Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES

Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2002/22/ES

ze dne 7. března 2002

zo 7. marca 2002

o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)

o univerzálnej službe a právach užívateľov týkajúcich sa elektronických komunikačných sietí a služieb (smernica univerzálnej služby)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

EURÓPSKY PARLAMENT A RADA EURÓPSKEJ ÚNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

so zreteľom na Zmluvu o založení Európskeho spoločenstva a najmä na jej článok 95,

s ohledem na návrh Komise [1],

so zreteľom na návrh Komisie, [1]

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

so zreteľom na stanovisko Hospodárskeho a sociálneho výboru, [2]

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

so zreteľom na stanovisko Výboru pre regióny, [3]

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4],

konajúc v súlade s postupom stanoveným v článku 251 zmluvy, [4]

vzhledem k těmto důvodům:

keďže:

(1) Liberalizace odvětví telekomunikací a rostoucí hospodářská soutěž a rozšiřování možností výběru komunikačních služeb probíhají ruku v ruce se souběžnými opatřeními k vytvoření harmonizovaného předpisového rámce, který zajišťuje poskytování univerzální služby. Koncepce univerzální služby by se měla postupně vyvíjet tak, aby se v ní promítal technologický pokrok, vývoj trhu a změny v uživatelské poptávce. Předpisový rámec vytvořený v roce 1998 pro účely plné liberalizace telekomunikačního trhu ve Společenství vymezil minimální rozsah povinností univerzální služby a zavedl pravidla pro výpočet jejíchnákladů a financování.

(1) liberalizácia telekomunikačného sektoru, rastúca hospodárska súťaž a väčšie možnosti výberu komunikačných služieb idú ruka v ruke s paralelnými opatreniami týkajúcimi sa vytvárania harmonizovaného regulačného rámca, ktorý zabezpečí poskytovanie univerzálnej služby. Koncepcia univerzálnej služby by sa mala vyvíjať tak, aby odrážala pokrok v technológii, rozvoj trhu a zmeny v požiadavkách užívateľa. Regulačný rámec vytvorený pre úplnú liberalizáciu telekomunikačného trhu v roku 1998 v spoločenstve vymedzil minimálny rozsah povinností poskytovania univerzálnej služby a stanovil pravidlá jej účtovania a financovania;

(2) Podle článku 153 Smlouvy má Společenství přispívat k ochraně spotřebitelů.

(2) podľa článku 153 zmluvy spoločenstvo má prispieť k ochrane zákazníkov;

(3) Společenství a jeho členské státy přijaly závazky vyplývající z předpisového rámce pro telekomunikační sítě a služby v souvislosti s dohodou o základních telekomunikacích Světové obchodní organizace (WTO). Každý členský stát WTO má právo vymezit druh povinnosti univerzální služby, kterou chce zachovat. Takové povinnosti nebudou samy o sobě považovány za protisoutěžní za předpokladu, že budou spravovány průhledným, nediskriminačním a z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a že nebudou zatěžovat více, než je nezbytné pro druh univerzální služby vymezené členským státem.

(3) spoločenstvo a jeho členské štáty v súvislosti s dohodou Svetovej obchodnej organizácie (WTO) o základných telekomunikáciách prevzali záväzky, týkajúce sa regulačného rámca telekomunikačných sietí a služieb. Každý člen WTO má právo vymedziť druh povinnosti poskytovania univerzálnej služby, ktorý si chce zachovať. Také povinnosti sa nebudú považovať vopred za protisúťažné za predpokladu, že sú riadené transparentným, nediskriminačným a konkurenčne neutrálnym spôsobom a že nie sú väčšou záťažou, než je nutná pre tento druh univerzálnej služby vymedzený členom WTO;

(4) Zajišťování univerzální služby (tj. poskytování vymezeného minimálního souboru služeb všem koncovým uživatelům za dostupnou cenu) může zahrnovat poskytování některých služeb pro některé koncové uživatele za ceny, které se liší od cen, které vyplývají z běžných podmínek na trhu. Náhrady podnikům určeným k poskytování takových služeb za takových okolností však nemusí vést k narušení hospodářské soutěže za předpokladu, že budou určeným podnikům uhrazovány vzniklé zvláštní čisté náklady, a za předpokladu, že zátěž čistých nákladů bude uhrazena konkurenčně neutrálním způsobem.

(4) zabezpečenie univerzálnej služby (t. z. poskytovanie vymedzeného minimálneho súboru služieb koncovým užívateľom za prijateľné ceny) môže zahŕňať poskytovanie niektorej služby niektorým koncovým užívateľom za ceny, ktoré sa odchyľujú od cien vyplývajúcich z bežných trhových podmienok. Kompenzácia pre podniky, určené na poskytovanie takýchto služieb, však za týchto okolností nemusí vyústiť do deformácie hospodárskej súťaže za predpokladu, že určeným podnikom sa uhradia vyvolané špecifické čisté náklady a za predpokladu, že čisté nákladové zaťaženie sa uhrádza konkurenčne neutrálnym spôsobom;

(5) Na konkurenčním trhu by se měly některé povinnosti vztahovat na všechny podniky poskytující veřejně přístupné telefonní služby v pevných místech a jiné by se měly vztahovat pouze na ty podniky, které mají významnou tržní sílu nebo které byly určeny jako poskytovatelé univerzální služby.

(5) na trhoch hospodárskej súťaže by sa niektoré povinnosti mali vzťahovať na všetky podniky poskytujúce verejne prístupné telefónne služby na pevných miestach a iné by sa mali vzťahovať len na podniky, ktoré majú významný vplyv na trhu alebo ktoré boli určené ako operátori univerzálnej služby;

(6) Koncový bod sítě představuje pro účely regulace hranici mezi předpisovým rámcem pro sítě a služby elektronických komunikací a mezi předpisy pro telekomunikační koncová zařízení. Za vymezení polohy koncového bodu sítě je odpovědný vnitrostátní regulační orgán, popřípadě na základě návrhu daných podniků.

(6) koncový bod siete predstavuje na účely regulácie hranicu medzi regulačným rámcom pre elektronické komunikačné siete a služby a reguláciou telekomunikačného koncového zariadenia. Za určenie miesta sieťového koncového bodu je zodpovedný národný regulačný orgán v prípade potreby na základe návrhu príslušného podniku;

(7) Členské státy by měly i nadále zajišťovat, aby služby uvedené v kapitole II byly poskytovány v kvalitě stanovené pro všechny koncové uživatele na jejich území bez ohledu na jejich zeměpisné umístění a s přihlédnutím ke zvláštním vnitrostátním podmínkám za dostupnou cenu. Členské státy mohou v souvislosti s povinnostmi univerzální služby a s přihlédnutím ke zvláštním vnitrostátním podmínkám přijímat zvláštní opatření pro spotřebitele ve venkovských nebo zeměpisně izolovaných oblastech, aby jim zajistily přístup ke službám, které jsou uvedeny v kapitole II, a cenovou dostupnost těchto služeb, jakož i zajistily přístup za stejných podmínek, zejména pro starší osoby, zdravotně postižené osoby a osoby se zvláštními sociálními potřebami. Taková opatření mohou zahrnovat i opatření zaměřená přímo na spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami, která zajišťují podporu pro vymezené spotřebitele, např. prostřednictvím zvláštních opatření přijatých po posouzení individuálních žádostí, jako je například splácení dluhů.

(7) členské štáty by sa mali naďalej starať o to, aby služby stanovené v kapitole II boli v príslušnej kvalite k dispozícii pre všetkých koncových užívateľov na ich území bez ohľadu na ich zemepisnú polohu a na základe špecifických vnútroštátnych podmienok za prijateľné ceny; členské štáty môžu v súvislosti s povinnosťou poskytovania univerzálnej služby a podľa vnútroštátnych podmienok, prijať špecifické opatrenia pre zákazníkov vo vidieckych a zemepisne izolovaných oblastiach, aby bol zabezpečený ich prístup k službám stanoveným v kapitole II a ich cenová dostupnosť, ako aj prístup za rovnakých podmienok najmä pre staršie osoby, osoby so zdravotným postihnutím a pre ľudí s osobitnými sociálnymi potrebami. Také opatrenia môžu zahŕňať aj opatrenia priamo cielené na zákazníkov s osobitnými sociálnymi potrebami, poskytujúc podporu určitým zákazníkom, napríklad pomocou špecifických opatrení po preskúmaní jednotlivých žiadostí, ako je napríklad odpustenie dlhov;

(8) Základním požadavkem univerzální služby je poskytovat uživatelům na jejich žádost připojení k veřejné telefonní síti v pevném místě za dostupnou cenu. Požadavek se omezuje na jednu úzkopásmovou síťovou přípojku, jejíž poskytování může být omezeno členskými státy na místo hlavního místa/hlavního bydliště koncového uživatele, přičemž se nevztahuje na digitální sítě integrovaných služeb (ISDN), poskytující dvě nebo více spojení, která se mohou využívat současně. Neměla by existovat žádná omezení týkající se technických prostředků, které umožňují použití drátových nebo bezdrátových technologií, jimiž se spojení zajišťuje, ani žádná další omezení týkající se části povinností nebo všech povinností univerzální služby ukládaných operátorovi. Přípojky k veřejné telefonní síti v pevném místě by měly umožňovat hlasovou a datovou komunikaci při rychlostech uspokojivých pro přístup k on-line službám, jako jsou služby poskytované prostřednictvím veřejného Internetu. Rychlost přístupu uživatele k Internetu, kterou bude mít daný uživatel, závisí na řadě faktorů, mimo jiné na poskytovateli (poskytovatelích) internetového připojení i na dané aplikaci, pro kterou se přípojka využívá. Rychlost přenosu dat, které lze dosáhnout na úzkopásmové přípojce k veřejné telefonní síti, závisí na možnostech koncového zařízení účastníka, jakož i na přípojce. Z tohoto důvodu není vhodné nařizovat konkrétní rychlosti přenosu dat nebo bitů na úrovni Společenství. Modemy pro hovorové pásmo dostupné v současné době umožňují obvykle rychlost přenosu dat 56 kbit/s a využívají automatického přizpůsobování rychlosti přenosu dat, aby se přizpůsobily proměnlivé kvalitě linky s tím, že dosahovaná rychlost přenosu dat může být nižší než 56 kbit/s. Musí být vytvořen určitý prostor pro to, aby členské státy na jedné straně mohly popřípadě přijmout opatření k zajištění toho, že přípojky mohou podporovat uvedené rychlosti přenosu dat, ale aby na druhé straně popřípadě mohly povolit i rychlost přenosu dat pod horní hranicí rychlosti 56 kbit/s, například s využitím vlastností bezdrátových technologií (včetně buňkových bezdrátových sítí) k poskytování univerzální služby pro větší část obyvatelstva. To může být zvlášť důležité v některých přistupujících zemích, v nichž je hustota připojení domácností tradičními telefonními přípojkami relativně nízká. Ve zvláštních případech, kdy je připojení k veřejné telefonní síti v pevném místě zjevně nedostačující k uspokojivému připojení k Internetu, by měly mít členské státy možnost požadovat zvýšení úrovně připojení na takovou úroveň, jaká je dostupná pro většinu účastníků, tak aby byly podporovány rychlosti přenosu dat postačující k přístupu na Internet. Pokud taková zvláštní opatření způsobí zatížení dotyčných spotřebitelů čistými náklady, může být čistý dopad zahrnut do výpočtu čistých nákladů spojených s povinnostmi univerzální služby.

(8) základnou požiadavkou univerzálnej služby je na požiadanie poskytnúť užívateľom spojenie s verejnou telefónnou sieťou v pevnom mieste za prijateľnú cenu. Požiadavka je limitovaná na jediné úzkopásmové sieťové spojenie a jeho zabezpečenie môžu obmedziť členské štáty na hlavné miesto/bydlisko koncového užívateľa a nerozširuje sa na digitálnu sieť integrovaných služieb (ISDN), ktorá poskytuje dve alebo viac spojení, ktoré sa môžu používať súčasne. Nemali by byť žiadne prekážky z hľadiska technických prostriedkov, ktorými sa spojenie, či už drôtové alebo bezdrôtové, zabezpečuje, ani žiadne prekážky z hľadiska toho, či podnik poskytuje všetky alebo len časť univerzálnej služby. Pripojenie k verejnej telefónnej sieti na pevnom mieste by malo byť schopné podporiť hovorovú a dátovú komunikáciu s prenosovou rýchlosťou dostatočnou na prístup k on-line službám takým, ako sú služby poskytované cez verejný Internet. Rýchlosť prístupu k Internetu, akú má daný užívateľ, môže závisieť na niekoľkých faktoroch, vrátane schopnosti poskytovateľov týkajúcej sa pripojenia na Internet ako aj daného použitia, na ktoré sa pripojenie využíva. Rýchlosť prenosu, ktorá môže byť podporovaná jediným úzkopásmovým pripojením k verejnej telefónnej sieti, závisí na schopnostiach koncového zariadenia účastníka. Z tohto dôvodu nie je primerané stanoviť určité dáta alebo prenosovú rýchlosť na úrovni spoločenstva. V súčasnosti disponibilné hlasové modemy ponúkajú spravidla rýchlosť prenosu dát 56 kbit/s a prispôsobujú rýchlosť prenosu automaticky na meniacu sa kvalitu vedenia, takže skutočná rýchlosť prenosu môže byť nižšia než 56 kbit/s. Na jednej strane sa vyžaduje flexibilita, aby členské štáty mohli prijať opatrenia nevyhnutné na to, aby sa zabezpečilo, že pripojenia sú schopné podporiť takú prenosovú rýchlosť a na druhej strane, aby členské štáty mohli prípadne uplatniť prenosové rýchlosti nižšie, než sú tieto limity 56 kbit/s, aby sa napríklad využili možnosti bezdrôtových technológií (vrátane celulárnych bezdrôtových sietí) s cieľom zabezpečiť poskytovanie univerzálnej služby väčšej časti populácie. Toto môže mať osobitný význam v niektorých pristupujúcich štátoch, kde zostáva počet domácností pripojených na tradičnú telefónu sieť relatívne nízky. V špecifických prípadoch, kde pripojenie na verejnú telefónu sieť v pevnom mieste očividne nestačí na to, aby dostatočne podporovalo prístup k Internetu, by členské štáty mali byť schopné požadovať, aby pripojenie zodpovedalo úrovni, ktorú má väčšina účastníkov a ktorá podporuje rýchlosť prenosu dát dostatočnú na prístup k Internetu. Kde také špecifické opatrenia vyvolajú čisté nákladové zaťaženie príslušných zákazníkov, čistý efekt sa môže zahrnúť do ktorejkoľvek kalkulácie čistých nákladov povinností poskytovania univerzálnej služby;

(9) Ustanovení této směrnice nebrání, aby členské státy určily různé podniky pro zajišťování prvků sítě a poskytování dílčích služeb univerzální služby. Od určených podniků, které zajišťují prvky sítě, lze požadovat, aby zajistily takovou výstavbu a provoz a údržbu, která je nezbytná a přiměřená pro splnění všech přiměřených žádostí o přípojku v pevném místě k veřejné telefonní síti a o přístup k veřejně přístupným telefonním službám v pevném místě.

(9) ustanovenia tejto smernice nebránia členským štátom v tom, aby určili rôzne podniky zabezpečujúce rôzne prvky siete a služieb. Od určených podnikov zabezpečujúcich prvky siete sa môže vyžadovať, aby zabezpečili takú stavbu a údržbu, aká je potrebná a primeraná na splnenie všetkých odôvodnených žiadostí o pripojenie na pevnom mieste k verejnej telefónnej sieti a na prístup k verejne dostupnej telefónnej sieti na pevnom mieste;

(10) Dostupnou cenou se rozumí cena stanovená členskými státy na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím ke zvláštním vnitrostátním podmínkám; tato cena může zahrnovat stanovení jednotných sazeb bez ohledu na místo nebo stanovení zvláštních sazeb pro uspokojování potřeb uživatelů s nízkým příjmem. Cenová dostupnost pro jednotlivé spotřebitele souvisí s jejich schopností sledovat a ovlivňovat své výdaje.

(10) prijateľné ceny znamenajú ceny vymedzené členskými štátmi na vnútroštátnej úrovni na základe špecifických vnútroštátnych podmienok a môžu obsahovať stanovenie spoločných taríf bez ohľadu na miesto alebo osobitné tarifné možnosti výberu pri pokrytí potrieb užívateľov s nízkym príjmom. Prijateľnosť pre jednotlivých zákazníkov závisí na ich schopnosti monitorovať a riadiť svoje výdaje;

(11) Účastnické seznamy a informační služba o účastnických číslech představují základní prostředek pro přístup k veřejně přístupné telefonní službě a jsou součástí povinnosti univerzální služby. Uživatelé a spotřebitelé si přejí úplné účastnické seznamy a informační službu o účastnických číslech, která obsahuje všechny zveřejňované telefonní účastníky a jejich čísla (včetně pevných a mobilních čísel) a chtějí, aby tyto informace byly předkládány nepreferenčním způsobem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací [5] zajišťuje právo účastníků na soukromí s ohledem na uvádění jejich osobních údajů ve veřejném účastnickém seznamu.

(11) zoznamy účastníkov a informácie o telefónnych číslach predstavujú podstatný prístupový nástroj pre verejne dostupné telefónne služby a tvoria časť povinnosti poskytovania univerzálnej služby. Užívatelia a zákazníci požadujú úplné zoznamy účastníkov a informácie o telefónnych číslach, ktoré obsahujú všetkých telefónnych účastníkov a ich čísiel (vrátane pevných a mobilných čísiel) a chcú, aby boli tieto informácie prezentované bez uprednostňovania. Smernica Európskeho parlamentu a Rady 97/66/ES z 15. decembra 1997 o spracovaní osobných údajov a ochrane súkromia v telekomunikačnom sektore [5] zabezpečuje práva účastníkov na súkromie z hľadiska zahrnutia ich osobných dát do zoznamu;

(12) Pro občana je důležité, aby byl zabezpečen dostatečný počet veřejných telefonních automatů, a pro uživatele, aby mohli volat na čísla tísňového volání, zejména na jednotné evropské číslo tísňového volání ("112"), bezplatně z libovolného telefonního přístroje, včetně veřejných telefonních automatů, bez použití jakýchkoliplatebních prostředků. Nedostatečná informovanost o existenci čísla "112" snižuje dodatečnou bezpečnost občanů, která je zajištěna existencí tohoto čísla na evropské úrovni, zvláště při jejich cestách do jiných členských států.

(12) pre občanov je dôležité, aby bol k dispozícii primeraný počet verejných telefónnych mincových a kartových automatov a najmä aby sa jednotné európske núdzové volacie číslo ("112") mohlo bezplatne volať z ktoréhokoľvek telefónu, vrátane verejných telefónnych automatov, bez použitia akýchkoľvek platobných prostriedkov. Nedostatočné informácie o existencii čísla "112" na európskej úrovni znižujú "doplnkovú" bezpečnosť občanov, najmä počas ich ciest v iných členských štátoch;

(13) Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby uživatelům zdravotně postiženým a uživatelům se zvláštními sociálními potřebami zaručily přístup ke všem veřejně přístupným telefonním službám v pevném místě a jejich cenovou dostupnost. Zvláštní opatření pro zdravotně postižené uživatele mohou popřípadě zahrnovat zajištění dostupnosti veřejných telefonních přístrojů, veřejných textových telefonních přístrojů nebo odpovídající opatření pro osoby neslyšící nebo osoby s vadou řeči, poskytování služeb jako je informační služba o účastnických číslech nebo odpovídající bezplatná opatření pro nevidomé nebo částečně zrakově postižené osoby a poskytování podrobných rozpisů účtů v alternativním formátu na žádost pro nevidomé nebo částečně zrakově postižené osoby. Mohou být rovněž přijímána i zvláštní opatření umožňující uživatelům zdravotně postiženým a uživatelům se zvláštními sociálními potřebami přístup k tísňovým službám "112" a dát jim podobnou možnost výběru mezi různými operátory nebo poskytovateli služeb jako mají ostatní spotřebitelé. Pro řadu parametrů byly vypracovány normy kvality služby, aby bylo možno posoudit kvalitu služeb poskytovaných účastníkům a posoudit, jak si vedou určené podniky plnící povinnosti univerzální služby při plnění těchto norem. Normy kvality služby s ohledem na zdravotně postižené uživatele zatím neexistují. Měly by být vypracovány výkonnostní normy a odpovídající parametry pro zdravotně postižené uživatele, jak je stanoveno v článku 11 této směrnice. Vnitrostátní regulační orgány by navíc měly být oprávněny požadovat zveřejňování údajů o výkonnosti vztahujících se ke kvalitě služby, jakmile budou takové normy a parametry vypracovány. Poskytovatel univerzální služby by neměl přijímat opatření bránící uživatelům v plném využívání výhod služeb nabízených jinými operátory sítí nebo poskytovateli služeb spolu s jeho vlastními službami nabízenými jako součást univerzální služby.

(13) členské štáty by mali prijať vhodné opatrenia s cieľom zaručiť prístup k všetkým verejne dostupným telefónnym službám na pevných miestach ako aj ich dostupnosť pre osoby so zdravotným postihnutím a užívateľov s osobitnými sociálnymi potrebami. Špecifické opatrenia pre osoby so zdravotným postihnutím by mohli prípadne zahŕňať sprístupnenie verejných telefónnych automatov, verejných textových telefónov alebo ekvivalentné opatrenia pre nepočujúcich alebo osoby s poruchou reči, služby ako sú telefónne zoznamy alebo ekvivalentné opatrenia poskytované bezplatne pre nevidiacich alebo pre osoby s čiastočným poškodením zraku a služby spojené s podrobným rozpisom faktúr v alternatívnom formáte na požiadanie nevidiacich alebo osôb s čiastočným poškodením zraku. Špecifické opatrenia sa môžu prijať aj preto, aby sa osobám so zdravotným postihnutím a užívateľom s osobitnými sociálnymi potrebami umožnil prístup k núdzovému číslu "112" a aby im bola poskytnutá podobná možnosť výberu medzi rôznymi operátormi alebo poskytovateľmi služieb ako ostatným zákazníkom. Normy kvality služieb sa vyvíjali v súvislosti s radom parametrov na posudzovanie kvality služieb poskytovaných zákazníkom, a preto, aby sa zistilo, ako účinne dodržiavajú tieto normy podniky, ktoré majú povinnosti ako poskytovatelia univerzálnej služby. Normy kvality služieb ešte neexistujú, pokiaľ ide o osoby so zdravotným postihnutím. Výkonové normy a príslušné parametre by sa mohli vypracovať pre osoby so zdravotným postihnutím a je na ne odkaz v článku 11 tejto smernice. Okrem toho národné regulačné orgány by mali mať možnosť požadovať zverejnenie údajov o kvalite výkonu služieb ak a keď sú také normy a parametre vypracované. Poskytovateľ univerzálnej služby by nemal prijať opatrenia, ktoré by bránili užívateľom služby v plnom využívaní služieb ponúkaných rôznymi operátormi alebo poskytovateľmi služieb, v spojení s jeho vlastnými službami ponúkanými ako časť univerzálnej služby;

(14) Důležitost přístupu k veřejné telefonní síti a jejího využívání v pevném místě je taková, že by měly být přístupné každému, kdo o ně odůvodněně požádá. V souladu se zásadou subsidiarity je záležitostí členských států rozhodnout podle objektivních kritérií, kterým podnikům budou uloženy povinnosti univerzální služby pro účely této směrnice, přičemž se popřípadě bere v úvahu způsobilost a ochota podniků převzít všechny povinnosti univerzální služby nebo jejich část. Je důležité, aby byly povinnosti univerzální služby plněny co nejúčinnějším způsobem tak, aby uživatelé obecně platili ceny, které odpovídají účelně vynaloženým nákladům. Obdobně je důležité, aby operátoři univerzální služby zachovávali integritu sítě, jakož i kontinuitu a kvalitu služby. Rozvoj intenzivnější hospodářské soutěže a větší možnosti výběru nabízí více možností k tomu, aby všechny povinnosti univerzální služby nebo jejich část poskytovaly jiné podniky než podniky s významnou tržní silou. Proto by mohly být povinnosti univerzální služby v některých případech přiděleny operátorům, kteří prokazují nákladově nejefektivnější způsoby poskytování přístupu a služeb, včetně využití konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení. Odpovídající povinnosti by mohly být zařazeny jako podmínky do oprávnění poskytovat veřejně přístupné služby.

