Dvojjazyčné zobrazení

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV  BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV 

cs

lt

 
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |
[pic] | EUROPOS BENDRIJŲ KOMISIJA |
V Bruselu dne 21.3.2007
Briuselis, 21.3.2007
KOM(2007) 127 v konečném znění
KOM(2007) 127 galutinis
SDĚLENÍ KOMISE
KOMISIJOS KOMUNIKATAS
Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“
Tolesni veiksmai dėl žaliosios knygos „Europos skaidrumo iniciatyva“
{SEK(2007) 360}
{SEK(2007) 360}
SDĚLENÍ KOMISE
KOMISIJOS KOMUNIKATAS
Opatření vyvozená ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“
Tolesni veiksmai dėl žaliosios knygos „Europos skaidrumo iniciatyva“
1. ÚVOD
1. ĮVADAS
Komise dne 3. května 2006 přijala zelenou knihu[1] s cílem pokročit v provádění „Evropské iniciativy pro transparentnost“[2].
2006 m. gegužės 3 d. Komisija priėmė žaliąją knygą[1] siekdama įgyvendinti Europos skaidrumo iniciatyvą (ESI)[2].
Cílem zelené knihy bylo zahájit rozsáhlou veřejnou konzultaci o klíčových prvcích této iniciativy, kterými jsou:
Žaliosios knygos tikslas – pradėti plataus masto viešąsias konsultacijas dėl šių pagrindinių ESI elementų:
- potřeba vytvořit strukturovanější rámec pro činnosti zájmových skupin (lobbisty);
- būtinybės sukurti labiau struktūrizuotą interesų grupių atstovų (lobistų) veiklos pagrindą;
- zpětná vazba o používání minimálních standardů Komise pro konzultace[3] („konzultační standardy“ );
- nuomonių apie Komisijos taikomus minimalius konsultavimosi standartus[3] (toliau – konsultavimosi standartai);
- povinnost zveřejňovat informace o příjemcích společně spravovaných finančních prostředků EU.
- privalomo informacijos apie ES lėšų gavėjus pagal pasidalijamojo valdymo principą skelbimo.
Komise od května do srpna roku 2006 dané téma důkladně a do hloubky konzultovala zejména prostřednictvím otevřené konzultace po internetu. Zastoupení Komise rovněž pořádala v mnoha členských státech konzultační setkání. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) pořádal v červnu 2006 slyšení, kterého se účastnilo více než 60 evropských zájmových skupin a jiných zúčastněných stran. Slyšení poskytlo další významnou příležitost k výměně názorů o návrzích Komise[4].
2006 m. gegužės–rugpjūčio mėn. Komisija vykdė plataus masto ir išsamias konsultacijas, daugiausia internete. Be to, Komisijos atstovybės keliose valstybėse narėse surengė konsultacijų susitikimus. 2006 m. birželio mėn. Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komitetas (EESRK) surengė klausymą, kuriame dalyvavo daugiau negu 60 Europos interesų grupių bei kitų suinteresuotųjų šalių ir kuris buvo puiki galimybė pasikeisti nuomonėmis dėl Komisijos pasiūlymų[4].
V rámci internetové konzultace Komise obdržela příspěvky více než 160 zúčastněných stran. Ty zahrnují návrhy některých členských států EU, zájmových skupin soukromého sektoru, nevládních organizací a určitého počtu občanů. Konzultačního procesu se účastnily nejen evropské, ale i národní a regionální organizace. Všechny příspěvky byly v souladu se standardy Komise pro konzultace zveřejněny na internetových stránkách věnovaných konzultaci o Evropské iniciativě pro transparentnost[5].
Vykdydama konsultacijas internete Komisija gavo daugiau negu 160 suinteresuotųjų šalių nuomonių. Tas nuomones pateikė kai kurios ES valstybės narės, privačiojo sektoriaus interesų grupės, NVO, taip pat pavieniai piliečiai. Konsultavimosi procese dalyvavo ne tik Europos, bet ir nacionalinės bei regioninės organizacijos. Pagal Komisijos konsultavimosi standartus visos nuomonės pateiktos ESI konsultavimosi tinklavietėje[5].
Poradní orgány EU, tj. Evropský hospodářský a sociální výbor[6] a Výbor regionů[7], vyjádřily k zelené knize Komise svá stanoviska.
Reaguodamos į Komisijos žaliąją knygą, ES patariamosios institucijos Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komitetas[6] ir Regionų komitetas[7] pateikė savo nuomones.
Zelená kniha Komise vyvolala velký zájem veřejnosti. Každý měsíc navštívilo internetové stránky věnované Evropské iniciativě pro transparentnost několik tisíc zájemců o danou problematiku. Prostřednictvím tohoto sdělení si Komise přeje zajistit zpětnou vazbu a odpovědět na námitky vznesené během konzultace, jakož i rozhodnout o přijetí opatření vyplývajících ze zelené knihy.
Komisijos žalioji knyga sukėlė didelį visuomenės susidomėjimą. Kiekvieną mėnesį ESI konsultavimosi tinklavietėje užregistruota keli tūkstančiai apsilankymų. Remdamasi šiuo komunikatu Komisija dabar nori pateikti savo nuomonę dėl konsultavimosi proceso metu išsakytų argumentų ir nuspręsti, kokių tolesnių veiksmų imsis dėl šios žaliosios knygos.
2. ZPěTNÁ VAZBA A NÁSLEDNÁ OPATřENÍ
2. NUOMONė IR TOLESNI VEIKSMAI
2.1. Zastupování zájmových skupin (Lobbování)
2.1. Interesų grupių atstovavimas (lobizmas)
2.1.1. Obecný přístup, terminologie a oblast působnosti
2.1.1. Bendras metodas, terminija ir taikymo sritis
Diskuze o zastupování zájmových skupin na evropské úrovni byla ve většině případů vítána, přestože se někteří z účastníků konzultace kriticky vyjádřili o používání termínu „lobbování“, který Komise použila pro popsání tohoto jevu. Proto je nutné ještě jednou zdůraznit, že definice slova „lobbování“, tak, jak ji předložila Komise, v sobě nezahrnuje žádné negativní hodnocení. Lobbování bylo popsáno jako „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“. Komise výslovně zdůraznila legitimnost a užitečnost lobbování v demokratickém systému. Přesto se bude nový seznam Komise nazývat „Rejstřík zástupců zájmových skupin“ (viz níže).
Apskirtai galimybė aptarti interesų grupių atstovavimą Europos lygmeniu sveikintina, nors konsultacijų metu keli dalyviai kritiškai vertino Komisijos pasirinktą termino „lobizmas“ vartojimą šiam reiškiniui apibūdinti. Todėl reikėtų dar kartą pabrėžti, kad Komisijos vartojamoje „lobizmo“ apibrėžtyje nėra neigiamo vertinimo aspekto. Lobizmas reiškia „ visą veiklą, kuria siekiama daryti įtaką Europos institucijų politikos formavimo ir sprendimų priėmimo procesams “. Komisija aiškiai pabrėžė teisėtą ir naudingą lobistinės veiklos vaidmenį demokratinėje sistemoje. Vis dėlto Komisijos naujasis registras (žr. toliau) bus pavadintas „Interesų grupių atstovų registru“.
Poradenské společnosti pro veřejné záležitosti, podnikové lobbistické jednotky („in-house representatives“), nevládní organizace, expertní skupiny typu „think-tank“, obchodní sdružení a právnické kanceláře budou vyzvány k registraci, přičemž se jim umožní uvést, do které kategorie patří.
Viešųjų ryšių konsultacinės įstaigos, įmonių lobizmo skyriai (vidaus atstovai), NVO, tyrimų institucijos, prekybos asociacijos ir advokatų kontoros bus skatinami registruotis, ir siūloma galimybė nurodyti, kokiai kategorijai jie priklauso.
