[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

[pic] | EUROPOS KOMISIJA |

V Bruselu dne 31.1.2011

Briuselis, 2011.1.31

KOM(2011) 18 v konečném znění

KOM(2011) 18 galutinis

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

KOMISIJOS KOMUNIKATAS EUROPOS PARLAMENTUI, TARYBAI, EUROPOS EKONOMIKOS IR SOCIALINIŲ REIKALŲ KOMITETUI IR REGIONŲ KOMITETUI

Řešení problému předčasného ukončování školní docházky: významný příspěvek k programu Evropa 2020

Mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažinimas – vienas svarbiausių strategijos „Europa 2020“ tikslų

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

KOMISIJOS KOMUNIKATAS EUROPOS PARLAMENTUI, TARYBAI, EUROPOS EKONOMIKOS IR SOCIALINIŲ REIKALŲ KOMITETUI IR REGIONŲ KOMITETUI

Řešení problému předčasného ukončování školní docházky: významný příspěvek k programu Evropa 2020

Mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažinimas – vienas svarbiausių strategijos „Europa 2020“ tikslų

Předčasné ukončování školní docházky[1] je složitý fenomén a jeho snížení vyžaduje zásadní iniciativu na politické úrovni. Toto sdělení provádí rozbor dopadů předčasného ukončování školní docházky na jednotlivce, společnost a hospodářství, nastiňuje příčiny tohoto problému a podává přehled stávajících a budoucích opatření na úrovni EU zaměřených na jeho řešení. Doprovází jej návrh doporučení Rady a pracovní dokument útvarů Komise, které skýtají rámec pro komplexní politické přístupy, jejž mohou členské státy využít pro zavádění účinných politických opatření v zájmu snížení míry předčasného ukončování školní docházky, jakož i podrobné příklady současných politických opatření.

Tai, kad mokyklos nebaigia nemažai jaunuolių[1], yra sudėtinga problema, kurią įveikti galima tik prisiėmus aiškius politinius įsipareigojimus. Šiame komunikate analizuojama, kokį poveikį minėtas reiškinys daro pavieniams piliečiams, visuomenei ir ekonomikai, nustatomos jo priežastys, apžvelgiamos dabartinės ir būsimos ES lygmens priemonės, kurios gali padėti išspręsti problemą. Prie komunikato pridedamas Tarybos rekomendacijos pasiūlymas ir Komisijos tarnybų darbinis dokumentas, kuriuose pristatomos išsamios politinės priemonės, kuriomis valstybės narės gali pasinaudoti siekdamos veiksmingai mažinti mokyklos nebaigusių asmenų skaičių, ir pateikiama išsamių faktinių politinių priemonių pavyzdžių.

PřEDčASNÉ UKONčOVÁNÍ šKOLNÍ DOCHÁZKY STOJÍ V CESTě INTELIGENTNÍMU, UDRžITELNÉMU A INKLUZIVNÍMU RůSTU

1. MOKYKLOS NEBAIGIMAS – PAžANGAUS, TVARAUS IR INTEGRACINIO AUGIMO KLIūTIS

Na mladých lidech ve velké míře závisí budoucnost Evropy. Evropská unie chce prostřednictvím strategie Evropa 2020 více podporovat mladé lidi, aby mohli plně rozvíjet svůj talent, a to jak v zájmu vlastním, tak v zájmu společnosti a hospodářství. Jedním z hlavních cílů, které schválila Evropská rada, je snížit podíl osob, které předčasně ukončí školní docházku, na méně než 10 % a zajistit, aby přinejmenším 40 % osob mladší generace dosáhlo kvalifikace v rámci terciálního vzdělávání nebo jeho ekvivalentu[2]. Zlepšením výsledků mladých lidí v rámci vzdělávání se naplňuje cíl „inteligentního růstu“, neboť se zvyšuje úroveň dovedností, i cíl „inkluzívního růstu“, neboť se řeší jeden z hlavních rizikových faktorů nezaměstnanosti a chudoby.

Būsima Europos gerovė didele dalimi priklauso nuo jos jaunimo. Įgyvendindama strategiją „Europa 2020“ , Europos Sąjunga siekia geriau remti jaunuolius: padėti jiems visapusiškai išnaudoti savo gebėjimus ir taip suteikti naudos ne tik sau patiems, bet ir visai ekonomikai bei visuomenei. Vienas iš pagrindinių Europos Vadovų Tarybos nustatytų siekių – sumažinti mokyklos nebaigusių asmenų dalį iki mažiau kaip 10 proc. ir užtikrinti, kad bent 40 proc. jaunuolių įgytų aukštąjį ar jam lygiavertį išsilavinimą[2]. Jaunuolių išsilavinimo lygio kėlimas padėtų siekti tiek pažangaus, tiek integracinio augimo, nes drauge būtų gerinami įgūdžiai ir šalinami svarbiausi nedarbo ir skurdo rizikos veiksniai.

„ Mládež v pohybu “[3], jedna ze stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, zdůrazňuje potřebu zvýšit kvalitu a spravedlnost v rámci procesů vzdělávání a odborné přípravy, aby se mladým lidem dostalo více dovedností a mohli se zapojit do procesu celoživotního učení a získat zkušenost mobility v učení. Drastické snížení počtu mladých lidí, kteří předčasně ukončují školní docházku, představuje klíčovou investici nejen z hlediska každého jednotlivého mladého člověka, ale i z hlediska budoucího rozkvětu a posílení sociální soudržnosti EU obecně.

Viena iš pavyzdinių strategijos „Europa 2020“ iniciatyvų „Judus jaunimas“ [3] pabrėžiama reikmė gerinti švietimo ir mokymo kokybę ir nešališkumą, paskatinti jaunuolius mokytis visą gyvenimą ir suteikti galimybę būti judiems mokymosi tikslais. Pastangos ženkliai sumažinti mokyklos nebaigusių jaunuolių skaičių – labai svarbi investicija ne tik į pačių jaunuolių ateitį, bet ir į visos ES gerovę ir socialinę sanglaudą ateityje.

Snížení míry předčasného ukončování školní docházky je rovněž bránou k dosažení dalších cílů v rámci strategie Evropa 2020. Přímou podporou zaměstnatelnosti mladých lidí se přispěje k začlenění těchto lidí na trhu práce, a tím i k dosažení hlavního cíle 75% zaměstnanosti u žen a mužů ve věku od 20 do 64 let. Současně se významně přispěje k prolomení bludného kruhu deprivace, který u tolika mladých lidí vede k sociálnímu vyloučení. Jde proto o naprosto zásadní opatření při dosahování cíle zbavit alespoň 20 milionů lidí rizika chudoby[4].

Šio skaičiaus sumažinimas padėtų siekti ir kitų strategijos „Europa 2020“ tikslų. Tai veiksnys, kuris yra tiesiogiai susijęs su jaunuolių galimybėmis įsidarbinti, todėl sumažėjus mokyklos nebaigusių asmenų skaičiui sustiprėtų integracija į darbo rinką ir būtų padedama siekti 20–64 m. amžiaus grupės 75 proc. užimtumo tikslo. Drauge tai labai padėtų ištrūkti iš socialinės atskirties rato, kuriame atsiduria nemažai jaunuolių. Taigi tai yra pagrindinė priemonė siekiant tikslo panaikinti bent 20 mln. žmonių skurdo grėsmę[4].

V roce 2009 ukončilo přes 6 milionů mladých lidí, tj. 14,4 % všech osob ve věku od 18 do 24 let, školní docházku a odbornou přípravu jen s nižším sekundárním vzděláním nebo nižší kvalifikací. Ještě větší znepokojení vyvolává skutečnost, že 17,4 % z nich dokončilo vzdělávání pouze na primárním stupni[5]. Předčasné ukončování školní docházky představuje promarnění příležitostí mladých lidí a plýtvání sociálním a ekonomickým potenciálem Evropské unie jakožto celku.

2009 m. įgiję tik pagrindinį ar žemesnį išsilavinimą mokyklą metė daugiau kaip 6 mln. jaunuolių (14,4 proc. visų 18–24 m. asmenų). Dar daugiau nerimo kelia tai, kad iš jų 17,4 proc. baigė tik pradinę mokyklą[5]. Mokyklos nebaigimas reiškia neišnaudotas jaunuolių galimybes ir prarastas Europos Sąjungos socialines bei ekonomines galimybes.

