Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES

Euroopa Parlamendi ja nõukogu direktiiv 2003/4/EÜ,

ze dne 28. ledna 2003

28. jaanuar 2003,

o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS

keskkonnateabele avaliku juurdepääsu ja nõukogu direktiivi 90/313/EMÜ kehtetuks tunnistamise kohta

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

EUROOPA PARLAMENT JA EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

võttes arvesse Euroopa Ühenduse asutamislepingut, eriti selle artikli 175 lõiget 1,

s ohledem na návrh Komise [1],

võttes arvesse komisjoni ettepanekut, [1]

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

võttes arvesse Euroopa majandus- ja sotsiaalkomitee arvamust, [2]

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

võttes arvesse regioonide komitee arvamust, [3]

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4] s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 8. listopadu 2002,

toimides asutamislepingu artiklis 251 sätestatud korras [4] vastavalt lepituskomisjonis 8. novembril 2002 heakskiidetud ühistekstile

vzhledem k těmto důvodům:

ning arvestades järgmist:

(1) Lepší přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí a šíření těchto informací přispívají k větší osvětě v otázkách životního prostředí, k volné výměně názorů, k účinnější účasti veřejnosti při rozhodování o otázkách životního prostředí a ve svém výsledku k lepšímu životnímu prostředí.

(1) Suurenenud avalik juurdepääs keskkonnateabele ning sellise teabe levik soodustavad suuremat teadlikkust keskkonnaküsimustest, vaba arvamustevahetust, üldsuse tõhusamat osavõttu keskkonnaasjade üle otsustamises ning kokkuvõttes ka paremat keskkonda.

(2) Směrnice Rady 90/313/EHS ze dne 7. července 1990 o svobodě přístupu k informacím o životním prostředí [5] zahájila proces změn způsobem, v němž orgány veřejné správy přistupují k řešení otázek otevřenosti a transparentnosti, přičemž zavádějí opatření k výkonu práva přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, a tento proces je nezbytné dále rozvíjet a pokračovat v něm. Tato směrnice rozšiřuje stávající přístup stanovený směrnicí 90/313/EHS.

(2) Nõukogu 7. juuni 1990. aasta direktiiviga 90/313/EMÜ keskkonnateabele vaba juurdepääsu kohta [5] algatati muudatuste tegemise protsess seoses riigiasutuste poolt avatuse ja läbipaistvuse küsimusele lähenemise viisiga, kehtestades meetmed keskkonnateabele avaliku juurdepääsu õiguse teostamiseks; seda protsessi tuleks arendada ja jätkata. Käesoleva direktiiviga laiendatakse olemasolevat juurdepääsu, mis kehtestati direktiiviga 90/313/EMÜ.

(3) Článek 8 uvedené směrnice požaduje, aby členské státy informovaly Komisi o získaných zkušenostech, na jejichž základě má Komise vypracovat zprávu pro Evropský parlament a Radu spolu s návrhem na úpravu směrnice, kterou může považovat za vhodnou.

(3) Nimetatud direktiivi artiklis 8 nõutakse, et liikmesriigid annaksid komisjonile aru saadud kogemustest, mille kohaselt komisjon peab koostama aruande Euroopa Parlamendile ja nõukogule koos kõigi vajalikuks peetavate direktiivi muutmise ettepanekutega.

(4) Zpráva vypracovaná podle článku 8 uvedené směrnice identifikuje konkrétní problémy, které se vyskytují při praktickém uplatňování směrnice.

(4) Nimetatud direktiivi artikli 8 kohaselt koostatud aruandes esitatakse direktiivi rakendamisel esinenud konkreetsed probleemid.

(5) Dne 25. června 1998 podepsalo Evropské společenství Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí ("Aarhuskou úmluvu"). Ustanovení právních předpisů Společenství musí být v souladu s uvedenou úmluvou vzhledem k jejímu závěru přijatému Evropským společenstvím.

(5) 25. juunil 1998 kirjutas Euroopa Ühendus alla ÜRO Euroopa Majandusorganisatsiooni keskkonnateabele juurdepääsu, keskkonnaasjade üle otsustamises üldsuse osalemise ning neis asjus kohtu poole pöördumise konventsioonile ("Århusi konventsioon"). Pidades silmas Euroopa Ühenduse konventsiooniga ühinemist, peavad ühenduse õigusaktide sätted olema sellega kooskõlas.

(6) V zájmu zvýšené transparentnosti je vhodné směrnici 90/313/EHS spíše nahradit, než ji měnit, a poskytnout tak zúčastněným stranám jednoduchý, jasný a logicky skloubený legislativní text.

(6) Suurema läbipaistvuse huvides on kohane direktiivi 90/313/EMÜ muutmise asemel see asendada, et tagada huvitatud isikutele kasutamiseks ühtne, selge ja järjepidev õigusakti tekst.

(7) Rozdíly mezi právními předpisy členských států, které se týkají přístupu k informacím o životním prostředí, jež jsou v držení orgánů veřejné správy, mohou v rámci Společenství vést k rozdílnému přístupu k těmto informacím nebo k rozdílným podmínkám hospodářské soutěže.

(7) Riigiasutuste valduses olevale keskkonnateabele juurdepääsu käsitlevate liikmesriikides kehtivate õigusaktide erinevused võivad põhjustada ühenduses ebavõrdsust seoses teabele juurdepääsu või konkurentsitingimustega.

(8) Je nezbytné zajistit, aby fyzické a právnické osoby měly stejné právo přístupu k informacím o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo orgánům veřejné správy určených, aniž by tyto osoby musely prokazovat svůj oprávněný zájem.

(8) Tuleb tagada, et igal füüsilisel ja juriidilisel isikul oleks õigus juurdepääsule riigiasutuste valduses olevale keskkonnateabele, ilma ta peaks tõestama oma huvi.

(9) Je rovněž nezbytné, aby orgány veřejné správy zpřístupnily široké veřejnosti informace o životním prostředí a šířily je v co největší možné míře, zejména prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. Při podávání zpráv a přezkumu této směrnice je potřebné k budoucímu rozvoji těchto technologií přihlížet.

(9) Samuti on vaja, et riigiasutused teeksid keskkonnateabe kättesaadavaks ja levitaksid seda üldsusele võimalikult laiaulatuslikult, kasutades selleks eelkõige info- ja sidetehnoloogia võimalusi. Nende tehnoloogiate edasist arengut tuleb käesoleva direktiivi kohta aruande koostamisel ja direktiivi läbivaatamisel arvesse võtta.

(10) Definice informací o životním prostředí by měla být vyjasněna tak, aby v jakékoli formě obsahovala informace o stavu životního prostředí, o faktorech, opatřeních nebo činnostech ovlivňujících nebo pravděpodobně ovlivňujících životní prostředí nebo určených k jeho ochraně, o analýzách užitku a nákladů a ekonomických analýzách použitých v rámci těchto opatření nebo činností a také informace o stavu lidského zdraví a bezpečnosti, včetně kontaminace potravinového řetězce, podmínkách lidského života, kulturních lokalitách a stavebních objektech, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny kterýmkoli z těchto aspektů.

(10) Keskkonnateabe mõistet tuleks selgitada, et see hõlmaks mis tahes kujul esitatud teavet keskkonna seisundi kohta, seda mõjutavate, mõjutada võivate või selle kaitseks kavandatud tegurite, meetmete või tegevuste kohta, nende meetmete või tegevuste tasuvuse ja majandusliku otstarbekuse analüüsi kohta ning samuti inimeste tervisliku seisundi ja ohutuse kohta, kaasa arvatud toiduahela saastatus, inimelu tingimused, kultuuriväärtused ja ehitised sel määral, kui keskkonnaküsimused neid mõjutavad või võivad mõjutada.