2.1.2. Návrhy uvedené v zelené knize
2.1.2. Žaliojoje knygoje pateikti pasiūlymai
V zelené knize o evropské iniciativě pro transparentnost Komise navrhla nový rámec pro lobbování, který by měl být založen na:
ESI žaliojoje knygoje Komisija pasiūlė naują lobistinės veiklos pagrindą, kurį sudaro:
- dobrovolném registračním systému, který by měl lobbisty motivovat k zaregistrování. Podněty by měly zahrnovat automatická upozornění na pořádané konzultace o otázkách zájmu těchto subjektů.
- savanoriškos registracijos sistema, skatinanti lobistus registruotis. Paskatos registruotis galėtų būti automatinis įspėjimas apie vykstantį konsultavimąsi suinteresuotosioms šalims aktualiais klausimais;
- společném kodexu chování, který by byl závazný pro všechny lobbisty, nebo alespoň na minimálních společných požadavcích.
- visiems lobistams bendras elgesio kodeksas arba bent jau bendri minimalūs reikalavimai;
- systému monitorování a sankcí, který se bude uplatňovat v případě nesprávných registrací a/nebo porušení kodexu chování.
- priežiūros ir sankcijų sistema, taikytina neteisingos registracijos ir (arba) elgesio kodekso pažeidimo atvejais.
2.1.3. Rejstřík zástupců zájmových skupin
2.1.3. Interesų grupių atstovų registras
Mnoho účastníků se ve svých příspěvcích vyjádřilo pro zavedení dobrovolné registrace. Přesto významný počet konzultujících, zejména nevládních organizací, by dal přednost zavedení povinného systému jako jediného možného způsobu zabezpečujícího úplnou transparentnost.
Daugelyje pateiktų nuomonių remiamas savanoriškumo principu veikiančio registro sukūrimas. Tačiau nemažai dalyvių, su kuriais buvo konsultuojamasi, ypač NVO, pasisakė už privalomą registraciją, nes ji būtų vienintelis būdas užtikrinti visišką skaidrumą.
Úplná transparentnost pro Komisi představuje zejména možnost učinit si co nejpřesnější představu o zástupcích zájmových skupin v Evropě. Pro dosažení tohoto cíle Komise navrhla přístup založený na dobrovolnosti a výhodách. Lobbistům, kteří o sobě uvedou nějaké informace, bude dána příležitost vymezit i oblast jejich zvláštního zájmu a v případě zahájení konzultace, která se dané oblasti týká, budou automaticky informováni.
Komisijos nuomone, visiškas skaidrumas visų pirma reiškia kiek įmanoma didesnę Europos interesų grupių atstovų aprėptį. Siekdama šio tikslo Komisija pasiūlė savanorišką, paskatomis grindžiamą registraciją. Lobistai, užregistravę tam tikrą informaciją apie save, galėtų nurodyti savo konkrečius interesus, ir atitinkamai jiems būtų pranešta apie konsultacijas jų interesų srityse.
Bylo namítnuto, že tento postup je jen velmi slabým podnětem k tomu, aby se lobbisté dobrovolně zaregistrovali. Během konzultace vyšlo najevo, že systém automatického upozornění nepředstavuje dostatečný podnět k registraci, zejména pro zájmové skupiny, které sídlí v Bruselu a pozorně sledují každodenní činnost Komise.
Buvo teigiama, kad tai nėra labai stipri paskata registruotis savanoriškai. Konsultacijų metu paaiškėjo, kad automatinio įspėjimo funkcija turbūt nebus pakankamas stimulas registruotis, ypač Briuselyje įsisteigusioms interesų grupėms, kurios kasdien seka Komisijos veiklą.
K tomuto systému by měl být přidán ještě jiný podnět, jenž by zároveň posílil jak uplatňování, tak provádění stávající politiky Komise v oblasti konzultací (viz rovněž kapitola 2.2.). Konzultační standardy Komise stanoví, že zúčastněné strany, které chtějí předložit v rámci internetové konzultace své připomínky, musí být ochotny poskytnout Komisi i široké veřejnosti informace o svých cílech a struktuře. Politika, kterou Komise v tomto ohledu provádí, stanoví, že „ pokud tyto informace nejsou poskytnuty, příspěvky se posuzují jako kdyby pocházely od jednotlivců.“ [8]
Todėl sistemos funkcionavimui reikėtų papildomos paskatos, kuri sustiprintų tiek esamos Komisijos konsultavimosi politikos taikymą, tiek jos įgyvendinimą (t. p. žr. 2.2. skyrių). Pagal Komisijos konsultavimosi standartus reikalaujama, kad suinteresuotosios šalys, norinčios pateikti pastabas konsultacijų internete metu, privalo būti pasirengusios pateikti Komisijai ir plačiajai visuomenei informaciją apie savo tikslus ir struktūrą. Komisija yra paskelbusi, kad, „ nenurodžius šios informacijos, komentarai bus traktuojami kaip atskirai pateiktos pastabos “.[8]
Komise proto zamýšlí používat zároveň s dobrovolným zaregistrováním novou standardní šablonu pro internetové konzultace. Organizace, které předloží své příspěvky v rámci tohoto typu konzultace, budou systematicky vyzývány k zaregistrování a k uvedení toho, koho zastupují, k uvedení svých činností a způsobu, jakým jsou financovány.
Todėl Komisija ketina derinti savanoriškumo principu veikiantį registrą su nauju standartiniu konsultacijoms internete skirtu šablonu. Jeigu tokios konsultacijos metu organizacijos pateiks savo nuomones, jos bus sistemingai raginamos užsiregistruoti pateikiant informaciją apie tai, kam jos atstovauja, kokia jų misija ir kaip jos finansuojamos.
Tento postup je oprávněný, neboť dostatečné informace o organizacích, jež se účastní konzultace, jsou předpokladem pro řádné posouzení významu a užitečnosti příspěvků, které předložily.
Prašymas pagrįstas, nes pakankama informacija apie konsultacijose dalyvaujančią organizaciją neabejotinai yra išankstinė sąlyga norint rimtai įvertinti jos pateikiamų nuomonių aktualumą ir naudingumą.
Nový systém přispěje nejen ke zlepšení celkové transparentnosti, ale i k dosažení cílů Komise týkajících se lepšího přijímání právních předpisů. Otevřená konzultace, na které se podílejí zúčastněné subjekty, je hlavním nástrojem vyhodnocování dopadů a posílení přístupu založeného na znalostech při vytváření politik.
Naujoji sistema ne tik padidins bendrą skaidrumą, bet taip pat padės Komisijai siekti geresnio reglamentavimo tikslų. Atviros suinteresuotųjų šalių konsultacijos yra svarbi priemonė atliekant poveikio vertinimus ir stiprinant žiniomis grindžiamą politikos formavimo metodą.
V případě poskytování finančních informací, které jsou pro registraci vyžadovány, Komise považuje za nezbytné a úměrné vyžadovat od registrujících se stran informace týkající se rozpočtových údajů, rozdělených podle nejvýznamnějších zákazníků a/nebo zdrojů finančních prostředků. Hlavním cílem získávání informací o finančních prostředcích zástupců zájmových skupin je zajistit, aby osoby přijímající rozhodnutí i široká veřejnost mohly identifikovat a posoudit hlavní hybnou sílu stojící za určitou lobbistickou činností.
Dėl finansinių duomenų atskleidimo, kurio reikalaujama registruojantis, Komisijos nuomone, registruojamajam būtina ir dera pranešti atitinkamus biudžeto skaičius ir pateikti jo išskaidymą pagal pagrindinius klientus ir (arba) finansavimo šaltinius. Pagrindinis interesų grupių atstovų finansavimo šaltinių atskleidimo tikslas – užtikrinti, kad sprendimus priimančios institucijos ir plačioji visuomenė galėtų nustatyti svarbiausias konkrečios lobistinės veiklos varomąsias jėgas ir jas įvertinti.
