|
|
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |
|
ET
|
|
V Bruselu dne 9.11.2007
|
Brüssel 9.11.2007
|
|
KOM(2007) 701 v konečném znění
|
KOM(2007) 701 lõplik
|
|
2007/0242 (CNS)
|
2007/0242 (CNS)
|
|
Návrh
|
Ettepanek:
|
|
NAŘÍZENÍ RADY,
|
NÕUKOGU MÄÄRUS,
|
|
kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu
|
millega muudetakse määrust (EÜ) nr 1782/2003 (millega kehtestatakse ühise põllumajanduspoliitika raames kohaldatavate otsetoetuskavade ühiseeskirjad ja teatavad toetuskavad põllumajandustootjate jaoks) seoses puuvilla toetuskavaga
|
|
(předložená Komisí) {SEK(2007) 1481}{SEK(2007) 1482}
|
(komisjoni esitatud)
|
|
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
|
|
|
1 ) SOUVISLOSTI NÁVRHU
|
{SEK(2007) 1481}
|
|
- Odůvodnění a cíle návrhu
|
{SEK(2007) 1482}
|
|
Dne 7. září 2006 Evropský soudní dvůr zrušil reformu bavlnářství z roku 2004, když dospěl k závěru, že došlo k porušení zásady proporcionality, protože:
|
SELETUSKIRI
|
|
- ES neprovedlo studii dopadů,
|
1) Ettepaneku taust
|
|
- ES v procesu hodnocení a rozhodování nevzalo v úvahu přímé mzdové náklady,
|
· Ettepaneku põhjused ja eesmärgid
|
|
- ES nevzalo v úvahu dopad nového režimu na odvětví vyzrňování bavlny, které, přestože to nebylo obsaženo v protokolu, přímo souvisí s podnikáním v oblasti produkce bavlny.
|
7. septembril 2006 tühistas Euroopa Ühenduste Kohus 2004. aasta puuvillareformi, leides, et proportsionaalsuse põhimõtet oli rikutud järgmiste asjaolude tõttu:
|
|
Útvary Komise proto věnovaly těmto bodům zvláštní pozornost v různých etapách jimi provedené analýzy dopadů.
|
– EÜ ei olnud viinud läbi uuringut reformide mõju kohta;
|
|
Tento návrh zavádí nový bavlnářský režim, jehož cílem je podporovat konkurenceschopné, udržitelné a tržně orientované odvětví bavlny a zároveň zajistit dodržení závazků z protokolu.
|
– EÜ ei olnud hindamis- ja otsustamisprotsessis arvestanud otseste tööjõukuludega;
|
|
- Obecné souvislosti
|
– EÜ ei olnud arvesse võtnud uue süsteemi mõju toorpuuvillatööstusele, mis on puuvillatootmisega otseselt seotud, kuigi seda protokollis käsitletud ei ole.
|
|
Odvětví bavlny, přestože má pro EU jako celek jen omezený význam, když přispívá pouze 0,15 % ke konečné zemědělské produkci, má velký regionální význam ve dvou hlavních pěstitelských členských státech. Okolo 76 % celkové produkce EU (přibližně 1,45 milionu tun surové bavlny) se vypěstuje v Řecku. V roce 2005 představovala bavlna 9,0 % celkové řecké zemědělské produkce, zatímco ve Španělsku, druhém hlavním producentu v EU, byl podíl bavlny 1,3 %. Malé množství bavlny se pěstuje také v Bulharsku, v Portugalsku se již bavlna nepěstuje.
|
Sellest tulenevalt pöörasid komisjoni talitused mõjuanalüüsi eri järkudes nendele asjaoludele erilist tähelepanu.
|
|
V Řecku se většina ze 380 000 ha určených pro pěstování bavlny nachází ve třech regionech: Thesálii, Makedonii – Trácii a Středním Řecku. Ve Španělsku je výroba soustředěna v Andalusii, zejména v provinciích Sevilla a Córdoba. Celková výměra pěstování bavlny ve Španělsku v roce 2007 byla 65 000 ha.
|
Käesoleva ettepanekuga võetakse kasutusele puuvillatoetuste uus süsteem, mille eesmärk on edendada puuvillasektori konkurentsivõimelist, säästvat ja turukeskset arengut, tagades samal ajal protokollist tulenevate kohustuste järgimise.
|
|
V EU má většina zemědělských podniků pěstujících bavlnu malou rozlohu (v Řecku 4,5 ha a ve Španělsku 11,0 ha) a je jich velký počet (79 700 v Řecku a 9 500 ve Španělsku). V Řecku vykazují bavlnářské podniky vyšší stupeň specializace, region Thesálie je téměř výlučně zaměřen na produkci bavlny.
|
· Üldine taust
|
|
V posledních letech vzbudily pozornost dopady pěstování bavlny na životní prostředí. Bavlna je závislá na zavlažování a používání hnojiv, výsledkem čehož je nízká biologická rozmanitost a vyčerpávání půdy. Kromě toho vzbuzuje obavy intenzivní používání prostředků na ochranu rostlin, zejména insekticidů a defoliantů pro ulehčení sklizně.
|
Puuvillasektoril on hoolimata selle suhteliselt väikesest tähtsusest Euroopa Liidule tervikuna ja väikesest osast põllumajanduse lõpptoodangus (üksnes 0,15 %) oluline piirkondlik mõju kahes peamises tootjaliikmesriigis. Kreekas kasvatatakse ligikaudu 76 % ELi kogutoodangust (umbes 1,45 miljonit tonni toorpuuvilla). 2005. aastal moodustas puuvill 9 % Kreeka ja 1,3 % Hispaania, ELi teise peamise puuvillatootja kogu põllumajandustoodangust. Vähesel määral kasvatatakse puuvilla ka Bulgaarias, Portugalis seda aga enam ei kasvatata.
|
|
Na úrovni zpracování převádějí soukromé podniky a družstva surovou bavlnu do použitelného stavu pomocí procesu vyzrňování, ve kterém se oddělují bavlněná vlákna od semen. Kapacita 29 španělských vyzrňovacích stanic, z nichž téměř polovina jsou družstva, značně převyšuje produkci Španělska. V Řecku je vyzrňovací kapacita více v rovnováze s výrobou a podíl stanic provozovaných družstvy je nižší (20 ze 73).
|
Kreekas on enamik puuvilla kasvupinnast (380 000 ha) jaotunud kolme piirkonna vahel: need on Tessaalia, Makedoonia-Traakia ja Kesk-Kreeka. Hispaanias on tootmine koondunud Andaluusiasse ning toimub peamiselt Sevilla ja Cordoba provintsides. 2007. aastal moodustas puuvilla kogu kasvupind Hispaanias umbes 65 000 ha.
|
|
Na mezinárodním poli nemá EU významnou roli, když se na celkové světové produkci podílí přibližně pouze 2 %. Hlavními producenty bavlny jsou Čína (24 %), USA (20 %) a Indie (14 %).
|
Euroopa Liidus on puuvilla kasvatavad põllumajandusettevõtted enamikus väikesed (Kreekas 4,5 ha ja Hispaanias 11 ha) ning neid on palju (79 700 Kreekas ja 9 500 Hispaanias). Kreekas on puuvillaettevõtted rohkem spetsialiseerunud, Tessaalias on keskendutud peaaegu ainult puuvilla tootmisele.
|
|
EU je jedním ze světových čistých dovozců bavlny. Světový vývoz bavlny ovládají USA, které v současné době vyvážejí přibližně 2,75 milionu tun neboli 36,5 % světového obchodu.
|
Viimastel aastatel on hakatud tähelepanu pöörama puuvillakasvatuse keskkonnamõjule.
|
|
Největšími spotřebiteli bavlny jsou země se zavedeným zpracovatelským průmyslem. Čína zpracovává 32 % světové spotřeby bavlny, následují USA (14 %) a Indie (7 %). Spotřeba EU okolo 0,6 milionu tun vyzrněné bavlny (2,7 % světové spotřeby) připadá zejména na Itálii, Portugalsko a Německo.
|
Puuvillakasvatust, mis sõltub niisutamisest ja väetistest, seostatakse laialdaselt bioloogilise mitmekesisuse vähenemise ja mulla vaesumisega. Lisaks sellele teeb muret fütosanitaartoodete ja eriti putukamürkide intensiivne kasutus, ning defoliantide kasutamine saagikoristuse ajal.
|
|
Ze skutečnosti, že EU je okrajovým producentem bavlny, vyplývá, že vliv produkce EU na vývoj cen na světových trzích je zanedbatelný. To je dále podporováno skutečností, že EU nepoužívá pro toto odvětví vývozní dotace a nabízí bezcelní přístup. Ačkoliv politiky jiných vyspělých a rozvojových zemí mají významný vliv na světové ceny bavlny, hlavním faktorem, který přispívá k poklesu ceny, je zvýšená konkurence ze strany syntetických vláken.