(11) K zohlednění zásad uvedených v článku 6 Smlouvy, že požadavky na ochranu životního prostředí by měly být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Společenství, je nezbytné rozšířit definici orgánů veřejné správy o vládu nebo jiné orgány veřejné správy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni bez ohledu na to, zda nese konkrétní odpovědnost za životní prostředí nebo ne. Definici je potřebné obdobně rozšířit o jiné osoby nebo subjekty vykonávající funkce veřejné správy ve vztahu k životnímu prostředí podle vnitrostátních právních předpisů a osoby nebo subjekty jimi řízené, které jsou veřejně odpovědné nebo zastávají funkce ve vztahu k životnímu prostředí.

(11) Võttes arvesse asutamislepingu artikli 6 põhimõtet, et keskkonnakaitse nõuded tuleks hõlmata ühenduse poliitika ja tegevuste määratluste ja rakendamisega, tuleks riigiasutuste mõistet laiendada nii, et see hõlmaks valitsusasutusi ja muid ametiasutusi siseriiklikul, piirkondlikul ja kohalikul tasandil, olenemata sellest, kas neil on keskkonnaga seotud ülesandeid. Mõistet tuleks laiendada ka nii, et see hõlmaks muid isikuid ja organeid, kes täidavad siseriiklike õigusaktide alusel keskkonnaga seotud avalikke haldusülesandeid ning samuti muid isikuid või organeid, kes tegutsevad nende järelevalve all ja kellel on avalikud kohustused või ülesanded seoses keskkonnaga.

(12) Do oblasti působnosti této směrnice by měly rovněž spadat informace o životním prostředí ve fyzickém držení jiných subjektů v zastoupení orgánů veřejné správy.

(12) Käesoleva direktiivi reguleerimisalasse peaks jääma ka keskkonnateave, mis on riigiasutuse nimel füüsiliselt mõne muu asutuse valduses.

(13) Informace o životním prostředí je nezbytné zpřístupňovat žadatelům co nejdříve, v přiměřené době a s ohledem na časový rozvrh určený žadatelem.

(13) Keskkonnateave tuleks teha taotlejatele kättesaadavaks niipea kui võimalik ja mõistliku aja jooksul ning arvestades taotleja nimetatud tähtaega.

(14) Orgány veřejné správy by měly zpřístupňovat informace o životním prostředí ve formě nebo formátu požadovaném žadatelem, pokud nejsou tyto informace již veřejně dostupné v jiné formě nebo formátu nebo není rozumné je v jiné formě nebo formátu poskytovat. Kromě toho by se mělo od orgánů veřejné správy požadovat, aby vynakládaly veškeré nezbytné úsilí pro vedení informací o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo pro orgány veřejné správy ve formách nebo formátech snadno reprodukovatelných a přístupných elektronickými prostředky.

(14) Riigiasutused peaksid tegema keskkonnateabe kättesaadavaks niisugusel kujul ja sellises formaadis nagu on taotletud, kui see ei ole üldsusele kättesaadav juba mõnel muul kujul või formaadis või kui see on mõistlik teha kättesaadavaks muul kujul või formaadis. Lisaks sellele peaksid riigiasutused tegema kõik mõistlikud jõupingutused, et nad säilitaksid nende valduses või nende nimel mõne muu asutuse valduses olevat keskkonnateavet niisugusel kujul ja formaadis, mida on lihtne paljundada ja millele on hõlbus juurde pääseda elektroonilisi vahendeid kasutades.

(15) Členské státy by měly určit praktická opatření pro účinné zpřístupňování těchto informací. Tato opatření musí zaručovat, že informace budou účinně, snadno a postupně dostupné veřejnosti přes veřejné telekomunikační sítě, včetně veřejně přístupných seznamů orgánů veřejné správy a registrů nebo seznamů informací o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo pro orgány veřejné správy.

(15) Liikmesriigid määratlevad sellise teabe kättesaadavaks tegemise korra. See kord tagab, et juurdepääs teabele oleks tõhus ja lihtne ja et see saaks üldsusele üha enam kättesaadavaks üldkasutatavate telekommunikatsioonivõrkude vahendusel, kaasa arvatud avalikult kättesaadavad riigiasutuste nimekirjad või riigiasutuste valduses või nende nimel mõne muu asutuse valduses olevad keskkonnateabe registrid või nimekirjad.

(16) Právem na informace se rozumí, že poskytování informací by mělo být obecným pravidlem a že orgánům veřejné správy by se mělo umožnit odmítnout žádost o informace v určitých a jasně vymezených případech. Důvody pro odmítnutí je nezbytné vykládat restriktivním způsobem, v němž je potřebné zvážit veřejný zájem, kterému poskytnutí slouží, proti zájmu, kterému slouží odmítnutí. Důvody pro odmítnutí je třeba sdělit žadateli v časové lhůtě stanovené v této směrnici.

(16) Õigus teabele tähendab seda, et teabe avalikustamine peaks olema üldnõue ja et riigiasutustel oleks lubatud keskkonnateabe saamise taotlust tagasi lükata ainult teatavatel konkreetsetel ja selgelt määratletud juhtudel. Keeldumise põhjuste tõlgendamine peaks olema piiratud, nii et avalikustamisega seotud üldsuse huvi oleks võrreldav avalikustamisest keeldumise huviga. Keeldumise põhjus tuleb taotlejale teatada käesolevas direktiivis sätestatud tähtaja jooksul.

(17) Pokud je možné oddělit informace spadající do oblasti působnosti výjimek od zbývajících požadovaných informací, měly by orgány veřejné správy zpřístupňovat informace o životním prostředí po částech.

(17) Riigiasutused peaksid tegema keskkonnateabe kättesaadavaks osaliselt, kui erandite hulka kuuluvat osa saab eraldada ülejäänud taotletavast teabest.

(18) Orgány veřejné správy by měly mít možnost žádat za poskytnutí informací o životním prostředí poplatek, který by však měl být přiměřený. Jako obecné pravidlo to znamená, že poplatky nepřesáhnou skutečné náklady na tvorbu daného materiálu. Případy, kdy by se požadovalo placení záloh, by měly být omezeny. V konkrétních případech, kdy orgány veřejné správy poskytují informace o životním prostředí na obchodním základě a kdy je to nezbytné k zajištění pokračování sběru a zveřejnění těchto informací, se tržní poplatek považuje za rozumný; lze požadovat platbu zálohy. Rozpis poplatků by měl být zveřejněn a dán k dispozici žadatelům spolu s informací o podmínkách, za kterých je možné poplatky vybírat nebo od nich upustit.

(18) Riigiasutustel peaks olema võimalik võtta tasu keskkonnateabe andmise eest, kuid see tasu peaks olema mõistlik. See tähendab, et üldjuhul ei tohi tasu ületada kõnealuste materjalide hankimise kulu. Piirata tuleks juhtumeid, mil nõutakse ettemaksu. Erijuhtudel, kui riigiasutused teevad keskkonnateabe kättesaadavaks kaubanduslikel alustel ja kui see on vajalik selleks, et tagada sellise teabe kogumise ja avaldamise jätkuvus, peetakse mõistlikuks turupõhist tasu; võtta võib ka ettemaksu. Tuleks avaldada ja teha taotlejatele kättesaadavaks tasumäärade tabel koos teabega olukordade kohta, millal tasu nõutakse või selle nõudmisest loobutakse.

(19) Žadatelé by měli mít možnost dožadovat se správního nebo soudního přezkoumání jednání nebo nečinnosti orgánu veřejné správy ve vztahu k žádosti.

(19) Taotlejatel peab olema võimalik nõuda, et riigiasutuste poolt seoses taotlusega tehtud teod või tegevusetus vaadataks üle halduslikus või kohtulikus korras.

