Dvojjazyčné zobrazení

Účastníci řízení
Odůvodnění rozsudku
Výrok

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV  BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV 

cs

es

 

Účastníci řízení


Ve věci C‑213/10,
En el asunto C‑213/10,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Litva) ze dne 27. dubna 2010, došlým Soudnímu dvoru dne 4. května 2010, v řízení
que tiene por objeto una petición de decisión prejudicial planteada, con arreglo al artículo 267 TFUE, por el Lietuvos Aukščiausiasis Teismas (Lituania), mediante resolución de 27 de abril de 2010, recibida en el Tribunal de Justicia el 4 de mayo de 2010, en el procedimiento entre
F‑Tex SIA
F‑Tex SIA
proti
y
Lietuvos-Anglijos UAB „Jadecloud-Vilma“,
Lietuvos-Anglijos UAB «Jadecloud Vilma»,
SOUDNÍ DVŮR (první senát),
EL TRIBUNAL DE JUSTICIA (Sala Primera),
ve složení A. Tizzano, předseda senátu, M. Safjan, M. Ilešič, E. Levits a M. Berger (zpravodajka), soudci,
integrado por el Sr. A. Tizzano, Presidente de Sala, y los Sres. M. Safjan, M. Ilešič y E. Levits y la Sra. M. Berger (Ponente), Jueces;
generální advokátka: V. Trstenjak,
Abogado General: Sra. V. Trstenjak;
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
Secretario: Sr. A. Calot Escobar;
s přihlédnutím k písemné části řízení,
habiendo considerado los escritos obrantes en autos;
s ohledem na vyjádření předložená:
consideradas las observaciones presentadas:
– za F‑Tex SIA M. Nosevičem, advokatas,
– en nombre de F‑Tex SIA, por el Sr. M. Nosevič, advokatas;
– za Lietuvos-Anglijos UAB „Jadecloud-Vilma“ R. Bukauskasem, advokatas,
– en nombre de Lietuvos-Anglijos UAB «Jadecloud Vilma», por el Sr. R. Bukauskas, advokatas;
– za litevskou vládu D. Kriaučiūnasem a L. Liubertaite, jako zmocněnci,
– en nombre del Gobierno lituano, por el Sr. D. Kriaučiūnas y la Sra. L. Liubertaitė, en calidad de agentes;
– za německou vládu T. Henzem a J. Kemper, jako zmocněnci,
– en nombre del Gobierno alemán, por el Sr. T. Henze y la Sra. J. Kemper, en calidad de agentes;
– za řeckou vládu M. Michelogiannaki, jakož i K. Georgiadisem a D. Kalogirosem, jako zmocněnci,
– en nombre del Gobierno helénico, por la Sra. M. Michelogiannaki y los Sres. K. Georgiadis y D. Kalogiros, en calidad de agentes;
– za Evropskou komisi A. Steiblytė a M. Wilderspinem, jako zmocněnci,
– en nombre de la Comisión Europea, por la Sra. A. Steiblytė y el Sr. M. Wilderspin, en calidad de agentes;
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generální advokátky, rozhodnout věc bez stanoviska,
vista la decisión adoptada por el Tribunal de Justicia, oída la Abogado General, de que el asunto sea juzgado sin conclusiones;
vydává tento
dicta la siguiente
Rozsudek
Sentencia
 

Odůvodnění rozsudku


1. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, s. 1; Zvl. vyd. 19/01, s. 191) a čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).
1. La petición de decisión prejudicial versa sobre la interpretación del artículo 3, apartado 1, del Reglamento (CE) nº 1346/2000 del Consejo, de 29 de mayo de 2000, sobre procedimientos de insolvencia (DO L 160, p. 1), así como de los artículos 1, apartado 2, letra b), y 2, apartado 1, del Reglamento (CE) nº 44/2001 del Consejo, de 22 de diciembre de 2000, relativo a la competencia judicial, el reconocimiento y la ejecución de resoluciones judiciales en materia civil y mercantil (DO 2001, L 12, p. 1).
2. Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností F‑Tex SIA (dále jen „F‑Tex“) a Lietuvos-Anglijos UAB „Jadecloud-Vilma“ (dále jen „Jadecloud-Vilma“) ve věci vrácení částky 523 700,20 LTL spolu s úroky, kterou společnosti Jadecloud-Vilma zaplatila společnost Neo Personal Light Clothing GmbH (dále jen „NPLC“), když se tato posledně uvedená společnost nacházela v insolvenci.
2. Dicha petición se presentó en el marco de un litigio entre F‑Tex SIA (en lo sucesivo, «F‑Tex») y Lietuvos-Anglijos UAB «Jadecloud Vilma» (en lo sucesivo, «Jadecloud-Vilma»), relativo a la devolución de la cantidad de 523.700,20 LTL, junto con los correspondientes intereses, cantidad que había sido abonada a Jadecloud-Vilma por Neo Personal Light Clothing GmbH (en lo sucesivo, «NPLC»), siendo así que esta última sociedad se encontraba en situación de insolvencia.
