OBSAH

SISÄLLYSLUETTELO

1........... Výzvy a příležitosti pro Evropu........................................................................................ 2

1........... Haasteita ja mahdollisuuksia Euroopalle........................................................................... 2

2........... Jak vytvořit Evropu účinně využívající zdroje................................................................... 3

2........... Euroopan muuttaminen resurssitehokkaaksi..................................................................... 3

3........... Transformace hospodářství............................................................................................. 4

3........... Talouden muutos............................................................................................................ 4

3.1........ Udržitelná spotřeba a výroba.......................................................................................... 5

3.1........ Kestävä kulutus ja tuotanto............................................................................................. 5

3.2........ Přeměna odpadu na zdroje............................................................................................. 7

3.2........ Jätteen muuttaminen resurssiksi....................................................................................... 8

3.3........ Podpora výzkumu a inovací............................................................................................ 9

3.3........ Tutkimustyön ja innovaatioiden tukeminen....................................................................... 9

3.4........ Dotace, jež škodí životnímu prostředí, a správné nastavení cen....................................... 10

3.4........ Ympäristön kannalta haitalliset tuet ja hintojen saattaminen oikealle tasolle...................... 10

4........... Přírodní bohatství a ekosystémové služby...................................................................... 12

4........... Luonnonvarat ja ekosysteemipalvelut............................................................................. 12

4.1........ Ekosystémové služby.................................................................................................... 12

4.1........ Ekosysteemipalvelut...................................................................................................... 12

4.2........ Biologická rozmanitost.................................................................................................. 12

4.2........ Luonnon monimuotoisuus.............................................................................................. 13

4.3........ Nerosty a kovy............................................................................................................. 13

4.3........ Mineraalit ja metallit...................................................................................................... 14

4.4........ Voda............................................................................................................................ 13

4.4........ Vesi............................................................................................................................. 14

4.5........ Ovzduší........................................................................................................................ 15

4.5........ Ilma.............................................................................................................................. 15

4.6........ Půda............................................................................................................................ 15

4.6........ Maa ja maaperä........................................................................................................... 16

4.7........ Mořské zdroje.............................................................................................................. 17

4.7........ Meren luonnonvarat...................................................................................................... 17

5........... Klíčová odvětví............................................................................................................ 18

5........... Tärkeimmät sektorit...................................................................................................... 19

5.1........ Potraviny...................................................................................................................... 18

5.1........ Ravintoon liittyvät ongelmat........................................................................................... 19

5.2........ Lepší účinnost budov.................................................................................................... 19

5.2........ Rakennusten parantaminen............................................................................................ 20

5.3........ Zajištění účinné mobility................................................................................................ 20

5.3........ Tehokkaan liikkuvuuden varmistaminen......................................................................... 21

6........... Řízení a sledování......................................................................................................... 20

6........... Hallinto ja seuranta....................................................................................................... 21

6.1........ Nové možnosti opatření v zájmu účinnějšího využívání zdrojů......................................... 20

6.1........ Uudet resurssitehokkuuteen tähtäävät toimintaväylät...................................................... 21

6.2........ Podpora účinného využívání zdrojů v mezinárodním měřítku........................................... 22

6.2........ Resurssitehokkuuden tukeminen kansainvälisesti............................................................ 24

6.3........ Větší využití potenciálu environmentálních opatření EU................................................... 23

6.3........ EU:n ympäristötoimenpiteistä saatavien etujen tehokkaampi hyödyntäminen.................... 25

7........... Závěr........................................................................................................................... 24

7........... Päätelmät..................................................................................................................... 25

Příloha: Účinné využívání zdrojů – vazby mezi odvětvími a zdroji a politickými iniciativami EU....... 25

Liite: Resurssitehokkuus: sektorien ja resurssien väliset yhteydet ja EU:n politiikka-aloitteet........... 26

1. Výzvy a příležitosti pro Evropu

1. Haasteita ja mahdollisuuksia Euroopalle

Dlouhé desítky let rostly v Evropě bohatství a blahobyt založené na vysoké spotřebě zdrojů. Dnes však Evropa čelí dvojí výzvě. Musí podpořit růst, jenž je nezbytný pro vytváření pracovních míst a blahobytu evropských občanů, a zajistit, že růst bude natolik silný, aby vedl k udržitelné budoucnosti. Aby Evropa mohla tyto výzvy řešit a přeměnit je v příležitosti, naše hospodářství bude muset během jedné generace projít zásadní transformací – v oblasti energetiky, průmyslu, zemědělství, rybolovu, dopravních systémů a ohledně výrobků a spotřebitelů. Pokud se na takovou transformaci připravíme včas, předvídatelným a řízeným způsobem, umožní nám to dále rozvíjet bohatství a blahobyt a zároveň snížit míru a dopady naší spotřeby zdrojů.

Eurooppa on vuosikymmeniä hyötynyt resurssien intensiiviseen käyttöön perustuvasta vaurauden ja hyvinvoinnin kasvusta. Tällä hetkellä käsillä on kuitenkin kaksiosainen haaste. Kasvua on edistettävä työpaikkojen ja kansalaisten hyvinvoinnin turvaamiseksi. Samalla on varmistettava, että tämä kasvu on laadultaan sellaista, että se johtaa kestävään tulevaisuuteen. Talouden on muututtava perusteellisesti yhden sukupolven aikana, jotta näihin haasteisiin voitaisiin vastata ja muuttaa ne mahdollisuuksiksi. Muutosta tarvitaan energia-, teollisuus-, maatalous- ja kalastusaloilla ja liikennejärjestelmissä sekä tuottajien ja kuluttajien käyttäytymisessä. Valmistautuminen muutokseen oikea-aikaisella, ennakoitavalla ja hallitulla tavalla mahdollistaa sen, että voimme edelleen kartuttaa vaurauttamme ja parantaa hyvinvointiamme sekä vähentää resurssienkäytön määrää ja vaikutusta.

Během 20. století se spotřeba fosilních paliv ve světě zvýšila dvanáctkrát a těžba surovin se zvýšila třicetčtyřikrát. V EU dnes každý občan spotřebuje šestnáct tun surovin ročně, z toho se šest tun vyhodí, přičemž polovina se odveze na skládky. Vývoj však naznačuje, že doba, kdy byly k dispozici početné a levné zdroje, skončila. Podniky čelí rostoucím nákladům na základní suroviny a nerosty, jejichž nedostatek a nestálé ceny mají negativní dopad na hospodářství. Ohroženy jsou zdroje nerostů, kovů a energie, jakož i stavy ryb, zásoby dřeva, vody, úrodných půd, čistého ovzduší, biomasy, biologické rozmanitosti i stabilita klimatického systému. Zatímco poptávka po potravinách, krmivu a vláken může do roku 2050 vzrůst o 70 %, 60 % hlavních světových ekosystémů, které pomáhají tyto zdroje vyrábět, již bylo poškozeno nebo se používá neudržitelným způsobem. Pokud budeme i nadále spotřebovávat zdroje v takové míře jako v současnosti, budeme do roku 2050 potřebovat kapacitu více než dvou planet Země, abychom se uživili, a naděje mnoha lidí na kvalitnější život se nenaplní.

Fossiilisten polttoaineiden käyttö lisääntyi maailmassa 1900-luvulla 12-kertaisesti ja raaka-ainevarojen hyödyntäminen 34-kertaisesti. Nykyään Euroopan unionissa (EU) käytetään 16 tonnia materiaaleja henkeä kohden vuodessa. Tästä määrästä jätteeksi päätyy kuusi tonnia, josta puolet menee kaatopaikalle. Suuntaukset osoittavat kuitenkin, että runsaiden ja halpojen resurssien aika on ohi. Yrityksillä on edessä välttämättömien raaka-aineiden ja mineraalien hintojen nousu, ja resurssien niukkuudesta ja hintojen epävakaudesta on tulossa ongelma, joka vaikuttaa haitallisesti talouteen. Paineen alaisena ovat mineraalien, metallien ja energian lähteiden lisäksi kalakannat, puu, vesi, viljava maa, puhdas ilma, biomassa ja luonnon monimuotoisuus sekä ilmastojärjestelmän vakaus. Samalla kun ruuan, rehun ja kuitujen kysyntä saattaa kasvaa 70 prosenttia vuoteen 2050 mennessä, 60 prosenttia maailman tärkeimmistä näiden resurssien tuottamisessa tarvittavista ekosysteemeistä on jo rappeutunut, tai niitä hyödynnetään kestämättömällä tavalla. Jos jatkamme resurssien käyttöä nykyisellä tahdilla, tarvitsemme vuoteen 2050 mennessä yhteensä yli kahta maapalloa vastaavat resurssit ylläpitämään ihmiskuntaa, eivätkä monen toiveet paremmasta elämänlaadusta toteudu.

Náš hospodářský systém stále podporuje neúčinnou spotřebu zdrojů tím, že ceny některých z nich stanoví nižší, než jsou skutečné náklady. Světová obchodní rada pro udržitelný rozvoj odhaduje, že do roku 2050 budeme muset čtyři- až desetkrát účinněji využívat zdroje, přičemž významných zlepšení je třeba dosáhnout ještě před rokem 2020. Některé dynamické podniky si již uvědomily výhody produktivnějšího využívání zdrojů, mnoho podniků a spotřebitelů si však dosud není vědomo rozsahu a naléhavosti nutných transformací. Pokud podniky podporují účinnou spotřebu zdrojů, je to z ekonomického hlediska nanejvýš rozumné a zároveň by jim to mělo pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost a ziskovost. Účinná spotřeba zdrojů je tudíž důležitou součástí programu EU v oblasti celosvětové konkurenceschopnosti. Pomáhá rovněž zajistit, že hospodářská krize bude překonána trvale, a může zvýšit zaměstnanost.

Talousjärjestelmämme tukee edelleen resurssien tehotonta käyttöä, koska tietyt resurssit on hinnoiteltu todellisia kustannuksia alhaisemmiksi. World Business Council for Sustainable Development -järjestö arvioi, että vuoteen 2050 mennessä tarvitaan 4–10-kertainen resurssitehokkuuden lisäys, ja että jo vuoteen 2020 mennessä täytyy tapahtua merkittäviä parannuksia. Useat dynaamiset yritykset ovat jo havainneet resurssien tehokkaamman käytön edut. Monet yritykset ja kuluttajat eivät kuitenkaan ole vielä ole ymmärtäneet, miten laajoja ja kiireellisiä muutoksia tarvitaan. Resurssien tehokkaan käytön edistäminen on liiketoiminnan kannalta järkevää ja sen pitäisi parantaa yritysten kilpailukykyä ja kannattavuutta. Se on tästä syystä keskeisesti mukana maailmanlaajuista kilpailukykyä edistävissä EU:n toimissa. Resurssitehokkuus varmistaa osaltaan kestävän elpymisen talouskriisistä ja voi myös edistää työllisyyttä.

Pro transformaci bude třeba vypracovat politický rámec, jenž vytváří rovné podmínky. V takovém prostředí se odměňují inovace a účinné využívání zdrojů, vytváří se hospodářské příležitosti a dodávky surovin jsou lépe zabezpečeny. Dodávky má zabezpečit nové navržení výrobků, udržitelné hospodaření s environmentálními zdroji, recyklace a nahrazování surovin a šetření se zdroji. Aby byl hospodářský růst nezávislý na využívání zdrojů a aby bylo možné uvolnit výše zmíněné nové zdroje růstu, k tomu je třeba soudržnosti a integrace politik, které utváří naše hospodářství a náš životní styl. K vytváření takové nezávislosti mezi růstem a spotřebou uhlíku již napomohla opatření v oblasti změny klimatu.

Muutokseen tarvitaan poliittiset puitteet, joilla luodaan innovaatioita ja resurssitehokkuutta palkitsevat toimintaedellytykset sekä tarjotaan taloudellisia mahdollisuuksia ja parempaa toimitusvarmuutta tuotteiden uudelleensuunnittelun, ympäristöresurssien kestävän hallinnan, materiaalien korvaamisen ja resurssien säästämisen avulla. Kasvun erottaminen resurssien käytöstä ja näiden uusien kasvun lähteiden hyödyntäminen edellyttävät yhtenäistä toteuttamista, ja ne on sisällytettävä politiikkoihin, joilla muovataan talouttamme ja elämäntapaamme. Ilmastonmuutoksen torjuntaan liittyvillä toimilla on jo osoitettu, miten kasvu voidaan erottaa hiilen käytöstä.

Evropská unie se na cestu k této transformaci vydala díky strategii Evropa 2020 a její stěžejní iniciativě „Evropa účinněji využívající zdroje“[1]. Tato iniciativa vyzvala k vypracování plánu, jenž by „určil střednědobé a dlouhodobé cíle a opatření potřebná pro jejich dosažení“. Zmíněný plán vychází z dalších iniciativ, jež jsou součástí této stěžejní iniciativy, a doplňuje je, zejména pokud jde o politické úspěchy dosažené při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku. Plán rovněž přihlíží k pokroku, kterého se dosáhlo při provádění tematické strategie z roku 2005 pro udržitelné využívání přírodních zdrojů[2] a strategie EU pro udržitelný rozvoj. Na plán by se mělo rovněž nahlížet v kontextu celosvětového úsilí o přechod k zelené ekonomice[3]. Ve velké míře vychází z celé řady zdrojů, které jsou uvedeny v průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise, včetně zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu a výhledu pro evropské životní prostředí.

EU 2020 -strategia ja sen lippulaivahanke ”Resurssitehokas Eurooppa”[1] käynnisti EU:n matkan kohti tarvittavaa perusteellista muutosta. Lippulaivahankkeessa todetaan, että tarvitaan etenemissuunnitelma ”määrittämään keskipitkän ja pitkän aikavälin tavoitteet ja keinot saavuttaa ne”. Tämä etenemissuunnitelma perustuu muihin lippulaivahankkeisiin ja täydentää niitä. Erityisesti on huomattava edistys, jota on tapahtunut vähähiilisen talouden saavuttamisessa. Etenemissuunnitelmassa otetaan huomioon myös vuonna 2005 hyväksytyn teemakohtaisen strategian ”Kohti luonnonvarojen kestävää käyttöä”[2] ja EU:n kestävän kehityksen strategian toteuttamisessa saavutettu kehitys. Etenemissuunnitelma tulee myös nähdä osana maailmanlaajuisia pyrkimyksiä siirtyä kohti vihreää taloutta[3]. Lisäksi hyödynnetään laajalti eri lähteitä, jotka mainitaan liitteenä olevassa yksiköiden valmisteluasiakirjassa, muun muassa Euroopan ympäristökeskuksen raporttia Euroopan ympäristön tilasta ja tulevaisuuden näkymistä.

2. Jak vytvořit Evropu účinně využívající zdroje

2. Euroopan muuttaminen resurssitehokkaaksi

Vypracování plánu

Etenemissuunnitelman valmistelu

Vize: Do roku 2050 poroste hospodářství Evropské unie způsobem, který respektuje omezené množství zdrojů a omezenou kapacitu planety, a bude tak přispívat k celosvětové hospodářské transformaci. Naše hospodářství je konkurenceschopné, podporuje začlenění a poskytuje vysokou životní úroveň, přičemž mnohem méně zatěžuje životní prostředí. Se všemi zdroji – od surovin až po energii, vodu, ovzduší, zemi a půdu – se nakládá udržitelně. EU splnila dílčí cíle, jež si stanovila ohledně změny klimatu, byly ochráněny, oceněny a z velké míry obnoveny biologická rozmanitost a ekosystémové služby, jichž je biologická rozmanitost základem.

Visio: Vuoteen 2050 mennessä EU:n talous on kasvanut tavalla, joka ottaa huomioon resurssien rajallisuuden ja planeettamme sietokyvyn rajat. Tämä edistää maailman talouden muutosta. Taloutemme on kilpailukykyinen ja osallisuutta edistävä, ja tarjoaa korkean elintason huomattavasti pienemmin ympäristövaikutuksin. Kaikkia resursseja, niin raaka-aineita kuin energiaa, vettä, ilmaa, maata ja maaperääkin, hoidetaan kestävästi. Ilmastonmuutoksen välitavoitteet on saavutettu samalla kun luonnon monimuotoisuutta ja sen tukemia ekosysteemipalveluja on suojeltu, arvostettu ja huomattavassa määrin ennallistettu.

Cesta k této vizi vede přes rozvoj účinného využívání zdrojů. To umožňuje hospodářství vyrábět s použitím méně zdrojů více a s menším úsilím vytvářet větší hodnoty tím, že využívá zdroje udržitelným způsobem a minimalizuje jejich dopady na životní prostředí. V praxi to vyžaduje, aby byly zásoby veškerých environmenálních aktiv, které EU využívá či je získává z celého světa, zajištěné a byly řízené v rámci jejich maximálního udržitelného výnosu. Bude rovněž nutné, aby se nevytvářely téměř žádné zbytkové odpady a byly obnoveny ekosystémy. Je třeba pochopit systémová rizika pro hospodářství vyplývající z životního prostředí a předcházet jim. Je zapotřebí nové vlny inovací.

Resurssitehokas kehitys on tie tämän vision toteuttamiseen. Sen avulla talous pystyy luomaan enemmän vähemmällä ja tuottamaan enemmän lisäarvoa vähemmillä panoksilla, kun resursseja käytetään kestävällä tavalla ja niiden ympäristövaikutukset minimoidaan. Käytännössä tämä edellyttää, että kaikki luonnonvaravarannot, joita EU hyödyntää tai joille se perustaa maailmanlaajuiset tarvikehankintansa, turvataan ja niitä hoidetaan sen mukaan, mitä ne pystyvät enimmillään tuottamaan kestävästi. Se edellyttää myös, että jäännösjätteen määrä on lähellä nollaa ja että ekosysteemit on ennallistettu ja ympäristön taloudelle aiheuttamat järjestelmäriskit on ymmärretty ja vältetty. Tarvitaan myös uusi innovaatioaalto.

Plán stanoví dílčí cíle, jež nastiňují, co budeme muset učinit pro to, abychom se vydali cestou účinného využívání zdrojů a udržitelného růstu. Každý oddíl rovněž popisuje opatření, jichž je pro zahájení tohoto procesu krátkodobě zapotřebí.

Etenemissuunnitelmassa asetetaan välitavoitteet, jotka osoittavat, millä keinoin on mahdollista saavuttaa resurssitehokas ja kestävä kasvu. Kussakin osiossa kuvataan toimia, joita on toteutettava lyhyellä aikavälillä tämän prosessin aloittamiseksi.

Plán nabízí rámec, jenž vysvětluje, jak jsou politiky propojené a vzájemně uspořádané, a podle něhož mohou být navrženy a soudržně prováděny budoucí akce. Vzájemné vazby mezi hlavními odvětvími a zdroji a s nimi související politické iniciativy EU jsou popsány v tabulce uvedené v příloze. Dříve než budou předloženy podrobné návrhy, bude ohledně všech významných opatření a možných cílů vypracováno posouzení dopadů[4].

Siinä kerrotaan, miten politiikat ovat yhteydessä toisiinsa ja rakentuvat toistensa pohjalle niin, että tulevaa toimintaa voidaan suunnitella ja toteuttaa johdonmukaisesti. Liitteenä olevassa taulukossa esitetään tärkeimpien sektoreiden ja resurssien väliset yhteydet ja niihin liittyvät EU:n politiikka-aloitteet. Ennen yksityiskohtaisten ehdotusten esittämistä kaikille merkittäville toimille ja mahdollisille tavoitteille laaditaan vaikutustenarvioinnit[4].

Dosahování a měření pokroku

Kehitys ja sen mittaaminen

Bude zapotřebí spolehlivých a lehce srozumitelných ukazatelů, které budou sloužit jako signál a umožní měřit pokrok dosažený při zlepšování účinného využívání zdrojů.

Vankat ja helposti ymmärrettävissä olevat indikaattorit ovat tarpeen signaalien antamiseksi ja resurssitehokkuuden parantamisessa edistymisen mittaamiseksi.

Tento plán navrhuje nový přístup k opatřením v oblasti účinnějšího využívání zdrojů. Jeho součástí je proces, jehož se účastní všechny hlavní strany, aby do konce roku 2013 prodiskutovaly ukazatele a cíle a dohodly se na nich. Tento proces podrobněji popisuje kapitola 6.

Etenemissuunnitelmassa ehdotetaan uutta väylää toiminnalle resurssitehokkuuden hyväksi. Siihen kuuluu prosessi, jossa kaikki tärkeimmät sidosryhmät ovat mukana keskustelemassa ja sopimassa indikaattoreista ja tavoitteista vuoden 2013 loppuun mennessä. Asiaa käsitellään tarkemmin luvussa 6.

Aby bylo možné jej zahájit, stanovují se prozatímně dvě úrovně ukazatelů[5]:

Prosessin käynnistämiseksi laaditaan alustavasti kaksitasoiset indikaattorit[5]:

(1) prozatímní hlavní ukazatel – „produktivita zdrojů“ – pro měření hlavního cíle tohoto plánu, kterým je zlepšení hospodářské výkonnosti a zároveň snížení tlaku na přírodní zdroje,

(1) Alustava pääindikaattori ”luonnonvarojen tuottavuus”, jolla mitataan etenemissuunnitelman päätavoitetta eli talouden suorituskyvyn parantamista samalla, kun luonnonvaroihin kohdistuvaa painetta vähennetään.

(2) řada doplňkových ukazatelů o klíčových přírodních zdrojích, jako je voda, půda, suroviny a uhlík, které zohlední celkovou spotřebu EU těchto zdrojů.

(2) Sarja täydentäviä indikaattoreita tärkeimpiä luonnonvaroja varten, joita ovat vesi, maa, materiaalit ja hiili. Indikaattoreissa otetaan huomioon kyseisten resurssien kokonaiskulutus EU:ssa.

Překonání překážek

Esteiden poistaminen

EU a její členské státy by měly usilovat o odstranění překážek, které brzdí účinnému využívání zdrojů, a vytvořit tak vhodné pobídky pro rozhodování o výrobě a spotřebě. K tomu bude zapotřebí:

EU:n ja sen jäsenvaltioiden tulisi pyrkiä poistamaan esteet, jotka haittaavat resurssitehokkuutta, ja luoda näin oikeanlaiset kannusteet tuotanto- ja kulutuspäätöksille. Tämä edellyttää, että

– zabývat se trhy a cenami, daněmi a dotacemi, jež neodpovídají skutečným nákladům na využívání zdrojů a např. zachovávají neudržitelný trend vývoje,

– keskitytään niihin markkinoihin, hintoihin, veroihin ja tukiin, jotka eivät ole resurssien käytön todellisten kustannusten mukaisia ja pakottavat siten talouden kestämättömälle tielle;

– podporovat dlouhodobější inovativní myšlení v oblasti podnikání, financí a politiky, jež povede k zavádění nových udržitelných postupů, podnítí průlomové inovace a bude rozvíjet prozřetelnou, hospodárnou regulaci,

– rohkaistaan pitkän tähtäimen innovatiivista ajattelua liike-elämässä, taloudessa ja politiikassa, mikä johtaa uusien kestävien käytäntöjen käyttöönottoon ja kannustaa läpimurtoihin innovaatioissa sekä kehittää edistyksellistä ja kustannustehokasta sääntelyä;

– provádět výzkum, který doplní naše znalosti, zdokonalí naše dovednosti a poskytne správné informace a odbornou přípravu,

– tehdään tutkimustyötä, joka täyttää tiedoissamme ja taidoissamme olevat aukot ja tuottaa oikeaa tietoa ja koulutusta;

– zabývat se problémy souvisejícími s mezinárodní konkurenceschopností a usilovat o dosažení shody s mezinárodními partnery, aby všichni sledovali podobný cíl.

