[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

[pic] | KOMISIA EURÓPSKYCH SPOLOČENSTIEV |

V Bruselu dne 22.12.2008

Brusel, 22.12.2008

KOM(2008) 888 v konečném znění

KOM(2008) 888 v konečnom znení

ZPRÁVA KOMISE

SPRÁVA KOMISIE

na základě článku 20 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut

na základe článku 20 rámcového rozhodnutia Rady 2005/214/SVV z 24. februára 2005 o uplatňovaní zásady vzájomného uznávania na peňažné sankcie

ZPRÁVA KOMISE

SPRÁVA KOMISIE

na základě článku 20 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut

na základe článku 20 rámcového rozhodnutia Rady 2005/214/SVV z 24. februára 2005 o uplatňovaní zásady vzájomného uznávania na peňažné sankcie

ÚVOD

ÚVOD

Souvislosti

Súvislosti

Rámcové rozhodnutí 2005/214/SVV uplatňuje zásadu vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut uložených soudními nebo správními orgány, aby bylo usnadněno vymáhání těchto trestů a pokut v jiném členském státě, než ve kterém byly uloženy. Dne 29. listopadu 2000 Rada Evropské unie souhlasila v souladu se závěry z Tampere s tím, že přijetí takovéhoto nástroje by mělo mít v rámci programu opatření k provádění zásady vzájemného uznávání rozhodnutí v trestních věcech prioritu.

V rámcovom rozhodnutí 2005/214/SVV sa uplatňuje zásada vzájomného uznávania na peňažné sankcie uložené súdnymi alebo správnymi orgánmi s cieľom uľahčiť výkon týchto sankcií v inom členskom štáte, ako je štát, v ktorom boli uložené. V súlade so závermi z Tampere Rada Európskej únie 29. novembra 2000 súhlasila, aby sa prijatiu takéhoto nástroja udelila priorita v rámci programu opatrení na vykonávanie zásady vzájomného uznávania rozhodnutí v trestných veciach.

Rámcové rozhodnutí se vztahuje na všechny trestné činy nebo přestupky, v jejichž souvislosti byly uloženy peněžité tresty a pokuty. Ověřování oboustranné trestnosti bylo zrušeno ve vztahu k 39 trestným činům nebo přestupkům uvedeným v rámcovém rozhodnutí.

Rámcové rozhodnutie sa uplatňuje pri všetkých trestných činoch, v súvislosti s ktorými sa môžu ukladať peňažné sankcie. Kontroly obojstrannej trestnosti boli zrušené v súvislosti s 39 trestnými činmi uvedenými v rámcovom rozhodnutí.

Oznámení zaslaná členskými státy

Oznámenia, ktoré zaslali členské štáty

Do října 2008 Komise obdržela oznámení o vnitrostátních právních předpisech provádějících ustanovení rámcového rozhodnutí z těchto jedenácti členských států: AT, CZ[1], DK, EE, FI, FR, HU, LT, LV, NL, SI[2]. Komise neobdržela žádné oznámení z těchto šestnácti členských států: BE, BG, CY, DE, EL, ES, IE, IT, LU, MT, PL, PT, RO, SE, SK, UK.

Komisia dostala do októbra 2008 oznámenia o vnútroštátnych právnych predpisoch transponujúcich ustanovenia rámcového rozhodnutia od týchto jedenástich členských štátov: AT, CZ[1], DK, EE, FI, FR, HU, LT, LV, NL, SI[2]. Žiadne oznámenia nedostala od týchto šestnástich členských štátov: BE, BG, CY, DE, EL, ES, IE, IT, LU, MT, PL, PT, RO, SE, SK, UK.

Způsob a kritéria hodnocení

Metóda a kritériá hodnotenia

Článek 20 rámcového rozhodnutí stanoví, že do 22. března 2007 Komise vypracuje písemnou zprávu o opatřeních přijatých členskými státy pro dosažení souladu s tímto nástrojem. Zpoždění v přípravě této zprávy vyplývá z malého počtu oznámení obdržených v původní lhůtě stanovené rámcovým rozhodnutím.

V článku 20 rámcového rozhodnutia sa stanovuje vypracovanie písomnej správy Komisie o opatreniach, ktoré členské štáty prijali, aby do 22. marca 2007 dosiahli súlad s týmto nástrojom. Oneskorená príprava tejto správy vyplýva z malého počtu oznámení doručených v čase pôvodného termínu, ktorý je stanovený v rámcovom rozhodnutí.

Rámcová rozhodnutí jsou svou povahou pro členské státy závazná, pokud jde o výsledek, kterého má být dosaženo, ale volba formy a způsobu provedení je záležitostí vnitrostátních orgánů (kritéria zahrnují: jasnost, právní jistotu, účinnost). Rámcová rozhodnutí nemají přímý účinek. Zásada konformního výkladu je však ve vztahu k rámcovým rozhodnutím přijatým v souvislosti s hlavou VI Smlouvy o Evropské unii závazná[3]. Jelikož Komise nemá žádnou pravomoc zahájit řízení pro porušení povinnosti proti členskému státu, který údajně nepřijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s ustanoveními rámcového rozhodnutí Rady přijatého podle třetího pilíře, jsou povaha a účel této zprávy omezeny na hodnocení prováděcích opatření přijatých jedenácti členskými státy.