Právní rámec
Marco jurídico
Nařízení č. 1346/2000
Reglamento nº 1346/2000
3. Podle jeho šestého bodu odůvodnění se nařízení č. 1346/2000 omezuje na „ustanovení, která upravují příslušnost pro zahájení úpadkových řízení a rozhodnutí, která jsou učiněna přímo na základě úpadkových řízení a s takovými řízeními úzce souvisí“.
3. A tenor de su sexto considerando, el Reglamento nº 1346/2000 se limita a unas «disposiciones que regulen la competencia para la apertura de procedimientos de insolvencia y para decisiones emanadas directamente de dichos procedimientos, con los que están en estrecha relación».
4. Článek 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000, který upravuje mezinárodní příslušnost, stanoví následující základní pravidlo příslušnosti:
4. El artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000, que versa sobre la competencia internacional, establece la siguiente regla general para determinar la competencia:
„Soudy členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, jsou příslušné k zahájení úpadkového řízení. V případě společnosti nebo právnické osoby se za místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy, považuje sídlo, pokud není prokázán opak.“
«Tendrán competencia para abrir el procedimiento de insolvencia los tribunales del Estado miembro en cuyo territorio se sitúe el centro de los intereses principales del deudor. Respecto de las sociedades y personas jurídicas, se presumirá que el centro de los intereses principales es, salvo prueba en contrario, el lugar de su domicilio social.»
5. Článek 25 nařízení č. 1346/2000, který upravuje uznávání a vykonatelnost jiných rozhodnutí, stanoví ve svém prvním a druhém odstavci následující:
5. En los apartados 1 y 2, el artículo 25 del Reglamento nº 1346/2000, que versa sobre el reconocimiento y carácter ejecutorio de otras resoluciones, dispone lo siguiente:
„1. Rozhodnutí učiněná soudem, jehož rozhodnutí o zahájení řízení je uznáno podle článku 16, která se týkají průběhu a skončení úpadkového řízení, a vyrovnání tímto soudem schválená se rovněž uznávají bez dalších formálních náležitostí. Tato rozhodnutí jsou vykonatelná podle článků 31 až 51 (s výjimkou čl. 34 odst. 2) Bruselské úmluvy o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění úmluv o přistoupení k uvedené úmluvě.
«1. Las resoluciones relativas al desarrollo y conclusión de un procedimiento de insolvencia dictadas por el tribunal cuya resolución de apertura deba reconocerse en virtud del artículo 16, y el convenio aprobado por dicho tribunal se reconocerán asimismo sin otros procedimientos. Tales resoluciones se ejecutarán con arreglo a los artículos 31 a 51, con excepción del apartado 2 del artículo 34 del presente Reglamento, del Convenio de Bruselas relativo a la competencia judicial y a la ejecución de las resoluciones judiciales en materia civil o mercantil modificado por los Convenios de adhesión a dicho Convenio.
První pododstavec se rovněž vztahuje na rozhodnutí, která vyplývají přímo z úpadkového řízení, a na rozhodnutí, která s ním úzce souvisejí, i když je učinil jiný soud.
Lo dispuesto en el párrafo primero se aplicará asimismo a las resoluciones, incluso las dictadas por otro órgano jurisdiccional, que se deriven directamente del procedimiento de insolvencia y que guarden inmediata relación con éste.
[...]
[...]
2. Uznávání a výkon rozhodnutí jiných než uvedených v odstavci 1 se řídí úmluvou uvedenou v odstavci 1, pokud je použitelná.“
2. El reconocimiento y la ejecución de las resoluciones distintas de las contempladas en el apartado 1 se regirán por el Convenio contemplado en el apartado 1, en la medida en que sea aplicable dicho Convenio.»
Nařízení č. 44/2001
Reglamento nº 44/2001
6. Nařízení č. 44/2001 nahrazuje ve vztazích mezi členskými státy Úmluvu ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 1972, L 299, s. 32, dále jen „Bruselská úmluva“).
6. El Reglamento nº 44/2001 sustituye, en las relaciones entre los Estados miembros, al Convenio de 27 de septiembre de 1968 relativo a la competencia judicial y a la ejecución de resoluciones judiciales en materia civil y mercantil (DO 1972, L 299, p. 32; texto consolidado en español en DO 1998, C 27, p. 1; en lo sucesivo, «Convenio de Bruselas»).
7. Podle sedmého bodu odůvodnění uvedeného nařízení „by oblast působnosti tohoto nařízení měla zahrnovat všechny hlavní věci spadající do oblasti občanského a obchodního práva kromě určitých přesně stanovených záležitostí“.
7. A tenor del séptimo considerando del citado Reglamento, «el ámbito de aplicación material del presente Reglamento debe abarcar lo esencial de las materias civil y mercantil, salvo determinadas materias claramente determinadas».