|
Puuvilla töötlemise tasandil tegutseb hulk eraettevõtteid ja ühistuid, kes muudavad toorpuuvilla kasutamiskõlblikuks lõugutamise ehk puuvillakiudude seemnetest eraldamise teel. Hispaania 29 toorpuuvillatehase (millest ligi pooled on ühistud) lõugutamisvõimsus ületab kaugelt riigi puuvillatoodangu. Kreekas on lõugutamisvõimsus tootmisega rohkem tasakaalus ja ühistud omavad väiksemat hulka tehaseid (20 tehast 73-st).
|
|
V Evropě byl první režim podpory bavlny zaveden při přistoupení Řecka k ES v roce 1980 a následně byl v roce 1986 rozšířen na Španělsko a Portugalsko. Protokol, který je přílohou smlouvy o přistoupení, uvádí, že Společenství zajistí podporu výroby bavlny v regionech, ve kterých je to důležité pro ekonomiku zemědělství. Systém podpory by měl umožnit dotčeným producentům získat přiměřený příjem a zahrnout poskytnutí podpory pro produkci.
|
Rahvusvahelisel areenil on ELil puuvillatootmises väga väike osakaal, siin toodetakse üksnes 2 % kogu maailma puuvillatoodangust. Peamised tootjad on Hiina (24 %), USA (20 %) ja India (14 %).
|
|
Původní režim byl založen na „vyrovnávacích platbách" zpracovatelům, kteří platili minimální cenu zemědělcům, kteří jim dodávali nevyzrněnou bavlnu. Podpora a minimální cena vycházely z rozdílu mezi vnitřní cílovou cenou a světovou tržní cenou. Tento režim podnítil velký rozvoj celého bavlnářského odvětví v EU.
|
Euroopa Liit on üks puuvilla netoimportijatest maailmas. Maailma puuvillaekspordi liider on USA, kes ekspordib praegu umbes 2,75 miljonit tonni ehk 36,5 % maailmakaubandusest.
|
|
V posledních letech prošla společná zemědělská politika (SZP) zásadní reformou, která byla zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti, bezpečnost a jakost potravin, stabilizaci příjmů zemědělských podniků, zahrnutí problémů v oblasti životního prostředí do zemědělské politiky, rozvoj životaschopnosti venkovských oblastí, zjednodušení a posílení decentralizace. Hlavní zásadou reformy SZP z roku 2003 je přechod od cenové podpory a podpory produkce k oddělenému systému podpory příjmů.
|
Puuvilla suurimateks tarbijateks on riigid, kus puuvilla tootmine on pikaajaliste traditsioonidega tööstusharu. Hiina kasutab ära 32 % kogu maailma puuvillast, järgmisel kohal on USA (14 %) ja India (7 %). Euroopa Liit tarbib umbes 0,6 miljonit tonni lõugutatud puuvilla (2,7 % maailma kogutoodangust) ja see on koondunud peamiselt Itaaliasse, Portugali ja Saksamaale.
|
|
Za účelem přizpůsobení odvětví bavlny ostatním odvětvím, přijala Rada v dubnu 2004 nový režim pro bavlnu, založený na odděleném systému podpory příjmů a zvláštní podpoře podle plodiny (plochy), v obou případech vyplácené přímo zemědělcům pěstujícím bavlnu. Tento režim vstoupil v platnost v lednu 2006.
|
ELi positsioon marginaalse puuvillatootjana muudab ka ELi toodangu mõju maailmaturu hinnamuutustele üliväikeseks. Seda võimendab ka asjaolu, et EL ei kasuta kõnealuses sektoris eksporditoetusi ning pakub tollimaksuvaba turulepääsu. Ja kuigi teiste arenenud ning arenevate riikide poliitikal on olnud maailma puuvillahindadele märkimisväärne mõju, on hinnalanguse peamiseks põhjustajaks siiski sünteetika kasvav konkurents.
|
|
- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu
|
Euroopas võeti esimene puuvillatoetuste süsteem kasutusele Kreeka ühinemisel Euroopa Ühendusega 1980. aastal, seejärel laienes toetuskava 1986. aastal Hispaaniale ja Portugalile. Ühinemislepingule lisatud protokollis oli sätestatud, et ühendus tagab puuvillatootmise toetamise piirkondades, kus see on põllumajanduse jaoks tähtis. Toetussüsteem pidi asjaomastele tootjatele võimaldama rahuldava sissetuleku teenimist ja sisaldama tootmisabi andmist.
|
|
Kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, stanoví pravidla pro zvláštní podporu pro bavlnu. Ustanovení této kapitoly byla zrušena rozsudkem Soudního dvora ze dne 7. září 2006 ve věci C–310/04. Účinky zrušení byly odloženy do přijetí nového nařízení v přiměřené době.
|
Esialgne süsteem põhines „hinnavahetoetusel”, mida anti töötlejatele, kes maksid miinimumhinda neid toorpuuvillaga (lõugutamata puuvillaga) varustavatele põllumajandustootjatele. Toetusi ja miinimumhinda arvestati ühenduse taotlushinna ja maailmaturuhinna vahelise erinevuse alusel. See süsteem tõi kaasa ELi puuvillasektori ulatusliku laienemise.
|
|
- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie
|
Viimastel aastatel on ühist põllumajanduspoliitikat põhjalikult reformitud eesmärgiga suurendada konkurentsivõimet, parandada toidu ohutust ja kvaliteeti, stabiliseerida põllumajandusettevõtete sissetulekuid, lõimida keskkonnaprobleeme põllumajanduspoliitikaga, arendada maapiirkondade elujõulisust ning lihtsustada ja soodustada detsentraliseerimist. Ühise põllumajanduspoliitika 2003. aasta reformi peamine juhtpõhimõte oli üleminek hinna- ja tootmistoetustelt toodanguga sidumata sissetulekutoetusele.
|
|
Nevztahuje se na tento návrh.
|
Puuvillasektori ja teiste sektorite vaheliste erinevuste vähendamiseks võttis nõukogu 2004. aasta aprillis vastu uue puuvillatoetuste kava, mis põhines otse puuvillakasvatajatele makstaval toodanguga sidumata sissetulekutoetusel ja põllukultuurist sõltuval (pindala)toetusel. Kava jõustus 2006. aasta jaanuaris.
|
|
2 ) KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů
|
· Ettepaneku valdkonnas kehtivad õigusnormid
|
|
- Konzultace zúčastněných stran
|
Nõukogu 29. septembri 2003. aasta määruse (EÜ) nr 1782/2003 (millega kehtestatakse ühise põllumajanduspoliitika raames kohaldatavate otsetoetuskavade ühiseeskirjad ja teatavad toetuskavad põllumajandustootjate jaoks) IV jaotise 10A. peatükis on sätestatud eeskirjad põllukultuurist sõltuvate toetuste maksmiseks puuvilla puhul. Kõnealune peatükk on tühistatud Euroopa kohtu 7. septembri 2006. aasta otsusega kohtuasjas C-310/04. Nimetatud määrust kohaldatakse jätkuvalt kuni uue määruse vastuvõtmiseni, mis peab toimuma mõistliku aja jooksul.
|
|
Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů
|
· Kooskõla Euroopa Liidu muude põhimõtete ja eesmärkidega
|
|
Aby se napomohlo při přípravě tohoto návrhu a posouzení jeho dopadů, byly zadány dvě nezávislé studie, přičemž jedna měla analyzovat sociální a hospodářská hlediska produkce bavlny a druhá dopady tohoto režimu na životní prostředí. V rámci těchto dvou studií bylo shromažďování údajů a hodnocení dopadů prováděno pomocí zvláštních dotazníků adresovaných zúčastněným stranám a pohovorů prováděných odborníky.
|
Ei kohaldata.
|
|
Útvary Komise rovněž uspořádaly pracovní setkání a semináře se zúčastněnými stranami. Tyto konzultace byly organizovány navíc kromě pravidelných setkání s odborníky z daného odvětví v rámci Poradního výboru pro bavlnu a Řídícího výboru pro přírodní vlákna. Dále proběhla setkání se zástupci zaměstnanců a nevládními organizacemi činnými v oblasti politiky rozvoje a ochrany životního prostředí a rovněž s akademickými pracovníky se specializovanými znalostmi bavlnářského odvětví a s orgány v regionech, kde pěstování bavlny hraje významnou roli.
|
2) Konsulteerimine huvitatud isikutega ja mõju hindamine
|
|
Od 8. května 2007 do 22. června 2007 probíhala otevřená konzultace na internetu. Komise obdržela 320 odpovědí, které poskytly další zpětnou vazbu od široké veřejnosti.