Rámcové rozhodnutia sú svojou povahou pre členské štáty záväzné, pokiaľ ide o výsledok, ktorý sa má dosiahnuť. Závisí však od vnútroštátnych orgánov, akú formu a metódu vykonania si zvolia (kritériá sú: jasnosť, právna istota, účinnosť). Z rámcových rozhodnutí nevyplýva priamy účinok. Zásada jednotného výkladu je však záväzná vo vzťahu k rámcovým rozhodnutiam, ktoré boli prijaté v súvislosti s hlavou VI Zmluvy o Európskej únii[3]. Keďže Komisia nemá právomoc začať konanie o porušení voči členským štátom, v prípade ktorých sa predpokladá, že neprijali potrebné opatrenia, aby dosiahli súlad s ustanoveniami rámcového rozhodnutia Rady prijatého na základe tretieho piliera, povaha a účel tejto správy sa obmedzujú na hodnotenie transpozičných opatrení, ktoré prijalo jedenásť členských štátov.

HODNOCENÍ

HODNOTENIE

Článek 1 – Definice

Článok 1 – Vymedzenie pojmov

Článek 1 definuje pojmy jako „rozhodnutí“, „peněžitý trest nebo pokuta“, „vydávající stát“ a „vykonávající stát“.

V článku 1 sa vymedzujú pojmy ako: „rozhodnutie“, „peňažná sankcia“, „štát pôvodu“ a „vykonávajúci štát“.

CZ, HU a NL všechny tyto pojmy zahrnuly, ale většina členských států (AT, DK, EE, FI, FR, SI) provedla pouze definice „rozhodnutí„ a „peněžitý trest nebo pokuta“. LT a LV provedly pouze definici „peněžitý trest nebo pokuta“. Řada prováděcích předpisů postrádá ustanovení o některých prvcích těchto definic. Hlavním z nich je odmítnutí uznání odpovědnosti právnických osob ve vnitrostátních právních předpisech CZ[4].

CZ, HU a NL zahrnuli všetky tieto pojmy, ale väčšina členských štátov (AT, DK, EE, FI, FR, SI) transponovala len vymedzenie pojmov „rozhodnutie“ a „peňažná sankcia“. LT a LV transponovali len vymedzenie pojmu „peňažná sankcia“. Viacerým transpozičným právnym predpisom chýbajú ustanovenia o určitých prvkoch týchto vymedzení pojmov. Jedným z hlavných je neuznávanie zodpovednosti právnických osôb vo vnútroštátnych právnych predpisoch CZ[4].

Článek 2 – Určení příslušných orgánů

Článok 2 – Určenie príslušných orgánov

Tento článek ukládá členským státům povinnost oznámit generálnímu sekretariátu Rady a Komisi, které vnitrostátní orgány jsou příslušné pro účely rámcového rozhodnutí. Každý členský stát může, je-li to nezbytné s ohledem na jeho vnitřní organizační uspořádání, určit jeden nebo více ústředních orgánů, které jsou pověřeny správním doručováním a přebíráním rozhodnutí a poskytováním pomoci příslušným orgánům.

V tomto článku sa členským štátom ukladá povinnosť oznámiť Generálnemu sekretariátu Rady a Komisii, ktoré vnútroštátne orgány sú príslušné na účely rámcového rozhodnutia. Každý členský štát môže určiť, ak to vyžaduje organizácia jeho vnútorného systému, jeden alebo viacero ústredných orgánov zodpovedných za administratívne zasielanie a prijímanie rozhodnutí a pomoc príslušným orgánom.

V některých členských státech jsou orgány příslušnými pro vydávání nebo provádění rozhodnutí vnitrostátní soudy (AT, CZ, HU, LT, LV, SI). V jiných členských státech je jako orgán vydávající nebo vykonávající určen ústřední orgán. To se týká DK a EE (ministerstvo spravedlnosti) a NL (státní zástupce v Leeuwardenu). Ve FR je orgánem příslušným pro vydávání rozhodnutí státní zastupitelství a pro jejich výkon státní zástupci.

V prípade niektorých členských štátov sú príslušnými orgánmi na vydávanie alebo výkon rozhodnutí vnútroštátne súdy (AT, CZ, HU, LT, LV, SI). V ostatných členských štátoch je za vydávajúci alebo vykonávajúci orgán určený ústredný orgán. Je to tak v prípade DK a EE (ministerstvo spravodlivosti), NL (verejný prokurátor v Leeuwarden). Vo FR je príslušným orgánom na vydanie rozhodnutia útvar prokuratúry a na ich výkon štátni prokurátori.

Pro účely doručování dokumentů je ústřední orgán určen v CZ, HU, LT, LV a SI (ministerstvo spravedlnosti).

Na zasielanie dokumentov je určený ústredný orgán v CZ, HU, LT, LV a SI (ministerstvo spravodlivosti).

FI určilo příslušným orgánem podle článku 2 Ústředí soudního rejstříku.

FI určilo za príslušný orgán podľa článku 2 ústredný súdny register.

Článek 3 – Základní práva

Článok 3 – Základné práva

Podle článku 3 se rámcové rozhodnutí nedotýká povinnosti dodržovat základní práva a obecné právní zásady podle článku 6 Smlouvy.

Podľa článku 3 rámcové rozhodnutie nemá účinok meniť a dopĺňať povinnosť dodržiavať základné práva a základné právne zásady, ako je zakotvené v článku 6 Zmluvy.

Podle několika členských států tento článek nevyžaduje provedení (DK, FR, NL). AT a HU tento článek provedly jako povinný důvod k odmítnutí výkonu. Některé členské státy se v tomto ohledu odvolávají na vnitrostátní právní předpisy (LT, SI). FI toto ustanovení provedlo stanovením důvodu k odmítnutí výkonu rozhodnutí, existují-li oprávněné důvody domnívat se, že záruky řádného procesu byly v řízení vedoucím k rozhodnutí porušeny.