– käsitellään kansainvälisen kilpailun ongelmia ja pyritään yhteisymmärrykseen kansainvälisten kumppaneiden kanssa, jotta he omaksuisivat samansuuntaisen ajattelun.

3. Transformace hospodářství

3. Talouden muutos

Pokud se hospodářství vydá cestou účinného využívání zdrojů – díky úsporám nákladů v důsledku lepší účinnosti, zpeněžení inovací a lepšího hospodaření se zdroji během jejich celého životního cyklu – zvýší se konkurenceschopnost a vytvoří se nové zdroje růstu a zaměstnanosti. K tomu jsou nutné politiky, které si uvědomují vzájemnou provázanost hospodářství, blahobytu a přírodního bohatství, usilují o odstranění stávajících překážek účinnějšího využívání zdrojů a podnikům poskytují spravedlivý, flexibilní, předvídatelný a soudržný základ pro jejich činnost.

Talouden toiminnan muuttaminen resurssitehokkaaksi lisää kilpailua ja synnyttää uusia kasvun lähteitä ja työpaikkoja, kun kustannuksia säästyy kohentuneen tehokkuuden, innovaatioiden kaupallistamisen ja resurssien koko elinkaaren kattavamman hallinnan ansiosta. Tämä edellyttää politiikkaa, jossa tunnustetaan talouden, hyvinvoinnin ja luonnonvarojen keskinäiset riippuvuussuhteet ja pyritään poistamaan resurssitehokkuuden parantamisen esteet sekä tarjotaan yrityksille tasapuoliset, joustavat, ennustettavat ja yhdenmukaiset toimintaolosuhteet.

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí.

Lähde: Euroopan ympäristökeskus.

3.1. Udržitelná spotřeba a výroba

3.1. Kestävä kulutus ja tuotanto

3.1.1. Zlepšení výrobků a změna spotřebních zvyklostí

3.1.1. Tuotteiden parantaminen ja kulutustottumusten muuttaminen

Změna spotřebních zvyklostí soukromých a veřejných zákazníků pomůže podpořit účinné využívání zdrojů a může také často vést k přímé čisté úspoře nákladů. Navíc může napomoci zvýšit poptávku po službách a výrobcích, které účinněji využívají zdroje. Přesné informace o dopadu zdrojů během jejich životního cyklu a o nákladech na jejich využití mají spotřebitelům pomoci orientovat se při rozhodování. Spotřebitelé mohou ušetřit náklady tím, že omezí odpad a budou nakupovat výrobky, které slouží dlouho nebo které lze snadno opravit či recyklovat. Nové podnikatelské modely, v jejichž rámci se výrobky spíše pronajímají, než kupují, mohou uspokojit spotřebitelské potřeby a zároveň méně využívat zdroje během jejich životního cyklu.

Yksityishenkilöiden ja julkisista hankinnoista vastaavien tahojen kulutustottumusten muuttaminen auttaa edistämään resurssitehokkuutta ja saattaa myös usein tuottaa suoranaista säästöä nettokustannuksissa. Se voi vuorostaan auttaa lisäämään resurssitehokkaampien palvelujen ja tuotteiden kysyntää. Tarkkaa elinkaarivaikutuksiin ja resurssien käytön kustannuksiin perustuvaa tietoa tarvitaan kulutuspäätösten ohjaamisen tueksi. Kuluttajat voivat säästää kustannuksia välttämällä jätteen tuottamista ja ostamalla tuotteita, jotka kestävät tai jotka on helppo korjata tai kierrättää. Uudet yrittäjyyden muodot, joissa tuotteita vuokrataan ostamisen sijasta, voivat täyttää kuluttajien tarpeet niin, että resursseja käytetään vähemmän tuotteen elinkaaren aikana.

Vnitřní trh a tržní nástroje hrají důležitou roli při vytváření rámce pro trhy, který má odměňovat ekologičtější výrobky. Uplatnění přístupu využívajícího jak dobrovolných, tak povinných opatření (např. iniciativy EU týkající se rozhodujících trhů a směrnice o ekodesignu) by se mělo zvážit v případě širší škály výrobků a služeb. Jeho součástí by mělo rovněž být více kritérií týkajících se zdrojů.

Sisämarkkinat ja markkinaehtoiset välineet ovat tärkeässä asemassa, kun luodaan markkinoille ympäristöystävällisempiä tuotteita palkitsevat puitteet. Sekä vapaaehtoisia että pakollisia toimenpiteitä hyödyntävää lähestymistapaa – kuten EU:n edelläkävijämarkkinoita koskevassa aloitteessa ja ekologisen suunnittelun direktiivissä – tulisi harkita useammille tuotteille ja palveluille ja niihin tulisi sisältyä enemmän resursseihin liittyviä perusteita.

V některých případech se však ukázalo, že pokud se v důsledku zlepšení účinnosti technologie ušetří náklady, může to lidi podnítit k tomu, že spotřebovávají více. Při vytváření politiky a stanovování cílů je třeba s tímto jevem, který je známý jako „zpětný účinek“, počítat a zohlednit jej.

On kuitenkin todettu, että joissakin tapauksissa teknologian tehokkuuden parantamisesta saadut kustannussäästöt voivat itse asiassa houkutella ihmisiä kuluttamaan enemmän. Tämä ilmiö, ns. heijastusvaikutus, on ennakoitava ja otettava huomioon, kun kehitetään politiikkaa ja asetetaan tavoitteita.

Dílčí cíl: Do roku 2020 budou pro občany a veřejné orgány vytvořeny prostřednictvím vhodných cenových signálů a srozumitelných informací o životním prostředí vhodné pobídky, aby se mohli rozhodovat pro energeticky nejúčinnější výrobky a služby. Jejich rozhodnutí při nákupu budou podněcovat podniky k inovacím a k poskytování zboží a služeb, které účinněji využívají zdroje. Minimální normy environmentálního profilu budou stanoveny tak, aby byly z trhu odstraněny výrobky, které jsou nejméně energeticky účinné a způsobují největší znečištění. Poptávka spotřebitelů po udržitelnějších výrobcích a službách bude vysoká.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä kansalaisilla ja viranomaisilla on sopivat kannusteet kaikkein resurssitehokkaimpien tuotteiden ja palvelujen valitsemiseksi. Kannusteet on toteutettu asianmukaisin hintasignaalein ja selkeän ympäristötiedon avulla. Ostopäätökset kannustavat yrityksiä innovoimaan ja tuottamaan resurssitehokkaampia tuotteita ja palveluita. Lisäksi on asetettu ympäristönsuojelun tasoa koskevat vähimmäisvaatimukset, joilla poistetaan markkinoilta vähiten resurssitehokkaat ja eniten saastuttavat tuotteet. Kestävämpien tuotteiden ja palvelujen kulutuskysyntä on korkea.

3.1.2. Podpora efektivní výroby

3.1.2. Tehokkaan tuotannon vahvistaminen

Evropa má celosvětově největší čistý dovoz zdrojů na osobu a její otevřená ekonomika je do značné míry na dovozu surovin a energie závislá. Bezpečný přístup ke zdrojům je hospodářskou záležitostí, která je ze strategického hlediska stále důležitější, přičemž možné negativní sociální a ekologické dopady na třetí země představují další problém. V roce 2007 hospodářství EU celkem přímo spotřebovalo více než 8 miliard tun surovin. Toto množství bychom mohli snížit a zároveň zvýšit výrobu a konkurenceschopnost[6]. Lepší opětovná použitelnost surovin dosažená díky větší „průmyslové symbióze“ (odpad z podniků použijí jiné podniky jako zdroj) by v celé EU mohla navíc ušetřit 1,4 miliardy EUR ročně a v prodeji vytvořit zisk 1,6 miliardy EUR[7].

Resurssien nettotuonti henkeä kohden on maailman suurin EU:ssa, ja EU:n avoin talous tukeutuu vahvasti raaka-aineiden ja energian tuontiin. Resurssien saantivarmuudesta on tullut kasvavassa määrin strateginen taloudellinen tekijä, samalla kun huolenaiheena ovat myös mahdolliset kielteiset yhteiskunnalliset ja ympäristövaikutukset kolmansissa maissa. Vuonna 2007 EU:n taloudessa suoraan käytetyn materiaalin kokonaismäärä ylitti kahdeksan miljardia tonnia. Tätä määrä voitaisiin vähentää ja lisätä samalla tuotantoa ja kilpailukykyä[6]. Lisäksi raaka-aineiden uudelleenkäytön tehostaminen tehokkaamman teollisen symbioosin (jossa yritykset hyödyntävät toisten tuottamaa jätettä resurssina) avulla koko EU:n alueella voisi tuottaa vuodessa 1,4 miljardin euron säästöt ja 1,6 miljardin euron myynnin[7].

Přestože mnohé podniky již přijaly opatření ke zlepšení účinného využívání zdrojů, stále existuje velký prostor pro zlepšení. To se týká především méně důležitých oblastí podnikání, například podniků, pro jejichž činnost není účinné využití energie či vody zásadní. Mnoha z nich se nedaří dlouhodobě využívat zdroje úsporně, neboť je v tom podporují současné podnikové postupy vykazování, které jsou krátkodobě zaměřené. Je nutné, aby podniky, které již začaly investovat do účinnějšího využívání zdrojů, měly prospěch z pokroku v oblasti znalostí a inovací.

Vaikka monet yritykset ovat jo ryhtyneet toimiin parantaakseen resurssitehokkuuttaan, parantamisen varaa on vielä paljon. Tämä koskee erityisesti ydinliiketoimintaan kuulumattomia alueita, esimerkiksi yrityksiä, joiden toiminnan kannalta energian tai veden säästö ei ole keskeisessä asemassa. Monet jättävät säästämättä resurssien käytössä pitemmällä aikavälillä, koska nykyiset yritysten raportointikäytännöt kannustavat lyhyen aikavälin suunnitteluun. Ne yritykset, joille on tärkeää hyötyä edistysaskeleista tiedon ja innovaatioiden saralla, ovat jo alkaneet panostaa resurssitehokkuuteen.

Výměna informací mezi partnery v hodnotovém řetězci i napříč odvětvími (včetně malých a středních podniků) o tom, jak začít účinně využívat zdroje, může zabránit vzniku odpadů, posílit inovace a vytvořit nové trhy.

Arvoketjuissa ja eri sektoreiden osapuolten, myös pk-yritysten, välillä tapahtuva tiedonvaihto resurssitehokkuutta parantavista keinoista voi estää jätteen syntymistä, lisätä innovaatiota ja luoda uusia markkinoita.

Pokud se, kdykoliv je to možné, zabrání používání nebezpečných chemických látek a podpoří se „zelená chemie“, může to pomoci ochránit klíčové zdroje (např. půdu a vodu) a bezpečnějším, snadnějším a méně nákladným způsobem recyklovat a opětovně použít jiné zdroje (např. suroviny). Plné provedení nařízení REACH podporuje přístup k nakládání s chemickými látkami, jenž pomůže určit oblasti, ve kterých je možné nahradit nebezpečné chemické látky bezpečnějšími a technicky a ekonomicky přijatelnými alternativami.

Vaarallisten kemikaalien käytön välttäminen aina kun se on mahdollista ja ympäristöystävällisen kemianteollisuuden edistäminen voi auttaa suojaamaan tärkeimpiä luonnonvaroja, kuten maaperää ja vettä, ja tehdä esimerkiksi materiaalien kierrättämisestä ja uudelleenkäytöstä turvallisempaa, helpompaa ja edullisempaa. REACH-asetuksen täysimääräisen täytäntöönpanon mukainen kemikaalien käsittelytapa auttaa tunnistamaan kohteet, joissa vaaralliset kemikaalit voidaan korvata turvallisemmilla sekä teknologisesti ja taloudellisesti toteuttamiskelpoisilla vaihtoehdoilla.

Dílčí cíl: Do roku 2020 budou zavedeny tržní a politické pobídky, které odměňují investice podniků do účinnosti. Tyto pobídky podpoří nové inovace v oblasti v energeticky účinnějších výrobních metod, které budou ve velké míře využívány. Všechny společnosti a jejich investoři budou moci změřit a porovnat, jak účinně využívají zdroje během životního cyklu. Zdrojem hospodářského růstu a blahobytu budou především hodnotnější výrobky a související služby, nikoli spotřeba zdrojů.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä on käytössä markkinapohjaiset ja poliittiset kannusteet, joilla palkitaan liike-elämän panostukset tehokkuuteen. Nämä kannusteet ovat innostaneet luomaan uusia innovaatioita resurssitehokkaiden tuotantotapojen alalla, ja ne ovat laajalti käytössä. Kaikki yritykset ja niihin sijoittavat tahot voivat mitata ja vertailla elinkaaren aikaista resurssitehokkuutta. Taloudellinen kasvu ja hyvinvointi on erotettu resurssipanoksista ja ne perustuvat pääasiassa tuotteiden ja niihin liittyvien palveluiden arvon nousuun.

S cílem podpořit udržitelnější spotřebu a výrobu Komise:

Kestävän tuotannon ja kulutuksen edistämiseksi edelleen komissio aikoo:

· zpřísní požadavky týkající se ekologických veřejných zakázek (Green Public Procurement, GPP), pokud jde o výrobky, které významně zatěžují životní prostředí; posoudí, v jakých případech by bylo možné spojit GPP s projekty financovanými EU a ve prospěch GPP podpoří společné zadávání zakázek, jakož i sítě úředníků zodpovědných za zadávání veřejných zakázek (v roce 2012),

· tiukentaa ympäristöä säästävien julkisten hankintojen vaatimuksia niiden tuotteiden osalta, joiden ympäristövaikutukset ovat merkittävät; arvioida, milloin ympäristöä säästäviä julkisia hankintoja voitaisiin liittää EU:n rahoittamiin hankkeisiin; ja edistää yhteisiä hankintoja sekä ympäristöä säästäviä julkisia hankintoja käsittelevien virkamiesten verkostoja (2012);

· vypracuje společný metodický přístup, aby členské státy a soukromé odvětví mohly posoudit, zobrazit a vzájemně porovnat environmentální profil výrobků, služeb a společností, jenž vychází z komplexního posouzení dopadu na životní prostředí po dobu životního cyklu („ekologické stopy“) (v roce 2012),

· vahvistaa yhteisen metodologisen lähestymistavan, jotta jäsenvaltiot ja yksityissektori voisivat arvioida, esitellä ja vertailla tuotteiden, palveluiden ja yritysten ympäristönsuojelullista tasoa niiden koko elinkaaren ympäristövaikutukset kattavan arvioinnin perusteella (ns. ympäristöjalanjälki) (2012);

· na základě probíhajícího posouzení, jež má být dokončeno v roce 2012, a po konzultaci zúčastněných stran, se bude zabývat ekologickou stopou výrobků, přičemž mj. stanoví požadavky podle směrnice o ekodesignu ve prospěch účinného využívání surovin (např. opětovná použitelnost / využitelnost / recyklovatelnost, složení z recyklovaného materiálu, trvanlivost) a rozšíří oblast působnosti směrnice o ekodesignu na výrobky, které nejsou spojeny se spotřebou energie (v roce 2012),

· puuttua tuotteiden ympäristöjalanjälkeen käynnissä olevan ja vuonna 2012 valmistuvan arvioinnin perusteella ja sidosryhmien kuulemisen pohjalta, muun muassa asettamalla ekosuunnitteludirektiivin mukaisia vaatimuksia tarkoituksena parantaa tuotteiden materiaaliresurssitehokkuutta (esim. uudelleenkäytettävyyttä/hyödynnettävyyttä/kierrätettävyyttä, kierrätettyä sisältöä, kestävyyttä), ja sidosryhmien kuulemisen avulla toteutetun arvioinnin perusteella sisällyttämällä ekosuunnitteludirektiivin soveltamisalaan myös tuotteet, jotka eivät liity energiaan;

· zajistí lepší porozumění chování spotřebitelů a bude lépe informovat o ekologických stopách výrobků, mj. bude bránit používání zavádějících tvrzení a zlepší systémy používání ekoznaček (v roce 2012),

· varmistaa, että kuluttajien käyttäytymistä ymmärretään paremmin, ja tiedottaa kuluttajille paremmin tuotteiden ympäristöjalanjäljestä, muun muassa estämällä harhaanjohtavien väitteiden käyttö ja parantamalla ympäristömerkintäjärjestelmiä (2012);

· podpoří vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů mezi agenturami, které pro malé a střední podniky provozují režimy účinného využívání zdrojů (průběžně).

· tukea pk-yrityksille resurssitehokkuusohjelmia toteuttavien tahojen verkostoitumista ja parhaiden käytäntöjen vaihtoa (jatkuva hanke).

Členské státy by od roku 2012 měly ve spolupráci s Komisí posoudit:

Jäsenvaltiot ja komissio arvioivat vuodesta 2012 alkaen:

· možnosti, jak na trhu lépe využít výrobky, jež jsou skutečně šetrné k životnímu prostředí,

· vaihtoehdot, joilla markkinat voisivat palkita aidosti ympäristöystävälliset tuotteet;

· opatření k rozšíření zodpovědnosti výrobců na celý životní cyklus jejich výrobků (mj. prostřednictvím nových obchodních modelů, poradenství ohledně zpětného odběru a recyklace, jakož i podpory pro opravárenské služby),

· toimenpiteet, joilla laajennetaan tuottajan vastuuta kattamaan valmistettujen tuotteiden koko elinkaari (muun muassa esittämällä uusia liiketoimintamalleja sekä tarjoamalla neuvontaa takaisinotto- ja kierrätysohjelmista ja tukea korjauspalveluihin);

· opatření na zlepšení účinnějšího využívání zdrojů, pokud jde o obaly.

· toimet, joilla optimoidaan pakkausten resurssitehokkuus.

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden pitäisi

· zavést pobídky, které by motivovaly velkou většinu společností k tomu, aby systematicky měřila, porovnávala a zlepšovala účinné využívání zdrojů (průběžně),

· ottaa käyttöön kannusteet, joilla saadaan useimmat yritykset mittaamaan, vertailemaan ja parantamaan resurssitehokkuuttaan systemaattisesti (jatkuva hanke);

· pomoci společnostem spolupracovat na co nejlepším využití odpadu a vedlejších produktů, které vyrábějí (např. využíváním průmyslové symbiózy) (průběžně),

· auttaa yrityksiä tekemään yhteistyötä tuottamiensa jätteiden ja sivutuotteiden hyödyntämiseksi parhaalla mahdollisella tavalla (esim. hyödyntämällä teollista symbioosia) (jatkuva hanke);

· zajistit, aby se malým a středním podnikům dostalo poradenství a podpory, jež by jim pomohly zjistit, jak účinně a udržitelně využívají zdroje a suroviny, a pomohly jim při zlepšení (průběžně),

· varmistaa, että neuvoja ja tukea on tarjolla pk-yrityksille niiden resurssitehokkuuden ja raaka-aineiden kestävän käytön tunnistamiseksi ja tehostamiseksi (jatkuva hanke);

· spolupracovat s Komisí tak, aby do roku 2020 byly na seznam REACH zapsány všechny příslušné látky vzbuzující mimořádné obavy (průběžně).

· toimia yhteistyössä komission kanssa sen varmistamiseksi, että vuoteen 2020 mennessä kaikki erityistä huolta aiheuttavat aineet on merkitty REACH-asetuksen luetteloon aineista, jotka mahdollisesti sisällytetään lupamenettelyn piiriin (jatkuva hanke).

3.2. Přeměna odpadu na zdroje

3.2. Jätteen muuttaminen resurssiksi

Každý rok se v Evropské unii vyhodí 2,7 miliardy tun odpadu, z toho je 98 milionů tun nebezpečný odpad. V průměru znovu použijeme či recyklujeme pouze 40 % pevného odpadu, zbytek se odveze na skládku či do spalovny. Celkově se sice produkce odpadu v EU drží na stejné úrovni, pokud však jde o stavební a demoliční odpad, kal z čistíren odpadních vod či odpadky v moři, jejich objem stále roste. Jen v případě vyhazovaných elektrických a elektronických zařízení se mezi lety 2008 až 2014 očekává zhruba 11% nárůst.

Euroopan unionissa heitetään joka vuosi pois 2,7 miljardia tonnia jätettä, josta 98 miljoonaa tonnia on haitallista. Keskimäärin vain 40 prosenttia kiinteästä jätteestä käytetään uudelleen tai kierrätetään, ja loput siitä päätyy kaatopaikalle tai poltettavaksi. Jätteentuotannon määrä on EU:ssa tasoittunut, mutta tiettyjen jätevirtojen, kuten yhdyskuntajätteen, rakennus- ja purkujätteen sekä viemärilietteen määrä kasvaa edelleen. Myös meren roskaantuminen kasvaa. Pelkästään sähkö- ja elektroniikkalaiteromun määrän odotetaan kasvavan noin 11 prosenttia vuosina 2008–2014.

V některých členských státech se recykluje více než 80 % odpadu. To svědčí o tom, že je možné využít odpad jako jeden z klíčových zdrojů EU. Lepší nakládání s odpady umožní lepší využívání zdrojů a může otevřít nové trhy a vytvořit nová pracovní místa, jakož zmenšit závislost na dovozu surovin a snížit dopady na životní prostředí.

Joissakin jäsenvaltioissa yli 80 prosenttia jätteestä kierrätetään, mikä osoittaa, että jätettä on mahdollista käyttää yhtenä EU:n tärkeimmistä resursseista. Parantamalla jätehuoltoa hyödynnetään resursseja paremmin. Tämä voi avata uusia markkinoita ja luoda työpaikkoja sekä kannustaa vähentämään riippuvuutta raaka-aineiden tuonnista ja pienentää ympäristövaikutuksia.

Aby se z odpadu mohl stát zdroj, který se jako surovina vrátí do hospodářství, musí se stát opětovné použití a recyklace ještě důležitějšími. Kombinace strategií by pomohla vytvořit hospodářství, které bude recyklovat veškerý odpad (např. design výrobků koncipovaný tak, aby zohledňoval životní cyklus; lepší spolupráce mezi všemi aktéry na trhu v rámci hodnotového řetězce; lepší postup při sběru odpadu; vhodný regulační rámec; pobídky pro předcházení vzniku odpadů a pobídky pro jejich recyklaci; veřejné investice do moderních zařízení na zpracování odpadu a vysoce kvalitní recyklaci).