|
· Konsulteerimine huvitatud isikutega
|
|
- Shromažďování a využití odborných znalostí
|
Konsultatsioonimeetodid, peamised sihtvaldkonnad ja vastajate üldiseloomustus
|
|
Příslušné vědecké / odborné oblasti
|
Käesoleva ettepaneku ettevalmistamiseks ja selle mõju hindamiseks telliti kaks sõltumatut uuringut, et analüüsida puuvillatootmise sotsiaalmajanduslikke aspekte ja hinnata toetussüsteemi keskkonnamõju. Mõlema uuringu puhul põhinesid andmete kogumine ja mõju hindamine sidusrühmadele saadetud konkreetsetel küsimustikel ja ekspertide tehtud intervjuudel.
|
|
ekonomika zemědělství a statistika
|
Komisjoni talitused korraldasid huvitatud isikutele ka õpikodasid ja seminare. Need konsultatsioonid olid täienduseks puuvillaturu nõuandekomitee ja looduslike kiudude turukorralduse komitee tegevuse raames peetud puuvillasektori spetsialistide regulaarsetele koosolekutele. Korraldati ka kohtumisi töötajate esindajatega ning arengupoliitika ja keskkonnakaitse valdkonnas tegutsevate vabaühendustega, samuti puuvillavaldkonnas asjatundlike teadlastega ning ametivõimudega piirkondadest, kus puuvilla kasvatamine on tähtis.
|
|
Použitá metodika
|
Internetis viidi läbi avalik arutelu 8. maist 2007 kuni 22. juunini 2007. Komisjon sai 320 vastust, mis andsid täiendavat tagasisidet laiemalt avalikkuselt.
|
|
nezávislé studie a konzultace se zúčastněnými osobami
|
· Eksperdiarvamuste kogumine ja kasutamine
|
|
Hlavní konzultované organizace / hlavní konzultovaní odborníci
|
Asjaomased teadus- ja ekspertiisivaldkonnad
|
|
viz výše
|
põllumajandus ja statistika
|
|
Prostředky použité k tomu, aby byla doporučení odborníků veřejně dostupná
|
Kasutatud meetodid
|
|
Výsledky konzultací budou k dispozici na:http://ec.europa.eu/agriculture/consultations/cotton/index_en.htm.
|
Sõltumatud uuringud ja konsulteerimine sidusrühmadega.
|
|
- Posouzení dopadů
|
Peamised organisatsioonid/eksperdid, kellega konsulteeriti
|
|
Komise provedla posouzení dopadů uvedené v Legislativním a pracovním programu Komise na rok 2007, který je k dispozici na internetových stránkách Europa.
|
Vt eespool.
|
|
3 ) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
|
Eksperdiarvamuste avalikustamiseks kasutatud vahendid
|
|
- Shrnutí navrhovaných opatření
|
Konsulteerimise tulemused on kättesaadavad järgmisel aadressil:
|
|
Nový režim pro bavlnu by měl mít následující cíle:
|
http://ec.europa.eu/agriculture/consultations/cotton/index_en.htm.
|
|
o pokračování zemědělské činnosti jako součásti udržitelného rozvoje regionů produkujících bavlnu,
|
· Mõju hindamine
|
|
o slučitelnost možností podpory pro producenty bavlny se zásadami reformované společné zemědělské politiky,
|
Komisjon korraldas mõju hindamise, mis on nimetatud Euroopa veebilehel kättesaadavas komisjoni 2007. aasta õigusloome- ja tööprogrammis.
|
|
o slučitelnost možností podpory pro producenty bavlny se závazky EU vůči WTO a omezení negativního dopadu na rozvojové země,
|
3) Ettepaneku õiguslik külg
|
|
o stabilita a kontrola rozpočtu EU,
|
· Kavandatud meetmete kokkuvõte
|
|
o konkurenceschopnost a tržní orientace bavlnářského odvětví EU,
|
Uuel puuvillatoetuste süsteemil peaksid olema järgmised eesmärgid:
|
|
o snížení dopadů produkce bavlny na životní prostředí,
|
o tagada põllumajandustegevuse jätkumine osana puuvillatootmispiirkondade säästvast arengust;
|
|
o zjednodušení řízení režimu podpor pro producenty bavlny.
|
o tagada, et puuvillatootjatele antavad toetused vastavad reformitud ühise põllumajanduspoliitika põhimõtetele;
|
|
Pro dosažení těchto cílů tento návrh doporučuje, aby 65 % zdrojů věnovaných na podporu odvětví bavlny před reformou z roku 2004 bylo začleněno do režimu jednotné platby. Podobně jako jiní zemědělci, kteří využívají odděleného systému podpory, budou mít i pěstitelé bavlny zajištěnu určitou stabilitu příjmu a přitom budou mít možnost se přizpůsobit vývoji trhu.
|
o tagada, et puuvillatootjatele antavad toetused vastavad ELi kohustustele Maailma Kaubandusorganisatsioonis (WTO) ja piirata mis tahes negatiivset mõju arengumaadele;
|
|
Zbývajících 35 % by zůstalo svázáno s produkcí bavlny jako platba na plochu. Tyto vázané platby jsou navrženy tak, aby zajistily pokračování pěstování bavlny na úrovni dostačující pro ochranu vyzrňovacího odvětví v regionech, ve kterých je důležitou hospodářskou činností.
|
o hoida ELi eelarve stabiilsena ja kontrollitavana;
|
|
Evropský soudní dvůr vznesl zejména otázku zdůvodnění zvolené oddělené sazby. Jedná se o to, jak včlenit režim pro bavlnu do reformy společné zemědělské politiky a zároveň respektovat cíle protokolu o bavlně v aktech o přistoupení Řecka, Španělska a Portugalska.
|
o muuta ELi puuvillasektor konkurentsivõimelisemaks ja turule orienteerituks;
|
|
Analýzy a doplňující dotazníky provedené v souvislosti s hodnocením dopadů ukázaly různé produkční struktury a faktory ovlivňující rozhodovací proces zemědělců. Kvantitativní modelovací nástroje nejsou schopny s jistotou určit vztah mezi nabídkou a vázanými platbami. Nicméně mezi provedenými simulacemi existuje shoda, že ve střednědobém časovém úseku by vázaná sazba podpory ve výši přibližně 35 % napomohla pokračování produkce bavlny při respektování protokolu a současném dodržení zásad reformy společné zemědělské politiky.
|
o vähendada puuvillatootmise mõju keskkonnale;
|
|
V roce 2004 Rada rozhodla, že stanoví vázanou sazbu ve výši 35 %, ačkoliv Komise navrhovala 40 %. Návrat k vyšší vázané sazbě by nyní znamenal velké pracovní zatížení pro státní správy členských států a rovněž snížení jednotné platby pro zemědělské podniky pěstující bavlnu.
|
o lihtsustada puuvillatootjate toetussüsteemi korraldust.
|
|
Z administrativního pohledu by jakékoliv úpravy vázané sazby směrem nahoru znamenaly snížení oddělené sazby a následné přepočítávání všech nároků na platby přidělených v roce 2006 historickým producentům bavlny v dotčených členských státech. Naopak zachování vázané sazby ve výši 35 % by neznamenalo žádnou další administrativní zátěž.
|
Kõnealuste eesmärkide saavutamiseks soovitatakse käesolevas ettepanekus, et 65 % vahenditest, mis olid puuvillasektorile eraldatud enne 2004. aasta reformi, lõimitakse jätkuvalt ühtsesse otsemaksete kavasse. See tagaks puuvillakasvatajatele teatava stabiilse sissetuleku, nagu see on muude põllumajandustootjate puhul, kes saavad toodanguga sidumata toetust, ja samas oleks neil vabadus kohaneda turu arenguga.
|
|
Pokud by byla stanovena oddělená sazba vyšší než 65 %, znamenalo by to riziko značného narušení odvětví bavlny. Proto po analýze možných scénářů, jak jsou popsány v hodnocení dopadů, došla Komise k závěru, že proto, aby byly splněny uvedené cíle, musí zůstat zachována současná rovnováha mezi vázanými a oddělenými podporami s některými dalšími drobnými úpravami režimu.
|
Ülejäänud 35 % oleks pindalatoetuse kujul jätkuvalt seotud puuvilla tootmisega. Kõnealused toodanguga seotud toetused on ette nähtud puuvillakasvatuse jätkumiseks sel määral, mis on vajalik toorpuuvillatööstuse kaitseks piirkondades, kus see on tähtis majandustegevus.
|
|
Navrhuje se, aby maximální plocha zůstala nezměněna ve výši 450 597 ha (370 000 ha v Řecku, 70 000 ha ve Španělsku, 360 ha v Portugalsku a 10 237 ha v Bulharsku). Úroveň plateb na plochu by také zůstala nezměněna a byla by poměrně snížena v případě, že by žádosti o platby přesáhly maximální plochu členského státu.
|
Euroopa Kohus tõstatas eelkõige toetuste toodangust lahtisidumiseks valitud määra põhjendatuse küsimuse. Küsimus on selles, kuidas saaks ühise põllumajanduspoliitika reform hõlmata puuvillatoetuste süsteemi ja järgida samal ajal Kreeka ning Hispaania ja Portugali ühinemisaktide puuvilla käsitlevates protokollides sätestatud eesmärke.