Povinností registrujících se stran je v souladu se samoregulačním principem uvést přesné a objektivně vyčíslené finanční prostředky a jejich zdroj. Komise bude na tomto základě používat při posuzování, zda jsou předložené informace dostačující k registraci, minimálně těchto kritérií:
Remiantis savaiminio reguliavimo metodu, registruojamųjų pareiga bus tiksliai ir objektyviai apskaičiuoti ir atskleisti savo finansavimo šaltinius. Tokiu būdu Komisija, vertindama, ar registruojantis pateikta pakankamai informacijos, taikys šiuos minimalius kriterijus:
- Odborné poradenské společnosti a právnické kanceláře zapojené do lobbování u institucí EU budou muset uvést obrat související s jejich lobbováním u institucí EU, jakož i relativní podíl jednotlivých klientů na tomto obratu.
- profesionalių konsultacijų ir advokatų kontoros, užsiimančios lobistine veikla ES institucijose, turėtų nurodyti apyvartą, susijusią su lobistine veikla ES institucijose, ir santykinę klientų dalį šioje apyvartoje;
- „In-house“ lobbisté a obchodní sdružení zabývající se lobbováním musí předložit odhad nákladů souvisejících s přímým lobbováním u orgánů EU.
- „vidaus“ lobistai ir prekybos asociacijos, aktyviai dalyvaujančios lobistinėje veikloje, turėtų pateikti išlaidų, siejamų su tiesioginiu lobizmu ES institucijose, sąmatą;
- Nevládní organizace a expertní skupiny typu „think-tank“ musí uvést celkový rozpočet a specifikovat ho podle hlavních zdrojů financování, tj. uvést jejich výši a zdroj (veřejné prostředky, dary, členské příspěvky atd.).
- NVO ir tyrimų institucijos turėtų nurodyti bendrą biudžetą ir jo išskaidymą pagal pagrindinius finansavimo šaltinius (viešojo finansavimo, aukų sumos ir šaltiniai, nario mokesčiai ir kt.).
Nařízení 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy orgány Společenství stanoví, že nevládní organizace, které splňují určité specifické požadavky, budou oprávněny požadovat vnitřní přezkum některých správních aktů přijatých v oblasti životního prostředí. Proto Komise zároveň posoudí, jakým způsobem by budoucí registrace mohla sloužit jako nástroj k určení nevládních organizací, které jsou oprávněny k zahájení tohoto řízení (např. formou předběžného uznání), což by mohlo být dalším podnětem k zaregistrování.
Reglamente Nr. 1367/2006 dėl Orhuso konvencijos taikymo Bendrijos institucijoms nustatoma, kad NVO, atitinkančios keliamus reikalavimus, turės teisę prašyti tam tikrų pagal aplinkos apsaugos teisę priimtų administracinių aktų peržiūros vidaus tvarka. Todėl, svarstydama galimą papildomą paskatą registruotis, Komisija išnagrinės, kokiu mastu būsimas registras galėtų padėti nustatyti NVO, turinčias teisę pradėti tokią procedūrą (pvz., pagal išankstinio pripažinimo principą).
2.1.4. Kodex chování
2.1.4. Elgesio kodeksas
Zelená kniha uvádí, že se žadatelé o registraci musí „ zavázat, že budou dodržovat kodex chování , který by byl vynucován důvěryhodným a transparentním způsobem.“
Žaliojoje knygoje nustatoma, kad registruotis norintys kandidatai taip pat turi „įsipareigoti laikytis elgesio kodekso , kurio laikymasis būtų užtikrinamas patikimai bei skaidriai“ .
O otázkách spojených se způsobem vypracování tohoto kodexu a s konkrétním způsobem praktického provádění kontroly se podrobně nediskutovalo. Určité diskuze se vedly o tom, zda-li by nebylo vhodnější, kdyby si lobbisté sami vypracovali dobrovolný společný kodex, který by obsahoval i systém sankcí, a jehož používání by sami kontrolovali. Z reakcí na zelenou knihu však vyplývá, že by bylo pravděpodobně velmi obtížné sjednotit názory jednotlivých lobbistů, zejména v případě spolupráce soukromého sektoru s nevládními organizacemi.
Tokio kodekso parengimo ir konkrečių jo laikymosi priežiūros metodų klausimai išsamiai nenagrinėjami. Buvo šiek tiek diskutuota, ar savanoriškas bendras kodeksas, kurį parengtų ir kurio taikymą prižiūrėtų patys lobistai (įskaitant baudų skyrimą), galėtų būti geresnė alternatyva. Tačiau apie žaliąją knygą pateiktos nuomonės parodė, kad tokiam darbui sutelkti įvairias lobistų grupes būtų gana sunku, ypač jei jis susijęs su privačiojo sektoriaus ir NVO bendradarbiavimu.
Je zřejmé, že Komise zůstane vždy zodpovědná za vztahy se zástupci vnějších zájmů. Proto si lze jen těžko představit, že Komise svěří zodpovědnost za vypracování kódu a kontrolu jeho provádění vnějším subjektům. Samoregulace lobbistů se nepovažuje za vhodné řešení. Místo toho by Komise měla přezkoumat a aktualizovat současné minimální požadavky, které byly přijaty v roce 1992. O obsahu tohoto pozměněného kodexu se bude diskutovat se zúčastněnými stranami. Lobbisté by mohli být zaregistrováni, pouze pokud by přijali tento kodex, stejně jako v případě postupu Evropského parlamentu.
Suprantama, kad Komisija visada išliks atskaitinga už savo santykių su išorės interesų grupių atstovais tvirtumą. Todėl būtų sunku numatyti, kad Komisija perleistų atsakomybę už kodekso parengimą ir įgyvendinimo priežiūrą išorės įstaigoms. Lobistų savaiminis reguliavimas nelaikoma gyvybinga alternatyva. Vietoj jos Komisija turėtų peržiūrėti ir atnaujinti 1992 m. priimtus esamus minimalius reikalavimus. Tokio perdirbto kodekso turinys bus aptariamas su suinteresuotosiomis šalimis. Įsipareigojimas laikytis kodekso – pagal Europos Parlamento parodytą pavyzdį – turėtų tapti reikalavimu lobistams, kurie nori būti įtraukti į naująjį registrą.
Rozumí se samo sebou, že veškeré faktické informace, poskytnuté zúčastněnými stranami za účelem jejich registrace, musí být vždy správné. Ti, kteří při registraci uvedli nesprávné údaje, budou vyzváni, pokud možno veřejně, aby je opravili. Jako nejzazší opatření bude Komise moci vymazat lobbisty, kteří poskytli nesprávné informace, z registru. Stejného opatření by se použilo při případném porušení kodexu chování.
Savaime suprantama, visa faktinė informacija, kurią pateikia užsiregistruoti norinčios suinteresuotosios šalys, visada privalo būti tiksli. Nustačius, kad registruojamieji pateikė netikslią informaciją, bus raginama, jeigu įmanoma viešai, ją ištaisyti. Kaip paskutinę priemonę Komisija numato galimybę iš registro išbraukti netikslią informaciją pateikusius užsiregistravusius lobistus. Panaši procedūra būtų taikoma įtarus elgesio kodekso pažeidimą.
2.1.5. Možnost spolupráce mezi jednotlivými orgány
2.1.5. Galimas institucijų bendradarbiavimas
Mnoho účastníků konzultace o zelené knize o evropské iniciativě pro transparentnost se vyjádřilo pro interinstitucionální přístup v oblasti lobbování. Požadovali, aby budoucí systém registrací a kodex chování byly společné pro Komisi a, alespoň, Evropský parlament.
Daugelis konsultacijų dėl ESI žaliosios knygos dalyvių pasisakė už lobizmo atžvilgiu taikytiną tarpinstitucinį metodą. Jie paragino kurti bendrą Komisijos ir bent Europos Parlamento registrą ir elgesio kodeksą.
