|
|
OBSAH
|
INDICE
|
|
1........... Výzvy a příležitosti pro Evropu........................................................................................ 2
|
1........... Sfide e opportunità per l’Europa..................................................................................... 2
|
|
2........... Jak vytvořit Evropu účinně
využívající zdroje................................................................... 3
|
2........... Rendere l’Europa efficiente
nell’impiego delle risorse....................................................... 3
|
|
3........... Transformace hospodářství............................................................................................. 4
|
3........... Trasformare l’economia.................................................................................................. 5
|
|
3.1........ Udržitelná spotřeba a výroba.......................................................................................... 5
|
3.1........ Consumo e produzione sostenibili.................................................................................... 5
|
|
3.2........ Přeměna odpadu na zdroje............................................................................................. 7
|
3.2........ Trasformare i rifiuti in una risorsa..................................................................................... 8
|
|
3.3........ Podpora výzkumu a inovací............................................................................................ 9
|
3.3........ Sostenere la ricerca e l’innovazione................................................................................. 9
|
|
3.4........ Dotace, jež škodí životnímu
prostředí, a správné nastavení cen....................................... 10
|
3.4........ Sovvenzioni dannose per l’ambiente e
prezzi determinati correttamente.......................... 10
|
|
4........... Přírodní bohatství a ekosystémové
služby...................................................................... 12
|
4........... Capitale naturale e servizi
ecosistemici........................................................................... 13
|
|
4.1........ Ekosystémové služby.................................................................................................... 12
|
4.1........ Servizi ecosistemici....................................................................................................... 13
|
|
4.2........ Biologická rozmanitost.................................................................................................. 12
|
4.2........ Biodiversità.................................................................................................................. 14
|
|
4.3........ Nerosty a kovy............................................................................................................. 13
|
4.3........ Minerali e metalli........................................................................................................... 14
|
|
4.4........ Voda............................................................................................................................ 13
|
4.4........ Risorse idriche.............................................................................................................. 15
|
|
4.5........ Ovzduší........................................................................................................................ 15
|
4.5........ Aria.............................................................................................................................. 16
|
|
4.6........ Půda............................................................................................................................ 15
|
4.6........ Terra e suoli................................................................................................................. 17
|
|
4.7........ Mořské zdroje.............................................................................................................. 17
|
4.7........ Risorse marine.............................................................................................................. 18
|
|
5........... Klíčová odvětví............................................................................................................ 18
|
5........... Settori chiave................................................................................................................ 20
|
|
5.1........ Potraviny...................................................................................................................... 18
|
5.1........ Affrontare il problema
dell’alimentazione....................................................................... 20
|
|
5.2........ Lepší účinnost budov.................................................................................................... 19
|
5.2........ Migliorare gli edifici....................................................................................................... 21
|
|
5.3........ Zajištění účinné mobility................................................................................................ 20
|
5.3........ Assicurare una mobilità efficiente................................................................................... 22
|
|
6........... Řízení a sledování......................................................................................................... 20
|
6........... Gestione e controllo...................................................................................................... 22
|
|
6.1........ Nové možnosti opatření v zájmu účinnějšího
využívání zdrojů......................................... 20
|
6.1........ Nuove linee d’azione in materia di
efficienza delle risorse............................................... 22
|
|
6.2........ Podpora účinného využívání zdrojů v
mezinárodním měřítku........................................... 22
|
6.2........ Sostenere l’efficienza delle risorse
a livello internazionale................................................ 25
|
|
6.3........ Větší využití potenciálu
environmentálních opatření EU................................................... 23
|
6.3........ Potenziare i benefici ottenuti
grazie alle misure ambientali dell’UE................................... 26
|
|
7........... Závěr........................................................................................................................... 24
|
7........... Conclusioni................................................................................................................... 26
|
|
Příloha: Účinné využívání zdrojů – vazby mezi
odvětvími a zdroji a politickými iniciativami EU....... 25
|
Allegati: Efficienza delle risorse –
collegamenti tra settori, risorse e iniziative strategiche dell’UE..... 27
|
|
1.
Výzvy a příležitosti pro Evropu
|
1.
Sfide e opportunità per l’Europa
|
|
Dlouhé desítky let
rostly v Evropě bohatství a blahobyt založené na vysoké spotřebě zdrojů. Dnes však Evropa čelí dvojí výzvě. Musí podpořit
růst, jenž je nezbytný pro vytváření pracovních míst a blahobytu evropských
občanů, a zajistit, že růst bude natolik silný, aby vedl k udržitelné
budoucnosti. Aby Evropa mohla tyto výzvy řešit a přeměnit je v příležitosti,
naše hospodářství bude muset během jedné generace projít zásadní transformací –
v oblasti energetiky, průmyslu, zemědělství, rybolovu, dopravních systémů a
ohledně výrobků a spotřebitelů. Pokud se
na takovou transformaci připravíme včas, předvídatelným a řízeným způsobem,
umožní nám to dále rozvíjet bohatství a blahobyt a zároveň snížit míru a dopady
naší spotřeby zdrojů.
|
Per molti decenni
l’Europa ha conosciuto una crescita di prosperità e benessere basata su un uso
intensivo delle risorse. Oggi si trova però di fronte a una sfida duplice:
favorire la crescita necessaria per creare occupazione e benessere per i
cittadini e nel contempo garantire che sia di qualità tale da assicurare un
futuro sostenibile. Per affrontare queste difficoltà e trasformarle in
opportunità, la nostra economia dovrà subire una trasformazione profonda nell’arco
di una generazione nei settori dell’energia, dell’industria, dell’agricoltura,
della pesca e dei trasporti, ma anche nel comportamento di produttori e
consumatori. Solo preparandoci tempestivamente a tale trasformazione e in modo
prevedibile e controllato potremo accrescere ulteriormente la nostra prosperità
e il nostro benessere, riducendo nel contempo i livelli di utilizzo delle
risorse e il relativo impatto.
|
|
Během 20. století
se spotřeba fosilních paliv ve světě zvýšila dvanáctkrát a těžba surovin se
zvýšila třicetčtyřikrát. V EU dnes každý občan
spotřebuje šestnáct tun surovin ročně, z toho se šest tun vyhodí, přičemž
polovina se odveze na skládky. Vývoj však
naznačuje, že doba, kdy byly k dispozici početné a levné zdroje, skončila. Podniky čelí rostoucím nákladům na základní
suroviny a nerosty, jejichž nedostatek a nestálé ceny mají negativní dopad na
hospodářství. Ohroženy jsou zdroje nerostů, kovů a energie, jakož i stavy ryb,
zásoby dřeva, vody, úrodných půd, čistého ovzduší, biomasy, biologické
rozmanitosti i stabilita klimatického systému. Zatímco
poptávka po potravinách, krmivu a vláken může do roku 2050 vzrůst o 70 %,
60 % hlavních světových ekosystémů, které pomáhají tyto zdroje vyrábět,
již bylo poškozeno nebo se používá neudržitelným způsobem. Pokud budeme i nadále spotřebovávat zdroje v takové
míře jako v současnosti, budeme do roku 2050 potřebovat kapacitu více než dvou
planet Země, abychom se uživili, a naděje mnoha lidí na kvalitnější život se
nenaplní.
|
Nel corso del XX
secolo l’impiego di combustibili fossili nel mondo è cresciuto di 12 volte e l’estrazione
di risorse materiali di 34 volte. Oggi, nell’UE, ogni cittadino consuma ogni
anno 16 tonnellate di materiali, 6 delle quali sono sprecate (la metà finisce
in discarica). È però ormai evidente che l’epoca delle risorse abbondanti e a
basso costo è finita, le imprese devono far fronte all’aumento dei prezzi di
materie prime e minerali essenziali, la cui scarsità e instabilità sul fronte
dei prezzi hanno ripercussioni negative sull’economia. Le fonti di minerali,
metalli ed energia, così come gli stock ittici, il legno, l’acqua, i suoli
fertili, l’aria pulita, la biomassa e la biodiversità stanno subendo pressioni,
così come avviene per la stabilità del sistema climatico. Mentre la domanda di
alimenti, mangimi e fibre potrebbe aumentare del 70% da qui al 2050, il 60% dei
principali ecosistemi del pianeta in cui sono prodotte queste risorse è già
degradato o sfruttato in modo non sostenibile. Se continuiamo ad utilizzare le
risorse al ritmo attuale, entro il 2050 avremo bisogno complessivamente dell’equivalente
di oltre due pianeti per sostentarci e le aspirazioni di molti di noi ad una
migliore qualità di vita saranno disattese.
|
|
Náš hospodářský
systém stále podporuje neúčinnou spotřebu zdrojů tím, že ceny některých
z nich stanoví nižší, než jsou skutečné náklady.
Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj odhaduje, že do roku 2050
budeme muset čtyři- až desetkrát účinněji využívat zdroje, přičemž významných
zlepšení je třeba dosáhnout ještě před rokem 2020. Některé
dynamické podniky si již uvědomily výhody produktivnějšího využívání zdrojů,
mnoho podniků a spotřebitelů si však dosud není vědomo rozsahu a naléhavosti
nutných transformací. Pokud podniky podporují
účinnou spotřebu zdrojů, je to z ekonomického hlediska nanejvýš rozumné a
zároveň by jim to mělo pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost a ziskovost.
Účinná spotřeba zdrojů je tudíž důležitou součástí programu EU v oblasti
celosvětové konkurenceschopnosti. Pomáhá rovněž zajistit, že hospodářská krize
bude překonána trvale, a může zvýšit zaměstnanost.
|
Il nostro sistema
economico continua ad incoraggiare un uso inefficiente delle risorse
attribuendo ad alcune di queste prezzi inferiori al loro costo effettivo. Il World
Business Council for Sustainable Development ritiene che entro il 2050
occorrerà moltiplicare l’efficienza delle risorse da 4 a 10 volte, con
miglioramenti importanti che dovranno essere conseguiti già entro il 2020.
Alcune imprese dinamiche si sono rese conto dei vantaggi di un utilizzo più
produttivo delle risorse, ma molte aziende e molti consumatori non hanno ancora
acquisito la consapevolezza dell’ampiezza e dell’urgenza dei cambiamenti
necessari. Promuovere l’uso efficiente delle risorse ha solide motivazioni di
ordine economico e dovrebbe contribuire a migliorare la competitività e la
redditività delle imprese, per questo è parte integrante della strategia dell’UE
per la competitività a livello mondiale. Inoltre, contribuisce ad assicurare
una ripresa sostenibile dalla crisi economica e può favorire la creazione di
posti di lavoro.
|
|
Pro transformaci bude
třeba vypracovat politický rámec, jenž vytváří rovné podmínky. V takovém
prostředí se odměňují inovace a účinné využívání zdrojů, vytváří se hospodářské
příležitosti a dodávky surovin jsou lépe zabezpečeny. Dodávky má zabezpečit
nové navržení výrobků, udržitelné hospodaření s environmentálními zdroji,
recyklace a nahrazování surovin a šetření se zdroji. Aby byl hospodářský růst nezávislý na využívání
zdrojů a aby bylo možné uvolnit výše zmíněné nové zdroje růstu, k tomu je třeba
soudržnosti a integrace politik, které utváří naše hospodářství a náš životní
styl. K vytváření takové nezávislosti mezi
růstem a spotřebou uhlíku již napomohla opatření v oblasti změny klimatu.
|
Questa trasformazione
presuppone un quadro strategico che premi l’innovazione e l’efficienza delle
risorse e che crei le condizioni per nuove opportunità economiche per una
maggiore sicurezza di approvvigionamento grazie alla riprogettazione dei prodotti,
alla gestione sostenibile delle risorse ambientali, alla promozione del
riciclaggio e del riuso, alla sostituzione di materiali e al risparmio di
risorse. Per poter scindere la crescita dall’utilizzo delle risorse e liberare
queste nuove fonti di crescita, le politiche che plasmano la nostra economia e
il nostro stile di vita dovranno essere coerenti ed integrate. Le azioni per
contrastare i cambiamenti climatici hanno già contribuito a dissociare la
crescita dall’uso di carbonio.
|
|
Evropská unie se na cestu k této transformaci
vydala díky strategii Evropa 2020 a její stěžejní iniciativě „Evropa účinněji
využívající zdroje“[1]. Tato iniciativa vyzvala k vypracování plánu, jenž
by „určil střednědobé a dlouhodobé cíle a opatření potřebná pro jejich
dosažení“. Zmíněný plán vychází z dalších
iniciativ, jež jsou součástí této stěžejní iniciativy, a doplňuje je, zejména
pokud jde o politické úspěchy dosažené při přechodu na nízkouhlíkovou
ekonomiku. Plán rovněž přihlíží k pokroku, kterého se dosáhlo při provádění
tematické strategie z roku 2005 pro udržitelné využívání přírodních zdrojů[2] a strategie EU pro udržitelný
rozvoj. Na plán by se mělo rovněž nahlížet v kontextu celosvětového úsilí o
přechod k zelené ekonomice[3].
Ve velké míře vychází z celé řady zdrojů, které jsou uvedeny v průvodním
pracovním dokumentu útvarů Komise, včetně zprávy Evropské agentury pro životní
prostředí o stavu a výhledu pro evropské životní prostředí.
|
La strategia “Europa 2020” e la sua iniziativa
faro “Un’Europa efficiente nell’impiego delle risorse”[1] hanno
avviato l’Europa verso questa trasformazione. L’iniziativa auspicava una
tabella di marcia “per definire gli obiettivi di medio e lungo termine e i
mezzi necessari per conseguirli”. La presente tabella di marcia si basa sulle
altre azioni varate nell’ambito di questa iniziativa faro e le completa, in
particolare per quanto riguarda i risultati ottenuti verso il raggiungimento di
un’economia a basse emissioni di carbonio, e tiene conto dei progressi
realizzati nella strategia tematica del 2005 sull’uso sostenibile delle risorse
naturali[2]
e nella strategia dell’UE sullo sviluppo sostenibile. La tabella di marcia deve
essere considerata anche nell’ambito delle attività realizzate a livello
mondiale per la transizione verso un’economia “verde”[3]. Essa si
basa in ampia misura su una serie di fonti menzionate nel documento di lavoro
dei servizi della Commissione allegato, tra cui la relazione dell’Agenzia
europea dell’ambiente sullo stato e le prospettive dell’ambiente europeo.
|
|
2.
Jak vytvořit Evropu účinně využívající zdroje
|
2.
Rendere l’Europa efficiente nell’impiego delle risorse
|
|
Vypracování plánu
|
Concezione della tabella di marcia
|
|
Vize: Do roku 2050 poroste
hospodářství Evropské unie způsobem, který respektuje omezené množství zdrojů a
omezenou kapacitu planety, a bude tak přispívat k celosvětové hospodářské
transformaci. Naše hospodářství je
konkurenceschopné, podporuje začlenění a poskytuje vysokou životní úroveň,
přičemž mnohem méně zatěžuje životní prostředí. Se
všemi zdroji – od surovin až po energii, vodu, ovzduší, zemi a půdu – se
nakládá udržitelně. EU splnila dílčí cíle, jež
si stanovila ohledně změny klimatu, byly ochráněny, oceněny a z velké míry
obnoveny biologická rozmanitost a ekosystémové služby, jichž je biologická
rozmanitost základem.
|
Prospettive: entro il 2050 l’economia dell’UE sarà cresciuta in maniera
da rispettare i vincoli imposti dalle risorse e i limiti del pianeta,
contribuendo in questo modo ad una trasformazione economica globale. L'economia
sarà competitiva, inclusiva e offrirà un elevato standard di vita, con impatti
ambientali notevolmente ridotti. Tutte le risorse - materie prime, energia,
acqua, aria, terra e suolo - saranno gestite in modo sostenibile. Saranno stati
conseguiti importanti traguardi nella lotta contro i cambiamenti climatici,
mentre la biodiversità e i relativi servizi ecosistemici saranno stati tutelati,
valorizzati e in larga misura ripristinati.
|
|
Cesta k této vizi vede přes rozvoj účinného
využívání zdrojů. To umožňuje hospodářství
vyrábět s použitím méně zdrojů více a s menším úsilím vytvářet větší hodnoty
tím, že využívá zdroje udržitelným způsobem a minimalizuje jejich dopady na
životní prostředí. V praxi to vyžaduje, aby
byly zásoby veškerých environmenálních aktiv, které EU využívá či je získává z
celého světa, zajištěné a byly řízené v rámci jejich maximálního udržitelného
výnosu. Bude rovněž nutné, aby se nevytvářely
téměř žádné zbytkové odpady a byly obnoveny ekosystémy. Je třeba pochopit
systémová rizika pro hospodářství vyplývající z životního prostředí a
předcházet jim. Je zapotřebí nové vlny
inovací.
|
Migliorare l’efficienza delle risorse è la
strada da seguire per realizzare queste prospettive in quanto consente all’economia
di creare di più con meno, generando un valore più elevato con meno input,
utilizzando le risorse in modo sostenibile e minimizzando il loro impatto
ambientale. In pratica ciò presuppone che le scorte di tutti i beni ambientali
di cui l’UE dispone o che si procura siano sicure e gestite entro i limiti
della loro resa sostenibile. Presuppone inoltre che i rifiuti residui siano
quasi inesistenti, che gli ecosistemi siano stati ripristinati e che i rischi
sistemici per l’economia legati all’ambiente siano stati capiti ed evitati.
Occorrerà un’altra ondata di innovazioni.
|
|
Plán stanoví dílčí
cíle, jež nastiňují, co budeme muset učinit pro to, abychom se vydali cestou
účinného využívání zdrojů a udržitelného růstu. Každý
oddíl rovněž popisuje opatření, jichž je pro zahájení tohoto procesu krátkodobě
zapotřebí.
|
La presente
tabella di marcia definisce le tappe che indicano quali elementi saranno
necessari per farci avanzare verso una crescita sostenibile ed efficiente sotto
il profilo delle risorse. In ogni sezione sono poi descritte le azioni
necessarie nel breve periodo per dare il via a questo processo.
|
|
Plán nabízí rámec,
jenž vysvětluje, jak jsou politiky propojené a vzájemně uspořádané, a podle
něhož mohou být navrženy a soudržně prováděny budoucí akce. Vzájemné vazby mezi hlavními odvětvími a zdroji a s
nimi související politické iniciativy EU jsou popsány v tabulce uvedené
v příloze. Dříve než budou předloženy
podrobné návrhy, bude ohledně všech významných opatření a možných cílů vypracováno
posouzení dopadů[4].
|
La tabella di
marcia offre un quadro di riferimento che illustra come le politiche
interagiscono e si basano una sull’altra, quadro nel quale le azioni future
possono essere elaborate e attuate in modo coerente. I collegamenti tra settori
e risorse essenziali e le iniziative strategiche dell’UE associate sono
descritti nella tabella in allegato. Prima della presentazione di proposte
dettagliate[4]
saranno preparate le valutazioni di impatto di tutte le azioni significative e
dei possibili obiettivi.
|
|
Dosahování a měření pokroku
|
Progredire e misurare i progressi ottenuti
|
|
Bude zapotřebí
spolehlivých a lehce srozumitelných ukazatelů, které budou sloužit jako signál
a umožní měřit pokrok dosažený při zlepšování účinného využívání zdrojů.
|
Occorreranno
indicatori solidi e facilmente comprensibili per dare indicazioni e misurare i
progressi ottenuti nel migliorare l’efficienza delle risorse.
|
|
Tento plán navrhuje
nový přístup k opatřením v oblasti účinnějšího využívání zdrojů. Jeho součástí
je proces, jehož se účastní všechny hlavní strany, aby do konce roku 2013
prodiskutovaly ukazatele a cíle a dohodly se na nich.
Tento proces podrobněji popisuje kapitola 6.
|
La presente tabella
di marcia propone una nuova linea d’azione in materia di efficienza delle
risorse che prevede un processo nel quale sono coinvolte tutte le principali
parti interessate, per concordare indicatori e obiettivi entro la fine del
2013. Tale processo è descritto dettagliatamente al capitolo 6.
|
|
Aby bylo možné jej
zahájit, stanovují se prozatímně dvě úrovně ukazatelů[5]:
|
Al fine di avviare
questo processo, saranno stabiliti in via provvisoria due livelli di indicatori[5]:
|
|
(1)
prozatímní hlavní ukazatel – „produktivita zdrojů“
– pro měření hlavního cíle tohoto plánu, kterým je zlepšení hospodářské
výkonnosti a zároveň snížení tlaku na přírodní zdroje,
|
(1)
un indicatore principale provvisorio –
“Produttività delle risorse” – per misurare l’obiettivo principale di questa
tabella di marcia, ossia migliorare le prestazioni economiche allentando nel
contempo la pressione sulle risorse naturali;
|
|
(2)
řada doplňkových ukazatelů o klíčových přírodních
zdrojích, jako je voda, půda, suroviny a uhlík, které zohlední celkovou
spotřebu EU těchto zdrojů.
|
(2)
una serie di indicatori complementari sulle
principali risorse naturali come l’acqua, il suolo, le materie e il carbonio al
fine di valutare il consumo complessivo di queste risorse nell’UE.
|
|
Překonání
překážek
|
Superare gli
ostacoli
|
|
EU a její členské
státy by měly usilovat o odstranění překážek, které brzdí účinnému využívání
zdrojů, a vytvořit tak vhodné pobídky pro rozhodování o výrobě a spotřebě. K tomu bude zapotřebí:
|
L’UE e i suoi
Stati membri dovrebbero impegnarsi per eliminare gli ostacoli che intralciano l’utilizzo
efficiente delle risorse e mettere a punto un insieme di incentivi adeguati per
le decisioni in materia di produzione e consumo. A tale scopo, sarà necessario:
|
|
–
zabývat se trhy a cenami, daněmi a dotacemi, jež
neodpovídají skutečným nákladům na využívání zdrojů a např. zachovávají
neudržitelný trend vývoje,
|
–
occuparsi dei mercati e dei prezzi, delle tasse e
delle sovvenzioni che non rispecchiano i costi effettivi dell’utilizzo delle
risorse e costringono l’economia in una logica non sostenibile;
|
|
–
podporovat dlouhodobější inovativní myšlení v
oblasti podnikání, financí a politiky, jež povede k zavádění nových
udržitelných postupů, podnítí průlomové inovace a bude rozvíjet prozřetelnou,
hospodárnou regulaci,
|
–
incoraggiare un atteggiamento innovativo a lungo
termine nelle imprese, nella finanza e in politica che porti all’adozione di
nuove pratiche sostenibili e che incentivi scoperte innovative, un
atteggiamento lungimirante e una regolamentazione efficace rispetto ai costi;
|
|
–
provádět výzkum, který doplní naše znalosti,
zdokonalí naše dovednosti a poskytne správné informace a odbornou přípravu,
|
–
realizzare ricerche per colmare le carenze nella
nostra conoscenza e nelle nostre capacità e fornire informazioni e formazioni
adeguate;
|
|
–
zabývat se problémy souvisejícími s mezinárodní
konkurenceschopností a usilovat o dosažení shody s mezinárodními partnery,
aby všichni sledovali podobný cíl.
|
–
affrontare le questioni legate alla competitività
internazionale cercando di ottenere il consenso dei partner internazionali
affinché si muovano anch’essi in una direzione analoga.
|
|
3.