Podľa niekoľkých členských štátov si tento článok nevyžaduje transpozíciu (DK, FR, NL). AT a HU ho zaviedli ako záväzný dôvod na odmietnutie výkonu. Niektoré členské štáty sa v tomto ohľade odvolávali na vnútroštátne právne predpisy (LT, SI). FI transponovalo toto ustanovenie tým, že stanovilo dôvody na odmietnutie výkonu rozhodnutia, ak existujú dostatočné dôvody na podozrenie, že v konaní, ktoré viedlo k rozhodnutiu, boli porušené záruky na riadny proces.

Článek 4 – Předávání rozhodnutí a zapojení ústředního orgánu

Článok 4 – Zasielanie rozhodnutí a zapojenie ústredného orgánu

Podle tohoto článku může být dané rozhodnutí spolu s osvědčením předáno příslušným orgánům členského státu, ve kterém má fyzická nebo právnická osoba, proti níž bylo rozhodnutí vydáno, majetek nebo příjmy nebo ve kterém má fyzická osoba obvyklé bydliště nebo právnická osoba sídlo. Předávání dokumentů probíhá přímo mezi příslušnými orgány.

Podľa tohto článku sa dané rozhodnutie spolu s osvedčením môže zaslať príslušným orgánom členského štátu, v ktorom má fyzická alebo právnická osoba, proti ktorej bolo rozhodnutie prijaté, majetok alebo príjem, zvyčajné bydlisko alebo v prípade právnickej osoby kanceláriu. Zasielanie dokumentov sa uskutočňuje priamo medzi príslušnými orgánmi.

CZ, FI, HU, LT, LV a NL provedly všechny prvky článku 4 ve svých prováděcích právních předpisech. AT, DK, FR a SI provedly toto ustanovení pouze částečně.

CZ, FI, HU, LT, LV a NL transponovali do svojich vykonávacích právnych predpisov všetky prvky článku 4. AT, DK, FR a SI implementovali toto ustanovenie len čiastočne.

V EE mohou být peněžitý trest nebo pokuta provedeny ve vztahu k osobám, které jsou občany vydávajícího členského státu nebo v něm mají trvalé bydliště, jakož i ve vztahu k osobám, které se nacházejí na území daného členského státu, ale nebudou vydáni, a také ve vztahu k právnickým osobám, které jsou registrovány na území vykonávajícího členského státu.

V EE sa sankcia môže vykonať v súvislosti s osobami, ktoré sú občanmi členského štátu pôvodu, alebo v ňom majú trvalé bydlisko, ako aj v súvislosti s osobami, ktoré sú prítomné na území daného členského štátu, ale nebudú vydané, a tiež v súvislosti s právnickými osobami, ktoré sú registrované na území vykonávajúceho členského štátu.

Článek 5 – Oblast působnosti

Článok 5 – Rozsah pôsobnosti

Tento článek zahrnuje seznam trestných činů a přestupků, které jsou podkladem k uznání a výkonu rozhodnutí bez ověření oboustranné trestnosti, pokud jsou trestné ve vydávajícím státu. Všechny ostatní trestné činy a přestupky mohou podléhat ověření vykonávajícím členským státem. Seznam obsahuje 32 trestných činů a přestupků již uvedených v jiných rámcových rozhodnutích (např. evropském zatýkacím rozkazu) a několik dalších, a to:

Tento článok obsahuje zoznam trestných činov, ktoré sú dôvodom na uznanie a výkon rozhodnutí bez overovania obojstrannej trestnosti, ak sú trestné v členskom štáte pôvodu. Na všetky ostatné trestné činy sa môže vzťahovať takéto overovanie zo strany vykonávajúceho členského štátu. Zoznam zahŕňa 32 trestných činov už uvedených v iných rámcových rozhodnutiach (napr. európsky zatýkací rozkaz) a niekoľko ďalších, a to:

- jednání, které porušuje pravidla silničního provozu, včetně porušení pravidel, kterými se řídí doba řízení a odpočinku, a pravidel o nebezpečném zboží,

- správanie porušujúce pravidlá cestnej premávky vrátane porušenia predpisov vzťahujúcich sa na čas jazdy a odpočinku a predpisov o nebezpečnom tovare,

- pašování zboží,

- pašovanie tovaru,

- porušení práv k duševnímu vlastnictví,

- porušovanie práv duševného vlastníctva,

- vyhrožování a násilné činy vůči osobám, včetně násilí během sportovních událostí,

- hrozby a skutky násilia proti osobám vrátane násilia počas športových podujatí,

- poškození cizí věci,

- škoda spôsobená trestným činom,

- krádež,

- krádež,

- činy naplňující skutkové podstaty zavedené vydávajícím státem, jejichž účelem je provedení závazků vyplývajících z nástrojů přijatých podle Smlouvy o ES nebo podle hlavy VI Smlouvy o EU.

- trestné činy určené štátom pôvodu a slúžiace na účely plnenia záväzkov vyplývajúcich z nástrojov prijatých na základe Zmluvy o ES alebo podľa hlavy VI Zmluvy o EÚ.

AT, DK, EE, FI, FR, HU, LT a NL tento seznam provedly. V případě CZ, LV a SI nebyla připojena část seznamu.

AT, DK, EE, FI, FR, HU, LT, NL zoznam zaviedli. V prípade CZ, LV a SI nebola pripojená časť zoznamu.

Článek 6 – Uznání a výkon rozhodnutí

Článok 6 – Uznanie a výkon rozhodnutí

Podle článku 6 se dané rozhodnutí uzná bez dalších formalit a neprodleně se přijmou veškerá opatření nezbytná pro jeho výkon.

Podľa článku 6 sa dané rozhodnutie uzná bez toho, aby sa požadovali akékoľvek ďalšie náležitosti a bezodkladne sa prijmú všetky potrebné opatrenia na jeho výkon.