8. Článek 1 nařízení č. 44/2001 definuje jeho působnost takto:
8. El artículo 1 del Reglamento nº 44/2001 define el ámbito de aplicación de éste en los términos siguientes:
„1. Toto nařízení se vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní a správní.
«1. El presente Reglamento se aplicará en materia civil y mercantil con independencia de la naturaleza del órgano jurisdiccional. No incluirá, en particular, las materias fiscal, aduanera y administrativa.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
2. Se excluirá del ámbito de aplicación del presente Reglamento:
[...]
[...]
b) konkursy, vyrovnání a podobná řízení;
b) la quiebra, los convenios entre quebrado y acreedores y demás procedimientos análogos;
[...]“
[...]»
9. Článek 2 odst. 1 uvedeného nařízení upravuje následující základní pravidlo příslušnosti:
9. El artículo 2, apartado 1, del mismo Reglamento establece la siguiente regla general para determinar la competencia:
„Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.“
«Salvo lo dispuesto en el presente Reglamento, las personas domiciliadas en un Estado miembro estarán sometidas, sea cual fuere su nacionalidad, a los órganos jurisdiccionales de dicho Estado.»
10. Článek 60 odst. 1 tohoto nařízení stanoví:
10. El artículo 60, apartado 1, del mismo Reglamento especifica lo siguiente:
„Pro účely tohoto nařízení se v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob „bydlištěm“ rozumí místo, kde má tato osoba své:
«A efectos del presente Reglamento, se entenderá que una sociedad u otra persona jurídica está domiciliada en el lugar en que se encuentre:
a) sídlo nebo
a) su [domicilio social];
b) ústředí nebo
b) su administración central;
c) hlavní provozovnu.“
c) su centro de actividad principal.»
Spor v původním řízení a předběžné otázky
Litigio principal y cuestiones prejudiciales
11. Mezi únorem a červnem 2001 zaplatila společnost NPLC, jejíž sídlo se nachází v Německu a která byla v té době v úpadku, částku 523 700,20 LTL společnosti Jadecloud-Vilma, jejíž sídlo je v Litvě.
11. Entre febrero y junio de 2001, la sociedad NPLC, cuyo domicilio social está sito en Alemania, abonó, cuando ya se encontraba en situación de insolvencia, la cantidad de 523.700,20 LTL a Jadecloud-Vilma, cuyo domicilio social radica en Lituania.
12. Dne 24. ledna 2005 zahájil Landgericht Duisburg (Německo) proti společnosti NPLC úpadkové řízení. Podle zjištění předkládajícího soudu byla jedinou věřitelkou společnost F‑Tex se sídlem v Lotyšsku.
12. El 24 de enero de 2005, el Landgericht Duisburg (Alemania) inició un procedimiento de insolvencia contra NPLC. Según las comprobaciones efectuadas por el órgano jurisdiccional remitente, el único acreedor era F‑Tex, cuyo domicilio social está situado en Letonia.
13. Dohodou ze dne 28. srpna 2007 insolvenční správce určený v rámci řízení zahájeném proti společnosti NPLC postoupil společnosti F‑Tex veškeré pohledávky, které měla společnost NPLC vůči třetím osobám, včetně práva požadovat od společnosti Jadecloud-Vilma vrácení částek, které tato společnost získala v období od února do června 2001. Toto postoupení bylo schváleno, aniž insolvenční správce poskytl jakékoli záruky ohledně obsahu pohledávek, jejich výše či jejich faktické a právní vymahatelnosti. F‑Tex neměla zákonnou povinnost takto postoupené pohledávky vymáhat. V případě, že by se tak rozhodla učinit, bylo dohodnuto, že insolvenčnímu správci zaplatí 33 % z příjmů, které vymáháním získá.
13. Mediante contrato de 28 de agosto de 2007, el síndico designado en el marco del procedimiento incoado contra NPLC transmitió a F‑Tex todos los derechos de crédito de NPLC contra terceros, incluido el derecho de reclamar a Jadecloud-Vilma la devolución de las cantidades que esta última había recibido entre febrero y junio de 2001. La referida transmisión se realizó sin ninguna garantía por parte del síndico en cuanto al contenido de los derechos de crédito, a su importe o a la posibilidad práctica o jurídica de obtener su ejecución. F‑Tex no estaba legalmente obligada a proceder al cobro de los derechos de crédito de este modo transmitidos. Para el supuesto de que decidiera hacerlo, se había convenido que entregaría al síndico el 33 % del producto obtenido.
14. Usnesením ze dne 19. srpna 2009 Vilniaus apygardos teismas (Litva) zamítl žalobu podanou společností F‑Tex, která zněla na to, aby byla společnosti Jadecloud-Vilma uložena povinnost zaplatit jí částku 523 700,20 LTL, zvýšenou o úroky, kterou posledně uvedená společnost získala od společnosti NPLC. Vilniaus apygardos teismas měl za to, že k projednání této žaloby jsou příslušné německé soudy, jelikož úpadkové řízení proti společnosti NPLC bylo zahájeno v Německu.