Na individuální rovině provázejí důsledky předčasného ukončení školní docházky jednotlivce po celý život a omezují jejich možnosti podílet se na sociálním, kulturním a ekonomickém životě společnosti. Zvyšují u nich riziko nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení a ovlivňují jejich celoživotní výdělek, jejich prosperitu a zdraví, jakož i zdraví jejich dětí. Snižují také šanci na úspěch ve škole u jejich dětí.

Mokyklos nebaigę asmenys to pasekmes jaučia visą gyvenimą: jie turi mažiau galimybių dalyvauti socialiniame ir kultūriniame gyvenime ir ekonomikoje. Drauge padidėja nedarbo, skurdo ir socialinės atskirties pavojus. Nuo to priklauso jų gaunamos pajamos, gerovė, jų pačių ir jų vaikų sveikata. Taip pat sumažėja tikimybė, kad jų vaikai gerai mokysis.

Nezaměstnanost mladých se v současnosti pohybuje na úrovni 20 %[6], a k tomu přímo přispívá i předčasné ukončování školní docházky. Zaměstnatelnost výrazně závisí na úrovni dosažené kvalifikace. V roce 2009 bylo v EU mezi nezaměstnanými nebo mimo trh práce 52 % osob, které předčasně ukončily školní docházku[7]. I v případě, že práci mají, vydělávají tyto osoby méně, ocitají se zpravidla v nejistějších pracovních poměrech a častěji bývají závislé na sociální podpoře. V menší míře se zapojují do procesu celoživotního učení a rekvalifikace. Jejich znevýhodnění v oblasti vzdělání pro ně může představovat narůstající handicap.

Šiuo metu jaunimo nedarbas yra 20 proc.[6]. Didele dalimi tokį nedarbą lemia tai, kad daug jaunuolių nėra baigę mokyklos. Galimybės gauti darbą yra smarkiai susijusios su įgyta kvalifikacija. 2009 m. 52 proc. mokyklos nebaigusių asmenų ES buvo bedarbiai arba nedalyvavo darbo rinkoje[7]. O tie, kurie turi darbą, uždirba mažiau, užima darbo vietas su mažesnėmis garantijomis ir yra labiau priklausomi nuo socialinės paramos. Jie rečiau naudojasi mokymosi visą gyvenimą galimybėmis, taigi rečiau persikvalifikuoja. Taip išsilavinimo stoka jiems sukelia vis didesnių problemų.

Na hospodářské a společenské rovině v širším smyslu má míra předčasného ukončování školní docházky vliv na rozvoj společnosti a její hospodářský růst. Osoby, které předčasně ukončí školní docházku, se méně podílejí na chodu demokratické společnosti a jsou méně aktivními občany[8]. Předpokladem inovací a růstu je kvalifikovaná pracovní síla, a to nejen ve vysoce technologických odvětvích, ale v rámci celého hospodářství. Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 pod názvem „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ zdůrazňuje potřebu posilovat postavení lidí tím, že se budou celoživotně rozvíjet jejich schopnosti a zvyšovat jejich účast na trhu práce. Sníží-li se průměrná míra předčasného ukončování školní docházky v Evropě o pouhý 1 procentní bod, získá tím evropské hospodářství každoročně přibližně půl milionu dalších kvalifikovaných potenciálních mladých zaměstnanců.

Didelis mokyklos nebaigusių asmenų skaičius ilgalaikį poveikį daro ir ekonomikos bei visuomenės lygmeniu – stabdo visuomenės raidą ir ekonomikos augimą. Vidurinio išsilavinimo neįgiję asmenys menkiau dalyvauja demokratiniuose procesuose ir yra mažiau aktyvūs piliečiai[8]. Naujoves ir augimą lemia kvalifikuota darbo jėga įvairiuose – ne tik pažangiųjų technologijų – ekonomikos sektoriuose. Pavyzdinėje strategijos „Europa 2020“ iniciatyvoje „Naujų įgūdžių ir darbo vietų kūrimo darbotvarkė“ pabrėžiama reikmė suteikti žmonėms galimybių visą gyvenimą ugdyti įgūdžius ir didinti jų dalyvavimą darbo rinkoje. Sumažinus vidutinį mokyklos nebaigusių asmenų rodiklį vos 1 procentiniu punktu, Europos ekonomika kasmet sulauktų beveik pusės milijono papildomų kvalifikuotų jaunų ir pajėgių darbuotojų.

Od roku 2000 průměrná míra předčasného ukončování školní docházky poklesla o 3,2 procentní body, tento dosažený pokrok ovšem nestačil k dosažení cíle 10% snížení do roku 2010, který původně Rada schválila. Kromě toho zakrývá průměrná hodnota velké rozdíly, které panují mezi jednotlivými členskými státy. Sedm členských států již 10% laťky dosáhlo, zatímco u tří přesahuje tato míra hodnotu 30 %. Při pohledu na relativní výsledky jednotlivých členských států ale existují důvody k optimismu. Všechny kromě tří snížily od roku 2000 míru předčasného ukončování školní docházky a některé z nich dokonce velmi výrazně.

Nuo 2000 m. vidutinis mokyklos nebaigusių asmenų rodiklis Europoje sumažėjo 3,2 procentinio punkto, tačiau tokios pažangos nepakako, kad būtų pasiektas Taryboje iškeltas tikslas, kad iki 2010 m. mokyklos būtų nebaigę ne daugiau kaip 10 proc. europiečių. Be to, bendras rodiklis neparodo didelių skirtumų valstybėse narėse. 10 proc. siekinį jau pasiekė septynios valstybės narės. Trijose valstybėse narėse mokyklos nebaigia daugiau kaip 30 proc. jaunuolių. Visų valstybių narių veiklos rezultatai nuteikia optimistiškai. Visoms, išskyrus tris, valstybėms narėms pavyko nuo 2000 m. sumažinti mokyklos nebaigusių asmenų rodiklį. Kai kurios iš jų šį rodiklį sugebėjo sumažinti labai ženkliai.

Obrázek 1: Procento obyvatelstva ve věku 18–24, které dosáhlo nanejvýš nižšího středního vzdělání a neprochází procesem vzdělávání ani odborné přípravy, (2009) a vývoj v letech 2000–2009[9]

1 pav.: 18–24 m. gyventojų, turinčių ne aukštesnį kaip pagrindinį išsilavinimą ir 2009 m. nesimokusių jokioje švietimo ar mokymo institucijoje, procentinė dalis ir raida 2000–2009 m.[9]

Míra v roce 2009 | Vývoj v letech 2000–2009 (relativní změna v %) |

2009 m. duomenys (%) | Raida 2000–2009 m. (santykinis pokytis, %) |

[pic]

[pic]

PřEDčASNÉ UKONčOVÁNÍ šKOLNÍ DOCHÁZKY JE ZPůSOBENO SMěSICÍ INDIVIDUÁLNÍCH, VZDěLÁVACÍCH A SOCIOEKONOMICKÝCH FAKTORů

2. Mokyklos nebaigimas – problema, kurią lemia asmeniniai, švietimo, socialiniai ir ekonominiai veiksniai

Důvody, proč mladí lidé předčasně ukončují školní docházku a odbornou přípravu, jsou vysoce individuální. Je však možné poukázat na některé opakující se trendy. Předčasné ukončování školní docházky je u žáků výrazně spjato se sociálním znevýhodněním a se zázemím, které se vyznačuje nízkým dosaženým vzděláním. Děti rodičů s nízkým dosaženým vzděláním a ze sociálně znevýhodněných poměrů s větší pravděpodobností než ostatní mladí lidé ukončí školní docházku a odbornou přípravu před dokončení úrovně vyššího sekundárního vzdělávání.

Jaunuoliai mokyklas meta dėl labai įvairių priežasčių. Vis dėlto galima nustatyti tam tikras tendencijas. Mokyklos nebaigimas yra aiškiai susietas su prastesne socialine padėtimi ir menkai išsilavinusia šeima. Menkai išsilavinusių tėvų vaikai ir vaikai iš blogesnėje socialinėje padėtyje esančių šeimų, palyginti su kitais vaikais, dažniau meta mokyklas neįgiję vidurinio išsilavinimo.

