[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

[pic] | IL-KUMMISSJONI TAL-KOMUNITAJIET EWROPEJ |

V Bruselu dne 18.3.2009

Brussell, 18.3.2009

KOM(2009) 128 v konečném znění

KUMM(2009) 128 finali

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMUNIKAZZJONI MILL-KUMMISSJONI LILL-PARLAMENT EWROPEW U LILL-KUNSILL

Zjednodušená společná zemědělská politika pro Evropu – úspěch pro všechny

PAK simplifikata għall-Ewropa – suċċess għal kulħadd

OBSAH

WERREJ

1. Agenda Komise pro jednodušší SZP 1

1. L-aġenda tal-Kummissjoni għal PAK iktar simplifikata 3

2. Úspěchy od roku 2005 1

2. Xi ntlaħaq mill-2005 4

3. Akční plán pro zjednodušení společné zemědělské politiky 1

3. Il-Pjan ta’ Azzjoni ta’ Simplifikazzjoni tal-Politika Agrikola Komuni 7

4. Zvláštní zaměření 1

4. Tliet Temi Speċjali 9

5. Výhled 1

5. Prospettiva 11

6. Závěr 1

6. Konklużjoni 13

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMUNIKAZZJONI MILL-KUMMISSJONI LILL-PARLAMENT EWROPEW U LILL-KUNSILL

Zjednodušená společná zemědělská politika pro Evropu – úspěch pro všechny

PAK simplifikata għall-Ewropa – suċċess għal kulħadd

AGENDA KOMISE PRO JEDNODUššÍ SZP

L-AġENDA TAL-KUMMISSJONI GħAL PAK IKTAR SIMPLIFIKATA

Současná Komise od počátku svého mandátu usilovala o zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP)[1]. Zemědělce a další hospodářské subjekty v odvětví zemědělství je třeba osvobodit od byrokracie a požadavků, jež nejsou nutné k dosažení politických cílů a zajištění řádné správy peněz daňových poplatníků. Zjednodušení SZP je nezbytné k tomu, aby se naše zemědělské hospodářství stalo konkurenceschopnější, k ochraně a vytváření pracovních míst a pro zdravý rozvoj našich venkovských oblastí. Proto je zjednodušená SZP úspěchem pro všechny.

Mill-bidu tal-mandat tagħha, din il-Kummissjoni stinkat għal Politika Agrikola Komuni (PAK) aktar simplifikata[1]. Lill-bdiewa u l-operaturi ekonomiċi oħrajn fis-settur agrikolu għandu jitnaqqsulhom il-burokrazija u r-rekwiżiti li mhumiex meħtieġa biex jintlaħqu għanijiet politiċi u biex jiżguraw ġestjoni tajba ta’ flus il-poplu li jħallas it-taxxi. Is-simplifikazzjoni tal-PAK hija kruċjali biex l-ekonomija agrikola tagħna ssir aktar kompetittiva, jinżammu l-impjiegi u jinħolqu oħrajn ġodda u biex tikkontribwixxi għal żvilupp sod taż-żoni rurali tagħna. Huwa għalhekk li l-PAK simplifikata hija suċċess għal kulħadd.

Komise v roce 2005 předložila sdělení o zjednodušení a zlepšení právní úpravy společné zemědělské politiky (SZP). Představila v něm ambiciózní program na podstatné zjednodušení SZP. Tento program a jeho provádění jsou plně začleněny do celkové strategie Komise pro zlepšení právní úpravy[2] a zejména do klouzavého programu pro zjednodušení a do akčního programu pro snižování administrativní zátěže.

Fl-2005, il-Kummissjoni ppreżentat Komunikazzjoni dwar is-Simplifikazzjoni u Regolamentazzjoni Aħjar tal-Politika Agrikola Komuni (PAK). Din nediet programm ambizzjuż għal simplifikazzjoni sinifikanti tal-PAK. Il-programm u l-implimentazzjoni tiegħu huma l-qofol proprju tal-istrateġija ġenerali tal-Kummissjoni dwar Regolamentazzjoni Aħjar[2] u b’mod partikolari l-Programm Kurrenti ta’ Simplifikazzjoni u l-Programm ta’ Azzjoni għal Tnaqqis fil-Piżijiet Amministrattivi.

Od té doby bylo dokončeno působivé množství projektů pro zjednodušení souvisejících se SZP. Nyní je vhodná chvíle k provedení bilance a ohlédnutí za dosaženými úspěchy. Toto sdělení poukáže na činnosti provedené od roku 2005 a nastíní výsledné snížení administrativní zátěže pro zemědělce a správní orgány[3]. Zvláštní pozornost bude věnována klouzavému akčnímu plánu pro zjednodušení, jednotné společné organizaci trhu, studii administrativní zátěže zemědělských podniků z roku 2007 a výsledkům procesu kontroly stavu SZP. Na závěr sdělení prozkoumá cesty k dalšímu zjednodušení v budoucnosti.

Sadanittant għadd sostanzjali ta’ proġetti ta’ simplifikazzjoni relatati mal-PAK tlestew. Huwa issa l-waqt addattat li nieqfu biex nikkunsidraw xi ntlaħaq sa llum. Din il-komunikazzjoni se telabora l-attivitajiet li seħħew sa mill-2005, u tagħti indikazzjonijiet tat-tnaqqis fil-piżijiet amministrattivi li rriżulta għall-bdiewa u l-amministrazzjonijiet[3]. Attenzjoni speċjali se tingħata lill-Pjan ta’ Azzjoni Kurrenti ta’ Simplifikazzjoni, l-OKS unika, l-istudju tal-2007 dwar piżijiet amministrattivi għal bdiewa u r-riżultati tal-proċess tal-Kontroll tas-Saħħa. Biex nikkonkludu, il-komunikazzjoni se tesplora kif jistgħu jitkattru l-azzjonijiet tas-simplifikazzjoni fil-ġejjieni.

ÚSPěCHY OD ROKU 2005

XI NTLAħAQ MILL-2005

V roce 2005 se Evropská komise zavázala provést řadu činností, jež je možné charakterizovat buď jako technické zjednodušení, nebo zjednodušení politiky[4].

Fl-2005, il-Kummissjoni Ewropea mpenjat ruħha li tagħmel serje ta’ attivitajiet li jistgħu jiġu kkwalifikati bħala simplifikazzjoni teknika jew ta’ politika[4].

Technické zjednodušení

Simplifikazzjoni teknika

Pročištění zemědělských pravidel

Regoli agrikoli emendati

Zastaralé právní předpisy Rady a Komise jsou průběžně identifikovány a odstraňovány, jako například v odvětví mléka[5]. Při přijetí nových právních předpisů se stávající předpisy ruší. Další předpisy, které stále existovaly, aniž by plnily jakýkoli účel, byly prohlášeny za zaniklé prohlášením o bezúčinnosti v roce 2006[6] a na začátku tohoto roku[7], které celkem zahrnuje téměř 300 zastaralých předpisů. V tomto roce bude přijat návrh na zrušení řady zastaralých předpisů Rady.

L-identifikazzjoni u l-eliminazzjoni ta’ atti legali tal-Kummissjoni u tal-Kunsill li skadew issir kontinwament, bħal pereżempju fis-settur tal-ħalib[5]. Meta jiġu adottati atti legali ġodda, dawn jirrevokaw atti eżistenti. Atti oħrajn li baqgħu jeżistu mingħajr ebda skop ġew iddikjarati skaduti permezz ta’ dikjarazzjoni ta’ skadenza fl-2006[6] u fil-bidu ta’ din is-sena[7]. Dawn ikopru total ta’ kważi 300 att skadut. Aktar tard din is-sena, se tiġi adottata proposta biex tirrevoka għadd ta’ atti tal-Kunsill li skadew.

Jednotné nařízení o společné organizaci trhů

Ir-Regolament dwar l-OKS Unika

Rada dne 22. října 2007 přijala nařízení (ES) č. 1234/2007[8], známé rovněž jako jednotné nařízení o společné organizaci trhů. V tomto nařízení, které nahrazuje 45 předpisů Rady, jsou seskupeny veškeré odvětvové společné organizace trhů. Více podrobností o jednotné společné organizaci trhu obsahuje odstavec 4.1.

Fit-22 ta’ Ottubru 2007, il-Kunsill adotta r-Regolament (KE) Nru 1234/2007[8] magħruf ukoll bħala l-OKS unika. Dan ir-regolament jiġbor flimkien l-organizzazzjonijiet settorjali komuni tas-suq kollha u jieħu post 45 Att tal-Kunsill. Aktar dettalji dwar l-OKS unika jingħataw fil-paragrafu 4.1.

Státní podpory

L-għajnuniet mill-Istat

Komise v letech 2006 a 2007 upravila a usměrnila svou politiku týkající se státních podpor v odvětví zemědělství. Kromě revidovaných pokynů ke státní podpoře[9] a nařízení o blokových výjimkách v zemědělství[10] přijala Komise nové nařízení de minimis [11], kterým se zvyšuje prahová hodnota de minimis pro podporu, jež mohou členské státy poskytnout v odvětví zemědělství. Pokud opatření splňuje podmínky uvedené v nařízení de minimis , nepovažuje se za státní podporu a nevyžaduje se tudíž žádné oznámení. Těmito změnami se snížil počet příslušných právních nástrojů z šesti na tři.