14. Mediante auto de 19 de agosto de 2009, el Vilniaus apygardos teismas (Lituania) desestimó la demanda que F‑Tex había presentado ante dicho tribunal y que tenía por objeto que se condenara a Jadecloud-Vilma a abonarle la cantidad de 523.700,20 LTL, junto con los correspondientes intereses, cantidad que esta última sociedad había recibido de NPLC. El Vilniaus apygardos teismas consideró que, para conocer de la demanda en cuestión, eran competentes los tribunales alemanes, puesto que el procedimiento de insolvencia abierto contra NPLC había sido incoado en Alemania.
15. Dne 5. listopadu 2009 Lietuvos apeliacinis teismas (Litva) na základě odvolání podaného společností F‑Tex, rozhodnutí Vilniaus apygardos teismas změnil a tuto věc mu vrátil. Lietuvos apeliacinis teismas měl za to, že příslušnost upravená v čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000 k projednání odpůrčí žaloby není výlučná a že vzhledem k okolnostem věci musí být tato žaloba posouzena v místě sídla žalované.
15. A raíz del recurso de apelación interpuesto por F‑Tex, el Lietuvos apeliacinis teismas (Lituania) dejó sin efecto el 5 de noviembre de 2009 el auto del Vilniaus apygardos teismas y devolvió a éste el asunto. El Lietuvos apeliacinis teismas estimó que, en lo que atañe al ejercicio de una acción revocatoria, la competencia prevista en el artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000 no es una competencia exclusiva y que, teniendo en cuenta las circunstancias del caso, dicha acción debía enjuiciarse en el lugar del domicilio social de la demandada.
16. Rozhodnutím ze dne 25. listopadu 2009 Landgericht Duisburg konstatoval, že žaloba, kterou u něho podala společnost F‑Tex proti společnosti Jadecloud-Vilma, nespadá do jeho příslušnosti především proto, že sídlo žalované se nenachází v Německu, a sdělil společnosti F‑Tex, že její žaloba bude patrně odmítnuta jako nepřípustná. F‑Tex vzala tuto žalobu zpět.
16. Mediante resolución de 25 de noviembre de 2009, el Landgericht Duisburg declaró que carecía de competencia para conocer sobre la demanda que F‑Tex había presentado ante él contra Jadecloud-Vilma, basándose fundamentalmente en que el domicilio social de la demandada no se encontraba en Alemania y comunicó a F‑Tex que probablemente se declararía la inadmisibilidad de su demanda. F‑Tex optó entonces por el desistimiento.
17. Lietuvos Aukščiausiasis Teismas, u něhož podala společnost Jadecloud-Vilma proti rozhodnutí Lietuvos apeliacinis teismas ze dne 5. listopadu 2009 opravný prostředek, se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
17. Habiendo de conocer de un recurso de casación interpuesto por Jadecloud-Vilma contra la resolución del Lietuvos apeliacinis teismas de 5 de noviembre de 2009, el Lietuvos Aukščiausiasis Teismas decidió suspender el procedimiento y plantear al Tribunal de Justicia las siguientes cuestiones prejudiciales:
„1) Je nutno s ohledem na rozsudky Soudního dvora [ze dne 22. února 1979] ve věcech Gourdain [133/78, Recueil, s. 733] a [12. února 2009, Seagon, C‑339/07, Sb. rozh. s. I‑767] vykládat čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000 a čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 44/2001 v tom smyslu, že:
«1) Teniendo en cuenta las sentencias del Tribunal de Justicia [de 22 de febrero de 1979], Gourdain [133/78, Rec. p. 733], y [de 12 de febrero de 2009,] Seagon [C‑339/07, Rec. p. I‑767], ¿deben interpretarse el artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000 y el artículo 1, apartado 2, letra b), del Reglamento nº 44/2001 en el sentido de que:
a) soud, u něhož probíhá úpadkové řízení, je výlučně příslušný k rozhodnování o věřitelských odpůrčích žalobách ( actio pauliana ), které přímo vyplývají z úpadkového řízení nebo s takovým řízením úzce souvisejí, a výjimky z takové soudní příslušnosti mohou vyplývat pouze z jiných ustanovení nařízení č. 1346/2000;
a) el tribunal nacional que conoce de un procedimiento de insolvencia tiene competencia exclusiva para conocer de una acción pauliana que emana directamente del procedimiento de insolvencia o está estrechamente relacionada con él, y las excepciones a dicha competencia sólo pueden fundarse en otras disposiciones del Reglamento nº 1346/2000;
b) věřitelskou odpůrčí žalobu podanou jediným věřitelem společnosti, vůči níž bylo zahájeno úpadkové řízení v jednom členském státě, která
b) una acción pauliana ejercitada por el único acreedor de una empresa frente a la que se ha iniciado un procedimiento de insolvencia en un Estado miembro debe considerarse materia civil y mercantil a efectos del artículo 1, apartado 1, del Reglamento nº 44/2001, cuando dicha acción:
– je podána v jiném členském státě,
– se ejercita en otro Estado miembro,
– je založena na právu uplatnit vůči třetí osobě, která je žalovanou stranou, pohledávku, která byla žalobci postoupena insolvenčním správcem na základě úplatné dohody, a rozsah práv insolvenčního správce v prvním členském státě je z tohoto důvodu omezen, a
– nace de un derecho de crédito contra terceros transmitido al acreedor por el síndico en virtud de un contrato a título oneroso que restringe de esta manera el alcance de las acciones del síndico en el primer Estado miembro, y
– není spojena s nebezpečím pro další možné věřitele,
– no genera ningún riesgo para otros acreedores potenciales?