(20) Orgány veřejné správy by měly zaručovat úplnost, přesnost a srovnatelnost informací o životním prostředí jimi nebo v jejich zastoupení sestavovaných. Protože metoda použitá při sestavování informací je důležitým faktorem při hodnocení kvality dodávaných informací, měla by být na požádání také zveřejněna.

(20) Riigiasutused peaks püüdma tagada, et kui nad ise või kui nende nimel koostatakse keskkonnateavet, oleks see teave arusaadav, täpne ja võrreldav. Kuna see on tähtis tegur esitatava teabe kvaliteedi hindamisel, tuleks taotluse korral avalikustada ka selle teabe koostamisel kasutatud metoodika.

(21) Aby se zvýšila osvěta veřejnosti o otázkách životního prostředí a zlepšila ochrana životního prostředí, měly by orgány veřejné správy zpřístupňovat a šířit informace o životním prostředí odpovídající jejich funkcím, zejména prostřednictvím počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie.

(21) Selleks, et tõsta üldsuse teadlikkust keskkonnaasjades ja parandada keskkonnakaitset, peaksid riigiasutused tegema vajadusel kättesaadavaks sellise keskkonnateabe ja seda levitama, mis on seotud nende ülesannetega, eelkõige arvutikaugside kaudu ja/või selle olemasolul elektroonilise tehnoloogia abil.

(22) Tato směrnice by se měla posoudit a měla by být podrobena revizi jednou za čtyři roky od vstupu v platnost, a to na základě zkušeností a po předložení příslušných zpráv členskými státy. Komise by měla předkládat hodnotící zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(22) Käesolevat direktiivi tuleks hinnata iga nelja aasta tagant alates selle jõustumisest, lähtudes kogemustest ja pärast liikmesriikidelt asjakohaste aruannete saamist, ning saadud teabe põhjal tuleks direktiiv üle vaadata. Komisjon esitab hindamise aruande Euroopa Parlamendile ja nõukogule.

(23) Protože členské státy nemohou uspokojivě splnit cíle navržené směrnice a tyto cíle je tudíž lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle zásady subsidiarity stanovené v článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(23) Kuna liikmesriigid ei saa kavandatava direktiivi eesmärke küllaldasel määral täita ning seda saaks paremini teha ühenduse tasandil, võib ühendus võtta meetmeid kooskõlas asutamislepingu artiklis 5 sätestatud subsidiaarsuse põhimõttega. Kõnealuses artiklis sätestatud proportsionaalsuse põhimõtte kohaselt ei lähe käesolev direktiiv nimetatud eesmärkide saavutamiseks vajalikust kaugemale.

(24) Ustanovení této směrnice nemají vliv na právo členského státu zachovávat nebo zavádět opatření týkající se širšího přístupu k informacím, než vyžaduje tato směrnice,

(24) Käesolevas direktiivis sätestatu ei mõjuta liikmesriikide õigust jätkata selliste meetmete kohaldamist või algatada uusi, milles sätestatakse käesoleva direktiiviga nõutust laiem juurdepääs teabele,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

ON VASTU VÕTNUD KÄESOLEVA DIREKTIIVI:

Článek 1

Artikkel 1

Cíle

Eesmärgid

Cíle této směrnice jsou:

Käesoleva direktiivi eesmärgid on:

a) zaručit právo přístupu k informacím o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo pro orgány veřejné správy a stanovit základní podmínky a praktická opatření pro výkon tohoto práva a

a) tagada juurdepääsu õigus riigiasutuste valduses või nende nimel mõne muu asutuse valduses olevale keskkonnateabele ning sätestada põhitingimused ja tegutsemiskord selle õiguse teostamiseks ning

b) zajistit jako samozřejmost, že informace o životním prostředí budou postupně zpřístupňovány veřejnosti a veřejně šířeny s cílem zajistit co nejširší systematickou veřejnou dostupnost a šíření informací o životním prostředí. Pro tento účel bude podporováno používání počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie.

b) tagada ühtlasi, et keskkonnateave oleks üldsusele üha enam kättesaadav ja et seda levitataks üha laiemalt, et saavutada keskkonnateabe võimalikult laialdane süstemaatiline kättesaadavus ja levik elanikkonna hulgas. Selleks soodustatakse eelkõige arvutikaugside ja/või selle olemasolul elektroonilise tehnoloogia kasutamist.

Článek 2

Artikkel 2

Definice

Mõisted

Pro účely této směrnice:

Käesolevas direktiivis kasutatakse järgmisi mõisteid:

1. "informacemi o životním prostředí" se rozumějí informace v písemné, obrazové, zvukové, elektronické nebo jiné formě o:

1. Keskkonnateave – kirjalikus, nähtavas, kuuldavas, elektroonilises või mis tahes muus materiaalses vormis olev teave, mis käsitleb:

a) stavu složek životního prostředí, jako jsou ovzduší a atmosféra, voda, půda, území, krajina a přírodní stanoviště zahrnující mokřady, pobřežní a mořské oblasti, biologická rozmanitost a její součásti, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o vzájemném působení těchto složek;

a) keskkonnaosade seisundit, nt õhk ja atmosfäär, vesi, mullastik, maa, maastik, ning looduslikud kooslused nagu märgalad, ranna- ja merealad; bioloogiline mitmekesisus ja selle koostisosad, sealhulgas geneetiliselt muundatud organismid, ning nende elementide omavahelised seosed;

b) faktorech, jako jsou látky, energie, hluk, záření nebo odpad, včetně radioaktivního odpadu, emise, vypouštění a jiné úniky do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit složky životního prostředí uvedené v písmenu a);

b) eri tegureid, nt ained, energia, müra, kiirgus või jäätmed, sealhulgas radioaktiivsed jäätmed, heitmed ja muud ainete keskkonda sattumise juhud, mis mõjutavad või võivad mõjutada punktis a nimetatud keskkonnaosasid;

c) opatřeních (včetně správních opatření), jako jsou politiky, právní předpisy, plány, programy, dohody o životním prostředí, a o činnostech, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit složky a faktory uvedené v písmenech a) a b), jakož i o opatřeních nebo činnostech určených k ochraně těchto složek;

c) eri meetmeid (sealhulgas haldusmeetmeid), nt poliitika, õigusaktid, plaanid, programmid, keskkonnakokkulepped ja tegevused, mis mõjutavad või võivad mõjutada punktides a ja b nimetatud keskkonnaosasid ja tegureid, ning samuti selliste keskkonnaosade kaitseks kavandatud meetmed või tegevused;

d) zprávách o provádění právních předpisů o životním prostředí;

d) aruandeid keskkonnaalaste õigusaktide rakendamise kohta;

e) analýzách nákladů a přínosů a jiných ekonomických analýzách a předpokladech použitých v rámci opatření a činností uvedených v písmenu c) a

e) tasuvust ja muid majandusanalüüse ja prognoose, mida kasutatakse punktis c nimetatud meetmete ja tegevuste raames ning

f) stavu lidského zdraví a bezpečnosti, včetně kontaminace potravinového řetězce, podmínkách lidského života, kulturních lokalitách a stavebních objektech, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí uvedených v písmenu a) nebo prostřednictvím těchto složek kterýmkoli aspektem uvedeným v písmenech b) a c);

f) inimeste tervislikku seisundit ja ohutust, sealhulgas toiduahela saastatus, asjakohastel juhtudel inimelu tingimused, kultuuriväärtused ja ehitised sel määral, kui neid mõjutavad või võivad mõjutada punktis a nimetatud keskkonnaosade seisund või nende osade kaudu punktides b ja c nimetatud mis tahes asjaolud.