|
|
Jak oddělené, tak zvláštní podpory podle plodiny budou nadále muset splňovat všechna kritéria shody, což povede k produkci bavlny za podmínek šetrnějších k životnímu prostředí s tím, že z hlediska příjmu nedojde ke změně.
|
Mõju hindamise käigus tehtud analüüsidest ja täiendavatele küsimustikele saadud vastustest selgus, millised tootmisstruktuurid ja tegureid mõjutavad põllumajandustootjate otsustusprotsessi. Kvantitatiivse modelleerimise abil ei ole võimalik üheselt kindlaks määrata tarnete ja toodanguga seotud toetuste omavahelist suhet. Sellest olenemata on läbiviidud simulatsioonide abil jõutud üksmeelele selles, et keskpikas perspektiivis soodustaks puuvillatootmise jätkumist toodanguga seotud toetuste määr, mis oleks ligikaudu 35 % – nii peetaks kinni protokollist ja ühtlasi ka ühise põllumajanduspoliitika reformi põhimõtetest.
|
|
Zvláštní podpora by byla udělována na způsobilý hektar bavlny za podmínky, že plocha zůstane zachována nejméně do sklizně bez závazku dodat nebo prodat bavlnu. Bavlna by musela splňovat minimální požadavky „řádné a uspokojivé“ obchodní jakosti.
|
2004. aastal otsustas nõukogu kehtestada toodanguga seotuse määraks 35 %, kuigi komisjon oli teinud ettepaneku 40 %-lise määra kehtestamiseks. Praegu tooks tagasipöördumine kõrgema toodanguga seotuse määra juurde kaasa suure töökoormuse liikmesriikide haldusasutuste jaoks ja tähendaks puuvillakasvatajatele ühtse otsemaksete kava raames makstavate toetuste vähendamist.
|
|
Navrhuje se, aby byly podporovány meziodvětvové organizace, aby se napomohlo lepší koordinaci uvádění bavlny na trh, přípravě smluv mezi pěstiteli a zpracovateli a zlepšování jakosti.
|
Haldamise seisukohast tähendaks toodanguga seotuse määra ülespoole nihutamine toodangust lahtisidumise määra vähendamist ja sellest tulenevalt kõikidele asjaomaste liikmesriikide traditsioonilistele tootjatele 2006. aastal eraldatud toetusõiguste ümberarvutamist. Vastupidiselt eelnevale ei suurendaks 35 %-lise toodanguga seotuse määra juurde jäämine halduskoormust.
|
|
Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce bavlny, uvedený v čl. 143d nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (22 miliony EUR za rok od rozpočtového roku 2007) je již k dispozici Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a byl zahrnut do ročního rozdělení částky podpory Společenství pro rozvoj venkova podle jednotlivých členských států rozhodnutími Komise 2006/410/ES a 2006/636/ES. Tak budou v období 2007 – 2013 k dispozici další 154 miliony EUR jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v regionech s produkcí bavlny. To by mohlo členským státům umožnit dále pomáhat, např. při procesu restrukturalizace podniků pěstujících bavlnu a odvětví vyzrňování bavlny.
|
Kui kehtestataks kõrgem lahtisidumise määr kui 65 %, tekitaks see puuvillasektoris ulatusliku ohu, et tootmine võib katkeda. Seepärast on komisjon pärast mõjuhindamises kirjeldatud võimalike stsenaariumide analüüsimist jõudnud järeldusele, et võetud eesmärkide täitmiseks tuleks jääda toodanguga seotud ja sidumata toetuste praeguse tasakaalu juurde ning süsteemi mõne väiksema muudatusega täiendada.
|
|
Pro podporu propagace bavlny vyprodukované v EU se doporučuje vytvoření „značky původu“. To byl výslovný požadavek zúčastněných stran během konzultací.
|
On tehtud ettepanek jätta külvipinna maksimumsuuruseks endiselt 450 597 ha (370 000 ha Kreekas, 70 000 ha Hispaanias, 360 ha Portugalis ja 10 237 ha Bulgaarias). Pindalatoetused jääksid samuti endisele tasemele ja juhul, kui toetusetaotlused ületavad liikmesriigile määratud suurima külvipinna, vähendataks neid proportsionaalselt.
|
|
V březnu 2006 se Komise zavázala, že přezkoumá politiku provádění nařízení (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. V souvislosti s tím Komise posoudí možnost zahrnutí bavlny do působnosti tohoto nařízení.
|
Nii toodanguga sidumata toetuse kui ka põllukultuurist sõltuva pindalatoetuse puhul tuleb endiselt kinni pidada nõuetele vastavuse kriteeriumidest, mille tulemusel saavutatakse keskkonnasõbralikum puuvillatootmine ilma sissetulekuid mõjutamata.
|
|
Za účelem vytvoření image bavlny Společenství a propagace jejího použití provede Společenství analýzu významu, účinnosti a výkonnosti zahrnutí některých bavlněných výrobků zcela vyprodukovaných a vyrobených v EU na seznam výrobků způsobilých pro informační a propagační podporu.
|
Põllukultuurist sõltuvat toetust antakse abikõlbliku puuvillahektari kohta tingimusel, et põldu hooldatakse vähemalt kuni saagi koristamiseni, ilma kohustuseta puuvilla tarnida või müüa. Puuvill peab vastama miinimumnõuetele: olema veatu ja standardse turustuskvaliteediga.
|
|
- Právní základ
|
On tehtud ettepanek toetada tootmisharudevahelisi organisatsioone, et aidata puuvilla turustamist paremini koordineerida, puuvillakasvatajate ja –töötlejate vahelisi lepinguid sõlmida ning puuvilla kvaliteeti parandada.
|
|
Čl. 37 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a protokol č. 4 o bavlně (připojený k aktu o přistoupení z roku 1979)
|
Nõukogu määruse (EÜ) nr 1782/2003 artiklis 143d sätestatud finantsülekanne restruktureerimiseks puuvillapiirkondades (alates 2007. eelarveaastast 22 miljonit eurot kalendriaasta kohta) on juba Maaelu Arengu Euroopa Põllumajandusfondile (EAFRD) kättesaadavaks tehtud ning komisjoni otsustega nr 2006/410/EÜ ja 2006/636/EÜ sisse arvatud maaelu arenguks antava ühenduse toetuse summa jaotusesse, mida esitatakse aastate kaupa iga liikmesriigi kohta. Seega on ajavahemikul 2007–2013 võimalik kasutada täiendavat summat 154 miljoni euro ulatuses, mis on täiendav ühenduse toetus puuvillatootmispiirkondades võetavate meetmete jaoks. See võimaldaks liikmesriikidel veelgi paremini toetada näiteks puuvillakasvatusettevõtete ja toorpuuvillatööstuse restruktureerimist.
|
|
- Zásada subsidiarity
|
ELi puuvilla müügiedenduseks soovitatakse luua päritolu näitav märgis. Sellist selget soovi väljendasid sidusrühmad konsultatsiooniprotsessi käigus.
|
|
Návrh ponechává důležité prvky v pravomoci členských států:
|
2006. aasta märtsis võttis komisjon endale ülesandeks vaadata läbi määruse (EÜ) nr 510/2006 (põllumajandustoodete ja toidu geograafiliste tähiste ja päritolunimetuste kaitse kohta) toimimisega seotud poliitikavaldkond. Selle raames uurib komisjon ka võimalust arvata puuvill kõnealuse määruse reguleerimisalasse.
|
|
- schvalování oblastí pro produkci bavlny,
|
Ühenduse puuvilla imago arendamiseks ja selle kasutamise edendamiseks analüüsib komisjon, kui asjakohane, tulemuslik ja tõhus oleks teatavate tervenisti ELis toodetud ja valmistatud puuvillatoodete lisamine teavitamis- ja müügiedendusmeetmetega hõlmatud toodete hulka.
|
|
- schvalování odrůd,
|
· Õiguslik alus
|
|
- schvalování meziodvětvových organizací,
|
Euroopa Ühenduse asutamislepingu artikkel 37 lõige 2 ja protokoll nr 4 puuvilla kohta (lisatud 1979. aasta ühinemisaktile).
|
|
- rozdělování práv na podporu
|
· Subsidiaarsuse põhimõte
|
|
- definice předpisů v oblasti životního prostředí.
|
Ettepanekuga jäävad liikmesriikide vastutusalasse järgmised olulised elemendid:
|
|
- Zásada proporcionality
|
– puuvillakasvatusmaa heakskiitmine,
|
|
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože odpovídá obecným cílům společné zemědělské politiky a zároveň respektuje závazky uložené protokolem č.4.
|
– sortide heakskiitmine,
|
|
- Volba nástrojů
|
– tootmisharudevaheliste organisatsioonide heakskiitmine,
|
|
Navrhované nástroje: nařízení Rady, kterým se zavádí nový režim podpory pro bavlnu, který nahrazuje režim zrušený Soudním dvorem rozsudkem Soudního dvora ze dne 7. září 2006 ve věci C–310/04.