Transformace hospodářství
|
3.
Trasformare l’economia
|
|
Pokud se hospodářství vydá cestou účinného
využívání zdrojů – díky úsporám nákladů v důsledku lepší účinnosti,
zpeněžení inovací a lepšího hospodaření se zdroji během jejich celého životního
cyklu – zvýší se konkurenceschopnost a vytvoří se nové zdroje růstu a zaměstnanosti.
K tomu jsou nutné politiky, které si uvědomují vzájemnou provázanost
hospodářství, blahobytu a přírodního bohatství, usilují o odstranění
stávajících překážek účinnějšího využívání zdrojů a podnikům poskytují
spravedlivý, flexibilní, předvídatelný a soudržný základ pro jejich
činnost.
|
La trasformazione dell’economia verso un
utilizzo efficiente delle risorse determinerà un aumento della competitività e
apporterà nuove fonti di crescita e di occupazione grazie ai risparmi derivanti
dall’aumento dell’efficienza, dalla commercializzazione di soluzioni innovative
e da una migliore gestione delle risorse nel corso del loro intero ciclo di
vita. Ciò presuppone strategie che prendano atto delle interdipendenze tra
economia, benessere e capitale naturale e cerchino di eliminare gli ostacoli
esistenti all’utilizzo efficiente delle risorse, creando nel contempo
condizioni eque, flessibili, prevedibili e coerenti su cui le imprese possano
basare la propria attività.
|
|
Zdroj: Evropská
agentura pro životní prostředí.
|
Fonte: Agenzia europea
dell’ambiente
|
|
3.1.
Udržitelná spotřeba a výroba
|
3.1.
Consumo e produzione sostenibili
|
|
3.1.1. Zlepšení výrobků a změna
spotřebních zvyklostí
|
3.1.1.
Migliorare i prodotti e modificare i modelli di consumo
|
|
Změna spotřebních
zvyklostí soukromých a veřejných zákazníků pomůže podpořit účinné využívání
zdrojů a může také často vést k přímé čisté úspoře nákladů. Navíc může napomoci zvýšit poptávku po službách a
výrobcích, které účinněji využívají zdroje. Přesné
informace o dopadu zdrojů během jejich životního cyklu a o nákladech na
jejich využití mají spotřebitelům pomoci orientovat se při rozhodování. Spotřebitelé mohou ušetřit náklady tím, že omezí
odpad a budou nakupovat výrobky, které slouží dlouho nebo které lze snadno
opravit či recyklovat. Nové podnikatelské
modely, v jejichž rámci se výrobky spíše pronajímají, než kupují, mohou
uspokojit spotřebitelské potřeby a zároveň méně využívat zdroje během jejich
životního cyklu.
|
Modificando i
modelli di consumo degli acquirenti privati e pubblici si otterrà un utilizzo
più efficiente delle risorse e spesso anche economie nette dirette, contribuendo
inoltre a rafforzare la domanda di servizi e prodotti più efficienti sul piano
delle risorse. Per orientare i consumatori nella scelta occorre fornire loro
informazioni accurate basate sugli impatti attinenti al ciclo di vita e sui
costi dell’utilizzo delle risorse. I consumatori stessi possono risparmiare
evitando gli sprechi, acquistando prodotti che durano o che possono facilmente
essere riparati o riciclati. Nuovi modelli imprenditoriali, dove i prodotti
sono noleggiati anziché comprati, possono soddisfare le esigenze dei
consumatori con un minor uso delle risorse nel corso del ciclo di vita.
|
|
Vnitřní trh a
tržní nástroje hrají důležitou roli při vytváření rámce pro trhy, který má
odměňovat ekologičtější výrobky. Uplatnění
přístupu využívajícího jak dobrovolných, tak povinných opatření (např.
iniciativy EU týkající se rozhodujících trhů a směrnice o ekodesignu) by se
mělo zvážit v případě širší škály výrobků a služeb. Jeho součástí by mělo
rovněž být více kritérií týkajících se zdrojů.
|
Il mercato interno
e gli strumenti basati sul mercato svolgono un ruolo importante nell’istituire
un quadro che consenta ai mercati di ricompensare i prodotti più ecologici. Per
una gamma più ampia di prodotti e servizi sarebbe opportuno considerare un
approccio fondato su misure vincolanti e facoltative – come avviene per le
iniziative “Mercato guida” e la direttiva “Progettazione ecocompatibile” dell’UE
– che comprenda anche più criteri pertinenti alle risorse.
|
|
V některých
případech se však ukázalo, že pokud se v důsledku zlepšení účinnosti
technologie ušetří náklady, může to lidi podnítit k tomu, že spotřebovávají
více. Při vytváření politiky
a stanovování cílů je třeba s tímto jevem, který je známý jako „zpětný
účinek“, počítat a zohlednit jej.
|
Tuttavia è emerso
che, in alcuni casi, i risparmi realizzati grazie al miglioramento dell’efficienza
di una tecnologia possono in realtà indurre le persone a consumare di più. Nell’elaborazione
delle politiche e nella fissazione degli obiettivi occorre anticipare e tenere
conto di questo effetto, detto “effetto rimbalzo”.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 budou pro občany a veřejné orgány vytvořeny prostřednictvím vhodných
cenových signálů a srozumitelných informací o životním prostředí vhodné
pobídky, aby se mohli rozhodovat pro energeticky nejúčinnější výrobky a služby. Jejich rozhodnutí při nákupu budou podněcovat
podniky k inovacím a k poskytování zboží a služeb, které účinněji využívají
zdroje. Minimální normy environmentálního
profilu budou stanoveny tak, aby byly z trhu odstraněny výrobky, které
jsou nejméně energeticky účinné a způsobují největší znečištění. Poptávka spotřebitelů po udržitelnějších výrobcích a službách bude
vysoká.
|
Tappa: entro il 2020 i cittadini e le
autorità pubbliche saranno adeguatamente incoraggiati a scegliere i prodotti e
i servizi più efficienti dal punto di vista delle risorse, grazie a segnali di
prezzo corretti e a informazioni chiare in materia ambientale. Le loro scelte
di acquisto incentiveranno le imprese ad innovare e a offrire beni e servizi
più efficienti sotto il profilo delle risorse. Saranno fissati degli standard
di prestazione ambientale minimi per eliminare dal mercato i prodotti meno
efficienti dal punto di vista delle risorse e più inquinanti. Si registrerà una forte domanda, da parte dei consumatori, di
prodotti e servizi più sostenibili.
|
|
3.1.2. Podpora efektivní výroby
|
3.1.2.
Incentivare una produzione efficiente
|
|
Evropa má celosvětově největší čistý dovoz
zdrojů na osobu a její otevřená ekonomika je do značné míry na dovozu surovin a
energie závislá. Bezpečný přístup ke zdrojům
je hospodářskou záležitostí, která je ze strategického hlediska stále
důležitější, přičemž možné negativní sociální a ekologické dopady na třetí země
představují další problém. V roce 2007
hospodářství EU celkem přímo spotřebovalo více než 8 miliard tun surovin. Toto množství bychom mohli snížit a zároveň
zvýšit výrobu a konkurenceschopnost[6]. Lepší opětovná použitelnost surovin dosažená díky
větší „průmyslové symbióze“ (odpad z podniků použijí jiné podniky jako zdroj)
by v celé EU mohla navíc ušetřit 1,4 miliardy EUR ročně a v prodeji
vytvořit zisk 1,6 miliardy EUR[7].
|
L’Europa vanta le importazioni nette per
persona più elevate al mondo e la sua economia aperta dipende fortemente dalle
importazioni di materie prime ed energia. L’accesso sicuro alle risorse è
oramai una questione economica sempre più strategica, mentre i potenziali
impatti sociali e ambientali negativi sui paesi terzi sono fonte di ulteriori
preoccupazioni. Nel 2007 la quantità totale di materie prime utilizzate
direttamente nell’economia dell’UE era pari a oltre 8 miliardi di tonnellate.
Possiamo ridurre questa quantità potenziando nel contempo la produzione e la
competitività[6].
Inoltre, un maggiore riutilizzo delle materie prime mediante una migliore
“simbiosi industriale” nell’UE (in cui i rifiuti di alcune industrie sono
utilizzati, da altre, come risorse) potrebbe consentire di risparmiare 1,4
miliardi di euro l’anno e generare 1,6 miliardi di euro provenienti dalle
vendite[7].
|
|
Přestože mnohé podniky již přijaly opatření ke
zlepšení účinného využívání zdrojů, stále existuje velký prostor pro zlepšení. To se týká především méně důležitých oblastí
podnikání, například podniků, pro jejichž činnost není účinné využití energie
či vody zásadní. Mnoha z nich se nedaří
dlouhodobě využívat zdroje úsporně, neboť je v tom podporují současné podnikové
postupy vykazování, které jsou krátkodobě zaměřené. Je
nutné, aby podniky, které již začaly investovat do účinnějšího využívání
zdrojů, měly prospěch z pokroku v oblasti znalostí a inovací.
|
Sebbene molte aziende abbiano già preso
provvedimenti per migliorare la loro efficienza nell’utilizzo delle risorse, il
margine di miglioramento è notevole, in particolare in settori di attività non
strategici, ad esempio i settori in cui l’efficienza energetica o l’efficienza
idrica non sono essenziali per l’attività dell’impresa. Molte imprese non
risparmiano nell’uso delle risorse a più lungo termine a causa di una
prospettiva di breve termine incoraggiata dalle attuali pratiche aziendali di
rendicontazione. Le imprese che stanno già iniziando ad investire nell’efficienza
delle risorse devono poter trarre vantaggio dai progressi della conoscenza e
dell’innovazione.
|
|
Výměna informací mezi partnery v hodnotovém
řetězci i napříč odvětvími (včetně malých a středních podniků) o tom, jak
začít účinně využívat zdroje, může zabránit vzniku odpadů, posílit inovace a
vytvořit nové trhy.
|
Grazie allo scambio di informazioni sulle
soluzioni che garantiscono l’efficienza delle risorse tra partner nelle catene
di valore nonché tra i vari settori, comprese le PMI, è possibile evitare la
produzione di rifiuti, stimolare l’innovazione e creare nuovi mercati.
|
|
Pokud se, kdykoliv je to možné, zabrání
používání nebezpečných chemických látek a podpoří se „zelená chemie“, může to
pomoci ochránit klíčové zdroje (např. půdu a vodu) a bezpečnějším, snadnějším a
méně nákladným způsobem recyklovat a opětovně použít jiné zdroje (např.
suroviny). Plné provedení nařízení REACH podporuje přístup k nakládání s
chemickými látkami, jenž pomůže určit oblasti, ve kterých je možné nahradit
nebezpečné chemické látky bezpečnějšími a technicky a ekonomicky přijatelnými
alternativami.
|
Evitare, ove possibile, l’uso di sostanze
chimiche pericolose e promuovere la chimica “verde” può aiutare a proteggere
risorse essenziali come il suolo e le acque e a rendere altre risorse, come le
materie prime, più sicure, più semplici e meno costose da riciclare e
riutilizzare. La strategia di gestione dei prodotti chimici promossa dalla
completa attuazione della direttiva REACH consentirà di individuare le
possibilità di sostituire le sostanze chimiche pericolose con alternative più
sicure e tecnicamente ed economicamente sostenibili.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 budou zavedeny tržní a politické pobídky, které odměňují investice
podniků do účinnosti. Tyto pobídky podpoří
nové inovace v oblasti v energeticky účinnějších výrobních metod, které budou
ve velké míře využívány. Všechny společnosti a
jejich investoři budou moci změřit a porovnat, jak účinně využívají zdroje během
životního cyklu. Zdrojem hospodářského růstu a
blahobytu budou především hodnotnější výrobky a související služby, nikoli
spotřeba zdrojů.
|
Tappa: entro il 2020 saranno predisposti
incentivi commerciali e strategici che ricompenseranno gli investimenti delle
imprese nell’utilizzo efficiente delle risorse. Questi incentivi avranno
favorito nuove forme di innovazione nei metodi di produzione efficienti in
termini di utilizzo delle risorse che saranno ormai ampiamente utilizzati.
Tutte le imprese e i loro investitori potranno misurare e confrontare il loro
utilizzo delle risorse in termini di ciclo di vita. La crescita economica e il
benessere non dipenderanno dalle risorse impiegate ma deriveranno principalmente
dall’aumento del valore dei prodotti e dei servizi connessi.
|
|
S cílem podpořit udržitelnější spotřebu
a výrobu Komise:
|
Per promuovere ulteriormente il consumo
e la produzione sostenibili, la Commissione intende:
|
|
·
zpřísní požadavky týkající se ekologických
veřejných zakázek (Green Public Procurement, GPP), pokud jde o výrobky, které
významně zatěžují životní prostředí; posoudí,
v jakých případech by bylo možné spojit GPP s projekty financovanými EU a ve prospěch GPP podpoří společné zadávání
zakázek, jakož i sítě úředníků zodpovědných za zadávání veřejných zakázek (v
roce 2012),
|
·
rendere più rigorose le prescrizioni degli “Appalti
pubblici verdi” (Green public procurement - GPP) per i prodotti che
hanno un impatto ambientale significativo; valutare dove gli appalti pubblici
verdi potrebbero essere collegati a progetti finanziati dall’UE; promuovere
appalti congiunti e reti di funzionari responsabili di appalti pubblici a sostegno
dei GPP (nel 2012);
|
|
·
vypracuje společný metodický přístup, aby členské
státy a soukromé odvětví mohly posoudit, zobrazit a vzájemně porovnat
environmentální profil výrobků, služeb a společností, jenž vychází z
komplexního posouzení dopadu na životní prostředí po dobu životního cyklu
(„ekologické stopy“) (v roce 2012),
|
·
istituire un approccio metodologico comune per
consentire agli Stati membri e al settore privato di valutare, rendere note e
confrontare le prestazioni ambientali dei prodotti, dei servizi e delle aziende
sulla base di una valutazione globale del loro impatto ambientale nel corso del
loro ciclo di vita (“impronta ecologica”) (nel 2012);
|
|
·
na základě probíhajícího posouzení, jež má být
dokončeno v roce 2012, a po konzultaci zúčastněných stran, se bude zabývat
ekologickou stopou výrobků, přičemž mj. stanoví požadavky podle směrnice o
ekodesignu ve prospěch účinného využívání surovin (např. opětovná
použitelnost / využitelnost / recyklovatelnost, složení z
recyklovaného materiálu, trvanlivost) a rozšíří oblast působnosti směrnice o
ekodesignu na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie (v roce 2012),
|
·
affrontare la questione dell’impronta ecologica dei
prodotti, sulla base di una valutazione continua che dovrebbe essere attuata
nel 2012 e a seguito di una consultazione delle parti interessate, stabilendo
tra l’altro le prescrizioni nell’ambito della direttiva sulla progettazione
ecocompatibile per rafforzare l’efficienza sotto il profilo delle risorse dei
prodotti (riusabilità/recuperabilità/riciclabilità, contenuto riciclato,
durabilità) e ampliando la portata della direttiva “progettazione
ecocompatibile” a prodotti non legati all’energia (nel 2012);
|
|
·
zajistí lepší porozumění chování spotřebitelů a
bude lépe informovat o ekologických stopách výrobků, mj. bude bránit používání
zavádějících tvrzení a zlepší systémy používání ekoznaček (v roce 2012),
|
·
garantire una migliore comprensione dei consumatori
e informarli meglio in merito all’impronta ecologica dei prodotti, anche
impedendo l’utilizzo di asserzioni ingannevoli, e perfezionando i sistemi di
etichettatura ecologica (nel 2012);
|
|
·
podpoří vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů
mezi agenturami, které pro malé a střední podniky provozují režimy účinného
využívání zdrojů (průběžně).
|
·
incentivare il collegamento in rete e lo scambio di
migliori pratiche tra le agenzie che si avvalgono di programmi di utilizzo
efficiente delle risorse per le PMI (impegno continuativo).
|
|
Členské státy by od roku 2012 měly ve
spolupráci s Komisí posoudit:
|
Gli Stati membri, insieme alla
Commissione, a partire dal 2012 dovrebbero valutare:
|
|
·
možnosti, jak na trhu lépe využít výrobky, jež jsou
skutečně šetrné k životnímu prostředí,
|
·
le opzioni per rafforzare i vantaggi commerciali a
favore di prodotti veramente rispettosi dell’ambiente;
|
|
·
opatření k rozšíření zodpovědnosti výrobců na celý
životní cyklus jejich výrobků (mj. prostřednictvím nových obchodních modelů,
poradenství ohledně zpětného odběru a recyklace, jakož i podpory pro
opravárenské služby),
|
·
le misure per estendere la responsabilità dei
produttori all’intero ciclo di vita dei prodotti che fabbricano (ivi compresi
nuovi modelli commerciali, mediante consigli su programmi di ritiro e
riciclaggio e sostegno a favore dei servizi di riparazione);
|
|
·
opatření na zlepšení účinnějšího využívání zdrojů,
pokud jde o obaly.
|
·
azioni per ottimizzare l’utilizzo delle risorse a
livello di imballaggi.
|
|
Členské státy by měly:
|
Gli Stati membri dovrebbero:
|
|
·
zavést pobídky, které by motivovaly velkou většinu
společností k tomu, aby systematicky měřila, porovnávala a zlepšovala účinné využívání
zdrojů (průběžně),
|
·
predisporre incentivi che stimolino un’ampia
maggioranza delle imprese a misurare, comparare e migliorare la loro efficienza
nell’uso delle risorse in maniera sistematica (impegno continuativo);
|
|
·
pomoci společnostem spolupracovat na co nejlepším
využití odpadu a vedlejších produktů, které vyrábějí (např. využíváním
průmyslové symbiózy) (průběžně),
|
·
aiutare le imprese a collaborare per fare il
miglior uso possibile dei loro rifiuti e sottoprodotti (per es. attraverso la
valorizzazione della simbiosi industriale) (impegno continuativo);
|
|
·
zajistit, aby se malým a středním podnikům dostalo
poradenství a podpory, jež by jim pomohly zjistit, jak účinně a udržitelně
využívají zdroje a suroviny, a pomohly jim při zlepšení (průběžně),
|
·
garantire che le PMI beneficino di consigli e di
sostegno per individuare e migliorare l’utilizzo efficiente delle risorse e l’utilizzo
sostenibile delle materie prime (impegno continuativo);
|
|
·
spolupracovat s Komisí tak, aby do roku 2020 byly
na seznam REACH zapsány všechny příslušné látky vzbuzující mimořádné obavy
(průběžně).
|
·
collaborare con la Commissione per garantire che,
entro il 2020, tutte le sostanze estremamente problematiche siano inserite nell’elenco
REACH di sostanze “candidate” (impegno continuativo).
|
|
3.2.
Přeměna odpadu na zdroje
|
3.2.
Trasformare i rifiuti in una risorsa
|
|
Každý rok se v
Evropské unii vyhodí 2,7 miliardy tun odpadu, z toho je 98 milionů tun
nebezpečný odpad. V průměru znovu použijeme či
recyklujeme pouze 40 % pevného odpadu, zbytek se odveze na skládku či do
spalovny. Celkově se sice produkce odpadu v EU
drží na stejné úrovni, pokud však jde o stavební a demoliční odpad, kal z
čistíren odpadních vod či odpadky v moři, jejich objem stále roste. Jen v případě vyhazovaných elektrických
a elektronických zařízení se mezi lety 2008 až 2014 očekává zhruba 11%
nárůst.
|
Ogni anno nell’Unione
europea buttiamo via 2,7 miliardi di tonnellate di rifiuti, di cui 98 milioni
di tonnellate sono rifiuti pericolosi. In media solo il 40% dei rifiuti solidi
viene riutilizzato o riciclato, il resto è messo in discarica o è destinato all’incenerimento.
La produzione totale di rifiuti è stabile nell’UE, ma è in aumento la
produzione di alcuni flussi di rifiuti, come i rifiuti da costruzione e
demolizione, i fanghi di depurazione e i rifiuti marini. I rifiuti delle
apparecchiature elettriche ed elettroniche dovrebbero aumentare di circa l’11%
tra il 2008 e il 2014.
|
|
V některých
členských státech se recykluje více než 80 % odpadu. To svědčí o tom, že
je možné využít odpad jako jeden z klíčových zdrojů EU.