CZ, DK, FI, FR, LV a NL toto ustanovení provedly. AT, EE, HU, LT a SI toto ustanovení provedly částečně. Obecně členské státy neuvedly lhůtu pro výkon.

CZ, DK, FI, FR, LV a NL toto ustanovenie implementovali. AT, EE, HU, LT a SI toto ustanovenie transponovali čiastočne. Členské štáty celkovo neuviedli lehotu na výkon.

Článek 7 – Důvody k odmítnutí uznání a výkonu

Článok 7 – Dôvody odmietnutia uznania alebo výkonu rozhodnutia

Článek 7 stanoví několik důvodů, které mohou být základem k odmítnutí uznání nebo výkonu. Všechny důvody uvedené v tomto článku jsou volitelné.

V článku 7 sa stanovuje viacero dôvodov, ktoré môžu byť základom na odmietnutie uznania alebo výkonu rozhodnutia. Všetky dôvody uvedené v článku 7 sú nezáväzné.

Jsou to:

Sú to tieto dôvody:

- osvědčení není předloženo, není úplné nebo zjevně neodpovídá rozhodnutí (provedeno jako volitelné v: FI, FR, HU; provedeno jako povinné v: AT, CZ, DK, LT, LV, NL, SI; EE toto ustanovení provedlo jako částečně povinné a částečně volitelné),

- osvedčenie nie je predložené, je neúplné alebo zjavne nezodpovedá rozhodnutiu (ako nezáväzný ho transponovali: FI, FR, HU; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, DK, LT, LV, NL, SI; EE ho transponovalo ako čiastočne záväzný, čiastočne nezáväzný)

- ne bis in idem (provedeno jako volitelné v: DK, FI; provedeno jako povinné v: AT, CZ, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI),

- ne bis in idem (ako nezáväzný ho transponovali: DK, FI; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI)

- zásada oboustranné trestnosti (provedeno jako volitelné v: DK, FI; provedeno jako povinné v: AT, CZ, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI),

- zásada obojstrannej trestnosti (ako nezáväzný ho transponovali: DK, FI; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI)

- výkon je promlčen (provedeno jako volitelné v: DK, FI; provedeno jako povinné v: AT, CZ, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI),

- výkon rozhodnutia je premlčaný (ako nezáväzný ho transponovali: DK, FI; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI)

- zásada teritoriality (provedeno jako volitelné v: FI, FR, HU, NL; provedeno jako povinné v: AT, CZ, DK, LV, SI; neprovedeno v EE a LT),

- zásada územnej pôsobnosti (ako nezáväzný ho transponovali: FI, FR, HU, NL; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, DK, LV, SI; netransponovali ho EE a LT)

- imunita (provedeno jako volitelné v: FI; provedeno jako povinné v: AT, CZ, DK, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI),

- immunita (ako nezáväzný ho transponovalo: FI; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, DK, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI)

- hranice trestní odpovědnosti (provedeno jako volitelné v: FI; provedeno jako povinné v: AT, CZ, DK, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI),

- vek trestnej zodpovednosti (ako nezáväzný ho transponovalo: FI; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, DK, EE, FR, HU, LT, LV, NL, SI)

- práva osoby dotčené danou věcí (provedeno jako volitelné v: FI; provedeno jako povinné v: AT, CZ, DK, EE, FR, LT, LV, NL, SI; neprovedeno v HU),

- práva dotknutej osoby vo veci (ako nezáväzný ho transponovalo: FI; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, DK, EE, FR, LT, LV, NL, SI; netransponovalo ho HU)

- peněžitý trest nebo pokuta je nižší než 70 EUR (provedeno jako volitelné v: FI, FR, NL; provedeno jako povinné v: AT, CZ, EE (1 000 kroon), DK, HU, LT, LV, SI).

- sankcia je nižšia ako 70 EUR (ako nezáväzný ho transponovali: FI, FR, NL; ako záväzný ho transponovali: AT, CZ, EE (1 000 kroon), DK, HU, LT, LV, SI)

Další důvody stanovené šesti členskými státy:

Dodatočné dôvody, ktoré stanovilo šesť členských štátov:

- Podle vyjádření CZ, kde vnitrostátní předpisy neuznávají odpovědnost právnických osob, bude výkon žádostí vztahujících se k právnickým osobám odmítnut[5].

- Podľa vyhlásenia CZ, keďže sa v jeho vnútroštátnych právnych predpisoch neuznáva zodpovednosť právnických osôb, výkon žiadostí súvisiacich s nimi bude zamietnutý[5];

- Další důvody stanovené EE zahrnují: rozhodnutí soudu, jestliže dosud nenabylo účinnosti; rozhodnutí vydané soudem, který není považován za nezávislý (EE rozlišuje případy svých vlastních občanů a ostatních občanů EU).

- Dodatočné dôvody EE zahŕňajú: rozhodnutie súdu, ak ešte nenadobudlo právoplatnosť; rozhodnutie, ktoré prijal súd, ktorý sa nepovažuje za nezávislý (EE rozlišuje prípady svojich vlastných občanov a iných občanov EÚ);

- FI doplnilo další povinný důvod: existují-li oprávněné důvody domnívat se, že záruky řádného procesu byly v řízení vedoucím k rozhodnutí porušeny.

- FI pridalo dodatočný záväzný dôvod: ak existujú dostatočné dôvody na podozrenie, že v konaní, ktoré viedlo k rozhodnutiu, boli porušené záruky na riadny súdny proces;

- HU zmínilo několik dalších povinných důvodů: trestný čin, na kterém je založeno rozhodnutí členského státu, spadá do maďarské pravomoci (články 3 a 4 trestního zákoníku); na trestný čin se vztahuje amnestie podle maďarského práva. Další okolnosti zahrnují situace, kdy uplynul jeden rok od vstupu cizího rozhodnutí v platnost, a pokud již uplynula promlčecí lhůta. To ovšem nebrání výkonu, který započal během promlčecí lhůty.