je třeba kvalifikovat jako občanskou a obchodní věc ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení č. 44/2001?
2) El derecho a la tutela judicial efectiva, que ha sido reconocido por el Tribunal de Justicia como un principio general del Derecho de la Unión Europea y que está consagrado en el artículo 47 de la Carta de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea, ¿debe entenderse en el sentido de que:
2) Je nutno právo žalobce na účinnou právní ochranu, které Soudní dvůr uznává jako obecnou zásadu unijního práva a které je zaručeno článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, chápat a vykládat v tom smyslu, že:
a) los tribunales nacionales competentes para conocer de una acción pauliana (en función de su relación con el procedimiento de insolvencia) –uno de ellos en virtud del artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000 y otro en virtud del artículo 2, apartado 1, del Reglamento nº 44/2002– no pueden declararse ambos incompetentes;
a) vnitrostátní soudy, jež jsou příslušné k rozhodnutí o věřitelské odpůrčí žalobě na základě (v závislosti na vztahu této žaloby k úpadkovému řízení) čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000 nebo čl. 2 odst. 1 nařízení č. 44/2001, nemohou odmítnout svou příslušnost?
b) cuando el tribunal de uno de los Estados miembros ha declarado la inadmisibilidad de una acción pauliana por carecer de competencia para conocer sobre la misma, el tribunal del otro Estado miembro que pretenda garantizar el derecho a la tutela judicial efectiva del demandante estará facultado para declarar de oficio su competencia, con independencia del hecho de que, conforme a las disposiciones del Derecho de la Unión Europea relativas a la determinación de la competencia judicial internacional, no pueda declararse competente?»
b) když soud jednoho členského státu prohlásil věřitelskou odpůrčí žalobu za nepřípustnou z důvodu své nepříslušnosti, může se soud jiného členského státu prohlásit z vlastního podnětu za příslušný, aby zaručil právo žalobce na zákonného soudce, navzdory skutečnosti, že podle ustanovení unijního práva, jež upravují mezinárodní příslušnost, není k takovému konstatování oprávněn?
Sobre las cuestiones prejudiciales
K předběžným otázkám
Sobre la segunda parte de la primera cuestión prejudicial
Ke druhé části první otázky
18. En la segunda parte de la primera cuestión, que procede examinar en primer lugar, el órgano jurisdiccional remitente pide sustancialmente que se dilucide si la acción ejercitada contra un tercero por el acreedor de un deudor que es objeto de un procedimiento de insolvencia, cuando tal acción se fundamenta en la cesión de un derecho de crédito efectuada por el síndico designado en el marco del procedimiento de insolvencia, está incluida en el ámbito de aplicación del Reglamento nº 1346/2000, por emanar tal acción directamente del procedimiento de insolvencia y estar estrechamente relacionada con el mismo, o si, por el contrario, la acción en cuestión está incluida en el ámbito de aplicación del Reglamento nº 44/2001, por estar comprendida en el concepto de materia civil o mercantil.
18. Podstatou druhé části první otázky předkládajícího soudu, kterou je třeba posoudit na prvním místě, je, zda žaloba podaná proti třetí osobě věřitelem dlužníka, vůči němuž bylo zahájeno úpadkové řízení, jednajícím na základě postoupení pohledávky odsouhlasené insolvenčním správcem určeným v rámci tohoto řízení, spadá do působnosti nařízení č. 1346/2000, jelikož přímo vyplývá z uvedeného řízení a s takovým řízením úzce souvisí, nebo se na ni vztahuje nařízení č. 44/2001, jelikož spadá pod pojem občanská nebo obchodní věc.
Observaciones preliminares
Úvodní poznámky
19. Con carácter liminar, procede determinar con precisión los respectivos ámbitos de aplicación de los Reglamentos n os  44/2001 y 1346/2000.
19. Úvodem je třeba upřesnit oblasti působnosti nařízení č. 44/2001 a 1346/2000.
– Reglamento nº 44/2001
– Nařízení č. 44/2001
20. El artículo 1, párrafo primero, del Convenio de Bruselas, que fue sustituido por el Reglamento nº 44/2001, disponía que el Convenio se aplicaría en materia civil y mercantil con independencia de la naturaleza del órgano jurisdiccional. El párrafo segundo de ese mismo artículo 1 excluía determinadas materias del ámbito de aplicación del Convenio, siendo una de ellas, según el número 2 de ese párrafo, «la quiebra, los convenios entre quebrados y acreedores y demás procedimientos análogos».