Komise plně sdílí tento názor a domnívá se, že „jediná registrační přepážka“ by zúčastněné subjekty více motivovala k registraci. Komise proto vyzývá Evropský parlament, Výbor regionů a Hospodářský a sociální výbor, aby prozkoumaly možnost užší spolupráce v dané oblasti.
Komisija visiškai palaiko šį požiūrį ir mano, kad „vieno langelio principu“ veikianti registracija būtų didesnė paskata suinteresuotosioms šalims registruotis. Todėl Komisija ragina Europos Parlamentą, Regionų komitetą ir Ekonomikos ir socialinių reikalų komitetą išnagrinėti galimybę glaudžiau bendradarbiauti šioje srityje.
2.1.6. Termíny a přezkum
2.1.6. Laikas ir peržiūra
Komise se domnívá, že nová opatření popsaná v tomto sdělení budou tvořit vyrovnaný a přiměřený rámec, který přispěje k větší transparentnosti v lobbování. Do léta 2007 Komise zahájí diskusi o společném kodexu chování se zúčastněnými subjekty a na jaře roku 2008 otevře systém registrací zástupců zájmových skupin. Po zahájení registrací obdrží útvary Komise pokyny, jak aktivně podporovat registrace a jakým způsobem jednat s nezaregistrovanými zástupci zájmových skupin. Na jaře roku 2009 Komise přezkoumá, zda-li nový systém přinesl očekávané výsledky i z hlediska pokrytí cílových skupin registrace. V případě negativních výsledků by se mohlo uvažovat o zavedení přísnějších opatření, např. povinného systému registrací a oznamování údajů.
Komisija mano, kad šiame komunikate aprašytos naujosios priemonės bus pusiausvyrą išlaikantis darnus pagrindas, padedantis siekti didesnio lobistinės veiklos skaidrumo. Iki 2007 m. vasaros Komisija su suinteresuotosiomis šalimis pradės diskusiją dėl bendro elgesio kodekso, o 2008 m. pavasarį pradės veikti interesų grupių atstovų registras. Registrui pradėjus veikti, Komisijos tarnybos gaus gaires dėl priemonių aktyviai skatinti registraciją ir spręsti neužsiregistravusių interesų grupių atstovų klausimą. Siekdama išnagrinėti, ar naujoji sistema duoda trokštamų rezultatų, įskaitant registracijos tikslinės grupės aprėpties sąlygas, 2009 m. pavasarį Komisija ją peržiūrės. Jeigu rezultatai netenkins, bus galima svarstyti griežtesnes priemones numatant privalomą registraciją ir atsiskaitymą.
2.2. Konzultační standardy
2.2. Konsultavimosi standartai
Ke kapitole zelené knihy týkající se „minimálních standardů“ Komise obdržela více než 100 příspěvků[9], jejichž autory byly většinou různé zájmové skupiny chránící zájmy podniků a nevládní organizace.
Dėl žaliosios knygos skyriaus „minimalūs standartai“ gauta daugiau negu 100 nuomonių[9], daugiausia iš įvairių verslo interesų grupių ir NVO.
Většina účastníků konzultace uvítala konzultační standardy Komise a úsilí, které Komise vynaložila na zlepšení svých konzultačních postupů. Zároveň však účastníci upozornili na některé slabiny konzultačních standardů. Poukazovali konkrétně na nedostatky v poskytování obecných zpětných informací o tom, jakým způsobem a do jaké míry byly předložené připomínky zohledněny ze strany Komise, a také v dodržování minimální lhůty 8 týdnů pro otevřené veřejné konzultace (např., když tato lhůta zahrnuje i hlavní období dovolených). Domnívali se, že cílené konzultace nebyly dostatečně vyrovnané mezi sektory.
Konsultacijų dalyviai apskritai palankiai įvertino Komisijos konsultavimosi standartus ir Komisijos pastangas pagerinti konsultacijų procesą. Tačiau dalyviai nurodė ir kai kurias silpnąsias konsultavimosi standartų taikymo vietas. Visų pirma yra silpnų vietų pateikiant bendro pobūdžio atsakymą, kuriame būtų paaiškinama, kaip ir kokiu mastu Komisija atsižvelgė į pastabas, taip pat laikantis minimalaus 8 savaičių termino atviroms viešosioms konsultacijoms (pavyzdžiui, kai į laikotarpį buvo įtrauktas ir didelių švenčių laikotarpis). Todėl susidarė įspūdis, kad vykdant tikslines konsultacijas ne visada išlaikyta atitinkama pusiausvyra susijusių sektorių atžvilgiu.
Přestože se nyní neuvažuje o přehodnocení obsahu konzultačních standardů[10], jejich lepší používání je nezbytné pro zlepšení kvality konzultací Komise. Toto zlepšení se zaměří zejména na lepší poskytování zpětných informací, koordinovanější přístup při konzultacích a na potřebu zabezpečení mnohostrannosti názorů a zájmů, které jsou v rámci konzultací vyjadřovány. Tento přístup umožní zlepšit kvalitu hodnocení dopadů Komisí a tím přispěje k provádění politiky „lepšího vytváření právních předpisů“.
Nors šiame etape[10] neketinama peržiūrėti konsultavimosi standartų turinio, būtina sustiprinti jų taikymą, kad būtų galima pakelti bendrą Komisijos konsultacijų kokybės lygį. Tokio sustiprinto taikymo atveju dėmesys visų pirma bus skiriamas geresnio atsakymo teikimo metodo užtikrinimui, labiau koordinuotam požiūriui į konsultacijas ir poreikiui užtikrinti konsultacijų metu pareiškiamų nuomonių ir interesų įvairovę. Šis metodas padės pagerinti Komisijos poveikio vertinimų kokybę ir tokiu būdu padės įgyvendinti Komisijos geresnio reglamentavimo politiką.
Komise se proto zaměří zejména na tato opatření:
Todėl Komisija labiau išskirs tokias priemones:
- školení a odpovídající zvyšování povědomí zaměstnanců,
- darbuotojų mokymą ir atitinkamo jų informuotumo didinimą;
- výměna informací a praktických zkušeností mezi generálními ředitelstvími v oblasti konzultací zúčastněných subjektů,
- generalinių direktoratų keitimąsi informacija ir konsultavimosi su suinteresuotosiomis šalimis gerąja patirtimi;
- přezkum praktických pokynů pro konzultace zúčastněných subjektů,
- praktinių konsultavimosi su suinteresuotosiomis šalimis gairių peržiūrą;
- vypracování nových konzultačních standardů s cílem zlepšit soudržnost otevřených veřejných konzultací.
- naujo standartinio konsultacijoms skirto šablono, kuris padidintų atvirų viešųjų konsultacijų nuoseklumą, sukūrimą.
Po vypracování a vyzkoušení těchto nových opatření má Komise v úmyslu provést vnější hodnocení své politiky v oblasti konzultací.
Kai tik šios priemonės bus pradėtos įgyvendinti ir patikrintos praktiškai, Komisija ketina pateikti savo konsultavimosi politiką išorės ekspertų vertinimui.
2.3. Zveřejňování jmen příjemců finančních prostředků EU
2.3. ES lėšų gavėjų skelbimas
2.3.1. Legislativní proces
2.3.1. Teisės aktų rengimo procesas
Zveřejnění zelené knihy o transparentnosti vedlo k velkému zájmu sdělovacích prostředků o problematiku týkající se zveřejňování jmen příjemců prostředků ze sdíleně řízených fondů. To umožnilo Komisi zahájit konstruktivní diskuzi s členskými státy, Parlamentem, zástupci zájmových skupin a občanské společnosti, která později vedla k dosažení shody v otázce potřebnosti zveřejňování příslušných údajů. Komise byla velmi potěšena, když shledala, že některé členské státy se vzdaly svého výslovného nesouhlasu ve prospěch spolupráce s Komisí v této oblasti, což umožnilo rychlé přijetí základních požadavků pro zavedení tohoto systému, tj. včlenění těchto požadavků do finančního nařízení, které procházelo prvním tříletým přezkumem po jeho vstupu v platnost v roce 2003.