Lepší nakládání s odpady umožní lepší využívání zdrojů a může otevřít
nové trhy a vytvořit nová pracovní místa, jakož zmenšit závislost na dovozu
surovin a snížit dopady na životní prostředí.
|
Alcuni Stati
membri riciclano oltre l’80% dei rifiuti, a dimostrazione di come sia possibile
utilizzarli come una risorsa fondamentale nell’UE. Il miglioramento della
gestione dei rifiuti contribuisce a un miglior utilizzo delle risorse e può
aprire nuovi mercati e creare posti di lavoro, favorendo una minore dipendenza
dalle importazioni di materie prime e consentendo di ridurre gli impatti
ambientali.
|
|
Aby se z odpadu mohl stát zdroj, který se jako
surovina vrátí do hospodářství, musí se stát opětovné použití a recyklace ještě
důležitějšími. Kombinace strategií by pomohla
vytvořit hospodářství, které bude recyklovat veškerý odpad (např. design
výrobků koncipovaný tak, aby zohledňoval životní cyklus; lepší spolupráce mezi
všemi aktéry na trhu v rámci hodnotového řetězce; lepší postup při sběru odpadu;
vhodný regulační rámec; pobídky pro předcházení vzniku odpadů a pobídky pro
jejich recyklaci; veřejné investice do moderních zařízení na zpracování odpadu
a vysoce kvalitní recyklaci).
|
Se i rifiuti sono destinati a diventare una
risorsa da reintrodurre nell’economia come materia prima, occorre attribuire
una priorità di gran lunga maggiore al riuso e al riciclaggio. Una combinazione
di varie politiche contribuirebbe alla creazione di una vera economia del
riciclaggio, tra cui la progettazione di prodotti che integrino un approccio
basato sul ciclo di vita, una migliore cooperazione tra tutti gli operatori del
mercato lungo l’intera catena di valore, processi di raccolta perfezionati, un
quadro normativo adeguato, incentivi per la prevenzione e il riciclaggio dei
rifiuti, nonché investimenti pubblici in impianti moderni per il trattamento
dei rifiuti e il riciclaggio di alta qualità.
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 se s odpadem začne nakládat jako se
zdrojem. Absolutní množství odpadu na
obyvatele klesne. Díky rozšířenému tříděnému
sběru odpadu a díky vytvoření funkčních trhů s druhotnými surovinami budou
veřejní a soukromí aktéři považovat recyklaci a opětovné použití odpadů za
ekonomicky atraktivní alternativu. Bude se
recyklovat více surovin, včetně surovin, které významně zatěžují životní
prostředí, a kritických surovin. Právní
předpisy týkající se odpadů budou plně provedeny. Nedovolená
přeprava odpadů bude již minulostí. Energeticky
se budou znovu používat již jen nerecyklovatelné materiály, na skládky se
nebude odkládat prakticky žádný odpad a bude zajištěna vysoce kvalitní
recyklace.
|
Tappa: entro
il 2020 i rifiuti saranno gestiti come una risorsa. I rifiuti pro capite saranno
in fase di netto declino. Il riciclaggio e il riuso dei rifiuti saranno opzioni
economicamente interessanti per gli operatori pubblici e privati, grazie alla
diffusione della raccolta differenziata e allo sviluppo di mercati funzionali
per le materie prime secondarie. Sarà riciclata una quantità maggiore di
materiali, inclusi quelli che hanno un impatto ambientale considerevole e le materie
prime essenziali. La legislazione in materia di rifiuti sarà pienamente
applicata. Le spedizioni illecite di rifiuti saranno state completamente
eliminate. Il recupero di energia sarà limitato ai materiali non riciclabili,
lo smaltimento in discarica praticamente eliminato e sarà garantito un
riciclaggio di alta qualità.
|
|
Komise:
|
La Commissione intende:
|
|
·
podpoří trh s druhotnými surovinami a poptávku po
recyklovaných surovinách. Učiní tak pomocí hospodářských pobídek a vypracováním
kritérií, jež určují, kdy odpad přestává být odpadem (v letech 2013/2014),
|
·
stimolare il mercato delle materie secondarie e la
domanda di materie riciclate, attraverso incentivi economici e l’elaborazione
di criteri per smettere di produrre rifiuti (2013/2014);
|
|
·
přezkoumá stávající množstevní cíle týkající se
prevence vzniku odpadu, opětovného použití, recyklace, využití odpadu a jeho
ukládání na skládky, aby bylo možné přejít k hospodářství, které je založeno na
opětovném použití a recyklaci a ve kterém téměř neexistuje zbytkový odpad (v
roce 2014),
|
·
riesaminare gli obiettivi esistenti in materia di
prevenzione, riuso, riciclaggio, recupero e di alternative alla discarica per
progredire verso un’economia basata sul riuso e il riciclaggio, con l’eliminazione
quasi completa dei rifiuti residui (2014);
|
|
·
posoudí zavedení minimálního množství surovin, jež
musí být recyklováno, posoudí zavedení kritérií ohledně trvanlivosti a opětovného
použití a rozšíření odpovědnosti výrobců klíčových výrobků (v roce 2012),
|
·
valutare l’introduzione di quote minime di materie
riciclate, di criteri di durabilità e riutilizzabilità ed estendendo la
responsabilità del produttore per i prodotti principali (2012);
|
|
·
v zájmu jednotnosti posoudí, ve kterých oblastech
by bylo možné sjednotit právní předpisy týkající se různých toků odpadů (v
letech 2013/2014),
|
·
valutare i settori in cui la legislazione sui vari
flussi di rifiuti potrebbe essere allineata ai fini di una maggior coerenza
(2013/2014);
|
|
·
bude pokračovat v práci v rámci EU a s
mezinárodními partnery s cílem odstranit nedovolenou přepravu odpadů a zvláště
se zaměří na nebezpečný odpad,
|
·
continuare a lavorare in seno all’UE e con i
partner internazionali per eliminare le spedizioni illegali di rifiuti, in
particolare dei rifiuti pericolosi;
|
|
·
zajistí, aby se z veřejných prostředků
pocházejících z rozpočtu EU přednostně financovaly činnosti, které stojí výše v
hierarchii způsobů nakládání s odpady, kterou definuje rámcová směrnice o
odpadech (např. recyklační zařízení má přednost před likvidací odpadu) (v
letech 2012/2013),
|
·
garantire che il finanziamento pubblico proveniente
del bilancio dell’Unione europea dia priorità alle attività ai livelli più alti
della gerarchia dei rifiuti definiti nella direttiva quadro sui rifiuti (per
esempio, ad impianti di riciclaggio rispetto allo smaltimento di rifiuti)
(2012/2013);
|
|
·
mezi členskými státy usnadní výměnu osvědčených
postupů pro sběr a zpracování odpadu a vypracuje opatření pro účinnější boj
proti porušování pravidel EU týkajících se odpadů (v letech 2013/2014).
|
·
agevolare lo scambio delle migliori pratiche in
materia di raccolta e trattamento dei rifiuti tra gli Stati membri e elaborare
misure per combattere più efficacemente le violazioni della normativa UE sui
rifiuti (2013/2014).
|
|
Členské státy by měly:
|
Gli Stati membri dovrebbero:
|
|
·
prostřednictvím svých národních strategií
předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi zajistit úplné provedení acquis
EU o odpadu, včetně minimálních cílů (průběžně).
|
·
assicurare la piena attuazione dell’acquis
dell’UE in materia di rifiuti, stabilendo inoltre obiettivi minimi attraverso
le loro strategie nazionali di prevenzione e gestione dei rifiuti (impegno
continuativo).
|
|
3.3.
Podpora výzkumu a inovací
|
3.3.
Sostenere la ricerca e l’innovazione
|
|
Přechod k zelené a nízkouhlíkové ekonomice
bude vyžadovat značné inovace, od malých dílčích změn až po velké průlomy v
oblasti technologií.
|
La transizione verso un’economia verde a basse
emissioni di carbonio richiederà importanti innovazioni, da piccole modifiche
incrementali ad importanti scoperte tecnologiche.
|
|
Zároveň musíme lépe a spolehlivěji vědět, jak
přírodní systémy reagují na různé tlaky, které na ně vyvíjíme. Základní a
aplikovaný výzkum by měl určit problémy a vytyčit pokyny. Výzkum ve
společenských vědách nám má pomoci pochopit chování.
|
Allo stesso tempo abbiamo bisogno di una base
di conoscenze più esaustiva e affidabile sul modo in cui i sistemi naturali
reagiscono alle diverse pressioni che esercitiamo su di loro. La ricerca di
base e la ricerca applicata dovrebbero individuare le sfide da affrontare e ispirare
gli interventi, in particolare nel settore della ricerca in materia di scienze
sociali, per permetterci di capire meglio l’evoluzione dei comportamenti.
|
|
Aby bylo možné v oblasti výzkumu a inovace
iniciovat větší nasazení, je třeba vytvořit vhodné pobídky pro soukromý sektor,
aby více investoval do výzkumu účinného využívání zdrojů a do inovací. Opatření
na straně poptávky pomohou vytvořit pobídky pro vývoj zelených inovací díky
vytváření nových trhů. Jasné rámcové podmínky jsou nezbytné pro to, aby se
zvýšila jistota investorů a aby společnosti, které činí zelené investice, které
jsou považované za rizikovější nebo mají delší návratnost, měly lepší přístup k
finančním prostředkům.
|
Per imprimere questo impulso alla ricerca e
all’innovazione, occorre predisporre un insieme adeguato di incentivi in modo
che il settore privato investa maggiormente nella ricerca e nell’innovazione per
l’utilizzo efficiente delle risorse. Le misure sul fronte della domanda
consentiranno di creare incentivi per l’innovazione “verde” attraverso la creazione
di nuovi mercati. Sono necessarie condizioni quadro chiare per rassicurare gli
investitori e garantire un migliore accesso ai finanziamenti per le imprese che
effettuano investimenti “ecologici” che sono considerati maggiormente a rischio
o che hanno tempi di recupero più lunghi.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 vědecké průlomové vynálezy a trvalé úsilí o inovace zásadně zlepší
naše znalosti o zdrojích, o tom, jak s nimi hospodařit, jak omezit jejich
spotřebu, opětovně je používat, recyklovat, nahrazovat, chránit je a vážit si
jich. Umožní to výrazně větší investice, lepší
jednotnost při řešení společenských problémů souvisejících s účinným využíváním
zdrojů, změnou klimatu a jeho odolností, jakož i větší přínos inteligentní
specializace a spolupráce v rámci Evropského výzkumného prostoru.
|
Tappa:
entro il 2020 le scoperte scientifiche e l’impegno continuo per l’innovazione
ci avranno consentito di capire meglio come considerare, gestire, ridurre l’uso,
riutilizzare, riciclare, sostituire, salvaguardare e valorizzare le risorse.
Ciò sarà possibile grazie ai cospicui aumenti degli investimenti, alla coerenza
nell’affrontare la sfida dell’efficienza delle risorse, dei cambiamenti
climatici e della resilienza e ai benefici della specializzazione intelligente
e della cooperazione all’interno dello Spazio europeo della ricerca.
|
|
Členské státy
ve spolupráci s Komisí:
|
Gli Stati
membri, in collaborazione con la Commissione, provvederanno a:
|
|
·
vytvoří vhodný rámec a soubor pobídek, které zvýší
investice soukromého sektoru do výzkumu a inovací za účelem účinného využívání
zdrojů (průběžně).
|
·
istituire un quadro adeguato e una serie di
incentivi per stimolare gli investimenti del settore privato nella ricerca e
nell’innovazione a favore dell’efficienza delle risorse (impegno continuativo).
|
|
Komise:
|
La Commissione
intende:
|
|
·
vypracuje „inovační partnerství“, aby splnila cíle
účinného využívání zdrojů, např. pokud jde o vodu, suroviny a produktivní a
udržitelné zemědělství (od roku 2011),
|
·
sviluppare i “partenariati per l’innovazione” per
conseguire gli obiettivi in materia di efficienza delle risorse (ad esempio in
materia di risorse idriche, materie prime e agricoltura sostenibile e
produttiva) (dal 2011);
|
|
·
vypracuje společné technologické iniciativy nebo
jiné formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakož i iniciativy
společného plánování, které spojí výzkumné úsilí členských států v oblasti
účinného využívání zdrojů (průběžně),
|
·
sviluppare iniziative tecnologiche congiunte o
altre forme di partenariati pubblico-privato, nonché iniziative di
programmazione congiunta che mettano in comune le attività di ricerca nazionali
nel settore dell’efficienza delle risorse (impegno continuativo);
|
|
·
se bude zabývat překážkami, které brání ekologickým
inovacím (v roce 2011),
|
·
affrontare gli ostacoli che si frappongono all’innovazione
ecocompatibile (nel 2011);
|
|
·
se zaměří na to, aby z prostředků Unie určených na
výzkum byly financovány (strategie EU „Horizont 2020“) klíčové cíle účinného
využívání zdrojů, přičemž podpoří inovativní řešení, pokud jde o: udržitelnost
v oblasti energetiky, dopravy a stavebnictví; hospodaření s přírodními zdroji;
ochranu ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti; zemědělství účinně
využívající zdroje a biohospodářství v širším slova smyslu; těžbu surovin, jež
je šetrná k životnímu prostředí; recyklaci, opětovné použití, nahrazení
surovin, jež zatěžují životní prostředí či jsou vzácné; inteligentnější design,
„zelenou chemii“ a biologicky rozložitelné plasty, jež mají na životní
prostředí menší dopad.
|
·
incentrare i finanziamenti UE a favore della
ricerca (Orizzonte 2011) sui principali obiettivi in materia di
efficienza delle risorse, sostenendo soluzioni innovative nei settori seguenti:
energia, trasporti ed edilizia sostenibili; gestione delle risorse naturali;
tutela dei servizi ecosistemici e della biodiversità; utilizzo efficiente delle
risorse nel settore agricolo e bioeconomico in senso lato; estrazione di
materie prime rispettosa dell’ambiente; riciclaggio, riuso, sostituzione di
materie rare o che hanno un considerevole impatto ambientale; progettazione più
intelligente; chimica “verde”; plastiche biodegradabili ad impatto ridotto.
|
|
Členské státy
by měly:
|
Gli Stati
membri dovrebbero:
|
|
·
zaměřit na to, aby ze svých veřejných prostředků
určených na výzkum financovaly zejména klíčové cíle účinného využívání zdrojů
(průběžně).
|
·
incentrare i finanziamenti pubblici a favore della
ricerca sui principali obiettivi in materia di efficienza delle risorse
(impegno continuativo).
|
|
3.4.
Dotace, jež škodí životnímu prostředí, a správné
nastavení cen
|
3.4.
Sovvenzioni dannose per l’ambiente e prezzi
determinati correttamente
|
|
Tržní ceny hrají při nakupování a přijímání
investičních rozhodnutí hlavní roli, nemusí ovšem nutně odrážet skutečné
náklady spotřeby zdrojů a jejich dopadů na životní prostředí. Kromě toho mohou vlády dotacemi, jež škodí
životnímu prostředí, záměrně zkreslit ceny a zvýhodnit jisté spotřebitele,
uživatele či výrobce, aby tak vylepšily jejich příjem nebo snížily jejich
náklady. Tím však zároveň znevýhodňují řádné postupy v oblasti životního
prostředí[8].
|
I prezzi di mercato sono l’elemento principale
che guida le scelte d’acquisto e le decisioni relative agli investimenti, ma
non rispecchiano necessariamente i costi effettivi legati all’uso delle risorse
e al loro impatto ambientale. Inoltre, i prezzi potrebbero essere volutamente
distorti da sovvenzioni dannose per l’ambiente (Environmentally harmful
subsidies – EHS) concessi dagli Stati, che attribuiscono ad alcuni
consumatori, utilizzatori o produttori dei vantaggi al fine di incrementare il
loro reddito o diminuire i loro costi, ma così facendo esercitano un effetto
discriminatorio nei confronti delle buone pratiche ambientali[8].
|
|
3.4.1. Postupné odstranění neefektivních dotací
|
3.4.1. Eliminare
gradualmente le sovvenzioni inefficienti
|
|
Výše dotací, jež mohou mít negativní dopady na
životní prostředí, a to především v oblasti fosilních paliv, dopravy a vody, se
celosvětově odhaduje na celkem 1 bilion USD ročně. Tyto
dotace způsobují větší produkci odpadů, emisí, těžbu zdrojů či mají negativní
dopady na biologickou rozmanitost. Mohou
bránit napravení neúčinných postupů a podnikům ztěžovat investování do zelených
technologií. Tyto dotace mají různé formy,
jedním příkladem je snížení daní nebo osvobození od daně.
|
Secondo le stime, le
sovvenzioni che hanno potenziali impatti negativi sull’ambiente (in particolare
nei settori dei combustibili fossili, dei trasporti e delle risorse idriche)
ammontano complessivamente ad un totale di 1 000 miliardi di dollari USA l’anno.
Queste sovvenzioni comportano un aumento dei rifiuti, delle emissioni e dell’estrazione
di risorse o hanno effetti negativi sulla biodiversità. Tali sovvenzioni, che
possono assumere forme diverse, come riduzioni o esenzioni fiscali, possono
incoraggiare pratiche inefficienti e dissuadere le imprese dall’investire in
tecnologie “verdi”.
|
|
Pokud upustíme od dotací, které škodí životnímu
prostředí, může to mít hospodářský a sociální přínos, jakož i přínos pro
životní prostředí a zároveň by se mohla zlepšit konkurenceschopnost. Členské státy již byly v rámci roční analýzy růstu
na rok 2011[9]
vyzvány k odstranění těchto dotací s cílem podpořit konsolidaci rozpočtu. Při odstraňování těchto dotací může být nezbytné
přijmout alternativní zmírňující opatření, pokud jde o nejvíce dotčená
hospodářská odvětví, regiony a pracovníky či řešení energetické chudoby.
Zároveň je nutné zohlednit dopad případného přemístění výroby do jiných zemí.
|
La rinuncia a queste sovvenzioni dannose per l’ambiente
può determinare vantaggi economici, sociali e ambientali e consentire di
migliorare la competitività. Gli Stati membri sono già stati invitati ad
eliminare queste sovvenzioni nell’Analisi annuale della crescita[9] al fine
di sostenere il consolidamento di bilancio. In questo ambito possono essere
necessarie disposizioni alternative di compensazione per i settori economici,
le regioni e i lavoratori maggiormente colpiti o per affrontare il problema
della penuria di energia e occorre tenere conto dell’impatto dell’eventuale
delocalizzazione della produzione verso altri paesi.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 se postupně odstraní dotace, jež škodí životnímu prostředí, a řádně
se zohlední dopad na potřebné občany.
|
Tappa: entro il 2020 le sovvenzioni
dannose per l’ambiente saranno gradualmente abbandonate tenendo in debita
considerazione le ripercussioni sulle persone bisognose.
|
|
3.4.2. Správné nastavení cen a přenesení daňové zátěže na jiné oblasti
|
3.4.2. Determinare il prezzo giusto e
riorientare il carico della tassazione
|
|
Prostřednictvím rostoucích cen komodit již trh
vysílá signály o nedostatku některých zdrojů a podniky stále častěji čelí
naléhavé potřebě se přizpůsobit, aby si zachovaly konkurenceschopnost, a to
především v mezinárodním kontextu. Je však
možné, že externí náklady stále ještě nebyly zohledněny a pro řadu zdrojů mohou
takové signály přijít příliš pozdě, aby bylo možné zabránit jejich
neudržitelnému využívání. Celkové zatížení
daněmi ceny často ovlivňuje způsobem, který podporuje spotřebu zdrojů, nikoli
zvyšování zaměstnanosti v hospodářství.
|
Il mercato fornisce già segnali della carenza
di alcune risorse aumentando i prezzi delle materie prime, e sempre più spesso
le imprese devono far fronte all’esigenza urgente di adeguarsi per
salvaguardare la propria competitività, soprattutto nel contesto
internazionale. Tuttavia, non è detto che si tenga conto del costo delle
esternalità e per alcune risorse questo tipo di segnale potrebbe arrivare
troppo tardi per impedirne lo sfruttamento non sostenibile. L’impatto
complessivo della tassazione spesso incide sui prezzi in modo tale da favorire
l’utilizzo delle risorse piuttosto che un aumento dell’occupazione.
|
|
Tržní nástroje hrají důležitou roli při
nápravě selhání trhu – například zavedením ekologických daní, poplatků, systémů
pro obchodování s povolenkami, daňových pobídek pro ekologičtější spotřebu nebo
jiných nástrojů. Nové strategie by měly pomoci
upravit ceny zdrojů, které nejsou na trhu přiměřeně oceněny, jako je voda,
čisté ovzduší, ekosystémy, biologická rozmanitost a mořské zdroje. Budou zřejmě muset být součástí širšího přístupu,
který používá regulaci například tehdy, jestliže jsou zdroje společnými statky.
|
Gli strumenti basati sul mercato hanno un
ruolo importante da svolgere nella correzione delle inefficienze del mercato –
per esempio mediante l’introduzione di tasse ambientali, diritti, sistemi di
scambi di autorizzazioni, incentivi fiscali per un consumo più rispettoso dell’ambiente
o altri strumenti. Le nuove politiche dovrebbero aiutare ad allineare i prezzi
delle risorse che non sono adeguatamente valutate sul mercato, quali l’acqua, l’aria
pulita, gli ecosistemi, la biodiversità e le risorse marine. Queste politiche
potrebbero rientrare in un approccio più ampio di regolamentazione, ad esempio
nei casi in cui le risorse sono beni comuni.
|
|
Roční analýza růstu na rok 2011[10] a závěry Evropské rady z
března 2011[11]
zdůraznily potřebu snižovat daňové zatížení práce, aby se povzbudila
zaměstnanost a hospodářský růst. V této
souvislosti jsou důležité „ekologické daňové reformy“, které mají zvýšit podíl
ekologických daní a jiné daně snížit. Ekologické
zdanění rovněž může sladit úsilí o konsolidaci rozpočtů
s restrukturalizací hospodářství, jež účinněji využívá zdroje. Nicméně
průměrný podíl příjmu z ekologických daní v celkovém příjmu z daní v EU od
roku 1999 obecně stále klesá, přičemž v roce 2009 dosáhl úrovně 6,3 %[12].
|
L’alleggerimento dell’imposizione fiscale
sulla manodopera per stimolare l’occupazione e la crescita economica è già
menzionato nell’analisi annuale della crescita per il 2011[10] e nelle
conclusioni del Consiglio europeo di marzo 2011[11]. In
questo contesto sono importanti anche “le riforme fiscali verdi”, consistenti
in un aumento delle tasse ambientali e in una concomitante riduzione di altre
imposte. La fiscalità ambientale può anche armonizzare gli sforzi di
risanamento del bilancio agevolando l’evoluzione verso un’economia efficiente
sotto il profilo delle risorse. Tuttavia, la percentuale media dell’imposizione
ambientale nel gettito fiscale totale nell’UE è in calo generale dal 1999, e si
attestava al 6,3% nel 2009[12].