20. Článek 1 první pododstavec Bruselské úmluvy, která byla nahrazena nařízením č. 44/2001, stanovil, že se tato úmluva vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Její článek 1 druhý pododstavec vyloučil některé specifické věci, mezi nimi v bodě 2 i „konkursy, vyrovnání a podobná řízení“.
21. Tanto el informe sobre el Convenio de 27 de septiembre de 1968 relativo a la competencia judicial y a la ejecución de resoluciones judiciales en materia civil y mercantil, elaborado por el Sr. Jenard (DO 1979, C 59, p. 1), como el informe sobre el Convenio de 9 de octubre de 1978 relativo a la adhesión del Reino de Dinamarca, de Irlanda y del Reino Unido de Gran Bretaña e Irlanda del Norte a dicho Convenio, así como al Protocolo relativo a su interpretación por el Tribunal de Justicia, elaborado por el Sr. Schlosser (DO 1979, C 59, p. 71), ponían de relieve que la materia afectada por la referida exclusión debía ser objeto de un convenio distinto. El informe del Sr. Schlosser precisaba, en el apartado 53, que los ámbitos de aplicación de los dos Convenios debían delimitarse de tal forma que se evitara cualquier laguna legal y se eliminara todo problema de calificación.
21. Jak Jenardova zpráva k Úmluvě ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 1979, C 59, s. 1), tak i Schlosserova zpráva k Úmluvě ze dne 9. října 1978 o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k uvedené úmluvě, jakož i protokolu o jejím výkladu Soudním dvorem (Úř. věst. 1979, C 59, s. 71) uváděly, že věci, na které se vztahuje tato výjimka, musí spadat do působnosti jiné úmluvy. Schlosserova zpráva v bodě 53 upřesnila, že působnosti obou úmluv musí být vymezeny takovým způsobem, aby zabránily jakýmkoli právním mezerám a pochybnostem při kvalifikaci.
22. En la anteriormente citada sentencia Gourdain, dictada en el marco del Convenio de Bruselas, el Tribunal de Justicia delimitó el alcance de la exclusión de que se trata. En el apartado 4 de dicha sentencia, declaró que, para excluir las resoluciones judiciales relativas a una quiebra del ámbito de aplicación del Convenio de Bruselas, es preciso que emanen directamente de la quiebra y estén estrechamente relacionadas con un procedimiento de liquidación de bienes o de suspensión de pagos.
22. Ve výše uvedeném rozsudku Gourdain, vydaném v souvislosti s Bruselskou úmluvou, Soudní dvůr vymezil rozsah dotčeného vyloučení. V bodě 4 uvedeného rozsudku uvedl, že k tomu, aby rozhodnutí související s úpadkovým řízením byla vyloučena z působnosti Bruselské úmluvy, je třeba, aby přímo vyplývala z úpadku a úzce souvisela s daným konkurzním nebo vyrovnacím řízením.
23. En la sentencia de 2 de julio de 2009, SCT Industri (C‑111/08, Rec. p. I‑5655), dictada con posterioridad a la entrada en vigor del Reglamento nº 44/2001, el Tribunal de Justicia declaró que, en la medida en que este Reglamento sustituye al Convenio de Bruselas, la interpretación que ha hecho de las disposiciones del Convenio también será de aplicación a las del Reglamento cuando las disposiciones en cuestión se puedan considerar equivalentes, lo que sucede en el caso del artículo 1, apartado 2, letra b), del Reglamento y del artículo 1, párrafo segundo, número 2, del Convenio de Bruselas, redactados en términos idénticos. Volviendo al criterio según el cual una demanda tendrá conexión con un procedimiento de quiebra cuando emane directamente de la quiebra y esté estrechamente relacionada con un procedimiento de liquidación de bienes o de suspensión de pagos, el Tribunal de Justicia precisó que el factor determinante para decidir si se aplica la exclusión de que se trata es la intensidad de la conexión existente –en el sentido de la jurisprudencia Gourdain, antes citada– entre una acción judicial y el procedimiento de insolvencia (véase, en este sentido, la sentencia SCT Industri, antes citada, apartados 22 a 25).
23. V rozsudku ze dne 2. července 2009, SCT Industri (C‑111/08, Sb. rozh. s. I‑5655) vydaném po vstupu v platnost nařízení č. 44/2001, Soudní dvůr rozhodl, že vzhledem k tomu, že toto nařízení nahradilo Bruselskou úmluvu, platí výklad této úmluvy i pro uvedené nařízení, pokud je možno považovat dotčená ustanovení za rovnocenná, což je případ čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení a čl. 1 druhého pododstavce bodu 2 Bruselské úmluvy, která mají shodné znění. Soudní dvůr převzal kritérium, podle něhož se žaloba pojí s úpadkovým řízením, jestliže přímo vyplývá z úpadku a úzce souvisí s daným konkurzním nebo vyrovnacím řízením, a k tomu upřesnil, že určující pro rozhodnutí, zda se použije uvedená výjimka, je intenzita vztahu existujícího – ve smyslu výše uvedené judikatury ve věci Gourdain – mezi žalobou a úpadkovým řízením (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek SCT Industri, body 22 až 25).