2. "orgánem veřejné správy" se rozumí:

2. Riigiasutus-

a) vláda nebo jiný orgán veřejné správy, včetně veřejných poradních subjektů, na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;

a) valitsusasutus või muu ametiasutus, sealhulgas avalikud nõuandvad asutused siseriiklikul, piirkondlikul või kohaliku tasandil;

b) každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající funkce veřejné správy podle vnitrostátních právních předpisů, včetně zvláštních povinností, činností nebo služeb, které se vztahující k životnímu prostředí a

b) kõik füüsilised või juriidilised isikud, kes täidavad siseriiklike õigusaktide alusel avalikke haldusülesandeid, mille hulgas on keskkonnaga seotud spetsiifilised kohustused, tegevused või teenused ja

c) každá fyzická nebo právnická osoba, která je veřejně odpovědná nebo vykonává funkci nebo poskytuje veřejné služby ve vztahu k životnímu prostředí, řízená subjektem nebo osobou spadající pod písmena a) nebo b).

c) kõik füüsilised või juriidilised isikud, kellel on avalikud kohustused või ülesanded või kes osutavad keskkonnaga seotud avalikke teenuseid ning alluvad punktides a või b nimetatud organite kontrollile.

Členské státy mohou stanovit, že tato definice nezahrne instituce nebo subjekty působící v soudní nebo zákonodárné funkci. Členské státy mohou tyto instituce nebo subjekty z uvedené definice vyloučit, pokud jejich statuty ke dni přijetí této směrnice nestanoví postup přezkoumání ve smyslu článku 6;

Liikmesriigid võivad sätestada, et see määratlus ei hõlma asutusi ega institutsioone, kes tegutsevad õigusemõistjana või seadusandjana. Kui nende põhikirja järgsete sätetega ei nähta käesoleva direktiivi vastuvõtmise ajal ette artikli 6 kohast läbivaatamise menetlust, võivad liikmesriigid niisugused asutused ja institutsioonid määratlusest välja jätta.

3. "informacemi v držení orgánu veřejné správy" se rozumějí informace o životním prostředí ve vlastnictví orgánu veřejné správy, které daný orgán vytvořil nebo obdržel;

3. Riigiasutuse valduses olev teave – selle asutuse koostatud või saadud ja tema valduses olev keskkonnateave.

4. "informacemi v držení pro orgán veřejné správy" se rozumějí informace o životním prostředí ve fyzickém držení fyzické nebo právnické osoby v zastoupení orgánu veřejné správy;

4. Riigiasutuse nimel hoitav teave – keskkonnateave, mis on riigiasutuse nimel füüsiliselt mõne muu füüsilise või juriidilise isiku valduses.

5. "žadatelem" se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba požadující informace o životním prostředí;

5. Taotleja – iga füüsiline või juriidiline isik, kes taotleb keskkonnateavet.

6. "veřejností" se rozumí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

6. Üldsus – üks või mitu füüsilist või juriidilist isikut ja vastavalt siseriiklikele õigusaktidele või tavadele nende ühendused, organisatsioonid või rühmad.

Článek 3

Artikkel 3

Přístup k informacím o životním prostředí na požádání

Juurdepääs keskkonnaalasele teabele taotluse alusel

1. Členské státy zajistí, aby orgány veřejné správy měly povinnost, v souladu s ustanoveními této směrnice, poskytovat informace o životním prostředí v jejich držení nebo pro ně držené každému žadateli na jeho žádost, aniž by žadatel musel prokazovat svůj oprávněný zájem.

1. Liikmesriigid tagavad, et riigiasutused peavad vastavalt käesoleva direktiivi sätetele tegema nende valduses oleva või nende nimel hoitava keskkonnateabe kättesaadavaks igale taotlejale tema taotluse korral, ilma et ta peaks tõestama oma huvi.

2. S výhradou článku 4 a s ohledem na časový rozvrh určený žadatelem se informace o životním prostředí poskytují žadateli:

2. Vastavalt artiklile 4 ja võttes arvesse taotleja määratletud tähtaega, tehakse keskkonnateave taotlejale kättesaadavaks:

a) co nejdříve nebo alespoň během jednoho měsíce poté, co orgán veřejné správy uvedený v odstavci 1 obdržel od žadatele žádost nebo

a) niipea kui võimalik või hiljemalt ühe kuu jooksul pärast seda, kui lõikes 1 nimetatud riigiasutus on taotleja taotluse kätte saanud või

b) během dvou měsíců poté, co orgán veřejné správy obdržel žádost, pokud jsou informace natolik objemné a složité, že nelze splnit lhůtu jednoho měsíce uvedenou v písmenu a). V takových případech je nezbytné žadatele informovat co nejdříve a v každém případě před koncem uvedené jednoměsíční lhůty o každém takovém prodloužení a důvodech, které k němu vedou.

b) kahe kuu jooksul pärast riigiasutuse poolt taotluse kättesaamist, kui teabe maht või keerukus on niisugune, et punktis a nimetatud tähtaja jooksul ei ole seda võimalik esitada. Sellistel juhtudel teavitatakse taotlejat niipea kui võimalik ja igal juhul enne kuuajalise tähtaja lõppu niisugusest tähtaja pikendamisest ja selle põhjustest.

3. Pokud je žádost formulována příliš obecně, orgán veřejné správy co nejdříve a nejpozději v časové lhůtě stanovené v odst. 2 písm. a) požádá žadatele, aby svoji žádost blíže určil, přičemž mu bude pomáhat např. poskytnutím informací o používání veřejných registrů uvedených v odst. 5 písm. c). Na základě čl. 4 odst. 1 písm. c) mohou orgány veřejné správy zamítnout žádost v případech, které budou považovat za správné.

3. Kui taotlus on formuleeritud liiga üldiselt, palub riigiasutus niipea kui võimalik ja hiljemalt lõike 2 punktis a ettenähtud tähtaja jooksul taotlejal nõuet täpsustada ning abistab taotlejat selle tegemisel, andes näiteks taotlejale teavet lõike 5 punktis c nimetatud avalike registrite kasutamise kohta. Riigiasutused võivad artikli 4 lõike 1 punkti c alusel taotluse tagasi lükata, kui nad peavad seda vajalikuks.

4. Pokud žadatel požaduje, aby orgán veřejné správy poskytnul informace o životním prostředí v určité formě nebo formátu (včetně ve formě kopií), orgán veřejné správy vyhoví, pokud:

4. Kui taotleja palub riigiasutusel teha keskkonnateave kättesaadavaks konkreetsel kujul või formaadis (sealhulgas koopiatena), teeb riigiasutus selle niisugusel kujul kättesaadavaks, välja arvatud juhul, kui:

a) informace již nejsou veřejně dostupné v jiné formě nebo formátu, zejména podle článku 7, ke kterým má žadatel snadný přístup nebo

a) see on eelkõige artikli 7 alusel üldsusele kättesaadav juba teisel kujul või formaadis, mis on taotlejatele hõlpsasti kättesaadav või

b) není pro orgán veřejné správy přijatelnější, aby poskytnul informace v jiné formě nebo formátu, přičemž v takovém případě uvede důvody pro poskytnutí informací v jiné formě nebo formátu.

b) riigiasutusel on mõistlik teha see kättesaadavaks teisel kujul või formaadis; sellisel juhul teatatakse ka teabe niisugusel kujul või formaadis esitamise põhjused.

Pro účely tohoto odstavce vynaloží orgány veřejné správy veškeré přiměřené úsilí, aby udržovaly informace o životním prostředí v jejich držení nebo pro ně držené ve formách nebo formátech, které jsou snadno reprodukovatelné a přístupné prostředky počítačové telekomunikace nebo jinými elektronickými prostředky.

Käesoleva lõike kohaldamisel teevad riigiasutused kõik mõistlikud jõupingutused, et nad säilitaksid nende valduses või nende nimel mõne muu asutuse valduses olevat keskkonnateavet sellisel kujul ja formaadis, mida on lihtne paljundada ja mis on kättesaadav arvutikaugside ja muude elektrooniliste vahendite abil.