Jos jätteestä halutaan saada resurssi, joka palautetaan takaisin talouteen raaka-aineen muodossa, tulee uudelleenkäyttöä ja kierrätystä korostaa huomattavasti enemmän. Politiikkojen yhdistäminen auttaisi luomaan täysin kierrättävän talouden, esimerkiksi kun tuotesuunnitteluun integroitaisiin elinkaariajattelu, kaikki markkinatoimijat tekisivät tiiviimpää yhteistyötä koko arvoketjussa, keräysmenetelmät olisivat parempia, sääntelyjärjestelmä olisi asianmukainen ja jätteen synnyn ehkäisemistä ja jätteiden kierrätystä kannustettaisiin samalla, kun rohkaistaisiin julkisia investointeja nykyaikaisiin jätteenkäsittelylaitoksiin ja korkeatasoiseen kierrätykseen.

Dílčí cíl: Do roku 2020 se s odpadem začne nakládat jako se zdrojem. Absolutní množství odpadu na obyvatele klesne. Díky rozšířenému tříděnému sběru odpadu a díky vytvoření funkčních trhů s druhotnými surovinami budou veřejní a soukromí aktéři považovat recyklaci a opětovné použití odpadů za ekonomicky atraktivní alternativu. Bude se recyklovat více surovin, včetně surovin, které významně zatěžují životní prostředí, a kritických surovin. Právní předpisy týkající se odpadů budou plně provedeny. Nedovolená přeprava odpadů bude již minulostí. Energeticky se budou znovu používat již jen nerecyklovatelné materiály, na skládky se nebude odkládat prakticky žádný odpad a bude zajištěna vysoce kvalitní recyklace.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä jätettä käsitellään resurssina. Henkeä kohden tuotetun jätteen määrä on kiistattomassa laskussa. Kierrätys ja jätteen uudelleenkäyttö ovat taloudellisesti houkuttelevia vaihtoehtoja julkisen ja yksityisen sektorin toimijoille laajan erilliskeräyksen ja toimivien uusioraaka-ainemarkkinoiden kehityksen ansiosta. Enemmän materiaaleja päätyy kierrätykseen, mukaan lukien ympäristövaikutuksiltaan merkittävät materiaalit ja kriittiset raaka-aineet. Jätelainsäädäntö on pantu kokonaisuudessaan täytäntöön. Laittomat jätekuljetukset on saatu loppumaan kokonaan. Energian talteenotto on rajoitettu kierrätyskelvottomiin materiaaleihin, jätteiden kuljetus kaatopaikoille on käytännössä lopetettu ja korkeatasoinen kierrätys varmistettu.

Komise:

Komissio aikoo

· podpoří trh s druhotnými surovinami a poptávku po recyklovaných surovinách. Učiní tak pomocí hospodářských pobídek a vypracováním kritérií, jež určují, kdy odpad přestává být odpadem (v letech 2013/2014),

· edistää uusiomateriaalien markkinoita ja kierrätysmateriaalien kysyntää käyttämällä taloudellisia kannusteita ja kehittämällä kriteerejä jätevaiheen päättymiselle (2013–2014);

· přezkoumá stávající množstevní cíle týkající se prevence vzniku odpadu, opětovného použití, recyklace, využití odpadu a jeho ukládání na skládky, aby bylo možné přejít k hospodářství, které je založeno na opětovném použití a recyklaci a ve kterém téměř neexistuje zbytkový odpad (v roce 2014),

· tarkistaa olemassa olevia tavoitteita, jotka koskevat jätteen synnyn estämistä, uudelleenkäyttöä, kierrättämistä, talteenottoa ja kaatopaikkojen korvaamista muilla ratkaisuilla niin, että siirrytään uudelleenkäyttöön ja kierrätykseen perustuvaan talouteen, jossa jäännösjätteen määrä on lähellä nollaa (2014);

· posoudí zavedení minimálního množství surovin, jež musí být recyklováno, posoudí zavedení kritérií ohledně trvanlivosti a opětovného použití a rozšíření odpovědnosti výrobců klíčových výrobků (v roce 2012),

· arvioida kierrätysmateriaalimäärien vähimmäisarvojen käyttöönottoa, kestävyys- ja uudelleenkäytettävyyskriteereitä sekä tuottajan vastuun laajentamista tärkeimpien tuotteiden osalta (2012);

· v zájmu jednotnosti posoudí, ve kterých oblastech by bylo možné sjednotit právní předpisy týkající se různých toků odpadů (v letech 2013/2014),

· arvioida aloja, joilla eri jätevirtoja koskeva lainsäädäntö voitaisiin yhdenmukaistaa johdonmukaisuuden parantamiseksi (2013/2014);

· bude pokračovat v práci v rámci EU a s mezinárodními partnery s cílem odstranit nedovolenou přepravu odpadů a zvláště se zaměří na nebezpečný odpad,

· jatkaa työtä EU:ssa ja kansainvälisten yhteistyötahojen kanssa laittomien jätekuljetusten lopettamiseksi keskittymällä erityisesti vaaralliseen jätteeseen;

· zajistí, aby se z veřejných prostředků pocházejících z rozpočtu EU přednostně financovaly činnosti, které stojí výše v hierarchii způsobů nakládání s odpady, kterou definuje rámcová směrnice o odpadech (např. recyklační zařízení má přednost před likvidací odpadu) (v letech 2012/2013),

· varmistaa, että EU:n talousarviosta tulevassa julkisessa rahoituksessa asetetaan etusijalle jätehierarkiassa korkeammalla olevat toiminnot jätepuitedirektiivin mukaisesti (esim. kierrätyslaitokset ennen jätteen loppukäsittelyä) (2012/2013);

· mezi členskými státy usnadní výměnu osvědčených postupů pro sběr a zpracování odpadu a vypracuje opatření pro účinnější boj proti porušování pravidel EU týkajících se odpadů (v letech 2013/2014).

· mahdollistaa parhaiden jätteen keräys- ja käsittelykäytäntöjen vaihdon jäsenvaltioiden välillä ja kehittää toimenpiteitä, joilla torjutaan tehokkaimmin jätteitä koskevien EU:n sääntöjen rikkomista (2013/2014).

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden tulisi

· prostřednictvím svých národních strategií předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi zajistit úplné provedení acquis EU o odpadu, včetně minimálních cílů (průběžně).

· varmistaa EU:n jätesäännöstön täysimääräinen täytäntöönpano, mukaan lukien vähimmäistavoitteet kaikille jätteen synnyn estämisen ja jätteenkäsittelyn kansallisille strategioille (jatkuva hanke).

3.3. Podpora výzkumu a inovací

3.3. Tutkimustyön ja innovaatioiden tukeminen

Přechod k zelené a nízkouhlíkové ekonomice bude vyžadovat značné inovace, od malých dílčích změn až po velké průlomy v oblasti technologií.

Siirtyminen vähähiiliseen vihreään talouteen vaatii merkittäviä innovaatioita pienistä vaiheittain tapahtuvista muutoksista suuriin teknologisiin läpimurtoihin.

Zároveň musíme lépe a spolehlivěji vědět, jak přírodní systémy reagují na různé tlaky, které na ně vyvíjíme. Základní a aplikovaný výzkum by měl určit problémy a vytyčit pokyny. Výzkum ve společenských vědách nám má pomoci pochopit chování.

Samalla tarvitaan kattavampi ja uskottavampi tietopohja siitä, miten luonnon järjestelmät reagoivat ihmisen niille asettamiin erilaisiin paineisiin. Perustutkimuksen ja soveltavan tutkimuksen pitäisi tunnistaa haasteet ja ohjata toimintaa, mukaan lukien yhteiskuntatieteellinen tutkimus, jonka avulla edistetään käyttäytymisen ymmärtämistä.

Aby bylo možné v oblasti výzkumu a inovace iniciovat větší nasazení, je třeba vytvořit vhodné pobídky pro soukromý sektor, aby více investoval do výzkumu účinného využívání zdrojů a do inovací. Opatření na straně poptávky pomohou vytvořit pobídky pro vývoj zelených inovací díky vytváření nových trhů. Jasné rámcové podmínky jsou nezbytné pro to, aby se zvýšila jistota investorů a aby společnosti, které činí zelené investice, které jsou považované za rizikovější nebo mají delší návratnost, měly lepší přístup k finančním prostředkům.

Tämän tutkimus- ja innovaatioponnistuksen liikkeelle saamiseksi tarvitaan oikeanlaisia kannusteita, joilla saadaan yksityissektori sijoittamaan enemmän resurssitehokkaaseen tutkimukseen ja innovaatioihin. Kysyntäpuolen toimenpiteet auttavat aikaan saamaan kannusteita vihreille innovaatioille luomalla markkinoita. Tarvitaan selkeät puite-ehdot sijoittajien varmuuden lisäämiseksi ja siksi, että vihreitä sijoituksia tekevät yritykset saisivat paremmin rahoitusta, koska vihreitä sijoituksia pidetään riskialttiimpina tai niiden takaisinmaksuajat ovat pitempiä.

Dílčí cíl: Do roku 2020 vědecké průlomové vynálezy a trvalé úsilí o inovace zásadně zlepší naše znalosti o zdrojích, o tom, jak s nimi hospodařit, jak omezit jejich spotřebu, opětovně je používat, recyklovat, nahrazovat, chránit je a vážit si jich. Umožní to výrazně větší investice, lepší jednotnost při řešení společenských problémů souvisejících s účinným využíváním zdrojů, změnou klimatu a jeho odolností, jakož i větší přínos inteligentní specializace a spolupráce v rámci Evropského výzkumného prostoru.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä tieteelliset läpimurrot ja jatkuva innovaatiotyö ovat myötävaikuttaneet huomattavasti tapaamme ymmärtää ja hoitaa resursseja, vähentää niiden käyttöä ja uudelleenkäyttöä, kierrättää, korvata, turvata ja arvostaa resursseja. Tämän ovat mahdollistaneet huomattava sijoitusten lisääntyminen, yhdenmukaisempi suhtautuminen resurssitehokkuuden asettamiin yhteiskunnallisiin haasteisiin, ilmastonmuutokseen ja selviytymiskykyyn sekä älykkään erikoistumisen ja Euroopan tutkimusalueella tehtävän yhteistyön tuottamat hyödyt.

Členské státy ve spolupráci s Komisí:

Jäsenvaltiot ja komissio aikovat

· vytvoří vhodný rámec a soubor pobídek, které zvýší investice soukromého sektoru do výzkumu a inovací za účelem účinného využívání zdrojů (průběžně).

· luoda asianmukaiset puitteet ja kannusteet lisäämään yksityisen sektorin sijoituksia resurssitehokkuutta parantavaan tutkimustyöhön ja innovaatioihin (jatkuva hanke).

Komise:

Komissio aikoo

· vypracuje „inovační partnerství“, aby splnila cíle účinného využívání zdrojů, např. pokud jde o vodu, suroviny a produktivní a udržitelné zemědělství (od roku 2011),

· kehittää innovaatiokumppanuuksia resurssitehokkuuden tavoitteiden saavuttamiseksi (mm. veden, raaka-aineiden sekä tuottavan ja kestävän maatalouden osalta) vuodesta 2011 lähtien;

· vypracuje společné technologické iniciativy nebo jiné formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakož i iniciativy společného plánování, které spojí výzkumné úsilí členských států v oblasti účinného využívání zdrojů (průběžně),

· kehittää yhteisiä teknologia-aloitteita tai muiden yksityisen ja julkisen sektorin kumppanuuksien muotoja sekä yhteisen ohjelmasuunnittelun aloitteita, joilla yhdistetään kansalliset tutkimustoimet resurssitehokkuuden aloilla (jatkuva hanke);

· se bude zabývat překážkami, které brání ekologickým inovacím (v roce 2011),

· vähentää ekoinnovoinnin esteitä (2011);

· se zaměří na to, aby z prostředků Unie určených na výzkum byly financovány (strategie EU „Horizont 2020“) klíčové cíle účinného využívání zdrojů, přičemž podpoří inovativní řešení, pokud jde o: udržitelnost v oblasti energetiky, dopravy a stavebnictví; hospodaření s přírodními zdroji; ochranu ekosystémových služeb a biologické rozmanitosti; zemědělství účinně využívající zdroje a biohospodářství v širším slova smyslu; těžbu surovin, jež je šetrná k životnímu prostředí; recyklaci, opětovné použití, nahrazení surovin, jež zatěžují životní prostředí či jsou vzácné; inteligentnější design, „zelenou chemii“ a biologicky rozložitelné plasty, jež mají na životní prostředí menší dopad.

· keskittää EU:n tutkimusrahoituksen (Horizon 2020 -aloite) resurssitehokkuuden tärkeimpiin tavoitteisiin tukemaan innovatiivisia ratkaisuja mm.: kestävän energian, kuljetusten ja rakentamisen alalla; luonnonvarojen hoidossa; ekosysteemipalvelujen ja luonnon monimuotoisuuden säilyttämisessä; resurssitehokkaassa maataloudessa ja laajemmin biotalouden aloilla; ympäristöystävällisessä materiaalien hyödyntämisessä; kierrätyksessä, uudelleenkäytössä, harvinaisten tai ympäristöön vaikuttavien materiaalien korvaamisessa, älykkäämmässä suunnittelussa, vihreässä kemiassa ja vaikutuksiltaan vähäisemmän biohajoavan muovin parissa.

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden tulisi

· zaměřit na to, aby ze svých veřejných prostředků určených na výzkum financovaly zejména klíčové cíle účinného využívání zdrojů (průběžně).

· keskittää julkinen tutkimusrahoitus keskeisiin resurssitehokkuustavoitteisiin (jatkuva hanke).

3.4. Dotace, jež škodí životnímu prostředí, a správné nastavení cen

3.4. Ympäristön kannalta haitalliset tuet ja hintojen saattaminen oikealle tasolle

Tržní ceny hrají při nakupování a přijímání investičních rozhodnutí hlavní roli, nemusí ovšem nutně odrážet skutečné náklady spotřeby zdrojů a jejich dopadů na životní prostředí. Kromě toho mohou vlády dotacemi, jež škodí životnímu prostředí, záměrně zkreslit ceny a zvýhodnit jisté spotřebitele, uživatele či výrobce, aby tak vylepšily jejich příjem nebo snížily jejich náklady. Tím však zároveň znevýhodňují řádné postupy v oblasti životního prostředí[8].

Markkinahinnat ovat tärkein ostovalintoja ja investointipäätöksiä ohjaava tekijä. Markkinahinnat eivät välttämättä kuitenkaan kuvaa resurssien käytön todellisia kustannuksia ja niiden ympäristövaikutuksia. Lisäksi hallitukset voivat tarkoituksellisesti vääristää hintoja ympäristölle haitallisten tukien avulla, kun ne antavat edun tietyille kuluttajille, käyttäjille tai tuottajille täydentämällä heidän tulojaan tai alentamalla heidän kustannuksiaan. Kuitenkin kun näin tehdään, toimitaan kestävien ympäristökäytäntöjen vastaisesti[8].

3.4.1. Postupné odstranění neefektivních dotací

3.4.1. Tehottomien tukien poistaminen käytöstä vaiheittain

Výše dotací, jež mohou mít negativní dopady na životní prostředí, a to především v oblasti fosilních paliv, dopravy a vody, se celosvětově odhaduje na celkem 1 bilion USD ročně. Tyto dotace způsobují větší produkci odpadů, emisí, těžbu zdrojů či mají negativní dopady na biologickou rozmanitost. Mohou bránit napravení neúčinných postupů a podnikům ztěžovat investování do zelených technologií. Tyto dotace mají různé formy, jedním příkladem je snížení daní nebo osvobození od daně.

Ympäristöön mahdollisesti kielteisesti vaikuttavien tukien määräksi arvioidaan maailmanlaajuisesti biljoona Yhdysvaltain dollaria vuodessa, eritoten fossiilisten polttoaineiden, kuljetuksen ja veden alalla. Ympäristölle haitallisten tukien seurauksena jätteiden määrä ja päästöt kasvavat, resursseja käytetään luonnonvarojen hankintaan enemmän tai vaikutus luonnon monimuotoisuuteen kohdistuu kielteisiä vaikutuksia. Näiden tukien takia tehottomat käytännöt jäävät voimaan ja yritysten sijoitukset vihreisiin teknologioihin estyvät. Tällaisia tukia on erilaisia, yhtenä esimerkkinä veronalennukset tai verovapautukset.

Pokud upustíme od dotací, které škodí životnímu prostředí, může to mít hospodářský a sociální přínos, jakož i přínos pro životní prostředí a zároveň by se mohla zlepšit konkurenceschopnost. Členské státy již byly v rámci roční analýzy růstu na rok 2011[9] vyzvány k odstranění těchto dotací s cílem podpořit konsolidaci rozpočtu. Při odstraňování těchto dotací může být nezbytné přijmout alternativní zmírňující opatření, pokud jde o nejvíce dotčená hospodářská odvětví, regiony a pracovníky či řešení energetické chudoby. Zároveň je nutné zohlednit dopad případného přemístění výroby do jiných zemí.

Ympäristölle haitallisten tukien lopettaminen voi olla hyödyksi taloudellisesti, yhteiskunnallisesti ja ympäristön kannalta, ja samalla kilpailukyky parantuu. Vuoden 2011 vuotuisessa kasvuselvityksessä[9] jäsenvaltioita on jo kehotettu poistamaan näitä tukia julkisen talouden vakauttamiseksi. Ympäristölle haitallisten tukien poistamisessa saatetaan tarvita vaihtoehtoisia lieventäviä järjestelyjä niitä talouden aloja, alueita ja työntekijöitä varten, joihin vaikutus pääasiassa kohdistuu, tai energiaköyhyyteen puuttumiseksi. Lisäksi täytyy ottaa huomioon vaikutukset, joita voi aiheutua mahdollisesta tuotannon siirrosta muihin maihin.

Dílčí cíl: Do roku 2020 se postupně odstraní dotace, jež škodí životnímu prostředí, a řádně se zohlední dopad na potřebné občany.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä ympäristölle haitallisista tuista on luovuttu asteittain ja otettu asianmukaisesti huomioon asianosaisille aiheutuvat vaikutukset.

3.4.2. Správné nastavení cen a přenesení daňové zátěže na jiné oblasti

3.4.2. Hintojen saattaminen oikealle tasolle ja verotaakan uudelleensuuntaaminen

Prostřednictvím rostoucích cen komodit již trh vysílá signály o nedostatku některých zdrojů a podniky stále častěji čelí naléhavé potřebě se přizpůsobit, aby si zachovaly konkurenceschopnost, a to především v mezinárodním kontextu. Je však možné, že externí náklady stále ještě nebyly zohledněny a pro řadu zdrojů mohou takové signály přijít příliš pozdě, aby bylo možné zabránit jejich neudržitelnému využívání. Celkové zatížení daněmi ceny často ovlivňuje způsobem, který podporuje spotřebu zdrojů, nikoli zvyšování zaměstnanosti v hospodářství.

Markkinat ovat jo reagoineet joidenkin resurssien niukkuuteen hyödykkeiden hintojen nousun muodossa, ja yrityksillä on yhä kiireellisempi tarve sopeutua säilyttääkseen erityisesti kansainvälisen kilpailukykynsä. Ulkoisten vaikutusten aiheuttamat kustannukset voivat silti jäädä huomiotta, ja monien luonnonvarojen tapauksessa kyseiset signaalit saattavat tulla liian myöhään, jotta luonnonvarojen kestämätön hyödyntäminen pystyttäisiin estämään. Kokonaisveron määrä vaikuttaa usein hintoihin tavoilla, jotka suosivat taloudessa resurssien käyttöä työllisyyden lisäämisen sijaan.

Tržní nástroje hrají důležitou roli při nápravě selhání trhu – například zavedením ekologických daní, poplatků, systémů pro obchodování s povolenkami, daňových pobídek pro ekologičtější spotřebu nebo jiných nástrojů. Nové strategie by měly pomoci upravit ceny zdrojů, které nejsou na trhu přiměřeně oceněny, jako je voda, čisté ovzduší, ekosystémy, biologická rozmanitost a mořské zdroje. Budou zřejmě muset být součástí širšího přístupu, který používá regulaci například tehdy, jestliže jsou zdroje společnými statky.

Markkinapohjaisten ohjauskeinojen merkitys on keskeinen markkinoiden puutteellisen toiminnan korjaamisessa – käyttöön voidaan esimerkiksi ottaa ympäristöveroja, maksuja, päästökauppajärjestelmiä, taloudellisia kannusteita ympäristöystävällisemmälle kulutukselle tai muita keinoja. Uusilla politiikoilla pitäisi pystyä määrittämään hinnat niille resursseille, joita ei ole asianmukaisesti arvostettu markkinoilla, kuten vesi, puhdas ilma, ekosysteemit, luonnon monimuotoisuus ja meren luonnonvarat. Voi olla tarpeen sisällyttää nämä politiikat osaksi laajempaa menettelytapaa esimerkiksi, kun otetaan käyttöön sääntelykeinot siinä tapauksessa, että resurssit ovat julkishyödykkeitä.

Roční analýza růstu na rok 2011[10] a závěry Evropské rady z března 2011[11] zdůraznily potřebu snižovat daňové zatížení práce, aby se povzbudila zaměstnanost a hospodářský růst. V této souvislosti jsou důležité „ekologické daňové reformy“, které mají zvýšit podíl ekologických daní a jiné daně snížit. Ekologické zdanění rovněž může sladit úsilí o konsolidaci rozpočtů s restrukturalizací hospodářství, jež účinněji využívá zdroje. Nicméně průměrný podíl příjmu z ekologických daní v celkovém příjmu z daní v EU od roku 1999 obecně stále klesá, přičemž v roce 2009 dosáhl úrovně 6,3 %[12].

Verotuksen painopisteen siirtämistä pois työnteosta työllisyyden ja taloudellisen kasvun lisäämiseen korostetaan jo vuoden 2011 vuotuisessa kasvuselvityksessä[10] ja Eurooppa-neuvoston päätelmissä[11] maaliskuulta 2011. Ns. vihreillä verouudistuksilla, joihin kuuluvat ympäristöverojen osuuden lisääminen ja muiden verojen pienentäminen, on osansa tässä yhteydessä. Ympäristöverotuksella voidaan myös säädellä julkisen talouden vakauttamistoimia tukemalla rakennemuutosta resurssitehokkaaseen talouteen. Tästä huolimatta ympäristöverotuksen keskimääräinen osuus kokonaisverotuloista EU:ssa on yleensä ollut laskussa vuodesta 1999 lähtien ja se päätyi 6,3 prosenttiin vuonna 2009[12].

Některé členské státy přijaly v zájmu ekologické daňové reformy různá opatření a podařilo se jim tak dosáhnout podílu příjmu z ekologických daní, který nyní v celkovém příjmu z daní činí více než 10 %. Zároveň se jim podařilo zabránit snížení příjmu rozpočtu a zlepšit konkurenceschopnost a energetickou účinnost. Dokládá to, že při zachování solidního hospodářského rámce je možné přesunout zdanění na dotace, jež škodí životnímu prostředí. Aby bylo možné účinněji změřit posun v cenových signálech, jež jsou nutné pro podporu větších investic do účinnějšího využívání zdrojů, bude však zřejmě zapotřebí ještě dalšího ukazatele (např. ukazatele dokládajícího efektivní zdanění znečišťování životního prostředí či spotřebu zdrojů).