|
|
Některé členské státy přijaly v zájmu
ekologické daňové reformy různá opatření a podařilo se jim tak dosáhnout podílu
příjmu z ekologických daní, který nyní v celkovém příjmu z daní činí více než
10 %. Zároveň se jim podařilo zabránit snížení příjmu rozpočtu a zlepšit
konkurenceschopnost a energetickou účinnost. Dokládá
to, že při zachování solidního hospodářského rámce je možné přesunout zdanění
na dotace, jež škodí životnímu prostředí. Aby
bylo možné účinněji změřit posun v cenových signálech, jež jsou nutné pro
podporu větších investic do účinnějšího využívání zdrojů, bude však zřejmě
zapotřebí ještě dalšího ukazatele (např. ukazatele dokládajícího efektivní
zdanění znečišťování životního prostředí či spotřebu zdrojů).
|
In alcuni Stati membri che hanno attuato
riforme graduali delle tasse ambientali, le relative entrate sono ormai pari al
10% delle entrate fiscali totali; queste sono state tutelate e nel contempo si
è registrato un miglioramento di competitività ed efficienza energetica. Ciò
dimostra che è possibile spostare il carico fiscale sulle attività pericolose
per l’ambiente nell’ambito di un quadro economico solido. Tuttavia, per
misurare in modo più efficace lo spostamento nei segnali di prezzo necessario
per incoraggiare gli investimenti in un uso più efficiente delle risorse
potrebbe essere necessario un indicatore supplementare, come una effettiva
aliquota fiscale sull’inquinamento ambientale o sull’uso di risorse.
|
|
Dílčí cíl: Rozsáhlý
přesun daňového zatížení z práce ve prospěch ekologického systému zdanění
povede nejpozději do roku 2020 k významnému nárůstu podílu ekologických daní na
veřejných příjmech v souladu s osvědčenými postupy členských států, mj.
prostřednictvím pravidelných úprav reálných daňových sazeb.
|
Tappa: entro il 2020 uno spostamento
sostanziale dalla tassazione della manodopera verso la tassazione ambientale,
anche con adeguamenti periodici dei tassi reali, porterà ad un aumento
significativo della percentuale di entrate pubbliche dovute alle tasse
ambientali, in conformità alle migliori pratiche attuate dagli Stati membri.
|
|
Aby se Komise mohla zabývat otázkami dotací, jež škodí životnímu
prostředí, a lepšími cenovými signály, Komise:
|
Per
affrontare i problemi delle sovvenzioni dannose per l’ambiente e dei migliori
segnali di prezzo, la Commissione intende:
|
|
·
bude prostřednictvím evropského semestru sledovat,
jak se členské státy řídí doporučeními, jež byly vypracovány konkrétně pro
každý stát a týkají se daňové reformy, jež podporuje přesun daňového zatížení z
trhu práce na dopady na životní prostředí a od roku 2012 postupně odstraňuje dotace,
jež škodí životnímu prostředí,
|
·
controllare, tramite il semestre europeo, il
seguito dato dagli Stati membri alle raccomandazioni specifiche per paese in
materia di riforme fiscali che favoriscono il passaggio dalla tassazione della
manodopera alla tassazione degli impatti ambientali, nonché il progressivo
abbandono delle sovvenzioni dannose per l’ambiente a partire dal 2012;
|
|
·
bude mezi členskými státy podporovat pravidelnou
výměnu osvědčených postupů a vzájemných hodnocení týkajících se reformy
dotací, jež škodí životnímu prostředí, zejména v rámci fóra o tržních
nástrojích a skupiny pro daňovou politiku (průběžně),
|
·
promuovere lo scambio regolare di buone pratiche e
le valutazioni inter pares sulla riforma delle sovvenzioni dannose per l’ambiente
e sugli strumenti basati sul mercato tra gli Stati membri, in particolare nell’ambito
del forum sugli strumenti basati sul mercato e del Gruppo sulla politica
fiscale (impegno continuativo);
|
|
·
posoudí, jak byla využita státní podpora přidělená
na opatření, jež měla za cíl účinnější využívání zdrojů, a do jaké míry mají
být při revizi pokynů ohledně státní podpory od roku 2013 rozšířeny cíle
účinného využívání zdrojů,
|
·
valutare in che modo sono stati attuati gli aiuti
di Stato per misure intese ad aumentare l’efficienza delle risorse e in che
misura gli obiettivi in materia di efficienza delle risorse debbano essere
rafforzati in sede di revisione dei pertinenti orientamenti sugli aiuti di
Stato a partire dal 2013;
|
|
·
bude pokračovat v práci na zlepšení ukazatelů
zdanění znečištění a zdrojů.
|
·
portare avanti l’impegno a migliorare gli
indicatori relativi all’uso delle tasse sull’inquinamento e le risorse.
|
|
Členské státy by měly:
|
Gli
Stati membri dovrebbero:
|
|
·
podle stanovených metodik určit dotace, jež nejvíce
škodí životnímu prostředí (do roku 2012);
|
·
individuare le principali sovvenzioni dannose per l’ambiente,
conformemente alle metodologie stabilite (entro il 2012);
|
|
·
připravit plány a harmonogramy postupného
odstraňování těchto dotací a v rámci svých národních reforem o tom podat zprávu
(do roku 2012/2013),
|
·
preparare piani e calendari per eliminare
progressivamente le sovvenzioni dannose per l’ambiente e riferire in proposito
nel quadro dei rispettivi programmi nazionali di riforma (entro il 2012/2013);
|
|
·
přesunout daňové zatížení z trhu práce na dopady na
životní prostředí (průběžně),
|
·
spostare la pressione fiscale dalla manodopera agli
impatti ambientali (impegno continuativo);
|
|
·
přezkoumat své daňové politiky a nástroje s cílem
podpořit účinnější využívání zdrojů a v tomto kontextu zvážit pobídky, jež by
motivovaly spotřebitele a výrobce rozhodovat se pro účinné využívání zdrojů (do
roku 2013).
|
·
riesaminare le loro politiche e gli strumenti
fiscali al fine di sostenere l’efficienza delle risorse con maggiore efficacia
e, in questo contesto, riflettere su incentivi a sostegno delle scelte dei
consumatori e degli interventi dei produttori a favore dell’efficienza delle
risorse (entro il 2013).
|
|
4.
Přírodní bohatství a ekosystémové služby
4.1.
Ekosystémové služby
|
4.
Capitale naturale e servizi ecosistemici
4.1.
Servizi ecosistemici
|
|
Naše hospodářská prosperita a blahobyt jsou
závislé na přírodním bohatství. K němu patří také ekosystémy, které nám
poskytují nepostradatelné zboží a služby – úrodnou půdu a živé moře, sladkou
vodu, čisté ovzduší a opylení, ochranu proti povodním a regulaci klimatu. Mnoho
z těchto ekosystémů se používá téměř tak, jako kdyby bylo poskytování
jejich služeb neomezené. Zachází se s nimi jako s „bezplatnými“ komoditami,
jejich hospodářská hodnota není na trhu řádně oceněna, a proto jsou i nadále
vyčerpávány a znečišťovány, což ohrožuje naši dlouhodobou udržitelnost a
schopnost čelit ekologickému ohrožení.
|
La nostra prosperità economica e il nostro
benessere dipendono dal nostro capitale naturale, compresi gli ecosistemi che
ci forniscono un flusso di beni e servizi essenziali - dai terreni fertili alle
terre e ai mari produttivi, dalle acque dolci e dall’aria pura all’impollinazione,
la prevenzione delle alluvioni e la regolazione del clima. Molti di questi
servizi ecosistemici sono utilizzati quasi come se la loro disponibilità fosse
illimitata, sono trattati come prodotti “gratuiti”, il loro valore economico
non è contabilizzato in modo adeguato sul mercato e, di conseguenza, continuano
ad essere eccessivamente utilizzati o inquinati, minacciando la nostra
sostenibilità a lungo termine e la resistenza agli shock ambientali.
|
|
Za posledních 50 let bylo poškozeno 60 %
ekosystémových služeb Země. V EU je 88 % rybí populace loveno nad rámec
maximálního udržitelného výnosu a pouze 11 % chráněných ekosystémů je v
dobrém stavu.
|
Il 60% dei servizi ecosistemici del pianeta si
è degradato negli ultimi 50 anni. Nell’UE, l’88% degli stock ittici è pescato
oltre il rendimento massimo sostenibile e solo l’11% degli ecosistemi protetti
è in uno stato di conservazione positivo.
|
|
Přírodní bohatství
musíme řádně ocenit, abychom zajistili, že se nám nepostradatelných
ekosystémových statků a služeb bude dostávat dlouhodobě. Investování do
přírodního bohatství – například do zelené infrastruktury – často přináší vyšší
výnosy než investice do stavebních a výrobních alternativ, a to s nižšími
počátečními náklady.
|
Garantire un approvvigionamento a lungo termine di beni e servizi
ecosistemici essenziali significa che dobbiamo valutare adeguatamente il nostro
capitale naturale. Gli investimenti nel capitale naturale – come le
infrastrutture verdi – spesso comportano rendimenti superiori rispetto alle
alternative costruite o fabbricate, con costi iniziali inferiori.
|
|
Dílčí cíl: Přírodní
bohatství a ekosystémové služby budou do roku 2020 ze strany veřejných orgánů a
podniků řádně oceněny a zohledněny.
|
Tappa: entro il 2020 il capitale
naturale e i servizi ecosistemici saranno adeguatamente valutati e considerati
dalle autorità pubbliche e dalle imprese.
|
|
Komise:
|
La Commissione
intende:
|
|
·
podpoří používání inovativních finančních nástrojů
a tržních nástrojů a posoudí možnosti jejich většího využití. Mimo jiné by bylo
možné vypracovat nástroje financování biologické rozmanitosti a platby za
ekosystémové služby a na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni řešit
problémy ohledně ekosystémů a biologické rozmanitosti, zejména ve spolupráci s
Evropskou investiční bankou a pomocí partnerství soukromého a veřejného sektoru
(průběžně),
|
·
promuovere l’impiego di strumenti finanziari
innovativi e basati sul mercato ed esplorarne l’ampio potenziale, anche tramite
la creazione di un eventuale strumento di finanziamento basato sulla
biodiversità e pagamenti per i servizi ecosistemici, per affrontare le
difficoltà che gravano sugli ecosistemi e sulla biodiversità a livello
nazionale, unionale e internazionale, in particolare in collaborazione con la
Banca europea per gli investimenti e tramite partenariati pubblico-privato
(impegno continuativo);
|
|
·
předloží návrhy na podporu investic do přírodního
bohatství, aby byl plně využit potenciál, který má pro růst a inovace zelená infrastruktura
a „restoration economy“ (prostřednictvím
sdělení o zelené infrastruktuře (v roce 2012) a iniciativy „Nulová čistá
ztráta“ (v roce 2015).
|
·
presentare proposte per promuovere gli investimenti
nel capitale naturale al fine di valorizzare appieno il potenziale di crescita
e di innovazione delle infrastrutture verdi e dell’“economia del ripristino”,
tramite una comunicazione sulle infrastrutture verdi (nel 2012) e l’iniziativa
“impedire la perdita netta” (nel 2015).
|
|
Členské státy
by ve spolupráci s Komisí měly:
|
Gli Stati
membri, in collaborazione con la Commissione, dovrebbero:
|
|
·
zmapovat stav ekosystémů a jejich služeb (do roku
2014),
|
·
elaborare una mappa degli ecosistemi e dei relativi
servizi (entro il 2014);
|
|
·
posoudit jejich hospodářskou hodnotu a zasadit se o
to, aby se tyto hodnoty staly předmětem účtování a podávání zpráv na úrovni EU
i jednotlivých členských států (průběžně),
|
·
valutarne il valore economico e promuovere l’integrazione
di questi valori in sistemi contabili e di comunicazione a livello di Unione
europea e nazionale (impegno continuativo);
|
|
·
spolupracovat s hlavními zúčastněnými stranami s
cílem motivovat podniky k tomu, aby s využitím platformy EU pro obchodování a
biologickou rozmanitost posoudily svou závislost na ekosystémových službách
(průběžně).
|
·
collaborare con le principali parti interessate per
incoraggiare le imprese a valutare la loro dipendenza dai servizi ecosistemici
avvalendosi della Piattaforma UE per le imprese e la biodiversità (impegno
continuativo).
|
|
4.2.
Biologická rozmanitost
|
4.2.
Biodiversità
|
|
Biologická rozmanitost tvoří základ mnoha
našich ekosystémů a je zásadní pro jejich odolnost. Její ztráta může oslabit
určitý ekosystém, ohrozit služby, které poskytuje, a zmenšit jeho schopnost
čelit ekologickému ohrožení. Obnovit poškozené ekosystémy je drahé a v
některých případech je poškození již nezvratné.
|
La biodiversità è alla base di numerosi nostri
ecosistemi ed è fondamentale per la loro resilienza. La sua perdita può
indebolire un ecosistema, compromettendo la fornitura di servizi ecosistemici e
rendendolo più vulnerabile agli shock ambientali. Il ripristino degli
ecosistemi degradati è costoso e, in alcuni casi, i cambiamenti possono
diventare irreversibili.
|
|
Odhaduje se, že do roku 2050 by celosvětové
obchodní příležitosti, jež jsou závislé na biologické rozmanitosti a
ekosystémových službách, jichž je biologická rozmanitost základem, mohly mít
hodnotu asi 800–2 300 miliard USD ročně. V
praxi, na operativní úrovni se hodnota biologické rozmanitosti při příjímání
rozhodnutí však teprve začíná zohledňovat. Pokud
má být biologická rozmanitost zachována, musí se zohlednění její hodnoty stát
běžnou praxí.
|
È stato stimato che entro il 2050 le
opportunità commerciali a livello mondiale basate sulla biodiversità e i
servizi ecosistemici ad essa collegati potrebbero raggiungere un valore
compreso fra 800 e 2 300 miliardi di dollari USA l’anno. In pratica, però, a
livello operativo solo adesso si sta iniziando a tenere conto del valore della
biodiversità nel processo decisionale. Se intendiamo conservare la biodiversità
occorre che ciò diventi una pratica comune.
|
|
Nová strategie EU pro biologickou rozmanitost
2020 stanoví hlavní politické nástroje, kterými se má tohoto cíle dosáhnout a
zvrátit trend ztráty biologické rozmanitosti, které jsme za poslední generace
svědky.
|
La nuova strategia dell’UE per la biodiversità
per il 2020 delinea i principali strumenti necessari per raggiungere questo
obiettivo e invertire la tendenza della perdita di biodiversità che è emersa
nelle ultime generazioni.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 bude ztráta biologické rozmanitosti v EU zastavena, stejně jako
poškozování ekosystémových služeb. Biologická rozmanitost bude, pokud to bude
možné, obnovena.
|
Tappa: entro il 2020 la perdita di
biodiversità nell’UE e il degrado dei servizi ecosistemici saranno arrestati e
la biodiversità sarà ripristinata il più possibile.
|
|
Komise:
|
La Commissione intende:
|
|
·
výrazně posílí své úsilí o začlenění ochrany
biologické rozmanitosti a opatření k ochraně ekosystémů do jiných politik
Společenství a zvláště se přitom zaměří na zemědělství a rybolov (průběžně).
|
·
rafforzare notevolmente il proprio impegno ad
integrare la protezione della biodiversità e le azioni sugli ecosistemi in
altre politiche dell’Unione, con particolare attenzione ai settori dell’agricoltura
e della pesca (impegno continuativo).
|
|
Členské státy a Komise:
|
Gli Stati membri, in
collaborazione con la Commissione, provvederanno a:
|
|
·
budou pracovat na splnění cílů strategie pro
biologickou rozmanitost tím, že při vytváření politik zohlední hodnotu
ekosystémových služeb (průběžně).
|
·
impegnarsi per raggiungere gli obiettivi fissati
dalla strategia per la biodiversità integrando il valore dei servizi
ecosistemici nel processo decisionale (impegno continuativo).
|
|
4.3.
Nerosty a kovy
|
4.3.
Minerali e metalli
|
|
Účinnější využívání přírodních zdrojů, jako
jsou kovy a nerosty, je zásadním aspektem účinného využívání zdrojů.
Specifickými riziky, která souvisejí s kovy a nerosty (mj. zabezpečení
dodávek), se zabývá iniciativa v oblasti surovin, jakož i politiky v oblasti
klimatu a energie prováděné v rámci stěžejní iniciativy v oblasti účinného
využívání zdrojů. Z toho důvodu je tento oddíl nebude podrobněji rozebírat,
třebaže vzájemný vztah mezi jejich spotřebou a jinými zdroji je jasný.
|
Il miglioramento dell’efficienza delle risorse
naturali come i metalli e i minerali è un aspetto fondamentale dell’efficienza
delle risorse. I rischi specifici, compresa la sicurezza dell’approvvigionamento,
sono al centro dell’iniziativa “Materie prime” e delle politiche per il clima e
l’energia nell’ambito dell’iniziativa “Efficienza delle risorse” per questa
ragione, pur riconoscendo l’interazione tra la loro utilizzazione e altre
risorse, i minerali e i metalli non sono trattati approfonditamente nella
presente sezione.
|
|
Přechod k udržitelnému nakládání se surovinami
či „cyklickému hospodářství“, jež jsou založeny na skutečné spotřebě surovin a
v jejichž rámci se odpad stává zdrojem, povede k účinnějšímu využívání
nerostů a kovů. S pomocí opatření, která více zohlední environmentální dopady
během celého životního cyklu, omezí odpady a zvýší opětovné použití a
recyklaci, podpoří výzkum a inovace a zlepší struktury trhu, budou mít kroky
popsané v oddíle 3 tohoto plánu přímý dopad na účinné využívání zdrojů nerostů
a kovů.
|
Nella transizione verso una gestione sostenibile
dei materiali, effettivamente basata sul consumo, o verso un’“economia
circolare” in cui i rifiuti diventano una risorsa, si giungerà ad un uso più
efficiente dei minerali e dei metalli. Le iniziative riportate nella sezione 3
di questa tabella di marcia avranno un impatto diretto sull’efficienza dei
minerali e dei metalli, grazie a misure che consentono di tenere maggiormente
conto degli impatti attinenti al ciclo di vita, evitare la produzione di
rifiuti e riutilizzare e riciclare di più, perfezionare la ricerca e l’innovazione
e ad altre misure destinate a migliorare le strutture del mercato.
|
|
4.4.
Voda
|
4.4.
Risorse idriche
|
|
Voda je životně důležitým zdrojem pro lidské
zdraví a nezbytným předpokladem pro zemědělství, cestovní ruch, průmysl,
dopravu a energetiku. Snížená dostupnost vody má zásadní dopad na vodní
energetiku a chlazení jaderných a tepelných elektráren.
|
L’acqua è una risorsa vitale per la salute
umana e un fattore di produzione essenziale per l’agricoltura, il turismo, l’industria,
i trasporti e l’energia. Una minore disponibilità di acqua comporta conseguenze
gravi per l’energia idraulica e il raffreddamento delle centrali termiche e
nucleari.
|
|
Dobrý stav životního prostředí a zdraví občanů
závisí na kvalitě a dostupnosti sladké vody, které se však snižují. Podle
předpovědí se bude v důsledku změny klimatu nedostatek vody zvětšovat, zároveň
se bude se zvyšovat intenzita a četnost povodní. Mnohé vodní zdroje a povodí v
Evropě se mění následkem odběru vody, odvodňování půdy a stavby přehrad. Tím se
často zhoršuje kvality vody, což má závažné nepříznivé ekologické účinky a
možné zdravotní dopady, a zmenšuje se prostor pro přírodní stanoviště.
|
Il buono stato ambientale e la salute dei
cittadini dipendono dalla qualità e dalla disponibilità delle acque dolci, che
tuttavia sono sempre più scarse. Si prevede che i cambiamenti climatici
aggraveranno il problema della scarsità di acqua e dell’intensità e della
frequenza delle inondazioni. Molti bacini fluviali e corpi idrici europei sono
stati alterati dall’estrazione di acqua, dal drenaggio di terreni e dalle
dighe, che spesso hanno peggiorato la qualità delle acque con gravi effetti
negativi sull’ambiente e sulla salute umana e lasciando spazio limitato per gli
habitat naturali.
|
|
Míra plýtvání vodou v Evropě dosahuje 20 % až
40 %. Už jen použitím dokonalejších technologií lze hospodárnost při nakládání
s vodou zvýšit o 40 %[13].