|
– toetusõiguste andmine,
|
|
4) ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY
|
– keskkonnaeeskirjade sõnastamine.
|
|
Vnitrostátní základní plocha a výše podpory na způsobilý hektar se v porovnání se současnou situací nemění. Avšak s poklesem vázaných plateb pro zemědělce, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, z 10 EUR/ha na 3 EUR/ha se částka poskytnutá těmto zemědělcům sníží ze 4,4 milionu EUR na 1,4 milionu EUR, což by vyrovnalo jakékoliv další výdaje na informace a propagaci.
|
· Proportsionaalsuse põhimõte
|
|
2007/0242 (CNS)
|
Ettepanek on proportsionaalsuse põhimõttega kooskõlas, kuna järgib ühise põllumajanduspoliitika üldeesmärke ja tagab protokollis nr 4 määratud kohustuste täitmise.
|
|
Návrh
|
· Õigusakti valik
|
|
NAŘÍZENÍ RADY,
|
Kavandatud õigusakt(id): nõukogu määrus, millega kehtestatakse uus puuvillatoetuste süsteem, millega asendatakse Euroopa Kohtu 7. septembri 2006. aasta otsusega kohtuasjas C-310/04 tühistatud toetuskava.
|
|
kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu
|
4) Mõju eelarvele
|
|
RADA EVROPSKÉ UNIE,
|
Riigi baaskülvipind ja abikõlbliku hektari kohta antav abisumma jäävad praeguse olukorraga võrreldes muutumatuks. Kuna toodanguga seotud toetus väheneb 10 eurolt hektari kohta 3 eurole hektari kohta nende põllumajandustootjate puhul, kes on heakskiidetud tootmisharudevahelise organisatsiooni liikmed, vähendatakse siiski nendele põllumajandustootjatele eraldatud summat 4,4 miljonilt eurolt 1,4 miljoni euroni, mis peaks korvama kõik teavitamisele ja müügiedendusele tehtud lisakulutused.
|
|
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,
|
2007/0242 (CNS)
|
|
s ohledem na akt o přistoupení Řecka, a zejména na odstavec 6 protokolu č.4 tohoto aktu o bavlně[1],
|
Ettepanek:
|
|
s ohledem na návrh Komise,
|
NÕUKOGU MÄÄRUS,
|
|
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],
|
millega muudetakse määrust (EÜ) nr 1782/2003 (millega kehtestatakse ühise põllumajanduspoliitika raames kohaldatavate otsetoetuskavade ühiseeskirjad ja teatavad toetuskavad põllumajandustootjate jaoks) seoses puuvilla toetuskavaga
|
|
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],
|
EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,
|
|
vzhledem k těmto důvodům:
|
võttes arvesse Euroopa Ühenduse asutamislepingut, eriti selle artikli 37 lõike 2 kolmandat lõiku,
|
|
(1) Kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003[4], vložená čl. 1 odst. 20 nařízení Rady (ES) č. 864/2004[5], stanoví pravidla pro zvláštní podporu pro bavlnu.
|
võttes arvesse Kreeka ühinemisakti, eriti selle puuvilla käsitleva protokolli nr 4 lõiget 6 [1],
|
|
(2) Rozsudkem Soudního dvora Evropských Společenství ze 7. září 2006 ve věci C 310/04[6] byla kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zrušena pro porušení zásady proporcionality, zejména s odkazem na okolnost, že „Rada, tvůrce nařízení č. 864/2004, před Soudním dvorem neprokázala, že nový režim podpory pro bavlnu zavedený tímto nařízením byl přijat v rámci skutečného výkonu její posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností projednávaného případu, ke kterým patří veškeré mzdové náklady spojené s pěstováním bavlny, a životaschopnost vyzrňovacích stanic, jejichž zohlednění bylo při posouzení výnosnosti této plodiny nezbytné“ a že Soudnímu dvoru nebylo umožněno „ověřit, zda zákonodárce Společenství mohl dojít k závěru, aniž by překročil meze své široké posuzovací pravomoci, kterou má v dané oblasti, že stanovení výše zvláštní podpory pro bavlnu na 35 % veškerých existujících podpor ve dřívějším režimu podpory stačí k zajištění cíle uvedeného v pátém bodu odůvodnění nařízení č. 864/2004, jímž je zajištění výnosnosti, a tedy pokračování v pěstování této plodiny, a který odráží cíl stanovený v odstavci 2 protokolu č. 4“. Soud také nařídil odložit účinky uvedeného zrušení do doby přijetí nového nařízení v přiměřené lhůtě.
|
võttes arvesse komisjoni ettepanekut,
|
|
(3) Je nutno přijmout nový režim zvláštní podpory pro bavlnu v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C–310/04.
|
võttes arvesse Euroopa Parlamendi arvamust [2],
|
|
(4) Nový režim by měl splnit cíle uvedené v odstavci 2 protokolu č. 4 o bavlně připojenému k aktu o přistoupení Řecka („protokol 4“), aby se podporovala produkce bavlny v regionech Společenství, kde je to důležité pro zemědělskou ekonomiku, aby bylo dotčeným producentům umožněno získat přiměřený příjem a aby se pomocí strukturálních zlepšení stabilizoval trh na úrovni nabídky a uvádění na trh.
|
võttes arvesse Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee arvamust [3]
|
|
(5) Je nutno vzít v úvahu všechny důležité faktory a okolnosti týkající se specifické situace v odvětví bavlny včetně všech prvků nutných pro posouzení výnosnosti této plodiny. Za účelem dosažení tohoto cíle byl zahájen proces hodnocení a konzultací:byly provedeny dvě studie o sociálních a hospodářských dopadech a o environmentálních dopadech budoucího režimu podpory pro bavlnu na odvětví bavlny ve Společenství a se zúčastněnými stranami byly uspořádány semináře a internetové konzultace ke konkrétním otázkám.
|
ning arvestades järgmist:
|
|
(6) Oddělení přímé podpory producentů a zavedení režimu jednotné platby jsou základní prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky (SZP) zaměřené na přechod od politiky cenové podpory a podpory produkce na politiku podpory příjmů zemědělců. Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo tyto prvky pro několik zemědělských produktů.
|
(1) Nõukogu määruse (EÜ) nr 1782/2003 [4] IV jaotise 10A. peatükis, mis on lisatud nõukogu määruse (EÜ) nr 864/2004 [5] artikli 1 lõikega 20, on sätestatud eeskirjad põllukultuurist sõltuvate toetuste maksmiseks puuvilla puhul.
|
|
(7) Aby byly splněny cíle, které jsou základem reformy SZP, měla by být podpora pro bavlnu z velké části oddělena a začleněna do režimu jednotné platby.
|
(2) Euroopa Kohtu 7. septembri 2006. aasta otsusega kohtuasjas C–310/04 [6] tühistati määruse (EÜ) nr 1782/2003 IV jaotise 10A. peatükk proportsionaalsuse põhimõtte rikkumise tõttu, osutades eelkõige asjaolule, et „nõukogu, kes võttis vastu määruse nr 864/2004, ei [olnud] Euroopa Kohtule tõendanud, et selle määrusega kehtestatud uus puuvilla abisüsteem on kehtestatud talle kuuluva kaalutlusõiguse raames, mis eeldab kõigi käesolevas kohtuasjas tähtsust omavate elementide ja asjaolude arvesse võtmist, sh tuleb arvestada kõiki puuvilla kasvatamisega seotud palgakulusid ja toorpuuvillatehaste majanduslikku jätkusuutlikkust, mis on selle põllukultuuri kasvatamise kasumlikkuse hindamiseks vajalik“ ning et kohtul ei olnud võimalik „välja selgitada, kas ühenduse seadusandjal oli [olnud] võimalik talle selles valdkonnas kuuluva ulatusliku kaalutlusõiguse piire ületamata jõuda järeldusele, et puuvilla eritoetuse määramine 35 %-le varasema abisüsteemis raames saadaval olnud toetustest on piisav, et tagada määruse nr 864/2004 viiendas põhjenduses esitatud ja algselt protokolli nr 4 teises lõikes toodud eesmärgi täitmine, milleks on tagada selle kultuuri kasvatamise kasumlikkus ja seega selle jätkuv kasvatamine“. Samuti mõistis kohus, et nimetatud määrust kohaldatakse jätkuvalt kuni uue määruse vastuvõtmiseni, mis peab toimuma mõistliku aja jooksul.