Jotkut jäsenvaltiot ovat erilaisten ympäristöverouudistusten vaiheiden avulla saavuttaneet tilanteen, jossa ympäristöveroista saatavat tulot ovat yli 10 prosenttia kaikista verotuloista, mutta kuitenkin ylläpitäneet valtion tulojen kokonaistason ja parantaneet kilpailukykyä ja energiatehokkuutta. Tämä on osoitus siitä, että kestävässä taloudellisessa kehyksessä on mahdollista siirtää verotusta ympäristön kannalta haitallisiin toimintoihin. Jotta voitaisiin tehokkaammin mitata, millainen hintasignaalin muutos on tarpeen edistämään resurssien tehokkaampaa käyttöä, tarvitaan mahdollisesti indikaattori, kuten ympäristön pilaantumisen tai resurssien käytön efektiivinen veroaste.

Dílčí cíl: Rozsáhlý přesun daňového zatížení z práce ve prospěch ekologického systému zdanění povede nejpozději do roku 2020 k významnému nárůstu podílu ekologických daní na veřejných příjmech v souladu s osvědčenými postupy členských států, mj. prostřednictvím pravidelných úprav reálných daňových sazeb.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä on saavutettu merkittävä muutos työnteon verottamisesta ympäristöveroihin, mukaan lukien todellisen veroasteen säännölliset tarkistukset, jotka johtavat jäsenvaltioiden parhaiden käytänteiden mukaisesti ympäristöverojen osuuden merkittävään nousuun julkisissa tuloissa.

Aby se Komise mohla zabývat otázkami dotací, jež škodí životnímu prostředí, a lepšími cenovými signály, Komise:

Ympäristölle haitallisiin tukiin puuttumiseksi ja hintasignaalien parantamiseksi komissio aikoo:

· bude prostřednictvím evropského semestru sledovat, jak se členské státy řídí doporučeními, jež byly vypracovány konkrétně pro každý stát a týkají se daňové reformy, jež podporuje přesun daňového zatížení z trhu práce na dopady na životní prostředí a od roku 2012 postupně odstraňuje dotace, jež škodí životnímu prostředí,

· valvoa eurooppalaisen ohjausjakson avulla sitä, mitä toimia jäsenvaltiot toteuttavat verouudistusta koskevien maakohtaisten suositusten pohjalta. Verouudistuksilla edistetään verotuksen siirtämistä työteon verottamisesta ympäristövaikutusten verottamiseen ja pyritään luopumaan ympäristön kannalta haitallisista tuista vuodesta 2012 alkaen;

· bude mezi členskými státy podporovat pravidelnou výměnu osvědčených postupů a vzájemných hodnocení týkajících se reformy dotací, jež škodí životnímu prostředí, zejména v rámci fóra o tržních nástrojích a skupiny pro daňovou politiku (průběžně),

· edistää parhaiden käytäntöjen säännöllistä vaihtoa ja ympäristölle haitallisia tukia koskevan uudistuksen sekä markkinaehtoisten välineiden vertaisarviointia jäsenvaltioiden kesken erityisesti markkinaehtoisten välineiden foorumilla ja veropoliittisessa työryhmässä (jatkuva hanke).

· posoudí, jak byla využita státní podpora přidělená na opatření, jež měla za cíl účinnější využívání zdrojů, a do jaké míry mají být při revizi pokynů ohledně státní podpory od roku 2013 rozšířeny cíle účinného využívání zdrojů,

· arvioida, miten on pantu täytäntöön resurssitehokkuuden parantamiseen suunnattuja valtiontukia ja missä määrin resurssitehokkuuden tavoitteita olisi vahvistettava tarkistettaessa asiaa koskevia valtion tuen suuntaviivoja vuodesta 2013 alkaen;

· bude pokračovat v práci na zlepšení ukazatelů zdanění znečištění a zdrojů.

· jatkaa pilaantumiseen ja resurssien käyttöön liittyviä veroja koskevien indikaattorien kehittämistyötä.

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden pitäisi

· podle stanovených metodik určit dotace, jež nejvíce škodí životnímu prostředí (do roku 2012);

· tunnistaa merkittävimmät ympäristölle haitalliset tuet vakiintuneiden menettelytapojen mukaisesti (vuoteen 2012 mennessä);

· připravit plány a harmonogramy postupného odstraňování těchto dotací a v rámci svých národních reforem o tom podat zprávu (do roku 2012/2013),

· valmistella suunnitelmat ja aikataulut asteittaista ympäristölle haitallisista tuista luopumista varten ja raportoida niistä osana kansallisia uudistusohjelmia (2012–2013);

· přesunout daňové zatížení z trhu práce na dopady na životní prostředí (průběžně),

· siirtää verotusta työteon verottamisesta ympäristövaikutusten verottamiseen (jatkuvaa hanke);

· přezkoumat své daňové politiky a nástroje s cílem podpořit účinnější využívání zdrojů a v tomto kontextu zvážit pobídky, jež by motivovaly spotřebitele a výrobce rozhodovat se pro účinné využívání zdrojů (do roku 2013).

· tarkastella julkista talouspolitiikkaa ja sen keinoja tarkoituksena tukea resurssitehokkuutta voimakkaammin ja miettiä tässä yhteydessä kannusteita, joilla tuetaan kuluttajien valintoja ja tuottajien toimia resurssitehokkuuden hyväksi (vuoteen 2013 mennessä).

4. Přírodní bohatství a ekosystémové služby 4.1. Ekosystémové služby

4. Luonnonvarat ja ekosysteemipalvelut 4.1. Ekosysteemipalvelut

Naše hospodářská prosperita a blahobyt jsou závislé na přírodním bohatství. K němu patří také ekosystémy, které nám poskytují nepostradatelné zboží a služby – úrodnou půdu a živé moře, sladkou vodu, čisté ovzduší a opylení, ochranu proti povodním a regulaci klimatu. Mnoho z těchto ekosystémů se používá téměř tak, jako kdyby bylo poskytování jejich služeb neomezené. Zachází se s nimi jako s „bezplatnými“ komoditami, jejich hospodářská hodnota není na trhu řádně oceněna, a proto jsou i nadále vyčerpávány a znečišťovány, což ohrožuje naši dlouhodobou udržitelnost a schopnost čelit ekologickému ohrožení.

Taloudellinen vaurautemme ja hyvinvointimme riippuu luonnonvaroista, joihin ekosysteemit kuuluvat. Ne tarjoavat meille välttämättömät tavarat ja palvelut aina viljavasta maaperästä tuottavaan maahan ja meriin, makeasta vedestä ja puhtaasta ilmasta pölytykseen, tulvasuojeluun ja ilmaston säätelyyn. Monia näitä ekosysteemipalveluita käytetään aivan kuin niiden tarjonta olisi rajaton. Niitä pidetään ns. vapaina hyödykkeinä, eikä niiden taloudellinen arvo ole kunnolla tiedossa markkinoilla. Tästä syystä niitä kulutetaan yhä liikaa tai ne pilataan, mikä uhkaa ihmiskunnan pitkän tähtäimen kestävyyttä ja kykyä selviytyä ympäristöhäiriöistä.

Za posledních 50 let bylo poškozeno 60 % ekosystémových služeb Země. V EU je 88 % rybí populace loveno nad rámec maximálního udržitelného výnosu a pouze 11 % chráněných ekosystémů je v dobrém stavu.

Maapallon ekosysteemipalveluista 60 prosenttia on heikentynyt 50 viime vuoden aikana. Euroopan unionissa 88:aa prosenttia kalakannoista kalastetaan yli niiden kestävän enimmäistuoton ja vain 11 prosenttia suojelluista ekosysteemeistä on suotuisassa tilassa.

Přírodní bohatství musíme řádně ocenit, abychom zajistili, že se nám nepostradatelných ekosystémových statků a služeb bude dostávat dlouhodobě. Investování do přírodního bohatství – například do zelené infrastruktury – často přináší vyšší výnosy než investice do stavebních a výrobních alternativ, a to s nižšími počátečními náklady.

Ekosysteemien tarjoamien välttämättömien hyödykkeiden ja palveluiden saannin varmistaminen pitkällä tähtäimellä edellyttää luonnonvarojen asianmukaista arvostamista. Luonnonvaroihin, kuten vihreään infrastruktuuriin, sijoittaminen tuottaa usein enemmän kuin rakennetut tai teollisesti valmistetut vaihtoehdot, ja etukäteiskulut ovat pienemmät.

Dílčí cíl: Přírodní bohatství a ekosystémové služby budou do roku 2020 ze strany veřejných orgánů a podniků řádně oceněny a zohledněny.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä viranomaiset ja liike-elämä arvostavat luonnonvaroja ja ottavat ne huomioon asianmukaisesti.

Komise:

Komissio aikoo

· podpoří používání inovativních finančních nástrojů a tržních nástrojů a posoudí možnosti jejich většího využití. Mimo jiné by bylo možné vypracovat nástroje financování biologické rozmanitosti a platby za ekosystémové služby a na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni řešit problémy ohledně ekosystémů a biologické rozmanitosti, zejména ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a pomocí partnerství soukromého a veřejného sektoru (průběžně),

· edistää innovatiivisten rahoitus- ja markkinapohjaisten välineiden käyttöä ja tutkii niiden laajempia hyödyntämismahdollisuuksia, mukaan lukien luonnon monimuotoisuuden rahoitusjärjestelmä ja ekosysteemipalveluista perittävät maksut, ekosysteemien ja luonnon monimuotoisuuden haasteisiin vastaamiseksi kansallisella, EU:n ja kansainvälisellä tasolla, erityisesti yhteistyössä Euroopan investointipankin kanssa yksityisen ja julkisen sektorin kumppanuuksien avulla (jatkuva hanke);

· předloží návrhy na podporu investic do přírodního bohatství, aby byl plně využit potenciál, který má pro růst a inovace zelená infrastruktura a „restoration economy“ (prostřednictvím sdělení o zelené infrastruktuře (v roce 2012) a iniciativy „Nulová čistá ztráta“ (v roce 2015).

· tehdä ehdotuksia, joilla edistetään sijoituksia luonnonvaroihin, jotta vihreän infrastruktuurin ja ”ennallistamistalouden” kasvu- ja innovaatiopotentiaali hyödynnetään täysimääräisesti (tiedonanto vihreästä infrastruktuurista 2012 ja ei luonnon monimuotoisuuden nettohävikkiä -aloite 2015).

Členské státy by ve spolupráci s Komisí měly:

Jäsenvaltioiden ja komission olisi:

· zmapovat stav ekosystémů a jejich služeb (do roku 2014),

· kartoitettava ekosysteemien ja ekosysteemipalvelujen tila (vuoteen 2014 mennessä);

· posoudit jejich hospodářskou hodnotu a zasadit se o to, aby se tyto hodnoty staly předmětem účtování a podávání zpráv na úrovni EU i jednotlivých členských států (průběžně),

· arvioitava niiden taloudellinen arvo ja edistettävä näiden arvojen sisällyttämistä laskenta- ja raportointijärjestelmiin EU:ssa ja kansallisesti (jatkuva hanke);

· spolupracovat s hlavními zúčastněnými stranami s cílem motivovat podniky k tomu, aby s využitím platformy EU pro obchodování a biologickou rozmanitost posoudily svou závislost na ekosystémových službách (průběžně).

· rohkaistava yhdessä tärkeimpien sidosryhmien kanssa yrityksiä arvioimaan riippuvuuttaan ekosysteemipalveluista. Tämä tapahtuu EU:n liike-elämän ja luonnon monimuotoisuuden teknisen tuen foorumilla (jatkuva hanke).

4.2. Biologická rozmanitost

4.2. Luonnon monimuotoisuus

Biologická rozmanitost tvoří základ mnoha našich ekosystémů a je zásadní pro jejich odolnost. Její ztráta může oslabit určitý ekosystém, ohrozit služby, které poskytuje, a zmenšit jeho schopnost čelit ekologickému ohrožení. Obnovit poškozené ekosystémy je drahé a v některých případech je poškození již nezvratné.

Luonnon monimuotoisuus muodostaa monien ekosysteemien perustan ja on elintärkeää niiden selviytymiskyvyn kannalta. Luonnon monimuotoisuuden menettäminen voi heikentää ekosysteemiä, vaarantaa ekosysteemipalveluiden tuotannon ja tehdä ekosysteemin haavoittuvammaksi ympäristön häiriöille. Rappeutuneiden ekosysteemien ennallistaminen on kallista, ja joissakin tapauksissa muutos voi olla peruuttamaton.

Odhaduje se, že do roku 2050 by celosvětové obchodní příležitosti, jež jsou závislé na biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, jichž je biologická rozmanitost základem, mohly mít hodnotu asi 800–2 300 miliard USD ročně. V praxi, na operativní úrovni se hodnota biologické rozmanitosti při příjímání rozhodnutí však teprve začíná zohledňovat. Pokud má být biologická rozmanitost zachována, musí se zohlednění její hodnoty stát běžnou praxí.

Arvioiden mukaan vuoteen 2050 mennessä luonnon monimuotoisuudesta riippuvaiset maailmanlaajuiset liiketoimintamahdollisuudet ja sille perustuvat ekosysteemipalvelut voivat olla arvoltaan 800–2 300 miljardia Yhdysvaltain dollaria vuodessa. Käytännössä on kuitenkin niin, että päätöksenteossa luonnon monimuotoisuuden arvoa ollaan vasta vähitellen ottamassa huomioon. Jos luonnon monimuotoisuutta halutaan suojella, tästä on tultava yleinen käytäntö.

Nová strategie EU pro biologickou rozmanitost 2020 stanoví hlavní politické nástroje, kterými se má tohoto cíle dosáhnout a zvrátit trend ztráty biologické rozmanitosti, které jsme za poslední generace svědky.

Euroopan yhteisön uusi luonnon monimuotoisuutta koskevassa strategiassa vuodelle 2020 määritellään tärkeimmät poliittiset keinot kyseisen tavoitteen saavuttamiseksi ja viime sukupolvien aikana tapahtuneen luonnon monimuotoisuuden häviämisen kääntämiseksi päinvastaiseen suuntaan.

Dílčí cíl: Do roku 2020 bude ztráta biologické rozmanitosti v EU zastavena, stejně jako poškozování ekosystémových služeb. Biologická rozmanitost bude, pokud to bude možné, obnovena.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä luonnon monimuotoisuuden häviäminen ja ekosysteemien huonontuminen on pysäytetty EU:ssa ja mahdollisuuksien mukaan kehitys on käännetty päinvastaiseen suuntaan.

Komise:

Komissio aikoo

· výrazně posílí své úsilí o začlenění ochrany biologické rozmanitosti a opatření k ochraně ekosystémů do jiných politik Společenství a zvláště se přitom zaměří na zemědělství a rybolov (průběžně).

· tehostaa merkittävästi toimintaansa luonnon monimuotoisuuden ja ekosysteemitoimien sisällyttämiseksi muihin unionin politiikkoihin, keskittyen erityisesti maatalouteen ja kalastuselinkeinoon (jatkuva hanke).

Členské státy a Komise:

Jäsenvaltiot ja komissio aikovat

· budou pracovat na splnění cílů strategie pro biologickou rozmanitost tím, že při vytváření politik zohlední hodnotu ekosystémových služeb (průběžně).

· työskennellä luonnon monimuotoisuutta koskevan strategian tavoitteiden saavuttamiseksi sisällyttämällä ekosysteemipalvelujen arvo päätöksentekoprosessiin (jatkuva hanke).

4.3. Nerosty a kovy

4.3. Mineraalit ja metallit

Účinnější využívání přírodních zdrojů, jako jsou kovy a nerosty, je zásadním aspektem účinného využívání zdrojů. Specifickými riziky, která souvisejí s kovy a nerosty (mj. zabezpečení dodávek), se zabývá iniciativa v oblasti surovin, jakož i politiky v oblasti klimatu a energie prováděné v rámci stěžejní iniciativy v oblasti účinného využívání zdrojů. Z toho důvodu je tento oddíl nebude podrobněji rozebírat, třebaže vzájemný vztah mezi jejich spotřebou a jinými zdroji je jasný.

Luonnonvarojen, kuten metallien ja mineraalien, tehokkaampi käyttö on resurssitehokkuuden kannalta välttämätöntä. Metalleihin ja mineraaleihin liittyviä erityisiä riskitekijöitä, kuten toimitusvarmuutta, käsitellään raaka-aineita koskevassa aloitteessa ja ilmasto- ja energiapolitiikkaa vastaavasti Resurssitehokas Eurooppa -lippulaivahankkeessa. Tästä syystä niitä ei käsitellä laajasti tässä osiossa, vaikka niiden käytön ja muiden resurssien välinen vuorovaikutus tunnustetaan.

Přechod k udržitelnému nakládání se surovinami či „cyklickému hospodářství“, jež jsou založeny na skutečné spotřebě surovin a v jejichž rámci se odpad stává zdrojem, povede k účinnějšímu využívání nerostů a kovů. S pomocí opatření, která více zohlední environmentální dopady během celého životního cyklu, omezí odpady a zvýší opětovné použití a recyklaci, podpoří výzkum a inovace a zlepší struktury trhu, budou mít kroky popsané v oddíle 3 tohoto plánu přímý dopad na účinné využívání zdrojů nerostů a kovů.

Kun siirrymme kohti aidosti kulutuspohjaista, kestävää materiaalien hallintaa eli kierrätystaloutta, jossa jätteestä tulee resurssi, tuloksena on mineraalien ja metallien käytön tehostuminen. Osiossa 3 esitellyt tämän etenemissuunnitelman vaiheet vaikuttavat suoraan mineraalien ja metallivarojen tehokkuuteen, kun toteutetaan toimenpiteitä, joilla elinkaarivaikutukset otetaan paremmin huomioon, vältetään paremmin jätteen syntymistä ja käytetään uudelleen sekä kierrätetään enemmän, toteutetaan parempaa tutkimusta ja innovaatioita sekä muita toimia, joilla parannetaan markkinoiden rakenteita.

4.4. Voda

4.4. Vesi

Voda je životně důležitým zdrojem pro lidské zdraví a nezbytným předpokladem pro zemědělství, cestovní ruch, průmysl, dopravu a energetiku. Snížená dostupnost vody má zásadní dopad na vodní energetiku a chlazení jaderných a tepelných elektráren.

Vesi on elintärkeä resurssi ihmisen terveyden kannalta ja välttämätön panos maatalouden, matkailun, teollisuuden, liikenteen ja energian alalla. Vähentynyt veden saanti vaikuttaa kriittisesti vesivoimaan sekä ydin- ja lämpövoimaloiden jäähdytystoimintaan.

Dobrý stav životního prostředí a zdraví občanů závisí na kvalitě a dostupnosti sladké vody, které se však snižují. Podle předpovědí se bude v důsledku změny klimatu nedostatek vody zvětšovat, zároveň se bude se zvyšovat intenzita a četnost povodní. Mnohé vodní zdroje a povodí v Evropě se mění následkem odběru vody, odvodňování půdy a stavby přehrad. Tím se často zhoršuje kvality vody, což má závažné nepříznivé ekologické účinky a možné zdravotní dopady, a zmenšuje se prostor pro přírodní stanoviště.

Ympäristön hyvä tila ja ihmisten hyvä terveys riippuvat makean veden laadusta ja saatavuudesta. Veden laatu on kuitenkin huononemassa ja määrä vähenemässä. Ilmastonmuutoksen ennustetaan lisäävän vesipulaa sekä tulvien voimakkuutta ja esiintymistaajuutta. Vedenotto, maan kuivatus ja padot ovat muuttaneet monia Euroopan jokiuomia ja vesistöjä, ja tästä on usein seurannut veden laadun huononemista, vakavia kielteisiä ekologisia vaikutuksia ja luontotyyppien tilan kaventumista.

Míra plýtvání vodou v Evropě dosahuje 20 % až 40 %. Už jen použitím dokonalejších technologií lze hospodárnost při nakládání s vodou zvýšit o 40 %[13]. Vylepšený přístup k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji vyžaduje jednak úzkou koordinaci se zemědělskou, dopravní a energetickou politikou či politikou regionálního rozvoje, jednak účinné a spravedlivé poplatky v oblasti vody podle rámcové směrnice o vodě. Snížit hospodárným způsobem nedostatek vody a zajistit její kvalitu by mohly změny v ekosystémech, ve využívání půdy, ve výrobě a ve spotřebě vody a v rámci struktur pro opětovné využití vody.

Euroopassa tuhlataan vedestä 20–40 prosenttia, ja veden käytön tehokkuutta voitaisiin parantaa 40 prosenttia pelkästään teknologisilla parannustoimilla[13]. Kestävämpi vesivarojen hoito edellyttää tiivistä maatalous-, liikenne- aluekehitys- ja energiapolitiikan koordinointia sekä toimivaa ja oikeudenmukaista veden hinnoittelua vesipuitedirektiivissä edellytetyllä tavalla. Ekosysteemien, maankäytön, tuotannon ja veden kulutuksen muutoksilla yhdessä uudelleenkäyttötapojen kanssa voitaisiin kustannustehokkaasti vähentää vesivarojen niukkuutta ja varmistaa veden laatu.

Dílčí cíl: V roce 2020 budou již dlouhou dobu prováděny všechny plány povodí podle rámcové směrnice o vodě. Dobrého stavu, pokud jde o kvalitu, množství a využívání vod, bude dosaženo ve všech povodích EU v roce 2015. Díky přizpůsobení plodin, zvýšené kapacitě zadržování vody v půdě a účinnému zavlažování budou minimalizovány dopady sucha a povodní. K alternativním možnostem zásobování vodou se přistoupí až poté, co budou vyčerpány všechny levnější možnosti řešení. Odběry vody by měly zůstat pod 20 % dostupných obnovitelných vodních zdrojů.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä kaikki vesipuitedirektiivin mukaiset vesipiirin hoitosuunnitelmat on jo pantu täytäntöön. Vesien hyvä tila – laatu, määrä ja käyttö – on saavutettu kaikissa EU:n vesipiireissä vuonna 2015. Kuivuuden ja tulvien vaikutukset on minimoitu mukauttamalla sadot, lisäämällä veden pidätystä maaperään ja tehostamalla kastelua. Vaihtoehtoisia vedenhankintatapoja käytetään vain kun kaikki halvemmat säästökeinot on käytetty. Veden otto ei ylitä 20 prosenttia käytettävissä olevista uusiutuista vesivaroista.

Komise: · bude nadále začleňovat prvky účinného využívání zdrojů do vodní politiky; příkladem je plán pro ochranu vodních zdrojů Evropy, jenž definuje nákladově efektivní strategii (připravuje se), · posoudí plány povodí členských států a určí oblasti, ve kterých je zapotřebí dalších opatření (v roce 2011), · posoudí a navrhne (v roce 2012): – cíle pro hospodárné využívání vody a vylepšená opatření v této oblasti (např. inteligentní měření spotřeby, povinné požadavky na zařízení využívající vodu, pokyny pro opětovné využití vody, snížení úniku vody z vodohospodářské infrastruktury, úspory vody při zavlažování atd.), – lepší řízení poptávky prostřednictvím ekonomických nástrojů (stanovení cen, rozdělování vodních zdrojů) a využívání systémů označování a certifikace, jež měří dopad na životní cyklus a „virtuální“ obsah vody v produktech, – plánované evropské inovační partnerství v oblasti vody. Členské státy by měly: · stanovit na rok 2020 cíle pro hospodárné využívání vody na úrovni jednotlivých povodí a náležitá doprovodná opatření. Vycházet by měly ze společné metodiky EU, která přihlíží k různorodosti hospodářských sektorů a zeměpisných oblastí.