Vylepšený přístup k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji vyžaduje jednak
úzkou koordinaci se zemědělskou, dopravní a energetickou politikou či politikou
regionálního rozvoje, jednak účinné a spravedlivé poplatky v oblasti vody podle
rámcové směrnice o vodě. Snížit hospodárným způsobem nedostatek vody a zajistit
její kvalitu by mohly změny v ekosystémech, ve využívání půdy, ve výrobě a ve
spotřebě vody a v rámci struktur pro opětovné využití vody.
|
Le risorse idriche europee vengono sprecate in
una misura che varia dal 20 al 40%, tanto che l’efficienza delle risorse
idriche potrebbe aumentare del 40% grazie ai soli miglioramenti tecnologici[13]. Un
migliore approccio per una gestione sostenibile delle risorse idriche
presuppone uno stretto coordinamento con le politiche per l’agricoltura, i
trasporti, lo sviluppo regionale e l’energia e un’efficace ed equa tariffazione
dell’acqua come previsto dalla direttiva quadro sulle acque. I cambiamenti
negli ecosistemi, nell’uso dei terreni, nella produzione e nel consumo di acqua
e i modelli di riutilizzo potrebbero ridurre, in modo efficace rispetto ai
costi, il problema della scarsità dell’acqua garantendo nel contempo la qualità
di questa risorsa.
|
|
Dílčí cíl:
V roce 2020 budou již dlouhou dobu prováděny všechny plány povodí podle rámcové
směrnice o vodě. Dobrého stavu, pokud jde o kvalitu, množství a využívání vod,
bude dosaženo ve všech povodích EU v roce 2015. Díky přizpůsobení plodin,
zvýšené kapacitě zadržování vody v půdě a účinnému zavlažování budou
minimalizovány dopady sucha a povodní. K alternativním možnostem zásobování
vodou se přistoupí až poté, co budou vyčerpány všechny levnější možnosti
řešení. Odběry vody by měly zůstat pod 20 % dostupných obnovitelných vodních
zdrojů.
|
Tappa:
entro il 2020 saranno pienamente attuati tutti i piani di gestione dei bacini
idrografici (di cui alla direttiva quadro sulle acque). Nel 2015 in tutti i
bacini idrografici sarà stato raggiunto il buono stato – qualità, quantità e
utilizzo - delle acque. Gli impatti della siccità e delle inondazioni saranno
ridotti al minimo, grazie a colture adattate, una maggiore ritenzione idrica
dei terreni e sistemi efficienti di irrigazione. Si ricorrerà alle opzioni
alternative per l’approvvigionamento idrico solo quando tutte le possibilità di
risparmio meno costose non saranno praticabili. L’estrazione di acqua non
dovrebbe superare il 20% delle risorse idriche rinnovabili disponibili.
|
|
Komise: · bude nadále začleňovat prvky účinného využívání zdrojů do vodní politiky; příkladem je plán pro ochranu vodních zdrojů Evropy, jenž definuje nákladově efektivní strategii (připravuje se), · posoudí plány povodí členských států a určí oblasti, ve kterých je zapotřebí dalších opatření (v roce 2011), · posoudí a navrhne (v roce 2012): – cíle pro hospodárné využívání vody a vylepšená opatření v této oblasti (např. inteligentní měření spotřeby, povinné požadavky na zařízení využívající vodu, pokyny pro opětovné využití vody, snížení úniku vody z vodohospodářské infrastruktury, úspory vody při zavlažování atd.), – lepší řízení poptávky prostřednictvím ekonomických nástrojů (stanovení cen, rozdělování vodních zdrojů) a využívání systémů označování a certifikace, jež měří dopad na životní cyklus a „virtuální“ obsah vody v produktech, – plánované evropské inovační partnerství v oblasti vody. Členské státy by měly: · stanovit na rok 2020 cíle pro hospodárné využívání vody na úrovni jednotlivých povodí a náležitá doprovodná opatření. Vycházet by měly ze společné metodiky EU, která přihlíží k různorodosti hospodářských sektorů a zeměpisných oblastí.
|
La Commissione intende: · integrare ulteriormente le considerazioni attinenti all’efficienza delle risorse nella politica in materia di acque con un piano per la salvaguardia delle risorse idriche europee che stabilisce una strategia efficace rispetto ai costi (in corso); · valutare i piani di gestione dei bacini idrografici degli Stati membri, al fine di individuare i settori in cui sono necessari interventi supplementari (nel 2011); · valutare e proporre (nel 2012): – obiettivi e misure più efficaci in materia di efficienza idrica (ad es. contatori intelligenti, requisiti obbligatori per i dispositivi che fanno uso di acqua, orientamenti per il riuso dell’acqua, limitazione delle perdite nelle infrastrutture idriche, risparmio di acqua nell’irrigazione, ecc.); – una migliore gestione della domanda attraverso strumenti economici (prezzi, ripartizione dell’acqua) e utilizzo di sistemi di etichettatura e di certificazione che misurano l’impatto attinente al ciclo di vita e il tenore virtuale di acqua dei prodotti; – un progetto di partenariato europeo d’innovazione relativo all’acqua. Gli Stati membri dovrebbero: · stabilire obiettivi in materia di efficienza idrica per il 2020 a livello di bacino idrografico, con misure complementari adeguate, sulla base di una metodologia comune nell’UE che tenga conto della varietà di situazioni in tutti i settori economici e le aree geografiche.
|
|
4.5.
Ovzduší
|
4.5.
Aria
|
|
Čisté ovzduší je vzácný zdroj. V nejhustěji osídlených oblastech EU jsou značně
překračovány mnohé normy kvality ovzduší. Mezi znečišťující látky, které
způsobují největší problémy, patří částice, přízemní ozon a oxid dusičitý. I přes významné úsilí o snížení emisí dochází
každoročně v důsledku současných koncentrací jemných částic k 500 000
předčasných úmrtí[14]
v EU a bezprostředním sousedství. Podle jiných studií je počet pracovních dní
ztracených kvůli nemocem způsobeným znečištěním ovzduší vyšší než počet
pracovních dní potřebných k zaplacení dodatečných opatření k omezení
znečišťujících látek.
|
L’aria pulita è una risorsa preziosa. Nelle
aree più popolate dell’UE diversi standard relativi alla qualità dell’aria sono
ampiamente superati, soprattutto per quanto riguarda gli inquinanti più
problematici come il particolato, l’ozono troposferico e il biossido di azoto.
Nonostante l’impegno profuso per ridurre le emissioni inquinanti, le
concentrazioni attuali di particelle fini causano ogni anno 500 000
decessi prematuri[14]
nell’UE e nei paesi confinanti. Altre ricerche indicano che il numero di giorni
lavorativi persi a causa di malattie imputabili all’inquinamento atmosferico è
superiore al numero di giorni lavorativi necessari per pagare misure
supplementari di abbattimento dell’inquinamento.
|
|
Znečištění ovzduší rovněž výrazně dopadá na
ekosystémy a zemědělství. Příkladem je acidifikace, eutrofizace či ozon
postihující vegetaci. Odhaduje se, že celkové
ekonomické náklady v roce 2020 dosáhnou 537 miliard EUR[15].
|
È significativo che anche gli ecosistemi e l’agricoltura
siano danneggiati dall’inquinamento atmosferico, con fenomeni come l’acidificazione,
l’eutrofizzazione e i danni causati dall’ozono alla vegetazione. Il costo
economico annuale nel 2020 è stato stimato a 537 miliardi di euro[15].
|
|
Lepší provádění stávajících právních předpisů
a nové, vědecky podložené normy by přispěly k řešení těchto problémů a k
nasměrování inovací. Při stanovení náležitých
lhůt mohou tyto normy zajistit, aby přechod na nízkouhlíkové hospodářství vedl
k lepší kvalitě ovzduší. V tomto ohledu jsou důležitá rovněž další opatření
uvedená v tomto plánu, jako např. snižování odpadu, efektivnější výrobní metody
či opatření v zemědělské politice a odvětví dopravy.
|
Applicando meglio la legislazione vigente e
nuove norme basate su dati scientifici sarà possibile affrontare questi
problemi e orientare l’innovazione. Con tempi di esecuzione adeguati, tali
norme possono apportare benefici alla qualità dell’aria nel passaggio verso un’economia
a basse emissioni di carbonio, grazie anche alle altre azioni previste da
questa tabella di marcia, ad esempio riducendo i rifiuti, introducendo metodi
di produzione più efficienti e promuovendo iniziative nel settore agricolo e
dei trasporti.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 budou dodrženy prozatímní normy EU pro kvalitu ovzduší, a to i v
silně zatížených městských oblastech. Tyto normy budou aktualizovány, budou
definována dodatečná opatření s cílem přiblížit se ke konečnému cíli, kterým je
dosažení takové kvality ovzduší, jež nemá výrazný dopad na zdraví a životní
prostředí.
|
Tappa: entro il 2020 le norme europee
provvisorie in materia di qualità dell’aria saranno rispettate, anche nelle
zone urbane più problematiche, e saranno state aggiornate. Per colmare le
ultime carenze nel raggiungimento di livelli di qualità dell’aria tali da non
causare impatti significativi sulla salute e sull’ambiente, saranno definite
misure supplementari.
|
|
Komise: · provede rozsáhlý přezkum všech politik EU v oblasti ochrany ovzduší (do roku 2013), · navrhne vylepšenou strategii na období po roce 2020, přičemž vyhodnotí možnosti využití norem kvality ovzduší, emisních norem a dalších opatření ke snižování emisí z hlavních zdrojů (v roce 2013), · bude podporovat provádění stávajících opatření, jež mají přispět k vyřešení přetrvávajících problémů s kvalitou ovzduší. Členské státy by měly: · zintenzivnit uplatňování právních předpisů EU v oblasti kvality ovzduší (průběžně).
|
La Commissione intende: · rivedere in modo approfondito le strategie dell’UE in materia di inquinamento atmosferico (entro il 2013); · proporre una strategia aggiornata che vada oltre il 2020, valutando le prospettive offerte dall’introduzione di norme relative alla qualità dell’aria e alle emissioni e di altre misure intese a ridurre le emissioni prodotte dalle fonti principali (nel 2013); · incentivare l’attuazione delle misure in vigore per contribuire a risolvere i problemi persistenti legati alla qualità dell’aria. Gli Stati membri dovrebbero: · accelerare l’applicazione della normativa UE in materia di qualità dell’aria (impegno continuativo).
|
|
4.6.
Půda
|
4.6.
Terra e suoli
|
|
Každý rok je v EU
„zabráno“ více než 1000 km2 zemědělské půdy pro účely bydlení,
průmyslu, silniční infrastruktury či rekreace. Přibližně polovina této plochy
je pak zastavěna[16].
Dostupnost infrastruktury se v jednotlivých regionech výrazně liší, ale úhrnem
každoročně zabetonujeme plochu o velikosti Kypru. Pokud chceme do roku 2050
postupně dospět do stavu, kdy zábor půdy bude v čistém vyjádření nulový, museli
bychom jej v období 2000–2020 snížit na průměrných 800 km2. V mnoha
regionech je půda nenávratně narušena erozí nebo má nízký obsah organických
látek. Závažným problémem je rovněž kontaminace půdy.
|
Nell’UE ogni anno
oltre 1 000 km² di nuovi terreni sono utilizzati per costruire abitazioni,
industrie, strade o a fini ricreativi e circa la metà di queste superfici è, di
fatto, “sigillata”[16].
La disponibilità di infrastrutture varia sensibilmente da una regione all’altra,
ma complessivamente ogni dieci anni si edifica una superficie pari all’isola di
Cipro. Se vogliamo seguire un percorso lineare che ci porti, entro il 2050, a
non edificare più su nuove aree, occorre che nel periodo 2000-2020 l’occupazione
di nuove terre sia ridotta in media di 800 km² l’anno. In molte regioni il
suolo è eroso in maniera irreversibile o contiene bassissime quantità di
materia organica, a cui si aggiunge il grave problema della contaminazione dei
suoli.
|
|
Využití půdy téměř
vždy představuje kompromis různých společenských, hospodářských a
environmentálních potřeb (např. bydlení, dopravní infrastruktura, výroba
energie, zemědělství či ochrana přírody). Rozhodnutí
o využití půdy jsou dlouhodobými závazky, jež je obtížné či nákladné zvrátit. V současnosti jsou tato rozhodnutí často přijímána,
aniž by předtím byla provedena řádná analýza jejich dopadů, např.
prostřednictvím strategického posouzení vlivů na životní prostředí. Reforma
zemědělské, energetické a dopravní politiky a politiky soudržnosti EU bude
představovat příležitost ke stanovení rámce a vhodných pobídek pro veřejné
orgány a vlastníky půdy, jež mají vést ke splnění tohoto cíle.
|
L’uso della terra
è quasi sempre un compromesso tra varie esigenze sociali, economiche e
ambientali (costruire alloggi o infrastrutture dei trasporti, produrre energia,
coltivare o tutelare la natura). Le decisioni relative all’uso dei terreni
comportano impegni a lungo termine che è poi difficile, o molto costoso,
invertire. Attualmente queste decisioni vengono prese senza effettuare un’adeguata
analisi preventiva degli impatti, ad esempio una valutazione ambientale
strategica. La riforma delle strategie dell’UE nei settori dell’agricoltura,
dell’energia, dei trasporti e della politica di coesione consentirà di creare
le condizioni e fornire alle autorità pubbliche e ai proprietari dei terreni
gli incentivi necessari per raggiungere questo obiettivo.
|
|
Dílčí cíl: Do
roku 2020 zohlední politiky EU své přímé a nepřímé dopady na využívání půdy v
EU a v celosvětovém měřítku, a míra záboru půdy bude směřovat k dosažení cíle,
jímž je nulový zábor půdy v čistém vyjádření do roku 2050; eroze půdy bude
nižší a obsah organických látek vyšší, a značně pokročí práce na odstraňování
škod v kontaminovaných lokalitách.
|
Tappa: entro il 2020 le strategie dell’UE terranno conto delle
ripercussioni dirette e indirette sull’uso dei terreni nell’UE e a livello
mondiale la percentuale di occupazione dei terreni sarà conforme all’obiettivo
di arrivare a quota zero entro il 2050; l’erosione dei suoli sarà ridotta e il
contenuto di materia organica aumentato, nel contempo saranno intraprese azioni
per ripristinare i siti contaminati.
|
|
Komise:
|
La Commissione
intende:
|
|
·
bude jednak dále rozvíjet vědeckou znalostní
základnu o biotických materiálech, následcích využívání půdy a tendencích v
této oblasti či o územním plánování, včetně globálních dopadů a účinků na
obchodní partnery, jednak zdůrazňovat osvědčené postupy v členských státech.
Cílem je připravit sdělení o využívání půdy (v roce 2014),
|
·
sviluppare ulteriormente le conoscenze scientifiche
acquisite nel campo dei materiali biotici, degli effetti e delle tendenze nell’utilizzo
dei terreni e della pianificazione territoriale, comprese le ripercussioni a
livello mondiale e gli effetti sui partner commerciali, ed enfatizzare le
migliori pratiche adottate negli Stati membri, in vista di una comunicazione
sull’uso dei terreni (2014);
|
|
·
se bude zabývat změnami v nepřímém využívání půdy,
jež vyplývají zejména z politiky využívání obnovitelných zdrojů (průběžně),
|
·
affrontare la problematica del cambiamento
indiretto nell’utilizzo dei terreni, a seguito della strategia sulle energie
rinnovabili (impegno continuativo);
|
|
·
zveřejní pokyny týkající se osvědčených postupů k
omezování, zmírňování a kompenzování zastavování půdy (v roce 2012),
|
·
pubblicare orientamenti sulle migliori pratiche al
fine di limitare, contenere o compensare l’impermeabilizzazione dei suoli
(2012);
|
|
·
začlení širší úvahy o účinnějším využívání zdrojů
do přezkumu směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (v roce 2012),
|
·
includere considerazioni più avanzate in tema di
efficienza delle risorse in sede di riesame della direttiva sulla valutazione
dell’impatto ambientale (VIA) (2012);
|
|
·
navrhne plánované evropské inovační partnerství (v
roce 2011) o produktivitě a udržitelnosti zemědělství, jehož cílem bude mj.
zajistit uspokojivou funkčnost půdy (do roku 2020).
|
·
proporre un progetto di partenariato europeo per l’innovazione
(2011) relativo alla produttività e alla sostenibilità dell’agricoltura, inteso
tra l’altro a garantire che la funzionalità dei suoli si mantenga a livelli
soddisfacenti (entro il 2020).
|
|
Členské státy by měly:
|
Gli Stati membri dovrebbero:
|
|
·
lépe začlenit přímé a nepřímé využívání půdy a jeho
environmentální dopady do svého rozhodování a omezit co nejvíce zábor a
zastavování půdy (průběžně),
|
·
integrare maggiormente l’utilizzo diretto e
indiretto dei terreni, e i relativi impatti ambientali, nel processo
decisionale e limitare il più possibile l’occupazione e l’impermeabilizzazione
dei terreni (impegno continuativo);
|
|
·
provádět opatření nezbytná pro snižování eroze a
zvyšování obsahu organických látek v půdě (průběžně),
|
·
compiere le azioni necessarie per ridurre l’erosione
e aumentare la materia organica presente nel suolo (impegno continuativo);
|
|
·
vypracovat inventář kontaminovaných lokalit a
připravit harmonogram prací na odstraňování škod (do roku 2015).
|
·
istituire un inventario dei siti contaminati e
programmare le attività di ripristino (entro il 2015).
|
|
4.7.
Mořské zdroje
|
4.7.
Risorse marine
|
|
Mořské prostředí skýtá ekonomické příležitosti
v široké řadě odvětví, jako je těžba nerostů, léčiva, biotechnologie a
energetika. Mořské prostředí rovněž poskytuje klíčové ekosystémové služby, jako
jsou přírodní regulatorní funkce, jež přispívají k boji proti změně klimatu a
zpomalují erozi pobřeží. Tlaky na tyto systémy, způsobené mj. vypouštěním
znečišťujících látek ve sladké vodě do moře, jsou nadále velmi silné, i když se
v určitých případech snižují. Chybí jednotná správa mořského prostoru, což
snižuje možný přínos námořních činností. K účinnějšímu využívání zdrojů by
přispělo využití nástrojů pro územní plánování v mořských oblastech.
|
L’ambiente marino offre opportunità economiche
per una vasta gamma di settori, come l’estrazione di minerali, l’industria
farmaceutica, le biotecnologie e l’energia. Esso fornisce inoltre servizi
ecosistemici fondamentali, come le naturali funzioni regolatrici che
contribuiscono a combattere i cambiamenti climatici o rallentano l’erosione
delle coste. Le pressioni esercitate su questi sistemi, anche a causa dello
scarico in mare di inquinanti trasportati dalle acque dolci, continuano ad
essere notevoli, seppure in qualche caso siano in diminuzione. La gestione
incoerente dello spazio marittimo sta già avendo effetti negativi sulla
possibilità di trarre vantaggio dalle attività marittime. L’uso di strumenti di
pianificazione nelle aree marine consentirebbe di usare le risorse in modo più
efficiente.
|
|
Pokles rybích populací má závažné ekonomické a
sociální důsledky pro pobřežní zóny a narušením systémů přispívá k dalšímu
úbytku biologické rozmanitosti; další problémy (např. acidifikaci) působí
znečišťování moří a změna klimatu. Ústředním
prvkem společné rybářské politiky EU a integrované námořní politiky EU je
udržitelnost. Cílem je zajistit, aby všechny hospodářské subjekty využívaly
mořské zdroje účinně a udržitelným způsobem.
|
Il depauperamento degli stock ittici ha gravi
conseguenze economiche e sociali per le zone costiere e contribuisce alla
perdita di biodiversità perturbando i sistemi, mentre l’inquinamento marino e i
cambiamenti climatici comportano ulteriori problemi (come l’acidificazione). Al
centro della politica comune della pesca e della politica marittima integrata
dell’UE vi è ormai la sostenibilità, ossia l’intento di garantire un uso
efficiente e sostenibile delle risorse marine per tutti gli operatori della
catena di valore.
|
|
V důsledku
plastových a jiných mořských odpadů zahyne každý rok přes 1 milion ptáků a 100
000 mořských savců a mořských želv. Faktory jako odpadky v moři a čištění městských
odpadních vod značně přispívají ke znečištění některých evropských moří. V
zájmu odstranění těchto tlaků stanoví rámcová směrnice o strategii pro mořské
prostředí povinnost přijmout opatření nutná k dosažení dobrého stavu prostředí
v mořských vodách.
|
Oltre 1 milione
di uccelli e 100 000 mammiferi marini e tartarughe marine muoiono ogni
anno a causa dei rifiuti di plastica e di altro tipo che si trovano in mare. I
rifiuti marini e il trattamento delle acque reflue urbane aggravano
pesantemente l’inquinamento di alcuni mari europei. Per alleviare queste
pressioni, la direttiva quadro sulla politica per l’ambiente marino è intesa a
garantire il buono stato ambientale delle acque marine.
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 bude dosaženo
dobrého stavu prostředí ve všech mořských vodách EU a do roku 2015 bude rybolov
v mezích maximálního udržitelného výnosu.
|
Tappa: entro il 2020 sarà raggiunto il buono
stato ambientale di tutte le acque marine dell’UE ed entro il 2015 la pesca
rientrerà entro i limiti del rendimento massimo sostenibile.
|
|
Komise: · bude v kontextu svých aktuálních návrhů reformy společné rybářské politiky usilovat o zajištění udržitelného řízení rybolovných zdrojů, · vypracuje další návrhy k postupnému odstraňování veškerých dotací na rybolov, které by mohly mít nepříznivý vliv na životní prostředí, · přispěje k zachování přírodního pobřežního a mořského bohatství jednak navržením politických opatření v oblasti řízení a plánování (v roce 2012), jednak další podporou znalostních a demonstračních projektů, · bude prosazovat strategie založené na ekosystémech a začleňovat klimatická rizika do námořních činností (sdělení „Přizpůsobení se změně klimatu na pobřeží a v moři“, 2012), · bude podporovat udržitelné využívání mořských zdrojů a nalézat inovativní obchodní příležitosti v rámci námořního a pobřežního hospodářství (sdělení o „modrém růstu“ v roce 2012), · přispěje k strategiím boje proti odpadům v moři ve všech čtyřech mořských oblastech EU v úzké spolupráci s pobřežními členskými státy nebo v rámci příslušné regionální úmluvy pro mořské prostředí (v roce 2012), · bude podporovat členské státy tím, že připraví opatření k dosažení dobrého stavu prostředí v mořských vodách do roku 2020 a k vytvoření rozsáhlé sítě chráněných oblastí (v roce 2020). Členské státy by měly: · provést rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí a stanovit chráněné mořské oblasti.
|
La Commissione intende: · nell’ambito delle più recenti proposte della Commissione di riformare la politica comune della pesca, adoperarsi per garantire la gestione sostenibile delle risorse ittiche; · avanzare ulteriori proposte per abbandonare gradualmente le sovvenzioni alla pesca che possono essere dannose per l’ambiente; · contribuire a salvaguardare il capitale naturale del mare e delle coste proponendo misure strategiche di gestione e programmazione (nel 2012) e continuando a sostenere progetti dimostrativi e volti all’approfondimento delle conoscenze; · promuovere strategie basate sugli ecosistemi e integrare il rischio climatico nelle attività marittime (comunicazione “Adattamento ai cambiamenti climatici nelle regioni costiere e marittime”, 2012); · appoggiare l’uso sostenibile delle risorse marine e individuare opportunità commerciali innovative per l’economia marittima e costiera (comunicazione su “La crescita blu”, 2012); · contribuire alle strategie sui rifiuti marini nelle quattro regioni marittime dell’UE in stretta collaborazione con gli Stati membri costieri o nelle rispettive convenzioni marittime regionali (nel 2012); · sostenere gli Stati membri tramite la definizione di misure intese a raggiungere il buono stato ambientale delle acque marine entro il 2020 e a creare una vasta rete di aree protette (nel 2020). Gli Stati membri dovrebbero: · attuare la direttiva quadro sulla politica per l’ambiente marino e designare zone marine protette.
|
|
5.