|
|
(8) Úplné začlenění režimu podpory v odvětví bavlny do režimu jednotné platby by pravděpodobně znamenalo značné riziko narušení produkce pro regiony Společenství produkující bavlnu. Část podpory by proto měla být i nadále spojená s pěstováním bavlny pomocí zvláštní podpory pro plodinu na způsobilý hektar. Její výše by měla být vypočtena takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 2 protokolu 4, přičemž by se zároveň program pro bavlnu stal součástí hlavního reformního procesu a zjednodušení SZP. Za tímto účelem a vzhledem k provedenému hodnocení lze oprávněně stanovit celkovou pomoc, která je k dispozici na hektar a členský stát, ve výši 35 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům. Tato sazba umožňuje, aby odvětví bavlny dosáhlo dlouhodobé životaschopnosti, podporuje udržitelný rozvoj regionů produkujících bavlnu a zajišťuje přiměřený příjem zemědělcům.
|
(3) Põllukultuurist sõltuva puuvillatoetuse uus süsteem tuleb vastu võtta kooskõlas Euroopa Kohtu otsusega kohtuasjas C-310/04.
|
|
(9) Zbývajících 65 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům, by mělo být k dispozici pro režim jednotné platby.
|
(4) Uus toetuskava peaks vastama Kreeka ühinemisaktile liidetud puuvilla käsitleva protokolli nr 4 lõikes 2 sätestatud eesmärkidele: toetada puuvilla tootmist ühenduse sellistes piirkondades, kus see on põllumajanduse jaoks tähtis; võimaldada asjaomastel tootjatel teenida rahuldavat sissetulekut; stabiliseerida turgu struktuuri parandamisega tarnimise ja turustamise tasandil.
|
|
(10) Z důvodů ochrany životního prostředí by měla být stanovena základní plocha na členský stát, aby byly omezeny plochy oseté bavlnou. Kromě toho by způsobilé oblasti měly být omezeny na oblasti schválené členskými státy.
|
(5) Tuleks arvesse võtta kõiki puuvillasektori konkreetset olukorda iseloomustavaid tegureid ja asjaolusid, sealhulgas selle põllukultuuri kasumlikkuse hindamiseks vajalikke elemente. Seetõttu algatati hindamis- ja konsulteerimisprotsess: viidi läbi kaks uuringut tulevase puuvillatoetuste süsteemi sotsiaalmajandusliku ja keskkonnamõju kohta ühenduse puuvillasektorile ning sidusrühmadega korraldati vastavaid seminare ja konsulteeriti Interneti kaudu.
|
|
(11) Aby byly uspokojeny potřeby odvětví vyzrňování bavlny, měla by být způsobilost pro podporu vázána na minimální jakost skutečně sklizené bavlny.
|
(6) Tootjate otsetoetuste lahutamine toodangust ja ühtse otsetoetuste kava kehtestamine on olulised elemendid ühise põllumajanduspoliitika reformimise protsessis, mille eesmärgiks on liikuda hinna- ja tootmistoetuste põhimõtte juurest põllumajandustootjate sissetulekutoetuste põhimõtte suunas. Määrusega (EÜ) nr 1782/2003 kehtestati need elemendid rea põllumajandustoodete puhul.
|
|
(12) Aby bylo producentům a vyzrňovacím stanicím umožněno zvyšování jakosti bavlny, mělo by být podporováno zřizování meziodvětvových organizací, které by měly být schváleny členskými státy. Společenství by mělo nepřímo přispívat na činnosti těchto organizací zvýšením pomoci těm zemědělcům, kteří jsou členy těchto organizací.
|
(7) Ühise põllumajanduspoliitika reformi eesmärkide saavutamiseks tuleb puuvillatoetused peamiselt toodangust lahti siduda ja lõimida ühtse otsemaksete kavaga.
|
|
(13) Aby bylo možno použít nový režim podpory pro bavlnu od začátku kalendářního roku, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2008
|
(8) Puuvillasektori toetuskava täielikul lõimimisel ühtse otsemaksete kavaga tekib tõenäoliselt oht, et tootmine ühenduse puuvillatootmispiirkondades katkeb. Osa toetustest peaksid seetõttu olema jätkuvalt seotud puuvillakasvatusega abikõlbliku hektari kohta antava põllukultuurist sõltuva toetuse kaudu. Toetuse summa tuleks arvutada nii, et protokolli nr 4 lõike 2 eesmärgid oleksid saavutatavad, aga puuvillatoetuste süsteem liituks samas ühise põllumajanduspoliitika reformi peasuundade ja lihtsustamisprotsessiga. Seetõttu on läbiviidud hindamisele toetudes põhjendatud, et iga liikmesriigi kogu saadaolev toetus hektari kohta oleks 35 % liikmesriigi nendest toetustest, mida tootjatele anti kaudselt. Selline määr võimaldab puuvillasektoril edasi liikuda pikaajalise jätkusuutlikkuse suunas, edendada puuvillatootmispiirkondade säästvat arengut ja tagada põllumajandustootjatele rahuldava sissetuleku.
|
|
(14) Nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
|
(9) Ülejäänud 65 % liikmesriigi nendest toetustest, mida tootjatele anti kaudselt, peaks olema saadaval ühtse otsemaksete kava raames.
|
|
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
|
(10) Keskkonnahoidlikel põhjustel tuleks liikmesriigi kohta määrata baaskülvipind, et puuvillaga külvatud põldude hulka piirata. Lisaks sellele peaksid abikõlblikud olema üksnes need põllumaad, mille liikmesriigid on heaks kiitnud.
|
|
Článek 1
|
(11) Toorpuuvillatööstuse vajaduste rahuldamiseks peaks abikõlblikkus olema seotud tegelikult koristatud saagi miinimumkvaliteediga.
|
|
Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:
|
(12) Selleks et puuvillakasvatajad ja toorpuuvillatöötlejad saaksid puuvilla kvaliteeti parandada, tuleks soodustada liikmesriikide poolt heakskiidetud tootmisharudevaheliste organisatsioonide asutamist. Ühendus peaks nende organisatsioonide tegevust kaudselt toetama organisatsioonide liikmetest põllumajandustootjatele antavat toetust suurendades.
|
|
1) V hlavě IV se kapitola 10a nahrazuje tímto:
|
(13) Puuvillatoetuste uue süsteemi rakendamiseks kalendriaasta algusest tuleks käesolevat määrust kohaldada alates 1. jaanuarist 2008.
|
|
„KAPITOLA 10AZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU
|
(14) Seetõttu tuleks määrust (EÜ) nr 1782/2003 vastavalt muuta,
|
|
Článek 110a – Oblast působnosti
|
ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA MÄÄRUSE:
|
|
Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v této kapitole.
|
Artikkel 1
|
|
Článek 110b – Způsobilost pro podporu
|
Määrust (EÜ) nr 1782/2003 muudetakse järgmiselt.
|
|
1. Podpora se poskytuje na hektar plochy oseté bavlnou, který je způsobilý pro podporu. K tomu, aby bylo možné na plochu poskytnout podporu, musí ležet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, oseté povolenými odrůdami a skutečně sklizené za běžných růstových podmínek.
|
(1) IV jaotise 10A. peatükk asendatakse järgmisega:
|
|
Podpora uvedená v článku 110a bude vyplacena na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.
|
„10a. peatükk
|
|
2. Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 podle pravidel a za podmínek přijatých postupem podle čl. 144 odst. 2.
|
Põllukultuurist sõltuv puuvillatoetus
|
|
Článek 110c – Základní plochy a částky
|
Artikkel 110a – Reguleerimisala
|
|
1. Stanovují se tyto vnitrostátní základní plochy:
|
Toetust makstakse CN-koodi 5201 00 alla kuuluva puuvilla tootjatele käesolevas peatükis sätestatud tingimustel.
|
|
- Bulharsko: 10 237 ha,
|
Artikkel 110b – Abikõlblikkus
|
|
- Řecko: 370 000 ha,
|
1. Toetust antakse abikõlbliku puuvillakasvatusmaa hektari kohta. Abikõlblikuks loetakse maad, mis paikneb põllumajandusmaal, millel liikmesriik on puuvillakasvatust lubanud, sellele on külvatud heakskiidetud sorte ja saagi tegelik koristamine sellelt toimub normaalsetel kasvutingimustel.
|
|
- Španělsko: 70 000 ha,
|
Artiklis 110a osutatud toetust makstakse veatu ja standardse turustuskvaliteediga puuvilla eest.
|
|
- Portugalsko: 360 ha.
|
2. Liikmesriigid kiidavad heaks lõikes 1 osutatud maa ja sordid vastavalt üksikasjalikele eeskirjadele ja tingimustele, mis kehtestatakse artikli 144 lõikes 2 osutatud korras.
|
|
2. Částka podpory na způsobilý hektar činí:
|
Artikkel 110c –– Baaskülvipinnad ja summad
|
|
- v Bulharsku: 263 EUR,
|
1. Kehtestatakse alljärgnevad riikide baaskülvipinnad:
|
|
- v Řecku: 594 EUR na 300 000 hektarů a 342,85 EUR na zbývajících 70 000 hektarů,
|
– Bulgaaria: 10 237 ha,
|
|
- ve Španělsku: 1 039 EUR,
|
– Kreeka: 370 000 ha,
|
|
- v Portugalsku: 556 EUR.