Komissio aikoo · jatkaa edelleen resurssitehokkuusnäkökohtien sisällyttämistä vesipolitiikkaan laatimalla Euroopan vesivarojen turvaamista koskevat ohjeet, joissa määritellään kustannustehokas strategia (jatkuva hanke); · arvioida jäsenvaltioiden vesipiirien hoitosuunnitelmat tarkoituksenaan tunnistaa alueet, joilla tarvitaan lisätoimenpiteitä (2011); · arvioida ja ehdottaa vuonna 2012: – tavoitteita veden käytön tehokkuudelle ja parempia vedenkäytön tehokkuutta edistäviä toimenpiteitä (kuten älykkäät vesimittarit, pakolliset vaatimukset vettä käyttäville laitteille, ohjeet veden uudelleenkäytölle, vuotojen vähentämiselle vesi-infrastruktuurissa, veden säästölle kastelussa jne); – parempaa kysynnän hallintaa taloudellisten välineiden avulla (hinnoittelu, veden jakaminen) sekä merkintä- ja sertifiointiohjelmien käyttöä mittaamaan elinkaarivaikutuksia sekä tuotteiden virtuaalista vesipitoisuutta; – eurooppalaisen innovaatiokumppanuutta vesipolitiikan alalla. Jäsenvaltioiden pitäisi · asettaa vesipiiritasoiset vedenkäytön tehokkuustavoitteet vuoteen 2020 mennessä ja laatia asianmukaiset täydentävät toimenpiteet, jotka perustuvat Euroopan unionin yhteisiin menettelytapoihin ja joissa otetaan huomioon erilaiset tilanteet talouden sektoreilla ja maantieteellisillä alueilla.

4.5. Ovzduší

4.5. Ilma

Čisté ovzduší je vzácný zdroj. V nejhustěji osídlených oblastech EU jsou značně překračovány mnohé normy kvality ovzduší. Mezi znečišťující látky, které způsobují největší problémy, patří částice, přízemní ozon a oxid dusičitý. I přes významné úsilí o snížení emisí dochází každoročně v důsledku současných koncentrací jemných částic k 500 000 předčasných úmrtí[14] v EU a bezprostředním sousedství. Podle jiných studií je počet pracovních dní ztracených kvůli nemocem způsobeným znečištěním ovzduší vyšší než počet pracovních dní potřebných k zaplacení dodatečných opatření k omezení znečišťujících látek.

Puhdas ilma on kallisarvoinen luonnonvara. EU:n tiheimmin asutuilla alueilla ylitetään laajalti useat ilmanlaatua koskevat standardit, jotka liittyvät erityisesti kaikkein ongelmallisimpiin epäpuhtauksiin kuten pienhiukkasiin, maanpinnan otsoniin ja typpidioksidiin. Huolimatta merkittävistä toimista epäpuhtauspäästöjen vähentämiseksi nykyiset pienhiukkaspitoisuudet aiheuttavat EU:ssa ja lähiympäristössä vuosittain 500 000 ennenaikaista kuolemaa[14]. Muut tutkimukset ovat osoittaneet, että niiden henkilötyöpäivien määrä, joka menetetään ilmansaasteista aiheutuvien sairauksien takia, on suurempi kuin se henkilötyöpäivien määrä, joka tarvittaisiin epäpuhtauspäästöjen torjunnan lisätoimien maksamiseen.

Znečištění ovzduší rovněž výrazně dopadá na ekosystémy a zemědělství. Příkladem je acidifikace, eutrofizace či ozon postihující vegetaci. Odhaduje se, že celkové ekonomické náklady v roce 2020 dosáhnou 537 miliard EUR[15].

Huomattavaa on, että myös ekosysteemit ja maatalous kärsivät ilman kautta tulevista haittavaikutuksista kuten happamoitumisesta, rehevöitymisestä ja otsonin kasvillisuudelle aiheuttamista vahingoista. Vuosittaisten kustannusten on arvioitu olevan vuonna 2020 noin 537 miljardia euroa[15].

Lepší provádění stávajících právních předpisů a nové, vědecky podložené normy by přispěly k řešení těchto problémů a k nasměrování inovací. Při stanovení náležitých lhůt mohou tyto normy zajistit, aby přechod na nízkouhlíkové hospodářství vedl k lepší kvalitě ovzduší. V tomto ohledu jsou důležitá rovněž další opatření uvedená v tomto plánu, jako např. snižování odpadu, efektivnější výrobní metody či opatření v zemědělské politice a odvětví dopravy.

Voimassa olevan lainsäädännön tehokkaampi toteuttaminen ja uudet tieteelliseen tietoon pohjautuvat standardit auttaisivat ratkaisemaan nämä ongelmat ja ohjaisivat innovaatioita. Sopivina ajankohtina toteutettuina näiden toimien avulla voidaan varmistaa ilmanlaatuhyödyt, jotka saavutetaan siirtymällä vähähiiliseen talouteen ja toteuttamalla muut etenemissuunnitelman toimet, joita ovat jätteen vähentäminen ja tehokkaammat tuotantomenetelmät sekä maatalouspolitiikan ja liikennesektorin toimet.

Dílčí cíl: Do roku 2020 budou dodrženy prozatímní normy EU pro kvalitu ovzduší, a to i v silně zatížených městských oblastech. Tyto normy budou aktualizovány, budou definována dodatečná opatření s cílem přiblížit se ke konečnému cíli, kterým je dosažení takové kvality ovzduší, jež nemá výrazný dopad na zdraví a životní prostředí.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä EU:n väliaikaiset ilmanlaatunormit on saavutettu myös saastuneimmilla kaupunkialueilla, ja kyseiset normit on myös päivitetty ja lisätoimenpiteet määritetty niin, että lopullinen tavoite on yhä lähempänä. Lopullinen tavoite on saavuttaa sellainen ilmanlaadun taso, joka ei aiheuta vakavia terveysvaikutuksia eikä ympäristöhaittoja.

Komise: · provede rozsáhlý přezkum všech politik EU v oblasti ochrany ovzduší (do roku 2013), · navrhne vylepšenou strategii na období po roce 2020, přičemž vyhodnotí možnosti využití norem kvality ovzduší, emisních norem a dalších opatření ke snižování emisí z hlavních zdrojů (v roce 2013), · bude podporovat provádění stávajících opatření, jež mají přispět k vyřešení přetrvávajících problémů s kvalitou ovzduší. Členské státy by měly: · zintenzivnit uplatňování právních předpisů EU v oblasti kvality ovzduší (průběžně).

Komissio aikoo · toteuttaa kaikkien EU:n ilmansaasteisiin liittyvien politiikkojen kattavan uudelleentarkastelun (vuoteen 2013 mennessä); · ehdottaa päivitettyä strategiaa, joka ulottuu vuoden 2020 jälkeiseen aikaan, ja arvioida ilmanlaatu- ja päästönormien käytön soveltamisalaa ja lisätoimia tärkeimmistä lähteistä tulevien päästöjen vähentämiseksi (2013); · tukea nykyisten toimenpiteiden toteuttamista pysyvien ilmanlaatuongelmien ratkaisemiseksi. Jäsenvaltioiden pitäisi · vauhdittaa EU:n ilmanlaatua koskevan lainsäädännön täytäntöönpanoa (jatkuva hanke).

4.6. Půda

4.6. Maa ja maaperä

Každý rok je v EU „zabráno“ více než 1000 km2 zemědělské půdy pro účely bydlení, průmyslu, silniční infrastruktury či rekreace. Přibližně polovina této plochy je pak zastavěna[16]. Dostupnost infrastruktury se v jednotlivých regionech výrazně liší, ale úhrnem každoročně zabetonujeme plochu o velikosti Kypru. Pokud chceme do roku 2050 postupně dospět do stavu, kdy zábor půdy bude v čistém vyjádření nulový, museli bychom jej v období 2000–2020 snížit na průměrných 800 km2. V mnoha regionech je půda nenávratně narušena erozí nebo má nízký obsah organických látek. Závažným problémem je rovněž kontaminace půdy.

EU:ssa otetaan vuosittain käyttöön yli 1 000 km² maa-aluetta infrastruktuureja varten eli asuntorakentamiseen tai teollisuutta varten, tiealueiksi tai virkistystarkoituksiin. Noin puolet tästä pinta-alasta suljetaan lopulta rakentamisella[16]. Infrastruktuurien saatavuus vaihtelee huomattavasti eri alueiden välillä, mutta EU:ssa päällystetään joka kymmenes vuosi yhteensä Kyproksen kokoinen maa-alue. Jos vuoteen 2050 mennessä aiotaan saavuttaa tilanne, jossa uutta maata ei enää oteta infrastruktuurin käyttöön, ja noudatetaan lineaarista kehitystä, maan käyttöönottoa tulisi vähentää keskimäärin 800 km² vuodessa ajanjaksolla 2000–2020. Monilla alueilla maaperä on peruuttamattomasti eroosion kuluttamaa tai sen sisältämän orgaanisen aineen määrä on pieni. Maaperän pilaantuminen on myös vakava ongelma.

Využití půdy téměř vždy představuje kompromis různých společenských, hospodářských a environmentálních potřeb (např. bydlení, dopravní infrastruktura, výroba energie, zemědělství či ochrana přírody). Rozhodnutí o využití půdy jsou dlouhodobými závazky, jež je obtížné či nákladné zvrátit. V současnosti jsou tato rozhodnutí často přijímána, aniž by předtím byla provedena řádná analýza jejich dopadů, např. prostřednictvím strategického posouzení vlivů na životní prostředí. Reforma zemědělské, energetické a dopravní politiky a politiky soudržnosti EU bude představovat příležitost ke stanovení rámce a vhodných pobídek pro veřejné orgány a vlastníky půdy, jež mají vést ke splnění tohoto cíle.

Maankäyttö on lähes aina kompromissiratkaisu eri sosiaalisten, taloudellisten ja ympäristöön liittyvien tarpeiden välillä (esimerkiksi asuminen, liikenneinfrastruktuuri, energiantuotanto, maatalous, luonnonsuojelu). Maankäyttöä koskevat päätökset ovat pitkäaikaisia sitoumuksia, joita on vaikeaa tai kallista muuttaa. Tällä hetkellä näitä päätöksiä tehdään usein ilman asianmukaista vaikutusten ennakkoanalysointia, esimerkiksi strategisen ympäristöarvioinnin avulla. EU:n maatalous-, energia-, liikenne- ja koheesiopolitiikan uudistukset tarjoavat mahdollisuuden luoda puitteet ja oikeanlaiset kannusteet viranomaisille ja maanomistajille tämän tavoitteen saavuttamiseksi.

Dílčí cíl: Do roku 2020 zohlední politiky EU své přímé a nepřímé dopady na využívání půdy v EU a v celosvětovém měřítku, a míra záboru půdy bude směřovat k dosažení cíle, jímž je nulový zábor půdy v čistém vyjádření do roku 2050; eroze půdy bude nižší a obsah organických látek vyšší, a značně pokročí práce na odstraňování škod v kontaminovaných lokalitách.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä EU:n politiikoissa otetaan huomioon niiden suorat ja välilliset vaikutukset maankäyttöön EU:ssa ja maailmanlaajuisesti, ja maan käyttöönottotahti on tavoitteen mukaisilla oikeilla raiteilla. Tavoitteena on, että uutta maata ei enää oteta käyttöön vuoteen 2050 mennessä, maaperän eroosiota on vähennetty ja maaperän orgaanista ainesta lisätty. Saastuneiden alueiden korjaustyöt ovat hyvässä vauhdissa.

Komise:

Komissio aikoo

· bude jednak dále rozvíjet vědeckou znalostní základnu o biotických materiálech, následcích využívání půdy a tendencích v této oblasti či o územním plánování, včetně globálních dopadů a účinků na obchodní partnery, jednak zdůrazňovat osvědčené postupy v členských státech. Cílem je připravit sdělení o využívání půdy (v roce 2014),

· kehittää edelleen elollista ainesta, maankäyttösuuntauksia ja alueidenkäytön suunnittelua koskevaa ja Euroopan kulutusmalleihin liittyvää tieteellistä tietopohjaa maailmanlaajuisesti, mukaan lukien myös globaalit vaikutukset ja vaikutukset kauppakumppaneihin, ja painottaa jäsenvaltioiden parhaita käytäntöjä (tiedonanto maankäytöstä, 2014);

· se bude zabývat změnami v nepřímém využívání půdy, jež vyplývají zejména z politiky využívání obnovitelných zdrojů (průběžně),

· puuttua välilliseen maankäytön muutokseen, joka johtuu uusiutuvan energian käyttöpolitiikasta (jatkuva hanke);

· zveřejní pokyny týkající se osvědčených postupů k omezování, zmírňování a kompenzování zastavování půdy (v roce 2012),

· julkaista vuoteen 2012 mennessä ohjeet parhaista käytännöistä, joilla rajoitetaan, vähennetään tai kompensoidaan maaperän sulkemista rakentamisella (vuonna 2012);

· začlení širší úvahy o účinnějším využívání zdrojů do přezkumu směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (v roce 2012),

· sisällyttää laajemmat resurssitehokkuusnäkökohdat ympäristövaikutusten arviointia säätelevään direktiiviin sen tarkistamisen yhteydessä (2012);

· navrhne plánované evropské inovační partnerství (v roce 2011) o produktivitě a udržitelnosti zemědělství, jehož cílem bude mj. zajistit uspokojivou funkčnost půdy (do roku 2020).

· ehdottaa eurooppalaista innovaatiokumppanuutta (vuonna 2011) maatalouden tuottavuutta ja kestävyyttä varten, tarkoituksena muun muassa varmistaa maaperän toimivuus tyydyttävästi vuoteen 2020 mennessä.

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden pitäisi

· lépe začlenit přímé a nepřímé využívání půdy a jeho environmentální dopady do svého rozhodování a omezit co nejvíce zábor a zastavování půdy (průběžně),

· integroida suora ja välillinen maankäyttö ja sen ympäristövaikutukset paremmin päätöksentekoonsa ja rajoittaa mahdollisimman paljon maan käyttöönottoa ja maaperän sulkemista rakentamisella (jatkuva hanke);

· provádět opatření nezbytná pro snižování eroze a zvyšování obsahu organických látek v půdě (průběžně),

· toteuttaa tarvittavat toimenpiteet eroosion vähentämiseksi ja maaperän orgaanisen aineksen lisäämiseksi (jatkuva hanke);

· vypracovat inventář kontaminovaných lokalit a připravit harmonogram prací na odstraňování škod (do roku 2015).

· laatia luettelo saastuneista alueista ja aikataulu korjaustöitä varten (vuoteen 2015 mennessä).

4.7. Mořské zdroje

4.7. Meren luonnonvarat

Mořské prostředí skýtá ekonomické příležitosti v široké řadě odvětví, jako je těžba nerostů, léčiva, biotechnologie a energetika. Mořské prostředí rovněž poskytuje klíčové ekosystémové služby, jako jsou přírodní regulatorní funkce, jež přispívají k boji proti změně klimatu a zpomalují erozi pobřeží. Tlaky na tyto systémy, způsobené mj. vypouštěním znečišťujících látek ve sladké vodě do moře, jsou nadále velmi silné, i když se v určitých případech snižují. Chybí jednotná správa mořského prostoru, což snižuje možný přínos námořních činností. K účinnějšímu využívání zdrojů by přispělo využití nástrojů pro územní plánování v mořských oblastech.

Meriympäristö tarjoaa taloudellisia mahdollisuuksia useilla eri aloilla, kuten lääkkeet, bioteknologia ja energia. Meriympäristö tarjoaa myös tärkeitä ekosysteemipalveluita, esimerkiksi luonnollista säätelyä, jonka avulla torjutaan ilmastonmuutosta ja rannikoiden hidasta eroosiota. Näihin järjestelmiin kohdistuvat paineet, muun muassa makean veden sisältämien saasteiden laskeminen mereen, ovat edelleen kovat, vaikkakin joissakin tapauksissa vähenemään päin. Merialuetta ei hoideta yhdenmukaisesti, mikä vaikuttaa jo nyt mahdollisuuksiin hyötyä merenkulun toiminnoista. Resurssitehokkuutta voidaan edistää hyödyntämällä aluesuunnittelun välineitä merialueilla.

Pokles rybích populací má závažné ekonomické a sociální důsledky pro pobřežní zóny a narušením systémů přispívá k dalšímu úbytku biologické rozmanitosti; další problémy (např. acidifikaci) působí znečišťování moří a změna klimatu. Ústředním prvkem společné rybářské politiky EU a integrované námořní politiky EU je udržitelnost. Cílem je zajistit, aby všechny hospodářské subjekty využívaly mořské zdroje účinně a udržitelným způsobem.

Kalakantojen ehtymisellä on vakavat taloudelliset ja yhteiskunnalliset seuraukset rannikkovyöhykkeillä, ja se vaikuttaa muutenkin luonnon monimuotoisuuden vähenemiseen häiritsemällä järjestelmien toimintaa samalla, kun merien pilaantuminen ja ilmastonmuutos tuovat mukanaan muita haasteita (esimerkiksi happamoituminen). EU:n yhteisessä kalastuspolitiikassa ja EU:n yhteisessä meripolitiikassa keskeisenä tavoitteena on kestävyys, jotta varmistettaisiin, että kaikki arvoketjun toimijat pystyvät käyttämään meren luonnonvaroja tehokkaasti.

V důsledku plastových a jiných mořských odpadů zahyne každý rok přes 1 milion ptáků a 100 000 mořských savců a mořských želv. Faktory jako odpadky v moři a čištění městských odpadních vod značně přispívají ke znečištění některých evropských moří. V zájmu odstranění těchto tlaků stanoví rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí povinnost přijmout opatření nutná k dosažení dobrého stavu prostředí v mořských vodách.

Yli miljoona lintua ja 100 000 merinisäkästä ja merikilpikonnaa kuolee vuosittain muovijätteen ja muun mereen joutuvan jätteen takia. Eri tekijät, kuten meressä oleva roska ja yhdyskuntajätevesien käsittely, lisäävät pilaantumista huomattavasti joillakin Euroopan rannikon merialueilla. Näiden ongelmien ratkaisemiseksi on säädetty meristrategiadirektiivi, joka tarjoaa keinot meriympäristön hyvän tilan saavuttamiseksi.

Dílčí cíl: Do roku 2020 bude dosaženo dobrého stavu prostředí ve všech mořských vodách EU a do roku 2015 bude rybolov v mezích maximálního udržitelného výnosu.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä kaikkialla EU:n meriympäristössä on saavutettu hyvä ympäristön tila ja vuoteen 2015 mennessä kalastus on saatettu tasolle, joka ei ylitä kestävää enimmäistuottoa.

Komise: · bude v kontextu svých aktuálních návrhů reformy společné rybářské politiky usilovat o zajištění udržitelného řízení rybolovných zdrojů, · vypracuje další návrhy k postupnému odstraňování veškerých dotací na rybolov, které by mohly mít nepříznivý vliv na životní prostředí, · přispěje k zachování přírodního pobřežního a mořského bohatství jednak navržením politických opatření v oblasti řízení a plánování (v roce 2012), jednak další podporou znalostních a demonstračních projektů, · bude prosazovat strategie založené na ekosystémech a začleňovat klimatická rizika do námořních činností (sdělení „Přizpůsobení se změně klimatu na pobřeží a v moři“, 2012), · bude podporovat udržitelné využívání mořských zdrojů a nalézat inovativní obchodní příležitosti v rámci námořního a pobřežního hospodářství (sdělení o „modrém růstu“ v roce 2012), · přispěje k strategiím boje proti odpadům v moři ve všech čtyřech mořských oblastech EU v úzké spolupráci s pobřežními členskými státy nebo v rámci příslušné regionální úmluvy pro mořské prostředí (v roce 2012), · bude podporovat členské státy tím, že připraví opatření k dosažení dobrého stavu prostředí v mořských vodách do roku 2020 a k vytvoření rozsáhlé sítě chráněných oblastí (v roce 2020). Členské státy by měly: · provést rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí a stanovit chráněné mořské oblasti.

Komissio aikoo · varmistaa kalavarojen kestävän hoitamisen uusimpien yhteisen kalastuspolitiikan uudistamista koskevien ehdotustensa myötä; · tehdä uusia ehdotuksia siitä, että kaikista ympäristön kannalta haitallisista kalatalouden tuista luovutaan vaiheittain; · myötävaikuttaa rannikon ja merien luonnonvarojen turvaamiseen ehdottamalla poliittisia toimia niiden hoitamista ja suunnittelua varten (2012) ja jatkaa tieto- ja esittelyhankkeiden tukemista; · edistää ekosysteemipohjaisia strategioita ja sisällyttää ilmastoriskit merenkulun toimintoihin (tiedonanto ilmastonmuutokseen sopeutumisesta rannikoilla ja merialueilla 2012); · tukea meren luonnonvarojen kestävää käyttöä ja tunnistaa innovatiivisia liiketoimintamahdollisuuksia meri- ja rannikkotalouden aloilla (tiedonanto ”Sininen kasvu” 2012); · vaikuttaa merien roskaantumista koskeviin strategioihin kaikilla neljällä EU:n merialueella tiiviissä yhteistyössä EU:n rannikkovaltioiden kanssa tai vastaavissa aluemeriä koskevissa yleissopimuksissa (2012); · tukea jäsenvaltioita kehittämällä toimia, joiden avulla saavutetaan hyvä meriympäristön tila vuoteen 2020 mennessä, ja perustaa laaja suojelualueverkosto (2020). Jäsenvaltioiden pitäisi · toteuttaa meristrategiadirektiivi ja määritellä merien suojelualueet.

5. Klíčová odvětví

5. Tärkeimmät sektorit

V průmyslových zemích má 70–80 % všech environmentálních dopadů svůj původ zpravidla v odvětví výživy, bydlení a mobility. Tato odvětví mají také rozhodující význam při řešení výzev v oblasti energetiky a změny klimatu prostřednictvím dlouhodobých doplňkových strategií, jež mají v kombinaci s opatřeními v tomto sdělení maximalizovat synergie v rámci stěžejní iniciativy pro účinné využívaní zdrojů[17].

Teollisuusmaissa yleensä 70–80 prosenttia kaikista ympäristövaikutuksista aiheutuu ravinnosta, asumisesta ja liikkumisesta. Nämä alat ovat myös avainasemassa, kun toisiaan täydentävillä pitkän tähtäimen strategioilla tartutaan energian ja ilmastonmuutoksen haasteisiin. Nämä strategiat yhdistetään tämän asiakirjan toimenpiteisiin synergia-etujen maksimoimiseksi resurssitehokkuuden lippulaivahankkeessa[17].