Klíčová odvětví
|
5.
Settori chiave
|
|
V průmyslových zemích má 70–80 % všech environmentálních dopadů svůj
původ zpravidla v odvětví výživy, bydlení a mobility. Tato odvětví mají také
rozhodující význam při řešení výzev v oblasti energetiky a změny klimatu
prostřednictvím dlouhodobých doplňkových strategií, jež mají v kombinaci s
opatřeními v tomto sdělení maximalizovat synergie v rámci stěžejní iniciativy
pro účinné využívaní zdrojů[17].
|
Nei paesi industrializzati l’alimentazione, gli alloggi e la mobilità
sono in genere responsabili del 70-80% di tutti gli impatti ambientali. Questi
settori sono fondamentali anche quando si tratta di affrontare le problematiche
legate all’energia e ai cambiamenti climatici trattate in strategie
complementari a lungo termine, che si sommano alle misure descritte nel
presente documento per ottimizzare le sinergie nel quadro dell’iniziativa
“Efficienza delle risorse”[17].
|
|
5.1.
Potraviny
|
5.1.
Affrontare il problema dell’alimentazione
|
|
Potravinový a nápojový hodnotový řetězec způsobuje 17 % našich přímých
emisí skleníkových plynů a 28 % spotřeby zdrojů surovin. Naše spotřební návyky
mají globální dopady, zejména v souvislosti se spotřebou živočišných bílkovin.
V rámci uvedeného řetězce se spotřebuje velké množství vysoce kvalitní vody,
jež je pro úspěšnou výrobu v tomto odvětví nepostradatelná. Pouze v EU se však
každoročně proplýtvá 90 milionů tun potravin, tj. 180 kg na osobu. Velkou část
tvoří potraviny, jež jsou nadále vhodné k lidské spotřebě.
|
La catena di valore dei prodotti alimentari e delle bevande nell’UE è
all’origine del 17% delle emissioni dirette di gas a effetto serra e del 28%
dell’uso di risorse naturali; le nostre abitudini di consumo hanno
ripercussioni a livello mondiale, in particolare il consumo di proteine
animali, la cui produzione comporta un impiego enorme di acqua di buona
qualità, essenziale per il funzionamento del settore. Tuttavia, nella sola
Unione europea ogni anno sprechiamo 90 milioni di tonnellate di cibo,
ossia 180 kg a testa. Il più delle volte si tratta di alimenti ancora idonei al
consumo umano.
|
|
Společné úsilí
zemědělců, potravinářského průmyslu, maloobchodníků a spotřebitelů v podobě nákladově
efektivních výrobních technologií, udržitelného výběru potravin (v souladu s
doporučeními WHO týkajícími se množství spotřeby živočišných bílkovin, včetně
masa a mléčných výrobků, na osobu) a menšího plýtvání potravinami může přispět
k účinnému využívání zdrojů a zajišťování potravin v celosvětovém měřítku.
|
Gli sforzi
congiunti di agricoltori, operatori dell’industria alimentare, rivenditori e
consumatori e l’impiego di tecniche di produzione che fanno un uso efficiente
delle risorse, così come scelte alimentari sostenibili (seguendo le
raccomandazioni dell’OMS in merito alla quantità di proteine animali, compresi
carne e latticini, da consumare ogni giorno) e un minore spreco di alimenti
possono contribuire ad aumentare l’efficienza delle risorse e la sicurezza
alimentare in tutto il pianeta.
|
|
Komise ve svém
sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ navrhla opatření, jež v zájmu účinnějšího
využívání zdrojů bude muset provést společná zemědělská politika[18]. Další otázkou pro dlouhodobé
zajišťování potravin je udržitelné zásobování fosforem, jenž je klíčovým a
nenahraditelným zdrojem pro úrodnost půdy. Je zapotřebí pokračovat ve výzkumu a
v hledání způsobů, jak lze díky vylepšením v oblasti hnojiv, potravinářské
výroby a biologického odpadu snížit naši závislost na těžbě fosfátů.
|
Nella
comunicazione “Un bilancio per la strategia 2020” la Commissione ha proposto le
misure che dovranno essere adottate nell’ambito della nuova Politica agricola
comune perché questa sia più efficiente nell’impiego delle risorse[18]. L’apporto
sostenibile di fosforo, risorsa chiave e insostituibile per la fertilizzazione
del suolo, costituisce un’altra sfida per la sicurezza alimentare globale a
lungo termine. Occorre portare avanti la ricerca nel campo dei fertilizzanti,
della produzione alimentare e dei rifiuti biologici per ridurre la dipendenza
dall’estrazione del fosfato.
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 budou běžně
rozšířeny pobídky ke zdravější a udržitelnější výrobě potravin a spotřebě, díky
nimž se o 20 % sníží využívání zdrojů v rámci potravinového řetězce. Množství
poživatelného potravinového odpadu by mělo být v EU sníženo o polovinu.
|
Tappa: entro il 2020 saranno largamente
diffusi gli incentivi per una produzione e un consumo alimentare più sani e più
sostenibili e l’apporto di risorse alla catena alimentare sarà ridotto del 20%.
Nell’UE dovrebbe essere dimezzato lo spreco di alimenti commestibili.
|
|
Komise:
|
La Commissione intende:
|
|
·
bude dále posuzovat, jak co nejlépe omezit plýtvání
během potravinového řetězce, a zvažovat způsoby, jak snížit dopady
potravinářské výroby a spotřebních návyků na životní prostředí (sdělení o
udržitelných potravinách, do roku 2013),
|
·
studiare in che modo limitare il più possibile gli
sprechi nella catena di approvvigionamento alimentare e valutare come ridurre l’impatto
ambientale della produzione alimentare e dei modelli di consumo (comunicazione
sull’alimentazione sostenibile, entro il 2013);
|
|
·
vypracuje metodiku kritérií udržitelnosti pro
klíčové potravinářské komodity (do roku 2014),
|
·
mettere a punto una metodologia basata su criteri
di sostenibilità per i principali generi alimentari (entro il 2014);
|
|
·
bude dále posuzovat zajištění dodávek fosforu a
případná opatření k jeho udržitelnému využívání (zelená kniha o udržitelném
využívání fosforu, do roku 2012).
|
·
esaminare più a fondo la sicurezza di
approvvigionamento del fosforo e valutare le azioni possibili per utilizzarlo
in modo sostenibile (Libro verde sull’uso sostenibile del fosforo entro il
2012).
|
|
Členské státy
se vyzývají, aby:
|
Gli Stati
membri sono invitati a:
|
|
·
řešily plýtvání potravinami ve svých národních
programech pro předcházení vzniku odpadů (2013).
|
·
affrontare il problema dello spreco alimentare nei
propri piani nazionali di prevenzione dei rifiuti (2013).
|
|
5.2.
Lepší účinnost budov
|
5.2.
Migliorare gli edifici
|
|
Lepší
konstrukce a využívání budov v EU by měly vliv na 42 % naší konečné spotřeby
energie, přibližně 35 % emisí skleníkových plynů[19] a na více než 50 % všech
těžených surovin. Mohly by rovněž přispět k
30% úsporám vody[20]. Stávající politiky na podporu energetické
účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách je proto třeba
posílit a rozšířit o politiky v oblasti účinnějšího využívání zdrojů,
které se zaměřují na širší škálu environmentálních dopadů během životního cyklu
budov a infrastruktury. Místo pouhých počátečních nákladů by měly být ve stále
větší míře zohledňovány také náklady za dobu životnosti budov zahrnující i
stavební a demoliční odpad. Lepší plánování infrastruktury je předpokladem pro
dosažení účinného využívání zdrojů jak v budovách, tak i v rámci mobility.
|
Il
miglioramento della costruzione e dell’uso degli edifici nell’UE avrebbe
ripercussioni sul 42% del consumo finale di energia, sul 35% circa delle nostre
emissioni di gas serra[19]
e su oltre il 50% dei materiali estratti; consentirebbe inoltre di risparmiare
fino al 30% di acqua[20].
Occorre pertanto consolidare le strategie intese a promuovere l’efficienza energetica
e l’uso di energie rinnovabili negli edifici e integrarle con strategie per
promuovere l’efficienza delle risorse, che prendono in considerazione
una gamma più ampia di impatti ambientali durante il ciclo di vita degli
edifici e delle infrastrutture. Occorre tenere maggiormente in considerazione i
costi legati all’intero ciclo di vita degli edifici, anziché i soli costi
iniziali, includendo cioè i costi dei rifiuti di costruzione e di demolizione.
Per ottenere un utilizzo efficace delle risorse a livello di edifici, ma anche
per la mobilità, è indispensabile innanzitutto migliorare la pianificazione
delle infrastrutture.
|
|
Výrazně zdokonalené
využívání zdrojů a energie během životního cyklu – díky lepším udržitelným
materiálům, větší recyklaci odpadu, lepšímu projektování – přispěje ke
konkurenceschopnosti stavebnictví a k výstavbě budov účinně využívajících
zdroje. K tomu je nutné aktivní zapojení
celého hodnotového řetězce ve stavebnictví. Prostřednictvím
konkrétních politik je třeba vést malé a střední podniky, jež tvoří převážnou
většinu stavebních společností, aby se vzdělávaly v oblasti stavebních metod a
postupů účinně využívajících zdroje a aby do této oblasti investovaly.
|
Miglioramenti
significativi nell’uso delle risorse e dell’energia durante il ciclo di vita
degli edifici (ottenibili impiegando materiali sostenibili di migliore qualità,
riciclando più rifiuti e perfezionando la progettazione) contribuiranno a
rendere più competitivo il settore edilizio e a disporre di edifici efficienti
sotto il profilo delle risorse. Per ottenere questo è necessario l’impegno dell’intera
catena di valore del settore edilizio. Occorre introdurre politiche specifiche
per incentivare le PMI, che rappresentano la maggioranza delle imprese edili, a
formarsi e a investire in pratiche e metodi di costruzione efficienti dal punto
di vista delle risorse.
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 bude při
renovaci a výstavbě budov a infrastruktury dosaženo vysoké úrovně účinného
využívání zdrojů. Běžně používán bude přístup
založený na životním cyklu budov. Všechny nové
budovy budou mít téměř nulovou spotřebu energie[21] a vysokou materiálovou
účinnost. Budou zavedeny politiky pro nákladově efektivní renovaci[22] stávající zástavby v tempu
2 % ročně a recyklováno bude 70 % bezpečného
stavebního a demoličního odpadu[23].
|
Tappa: entro il 2020 la rinnovazione e la costruzione di edifici e
infrastrutture raggiungerà elevati livelli di efficienza nell’impiego delle
risorse. L’approccio che tiene conto del ciclo di vita sarà applicato su larga
scala tutti i nuovi edifici avranno un consumo di energia quasi nullo[21] e
saranno molto efficienti per quanto riguarda i materiali; saranno inoltre
varate strategie per gli edifici esistenti[22], che saranno rinnovati al tasso del 2%
l’anno. Il 70% dei rifiuti di costruzione e di demolizione non pericolosi sarà
riciclato[23].
|
|
Komise s členskými státy:
|
La Commissione, con gli Stati membri, intende:
|
|
·
posoudí, jak lze podpořit plány investic do
získávání kvalifikací, systémy odborného vzdělávání a komunikaci v oblasti
osvědčených postupů k účinnému využívání zdrojů v průmyslu (průběžně),
|
·
valutare in che modo sostenere i piani di investimento
nelle competenze, i sistemi di apprendimento e la comunicazione sulle migliori
pratiche in materia di utilizzo efficace delle risorse nel settore (impegno
continuativo);
|
|
·
přijmou – případně s využitím „testu dopadů na malé
a střední podniky“ – opatření na povzbuzení poptávky po stavebních postupech
účinně využívajících zdroje a zavádění těchto postupů prostřednictvím
zohledňování nákladů za celý životní cyklus či vhodných způsobů financování; dále přijmou opatření na rozšíření působnosti
eurokódů na konstrukční kritéria týkající se udržitelnosti, na vypracování
pobídek k odměnám za budovy účinně využívající zdroje a na podporu udržitelného
využívání dřeva ve stavebnictví (sdělení o udržitelné konkurenceschopnosti
stavebnictví v roce 2011, sdělení o udržitelných budovách, 2013),
|
·
adottare misure, se del caso applicando un “test
PMI”, per stimolare la domanda e la diffusione di pratiche di costruzione
efficienti tenendo conto dei costi attinenti all’intero ciclo di vita e di
modalità di finanziamento adeguate; ampliare ulteriormente l’ambito di
applicazione degli Eurocodici per definire criteri legati alla sostenibilità;
mettere a punto incentivi per premiare gli edifici efficienti in termini di
utilizzo di risorse e per promuovere l’uso sostenibile del legno nella
costruzione (comunicazione sulla competitività sostenibile nel settore
edilizio, 2011 comunicazione sugli edifici sostenibili, 2013);
|
|
·
posoudí způsoby, jak co nejlépe podpořit inovace
soukromého sektoru ve stavebnictví (průběžně).
|
·
valutare in che modo incoraggiare l’innovazione in
materia di costruzione nel settore privato (impegno continuativo).
|
|
5.3.
Zajištění účinné mobility
|
5.3.
Assicurare una mobilità efficiente
|
|
Moderní a zdroje účinně využívající systém
mobility cestujících i nákladu může významně přispět ke konkurenceschopnosti a udržitelnosti.
Bílá kniha o dopravě[24]
předkládá širokou škálu možností k provádění požadované ucelené dopravní
politiky.
|
Un sistema di trasporti (sia merci che
passeggeri) moderno ed efficiente in termini di risorse può contribuire in
misura significativa alla competitività e alla sostenibilità. Il Libro bianco
sui trasporti[24]
presenta un’ampia serie di proposte per mettere in atto la politica globale dei
trasporti necessaria.
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 bude celková
účinnost v odvětví dopravy přinášet větší hodnotu díky optimálnímu využívání
zdrojů, jako jsou suroviny, energie a půda, a díky nižším dopadům na změnu
klimatu, znečištění ovzduší, hluk, zdraví, nehody, biologickou rozmanitost a
degradaci ekosystémů. Odvětví dopravy bude
využívat méně energie i čistější energii, lépe využívat moderní infrastrukturu
a snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí a hlavní přírodní zdroje,
jako je voda, půda a ekosystémy. Průměrné
snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy bude počínaje rokem 2012
dosahovat 1 % ročně.
|
Tappa: entro
il 2020 l’efficienza globale nel settore dei trasporti permetterà di
valorizzare le risorse grazie ad un uso ottimale di materie prime, energia e
terreni, nonché di ridurre le ripercussioni in termini di cambiamenti
climatici, inquinamento atmosferico, rumore, salute, incidenti, biodiversità e
degradazione degli ecosistemi. I mezzi di trasporto impiegheranno energia
pulita e in minor quantità, sfrutteranno meglio un’infrastruttura moderna e
ridurranno l’impatto negativo sull’ambiente e sulle risorse naturali chiave
come l’acqua, i terreni e gli ecosistemi. A partire dal 2012 le emissioni di
gas serra dovute ai trasporti diminuiranno in media dell’1% l’anno.
|
|
Komise zajistí, aby iniciativy uvedené v bílé knize o dopravě byly
prováděny v souladu s cíli účinného využívání zdrojů, zejména přechodem k
internalizaci externích nákladů.
|
La Commissione garantirà che le iniziative
elencate nel Libro bianco sui trasporti siano messe in pratica in modo coerente
con gli obiettivi di efficienza delle risorse, in particolare andando nella
direzione dell’internalizzazione dei costi esterni.
|
|
6.
Řízení a sledování
|
6.
Gestione e controllo
|
|
Transformace EU v ekonomiku účinněji využívající
zdroje bude vyžadovat koordinovaný postup v rámci široké škály politik. Komise bude ve spolupráci se zúčastněnými stranami
pracovat na vymezení odpovídajících ukazatelů a cílů pro řízení opatření a pro
sledování pokroku. Jejich kýžený transformační
účinek se projeví pouze tehdy, budou-li plnit svou úlohu v dosahování cílů
strategie Evropa 2020 a bude-li účinné využívání zdrojů začleněno do evropského
semestru pro koordinaci hospodářské politiky.
|
Per trasformare l’UE in un’economia più
efficiente sotto il profilo delle risorse sarà necessaria un’azione congiunta
attuata tramite una vasta gamma di strategie. La Commissione si impegnerà,
unitamente alle parti interessate, per definire i giusti indicatori e gli
obiettivi verso cui far convergere le azioni e monitorare i progressi ottenuti.
Questi sforzi avranno gli effetti desiderati solo se svolgono appieno il loro
ruolo nella strategia Europa 2020 e se l’utilizzo efficace delle risorse sarà
integrato nel semestre europeo per il coordinamento delle politiche economiche.
|
|
6.1.
Nové možnosti opatření v zájmu účinnějšího
využívání zdrojů
|
6.1.
Nuove linee d’azione in materia di efficienza delle
risorse
|
|
Posílení dialogu: Tvůrci politik na úrovni EU,
členských států a na regionální úrovni musí zahájit aktivní diskusi s podniky a
občanskou společností o politických podmínkách, jež jsou nezbytné k překonání
překážek pro účinné využívání zdrojů.
|
Intensificare il
dialogo: i responsabili delle politiche a livello
unionale, nazionale e locale devono avviare un dibattito attivo con le imprese
e la società civile in merito alle condizioni necessarie per superare le
barriere che separano dall’efficienza delle risorse.
|
|
Investice v zájmu transformace: Účinné využívání zdrojů
může snížit náklady, avšak často vyžaduje počáteční investice. Podle odhadu Programu OSN pro životní prostředí se
objem ročních finančních prostředků nutných k tomu, aby světová ekonomika
využívala zdroje účinněji, pohybuje mezi 1,05 až 2,59 bilionu USD[25], zejména ze soukromých zdrojů. To si vyžádá nejen výdaje na ekologická řešení, ale
ekologizaci všech veřejných a soukromých investic. Návrh
víceletého finančního rámce na období 2014–2020 představuje významný pokrok
směrem k začlenění účinného využívání zdrojů do rozpočtu EU. Rychlý růst globálního financování čisté energie
dokazuje, že taková změna přístupu je možná. Překážkou
pro investice je však neobeznámenost financujících subjektů s riziky a
návratností investic do účinného využívání zdrojů. Finanční riziko rovněž zvyšuje
nejistota ohledně směřování a věrohodnosti politiky. Navíc finanční trhy nejsou
často nakloněny dlouhodobým investicím a soustřeďují se na krátkodobou
výkonnost.
|
Investire nella transizione: l’efficienza delle risorse può ridurre i costi ma spesso sono necessari
investimenti iniziali. L’UNEP ha calcolato che i finanziamenti annui necessari
per rendere l’economia mondiale più efficiente sotto il profilo delle risorse
oscillano tra 1,05 e 2,59 mila miliardi di dollari[25],
principalmente del settore privato. Ciò renderà necessario non solo spendere
per le soluzioni “verdi”, ma anche rendere più ecosostenibili tutti gli
investimenti pubblici e privati. La proposta di un quadro finanziario
pluriennale 2014-2020 ha già fatto enormi passi avanti nell’integrazione dell’efficienza
delle risorse nel bilancio dell’UE. La rapida crescita dei finanziamenti alle
energie pulite a livello mondiale dimostra che questo cambio di mentalità è
possibile. Tuttavia, il mondo della finanza non ha familiarità con i rischi e i
benefici legati agli investimenti nell’efficienza delle risorse e ciò
costituisce un ostacolo agli investimenti, l’incertezza sulla direzione da
imprimere alle strategie aumenta i rischi finanziari e spesso il mercato
finanziario, orientato al rendimento a breve termine, non premia gli
investimenti a più lungo termine.
|
|
Vypracování ukazatelů a možných cílů: Stanovení ukazatelů a vytyčení široce pojatých cílů pro účinné
využívání zdrojů přispěje k uskutečnění vize v této oblasti do roku 2050:
politika veřejného sektoru by mohla být lépe koncipována, tak aby zohledňovala
náklady a přínosy účinnějšího využívání zdrojů, soukromý sektor by pak
profitoval z lepších signálů pro své investiční plány a z předvídatelnosti a
transparentnosti, jež jsou nezbytné k přijetí dlouhodobých rozhodnutí.
|
Definire indicatori e obiettivi potenziali: stabilendo indicatori e definendo un processo che delinei obiettivi
globali in materia di efficienza delle risorse sarà possibile tracciare il
percorso da seguire per realizzare la visione di una maggiore efficienza delle
risorse da qui al 2050: le politiche possono essere concepite in modo da tenere
maggiormente conto dei costi e dei vantaggi derivanti da un uso più efficace
delle risorse e il settore privato trarrà benefici da migliori segnali per i
piani di investimento, nonché dalla necessaria prevedibilità e trasparenza per
prendere decisioni a lungo termine.
|
|
Ve strategii EU 2020 jsou v části věnované
udržitelnému růstu stanoveny konkrétní cíle týkající se emisí skleníkových
plynů, energetické účinnosti a obnovitelné energie, jež jsou důležité pro
dosažení cílů v oblasti účinného využívání zdrojů. Od plnění těchto cílů se
zásadním způsobem odvíjí ochrana přírodních zdrojů a opatření v tomto plánu k
jejich dosažení rovněž přispějí. Výše uvedené cíle však neřeší některá negativa
s významnými důsledky pro naše hospodářství, zdraví a kvalitu života. Jedná se
např. o neúčelné využívání půdy, nízkou kvalitu a dostupnost vody, problematiku
odpadů, znečištění ovzduší a úbytek ekosystémových služeb, populací ryb a
biologické rozmanitosti. Zohlednění těchto prvků by přispělo k využití nových
zdrojů udržitelného růstu a v dlouhodobém horizontu i k posílení
konkurenceschopnosti.
|
L’obiettivo di crescita sostenibile fissato
nella strategia Europa 2020 definisce obiettivi specifici relativi alle
emissioni di gas a effetto serra, efficienza energetica ed energie rinnovabili,
che sono pertinenti per raggiungere gli obiettivi di efficienza delle risorse. Raggiungere
tali obiettivi è indispensabile per tutelare le risorse naturali, anche grazie
alle azioni previste da questa tabella di marcia. Tuttavia, essi non tengono
conto di alcuni importanti effetti negativi sull’economia, la salute e la
qualità di vita, ad esempio fattori come l’uso non efficiente dei terreni, la
scarsa qualità e disponibilità delle acque, i rifiuti, l’inquinamento
atmosferico e la perdita di servizi ecosistemici, stock ittici e biodiversità.