(14) dôležitosť prístupu k verejnej telefónnej sieti na pevných miestach a jej využívania je v tom, že by mala byť prístupná každému, kto o to náležite požiada. V súlade s princípom subsidiarity je preto na členských štátoch, aby rozhodli na základe objektívnych kritérií, ktorým podnikom bude uložená povinnosť univerzálnej služby na účely tejto smernice, berúc do úvahy spôsobilosť a ochotu podnikov akceptovať všetky alebo časť povinností univerzálnej služby. Je dôležité, aby boli povinnosti univerzálnej služby plnené čo možno najefektívnejším spôsobom, takže vo všeobecnosti by užívatelia platili ceny zodpovedajúce nákladovo najefektívnejšiemu poskytovaniu. Je taktiež dôležité, aby operátori univerzálnej služby zachovávali celistvosť siete ako aj plynulosť služieb a jej kvalitu. Rozvoj väčšej súťaže a väčší výber ponúka viac možností tým, že celá alebo časť univerzálnej služby môže byť poskytovaná podnikmi inými, než sú podniky s významným vplyvom na trhu. Preto by povinnosť univerzálnej služby mohla byť uložená operátorom, ktorí preukážu najefektívnejšie prostriedky poskytovania prístupu a služieb, a to aj v rámci trhovo orientovaných alebo komparatívnych výberových postupov. Príslušné povinnosti by mohli byť zahrnuté ako podmienky v povoleniach na poskytovanie verejne dostupných služieb;

(15) Členské státy by měly sledovat situaci spotřebitelů z hlediska jimi využívaných veřejně přístupných telefonních služeb a zejména z hlediska cenové dostupnosti. Cenová dostupnost telefonní služby souvisí s informacemi, které obdrží uživatelé ohledně výdajů na hovorné, jakož i relativní náklady na hovorné v porovnání s jinými službami, a rovněž souvisí s jejich schopností kontrolovat výdaje. Cenovou dostupností se tedy rozumí poskytnutí práv spotřebitelům prostřednictvím povinností uložených podnikům určeným k plnění povinností univerzální služby. Tyto povinnosti zahrnují určitou úroveň podrobného rozpisu účtů, možnost spotřebitele selektivně blokovat určitá volání (jako jsou volání s vysokou cenou za služby se zvýšenou sazbou), možnost spotřebitelů kontrolovat výdaje formou předplatného a možnost spotřebitelů započíst počáteční poplatky za připojení. Taková opatření si mohou vyžádat přezkoumání a změnu s ohledem na vývoj trhu. Současné podmínky nezaručují požadavek, aby operátoři mající povinnosti univerzální služby upozornili účastníky na to, že předem stanovený limit výdajů byl překročen, nebo že dochází k neobvyklému charakteru volání. Budoucí přezkoumání příslušných právních předpisů by mělo posoudit, zda je třeba účastníky na tyto situace upozorňovat.

(15) členské štáty by mali monitorovať situáciu spotrebiteľov z hľadiska ich využívania verejne dostupných telefónnych služieb a najmä z hľadiska dostupnosti. Dostupnosť telefónnej služby sa vzťahuje k informáciám, ktoré užívatelia dostávajú v súvislosti s výdajmi za používanie telefónov, ako aj relatívnymi nákladmi na používanie telefónov, porovnaných s ostatnými službami a aj v spojení s ich schopnosťou kontrolovať výdaje. Dostupnosť preto znamená poskytnúť spotrebiteľovi práva prostredníctvom povinností uložených podnikom určeným ako poskytovatelia univerzálnej služby. Tieto povinnosti zahŕňajú špecifikovanú úroveň podrobného rozpisu faktúr, možnosť zákazníkov selektívne blokovať určité volania (drahé spojenia k osobitným službám za zvýšené ceny), možnosť zákazníkov kontrolovať výdaje prostredníctvom predbežných platieb a možnosť zákazníkov zaúčtovať si poplatky za už zriadené pripojenie. Také opatrenia si môžu vyžadovať revíziu a zmeny na základe vývoja trhu. Podľa súčasných podmienok sa nevyžaduje, aby operátori s povinnosťou univerzálnej služby upozornili účastníkov na prípad, keď sa prekročil vopred dohodnutý limit výdajov, alebo keď nastal neobvyklý postup využívania. Revízia príslušných právnych ustanovení v budúcnosti by mala posúdiť, či je potrebné upozorniť účastníkov na takéto prípady;

(16) S výjimkou případů soustavného opožděného placení nebo neplacení účtů by měli být spotřebitelé chráněni před okamžitým odpojením od sítě z důvodů nezaplacení účtu, a zejména v případě sporů o výši účtů za služby se zvýšenou sazbou by měli mít až do vyřešení sporu nadále přístup k základním telefonním službám. Členské státy mohou rozhodnout, že takový přístup může být nadále poskytován pouze tehdy, pokud účastník nadále platí poplatky za pronájem účastnického vedení.

(16) s výnimkou prípadov trvajúcej oneskorenej platby alebo neplatenia faktúr, by mal byť zákazník chránený pred okamžitým odpojením zo siete z dôvodov nezaplatených účtov a, najmä v prípade sporov týkajúcich sa vysokých účtov za služby s prirážkou, by mal mať naďalej prístup k dôležitým telefónnym službám v závislosti na tom, ako spor dopadne. Členské štáty môžu rozhodnúť, že taký prístup môže naďalej byť poskytovaný, len keď zákazník bude pokračovať v platení poplatkov za prenájom okruhu;

(17) Kvalita a cena jsou klíčovými faktory na konkurenčním trhu a vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny sledovat dosahovanou kvalitu služby u podniků, kterým byly uloženy povinnosti univerzální služby. Ve vztahu ke kvalitě služby dosahované takovými podniky měly by být vnitrostátní regulační orgány schopny přijímat vhodná opatření tam, kde je považují za nezbytná. Vnitrostátní regulační orgány by měly být rovněž schopny sledovat dosahovanou kvalitu služeb ostatních podniků, které zajišťují veřejné telefonní sítě a/nebo poskytují veřejně přístupné telefonní služby uživatelům v pevných místech.

(17) kvalita a cena sú kľúčovými faktormi na súťažne orientovanom trhu a národné regulačné orgány by mali byť schopné monitorovať dosiahnutú kvalitu služieb u podnikov, ktoré boli určené ako podniky s povinnosťou univerzálnej služby. Vo vzťahu ku kvalite služby dosahovanej takými podnikmi by národné regulačné orgány mali byť schopné prijať primerané opatrenia, ak to považujú za potrebné. Národné regulačné orgány by mali byť schopné tiež monitorovať dosiahnutú kvalitu služieb ostatných podnikov poskytujúcich užívateľom verejné telefónne siete a/alebo verejne dostupné telefónne služby na pevných miestach;

(18) Členské státy by měly v případě potřeby zavést mechanismy pro financování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby v těch případech, kdy je prokázáno, že tyto povinnosti lze plnit pouze se ztrátou nebo za čisté náklady, které spadají mimo běžné obchodní standardy. Je důležité zajistit, aby se výpočet čistých nákladů na povinnosti univerzální služby prováděl řádně a aby jakékoli financování bylo prováděno s minimálními rušivými dopady na trh a podniky, a bylo slučitelné s články 87 a 88 Smlouvy.

(18) členské štáty by v prípade potreby mali vytvoriť mechanizmy financovania čistých nákladov povinnosti univerzálnej služby v prípadoch, keď sa preukáže, že povinnosť môže byť splnená len so stratou alebo s čistými nákladmi, ktoré ležia mimo normálnych obchodných noriem. Je dôležité zabezpečiť, aby boli čisté náklady povinností univerzálnej služby primerane kalkulované a aby akékoľvek financovanie bolo uskutočnené s minimálnym účinkom na trh a podniky a aby bolo kompatibilné s ustanoveniami článkov 87 a 88 zmluvy;

(19) Každý výpočet čistých nákladů na univerzální službu by měl náležitě zohlednit náklady a výnosy, jakož i nehmotné výhody plynoucí z poskytování univerzální služby, ale neměl by bránit obecnému cíli zajistit, aby struktury cenových relací odrážely náklady. Jakékoli čisté náklady na povinnosti univerzální služby by se měly vypočítávat na základě průhledných postupů.

(19) každá kalkulácia čistých nákladov univerzálnej služby by mala patrične zohľadniť náklady a výnosy, ako aj nehmotný prospech vyplývajúci z poskytovania univerzálnej služby, no nemala by brániť všeobecnému cieľu, ktorý má zabezpečiť, aby cenové štruktúry odrážali náklady. Všetky čisté náklady univerzálnej služby by sa mali kalkulovať na základe transparentných postupov;

(20) Zohledněním nehmotných výhod se rozumí, že peněžní odhady nepřímých výhod, které má podnik v důsledku svého postavení poskytovatele univerzální služby, by měl být odečten od přímých čistých nákladů na povinnosti univerzální služby s cílem určit zátěž celkových nákladů.

(20) zohľadnenie nehmotného prospechu znamená, že odhad nepriameho prospechu v peňažných pojmoch, ktorý podnik odvodí zo svojho postavenia ako poskytovateľa univerzálnej služby, by sa mal odpočítať od priamych čistých nákladov univerzálnej služby, aby sa stanovilo celkové nákladové zaťaženie;

(21) Jestliže nějaká povinnost univerzální služby představuje nespravedlivou zátěž pro podnik, je vhodné umožnit členským státům zavedení mechanismů pro účinnou úhradu čistých nákladů. Úhrada prostřednictvím veřejných finančních prostředků představuje jednu z metod úhrady čistých nákladů na povinnosti univerzální služby. Je rovněž vhodné, aby zjištěné čisté náklady byly hrazeny všemi uživateli průhledným způsobem formou dávek podnikům. Členské státy by měly být schopny financovat čisté náklady na různé prvky univerzální služby prostřednictvím různých mechanismů, a/nebo financovat čisté náklady na některé nebo všechny prvky z obou mechanismů nebo kombinací obou. V případě úhrady nákladů formou dávek podnikům by měly členské státy zajistit, aby metoda rozdělování mezi podniky vycházela z objektivních a nediskriminačních kritérií a aby byla v souladu se zásadou proporcionality. Tato zásada nebrání členským státům v udělení výjimky novým účastníkům trhu, kteří zatím nedosáhli významné tržní účasti. Mechanismus financování by měl zajistit, aby účastníci trhu přispívali pouze na financování povinností univerzální služby, a nikoli na jiné činnosti, které nejsou přímo spojeny s plněním povinností univerzální služby. Mechanismy hrazení by měly ve všech případech respektovat zásady práva Společenství, a zejména v případě mechanismů rozdělování zásady nediskriminace a proporcionality. Mechanismus financování by měl zajistit, aby uživatelé v jednom členském státu nepřispívali na náklady na univerzální službu v jiném členském státu, například při voláních z jednoho členského státu do druhého.

(21) keď povinnosť poskytnúť univerzálnu službu predstavuje neobjektívne zaťaženie podniku, je primerané povoliť členským štátom vytvoriť mechanizmus efektívnej úhrady čistých nákladov. Úhrada z verejných fondov predstavuje jednu z metód krytia čistých nákladov na povinnosť poskytovať univerzálnu službu. Je tiež vhodné, aby sa na úhrade čistých nákladov podieľali všetci užívatelia transparentným spôsobom prostredníctvom poplatkov pre podniky. Členské štáty by mali byť schopné financovať čisté náklady rôznych prvkov univerzálnej služby pomocou rôznych mechanizmov, a/alebo financovať čisté náklady niektorých alebo všetkých prvkov pomocou jedného mechanizmu alebo kombináciou mechanizmov. V prípade úhrady nákladov prostredníctvom poplatkov uložených podnikom by členské štáty mali zabezpečiť, aby bol spôsob alokácie založený na objektívnych a nediskriminačných kritériách a bol v súlade s princípom proporcionality. Tento princíp nebráni členským štátom, aby poskytli výnimky novým poskytovateľom, ktorí ešte nedosiahli významný podiel na trhu. Každý finančný mechanizmus by mal zabezpečiť, aby účastníci trhu prispievali len na financovanie univerzálnej služby a nie na ostatné činnosti, ktoré nie sú priamo spojené s povinnosťou poskytovať univerzálnu službu. Mechanizmus úhrady by mal v každom prípade rešpektovať princípy práva spoločenstva a najmä v prípade mechanizmov zdieľania, princípy nediskriminácie a proporcionality. Každý finančný mechanizmus by mal zabezpečiť, aby užívatelia v jednom členskom štáte neprispievali na náklady univerzálnej služby v inom členskom štáte napríklad vtedy, keď volajú z jedného členského štátu do druhého;

(22) Rozhodnou-li se členské státy financovat čisté náklady na povinnosti univerzální služby z veřejných prostředků, je třeba pod tímto způsobem rozumět financování z prostředků veřejných státních rozpočtů včetně jiných veřejných finančních zdrojů, např. ze státní loterie.

(22) keď sa členské štáty rozhodnú financovať čisté náklady za poskytovanie univerzálnej služby z verejných prostriedkov, malo by sa to chápať ako financovanie zo štátneho rozpočtu vrátane z iných verejných zdrojov, ako sú štátne lotérie;

(23) Čisté náklady na povinnosti univerzální služby mohou být rozděleny mezi všechny nebo jen některé skupiny podniků. Členské státy by měly zajistit, aby mechanismy rozdělování respektovaly zásady průhlednosti, co nejmenšího narušení trhu, nediskriminace a proporcionality. Co nejmenším narušením trhu se rozumí, že by se měly příspěvky uhrazovat způsobem, který co nejvíce minimalizuje dopad finanční zátěže na koncové uživatele, například co nejširším rozložením příspěvků.

(23) čisté náklady univerzálnej služby sa môžu rozdeliť medzi všetky alebo niektoré špecifikované skupiny podnikov. Členské štáty môžu zabezpečiť, aby rozdeľovací mechanizmus rešpektoval princípy transparentnosti, čo možno najmenšej deformácie trhu, nediskriminácie a proporcionality. Čo možno najmenšia deformácia trhu znamená, že príspevky by sa mali uhrádzať spôsobom, aký čo možno najviac minimalizuje dopad finančného zaťaženia na koncových užívateľov, napríklad pomocou čo možno najširšieho rozptylu príspevkov;

(24) Vnitrostátní regulační orgány by se měly ujistit, že ty podniky, které využívají výhod financování univerzální služby, poskytují dostatečně podrobné údaje o zvláštních faktorech vyžadujících takové financování, aby byla jejich žádost odůvodněna. Systémy členských států pro výpočet nákladů a financování povinností univerzální služby by měly být oznámeny Komisi, aby ověřila slučitelnost se Smlouvou. Existuje motivace pro určené operátory, aby zvyšovali stanovené čisté náklady na povinnosti univerzální služby. Proto by měly členské státy zajistit účinnou průhlednost a kontrolu nad částkami účtovanými k financování povinností univerzální služby.

(24) národné regulačné orgány by sa mali ubezpečiť, že tie podniky, ktoré majú prospech z financovania univerzálnej služby, poskytujú dostatok údajov o špecifických prvkoch, ktoré si takéto financovanie vyžaduje, aby bola takáto požiadavka oprávnená. Systémy členských štátov týkajúce sa kalkulácie nákladov a financovania univerzálnej služby by sa mali oznámiť Komisii, aby sa overila kompatibilita so zmluvou. Určení operátori sú stimulovaní k zvyšovaniu posudzovaných čistých nákladov poskytovanej univerzálnej služby. Preto by členské štáty mali zabezpečiť efektívnu transparentnosť a kontrolu čiastok na financovanie univerzálnej služby;

(25) Trhy komunikací se nadále vyvíjejí, pokud jde o používané služby a technické prostředky používané při jejich poskytování uživatelům. Povinnosti univerzální služby, které jsou vymezeny na úrovni Společenství, by měly být pravidelně přezkoumávány s cílem navrhnout změnu nebo nové vymezení jejich obsahu. Takové přezkoumání by mělo zohlednit vyvíjející se sociální, obchodní a technologické podmínky a skutečnost, že jakákoli změna obsahu povinností by měla podléhat dvojímu testu u služeb, které byly zpřístupněny propodstatnou většinu obyvatelstva s následným rizikem sociálního vyloučení těch, kteří si je nemohou dovolit. Při každé změně obsahu povinností univerzální služby by mělo být zajištěno, že určité technologické varianty nebudou uměle upřednostňovány před jinými, aby se neukládala neúměrná finanční zátěž podnikům v tomto odvětví (čímž by byl ohrožen vývoj trhu a inovace) a eventuální finanční zátěž nedopadla nespravedlivě na spotřebitele s nižším příjmem. Jakékoli změny obsahu povinností automaticky znamenají, že jakékoli čisté náklady lze financovat metodami, které jsou povoleny v této směrnici. Členským státům není dovoleno ukládat účastníkům trhu finanční příspěvky související s opatřeními, která nejsou součástí povinností univerzální služby. Jednotlivé členské státy mohou nadále libovolně ukládat zvláštní opatření (mimo rámec obsahu povinností univerzální služby) a financovat je v souladu s právem Společenství, ale nikoli formou příspěvků od účastníků trhu.

(25) komunikačné trhy sa ďalej rozvíjajú, a to nielen z hľadiska používaných služieb, ale aj technických prostriedkov, ktorými sa služby dostávajú k užívateľom. Povinnosť poskytnúť univerzálnu službu, ktorá je vymedzená na úrovni spoločenstva, by sa mala pravidelne prehodnocovať z hľadiska možných návrhov na zmenu alebo predefinovanie rozsahu. Také prehodnotenie by malo zohľadňovať vývoj sociálnych, obchodných a technologických podmienok a skutočnosť, že každá zmena rozsahu by musela spĺňať obe kritériá služby, aby sa stala služba dostupnou pre podstatnú časť populácie, s následným rizikom sociálneho vylúčenia tých, ktorí tieto služby nemôžu využívať. Pri každej zmene rozsahu povinností univerzálnej služby je potrebné dbať na to, aby bolo zabezpečené, že niektoré technologické voľby nie sú umelo podporované v porovnaní s ostatnými, že nie je ukladané nerovnaké finančné zaťaženie podnikov (čím je ohrozený rozvoj trhu a inovácií) a že akékoľvek finančné zaťaženie nedopadne nespravodlivo na zákazníkov s nízkymi príjmami. Každá zmena rozsahu automaticky znamená, že každý čistý náklad môže byť financovaný metódami povolenými v tejto smernici. Členské štáty nesmú povoliť účastníkom trhu finančné príspevky vzťahujúce sa k opatreniam, ktoré nie sú časťou záväzkov univerzálnej služby. Jednotlivé členské štáty majú naďalej voľnosť pri ukladaní osobitných opatrení (mimo rozsahu záväzkov univerzálnej služby) a ich financovaní v súlade s právom spoločenstva, nie však pomocou príspevkov účastníkov trhu;

(26) Účinnější hospodářská soutěž v celé oblasti trhů přístupu a služeb poskytne uživatelům větší možnost výběru. Míra účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru se liší v rámci Společenství a liší se uvnitř členských států mezi zeměpisnými oblastmi a mezi trhy přístupu a služeb. Někteří uživatelé mohou být zcela závislí na poskytování přístupu a služeb podniky s významnou tržní silou. Obecně je z důvodů účinnosti a podpory účinné hospodářské soutěže důležité, aby služby poskytované podniky s významnou tržní silou odrážely náklady. Z důvodů účinnosti a ze sociálních důvodů by měly sazby pro koncové uživatele zohledňovat podmínky poptávky, jakož i nákladové podmínky za předpokladu, že to nezpůsobí narušení hospodářské soutěže. Existuje riziko, že podnik s významnou tržní silou může postupovat různými způsoby, aby bránil vstupu na trh nebo narušoval hospodářskou soutěž, například účtováním neúměrně vysokých cen, cenovým podbízením, povinným vázáním služeb pro koncové uživatele nebo neoprávněným upřednostňováním určitých zákazníků. Proto by měly mít vnitrostátní regulační orgány pravomoci v krajním případě a po řádném zvážení zavést regulaci ve vztahu ke koncovým uživatelům u podniků s významnou tržní silou. Regulace horním cenovým rozsahem, zeměpisné zprůměrování nebo podobné nástroje, jakož i neregulační opatření, jako jsou veřejně dostupná srovnání sazeb pro koncové uživatele, se mohou uplatnit v zájmu dosažení dvojího cíle podpory účinné hospodářské soutěže a souběžného prosazování potřeb veřejného zájmu, jako je zachovávání cenové dostupnosti veřejně přístupných telefonních služeb pro některé spotřebitele. Aby vnitrostátní regulační orgány mohly plnit své regulační povinnosti v této oblasti, včetně zavádění jakékoli regulace sazeb, je nezbytné, aby měly přístup k příslušným informacím nákladového účetnictví. Regulační zásahy do služeb pro koncové uživatele by se však měly zavádět pouze v případě, kdy se vnitrostátní regulační orgány domnívají, že by příslušnými opatřeními na úrovni velkoobchodu nebo opatřeními, která se týkají volby nebo předvolby operátora, nebylo dosaženo cíle, kterým je zajištění účinné hospodářské soutěže a ochrana veřejného zájmu.

(26) účinnejšia súťaž na celom trhu prístupu a služieb poskytuje väčší výber pre užívateľov. Rozsah účinnej súťaže a výber sa mení v rámci spoločenstva a v rámci členských štátov medzi zemepisnými oblasťami a medzi trhmi prístupu a služieb. Niektorí užívatelia môžu byť úplne závislí na prístupe a službách poskytovaných podnikom s významným vplyvom na trhu. Vo všeobecnosti z dôvodov efektívnosti a podpory účinnej hospodárskej súťaže je dôležité, aby služby poskytované podnikom s významným vplyvom na trhu odrážali náklady. Z dôvodov efektívnosti a zo sociálnych dôvodov koncové užívateľské tarify by mali odrážať podmienky dopytu ako aj podmienky nákladov za predpokladu, že to nevyústi do deformácie súťaže. Je tu riziko, že podnik s významným vplyvom na trhu môže konať rôznymi spôsobmi, aby zabránil vstupu, alebo aby deformoval súťaž napríklad účtovaním nadmerných cien, stanovením likvidačných cien, povinným previazaním maloobchodných služieb alebo poskytnutím neprimeraných výhod určitým zákazníkom. Preto by mali mať národné regulačné orgány právomoc ukladať, ako poslednú možnosť a po dôkladnej úvahe, regulačné opatrenia podnikom s významným vplyvom na trhu. Horné limity cien, geografické priemerné ceny a podobné nástroje, ako aj mimoregulačné opatrenia, ako sú verejne dostupné porovnania maloobchodných taríf, sa môžu použiť na dosiahnutie cieľa podpory účinnej hospodárskej súťaže, ale aj cieľa sledovať plnenie verejného záujmu, ako je napríklad udržanie dostupnosti verejných prístupných telefónnych služieb pre niektorých zákazníkov. Je nevyhnutný prístup k informáciám týkajúcim sa kalkulácie nákladov, aby mohli národné regulačné orgány plniť svoje regulačné povinnosti v tejto oblasti, vrátane tarifnej regulácie. Regulačné opatrenia pre maloobchodné služby by sa však mali uplatniť len vtedy, keď národný regulačný orgán usúdi, že príslušné veľkoobchodné opatrenia alebo opatrenia týkajúce sa výberu operátora alebo predbežného výberu operátora, by nezaručovali dosiahnutie cieľa, ktorým je zabezpečenie efektívnej hospodárskej súťaže a verejného záujmu;

(27) Pokud vnitrostátní regulační orgán uloží povinnost zavést systém nákladového účetnictví pro podporu regulace cen, může sám provést roční audit, aby zajistil dodržování systému nákladového účetnictví, za předpokladu, že k tomu má nezbytné kvalifikované pracovníky, nebo si může vyžádat audit, který provede jiný kvalifikovaný subjekt nezávislý na dotyčném operátorovi.

(27) ak národný regulačný orgán uloží povinnosť vykonávať systém kalkulácie nákladov, aby podporil cenovú kontrolu, môže sám vykonať výročný audit, aby sa zabezpečila zhoda s uvedeným systémom kalkulácie nákladov za predpokladu, že má potrebný kvalifikovaný personál, alebo môže požiadať, aby audit vykonal iný kvalifikovaný orgán nezávislý na príslušnom operátorovi;

(28) Je považováno za nezbytné zajistit kontinuitu v uplatňování stávajících ustanovení týkajících se minimální nabídky služeb pronajatých okruhů v právních předpisech Společenství v oblasti telekomunikací, zejména ve směrnici Rady 92/44/EHS ze dne 5. června 1992 o uplatňování otevřeného přístupu k síti pro pronajaté okruhy [6], do doby, než vnitrostátní regulační orgány na základě postupů pro analýzu trhu stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) [7] rozhodnou, že taková ustanovení již nejsou potřebná, protože se na jejich území vytvořil dostatečně konkurenční trh. Úroveň hospodářské soutěže se zřejmě bude lišit na různých trzích pronajatých okruhů v rámci minimální nabídky a v různých částech daného území. Při provádění analýzy trhu by měly vnitrostátní regulační orgány samostatně posoudit každý trh pronajatých okruhů v rámci minimální nabídky, přičemž by zohlednily její zeměpisnou dimenzi. Služby pronajatých okruhů představují povinné služby, které se mají poskytovat bez nároku na jakýkoli mechanismus náhrad. Poskytování pronajatých okruhů nad rámec minimální nabídky pronajatých okruhů by mělo být upraveno obecnými regulačními ustanoveními pro trh koncových uživatelů namísto zvláštních požadavků, které se týkají poskytování minimální nabídky.