Některé společenské skupiny jsou obzvláště dotčeny problémem předčasného ukončování školní docházky. Týká se to zejména lidí z chudších socioekonomických poměrů a znevýhodněných skupin, jako jsou mladí lidé z veřejných pečovatelských institucí a osoby s fyzickým či duševním postižením nebo se zvláštními vzdělávacími potřebami[10]. Vzhledem k tomu, že mladí lidé z rodin migrantů pocházejí často z nižších socioekonomických skupin, je u nich míra předčasného ukončování školní docházky dvakrát vyšší než u mladých lidí pocházející z dané země (26.4 % oproti 13,1 % v roce 2009). Tato míra je ještě vyšší u romského obyvatelstva, které zpravidla patří k těm nejvyloučenějším členům společnosti[11]. Členové takových skupin většinou trpí slabší podporou ze strany svých rodin, jsou vystaveni diskriminaci v rámci vzdělávacího systému a mají omezenější přístup k možnostem neformálního a informálního učení nad rámec povinné školní docházky.

Tam tikrų visuomenės grupių atstovus – visų pirma jaunuolius iš neturtingų šeimų ir socialiai remtinus jaunuolius, vaikų namų jaunimą, fiziškai ar protiškai neįgalius ar specialiųjų mokymosi poreikių turinčius jaunuolius – ši problema veikia itin smarkiai[10]. Jaunuoliai iš migrantų šeimų neretai priklauso žemesniam socialiniam ir ekonominiam sluoksniui, todėl jų mokyklos nebaigimo rodiklis yra dvigubai didesnis nei vietos jaunuolių (2009 m. duomenimis, atitinkamai 26,4 proc. ir 13,1 proc.). Romų, kurie yra bene labiausiai socialiai atskirta visuomenės grupė, atveju šis rodiklis dar didesnis[11]. Minėtieji jaunuoliai sulaukia menkesnės šeimos narių paramos, patiria diskriminaciją švietimo sistemoje, turi mažiau neformaliojo mokymosi ir savimokos galimybių už privalomojo švietimo sistemos ribų.

Předčasné ukončování školní docházky je ovlivněno faktory v oblasti vzdělávání, individuálními okolnostmi a socioekonomickými podmínkami. Nejedná se o jednorázovou událost, ale spíše o proces, který často začíná již v rámci primárního vzdělávání prvními zkušenostmi školního neúspěchu a narůstajícím odcizováním se škole. Obzvláště obtížné bývají pro žáky z rizikových skupin přechody mezi školami a mezi různými stupni vzdělávání. Nesoulad mezi náplní osnov vzdělávání a odborné přípravy a potřebami trhu práce může zvýšit riziko neúspěchu při vzdělávání, neboť žákům v rámci jejich zvoleného studia chybí konkrétní perspektiva. Systémy vzdělávání a odborné přípravy jim často neposkytují dostatečně cílenou podporu, aby překonali emocionální, sociální a vzdělávací obtíže a v procesu vzdělávání a odborné přípravy setrvali. Pro školy zůstává i nadále úkolem zohledňovat různé styly učení jednotlivých žáků a poskytovat podporu učitelům při řešení proměnlivých potřeb skupin studentů s různými schopnostmi. Na míru upravená a flexibilní nabídka výuky je nanejvýš důležitá zejména pro ty, kdo upřednostňují metodu „učení praxí“ a čerpají motivaci z aktivních forem učení.

Sprendimą mesti mokyklą lemia su mokslu susiję veiksniai, asmeninės aplinkybės ir socialinės bei ekonominės sąlygos. Toks sprendimas nepriimamas staiga. Neretai poveikį jaunuoliui daro nesėkmės, patirtos dar pradinėje mokykloje, ir atitolimo nuo mokyklos jausmas. Mokyklos ar švietimo lygmens keitimas rizikos grupėms priklausantiems moksleiviams gali būti itin sudėtingas dalykas. Mokymo programų ir darbo rinkos reikmių neatitikimas gali didinti pavojų, kad jaunuoliai nesistengs gerai mokytis, nes nematys ateities perspektyvos. Švietimo ir mokymo sistemos dažnai neužtikrina pakankamos paramos emocinių, socialinių, mokymosi sunkumų patiriantiems moksleiviams ir neskatina jų tęsti mokslus. Didžiulis, kol kas neįveiktas iššūkis – mokyklų gebėjimas prisitaikyti prie skirtingo moksleivių mokymosi stiliaus ir pagalba mokytojams, kad šie galėtų patenkinti įvairaus pasirengimo lygio moksleivių reikmes. Konkrečiam asmeniui pritaikytos ir lanksčios mokymosi sąlygos itin svarbios tiems jaunuoliams, kuriems lengviau mokytis iš patirties ir kuriuos motyvuoja aktyvus mokymasis.

V rámci problému předčasného ukončování školní docházky hraje důležitou roli i otázka pohlaví, která zasluhuje více pozornosti. V EU je mezi těmi, kdo předčasně ukončí školní docházku, 16,3 % chlapců a 12,5 % dívek[12]. V průběhu povinné školní docházky mívají zpravidla chlapci více problémů než dívky přizpůsobit se školnímu prostředí a obecně dosahují horších výsledků. Jsou nadměrně zastoupeni mezi žáky se zdravotním postižením (61 %) a je větší pravděpodobnost, že se u nich projeví emocionální problémy či problémy s chováním nebo specifické problémy s učením (65 %)[13].

Be to, būtina daugiau dėmesio skirti lyčių aspektui. ES mokyklos nebaigia 16,3 proc. berniukų ir 12,5 proc. mergaičių[12]. Privalomojo švietimo sistemoje berniukai paprastai patiria daugiau sunkumų nei mergaitės: jie sunkiau prisitaiko prie mokyklos aplinkos, jų pažymiai yra prastesni. Berniukai sudaro didžiąją dalį negalią turinčių moksleivių (61 proc.), jie dažniau patiria emocinių ir elgsenos problemų ar konkrečių mokymosi sunkumų (65 proc.)[13].

Úkoly, před nimiž stojí členské státy, pokud jde o problém předčasného ukončování školní docházky, jsou různé. V některých z nich je předčasné ukončování školní docházky převážně problémem venkova s vysokým výskytem v odlehlých oblastech a lze jej připsat nedostatečnému přístupu ke vzdělávání. V jiných členských státech tento problém převážně postihuje znevýhodněné oblasti ve velkých městech. Některé regionální a sezónní trhy práce (např. turismus, stavebnictví) mohou odvádět mladé lidi ze škol na nekvalifikovaná pracovní místa s špatnými vyhlídkami. Dostupnost takových pracovních míst a perspektiva brzkého výdělku za účelem zlepšení ekonomické situace rodiny nebo posílení vlastní nezávislosti je pro mnoho mladých lidí motivací k tomu, aby předčasně ukončili školní docházku či odbornou přípravu. Některé země vykazují velkou míru případů předčasného ukončování školní docházky v určitých oblastech odborné přípravy, zatímco v jiných státech je míra předčasného ukončování školní docházky nižší kupříkladu v učňovském školství[14].

Valstybių narių problemos šioje srityje nėra vienodos. Kai kuriose valstybėse narėse tai iš esmės kaimo ir atokiose vietovėse paplitęs reiškinys, susijęs su nepakankamomis galimybėmis mokytis. Kitose tai didmiesčiams būdingas reiškinys, pasireiškiantis socialiai remtinose visuomenės grupėse. Kai kur regioniniai ar sezoniniai darbo rinkos ypatumai (pavyzdžiui, susiformavusios turizmo ar statybų rinkos) gali pritraukti jaunuolius iš mokyklų į neperspektyvias darbo vietas, kuriose nereikalaujama jokios kvalifikacijos. Galimybė gauti tokį darbą, užsidirbti ir taip pagerinti šeimos ekonominę padėtį ar užsitikrinti didesnę asmeninę nepriklausomybę motyvuoja jaunimą per anksti nutraukti mokslus. Kai kuriose šalyse dažnai metamos tam tikros profesinės mokyklos, kitose panašios mokyklos (pavyzdžiui, vykdančios pameistrystės programas) paliekamos retai[14].