|
– Hispaania: 70 000 ha,
|
|
3. Pokud plocha způsobilá pro podporu v daném členském státě a v daném roce přesáhne základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 2 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.
|
– Portugal: 360 ha.
|
|
U Řecka se však poměrné snížení použije na částku podpory stanovené pro část vnitrostátní základní plochy tvořené 70 000 hektary tak, aby byla dodržena celková částka 202,2 milionu EUR.
|
2. Kehtestatakse alljärgnevad toetuse summad iga abikõlbliku hektari kohta:
|
|
4. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.
|
– Bulgaaria: 263 eurot,
|
|
Článek 110d – Schválené meziodvětvové organizace
|
– Kreeka: 594 eurot 300 000 hektarile ja 342,85 eurot ülejäänud 70 000 hektarile,
|
|
1. Pro účely této kapitoly se schválenou meziodvětvovou organizací rozumí právnická osoba složená ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, která provádí např. následující činnosti:
|
– Hispaania: 1 039 eurot,
|
|
- pomoc s cílem koordinovat umísťování bavlny na trh, zejména pomocí výzkumných studií a průzkumu trhu,
|
– Portugal: 556 eurot.
|
|
- vypracovávání vzorů smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,
|
3. Kui abikõlblik puuvillamaa antud liikmesriigis ja antud aastal ületab lõikes 1 sätestatud baaskülvipinna, vähendatakse lõikes 2 nimetatud toetust proportsionaalselt baaskülvipinna ületamisega.
|
|
- orientace produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitelů,
|
Kreeka puhul kohaldatakse proportsionaalset vähendamist siiski sellise toetussumma suhtes, mis on fikseeritud riigi baaskülvipinna 70 000 ha suhtes selleks, et kinni pidada üldsummast 202,2 miljonit eurot.
|
|
- aktualizace způsobů a prostředků pro zlepšování jakosti produktů,
|
4. Käesoleva artikli üksikasjalikud rakenduseeskirjad kehtestatakse artikli 144 lõikes 2 osutatud korras.
|
|
- vývoj marketingových strategií na podporu bavlny pomocí programu certifikace jakosti.
|
Artikkel 110d – Heakskiidetud tootmisharudevahelised organisatsioonid
|
|
2. Členský stát, na jehož území jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 144 odst. 2.
|
1. Käesolevas peatükis tähendab „heakskiidetud tootmisharudevaheline organisatsioon” juriidilist isikut, mis koosneb puuvillakasvatajatest ja vähemalt ühest toorpuuvillatöötlejast ning mille tegevus on järgmine:
|
|
Článek 110e – Platby podpory
|
– kaasaaitamine puuvilla turuleviimise paremale koordineerimisele, eelkõige turu-uuringute ja turuülevaadete abil,
|
|
1. Zemědělcům se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu podle článku 110c.
|
– ühenduse eeskirjadega kokkusobivate tüüplepingute koostamine,
|
|
2. Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu v rámci základní plochy stanovené v článku 110c odst. 1, zvýšená o částku 3 EUR.“
|
– tootmise ümberorienteerimine toodetele, mis eelkõige kvaliteedi poolest ja tarbijakaitse seisukohalt vastavad paremini turu vajadustele ja tarbijanõudlusele,
|
|
2) V čl. 156 odst. 2 se písmeno g) nahrazuje tímto:
|
– meetodite ja vahendite ajakohastamine tootekvaliteedi parandamiseks,
|
|
„g) Hlava IV kapitola 10a se použije ode dne 1. ledna 2008 pro bavlnu vysetou od tohoto data.“
|
– turustrateegiate väljatöötamine puuvilla müügiedenduseks kvaliteedi sertifitseerimissüsteemide kaudu.
|
|
Článek 2
|
2. Liikmesriik, kelle territooriumil toorpuuvillatöötlejad on asutatud, kiidab heaks tootmisharudevahelise organisatsiooni, mis täidab vastavalt artikli 144 lõikes 2 osutatud korras kehtestatud kriteeriume.
|
|
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
|
Artikkel 110e – Toetuse maksmine
|
|
Použije se ode dne 1. ledna 2008.
|
1. Põllumajandustootjatele antakse toetust abikõlbliku hektari kohta vastavalt artiklile 110c.
|
|
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
|
2. Põllumajandustootjatele, kes on heakskiidetud tootmisharudevaheliste organisatsioonide liikmed, antakse toetust artikli 110c lõikes 1 sätestatud baaskülvipinna abikõlbliku hektari kohta, mida suurendatakse 3 euro võrra.
|
|
V Bruselu dne […].
|
(2) Artikli 156 lõike 2 punkt g asendatakse järgmisega:
|
|
Za Radu
|
„g) IV jaotise 10A. peatükki kohaldatakse 1. jaanuarist 2008 alates sellest kuupäevast külvatud puuvilla puhul.”
|
|
předseda/předsedkyně
|
Artikkel 2
|
|
FINANČNÍ VÝKAZ |
|
Käesolev määrus jõustub järgmisel päeval pärast selle avaldamist Euroopa Liidu Teatajas.
|
|
1. | ROZPOČTOVÝ OKRUH: (nomenklatura 2007) 05 03 01 02 05 03 02 40 | POLOŽKY: Rozpočet 2007 2 111 mil. EUR 261 mil. EUR |
|
Seda kohaldatakse 1. jaanuarist 2008.
|
|
2. | NÁZEV: Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu |
|
Käesolev määrus on tervikuna siduv ja vahetult kohaldatav kõikides liikmesriikides.
|
|
3. | PRÁVNÍ ZÁKLAD čl. 37 odst. 2 Smlouvy |
|
Brüssel,
|
|
4. | CÍLE: Po reformě odvětví bavlny nařízením Rady (ES) č. 864/2004 a na základě rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 7. září 2006 ve věci C–310/04, kterým se zrušuje kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, je cílem tohoto návrhu zavést nová ustanovení týkající se zvláštní podpory pro bavlnu. |
|
Nõukogu nimel
|
|
5. | FINANČNÍ DOPADY | OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ (v milionech EUR) | FINANČNÍ ROK 2007 (v milionech EUR) | FINANČNÍ ROK 2008 (v milionech EUR) |
|
eesistuja
|
|
5.0 | VÝDAJE – FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU ES (NÁHRADY / INTERVENCE) – VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ – JINÝCH SUBJEKTŮ | – | – | 277,1 |
|
FINANTSSELGITUS | |
|
|
5.1 | PŘÍJMY – VLASTNÍ ZDROJE ES (DÁVKY/CLA) – VNITROSTÁTNÍ | – | – | – |
|
| |
|
|
2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |
|
1. | EELARVERUBRIIK: (nomenklatuur 2007)05 03 01 0205 03 02 40 | ASSIGNEERINGUD:2007. aasta eelarve 2 111 miljonit eurot 261 miljonit eurot |
|
|
5.0.1 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | 277,3 | 277,4 | 277,5 | 277,8 | 278,1 |
|
2. | PEALKIRI:Nõukogu määrus, millega muudetakse määrust (EÜ) nr 1782/2003 (millega kehtestatakse ühise põllumajanduspoliitika raames kohaldatavate otsetoetuskavade ühiseeskirjad ja teatavad toetuskavad põllumajandustootjate jaoks) seoses puuvilla toetuskavaga |
|
|
5.1.1 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | – | – | – | – | – |
|
3. | ÕIGUSLIK ALUS:Asutamislepingu artikli 37 lõige 2 |
|
|
2014 | 2015 | 2016 | od roku 2017 |
|
4. | EESMÄRGID:Pärast nõukogu määrusega (EÜ) nr 864/2004 kehtestatud puuvillasektori reformi ja Euroopa Kohtu 7. septembri 2006. aasta otsust kohtuasjas C–310/04, millega tühistati määruse (EÜ) nr 1782/2003 IV jaotise 10A. peatükk, on käesoleva ettepaneku eesmärk sätestada põllukultuurist sõltuva puuvillatoetuse uued tingimused. |
|
|
5.0.2 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | 278,3 | 278,6 | 278,9 | 279,1 |
|