(28) považuje sa za nevyhnutné zabezpečiť pokračovanie uplatňovania existujúcich ustanovení týkajúcich sa minimálneho súboru služieb prenájmu okruhu uvedeného v právnych predpisoch spoločenstva týkajúcich sa telekomunikácií, najmä v smernici Rady 92/44/EHS z 5. júna 1992 o uplatňovaní služieb otvorenej siete pre prenájom okruhov, [6] dovtedy, kým národný regulačný orgán nestanoví, že v súlade s postupmi analýzy trhu stanovenými v smernici Európskeho parlamentu a Rady 2002/21/ES zo 7. marca 2002 o spoločnom regulačnom rámci pre elektronické komunikačné siete a služby (Rámcová smernica) [7] také opatrenia nie sú naďalej potrebné, pretože sa na ich území vytvoril dostatočne súťažne orientovaný trh. Stupeň súťaže sa pravdepodobne líši medzi rôznymi trhmi prenájmu okruhov v minimálnom súbore a líši sa na aj rôznych častiach územia. Pri vykonávaní analýz trhu by národné regulačné orgány mali oddelene posudzovať každý trh prenájmu okruhov v rámci minimálneho súboru, berúc do úvahy ich geografický rozmer. Prenájom okruhov predstavuje povinné služby poskytované bez úhrady podľa kompenzačných mechanizmov. Poskytovanie prenájmu okruhu mimo minimálneho súboru prenájmu okruhov by malo byť kryté všeobecnými maloobchodnými regulačnými predpismi namiesto špecifických požiadaviek na dodávku minimálneho súboru;

(29) Vnitrostátní regulační orgány také mohou na základě analýzy relevantního trhu požadovat od mobilních operátorů s významnou tržní silou, aby umožnili svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoli propojeného poskytovatele veřejně přístupných telefonních služeb u jednotlivých volání nebo prostřednictvím předvolby.

(29) národné regulačné orgány môžu aj na základe analýzy príslušného trhu požadovať od mobilných operátorov s významným vplyvom na trhu, aby umožnili svojim účastníkom prístup k službám ktoréhokoľvek prepojeného poskytovateľa verejne dostupnej telefónnej služby v jednotlivých prípadoch voľbou charakteristického čísla alebo pomocou predvoľby;

(30) Smlouvy jsou pro uživatele a spotřebitele důležitým nástrojem k zajištění minimální úrovně průhlednosti informací a právní jistoty. Většina poskytovatelů služeb v konkurenčním prostředí bude uzavírat smlouvy se svými zákazníky z důvodů obchodní potřebnosti. Kromě ustanovení této směrnice se použijí požadavky stávajících právních předpisů Společenství na ochranu spotřebitele vztahující se na smlouvy, zejména směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách [8] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku [9] pro transakce se spotřebitelem, které se týkají elektronických sítí a služeb. Zejména by spotřebitelům měla být zajištěna minimální úroveň právní jistoty, pokud se týká jejich smluvních vztahů s jejich přímým poskytovatelem telefonní služby, aby smluvní podmínky, podmínky, kvalita služby, podmínky pro vypovězení smlouvy a ukončení poskytování služby, opatření pro náhradu a řešení sporů byly uvedeny v jejich smlouvách. Jestliže poskytovatelé služby, kteří nejsou přímými poskytovateli telefonní služby, uzavírají smlouvy se spotřebiteli, měly by tyto smlouvy rovněž obsahovat tytéž informace. Opatření pro zajištění průhlednosti cen, sazeb a smluvních podmínek zvýší schopnost spotřebitelů optimalizovat svůj výběr, a plně tak využít výhod hospodářské soutěže.

(30) zmluvy sú významným nástrojom užívateľov a zákazníkov slúžiacim na zabezpečenie minimálnej úrovne transparentnosti informácií a právnej istoty. Väčšina poskytovateľov služieb v konkurenčnom prostredí bude uzatvárať zmluvy so svojimi zákazníkmi, pretože je to hospodársky žiaduce. Okrem ustanovení tejto smernice platia pre spotrebiteľské transakcie týkajúce sa elektronických sietí a služieb požiadavky existujúcich právnych predpisov spoločenstva o ochrane spotrebiteľa týkajúcich sa zmlúv, a to najmä smernice Rady 93/13/EHS z 5. apríla 1993 o nekalých podmienkach v spotrebiteľských zmluvách [8] a smernice Európskeho parlamentu a Rady 97/7/ES z 20. mája 1997 o ochrane spotrebiteľov pri uzatváraní zmlúv na diaľku. [9] Predovšetkým spotrebitelia by mali požívať minimálnu úroveň právnej istoty z hľadiska ich zmluvných vzťahov s ich priamymi poskytovateľmi telefónnych služieb tak, aby boli v zmluve špecifikované zmluvné podmienky, kvalita služieb, podmienky ukončenia zmluvy a služby, kompenzačné opatrenia a riešenie sporu. Keď poskytovatelia služby, iní než sú poskytovatelia telefónnej služby, uzavrú zmluvy so zákazníkmi, do zmlúv by mali byť zahrnuté tie isté informácie. Opatrenia na zabezpečenie transparentnosti cien, taríf a podmienok zvýšia schopnosť zákazníkov optimalizovať svoj výber a takto plne využívať výhody súťaže;

(31) Koncoví uživatelé by měli mít přístup k veřejně dostupným informacím o komunikačních službách. Členské státy by měly být schopny sledovat kvalitu služeb, které jsou nabízeny na jejich území. Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny systematicky shromažďovat informace o kvalitě služeb nabízených na jejich území podle kritérií, která umožňují srovnávání mezi poskytovateli služeb a mezi členskými státy. Lze předpokládat, že podniky, které poskytují komunikační služby a působí v konkurenčním prostředí, zpřístupňují z důvodů obchodních výhod přiměřené a aktuální informace o svých službách. Vnitrostátní regulační orgány by měly být přesto schopny vyžadovat zveřejňování takových informací, pokud se ukáže, že takové informace nejsou ve skutečnosti veřejnosti dostupné.

(31) koncoví užívatelia by mali mať prístup k verejne prístupným informáciám komunikačných služieb. Členské štáty by mali byť schopné monitorovať kvalitu služieb, ktoré sú ponúkané na ich území. Národné regulačné orgány by mali byť schopné systematicky zhromažďovať informácie o kvalite služieb ponúkaných na ich území na základe kritérií, ktoré umožňujú porovnateľnosť medzi poskytovateľmi služieb a medzi členskými štátmi. Podniky poskytujúce komunikačné služby a pôsobiace v konkurenčnom prostredí môžu z dôvodov komerčných výhod sprístupniť verejnosti primerané a aktualizované informácie o svojich službách. Národné regulačné orgány by napriek tomu mali mať možnosť vyžadovať zverejnenie takých informácií, keď sa preukáže, že také informácie nie sú verejnosti k dispozícii;

(32) Koncoví uživatelé by měli mít zaručenu interoperabilitu u všech zařízení, která se prodávají ve Společenství a která slouží k příjmu digitální televize. Členské státy by měly být schopny stanovit minimum harmonizovaných norem pro taková zařízení. Takové normy by mohly být občas přizpůsobeny podle vývoje technologií a trhu.

(32) koncoví užívatelia by mali mať zaručenú interoperabilitu celého vybavenia predávaného v spoločenstve, ktoré slúži na príjem digitálnej televízie. Členské štáty by mali mať možnosť vyžadovať minimálne harmonizované normy pre také vybavenie. Také normy by sa mohli z času na čas upravovať na základe technologického rozvoja a vývoja trhu;

(33) Je žádoucí umožnit spotřebitelům dosáhnout u digitálních televizních přijímačů co nejširších možností připojení. Interoperabilita je rozvíjející se koncepce na dynamických trzích. Normalizační orgány by měly učinit vše pro to, aby bylo zajištěno, že se příslušné normy budou vyvíjet souběžně s dotyčnými technologiemi. Podobně je důležité zajistit, aby byly na televizních přijímačích konektory, které umožní přenos veškerých nezbytných prvků digitálního signálu, včetně zvukových a obrazových toků, informací o podmíněném přístupu, informací o službách, informací o rozhraních pro aplikační programy (API) a informací o ochraně před kopírováním. Tato směrnice proto zajišťuje, aby operátoři sítí, poskytovatelé služeb nebo výrobci zařízení neomezovali funkčnost otevřeného rozhraní u digitálních televizních přijímačů a aby se tato funkčnost nadále rozvíjela paralelně s technologickým vývojem. Pro zobrazení a prezentaci digitálních interaktivních televizních služeb se vytváření společné normy prostřednictvím tržního mechanismu považuje za výhodu pro spotřebitele. Členské státy a Komise mohou v souladu se Smlouvou přicházet s politickými iniciativami podporujícími tento vývoj.

(33) je žiaduce, aby spotrebitelia mali možnosť dosiahnuť čo možno najkomplexnejšie pripojenie k digitálnym televíznym prístrojom. Interoperabilita je vyvíjajúcou sa koncepciou na dynamických trhoch. Normalizačné inštitúcie by sa mali zasadzovať o to, aby zabezpečili vývoj primeraných noriem spolu s príslušnými technológiami. Podobne je dôležité zabezpečiť, aby boli na televíznych prijímačoch konektory, ktoré umožnia prenos všetkých nevyhnutných prvkov digitálneho signálu, vrátane audio a video dát, informácií o podmienenom prístupe, informácií o aplikačnom programovom rozhraní (API) a informácií o ochrane pred kopírovaním. Táto smernica preto zabezpečuje, aby funkčnosť otvoreného rozhrania pre digitálne televízne prijímače nebola obmedzená operátormi siete, poskytovateľmi služieb alebo výrobcami vybavenia a naďalej sa rozvíjala v súlade s technologickým rozvojom. U zobrazovania a prezentácie digitálnych interaktívnych televíznych služieb sa realizácia spoločnej normy zo strany účastníkov trhu uznáva ako prospech pre spotrebiteľa. Členské štáty a Komisia sa môžu chopiť politickej iniciatívy, zhodnej so zmluvou, aby podporili tento vývoj;

(34) Všichni koncoví uživatelé by měli mít nadále přístup k asistenčním operátorským službám bez ohledu na to, kdo poskytuje přístup k veřejné telefonní síti.

(34) všetci koncoví užívatelia by mali mať naďalej prístup k podporným službám operátora, bez ohľadu na organizáciu, ktorá prístup k verejnej telefónnej sieti zabezpečuje;

(35) Poskytování účastnických seznamů a informační služby o účastnických číslech jsou již otevřeny hospodářské soutěži. Ustanovení této směrnice jsou doplněním ustanovení směrnice 97/66/ES v tom, že poskytují účastníkům právo nechat zařadit své osobní údaje do tištěného nebo elektronického účastnického seznamu. Všichni poskytovatelé služeb, kteří přidělují telefonní čísla svým účastníkům, jsou povinni zpřístupnit příslušné informace spravedlivým, nákladově orientovaným a nediskriminačním způsobem.

(35) poskytovanie informačných služieb a zoznamov je už otvorené pre hospodársku súťaž. Ustanovenia tejto smernice dopĺňajú ustanovenia smernice 97/66/ES tým, že dávajú účastníkom právo, aby boli ich osobné dáta zahrnuté do vytlačených alebo elektronických zoznamov. Všetci poskytovatelia služieb, ktorí pridelili telefónne čísla svojim účastníkom, sú povinní sprístupniť príslušné informácie spravodlivým, nákladovo orientovaným a nediskriminačným spôsobom;

(36) Je důležité, aby uživatelé mohli volat na jednotné evropské číslo tísňového volání "112" a jakákoli jiná národní telefonní čísla tísňového volání bezplatně z libovolného telefonního přístroje, včetně veřejných telefonních automatů, bez použití jakýchkoli platebních prostředků. Členské státy již měly přijmout nezbytná organizační opatření, která nejlépe vyhovují vnitrostátní organizaci záchranných systémů, s cílem zajistit, aby volání na toto číslo byla přiměřeně zodpovězena a vyřízena. Informace o místě volajícího poskytnuté tísňovým službám zlepší úroveň ochrany a bezpečnost uživatelů služeb čísla "112" a napomohou tísňovým službám v technicky proveditelné míře při plnění jejich povinností za předpokladu, že bude zaručeno předání volání a s ním spojených údajů dotyčným tísňovým službám. Přijetí a využití takových informací by mělo být v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství pro zpracování osobních údajů. Soustavné zdokonalování informačních technologií bude postupně umožňovat souběžné zvládání několika jazyků po sítích za přiměřenou cenu. Tím se dále zvýší bezpečnost evropských občanů využívajících čísla tísňového volání "112".

(36) je dôležité, aby užívatelia mohli bezplatne volať jednotné európske núdzové číslo "112" a každé iné národné núdzové čísla z akéhokoľvek telefónu, vrátane verejných telefónnych automatov na mince a karty, bez použitia akéhokoľvek platobného prostriedku. Členské štáty by mali mať už vytvorené potrebné organizačné systémy, ktoré sú najlepšie prispôsobené národnej organizácii núdzových systémov, aby zabezpečili, že na volanie na toto číslo sa bude primerane odpovedať a bude sa s ním primerane zaobchádzať. Informácie o mieste volania, pokiaľ je to technicky možné, ktoré sú k dispozícii pre núdzovú službu, zvýšia úroveň ochrany a bezpečnosti užívateľov služby čísla "112" a pomôžu núdzovej službe pri plnení jej povinnosti za predpokladu, že je zaručený prenos volania a príslušné dáta pre príslušnú núdzovú službu. Príjem a používanie takých informácií by mal rešpektovať príslušné právne predpisy spoločenstva týkajúce sa spracovávania osobných dát. Stále zdokonaľovanie informačných technológií bude progresívne podporovať súbežné spracovávanie niekoľkých jazykov v sieti s prijateľnými nákladmi. Toto naopak zaručí ďalšiu bezpečnosť občanov Európy používajúcich núdzové volacie číslo "112";

(37) Pro evropské občany a evropské podniky je nezbytný snadný přístup k mezinárodním telefonním službám. Přístupový kód "00" již byl zaveden jako standardní mezinárodní telefonní přístupový kód pro Společenství. Pro volání mezi sousedícími lokalitami přes hranice členských států může být zavedena nebo nadále ponechána v platnosti zvláštní úprava. ITU přidělila v souladu s Doporučením ITU E.164 evropskému telefonnímu číslovacímu prostoru (ETNS) kód "3883". S cílem zajistit propojení volání do ETNS by měly podniky provozující veřejné telefonní sítě zajistit, aby volání používající kód ENTS "3883" byla přímo nebo nepřímo propojena do sítí obsluhujících ETNS, které jsou uvedeny v příslušných normách Evropského institutu pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI). Taková úprava propojení by se měla řídit ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) [10].

(37) ľahký prístup k medzinárodným telefónnym službám je životne dôležitý pre občanov Európy a pre európske podniky. Bola už vytvorená predvoľba "00" ako štandardný medzinárodný telefónny prístupový kód pre spoločenstvo. Môžu sa vytvoriť alebo naďalej pokračovať osobitné režimy pre spojenia medzi susednými lokalitami cez hranice medzi členskými štátmi. ITU v súlade s odporúčaním ITU E.164 pridelila kód "3883" Európskemu telefónnemu číslovaciemu priestoru (ETNS). S cieľom zabezpečiť spojenie hovorov k ETNS podniky prevádzkujúce verejné telefónne siete by mali zabezpečiť, aby volania s číslom "3883" boli priamo alebo nepriamo prepojené k ETNS sieťam špecifikovaným v príslušných normách Európskeho inštitútu pre normalizáciu v telekomunikáciách (ETSI). Také systémy prepojenia by mali byť upravené ustanoveniami smernice Európskeho parlamentu a Rady 2002/19/ES zo 7. marca 2002 o prístupe a prepojení elektronických komunikačných sietí a príslušných zariadení (Prístupová smernica); [10]

(38) Přístup koncových uživatelů ke všem číslovacím zdrojům ve Společenství je nezbytným předpokladem pro jednotný trh. Měl by zahrnovat čísla bezplatných volání, čísla služeb se zvýšenou sazbou a další nezeměpisná čísla, pokud se volaný účastník z ekonomických důvodů nerozhodl omezit přístup z určitých zeměpisných oblastí. Sazby účtované stranám volajícím z oblasti mimo tyto členské státy nemusí být stejné jako u těch stran, které volají z takového členského státu.

(38) prístup koncových užívateľov k všetkým číslovacím zdrojom v spoločenstve je životne dôležitou nevyhnutnou podmienkou pre jednotný trh. Mal by zahŕňať bezplatné služby, osobitné služby so zvýšeným poplatkom a iné geograficky neviazané čísla s výnimkou prípadov, keď volaný účastník má z komerčných dôvodov limitovaný prístup z určitých geografických oblastí. Poplatky účtované stranám volajúcim z miest mimo príslušného členského štátu nemusia byť rovnaké ako poplatky účtované stranám volajúcim vo vnútri členského štátu;

(39) Zařízení pro tónovou volbu a zařízení pro identifikaci volajícího jsou na moderních telefonních ústřednách běžně přístupné, a služby s nimi spojené mohou být proto ve stále větším měřítku poskytovány s malými nebo nulovými náklady. Tónová volba je stále více užívána pro interakci uživatele se zvláštními službami a zařízeními, včetně služeb s přidanou hodnotou, a neexistence tohoto zařízení může bránit uživateli ve využívání těchto služeb. Od členských států se nevyžaduje, aby ukládaly povinnosti poskytovat taková zařízení, jsou-li tato zařízení již přístupná. Směrnice 97/66/ES chrání soukromí uživatelů z hlediska podrobného rozpisu účtů tím, že jim dává prostředky na ochranu jejich práva na soukromí, jestliže je zavedena identifikace volajícího. Rozvoj těchto služeb na celoevropském základě by byl prospěšný pro spotřebitele a je touto směrnicí podporován.

(39) zariadenia pre viacfrekvenčnú voľbu a identifikáciu volajúceho sú bežne dostupné v moderných telefónnych ústredniach a môžu byť preto čoraz častejšie ponúkané s malými alebo žiadnymi nákladmi. Viacfrekvenčná voľba sa vo zvyšujúcej miere používa na interakciu užívateľa s osobitnými službami a zariadeniami, vrátane služby s pridanou hodnotou, a absencia tohto zariadenia môže brániť užívateľom pri využívaní týchto služieb. Od členských štátov sa nevyžaduje, aby ukladali povinnosti poskytovať tieto zariadenia, ak sú už dostupné. Smernica 97/66/ES zaručuje súkromie užívateľov z hľadiska podrobného rozpisu faktúr tým, že im dáva prostriedok na ochranu ich práv na súkromie v prípade funkcie, ktorá identifikuje volajúceho. Rozvoj týchto služieb na celoeurópskej báze by mohol priniesť spotrebiteľom prospech a je touto smernicou odporúčaný;

(40) Přenositelnost čísel je klíčovým faktorem usnadňujícím možnost výběru spotřebitelů a účinnou hospodářskou soutěž v konkurenčním telekomunikačním prostředí, takže koncový uživatel, který o ni požádá, by měl mít možnost ponechat si své číslo (svá čísla) veřejné telefonní sítě bez ohledu na organizaci poskytující službu. Na poskytování této přenositelnosti mezi přípojkami k veřejné telefonní síti v pevných nebo jiných než pevných místech se tato směrnice nevztahuje. Členské státy však mohou uplatňovat ustanovení pro přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevných místech a mobilními sítěmi.

(40) prenosnosť čísla je kľúčovým faktorom uľahčujúcim voľbu spotrebiteľa a účinnú súťaž v konkurenčne orientovanom telekomunikačnom prostredí, takže koncoví užívatelia, ktorí o to požiadajú, si môžu ponechať svoje čísla vo verejnej telefónnej sieti nezávisle na organizácii, ktorá služby poskytuje. Na zabezpečenie tohto zariadenia medzi pripojeniami na verejnú telefónnu sieť na pevných a nepevných miestach sa nevzťahuje táto smernica. Členské štáty však môžu uplatňovať ustanovenia pre prenos čísel medzi sieťami, ktoré poskytujú služby na pevných miestach a mobilnými sieťami;

(41) Dopad přenositelnosti čísel je značně posílen, pokud existují průhledné informace o sazbách, a to jak pro koncové uživatele, kteří přenášejí svá čísla, tak i pro koncové uživatele, kteří volají účastníky, kteří svá čísla přenesli. Vnitrostátní regulační orgány by, je-li to proveditelné, měly usnadnit odpovídající průhlednosti sazeb jako součást zavádění přenositelnosti čísel.

(41) význam dopadu prenosnosti čísla podstatne stúpa vtedy, keď existujú transparentné tarifné informácie pre koncových užívateľov, ktorí si prenášajú svoje čísla, ako aj pre koncových užívateľov, ktorí volajú tým, ktorí si preniesli svoje čísla. Národné regulačné orgány by mali, ak je to možné, uľahčiť primeranú tarifnú transparentnosť ako časť implementácie prenosnosti čísla;

(42) Při zabezpečení nákladově orientovaného stanovování cen za propojení související s přenositelností čísel mohou vnitrostátní regulační orgány také brát v úvahu ceny na srovnatelných trzích.

(42) pri zabezpečovaní nákladovej orientácie cenotvorby prepojenia z hľadiska zabezpečenia prenosnosti čísla by národné regulačné orgány mali zohľadniť aj ceny, ktoré sú k dispozícii na porovnateľných trhoch;

(43) V současné době členské státy ukládají určité povinnosti ve veřejném zájmu u sítí pro šíření rozhlasového nebo televizního vysílání pro veřejnost. S ohledem na oprávněný veřejný zájem by měly členské státy být schopny stanovit přiměřené povinnosti podnikům, které podléhají jejich příslušnosti, ale takové povinnosti se mají ukládat pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu jasně vymezených členskými státy v souladu s právem Společenství; musí být přiměřené, průhledné a musí podléhat pravidelnému přezkoumání. Tyto povinnosti uložené členskými státy ve veřejném zájmu musí být přijatelné, tj. přiměřené a průhledné z hlediska jasně vymezených cílů obecného zájmu a popřípadě mohou s sebou nést ustanovení o přiměřené úhradě. Takové povinnosti ve veřejném zájmu mohou zahrnovat přenos služeb určených zejména k tomu, aby umožnily odpovídající přístup zdravotně postižených uživatelů.

(43) súčasné členské štáty ukladajú niektoré povinnosti "prenosu" na sieťach šíriacich rádiové alebo televízne vysielanie pre verejnosť. Členské štáty by mali mať možnosť uložiť primerané povinnosti podnikom v rámci ich jurisdikcie v záujme legitímnych verejných politických úvah, no také povinnosti by sa mali ukladať len vtedy, keď sú potrebné na splnenie cieľov všeobecného záujmu jasne vymedzených členskými štátmi v súlade s právom spoločenstva a mali by byť proporcionálne, transparentné a pravidelne revidované. Povinnosti "prenosu" uložené členskými štátmi by mali byť primerané, pretože by mali byť proporcionálne a transparentné na základe jasne vymedzených cieľov všeobecného záujmu a mohli by prípadne zahŕňať primeranú úhradu. Také povinnosti "prenosu" môžu zahŕňať prenos služieb špecificky určených na umožnenie prístupu pre užívateľov so zdravotným postihnutím;

(44) Sítě používané pro šíření rozhlasového nebo televizního vysílání pro veřejnost zahrnují kabelové, družicové a pozemní vysílací sítě. Mohou zahrnovat i jiné sítě, pokud jsou používány v takovém rozsahu, že jsou hlavním prostředkem pro příjem rozhlasového a televizního vysílání pro početně významnou skupinu koncových uživatelů.

(44) siete používané na šírenie rádiového alebo televízneho vysielania pre verejnosť zahŕňajú káblové, satelitné a zemské vysielacie siete. Mohli by zahŕňať aj iné siete v rozsahu, v akom značný počet koncových užívateľov používa také siete ako svoje základné prostriedky na príjem rádiového a televízneho vysielania;

(45) Služby poskytující obsah, jako jsou nabídky prodeje souboru obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání, nejsou upraveny společným předpisovým rámcem pro sítě a služby elektronických komunikací. Poskytovatelé takových služeb by neměli podléhat povinnostem univerzální služby, pokud jde o tyto činnosti. Pokud jde o tyto služby, nejsou touto směrnicí dotčena opatření přijatá na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Společenství.