Všechny tyto podmínky je třeba při podpoře žáků, jimž hrozí nedokončení školní docházky, zohlednit. Jen minimum členských států ovšem uplatňuje důslednou a komplexní strategii, aby míru předčasného ukončování školní docházky snížilo. Řada iniciativ zaměřených proti předčasnému ukončování školní docházky je nedostatečně propojena s dalšími politickými opatřeními zaměřenými na mladé lidi. Často také chybí spolehlivá analýza specifických problémů v rámci daného regionu či cílové skupiny.

Į visas minėtas tendencijas būtina atsižvelgti remiant rizikos grupėms priklausančius moksleivius. Tačiau vos kelios valstybės narės turi nuoseklias ir išsamias strategijas mokyklos nebaigusių asmenų skaičiui mažinti. Daugelis šios srities iniciatyvų nėra pakankamai susietos su kitomis jaunimui aktualiomis politikos sritimis. Neretai pritrūksta ir aiškios konkrečių tam tikro regiono ar tikslinės grupės problemų analizės.

PřÍPADůM PřEDčASNÉHO UKONčOVÁNÍ šKOLNÍ DOCHÁZKY LZE PřEDEJÍT PROSTřEDNICTVÍM SYSTEMATICKÝCH POLITICKÝCH OPATřENÍ ZALOžENÝCH NA POZNATCÍCH ZÍSKANÝCH V TÉTO OBLASTI

3. Užkirsti kelią mokyklos nebaigimui sisteminėmis įrodymais pagrįstomis politinėmis priemonėmis

Strategie pro boj s problémem předčasného ukončování školní docházky musejí vycházet z analýzy celostátních, regionálních a lokálních specifik tohoto jevu. Údaje by měly umožnit analýzu hlavních důvodů pro předčasné ukončení školní docházky v případě různých skupin žáků, regionů, lokalit nebo škol, které jsou problémem předčasného ukončování školní docházky obzvláště postiženy. Výrazné rozdíly v míře předčasného ukončování školní docházky mohou poukázat na strukturální problémy v některých geografických oblastech či v některých systémech vzdělávání.

Rengiant kovos su mokyklos nebaigimu strategijas visų pirma reikia išanalizuoti šio reiškinio nacionalinius, regioninius ir vietos ypatumus. Reikėtų rinkti tokius duomenis, kad būtų galima analizuoti mokyklos nebaigimo priežastis lyginant moksleivių, regionų, vietovių ar mokyklų, kurioms ši problema itin aktuali, grupes. Dideli mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus skirtumai galėtų reikšti, kad tam tikros vietovės ar mokyklos patiria struktūrinių problemų.

Návrhy politických opatření musí vycházet z přesných informací, aby bylo možné uplatnit co nejcílejší řešení. Pomocí systému pro monitorování vývoje v problematice předčasného ukončování školní docházky a s použitím údajů, jako jsou individuální důvody pro předčasné ukončení školní docházky či odborné přípravy, lze tato opatření neustále přizpůsobovat[15].

Formuojant politiką būtina vadovautis tikslia informacija, kad būtų galima parengti tikslingesnes priemones. Sistema, skirta stebėti padėtį šioje srityje, gali padėti nuolat keisti minėtas priemones atsižvelgiant į asmenines priežastis, dėl kurių jaunuoliai nebaigia mokyklos[15].

Individuální studentská čísla

Moksleivių skaičius

V roce 1997 zavedlo Spojené království „individuální studentské číslo“, které nabízí bohatý zdroj pro analýzu a pomáhá účinněji zaměřit politiky v oblasti školství, a to i v jiných oblastech, než je předčasné ukončování školní docházky. „Individuální vzdělávací čísla“, sbírky údajů na základě údajů o individuálních studentech či národní studentské rejstříky, zavedly i další země (např. Nizozemsko, Německo a Itálie). V případě Nizozemska se zavedení „individuálního vzdělávacího čísla“ společně s monitorováním případů předčasného ukončování školní docházky online považuje za hlavní faktory úspěchu dosaženého při snižování míry předčasného ukončování školní docházky.

1997 m. Jungtinėje Karalystėje nustatyta vadinamoji moksleivio unikalaus numerio sistema (angl. UPN), padedanti analizuoti duomenis ir veiksmingiau taikyti mokyklos politikos priemones, įskaitant nesusijusias su mokyklos nebaigimu. Kitose šalyse nustatytos švietimo statistikos sistemos, grindžiamos asmeniniais moksleivių duomenimis, arba nacionaliniai moksleivių registrai (pavyzdžiui, Nyderlanduose, Vokietijoje ir Italijoje). Nyderlanduose įvesta švietimo statistikos sistema ir elektroninė mokyklos nebaigimo statistikos stebėsena laikomos svarbiais sėkmės veiksniais mažinant mokyklos nebaigusių asmenų skaičių.

Komplexní politická opatření zaměřená proti předčasnému ukončování školní docházky by se měla soustředit na prevenci, intervenci a kompenzaci .

Rengiant išsamias politines kovos su šia problema priemones daugiausia dėmesio turėtų būti skirta prevencijai, intervencijai ir kompensavimui .

Při prevenci jde o to zabránit vzniku podmínek, jež mohou vést k předčasnému ukončování školní docházky: Jedním z nejúčinnějších prostředků, jak poskytnout dětem dobrý začátek ve vzdělávání a posílit jejich vytrvalost ve studiu, je zapojit je ve zvýšené míře do procesů kvalitního vzdělávání a péče již v raném dětství. Přístup ke kvalitnímu vzdělávání a službám péče o děti v raném dětství je ovšem zapotřebí zlepšit. Další preventivní opatření se zaměřují na otázky, jako je systematická jazyková podpora pro děti z rodin migrantů, aktivní politika pro odstranění segregace, aby se zlepšila sociální, etnická a kulturní rozmanitost ve školách, umožnilo se lepší vzájemné učení a podpořila se integrace, nebo cílená podpora znevýhodněných škol. Další potenciální překážky v cestě úspěšnému studiu lze odstranit zvýšením prostupnosti vzdělávacích systémů a zlepšením kvality a statusu systémů odborné přípravy.

Prevencinėmis priemonėmis siekiama neleisti susidaryti tokiai padėčiai, kuri skatintų moksleivius mesti mokyklą. Nustatyta, kad viena veiksmingiausių priemonių, padedančių užtikrinti sėkmingą startą švietimo sistemoje ir sėkmingai joje išsilaikyti, – aktyvesnis dalyvavimas kokybiškose ankstyvojo ugdymo ir priežiūros programose. Tačiau galimybės dalyvauti šiose programose turi būti didesnės. Kitos prevencinės priemonės galėtų būti vaikų iš migrantų šeimų sistemingas gyvenamosios šalies kalbos mokymas, aktyvus segregacijos naikinimas, kad mokyklose būtų užtikrinta geresnė socialinė, etninė ir kultūrinė pusiausvyra, kad moksleiviams būtų lengviau mokytis vieniems iš kitų ir sustiprėtų integracija, taip pat tikslinė parama nepalankioje padėtyje esančioms mokykloms. Kitas potencialias sėkmingo mokymosi kliūtis galima šalinti didinant galimybes patekti iš vieno švietimo lygmens į kitą ir profesinio mokymo kokybę ir prestižą.

Politiky pro odstranění segregace mají za cíl změnit sociální složení „znevýhodněných“ škol a zlepšit úroveň vzdělání dětí ze sociálně znevýhodněných prostředí s nízkým vzděláním. Aktivní programy pro odstraňování segregace v Maďarsku a Bulharsku zlepšily na regionální rovině úroveň vzdělání romských žáků tím, že podporují školy, které tyto žáky integrují, a současně pomáhají rozvíjet kvalitu školního vzdělávání, např. prostřednictvím mimoškolních aktivit a cílené akademické podpory.

Politinėmis segregacijos naikinimo priemonėmis siekiama pakeisti nepalankioje padėtyje esančių mokyklų socialinę struktūrą bei gerinti moksleivių iš socialiai remtinų ir menką išsilavinimą turinčių šeimų mokymosi rezultatus. Aktyviai taikant tokias priemones Vengrijoje ir Bulgarijoje regioniniu lygmeniu pagerinti romų vaikų mokymosi rezultatai. Buvo remiamos romus integruojančios ir jų mokymo kokybei daug dėmesio skiriančios mokyklos, vykdančios tikslinę užklasinę veiklą ir teikiančios mokymosi pagalbą.