Důvody odmítnutí poskytnout informace v celém nebo částečném rozsahu v požadované formě nebo formátu je nutné sdělit žadateli v časové lhůtě uvedené v odst. 2 písm. a).

Põhjused selle kohta, miks riigiasutus keeldub tegemast teavet kas tervikuna või osaliselt kättesaadavaks taotletud kujul või formaadis, esitatakse taotlejale lõike 2 punktis a nimetatud tähtaja jooksul.

5. Pro účely tohoto článku členské státy zajistí, aby:

5. Käesoleva artikli kohaldamisel tagavad liikmesriigid, et:

a) úředníci podporovali úsilí veřejnosti o přístup k informacím;

a) ametnikelt nõutaks teabele juurdepääsu taotleva üldsuse abistamist;

b) seznamy orgánů veřejné správy byly veřejně přístupné a

b) riigiasutuste nimekirjad oleks üldsusele kättesaadavad ja

c) byla stanovena praktická opatření zajišťující účinný výkon práva přístupu k informacím o životním prostředí, jako jsou:

c) oleks kindlaks määratud kord, mis tagab keskkonnateabele juurdepääsu õiguse tõhusa teostamise, näiteks:

- určení informačních pracovníků,

- teabeametnike määramine,

- pořízení a údržba zařízení pro kontrolu požadovaných informací,

- taotletava teabe säilitamiseks ja sellega tutvumiseks vajalike vahendite soetamine ja hooldamine,

- registry nebo seznamy informací o životním prostředí v držení orgánů veřejné správy nebo informačních míst s jasným uvedením, kde lze tyto informace najít.

- riigiasutuste või teabepunktide valduses oleva keskkonnateabe registrid ja nimekirjad selgete viidetega kohtadele, kust seda teavet võib leida.

Členské státy zajistí, aby orgány veřejné správy dostatečně informovaly veřejnost o jejích právech vyplývajících z této směrnice a za tímto účelem ji v dostatečné míře poskytovaly informace, poučení a rady.

Liikmesriigid tagavad, et riigiasutused teavitavad üldsust igati õigustest, mis neil on käesoleva direktiivi tulemusel, ning annavad sel eesmärgil asjakohasel määral teavet, juhiseid ja nõu.

Článek 4

Artikkel 4

Výjimky

Erandid

1. Členské státy mohou rozhodnout o odmítnutí žádosti o informace o životním prostředí, jestliže:

1. Liikmesriigid võivad sätestada, et keskkonnateabe nõude võib tagasi lükata, kui:

a) požadované informace nejsou v držení orgánu veřejné správy nebo v držení pro orgán veřejné správy, kterému byla žádost určena. V takovém případě, pokud si je orgán veřejné správy vědom, že informace jsou v držení jiného orgánu veřejné správy nebo v držení pro jiný orgán veřejné správy, předá co nejdříve žádost zmíněnému jinému orgánu a uvědomí o tom žadatele, nebo uvědomí žadatele o orgánu veřejné správy, u kterého je podle jeho názoru možné o tyto informace požádat;

a) taotletav teave ei ole taotluse saanud riigiasutuse valduses ega tema nimel mõne teise asutuse valduses. Riigiasutus peab sellisel juhul, kui ta teab, et see teave on teise riigiasutuse valduses või tema nimel mõne muu asutuse valduses, edastama taotluse nii kiiresti kui võimalik sellele asutusele ja teatama sellest taotlejale, või teatama taotlejale riigiasutusest, kellele on tõenäoliselt võimalik esitada vastav taotlus;

b) žádost je zjevně nepřiměřená;

b) taotlus on ilmselgelt põhjendamatu;

c) žádost je formulována příliš obecně, přičemž se bere v úvahu čl. 3 odst. 3;

c) taotlus on sõnastatud liiga üldiselt, arvestades artikli 3 lõiget 3;

d) žádost se týká materiálu ve fázi dokončování nebo rozpracovaných dokumentů nebo údajů;

d) taotlus käsitleb koostamisel olevaid materjale või lõpetamata dokumente või andmeid;

e) žádost se týká vnitřní komunikace, přičemž se bere v úvahu veřejný zájem, kterému slouží zveřejnění.

e) taotlus käsitleb asutusesisest teabevahtust, kuid võttes arvesse, kas avalikustamine teeniks üldsuse huve.

Pokud je žádost odmítnuta, protože se týká materiálu ve fázi dokončování, orgán veřejné správy uvede jméno orgánu, který materiál připravuje, a odhad doby potřebné na dokončení.

Kui taotlus lükatakse tagasi seetõttu, et see käsitleb koostatavat materjali, teatab riigiasutus selle asutuse nime, mis tegeleb materjali ettevalmistamisega ja selle lõpetamiseks vajamineva eeldatava aja.

2. Členské státy mohou rozhodnout o odmítnutí žádosti o informace o životním prostředí, pokud by zveřejnění informací mělo nepříznivý vliv na:

2. Liikmesriigid võivad sätestada keskkonnateabe taotluse tagasilükkamise, kui teabe avalikustamine võib kahjustada:

a) důvěrnost řízení u orgánů veřejné správy v zákonem stanovených případech;

a) riigiasutuste töö konfidentsiaalsust, kui niisugune konfidentsiaalsus on seadusega sätestatud;

b) mezinárodní vztahy, veřejnou bezpečnost a národní obranu;

b) rahvusvahelisi suhteid, avalikku julgeolekut ja riigikaitset;

c) průběh spravedlnosti, schopnost kterékoli osoby domoci se spravedlivého soudního řízení a schopnost orgánu veřejné správy provádět vyšetřování trestné nebo disciplinární povahy;

c) õigusemõistmise kulgu, isikute võimalusi taotleda õiglast kohtumõistmist või riigiasutuse võimalusi korraldada kriminaal- või distsiplinaarjuurdlust;

d) důvěrnost obchodních a průmyslových informací, pokud ji stanovují vnitrostátní právní předpisy nebo právní předpisy Společenství pro ochranu oprávněných hospodářských zájmů, včetně veřejného zájmu zachovat statistickou důvěrnost a daňové tajemství;

d) äri- või tööstusteabe konfidentsiaalsust, kui selline konfidentsiaalsus on sätestatud siseriiklike või ühenduse õigusnormidega, et kaitsta seaduslikke majandushuvisid, sealhulgas avalikku huvi säilitada statistilist konfidentsiaalsust või maksude salastatust;

e) práva k duševnímu vlastnictví;

e) intellektuaalomandi õigusi;

f) důvěrnost osobních údajů nebo spisů týkajících se fyzické osoby v případech, kdy taková osoba nedala souhlas se zveřejněním informací pro veřejnost, pokud tuto důvěrnost stanovují vnitrostátní právní předpisy nebo předpisy Společenství;

f) isikuandmete ja/või füüsilise isikuga seotud toimikute konfidentsiaalsust, kui see isik ei ole nõus teabe avalikustamisega ja kui selline konfidentsiaalsus on sätestatud siseriiklike või ühenduse õigusnormidega;

g) zájmy nebo ochranu jakékoli osoby, která poskytla požadované informace dobrovolně, aniž byla nebo mohla být k tomu právně vázána, pokud tato osoba nedala souhlas ke zveřejnění dotčených informací;

g) mis tahes isiku huvisid või kaitset, kes on andnud taotletud teavet vabatahtlikult ilma õigusliku kohustuseta ja ilma, et teda oleks võidud õiguslikult selleks kohustada, välja avatud juhul, kui see isik on nõus kõnealuse teabe avaldamisega;

h) ochranu životního prostředí, ke kterému se tyto informace vztahují, jako jsou např. místa výskytu vzácných druhů.

h) selle teabega seotud keskkonna kaitset, nagu näiteks haruldaste liikide asukohta.