(45) služby zabezpečujúce obsah, ako je napríklad ponuka predaja balíka zvukového a televízneho vysielacieho obsahu, nie sú predmetom regulačného rámca pre elektronické komunikačné siete a služby. Poskytovatelia takých služieb by nemali byť predmetom povinnosti poskytovania univerzálnej služby, pokiaľ ide o tieto činnosti. Táto smernica sa nedotýka opatrení prijatých na vnútroštátnej úrovni v zhode s právom spoločenstva týkajúcim sa takých služieb;

(46) Pokud členský stát usiluje o to, aby bylo zajištěno poskytování jiných zvláštních služeb na celém jeho území, měly by být takové povinnosti uloženy s ohledem na rentabilitu a neměly by být součástí povinností univerzální služby. Proto mohou členské státy přijímat dodatečná opatření (jako je usnadňování rozvoje infrastruktury nebo služeb za podmínek, kdy trh nereaguje uspokojivě na požadavky koncových uživatelů nebo spotřebitelů) v souladu s právními předpisy Společenství. V reakci na iniciativu Komise "e-Europe" vyzvala Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 členské státy, aby zajistily všem školám přístup k Internetu a multimediálním zdrojům.

(46) keď sa členský štát snaží zabezpečiť poskytovanie iných špecifických služieb na svojom území, také povinnosti by mal implementovať na báze nákladovej efektívnosti a mimo rozsahu záväzkov univerzálnej služby. Podľa toho môžu členské štáty prijať dodatočné opatrenia (napr. uľahčenie rozvoja infraštruktúry alebo služieb v podmienkach, v ktorých trh nedostatočne pokrýva požiadavky koncových užívateľov) v súlade s právom spoločenstva. Ako reakcia na podnet Komisie týkajúcu sa e-Europe vyzvala lisabonská Európska Rada 23. a 24. marca 2000 členské štáty, aby zabezpečili, že všetky školy budú mať prístup k Internetu a multimediálnym zdrojom;

(47) Při jednání o otázkách souvisejících s právy koncových uživatelů by měly v rámci konkurenčního prostředí brát vnitrostátní regulační orgány v úvahu názory zainteresovaných stran, včetně uživatelů a spotřebitelů. Měly by být přístupné účinné postupy pro řešení sporů mezi spotřebiteli na straně jedné a podniky poskytujícími veřejně přístupné komunikační služby na straně druhé. Členské státy by měly plně zohlednit doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány odpovědné za mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů [11].

(47) v súvislosti s konkurenčným prostredím by stanoviská dotknutých strán, vrátane užívateľov a spotrebiteľov, mali byť zohľadňované národnými regulačnými orgánmi pri riešení problémov týkajúcich sa práv koncových užívateľov. Mali by byť k dispozícii účinné postupy riešenia sporov medzi spotrebiteľmi na jednej strane a podnikmi poskytujúcimi verejne dostupné komunikačné služby na strane druhej. Členské štáty by mali plne zohľadniť odporúčanie Komisie 98/257/ES z 30. marca 1998 o princípoch, ktoré sa vzťahujú na orgány zodpovedné za mimosúdne urovnanie spotrebiteľských sporov; [11]

(48) Společná regulace by mohla být vhodným impulzem pro zvyšování úrovně norem kvality a zlepšování výkonu služeb. Společná regulace by se měla řídit stejnými zásadami jako formální regulace, tj. měla by být objektivní, oprávněná, přiměřená, nediskriminační a průhledná.

(48) spoluregulácia by mohla byť primeraným spôsobom stimulácie na zvýšenie kvality noriem a zlepšenie výkonu služieb. Spoluregulácia by sa mala riadiť rovnakými princípmi ako formálna regulácia, t. j. mala by byť objektívna, oprávnená, proporcionálna, nediskriminačná a transparentná;

(49) Tato směrnice by měla stanovit prvky ochrany spotřebitele, např. jasné smluvní podmínky a řešení sporů a průhlednost sazeb pro spotřebitele. Zároveň by měla podporovat rozšíření takových výhod i na jiné kategorie koncových uživatelů, zejména na malé a střední podniky.

(49) táto smernica by mala zabezpečiť prvky ochrany spotrebiteľa, vrátane jasných zmluvných podmienok a riešenia sporov a tarifnú transparentnosť pre spotrebiteľov. Mala by aj podporovať zvýšenie prospechu pre iné kategórie koncových užívateľov, najmä pre malé a stredné podniky;

(50) Ustanovení této směrnice nebrání členským státům přijímat opatření odůvodněná na základě článků 30 a 46 Smlouvy, zejména z důvodů veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku a veřejné mravnosti.

(50) ustanovenia tejto smernice nebránia členským štátom v prijímaní opatrení oprávnených z dôvodov stanovených v článku 30 a 46 zmluvy a najmä z dôvodov verejnej bezpečnosti, poriadku a morálky;

(51) Protože cílů navrhovaných opatření, totiž stanovení společné úrovně univerzální služby v oblasti telekomunikací pro všechny evropské uživatele a harmonizace podmínek přístupu k veřejným telefonním sítím a odpovídajícím veřejně přístupným telefonním službám a jejich využívání v pevných místech a také vytvoření harmonizovaného rámce pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto z důvodů rozsahu a účinků opatření jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v daném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(51) pretože ciele navrhovaných opatrení, t. j. stanovenie spoločnej úrovne univerzálnej služby v telekomunikáciách pre všetkých európskych užívateľov a harmonizácia podmienok prístupu k verejným telefónnym sieťam na pevných miestach a podmienok ich používania, príslušných verejne dostupných telefónnych služieb a aj dosiahnutie harmonizovaného rámca regulácie elektronických komunikačných služieb, elektronických komunikačných sietí a príslušných zariadení, sa môžu vzhľadom na rozsah alebo účinky opatrení lepšie dosiahnuť na úrovni spoločenstva, môže spoločenstvo prijať opatrenia v súlade s princípom subsidiarity stanoveným v článku 5 zmluvy. V súlade s princípom proporcionality stanoveným v uvedenom článku táto smernica nejde nad rámec potrebný na dosiahnutie uvedených cieľov;

(52) Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [12],

(52) opatrenia potrebné na implementáciu tejto smernice by sa mali prijať v súlade s rozhodnutím Komisie 1999/468/ES z 28. júna 1998, ktorým sa stanovuje postup na uplatňovanie vykonávacích právomocí delegovaných na Komisiu, [12]

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

PRIJALI TÚTO SMERNICU:

KAPITOLA I

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, CÍLE A DEFINICE

ROZSAH PÔSOBNOSTI, CIELE A VYMEDZENIA POJMOV

Článek 1

Článok 1

Oblast působnosti a cíle

Rozsah pôsobnosti a ciele

1. V rámci směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) se tato směrnice týká zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací pro koncové uživatele. Cílem je zajistit dostupnost veřejně přístupných služeb v dobré kvalitě v celém Společenství prostřednictvím účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru a řešit okolnosti, za nichž trh nenaplňuje uspokojivě potřeby koncových uživatelů.

1. V rámci smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica) sa táto smernica vzťahuje na poskytovanie elektronických komunikačných sietí a služieb koncovým užívateľom. Cieľom je zaručiť prístupnosť kvalitných verejných služieb v celom spoločenstve prostredníctvom účinnej hospodárskej súťaže a výberu a zaoberať sa okolnosťami, za ktorých nie sú potreby koncových užívateľov na trhu dostatočne uspokojované.

2. Tato směrnice zakládá práva koncových uživatelů a odpovídající povinnosti podniků zajišťujících veřejně přístupné sítě a poskytujících veřejně přístupné služby elektronických komunikací. S ohledem na to, že poskytování univerzální služby se zabezpečuje v prostředí otevřených a konkurenčních trhů, vymezuje tato směrnice minimální soubor služeb specifikované kvality, ke kterému mají přístup všichni koncoví uživatelé za dostupnoucenu s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky bez narušování hospodářské soutěže. Tato směrnice také stanoví povinnosti týkající se poskytování určitých povinných služeb, jako je poskytování pronajatých okruhů na trhu koncových uživatelů.

2. Táto smernica zakladá práva koncových užívateľov a zodpovedajúce povinnosti podnikov poskytujúcich verejne prístupné elektronické komunikačné siete a služby. So zreteľom na zabezpečenie poskytovania univerzálnej služby v prostredí otvorených a súťažne orientovaných trhov vymedzuje táto smernica minimálny súbor služieb špecifikovanej kvality, ku ktorým majú všetci koncoví užívatelia prístup za prijateľné ceny, na základe špecifických vnútroštátnych podmienok, bez deformácie hospodárskej súťaže. Táto smernica stanovuje aj povinnosti z hľadiska poskytovania určitých povinných služieb ako poskytovanie prenájmu okruhov koncovým užívateľom.

Článek 2

Článok 2

Definice

Vymedzenie pojmov

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Na účely tejto smernice platia vymedzenia pojmov uvedené v článku 2 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica).

Použijí se rovněž tyto definice:

Okrem toho platia aj tieto vymedzenia pojmov:

a) "veřejným telefonním automatem" se rozumí veřejnosti přístupný telefonní přístroj, k jehož použití mohou být používány jako platební prostředky mimo jiné mince, a/nebo kreditní/debetní karty a/nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby;

a) "verejný telefón na mince alebo karty" znamená telefón prístupný širokej verejnosti, za ktorého použitie sa môže platiť mincami a/alebo kreditnými/debetnými kartami a/alebo predplatnými kartami, vrátane kariet s volacími kódmi;

b) "veřejnou telefonní sítí" se rozumí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně přístupných telefonních služeb; umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je přenos telefaxových zpráv a dat;

b) "verejná telefónna sieť" znamená elektronickú komunikačnú sieť, ktorá poskytuje verejne prístupné telefónne služby; podporuje prenos medzi sieťovými koncovými bodmi hlasovej komunikácie a aj iné formy komunikácie, ako sú telefax a prenos dát;

c) "veřejně přístupnou telefonní službou" se rozumí služba přístupná veřejnosti pro uskutečňování vnitrostátních a mezinárodních volání a pro přístup ke službám tísňového volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu; navíc může tato služba případně zahrnovat jednu nebo více následujících služeb: poskytování operátorské služby, informační služby o účastnických číslech, účastnické seznamy, zajišťování veřejných telefonních automatů, poskytování služeb za zvláštních podmínek, zajišťování zvláštních zařízení pro zdravotně postižené zákazníky nebo zákazníky se zvláštními sociálními potřebami a/nebo poskytování nezeměpisných služeb;

c) "verejne prístupná telefónna služba" znamená službu dostupnú pre verejnosť na vedenie a prijímanie vnútroštátnych a medzinárodných hovorov a na prístup k núdzovým službám prostredníctvom čísla alebo čísel národného alebo medzinárodného telefónneho číslovacieho plánu a okrem toho môže prípadne zahŕňať jednu alebo viac týchto služieb: poskytovanie pomoci operátora, informačné služby, telefónne zoznamy, poskytovanie verejných telefónov na mince alebo karty, poskytovanie služieb za osobitných podmienok, poskytovanie špecifických zariadení pre zákazníkov so zdravotným postihnutím alebo zákazníkov s osobitnými sociálnymi potrebami a/alebo poskytovanie geograficky neviazaných služieb;

d) "zeměpisným číslem" se rozumí číslo z národního číslovacího plánu, u kterého část číselné struktury obsahuje zeměpisný údaj používaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu sítě (NTP);

d) "geografické číslo" znamená číslo z národného číslovacieho plánu, kde časť jeho číselnej štruktúry má geografický význam používaný na smerové volanie na určité fyzické miesta koncového bodu siete (NTP);

e) "koncovým bodem sítě (NTP)" se rozumí fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen určitou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka;

e) "koncový bod siete" (NTP) znamená fyzický bod, v ktorom je účastníkovi poskytnutý prístup k verejnej komunikačnej sieti; v prípade sietí obsahujúcich prepínanie alebo smerovanie je NTP označený pomocou špecifickej sieťovej adresy, ktorá môže byť spojená s číslom alebo menom účastníka;

f) "nezeměpisným číslem" se rozumí číslo z národního číslovacího plánu, které není zeměpisným číslem. Tento pojem zahrnuje mimo jiné čísla mobilních telefonů, služeb bezplatného volání a služeb se zvýšenou sazbou.

f) "negeografické číslo" znamená číslo z národného číslovacieho plánu, ktoré nie je geografickým číslom; zahŕňa okrem iného čísla mobilných telefónov, čísla bezplatných služieb a čísla osobitných služieb so zvýšeným poplatkom.

KAPITOLA II

KAPITOLA II

POVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY VČETNĚ SOCIÁLNÍCH POVINNOSTÍ

ZÁVÄZKY UNIVERZÁLNEJ SLUŽBY VRÁTANE SOCIÁLNYCH ZÁVÄZKOV

Článek 3

Článok 3

Přístupnost univerzální služby

Dostupnosť univerzálnej služby

1. Členské státy zajistí, aby služby stanovené v této kapitole byly přístupné v požadované kvalitě všem koncovým uživatelům na jejich území za dostupné ceny, bez ohledu na zeměpisné umístění a s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky.

1. Členské štáty zabezpečia, aby na ich území boli služby stanovené v tejto kapitole v špecifikovanej kvalite sprístupnené pre všetkých koncových užívateľov nezávisle na geografickej polohe a na základe špecifických vnútroštátnych podmienok, za prijateľné ceny.

2. Členské státy stanoví nejúčinnější a nejvhodnější přístup, kterým budou zajišťovat provádění univerzální služby, přičemž respektují zásady objektivity, průhlednosti, nediskriminace a proporcionality. Usilují o minimalizaci narušování trhu, zejména o minimalizaci poskytování služeb za takové ceny nebo za takových podmínek, které se liší od běžných obchodních podmínek, a současně chrání veřejný zájem.

2. Členské štáty stanovia najefektívnejší a najprimeranejší prístup k zabezpečeniu implementácie univerzálnej služby, pričom budú rešpektovať princípy objektivity, transparentnosti, nediskriminácie a proporcionality. Budú sa snažiť o minimalizáciu skresľovania trhu, a to najmä u poskytovania služieb za ceny alebo iné podmienky, ktoré sa odchyľujú od bežných obchodných podmienok, pričom budú rešpektovať verejný záujem.

Článek 4

Článok 4

Poskytování přístupu v pevném místě

Zabezpečenie prístupu na pevnom mieste

1. Členské státy zajistí, aby veškerým odůvodněným žádostem o připojení k veřejné telefonní síti v pevných místech a o přístup k veřejně přístupným telefonním službám v pevných místech vyhověl alespoň jeden podnik.

1. Členské štáty zabezpečia, aby všetky odôvodnené požiadavky na pripojenie na pevnom mieste k verejnej telefónnej sieti a na prístup k verejne dostupnej telefónnej sieti na pevnom mieste, boli splnené aspoň jedným podnikom.

2. Poskytované spojení musí umožňovat koncovým uživatelům uskutečňovat místní, vnitrostátní a mezinárodní telefonní volání, komunikaci prostřednictvím telefaxových zpráv a dat s rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k Internetu; přitom je třeba zohlednit převažující technologie používané většinou účastníků a technologickou proveditelnost.

2. Poskytnuté pripojenia umožnia koncovým užívateľom príjem miestnych, vnútroštátnych a medzinárodných telefónnych hovorov, telefaxovú a dátovú komunikáciu s rýchlosťou prenosu dát, ktorá je dostatočná na to, aby umožnila funkčný prístup k Internetu, berúc do úvahy prevládajúce technológie používané väčšinou účastníkov a technickú uskutočniteľnosť.

Článek 5

Článok 5

Informační služba o účastnických číslech a účastnické seznamy

Informačné služby a zoznamy účastníkov

1. Členské státy zajistí, aby:

1. Členské štáty zabezpečia:

a) byl pro koncové uživatele přístupný alespoň jeden úplný účastnický seznam v podobě schválené příslušným orgánem, buď tištěné nebo elektronické, nebo obojí, a byl pravidelně aktualizován nejméně jednou ročně;

a) aby mali koncoví užívatelia k dispozícii aspoň jeden úplný telefónny zoznam vo forme schválenej príslušným úradom, buď vytlačený, alebo elektronický, alebo v oboch formách, a aby bol pravidelne aktualizovaný aspoň raz za rok;

b) byla přístupná alespoň jedna úplná telefonní informační služba o účastnických číslech pro všechny koncové uživatele včetně uživatelů veřejných telefonních automatů.

b) aby mali koncoví užívatelia k dispozícii aspoň jednu telefónnu informačnú službu, vrátane užívateľov verejných telefónov mincových alebo kartových.

2. Účastnické seznamy uvedené v odstavci 1, s výhradou článku 11 směrnice 97/66/ES, zahrnují veškeré účastníky veřejně přístupných telefonních služeb.

2. Telefónne zoznamy uvedené v odseku 1 obsahujú, podľa ustanovení článku 11 smernice 97/66/ES, všetkých účastníkov verejne prístupných telefónnych služieb.

3. Členské státy zajistí, aby podniky poskytující služby uvedené v odstavci 1 uplatňovaly zásadu nediskriminace při nakládání s informacemi, které jim byly poskytnuty jinými podniky.

3. Členské štáty zabezpečia, aby podniky poskytujúce služby uvedené v odseku 1 uplatňovali nediskrimináciu pri spracovávaní informácií, ktoré im poskytli iné podniky.

Článek 6

Článok 6

Veřejné telefonní automaty

Verejné mincové alebo kartové telefóny

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly ukládat podnikům povinnosti s cílem zajistit, aby byly přístupné veřejné telefonní automaty k plnění přiměřených potřeb koncových uživatelů, pokud jde o zeměpisné pokrytí, počet telefonů, přístupnost takových telefonů pro zdravotně postižené uživatele a kvalitu služeb.

1. Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány mohli ukladať podnikom povinnosti, ktorými zabezpečia, že sa verejné telefóny budú poskytovať s cieľom splnenia odôvodnených potrieb koncových užívateľov z hľadiska geografického pokrytia, počtu telefónov, prístupnosti takých telefónov pre užívateľov so zdravotným postihnutím a kvality služieb.

2. Členský stát zajistí, aby se jeho vnitrostátní regulační orgán mohl rozhodnout neukládat povinnosti podle odstavce 1 na celém území nebo jeho části, pokud je na základě konzultace s dotčenými stranami podle článku 33 přesvědčen, že tyto doplňkové služby nebo srovnatelné služby jsou široce dostupné.

2. Členský štát zabezpečí, aby jeho národný regulačný orgán mohol rozhodnúť o tom, že neuloží povinnosti podľa odseku 1 na celom území alebo na jeho časti, ak na základe porady dotknutých strán podľa článku 33 zistí, že tieto zariadenia alebo porovnateľné služby sú všeobecne dostupné.

3. Členské státy zajistí, aby byla možná tísňová volání z veřejných telefonních automatů s použitím jednotného evropského čísla tísňového volání "112" a dalších národních čísel tísňového volání, vždy bezplatně a bez nutnosti použít jakýchkoli platebních prostředků.

3. Členské štáty zabezpečia, aby bolo možné núdzovo volať z verejného telefónu s použitím jednotného európskeho núdzového volacieho čísla "112" a iných národných núdzových čísel, bezplatne a bez použitia akýchkoľvek platobných prostriedkov.

Článek 7

Článok 7

Zvláštní opatření pro zdravotně postižené uživatele

Osobitné opatrenia pre užívateľov so zdravotným postihnutím

1. Členské státy popřípadě přijmou zvláštní opatření ve prospěch zdravotně postižených koncových uživatelů s cílem zajistit jim přístup k veřejně přístupným telefonním službám a jejich cenovou dostupnost, včetně přístupu ke službám tísňového volání, informačním službám o účastnických číslech a k účastnickým seznamům, přičemž tento přístup musí být rovnocenný tomu, který využívají ostatní koncoví uživatelé.

1. Členské štáty v prípade potreby prijmú špecifické opatrenia pre užívateľov so zdravotným postihnutím, aby zabezpečili prístup k verejne dostupným telefónnym službám, vrátane prístupu k núdzovým službám, informačným službám, telefónnym zoznamom, ekvivalentný s prístupom, aký majú koncoví užívatelia.

2. Členské státy mohou s ohledem na vnitrostátní podmínky přijmout zvláštní opatření s cílem zajistit, aby zdravotně postižení koncoví uživatelé mohli rovněž využít možnosti volby podniků a poskytovatelů služeb, kterou má většina koncových uživatelů.

2. Členské štáty môžu na základe vnútroštátnych podmienok prijať špecifické opatrenia, aby zabezpečili, že koncoví užívatelia so zdravotným postihnutím budú môcť tiež využívať výhody výberu podnikov a poskytovateľov služieb dostupných väčšine koncových užívateľov.

Článek 8

Článok 8

Určení podniků

Určenie podnikov

1. Členské státy mohou určit jeden nebo více podniků, aby zaručily poskytování univerzální služby podle článků 4, 5, 6 a 7 a popřípadě podle čl. 9 odst. 2 tak, aby mohlo být pokryto celé území členského státu. Členské státy mohou určit různé podniky nebo skupiny podniků k poskytování různých prvků univerzální služby a/nebo k pokrytí různých částí území členského státu.

1. Členské štáty môžu určiť jeden alebo viac podnikov, ktoré budú zodpovedné za poskytovanie univerzálnej služby podľa článkov 4, 5, 6 a 7 a prípadne článku 9 ods. 2 tak, aby mohlo byť pokryté celé územie štátu. Členské štáty môžu určiť rôzne podniky alebo skupinu podnikov, ktoré budú zabezpečovať rôzne prvky univerzálnej služby a/alebo pokrývať rôzne časti územia štátu.

2. Pokud členské státy určí podniky na celém území státu nebo jeho části jako podniky mající povinnosti univerzální služby, učiní tak prostřednictvím účinného, objektivního, průhledného a nediskriminačního mechanismu určování, přičemž žádný podnik není předem zbaven možnosti být určen. Takové metody určování zajistí, aby univerzální služba byla poskytována rentabilním způsobem a mohla být využívána jako prostředek k určování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby v souladu s článkem 12.

2. Keď členské štáty určia podniky na časti štátneho územia alebo na celom území, ktorým boli uložené povinnosti týkajúce sa poskytovania univerzálnej služby, urobia tak s použitím efektívneho, objektívneho, transparentného a nediskriminačného mechanizmu, pričom žiadny podnik nie je vopred vylúčený z tejto možnosti. Také metódy určenia zabezpečia, aby sa univerzálna služba poskytovala nákladovo efektívnym spôsobom a aby sa mohla využiť ako prostriedok stanovenia čistých nákladov záväzku univerzálnej služby v súlade s článkom 12.

Článek 9

Článok 9

Cenová dostupnost

Prijateľnosť taríf

1. Vnitrostátní regulační orgány sledují vývoj a úroveň sazeb na trzích pro koncové uživatele u služeb popsaných v článcích 4, 5, 6 a 7, které spadají do povinností univerzální služby a jsou poskytovány určenými podniky, zejména s ohledem na spotřebitelské ceny a příjmy v členských státech.

1. Národné regulačné orgány monitorujú vývoj a úroveň maloobchodných taríf služieb uvedených v článku 4, 5, 6 a 7, ktoré spadajú pod záväzok univerzálnej služby a sú poskytované určenými podnikmi, najmä vo vzťahu k vnútroštátnym spotrebiteľským cenám a príjmom.

2. Členské státy mohou s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám požadovat od určených podniků, aby spotřebitelům nabízeli možnosti volby sazeb nebo soubory sazeb odlišné od těch, které jsou nabízeny za běžných obchodních podmínek, zejména proto, aby nebylo osobám s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami bráněno v přístupu k veřejně přístupným telefonním službám ani v jejich používání.

2. Členské štáty na základe vnútroštátnych podmienok môžu vyžadovať, aby určené podniky umožnili spotrebiteľom tarifnú voľbu alebo im poskytli tarifné balíky, ktoré sa líšia od taríf poskytovaných za bežných komerčných podmienok, a najmä aby zabezpečili, že spotrebiteľom s nízkym príjmom alebo s osobitnými sociálnymi potrebami nebude bránené v prístupe alebo používaní verejne prístupných telefónnych služieb.

3. Kromě ustanovení, aby určené podniky nabízely zvláštní možnosti volby sazby nebo dodržovaly horní cenový rozsah nebo zeměpisné zprůměrování nebo jiné podobné systémy, mohou členské státy zajistit poskytování podpory spotřebitelům, kteří byli vyhodnoceni jako spotřebitelé s nízkými příjmy nebo zvláštními sociálními potřebami.

3. Členské štáty môžu, okrem ustanovení pre určené podniky, týkajúcich sa umožnenia osobitnej tarifnej voľby alebo dodržania cenových limitov, alebo geografických priemerov, alebo iných podobných systémov zabezpečiť, aby sa poskytla podpora spotrebiteľom s nízkym príjmom alebo špecifickými sociálnymi potrebami.