Paskelbus Žaliąją knygą dėl skaidrumo, žiniasklaida itin susidomėjo informacijos apie ES lėšų gavėjus pagal pasidalijamojo valdymo principą skelbimo klausimu. Dėl to Komisija galėjo dalyvauti konstruktyviose diskusijose su valstybėmis narėmis, Parlamentu, interesų grupių atstovais ir pilietinės visuomenės organizacijomis, galiausiai vedančiomis link bendro sutarimo dėl atitinkamų duomenų skelbimo priimtinumo. Komisija entuziastingai sutiko žinią, kad kai kurios valstybės narės pakeitė savo aiškiai priešišką poziciją į bendradarbiavimui šiuo klausimu su Komisija palankią poziciją, o tai leido nedelsiant priimti sistemos įdiegimui keltą pagrindinį reikalavimą, jį įtraukiant į Finansinį reglamentą, kurio kas trejus metus atliekama peržiūra buvo vykdoma pirmą kartą nuo jo įsigaliojimo 2003 m.
Popis změn dotyčných právních aktů je uveden v příloze.
Įvairių susijusių teisės aktų pakeitimų aprašymas pateikiamas priede.
2.3.2. Praktické provádění
2.3.2. Praktinis įgyvendinimas
Včlenění ustanovení do příslušných právních aktů je pouze prvním krokem velmi složitého procesu, který vyžaduje úzkou spolupráci s celou řadou výkonných orgánů v rámci EU, jakož i postupný přístup.
Susijusių teisės aktų nuostatų priėmimas yra tik pirmas žingsnis įgyvendinant šį neabejotinai sudėtingą sumanymą, reikalaujantį glaudžiai bendradarbiauti su daugeliu įgyvendinančių įstaigų visoje ES taikant laipsnišką metodą.
Některé připomínky, které Komise obdržela v rámci konzultace v souvislosti se zelenou knihou, poukazují na užitečnost centralizované databáze, spravované Komisí, v níž by bylo možné vyhledávat všechny příslušné informace o příjemcích finančních prostředků.
Kai kuriose pastabose dėl žaliosios knygos, gautose vykdant konsultacijas, nurodoma, jog pageidaujama paieškai pritaikytos, centralizuotos duomenų bazės, kurią valdytų Komisija ir kurioje būtų visa svarbi informacija apie lėšų gavėjus.
Tyto údaje jsou však nyní shromažďovány výkonnými orgány členských států, kterým je svěřena správa. V oblasti přímých podpor a tržních opatření týkajících se společné zemědělské politiky jsou Komisi tyto údaje poskytovány příslušnými orgány, které za ně nesou zodpovědnost a Komise nemá žádnou možnost ověřit důvěryhodnost takto získaných informací. Komise však právě přijala návrh, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, aby donutila členské státy ke zveřejňování údajů týkajících se výdajů na rozvoj venkova. V oblasti strukturálních fondů nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, jasně uvádí, že za shromažďování a zveřejňování údajů jsou zodpovědny členské státy. Komisi se dokonce neposílají ani příslušné soubory údajů. Komise se mimo jiné snaží o to, aby od Účetního dvora obdržela kladné „prohlášení o důvěryhodnosti“, které je požadováno podle článku 248 Smlouvy o ES. To od Komise vyžaduje značné úsilí, zejména při přímém řízení, členské státy však hrají klíčovou úlohu při řešení nedostatků zjištěných Účetním dvorem v oblasti sdíleného řízení. Komise by proto ráda zdůraznila význam odpovědnosti členských států při provádění opatření v rámci sdíleného řízení.
Tačiau tikrovė yra tokia, kad duomenis apie lėšų gavėjus renka valstybių narių įgyvendinimo įstaigos, kurioms pavesta valdymo funkcija. Šios įstaigos yra atsakingos už BŽŪP tiesioginės pagalbos ir rinkos priemonių duomenų siuntimą Komisijai, ir Komisija neturi būdų patikrinti kiekvieno gauto atskiro duomenų segmento patikimumą. Tačiau siekdama įpareigoti valstybes nares paskelbti šiuos duomenis, įskaitant kaimo plėtros išlaidas, Komisija ką tik priėmė pasiūlymą, iš dalies keičiantį Tarybos reglamentą (EB) Nr. 1290/2005. Struktūrinių fondų srityje Komisijos reglamentu (EB) Nr. 1828/2006, kuriuo nustatomos Tarybos reglamento (EB) Nr. 1083/2006 dėl struktūrinių fondų ir Sanglaudos fondo įgyvendinimo taisyklės, atsakomybė už duomenų apie naudos gavėjus rinkimą ir skelbimą aiškiai numatoma valstybėms narėms ir Komisija atitinkamų duomenų netgi negauna. Be to, Komisija ryžtingai deda pastangas, kad gautų teigiamą Europos Audito Rūmų patikinimo pareiškimą, kaip numatyta EB sutarties 248 straipsnyje. Tam reikia ryžtingų Komisijos pastangų, ypač tiesioginio valdymo klausimu, bet lemiamą vaidmenį spręsdamos Audito Rūmų nurodytus trūkumus pasidalijamojo valdymo srityje turės suvaidinti valstybės narės. Todėl Komisija norėtų pabrėžti valstybių narių atsakomybės už priemonių pagal pasidalijamąjį valdymą įgyvendinimo svarbą.
Zdá se, že pro dosažení cíle zveřejňování údajů od roku 2008 je ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů nejvhodnější tento postup:
Taigi, siekiant duomenis skelbti nuo 2008 m., bendradarbiaujant su Europos duomenų apsaugos priežiūros pareigūnu tinkamiausia būtų imtis šių veiksmų:
První fáze: Zveřejňování údajů v jejich současné podobě
1 žingsnis. Duomenų skelbimas esama forma
V souladu s ustanoveními pozměněného finančního nařízení a právních předpisů uplatňovaných v jednotlivých odvětvích musí členské státy, které tak ještě neučinily, zabezpečit přístup veřejnosti k údajům týkajícím se všech sdíleně řízených programů, a to prostřednictvím vnitrostátních internetových stránek nebo jiných prostředků, které považují za vhodné.
Pagal iš dalies pakeisto Finansinio reglamento ir taikytinų atskirus sektorius reglamentuojančių teisės aktų nuostatas tos valstybės narės, kurios dar to nepadarė, suteiks viešąją prieigą prie visų pasidalijamojo valdymo programų duomenų per nacionalines interneto svetaines ir kitomis priemonėmis, kurios, jų nuomone, tinkamos.
Komise bude spravovat centrální webový portál s odkazy na příslušné internetové stránky členských států. Tento portál bude rovněž napojen na internetovou stránku o přímo spravovaných fondech EU, kterou Komise zřídila v roce 2006. Tím bude zabezpečena rovnost zacházení mezi všemi programy, ať již je forma jejich správy přímá nebo sdílená.
Komisijos portale bus patalpintas pagrindinis interneto portalas, kuriame pateikiamos nuorodos į atitinkamas valstybių narių tinklavietes. Savo ruožtu šis portalas bus susietas su ES lėšų pagal tiesioginio valdymo principą tinklaviete, Komisijos įdiegta 2006 m. Tai užtikrins vienodas sąlygas tiesioginio ir pasidalijamojo valdymo programoms.
Druhá fáze: zabezpečení srovnatelnosti a snadné dostupnosti údajů
2 žingsnis. Duomenų palyginamumo ir pritaikymo paieškai užtikrinimas
Komise plně uznává nutnost srovnatelných a snadno dostupných údajů a v rámci další fáze navrhne na podzim 2007 společné standardy pro zveřejňování údajů o sdíleném řízení, aby zpřístupněním údajů zveřejněných členskými státy prostřednictvím centrálního portálu Komise umožnila zúčastněným stranám provedení koherentní analýzy v rámci celé EU. Tyto společné standardy zohlední specifické rysy jednotlivých politik, v rámci kterých se provádí sdílené řízení.