- HU uviedlo niekoľko záväzných dodatočných dôvodov: trestný čin, na základe ktorého členský štát rozhodol, je v maďarskej právomoci (články 3 a 4 Trestného zákona); a na trestný čin sa podľa maďarského práva vzťahuje amnestia. Ďalšie okolnosti sú, keď od nadobudnutia právoplatnosti cudzieho rozhodnutia uplynul jeden rok a ak už uplynula premlčacia lehota. Toto však nebráni výkonu, ktorý začal počas premlčacej lehoty;

- LV doplnilo jako povinné důvody: důvody domnívat se, že peněžitý trest nebo pokuta byly uloženy z důvodu rasy, náboženského přesvědčení, etnické příslušnosti, pohlaví nebo politických názorů, a také pokud není možné rozhodnutí v LV vykonat.

- LV pridalo ako záväzné dôvody: dôvod domnievať sa, že sankcia bola uložená ako trest z dôvodov súvisiacich s rasou, náboženským presvedčením, pôvodom, rodom alebo politickými názormi a taktiež keď nie je možné vykonať rozhodnutie v LV;

- SI doplnilo další dva důvody: existují-li důvody domnívat se, že peněžitý trest nebo pokuta byly uloženy z důvodu rasy, pohlaví, politických nebo náboženských názorů, a dále v případech, kdy by výkon rozhodnutí byl v rozporu se slovinskou ústavou.

- SI pridalo dva dodatočné dôvody: ak sú dôvody domnievať sa, že sankcia bola uložená ako trest z dôvodov súvisiacich s rasou, pohlavím, politickými alebo náboženskými názormi a taktiež keby bol výkon rozhodnutia v rozpore so slovinskou ústavou.

Článek 8 – Určení částky k úhradě

Článok 8 – Určenie čiastky, ktorá sa má zaplatiť

Tento článek se týká situace, kdy k činům, na které se rozhodnutí odvolává, nedošlo na území vydávajícího členského státu. V takovémto případě může vykonávající stát rozhodnout o snížení vymáhaného peněžitého trestu nebo pokuty na maximální částku stanovenou vnitrostátním právem vykonávajícího státu pro činy stejného druhu, jestliže spadají do pravomoci tohoto státu. Příslušný orgán vykonávajícího státu přepočte podle potřeby peněžitý trest nebo pokutu na měnu vykonávajícího státu za použití směnného kurzu platného v době, kdy byly trest nebo pokuta uloženy.

Tento článok sa vzťahuje na situáciu, keď skutky uvedené v rozhodnutí neboli vykonané na území členského štátu pôvodu. V takom prípade vykonávajúci štát môže rozhodnúť o znížení vymáhanej peňažnej sankcie na najvyššiu sumu stanovenú za rovnaké skutky podľa vnútroštátneho práva vykonávajúceho štátu, ak spadajú do právomoci tohto štátu. Príslušný orgán vykonávajúceho štátu prepočíta podľa potreby peňažnú sankciu do meny vykonávajúceho štátu vo výmennom kurze platnom v čase jej uloženia.

AT, CZ, DK, FI, FR, HU, LT, NL a SI toto ustanovení provedly. EE toto ustanovení neprovedlo. LV se odvolalo pouze na přepočet měny.

AT, CZ, DK, FI, FR, HU, LT, NL, SI toto ustanovenie implementovali. EE ho neimplementovalo. LV uviedlo len prepočet meny.

Článek 9 – Právo rozhodné pro výkon

Článok 9 – Právny poriadok, ktorým sa spravuje výkon rozhodnutia

Podle článku 9 se výkon rozhodnutí řídí právem vykonávajícího státu stejným způsobem jako u peněžitého trestu nebo pokuty uložené vykonávajícím státem. V případech, kdy byly peněžitý trest nebo pokuta uhrazeny v plné výši nebo částečně, odečte se uhrazená část od částky, která má být ve vykonávajícím státě vymáhána.

Podľa článku 9 sa výkon rozhodnutia spravuje právnym poriadkom vykonávajúceho štátu rovnakým spôsobom ako peňažná sankcia vykonávajúceho štátu. V prípadoch, keď bola sankcia zaplatená v celku alebo v časti, odpočíta sa v plnej výške zo sumy, ktorá sa má vymáhať vo vykonávajúcom štáte.

Peněžitý trest nebo pokuta uložená právnické osobě bude v každém případě vymáhána, i pokud vykonávající stát neuznává zásadu trestní odpovědnosti právnických osob.

Peňažná sankcia uložená právnickej osobe sa vymáha aj vtedy, ak vykonávajúci štát neuznáva zásadu trestnej zodpovednosti právnických osôb.

AT, FI, FR, NL a SI tento článek provedly. DK, EE, HU, LT a LV tento článek provedly pouze částečně.

AT, FI, FR, NL a SI tento článok implementovali. DK, EE, HU, LT a LV ho implementovali len čiastočne.

Částečné provedení tohoto článku bylo výsledkem neprovedení odstavce 3 týkajícího se právnických osob. Některé členské státy se v tomto ohledu odvolaly na vnitrostátní právní předpisy (AT, FR, NL). Právní předpisy CZ neuznávají odpovědnost právnických osob[6].

Čiastočná implementácia tohto článku bola spôsobená tým, že nebol transponovaný odsek 3 o právnických osobách. Niektoré členské štáty sa v tomto smere odvolávali na vnútroštátne právne predpisy (AT, FR, NL). V CZ sa vo vnútroštátnych právnych predpisoch neuznáva zodpovednosť právnických osôb[6].