Fl-2006 u l-2007, il-Kummissjoni mmodifikat u standardizzat il-politika tagħha dwar l-għajnuna mill-istat fis-settur agrikolu. Minbarra l-linji gwida riveduti tal-għajnuna mill-istat[9] u r-Regolament dwar Eżenzjoni agrikola ta’ Kategorija [traduzzjoni mhux uffiċjali][10], il-Kummissjoni adottat Regolament de minimis ġdid[11] li jżid il-limitu de minimis għal appoġġ li jista’ jingħata minn Stati Membri fis-settur agrikolu. Meta l-miżura tikkonforma mal-kundizzjonijiet stipulati fir-regolament de minimis ma tkunx ikkunsidrata bħala għajnuna mill-istat u għalhekk ma jkun hemm bżonn l-ebda notifika. Dawn it-tibdiliet wasslu biex l-għadd ta’ strumenti legali rilevanti minn sitta tnaqqsu għal tlieta.

Správní náklady

Spejjeż amministrattivi

Komise v roce 2006 zahájila studii pro určení administrativní zátěže zemědělských podniků vzniklé v důsledku reformy SZP z roku 2003. Konečné výsledky studie byly zveřejněny v listopadu 2007. Více podrobností o této studii obsahuje odstavec 4.2.

Fl-2006, il-Kummissjoni nediet studju biex ikejjel il-piżijiet amministrattivi għall-farms b’konsegwenza tar-riforma tal-PAK tal-2003. Ir-riżultati finali tal-istudju kienu ppublikati f’Novembru 2007. Aktar dettalji dwar dan l-istudju jinstabu fil-paragrafu 4.2.

Sdílení osvědčených postupů

Qsim tal-aħjar prassi

Pro výměnu názorů na zjednodušení a sdílení nápadů a zkušeností bylo zřízeno několik platforem. Nejprve byla zřízena skupina odborníků složená z vnitrostátních odborníků na zjednodušení. Tato skupina se v průměru schází přibližně třikrát ročně. Řada členských států tuto platformu využila k představení a prodiskutování vnitrostátních iniciativ pro zjednodušení.

Ġew stabbiliti diversi pjattaformi, għall-iskop tal-iskambju ta’ ideat dwar simplifikazzjoni u tal-qsim ta’ ideat u esperjenzi. L-ewwel nett, twaqqaf grupp ta’ esperti ta’ esperti nazzjonali tas-simplifikazzjoni. Dan il-grupp jiltaqa’ medja ta’ tliet darbiet fis-sena. Għadd ta’ Stati Membri użaw din il-pjattaforma biex jippreżentaw u jiddiskutu inizjattivi nazzjonali ta’ simplifikazzjoni.

Zúčastněné strany a představitelé odvětví zemědělství a průmyslu se zúčastnili několika schůzí poradní skupiny pro zjednodušení.

Persuni interessati u rappreżentanti tas-settur agrikola u l-industrija pparteċipaw f’bosta laqgħat tal-grupp konsultattiv dwar is-simplifikazzjoni.

Konference o zjednodušení společné zemědělské politiky konaná v říjnu 2006 a seminář o zjednodušení zorganizovaný v říjnu 2007 nabídly širokou platformu pro diskusi a výměnu zkušeností mezi všemi stranami zapojenými do provádění SZP.

Il-konferenza dwar is-simplifikazzjoni tal-Politika Agrikola Komuni li saret f’Ottubru 2006, kif ukoll is-seminar dwar is-simplifikazzjoni organizzat f’Ottubru 2007, offrew pjattaforma wiesgħa għal diskussjoni u skambju ta’ esperjenzi bejn il-partijiet kollha involuti fl-implimentazzjoni tal-PAK.

Akce související s politikou

Azzjonijiet relatati ma’ politika

Reforma společné organizace trhu s cukrem

Ir-riforma tal-OKS taz-zokkor

Reforma v odvětví cukru, formálně přijatá na začátku roku 2006, měla za následek hmatatelné zjednodušení systému. Sjednotila různé typy kvót do systému jediné kvóty, začlenila rozpočet pro podporu v oblasti cukru do obálky režimu jednotné platby a nahradila intervenci soukromým skladováním.

Ir-riforma taz-zokkor, adottata formalment fil-bidu tal-2006, wasslet għal simplifikazzjoni tanġibbli tas-sistema. Għaqqdet it-tipi diversi tal-kwota f’sistema waħda ta’ kwota, inkludiet il-baġit għall-għajnuna għaz-zokkor fil-pakkett tal-Iskema ta’ Pagament Uniku u bidlet l-intervent bil-ħżin privat.

Režim jednotné platby

L-Iskema ta' Pagament Uniku

V prvních letech své existence byl režim jednotné platby při několika příležitostech upraven, aby se zjednodušilo jeho fungování a stal se vstřícnější k zemědělcům. Bylo toho dosaženo například začleněním krajinných prvků (jako jsou živé ploty a zídky) do plochy způsobilé pro přímou podporu a několika změnami po přijetí zprávy o podmíněnosti[12].

Fis-snin bikrin tal-eżistenza tagħha, l-Iskema ta’ Pagament Uniku ġiet adattata f’bosta okkażjonijiet bil-għan li jiġi ssimplifikat il-funzjonament tagħha u jagħmilha iżjed faċli biex tintuża. Dan intlaħaq, pereżempju, permezz tal-inklużjoni ta’ elementi ta’ pajsaġġ (bħal ringieli tas-sġajriet u ħitan) fir-raba’ eliġibbli għal appoġġ dirett u bosta modifikazzjonijiet wara l-adozzjoni tar-rapport dwar il-kundizzjonalità[12].

Odvětví ovoce a zeleniny a vína

Is-settur tal-frott u l-ħaxix u s-settur tal-inbid

Díky reformám v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína se zjednodušila pravidla. Konkrétně výsledkem skutečnosti, že tato odvětví jsou nyní zahrnuta v režimu jednotné platby, je stejnorodější systém přímé podpory příjmů.

Riformi fis-settur tal-frott u l-ħaxix kif ukoll fis-settur tal-inbid issimplifikaw ir-regoli. B’mod partikolari, il-fatt li dawn is-setturi issa huma inklużi fl-Iskema ta' Pagament Uniku jirriżulta f'sistema iktar omoġenea ta' appoġġ dirett tad-dħul.

Začlenění odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotné platby může vést ke snížení administrativní zátěže zemědělských podniků ve výši 2,2 milionu EUR.

L-integrazjoni tas-settur tal-frott u l-ħaxix fl-Iskema ta’ Pagament Uniku tista’ twassal għal tnaqqis ta’ EUR 2.2 miljun fil-piżijiet amministrattivi tal-farms.

Tyto reformy navíc přinesly zvýšenou flexibilitu při provádění politiky prostřednictvím plánování řízeného buď organizacemi producentů v odvětví ovoce a zeleniny, nebo členskými státy pro odvětví vína.

Barra minn hekk, dawn ir-riformi pprovdew iżjed flessibbiltà fl-implimentazzjoni ta’ politika permezz tal-użu ta’ pprogrammar, immexxi minn organizzazzjonijiet ta’ produtturi fis-settur tal-frott u l-ħaxix jew minn Stati Membri fis-settur tal-inbid.

Posouzení dopadů a vyhodnocování

Evalwazzjoni u valutazzjoni tal-impatt

Posouzení dopadů se v minulých letech stalo nezbytným nástrojem pro přípravu důležitých reforem v odvětví zemědělství a jeho součástí je významné zapojení zúčastněných stran v rané fázi. Nástroj posouzení dopadů umožňuje předběžné posouzení správních nákladů, identifikaci a hodnocení problémů, formulování řešení a srovnání dopadu těchto řešení. Legislativní proces se díky tomu stává transparentnějším. Proces posouzení dopadů rovněž zvyšuje kvalitu návrhu a diskuse o něm.

Matul is-snin li għaddew, l-istrument ta’ valutazzjoni tal-impatt sar għodda indispensabbli għall-preparazzjoni ta’ riformi importanti fis-settur agrikolu u jinkludi involviment sostanzjali minn persuni interessati fi stadju bikri. L-għodda ta' valutazzjoni tal-impatt tippermetti valutazzjoni ex ante tal-ispejjeż amministrattiv, tidentifika u tivvaluta problemi, tifformola soluzzjonijiet u tqabbel l-impatt ta' dawn is-soluzzjonijiet. Dan jirrendi l-proċess leġiżlattiv aktar trasparenti. Il-proċess tal-valutazzjoni tal-impatt itejjeb ukoll il-kwalità tal-proposta u l-kwalità tad-dibattitu dwar il-proposta.

Od roku 2005 bylo provedeno osm posouzení dopadů pro všechny významné reformy SZP, například pro reformu odvětví vína a ovoce a zeleniny a kontrolu stavu SZP[13].

Mill-2005 ’l hawn, saru 8 valutazzjonijiet tal-impatt għar-riformi sinifikanti kollha tal-PAK, bħal pereżempju għar-riforma tal-inbid u l-frott u l-ħaxix u l-Kontroll tas-Saħħa[13].