Komisija visiškai pripažįsta pritaikytų paieškai bei palyginamų duomenų poreikį ir imasi tolesnių priemonių – 2007 m. rudenį ji pasiūlys bendrą pasidalijamojo valdymo duomenų skelbimo standartą – taip sudarys galimybes suinteresuotosioms šalims atlikti nuoseklius tyrimus visoje ES ir prieiti prie valstybių narių skelbiamų duomenų iš centrinio Komisijos portalo. Šiuo bendru standartu bus atsižvelgiama į ypatingus įvairių politikos sričių pagal pasidalijamąjį valdymą aspektus.
3. ZÁVěRY
3. IšVADOS
V rámci opatření vyplývajících ze zelené knihy o „Evropské iniciativě pro transparentnost“ Komise:
Imdamasi tolesnių priemonių dėl žaliosios knygos „Europos skaidrumo iniciatyva“ Komisija:
- vytvoří a na jaře roku 2008 zahájí novou dobrovolnou registraci zástupců zájmových skupin, která v sobě bude zahrnovat systém „upozorňování“ (současná databáze CONECCS bude nahrazena),
- sukurs naują savanorišką interesų grupių atstovų registrą su automatinio įspėjimo funkcija, kuris pradės veikti 2008 m. pavasarį (esamos CONECCS duomenų bazės naudojimas bus laipsniškai sustabdytas);
- zlepší transparentnost prostřednictvím lepšího používání konzultačních standardů Komise, zejména pomocí internetových stránek o konzultacích probíhajících po internetu a hlubší analýzou informací o účastnících. Tento nástroj bude napojen na registraci,
- padidins skaidrumą per sustiprintą Komisijos konsultavimosi standartų taikymą, ypač standartinėje konsultacijų tinklavietėje internete, taip pat tikrinant dalyvius. Ši priemonė būtų susieta su registru;
- během roku 2007 prodiskutuje předlohu kodexu chování se zúčastněnými subjekty. Dodržování tohoto kodexu bude podmínkou registrace a bude sledováno Komisí,
- parengs elgesio kodekso projektą, kuris 2007 m. bus aptariamas su suinteresuotosiomis šalimis. Kodekse bus vienas registracijos reikalavimų, ir jį prižiūrės Komisija;
- zlepší používání konzultačních standardů Komise řadou praktických, vnitřně přijatých opatření (viz bod 2.2.).
- stiprins Komisijos konsultavimosi standartų taikymą praktinėmis, „vidaus“ priemonėmis (žr. 2.2);
- bude pokračovat v provádění své politiky zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků z fondů EU.
- laikysis savo politikos dėl ES lėšų gavėjų skelbimo ir ją įgyvendins.
PŘÍLOHA
PRIEDAS
Změny právních aktů týkající se příjemců finančních prostředků z fondů EU
ES lėšų gavėjai. Teisės aktų pakeitimai
1. Změna finančního nařízení
1. Finansinio reglamento pakeitimai
Nařízení 1995/2006, kterým se mění finanční nařízení č. 1605/2002, ve svém úvodu stanoví:
Reglamento Nr. 1995/2006, kuriuo iš dalies keičiamas Finansinis reglamentas Nr. 1605/2002, įžangoje nustatoma:
„vzhledem k těmto důvodům:(6) Za účelem zajištění průhlednosti využívání prostředků z rozpočtu je nutné zpřístupnit informace o příjemcích těchto prostředků v rámci určitých mezí nezbytných pro ochranu oprávněných veřejných a soukromých zájmů a s přihlédnutím ke zvláštnímu účetnímu období Evropského zemědělského záručního fondu.“
„kadangi: (6) Siekiant užtikrinti lėšų iš biudžeto panaudojimo skaidrumą, būtina sudaryti galimybę susipažinti su informacija apie tokių lėšų gavėjus nustatant tam tikrus būtinus apribojimus, kad būtų apsaugoti viešieji ir privatūs interesai, ir atsižvelgiant į Europos žemės ūkio garantijų fondo konkretų ataskaitinį laikotarpį.“
Do článku 30 se doplňuje nový odstavec 3, který požaduje zveřejnění informací o příjemcích finančních prostředků v rámci všech programů, ať jsou řízeny jakýmkoli způsobem:
Pagal naująją 30 straipsnio 3 dalį reikalaujama skelbti informaciją apie lėšų gavėjus, kai taikomi visi programų valdymo būdai:
„Komise zpřístupní …informace o příjemcích finančních prostředků, které obdržela od subjektů pověřených plněním rozpočtu v rámci dalších typů řízení.
„Komisija ... pateikia informaciją apie lėšų ..., kurias suteikia subjektai, kuriems biudžeto vykdymo užduotys pavestos taikant kitus valdymo būdus, gavėjus.
Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti, zejména na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, a dále požadavky na bezpečnost s přihlédnutím ke zvláštnostem každého způsobu řízení uvedeného v článku 53 a v souladu s případnými příslušnými odvětvovými předpisy.“
Ši informacija pateikiama deramai laikantis konfidencialumo reikalavimų, visų pirma asmens duomenų apsaugos reikalavimo, kaip nustatyta 1995 m. spalio 24 d. Europos Parlamento ir Tarybos direktyvoje 95/46/EB dėl asmenų apsaugos tvarkant asmens duomenis ir dėl laisv o tokių duomenų judėjimo bei 2000 m. gruodžio 18 d. Europos Parlamento ir Tarybos reglamente (EB) Nr. 45/2001 dėl asmenų apsaugos Bendrijos institucijoms ir įstaigoms tvarkant asmens duomenis ir laisvo tokių duomenų judėjimo, taip pat saugumo reikalavimų atsižvelgiant į kiekvieno 53 straipsnyje nurodyto valdymo būdo ypatumus ir tam tikrais atvejais laikantis atitinkamų konkretiems sektoriams taikomų taisyklių.“
Nový článek 53b upřesňuje periodicitu zveřejňování a skutečnost, že v právním předpisech, které se týkají specifických odvětví, musí být stanoveny praktické postupy:
Naujajame 53b straipsnyje patikslinamas skelbimo dažnumas ir tai, kad praktiniai dalykai turi būti nustatyti atitinkamose konkretiems sektoriams taikomose taisyklėse:
„Článek 53b
„53b straipsnis
1. Plní-li Komise rozpočet sdíleným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy. Tato metoda se uplatní zejména u činností uvedených v hlavách I a II druhé části.
1. Komisijai vykdant biudžetą pasidalijamojo valdymo būdu, biudžeto vykdymo užduotys pavedamos valstybėms narėms. Toks būdas visų pirma taikomas veiksmams, nurodytiems antros dalies I ir II antraštinėse dalyse.
2. Aniž jsou dotčena doplňková ustanovení příslušných odvětvových předpisů a aby bylo ve sdíleném řízení zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, přijmou členské státy (…)
2. Nepažeisdamos papildomų nuostatų, numatytų atitinkamose konkretiems sektoriams taikomose taisyklėse, ir siekdamos užtikrinti, kad pasidalijamojo valdymo atveju lėšos būtų naudojamos pagal taikomas taisykles ir principus, valstybės narės (...)
(d) zajišťují prostřednictvím příslušných odvětvových předpisů a v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu.“
(d) taikydamos atitinkamas konkretiems sektoriams taikomas taisykles ir laikydamosi 30 straipsnio 3 dalies, užtikrina tinkamą metinį informacijos apie lėšų iš biudžeto gavėjus ex post paskelbimą.“
Z důvodu zvláštních dočasných ustanovení se informace o příjemcích podpory z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) budou poskytovat až pro platby uskutečněné v rámci rozpočtu na rok 2008:
Pagal specialaus pereinamojo laikotarpio nuostatos sąlygas bus atskleisti pagalbos iš Europos žemės ūkio garantijų fondo (EŽŪGF) gavėjams skirti mokėjimai, padengiami iš 2008 m. biudžeto:
„Článek 181
„181 straipsnis
4. Ustanovení čl. 30 odst. 3 se u fondu uvedeného v čl. 148 odst. 1 použije poprvé na platby zapsané do rozpočtu na rok 2008.“
4. 30 straipsnio 3 dalis taikoma 148 straipsnio 1 dalyje minimam fondui pirmą kartą mokėjimams, padengiamiems iš 2008 m. biudžeto."