Opatření pozitivní diskriminace , jako jsou zóny vzdělávacích priorit (Kypr) a programy, které poskytují cílenou podporu školám ve znevýhodněných oblastech (Francie, Španělsko) tím, že zlepšují jejich nabídku v oblasti vzdělávání, nabízejí další podporu žákům a vytvářejí inovativní výuková prostředí přizpůsobená jejich specifickým potřebám. Opatření pozitivní diskriminace bývají často spojena s aktivním vytvářením sítí kontaktů a výraznou spoluprácí zapojených škol.

Pozityvios diskriminacijos priemonėmis , pavyzdžiui, nustatant prioritetines švietimo zonas (kaip Kipre) ir tikslinės pagalbos programas, skirtas nepalankių sąlygų regionuose esančioms mokykloms (kaip Prancūzijoje ir Ispanijoje), didinama švietimo paslaugų pasiūla, stiprinama parama moksleiviams, formuojama pažangi ir prie moksleivių reikmių pritaikyta mokymosi aplinka. Šios priemonės neretai derinamos su aktyvia dalyvaujančių mokyklų tinklų ir bendradarbiavimo veikla.

Flexibilní formy vzdělávání , které spojují všeobecné vzdělávání, odbornou přípravu a první praktickou pracovní zkušenost, jsou zaměřeny na studenty, kteří mohou být odrazováni svými slabými školními výsledky a chtějí začít co nejdříve pracovat. Současně jim tyto formy umožňují pokračovat ve všeobecném vzdělávání. Několik členských států (např. Lucembursko, Itálie a Dánsko) tento přístup již využilo k tomu, aby pomohlo nezapojeným žákům získat doklad o ukončení povinné školní docházky a současně i cennou a motivující pracovní zkušenost.

Prastai besimokantiems moksleiviams, norintiems kuo greičiau pradėti dirbti, galima numatyti lanksčių mokymosi galimybių , kai jiems suteikiama galimybė derinti bendrojo lavinimo ir profesinio mokymo programas su pirmąja patirtimi darbo rinkoje. Jiems sudaromos sąlygos dirbti ir mokytis. Kelios valstybės narės (pavyzdžiui, Liuksemburgas, Italija, Danija) taiko šias priemones ir taip padeda moksleiviams ne tik įgyti vertingos ir motyvuojančios darbo patirties, bet ir gauti atestatą.

Intervence řeší objevující se obtíže v rané fázi a snaží se zabránit tomu, aby vedly k předčasnému ukončování školní docházky. Intervenční zásahy mohou být zaměřeny na celou školu či instituci odborné přípravy nebo mohou řešit problémy jednotlivých žáků, u nichž hrozí ukončení vzdělávání nebo odborné přípravy. Opatření týkající se celých škol mají za cíl zlepšit školní klima a vytvořit motivující výukové prostředí. Účinnou formou pomoci ohroženým žákům mohou být systémy včasného varování a lepší spolupráce s rodiči. Vysoce účinným prostředkem poskytnutí relevantní podpory bývá i vytváření sítí kontaktů s aktéry mimo školu a přístup k sítím místní podpory. Opatření zaměřená na studenty zahrnují pedagogické vedení a doučování žáků, individuální výukové přístupy, zlepšené vedení a finanční podporu, jako např. příspěvky na vzdělávání. Do poskytování profesního poradenství pro mladé lidi by měly být více zapojeny instituce trhu práce.

Intervencinėmis priemonėmis siekiama kuo skubiau įveikti kylančius sunkumus ir taip užkirsti kelią mokyklos nebaigimui. Šios priemonės gali būti skirtos visai bendrojo lavinimo ar profesinei mokyklai ar pavieniams moksleiviams, kuriems kyla pavojus nebaigti mokyklos. Mokyklai skirtomis priemonėmis siekiama gerinti atmosferą mokykloje ir plėtoti palankią mokymosi aplinką. Rizikos grupėms priklausantiems moksleiviams gali padėti tokios priemonės kaip išankstinio perspėjimo sistema ar geresnis bendradarbiavimas su tėvais. Be to, labai veiksmingą paramą užtikrina bendradarbiavimas su kitomis suinteresuotosiomis šalimis už mokyklos ribų ir galimybės naudotis vietos paramos tinklų paslaugomis. Moksleiviams skirtos priemonės yra susijusios su konsultavimu ir globojimu, personalizuotu mokymu, geresniu orientavimu ir finansine parama, pavyzdžiui, mokymosi pašalpomis. Jaunuolių profesinio orientavimo paslaugas aktyviau teikti galėtų darbo rinkos institucijos.

Školy jako „vzdělávací společenství“ se shodují na společné vizi, základních hodnotách a cílech rozvoje škol. To zvyšuje angažovanost žáků, učitelů, rodičů a dalších zúčastněných stran a posiluje kvalitu a rozvoj škol. „Vzdělávací společenství“ podněcují učitele i žáky k tomu, aby usilovali o zlepšení a převzali odpovědnost za vlastní procesy učení a vzdělávání. Vytvářejí se tím příznivé podmínky pro snížení míry předčasného ukončování školní docházky a pro pomoc žákům, jimž předčasné ukončení školní docházky hrozí.

Mokyklos kaip mokymosi bendruomenės vadovaujasi bendra vizija, vertybėmis ir tikslais. Jos siekia didesnio moksleivių, mokytojų, tėvų ir kitų suinteresuotųjų šalių įsipareigojimo ir remia mokymosi kokybę ir mokyklos plėtotę. Mokymosi bendruomenės tiek mokytojus, tiek moksleivius skatina tobulėti ir prisiimti atsakomybę už mokymą(si). Taip sudaromos palankios sąlygos mažinti mokyklos nebaigusių asmenų skaičių ir padėti rizikos grupėms priklausantiems moksleiviams.

Vytváření sítí kontaktů s aktéry mimo školu umožňuje školám žáky lépe podporovat a řešit celou řadu problémů, s nimiž se děti potýkají, jako např. užívání drog a alkoholu, nedostatek spánku, tělesné zneužívání a traumata. Programy, jako je program pro dokončování školní docházky v Irsku, výrazně podporují rozvoj mezikomunitárních a meziodvětvových přístupů. Školy jsou propojené s agenturami pro mládež, sociálními službami, agenturami pro místní rozvoj, protidrogovými jednotkami, atd.

Bendradarbiavimas su suinteresuotosiomis šalimis už mokyklos ribų užtikrina geresnę mokyklų paramą moksleiviams ir padeda joms spręsti įvairias moksleiviams kylančias problemas, įskaitant narkotikų ar alkoholio vartojimą, miego sutrikimus, fizinį smurtą ir traumas. Vykdant tokias programas, kaip Airijos „Mokyklos baigimo programa“, itin daug dėmesio skiriama įvairių bendruomenės grupių ir įvairių sektorių įtraukimui. Mokyklos susieja savo veiklą su jaunimo organizacijomis, socialinių paslaugų teikėjais, vietos plėtros agentūromis, kovos su narkotikais grupėmis ir pan.

V některých zemích, např. v Nizozemsku, se osvědčilo výraznější zapojení regionů do rozvoje opatření proti předčasnému ukončování školní docházky prostřednictvím finanční podpory a poskytování pobídek. Obce, školy a instituce péče o děti se mohou samy rozhodnout, která opatření uplatní. Školy se mohou také prostřednictvím místních orgánů obrátit na služby péče o děti či policejní a soudní orgány.

Kai kuriose šalyse (pavyzdžiui, Nyderlanduose) aktyvesnis regionų įtraukimas į kovos su mokyklos nebaigimu priemonių plėtotę remiant juos finansiškai ir teikiant kitas paskatas pasirodė esąs labai sėkmingas. Tai, kokias priemones įgyvendinti, sprendžia pačios savivaldybės, mokyklos ir priežiūros institucijos. Per savivaldybes mokyklos gali bendradarbiauti su priežiūros institucijomis, policija ir teismais.

Otevřené školy , jako např. tzv. „scuole aperte“ v Neapoli (Itálie), usilují o to řešit odchod žáků ze škol tím, že realizují širokou škálu projektů ve spolupráci s místní občanskou společností. Činnosti se organizují mimo školní rozvrh a jsou přístupné pro všechny děti, včetně těch, které již systém řádného vzdělávání opustily. Nabízejí tak způsob, jak tyto děti znovu zapojit, a zaměřují se také na děti, kterým předčasné ukončení školní docházky hrozí.