Procesy

Proċessi

Konzultace zúčastněných stran, prověřování, akční plán

Konsultazzjoni ma’ persuni interessati, skrining, Pjan ta’ Azzjoni

Návrhy členských států a zúčastněných stran, jež by mohly být označeny jako technické zjednodušení, byly začleněny do nově vytvořeného klouzavého akčního plánu pro zjednodušení. Akční plán umožňuje plánování a sledování činností pro zjednodušení SZP a v současnosti obsahuje okolo 50 projektů.

Is-suġġerimenti miġbura minn awtoritajiet tal-Istati Membri u persuni interessati li setgħu jiġu kklassifikati bħala simplifikazzjoni teknika ġew inklużi fil-Pjan il-ġdid ta’ Azzjoni kurrenti ta’ Simplifikazzjoni. Dan il-Pjan ta’ Azzjoni jippermetti għall-ippjanar u l-monitoraġġ ta’ attivitajiet ta’ simplifikazzjoni fil-PAK u attwalment jinkludi madwar 50 proġett.

Od roku 2005 bylo přijato více než 200 návrhů na zjednodušení SZP.

Inġabru iktar minn 200 suġġeriment għas-simplifikazzjoni tal-PAK, mill-2005 sal-lum.

Konference

Konferenza

Komise ve dnech 3. a 4. října 2006 zorganizovala mezinárodní konferenci o zjednodušení společné zemědělské politiky.

Fit-3 u l-4 ta’ Ottubru 2006, il-Kummissjoni organizzat konferenza internazzjonali dwar is-simplifikazzjoni tal-Politika Agrikola Komuni.

Zúčastnili se jí zástupci různých oblastí a zájmů včetně zemědělců, hospodářských subjektů, zpracovatelského průmyslu, akademického sektoru a orgánů členských států, přispěli k diskusi o zjednodušení a ukázali, že existuje politická vůle ke zjednodušení SZP, což je proces, pro jehož úspěch je nutné zapojení všech.

Rappreżentanti minn diversi oqsma u interessi, bdiewa, operaturi, industrija tal-ipproċessar, akkademiċi u awtoritajiet tal-Istati Membri, ipparteċipaw u kkontribwew għad-dibattitu dwar is-simplifikazzjoni u wrew li kien hemm rieda politika għas-simplifikazzjoni tal-PAK, proċess li jeħtieġ li kulħadd ikun involut fih biex is-suċċess ikun żgurat.

Z konference vzešel konkrétní projekt týkající se použití vývozních osvědčení a Komise jej převzala. Podrobnosti obsahuje kapitola 3.

Proġett konkret li rriżulta mill-konferenza kien jikkonċerna l-użu ta’ ċertifikati tal-esportazzjoni li beda jsir mill-Kummissjoni. Iktar dettalji jingħataw fil-Kapitolu 3.

Interní odborná příprava

Taħriġ Intern

I u právních předpisů platí, že prevence je lepší než léčba. Zaměstnancům zapojeným do přípravy návrhů právních předpisů byla a bude poskytována interní odborná příprava v oblasti navrhování předpisů. Cílem tohoto kursu je dosažení jasných a jednoduchých textů od samého počátku legislativního procesu.

Il-prevenzjoni aħjar mill-kura - hekk ukoll fl-atti legali. Diġà sar u se jkompli jsir taħriġ intern dwar l-abbozzar leġiżlattiv, lill-membri tal-istaff involut fl-abbozzar ta’ proposti leġiżlattivi. L-għan tal-kors hu li jiġu żgurati testi ċari u faċli mill-bidu tal-proċess leġiżlattiv.

Systémy informačních technologií

Sistemi tat-teknoloġija tal-informazzjoni

Při zjednodušování a snižování administrativní zátěže je významným prvkem informační technologie. V tomto kontextu došlo k významnému pokroku. V konečné fázi vývoje je systém ISAMM (Informační systém pro řízení a sledování zemědělského trhu) pro usnadnění elektronické výměny informací mezi útvary Komise a členskými státy. V současnosti probíhá pilotní projekt a první modul systému by měl začít plně fungovat do léta 2009.

It-teknoloġija tal-informazzjoni hija element importanti fis-simplifikazzjoni u fit-tnaqqis tal-piżijiet amministrattivi. F’dan il-kuntest sar progress konsiderevoli. Sistema biex tiffaċilita l-iskambju elettroniku ta’ informazzjoni bejn is-servizzi tal-Kummissjoni u l-Istati Membri, l-ISAMM (Sistema ta’ Informazzjoni għall-Ġestjoni u l-Monitoraġġ tas-Suq Agrikolu) waslet fil-fażi finali tal-iżvilupp tagħha. Proġett pilota beda u attwalment qed jitmexxa u l-ewwel modulu tas-sistema għandu jkun operattiv kompletament sas-sajf 2009.

AKčNÍ PLÁN PRO ZJEDNODUšENÍ SPOLEčNÉ ZEMěDěLSKÉ POLITIKY

IL-PJAN TA’ AZZJONI TA’ SIMPLIFIKAZZJONI TAL-POLITIKA AGRIKOLA KOMUNI

Na konferenci v roce 2006 byla představena první verze „klouzavého“ akčního plánu pro zjednodušení. Bylo v ní uvedeno 20 projektů pro technické zjednodušení SZP. Do ledna 2009 se plán rozšířil na přibližně 50 projektů[14], z nichž bylo provedeno 43. Projekty přijaté do akčního plánu byly založeny na návrzích od členských států, zúčastněných stran, organizací zemědělců, zpracovatelů i na nápadech vzešlých z útvarů Komise.

Matul il-konferenza tal-2006, ġiet ippreżentata l-ewwel verżjoni tal-Pjan ta’ Azzjoni "kurrenti" ta’ Simplifikazzjoni. Stipula 20 proġett għas-simplifikazzjoni teknika tal-PAK. Il-pjan evolva għal madwar 50 proġett sa Jannar 2009[14], li 43 minnhom ġew implimentati. Il-proġetti mibdija fil-pjan ta’ azzjoni kienu bbażati fuq suġġerimenti minn Stati Membri, partijiet interessati, organizzazzjonijiet ta’ bdiewa, proċessuri, kif ukoll fuq ideat ġejjin mis-servizzi tal-Kummissjoni.

Následující projekty si zasluhují podrobnější vysvětlení, neboť jsou dobrým příkladem pozitivních dopadů, jež může zjednodušení přinést hospodářským subjektům a/nebo zemědělcům.

Il-proġetti li ġejjin jistħoqqilhom spjegazzjoni f’iktar dettal għaliex huma eżempji tajbin tal-impatt pożittiv li s-simplifikazzjoni jista' jkollha fuq operaturi u/jew bdiewa.

Vývozní licence na hovězí maso

Liċenzji tal-esportazzjoni taċ-ċanga

Komise v roce 2007 přijala odvětvově specifické zjednodušující opatření v odvětví hovězího a telecího masa. Vývoz v tomto odvětví, ať už s vývozní náhradou nebo bez ní, probíhal na základě licence. I když je zásadní pokračovat ve sledování obchodu s produkty vyváženými s náhradou, nejevilo se již jako nezbytné sledovat vývoz zboží obchodovaného bez náhrady. Komise proto odstranila povinnost předložit pro takový vývoz vývozní licenci.

Fl-2007, il-Kummissjoni adottat miżura speċifika ta’ simplifikazzjoni għas-settur taċ-ċanga u l-vitella. L-esportazzjoni f’dan is-settur, kemm bir-rifużjoni fuq l-esportazzjoni u mingħajrha, kienet tkun akkumpanjata bl-liċenzja. Filwaqt li jeħtieġ li jibqa' jkun hemm monitoraġġ tal-kummerċ fi prodotti esportati b'rifużjoni, kien jidher li ma kienx għadu meħtieġ monitoraġġ ta’ esportazzjoni ta’ oġġetti fil-kummerċ mingħajr rifużjoni. Il-Kummissjoni, għalhekk neħħiet l-obbligu tal-preżentazzjoni ta’ liċenzja tal-esportazzjoni għal din l-esportazzjoni.

Toto opatření je výhodné pro vývozní společnosti i vnitrostátní orgány, jelikož znamená méně dokumentů a administrativní a kontrolní práce.

Kemm il-kumpaniji li jesportaw kif ukoll l-awtoritajiet nazzjonali qegħdin jibbenefikaw minn din il-miżura billi tfisser anqas karti u anqas xogħol amministrattiv u ta’ kontroll.

Pro ilustraci: toto opatření snižuje náklady na vývoz hovězího masa v průměru přibližně o 16 EUR na tunu. Navíc odstraňuje byrokracii a zlepšuje podnikatelské prostředí.

Bħala eżempju, din il-miżura tnaqqas l-ispejjeż tal-esportazzjoni taċ-ċanga b’medja ta’ madwar EUR 16 għal kull tunnellata. Barra minn hekk, tneħħi l-burokrazija u ttejjeb l-ambjent tan-negozju.