4. Členské státy mohou od podniků s povinnostmi podle článků 4, 5, 6 a 7 požadovat, aby uplatňovaly jednotné sazby, včetně zeměpisného zprůměrování, na celém území, s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, nebo aby dodržovaly horní cenové rozsahy.

4. Členské štáty môžu od podnikov s povinnosťami podľa článku 4, 5, 6 a 7 vyžadovať, aby na základe vnútroštátnych podmienok alebo dodržiavania cenových limitov uplatňovali na celom území spoločné tarify, vrátane geografických priemerných hodnôt.

5. Pokud má určený podnik povinnost nabízet možnost volby zvláštní sazby, jednotné sazby včetně zeměpisnéhozprůměrování, nebo dodržovat horní cenové rozsahy, zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby byly podmínky zcela průhledné a byly zveřejňovány a uplatňovány v souladu se zásadou nediskriminace. Vnitrostátní regulační orgány mohou požadovat, aby byly zvláštní systémy změněny nebo vzaty zpět.

5. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby tam, kde majú určené podniky povinnosť poskytovať osobitné tarifné voľby, spoločné tarify, vrátane geografických priemerných hodnôt, a dodržiavania cenových limitov, boli podmienky plne transparentné a boli uverejnené a používané v súlade s princípom nediskriminácie. Národné regulačné orgány môžu vyžadovať, aby boli špecifické režimy modifikované alebo zrušené.

Článek 10

Článok 10

Kontrola výdajů

Kontrola výdajov

1. Členské státy zajistí, aby určené podniky při poskytování doplňkových služeb a služeb překračujících rámec těch, které jsou uvedeny v článcích 4, 5, 6, 7 a v čl. 9 odst. 2, stanovovaly smluvní podmínky takovým způsobem, aby účastník nebyl povinen platit za doplňkové služby nebo služby, které pro požadovanou službu nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány.

1. Členské štáty zabezpečia, aby určené podniky pri poskytovaní zariadení a služieb doplnkových k tým, ktoré sú uvedené v článkoch 4, 5, 6, 7 a 9 ods. 2, stanovili podmienky takým spôsobom, aby účastníci neboli povinní platiť za zariadenia alebo služby, ktoré nie sú nevyhnutné alebo za služby, ktoré nie sú požadované.

2. Členské státy zajistí, aby určené podniky s povinnostmi podle článků 4, 5, 6, 7 a čl. 9 odst. 2 poskytovaly zvláštní doplňkové služby a služby stanovené v příloze I části A s cílem umožnit účastníkům sledovat a kontrolovat výdaje a předcházet bezdůvodnému odpojení služby.

2. Členské štáty zabezpečia, aby určené podniky s povinnosťami podľa článkov 4, 5, 6, 7 a 9 ods. 2, poskytovali zariadenia a služby stanovené v prílohe I, časti A tak, aby účastníci mohli monitorovať a kontrolovať výdaje a aby sa vyhli neoprávnenému odpojeniu služby.

3. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán nemusel trvat na uplatňování požadavků odstavce 2 na celém území členského státu nebo jeho části, pokud je přesvědčen, že tyto doplňkové služby jsou široce dostupné.

3. Členské štáty zabezpečia, aby sa príslušný úrad mohol odchýliť od požiadaviek odseku 2 na časti alebo na celom svojom území, ak k svojej spokojnosti zistí, že sú zariadenia všeobecne dostupné.

Článek 11

Článok 11

Kvalita služeb poskytovaných určenými podniky

Kvalita služieb určených podnikov

1. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby všechny určené podniky s povinnostmi podle článků 4, 5, 6, 7 a čl. 9 odst. 2 zveřejňovaly odpovídající a aktuální informace o své výkonnosti při poskytování univerzální služby založené na parametrech, definicích a metodách měření kvality služby, které jsou uvedeny v příloze III. Zveřejněné informace se předkládají také vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

1. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby všetky určené podniky s povinnosťami podľa článku 4, 5, 6, 7 a 9 ods. 2 uverejnili primerané a aktualizované informácie týkajúce sa ich výkonu pri poskytovaní univerzálnej služby založené na kvalite parametrov služby, definíciách a metódach merania stanovených v prílohe III. Uverejnené informácie sa môžu poskytnúť aj národnému regulačnému orgánu.

2. Vnitrostátní regulační orgány mohou mimo jiné stanovit další normy kvality služeb, pokud byly vypracovány příslušné parametry, umožňující hodnocení výkonnosti podniků při poskytování služeb pro zdravotně postižené koncové uživatele a zdravotně postižené spotřebitele. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby informace týkající se výkonnosti podniků z hlediska těchto parametrů byly také zveřejňovány a byly zpřístupněny vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

2. Národné regulačné orgány môžu okrem iného špecifikovať doplnkové normy kvality služby tam, kde boli vypracované príslušné parametre, aby sa posúdil výkon podnikov pri zabezpečovaní služieb koncovým užívateľom so zdravotným postihnutím a spotrebiteľom so zdravotným postihnutím. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby boli uverejnené aj informácie týkajúce sa výkonu podnikov vo vzťahu k týmto parametrom a aby boli sprístupnené národnému regulačnému orgánu.

3. Vnitrostátní regulační orgány navíc mohou stanovit obsah a formu informací, které mají být zveřejněny, včetně způsobu jejich zveřejnění s cílem zajistit, aby koncoví uživatelé a spotřebitelé měli přístup k úplným, srovnatelným a uživatelsky vstřícným informacím.

3. Národné regulačné orgány môžu okrem toho špecifikovať obsah, formu a spôsob uverejnenia informácií, aby zabezpečili, že koncoví užívatelia a spotrebitelia budú mať prístup k úplným, porovnateľným a užívateľsky priaznivým informáciám.

4. Vnitrostátní regulační orgány mají mít možnost stanovit výkonnostní cíle pro podniky mající povinnosti alespoň podle článku 4. Vnitrostátní regulační orgány přitom přihlédnou ke stanoviskům zainteresovaných stran, zejména tak, jak je uvedeno v článku 33.

4. Národné regulačné orgány majú možnosť stanoviť výkonnostné ciele pre tieto podniky so záväzkom univerzálnej služby aspoň podľa článku 4. Národné regulačné orgány pri tom zohľadňujú stanoviská všetkých dotknutých strán, najmä podľa článku 33.

5. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly možnost sledovat, zda určené podniky plní tyto výkonnostní cíle.

5. Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány mali možnosť monitorovať plnenie týchto výkonnostných cieľov zo strany určených podnikov.

6. Trvalé neplnění výkonnostních cílů podnikem může vést k přijetí zvláštních opatření v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) [13]. V zájmu zajištění přesnosti a srovnatelnosti údajů, které byly poskytnuty podniky majícími povinnosti univerzální služby, mohou vnitrostátní regulační orgány nařídit nezávislé audity nebo podobná přezkoumání údajů o výkonnosti, a to na náklady dotyčného podniku.

6. Ak podnik dlhšie neplní výkonnostné ciele, môžu sa prijať špecifické opatrenia v súlade so smernicou Európskeho parlamentu a Rady 2002/20/ES zo 7. marca 2002 o oprávnení pre elektronické komunikačné siete a služby (Smernica o oprávnení). [13] Národné regulačné orgány majú možnosť nariadiť vykonanie nezávislého auditu alebo podobnej revízie výkonnostných dát, pričom náklady uhrádzajú príslušné podniky, aby zabezpečili presnosť a porovnateľnosť dát sprístupnených podnikmi s povinnosťou poskytovania univerzálnej služby.

Článek 12

Článok 12

Výpočet nákladů na povinnosti univerzální služby

Kalkulácia nákladov záväzkov univerzálnej služby

1. Pokud se vnitrostátní regulační orgány domnívají, že poskytování univerzální služby podle článků 3 až 10 může představovat pro podniky určené k poskytování univerzální služby nespravedlivou zátěž, vypočítají čisté náklady na její poskytování.

1. Ak národné regulačné orgány usúdia, že poskytovanie univerzálnej služby podľa článkov 3 až 10 môže predstavovať nespravodlivé zaťaženie podnikov určených na poskytovanie univerzálnej služby, budú kalkulovať čisté náklady za jej poskytovanie.

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgány:

Na tento účel národné regulačné orgány:

a) v souladu s přílohou IV částí A vypočítají čisté náklady na povinnost poskytování univerzální služby, přičemž zohlední jakoukoli tržní výhodu, která vyplyne pro podnik určený k poskytování univerzální služby, nebo

a) vykalkulujú čisté náklady na plnenie záväzku univerzálnej služby, berúc do úvahy každú trhovú výhodu, ktorá vyplynie pre podnik určený na poskytovanie univerzálnej služby, v súlade s prílohou IV, časť A; alebo

b) použijí čisté náklady na poskytování univerzální služby, které byly zjištěny v rámci mechanismu určování podle čl. 8 odst. 2.

b) použijú čisté náklady za poskytovanie univerzálnej služby identifikovanej mechanizmom určovania v súlade s článkom 8 ods. 2

2. Audit nebo ověření účetnictví a/nebo jiných informací sloužících jako základ pro výpočet čistých nákladů na povinnosti univerzální služby podle odst. 1 písm. a), provádí vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt nezávislý na zúčastněných stranách a schvaluje vnitrostátní regulační orgán. Výsledky výpočtu nákladů a závěry auditu musí být veřejně přístupné.

2. Čiastky a/alebo ďalšie informácie slúžiace ako základňa pre kalkuláciu čistých nákladov záväzkov univerzálnej služby podľa odseku 1 písm. a) kontroluje alebo overuje národný regulačný orgán alebo orgán nezávislý na príslušných stranách a schvaľuje národný regulačný orgán. Výsledky kalkulácie nákladov a závery auditu sú verejne dostupné.

Článek 13

Článok 13

Financování povinností univerzální služby

Financovanie záväzkov univerzálnej služby

1. Pokud vnitrostátní regulační orgány na základě výpočtu čistých nákladů podle článku 12 zjistí, že podnik je zatížen nespravedlivou zátěží, rozhodnou členské státy na základě žádosti určeného podniku:

1. Ak na základe kalkulácie čistých nákladov uvedených v článku 12 národný regulačný orgán zistí, že podnik znáša neprimerané zaťaženie, členské štáty na žiadosť určeného podniku rozhodnú o:

a) o zavedení mechanismu náhrady zjištěných čistých nákladů takovému podniku z veřejných prostředků za průhledných podmínek, a/nebo

a) zavedení mechanizmu, ktorým sa podniku za transparentných podmienok uhradia stanovené čisté náklady z verejných fondov; a/alebo

b) o rozdělení čistých nákladů na povinnosti univerzální služby mezi podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací.

b) rozdelení čistých nákladov záväzkov univerzálnej služby medzi poskytovateľov elektronických komunikačných sietí a služieb.

2. Pokud jsou čisté náklady rozdělovány podle odst. 1 písm. b), zavedou členské státy mechanismus rozdělování spravovaný vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem nezávislým na příjemcích, který je pod dohledem vnitrostátního regulačního orgánu. Financovány mohou být pouze čisté náklady zjištěné podle článku 12, které se vztahují k povinnostem stanoveným v článcích 3 až 10.

2. Ak sú čisté náklady rozdelené podľa odseku 1 písm. b), členské štáty vytvoria rozdeľovací mechanizmus spravovaný národným regulačným orgánom alebo orgánom nezávislým na užívateľoch, ktorý je pod dohľadom národného regulačného orgánu. Financovať sa môžu len čisté náklady stanovené v súlade s článkom 12, ktoré sa týkajú povinností uvedených v článkoch 3 až 10.

3. Mechanismus rozdělování respektuje zásady průhlednosti, minimálního narušení trhu, nediskriminace a proporcionality v souladu se zásadami uvedenými v příloze IV části B. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat příspěvky od podniků, jejichž obrat na vnitrostátním trhu nedosahuje stanoveného limitu.

3. Mechanizmus rozdeľovania rešpektuje princípy transparentnosti, čo najmenšej deformácie trhu, nediskriminácie a proporcionality, v súlade so zásadami prílohy IV časť B. Členské štáty nemusia vyžadovať príspevky od podnikov, ktorých tuzemský obrat je menší než stanovený limit.

4. Případné poplatky související s rozdělováním nákladů na povinnosti univerzální služby musí být rozčleněny a určovány pro každý podnik samostatně. Podnikům, které neposkytují služby na území členského státu, který vytvořil mechanismus rozdělování, nemohou být takové poplatky ukládány ani od nich nesmějí být vybírány.

4. Všetky poplatky v súvislosti s rozdeľovaním čistých nákladov záväzku univerzálnej služby sú neviazané a určené samostatne pre každý podnik. Také poplatky sa neukladajú alebo nevyberajú od podnikov, ktoré neposkytujú služby na území členského štátu, ktorý mechanizmus rozdeľovania ustanovil.

Článek 14

Článok 14

Průhlednost

Transparentnosť

1. Pokud je zaveden mechanismus rozdělování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby podle článku 13, zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby byly zásady rozdělování nákladů a podrobné údaje o použitém mechanismu veřejně dostupné.

1. Ak je ustanovený mechanizmus rozdelenia čistých nákladov záväzkov univerzálnej služby uvedený v článku 13, národné regulačné orgány zabezpečia, aby boli verejne dostupné princípy rozdelenia nákladov a podrobnosti o použitom mechanizme.

2. S výhradou pravidel Společenství a vnitrostátních pravidel o obchodním tajemství zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby byla zveřejňována výroční zpráva, ve které jsou uvedeny vypočítané náklady na povinnosti univerzální služby, vyčísleny příspěvky všech dotyčných podniků a stanoveny veškeré případné tržní výhody, které mohly vzniknout podniku (podnikům) určenému (určeným) k poskytování univerzální služby, pokud je již vytvořen nějaký fond a vyvíjí činnost.

2. Rešpektujúc pravidlá spoločenstva a vnútroštátne pravidlá o obchodnom tajomstve, národné regulačné orgány zabezpečia, aby sa uverejnila výročná správa, ktorá bude obsahovať kalkulované náklady záväzkov univerzálnej služby, príspevky všetkých dotknutých podnikov a trhové výhody vyplývajúce pre podniky určené na poskytovanie univerzálnej služby, pokiaľ je fond zriadený a funkčný.

Článek 15

Článok 15

Přezkoumání rozsahu univerzální služby

Revízia rozsahu univerzálnej služby

1. Komise pravidelně přezkoumává rozsah univerzální služby, zejména s cílem předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu nebo nové vymezení rozsahu. První přezkoumání bude provedeno do dvou let ode dne použitelnosti této směrnice uvedeného v čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci, a poté každé tři roky.

1. Komisia pravidelne prehodnocuje rozsah univerzálnej služby, najmä z hľadiska návrhov pre Európsky parlament a Radu týkajúcich sa zmeny alebo nového vymedzenia. Revízia sa vykoná prvýkrát do dvoch rokov od dátumu uplatňovania uvedeného v článku 38 ods. 1, druhom pododseku, a potom každé tri roky.

2. Při přezkoumání se přihlédne k sociálnímu, hospodářskému a technologickému vývoji a zohlední se mimo jiné mobilita a rychlost přenosu dat s ohledem na převládající technologie používané většinou účastníků. Přezkoumání se provádí podle přílohy V. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkoumání.

2. Táto revízia sa vykoná na základe sociálneho, hospodárskeho a technického rozvoja, berúc na zreteľ okrem iného mobilitu a rýchlosť prenosu dát v súvislosti s technológiami používanými väčšinou účastníkov. Revízny proces sa vykoná v súlade s prílohou V. Komisia predloží Európskemu parlamentu a Rade správu týkajúcu sa výsledku revízie.

KAPITOLA III

KAPITOLA III

KONTROLY REGULACE PODNIKŮ S VÝZNAMNOU TRŽNÍ SILOU NA ZVLÁŠTNÍCH TRZÍCH

REGULAČNÉ KONTROLY PODNIKOV S VÝZNAMNÝM VPLYVOM NA ŠPECIFICKÝCH TRHOCH

Článek 16

Článok 16

Přezkoumání povinností

Revízia záväzkov

1. Členské státy zachovají veškeré povinnosti týkající se:

1. Členské štáty zachovávajú všetky záväzky týkajúce sa:

a) sazeb na trzích pro koncové uživatele za poskytování přístupu k veřejné telefonní síti a za její užívání, které byly uloženy podle článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/10/ES ze dne 26. února 1998 o uplatňování otevřeného přístupu k síti (ONP) pro hlasovou telefonii a o univerzální službě v oblasti telekomunikací v konkurenčním prostředí [14];

a) maloobchodných taríf za poskytnutie prístupu k verejnej telefónnej sieti a za jej používanie podľa článku 17 smernice Európskeho parlamentu a Rady 98/10/ES z 26. februára 1998 o uplatňovaní služieb otvorenej siete (ONP) na hlasový telefón a o univerzálnej službe pre telekomunikácie v súťažnom prostredí; [14]

b) volby nebo předvolby operátora podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33/ES ze dne 30. června 1997 o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněním zásad otevřeného přístupu k síti (ONP) [15];

b) voľby alebo predvoľby prevádzkovateľa podľa smernice Európskeho parlamentu a Rady 97/33/ES z 30. júna 1997 o prepájaní v telekomunikáciách vzhľadom na zabezpečenie univerzálnej služby a interoperability prostredníctvom uplatňovania princípov otvorenej siete (ONP); [15]

c) pronajatých okruhů které byly uloženy podle článků 3, 4, 6, 7, 8 a 10 směrnice 92/44/EHS,

c) prenájmu okruhov podľa článkov 3, 4, 6, 7, 8 a 10 smernice 92/44/EHS,

dokud nebude provedeno přezkoumání a rozhodnuto v souladu s postupem podle odstavce 3 tohoto článku.

pokiaľ tieto záväzky nebudú prehodnotené a nevykonajú sa zistenia v súlade s postupom uvedeným v odseku 3 tohto článku.

2. V počátečním doporučení o relevantních trzích produktů a služeb a v rozhodnutí vymezujícím nadnárodní trhy, která mají být přijata v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), vymezí Komise relevantní trhy, na které se vztahují povinnosti týkající se trhů pro koncové uživatele.

2. Komisia uvedie príslušné trhy pre záväzky vzťahujúce sa k maloobchodným trhom v prvom odporúčaní o príslušných trhoch výrobkov a služieb a v rozhodnutí identifikujúcom nadnárodné trhy, ktoré sa má prijať v súlade s článkom 15 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica).

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány co nejdříve po vstupu této směrnice v platnost a poté pravidelně prováděly analýzu trhu v souladu s postupem stanoveným v článku 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) s cílem rozhodnout, zda zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti týkající se trhů pro koncové uživatele. Přijatá opatření podléhají postupu uvedenému v článku 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3. Členské štáty zabezpečia, aby čo možno najskôr po nadobudnutí účinnosti tejto smernice, a potom pravidelne, národné regulačné orgány vykonali analýzy trhu v súlade s postupom stanoveným v článku 16 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica), aby sa stanovilo, či sa záväzky týkajúce sa maloobchodných trhov majú zachovať, zmeniť a doplniť alebo zrušiť. Opatrenia podliehajú postupu uvedenému v článku 7 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica).

Článek 17

Článok 17

Kontroly regulace trhu služeb pro koncové uživatele

Regulačné kontroly maloobchodných služieb

1. Členské státy zajistí, aby:

1. Členské štáty zabezpečia, aby:

a) v případě, že na základě výsledku analýzy trhu provedené v souladu s čl. 16 odst. 3 vnitrostátní regulační orgán stanoví, že daný trh pro koncové uživatele vymezený podle článku 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) není účinně konkurenční, a

a) keď ako výsledok trhovej analýzy vykonanej v súlade s článkom 16 ods. 3 národný regulačný orgán zistí, že na danom maloobchodnom trhu identifikovanom v súlade s článkom 15 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica) neexistuje účinná hospodárska súťaž a

b) v případě, že vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že by povinnosti uložené podle směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) nebo článku 19 této směrnice nevedly k dosažení cílů uvedených v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice),

b) keď národný regulačný orgán príde k záveru, že povinnosti uložené podľa smernice 2002/19/ES (Prístupová smernica) alebo článku 19 tejto smernice nevedú k dosiahnutiu cieľov stanovených v článku 8 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica),

vnitrostátní regulační orgán uložil podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu pro koncové uživatele odpovídající povinnosti regulace v souladu s článkem 14 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

národné regulačné orgány uložili primerané regulačné povinnosti podnikom s významným vplyvom na danom maloobchodnom trhu v súlade s článkom 14 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica).

2. Povinnosti uložené podle odstavce 1 musí vycházet z povahy zjištěného problému a musí být přiměřené a odůvodněné z hlediska cílů stanovených v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Uložené povinnosti mohou zahrnovat požadavky, aby stanovené podniky neúčtovaly neúměrně vysoké ceny, nebránily vstupu na trh nebo neomezovaly hospodářskou soutěž stanovením dravých cen, neoprávněně neupřednostňovaly určité koncové uživatele nebo neodůvodněně vázaly služby. Na ochranu zájmů koncových uživatelů při současné podpoře účinné hospodářské soutěže mohou vnitrostátní regulační orgány u takových podniků uplatňovat odpovídající opatření na dodržování horních cenových rozsahů pro koncové uživatele, opatření na kontrolu jednotlivých sazeb nebo opatření s ohledem na orientaci sazeb podle nákladů nebo cen na srovnatelných trzích.

2. Povinnosti uložené podľa odseku 1 vychádzajú z povahy identifikovaného problému a sú primerané a oprávnené na základe cieľov stanovených v článku 8 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica). Uložené povinnosti môžu obsahovať požiadavky, aby určené podniky neúčtovali príliš vysoké ceny, nebránili vstupu na trh alebo neobmedzovali súťaž stanovením zničujúcich cien, neposkytovali neprimerané výhody špecifickým koncovým užívateľom, alebo aby neoprávnene neviazali služby. Národné regulačné orgány môžu uplatňovať na také podniky primerané opatrenia týkajúce sa limitov maloobchodných cien, opatrenia na kontrolu individuálnych taríf alebo opatrenia na orientáciu taríf smerom k nákladom alebo cenám na porovnateľných trhoch, aby chránili záujmy koncových užívateľov pri súčasnej podpore účinnej hospodárskej súťaže.

3. Vnitrostátní regulační orgány na žádost předkládají Komisi informace týkající se kontrol provedených na trhu pro koncové uživatele a popřípadě předkládají systémy nákladového účetnictví používané dotyčnými podniky.

3. Národné regulačné orgány na požiadanie predložia Komisii informácie týkajúce sa vykonaných maloobchodných kontrol a prípadne systému kalkulácie nákladov používaného príslušným podnikom.

4. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, že podnik podléhá regulaci sazeb nebo jiným kontrolám na relevantním trhu pro koncové uživatele, byly zavedeny nezbytné a vhodné systémy nákladového účetnictví. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit formát a účetní metodiku, která má být použita. Dodržování systému nákladového účetnictví ověřuje kvalifikovaný nezávislý subjekt. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby bylo každoročně zveřejňováno prohlášení o dodržování.

4. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby tam, kde podnik podlieha maloobchodnej tarifnej regulácii alebo inej príslušnej maloobchodnej kontrole, boli zavedené nevyhnutné a primerané systémy kalkulácie nákladov. Národné regulačné orgány môžu špecifikovať formát a metódu kalkulácie, aké sa majú používať. Zhodu so systémom kalkulácie overuje kvalifikovaný nezávislý orgán. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby sa každý rok uverejnilo vyhlásenie týkajúce sa zhody.

5. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 2 a článek 10, nepoužijí vnitrostátní regulační orgány u zeměpisného nebo uživatelského trhu mechanismy regulace trhu pro koncové uživatele podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jsou přesvědčeny, že existuje účinná hospodářská soutěž.

5. Bez toho, aby bol dotknutý článok 9 ods. 2 a článok 10, národné regulačné orgány uplatňujú maloobchodné regulačné mechanizmy podľa odseku 1 tohto článku na geografických alebo užívateľských trhoch, na ktorých bola zistená účinná hospodárska súťaž.

Článek 18

Článok 18

Kontroly regulace minimálního souboru pronajatých okruhů

Regulačné kontroly týkajúce sa minimálneho súboru prenájmu okruhov

1. Pokud na základě výsledku analýzy trhu provedené podle čl. 16 odst. 3 vnitrostátní regulační orgán zjistí, že na trhu pro poskytování části nebo celého minimálního souboru pronajatých okruhů není účinná hospodářská soutěž, určí v souladu s článkem 14 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) podniky s významnou tržní silou v oblasti poskytování těchto zvláštních prvků minimálního souboru služeb pronajatých okruhů na celém území nebo na jeho části. V souvislosti s těmito zvláštními trhy pronajatých okruhů uloží vnitrostátní regulační orgán takovým podnikům povinnosti týkající se poskytování minimálního souboru pronajatých okruhů, jak jsou stanoveny v seznamu norem zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství v souladu s článkem 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), a podmínky pro takové poskytování uvedené v příloze VII této směrnice.