5.1. Potraviny

5.1. Ravintoon liittyvät ongelmat

Potravinový a nápojový hodnotový řetězec způsobuje 17 % našich přímých emisí skleníkových plynů a 28 % spotřeby zdrojů surovin. Naše spotřební návyky mají globální dopady, zejména v souvislosti se spotřebou živočišných bílkovin. V rámci uvedeného řetězce se spotřebuje velké množství vysoce kvalitní vody, jež je pro úspěšnou výrobu v tomto odvětví nepostradatelná. Pouze v EU se však každoročně proplýtvá 90 milionů tun potravin, tj. 180 kg na osobu. Velkou část tvoří potraviny, jež jsou nadále vhodné k lidské spotřebě.

Ruuan ja juoman arvoketju aiheuttaa EU:ssa 17 prosenttia suorista kasvihuonekaasupäästöistä, ja sen osuus materiaaliresurssien käytöstä on 28 prosenttia. Kulutustottumuksillamme, erityisesti eläinproteiinien kulutuksella, on myös maailmanlaajuisia vaikutuksia. Ruuan ja juoman arvoketju on suuri korkealaatuisen veden kuluttaja, sillä vesi on sen menestyksen kannalta välttämätöntä. Kuitenkin pelkästään EU:ssa 90 miljoonaa tonnia ruokaa päätyy jätteeksi joka vuosi. Tämä on 180 kg henkeä kohden. Suuri osa on ruokaa, joka vielä kelpaisi ihmisravinnoksi.

Společné úsilí zemědělců, potravinářského průmyslu, maloobchodníků a spotřebitelů v podobě nákladově efektivních výrobních technologií, udržitelného výběru potravin (v souladu s doporučeními WHO týkajícími se množství spotřeby živočišných bílkovin, včetně masa a mléčných výrobků, na osobu) a menšího plýtvání potravinami může přispět k účinnému využívání zdrojů a zajišťování potravin v celosvětovém měřítku.

Maanviljelijöiden, ruokateollisuuden, vähittäismyynnin ja kuluttajien yhteiset toimet resurssitehokkaiden tuotantotekniikoiden, kestävien ruokavalintojen (eläinproteiinien, mukaan lukien liha ja maitotaloustuotteet, suositusannoksia koskevien WHO:n suositusten mukaisesti) ja ruokajätteen vähentämisen hyväksi voivat osaltaan parantaa resurssitehokkuutta ja elintarviketurvaa maailmanlaajuisesti.

Komise ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ navrhla opatření, jež v zájmu účinnějšího využívání zdrojů bude muset provést společná zemědělská politika[18]. Další otázkou pro dlouhodobé zajišťování potravin je udržitelné zásobování fosforem, jenž je klíčovým a nenahraditelným zdrojem pro úrodnost půdy. Je zapotřebí pokračovat ve výzkumu a v hledání způsobů, jak lze díky vylepšením v oblasti hnojiv, potravinářské výroby a biologického odpadu snížit naši závislost na těžbě fosfátů.

Komissio on ehdottanut tiedonannossaan ”Eurooppa 2020 -strategiaa tukeva talousarvio” toimia, jotka on toteutettava uudistetussa yhteisessä maatalouspolitiikassa resurssitehokkuuden parantamiseksi[18]. Toinen pitkän tähtäimen globaaliin elintarviketurvallisuuteen vaikuttava asia on fosforin saannin saattaminen kestävälle pohjalle. Fosfori on tärkeä maaperän lannoite, jota ei voida korvata muilla aineilla. Lisätutkimusta tarvitaan sen selvittämiseksi, miten lannoitteiden ja ruoan tuotantoa ja biojätteen käyttöä voitaisiin parantaa niin, että riippuvuutta kaivosfosfaatista voitaisiin vähentää.

Dílčí cíl: Do roku 2020 budou běžně rozšířeny pobídky ke zdravější a udržitelnější výrobě potravin a spotřebě, díky nimž se o 20 % sníží využívání zdrojů v rámci potravinového řetězce. Množství poživatelného potravinového odpadu by mělo být v EU sníženo o polovinu.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä ruoan terveemmän ja kestävämmän tuotannon ja kulutuksen aloitteita toteutetaan laajalti, ja niiden ansiosta ruokaketjun tarvitsemat resurssipanostukset ovat pienentyneet 20 prosenttia. Syömäkelpoisen ruoan hävikin olisi pitänyt puolittua EU:ssa.

Komise:

Komissio aikoo

· bude dále posuzovat, jak co nejlépe omezit plýtvání během potravinového řetězce, a zvažovat způsoby, jak snížit dopady potravinářské výroby a spotřebních návyků na životní prostředí (sdělení o udržitelných potravinách, do roku 2013),

· arvioida edelleen, mikä on paras tapa rajoittaa koko ruokatuotantoketjussa ruoan päätymistä jätteeksi, ja pohtia tapoja pienentää ruoan tuotanto- ja kulutustottumusten ympäristövaikutuksia (tiedonanto kestävästä ruoasta, vuoteen 2013 mennessä);

· vypracuje metodiku kritérií udržitelnosti pro klíčové potravinářské komodity (do roku 2014),

· kehittää tärkeimpien ruokahyödykkeiden kestävyysvaatimuksia vuoteen 2014 mennessä;

· bude dále posuzovat zajištění dodávek fosforu a případná opatření k jeho udržitelnému využívání (zelená kniha o udržitelném využívání fosforu, do roku 2012).

· arvioida edelleen fosforin toimitusvarmuutta ja mahdollisia toimia sen kestävän käytön mahdollistamiseksi (vihreä kirja fosforin kestävästä käytöstä vuoteen 2012 mennessä).

Členské státy se vyzývají, aby:

Jäsenvaltioita kehotetaan

· řešily plýtvání potravinami ve svých národních programech pro předcházení vzniku odpadů (2013).

· puuttumaan ruoan hävikkiin kansallisissa jätteen syntymisen ehkäisemistä koskevissa ohjelmissaan (2013).

5.2. Lepší účinnost budov

5.2. Rakennusten parantaminen

Lepší konstrukce a využívání budov v EU by měly vliv na 42 % naší konečné spotřeby energie, přibližně 35 % emisí skleníkových plynů[19] a na více než 50 % všech těžených surovin. Mohly by rovněž přispět k 30% úsporám vody[20]. Stávající politiky na podporu energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách je proto třeba posílit a rozšířit o politiky v oblasti účinnějšího využívání zdrojů, které se zaměřují na širší škálu environmentálních dopadů během životního cyklu budov a infrastruktury. Místo pouhých počátečních nákladů by měly být ve stále větší míře zohledňovány také náklady za dobu životnosti budov zahrnující i stavební a demoliční odpad. Lepší plánování infrastruktury je předpokladem pro dosažení účinného využívání zdrojů jak v budovách, tak i v rámci mobility.

Parantamalla rakentamista ja rakennusten käyttöä Euroopan unioni pystyy vähentämään 42 prosenttia energian loppukulutuksesta, noin 35 prosenttia kasvihuonekaasujen päästöistä[19] ja yli 50 prosenttia materiaalien käyttöönotosta. Mahdollisesti voidaan myös säästää 30 prosenttia vedenkulutuksesta[20]. Nykyisiä politiikkoja, joilla edistetään energiatehokkuutta ja uusiutuvan energian käyttöä rakennuksissa täytyy siksi vahvistaa edelleen ja täydentää laatimalla resurssitehokkuuteen keskittyviä politiikkoja, joissa tarkastellaan rakennusten ja infrastruktuurin koko elinkaaren aikaisia ympäristövaikutuksia laajemmin. Rakennusten elinkaarikustannukset pitäisi ottaa huomioon entistä paremmin pelkkien alkukustannusten sijasta. Elinkaarikustannuksiin sisältyy myös rakennus- ja purkujäte. Parempi infrastruktuurin suunnittelu on edellytys rakennusten resurssitehokkuuden ja myös liikkuvuuden saavuttamiselle.

Výrazně zdokonalené využívání zdrojů a energie během životního cyklu – díky lepším udržitelným materiálům, větší recyklaci odpadu, lepšímu projektování – přispěje ke konkurenceschopnosti stavebnictví a k výstavbě budov účinně využívajících zdroje. K tomu je nutné aktivní zapojení celého hodnotového řetězce ve stavebnictví. Prostřednictvím konkrétních politik je třeba vést malé a střední podniky, jež tvoří převážnou většinu stavebních společností, aby se vzdělávaly v oblasti stavebních metod a postupů účinně využívajících zdroje a aby do této oblasti investovaly.

Huomattavat elinkaaren aikaiset parannukset resurssien ja energian käytössä, kuten kestävämmät materiaalit, tehokkaampi jätteiden kierrätys ja parempi suunnittelu, edistävät rakennusalan kilpailukykyä ja resurssitehokkaan rakennuskannan kehittymistä. Tämä edellyttää koko rakennusalan arvoketjun aktiivista mukanaoloa. Suurin osa rakennusalan yrityksistä on pk-yrityksiä, ja niiden innostamiseksi tarvitaan erityisiä politiikkoja, joilla koulutetaan resurssitehokkaiden rakennustapojen ja -käytäntöjen käyttöön ja tuetaan niihin sijoittamista.

Dílčí cíl: Do roku 2020 bude při renovaci a výstavbě budov a infrastruktury dosaženo vysoké úrovně účinného využívání zdrojů. Běžně používán bude přístup založený na životním cyklu budov. Všechny nové budovy budou mít téměř nulovou spotřebu energie[21] a vysokou materiálovou účinnost. Budou zavedeny politiky pro nákladově efektivní renovaci[22] stávající zástavby v tempu 2 % ročně a recyklováno bude 70 % bezpečného stavebního a demoličního odpadu[23].

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä rakennusten ja infrastruktuurin kunnostaminen ja rakentaminen on muuttunut erittäin resurssitehokkaaksi. Elinkaariajattelu on laajalti käytössä; kaikki uudet rakennukset ovat lähes nollaenergiataloja[21] ja rakennusmateriaaleja on käytetty erittäin tehokkaasti[22] ja olemassa olevan rakennuskannan kunnostusohjelmat on otettu käyttöön niin, että rakennuskannan kunnostusvauhti on 2 prosenttia vuodessa. Tavanomaisesta rakennus- ja purkujätteestä kierrätetään 70 prosenttia[23].

Komise s členskými státy:

Komissio ja jäsenvaltiot aikovat

· posoudí, jak lze podpořit plány investic do získávání kvalifikací, systémy odborného vzdělávání a komunikaci v oblasti osvědčených postupů k účinnému využívání zdrojů v průmyslu (průběžně),

· arvioida, miten alalla tuetaan taitoihin panostamista koskevia suunnitelmia, oppisopimusohjelmia ja parhaista resurssitehokkuuskäytännöistä tiedottamista (jatkuva hanke);

· přijmou – případně s využitím „testu dopadů na malé a střední podniky“ – opatření na povzbuzení poptávky po stavebních postupech účinně využívajících zdroje a zavádění těchto postupů prostřednictvím zohledňování nákladů za celý životní cyklus či vhodných způsobů financování; dále přijmou opatření na rozšíření působnosti eurokódů na konstrukční kritéria týkající se udržitelnosti, na vypracování pobídek k odměnám za budovy účinně využívající zdroje a na podporu udržitelného využívání dřeva ve stavebnictví (sdělení o udržitelné konkurenceschopnosti stavebnictví v roce 2011, sdělení o udržitelných budovách, 2013),

· toteuttaa toimenpiteitä, joilla edistetään resurssitehokkaiden rakennustapojen kysyntää ja käyttöä elinkaarikustannuslaskennan ja sopivien rahoitusjärjestelyjen avulla; tarvittaessa käytetään pk-yritystestiä; lisäksi laajennetaan eurokoodien soveltamisalaa entisestään kestävyyteen liittyvissä suunnittelukriteereissä ja kehitetään kannusteita, joilla palkitaan resurssitehokasta rakentamista ja edistetään puun kestävää käyttöä rakentamisessa (tiedonanto rakennusalan kestävästä kilpailukyvystä, 2011, tiedonanto kestävistä rakennuksista, 2013);

· posoudí způsoby, jak co nejlépe podpořit inovace soukromého sektoru ve stavebnictví (průběžně).

· arvioida, mikä olisi paras tapa edistää yksityisen sektorin innovaatioita rakennusalalla (jatkuva hanke).

5.3. Zajištění účinné mobility

5.3. Tehokkaan liikkuvuuden varmistaminen

Moderní a zdroje účinně využívající systém mobility cestujících i nákladu může významně přispět ke konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Bílá kniha o dopravě[24] předkládá širokou škálu možností k provádění požadované ucelené dopravní politiky.

Nykyaikainen resurssitehokas liikkuvuusjärjestelmä, joka palvelee sekä matkustaja- että rahtiliikennettä, voi merkittävästi edistää kilpailukykyä ja kestävyyttä. Liikenteen valkoisessa kirjassa[24] esitetään paljon vaihtoehtoja vaaditun kokonaisvaltaisen liikennepolitiikan toteuttamiseksi.

Dílčí cíl: Do roku 2020 bude celková účinnost v odvětví dopravy přinášet větší hodnotu díky optimálnímu využívání zdrojů, jako jsou suroviny, energie a půda, a díky nižším dopadům na změnu klimatu, znečištění ovzduší, hluk, zdraví, nehody, biologickou rozmanitost a degradaci ekosystémů. Odvětví dopravy bude využívat méně energie i čistější energii, lépe využívat moderní infrastrukturu a snižovat svůj negativní dopad na životní prostředí a hlavní přírodní zdroje, jako je voda, půda a ekosystémy. Průměrné snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy bude počínaje rokem 2012 dosahovat 1 % ročně.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä koko liikennesektorin kokonaistehokkuus tuottaa enemmän lisäarvoa, kun resurssien (raaka-aineet, energia, maa) käyttö on optimoitu ja vaikutukset ilmastonmuutokseen, ilman pilaantumiseen, meluun, terveyteen, onnettomuuksiin, luonnon monimuotoisuuteen ja ekosysteemien rappeutumiseen ovat pienemmät. Liikenteessä käytetään vähemmän ja puhtaampaa energiaa, hyödynnetään paremmin modernia infrastruktuuria sekä vähennetään kielteisiä ympäristövaikutuksia ja vaikutuksia tärkeisiin luonnonvaroihin, kuten veteen, maahan ja ekosysteemeihin. Vuodesta 2012 lähtien liikenteen kasvihuonekaasupäästöt vähenevät keskimäärin prosentin verran vuodessa.

Komise zajistí, aby iniciativy uvedené v bílé knize o dopravě byly prováděny v souladu s cíli účinného využívání zdrojů, zejména přechodem k internalizaci externích nákladů.

Komissio varmistaa, että liikenteen valkoisen kirjan aloitteet toteutetaan resurssitehokkuuden tavoitteiden mukaisesti, mukana lukien siirtyminen ulkoisten kustannusten huomioimiseksi hinnoissa.

6. Řízení a sledování

6. Hallinto ja seuranta

Transformace EU v ekonomiku účinněji využívající zdroje bude vyžadovat koordinovaný postup v rámci široké škály politik. Komise bude ve spolupráci se zúčastněnými stranami pracovat na vymezení odpovídajících ukazatelů a cílů pro řízení opatření a pro sledování pokroku. Jejich kýžený transformační účinek se projeví pouze tehdy, budou-li plnit svou úlohu v dosahování cílů strategie Evropa 2020 a bude-li účinné využívání zdrojů začleněno do evropského semestru pro koordinaci hospodářské politiky.

EU:n muuttaminen resurssitehokkaammaksi taloudeksi edellyttää monien eri politiikan osa-alueiden yhteistoimintaa. Komissio käynnistää sidosryhmien kanssa yhteistyön, jonka avulla määritellään oikeat tavoitteet ja indikaattorit toiminnan ohjaamista ja edistymisen seurantaa varten. Näillä on tarvittava muutosvaikutus vain, jos ne täyttävät tehtävänsä kokonaisuudessaan EU 2020 -strategiassa, niin että resurssitehokkuus on integroitu talouspolitiikan eurooppalaiselle ohjausjaksolle talouspolitiikkaa koordinoitaessa.

6.1. Nové možnosti opatření v zájmu účinnějšího využívání zdrojů

6.1. Uudet resurssitehokkuuteen tähtäävät toimintaväylät

Posílení dialogu: Tvůrci politik na úrovni EU, členských států a na regionální úrovni musí zahájit aktivní diskusi s podniky a občanskou společností o politických podmínkách, jež jsou nezbytné k překonání překážek pro účinné využívání zdrojů.

Vuoropuhelun tehostaminen: Poliittisten päättäjien täytyy niin Euroopan unionissa, jäsenvaltioissa kuin alueellisestikin keskustella aktiivisesti liike-elämän ja kansalaisyhteiskunnan kanssa poliittisista ehdoista, joita tarvitaan resurssitehokkuutta estävien tekijöiden voittamiseen.

Investice v zájmu transformace: Účinné využívání zdrojů může snížit náklady, avšak často vyžaduje počáteční investice. Podle odhadu Programu OSN pro životní prostředí se objem ročních finančních prostředků nutných k tomu, aby světová ekonomika využívala zdroje účinněji, pohybuje mezi 1,05 až 2,59 bilionu USD[25], zejména ze soukromých zdrojů. To si vyžádá nejen výdaje na ekologická řešení, ale ekologizaci všech veřejných a soukromých investic. Návrh víceletého finančního rámce na období 2014–2020 představuje významný pokrok směrem k začlenění účinného využívání zdrojů do rozpočtu EU. Rychlý růst globálního financování čisté energie dokazuje, že taková změna přístupu je možná. Překážkou pro investice je však neobeznámenost financujících subjektů s riziky a návratností investic do účinného využívání zdrojů. Finanční riziko rovněž zvyšuje nejistota ohledně směřování a věrohodnosti politiky. Navíc finanční trhy nejsou často nakloněny dlouhodobým investicím a soustřeďují se na krátkodobou výkonnost.

Muutokseen investointi: Resurssitehokkuudella voidaan pienentää kustannuksia, mutta se edellyttää usein alkuinvestointeja. YK:n ympäristöohjelmassa UNEPissa arvioidaan, että vuosittain tarvitaan 1,05–2,59 biljoonan Yhdysvaltain dollarin verran rahoitusta[25] lähinnä yksityisistä lähteistä, jotta maailmantaloudesta saataisiin resurssitehokkaampi. Tämä edellyttää erityisesti ympäristöä säästäviin ratkaisuihin panostamisen lisäksi kaikkien julkisten ja yksityisten investointien muuttamista ympäristöä säästäviksi. Monivuotista rahoituskehystä 2014–2020 koskevassa ehdotuksessa on jo otettu useita edistysaskeleita resurssitehokkuuden sisällyttämiseksi EU:n talousarvioon. Puhtaan energian maailmanlaajuisen rahoituksen nopea kasvu osoittaa, että kyseisenlainen ajattelutavan muutos on mahdollinen. Rahoittajat eivät kuitenkaan tunne resurssitehokkuuteen sijoittamisen riskejä ja tuottoja, mikä estää sijoituksia, luo epävarmuutta politiikan suunnasta ja uskottavuudesta ja siten lisää taloudellisia riskejä. Lyhyen aikavälin tulosta tavoittelevat rahoitusmarkkinat eivät useinkaan suosi pitemmän aikavälin sijoituksia.

Vypracování ukazatelů a možných cílů: Stanovení ukazatelů a vytyčení široce pojatých cílů pro účinné využívání zdrojů přispěje k uskutečnění vize v této oblasti do roku 2050: politika veřejného sektoru by mohla být lépe koncipována, tak aby zohledňovala náklady a přínosy účinnějšího využívání zdrojů, soukromý sektor by pak profitoval z lepších signálů pro své investiční plány a z předvídatelnosti a transparentnosti, jež jsou nezbytné k přijetí dlouhodobých rozhodnutí.

Indikaattoreiden ja mahdollisten tavoitteiden kehittäminen: Indikaattoreiden asettaminen ja laajojen resurssitehokkuustavoitteiden määrittelyprosessi pohjustavat tietä resurssitehokkuuden visiolle 2050: yhteiskuntapolitiikka voidaan suunnitella paremmin ottamaan huomioon resurssien tehokkaamman käytön kustannukset ja hyödyt, ja yksityinen sektori hyötyy sijoitussuunnitelmien paremmasta vastaanotosta eli tarvittavasta ennustettavuudesta ja läpinäkyvyydestä, jotka ovat pitkän tähtäimen päätösten edellytys.

Ve strategii EU 2020 jsou v části věnované udržitelnému růstu stanoveny konkrétní cíle týkající se emisí skleníkových plynů, energetické účinnosti a obnovitelné energie, jež jsou důležité pro dosažení cílů v oblasti účinného využívání zdrojů. Od plnění těchto cílů se zásadním způsobem odvíjí ochrana přírodních zdrojů a opatření v tomto plánu k jejich dosažení rovněž přispějí. Výše uvedené cíle však neřeší některá negativa s významnými důsledky pro naše hospodářství, zdraví a kvalitu života. Jedná se např. o neúčelné využívání půdy, nízkou kvalitu a dostupnost vody, problematiku odpadů, znečištění ovzduší a úbytek ekosystémových služeb, populací ryb a biologické rozmanitosti. Zohlednění těchto prvků by přispělo k využití nových zdrojů udržitelného růstu a v dlouhodobém horizontu i k posílení konkurenceschopnosti.

EU 2020 -strategian kestävän kasvun tavoite asettaa jo tarkat tavoitteet kasvihuonekaasujen päästöille, energiatehokkuudelle ja uusiutuvalle energialle, joilla on keskeinen tehtävä resurssitehokkuustavoitteiden saavuttamisessa. Näiden tavoitteiden saavuttaminen on elintärkeää luonnonvarojen suojelemiseksi. Tämän etenemissuunnitelman myötä toteutettavat toimet edistävät myös näiden tavoitteiden saavuttamista. Niillä ei kuitenkaan voida vaikuttaa tiettyihin taloudelle, terveydelle ja elämänlaadulle aiheutuviin kielteisiin vaikutuksiin, kuten esimerkiksi tehottomasta maankäytöstä, heikosta veden laadusta ja saatavuudesta, jätteiden, ilmansaasteista ja ekosysteemipalveluiden, kalakantojen ja luonnon monimuotoisuuden häviämisestä aiheutuviin vaikutuksiin. Näiden huomioon ottaminen edistäisi sitä, että pitkällä aikavälillä etsitään uusia lähteitä kestävälle kasvulle ja kilpailukyvyn vahvistamiselle.

Při integraci environmentálních hospodářských a společenských účetních systémů bylo dosaženo výrazného pokroku. Stále však existují různé pohledy na to, které ukazatele je třeba použít, zdokonalit nebo vyvinout, aby sloužily jako vodítko pro politická či investiční rozhodnutí. Tyto ukazatele budou muset být spolehlivé, srozumitelné a uznávané, aby bylo možné soustavně měřit pokrok při účinnějším využívání zdrojů. Při vypracovávání těchto ukazatelů a možných cílů proto Komise navrhuje spolupracovat se všemi klíčovými zúčastněnými subjekty.