Označování vajec

It-tikkettar tal-bajd

Evropská komise v roce 2007 přijala nová podrobná pravidla ohledně obchodních norem pro vejce, zejména ohledně označování vajec. Tato pravidla vytvářejí moderní a transparentní právní prostředí, aniž by oslabila informovanost a ochranu spotřebitelů.

Fl-2007, il-Kummissjoni Ewropea adottat sett ġdid ta’ regoli dettaljati rigward l-istandards tal-kummerċjalizzazzjoni tal-bajd, u b’mod partikolari dwar it-tikkettar tal-bajd. Dawn ir-regoli joħolqu ambjent legali modern u trasparenti mingħajr ma jċekknu l-ħarsien u l-informazzjoni tal-konsumaturi.

Například se již nevyžaduje třídění vajec, která jsou přímo využívána v odvětví. Nová pravidla umožňují sebrání, roztřídění, označení a zabalení vajec do deseti dnů po snášce, namísto aby byla sbírána každý třetí pracovní den. To odvětví pomáhá lépe se organizovat, což je obzvláště užitečné v rušných obdobích roku.

Pereżempju ma għadx hemm l-obbligu li l-bajd li jintuża dirett mill-industrija jiġi ggradat. Ir-regoli l-ġodda jippermettu l-ġbir, il-gradazzjoni, l-immarkat u l-ippakjar tal-bajd fi żmien 10 ijiem mill-bidien, flok milli jinġabru kull tielet ġurnata tax-xogħol. Dan jgħin biex l-industrija torganizza lilha nnifisha aħjar, ħaġa ta’ siwi kbir matul żminijiet ta' aktar taħbit matul is-sena.

Tato nová flexibilita snižuje náklady producentů a navazujících odvětví, jakož i náklady na kontrolu pro členské státy.

Il-flessibbiltà l-ġdida tnaqqas l-ispejjeż għall-produtturi u għas-setturi li jsegwu wara, kif ukoll tikkontrolla l-ispejjeż għall-Istati Membri.

Pravidlo deseti měsíců

Ir-regola ta’ 10 xhur

V čl. 44 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 bylo stanoveno, že pozemky, které zemědělec ohlásí pro přímé platby, musí být tomuto zemědělci k dispozici po dobu alespoň deseti měsíců.

L-Artikolu 44(3) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1782/2003 jgħid li l-biċċiet ta' art iddikjarati minn bidwi għal pagamenti diretti għandhom ikunu għad-dispożizzjoni tal-bidwi għal mill-inqas perjodu ta' 10 xhur.

Toto ustanovení bylo zrušeno a doba deseti měsíců byla nahrazena jednotným datem, které může určit členský stát. Znamená to, že se od zemědělců již nevyžaduje, aby měli půdu k dispozici po dobu deseti měsíců, aby mohli obdržet podporu. Získávají větší flexibilitu pro řízení svých podniků a pro reakci na vývoj trhu.

Din id-dispożizzjoni tneħħiet u l-perjodu ta’ 10 xhur inbidel għal data unika, li tista’ tkun determinata mill-Istat Membru. Dan ifisser li l-bdiewa ma għadhomx mitluba jżommu art għad-dispożizzjoni tagħhom għal 10 xhur biex jirċievu l-għajnuna. B’hekk għandhom aktar flessibbiltà fil-ġestjoni tal-farm tagħhom u biex jirrispondu għal żviluppi fis-suq.

Zrušení pravidla deseti měsíců pravděpodobně povede ke snížení administrativní zátěže zemědělských podniků ve výši přibližně 19 milionů EUR.

It-tneħħija tar-regola ta’ 10 xhur aktarx li twassal għal tnaqqis ta’ madwar EUR 19-il miljun fil-piżijiet amministrattivi tal-farms.

Dovozní a vývozní licence

Il-liċenzji tal-importazzjoni u l-esportazzjoni

V červnu 2008 Komise odstranila velkou většinu licenčních povinností v odvětví zemědělství. U dovozu byly licenční požadavky sníženy z 500 na 65 a u vývozu zůstává pouze 43 požadavků[15]. Navíc byl zjednodušen právní rámec pro zbývající licenční požadavky a nyní sestává z jediného nařízení (s výjimkou případů vývozních náhrad a celních kvót). Řídí veškeré aspekty licencí, jasně identifikuje veškeré produkty, pro něž je vyžadována licence, a stanoví pravidla pro platnost licence a úroveň bezpečnosti.

F’Ġunju 2008, il-Kummissjoni eliminat il-maġġoranza tal-obbligi ta’ liċenzji fis-settur agrikolu. Il-ħtieġa ta’ liċenzja għall-importazzjoni tnaqqset minn 500 għal 65, filwaqt li għall-esportazzjoni għad baqa’ biss 43 rekwiżit[15]. Barra minn hekk, il-qafas legali għar-rekwiżiti ta' liċenzja li baqa', ġie ssimplifikat u issa jikkonsisti minn regolament uniku (għajr fil-każ ta' rifużjonijiet fuq l-esportazzjoni u l-kwoti tar-rati tariffarji. Jirregola l-aspetti kollha ta’ liċenzji, jidentifika l-prodotti kollha li jeħtieġu liċenzja u jistabbilixxi r-regoli li għandhom x’jaqsum mal-perjodu ta’ validità tal-liċenzja tagħhom kif ukoll il-livell ta’ siġurtà.

Výhody pro hospodářské subjekty (dovozce a vývozce) jsou:

Il-vantaġġi għall-operaturi (importaturi u esportaturi) huma:

- ušetří na správních nákladech na zpracování dokumentů spojených s dovozem nebo vývozem;

- se jiffrankaw fl-ispejjeż amministrattivi ta’ xogħol tal-karti assoċjat mal-importazzjoni u l-esportazzjoni;

- již jim nebudou vznikat náklady na složení (a opětovné získání) licenční jistoty.

- mhux se jibqgħu jġarrbu l-ispejjeż tad-depożitu (u l-irtirar) tal-garanziji tal-liċenzji.

Úspory pro vnitrostátní správní orgány jsou zřejmé, jelikož je vyžadováno méně administrativní práce a kontrol.

Għall-amministrazzjonijiet nazzjonali, it-tfaddil huwa ċar, billi jenħtieġ anqas xogħol amministrattiv u kontrolli.

Toto pravidlo bude pravděpodobně pro hospodářské subjekty mít za následek snížení celkové zátěže spojené s licencemi ve výši přibližně 7,4 milionu EUR.

Din il-miżura aktarx li tnaqqas b’madwar EUR 7.4 miljun il-piż globali marbut mal-liċenzji għall-operaturi.

Obchodní normy pro ovoce a zeleninu

Standards tal-kummerċjalizzazzjoni ta’ frott u ħaxix

Komise v rámci reformy odvětví ovoce a zeleniny i přes určitý odpor řady členských států snížila počet specifických obchodních norem z 36 na 10 (jablka, citrusové plody, kiwi, saláty a čekanka salátová, broskve a nektarinky, hrušky, jahody, zeleninová paprika, stolní hrozny a rajčata), zracionalizovala související kontrolní operace a zřídila všeobecnou obchodní normu zahrnující většinu ovoce a zeleniny.

Bħala parti mir-riforma tas-settur tal-frott u l-ħaxix, il-Kummissjoni, minkejja l-oġġezzjoni ta’ għadd mill-Istati Membri, naqqset l-għadd ta' standards speċifiki għal kummerċjalizzazzjoni minn 36 għal 10 (tuffieħ, frott taċ-ċitru, frott tal-kiwi, ħass u indivja, ħawħ u ċiprisk, lanġas, frawli, bżar ħelu, għeneb għall-mejda u tadam), irrazzjonalizzat l-operazzjonijiet ta’ kontroll relatati u stabbiliet standard ġenerali tal-kummerċjalizzazzjoni li jkopri bosta mill-frott u l-ħaxix.

26 zrušených norem představuje 25 % obchodu s čerstvým ovocem a zeleninou. Díky tomuto opatření již hospodářským subjektům nevznikají náklady na dodržování norem s výjimkou zajištění řádné a uspokojivé obchodní jakosti jejich produktů a vnitrostátní orgány již nemusí provádět kontroly těchto 26 specifických norem.

Is-26 standard revokati jirrapreżentaw 25 % tal-kummerċ fil-frott u l-ħaxix friski. B’riżultat ta’ din il-miżura, l-operaturi ma għadx ikollhom spejjeż ta’ konformità għajr illi jiżguraw li l-prodotti tagħhom huma ta’ kwalità tajba, ġusta u kummerċjali u l-awtoritajiet nazzjonali ma għadx jeħtiġilhom jagħmlu l-kontrolli għal dawn s-26 standard speċifiċi.

Podmíněnost

Il-kundizzjonalità

I když studie administrativní zátěže zemědělských podniků dospěla k závěru, že správní náklady způsobené podmíněností jsou relativně nízké, mezi 0,3 % a 4,3 % celkové zátěže, podmíněnost zemědělce nicméně irituje.

Għalkemm l-istudju dwar il-piżijiet amministrattivi fuq il-farms ikkonkluda li l-ispiża amministrattiva tal-kundizzjonalità hija relattivament baxxa, i.e. bejn 0.3 % u 4.3 % tal-piż globali, il-bdiewa xorta għadhom iqisu l-kundizzjonalità bħala xkiel.