Článek 10 – Odnětí svobody nebo jiná alternativní sankce nahrazující neuhrazený peněžitý trest nebo pokutu

Článok 10 – Odňatie slobody alebo iná, alternatívna sankcia ako spôsob náhrady neuhradenej peňažnej sankcie

Není-li možné rozhodnutí zcela nebo zčásti vykonat, může vykonávající stát uplatnit alternativní sankce, včetně trestu odnětí svobody, pokud tak v takových případech stanoví jeho právo a pokud vydávající stát v osvědčení podle článku 4 uplatnění těchto alternativních sankcí připustil. Přísnost alternativní sankce se určí v souladu s právem vykonávajícíhostátu, ale nepřesáhne žádnou maximální úroveň uvedenou v osvědčení předaném vydávajícím státem.

Keď nie je možné vykonať rozhodnutie, úplne alebo čiastočne, vykonávajúci štát môže uplatniť alternatívne sankcie vrátane trestu odňatia slobody, ak to v takýchto prípadoch povoľujú jeho zákony a ak štát pôvodu umožnil uplatnenie takýchto alternatívnych sankcií v osvedčení uvedenom v článku 4. Prísnosť alternatívnej sankcie sa určí v súlade s právnym poriadkom vykonávajúceho štátu, nesmie však presiahnuť žiadnu najvyššiu úroveň uvedenú v osvedčení, ktoré zaslal štát pôvodu.

AT, CZ, HU, LT a SI toto ustanovení provedly. V případě LV nejsou některá ustanovení přiložena. EE upravilo přepočet peněžitého trestu nebo pokuty na trest odnětí svobody nebo veřejně prospěšné práce.

AT, CZ, HU, LT a SI toto ustanovenie transponovali. V prípade LV neboli niektoré z ustanovení priložené. EE stanovilo prepočet peňažnej sankcie na odňatie slobody alebo verejnoprospešné služby.

Některé členské státy uvedly, že v jejich vnitrostátních systémech neexistuje možnost uplatnění alternativních peněžních trestů nebo pokut, a to buď na jejich území či v zahraničí (FI, FR), nebo pouze na jejich území (DK). NL toto ustanovení provedlo. Nizozemský soud může připustit trest odnětí svobody za těchto okolností: příslušný orgán, který uložil peněžitý trest nebo pokutu, ve svém rozhodnutí také uvedl, že odnětí svobody je možné, nebude-li vykonána sankce; odsouzený peněžitý trest nebo pokutu neuhradí a neexistuje žádný jiný způsob výkonu peněžitého trestu nebo pokuty; a vydávající orgán souhlasil s trestem odnětí svobody jako s možnou alternativou peněžitého trestu nebo pokuty.

Určité členské štáty uviedli, že podľa ich vnútroštátneho systému nie je možné uplatňovať alternatívne sankcie ani na ich území ani v zahraničí (FI, FR), alebo len na ich území (DK). NL toto ustanovenie transponovalo. Holandský sudca môže povoliť odňatie slobody za týchto okolností: príslušný orgán, ktorý peňažnú sankciu uložil, vo svojom rozhodnutí zároveň uviedol, že odňatie slobody je možné, ak sa peňažná sankcia nevymôže, obvinená osoba peňažnú sankciu nezaplatí a nie je žiadny iný spôsob na výkon sankcie; a vydávajúci orgán súhlasil s odňatím slobody ako s možnou alternatívou peňažnej sankcie.

Článek 11 – Amnestie, milost, přezkum rozhodnutí

Článok 11 – Amnestia, milosť, preskúmanie rozsudku

Podle tohoto článku může amnestii nebo milost udělit vydávající i vykonávající stát, ale o žádosti o přezkum rozhodnutí může rozhodnout pouze vydávající stát.

Podľa tohto článku môže amnestiu aj milosť udeliť štát pôvodu aj vykonávajúci štát, ale o žiadosti o preskúmanie rozhodnutia môže rozhodnúť len štát pôvodu.

Některé členské státy tento článek provedly (FI, NL). Prováděcí opatření CZ a DK se vztahují pouze k udělení milosti na svém území. LT toto ustanovení provedla, pokud jde o amnestii a milost, ale chybí jakýkoli odkaz na přezkum. Podle právních předpisů EE se amnestie, milost a přezkum rozhodnutí provádí ve vydávajícím státě. LV odkázalo na situaci, kdy jsou amnestie a milost, o kterých rozhodl vydávající stát, pro LV závazné. AT a SI provedly ustanovení týkající se amnestie a milosti jako povinný důvod k odmítnutí (dále se SI v tomto ohledu odvolalo na vnitrostátní právo). Pokud jde o přezkum, AT prohlásilo, že toto ustanovení nevyžaduje provedení.

Určité členské štáty tento článok implementovali (FI, NL). Vykonávacie ustanovenia CZ a DK sa vzťahujú len na udelenie milosti na ich území. LT toto ustanovenie transponovala, pokiaľ ide o amnestiu a milosť, ale neuviedla žiadny odkaz na preskúmanie rozhodnutia. Podľa právnych predpisov EE sa udelenie amnestie, milosti a preskúmanie rozhodnutia vykonáva v štáte pôvodu. LV uviedlo situáciu, pri ktorej sú rozhodnutia o amnestii a milosti v členskom štáte pôvodu pre LV záväzné. AT a SI transponovali ustanovenie o amnestii a milosti ako záväzný dôvod na odmietnutie (SI sa okrem toho odvolávalo v tomto smere na vnútroštátne právne predpisy). Pokiaľ ide o preskúmanie rozhodnutia, AT vyhlásilo, že toto ustanovenie si nevyžaduje transpozíciu.