Vadinamosios atviros mokyklos , kaip antai Neapolio (Italija) scuole aperte , siekia didinti moksleivių susidomėjimą drauge su vietos pilietine visuomene vykdydamos įvairiausius projektus. Projektų veikloje, kuri vyksta po pamokų, gali dalyvauti visi jaunuoliai, įskaitant metusius mokyklą. Taip mokyklos nebaigę ar rizikos grupėms priklausantys vaikai įtraukiami į naudingą veiklą.

Kompenzační opatření skýtají příležitosti ke vzdělávání a odborné přípravě těm, kteří již školní docházku předčasně ukončili. Mohou mít podobu finančních nebo jiných typů podpory. Jde o to podpořit mladé lidi, aby se znovu zapojili do systému řádného vzdělávání, nebo jim nabídnout tzv. „druhou šanci“. Osvědčené postupy v případě institucí nabízejících druhou šanci se proto značně liší od postupů v tradičních školách, neboť řeší obtíže, s nimiž se žáci v rámci tradičních škol potýkají. Z důkazů nicméně vyplývá, že prevence předčasného ukončování školní docházky vykazuje lepší výsledky než kompenzace negativních dopadů tohoto ukončení. Zážitek neúspěchu, nedostatek sebevědomí v oblasti učení a zvýšené sociální, emocionální a vzdělávací problémy, které se s předčasným ukončením školní docházky pojí, to vše u mladých lidí snižuje pravděpodobnost získaní kvalifikace či úspěšného dokončení vzdělávání[16].

Mokyklos nebaigusiems asmenims mokymosi galimybių teikiama kompensacinėmis priemonėmis. Tai gali būti finansinė ar kitokia parama. Ja siekiama padėti jaunuoliams sugrįžti į tradicinę švietimo sistemą – jiems suteikiamas vadinamasis antrasis šansas. Antrojo šanso mokyklose taikoma metodika gerokai skiriasi nuo tradicinių bendrojo lavinimo mokyklų metodikos: moksleiviams padedama įveikti sunkumus, su kuriais jie susidūrė buvusiose mokyklose. Vis dėlto sukaupta įrodymų, kad prevencinės priemonės duoda geresnių rezultatų nei kompensacinės. Mokyklą metę moksleiviai patiria nesėkmę, sumažėja jų pasitikėjimas savimi, kyla socialinių, emocinių, gebėjimo mokytis problemų. Drauge mažėja tikimybė, kad jie sėkmingai baigs mokyklą ir įgis išsilavinimą[16].

Návrat do systému řádného vzdělávání často vyžaduje přechodné období, které oddělí předchozí neúspěšnou školní zkušenost a úspěšnější nový začátek. Programy trvají od minimálně tří měsíců do jednoho roku, v závislosti na očekávání a motivaci účastníků. Vzhledem ke složitým mnohostranným problémům, jimž cílová skupina čelí, je zapotřebí alternativních pedagogických a poradenských metod, aby se příslušní žáci znovu integrovali do procesu vzdělávání a odborné přípravy. Jedním faktorem úspěchu je zajištění individualizovaného, motivujícího učebního prostředí a flexibilního přístupu, který odpovídá specifickým potřebám jednotlivých mladých osob. Programy, jako je „projekt vzdělávání pro mladé dospělé“ ve Slovinsku, přechodné třídy ve Francii nebo poradenská centra SAS v Belgii dávají příležitost ohroženým mladým lidem k tomu, aby postupně znovu nabyli sebedůvěru, doplnili si zameškané vzdělání a opět se zapojili do systému řádného vzdělávání.

Norint sugrąžinti moksleivius į tradicines bendrojo lavinimo mokyklas nuo nesėkmės iki naujo starto būtina įveikti pereinamąjį laikotarpį. Priklausomai nuo dalyvių lūkesčių ir motyvacijos, parengiamosios programos trunka nuo trijų mėnesių iki vienerių metų. Ši tikslinė grupė susiduria su sudėtingomis daugialypėmis problemomis, todėl jų reintegracijai į švietimo ir mokymo sistemą būtina taikyti alternatyvius pedagoginius ir orientavimo metodus. Vienas iš sėkmės veiksnių – konkrečiam asmeniui pritaikyta mokymosi aplinka ir lanksčios sąlygos, sudarytos atsižvelgiant į kiekvieno jaunuolio reikmes. Pavyzdžiui, jaunuolių mokymosi vykdant projektus programa Slovėnijoje, parengiamosios pamokos Prancūzijoje ar SAS centrai Belgijoje suteikia galimybę rizikos grupėms priklausantiems jaunuoliams palaipsniui atgauti pasitikėjimą savimi, pasivyti bendraamžius ir sugrįžti į mokyklas.

Projekty a iniciativy s cílem snížit míru předčasného ukončování školní docházky příliš často existují paralelně vedle sebe a bez jakýchkoli vazeb na další iniciativy[17]. Navzdory ohlašovaným úspěchům zůstává jejich dopad často pouze na místní či regionální úrovni. Vzhledem k naléhavosti řešení problému předčasného ukončování školní docházky je hlavním požadavkem přejít od provádění individuálních opatření k zavedení skutečně komplexního politického řešení tohoto problému. Jednotlivé aspekty takového politického řešení musí být přizpůsobeny konkrétní situaci v rámci členských států.

Pernelyg dažnai šios srities projektai ir iniciatyvos vykdomos pavieniui, nesiejant jų su jokiomis kitomis iniciatyvomis[17]. Nors jos įgyvendinamos sėkmingai, jų poveikis dažniausiai būna tik vietos ar regioninio lygmens. Atsižvelgiant į tai, kaip svarbu kuo skubiau spręsti šią problemą, svarbiausia pereiti nuo pavienių priemonių įgyvendinimo prie išsamių politinių strategijų. Tokios strategijos turi būti pritaikytos prie konkrečių valstybės narės aplinkybių.

Zkušenosti členských států, komparativní údaje a analytický výzkum naznačují, že ke klíčovým faktorům úspěšných politických řešení patří spolupráce mezi odvětvími a komplexní ucelený přístup. Předčasné ukončování školní docházky není jen problémem školství a jeho příčiny je třeba řešit v rámci celé řady politik zaměřených na sociální otázky, problematiku mladých, rodinu, místní komunitu, zaměstnanost a vzdělávání. Důležitou úlohu při snižování míry předčasného ukončování školní docházky mohou sehrát i rozšířené vzdělávací koncepce, jako je kulturní vzdělávání, spolupráce s podniky či jinými mimoškolními aktéry a sportovní aktivity. To vše totiž podporuje rozvoj kreativity, nových způsobů myšlení, mezikulturní dialog a sociální soudružnost.

Valstybių narių patirtis, palyginami duomenys ir analitinių mokslinių tyrimų rezultatai rodo, kad sėkmingiausiai politinės strategijos įgyvendinamos tuomet, kai apima įvairius sektorius, yra išsamios ir nuoseklios. Mokyklos nebaigimo problema aktuali ne tik pačioms mokykloms, o jos priežastis reikia šalinti įvairių politikos sričių – socialinės, jaunimo, šeimos, sveikatos, vietos bendruomenės, užimtumo, švietimo – priemonėmis. Svarbų vaidmenį mažinant mokyklos nebaigusių asmenų skaičių atlieka platesnės švietimo koncepcijos, kaip antai kultūrinis švietimas, bendradarbiavimas su įmonėmis ar kitomis suinteresuotosiomis šalimis už mokyklos ribų, sportas, – tai skatina kūrybiškumą, naujovišką mąstymą, kultūrų dialogą ir socialinę sanglaudą.