Aby zmenšila vnímané nepohodlí a ulehčila systému, povolila Komise pro kontroly na místě oznamování předem. Zemědělcům již navíc nejsou snižovány platby, pokud se dopustí nevýznamného porušení nebo pokud by snížení bylo menší než limit de minimis ve výši 100 EUR.

Biex tnaqqas din il-perċezzjoni ta’ diffikultà u biex tiffaċilita s-sistema, il-Kummissjoni ppermettiet twissija minn qabel għall-kontrolli fil-post. Barra minn hekk, il-bdiewa ma għadhomx jiffaċċaw tnaqqis tal-pagamenti jekk il-ksur huwa ta' importanza minuri, jew it-tnaqqis ikun inqas mil-limitu de minimis ta’ EUR 100.

Tato zlepšení umožňují zemědělcům lépe si plánovat svou činnost, vyžadují méně dokumentů k nápravě malých porušení a odstraňují hrozbu sankcí za triviální přestupky. Opatření rovněž zjednodušuje úkoly vnitrostátních správních orgánů.

Dan it-titjib jippermetti li l-bdiewa jippjanaw aħjar l-attivitajiet tagħhom, jeħtieġ anqas karti biex jitranġa ksur minuri u jneħħi t-theddida ta' penalitajiet għal ksur trivjali ta' regoli. Il-miżura tissimplifika wkoll il-ħidma ta’ amministrazzjonijiet nazzjonali.

Oznamování kontrol na místě předem může vést ke snížení administrativní zátěže pro zemědělské podniky až do výše do 5,7 milionu EUR.

Billi tingħata twissija minn qabel għall-kontrolli fil-post, dan jista’ jwassal għal tnaqqis ta’ sa EUR 5.7 miljun fil-piżijiet amministrattivi tal-farms.

ZVLÁšTNÍ ZAMěřENÍ

TLIET TEMI SPEċJALI

V následujícím oddíle jsou podrobněji popsány tři činnosti se zásadním významem pro zjednodušení SZP. Tyto projekty se týkají zjednodušení právních předpisů, administrativní zátěže a zjednodušení politiky a mají dopad napříč odvětvími: jednotná společná organizace trhu, studie administrativní zátěže a kontrola stavu SZP.

It-taqsima li jmiss tiddiskrivi, f’aktar dettal, tliet attivitajiet ta’ simplifikazzjoni tal-PAK ta’ importanza ewlenija. Dawn il-proġetti għandhom x’jaqsmu ma’ simplifikazzjoni tal-leġiżlazzjoni, piżijiet amministrattivi u simplifikazzjoni ta’ politika u għandhom impatt mas-settur kollu: l-OKS unika, l-istudju dwar il-piż amministrattiv u l-Kontroll tas-Saħħa.

Jednotná společná organizace trhu

L-OKS Unika

Významným úspěchem v kontextu zjednodušení právních předpisů SZP bylo v roce 2007 přijetí nařízení Rady, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů8, běžně nazývané jednotným nařízením o společné organizaci trhů.

Akkwist importanti fil-kuntest tas-simplifikazzjoni tal-leġiżlazzjoni tal-PAK kien l-adozzjoni tar-Regolament tal-Kunsill li jistabbilixxi organizzazzjoni komuni ta’ swieq agrikoli fl-2007, magħruf bħala r-Regolament Waħdieni dwar l-OKS.

Vzhledem k její technické povaze nespočívala jednotná společná organizace trhu ve změně základní politiky, nýbrž v harmonizaci ustanovení, díky čemuž se usnadnila orientace v pravidlech SZP, tato pravidla byla zeštíhlena, stala se přístupnějšími a usnadnilo se jejich použití.

Minħabba l-karatteristika teknika tagħha, l-OKS unika ma kenitx tittratta dwar tibdil fil-politika bażika, iżda dwar l-armonizzazzjoni tad-dispożizzjonijiet, u b’hekk ir-regoli tal-PAK setgħu jitħaddmu aktar faċilment, u jkunu iktar simplifikati, iktar aċċessibbli u ta’ inqas piż biex jiġu applikati.

Nové nařízení seskupilo a nahradilo všech 21 jednotlivých společných organizací trhu do jednoho jednotného nařízení, čímž se počet článků snížil z okolo 920 na přibližně 230 a celkem 78 právních předpisů Rady bylo zrušeno[16].

Ir-regolament il-ġdid jiġbor flimkien u jieħu post il-21 organizzazzjoni komuni individwali tas-suq kollha b’regolament wieħed biss, u b’hekk inaqqas l-għadd ta’ artikoli minn madwar 920 għal madwar 230 u jħassar total ta’ 78 att tal-Kunsill[16].

Na makroúrovni se přijetím jednotné společné organizace trhu podstatně snížil počet právních předpisů, jimiž se SZP řídí, takže nyní SZP v podstatě upravují pouze čtyři předpisy, konkrétně nařízení o přímých platbách, jednotné nařízení o společné organizaci trhů, nařízení o rozvoji venkova a nařízení o financování SZP.

Fuq livell ġenerali, l-adozzjoni tal-OKS unika naqqset b’mod sostanzjali l-għadd ta’ atti li jirregolaw il-PAK li issa hija rregolata prinċipalment b’4 atti legali biss, jiġifieri r-regolamenti dwar il-Pagamenti Diretti, l-OKS unika, l-Iżvilupp Rurali u l-Iffinanzjar tal-PAK.

Konečně, jednotná společná organizace trhu usnadňuje další zjednodušení a snižování administrativní zátěže na úrovni prováděcích ustanovení Komise.

Fl-aħħar nett, l-OKS unika tiffaċilita aktar is-simplifikazzjoni u t-tnaqqis tal-piżijiet amministrattivi fil-livell tad-dispożizzjonijiet implimentattivi tal-Kummissjoni.

Studie administrativní zátěže

Studju dwar il-Piżijiet Amministrattivi

V souvislosti s akčním programem pro snižování administrativní zátěže byla koncem roku 2007 zveřejněna studie „o posouzení administrativní zátěže zemědělských podniků, jež vyplývá ze SZP“[17]. Tato studie, provedená v Dánsku, Německu, Francii, Irsku a Itálii, poskytuje posouzení správních nákladů spojených s režimem jednotné platby v roce 2006 a podává výhled budoucího vývoje.

Fil-kuntest tal-Programm ta’ Azzjoni għal tnaqqis fil-Piżijiet Amministrattivi, fl-aħħar tal-2007 ġie ppubblikat[17] studju “għall-valutazzjoni tal-piż amministrattiv fuq l-irziezet li jirriżulta mill-PAK". Dan l-istudju, li sar fid-Danimarka, il-Ġermanja, Franza, l-Irlanda u l-Italja, jipprovdi valutazzjoni tal-ispejjeż amministrattivi relatati mal-Iskema ta’ Pagament Uniku fl-2006 u jippreżenta prospett għal żviluppi fil-ġejjieni.

Studie identifikuje několik prvků s dopadem na administrativní zátěž v zemědělských podnicích.

L-istudju jidentifika bosta elementi li għandhom impatt fuq il-piżijiet amministrattivi fuq il-farms.

První prvek se týká provádění nařízení SZP o přímých platbách členskými státy. Jde například o volbu členských států ohledně modelu režimu jednotné platby (historického, regionálního nebo jejich kombinace) a o to, zda se rozhodly plně oddělit platby nebo určité prvky ponechat spojené. Dalšími faktory jsou nastavení postupu podávání žádostí a systém převodu nároků.

L-ewwel element jikkonċerna it-traspożizzjoni minn Stati Membri tar-Regolament tal-PAK dwar il-pagamenti diretti. Dan għandu x’jaqsam, pereżempju, mal-għażliet li jkunu għamlu fir-rigward tal-mudell tal-Iskema tal-Pagament Uniku (SPS) (storiku, reġjonali, ibridu), kif ukoll ma’ jekk ikunux għażlu li jiddiżakkopjaw kompletament jew li jħallu xi elementi akkoppjati. Fatturi oħrajn huma l-mod kif il-proċedura tal-applikazzjoni tiġi stabbilita u s-sistema ta’ trasferiment ta’ drittijiet.

Podle návrhů předložených v kontextu akčního plánu pro snižování administrativní zátěže mohly členské státy například použitím informačních technologií ve všech členských státech dosáhnout snížení administrativní zátěže zemědělských podniků o více než 400 milionů EUR.

Skont suġġerimenti li saru fil-kuntest tal-Programm ta’ Azzjoni għal Tnaqqis fil-Piżijiet Amministrattivi, l-Istati Membri jistgħu, pereżempju, permezz tal-użu tat-teknoloġija tal-informazzjoni fl-Istati Membri kollha jiksbu aktar tnaqqis, sa aktar minn EUR 400 miljun, fil-piż amministrattiv fuq il-farms.

Další aspekty ovlivňující úroveň administrativní zátěže jsou vnitrostátní podnikatelská kultura, například využívání externích poradců, a strukturální rozdíly, jako je velikost zemědělského podniku a diferenciace produkce.