Vaikka ympäristön taloudellisen ja yhteiskuntavastuun raportointijärjestelmien yhteensovittaminen onkin jo edennyt merkittävästi, on olemassa useita keskenään kilpailevia ajatussuuntia siitä, mitä mittareita täytyy käyttää, parantaa tai kehittää, jotta ohjataan parempien poliittisten tai investointipäätösten tekemiseen. Tällaisten indikaattoreiden on oltava vakaita, helposti ymmärrettävissä olevia ja laajasti hyväksyttyjä, jotta niillä voitaisiin mitata jatkuvasti resurssitehokkuuden parantamisessa saavutettua edistystä. Tästä syystä komissio ehdottaa, että keskeiset sidosryhmät otetaan mukaan näiden indikaattoreiden ja mahdollisten tavoitteiden kehitystyöhön.

Komise sice uznává, že je třeba začít měřit pokrok neprodleně, navrhuje však jako dočasný hlavní ukazatel používat produktivitu zdrojů měřenou poměrem HDP k domácí materiálové spotřebě (vyjádřeno v EUR/tuna). Vyšší poměr by znamenal lepší výkonnost, kdy je pro růst nutná relativně menší spotřeba zdrojů[26]. Tím jsou ovšem podchyceny pouze aspekty materiálních zdrojů. Jiné zdroje nebo možnosti přesunu zátěže mezi jednotlivými zeměmi se nezohledňují.

Koska asiassa edistymisen mittaaminen on aloitettava välittömästi, komissio ehdottaakin alustavaksi ensisijaiseksi indikaattoriksi resurssien tuottavuutta, jota mitataan bruttokansantuotteen suhteena materiaalien kokonaiskulutukseen EU:ssa (Domestic Material Consumption, DMC, ilmaistuna euroina tonnia kohden). Suurempi osuus merkitsisi parempaa suoritustasoa eli sitä, että on saatu aikaan kasvua suhteellisesti pienemmillä resursseilla[26]. Tämä kuitenkin kuvaa vain materiaaliresursseja, eikä siinä oteta huomioon muita resursseja tai mahdollista taakan siirtoa maiden välillä.

Jelikož tedy tento dočasný hlavní ukazatel znázorňuje situaci pouze částečně, měla by jej doplnit „paleta“ ukazatelů týkajících se vody, půdy, surovin a uhlíku a ukazatelů, které jednak měří environmentální dopady, naše přírodní bohatství a ekosystémy, jednak usilují o zohlednění globálních aspektů spotřeby EU. Kromě toho budou využity tematické ukazatele s cílem sledovat pokrok při plnění stávajících cílů v ostatních odvětvích. Podrobněji viz pracovní dokument útvarů Komise přiložený k tomuto plánu.

Koska alustava ensisijainen indikaattori kertoo vain osan totuudesta, sitä tulee täydentää luomalla kokonainen mittaristo, johon kuuluu vettä, maata, materiaaleja ja hiiltä mittaavia indikaattoreita sekä indikaattoreita, joilla mitataan ympäristövaikutuksia ja luonnonvaroja tai ekosysteemejä ja joissa huomioidaan EU:n kulutuksen maailmanlaajuiset näkökohdat. Kolmannella tasolla temaattisia indikaattoreita käytetään seurattaessa edistymistä kohti nykyisiä tavoitteita muilla sektoreilla, kuten on selostettu tämän etenemissuunnitelman mukana olevassa yksiköiden valmisteluasiakirjassa.

Dílčí cíl: Do roku 2020 budou zúčastněné subjekty na všech úrovních aktivně připraveny zajistit soudržnost a vzájemné posilování politik, financování, výzkumu a inovací.Při transformaci ekonomiky směrem k účinnějšímu využívání zdrojů budou veřejné a soukromé subjekty s rozhodovací pravomocí řídit ambiciózními cíli pro účinné využívání zdrojů a spolehlivé a aktuální ukazatele.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä sidosryhmät saadaan liikkeelle kaikilla tasoilla sen varmistamiseksi, että toimintapolitiikka, rahoitus, sijoittaminen, tutkimus ja innovaatio ovat yhdenmukaisia ja toisiaan vahvistavia. Kunnianhimoiset resurssitehokkuustavoitteet ja vakaat oikea-aikaiset indikaattorit ohjaavat julkisen ja yksityisen sektorin päätöksentekoa, kun taloutta muutetaan resurssitehokkaammaksi.

Komise ve spolupráci s členskými státy:

Komissio ja jäsenvaltiot:

· začlení od roku 2012 otázky účinného využívání zdrojů do evropského semestru s tím, že upřednostněna budou opatření usilující o udržitelný růst,

· sisällyttävät resurssitehokkuusnäkökohdat eurooppalaiseen ohjausjaksoon vuodesta 2012 alkaen, jolloin keskitytään asettamaan etusijalle kestävää kasvua tukevat toimenpiteet;

· zajistí spolupráci podniků, vědců, nevládních organizací a místních a celostátních orgánů na zkoumání příležitostí a problémů a doporučí nová opatření zaměřená na udržitelný růst založený na účinném využívání zdrojů (v roce 2012),

· saattavat yhteen liike-elämää, asiantuntijoita, kansalaisjärjestöjä sekä kannustavat paikallisia ja kansallisia viranomaisia tutkimaan mahdollisuuksia ja haasteita sekä suosittelemaan uusia toimintaväyliä kestävälle, resurssitehokkaalle kasvulle (2012).

· dosáhne s těmito zúčastněnými subjekty široké shody ohledně způsobu měření pokroku a ohledně stanovení cílů nezbytných ke splnění tohoto úkolu (do roku 2013).

· saavuttavat laajan yhteisymmärryksen näiden sidosryhmien kanssa siitä, miten edistymistä mitataan, ja asettavat haasteisiin vastaamisen edellyttämät tavoitteet (vuoteen 2013 mennessä’).

Komise:

Komissio aikoo

· ustaví „platformu EU pro přechod na účinné využívání zdrojů“, jež naváže na práci stávajících platforem (v roce 2012),

· perustaa ”EU:n resurssitehokkuuteen siirtymisen foorumin” (2012), joka pohjautuu jo olemassa olevilla foorumeilla tehdylle työlle;

· zřídí kulatý stůl pro financování účinného využívání zdrojů, na němž budou zastoupeni představitelé soukromých a institucionálních bank (jako je EIB či EBRD), pojišťoven a společností rizikového kapitálu a jehož cílem bude nalézt příležitosti k rozvoji adaptovaných modelů financování a používání inovativních finančních nástrojů pro účinné využívání zdrojů (v roce 2012),

· perustaa resurssitehokkuuden rahoitusta käsittelevä pyöreän pöydän neuvottelukunta (Resource Efficiency Finance Round Table), johon kuuluu yksityisiä ja institutionaalisia pankkeja (kuten Euroopan investointipankki ja Euroopan jälleenrakennus- ja kehityspankki), vakuutusyhtiöitä ja pääomasijoitusyhtiöitä. Neuvottelukunnan tehtävänä on pohtia mahdollisuuksia kehittää sovellettua rahoitusta ja käyttää innovatiivisia rahoitusvälineitä resurssitehokkuuden edistämiseksi (2012);

· bude rozvíjet Panorama dovedností EU a evropskou odvětvovou radu v oblasti dovedností pro zelená a ekologičtější pracovní místa,

· kehittää EU:n osaamispanoraaman (EU Skills Panorama) sekä perustaa vihreää ja vihreämpää työllisyyttä käsittelevän alakohtaisen neuvoston;

· bude nadále pracovat na ukazatelích, včetně kvality údajů, provede revizi stávajících hodnotících rámců, jako je „iGrowGreen“, s cílem zařadit je do přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období (v roce 2013),

· jatkaa työtä indikaattoreiden parissa, muun muassa tiedon laadun kehittämiseksi, ja kartoittaa nykyiset arviointikehykset, kuten iGrowGreen-hankkeen, jotta ne voidaan ottaa mukaan EU 2020 -strategian väliarviointiin (2013);

· navrhne nový hlavní ukazatel týkající se přírodního bohatství a environmentálních dopadů využívání zdrojů (na konci roku 2013),

· ehdottaa uutta ensisijaista indikaattoria luonnonvaroille ja resurssien käytön ympäristövaikutuksille (vuoden 2013 loppu);

· bude v rámci plánu „Překročit HDP“ pokračovat ve svém úsilí o přesnější měření společenského a hospodářského pokroku, mj. prostřednictvím dalšího rozvoje systému environmentálních účtů, další integrace environmentálních externalit do vnitrostátního účetnictví a vypracování kompozitního indexu v oblasti environmentálních tlaků,

· jatkaa ”BKT ja muut indikaattorit” -etenemissuunnitelman mukaista työtä yhteiskunnallisen ja taloudellisen edistyksen mittaamiseksi kattavammin, muun muassa jatkamalla ympäristötilinpitojärjestelmän kehittämistä, integroimalla ympäristöön liittyvät ulkoisten vaikutusten aiheuttamat kustannukset kansantalouden tilinpitoon ja kehittämällä ympäristöön kohdistuvia paineita koskeva yhdistetty indeksi;

· zváží, jak co nejlépe zařadit otázky účinného využívání zdrojů do posouzení dopadů budoucích politických návrhů.

· selvittää, miten resurssitehokkuusnäkökohdat olisi parhaiten sisällytettävä tulevien toimenpide-ehdotusten vaikutustenarviointeihin;

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden pitäisi

· vypracovat nebo posílit stávající národní strategie v oblasti účinného využívání zdrojů a začlenit je do vnitrostátních politik pro růst a pracovní místa (do roku 2013),

· kehittää tai vahvistaa olemassa olevia kansallisia resurssitehokkuusstrategioita ja sisällyttää nämä kansallisiin kasvu- ja työllisyysohjelmiin (vuoteen 2013 mennessä).

· podávat zprávy o svém pokroku v oblasti účinného využívání zdrojů jako součást národních programů reforem.

· raportoida siitä, miten resurssitehokkuudessa on edistytty kansallisten uudistusohjelmien yhteydessä.

6.2. Podpora účinného využívání zdrojů v mezinárodním měřítku

6.2. Resurssitehokkuuden tukeminen kansainvälisesti

Řada zemí, nejen v rámci EU, ale i Japonsko, Korea, Spojené státy, Čína a další, provádí politiky, které umožňují čerpat výhody, jež účinnější využívání zdrojů přináší. O dialog a spolupráci ohledně této problematiky projevují velký zájem i sousední země EU. Tyto iniciativy lze chápat jako součást celosvětových snah o podporu přechodu k zelené ekonomice. EU může čerpat ze zkušeností jiných. Snaží se aktivně ovlivňovat směřování našich partnerských zemí – konkrétně jde o země usilující o přistoupení, jež mají zahájit přizpůsobování svých politik.

Monet maat toteuttavat jo politiikkaa, jossa hyödynnetään paremman resurssitehokkuuden edut. Näin tapahtuu paitsi EU:ssa myös Japanissa, Koreassa, Yhdysvalloissa, Kiinassa ja muissakin maissa. EU:n naapurimaissa on myös huomattavasti mielenkiintoa käydä keskustelua ja tehdä yhteistyötä näissä kysymyksissä. Tällaisia aloitteita voidaan pitää osana maailmanlaajuisia pyrkimyksiä edistää siirtymistä vihreään talouteen. Euroopan unioni voi ottaa oppia muiden kokemuksista, ja se osallistuukin aktiivisesti pyrkimyksiin myötävaikuttaa kumppanimaiden valintoihin, erityisesti unioniin liittymässä olevissa maissa, joita kehotetaan aloittamaan politiikkojensa yhdenmukaistaminen.

Jako základ pro další diskusi na konferenci Rio+20 v červnu 2012 Evropská komise nedávno navrhla řadu možných opatření, jež zahrnují nové mezinárodní iniciativy týkající se vody, energetiky, zemědělství, využívání půdy, lesů, chemických látek, mořských zdrojů, výukových programů dovedností, mobilizace soukromých a veřejných finančních zdrojů a investic či přechodu směrem k účinnějšímu globálnímu a vícestrannému systému správy[27].

Rio +20 -konferenssissa käytävän jatkokeskustelun pohjaksi komissio on äskettäin ehdottanut useita mahdollisia toimenpiteitä, muun muassa uudet kansainväliset aloitteet, jotka koskevat vettä, energiaa, maataloutta, maankäyttöä, metsiä, kemikaaleja ja meren luonnonvaroja, osaamiskoulutusohjelmia, yksityisen ja julkisen rahoituksen ja sijoitusten mobilisointia sekä siirtymistä kohti tehokkaampaa maailmanlaajuista monenvälistä hallinnointijärjestelmää[27].

Dílčí cíl: Do roku 2020 bude účinné využívání zdrojů sdíleným závazkem mezinárodního společenství a bude dosaženo pokroku na základě koncepcí dohodnutých v Riu.

Välitavoite: Resurssitehokkuus on vuoteen 2020 mennessä kansainvälisen yhteisön yhteinen tavoite ja tavoitteen saavuttamisessa on edistytty Riossa sovittujen lähestymistapojen pohjalta.

Komise ve spolupráci s členskými státy bude (průběžně):

Komissio ja jäsenvaltiot (jatkuva hanke):

· zasazovat se o úspěch summitu RIO+20 v roce 2012 a o konkrétní pokrok na cestě k zelené ekonomice a k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů,

· edistävät Rio+20-huippukokouksen tuloksellisuutta vuonna 2012 ja konkreettista kehitystä kohti ympäristöystävällistä taloutta ja luonnonvarojen tehokkaampaa käyttöä;

· posilovat dialog se strategickými partnerskými zeměmi účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů v oblasti účinného využívání zdrojů,

· edistävät vuoropuhelua strategisten kumppanimaiden kanssa, jotta mahdollistetaan resurssitehokkuutta koskevien kokemusten ja parhaiden käytäntöjen vaihtaminen;

· realizovat společné iniciativy s kandidátskými zeměmi, potenciálními kandidátskými zeměmi a dalšími sousedy, kteří s námi sdílejí mnoho environmentálních zdrojů,

· toteuttavat yhteisiä hankkeita ehdokasvaltioiden, mahdollisten ehdokasvaltioiden ja muiden naapurimaiden kanssa, joiden kanssa monet luonnonvarat ovat yhteisiä;

· podporovat uzavření a účinné plnění mezinárodních dohod usilujících o větší udržitelnost globálních spotřebních a výrobních vzorců,

· tukevat kansainvälisten sopimusten tekemistä ja tehokasta täytäntöönpanoa, jotta maailmanlaajuisesta kulutuksesta ja tuotantomalleista tulisi kestävämpiä;

· používat rozvojovou pomoc k podpoře úsilí méně rozvinutých zemí o účinnější využívání zdrojů v kontextu udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby,

· käyttävät kehitysapua tukemaan kehitysmaiden pyrkimyksiä resurssitehokkuuden parantamiseen kestävän kehityksen ja köyhyyden poistamisen hyväksi;

· spolupracovat s mezinárodními partnery v rámci výzkumu a inovací v oblasti účinného využívání zdrojů,

· tekevät yhteistyötä kansainvälisten kumppaneiden kanssa resurssitehokkuutta koskevan tutkimuksen ja innovaatioiden parissa;

· pracovat na posílení vícestranných mechanismů pro globální správu veřejných statků.

· suunnittelevat vahvempia monenvälisiä mekanismeja julkishyödykkeiden globaalia hallinnointia varten.

6.3. Větší využití potenciálu environmentálních opatření EU

6.3. EU:n ympäristötoimenpiteistä saatavien etujen tehokkaampi hyödyntäminen

Pokrok v účinném využívání zdrojů se odvíjí od zlepšování způsobu, jakým hospodaříme s našimi zdroji a ekosystémy. Stále existují velké rozdíly v úspěšnosti členských států při provádění opatření zejména v oblasti ochrany přírody, nakládání s odpadem a vodohospodářství. Náklady, jež vyplývají z neprovádění stávajících právních předpisů, se odhadují na 50 miliard EUR ročně[28].

Jotta resurssitehokkuudessa edistytään, luonnonvarojen ja ekosysteemien hallinnointia on parannettava. Jäsenvaltioiden tapa toteuttaa erityisesti luonnonsuojelu- sekä jäte- ja vesihuoltotoimia on yhä hyvin puutteellinen. Voimassa olevan lainsäädännön noudattamatta jättämisestä arvioidaan koituvan vuosittain noin 50 miljardin euron kulut[28].

Dílčí cíl: Do roku 2020 se plně projeví přínos právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

Välitavoite: Vuoteen 2020 mennessä EU:n ympäristölainsäädännön edut on hyödynnetty täysimääräisesti.

Komise:

Komissio aikoo

· navrhne opatření k rozšíření znalostí, zvyšování informovanosti a lepší mobilizaci klíčových aktérů s cílem zlepšit provádění opatření v oblasti ochrany životního prostředí v celé EU.

· ehdottaa toimenpiteitä, joilla kartutetaan tietoa, lisätään tietämystä ja saadaan tärkeimmät toimijat paremmin liikkeelle tavoitteena tehostaa ympäristöön liittyvien toimenpiteiden toteuttamista koko Euroopan unionissa.

Členské státy by měly:

Jäsenvaltioiden olisi

· řešit nedostatky při provádění právních předpisů EU.

· käsiteltävä puutteita EU:n lainsäädännöstä koituvien etujen hyödyntämisessä.

7. Závěr

7. Päätelmät

Dosavadní modely růstu sice s sebou nesly větší prosperitu, avšak za cenu intenzivního a často neefektivního využívání zdrojů. Úloha biologické rozmanitosti a ekosystémů a služeb, jež poskytují, je ve velké míře nedoceněná, v cenách se často neodrážejí náklady na odpad a současné trhy a veřejné politiky nemohou v úplnosti reagovat na konkurenční tlaky v oblasti strategických zdrojů, jako jsou nerosty, půda, voda a biomasa. Proto je třeba napříč politikami zvolit jednotný a integrovaný postup, a řešit tak jednak očekávaný úbytek zdrojů, jednak dlouhodobě udržet naši prosperitu.

Aikaisemmat kasvumallit ovat lisänneet vaurautta, intensiivisen ja usein tehottoman resurssien käytön avulla. Luonnon monimuotoisuuden, ekosysteemien ja ekosysteemipalvelujen rooli on laajalti aliarvostettu, kustannukset eivät usein heijastu hintoihin eivätkä nykyiset markkinat ja yhteiskuntapolitiikka pysy täysin mukana strategisten resurssien, kuten mineraalien, maan, veden ja biomassan, kilpailevassa kysynnässä. Tämä edellyttää asian yhdenmukaista käsittelyä useilla eri politiikan osa-alueilla, jotta voidaan käsitellä odotettavissa olevaa resurssien rajallisuutta ja ylläpitää vaurautemme pitkällä aikavälillä.

Tento plán není konečnou odpovědí na všechny výzvy, nýbrž prvním krokem k vymezení jednotného rámce, jenž zahrnuje různé oblasti politiky a odvětví a jehož cílem je poskytnout stabilní perspektivu při transformaci ekonomiky. Komise připraví návrhy politik a právních předpisů, jejichž prostřednictvím má být tento plán realizován. Našich cílů v oblasti účinného využívání zdrojů nedosáhneme bez zapojení ostatních aktérů veřejného a soukromého sektoru.

Nyt käsillä oleva etenemissuunnitelma ei ole viimeinen vastaus kaikkiin haasteisiin. Se on ensimmäinen askel kohti yhdenmukaisten toimien kehystä, joka ulottuu politiikan eri osa-alueille. Sen tavoitteen on antaa vakaa näkemys siitä, miten taloutta olisi muutettava. Komissio laatii politiikka- ja lainsäädäntöehdotuksia tämän etenemissuunnitelman toteuttamiseksi. Ilman muiden julkisten ja yksityisten toimijoiden sitoutumista emme kuitenkaan saavuta resurssitehokkuustavoitteitamme.

Komise vyzývá Radu, Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, aby tento plán schválily a přispěly k dalšímu rozvoji opatření EU při vytváření Evropy účinněji využívající zdroje.

Komissio kehottaa neuvostoa, Euroopan parlamenttia, talous- ja sosiaalikomiteaa sekä alueiden komiteaa tukemaan tätä etenemissuunnitelmaa ja myötävaikuttamaan EU:n toimenpiteiden tulevaan kehittämiseen, jotta saavutetaan resurssitehokas Eurooppa.