SPOLUPRÁCE NA ÚROVNI EU POSKYTUJE PřIDANOU HODNOTU PřI řEšENÍ PROBLÉMU PřEDčASNÉHO UKONčOVÁNÍ šKOLNÍ DOCHÁZKY

4. ES lygmens bendradarbiavimas padeda mažinti mokyklos nebaigusių asmenų skaičių

Členské státy se v rámci strategie Evropa 2020 na nejvyšší politické úrovni dohodly stanovit národní cíle pro snižování míry předčasného ukončování školní docházky, a zohlednit přitom svou příslušnou výchozí pozici a specifický národní kontext. Problém předčasného ukončování školní docházky budou řešit v rámci svých národních programů reforem, v nichž popíší strategie a opatření, které uplatní, aby dosáhly svých národních cílů. Stanovení národních cílů týkajících se snižování míry předčasného ukončování školní docházky podpoří politický rozvoj v této oblasti a zvýší tlak na zavedení účinných a efektivních politik. Podávání zpráv o plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020 prostřednictvím průzkumu ročního růstu zvýší důraz na monitorování efektivnosti politických opatření, jejich úspěchů i nedostatků.

Vadovaudamosi strategija „Europa 2020“ ir atsižvelgdamos į savo pradinę padėtį ir nacionalines aplinkybes, valstybės narės aukščiausiu politiniu lygmeniu susitarė nustatyti nacionalinius tikslus , susijusius mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažinimu. Jų bus siekiama įgyvendinant Nacionalines reformų programas, kuriose nustatyta, kokių strategijų ir veiksmų turi būti imamasi. Nustačius nacionalinius šios srities tikslus bus lengviau plėtoti susijusią politiką ir padidės spaudimas įgyvendinti veiksmingas politines priemones. Pažanga siekiant nacionalinių strategijos „Europa 2020“ tikslų bus aptariama metinėse ekonominio augimo apžvalgose. Tai padės stebėti, ar taikomos politinės priemonės yra veiksmingos, ir pastebėti jų privalumus ir trūkumus.

Existující strategický rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, Vzdělávání a odborná příprava 2020 , jeho nástroje a režimy podávání zpráv budou napomáhat provádění účinných a efektivních politik zaměřených na boj proti předčasnému ukončování školní docházky. Poskytne platformu pro zviditelnění pokroků dosažených v jednotlivých členských státech a současně budou zpřístupněny spolehlivé a srovnatelné statistiky Eurostatu.

Veiksmingai įgyvendinti šias priemones padės dabartinė strateginė bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje programa „Švietimas ir mokymas 2020“ , jos priemonės ir ataskaitų teikimo reikalavimai. Bus galima stebėti valstybių narių daromą pažangą ir remtis aiškiais ir palyginamais statistiniais Eurostato duomenimis.

Na podporu toho, aby mohly členské státy lépe rozvíjet účinné a efektivní vnitrostátní politiky proti předčasnému ukončování školní docházky, bude zavedeno několik opatření a nástrojů, které umožní ucelený komplexní přístup k této mnohostranné problematice:

Siekiant labiau padėti valstybėms narėms plėtoti veiksmingą nacionalinę šios srities politiką, bus nustatytos kelios priemonės, kurias įgyvendinant būtų galima koordinuotai spręsti šią daugialypę problemą:

- Navrhované doporučení Rady o politických opatřeních pro snížení míry předčasného ukončování školní docházky s doprovodným dokumentem útvarů Komise má členským státům pomoci inovovat a rozvinout strategie s vysokým dopadem a dobrým poměrem nákladů a přínosů. Navrhuje se, aby v rámci tohoto doporučení byl stanoven společný evropský rámec pro účinná a efektivní politická opatření proti předčasnému ukončování školní docházky a aby členské státy v souladu se svými vnitrostátními cíli přijaly ucelené a komplexní vnitrostátní strategie pro řešení tohoto problému, a to nejpozději do roku 2012.

- Tarybos rekomendacijos dėl mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažinimo pasiūlymu ir prie jo pridedamu Komisijos tarnybų darbiniu dokumentu siekiama padėti valstybėms narėms kurti ir plėtoti naujoviškas didelio poveikio ir ekonomiškai racionalias strategijas. Siūloma Rekomendacijoje nustatyti bendrą Europos veiksmingų politinių priemonių, skirtų mokyklos nebaigusių asmenų skaičiui mažinti, sistemą, o valstybės narės iki 2012 m. turėtų priimti išsamias nacionalines šios srities strategijas, atitinkančias nacionalinius tikslus.

- Očekávané sdělení Komise o vzdělávání a péči v raném dětství , které má být přijato v roce 2011, upozorní na to, že systémy pro vzdělávání a péči v raném dětství mohou vytvořit základ pro celoživotní učení. Jde o nejúčinnější způsob jak odstranit znevýhodnění v oblasti vzdělávání a efektivně předejít velké části případů předčasného ukončení školní docházky. Sdělení vymezí klíčové faktory pro zvýšení kvality a přístupu v oblasti vzdělávání a péče v raném věku.

- Būsimajame Komisijos komunikate dėl ankstyvojo ugdymo ir priežiūros , kurį planuojama priimti 2011 m., bus pabrėžta, kad ankstyvojo ugdymo ir priežiūros sistemos, kurios yra bene galingiausia diskriminacijos švietimo srityje įveikimo priemonė, gali padėti tvirtą mokymosi visą gyvenimą pagrindą ir taip užkirsti kelią mokyklos nebaigimo problemai. Komunikate bus nustatyti svarbiausi ankstyvojo ugdymo ir priežiūros kokybės ir prieinamumo veiksniai.

- Komise v roce 2011 představí sdělení o nové evropské agendě pro integraci na podporu integračních politik členských států. V zájmu podpory úrovně vzdělávání studentů z rodin migrantů by měla být zohledněna potřeba řešit předčasné ukončování školní docházky i v tomto kontextu.

- 2011 m. Komisija, siekdama paremti valstybių narių integracijos politiką, pristatys Komunikatą dėl naujos Europos integracijos darbotvarkės . Siekiant pakelti moksleivių iš migrantų šeimų išsilavinimo lygį, turėtų būti atsižvelgta ir į reikmę mažinti mokyklos nebaigusių asmenų skaičių.

- Potenciál k tomu být důležitým nástrojem prevence předčasného ukončování školní docházky má i odborné vzdělávání a příprava . Na základě sdělení Komise „Nový impuls pro evropskou spolupráci v oblasti odborného vzdělávání na podporu strategie Evropa 2020“[18] ministři školství schválili ambiciózní program modernizace odborného vzdělávání a přípravy, včetně specifických opatření pro snížení míry předčasného ukončování odborného vzdělávání a přípravy.

- Profesinis mokymas – potencialiai svarbi priemonė, padedanti užkirsti kelią mokyklos nebaigimo problemai. Priėmus Komisijos komunikatą „Naujasis postūmis Europos bendradarbiavimui profesinio mokymo srityje, siekiant paremti strategiją „Europa 2020““[18], valstybių narių švietimo ministrai susitarė dėl didelių užmojų profesinio mokymo modernizavimo darbotvarkės ir nustatė konkrečius veiksmus, kuriais siekiama sumažinti profesines mokyklas metančių moksleivių skaičių.

- Komise na počátku roku 2011 navrhne referenční kritérium k měření zaměstnatelnosti mladých lidí . Zvýšení jejich zaměstnatelnosti je klíčové pro zlepšení jejich vyhlídek na zaměstnání a pro jejich budoucí kariéru, a tím i pro jejich plné zapojení do procesu vzdělávání a odborné přípravy. Referenční kritérium poskytne lepší příležitost pro monitorování situace a podporu výměny osvědčených postupů a zkušeností mezi jednotlivými členskými státy.

- 2011 m. pradžioje Komisija pasiūlys jaunimo galimybių įsidarbinti lyginamąjį standartą . Didesnės jaunimo galimybės įsidarbinti turės lemiamos reikšmės gerinant jų perspektyvas dalyvauti darbo rinkoje ir daryti karjerą, taigi, drauge skatins jaunuolius įgyti tinkamą išsilavinimą. Šis lyginamasis standartas leis geriau stebėti padėtį ir keistis gerąja valstybių narių patirtimi.

- V zájmu toho, aby se účinněji sledoval vývoj a aby se uspíšil proces vzájemného sdílení poznatků, podpoří Komisi a Radu při monitorování vývoje v členských státech a na evropské úrovni evropská skupina tvůrců rozhodnutí zastupující různé členské státy, která zároveň přispěje k provádění doporučení Rady. Napomůže lepšímu stanovení účinných politik a postupů k řešení společných úkolů napříč jednotlivými členskými státy, výměně zkušeností a jasnější formulaci cílených politických doporučení.