Aspetti oħrajn li għandhom impatt fuq il-livell tal-piż amministrattiv huma l-kultura nazzjonali tan-negozju, pereżempju l-użu ta’ konsulenti esterni, u d-differenzi strutturali, bħad-daqs tal-farm u l-varjazzjoni fil-produzzjoni.

Výsledky studie ukazují, že se administrativní zátěž zemědělských podniků podstatně sníží. Jedním faktorem je účinek procesu osvojování znalostí a zánik správních nákladů spojených se zahájením režimu jednotné platby[18]. Dalším významným důvodem jsou změny rozhodnuté při kontrole stavu SZP.

Ir-riżultati tal-istudju jindikaw li l-piż amministrattiv fuq il-farms se jonqos sontanzjalment. Fattur wieħed huwa ż-żmien meħtieġ bix is-sistema tindara u li l-ispejjeż amministrattivi assoċjati mal-bidu tal-Iskema ta’ Pagament Uniku jixxejnu[18]. Raġuni importanti oħra hija t-tibdiliet deċiżi fil-Kontroll tas-Saħħa.

Kontrola stavu SZP

Il-Kontroll tas-Saħħa

Zjednodušení bylo jedním z hlavních faktorů motivujících návrhy Komise na kontrolu stavu SZP[19]. Kontrola stavu SZP zjednodušuje ustanovení o režimu jednotné platby a zefektivňuje reformu SZP z roku 2003.

Waħda mill-proposti ewlenin li fuqhom hija msejsa l-Kontroll tas-Saħħa tal-Kummissjoni hija s-simplifikazzjoni[19]. Il-Kontroll tas-Saħħa jissimplifika d-dispożizzjonijiet tal-iskema ta’ pagament uniku u jagħmel ir-riforma tal-PAK tal-2003 aktar effiċjenti.

Jeden z hlavních zjednodušujících prvků kontroly stavu SZP spočívá v dalším oddělení plateb a zrušení několika režimů, jako jsou platby na energetické plodiny a pšenici tvrdou, a rovněž režimu pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla. Jak studie administrativní zátěže ukazuje[20], režimy spojené podpory vytvářejí pro zemědělce další administrativní zátěž. Další oddělení proto automaticky vede ke snížení takové zátěže.

Wieħed mill-elementi ewlenin ta’ simplifikazzjoni fil-Kontroll tas-Saħħa huwa li jkun hemm aktar diżakkoppjament u li jitneħħew bosta skemi, bħall-pagamenti għal uċuħ tar-raba’ tal-enerġija u qamħ durum, kif ukoll għall-iskema tad-disponiment ta’ krema, butir u butir ikkonċentrat. Kif juri l-istudju dwar il-piżijiet amministrattivi[20], skemi akkoppjati ta’ appoġġ jikkawżaw piż amministrattiv addizzjonali għal bdiewa. Għalhekk, iktar diżakkoppjament iwassal awtomatikament għal tnaqqis f’dan il-piż.

Kontrola stavu SZP rovněž zjednodušila pravidla o osvobozené částce za odlišení, stejně jako ustanovení o fungování vnitrostátní rezervy a platebních nároků pocházejících z této rezervy.

Il-Kontroll tas-Saħħa ssimplifika wkoll ir-regoli dwar il-konċessjoni tal-modulazzjoni kif ukoll id-dispożizzjonijiet dwar il-funzjonament tar-Riżerva Nazzjonali u d-drittijiet għal pagament li joriġinaw minn dik ir-riżerva.

Navíc jsou zrušena pravidla ohledně vynětí z produkce a podmínky vztahující se na převod platebních nároků jsou zjednodušeny.

Barra minn hekk, tneħħew ir-regoli dwar art imserrħa, u ġew ssimplifikati l-kundizzjonijiet applikabbli għat-trasferiment ta’ drittijiet għal pagament.

Kontrola stavu SZP pravděpodobně povede ke snížení administrativní zátěže zemědělských podniků ve výši okolo 135 milionů EUR v důsledku zrušení zvláštních režimů pro energetické plodiny, platbu za plochu plodiny, pšenici tvrdou, skořápkové ovoce a brambory určené pro výrobu škrobu. Navíc se odhaduje, že se zrušením režimu vynětí z produkce sníží administrativní zátěž zemědělských podniků o 146 milionů EUR.

Aktarx li l-Kontroll tas-Saħħa se jwassal għal tnaqqis ta’ madwar EUR 135 miljun fil-piżijiet amministrattivi għall-farms bħala riżultat tat-tneħħija tal-iskemi speċjali għal uċuħ tar-raba’ tal-enerġija, pagamenti għal uċuħ tar-raba’ skont l-erja, qamħ durum, ġewż u patata tal-lamtu. Barra minn hekk, it-tneħħija ta’ art imserrħa hija stmata li se tnaqqas il-piż amministrattiv għall-farmsb’EUR 146 miljun.

VÝHLED

PROSPETTIVA

Pokrok dosažený v uplynulých letech v žádném případě nepovede k zastavení činnosti v oblasti zjednodušení pro odvětví zemědělství. Zjednodušení a snížení nadbytečné administrativní zátěže jsou stálé úkoly, které se neprovedou samy. Pro udržení dynamiky a vytvoření prostředí nabízejícího vhodné podmínky pro další zjednodušení SZP jsou pro nadcházející roky naplánovány níže uvedené prvky a projekty.

Il-progress li sar matul dawn l-aħħar snin bla ebda mod mhuwa se jwassal għal waqfien fl-attivitajiet ta’ simplifikazzjoni fis-settur agrikolu. Is-simplifikazzjoni u t-tnaqqis fil-piż amministrattiv bla bżonn huma ħidmiet permanenti li ma jimxux sew weħidhom. Biex din il-ħidma tibqa’ miexja b’dan ir-ritmu mgħaġġel u biex jinħoloq ambjent li jistabbilixxi kundizzjonijiet adegwati għal aktar simplifikazzjoni tal-PAK, l-elementi u l-proġetti li ġejjin huma skedati għas-snin li ġejjin.

Společné počáteční datum

Data komunu ta’ bidu

Legislativní změny ve SZP jsou obvykle stanoveny od pevně určeného data, jako je začátek hospodářského roku. Aby se dále usnadnilo jednodušší sledování politiky a jejích změn, stejně jako předvídání těchto změn, bude dále prozkoumána možnost zavést pro legislativní změny ve SZP společná počáteční data[21].

Il-bidu tal-applikazzjoni ta’ modifikazzjonijiet leġiżlattivi tal-PAK ġeneralment jiffoka fuq dati fissi, bħall-bidu tas-sena tas-suq. Biex il-monitoraġġ eħfef ta’ politika u bidliet fil-politika, kif ukoll l-antiċipazzjoni tagħhom, ikunu ffaċilitati aktar, se terġa tiġi eżaminata l-possibbiltà tal-introduzzjoni ta’ dati komuni tal-bidu[21] ta’ bidliet leġiżlattivi fil-PAK.

Podmíněnost

Il-kundizzjonalità

Pravidla pro podmíněnost jsou v současnosti stanovena v různých právních předpisech. Bude dále posouzena myšlenka vypracování návrhu jednoho jednotného právního předpisu o podmíněnosti prostřednictvím harmonizace současných pravidel.

Attwalment, ir-regoli tal-kundizzjonalità huma stipulati f’atti legali diversi. Se tkompli l-evalwazzjoni tal-idea tat-tfassil ta’ proposta għal att legali wieħed biss dwar il-kundizzjonalità bl-armonizzazzjoni tar-regoli attwali.

Komunikace

Komunikazzjonijiet

Komise bude usilovat o zjednodušení a harmonizování právního rámce pro sdělování a uchovávání informací a dokumentů v kontextu sdíleného řízení SZP. Tento nový rámec by se nakonec mohl použít na veškerou komunikaci v rámci SZP kromě sdělování finančních informací a prostřednictvím informačních technologií na veškeré systémy fungující v tomto kontextu. Tyto systémy mohou být řízeny Evropskou komisí nebo příslušnými orgány členských států. Součástí tohoto nového právního rámce by navíc mohlo být umožnění přístupu ke shromážděným informacím pro veškeré dotčené orgány a veřejnost.

Il-Kummissjoni se tagħmel ħilitha biex tissimplifika u tarmonizza l-qafas legali għall-komunikazzjoni u l-konservazzjoni ta’ informazzjoni u dokumenti fil-kuntest ta’ qsim ta' ġestjoni tal-PAK. Il-qafas il-ġdid jista' eventwalment japplika għall-komunikazzjonijiet kollha tal-PAK ħlief għal komunikazzjoni ta’ informazzjoni finanzjarja, u permezz tat-teknoloġija tal-informazzjoni, għas-sistemi kollha li jeżistu f’dan il-kuntest. Il-ġestjoni ta’ dawn is-sistemi tista’ tkun f’idejn il-Kummissjoni Ewropea jew l-awtoritajiet kompetenti tal-Istati Membri. Barra minn hekk, il-qafas legali l-ġdid jista’ jinkludi dispożizzjoni dwar l-aċċess għall-informazzjoni miġbura għall-awtoritajiet kollha konċernati u għall-pubbliku.