Důvody odmítnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 je nezbytné vykládat restriktivním způsobem, přičemž se u konkrétního případu bere v úvahu prospěšnost zveřejnění z hlediska veřejného zájmu. V každém konkrétním případě se zvažuje veřejný zájem, kterému zveřejnění slouží, proti zájmu, kterému slouží odmítnutí. Na základě ustanovení odst. 2 písm. a), d), f), g) a h) nemohou členské státy rozhodnout o odmítnutí žádosti, pokud se žádost týká informací o emisích do životního prostředí.

Lõikes 1 ja 2 mainitud tagasilükkamise põhjuste tõlgendamine peaks olema piiratud, võttes arvesse, kas avalikustamine teeniks konkreetsel üksikjuhul üldsuse huvisid. Igal üksikjuhul tuleb avalikustamisega teenitavaid üldsuse huvisid võrrelda tagasilükkamisega teenitavate huvidega. Liikmesriigid ei või lõike 2 punktide a, d, f, g ja h alusel sätestada taotluse tagasilükkamist, kui see on seotud keskkonda sattuvaid heitmeid käsitleva teabega.

V tomto rámci a pro účely použití písmena f) členské státy zajistí, aby byly splněny požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1955 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [6].

Selle raames ja punkti f kohaldamiseks tagavad liikmesriigid, et Euroopa Parlamendi ja nõukogu 24. oktoobri 1995. aasta direktiiv 95/46/EÜ (üksikisikute kaitse kohta isikuandmete töötlemisel ja selliste andmete vaba liikumise kohta) [6] oleks täidetud.

3. Pokud členský stát stanovuje výjimky, může sestavit veřejně přístupný seznam kritérií, na jejichž základě dotčený orgán může rozhodnout, jak se žádostmi zacházet.

3. Kui liikmesriik kehtestab erandid, võidakse koostada avalikult kättesaadav kriteeriumide loetelu, mille alusel asjaomane asutus võib otsustada, kuidas ta taotlusi menetleb.

4. Informace o životním prostředí v držení orgánu veřejné správy nebo v držení pro tento orgán, o které žadatel požádal, se poskytují zčásti, pokud je možné oddělit informace spadající do oblasti působnosti odst. 1 písm. d) a e) nebo odstavce 2 od ostatních požadovaných informací.

4. Riigiasutuste valduses olev või nende nimel hoitav keskkonnateave, mida taotleja on taotlenud, tehakse kättesaadavaks osaliselt, kui kogu taotletavast teabest on võimalik eraldada lõike 1 punktide d ja e või lõike 2 reguleerimisalasse kuuluvat teavet.

5. Odmítnutí poskytnout všechny požadované informace nebo jejich část se oznamuje žadateli písemně nebo elektronicky, pokud byla žádost podána písemně nebo o to žadatel požádal, v časových lhůtách uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) nebo případně b). V oznámení se uvedou důvody odmítnutí a informace o postupu přezkoumání podle článku 6.

5. Kui keeldutakse andmast kogu taotletud teavet või osa sellest, teatatakse sellest taotlejale kirjalikult või elektrooniliselt, kui taotlus oli esitatud kirjalikult, või taotleja soovi korral artikli 3 lõike 2 punktis a nimetatud tähtaja või vajadusel punktis b nimetatud tähtaja jooksul. Teates märgitakse keeldumise põhjused ja see sisaldab teavet läbivaatamise menetluse kohta, mis on sätestatud artikli 6 kohaselt.

Článek 5

Artikkel 5

Poplatky

Tasud

1. Přístup k veřejným registrům nebo seznamům zavedeným a vedeným podle čl. 3 odst. 5 a prohlížení požadovaných informací na místě jsou bezplatné.

1. Juurdepääs artikli 3 lõike 5 kohaselt asutatud ja hoitud avalikele registritele ja nimekirjadele ja nendes sisalduva teabega kohapeal tutvumine on tasuta.

2. Orgány veřejné správy mohou účtovat poplatek za poskytnutí jakýchkoli informací o životním prostředí, který ale nesmí přesáhnout přiměřenou částku.

2. Riigiasutused võivad kehtestada teabe andmise eest võetava tasu, kuid see peab olema mõõdukas.

3. Pokud je poplatek účtován, orgány veřejné správy zveřejní a žadatelům poskytnou seznam těchto poplatků a informace o okolnostech, za kterých je možné poplatky vybírat nebo od nich upustit.

3. Kui tasu on kehtestatud, avaldavad ja teevad riigiasutused niisugused tasumäärad taotlejatele kättesaadavaks koos teabega juhtude kohta, millal tasu nõutakse või selle nõudmisest loobutakse.

Článek 6

Artikkel 6

Přístup k právní ochraně

Õiguskaitse kättesaadavus

1. Členské státy zajistí, aby každý žadatel, který má za to, že jeho žádost byla opomenuta, nesprávně odmítnuta (zcela nebo zčásti), nepřiměřeně zodpovězena nebo jinak nevyřízena podle ustanovení článků 3, 4 nebo 5, měl přístup k řízení, v němž je možné znovu zvážit jednání nebo nečinnost dotčeného orgánu veřejné správy stejným nebo jiným orgánem veřejné správy, nebo ze správního hlediska přezkoumat nezávislým a nestranným subjektem ustaveným podle zákona. Každé takové řízení je urychlené a je buď bezplatné, nebo nepříliš nákladné.

1. Liikmesriigid tagavad, et igal taotlejal, kes leiab, et tema taotlust on eiratud, taotlus on põhjendamatult (kas tervikuna või osaliselt) tagasi lükatud, vastus taotlusele on ebapiisav või on selle menetlemisel rikutud muul viisil artiklite 3-5 sätteid, on juurdepääs menetlusele, mille käigus saab riigiasutuse tegevuse või tegevusetuse uuesti läbi vaadata kas selles samas või muus riigiasutuses või et taotluse vaataks uuesti halduskorras läbi seaduslikult asutatud sõltumatu ja erapooletu organ. Iga nimetatud menetlus peab olema kiire ja kas tasuta või väikese tasu eest.

2. Kromě postupu přezkoumání uvedeného v odstavci 1 členské státy zajistí, aby žadatel měl přístup k postupu přezkoumání před soudem nebo jiným nezávislým a nestranným subjektem ustaveným podle zákona, u kterého je možné přezkoumat jednání nebo nečinnost dotčeného orgánu veřejné správy a jehož rozhodnutí se mohou být konečná. Členské státy mohou dále rozhodnout, že přístup k právnímu přezkoumání mohou mít rovněž třetí strany odpovědné za zveřejnění informací.

2. Lisaks lõikes 1 nimetatud läbivaatamise korrale tagavad liikmesriigid, et taotlejal oleks juurdepääs läbivaatamismenetlusele kohtu või muu seaduslikult asutatud sõltumatu ja erapooletu organi ees, kus vaadatakse kõnealuse riigiasutuse tegevus või tegevusetus uuesti läbi ning kelle otsused võivad olla lõplikud. Lisaks võivad liikmesriigid sätestada, et teabe avalikustamise tõttu süüdistatavatele kolmandatele isikutele oleks õiguskaitsevahendid samuti kättesaadavad.

3. Konečné rozhodnutí podle odstavce 2 je pro orgán veřejné správy, jenž má informace v držení, závazné. Důvody se uvádějí písemně, alespoň v případech, kdy je přístup k informacím podle tohoto článku odmítnut.

3. Lõike 2 kohased lõplikud otsused on teavet valdava riigiasutuse jaoks siduvad. Põhjused esitatakse kirjalikult vähemalt siis, kui juurdepääs teabele keelatakse käesoleva artikli alusel.