- Siekiant užtikrinti, kad tikslinės politinės priemonės būtų įgyvendinamos kuo veiksmingiau, ir paspartinti savitarpio mokymosi procesą, bus suburta Europos lygmens sprendimų priėmėjų grupė , kurią sudarys įvairių valstybių narių atstovai ir kuri padės įgyvendinti Tarybos rekomendaciją ir rems Komisiją bei Tarybą, vertinančias pažangą, daromą valstybių narių ir Europos lygmeniu. Taip bus lengviau nustatyti veiksmingiausias politines priemones ir praktiką, padedančią įveikti bendras valstybių narių problemas, dalytis patirtimi ir parengti tikslingesnes politines rekomendacijas.

- Kromě toho budou nadále probíhat veřejné diskuse na vysoké a ministerské úrovni , jakož i významné události, jako jsou konference Komise a předsednictví. Ty budou důležitým příspěvkem k probíhajícím diskusím a zlepší přijímání účinných nových politických přístupů a opatření. Upozorní na osvědčené postupy v členských státech a posílí porozumění rozdílům ve výsledcích jednotlivých členských států na pozadí cílů, čímž členské státy podpoří v jejich úsilí.

- Be to, bus tęsiamos ministrų ir kitų aukšto lygio pareigūnų diskusijos ir rengiami aukšto lygio renginiai, pavyzdžiui, Komisijos ar ES pirmininkaujančios šalies konferencijos . Gauta informacija padės plėtoti diskusijas ir sėkmingai taikyti naujus politinius metodus ir priemones. Paaiškės geroji valstybių narių patirtis, bus gaunama daugiau duomenų apie valstybių narių daromą pažangą, taigi bus papildytos valstybių narių pastangos.

- Výrazněji se využije program celoživotního učení a programy v oblasti výzkumu a inovací na podporu experimentálních a inovativních přístupů s cílem snížit míru předčasného ukončování školní docházky. To umožní sdílení zkušeností a osvědčených postupů na úrovni institucí pro vzdělávání nebo odbornou přípravu a podpoří rozvoj efektivních a účinných podpůrných opatření pro žáky, kterým hrozí předčasné ukončení školní docházky. K prioritám v oblasti financování pro rok 2011 náleží oblast snižování míry předčasného ukončování školní docházky, zlepšování výuky studentů z rodin migrantů a podpora rovnosti mezi ženami a muži a inkluzívních přístupů k učení.

- Siekiant paremti tyrimus ir naujoviškus metodus mokyklos nebaigusių asmenų skaičiui mažinti, bus aktyviau naudojamasi Mokymosi visą gyvenimą programa ir mokslinių tyrimų ir inovacijų programomis . Švietimo ir mokymo įstaigos galės dalytis gerąja patirtimi ir skatinti veiksmingų priemonių, skirtų rizikos grupėms priklausantiems moksleiviams, plėtotę. 2011 m. finansavimo prioritetai – mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažinimas, moksleivių iš migrantų šeimų pažangumo gerinimas, lyčių lygybės ir įtraukiųjų mokymosi metodų skatinimas.

- Velmi důležitými zdroji pro financování vnitrostátních a regionálních opatření pro snižování míry předčasného ukončování školní docházky jsou evropské strukturální fondy , zejména Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj. Společný evropský politický rámec, který je předmětem sdělení Rady, investice v rámci evropských strukturálních fondů zviditelní a zpřísní a posílí tak v boji proti předčasnému ukončování školní docházky jejich nákladovou efektivnost.

- Svarbus nacionalinių ir regioninių priemonių, skirtų mokyklos nebaigusių asmenų skaičiui mažinti, finansavimo šaltinis – Europos struktūriniai fondai , visų pirma Europos socialinis fondas ir Europos regioninės plėtros fondas. Tarybos rekomendacijoje numatytomis bendromis Europos politinėmis priemonėmis bus paskatintas didesnis ir aktyvesnis finansavimas Europos struktūrinių fondų lėšomis ir taip užtikrintas didesnis išlaidų panaudojimo efektyvumas kovojant su mokyklos nebaigimo problema.

-

-

[1] Pojem „předčasné ukončování školní docházky“ zahrnuje všechny formy ukončení vzdělávání a odborné přípravy před dokončením vyššího sekundárního vzdělávání nebo ekvivalentních forem vzdělávání v rámci odborného vzdělávání a přípravy.

[1] Terminas „mokyklos nebaigimas“ reiškia visas mokymo nutraukimo prieš įgyjant vidurinį ar lygiavertį profesinį išsilavinimą formas.

[2] KOM(2010) 2020.

[2] COM(2010) 2020.

[3] KOM(2010) 477.

[3] COM(2010) 477.

[4] Závěry Evropské rady, 25.-26. března 2010.

[4] Europos Vadovų Tarybos susitikimo išvados, 2010 m. kovo 25–26 d.

[5] Eurostat (Evropský průzkum pracovních sil), 2010.

[5] Eurostatas, Darbo jėgos tyrimas, 2010 m..

[6] Eurostat, oficiální tiskové sdělení 162/2010, 29. říjen 2010.

[6] Eurostatas, Pranešimas spaudai Nr. 162/2010, 2010 m. spalio 29 d.

[7] Eurostat (Evropský průzkum pracovních sil), 2010.

[7] Eurostatas, Darbo jėgos tyrimas, 2010 m.

[8] NESSE (2009), s.31. Viz také Shell „Jugendstudie 2010“ (2010).

[8] NESSE (2009), p. 31. Taip pat ˛r. Shell „Jugendstudie 2010“ (2010 m.).

[9] Eurostat (Evropský průzkum pracovních sil) 2010.

[9] Eurostatas, Darbo jėgos tyrimas, 2010 m.

[10] „Aktivní začleňování mladých lidí s postižením či zdravotními problémy. Podkladové materiály“, Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, 2010.

[10] „Neįgalių ar sveikatos problemų turinčių jaunuolių aktyvi įtrauktis. Informacinis dokumentas“, Europos gyvenimo ir darbo sąlygų gerinimo fondas, 2010 m.

[11] Eurostat (Evropský průzkum pracovních sil) 2010.

[11] Eurostatas, Darbo jėgos tyrimas, 2010 m.

[12] Eurostat (Evropský průzkum pracovních sil) 2010.

[12] Eurostatas, Darbo jėgos tyrimas, 2010 m.

[13] Údaje za rok 2008. SEK (2009) 1616, s. 96.

[13] 2008 m. duomenys; SEC(2009) 1616, p. 85.

[14] GHK (2005), „Study on Early School Leavers, Final Report“ (Studie o osobách, které předčasně ukončují školní docházku - konečná zpráva), s. 77, Sally Kendal, Kay Kinder (2005), „Reclaiming those disengaged from education and learning – a European Perspective“ (Získat zpět ty, kdo byli odrazeni od vzdělávání a odborné přípravy – evropská perspektiva), s.15

[14] GHK (2005 m.), „Mokyklos nebaigusių asmenų tyrimas. Galutinė ataskaita“, p. 77, Sally Kendal, Kay Kinder (2005 m.), „Mokyklos nebaigusių asmenų pritraukimas į švietimo ir mokymo sistemą. Europos požiūris“, p. 15.

[15] Všechny příklady politických opatření jsou převzaty z pracovního dokumentu útvarů Komise „Předčasné ukončování školní docházky“ (SEK(2011) 96). Dokument obsahuje další informace o příkladech politických opatření, jakož i podrobnější informace o předčasném ukončování školní docházky, jeho příčinách a úspěšných strategiích omezování tohoto problému.

[15] Visi pavyzdžiai iš Tarnybų darbinio dokumento „Mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažinimas“, SEC(2011) 96. Jame pateikiama papildomos informacijos apie politines priemones, išsamesnių duomenų apie mokyklos nebaigimo priežastis ir sėkmingas problemos sprendimo strategijas.

[16] NESSE (2009), s.45.

[16] NESSE (2009), p. 45.

[17] Frank Braun: Einleitung, in "Schulabbrüche und Ausbildungslosigkeit", Mnichov 2007.

[17] Frank Braun: Einleitung, „Schulabbrüche und Ausbildungslosigkeit“, Miunchenas, 2007 m.

[18] KOM(2010) 296.

[18] COM(2010) 296.