1. Keď ako výsledok trhovej analýzy vykonanej v súlade s článkom 16 ods. 3 národný regulačný orgán zistí, že na trhu, na ktorom sa poskytuje časť alebo celý minimálny súbor prenajatých okruhov, nie je účinná hospodárska súťaž, určí podniky s významným vplyvom na trhu poskytovania týchto špecifických prvkov minimálneho súboru prenajatého okruhu na časti alebo na celom svojom území v súlade s článkom 14 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica). Národný regulačný orgán uloží podnikom vo vzťahu k špecifickým trhom prenajatých okruhov povinnosti týkajúce sa poskytovania minimálneho súboru prenajatých okruhov podľa zoznamu noriem uverejneného v Úradnom vestníku Európskych spoločenstiev v súlade s článkom 17 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica) a podmienky takého poskyto vania stanovené v prílohe VII k tejto smernici.

2. Pokud na základě výsledku analýzy trhu provedené podle čl. 16 odst. 3 vnitrostátní regulační orgán zjistí, že na relevantním trhu pro poskytování pronajatých okruhů v rozsahu minimálního souboru je účinná hospodářská soutěž, zruší povinnosti uvedené v odstavci 1 ve vztahu k tomuto zvláštním trhu pronajatých okruhů.

2. Keď ako výsledok trhovej analýzy vykonanej v súlade s článkom 16 ods. 3 národný regulačný orgán zistí, že na príslušnom trhu poskytovania prenajatých okruhov v rámci minimálneho súboru existuje účinná hospodárska súťaž, zruší povinnosti uvedené v odseku 1 týkajúce sa tohto špecifického trhu s prenájmom okruhov.

3. Minimální soubor pronajatých okruhů s harmonizovanými vlastnostmi a souvisejícími normami se zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství jako součást seznamu norem uvedeného v článku 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Komise může v souladu s postupem uvedeným v čl. 37 odst. 2 této směrnice přijmout změny nezbytné k přizpůsobení minimálního souboru pronajatých okruhů novému technickému vývoji a změnám v poptávce na trhu, včetně možného vynětí určitých druhů pronajatých okruhů z minimálního souboru.

3. Minimálny súbor prenajatých okruhov s harmonizovanými charakteristikami a zodpovedajúcimi normami sa uverejní v Úradnom vestníku Európskych spoločenstiev ako časť zoznamu noriem uvedených v článku 17 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica). Komisia môže prijať zmeny a doplnenia potrebné na prispôsobenie minimálneho súboru prenajatých okruhov novému technickému rozvoju a zmenám dopytu na trhu, vrátane možného vypustenia určitého druhu prenajatého vedenia z minimálneho súboru, konajúc v súlade s postupom uvedeným v článku 37 ods. 2 tejto smernice.

Článek 19

Článok 19

Volba a předvolba operátora

Voľba a predvoľba prevádzkovateľa

1. Vnitrostátní regulační orgány vyžadují od podniků, které byly v souladu s čl. 16 odst. 3 oznámeny jako podniky s významnou tržní silou v oblasti poskytování připojení k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě, aby umožnily svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoli propojeného poskytovatele veřejně přístupných telefonních služeb:

1. Národné regulačné orgány vyžadujú od podnikov s významným vplyvom na trhu poskytovania spojenia s verejnou telefónnou sieťou a jej využívania na pevných miestach v súlade s článkom 16 ods. 3, aby umožnili svojim účastníkom prístup k službe ktoréhokoľvek prepojeného poskytovateľa verejne prístupných telefónnych služieb:

a) na základě jednotlivých volání volbou kódu operátora, a

a) na základe jednotlivého volania voľbou prevádzkovateľovho charakteristického čísla; a

b) prostřednictvím takového systému předvolby, který umožňuje při jednotlivých voláních volbou kódu operátora potlačit jakýkoli výběr určený předvolbou.

b) pomocou predvoľby, pričom pri každom jednotlivom volaní existuje možnosť nahradiť stanovenú predvoľbu voľbou prevádzkovateľovho charakteristického čísla.

2. Požadavky uživatelů na zavedení těchto služeb v jiných sítích nebo jinými způsoby se posuzují v souladu s postupem pro analýzu trhu stanoveným v článku 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a provádějí se v souladu s článkem 12 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice).

2. Požiadavky užívateľa na to, aby tieto zariadenia boli k dispozícii na iných sieťach alebo iným spôsobom, sa posudzujú v súlade s postupom trhovej analýzy stanoveným v článku 16 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica) a vykonajú sa podľa článku 12 smernice 2002/19/ES (Prístupová smernica).

3. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby ceny za přístup a propojení v souvislosti s poskytováním služeb uvedených v odstavci 1 byly nákladově orientovány a aby případné přímé zpoplatnění účastníků neodrazovalo od využívání těchto služeb.

3. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby tvorba cien za prístup a prepojenie v súvislosti s poskytovaním zariadení uvedených v odseku 1 bola nákladovo orientovaná a aby priame poplatky účastníkov, ak budú, ich neodrádzali od využívania takýchto zariadení.

KAPITOLA IV

KAPITOLA IV

ZÁJMY A PRÁVA KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

ZÁUJMY A PRÁVA KONCOVÝCH UŽÍVATEĽOV

Článek 20

Článok 20

Smlouvy

Zmluvy

1. Odstavce 2, 3 a 4 se použijí, aniž by tím byla dotčena pravidla Společenství na ochranu spotřebitele, zejména směrnice 97/7/ES a 93/13/ES, a vnitrostátní pravidla ve shodě s právními předpisy Společenství.

1. Odseky 2, 3 a 4 sa uplatňujú bez toho, aby boli dotknuté pravidlá spoločenstva o ochrane spotrebiteľov, najmä na smernice 97/7/ES a 93/13/ES, a vnútroštátne pravidlá, ktoré sú v súlade s právom spoločenstva.

2. Členské státy zajistí, aby spotřebitelé, kteří si objednají služby poskytující připojení a/nebo přístup k veřejné telefonní síti, měli právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podniky, které takové služby poskytují. Ve smlouvě musí být alespoň uvedeno:

2. Členské štáty zabezpečia, aby pri prihlasovaní sa k službám poskytujúcim pripojenie a/alebo prístup k verejnej telefónnej sieti mali spotrebitelia nárok na zmluvu s podnikom alebo podnikmi poskytujúcimi takéto služby. Zmluva bližšie uvádza prinajmenšom:

a) označení a adresa poskytovatele;

a) totožnosť a adresu dodávateľa;

b) poskytované služby, nabízené úrovně kvality služeb, jakož i lhůta pro počáteční připojení;

b) poskytované služby, ponúkanú úroveň kvality služieb, ako aj obdobie do prvého pripojenia;

c) druhy nabízených služeb provozu a údržby;

c) druh ponúkaných údržbárskych služieb;

d) podrobné údaje o cenách a sazbách, jakož i prostředky, jakými lze získat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a poplatcích za provoz a údržbu;

d) podrobnosti o cenách a tarifách a prostriedky, ktorými je možné získať aktualizované informácií o všetkých uplatniteľných tarifách a údržbárskych poplatkoch;

e) doba platnosti smlouvy, podmínky pro obnovení a ukončení služeb a smlouvy;

e) obdobie trvania zmluvy, podmienky predĺženia a ukončenia služieb a zmluvy;

f) jakákoli ujednání o odškodnění a náhradě, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služeb stanovené ve smlouvě; a

f) všetky odškodnenia a systémy úhrad, ktoré sa uplatnia v prípade nesplnenia zmluvne dohodnutej úrovne kvality služieb; a

g) způsob zahájení řízení o urovnání sporů v souladu s článkem 34.

g) spôsob začatia postupu urovnávania sporov v súlade s článkom 34.

Členské státy mohou rozšířit tyto povinnosti i na jiné koncové uživatele.

Členské štáty môžu rozšíriť tieto povinnosti na ďalších koncových užívateľov.

3. Jestliže jsou uzavírány smlouvy mezi spotřebiteli a poskytovateli služeb elektronických komunikací jinými než těmi, kteří poskytují připojení a/nebo přístup k veřejné telefonní síti, musí být do takových smluv zahrnuty také informace uvedené v odstavci 2. Členské státy mohou rozšířit tyto povinnosti i na jiné koncové uživatele.

3. Keď sa zmluvy uzatvárajú medzi spotrebiteľmi a poskytovateľmi elektronických komunikačných služieb iných, než sú poskytovatelia zabezpečujúci pripojenie a/alebo prístup k verejnej telefónnej sieti, do takých zmlúv sa tiež môžu zahrnúť informácie uvedené v odseku 2. Členské štáty môžu rozšíriť túto povinnosť na ďalších koncových užívateľov.

4. Na základě oznámení o navrhovaných změnách smluvních podmínek mají účastníci právo zrušit smlouvu bez postihu. Nejpozději jeden měsíc před takovou změnou musí být účastníci odpovídajícím způsobem vyrozuměni a současně musí být informováni o svém právu takovou smlouvu bez postihu zrušit, jestliže nové podmínky nepřijímají.

4. Účastníci majú právo odstúpiť bez pokuty od zmluvy v prípade oznámenia o navrhovanej zmene zmluvných podmienok. Účastníci dostanú vopred primerané oznámenie minimálne mesiac pred takými zmenami a v rovnakom čase sú informovaní o svojich právach týkajúcich sa odstúpenia od takej zmluvy bez pokuty v prípade, že neakceptujú nové podmienky.

Článek 21

Článok 21

Průhlednost a zveřejňování informací

Transparentnosť a uverejňovanie informácií

1. Členské státy zajistí, aby v souladu s přílohou II byly koncovým uživatelům a spotřebitelům zpřístupněny průhledné a aktuální informace o uplatňovaných cenách a sazbách a o standardních smluvních podmínkách, které se týkají přístupu k veřejně přístupným telefonním službám a jejich využívání.

1. Členské štáty zabezpečia, aby boli koncovým užívateľom a spotrebiteľom k dispozícii transparentné a aktualizované informácie o uplatniteľných cenách a tarifách a o štandardných podmienkach týkajúcich sa prístupu k verejne dostupnej telefónnej sieti a jej používania, v súlade s ustanoveniami prílohy II.

2. Vnitrostátní regulační orgány podporují poskytování informací, s cílem umožnit koncovým uživatelům, pokud je to vhodné, a spotřebitelům nezávisle posoudit náklady na alternativní způsoby využívání, například prostřednictvím interaktivních průvodců.

2. Národné regulačné orgány podporia poskytovanie informácií, aby mohli koncoví užívatelia, pokiaľ je to primerané, a spotrebitelia nezávisle posúdiť náklady alternatívnych používaní napríklad pomocou interaktívnych návodov.

Článek 22

Článok 22

Kvalita služeb

Kvalita služby

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly po zvážení názorů zainteresovaných stran požadovat od podniků poskytujících veřejně přístupné služby elektronických komunikací, aby zveřejňovaly srovnatelné, odpovídající a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb. Informace se na žádost poskytují před jejich zveřejněním také vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

1. Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány, po zohľadnení stanovísk dotknutých strán, mohli požadovať od podnikov poskytujúcich verejne dostupné elektronické komunikačné služby uverejnenie porovnateľných, primeraných a aktualizovaných informácií pre koncových užívateľov, týkajúcich sa kvality ich služieb. Informácie sa na požiadanie dodajú aj národnému regulačnému orgánu pred ich uverejnením.

2. V zájmu zajištění přístupu koncových uživatelů k úplným, srovnatelným a uživatelsky vstřícným informacím mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit mimo jiné parametry kvality služby, které mají být měřeny, jakož i obsah a formu informací, které mají být zveřejněny včetně způsobu, jakým mají být informace zveřejněny. Popřípadě mohou být použity parametry, definice a metody měření uvedené v příloze III.

2. Národné regulačné orgány môžu okrem iného špecifikovať merateľné parametre kvality služby a obsah, formu a spôsob uverejnenia informácií, aby zabezpečili, že koncoví užívatelia budú mať prístup ku komplexným, porovnateľným a užívateľsky priaznivým informáciám. V prípade potreby by sa mohli použiť parametre, definície a metódy merania uvedené v prílohe III.

Článek 23

Článok 23

Integrita sítě

Integrita siete

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění integrity veřejné telefonní sítě v pevných místech a v případě katastrofického selhání sítě nebo v případech zásahu vyšší moci též k zajištění přístupnosti veřejné telefonní sítě a veřejně přístupných telefonních služeb v pevných místech. Členské státy zajistí, aby podniky poskytující veřejně přístupné telefonní služby v pevných místech přijaly veškerá přiměřená opatření k zajištění nepřetržitého přístupu k tísňovým službám.

Členské štáty prijmú všetky potrebné opatrenia na zabezpečenie integrity verejnej telefónnej siete na pevnom mieste a, v prípade katastrofického výpadku siete alebo v prípade vyššej moci, dostupnosti verejnej telefónnej siete a verejne prístupných telefónnych služieb na pevných miestach. Členské štáty zabezpečia, aby podniky poskytujúce verejne prístupné telefónne služby na pevných miestach prijali všetky nevyhnutné opatrenia na zabezpečenie nepretržitého prístupu k núdzových službám.

Článek 24

Článok 24

Interoperabilita zařízení digitální televize určených pro spotřebitele

Interoperabilita digitálneho televízneho vybavenia spotrebiteľa

Členské státy zajistí interoperabilitu zařízení digitální televize určených pro spotřebitele v souladu s přílohou VI.

V súlade s ustanoveniami prílohy VI členské štáty zabezpečia interoperabilitu digitálneho televízneho vybavenia spotrebiteľa.

Článek 25

Článok 25

Operátorské služby a informační služba o účastnických číslech

Podpora operátora a telefónne informačné služby pre účastníkov

1. Členské státy zajistí, aby účastníci veřejně přístupných telefonních služeb měli právo být uvedeni ve veřejně přístupném účastnickém seznamu uvedeném v čl. 5 odst. 1 písm. a).

1. Členské štáty zabezpečia, aby účastníci verejne prístupných telefónnych služieb mali právo na zapísanie do verejne dostupného telefónneho zoznamu podľa článku 5 ods. 1 písm. a).

2. Členské státy zajistí, aby všechny podniky, které přidělují telefonní čísla účastníkům, vyhověly všem oprávněným žádostem o zpřístupnění příslušných informací ve smluveném formátu a za podmínek, které jsou spravedlivé, objektivní, nákladově orientované a nediskriminační, s cílem poskytovat veřejně přístupné informační služby o účastnických číslech a poskytovat účastnické seznamy.

2. Členské štáty zabezpečia, aby na účely zabezpečenia verejne prístupných informačných služieb a telefónnych zoznamov všetky podniky, ktoré prideľujú telefónne čísla účastníkom, splnili všetky odôvodnené požiadavky na sprístupnenie príslušných informácií v dohodnutom formáte za podmienok, ktoré sú spravodlivé, objektívne, nákladovo orientované a nediskriminačné.

3. Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé, kteří mají připojení k veřejné telefonní síti, měli přístup k operátorským službám a k informačním službám o účastnických číslech v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b).

3. Členské štáty zabezpečia, aby všetci koncoví užívatelia, ktorí sú pripojení k verejnej telefónnej sieti, mohli mať prístup k podporným službám operátora a telefónnym informačným službám v súlade s článkom 5 ods. 1 písm. b).

4. Členské státy nezachovají žádná regulační omezení, která by bránila koncovým uživatelům v jednom členském státě v přímém přístupu k informační službě o účastnických číslech v druhém členském státě.

4. Členské štáty neudržiavajú žiadne regulačné obmedzenia, ktoré bránia koncovým užívateľom v jednom členskom štáte, aby mali priamy prístup k telefónnym informačným službám v inom členskom štáte.

5. Odstavce 1, 2, 3 a 4 se uplatní s výhradou požadavků právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména článku 11 směrnice 97/66/ES.

5. Odseky 1, 2, 3 a 4 platia s výhradou požiadaviek právnych predpisov spoločenstva o ochrane osobných údajov a súkromia a najmä článku 11 smernice 97/66/ES.

Článek 26

Článok 26

Jednotné evropské číslo tísňového volání

Jednotné európske núdzové volacie číslo

1. Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé veřejně přístupných telefonních služeb, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, mohli vedle jakýchkoli jiných národních čísel tísňového volání určených vnitrostátními regulačními orgány bezplatně volat i tísňové služby s použitím jednotného evropského čísla tísňového volání "112".

1. Členské štáty zabezpečia, aby okrem akéhokoľvek iného národného núdzového volacieho čísla špecifikovaného národnými regulačnými orgánmi všetci koncoví užívatelia verejne prístupných telefónnych služieb, vrátane užívateľov verejných mincových alebo kartových telefónov, mohli bezplatne volať núdzové služby použitím jednotného európskeho núdzového volacieho čísla "112".

2. Členské státy zajistí, aby volání na jednotné evropské číslo tísňového volání "112" byla přiměřeně zodpovězena a vyřízena způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systémů a v rámci technologických možností těchto sítí.

2. Členské štáty zabezpečia, aby sa na volania na jednotné európske núdzové volacie číslo "112" primerane odpovedalo a aby sa s nimi zaobchádzalo spôsobom, ktorý najlepšie vyhovuje národnej organizácii núdzových systémov a technologickým možnostiam sietí.

3. Členské státy zajistí, aby podniky, které zajišťují veřejné telefonní sítě, zpřístupnily orgánům, které zasahují v případě tísňové situace, u všech volání na jednotné evropské číslo tísňového volání "112" údaj o tom, kde se volající nachází, pokud je to technicky proveditelné.

3. Členské štáty zabezpečia, aby podniky, ktoré prevádzkujú verejné telefónne siete dali k dispozícii, pokiaľ je to technicky možné, orgánom spracovávajúcim núdzové volania, informácie o mieste volajúceho u všetkých volaní na jednotné európske núdzové volacie číslo "112".

4. Členské státy zajistí, aby občané byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání jednotného evropského čísla tísňového volání "112".

4. Členské štáty zabezpečia, aby boli občania náležite informovaní o existencii a používaní jednotného európskeho núdzového volacieho čísla "112".

Článek 27

Článok 27

Evropské telefonní přístupové kódy

Európske telefónne prístupové kódy

1. Členské státy zajistí, aby přístupový kód "00" byl standardním přístupovým kódem pro mezinárodní spojení. Pro volání mezi sousedícími přeshraničními lokalitami členských států může být vytvořen nebo zachován zvláštní režim. Koncoví uživatelé veřejně přístupných telefonních služeb v dotyčných lokalitách musí být o takových režimech plně informováni.

1. Členské štáty zabezpečia, aby kód "00" bol štandartným medzinárodným prístupovým kódom. Môžu sa zriadiť alebo naďalej používať osobitné režimy pre cezhraničné spojenie medzi susednými miestami členských štátov. Koncoví užívatelia verejne prístupných telefónnych služieb v príslušných miestach sú plne informovaní o takých režimoch.

2. Členské státy zajistí, aby všechny podniky zajišťující veřejné telefonní sítě vyřizovaly veškerá volání do evropského telefonního číslovacího prostoru, aniž by tím byl dotčen nárok podniku, který provozuje veřejnou telefonní síť, na náhradu nákladů na přenos volání ve své síti.

2. Členské štáty zabezpečia, aby všetky podniky prevádzkujúce verejné telefónne siete vybavili všetky volania do európskeho telefónneho číslovacieho priestoru, bez toho, aby bola dotknutá potreba podniku prevádzkujúceho verejnú telefónnu sieť, týkajúca sa úhrady nákladov na prenos volania v jeho sieti.

Článek 28

Článok 28

Nezeměpisná čísla

Negeografické čísla

Členské státy zajistí, aby v případě, že je to technicky a ekonomicky proveditelné, měli koncoví uživatelé z jiných členských států přístup k nezeměpisným číslům na jejich území kromě případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí ve vymezených zeměpisných oblastech.

Členské štáty zabezpečia, aby koncoví užívatelia z iného členského štátu mohli mať prístup k negeografickým číslam na ich území, pokiaľ je to technicky a ekonomicky možné, s výnimkou prípadov, keď volanému účastníkovi bol z komerčných dôvodov obmedzený prístup zo strany volajúcich, ktorí sídlia v špecifických geografických oblastiach.

Článek 29

Článok 29

Poskytování doplňkových služeb

Zabezpečenie doplnkových zariadení

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vyžadovat od všech podniků provozujících veřejné telefonní sítě, aby zpřístupnily koncovým uživatelům služby uvedené v příloze I části B, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné.

1. Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány mohli od podnikov prevádzkujúcich verejné telefónne siete požadovať, aby sprístupnili koncovým užívateľom zariadenia uvedené v prílohe I, časti B, pokiaľ je to technicky a ekonomicky možné.

2. Členský stát se může rozhodnout neuplatňovat na celém svém území nebo jeho části ustanovení odstavce 1, pokud po zohlednění názorů zúčastněných stran dospěje k názoru, že přístup k těmto službám je dostatečný.

2. Členský štát môže rozhodnúť, že nebude uplatňovať odsek 1 na celom svojom území alebo na jeho časti, ak po zohľadnení stanovísk dotknutých strán usúdi, že existuje dostatočný prístup k týmto zariadeniam.

3. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 2, mohou členské státy uložit všem podnikům povinnosti uvedené v příloze I části A písmenu e) týkající se odpojení jako obecný požadavek.

3. Bez toho, aby bol dotknutý článok 10 ods. 2, môžu členské štáty uložiť povinnosti uvedené v prílohe I, časti A, písm. e) týkajúce sa odpojenia, ako všeobecnú požiadavku pre všetky podniky.

Článek 30

Článok 30

Přenositelnost čísel

Prenosnosť čísla

1. Členské státy zajistí, aby si všichni účastníci veřejně přístupných telefonních služeb, včetně mobilních služeb, kteří o to požádají, mohli ponechat své číslo (svá čísla) nezávisle na podniku, který službu poskytuje:

1. Členské štáty zabezpečia, aby všetci účastníci verejne prístupných telefónnych služieb, vrátane mobilných služieb, ktorí o to požiadajú, si mohli ponechať svoje čísla nezávisle na podniku poskytujúcom službu:

a) v případě zeměpisných čísel v určitém místě, a

a) v prípade geografických čísel na špecifickom mieste; a

b) v případě nezeměpisných čísel kdekoli.

b) v prípade negeografických čísel na ktoromkoľvek mieste.

Tento odstavec se nevztahuje na přenositelnost čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevných místech a mobilními sítěmi.

Tento odsek sa nevzťahuje na prenos čísel medzi sieťami poskytujúcimi služby na pevnom mieste a mobilnými sieťami.

2. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby stanovování cen za propojení v souvislosti s poskytováním přenositelnosti čísel bylo nákladově orientované a aby případné přímé zpoplatnění účastníků neodrazovalo od používání těchto služeb.

2. Národné regulačné orgány zabezpečia, aby tvorba cien za prepojenie v súvislosti so zabezpečením prenosnosti čísel bola nákladovo orientovaná a aby priame poplatky účastníkov, ak sú, nepôsobili odradzujúco z hľadiska využívania týchto služieb.

3. Vnitrostátní regulační orgány nestanoví sazby pro koncové uživatele za přenesení čísel způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž, například stanovením zvláštních nebo společných sazeb pro koncové uživatele.

3. Národné regulačné orgány neukladajú maloobchodné tarify za prenos čísla spôsobom, ktorý by mohol skresliť hospodársku súťaž, a to stanovením špecifických alebo spoločných maloobchodných taríf.

Článek 31

Článok 31

Povinnosti ve veřejném zájmu

Povinnosti "prenosu"

1. Členské státy mohou podnikům podléhajícím jejich příslušnosti uložit přijatelné povinnosti ve veřejném zájmu provozovat určené kanály a služby rozhlasového a televizního vysílání využitím sítí elektronických komunikací používaných pro veřejné šíření rozhlasového a televizního vysílání, pokud tyto sítě využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředky pro příjem rozhlasového a televizního vysílání. Takové povinnosti se ukládají pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení jasně vymezených cílů obecného zájmu, a musí být přiměřené a průhledné. Tyto povinnosti podléhají pravidelnému přezkoumání.

1. Členské štáty môžu uložiť primerané povinnosti "prenosu" týkajúce sa prenosu špecifikovaných rádiových a televíznych vysielacích kanálov a služieb podnikom v rámci ich jurisdikcie, ktoré poskytujú elektronické komunikačné siete používané na šírenie rádiového alebo televízneho vysielania pre verejnosť, ak značný počet koncových užívateľov takých sietí ich používa ako hlavný prostriedok príjmu rádiového a televízneho vysielania. Také povinnosti sa uložia len vtedy, keď je to potrebné na splnenie jasne vymedzených cieľov všeobecného záujmu a sú proporcionálne a transparentné. Povinnosti podliehajú pravidelnej revízii.