Článek 7

Artikkel 7

Šíření informací o životním prostředí

Keskkonnateabe levitamine

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že orgány veřejné správy budou zpracovávat informace o životním prostředí, které souvisejí s jejich funkcí a jsou v jejich držení nebo jim určeny, s ohledem na jejich aktivní a systematické veřejné šíření, a to zejména pomocí počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie.

1. Liikmesriigid võtavad vajalikke meetmeid tagamaks, et riigiasutused korrastavad nende ülesannetega seotud, nende valduses oleva või nende nimel hoitava keskkonnateabe nii, et seda oleks võimalik korrapäraselt üldsusele levitada, eelkõige arvutikaugside ja/või selle olemasolul muu elektroonilise tehnoloogia abil.

Informace poskytované pomocí počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie nemusí zahrnovat informace získané před vstupem této směrnice v platnost, pokud již nejsou k dispozici v elektronické formě.

Arvutikaugside ja/või muu elektroonilise tehnoloogia teel kättesaadavaks tehtud teave ei pea sisaldama teavet, mis on kogutud enne käesoleva direktiivi jõustumist, kui see ei ole juba elektroonilisel viisil kättesaadav.

Členské státy zajistí, aby se informace o životním prostředí stávaly stále více dosažitelnými v elektronických databázích, ke kterým má veřejnost snadný přístup přes veřejné telekomunikační sítě.

Liikmesriigid tagavad, et keskkonnateave saaks üha enam kättesaadavaks elektrooniliste andmebaaside kaudu, millele üldsus saab üldkasutatavate telekommunikatsioonivõrkude kaudu lihtsalt juurde pääseda.

2. Poskytované a rozšiřované informace se aktualizují podle potřeby a zahrnují alespoň:

2. Kättesaadavaks tehtavat ja levitatavat teavet tuleb asjakohasel viisil ajakohastada ja see sisaldab vähemalt järgmist:

a) znění mezinárodních smluv, úmluv nebo dohod, znění právních předpisů Společenství a znění vnitrostátních, regionálních nebo místních právních předpisů o životním prostředí nebo ve vztahu k němu;

a) rahvusvahelised lepingud, konventsioonid ja kokkulepped ning ühenduse, siseriiklikud, piirkondlikud ja kohalikud õigusaktid, mis käsitlevad keskkonda või on sellega seotud;

b) politiky, plány a programy vztahující se k životnímu prostředí;

b) keskkonnaga seotud poliitikad, plaanid ja programmid;

c) zprávy o postupu provádění jednotlivých bodů uvedených v písmenech a) a b), jsou-li připravované nebo uchovávané orgány veřejné správy v elektronické formě;

c) riigiasutuste poolt elektrooniliselt koostatud ja peetavad punktides a ja b nimetatud dokumentide rakendamise vahearuanded;

d) zprávy o stavu životního prostředí uvedené v odstavci 3;

d) lõikes 3 nimetatud keskkonnaseisundi aruanded;

e) údaje nebo souhrny údajů odvozených z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;

e) andmed või andmete kokkuvõtted, mis on saadud keskkonda mõjutavate või mõjutada võivate tegevuste järelevalve tulemusel;

f) povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo najít podle článku 3;

f) olulise keskkonnamõjuga load ja keskkonnaalased kokkulepped või viited kohtadele, kust niisugust teavet võib artikli 3 raames taotleda või leida;

g) studie dopadu na životní prostředí a posouzení rizik týkající se složek životního prostředí podle čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo najít podle článku 3.

g) keskkonnamõju uuringud ja riskihindamised, mis käsitlevad artikli 2 lõike 1 punktis a nimetatud keskkonna osasid või viited kohtadele, kust niisugust teavet võib artikli 3 raames nõuda või leida.

3. Aniž je dotčen jakýkoli určitý závazek týkající se vykazování podle právních předpisů Společenství, členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily zveřejňování vnitrostátních případně regionálních nebo místních zpráv o stavu životního prostředí v pravidelných intervalech nepřesahujících čtyři roky; tyto zprávy budou zahrnovat informace o kvalitě životního prostředí a tlacích, které na životní prostředí působí.

3. Ilma et see piiraks ühenduse õigusaktides sätestatud andmete esitamise kohustusi, võtavad liikmesriigid vajalikke meetmeid tagamaks, et siseriiklikke ja vajadusel piirkondlikke või kohalikke aruandeid keskkonna seisundi kohta avaldataks korrapäraste ajavahemike järel, mis ei ole pikemad kui neli aastat; sellised aruanded sisaldavad teavet keskkonna kvaliteedi ja sellele avalduva surve kohta.

4. Aniž je dotčen jakýkoli konkrétní závazek stanovený právními předpisy Společenství, členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že v případě bezprostředního ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí lidskými činnostmi nebo přírodními jevy budou okamžitě a bez prodlení poskytnuty všechny informace v držení orgánů veřejné správy nebo pro ně držené, které by mohly umožnit, aby veřejnost, která by mohla být postižena, přijala opatření k zabránění nebo zmírnění újmy z takového ohrožení.

4. Ilma et see piiraks ühtegi ühenduse õigusaktides sätestatud erikohustust, võtavad liikmesriigid vajalikke meetmeid tagamaks, et inimeste tervist ja keskkonda ähvardava otsese ohu korral, mille põhjuseks võib olla inimtegevus või looduslikud tegurid, levitaksid riigiasutused viivitamata nende valduses või nende nimel mõne muu asutuse valduses olevat sellist teavet, mis võimaldaks ohustatud elanikerühmal võtta vajalikke meetmeid, et vältida või leevendada ohust tulenevat kahju.

5. Výjimky v čl. 4 odst. 1 a 2 se mohou použít ve vztahu k povinnostem uloženým tímto článkem.

5. Käesoleva artikliga kehtestatavate kohutuste suhtes võib kohaldada artikli 4 lõigete 1 ja 2 erandeid.

6. Členské státy mohou splnit požadavky tohoto článku vytvořením odkazů na internetové stránky, kde je možné tyto informace najít.

6. Liikmesriigid võivad täita käesoleva artikli nõudeid, luues lingid veebisaitidele, kust võib leida vajalikku teavet.

Článek 8

Artikkel 8

Kvalita informací o životním prostředí

Keskkonnateabe kvaliteet

1. Pokud to bude v jejich moci, zajistí členské státy, aby informace sestavované jimi nebo v jejich zastoupení byly aktuální, přesné a srovnatelné.

1. Liikmesriigid tagavad oma võimaluste piires, et kogu nende poolt või nende nimel koostatud teave on ajakohane, täpne ja võrreldav.

2. Povinností orgánů veřejné správy je na požádání reagovat na žádosti o informace podle čl. 2 odst. 1 písm. b) a informovat žadatele o místech, kde lze získat informace, jsou-li k dispozici, o postupech zjišťování, včetně metod analýzy, výběru a předběžného zpracování výběrových souborů, které se používají pro tvorbu informací, nebo o používaných standardních postupech.

2. Taotluse korral vastavad liikmesriigid artikli 2 lõike 1 punkti b kohase teabe taotlusele, andes taotlejale teada, kust ta võib olemasolu korral leida teavet mõõtmismenetluste kohta, sealhulgas teavet analüüsimeetodite, proovivõtmise ja proovide eeltöötlemise kohta, mida on kasutatud teabe koostamisel, või viidates kasutatud standardmenetlusele.

Článek 9

Artikkel 9

Postup přezkumu

Läbivaatamise kord

1. Členské státy podají zprávu o zkušenostech získaných při provádění této směrnice nejpozději do 14. února 2009.