Tenendo conto di questi elementi si potranno sfruttare nuove fonti di crescita
sostenibile e rafforzare la competitività a lungo termine.
|
|
Při integraci environmentálních hospodářských
a společenských účetních systémů bylo dosaženo výrazného pokroku. Stále však
existují různé pohledy na to, které ukazatele je třeba použít, zdokonalit nebo
vyvinout, aby sloužily jako vodítko pro politická či investiční rozhodnutí.
Tyto ukazatele budou muset být spolehlivé, srozumitelné a uznávané, aby bylo
možné soustavně měřit pokrok při účinnějším využívání zdrojů. Při vypracovávání
těchto ukazatelů a možných cílů proto Komise navrhuje spolupracovat se všemi
klíčovými zúčastněnými subjekty.
|
Sono già stati fatti progressi importanti per
l’integrazione dei sistemi contabili economici e sociali ambientali, ma gli
indicatori da applicare, perfezionare o definire ai fini delle decisioni
strategiche o relative agli investimenti non sono ancora stati scelti. Tali
indicatori dovranno essere solidi, facilmente comprensibili e largamente
accettati per poter misurare in modo continuo i progressi nel campo dell’efficienza
delle risorse. Per questo motivo la Commissione propone di impegnarsi, al
fianco di tutte le principali parti interessate, per mettere a punto tali
indicatori e definire i possibili obiettivi.
|
|
Komise sice uznává, že je třeba začít měřit
pokrok neprodleně, navrhuje však jako dočasný hlavní ukazatel používat
produktivitu zdrojů měřenou poměrem HDP k domácí materiálové spotřebě
(vyjádřeno v EUR/tuna). Vyšší poměr by znamenal lepší výkonnost, kdy je pro
růst nutná relativně menší spotřeba zdrojů[26].
Tím jsou ovšem podchyceny pouze aspekty materiálních zdrojů. Jiné zdroje nebo
možnosti přesunu zátěže mezi jednotlivými zeměmi se nezohledňují.
|
Di fronte alla necessità di avviare
immediatamente il processo di misurazione, la Commissione ha proposto di
utilizzare come indicatore principale provvisorio la produttività delle
risorse, misurata in base al rapporto PIL/consumo nazionale di materie
(espresso in euro/tonnellata). Una cifra più elevata indicherebbe un migliore
rendimento, perché la crescita consumerebbe relativamente meno risorse[26]. Questo
metodo rende conto unicamente degli aspetti legati alle risorse materiali e non
di risorse di altro tipo, né del potenziale trasferimento nel carico da un
paese all’altro.
|
|
Jelikož tedy tento dočasný
hlavní ukazatel znázorňuje situaci pouze částečně, měla by jej doplnit „paleta“
ukazatelů týkajících se vody, půdy, surovin a uhlíku a ukazatelů, které jednak
měří environmentální dopady, naše přírodní bohatství a ekosystémy, jednak
usilují o zohlednění globálních aspektů spotřeby EU. Kromě toho budou využity
tematické ukazatele s cílem sledovat pokrok při plnění stávajících cílů v
ostatních odvětvích. Podrobněji viz pracovní dokument útvarů Komise přiložený k
tomuto plánu.
|
Poiché questo indicatore
principale provvisorio restituisce solo un’immagine parziale, sarebbe opportuno
integrarlo con una serie di indicatori relativi all’acqua, alla terra, ai
materiali e al carbonio, così come indicatori che misurano gli impatti sull’ambiente,
il capitale naturale e gli ecosistemi, per tenere conto al contempo delle
ripercussioni del consumo europeo a livello mondiale. Ad un terzo livello,
saranno usati indicatori tematici per monitorare i progressi raggiunti verso
gli obiettivi fissati in altri settori, come illustrato in dettaglio nel
documento di lavoro allegato a questa tabella di marcia.
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 budou zúčastněné subjekty na všech úrovních
aktivně připraveny zajistit soudržnost a vzájemné posilování politik,
financování, výzkumu a inovací.Při transformaci ekonomiky směrem k účinnějšímu
využívání zdrojů budou veřejné a soukromé subjekty s rozhodovací pravomocí
řídit ambiciózními cíli pro účinné využívání zdrojů a spolehlivé a aktuální
ukazatele.
|
Tappa: entro il 2020 le parti
interessate a tutti i livelli saranno mobilitate per assicurare che le
strategie, i finanziamenti, gli investimenti, la ricerca e l’innovazione siano
coerenti e si supportino a vicenda. Obiettivi ambiziosi in materia di
efficienza delle risorse e indicatori solidi e tempestivi serviranno da guida
ai responsabili del processo decisionale (pubblici e privati) nella
trasformazione dell’economia verso una maggiore efficienza delle risorse.
|
|
Komise
ve spolupráci s členskými státy:
|
La
Commissione, con gli Stati membri, intende:
|
|
·
začlení od roku 2012 otázky účinného využívání
zdrojů do evropského semestru s tím, že upřednostněna budou opatření usilující
o udržitelný růst,
|
·
integrare considerazioni relative all’efficienza
delle risorse nel semestre europeo a partire dal 2012, dando la priorità alle
misure che favoriscono la crescita sostenibile;
|
|
·
zajistí spolupráci podniků, vědců, nevládních
organizací a místních a celostátních orgánů na zkoumání příležitostí a problémů
a doporučí nová opatření zaměřená na udržitelný růst založený na účinném
využívání zdrojů (v roce 2012),
|
·
riunire imprese, scienziati, ONG, autorità locali e
nazionali per esaminare opportunità e difficoltà e raccomandare nuovi percorsi
di azione per una crescita sostenibile efficiente sotto il profilo delle
risorse (nel 2012);
|
|
·
dosáhne s těmito zúčastněnými subjekty široké shody
ohledně způsobu měření pokroku a ohledně stanovení cílů nezbytných ke splnění
tohoto úkolu (do roku 2013).
|
·
raggiungere un ampio consenso con tali parti
interessate su come misurare i progressi e fissare gli obiettivi necessari per
far fronte alle difficoltà (entro il 2013).
|
|
Komise:
|
La
Commissione intende:
|
|
·
ustaví „platformu EU pro přechod na účinné
využívání zdrojů“, jež naváže na práci stávajících platforem (v roce 2012),
|
·
lanciare una “piattaforma europea per la
transizione verso l’efficienza delle risorse” (2012), basandosi sull’attività
svolta dalle piattaforme esistenti;
|
|
·
zřídí kulatý stůl pro financování účinného využívání
zdrojů, na němž budou zastoupeni představitelé soukromých a institucionálních
bank (jako je EIB či EBRD), pojišťoven a společností rizikového kapitálu a
jehož cílem bude nalézt příležitosti k rozvoji adaptovaných modelů financování
a používání inovativních finančních nástrojů pro účinné využívání zdrojů (v
roce 2012),
|
·
istituire una tavola rotonda sugli aspetti
finanziari dell’efficienza delle risorse, che riunisca i rappresentanti di
banche private e istituzionali (come BEI ed BERS), società di assicurazioni e
di capitale di rischio, per individuare le possibilità di sviluppare e
applicare strumenti finanziari adeguati e innovativi per l’efficienza delle
risorse (2012);
|
|
·
bude rozvíjet Panorama dovedností EU a evropskou
odvětvovou radu v oblasti dovedností pro zelená a ekologičtější pracovní místa,
|
·
definire una panoramica delle competenze nell’UE e
formare un consiglio settoriale europeo sulle competenze necessarie per posti
di lavoro sempre più ecologici;
|
|
·
bude nadále pracovat na ukazatelích, včetně kvality
údajů, provede revizi stávajících hodnotících rámců, jako je „iGrowGreen“, s
cílem zařadit je do přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období (v roce
2013),
|
·
portare avanti il lavoro sugli indicatori,
includendo la qualità dei dati e sfruttando i quadri di valutazione esistenti,
come iGrowGreen, al fine di includerli nell’esame intermedio della strategia
Europa 2020 (2013);
|
|
·
navrhne nový hlavní ukazatel týkající se přírodního
bohatství a environmentálních dopadů využívání zdrojů (na konci roku 2013),
|
·
proporre un nuovo indicatore principale sul
capitale naturale e sugli impatti ambientali dell’uso delle risorse (fine 2013);
|
|
·
bude v rámci plánu „Překročit HDP“ pokračovat ve
svém úsilí o přesnější měření společenského a hospodářského pokroku, mj.
prostřednictvím dalšího rozvoje systému environmentálních účtů, další integrace
environmentálních externalit do vnitrostátního účetnictví a vypracování
kompozitního indexu v oblasti environmentálních tlaků,
|
·
portare avanti l’impegno nell’ambito della tabella
di marcia “PIL e oltre” per misurare i progressi sul piano sociale ed economico
in maniera esaustiva, anche favorendo la messa a punto di un sistema di conti
ambientali, integrando ulteriormente le esternalità ambientali nella
contabilità nazionale e definendo un indice composito sulle pressioni
ambientali;
|
|
·
zváží, jak co nejlépe zařadit otázky účinného
využívání zdrojů do posouzení dopadů budoucích politických návrhů.
|
·
valutare come includere considerazioni sull’efficienza
delle risorse nelle valutazioni dell’impatto ambientale di future proposte
strategiche.
|
|
Členské
státy by měly:
|
Gli
Stati membri dovrebbero:
|
|
·
vypracovat nebo posílit stávající národní strategie
v oblasti účinného využívání zdrojů a začlenit je do vnitrostátních politik pro
růst a pracovní místa (do roku 2013),
|
·
definire strategie nazionali in materia di
efficienza delle risorse o rafforzare quelle esistenti e integrarle nelle
politiche nazionali per la crescita e l’occupazione (entro il 2013);
|
|
·
podávat zprávy o svém pokroku v oblasti účinného
využívání zdrojů jako součást národních programů reforem.
|
·
rendere conto dei progressi ottenuti in materia di
efficienza delle risorse nell’ambito dei programmi nazionali di riforma.
|
|
6.2.
Podpora účinného využívání zdrojů v mezinárodním
měřítku
|
6.2.
Sostenere l’efficienza delle risorse a livello
internazionale
|
|
Řada zemí, nejen v
rámci EU, ale i Japonsko, Korea, Spojené státy, Čína a další, provádí politiky,
které umožňují čerpat výhody, jež účinnější využívání zdrojů přináší. O dialog
a spolupráci ohledně této problematiky projevují velký zájem i sousední země
EU. Tyto iniciativy lze chápat jako součást celosvětových snah o podporu
přechodu k zelené ekonomice. EU může čerpat ze zkušeností jiných. Snaží se
aktivně ovlivňovat směřování našich partnerských zemí – konkrétně jde o země
usilující o přistoupení, jež mají zahájit přizpůsobování svých politik.
|
Diversi paesi
stanno attuando strategie intese a trarre vantaggio da una maggiore efficienza
delle risorse, nell’Unione europea ma anche in Giappone, Corea, Stati Uniti,
Cina e in altri paesi, mentre i paesi confinanti con l'UE mostrano un vivo interesse
notevole nel dialogo e nella cooperazione in materia. Tali iniziative possono
essere considerate nell’ambito delle attività organizzate a livello mondiale
per realizzare la transizione verso un’economia “verde”. L’UE può imparare dall’esperienza
degli altri e si impegna attivamente per influenzare i cammini intrapresi dai
paesi partner, in particolare i paesi candidati che sono chiamati a conformare
le proprie politiche a quelle dell’Unione.
|
|
Jako základ pro
další diskusi na konferenci Rio+20 v červnu 2012 Evropská komise nedávno
navrhla řadu možných opatření, jež zahrnují nové mezinárodní iniciativy
týkající se vody, energetiky, zemědělství, využívání půdy, lesů, chemických
látek, mořských zdrojů, výukových programů dovedností, mobilizace soukromých a
veřejných finančních zdrojů a investic či přechodu směrem k účinnějšímu
globálnímu a vícestrannému systému správy[27].
|
Come punto di
partenza per ulteriori discussioni in occasione della conferenza Rio+20 (giugno
2012), la Commissione europea ha proposto di recente una vasta gamma di
possibili azioni, comprese nuove iniziative internazionali in materia di acque,
energia, agricoltura, uso del terreno, foreste, sostanze chimiche e risorse
marine, programmi di formazione professionale, mobilitazione di finanziamenti e
investimenti pubblici e privati, nonché per avanzare verso un sistema di
governance globale multilaterale più efficace[27].
|
|
Dílčí cíl: Do roku 2020 bude účinné využívání zdrojů sdíleným
závazkem mezinárodního společenství a bude dosaženo pokroku na základě koncepcí
dohodnutých v Riu.
|
Tappa:
entro il 2020 l’efficienza delle risorse sarà un obiettivo condiviso dalla
comunità internazionale e saranno stati fatti progressi in questa direzione
sulla base delle strategie convenute a Rio.
|
|
Komise
ve spolupráci s členskými státy bude (průběžně):
|
La
Commissione, con gli Stati membri, intende (impegno continuativo):
|
|
·
zasazovat se o úspěch summitu RIO+20 v roce 2012 a
o konkrétní pokrok na cestě k zelené ekonomice a k účinnějšímu využívání
přírodních zdrojů,
|
·
promuovere l’esito positivo del vertice Rio+20 nel
2012 e favorire progressi concreti verso un’economia verde e un uso più efficiente
delle risorse naturali;
|
|
·
posilovat dialog se strategickými partnerskými
zeměmi účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů v oblasti účinného
využívání zdrojů,
|
·
migliorare il dialogo con i partner strategici per
scambiare esperienze e buone pratiche in materia di efficienza delle risorse;
|
|
·
realizovat společné iniciativy s kandidátskými
zeměmi, potenciálními kandidátskými zeměmi a dalšími sousedy, kteří s námi
sdílejí mnoho environmentálních zdrojů,
|
·
intraprendere iniziative comuni con i paesi
candidati, i potenziali candidati e altri paesi confinanti che condividono
risorse ambientali con l’UE;
|
|
·
podporovat uzavření a účinné plnění mezinárodních
dohod usilujících o větší udržitelnost globálních spotřebních a výrobních
vzorců,
|
·
sostenere la conclusione e l’effettiva attuazione
di accordi internazionali intesi a rendere più sostenibili le modalità di
consumo e produzione su scala mondiale;
|
|
·
používat rozvojovou pomoc k podpoře úsilí méně
rozvinutých zemí o účinnější využívání zdrojů v kontextu udržitelného rozvoje a
vymýcení chudoby,
|
·
sfruttare gli aiuti allo sviluppo per sostenere l’impegno
dei paesi meno avanzati a migliorare l’efficienza delle proprie risorse nel
quadro di uno sviluppo sostenibile e dell’eradicazione della povertà;
|
|
·
spolupracovat s mezinárodními partnery v rámci
výzkumu a inovací v oblasti účinného využívání zdrojů,
|
·
collaborare con partner internazionali nel settore
della ricerca e dell’innovazione in materia di efficienza delle risorse;
|
|
·
pracovat na posílení vícestranných mechanismů pro
globální správu veřejných statků.
|
·
impegnarsi a favore di meccanismi multilaterali più
solidi per una governance mondiale dei beni pubblici.
|
|
6.3.
Větší využití potenciálu environmentálních opatření
EU
|
6.3.
Potenziare i benefici ottenuti grazie alle misure
ambientali dell’UE
|
|
Pokrok v účinném
využívání zdrojů se odvíjí od zlepšování způsobu, jakým hospodaříme s našimi
zdroji a ekosystémy. Stále existují
velké rozdíly v úspěšnosti členských států při provádění opatření zejména v
oblasti ochrany přírody, nakládání s odpadem a vodohospodářství. Náklady, jež vyplývají z neprovádění
stávajících právních předpisů, se odhadují na 50 miliard EUR ročně[28].
|
I progressi registrati nel campo dell’efficienza delle risorse
dipendono dai miglioramenti apportati alla gestione delle risorse naturali e
degli ecosistemi. Vi sono ancora gravi carenze nell’attuazione delle misure da
parte degli Stati membri, in particolare per quanto riguarda conservazione
della natura e gestione dei rifiuti e delle risorse idriche. È stato stimato
che la mancata attuazione della normativa vigente costa all’incirca 50 miliardi
di euro l’anno[28].
|
|
Dílčí
cíl: Do roku 2020 se plně projeví přínos
právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.
|
Tappa:
entro il 2020 i benefici apportati dalla normativa UE nel settore ambientale
saranno pienamente realizzati.
|
|
Komise:
|
La Commissione intende:
|
|
·
navrhne opatření k rozšíření znalostí, zvyšování
informovanosti a lepší mobilizaci klíčových aktérů s cílem zlepšit provádění
opatření v oblasti ochrany životního prostředí v celé EU.
|
·
proporre misure volte a potenziare la conoscenza,
sensibilizzare e mobilitare gli attori principali per migliorare l’applicazione
delle misure ambientali in tutta l’UE.
|
|
Členské státy by měly:
|
Gli Stati membri dovrebbero:
|
|
·
řešit nedostatky při provádění právních předpisů
EU.
|
·
colmare le lacune che impediscono di trarre
pienamente vantaggio dall’applicazione della normativa dell’UE.
|
|
7.
Závěr
|
7.
Conclusioni
|
|
Dosavadní modely růstu sice s sebou nesly
větší prosperitu, avšak za cenu intenzivního a často neefektivního využívání
zdrojů. Úloha biologické rozmanitosti a
ekosystémů a služeb, jež poskytují, je ve velké míře nedoceněná, v cenách se
často neodrážejí náklady na odpad a současné trhy a veřejné politiky nemohou v
úplnosti reagovat na konkurenční tlaky v oblasti strategických zdrojů, jako
jsou nerosty, půda, voda a biomasa. Proto je
třeba napříč politikami zvolit jednotný a integrovaný postup, a řešit tak
jednak očekávaný úbytek zdrojů, jednak dlouhodobě udržet naši prosperitu.
|
I passati modelli di crescita hanno permesso
di incrementare la prosperità, ma al prezzo di un uso intensivo e spesso poco
efficiente delle risorse. Il ruolo della biodiversità, degli ecosistemi e dei
relativi servizi è ampiamente sottovalutato; i costi dei rifiuti non sono
rispecchiati nei prezzi e le attuali strategie pubbliche e di mercato non
possono, da sole, far fronte alla domanda di risorse strategiche come minerali,
terreni, acqua e biomassa. Per questo occorre reagire in modo coerente e
integrato con un’ampia gamma di strategie per affrontare le previste
limitazioni di risorse e per sostenere la prosperità a lungo termine.
|
|
Tento plán není
konečnou odpovědí na všechny výzvy, nýbrž
prvním krokem k vymezení jednotného rámce, jenž zahrnuje různé oblasti politiky
a odvětví a jehož cílem je poskytnout stabilní
perspektivu při transformaci ekonomiky. Komise
připraví návrhy politik a právních předpisů, jejichž prostřednictvím má být
tento plán realizován. Našich cílů v oblasti
účinného využívání zdrojů nedosáhneme bez zapojení ostatních aktérů veřejného a
soukromého sektoru.
|
La presente tabella
di marcia non è la risposta definitiva a tutte le sfide, ma si tratta di un
primo passo per definire un quadro d’azione coerente che abbraccia diverse aree
e settori e ha l’obiettivo di fornire una prospettiva stabile per trasformare l’economia.