2. Odvětvové právní předpisy
2. Sektorių teisės aktai
2.1. Evropský rybářský fond (EFF)
2.1. Europos žuvininkystės fondas (EŽF)
Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu bylo přijato dne 27. července 2006. V předloze prováděcího nařízení, které by Komise měla přijmout do konce března 2007, je jasně uvedeno, že orgán pověřený řízením má povinnost zveřejňovat seznam, který jasně uvádí informace o příjemcích podpory, názvy činností a výši veřejných finančních prostředků, které byly na danou činnost poskytnuty (článek 31). V rámci výboru Evropského rybářského fondu však již existuje politická dohoda mezi členskými státy.
Tarybos reglamentas Nr. 1198/2006 dėl EŽF priimtas 2006 m. liepos 27 d. Valdymo institucijos įsipareigojimas organizuoti lėšų gavėjų sąrašo, veiksmų pavadinimų ir viešojo finansavimo sumų, skirtų veiksmui, skelbimą aiškiai minimas įgyvendinimo reglamento projekte (31 straipsnis), kurį, kaip tikimasi, Komisija priims 2007 m. kovo mėn. pabaigoje. Tačiau jau dabar EŽF komitete pasiektas politinis valstybių narių sutarimas.
2.2. Strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti
2.2. Struktūriniai fondai: EKPF, Europos socialinis fondas ir Sanglaudos fondas
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k výše uvedenému nařízení, upřesňuje čl. 7 odst. 2 písm. d), že řídící orgán je zodpovědný za organizování…„ elektronického nebo jiného zveřejnění seznamu příjemců, názvů operací a výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů . Jména účastníků operací Evropského sociálního fondu se neuvádí.“
Tarybos reglamente (EB) Nr. 1083/2006 nustatomos bendrosios Europos kaimo plėtros fondo, Europos socialinio fondo ir Sanglaudos fondo nuostatos. 2006 m. gruodžio 8 d. Komisijos reglamente (EB) Nr. 1828/2006, kuriuo nustatomos Tarybos reglamento dėl trijų fondų įgyvendinimo taisyklės, 7 straipsnio 2 dalies d punkte nurodoma, kad vadovaujančiosios institucijos pareiga organizuoti ... „ paramos gavėjų sąrašo, veiksmų pavadinimų ir veiksmams skirtų viešųjų lėšų sumos paskelbimą elektroniniu ar kitokiu būdu . ESF veiksmų dalyviai neįvardijami .“
2.3. Společná zemědělská politika (přímá podpora a tržní opatření, rozvoj venkova)
2.3. Bendroji žemės ūkio politika (tiesioginė pagalba ir rinkos priemonės; kaimo plėtra)
Komise právě přijala návrh na změnu nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, které stanovuje pravidla financování společné zemědělské politiky jak v případě přímých plateb, tak i tržních opatření a rozvoje venkova, jehož cílem je včlenit ustanovení o povinném zveřejňování jmen příjemců podpory. Toto nařízení se po schválení Radou bude muset doplnit odpovídajícími prováděcími pravidly.
Siekdama įtraukti nuostatas dėl privalomo lėšų gavėjų pavadinimų skelbimo, Komisija ką tik patvirtino pasiūlymą iš dalies pakeisti Tarybos reglamentą (EB) Nr. 1290/2005, kuriame nustatomos žemės ūkio politikos finansavimo taisyklės, susijusios ir su tiesioginėmis išmokomis, ir su kaimo plėtra. Kai tik reglamentą patvirtins Taryba, jį reikės papildyti atitinkamomis įgyvendinimo taisyklėmis.
VÝKAZ ROZPOČTOVÉHO DOPADU(viz článek 16 vnitřních pravidel)
POVEIKIO BIUDŽETUI PAŽYMA (žr. vidaus taisyklių 16 straipsnį)
OBLAST POLITIKY: KOORDINACE POLITIKY KOMISE A PRÁVNÍ PORADENSTVÍ ČINNOST: VZTAHY S OBčANSKOU SPOLEčNOSTÍ, OTEVřENOST A INFORMOVANOST |
POLITIKOS SRITIS: KOMISIJOS POLITIKOS KOORDINAVIMAS IR TEISINėS KONSULTACIJOS VEIKLA: SANTYKIAI SU PILIETINE VISUOMENE, ATVIRUMAS IR INFORMAVIMAS |
Pracovní program pro rok 2007-2008 |
2007–2008 m. darbo programa |
1. PŘÍSLUŠNÉ ROZPOČTOVÉ POLOŽKY A NÁZEV
1. ATITINKAMOS BIUDŽETO IŠLAIDŲ KATEGORIJOS IR ANTRAŠTINĖ DALIS
- 25.02.04.02 Všeobecné publikace
- 25.02.04.02 Bendro pobūdžio leidiniai
- a rozpočtová linie týkající se pomocného a smluvního personálu
- ir biudžeto eilutė, apimanti pagalbinį ir pagal sutartis dirbantį personalą.
2. PRÁVNÍ ZÁKLAD
2. TEISINIS PAGRINDAS
Úkol vyplývající z institucionálních oprávnění Komise.
Užduotys, susijusios su Komisijos prerogatyvomis institucijų lygiu.
3. SOUHRNNÉ ÚDAJE PRO ROZPOČTOVÝ ROK (v Eurech)
3. BENDRI FINANSINIŲ METŲ DUOMENYS (EUR)
◘ 3. a – Běžný rok: 2007
◘ 3.a – Einamieji metai (2007 m.)
PZ |
ĮA |
Původní položky na finanční rok (rozpočet) | 2 200 000 |
Pradinė asignavimo suma finansiniams metams (biudžetas) | 2 200 000 |
Převody | --- |
Pervedimai | --- |
Dodatečné položky | --- |
Papildomas asignavimas | --- |
Celkové položky | 2 200 000 |
Bendra asignavimo suma | 2 200 000 |
Položky již odložené na jiný pracovní program | 2 200 000 (program zveřejňování 2007) |
Kitoje darbo programoje jau numatyti asignavimai | 2 200 000 (2007 m. POP) |
Dostupný zůstatek |
Turimas likutis |
Částka pro navrhované opatření | 75 000 (již zahrnuta v programu zveřejňování na rok 2007) +300 000 |
Suma siūlomam veiksmui | 75 000 (jau įtraukta į 2007 m. POP +300 000 |
◘ 3.b – Převody do dalšího období
◘ 3.b – Perkėlimai
PZ |
ĮA |
Převody do dalšího období | --- |
Perkėlimai | --- |
Položky již vyčleněné jiným pracovním programem | --- |
Kitoje darbo programoje jau numatyti asignavimai | --- |
Dostupný zůstatek | --- |
Turimas likutis | --- |
Částka pro navrhované opatření | --- |
Suma siūlomam veiksmui | --- |
◘ 3.c – Následující rozpočtový rok: 2008
◘ 3.c – Kiti finansiniai metai (2008 m.)