2. Pravomoc členských států stanovit odpovídající případné úhrady, pokud jde o opatření přijatá v souladu s tímto článkem, není dotčena ani odstavcem 1 tohoto článku ani čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), přičemž musí být současně zajištěno, abyza obdobných okolností neexistovala žádná diskriminace ve vztahu k podnikům zajišťujícím sítě elektronických komunikací. Pokud je stanoveno poskytnutí úhrady, členské státy zajistí, aby bylo prováděno přiměřeným a průhledným způsobem.

2. Ani odsek 1 tohto článku, ani článok 3 ods. 2 smernice 2002/19/ES (Prístupová smernica) sa nedotýkajú možnosti členských štátov stanoviť prípadnú primeranú úhradu vzťahujúcu sa k opatreniam prijatým v súlade s týmto článkom, pričom zaručia, že za podobných okolností sa nebude uplatňovať žiadna diskriminácia pri zaobchádzaní s podnikmi poskytujúcimi elektronické komunikačné siete. Ak sa taká úhrada poskytne, členské štáty zabezpečia, aby sa uplatňovala proporcionálnym a transparentným spôsobom.

KAPITOLA V

KAPITOLA V

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

VŠEOBECNÉ A ZÁVEREČNÉ USTANOVENIA

Článek 32

Článok 32

Povinné doplňkové služby

Doplnkové povinné služby

Kromě služeb zahrnutých v povinnostech univerzální služby definovaných v kapitole II se mohou členské státy rozhodnout zavést na svém vlastním území veřejně přístupné doplňkové služby, aniž by za těchto okolností mohl být předepsán mechanismus náhrad, na kterém by se podílely určité podniky.

Členské štáty môžu rozhodnúť o sprístupnení doplnkových služieb k službám, poskytovaným v rámci záväzkov univerzálnej služby a vymedzeným v kapitole II, ktoré budú verejne dostupné na ich území no bez toho, aby mohol byť predpísaný akýkoľvek kompenzačný mechanizmus zahŕňajúci špecifické podniky.

Článek 33

Článok 33

Konzultace se zainteresovanými stranami

Porady s dotknutými stranami

1. Členské státy zajistí, je-li to vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány zohledňovaly názory koncových uživatelů a spotřebitelů (zejména zdravotně postižených uživatelů), výrobců, podniků, které zajišťují sítě a/nebo poskytují služby elektronických komunikací, v záležitostech týkajících se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, zejména pokud mají výrazný dopad na trh.

1. Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány zohľadnili v prípade potreby stanoviská koncových užívateľov a spotrebiteľov (najmä užívateľov so zdravotným postihnutím), výrobcov, podnikov poskytujúcich elektronické komunikačné siete a/alebo služby k problémom týkajúcim sa práv všetkých koncových užívateľov a spotrebiteľov, ktoré súvisia s verejne prístupnými elektronickými komunikačnými službami, najmä ak majú významný vplyv na trh.

2. Zainteresované strany mohou podle pokynů vnitrostátních regulačních orgánů popřípadě vytvářet mechanismy zahrnující spotřebitele, skupiny uživatelů a poskytovatele služeb aby zlepšily obecnou kvalitu poskytování služeb, mimo jiné vyvíjením a sledováním kodexů chování a provozních norem.

2. V prípade potreby môžu dotknuté strany pod vedením národných regulačných orgánov vyvinúť mechanizmus zahŕňajúci spotrebiteľov, užívateľské skupiny a poskytovateľov služieb na zvýšenie celkovej kvality poskytovania služieb, okrem iného, prostredníctvom vývoja monitorovacích kódov správania a prevádzkových noriem.

Článek 34

Článok 34

Mimosoudní řešení sporů

Mimosúdne riešenie sporov

1. Členské státy zajistí, aby pro vyřizování nevyřešených sporů, jejichž účastníky jsou spotřebitelé a které se týkají záležitostí, na které se vztahuje tato směrnice, byly přístupné průhledné, jednoduché a ne příliš nákoladné mimosoudní postupy. Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, aby takové postupy umožňovaly spravedlivé a rychlé urovnání sporu a popřípadě přijmou systém odškodnění a/nebo náhrad. Členské státy mohou rozšířit tyto povinnosti i na spory týkající se jiných koncových uživatelů.

1. Členské štáty zabezpečia, aby boli k dispozícii transparentné, jednoduché a nenákladné postupy mimosúdneho riešenia sporov, na ktorých by sa mohli zúčastňovať spotrebitelia, a ktoré by sa zaoberali problémami obsiahnutými v tejto smernici. Členské štáty prijmú opatrenia, aby zabezpečili, že takými postupmi sa môžu spravodlivo a bez zdržania urovnávať spory a prípadne sa môže zaviesť systém úhrad a/alebo odškodnenia. Členské štáty môžu rozšíriť tieto povinnosti tak, aby sa vzťahovali aj na spory, v ktorých sú zapojení aj iní koncoví užívatelia.

2. Členské státy zajistí, aby jejich právní předpisy nebránily zřizování institucí pověřených vyřizováním stížností a poskytování on-line služeb na odpovídající územní úrovni s cílem usnadnit spotřebitelům a koncovým uživatelům přístup k řešení sporů.

2. Členské štáty zabezpečia, aby ich právne predpisy nebránili zriadeniu reklamačných úradov a poskytovaniu služieb on-line na primeranej územnej úrovni na uľahčenie prístupu spotrebiteľov a koncových užívateľov k riešeniu sporov.

3. Pokud se takové spory týkají účastníků sporů v různých členských státech, koordinují členské státy své úsilí s cílem vyřešit spor.

3. Ak sú do takých sporov zapojené strany z rôznych členských štátov, členské štáty koordinujú svoje úsilie z hľadiska dosiahnutia urovnania sporu.

4. Tímto článkem nejsou dotčena vnitrostátní soudní řízení.

4. Tento článok sa nedotýka vnútroštátnych súdnych konaní.

Článek 35

Článok 35

Přizpůsobení technickému vývoji

Technické prispôsobenie

Změny nezbytné pro přizpůsobení příloh I, II, III, VI a VII technickému vývoji nebo změnám v poptávce na trhu přijme Komise v souladu s postupem stanoveným v čl. 37 odst. 2.

Zmeny a doplnenia potrebné na prispôsobenie príloh I, II, III, VI a VII technickému rozvoju alebo zmenám dopytu na trhu prijme Komisia konajúc v súlade s postupom uvedeným v článku 37 ods. 2.

Článek 36

Článok 36

Oznamování, sledování a přezkum

Notifikačné, monitorovacie a revízne postupy

1. Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi nejpozději ke dni použitelnosti směrnice uvedenému v čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci názvy podniků určených jako podniky mající povinnosti univerzální služby podle čl. 8 odst. 1 a okamžitě v případě jakýchkoliv pozdějších změn.

1. Národné regulačné orgány oznámia Komisii najneskôr do dňa uplatňovania uvedeného v článku 38 ods. 1, v druhom pododseku, a ihneď v prípade akejkoľvek jeho zmeny, mená podnikov určených ako podniky so záväzkami univerzálnej služby podľa článku 8 ods. 1

Komise zpřístupní informace ve snadno přístupné formě a předá je Komunikačnímu výboru uvedenému v článku 37.

Komisia sprístupní informácie v ľahko prístupnej forme a postúpi ich komunikačnému výboru uvedenému v článku 37.

2. Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi názvy operátorů, kteří jsou pro účely této směrnice považováni za subjekty s významnou tržní silou, a povinnosti, které jim byly uloženy podle této směrnice. Jakékoli změny mající vliv na povinnosti uložené podnikům nebo na touto směrnicí dotčené podniky musí být neprodleně oznámeny Komisi.

2. Národné regulačné orgány oznámia Komisii mená operátorov, považovaných na účely tejto smernice za operátorov s významným vplyvom na trhu a povinnosti im uložené podľa tejto smernice. Každá zmena ovplyvňujúca povinnosti uložené podnikom alebo podniky, na ktoré majú vplyv ustanovenia tejto smernice, sa oznámia Komisii bez zbytočného odkladu.

3. Komise pravidelně přezkoumává uplatňování této směrnice a podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě, a to poprvé nejpozději do tří let ode dnepoužitelnosti směrnice uvedeného v čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci. Členské státy a vnitrostátní regulační orgány poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné pro tyto účely.

3. Komisia pravidelne preskúma fungovanie tejto smernice a podá správu Európskemu parlamentu a Rade prvýkrát najneskôr do troch rokov po dni uplatňovania uvedenom v článku 38 ods. 1, v druhom pododseku. Členské štáty a národné regulačné orgány poskytnú Komisii na tento účel potrebné informácie.

Článek 37

Článok 37

Výbor

Výbor

1. Komisi je nápomocen Komunikační výbor, zřízený článkem 22 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

1. Komisii pomáha Komunikačný výbor zriadený článkom 22 smernice 2002/21/ES (Rámcová smernica).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

2. V prípade odkazu na tento odsek platia články 5 a 7 rozhodnutia 1999/468/ES so zreteľom na ustanovenia článku 8 uvedeného rozhodnutia.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Lehota uvedená v článku 5 ods. 6 rozhodnutia 1999/468/ES sa stanovuje na 3 mesiace.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

3. Výbor prijme svoj rokovací poriadok.

Článek 38

Článok 38

Provedení

Transpozícia

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 24. července 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

1. Členské štáty prijmú a uverejnia zákony, iné právne predpisy a správne opatrenia potrebné na dosiahnutie súladu s touto smernicou najneskôr do 24. júla 2003. Bezodkladne o tom informujú Komisiu.

Použijí tyto předpisy ode dne 25. července 2003.

Tieto opatrenia sa budú uplatňovať od 25. júla 2003.

2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské štáty uvedú priamo v prijatých ustanoveniach alebo pri ich úradnom uverejnení odkaz na túto smernicu. Podrobnosti o odkaze upravia členské štáty.

3. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a všechny jejich pozdější změny.

3. Členské štáty oznámia Komisii znenie hlavných ustanovení vnútroštátnych právnych predpisov, ktoré prijmú v oblasti pôsobnosti tejto smernice a akékoľvek následné zmeny týchto ustanovení.

Článek 39

Článok 39

Vstup v platnost

Nadobudnutie účinnosti

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Táto smernica nadobúda účinnosť dňom jej uverejnenia v Úradnom vestníku Európskych spoločenstiev.

Článek 40

Článok 40

Určení

Adresáti

Tato směrnice je určena členským státům.

Táto smernica je adresovaná členským štátom.

V Bruselu dne 7. března 2002.

V Bruseli 7. marca 2002

Za Evropský parlament

Za Európsky parlament

předseda

Predseda

P. Cox

P. Cox

Za Radu

Za Radu

předseda

predseda

J. C. Aparicio

J. C. Aparicio

[1] Úř. věst. C 365 E, 19.12.2000, s. 238 a Úř. věst. C 332 E, 27.11.2001, s. 292.

[1] Ú. v. ES C 365 E, 19. 12. 2000, s. 238 aÚ. v. ES C 332 E, 27. 11. 2001, s. 292.

[2] Úř. věst. C 139, 11.5.2001, s. 15.

[2] Ú. v. ES C 139, 11. 5. 2001, s. 15.

[3] Úř. věst. C 144, 16.5.2001, s. 60.

[3] Ú. v. ES C 144, 16. 5. 2001, s. 60.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. června 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 17. září 2001 (Úř. věst. C 337, 30.11.2001, s. 55) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2001 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 14. února 2002.

[4] Stanovisko Európskeho parlamentu z 13. júna 2001 (zatiaľ neuverejnené v úradnom vestníku), spoločná pozícia Rady zo 17. septembra 2001 (Ú. v. ES C 337, 30. 11. 2001, s. 55) a rozhodnutie Európskeho parlamentu z 12. decembra 2001 (zatiaľ neuverejnené v úradnom vestníku). Rozhodnutie Rady zo 14. februára 2002.

[5] Úř. věst. L 24, 31.1.1998, s. 1.

[5] Ú. v. ES L 24, 30. 1. 1998, s. 1.

[6] Úř. věst. L 165, 19.6.1992, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise č. 98/80/ES (Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 27).

[6] Ú. v. ES L 165, 19. 6. 1992, s. 27. Smernica naposledy zmenená a doplnená rozhodnutím Komisie 98/80/ES (Ú. v. ES L 14, 20. 1. 1998, s. 27).

[7] Viz strana 33 tohoto Úředního věstníku.

[7] Pozri stranu 33 tohto úradného vestníka.

[8] Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29.

[8] Ú. v. ES L 95, 21. 4. 1993, s. 29.

[9] Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19.

[9] Ú. v. ES L 144, 4. 6. 1997, s. 19.

[10] Viz strana 7 tohoto Úředního věstníku.

[10] Pozri stranu 7 tohto úradného vestníka.

[11] Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31.

[11] Ú. v. ES L 115, 17. 4. 1998, s. 31.

[12] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[12] Ú. v. ES L 184, 17. 7. 1999, s. 23.

[13] Viz strana 21 tohoto Úředního věstníku.

[13] Pozri stranu 21 tohto úradného vestníka.

[14] Úř. věst. L 101, 1.4.1998, s. 24.

[14] Ú. v. ES L 101, 1. 4. 1998, s. 24.

[15] Úř. věst. L 199, 26.7.1997, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 98/61/ES (Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 37).

[15] Ú. v. ES L 199, 26. 7. 1997, s. 32. Smernica zmenená a doplnená smernicou 98/61/ES (Ú. v. ES L 268, 3. 10. 1998, s. 37).

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

PRÍLOHA I

POPIS DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB A SLUŽEB UVEDENÝCH V ČLÁNCÍCH 10 (KONTROLA VÝDAJŮ) A 29 (DOPLŇKOVÉ SLUŽBY)

OPIS ZARIADENÍ A SLUŽIEB UVEDENÝCH V ČLÁNKU 10 (KONTROLA VÝDAJOV) A ČLÁNKU 29 (DOPLNKOVÉ ZARIADENIA)

Část A: Doplňkové služby a služby uvedené v článku 10

Časť A: Zariadenia a služby uvedené v článku 10

a) Podrobný rozpis účtů

a) Rozpis účtov

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány, s výhradou požadavků příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů a soukromí, mohly stanovit základní úroveň podrobného rozpisu účtů, které mají být spotřebitelům bezplatně poskytovány určenými podniky (jak stanoví článek 8), aby spotřebitelé mohli:

Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány, rešpektujúc požiadavky príslušných právnych predpisov o ochrane osobných údajov a súkromia, mohli stanoviť základnú úroveň rozpísaných účtov, ktoré vystavia určené podniky (ustanovené podľa článku 8) bezplatne spotrebiteľom, aby títo mohli:

i) ověřovat a kontrolovat poplatky za používání veřejné telefonní sítě v pevném místě a/nebo za související veřejně přístupné telefonní služby, a

i) overiť a kontrolovať zahrnuté poplatky za využívanie verejnej telefónnej siete na pevnom mieste a/alebo príslušných verejne dostupných telefónnych služieb a

ii) odpovídajícím způsobem sledovat používání a výdaje a mít tak přiměřený stupeň kontroly nad svými účty.

ii) primerane monitorovať svoje výdavky, a tým zodpovedajúco kontrolovať svoje účty.

Popřípadě lze účastníkům nabízet ještě podrobnější rozpis účtu za přiměřenou cenu nebo bezplatně.

Prípadne sa môžu za primerané tarify alebo bezplatne účastníkom ponúknuť ďalšie podrobnosti.

Volání, za něž volající účastník neplatí, včetně volání na poradenské linky, se v podrobném rozpisu účtů volajícího účastníka neuvádějí.

Hovory, ktoré sú pre volajúceho účastníka bezplatné, vrátane tiesňových volaní, sa v rozpísanom účte volajúceho účastníka neuvádzajú.

b) Selektivní blokování odchozích volání, bezplatně

b) Selektívne blokovanie odchádzajúcich hovorov, bez poplatku

Jedná se o bezplatnou doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím může účastník, který o to požádá poskytovatele telefonní služby, bezplatně blokovat určené druhy odchozích volání nebo volání na určené druhy čísel.

T. j. zariadenie, s ktorým môže účastník na základe žiadosti adresovanej poskytovateľovi bezplatne blokovať odchádzajúce hovory vymedzeného typu alebo vymedzených typov čísel.

c) Systémy předplatného

c) Predplatné systémy

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly od určených podniků požadovat, aby poskytovaly spotřebitelům službu umožňující předplacení přístupu k veřejné telefonní síti a využívání veřejně přístupných telefonních služeb.

Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány mohli od určených podnikov požadovať, aby spotrebiteľom umožnili predplatiť si prístup k verejne dostupnej telefónnej sieti na určité obdobie.

d) Postupné splácení poplatků za připojení

d) Postupné platby pripojovacích poplatkov

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly od určených podniků požadovat, aby umožnily spotřebitelům postupné splácení poplatků za připojení k veřejné telefonní síti.

Členské štáty zabezpečia, aby národné regulačné orgány mohli od určených podnikov požadovať, aby spotrebiteľom umožnili platiť za pripojenie k verejnej telefónnej sieti na základe postupných platieb rozvrhnutých za určité obdobie.

e) Neplacení účtů

e) Neplatenie faktúr

Členské státy povolí zvláštní opatření, která řeší problematiku neplacení telefonních účtů za používání veřejné telefonní sítě v pevném místě; tato opatření musí být přiměřená, nediskriminační a musí být zveřejněna. Tato opatření mají zajistit, aby účastníci byli předem řádně upozorněni na všechny důsledky neplacení účtu, tj. na přerušení služby nebo odpojení. S výjimkou případů podvodu, soustavného opožděného placení nebo neplacení mají tato opatření zajistit, pokud je to technicky proveditelné, aby se jakékoli přerušení služby týkalo pouze dotyčné služby. Odpojení z důvodu neplacení účtů by mělo následovat až po řádném upozornění účastníka. Členské státy mohou umožnit, aby úplnému odpojení předcházelo období omezení služeb, během něhož jsou povolena pouze ta volání, která nejsou pro účastníka zpoplatněna (např. "112").

Členské štáty sú oprávnené prijať špecifické opatrenia, ktoré musia byť primerané, nediskriminačné a uverejnené a ktoré sa týkajú neplatenia telefónnych účtov za používanie verejnej telefónnej siete na pevných miestach. Tieto opatrenia zabezpečia, aby po náležitom včasnom upozornení mohlo nasledovať prerušenie alebo odpojenie účastníka. S výnimkou prípadov podvodu, trvalého oneskoreného platenia alebo neplatenia tieto opatrenia zabezpečia, pokiaľ je to technicky možné, aby sa každé prerušenie služby obmedzilo na príslušnú službu. Odpojenie za neplatenie účtov by sa malo vykonať len po náležitom upozornení účastníka. Členské štáty môžu na určité obdobie povoliť poskytovanie obmedzenej služby predtým, než bude služba úplne odpojená, a počas tohto obdobia sa povoľujú len hovory, z ktorých nevyplývajú žiadne poplatky pre účastníka (napr. volanie na číslo "112").

Část B: Seznam doplňkových služeb uvedených v článku 29

Časť B: Zoznam zariadení uvedených v článku 29

a) Tónová volba neboli signalizace DTMF

a) Voľba tónu alebo DTMF (postup viacfrekvenčnej voľby)

Veřejná telefonní síť umožňuje použití tónů DTMF podle definice uvedené v ETSI ETR 207 pro signalizaci konec-konec, a to jak v rámci členského státu, tak mezi členskými státy.

T. j., že verejná telefónna sieť podporuje používanie tónov DTMF vymedzených v ETSI ETR 207 pre koncovú signalizáciu v celej sieti v členskom štáte ako aj medzi členskými štátmi.

b) Identifikace volajícího

b) Identifikácia čísla volajúceho

Volanému se zobrazuje číslo volajícího ještě před přijetím hovoru.

T. j., že číslo volajúceho sa ukáže volanej strane predtým, než sa spojenie uskutoční.

Tato doplňková služba by měla být poskytována v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména se směrnicí 97/66/ES.

Toto zariadenie by sa malo poskytovať v súlade s príslušnými právnymi predpismi o ochrane osobných údajov a súkromia, najmä so smernicou 97/66/ES.

V mezích technické proveditelnosti by měli operátoři poskytovat údaje a signály k usnadnění nabídky identity volajícího a tónové volby za hranicemi členského státu.

Operátori by mali poskytovať údaje a signály v technicky možnom rozsahu, aby sa uľahčilo zistenie totožnosti volajúceho a voľba tónu cez hranice členského štátu.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PRÍLOHA II

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZVEŘEJNĚNY V SOULADU S ČLÁNKEM 21 (PRŮHLEDNOST A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ)

INFORMÁCIE, KTORÉ SA MAJÚ UVEREJNIŤ V SÚLADE S ČLÁNKOM 21 (TRANSPARENTNOSŤ A UVEREJŇOVANIE INFORMÁCIÍ)

Vnitrostátní regulační orgán je odpovědný za zajištění toho, že informace uvedené v této příloze budou zveřejněny v souladu s článkem 21. Vnitrostátní regulační orgán rozhodne o tom, které informace zveřejní podniky zajišťující veřejné telefonní sítě a/nebo poskytující veřejně přístupné telefonní služby a které informace zveřejní samotný vnitrostátní regulační orgán, aby spotřebitelé měli možnost se při výběru rozhodovat s plnou znalostí věci.

Národný regulačný orgán je zodpovedný za zabezpečenie uverejňovania informácií uvedených v tejto prílohe, v súlade s článkom 21. Národný regulačný orgán môže rozhodnúť o tom, ktoré informácie majú uverejniť podniky poskytujúce verejné telefónne siete a/alebo verejne dostupné telefónne služby a ktoré informácie má uverejniť samotný národný regulačný orgán tak, aby sa zabezpečilo, že spotrebitelia si môžu vybrať na základe úplných informácií.

1. Jméno (jména) a adresa (adresy) podniku (podniků),

1. Meno(-á) a adresa(-y) podniku(-ov)

tj. jména a adresy sídla podniků, které zajišťují veřejné telefonní sítě a/nebo poskytují veřejně přístupné telefonní služby.

T. j. mená a adresy hlavných sídiel podnikov poskytujúcich verejné telefónne siete a/alebo verejne dostupné telefónne služby.

2. Nabízené veřejně přístupné telefonní služby

2. Ponúkané verejne dostupné telefónne služby

2.1 Rozsah veřejně přístupné telefonní služby

2.1 Rozsah verejne dostupných telefónnych služieb

Popis nabízených veřejně přístupných telefonních služeb uvádějící, co je zahrnuto do účastnického poplatku a do pravidelného poplatku za pronájem (např. operátorské služby, účastnické seznamy, informační služby o účastnických číslech, selektivní blokování volání, podrobný rozpis účtů, provoz a údržba atd.).

Opis ponúkaných verejne dostupných telefónnych služieb s uvedením údajov o tom, čo je zahrnuté do účastníckeho poplatku a o pravidelných poplatkoch za prenájom (napr. služby operátora, telefónne zoznamy, telefónne informačné služby, selektívne blokovanie hovorov, rozpis účtov, údržba, atď.).

2.2 Standardní sazby pro přístup, všechny druhy hovorného, služba provozu a údržby, včetně podrobností o standardních slevách, které jsou uplatňovány, jakož i o zvláštních a cílených systémech sazeb.

2.2 Štandardné tarify týkajúce sa prístupu, všetky typy užívateľských poplatkov, údržba, vrátane údajov o uplatňovaných štandardných zľavách a osobitných a špecificky cielených tarifných schémach.

2.3 Koncepce odškodnění/náhrad, včetně podrobných údajů o nabízených systémech odškodnění/náhrad.

2.3 Režimy odškodnenia/úhrady, vrátane špecifických podrobností o akýchkoľvek ponúkaných režimoch odškodnenia/úhrady.

2.4 Druhy nabízených služeb provozu a údržby.

2.4 Druhy ponúkaných údržbárskych služieb.

2.5 Standardní smluvní podmínky, popřípadě včetně případné minimální doby platnosti smlouvy.

2.5 Štandardné zmluvné podmienky vrátane prípadného minimálneho obdobia trvania zmluvy.

3. Mechanismy urovnání sporů včetně těch, které vypracovaly podniky.

3. Mechanizmy urovnávania sporov vrátane tých, ktoré poskytuje podnik.

4. Informace o právech týkajících se univerzální služby, včetně doplňkových služeb a služeb uvedených v příloze I.

4. Informácie o právach v súvislosti s univerzálnou službou vrátane zariadení a služieb uvedených v prílohe I.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

PRÍLOHA III

PARAMETRY KVALITY SLUŽBY

PARAMETRE KVALITY SLUŽBY

Parametry, definice a metody měření dodacích lhůt a kvality služby uvedené v článcích 11 a 22

Parametre, definície a metódy merania pre dodaciu lehotu a kvalitu služieb uvedené v článkoch 11 a 22

Pozn.:

Poznámka:

Číslo verze ETSI EG 201769— 1 je 1.1.1 (duben 2000).