– Reglamento nº 1346/2000
– Nařízení č. 1346/2000
24. El Reglamento nº 1346/2000 reproduce, en términos idénticos, las disposiciones del Convenio relativo a los procedimientos de insolvencia, abierto a la firma de los Estados miembros en Bruselas el 23 de noviembre de 1995.
24. Nařízení č. 1346/2000 přebírá ve stejném znění ustanovení úmluvy upravující úpadková řízení, otevřené k podpisu členských států v Bruselu dne 23. listopadu 1995.
25. Tal como indica el órgano jurisdiccional remitente, en la sentencia Seagon, antes citada, el Tribunal de Justicia examinó los criterios que permiten determinar si una demanda está incluida o no en el ámbito de aplicación del artículo 3, apartado 1, del mencionado Reglamento.
25. Jak uvedl předkládající soud, posuzoval Soudní dvůr ve výše uvedeném rozsudku Seagon kritéria umožňující určit, zda je žaloba zahrnuta do působnosti čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení.
26. En el apartado 20 de la citada sentencia, el Tribunal de Justicia subrayó que es precisamente ese mismo criterio recogido en la sentencia Gourdain, antes citada, el que emplea el sexto considerando del Reglamento nº 1346/2000 para delimitar el objeto de este último. Según dicho considerando, en efecto, el Reglamento debería limitarse a disposiciones que regulen la competencia para la apertura de procedimientos de insolvencia y para la adopción de decisiones que emanen directamente de dichos procedimientos y con los que estén en estrecha relación.
26. V bodě 20 uvedeného rozsudku Soudní dvůr zdůraznil, že šestý bod odůvodnění nařízení č. 1346/2000 používá k vymezení předmětu nařízení právě kritérium formulované ve výše uvedeném rozsudku Gourdain. Podle tohoto bodu odůvodnění by se totiž uvedené nařízení mělo omezit na ustanovení, která upravují příslušnost pro zahájení úpadkových řízení a přijetí rozhodnutí, která vyplývají přímo z úpadkového řízení a úzce s ním souvisí.
27. De lo anterior dedujo el Tribunal de Justicia que, habida cuenta de esta voluntad del legislador y del efecto útil de dicho Reglamento, el artículo 3, apartado 1, de éste debe interpretarse en el sentido de que también atribuye a los tribunales del Estado miembro competente para abrir un procedimiento de insolvencia una competencia internacional para conocer de las acciones que emanen directamente de este procedimiento y que guarden estrecha relación con él (sentencia Seagon, antes citada, apartado 21).
27. Soudní dvůr z toho vyvodil, že s ohledem na tento úmysl zákonodárce a na užitečný účinek uvedeného nařízení musí být jeho čl. 3 odst. 1 vykládán v tom smyslu, že soudům členského státu příslušného pro zahájení úpadkového řízení přiznává rovněž mezinárodní příslušnost rozhodnout o žalobách, které přímo vyplývají z uvedeného řízení a úzce s ním souvisí (výše uvedený rozsudek Seagon, bod 21).
28. Procede añadir que este doble criterio también se utiliza en el artículo 25, apartado 1, párrafo primero, del Reglamento nº 1346/2000, que regula el reconocimiento y la ejecución de las resoluciones relativas al desarrollo y conclusión de un procedimiento de insolvencia. En virtud del párrafo segundo del citado apartado 1, lo dispuesto en el párrafo primero se aplicará asimismo a las resoluciones, incluso las dictadas por otro órgano jurisdiccional, que se deriven directamente del procedimiento de insolvencia y que guarden inmediata relación con éste. Según el apartado 2 de ese mismo artículo 25, las resoluciones distintas de las contempladas en el apartado 1 se regirán por el Reglamento nº 44/2001, en la medida en que éste sea aplicable.
28. Je třeba dodat, že toto dvojí kritérium je použito i v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci nařízení č. 1346/2000, který upravuje uznávání a vykonatelnost rozhodnutí, která se týkají průběhu a skončení úpadkového řízení. Na základě druhého pododstavce tohoto odstavce 1 se první pododstavec rovněž vztahuje na rozhodnutí, která vyplývají přímo z úpadkového řízení, a která s ním úzce souvisejí, i když je učinil jiný soud. Podle druhého odstavce uvedeného článku 25 se jiná rozhodnutí než ta, která jsou uvedena v odstavci 1, řídí nařízením č. 44/2001, pokud je použitelné.
