordinace rozběhla.

- V súlade s prioritným úsilím šiesteho rámcového programu pre výskum a vývoj (RP6) by národné a regionálne programy pre výskum a vývoj týkajúce sa APET-u mali začať koordinovať svoje činnosti, aby tak, napríklad prostredníctvom projektu ERA-NET, zabránili ich rozloženiu a výkonnostným stratám. Komisia s cieľom začať takúto koordináciu zhromaždí v roku 2005 manažérov národných a regionálnych programov pre výskum vývoj týkajúcich sa APET-u.

Evropská Komise podá zprávu o provádění programu ETAP na jarním zasedání Evropské rady v roce 2007 včetně prvních výsledků spolupráce mezi členskými státy.

Európska komisia bude Európsku radu na jej jarnom zasadnutí v roku 2007 informovať o implementácii APET-u, ako aj o prvých výsledkoch spolupráce s členskými štátmi.

[1] Sdělení Komise „Podpora technologií pro udržitelný rozvoj: Akční plán pro environmentální technologie pro Evropskou unii“ (KOM(2004) 38 v konečném znění, 28.1.2004).

[1] Oznámenie Komisie „Stimulačné technológie pre trvalo udržateľný rozvoj: Akčný plán environmentálnych technológií pre Európsku úniu“ (KOM(2004) 38 konečná verzia, 28.1.2004).

[2] Čistý, inteligentní, konkurenceschopný: možnosti ekologicky efektivních inovací v rámci lisabonského procesu.

[2] Ekologické, rozumné, konkurencieschopné: Príležitosti ekologicko-výkonných inovácií v rámci Lisabonského procesu.

[3] Adrian Wilkes z European Committee of Environmental Technologies Suppliers Associations 2004, referát při příležitosti „zeleného týdne“ 2004, červen 2004.

[3] Adrian Wilkes (European Committee of Environmental Technologies Suppliers Associations), prezentácia v rámci Zeleného týždňa 2004, jún 2004.

[4] Shimon Awerbuch, Exploiting the oil-GDP effect to support renewables deployment (Využití efektu „ropa-HDP“ na podporu rozvoje obnovitelných energií), vyjde.

[4] Shimon Awerbuch, Exploiting the oil-GDP effect to support renewables deployment, pripravuje sa.

[5] KOM(2004) 366 v konečném znění

[5] KOM(2004) 366 konečná verzia.

[6] Evropská Komise, Buying green! (Kupovat zelené!) Příručka o ekologických veřejných zakázkách, Lucemburk 2004.

[6] Európska komisia, Buying green! Príručka o verejnom obstarávaní v oblasti ekológie, Luxembourg 2004.

[7] Sdělení Komise o začlenění environmentálních aspektů do evropské normalizace (KOM(2004) 130 v konečném znění), ze dne 25.2.2004.

[7] Oznámenie Komisie o začlenení aspektov životného prostredia do európskych noriem (KOM(2004) 130 konečná verzia), z 25.2.2004.

[8] OECD, Environmentally-harmful subsidies – policy issues and challenge (Dotace škodlivé životnímu prostředí – problémy a výzvy), Paříž 2003.

[8] OECD, Dotácie, ktoré majú škodlivé účinky na životné prostredie – otázky a výzvy, Paris 2003.