5. | FINANTSMÕJU | 12-KUULINE PERIOOD (miljonites eurodes) | EELARVEAASTA 2007 (miljonites eurodes) | EELARVEAASTA 2008 (miljonites eurodes) |
|
|
5.1.2 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | – | – | – | – |
|
5.0 | KULUD– EÜ EELARVEST MAKSTAVAD (TOETUSED/SEKKUMISED)– RIIGIASUTUSED– MUUD | – | – | 277,1 |
|
|
5.2 | METODA VÝPOČTU: viz příloha |
|
5.1 | TULUD– EÜ OMAVAHENDID (MAKSUD/TOLLIMAKSUD)– RIIKLIKUD | – | – | – |
|
|
6.0 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z POLOŽEK ZAČLENĚNÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |
|
| | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |
|
|
6.1 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |
|
5.0.1 | KAVANDATUD KULUD | 277,3 | 277,4 | 277,5 | 277,8 | 278,1 |
|
|
6.2 | BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET? | ANO NE |
|
5.1.1 | KAVANDATUD TULUD | – | – | – | – | – |
|
|
6.3 | BUDE POTŘEBA ZAČLENIT POLOŽKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ? | ANO NE |
|
| | 2014 | 2015 | 2016 | alates 2017 |
|
|
POZNÁMKY: Návrh nemění současný poměr mezi vázanou a oddělenou podporou a nemění ustanovení pro oddělenou podporu. Pokud se týká vázané podpory, tento návrh nevyvolává žádné dodatečné náklady v porovnání se současným režimem, protože základní plochy a výše podpory se nemění. Avšak snížení vázané podpory pro zemědělce, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, přinese úsporu ve výši 3 miliony EUR. |
|
5.0.2 | KAVANDATUD KULUD | 278,3 | 278,6 | 278,9 | 279,1 |
|
|
Příloha
|
5.1.2 | KAVANDATUD TULUD | – | – | – | – |
|
|
1 – Zvláštní podpora pro bavlnu (Řecko, Portugalsko, Španělsko) – rozpočtová položka 05 03 02 40 |
|
5.2 | ARVUTAMISMEETOD: Vt lisa. |
|
|
Řecko | Španělsko | Portugalsko |
|
6.0 | KAS PROJEKTI SAAB RAHASTADA JOOKSVA EELARVE ASJAKOHASES PEATÜKIS KIRJENDATUD ASSIGNEERINGUTEST? | JAH EI |
|
|
Základní plocha | 300 000 ha | 70 000 ha | 360 ha |
|
6.1 | KAS PROJEKTI SAAB RAHASTADA ASSIGNEERINGUTE ÜMBERPAIGUTAMISEGA JOOKSVA EELARVE PEATÜKKIDE VAHEL? | JAH EI |
|
|
Výše podpory | 594 EUR/ha | 1 039 EUR/ha | 556 EUR/ha |
|
6.2 | KAS ON VAJA LISAEELARVET? | JAH EI |
|
|
a o |
|
6.3 | KAS TULEVASTESSE EELARVETESSE ON VAJA KIRJENDADA ASSIGNEERINGUID? | JAH EI |
|
|
Základní plocha | 70 000 ha |
|
MÄRKUSED:Ettepanek ei muuda toodanguga seotud ja sidumata toetuste praegust tasakaalu ega muuda toodanguga sidumata toetuse tingimusi. Toodanguga seotud toetuste osas ei too ettepanek praeguse süsteemiga võrreldes kaasa täiendavaid kulutusi, sest baaskülvipinnad ja toetuse tase ei muutu. Siiski hoitakse kokku 3 miljonit eurot, sest väheneb heakskiidetud tootmisharudevahelise organisatsiooni liikmetest põllumajandustootjatele antav tootmisega seotud toetus. |
|
|
Výše podpory | 342,85 EUR/ha |
|
LISA
|
|
mezisoučet: | 202 199 500 EUR | 72 730 000 EUR | 200 160 EUR |
|
1 – Põllukultuurist sõltuv puuvillatoetus (Kreeka, Portugal, Hispaania) – eelarve punkt 05 03 02 40 |
|
|
Zvýšení podpory pro producenty, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace |
|
| Kreeka | Hispaania | Portugal |
|
|
Základní plocha | 370 000 ha | 70 000 ha | 360 ha |
|
Baaskülvipind | 300 000 ha | 70 000 ha | 360 ha |
|
|
Výše podpory | 3 EUR/ha | 3 EUR/ha | 3 EUR/ha |
|
Toetuse tase | 594 €/ha | 1 039 €/ha | 556 €/ha |
|
|
mezisoučet 2 | 1 110 000 EUR | 210 000 EUR | 1 080 EUR |
|
ning | | | |
|
|
Celkem | 203 309 500 EUR | 72 940 000 EUR | 201 240 EUR |
|
Baaskülvipind | 70 000 ha | | |
|
|
EU 15 celkem pro každý rozpočtový rok | 276 450 740 EUR |
|
Toetuse tase | 342,85 €/ha | | |
|
|
2 – Bulharsko : zahrnutí do RJPP (režimu jednotných plateb na plochu) – položka 05 03 01 02 |
|
| | | |
|
|
Základní plocha | 10 237 ha |
|
Vahesumma 1 | 202 199 500 € | 72 730 000 € | 200 160 € |
|
|
Výše podpory | 263 EUR/ha |
|
Toetuse taseme kasv tootjate puhul, kes on heakskiidetud tootmisharudevahelise organisatsiooni liikmed | | | |
|
|
Celkem | 2 692 331 EUR |
|
Baaskülvipind | 370 000 ha | 70 000 ha | 360 ha |
|
|
Rozpočtový rok | Zaváděcí sazba pro Bulharsko |
|
Toetuse tase | 3 €/ha | 3 €/ha | 3 €/ha |
|
|
2008 | 673 083 EUR | 25% |
|
Vahesumma 2 | 1 110 000 € | 210 000 € | 1 080 € |
|
|
2009 | 807 699 EUR | 30% |
|
| | | |
|
|
2010 | 942 316 EUR | 35% |
|
Kokku | 203 309 500 € | 72 940 000 € | 201 240 € |
|
|
2011 | 1 076 932 EUR | 40% |
|
Kokku EL 15 igal eelarveaastal | 276 450 740 € |
|
|
2012 | 1 346 166 EUR | 50% |
|
|
|
|
2013 | 1 615 399 EUR | 60% |
|
|
|
|
2014 | 1 884 632 EUR | 70% |
|
2 – Bulgaaria: lisamine ühtsesse otsemaksete kavasse – punkt 05 03 01 02 | |
|
|
2015 | 2 153 865 EUR | 80% |
|
Baaskülvipind | 10 237 ha | | |
|
|
2016 | 2 423 098 EUR | 90% |
|
Toetuse tase | 263 €/ha | | |
|
|
od roku 2017 | 2 692 331 EUR | 100% |
|
Kokku | 2 692 331 € | | |
|
|
Celkové výdaje: 1 + 2 |
|
Eelarveaasta | | Kasutuselevõtu määr Bulgaariale | |
|
|
Rozpočtový rok | Celkem |
|
2008 | 673 083 € | 25% | |
|
|
2008 | 277 123 823 EUR |
|
2009 | 807 699 € | 30% | |
|
|
2009 | 277 258 439 EUR |
|
2010 | 942 316 € | 35% | |
|
|
2010 | 277 393 056 EUR |
|
2011 | 1 076 932 € | 40% | |
|
|
2011 | 277 527 672 EUR |
|
2012 | 1 346 166 € | 50% | |
|
|
2012 | 277 796 906 EUR |
|
2013 | 1 615 399 € | 60% | |
|
|
2013 | 278 066 139 EUR |
|
2014 | 1 884 632 € | 70% | |
|
|
2014 | 278 335 372 EUR |
|
2015 | 2 153 865 € | 80% | |
|
|
2015 | 278 604 605 EUR |
|
2016 | 2 423 098 € | 90% | |
|
|
2016 | 278 873 838 EUR |
|
alates 2017 | 2 692 331 € | 100% | |
|
|
od roku 2017 | 279 143 071 EUR |
|
| | | |
|
|
[1] Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 174. Protokol naposledy pozměněný nařízením (ES) č. 1050/2001 (Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1).
|
| | | |
|
|
[2] Úř. věst. C …, …, s. ….
|
Kogukulud: 1 + 2 | | |
|
|
[3] Úř. věst. C …, …, s. ….
|
Eelarveaasta | Kokku | | |
|
|
[4] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 552/2007 (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 10).
|
2008 | 277 123 823 € | | |
|
|
[5] Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 48.
|
2009 | 277 258 439 € | | |
|
|
[6] 2006 Sb. rozh. I-7285.
|
2010 | 277 393 056 € | | |
|
|
|
2011 | 277 527 672 € | | |
|
|
|
2012 | 277 796 906 € | | |
|
|
|
2013 | 278 066 139 € | | |
|
|
|
2014 | 278 335 372 € | | |
|
|
|
2015 | 278 604 605 € | | |
|
|
|
2016 | 278 873 838 € | | |
|
|
|
alates 2017 | 279 143 071 € | | |
|
|
|
[1] EÜT L 291, 19.11.1979, lk 174. Protokolli on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 1050/2001, (EÜT L 148, 1.6.2001, lk 1).
|
|
|
[2] ELT C …, …, lk ….
|
|
|
[3] ELT C …, …, lk ….
|
|
|
[4] ELT L 270, 21.10.2003, lk 1. Määrust on viimati muudetud määrusega (EÜ) nr 552/2007 (ELT L 131, 23.5.2007, lk 10).
|
|
|
[5] ELT L 161, 30.4.2004, lk 48.
|
|
|
[6] EKL 2006, lk I-7285.
|
|
|
--------------------------------------------------
|