„Sklízení zkušeností“

“Esperjenza tal-Ħsad”

Od roku 2010 bude zaveden program odborné přípravy pro úředníky generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, zahrnující pobyt v zemědělském podniku. Účelem tohoto programu je dále prohloubit porozumění praktickým aspektům a problémům tohoto odvětví. Toto zvýšené porozumění může vést k politikám, které budou ještě relevantnější pro praktickou situaci, ve které se evropští zemědělci nacházejí. Konkrétní podrobnosti programu se zvažují.

Mill-2010, se jitwaqqaf programm ta' taħriġ għal uffiċjali mid-Direttorat Ġenerali għall-Agrikoltura u l-Iżvilupp Rurali li jinvolvi esperjenza fuq il-farm. L-għan ta’ dan il-programm huwa li l-uffiċjali jkomplu jifhmu aħjar l-isfidi li għandu dan is-settur. Dan jista’ jwassal għal politika li taqbel dejjem iżjed mas-sitwazzjoni prattika tal-bdiewa Ewropej. Qed jiġu kkunsidrati d-dettalji eżatti tal-programm.

Politika jakosti

Politika tal-Kwalità

Dne 15. října 2008 byla zveřejněna zelená kniha o jakosti zemědělských produktů. Tato zelená kniha zahajuje širokou veřejnou konzultaci o politice jakosti a řeší otázku zjednodušení a snížení administrativní zátěže, především s ohledem na obchodní normy a systémy certifikace a zeměpisného označení.

Il-green paper dwar il-kwalità tal-prodott agrikolu tnediet fil-15 ta’ Ottubru 2008. Din il-green paper tat bidu għal konsultazzjoni pubblika wiesgħa dwar il-politika tal-kwalità u tindirizza l-kwistjoni ta’ simplifikazzjoni u tnaqqis fil-piżijiet amministrattivi, b’mod partikolari fir-rigward ta’ standards tal-kummerċjalizzazzjoni, skemi ta’ ċertifikazzjoni u sistemi ta’ indikazzjonijiet ġeografiċi.

Komise na základě této veřejné konzultace v květnu 2009 vydá sdělení. Některé možnosti zahrnuté v uvedeném sdělení by na zjednodušení a snížení administrativní zátěže mohly mít významný dopad.

Wara l-konsultazzjoni pubblika, il-Kummissjoni se tippubblika Komunikazzjoni f’Mejju 2009. Xi wħud mill-għażliet inklużi fil-Komunikazzjoni jista' jkollhom impatt importanti f'termini ta' simplifikazzjoni u tnaqqis ta' piżijiet amministrattivi.

Pokračování akčního plánu

Tkomplija tal-Pjan ta’ Azzjoni

Akční plán bude nadále probíhat a budou přidávány a prováděny nové projekty. Jeden z těchto nových projektů se týká odvětví chmele.

Il-Pjan ta’ Azzjoni kurrenti se jkompli biż-żieda u l-implimentazzjoni ta’ proġetti ġodda. Wieħed minn dawn il-proġetti ġodda jikkonċerna s-settur tal-ħops.

V současnosti mají pěstitelé chmele povinnost registrovat smlouvy o pěstování. Tato registrace umožňuje získat zásadní tržní informace a vytváří na trhu určitou úroveň transparentnosti. Současně však tato činnost pěstitele a správní orgány zatěžuje. Pro snížení této administrativní zátěže budou posouzeny alternativní možnosti generování tržních údajů v odvětví chmele. Podle výsledku posouzení budou učiněny příslušné návrhy.

Bħalissa, l-produtturi tal-hops huma obbligati jirreġistraw kuntratti ta’ produzzjoni. Din ir-reġistrazzjoni tippermetti l-ksib ta' informazzjoni essenzjali dwar is-suq u l-ħolqien ta' ċertu livell ta' trasparenza fis-suq. Fl-istess waqt tirrapreżenta attività ta’ piż għal produtturi u amministrazzjonijiet. Bil-għan li jitnaqqsu dawn il-piżijiet amministrattivi, se ssir evalwazzjoni ta' alternattivi għal ġbir ta’ dejta dwar is-suq fis-settur tal-ħops. Se jsiru proposti adegwati, skont ir-riżultat tal-evalwazzjoni.

Pravidelný přezkum

Reviżjoni regolari

Komise prozkoumá možnost provádění pravidelnějšího přezkumu právních předpisů, v jehož rámci by se mohly revidovat předpisy určitého stáří. Jeho součástí by mohla být analýza toho, zda je třeba uchovat stávající ustanovení a pokud ano, v jakém formátu. Nový právní předpis by následně byl aktuální a v souladu s nejnovějšími zásadami navrhování právních předpisů.

Il-Kummissjoni se teżamina l-possibbiltà li tagħmel reviżjoni aktar regolari tal-leġiżlazzjoni, li biha tkun tista’ tirrevedi atti li jkunu ilhom ċertu żmien. Dan jista’ jinvolvi l-analiżi ta’ jekk dispożizzjonijiet eżistenti għandhomx jibqgħu, u jekk iva, f’liema format. Bħala riżultat ta’ dan, l-att legali l-ġdid għandu jkun aġġornat u konformi mal-aħħar prinċipji ta’ abbozzar legali.

Používání jazyka a přístupnost právních textů

Lingwaġġ u aċċessibbiltà ta’ testi legali

Jazyk použitý v právních předpisech může omezit jejich přístupnost pro běžné uživatele. Komise bude pokračovat v úsilí o dosažení větší srozumitelnosti právních předpisů tím, že zhodnotí, jak používá jazyk, a posoudí možnost poskytovat odbornou přípravu v oblasti psaní.

Il-lingwaġġ użat fl-atti legali jista’ jillimita l-aċċessibbiltà tagħhom għall-utenti ordinarji. Billi tivvaluta l-lingwaġġ tagħha u permezz tal-possibbiltà li tipprovdi taħriġ fil-ħiliet tal-kitba, l-atti legali l-Kummissjoni se tkompli tagħmilhom eħfef biex jinqraw.

Pokračující sdílení osvědčených postupů

Jitkompla t-tqassim tal-aħjar prassi

Komise bude i nadále organizovat setkání s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem diskutovat o činnostech pro zjednodušení SZP a dále je rozvíjet. V tomto kontextu rovněž mohou být rozpracovány možnosti dalšího zjednodušení podmíněnosti.

Il-Kummissjoni se tkompli torganizza laqgħat mal-Istati Membri u l-persuni interessati biex tiddiskuti u tkompli tiżviluppa attivitajiet dwar is-simplifikazzjoni tal-PAK. Huwa wkoll f’dan il-kuntest li jistgħu jiġu elaborati possibbiltajiet għal aktar simplifikazzjoni tal-kundizzjonalità.

ZÁVěR

KONKLUżJONI

Výsledky procesu zjednodušení ukazují, že úsilí Komise o postup směrem k jednodušší SZP bylo obzvláště úspěšné. Jeho budoucí pokračování je jasnou známkou odhodlání Komise dosáhnout dalšího zjednodušení. Na základě prvních výsledků měření[22] lze realisticky očekávat, že cíl spočívající ve snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012 bude splněn. Je to o to působivější, že SZP existuje v dynamickém politickém prostředí s různými a často protichůdnými finančními a politickými zájmy na pozadí široké škály kultur a struktur zemědělského hospodářství. Jelikož je SZP spojena s přidělováním finančních zdrojů, navíc nevyhnutelně podléhá přísným pravidlům řízení a kontroly pro ochranu celistvosti rozpočtu EU, tj. peněz daňových poplatníků.

Ir-riżultati tal-proċess ta’ simplifikazzjoni juru li l-isforzi tal-Kummissjoni fil-mixja tagħha lejn PAK aktar simplifikata kellhom suċċess sinifikanti. L-isssuktar attiv tagħhom fil-ġejjieni huwa sinjal ċar tal-impenn tal-Kummissjoni biex titkompla s-simplifikazzjoni. Abbażi tal-ewwel riżultati tal-eżerċizzju tal-kejl[22], wieħed jista’ realment jistenna li l-għan ta’ tnaqqis ta’ 25 % tal-piżijiet amministrattivi jintlaħaq fl-2012. Dan għandu jimpressjona wisq aktar minħabba li l-PAK teżisti f’ambjent politiku dinamiku b’bosta interessi politiċi u finanzjarji li ta’ sikwit ikunu diverġenti, fi sfond ta’ firxa wiesgħa ta’ kulturi u strutturi tal-biedja. Barra minn hekk, billi l-PAK tikkonċerna l-allokazzjoni ta’ riżorsi finanzjarji, hija inevitabbilment suġġetta għal regoli iebsa ta’ ġestjoni u kontroll biex tipproteġi l-integrità tal-baġit tal-UE, jiġifieri l-flus tal-poplu li jħallas it-taxxi.

Zjednodušení SZP vytváří podnikatelské prostředí, v němž jsou zemědělci a další hospodářské subjekty méně zatíženi správními náklady a náklady na dodržování norem, a činí tak společenství evropských zemědělců konkurenceschopnějším. Zemědělci tak jsou v lepší pozici pro řešení svých problémů a splnění požadavků svých zákazníků. Celkově z toho tak mají prospěch všichni občané EU.