Příloha: Účinné využívání zdrojů – vazby mezi odvětvími a zdroji a politickými iniciativami EU

Liite: Resurssitehokkuus: sektorien ja resurssien väliset yhteydet ja EU:n politiikka-aloitteet

Zdroj / odvětví || Fosilní paliva || Suroviny a nerosty || Voda || Ovzduší || Půda (územní plánování) || Půda || Ekosystémy: biologická rozmanitost || Mořské zdroje || Odpady || Politické iniciativy EU

Resurssi/ sektori || Fossiiliset polttoaineet || Materiaalit ja mineraalit || Vesi || Ilma || Maa || Maaperä || Ekosysteemit: Luonnon monimuotoisuus || Meren luonnonvarat || Jätteet || EU:n politiikka-aloitteet

Cyklická ekonomika || Redukce, opětovné použití, recyklace, nahrazování, ochrana, hodnota || Přezkum udržitelné spotřeby a výroby (2012)

Kierrätys-talous || Vähennä, käytä uudelleen, kierrätä, korvaa, turvaa, arvosta || Katsaus kestävään kulutukseen ja tuotantoon (2012)

Energetika || Omezovat použití fosilních paliv prostřednictvím: – vyšší energetické účinnosti (20 % do roku 2020), – nahrazování obnovitelnými zdroji (20 % do roku 2020 a 10 % v dopravě). || – Zajistit zabezpečení dodávek kritických surovin (pro obnovitelné zdroje energie a elektrifikaci), – snižovat energetickou náročnost těžby, produkce a spotřeby surovin. || – Účinně využívat jako obnovitelný zdroj energie, – snižovat potřebu chlazení elektráren, – snižovat energetickou náročnost úpravy vody, – snižovat využívání horké vody díky lepším zařízením a vodní infrastruktuře. || – Snižovat znečištění škodlivými látkami, zejména díky omezenému používání fosilních paliv, – 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (30% snížení ve vhodných podmínkách), – 80-95% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050. || – Omezovat zabírání půdy pro biopaliva, – optimalizovat energetickou infrastrukturu. || – Předcházet poškození půdy emisemi SO2 a NOx, – zmírňovat dopady nové infrastruktury / energetických řešení na půdu, – ochrana rašelinišť. || – Snižovat acidifikaci díky omezenému používání fosilních paliv, – předcházet poškození ekosystému při těžbě / využívání nosičů energie. || – Využívat jako obnovitelný zdroj energie, – zajistit udržitelné využívání mořských řas pro biopaliva, – předcházet riziku úniku ropy a ropných katastrof, – snižovat acidifikaci způsobenou emisemi skleníkových plynů. || – Zajistit energetické využití nerecyklovatelného odpadu,; – snižovat energetickou náročnost nakládání s odpady, – zvýšit využívání biologicky rozložitelného odpadu pro bioenergii a bioprodukty. || – Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii (2011) – Evropský strategický plán pro energetické technologie – Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť (2011) – Evropský plán energetické účinnosti do roku 2020 (2011) -Revize směrnice o zdanění energie (2011), – balíček pro energetickou infrastrukturu (2011) Energetický plán do roku 2050 (2011) – Inteligentní sítě (2011) – Zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráce (2011)

Energia || Fossiilisten polttoaineiden käytön vähentäminen - parantamalla energiatehokkuutta (20 % v. 2020 mennessä); - korvaamalla ne uusiutuvilla luonnonvaroilla (20 % v. 2020 mennessä ja 10 % liikenteessä). || - Varmistetaan kriittisten raaka-aineiden toimitusvarmuus (uusiutuvien luonnonvarojen ja sähköistämisen osalta) - Vähennetään materiaalien käyttöönoton, tuotannon ja kulutuksen energiaintensiteettiä. || - Käytetään tehokkaasti uusiutuvana energianlähteenä; - Vähennetään voimalaitosten jäähdytystarvetta; - Pienennetään veden käsittelyn energiaintensiteettiä; - Vähennetään kuuman veden käyttöä paremmilla laitteistoilla ja vesi-infrastruktuurilla. || - Vähennetään haitallisten aineiden aiheuttamaa pilaantumista, erityisesti vähentämällä fossiilisten polttoaineiden käyttöä - Kasvihuonekaasu-päästöjä vähennetään 20 % vuoteen 2020 mennessä (30% jos olosuhteet ovat oikeat), - Kasvihuonekaasu-päästöjä vähennetään 80–95 % vuoteen 2050 mennessä || - Vähennetään maan käyttöönottoa biopolttoaineita varten; - Optimoidaan energia-infrastruktuuri. || - Estetään maaperän pilaantuminen rikkidioksidi- ja typpidioksidi-päästöjen takia; - Lievitetään uuden infrastruktuurin ja energiaratkai-sujen vaikutuksia maaperään; - Suojellaan suot. || - Vähennetään happamoitumista vähentämällä fossiilisten polttoaineiden käyttöä; - Vältetään energian kantajien käyttöönoton ja hyödyntämisen aiheuttamia vahinkoja ekosysteemeille. || - Käytetään uusiutuvana energianlähteenä; - Varmistetaan levien kestävä käyttö biopolttoaineina; - Estetään öljyvahinkojen ja -onnettomuuksien riskit - Vähennetään kasvihuonekaasu-päästöjen aiheuttaman happamoitumisen vaikutuksia. || - Varmistetaan kierrä-tyskelvottoman jätteen energian talteenotto; - Pienennetään jätteenkäsittelyn energiainten-siteettiä; - Lisätään biologisesti hajoavan jätteen käyttöä bioenergian ja biotuotteiden tuotannossa. || -Energia 2020: Strategia kilpailukykyisen, kestävän ja varman energiansaannin turvaamiseksi (2011) - Euroopan strateginen energiateknologiasuunnitelma; - Energiainfrastruktuurien painopisteet vuodelle 2020 ja sen jälkeen - Suunnitelma integroitua eurooppalaista energiaverkkoa varten (2011) -Euroopan energiatehokkuussuunnitelma vuoteen 2020 (2011) -Energiaverotusta koskevan direktiivin tarkistus (2011) -Energiainfrastruktuuripaketti (2011) -Energiatiekartta 2050 (2011) -Älykkäät verkot (2011) - Energian toimitusvarmuus ja kansainvälinen yhteistyö (2011)

Potraviny || – Snižovat používání fosilních paliv díky vyšší energetické účinnosti potravinářské výroby, – zabránit nepříznivým dopadům při nahrazování fosilních paliv biopalivy. || – Optimalizovat využívání minerálů a materiálů (např. fosforu), – zdokonalit obaly v zájmu lepší trvanlivosti a recyklovatelnosti. || – Optimalizovat používání vody v zemědělství, – předcházet záplavám a obdobím sucha, tj. bojovat proti změně klimatu, – zajistit dostupnost čisté vody pro výrobu kvalitních produktů, – zamezit znečištění způsobené hnojivy a pesticidy. || – Snižovat emise skleníkových plynů, – snižovat emise SO2 a NOx. || – Optimalizovat využívání půdy a uvést je do souladu s jinými typy využití, – využívat zabranou úrodnou půdu k zemědělství, – omezovat zábor půdy (např. v důsledku optimálního příjmu živočišných bílkovin) || – Zvrátit úbytek půdy, – obnovit obsah organických látek v půdě, – předcházet poškození půdy emisemi SO2 a NOx, – zamezit znečištění způsobené hnojivy a pesticidy. || Obnovit a zachovávat ekosystémy v zájmu opylování, zadržování vody atd., – zamezit eutrofizaci způsobené hnojivy a snížit používání pesticidů, – zvyšovat biologickou rozmanitost prostřednictvím osvědčených zemědělských postupů. || – Obnovit populace ryb a zamezit vedlejším úlovkům a výmětům, – nepoužívat destruktivní metody rybolovu, – rozvíjet udržitelnou akvakulturu, – snižovat znečištění pobřežních oblastí způsobené hnojivy, – zamezit odpadkům v moři. || – Omezovat potravinový odpad, – používat recyklovatelné / biologicky rozložitelné obaly, – rozvíjet kompostování biologického odpadu. || – Reforma SZP (2011) – Návrh inovačního partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství (2011) – Zelená kniha o fosforu (2012) – Sdělení o udržitelných potravinách (2013)

Elintarvik-keet || - Fossiilisten polttoaineiden käyttöä vähennetään parantamalla ruoan tuotannon energiatehokkuutta; - Vältetään kielteiset vaikutukset fossiilisten polttoaineiden korvaamisesta biopolttoaineilla. || - Optimoidaan mineraalien ja materiaalien käyttö (esim. fosfori); - Parannetaan pakkauksia, jotta säilyvyys ja kierrätettävyys kohenevat. || - Optimoidaan veden käyttö maataloudessa; - Ehkäistään tulvia ja kuivuutta muun muassa torjumalla ilmastonmuutosta; - Varmistetaan puhtaan veden saanti laatutuotteita varten; - Vältetään lannoitteiden ja kasvinsuojeluaineiden aiheuttamaa pilaantumista. || - Vähennetään kasvihuonekaasu-päästöjä; - Vähennetään rikkidioksidi- ja typpidioksidipäästöjä. || - Optimoidaan maan käyttö sovitellen yhteen muiden käyttötarkoitusten kanssa; - Hyödynnetään jo käyttöön otettu viljelysmaa maataloudessa; - Vähennetään maan käyttöä (esim. optimoimalla eläinproteiinin saanti) || - Ehkäistään maanpinnan kuluminen ja käännetään kehitys päinvastaiseksi; - Palautetaan maaperään orgaaniset aineet; - Estetään maaperän pilaantuminen rikkidioksidi- ja typpidioksidi-päästöjen takia; - Vältetään lannoitteiden ja kasvinsuojelu-aineiden aiheuttamaa pilaantumista. || - Ennallistetaan ja suojellaan ekosysteemejä pölytyksen ja vedenpidätyksen varmistamiseksi, jne.; - Vältetään lannoitteiden aiheuttamaa happamoitumista ja vähennetään kasvinsuojeluaineiden käyttöä; - Lisätään luonnon monimuotoisuutta hyvien maatalouskäytäntöjen avulla. || - Ennallistetaan kalakannat ja eliminoidaan sivusaaliit ja hukkasaaliit; - Poistetaan tuhoisat kalastustekniikat käytöstä; - Kehitetään kestävää vesiviljelyä; - Vähennetään lannoitteiden aiheuttamaa rannikkoalueiden pilaantumista. - Vältetään merien roskaantumista || - Vähennetään ruuan tuhlaamista; - Käytetään kierrätettäviä/ biohajoavia pakkauksia; - Kehitetään biojätteen kompostointia. || - Yhteisen maatalouspolitiikan uudistus (2011) - Ehdotus maatalouden tuottavuutta ja kestävyyttä koskevasta eurooppalaisesta innovaatiokumppanuudesta (2011) - Vihreä kirja fosforista (2012) - Tiedonanto kestävästä ruoasta (2013)

Budovy || – Snižovat používání fosilních paliv díky vyšší energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů v budovách, – stavět budovy s nulovou spotřebou energie a zvýšit míru renovací stávajících budov. || – Optimalizovat používání materiálů, – Používat udržitelné materiály. || – Snížit náročnost budov a spotřebičů na spotřebu vody. || – Snižovat u budov emise skleníkových plynů, – zlepšovat kvalitu vnitřního ovzduší. || – Zamezit dalšímu záboru půdy (např. při překotném rozšiřování měst), – odstraňovat škody v kontaminovaných lokalitách. || – Zamezit překotnému rozšiřování měst na úrodné půdě, – minimalizovat zastavění půdy. || – Zajistit dostatečné a souvislé zelené plochy jako součást zelených infrastruktur. || – Snižovat acidifikaci způsobenou emisemi skleníkových plynů. || – Recyklovat stavební a demoliční odpad (70 % do roku 2020). || – Strategie pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví EU (2011) – Sdělení o udržitelných budovách (2013) – Iniciativa o náročnosti budov na spotřebu vody (2012)

Rakennuk-set || - Fossiilisten polttoaineiden käyttöä vähennetään parantamalla rakennusten energiatehokkuutta ja uusiutuvan energian käyttöä rakennuksissa; - Rakennetaan nollaenergiataloja ja lisätään nykyisten rakennusten korjausastetta. || - Optimoidaan materiaalien käyttö; - Käytetään kestäviä materiaaleja. || - Parannetaan rakennusten ja laitteiden vedenkäytön tehokkuutta || - Vähennetään rakennusten kasvihuonekaasu-päästöjä; - Parannetaan sisäilman laatua. || - Vältetään lisämaan käyttöönottoa (esim. asutuksen leviämisen tai kaupunkirakenteen hajautumisen takia); - Ennallistetaan pilaantuneet kohteet. || - Vältetään asutuksen leviämistä viljelysmaalle; - Minimoidaan maaperän sulkeminen rakentamisella. || - Varmistetaan riittävät ja yhtenäiset viheralueet osana vihreää infrastruktuuria. || - Vähennetään kasvihuonekaasu-päästöjen aiheuttaman happamoitumisen vaikutuksia. || - Kierrätetään rakennus- ja purkujäte (70 % v. 2020 mennessä). || - EU:n rakennusalan kestävää kilpailukykyä koskeva strategia (2011) - Tiedonanto kestävistä rakennuksista (2013) - Rakennusten vedenkäytön tehokkuutta koskeva aloite (2012)

Mobilita || – Snížit závislost na fosilních palivech v důsledku: vyšší účinnosti paliv, využíváním zdrojů obnovitelné energie, postupného upouštění od „konvenčně poháněných aut“ ve městech do roku 2050, lepší multimodální logistiky, lepších dopravních sítí a účinnějších vozidel. || – Zvýšit u infrastruktur účinné využívání zdrojů, – optimalizovat logistiku přepravy surovin, – zajistit bezpečnost dodávek kritických surovin (potřebných pro baterie). || – Využít potenciálu vodní dopravy ke snížení emisí, – snižovat znečištění způsobené vodní dopravou. || – Snižovat znečištění způsobené dopravou: 60 % méně skleníkových plynů do roku 2050, méně přízemního ozonu, částic, NO2, menší obsah síry v lodních palivech. || – Minimalizovat dopady dopravní infrastruktury na fragmentaci půdy. || – Minimalizovat dopady dopravní infrastruktury na zastavování půdy. || – Minimalizovat dopady zastavování, fragmentace a znečištění půdy, – zamezit šíření invazivních cizích druhů. || – Využít potenciálu námořní dopravy ke snížení emisí, – zamezit odpadkům v moři, mj. vypouštěným z lodí. || – Zajistit účinné opětovné použití a recyklaci vozidel s ukončenou životností (85-95 % do roku 2015) a lodí. || – Bílá kniha o budoucnosti dopravy (2011) – Revize TEN-T (2011) – Strategický plán pro dopravní technologie

Liikku-vuus || - Vähennetään riippuvuutta fossiilisista polttoaineista Parantamalla polttoainetehokkuutta, uusiutuvan energian käyttöä, luopumalla tavanomaisia polttoaineita käyttävistä autoista kaupungeissa vuoteen 2050 mennessä, parantamalla yhdistettyjen kuljetusten logistiikkaa ja parantamalla liikenneverkostoja sekä kehittämällä tehokkaampia ajoneuvoja. || - Lisätään infrastruktuurien resurssitehokkuutta; - Optimoidaan materiaalikuljetusten logistiikka; - Varmistetaan kriittisten materiaalien toimitusvarmuus (tarvitaan paristoihin). || - Hyödynnetään vesikuljetusten mahdollisuudet päästöjen vähentämiseksi; - Vähennetään vesikuljetusten saasteita. || - Vähennetään kuljetusten saasteita: - Vähennetään kasvihuonekaasujen päästöjä 60 % v. 2050 mennessä; v. 2050 mennessä 60 % vähemmän kasvihuonekaasuja, vähemmän maanpinnan otsonia, pienhiukkasia ja typpidioksidia, meripolttoaineiden rikkipitoisuutta pienennetään. Meriliikenteessä käytettävän polttoaineen rikkipitoisuutta vähennetään. || - Minimoidaan liikenneinfrastruktuu-rin vaikutus maa-alueiden pirstaloitumiseen. || - Minimoidaan liikenneinfrastruktuurin vaikutus maaperän sulkemiseen. || - Minimoidaan maaperän sulkemisen, pirstaloitumisen ja pilaantumisen vaikutukset; - Vältetään haitallisten vieraslajien leviämistä. || - Hyödynnetään merikuljetusten mahdollisuudet päästöjen vähentämiseksi; - Vältetään merien roskaantumista, myös laivojen aiheuttamaa. || - Varmistetaan romuajo-neuvojen ja laivojen tehokas uudelleenkäyttö ja kierrätys (85-95 % v. 2015 mennessä). || --Valkoinen kirja liikenteen tulevaisuudesta - Euroopan laajuisen liikenneverkon uudistus (2011) -Strateginen liikenneteknologiasuunnitelma

Politické iniciativy EU || Rámec pro státní podporu (2013), Směrnice o jakosti paliv atd. || – Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin (2011) – Návrh na inovační partnerství v oblasti surovin || – Plán pro vodu (2012) – inovační partnerství v oblasti účinného využívání vody – revize směrnice o normách kvality životního prostředí (prioritní látky) (2011) – Revize směrnice o podzemních vodách (2012) || -Plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050 (2011) – Revize právních předpisů pro monitorování a podávání zpráv o emisích skleníkových plynů – Přezkum politiky EU v oblasti kvality ovzduší (2013) || – Sdělení o využívání půdy (2014) – Sdělení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví v rámci závazků EU v oblasti změny klimatu (2011) || – Pokyny týkající se osvědčených postupů k omezování, zmírňování a kompenzování zastavování půdy || –Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 (2011) – Sdělení o zelené infrastruktuře a obnově (2012) – Iniciativa „nulový zábor půdy“ v čistém vyjádření (2015) || – Reforma společné námořní a rybářské politiky (2011) [AGRI] – Přizpůsobení se změně klimatu na pobřeží a v moři (2012) – Modrý růst (2013) – Integrované řízení pobřežních zón (2012) – Územní plánování námořních prostor (2012) || – Přezkum cílů v oblasti prevence, opětovného použití, recyklace a skládek odpadů (2014) || – Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (2011) – Víceletý finanční rámec na období 2014–2020 – Politika soudržnosti po roce 2013 (2011) [REGIO] – Akční plán k udržitelnému biohospodářství do roku 2020 (2011) – Akční plán pro ekologické inovace (2011) – Horizont EU 2020 (2011) – Přezkum směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí

EU-politiikan aloitteet || Valtiontukea koskevat yhteisön säännöt (2013); Polttoaineen laatua säätelevä direktiivi; jne. || --Raaka-ainemarkkinoiden ja raaka-aineiden asettamien haasteiden voittaminen (2011) - Ehdotus raaka-aineita koskevasta innovaatiokump-panuudesta || - Vettä koskevat ohjeet (2012) - Vedenkäytön tehokkuutta koskeva innovaatiokumppanuus - Ympäristön laatunormidirektiivin uudistus (prioriteettiaineet) (2011) - Pohjavesidirektiivin uudistus (2012) || --Etenemissuunnitelma siirtymisestä vähähiiliseen talouteen vuonna 2050 (2011) - Kasvihuonekaasujen valvontaa ja raportointia koskevan lainsäädännön uudistus - EU:n ilmanlaatupolitiikan tarkistus (2013) || - Tiedonanto maan käytöstä (2014) - Maankäyttöä, maankäytön muutoksia ja metsätaloutta EU:n ilmastonmuutossitoumuksissa koskeva tiedonanto (2011) || - Ohjeet parhaista käytännöistä joilla rajoitetaan, vähennetään tai kompensoidaan maaperän sulkemista rakentamisella || --Luonnon monimuotoisuutta koskeva EU:n strategia vuoteen 2020 (2011) - Tiedonanto vihreästä infrastruktuurista ja ennallistamisesta (2012) - Ei luonnon monimuotoisuuden nettohävikkiä -aloite (2015) || - Yhteisen meri- ja kalastuspolitiikan uudistus (2011) [Maatalous] - Ilmastonmuutokseen sopeutuminen rannikoilla ja merellä (2012) - Sininen kasvu (2013) - Integroitu rannikkovyöhykkeiden hallinnointi (2012) - Merten aluesuunnittelu (2012) || - Jätteen synnyn estämistä, jätteen uudelleenkäyttöä, kierrätystä ja kaatopaikalle vientiä koskevien tavoitteiden tarkistus (2014) || - Etenemissuunnitelma kohti resurssitehokasta Eurooppaa (2011) - Monivuotinen rahoituskehys 2014–2020 - Koheesiopolitiikka vuoden 2013 jälkeen (2011) [Aluepolitiikka] - Toimintasuunnitelma kestävän biotalouden saavuttamiseksi vuoteen 2020 mennessä (2011) - Ekoinnovaatioiden toimintasuunnitelma, 2011 - EU Horizon 2020 -aloite (2011) - Ympäristövaikutusten arviointiohjeen tarkistus

[1]               KOM(2011) 21.

[1]               KOM(2011) 21.

[2]               KOM(2005) 670.

[2]               KOM(2005) 670.

[3]               Věnuje se jí například strategie OECD týkající se zeleného růstu, zpráva UNEP o zelené ekonomice, jakož i práce Evropské agentury pro životní prostředí.

[3]               Kuten käy ilmi esimerkiksi OECD:n asiakirjasta ”Green Growth Strategy” ja UNEPin asiakirjasta "Green Economy report” sekä Euroopan ympäristökeskuksen työn tuloksista.

[4]               http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm.

[4]               http://ec.europa.eu/governance/impact/index_en.htm

[5]               Jak je uvedeno v doprovodném dokumentu KOM(2011) 571.

[5]               Kuten on selostettu liitteenä olevassa asiakirjassa KOM(2011) 571.

[6]               Podle jedné studie by účinné využívání zdrojů při výrobě mohlo jen v samotném Německu ušetřit mezi 20 % a 30 % nákladů a vytvořit v zemi až jeden milion nových pracovních míst. Jiná aktuální studie odhaduje, že podniky ve Spojeném království by díky opatřením účinného využívání zdrojů, která jsou levná či nestojí nic, mohly ušetřit asi 23 miliard GBP.

[6]               Erään tutkimuksen mukaan pelkästään Saksassa resurssitehokkuudesta saatavat tuotot voisivat valmistusteollisuudessa tuottaa 20–30 prosentin kustannussäästöt ja luoda maahan jopa miljoona uutta työpaikkaa. Toisessa tuoreessa tutkimuksessa arvioidaan, että Yhdistyneessä kuningaskunnassa vähän tai ei lainkaan kustannuksia aiheuttavilla resurssitehokkuutta parantavilla toimenpiteillä voitaisiin saavuttaa 23 miljardin punnan säästöt.

[7]               Podrobnější informace viz pracovní dokument útvarů Komise.

[7]               Lisätietoja yksiköiden valmisteluasiakirjasta.

[8]               OECD, Environmentally harmful subsidies: challenges for reform, 2005.

[8]               OECD, Environmentally harmful subsidies: challenges for reform, 2005.

[9]               KOM(2011) 11 v konečném znění.

[9]               KOM(2011) 11 lopullinen.

[10]             KOM(2011) 11 v konečném znění.

[10]             KOM(2011) 11 lopullinen.

[11]             EUCO 10/1/REV 1.

[11]             EUCO 10/1/11 REV1.

[12]             Trendy zdanění v Evropské unii, Evropská unie 2011.

[12]             Taxation trends in the European Union, Euroopan unioni 2011.

[13]             EU Water saving potential, Ecologic, 2007.

[13]             EU Water saving potential, Ecologic, 2007.

[14]             Evropská agentura pro životní prostředí, Zpráva o stavu a výhledech evropského životního prostředí (SOER) (2010).

[14]             EEA, SOER 2010.

[15]             Assessment of Health-Cost Externalities of Air Pollution at the National Level using the EVA Model System, J. Brandt et al., CEEH 2011.

[15]             Assessment of Health-Cost Externalities of Air Pollution at the National Level using the EVA Model System, J. Brandt et al., CEEH 2011.

[16]             Report on best practices for limiting soil sealing and mitigating its effects (Zpráva o osvědčených postupech pro omezení zastavování půdy a zmírnění jeho následků), Prokop et al, European Communities 2011.

[16]             Report on best practices for limiting soil sealing and mitigating its effects, Prokop et al, European Communities 2011.

[17]             KOM(2011) 112, KOM(2011) 109, KOM(2010) 639.

[17]             KOM(2011) 112, KOM(2011) 109 ja KOM(2010) 639.

[18]             KOM(2011) 500.

[18]             KOM(2011) 500.

[19]             KOM(2007) 860 v konečném znění.

[19]             KOM(2007) 860 lopullinen.

[20]             KOM(2007) 414 v konečném znění.

[20]             KOM(2007) 414 lopullinen.

[21]             Směrnice 2010/31/EU.

[21]             Direktiivi 2010/31/EU.

[22]             V souladu s článkem 9 směrnice 2010/31/EU ze dne 19. května 2010.

[22]             19.5.2010 annetun direktiivin 2010/31/EU 9 artiklan mukaisesti.

[23]             V souladu s článkem 11 směrnice 2008/98/ES.

[23]             Direktiivin 2008/98/EY 11 artiklan mukaisesti.

[24]             KOM(2011) 144.

[24]             KOM(2011) 144.

[25]             UNEP Green Economy Synthesis, 2010.

[25]             UNEP Green Economy Synthesis 2010.

[26]             Pro ilustraci činila průměrná hodnota EU v roce 2007 přibližně 1,30 EUR/tuna; jednotlivé hodnoty se pohybovaly mezi 0,3 a 2,5.

[26]             Tämän indikaattorin kuvaamiseksi EU:n keskiarvo oli vuonna 2007 noin 1,30 euroa/tonni. Summa vaihteli 0,30 eurosta 2,50 euroon.

[27]             KOM(2011) 363.

[27]             KOM(2011) 363.

[28]             The cost of not implementing the environmental acquis, COWI, připravuje se.

[28]             Ympäristölainsäädännön noudattamatta jättämisen kustannukset (COWI), tulossa.