La Commissione avanzerà proposte strategiche e legislative per attuare questa
tabella di marcia, ma senza l’impegno degli altri attori pubblici e privati
sarà impossibile raggiungere gli obiettivi fissati in materia di efficienza
delle risorse.
|
|
Komise vyzývá Radu, Evropský parlament,
Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, aby tento plán schválily
a přispěly k dalšímu rozvoji opatření EU při vytváření Evropy účinněji
využívající zdroje.
|
La Commissione invita il Consiglio, il
Parlamento europeo, il Comitato economico e sociale europeo e il Comitato delle
regioni ad appoggiare questa tabella di marcia e a contribuire all’ulteriore
definizione di azioni dell’UE a favore di un uso efficiente delle risorse in Europa.
|
|
Příloha: Účinné
využívání zdrojů – vazby mezi odvětvími a zdroji a politickými iniciativami EU
|
Allegati: Efficienza delle risorse –
collegamenti tra settori, risorse e iniziative strategiche dell’UE
|
|
Zdroj / odvětví || Fosilní paliva || Suroviny a nerosty || Voda || Ovzduší || Půda (územní plánování) || Půda || Ekosystémy: biologická rozmanitost || Mořské zdroje || Odpady || Politické iniciativy EU
|
Risorsa / Settore || Combustibili fossili || Materie prime e minerali || Risorse idriche || Aria || Terreni || Terra || Ecosistemi: biodiversità || Risorse marine || Rifiuti || Iniziative strategiche dell'UE
|
|
Cyklická ekonomika || Redukce, opětovné použití, recyklace, nahrazování, ochrana, hodnota || Přezkum udržitelné spotřeby a výroby (2012)
|
Economia circolare || Ridurre, riusare, riciclare, sostituire, salvaguardare, valorizzare || Riesame del piano d’azione sulla produzione e sul consumo sostenibili (2012)
|
|
Energetika || Omezovat použití fosilních paliv prostřednictvím: – vyšší energetické účinnosti (20 % do roku 2020), – nahrazování obnovitelnými zdroji (20 % do roku 2020 a 10 % v dopravě). || – Zajistit zabezpečení dodávek kritických surovin (pro obnovitelné zdroje energie a elektrifikaci), – snižovat energetickou náročnost těžby, produkce a spotřeby surovin. || – Účinně využívat jako obnovitelný zdroj energie, – snižovat potřebu chlazení elektráren, – snižovat energetickou náročnost úpravy vody, – snižovat využívání horké vody díky lepším zařízením a vodní infrastruktuře. || – Snižovat znečištění škodlivými látkami, zejména díky omezenému používání fosilních paliv, – 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (30% snížení ve vhodných podmínkách), – 80-95% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050. || – Omezovat zabírání půdy pro biopaliva, – optimalizovat energetickou infrastrukturu. || – Předcházet poškození půdy emisemi SO2 a NOx, – zmírňovat dopady nové infrastruktury / energetických řešení na půdu, – ochrana rašelinišť. || – Snižovat acidifikaci díky omezenému používání fosilních paliv, – předcházet poškození ekosystému při těžbě / využívání nosičů energie. || – Využívat jako obnovitelný zdroj energie, – zajistit udržitelné využívání mořských řas pro biopaliva, – předcházet riziku úniku ropy a ropných katastrof, – snižovat acidifikaci způsobenou emisemi skleníkových plynů. || – Zajistit energetické využití nerecyklovatelného odpadu,; – snižovat energetickou náročnost nakládání s odpady, – zvýšit využívání biologicky rozložitelného odpadu pro bioenergii a bioprodukty. || – Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii (2011) – Evropský strategický plán pro energetické technologie – Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť (2011) – Evropský plán energetické účinnosti do roku 2020 (2011) -Revize směrnice o zdanění energie (2011), – balíček pro energetickou infrastrukturu (2011) Energetický plán do roku 2050 (2011) – Inteligentní sítě (2011) – Zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráce (2011)
|
Energia || - ridurre il consumo di combustibili fossili tramite: - maggiore efficienza energetica (20% entro il 2020) - sostituzione con fonti rinnovabili (20% entro il 2020, il 10% nei trasporti) || - assicurare la certezza di approvvigionamento delle materie prime critiche (rinnovabili e elettrificazione) - ridurre l’intensità energetica dell’estrazione, della produzione e del consumo dei materiali || - utilizzarle in modo efficiente in quanto fonti di energia rinnovabile - ridurre le necessità di raffreddamento degli impianti per la produzione di energia - ridurre l’intensità energetica del trattamento delle acque - ridurre l’impiego di acqua calda grazie a impianti e infrastrutture idriche migliori || - ridurre l’inquinamento dovuto a sostanze dannose, in particolare diminuendo l’uso di combustibili fossili - ridurre del 20% le emissioni di gas serra entro il 2020 (del 30% se le condizioni sono favorevoli) - ridurre dell’80-95% le emissioni di gas serra entro il 2050 || - ridurre l’occupazione dei terreni destinati alla produzione di biocarburanti - ottimizzare l’infrastruttura energetica || - prevenire i danni ai terreni causati dalle emissioni di SO2 e NOx - contenere gli impatti sui terreni delle nuove soluzioni energetiche/infrastrutturali - preservare le torbiere || - ridurre l’acidificazione diminuendo l’uso di combustibili fossili - evitare danni agli ecosistemi causati dall’estrazione/sfruttamento di vettori energetici || - utilizzarle come fonte di energia rinnovabile - assicurare un uso sostenibile delle alghe per i biocarburanti - evitare i rischi di fuoriuscite di petrolio e catastrofi correlate - ridurre l’acidificazione dovuta alle emissioni di gas serra || - assicurare il recupero di energia da rifiuti non riciclabili - ridurre l’intensità energetica del trattamento dei rifiuti - aumentare l’uso di rifiuti biodegradabili per la produzione di bioenergia e bioprodotti. || -Energia 2020: strategia per un’energia competitiva, sostenibile e sicura (2011) - Piano strategico per le tecnologie per l’Europa - Priorità per le infrastrutture energetiche per il 2020 e oltre – Piano per una rete energetica europea integrata (2011) - Piano europeo di efficienza energetica 2020 (2011) - Revisione della direttiva sulla tassazione dei prodotti energetici (2011) - Pacchetto relativo all’infrastruttura dell’energia (2011) - Tabella di marcia per l’energia 2050 (2011) - Reti intelligenti (2011) - Sicurezza dell’approvvigionamento energetico e cooperazione internazionale (2011)
|
|
Potraviny || – Snižovat používání fosilních paliv díky vyšší energetické účinnosti potravinářské výroby, – zabránit nepříznivým dopadům při nahrazování fosilních paliv biopalivy. || – Optimalizovat využívání minerálů a materiálů (např. fosforu), – zdokonalit obaly v zájmu lepší trvanlivosti a recyklovatelnosti. || – Optimalizovat používání vody v zemědělství, – předcházet záplavám a obdobím sucha, tj. bojovat proti změně klimatu, – zajistit dostupnost čisté vody pro výrobu kvalitních produktů, – zamezit znečištění způsobené hnojivy a pesticidy. || – Snižovat emise skleníkových plynů, – snižovat emise SO2 a NOx. || – Optimalizovat využívání půdy a uvést je do souladu s jinými typy využití, – využívat zabranou úrodnou půdu k zemědělství, – omezovat zábor půdy (např. v důsledku optimálního příjmu živočišných bílkovin) || – Zvrátit úbytek půdy, – obnovit obsah organických látek v půdě, – předcházet poškození půdy emisemi SO2 a NOx, – zamezit znečištění způsobené hnojivy a pesticidy. || Obnovit a zachovávat ekosystémy v zájmu opylování, zadržování vody atd., – zamezit eutrofizaci způsobené hnojivy a snížit používání pesticidů, – zvyšovat biologickou rozmanitost prostřednictvím osvědčených zemědělských postupů. || – Obnovit populace ryb a zamezit vedlejším úlovkům a výmětům, – nepoužívat destruktivní metody rybolovu, – rozvíjet udržitelnou akvakulturu, – snižovat znečištění pobřežních oblastí způsobené hnojivy, – zamezit odpadkům v moři. || – Omezovat potravinový odpad, – používat recyklovatelné / biologicky rozložitelné obaly, – rozvíjet kompostování biologického odpadu. || – Reforma SZP (2011) – Návrh inovačního partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství (2011) – Zelená kniha o fosforu (2012) – Sdělení o udržitelných potravinách (2013)
|
Prodotti alimentari || - ridurre l’uso di combustibili fossili grazie a una produzione alimentare più efficiente sotto il profilo energetico - evitare gli effetti negativi della sostituzione dei combustibili fossili con i biocarburanti || - ottimizzare l’uso di minerali e materiali (ad es. il fosforo) - perfezionare gli imballaggi per migliorare conservazione e riciclabilità || - ottimizzare l’uso delle risorse idriche in agricoltura - prevenire alluvioni e siccità, ad esempio contrastando i cambiamenti climatici - assicurare la disponibilità di acque dolci per prodotti di qualità - evitare l’inquinamento dovuto a fertilizzanti e pesticidi || - ridurre le emissioni di gas serra - ridurre le emissioni di SO2 e NOx || - ottimizzare l’uso dei terreni per renderli compatibili con altri utilizzi - destinare i terreni fertili all’agricoltura - ridurre l’occupazione dei terreni (ad esempio ottimizzando il consumo di proteine animali) || - invertire la perdita di terreni - ripristinare il contenuto di materia organica dei suoli - prevenire i danni ai terreni causati dalle emissioni di SO2 e NOx - evitare l’inquinamento dovuto a fertilizzanti e pesticidi || - ripristinare e preservare gli ecosistemi per garantire impollinazione, ritenzione idrica, ecc. - evitare l’eutrofizzazione dovuta a fertilizzanti e ridurre l’uso di pesticidi - aumentare la biodiversità tramite buone pratiche agricole || - ripristinare gli stock ittici ed eliminare catture accessorie e rigetti in mare - eliminare le tecniche di pesca distruttive - sviluppare un’acquacoltura sostenibile - ridurre l’inquinamento delle aree costiere dovuto ai fertilizzanti - evitare i rifiuti marini || - ridurre i rifiuti legati agli alimenti - utilizzare imballaggi riciclabili/biodegradabili - potenziare il compostaggio dei rifiuti biodegradabili || - Riforma della PAC (2011) - Proposta di partenariato per l’innovazione della produttività e della sostenibilità nel settore agricolo (2011) - Libro verde sul fosforo (2012) - Comunicazione sulla sostenibilità degli alimenti (2013)
|
|
Budovy || – Snižovat používání fosilních paliv díky vyšší energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů v budovách, – stavět budovy s nulovou spotřebou energie a zvýšit míru renovací stávajících budov. || – Optimalizovat používání materiálů, – Používat udržitelné materiály. || – Snížit náročnost budov a spotřebičů na spotřebu vody. || – Snižovat u budov emise skleníkových plynů, – zlepšovat kvalitu vnitřního ovzduší. || – Zamezit dalšímu záboru půdy (např. při překotném rozšiřování měst), – odstraňovat škody v kontaminovaných lokalitách. || – Zamezit překotnému rozšiřování měst na úrodné půdě, – minimalizovat zastavění půdy. || – Zajistit dostatečné a souvislé zelené plochy jako součást zelených infrastruktur. || – Snižovat acidifikaci způsobenou emisemi skleníkových plynů. || – Recyklovat stavební a demoliční odpad (70 % do roku 2020). || – Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví EU (2011) – Sdělení o udržitelných budovách (2013) – Iniciativa o náročnosti budov na spotřebu vody (2012)
|
Edifici || - ridurre i combustibili fossili migliorando l’efficienza energetica e l’uso di energie rinnovabili negli edifici - costruire edifici a consumo zero e aumentare il tasso di rinnovamento degli edifici esistenti || - ottimizzare l’uso dei materiali - utilizzare materiali sostenibili || - aumentare l’efficienza idrica degli edifici e delle apparecchiature || - ridurre le emissioni di gas serra degli edifici - migliorare la qualità dell’aria negli ambienti confinati || - evitare ulteriore occupazione dei terreni (ad esempio per un’espansione urbana incontrollata) - risanare i siti contaminati || - evitare la crescita urbana incontrollata su suoli fertili - minimizzare l’impermeabilizzazione dei suoli || - assicurare spazi verdi in quantità sufficiente e ben collegati all’interno di infrastrutture verdi || - ridurre l’acidificazione dovuta alle emissioni di gas serra || - riciclare i rifiuti di costruzione e demolizione (70% fino al 2020) || - Strategia per la competitività sostenibile del settore edile dell’UE (2011) - Comunicazione sulla sostenibilità degli edifici (2013) - Iniziativa sull’efficienza idrica degli edifici (2012)
|
|
Mobilita || – Snížit závislost na fosilních palivech v důsledku: vyšší účinnosti paliv, využíváním zdrojů obnovitelné energie, postupného upouštění od „konvenčně poháněných aut“ ve městech do roku 2050, lepší multimodální logistiky, lepších dopravních sítí a účinnějších vozidel. || – Zvýšit u infrastruktur účinné využívání zdrojů, – optimalizovat logistiku přepravy surovin, – zajistit bezpečnost dodávek kritických surovin (potřebných pro baterie). || – Využít potenciálu vodní dopravy ke snížení emisí, – snižovat znečištění způsobené vodní dopravou. || – Snižovat znečištění způsobené dopravou: 60 % méně skleníkových plynů do roku 2050, méně přízemního ozonu, částic, NO2, menší obsah síry v lodních palivech. || – Minimalizovat dopady dopravní infrastruktury na fragmentaci půdy. || – Minimalizovat dopady dopravní infrastruktury na zastavování půdy. || – Minimalizovat dopady zastavování, fragmentace a znečištění půdy, – zamezit šíření invazivních cizích druhů. || – Využít potenciálu námořní dopravy ke snížení emisí, – zamezit odpadkům v moři, mj. vypouštěným z lodí. || – Zajistit účinné opětovné použití a recyklaci vozidel s ukončenou životností (85-95 % do roku 2015) a lodí. || – Bílá kniha o budoucnosti dopravy (2011) – Revize TEN-T (2011) – Strategický plán pro dopravní technologie
|
Mobilità || - ridurre la dipendenza dai combustibili fossili tramite: maggiore efficienza dei combustibili, uso di energie rinnovabili, progressiva eliminazione delle auto a carburanti tradizionali entro il 2050, migliorare la logistica multimodale, migliorare le reti dei trasporti veicoli più efficienti || - aumentare l’efficienza in termini di risorse delle infrastrutture - ottimizzare la logistica del trasporto di materiali - garantire la certezza di approvvigionamento delle materie prime critiche (necessarie per le batterie) || - sfruttare il potenziale del trasporto per vie d’acqua per ridurre le emissioni - ridurre l’inquinamento dovuto al trasporto per vie d’acqua || - ridurre l’inquinamento dovuto al trasporto: - 60% di gas serra entro il 2050; meno ozono troposferico, particolato e NO2; meno zolfo nel combustibile per uso marittimo || - minimizzare gli impatti dell’infrastruttura dei trasporti sulla frammentazione dei terreni || - minimizzare gli impatti dell’infrastruttura dei trasporti sull’impermeabilizzazione dei terreni || - minimizzare gli impatti dell’impermeabilizzazione, della frammentazione e dell’inquinamento dei terreni - evitare la diffusione di specie esotiche invasive || - sfruttare il potenziale del trasporto per vie d’acqua per ridurre le emissioni - evitare i rifiuti marini, anche quelli causati dalle navi || - assicurare riuso e riciclaggio efficienti dei veicoli giunti al termine del loro ciclo di vita (85-95% entro il 2015) e delle navi || - Libro bianco sul futuro dei trasporti (2011) - Revisione delle reti TEN-T (2011) - Piano strategico per la tecnologia dei trasporti
|
|
Politické iniciativy EU || Rámec pro státní podporu (2013), Směrnice o jakosti paliv atd. || – Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin (2011) – Návrh na inovační partnerství v oblasti surovin || – Plán pro vodu (2012) – inovační partnerství v oblasti účinného využívání vody – revize směrnice o normách kvality životního prostředí (prioritní látky) (2011) – Revize směrnice o podzemních vodách (2012) || -Plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050 (2011) – Revize právních předpisů pro monitorování a podávání zpráv o emisích skleníkových plynů – Přezkum politiky EU v oblasti kvality ovzduší (2013) || – Sdělení o využívání půdy (2014) – Sdělení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví v rámci závazků EU v oblasti změny klimatu (2011) || – Pokyny týkající se osvědčených postupů k omezování, zmírňování a kompenzování zastavování půdy || –Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (2011) – Sdělení o zelené infrastruktuře a obnově (2012) – Iniciativa „nulový zábor půdy“ v čistém vyjádření (2015) || – Reforma společné námořní a rybářské politiky (2011) [AGRI] – Přizpůsobení se změně klimatu na pobřeží a v moři (2012) – Modrý růst (2013) – Integrované řízení pobřežních zón (2012) – Územní plánování námořních prostor (2012) || – Přezkum cílů v oblasti prevence, opětovného použití, recyklace a skládek odpadů (2014) || – Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (2011) – Víceletý finanční rámec na období 2014–2020 – Politika soudržnosti po roce 2013 (2011) [REGIO] – Akční plán k udržitelnému biohospodářství do roku 2020 (2011) – Akční plán pro ekologické inovace (2011) – Horizont EU 2020 (2011) – Přezkum směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí
|
Iniziative strategiche UE || Quadro degli aiuti di Stato (2013), direttiva sulla qualità del combustibile, ecc. || - affrontare le sfide relative ai mercati dei prodotti di base e alle materie prime (2011) - proposta di partenariato per l’innovazione nel settore delle materie prime || - piano sulle acque (2012) - partenariato per l’innovazione in materia di efficienza delle acque - revisione della direttiva sugli standard di qualità ambientale (sostanze prioritarie) (2011) - revisione della direttiva sulle acque sotterranee (2012) || - tabella di marcia verso un’economia a basse emissioni di carbonio entro il 2050 (2011) - revisione della normativa in materia di monitoraggio e rendicontazione sui gas serra - revisione della strategia dell’UE in materia di qualità dell’aria (2013) || - comunicazione sull’uso dei terreni (2014) - comunicazione su destinazione d’uso del terreno, cambiamenti di tale destinazione e silvicoltura negli impegni dell’UE in materia di cambiamenti climatici (2011) || - orientamenti sulle migliori pratiche al fine di limitare, contenere o compensare l’impermeabilizzazione dei suoli || -strategia UE per la biodiversità 2020 (2011) - comunicazione sulle infrastrutture verdi e sul ripristino (2012) - iniziativa “impedire la perdita netta” (2015) || - riforma della politica comune marittima e della pesca (2011) [AGRI] - adattamento ai cambiamenti climatici sulle coste e nel mare (2012) - “crescita blu” (2013) - gestione integrata delle zone costiere 2012) - pianificazione dello spazio marittimo (2012) || - riesame degli obiettivi in materia di prevenzione, riuso, riciclo e messa in discarica dei rifiuti (2014) || - Tabella di marcia verso un’Europa efficiente sotto il profilo delle risorse (2011) - Quadro finanziario pluriennale 2014-2020 - La politica di coesione post-2013 (2011) [REGIO] - Piano d’azione verso una bioeconomia sostenibile entro il 2020 (2011) - Piano d’azione per l’ecoinnovazione (2011) - Orizzonte UE 2020 (2011) - Revisione della direttiva VIA
|
|
[1] KOM(2011) 21.
|
[1] COM(2011)
21.
|
|
[2] KOM(2005) 670.
|
[2] COM(2005)
670.
|
|
[3] Věnuje se jí například strategie OECD týkající se
zeleného růstu, zpráva UNEP o zelené ekonomice, jakož i práce Evropské agentury
pro životní prostředí.
|
[3] Come
evidenziato dalla strategia “Green growth” dell’OCSE e dalla relazione “Green
economy” dell’UNEP, nonché dal lavoro realizzato dall’Agenzia europea
dell’ambiente.
|
|
[4] http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm.
|
[4] http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm
|
|
[5] Jak je uvedeno v doprovodném dokumentu KOM(2011) 571.
|
[5] Come
definito nel documento di accompagnamento COM(2011) 571.
|
|
[6] Podle jedné studie by účinné využívání zdrojů při výrobě
mohlo jen v samotném Německu ušetřit mezi 20 % a 30 % nákladů a
vytvořit v zemi až jeden milion nových pracovních míst. Jiná aktuální studie
odhaduje, že podniky ve Spojeném království by díky opatřením účinného
využívání zdrojů, která jsou levná či nestojí nic, mohly ušetřit asi
23 miliard GBP.
|
[6] Solo per
la Germania uno studio suggerisce che un utilizzo più efficiente delle risorse
nel settore manifatturiero potrebbe determinare risparmi tra il 20 e il 30% e
la creazione di 1 milione di posti di lavoro per il paese. Un altro studio
recente valuta a circa 23 miliardi di sterline i risparmi che le imprese
britanniche potrebbero realizzare grazie a misure relative all’efficienza delle
risorse a costo zero o a costo ridotto.
|
|
[7] Podrobnější informace viz pracovní dokument útvarů
Komise.
|
[7] Per
maggiori dettagli, si veda il documento di lavoro dei servizi della
Commissione.
|
|
[8] OECD, Environmentally harmful subsidies: challenges for
reform, 2005.
|
[8] OCSE, Environmentally
harmful subsidies: challenges for reform, 2005
|
|
[9] KOM(2011) 11 v konečném znění.
|
[9] COM(2011) 11 definitivo.
|
|
[10] KOM(2011) 11 v konečném znění.
|
[10] COM(2011) 11 definitivo.
|
|
[11] EUCO 10/1/REV 1.
|
[11] EUCO 10/1/11 REV1.
|
|
[12] Trendy zdanění v Evropské unii, Evropská unie 2011.
|
[12] Taxation
trends in the European Union, Unione europea 2011.
|
|
[13] EU Water saving potential, Ecologic, 2007.
|
[13] EU
Water saving potential, Ecologic, 2007.
|
|
[14] Evropská agentura pro životní prostředí, Zpráva o stavu a
výhledech evropského životního prostředí (SOER) (2010).
|
[14] AEA, SOER
2010
|
|
[15] Assessment of Health-Cost Externalities of Air Pollution
at the National Level using the EVA Model System, J. Brandt et al., CEEH 2011.
|
[15] Assessment
of Health-Cost Externalities of Air Pollution at the National Level using the
EVA Model System, J. Brandt et al., CEEH 2011.
|
|
[16] Report on best practices for limiting soil sealing and
mitigating its effects (Zpráva o osvědčených postupech pro omezení zastavování
půdy a zmírnění jeho následků), Prokop et al, European Communities 2011.
|
[16] Report
on best practices for limiting soil sealing and mitigating its effects,
Prokop et al, Unione europea 2011.
|
|
[17] KOM(2011) 112, KOM(2011) 109, KOM(2010) 639.
|
[17] COM(2011) 112, COM(2011) 109, COM(2010) 639.
|
|
[18] KOM(2011) 500.
|
[18] COM(2011) 500.
|
|
[19] KOM(2007) 860 v konečném znění.
|
[19] COM(2007) 860 definitivo.
|
|
[20] KOM(2007) 414 v konečném znění.
|
[20] COM(2007) 414 definitivo.
|
|
[21] Směrnice 2010/31/EU.
|
[21] In
conformità all’articolo 9 della direttiva 2010/31/UE del 19 maggio 2010.
|
|
[22] V souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU ze dne 19.
května 2010.
|
[22] Direttiva 2010/31/UE.
|
|
[23] V souladu s článkem 11 směrnice 2008/98/ES.
|
[23] In
conformità all’articolo 11 della direttiva 2008/98/CE.
|
|
[24] KOM(2011) 144.
|
[24] COM(2011)
144.
|
|
[25] UNEP Green Economy Synthesis, 2010.
|
[25] UNEP
Green Economy Synthesis 2010
|
|
[26] Pro ilustraci činila průměrná hodnota EU v roce 2007
přibližně 1,30 EUR/tuna; jednotlivé hodnoty se pohybovaly mezi 0,3 a 2,5.
|
[26] Per capire
meglio l’indicatore, si consideri che la media UE si aggirava su 1,30
€/tonnellata nel 2007, con estremi da - 0,3 a +2,5 circa.
|
|
[27] KOM(2011) 363.
|
[27] COM(2011)
363.
|
|
[28] The cost of not implementing the environmental acquis,
COWI, připravuje se.
|
[28] The
cost of not implementing the environmental acquis, COWI (di prossima
pubblicazione).
|