ETSI EG 201769-1, verzia 1.1.1 (apríl 2000).

Parametr | Definice | Metoda měření |

Parameter | Definícia | Metóda merania |

Dodací lhůta pro počáteční připojení | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Lehota na zabezpečenie prvého pripojenia | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Četnost poruch na jeden přístupový okruh | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Poruchovosť na jedno prístupové vedenie | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Doba odstranění poruchového stavu | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Lehota na odstránenie poruchy | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Podíl neúspěšných pokusů o spojení | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Početnosť neúspešných volaní | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Doba potřebná pro sestavení spojení | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Čas do zabezpečenia spojenia | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Doba odezvy operátorských služeb | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Čas reakcie služieb operátora | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Doba odezvy informační služby o účastnických číslech | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Čas reakcie telefónnych informačných služieb | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Míra pohotovosti veřejných telefonníchautomatů, mincovních a kartových | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Pomer mincových a kartových funkčných prevádzkovaných telefónov | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Reklamace správnosti vyúčtování | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

Sťažnosti týkajúce sa účtov | ETSI EG 201 769-1 | ETSI EG 201 769-1 |

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

PRÍLOHA IV

VÝPOČET PŘÍPADNÝCH ČISTÝCH NÁKLADŮ NA POVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY A VYTVOŘENÍ MECHANISMU JEJICH HRAZENÍ NEBO ROZDĚLENÍ V SOULADU S ČLÁNKY 12 A 13

KALKULÁCIA PRÍPADNÝCH ČISTÝCH NÁKLADOV ZÁVÄZKOV UNIVERZÁLNEJ SLUŽBY A ZAVEDENIE MECHANIZMU ÚHRADY ALEBO ROZDELENIA V SÚLADE S ČLÁNKAMI 12 A 13

Část A: Výpočet čistých nákladů

Časť A: Kalkulácia čistých nákladov

Povinnostmi univerzální služby se rozumějí povinnosti týkající se zajišťování sítě a poskytování služby ve vymezené zeměpisné oblasti, které členský stát uložil podniku, popřípadě včetně účtování průměrných cen za poskytování dané služby v dané zeměpisné oblasti nebo poskytování určitých možností volby sazeb pro spotřebitele s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami.

Záväzky univerzálnej služby sa vzťahujú k tým povinnostiam, ktoré uložil podnikom členský štát a týkajú sa zabezpečenia siete a služby v špecifikovanej geografickej oblasti, vrátane, ak sa to vyžaduje, priemerných cien v uvedenej geografickej oblasti za poskytnutie uvedenej služby alebo poskytnutie špecifickej tarifnej voľby pre spotrebiteľov s nízkymi príjmami alebo s osobitnými sociálnymi potrebami.

Vnitrostátní regulační orgány zváží všechny prostředky k zajištění potřebné motivace podniků (určených nebo neurčených) k plnění povinností univerzální služby s ohledem na rentabilitu. Při provádění výpočtu se mají čisté náklady na povinnosti univerzální služby vypočítat jako rozdíl mezi čistými náklady určeného podniku na provoz při dodržování povinností univerzální služby a na provoz bez povinnosti univerzální služby. Tato zásada se uplatní bez ohledu na to, zda je síť konkrétního členského státu plně rozvinuta nebo se zatím teprve rozvíjí a rozšiřuje. Důkladnou pozornost je třeba věnovat přesnému vyčíslení nákladů, kterým by se určený podnik vyhnul, kdyby neměl povinnosti univerzální služby. Výpočet čistých nákladů by měl zohlednit výhody, včetně nehmotných výhod, které má operátor univerzální služby.

Národné regulačné orgány uvážia všetky prostriedky na zabezpečenie primeraných stimulov pre podniky (určené alebo nie), aby tieto záväzky univerzálnej služby plnili nákladovo efektívne. Pri kalkulácii nákladov sa čisté náklady univerzálnej služby vypočítajú ako rozdiel medzi čistými nákladmi určeného podniku s povinnosťou poskytovania univerzálnej služby a podniku bez tejto povinnosti. Toto sa uplatňuje bez ohľadu na to, či je sieť v jednotlivom členskom štáte plne rozvinutá, alebo je ešte v etape vývoja a expanzie. Náležitá pozornosť sa venuje správnemu posúdeniu nákladov, ktorým by sa určený podnik mohol vyhnúť, keby nemal žiadne povinnosti týkajúce sa poskytovania univerzálnej služby. Kalkulácia čistých nákladov by mala zhodnotiť prínosy vrátane nehmotného prospechu pre operátora univerzálnej služby.

Výpočet má vycházet z nákladů připadajících na:

Kalkulácia ja založená na nákladoch vzťahujúcich sa k:

i) prvky vymezených služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami.

i) prvkom identifikovanej služby, ktorá sa môže poskytovať so stratou alebo za nákladových podmienok, ktoré spadajú mimo rámca bežných hospodárskych noriem.

Tato kategorie může zahrnovat prvky služeb, jako je přístup k tísňovým telefonním službám, poskytování některých veřejných telefonních automatů, poskytování některých služeb nebo zařízení pro zdravotně postižené osoby, atd.;

Táto kategória môže zahŕňať prvky služby, ako je prístup k núdzovým telefónnym službám, zabezpečenie určitých verejných mincových a kartových telefónov, poskytovanie určitých služieb alebo vybavenia pre ľudí so zdravotným postihnutím, atď.

ii) určité koncové uživatele nebo skupiny koncových uživatelů, kterým lze při zohlednění nákladů na zajišťování zmíněné sítě a poskytování zmíněné služby, získaných výnosů a zeměpisného zprůměrování cen uloženého členským státem poskytovat službu pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami.

ii) špecifickým koncovým užívateľom alebo skupinám koncových užívateľov, ktoré, berúc do úvahy náklady na zabezpečenie špecifikovanej siete a služby, vytvorené príjmy a akékoľvek geografické spriemerovanie cien uložených členským štátom, môžu byť obsluhované len so stratou alebo za nákladových podmienok, ktoré spadajú mimo rámca bežných hospodárskych noriem.

Tato kategorie zahrnuje koncové uživatele nebo skupiny koncových uživatelů, kterým by nebyla poskytnuta služba komerčním operátorem, který neměl povinnost poskytovat univerzální službu.

Táto kategória zahŕňa tých koncových užívateľov alebo skupiny koncových užívateľov, ktorých by neobsluhoval obchodný podnik, ktorý nemá povinnosť poskytovať univerzálnu službu.

Výpočet čistých nákladů určitých aspektů povinností univerzální služby se provádí odděleně tak, aby se zabránilo dvojímu zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých výhod a nákladů. Celkové čisté náklady na povinnosti univerzální služby podniku se vypočítávají jako souhrn čistých nákladů vzniklých z jednotlivých součástí povinností univerzální služby při zohlednění veškerých nehmotných výhod. Vnitrostátní regulační orgán je odpovědný za ověření čistých nákladů.

Kalkulácia čistých nákladov špecifických aspektov záväzkov univerzálnej služby sa vykonáva oddelene, a tak, aby sa vyhlo dvojitému zaúčtovaniu ktorýchkoľvek priamych alebo nepriamych výnosov a nákladov. Celkové čisté náklady záväzkov univerzálnej služby pre každý podnik sa vypočítajú ako suma čistých nákladov vyplývajúcich zo špecifických komponentov záväzkov univerzálnej služby, berúc do úvahy akýkoľvek nehmotný prínos. Národný regulačný orgán je zodpovedný za overenie čistých nákladov.

Část B: Úhrada čistých nákladů na povinnosti univerzální služby

Časť B: Úhrada prípadných čistých nákladov záväzkov univerzálnej služby

Úhrada nebo financování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby vyžaduje, aby byla určeným podnikům, které mají povinnosti univerzální služby, poskytnuta náhrada za služby, které poskytují za nekomerčních podmínek. Protože taková náhrada zahrnuje finanční převody, členské státy zajistí, aby probíhaly objektivním, průhledným, nediskriminačním a přiměřeným způsobem. To znamená, aby převody co nejméně narušovaly hospodářskou soutěž a uživatelskou poptávku.

Úhrada alebo financovanie prípadných čistých nákladov záväzkov univerzálnej služby si vyžaduje, aby boli určené podniky s povinnosťou poskytovania univerzálnej služby kompenzované za služby, ktoré neposkytujú za komerčných podmienok. Pretože taká úhrada zahŕňa finančné transfery, členské štáty zabezpečia, aby sa vykonávala objektívnym, transparentným, nediskriminačným a primeraným spôsobom. To znamená, že transfery vedú k čo najmenšiemu skresleniu hospodárskej súťaže a dopytu užívateľov.

V souladu s čl. 13 odst. 3 musí mechanismus rozdělení, který se opírá o fond, používat průhledné a neutrální prostředky pro vybírání příspěvků, čímž se zabrání nebezpečí dvojího uložení příspěvků, které se vztahují jak na výstupy, tak na vstupy podniků.

V súlade s článkom 13 ods. 3 by mal mechanizmus rozdeľovania vychádzajúci z fondu používať transparentné a neutrálne prostriedky vyberania príspevkov, aby sa zabránilo riziku dvojitých príspevkov spadajúcich do výstupov ako aj do vstupov podnikov.

Nezávislý subjekt, který spravuje fond, je odpovědný za vybírání příspěvků od podniků, kterým je vyměřena povinnost platit příspěvky na krytí čistých nákladů na povinnosti univerzální služby v dotyčném členském státě, a má dohlížet na převod dlužných částek a/nebo správních poplatků podnikům, které jsou oprávněny k příjmu plateb z fondu.

Nezávislý orgán spravujúci fond je zodpovedný za vyberanie príspevkov od podnikov, ktoré sa považujú za podniky podliehajúce povinnosti prispievať na čisté náklady záväzkov univerzálnej služby v členskom štáte, a dozerá na transfer splatných príspevkov a/alebo správnych poplatkov podnikom, ktoré sú oprávnené prijímať platby z fondu.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

PRÍLOHA V

POSTUP PŘEZKOUMÁNÍ ROZSAHU UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY V SOULADU S ČLÁNKEM 15

PROCES REVÍZIE ROZSAHU UNIVERZÁLNEJ SLUŽBY V SÚLADE S ČLÁNKOM 15

Při posuzování, zda má být provedeno přezkoumání rozsahu povinností univerzální služby, musí vzít Komise v úvahu tato hlediska:

Pri uvažovaní o tom, či sa má vykonať revízia rozsahu záväzkov univerzálnej služby, Komisia zohľadní tieto prvky:

- sociální vývoj a vývoj trhu ve vztahu ke službám využívaným spotřebiteli,

- sociálny vývoj a vývoj trhu z hľadiska služby využívanej spotrebiteľmi,

- sociální vývoj a vývoj trhu ve vztahu k dostupnosti a možnosti výběru služeb pro spotřebitele,

- sociálny vývoj a vývoj trhu z hľadiska dostupnosti a výberu služieb pre spotrebiteľov,

- technologický vývoj ve vztahu ke způsobu, jakým jsou služby spotřebitelům poskytovány.

- technologický rozvoj z hľadiska spôsobu, akým sú služby spotrebiteľom poskytované.

Při posuzování, zda se má rozsah povinností univerzální služby změnit nebo znovu definovat, musí vzít Komise v úvahu tato hlediska:

Pri uvažovaní o tom, či sa má rozsah záväzkov univerzálnej služby zmeniť alebo predefinovať, Komisia zohľadní tieto prvky:

- zda jsou určité služby dostupné většině spotřebitelů a jí využívané a zda jejich nedostupnost nebo nevyužívání menšinou spotřebitelů nevede k společenskému vyloučení, a

- sú špecifické služby dostupné a používané väčšinou spotrebiteľov a nespôsobí nedostatočná dostupnosť alebo nevyužívanie menšinou spotrebiteľov ich sociálne vylúčenie a

- zda dostupnost a využívání určitých služeb přináší obecný prospěch všem spotřebitelům, takže je veřejný zásah oprávněný v případech, kdy nejsou určité služby poskytovány veřejnosti za běžných obchodních podmínek.

- prinesie dostupnosť a používanie špecifických služieb všeobecný čistý prospech všetkým spotrebiteľom, takže verejný zásah je oprávnený za okolností, za ktorých nie sú špecifické služby poskytované verejnosti v bežných komerčných podmienkach?

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

PRÍLOHA VI

INTEROPERABILITA ZAŘÍZENÍ DIGITÁLNÍ TELEVIZE URČENÝCH PRO SPOTŘEBITELE PODLE ČLÁNKU 24

INTEROPERABILITA DIGITÁLNEHO TELEVÍZNEHO VYBAVENIA SPOTREBITEĽA UVEDENÁ V ČLÁNKU 24

1. Společný kódovací algoritmus a příjem volně vysílaných programů

1. Spoločný kódovací algoritmus a nekódovaný voľný príjem

Veškerá zařízení pro spotřebitele určená pro příjem digitálních televizních signálů, která jsou prodávána, pronajímána nebo jinak poskytována ve Společenství a jsou schopna dekódovat digitální televizní signály, musí:

Celé vybavenie spotrebiteľa určené na príjem digitálneho televízneho signálu, predávané, prenajímané alebo inak dostupné v spoločenstve, ktoré môže dekódovať digitálne televízne signály, musí:

- umožňovat dekódování takových signálů podle společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznaným evropskou normalizační organizací, v současnosti ETSI,

- umožniť dekódovanie takých signálov podľa spoločného európskeho kódovacieho algoritmu spravovaného uznanou európskou normalizačnou organizáciou, v súčasnosti ETSI;

- reprodukovat signály, které byly volně přeneseny, pokud v případě, že je takové zařízení pronajato, nájemce jedná v souladu s příslušnou nájemní smlouvou.

- zobraziť signály, ktoré boli ako nezakódované prenesené za predpokladu, že, v prípade prenájmu takého vybavenia, nájomník dodržiava príslušnú zmluvu o prenájme.

2. Interoperabilita pro analogové a digitální televizní přijímače

2. Interoperabilita analógových a digitálnych televíznych prístrojov

Každý analogový televizní přijímač se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 42 cm, který je uveden ve Společenství na trh za účelem prodeje nebo pronájmu, musí být vybaven nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním, jak je normalizována uznaným evropským normalizačním orgánem, například jak stanoví norma CENELEC EN 50049— 1:1997, která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení, zejména přídavných dekodérů a digitálních přijímačů.

Každý analógový televízny prístroj s integrálnou obrazovkou s viditeľnou uhlopriečkou väčšou než 42 cm, ktorý je uvedený na trh s cieľom predaja alebo prenájmu v spoločenstve, je vybavený aspoň otvorenou pripojovacou zásuvkou, normalizovanou uznanou európskou normalizačnou organizáciou, napr. normou CENELEC EN 50049-1:1997, umožňujúcou jednoduché pripojenie periférnych prístrojov najmä doplnkových dekodérov a digitálnych prijímačov.

Každý digitální televizní přijímač se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 30 cm, který je uveden ve Společenství na trh za účelem prodeje nebo pronájmu, musí být vybaven nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním (buď normalizovanou nebo vyhovující normě přijaté uznaným evropským normalizačním orgánem, nebo vyhovující specifikacím používaným v celém průmyslovém oboru), např. zásuvkou společného rozhraní DVB, která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení a může propouštět všechny prvky digitálního televizního signálu, včetně informací týkajících se interaktivních služeb a služeb s podmíněným přístupem.

Každý digitálny televízny prístroj s integrálnou obrazovkou s viditeľnou uhlopriečkou väčšou než 30 cm, ktorý je uvedený na trh s cieľom predaja alebo prenájmu v spoločenstve, je vybavený aspoň otvorenou pripojovacou zásuvkou (buď normalizovanou alebo zodpovedajúcou norme prijatej uznanou európskou normalizačnou organizáciou, alebo zodpovedajúcou rozšírenej priemyselnej špecifikácii), napr. spoločným DVB rozhraním, umožňujúcim jednoduché pripojenie periférnych prístrojov a schopným prepustiť všetky prvky digitálneho televízneho signálu vrátane informácií týkajúcich sa interaktívnych a prístup kontrolujúcich služieb.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

PRÍLOHA VII

PODMÍNKY PRO MINIMÁLNÍ SOUBOR PRONAJATÝCH OKRUHŮ PODLE ČLÁNKU 18

PODMIENKY PRE MINIMÁLNY SÚBOR PRENAJATÝCH OKRUHOV UVEDENÝ V ČLÁNKU 18

Pozn.:

Poznámka:

V souladu s postupem podle článku 18 by měla trvat povinnost pokračovat v poskytování minimálního souboru pronajatých okruhů za podmínek stanovených směrnicí 92/44/ES do té doby, než vnitrostátní regulační orgán rozhodne, že na relevatním trhu pronajatých okruhů existuje účinná hospodářská soutěž.

V súlade s postupom uvedeným v článku 18 by malo poskytovanie minimálneho súboru prenajatých okruhov podľa podmienok stanovených smernicou 92/44/ES pokračovať dovtedy, kým národný regulačný orgán nestanoví, že existuje účinná hospodárska súťaž na príslušnom trhu s prenájmom okruhov.

Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby při poskytování minimálního souboru pronajatých okruhů podle článku 18 byly dodržovány základní zásady nediskriminace, nákladové orientace a průhlednosti.

Národné regulačné orgány zabezpečia, aby poskytovanie minimálneho súboru prenajatých okruhov podľa článku 18 spĺňalo základné princípy nediskriminácie, nákladovej orientácie a transparentnosti.

1. Nediskriminace

1. Nediskriminácia

Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby podniky s významnou tržní silou podle čl. 18 odst. 1 dodržovaly zásadu nediskriminace při poskytování pronajatých okruhů uvedených v článku 18. Tyto podniky musí uplatňovat podobné podmínky za podobných okolností pro podniky poskytující podobné služby a musí poskytovat pronajaté okruhy jiným podnikům za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, jako při jejich poskytování v rámci svých vlastních služeb, popřípadě svým dceřiným podnikům nebo partnerům.

Národné regulačné orgány zabezpečia, aby organizácie s významným vplyvom na trhu podľa článku 18 ods. 1 dodržiavali princíp nediskriminácie pri poskytovaní prenajatých okruhov uvedených v článku 18. Tieto organizácie musia uplatňovať podobné podmienky za podobných okolností pre organizácie poskytujúce podobné služby a musia poskytovať prenajaté okruhy iným za rovnakých podmienok a v rovnakej kvalite, aké poskytujú pre svoje vlastné služby alebo prípadne pre sesterské alebo partnerské podniky.

2. Nákladová orientace

2. Nákladová orientácia

Vnitrostátní regulační orgány popřípadě zajistí, aby byly sazby za pronajaté okruhy uvedené v článku 18 v souladu se základními zásadami nákladové orientace.

Národné regulačné orgány v prípade potreby zabezpečia, aby tarify za prenajaté okruhy uvedené v článku 18 dodržiavali základné princípy nákladovej orientácie.

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby podniky s významnou tržní silou podle čl. 18 odst. 1 vypracovaly a v praxi používaly vhodný systém nákladového účetnictví.

Na tento účel národné regulačné orgány zabezpečia, aby podniky s významným vplyvom na trhu podľa článku 18 ods. 1 vypracovali a uviedli do praxe vhodné systémy kalkulácie nákladov.

Vnitrostátní regulační orgány mají mít přístupné dostatečně podrobné informace o systémech nákladového účetnictví uplatňovaných těmito podniky. Na žádost předkládají tyto informace Komisi.

Národné regulačné orgány s primeranou úrovňou podrobnosti uchovávajú informácie o systémoch kalkulácie nákladov uplatňovaných na také podniky. Na požiadanie predložia tieto informácie Komisii.

3. Průhlednost

3. Transparentnosť

Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby následující informace týkající se minimálního souboru pronajatých okruhů uvedených v článku 18 byly zveřejněny ve snadno přístupné formě.

Národné regulačné orgány zabezpečia, aby sa nasledujúce informácie, týkajúce sa minimálneho súboru prenajatých okruhov podľa článku 18, uverejnili v najprístupnejšej forme.

3.1 Technické charakteristiky, včetně fyzických a elektrických charakteristik, jakož i podrobných technických a výkonnostních specifikací, které se použijí v koncovém bodu sítě.

3.1 Technické charakteristiky vrátane fyzických a elektrických charakteristík, ako aj podrobné technické a výkonnostné špecifikácie pre koncové body siete.

3.2 Sazby, včetně poplatků za počáteční připojení, pravidelných poplatků za pronájem a jiných poplatků. Pokud jsou sazby diferencované, je nutné tuto okolnost uvést.

3.2 Tarify vrátane poplatkov za prvé pripojenie, pravidelné poplatky za prenájom a ostatné poplatky. Ak sú tarify diferencované, musí sa to uviesť.

V případě, že se při vyřizování konkrétní žádosti podnik s významnou tržní silou podle čl. 18 odst. 1 domnívá, že není přiměřené poskytovat pronajaté okruhy v rámci minimálního souboru podle jeho zveřejněných sazeb a dodacích podmínek, musí požádat vnitrostátní regulační orgán o souhlas s úpravou těchto podmínek v daném případě.

Keď, ako reakcia na individuálnu žiadosť, organizácia s významným vplyvom na trhu podľa článku 18 ods. 1 usúdi, že je neprimerané poskytnúť prenajatý okruh v minimálnom súbore podľa ňou uverejnených taríf a dodávateľských podmienok, musí sa snažiť o dosiahnutie dohody s národným regulačným orgánom o zmene týchto podmienok pre tento prípad.

3.3 Dodací podmínky, včetně alespoň těchto prvků:

3.3 Dodávateľské podmienky vrátane minimálne týchto údajov:

- informací týkajících se postupu při objednávce,

- informácie týkajúce sa postupu objednávania,

- obvyklé dodací lhůty, kterou se rozumí doba počínající dnem, kdy uživatel závazně požádal o pronajatý okruh, během níž bylo 95 % všech pronajatých okruhů stejného druhu propojeno zákazníkům.

- typická dodacia lehota, čo je lehota počítaná od dátumu, kedy užívateľ podal formálnu žiadosť o prenajatý okruh, počas ktorej bolo 95 % všetkých prenajatých okruhov rovnakého typu prepojených pre spotrebiteľov.

Tato doba se stanoví na základě skutečných dodacích lhůt u pronajatých okruhů během určitého časového intervalu přiměřené délky. Do výpočtu nesmějí být zahrnuty případy, kdy uživatelé požádali o delší dodací lhůtu,

Táto lehota sa stanoví v primeranej dĺžke na základe skutočných dodacích lehôt pre prenajaté okruhy počas posledného časového intervalu. Výpočet nesmie zahŕňať prípady, kedy užívatelia požiadali o dlhšie dodacie lehoty,

- doby platnosti smlouvy, která zahrnuje dobu, která je obecně stanovena ve smlouvě, a minimální doba platnosti smlouvy, kterou je uživatel povinen přijmout,

- obdobie trvania zmluvy, ktoré zahŕňa obdobie stanovené v zmluve a minimálne obdobie trvania zmluvy, ktoré je povinný užívateľ akceptovať,

- obvyklé doby trvání opravy, kterou se rozumí doba počítaná od okamžiku, kdy byla porucha ohlášena odpovědné jednotce podniku s významnou tržní silou podle čl. 18 odst. 1, až do okamžiku, kdy bylo 80 % všech pronajatých okruhů stejného druhu znovu uvedeno do provozu a ve vhodných případech bylo oznámeno uživatelům, že okruhy jsou opět v provozu. Pokud jsou nabízeny různé třídy kvality oprav u stejných druhů pronajatých okruhů, zveřejní se různé obvyklé doby trvání opravy,

- typickú opravnú lehotu, ktorá predstavuje lehotu počítanú od dátumu zistenia chybnej správy poskytnutej zodpovednej jednotke v rámci podniku s významným vplyvom na trhu podľa článku 18 ods. 1 do okamihu, kedy 80 % všetkých prenajatých okruhov rovnakého typu bolo opäť zriadených a v príslušných prípadoch ako funkčných oznámených užívateľom. Ak sú ponúkané rôzne triedy opráv pre rovnaký typ prenajatých okruhov, uverejnia sa rôzne typické opravné lehoty,

- jakýchkoli postupů pro náhrady.

- akýkoľvek systém refundácie.

Navíc pokud se členský stát domnívá, že dosažené výsledky při poskytování minimálního souboru pronajatých okruhů neodpovídají potřebám uživatelů, může stanovit vhodné cíle pro výše uvedené dodací podmínky.

Okrem toho, ak členské štáty usúdia, že dosiahnutý výkon pri poskytovaní minimálneho súboru prenajatých okruhov nespĺňa potreby užívateľa, môže vymedziť primerané ciele pre vyššie uvedené dodacie podmienky.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------