1. Hiljemalt 14. veebruaril 2009 esitavad liikmesriigid aruande käesoleva direktiivi rakendamise kogemustest.

Komisi zprávu sdělí nejpozději do 14. srpna 2009.

Nad edastavad aruande komisjonile hiljemalt 14. augustil 2009.

Nejpozději do 14. února 2004 předloží Komise členským státům dokument s pokyny, který jasně stanoví představu Komise, jakým způsobem se mají zprávy podávat.

Hiljemalt 14. veebruaril 2004 edastab komisjon liikmesriikidele juhenddokumendi, milles on selgelt sätestatud komisjoni poolt liikmesriikidelt nõutav aruandluse vorm.

2. Na základě zkušeností a s přihlédnutím k vývoji počítačové telekomunikační nebo elektronické technologie vypracuje Komise zprávu pro Evropský parlament a Radu spolu s návrhem na revizi směrnice považovaný Komisí za vhodný.

2. Vastavalt kogemustele ja võttes arvesse arvutikaugside ja/või elektroonilise tehnoloogia arengut, esitab komisjon aruande Euroopa Parlamendile ja nõukogule koos kõigi vajalikuks peetavate parandusettepanekutega.

Článek 10

Artikkel 10

Provádění

Rakendamine

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 14. února 2005. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Liikmesriigid jõustavad käesoleva direktiivi täitmiseks vajalikud õigus- ja haldusnormid 14. veebruariks 2005. Liikmesriigid teatavad nendest viivitamata komisjonile.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Kui liikmesriigid need normid vastu võtavad, lisavad nad nendesse või nende ametliku avaldamise korral nende juurde viite käesolevale direktiivile. Viitamise viisi näevad ette liikmesriigid.

Článek 11

Artikkel 11

Zrušení

Kehtetuks tunnistamine

Zrušuje se směrnice 90/313/EHS s účinkem ode dne 14. února 2005.

Direktiiv 90/313/EMÜ tunnistatakse alates 14. veebruarist 2005 kehtetuks.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Viiteid kehtetuks tunnistatud direktiivile käsitatakse viidetena käesolevale direktiivile ja neid tuleb lugeda vastavalt lisas esitatud vastavustabelile.

Článek 12

Artikkel 12

Vstup v platnost

Jõustumine

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Käesolev direktiiv jõustub Euroopa Liidu Teatajas avaldamise päeval.

Článek 13

Artikkel 13

Určení

Adressaadid

Tato směrnice je určena členským státům.

Käesolev direktiiv on adresseeritud liikmesriikidele.

V Bruselu dne 28. ledna 2003.

Brüssel, 28. jaanuar 2003

Za Evropský parlament

Euroopa Parlamendi nimel

předseda

president

P. Cox

P. Cox

Za Radu

Nõukogu nimel

předseda

eesistuja

G. Papandreou

G. Papandreou

[1] Úř. věst. C 337 E, 28.11.2000, s.156 a Úř. věst. C 240 E, 28.8.2001, s. 289.

[1] EÜT C 337 E, 28.11.2000, lk 156 ja EÜT C 240 E, 28.8.2001, lk 289.

[2] Úř. věst. C 116, 20.4.2001, s. 43.

[2] EÜT C 116, 20.4.2001, lk 43.

[3] Úř. věst. C 148, 18.5.2001, s. 9.

[3] EÜT C 148, 18.5.2001, lk 9.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2001 (Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 165), společný postoj Rady ze dne 28. ledna 2002 (Úř. věst. C 113 E, 14. 5. 2002, s. 1) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 30. května 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 2002 a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2002.

[4] Euroopa Parlamendi 14. märtsi 2001. aasta arvamus (EÜT C 343, 5.12.2001, lk 165), nõukogu 28. jaanuari 2002. aasta ühine seisukoht (EÜT C 113 E, 14.5.2002, lk 1) ja Euroopa Parlamendi 30. mai 2002. aasta otsus (Euroopa Ühenduste Teatajas seni avaldamata). Nõukogu 16. detsembri 2002. aasta otsus ja Euroopa Parlamendi 18. detsembri 2002. aasta otsus.

[5] Úř. věst. L 158, 23.6.1990, s. 56.

[5] EÜT L 158, 23.6.1990, lk 56.

[6] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[6] EÜT L 281, 23.11.1995, lk 31.

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

LISA

SROVNÁVACÍ TABULKA

VASTAVUSTABEL

Směrnice 90/313/EHS | Tato směrnice |

Direktiiv 90/313/EMÜ | Käesolev direktiiv |

Článek. 1 | Článek. 1 písm. a) |

Artikkel 1 | Artikli 1 punkt a |

Článek. 1 písm. b) |

Artikli 1 punkt b |

Článek. 2 písm. a) | Článek. 2 odst. 1 |

Artikli 2 punkt a | Artikli 2 lõige 1 |

Článek. 2 písm. b) | Článek. 2 odst. 2 |

Artikli 2 punkt b | Artikli 2 lõige 2 |

– | Článek. 2 odst. 3 |

— | Artikli 2 lõige 3 |

– | Článek. 2 odst. 4 |

— | Artikli 2 lõige 4 |

– | Článek. 2 odst. 5 |

— | Artikli 2 lõige 5 |

– | Článek. 2 odst. 6 |

— | Artikli 2 lõige 6 |

Článek. 3 odst. 1 | Článek. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 |

Artikli 3 lõige 1 | Artikli 3 lõige 1 ja artikli 3 lõige 5 |

Článek. 3 odst. 2 | Článek. 4 odst. 2 a čl. 4 odst. 4 |

Artikli 3 lõige 2 | Artikli 4 lõige 2 ja artikli 4 lõige 4 |

Článek. 3 odst. 3 | Článek. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) |

Artikli 3 lõige 3 | Artikli 4 lõike 1 punktid b-e |

Článek. 3 odst. 4 | Článek. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 5 |

Artikli 3 lõige 4 | Artikli 3 lõige 2 ja artikli 4 lõige 5 |

– | Článek. 4 odst. 1 písm. a) |

— | Artikli 4 lõike 1 punkt a |

– | Článek. 3 odst. 3 |

— | Artikli 3 lõige 3 |

– | Článek. 3 odst. 4 |

— | Artikli 3 lõige 4 |

Článek 4 | Článek. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 2 |

Artikkel 4 | Artikli 6 lõiked 1 ja 2 |

– | Článek. 6 odst. 3 |

— | Artikli 6 lõige 3 |

Článek 5 | Článek. 5 odst. 1 |

Artikkel 5 | Artikli 5 lõige 1 |

– | Článek. 5 odst. 2 |

— | Artikli 5 lõige 2 |

– | Článek. 5 odst. 3 |

— | Artikli 5 lõige 3 |

Článek 6 | Článek. 2 odst. 2 písm. c, čl. 3 odst. 1 |

Artikkel 6 | Artikli 2 lõike 2 punkt c ja artikli 3 lõige 1 |

Článek 7 | Článek. 7 odst. 1, 2 a 3 |

Artikkel 7 | Artikli 7 lõiked 1, 2 ja 3 |

– | Článek. 7 odst. 4 |

— | Artikli 7 lõige 4 |

– | Článek. 7 odst. 5 |

— | Artikli 7 lõige 5 |

– | Článek. 7 odst. 6 |

— | Artikli 7 lõige 6 |

– | Článek 8 |

— | Artikkel 8 |

Článek 8 | Článek 9 |

Artikkel 8 | Artikkel 9 |

Článek 9 | Článek 10 |

Artikkel 9 | Artikkel 10 |

Článek 10 | Článek 13 |

Artikkel 10 | Artikkel 13 |

– | Článek 11 |

— | Artikkel 11 |

– | Článek 12 |

— | Artikkel 12 |

--------------------------------------------------

--------------------------------------------------