HU tento článek neprovedlo. Tento článek neprovedla ani FR, ale odvolala se na příslušná ustanovení ve stávajících vnitrostátních právních předpisech.

HU tento článok netransponovalo. Neurobilo tak ani FR, ale odvolalo sa na príslušné ustanovenia existujúce vo vnútroštátnych právnych predpisoch.

Článek 12 – Ukončení výkonu

Článok 12 – Ukončenie výkonu

Tento článek stanoví povinnost neprodleně uvědomit příslušný orgán vykonávajícího státu o každém rozhodnutí nebo opatření, v jehož důsledku přestává být rozhodnutí vykonatelné nebo je z nějakého jiného důvodu z vykonávajícího státu staženo. V důsledku těchto informací je vykonávající stát povinen výkon rozhodnutí ukončit.

V tomto článku sa stanovuje povinnosť bezodkladne informovať príslušný orgán vykonávajúceho štátu o každom rozhodnutí alebo opatrení, v dôsledku ktorého dané rozhodnutie prestáva byť vykonateľné alebo je z vykonávajúceho štátu stiahnuté z akéhokoľvek iného dôvodu. V dôsledku takejto informácie je vykonávajúci štát povinný ukončiť výkon daného rozhodnutia.

AT, CZ, DK, FI, FR, HU, LT, LV, NL a SI toto ustanovení provedly v plném rozsahu. EE tento článek neprovedlo.

AT, CZ, DK, FI, FR, HU, LT, LV, NL a SI transponovali toto ustanovenie úplne. EE neimplementovalo tento článok.

Článek 13 – Připadnutí peněz získaných z výkonu rozhodnutí

Článok 13 – Finančné prostriedky získané z výkonu rozhodnutí

Tento článek uvádí, že není-li dohodnuto jinak, zejména v případech, kdy oběti nejsou stranami občanského řízení, připadají peníze získané z výkonu rozhodnutí vykonávajícímu státu.

V tomto článku sa uvádza, že finančné prostriedky získané z výkonu rozhodnutí pripadnú vykonávajúcemu štátu, pokiaľ sa nedohodne inak, najmä v prípadoch, keď ide o obete, ktoré nie sú stranami v občianskoprávnom konaní.

Tento článek provedly AT, CZ, DK, FI, FR, HU, LT, NL a SI. EE a LV toto ustanovení neprovedly.

Tento článok implementovali AT, CZ, DK, FI, FR, HU, LT, NL, SI. EE a LV toto ustanovenie neimplementovali.

Článek 14 – Informace od vykonávajícího státu

Článok 14 – Informácie vykonávajúceho štátu

Podle tohoto článku příslušný orgán vykonávajícího státu uvědomí bez odkladu příslušný orgán vydávajícího státu o rozhodnutích týkajících se uznání nebo výkonu.

Podľa tohto článku príslušný orgán vykonávajúceho štátu bezodkladne informuje príslušný orgán štátu pôvodu o rozhodnutiach v súvislosti s uznaním alebo výkonom.

AT, CZ, FI, HU, LT, LV, NL a SI tento článek provedly. FR tento článek provedla s výjimkou přepočtu peněžitých trestů nebo pokut, který není vnitrostátním právem FR stanoven.

AT, CZ, FI, HU, LT, LV, NL, SI tento článok implementovali. FR implementovalo tento článok okrem prípadu prepočtu sankcií, ktorý nie je stanovený vo vnútroštátnom práve vo FR.

EE toto ustanovení neprovedlo. DK uvedlo, že toto ustanovení nevyžaduje provedení.

EE toto ustanovenie nezaviedlo. DK uviedlo, že toto ustanovenie si nevyžaduje transpozíciu.

Článek 15 – Důsledky předání rozhodnutí

Článok 15 – Následky zaslania rozhodnutia

Tento článek se zabývá případy, kdy vydávající stát výjimečně může přikročit k výkonu.

Tento článok sa zaoberá prípadmi, keď štát pôvodu môže výnimočne pokračovať vo výkone rozhodnutia.

Kromě EE všechny členské státy, které zaslaly oznámení, tento článek provedly.

Tento článok vykonali všetky členské štáty, ktoré zaslali oznámenia, okrem EE.

Článek 16 – Jazyky

Článok 16 – Jazyky

Článek 16 stanoví, že osvědčení musí být přeloženo do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu. Každý členský stát však může kdykoli prohlásit, že bude přijímat překlad do jednoho nebo více dalších úředních jazyků.

V článku 16 sa uvádza, že osvedčenie musí byť preložené do úradného jazyka alebo do jedného z úradných jazykov vykonávajúceho štátu. Ktorýkoľvek členský štát však môže kedykoľvek vyhlásiť, že bude akceptovať preklad do jedného alebo viacerých ďalších úradných jazykov únie.

Většina členských států vyžaduje překlad do svého vlastního úředního jazyka (AT, CZ, DK, FR, HU). Jiné přijímají navíc angličtinu (EE, LT, LV, NL, SI). FI bude přijímat osvědčení ve finštině, švédštině nebo angličtině a v jiných jazycích, nebudou-li existovat překážky schválení osvědčení.

Väčšina členských štátov požaduje preklad do ich vlastného úradného jazyka (AT, CZ, DK, FR, HU). Ostatné budú akceptovať okrem toho angličtinu (EE, LT, LV, NL, SI). FI bude akceptovať osvedčenia vo fínčine, švédčine alebo angličtine a v ďalších jazykoch, ak neexistujú prekážky na schválenie osvedčenia.