Is-simplifikazzjoni tal-PAK toħloq kundizzjonijiet ta’ negozju li fihom il-bdiewa u l-operaturi ekonomiċi oħrajn għandhom anqas piżijiet ta’ spejjeż amministrattivi u ta’ konformità, u li jirrendu l-komunità tal-bdiewa Ewropej aktar kompetittiva. Għalhekk il-bdiewa qegħdin f’pożizzjoni aħjar biex jiffaċċjaw l-isfidi tagħhom u jissodisfaw it-talbiet tal-klijienti tagħhom. B’mod ġenerali dan huwa għall-benefiċċju taċ-ċittadini kollha fl-UE.

Zemědělci a hospodářské subjekty v zemědělství však vnímají složitost svého podnikatelského prostředí nejen na základě pravidel SZP, ale v kontextu veškerých právních norem, kterým podléhají. Komise proto nazírá na zjednodušení a snižování nadbytečné administrativní zátěže jako na komplexní cíle, které je třeba sledovat ve všech oblastech politiky relevantních pro odvětví zemědělství a na všech úrovních včetně členských států a regionů. Tomuto aspektu by v budoucnosti měly věnovat obzvláštní pozornost všechny subjekty v tomto procesu.

Madankollu, il-bdiewa u l-operaturi ekonomiċi fl-agrikoltura jqisu l-kumplessità tal-ambjent tan-negozju tagħhom mhux biss abbażi tar-regoli tal-PAK, iżda wkoll fl-isfond tal-parametri legali kollha li huma suġġetti għalihom. Il-Kummissjoni għalhekk tqis is-simplifkazzjoni u t-tnaqqis ta’ piżijiet amministrattivi bla bżonn bħala għanijiet komprensivi li jeħtieġ li jiġu segwiti fl-oqsma kollha ta’ politika rilevanti għas-settur agrikolu u fil-livelli kollha inkluż fl-Istati Membri u r-reġjuni. Għall-ġejjieni, l-atturi kollha fil-proċess għandhom jagħtu attenzjoni partikolari lil dan l-aspett.

[1] KOM(2005) 509, 19.10.2005.

[1] COM (2005) 509, 19.10.2005.

[2] Třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii – KOM(2009) 15, 28.1.2009.

[2] It-Tielet Reviżjoni Strateġika ta' Regolamentazzjoni Aħjar fl-Unjoni Ewropea COM(2009) 15, 28.1.2009.

[3] Údaje uvedené v tomto sdělení zpravidla vycházejí z předběžných výsledků provedeného měření a z doporučení předložených v souvislosti s akčním programem pro snižování administrativní zátěže. V souladu se standardním nákladovým modelem použitým v uvedeném měření je administrativní zátěž stanovena na základě nákladů na dodržení informační povinnosti podle právních předpisů EU, jakož i souvisejících vnitrostátních prováděcích opatření.

[3] B’mod ġenerali, is-sors taċ-ċifri użati f’din il-komunikazzjoni huma r-riżultati preliminari tal-kejl li sar kif ukoll ir-rakkomandazzjonijiet li ġew ippreżentati fil-kuntest tal-Programm ta’ Azzjoni għal Tnaqqis fil-Piżijiet Amministrattivi. Skont il-mudell standard tal-ispejjeż, użat f’dak l-eżerċizzju, il-piż amministrattiv huwa stabbilit abbażi tal-ispiża tal-konformità ma’ obbligi ta’ informazzjoni li jirriżultaw mill-leġiżlazzjoni tal-UE, kif ukoll tat-traspożizzjoni nazzjonali relatata jew tal-miżuri ta’ implimentazzjoni.

[4] Technické zjednodušení (tj. v neměnném rámci politiky) vyžaduje přezkoumání právního rámce, správních postupů a mechanismů řízení, aby se dosáhlo usměrnění a zvýšila se hospodárnost a aby bylo současných cílů politiky dosaženo účinnějším způsobem a beze změn v souvisejících politikách;„ zjednodušením politiky “ se prostřednictvím zlepšení nástrojů na podporu zemědělství a rozvoje venkova sníží složitost. Lze říci, že jde o „rozvoj politiky, který vede ke zjednodušení“.

[4] simplifikazzjoni teknika (jiġifieri f’qafas ta’ politika kostanti) timplika reviżjoni tal-qafas legali, il-proċeduri amministrattivi u l-mekkaniżmi tat-tmexxija biex jintlaħqu standardizzazzjoni u effikaċja tan-nefqa ikbar u biex jintlaħqu l-għanijiet politiċi eżistenti b’mod aktar effikaċi, mingħajr ma jinbidlu l-politiki bażiċi; ‘simplifikazzjoni ta’ politika’ tnaqqas il-komplessità permezz ta’ titjib fl-istrumenti politiċi tal-appoġġ agrikolu u l-iżvilupp rurali. Tista' tiġi spjegata bħala 'żvilupp ta’ politika b'implikazzjonijiet ta’ simplifikazzjoni’.

[5] Nařízení Komise (ES) č. 1081/2008 (Úř. věst. L 296, 5.11.2008, s. 4).

[5] Ir-Regolament tal-Kummissjoni (KE) Nru 1081/2008 (ĠU L 296, 5.11.2008, p. 4).

[6] Úř. věst. C 148, 24.6.2006.

[6] ĠU C 148, 24.6.2006.

[7] Úř. věst. C 30, 6.2.2009.

[7] ĠU C 30, 6.2.2009.

[8] Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

[8] Ir-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 1234/2007 tat-22 ta’ Ottubru 2007 li jistabbilixxi organizzazzjoni komuni ta' swieq agrikoli u dwar dispożizzjonijiet speċifiċi għal ċerti prodotti agrikoli (ĠU L 299, 16.11.2007, p. 1).

[9] Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1.

[9] ĠU C 319, 27.12.2006, p. 1.

[10] Nařízení (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3).

[10] Ir-Regolament (KE) Nru 1857/2006 tal-15 ta’ Diċembru 2006 dwar l-applikazzjoni tal-Artikoli 87 u 88 tat-Trattat għall-għajnuna mill-Istat lill-intrapriżi żgħar u ta’ daqs medju attivi fil-produzzjoni ta’ prodotti agrikoli u li jemenda r-Regolament (KE) Nru 70/2001 (ĠU L 358, 16.12.2006, p. 3).

[11] Nařízení Komise (ES) č. 1535/2007 ze dne 20. prosince 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v produkčním odvětví zemědělských produktů (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 35).

[11] Ir-Regolament tal-Kummissjoni (KE) Nru 1535/2007 tal-20 ta' Diċembru 2007 dwar l-applikazzjoni tal-Artikoli 87 u 88 tat-Trattat tal-KE għall-għajnuniet de minimis fis-settur tal-prodotti agrikoli (ĠU L 337, 21.12.2007, p. 35).

[12] KOM(2007) 147, 29.3.2007.

[12] COM (2007) 147, 29.3.2007.

[13] Další informace o posouzení dopadů: http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm .

[13] Għal aktar tagħrif dwar il-valutazzjoni tal-impatt: http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm.

[14] Další informace: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm.

[14] Għal aktar tagħrif: http://ec.europa.eu/agriculture/index_en.htm.

[15] Nařízení Komise (ES) č. 514/2008 ze dne 9. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 376/2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 150, 10.6.2008, s. 7).

[15] Ir-Regolament tal-Kummissjoni (KE) Nru 514/2008 tad-9 ta' Ġunju 2008 li jemenda r-Regolament (KE) Nru 376/2008 li li jistabbilixxi regoli dettaljati komuni għall-applikazzjoni tas-sistema tal-liċenzji tal-importazzjoni u tal-esportazzjoni u taċ-ċertifikati ta’ ffissar bil-quddiem għall-prodotti agrikoli (ĠU L 150, 10.6.2008, p. 7).

[16] Po začlenění ustanovení pro ovoce a zeleninu nařízením Rady (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1).

[16] Wara l-inklużjoni tad-dispożizzjonijiet għall-frott u l-ħaxix, permezz tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 361/2008 (ĠU L 121, 7.5.2008, p. 1) .

[17] http://ec.europa.eu/agriculture/analysis/external/burden/index_en.htm.

[17] http://ec.europa.eu/agriculture/analysis/external/burden/index_en.htm.

[18] Pozitivní proces osvojování znalostí a zánik nákladů na zahájení činnosti sníží správní náklady zemědělských podniků o více než 900 milionů EUR.

[18] Il-ħtieġa ta’biss ftit żmien biex tindara s-sistema u l-għibien tal-ispejjeż tal-bidu se jnaqqsu l-piż amministrattiv għall-farms b’aktar minn EUR 900 miljun, .

[19] KOM(2008) 306, 20.5.2008.

[19] COM (2008) 306, 20.5. 2008.

[20] Viz odstavec 4.2.

[20] Irreferi għall-paragrafu 4.2.

[21] Viz rovněž KOM(2009) 15.

[21] Irreferi wkoll għal COM (2009) 15.

[22] Podle dostupných odhadů se zátěž v oblasti přímých plateb sníží nejméně o 1,4 miliardy EUR.

[22] Stimi disponibbli jissuġerixxu li l-piż fil-qasam ta’ pagamenti diretti se jitnaqqas b’tal-anqas EUR 1 400 miljun.