Částka zahrnutá v přípravě předběžného návrhu rozpočtu na rok 2008
Suma, kuri turi būti įtraukta rengiant 2008 m. PBP
PZ |
ĮA |
Původní položky na finanční rok (rozpočet) | Příprava předběžného návrhu rozpočtu na rok 2008 |
Pradinė asignavimo suma finansiniams metams (biudžetas) | Rengtinas 2008 m. PBP |
Převody |
Pervedimai |
Dodatečné položky |
Papildomas asignavimas |
Celkové položky |
Bendra asignavimo suma |
Položky již vyčleněné jiným pracovním programem |
Kitoje darbo programoje jau numatyti asignavimai |
Dostupný zůstatek |
Turimas likutis |
Částka pro navrhované opatření | 450 000 |
Suma siūlomam veiksmui | 450 000 |
4. POPIS OPATřENÍ
4. VEIKSMO APRAŠYMAS
KOMISE DNE 3. KVěTNA 2006 PřIJA la zelenou knihu [KOM(2006) 194] s cílem pokročit v provádění „Evropské iniciativy pro transparentnost“. Cílem bylo podnítit rozsáhlou veřejnou konzultaci o potřebách strukturovanějšího rámce pro působení zástupců zájmových skupin (lobbistů). Na základě této konzultace Komise vytvoří nový dobrovolný rejstřík lobbistů se systémem „upozorňování“.
Siekdama įgyvendinti Europos skaidrumo iniciatyvą (ESI), 2006 m. gegužės 3 d. Komisija priėmė žaliąją knygą [COM(2006) 194]. Ja siekta pradėti plataus masto viešąsias konsultacijas, visų pirma dėl būtinybės sukurti labiau struktūrizuotą interesų grupių atstovų (lobistų) veiklos pagrindą. Po šių konsultacijų Komisija sukurs naują savanorišką lobistų registrą su automatinio įspėjimo funkcija.
Toto opatření vyžaduje dva druhy výdajů:
Dėl šio veiksmo susidaro dviejų rūšių išlaidos:
- výdaje z rozpočtové linie 25.02.04.02 na zřízení rejstříku (na internetu) a na jeho provoz.
- Biudžeto eilutėje 25.02.04.02 numatytos išlaidos registro sukūrimui (internete) ir jo techninei priežiūrai.
- výdaje související s náborem dvou smluvních pracovníků kategorie A. V tomto případě se jedná o dodatečné výdaje, které nejsou zahrnuty v prostředcích přidělených Generálnímu sekretariátu.
- Išlaidos dviem A lygio pagal sutartis dirbantiems darbuotojams. Tai papildomos išlaidos, kurios dar neįtrauktos į Generaliniam sekretoriatui skirtus asignavimus.
- jeden pracovník bude pověřen vypracováním, koordinací a kontrolou úkolů v rámci obecného projektu
- Vienas darbuotojas – viso projekto parengimas, koordinavimas ir techninė priežiūra.
- jeden odborník pověřený specifickými úkoly projektu souvisejícími s informatikou
- Vienas specialistas – visa projekto IT pusė.
5. POUŽITÁ METODA VÝPOČTU(v Eurech)
5. PATVIRTINTAS SKAIČIAVIMO METODAS (EUR)
Pracovníci |
Personalas |
2007 | 8 měsíců | 2 pracovníci | 84 376 |
2007 m. | 8 mėn. | 2 darbuotojai | 84 376 |
2008 | celý rok | 2 pracovníci | 127 104 |
2008 m. | Kalendoriniai metai | 2 darbuotojai | 127 104 |
2009 | 1 na 6 měsíců, 1 na 12 měsíců | 95 328 |
2009 m. | 1 – 6 mėn., 1 – 12 mėn. | 95 328 |
Příprava a vývoj rejstříku |
Registro parengiamieji darbai ir kūrimas |
2007 | Analýzy, koncepční dokument, studie proveditelnosti atd. 1 smlouva | 75 000 |
2007 m. | Analizė, vizijos dokumentas, galimybių studija ir kt. 1 sutartis | 75 000 |
Vývoj modulu řízení a modulu rozšiřování: první fáze | 300 000 |
Valdymo modulio sukūrimas, modulio sklaida: pirmasis etapas | 300 000 |
2008 | Druhá fáze přípravy (zahrnující provedení první verze a přípravu druhé verze): smlouva | 450 000 |
2008 m. | Kūrimas: antrasis etapas (įskaitant 1-os versijos kūrimą ir 2-os versijos parengimą): sutartis | 450 000 |
2009 a následující | Náklady na údržbu | 50 000 ročně |
2009 m. ir vėlesni metai | Techninės priežiūros išlaidos | 50 000 per metus |
CELKEM |
IŠ VISO |
Rok | Pracovníci | Vývoj |
Metai | Darbuotojai | Kūrimas |
2007 | 84 376 | 375 000 |
2007 | 84 376 | 375 000 |
2008 | 127 104 | 450 000 |
2008 | 127 104 | 450 000 |
2009 | 95 328 | 50 000 |
2009 | 95 328 | 50 000 |
6. ROZPIS PLATEB (V EURECH)
6. MOKĖJIMO GRAFIKAS (EUR)
Název položky | Položky | Platby |
Išlaidų kategorija | Asignavimai | Mokėjimai |
2007 | 2008 |
2007 m. | 2008 m. |
25.02.04.02 | 2007 | 375 000 | 375 000 |
25.02.04.02 | 2007 m. | 375 000 | 375 000 |
2008 | 450 000 | 450 000 |
2008 m. | 450 000 | 450 000 |
Celkem | 825 000 | 375 000 | 450 000 |
Iš viso | 825 000 | 375 000 | 450 000 |
Pracovníci | 2007 | 84 376 | 84 376 |
Darbuotojai | 2007 m. | 84 376 | 84 376 |
2008 | 127 104 | 127 104 |
2008 m. | 127 104 | 127 104 |
Celkem | 211 480 | 84 376 | 127 104 |
Iš viso | 211 480 | 84 376 | 127 104 |
Náklady na lidské zdroje a na správní náklady budou zahrnuty do prostředků poskytnutých řídícímu útvaru v rámci postupu pro roční příděly.
Išlaidos, skirtoms žmogiškiesiems ir administraciniams ištekliams, apmokamos iš valdymo tarnybai metinių paskyrimų tvarka skirtų lėšų.
Vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2007 a RSP na rok 2008 již byly schváleny, musí být potřeby na nové lidské zdroje pokryty přerozdělením, nebo využitím stávajících prostředků na externí pracovníky.
Atsižvelgiant į tai, kad 2007 m. biudžetas ir 2008 MPS jau patvirtinti, naujas žmoniškųjų išteklių išlaidas reikės apmokėti perkeliant arba mažinant esamus išorės darbuotojams skirtus asignavimus.
[1] KOM(2006) 194.
[1] COM(2006) 194.
[2] SEK(2005) 1300.
[2] SEC(2005) 1300.
[3] KOM(2002) 704.
[3] COM(2002) 704.
[4] http://eesc.europa.eu/sco/events/11_07_06_transparency/minutes-en.pdf
[4] http://eesc.europa.eu/sco/events/11_07_06_transparency/minutes-en.pdf.
[5] http://ec.europa.eu/transport/road/index_en.htm.
[5] http://ec.europa.eu/transparency/eti/index_en.htm.
[6] CESE 1373/ 2006.
[6] CESE 1373/ 2006.
[7] CoR 235/2006.
[7] CoR 235/2006.
[8] KOM(2002) 704.
[8] COM(2002) 704.
[9] Příspěvky lze konzultovat na internetové stránce: http://ec.europa.eu/comm/eti/contributions.htm
[9] Nuomones galima rasti http://ec.europa.eu/comm/eti/contributions.htm.
[10] Aniž jsou dotčena možná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství.
[10] Neatmetant galimų priemonių, kurių reikia Europos Parlamento ir Tarybos reglamentui Nr. 1367/2006 dėl Orhuso konvencijos dėl teisės gauti informaciją, visuomenės dalyvavimo priimant sprendimus ir teisės kreiptis į teismus aplinkosaugos klausimais nuostatų taikymo Bendrijos institucijoms ir organams, įgyvendinti.
Nahoru


Spravováno Úřadem pro úřední tisky