Článek 17 – Náklady

Článok 17 – Náklady

Tento článek stanoví, že členské státy vůči sobě neuplatňují nároky na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s použitím tohoto rámcového rozhodnutí. AT, CZ, FI, NL a SI tento článek provedly. EE, HU a LV tento článek neprovedly. DK, FR a LT uvedly, že toto ustanovení nevyžaduje provedení.

V tomto článku sa uvádza, že členské štáty si navzájom nenárokujú náhradu nákladov vyplývajúcich z uplatňovania tohto nástroja. AT, CZ, FI, NL, SI tento článok implementovali. EE, HU a LV ho neimplementovali. DK, FR a LT uviedli, že toto ustanovenie si nevyžaduje transpozíciu.

ZÁVĚRY

ZÁVERY

Míru provedení rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 do vnitrostátních právních předpisů členských států Evropské unie nelze v této fázi plně posoudit. Provedení není uspokojivé, protože oznámení zaslalo pouze jedenáct členských států.

Stupeň vykonávania rámcového rozhodnutia Rady 2005/214/SVV z 24. februára 2005 vo vnútroštátnych právnych predpisoch členských štátov Európskej únie nie je v tomto štádiu možné úplne posúdiť. Transpozícia nie je uspokojivá, pretože členské štáty poskytli len jedenásť oznámení.

Vnitrostátní prováděcí ustanovení jsou obecně v souladu s rámcovým rozhodnutím, zejména pokud jde o nejdůležitější otázky, jako jsou například zrušení ověřování oboustranné trestnosti a uznávání rozhodnutí bez dalších formalit. Analýza důvodů k odmítnutí uznání nebo výkonu však bohužel znovu prokázala, že téměř všechny členské státy je sice provedly, ale většinou byly provedeny jako povinné důvody. Dále byly doplněny některé další důvody. Tato praxe zjevně není v souladu s rámcovým rozhodnutím.

Vnútroštátne vykonávacie ustanovenia sú vo všeobecnosti v súlade s rámcovým rozhodnutím, najmä pokiaľ ide o najdôležitejšie otázky, ako je zrušenie kontrol obojstrannej trestnosti a uznávanie rozhodnutí bez ďalších náležitostí. Analýzou dôvodov na odmietnutie uznania alebo výkonu sa však, žiaľ, opäť potvrdilo, že keďže ich transponovali takmer všetky členské štáty, zaviedli sa väčšinou ako záväzné dôvody. Okrem toho boli pridané niektoré dodatočné dôvody. Tento postup jasne nie je v súlade s rámcovým rozhodnutím.

Komise vyzývá všechny členské státy, aby tuto zprávu zvážily a využily příležitosti poskytnout Komisi a sekretariátu Rady veškeré další příslušné informace tak, aby splnily své povinnosti podle článku 20 rámcového rozhodnutí. Komise dále vyzývá ty členské státy, které naznačily, že připravují příslušné právní předpisy, aby tato vnitrostátní opatření uzákonily a oznámily co nejdříve.

Komisia vyzýva členské štáty, aby si túto správu preštudovali a využili príležitosť poskytnúť Komisii a sekretariátu Rady všetky ostatné príslušné informácie s cieľom splniť si povinnosti podľa článku 20 rámcového rozhodnutia. Komisia okrem toho vyzýva tie členské štáty, ktoré ohlásili, že pripravujú príslušné právne predpisy, aby tieto vnútroštátne opatrenia čo najskôr prijali a oznámili.

[1] Obdrženo z Generálního sekretariátu Rady EU.

[1] Doručené z Generálneho sekretariátu Rady EÚ.

[2] Taktéž

[2] Doručené z Generálneho sekretariátu Rady EÚ.

[3] Rozsudek Evropského soudního dvora, Pupino, věc C-105/03 (16. června 2005), Úř. věst. L 193, 6.8.2005, s. 3.

[3] Rozsudok Európskeho súdneho dvora, Pupino, vec-105/03 (16. júna 2005), Ú. v. EÚ C 193, 6.8.2005, s. 3.

[4] Doposud nebylo obdrženo žádné prohlášení na základě čl. 20 odst. 2 písm. b) ve vztahu k omezení použití ustanovení týkajících se odpovědnosti právnických osob na dobu až pěti let ode dne vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost.

[4] Doteraz nebolo doručené žiadne vyhlásenie na základe článku 20 ods. 2 písm. b) v súvislosti s obmedzením uplatňovania ustanovení o zodpovednosti právnických osôb na obdobie do piatich rokov odo dňa nadobudnutia účinnosti rámcového rozhodnutia.

[5] Doposud nebylo obdrženo žádné prohlášení na základě čl. 20 odst. 2 písm. b) ve vztahu k omezení použití ustanovení týkajících se odpovědnosti právnických osob na dobu až pěti let ode dne vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost.

[5] Doteraz nebolo doručené žiadne vyhlásenie na základe článku 20 ods. 2 písm. b) v súvislosti s obmedzením uplatňovania ustanovení o zodpovednosti právnických osôb na obdobie do piatich rokov odo dňa nadobudnutia účinnosti rámcového rozhodnutia.

[6] Doposud nebylo obdrženo žádné prohlášení na základě čl. 20 odst. 2 písm. b) ve vztahu k omezení použití ustanovení týkajících se odpovědnosti právnických osob na dobu až pěti let ode dne vstupu tohoto rámcového rozhodnutí v platnost.

[6] Doteraz nebolo doručené žiadne vyhlásenie na základe článku 20 ods. 2 písm. b) v súvislosti s obmedzením uplatňovania ustanovení o zodpovednosti právnických osôb na obdobie do piatich rokov odo dňa nadobudnutia účinnosti rámcového rozhodnutia.