– Sobre la relación entre los Reglamentos n os 1346/2000 y 44/2001
– Ke vztahu mezi nařízeními č. 1346/2000 a 44/2001
29. De las consideraciones anteriores resulta, en primer lugar, que el artículo 1, apartado 2, letra b), del Reglamento nº 44/2001 únicamente excluye del ámbito de aplicación de este Reglamento –que, a tenor de su séptimo considerando, tiene por objeto aplicarse a la materia civil y mercantil en su totalidad, salvo determinadas materias claramente definidas– las demandas que emanan directamente de un procedimiento de insolvencia y que están estrechamente relacionadas con él. De esas mismas consideraciones cabe deducir, en segundo lugar, que únicamente están comprendidas en el ámbito de aplicación del Reglamento nº 1346/2000 las demandas que emanan directamente de un procedimiento de insolvencia y que están estrechamente relacionadas con él.
29. Z výše uvedeného v první řadě vyplývá, že čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 44/2001 vylučuje z oblasti působnosti tohoto nařízení, které se má podle svého sedmého bodu odůvodnění použít na všechny věci spadající do oblasti občanského a obchodního práva kromě určitých přesně stanovených záležitostí, pouze žaloby, které vyplývají přímo z úpadkového řízení, a které s ním úzce souvisejí. Ze stejných úvah zadruhé vyplývá, že do oblasti působnosti nařízení č. 1346/2000 spadají pouze žaloby, které vyplývají přímo z úpadkového řízení a které s ním úzce souvisejí.
30. Así pues, para responder a la segunda parte de la primera cuestión prejudicial, es preciso determinar si debe considerarse, teniendo en cuenta las conclusiones formuladas por el órgano jurisdiccional remitente, que la demanda del litigio principal se ajusta a este doble criterio.
30. K odpovědi na druhou část první otázky je tedy třeba zjistit, zda žaloba v původním řízení musí být na základě skutečností předložených předkládajícím soudem považována za žalobu, která splňuje toto dvojí kritérium.
Sobre la conexión entre la demanda en el litigo principal, por una parte, y la insolvencia del deudor y el procedimiento de insolvencia, por otra
Ke vztahům mezi žalobou v původním řízení na jedné straně a úpadkem dlužníka a úpadkovým řízením na straně druhé
31. La demanda en el litigio principal tiene por objeto la devolución por la demandada de las cantidades que obtuvo de un deudor antes de que se iniciara contra éste un procedimiento de insolvencia. La demandante fundamenta su demanda en la cesión de un derecho de crédito que efectuó en su favor el síndico designado en el marco de mencionado procedimiento. El objeto de tal cesión era la acción revocatoria que la Ley alemana sobre procedimientos de insolvencia atribuye al síndico en relación con los actos realizados con anterioridad a la iniciación del procedimiento de insolvencia y que producen un perjuicio a los acreedores que intervienen en dicho procedimiento.
31. Cílem žaloby v původním řízení je uložit žalované společnosti vrácení částek, které získala od dlužníka před tím, než proti němu bylo zahájeno úpadkové řízení. Žalobkyně opírá svou žalobu o postoupení pohledávky, která byla odsouhlasena insolvenčním správcem určeným v rámci uvedeného řízení. Předmětem tohoto postoupení bylo právo na podání odpůrčí žaloby, které německý zákon upravující úpadková řízení přiznává insolvenčnímu správci ve vztahu k právním úkonům, které byly uskutečněny před zahájením úpadkového řízení a které vyvolávají pro věřitele účastnící se uvedeného řízení nepříznivé následky.
32. Consta en autos que la acción revocatoria –que en el Derecho alemán está regulada en los artículos 129 y siguientes de la Ley sobre procedimientos de insolvencia– únicamente puede ejercitarla el síndico y con la finalidad exclusiva de defender los intereses de la masa de acreedores. Según el Gobierno alemán, no obstante, la acción revocatoria podrá ser objeto de transmisión, siempre que con tal cesión se obtenga, en beneficio de la masa de acreedores, una contrapartida considerada equivalente.
32. Ze spisu vyplývá, že odpůrčí žaloba upravená v německém právu v § 129 a následujících zákona o úpadkových řízení, může být podána pouze insolvenčním správcem výlučně za účelem obrany zájmů věřitelů. Podle německé vlády však může být právo na podání odpůrčí žaloby postoupeno za předpokladu, že za toto postoupení bylo poskytnuto protiplnění ve prospěch věřitelů, které je považováno za rovnocenné.
33. A este respecto, cabe recordar que, en el contexto de una demanda en virtud de la cual el demandante, actuando en su condición de síndico y en virtud de una acción revocatoria fundada en la insolvencia del deudor, reclamaba la devolución de una cantidad abonada por este último, el Tribunal de Justicia declaró que el artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000 resultaba aplicable a tal demanda (véase, en este sentido, la sentencia Seagon, antes citada, apartado 28).
33. V tomto ohledu je třeba připomenout, že v kontextu žaloby, kdy se žalobce jednající jako insolvenční správce domáhal odpůrčí žalobou, založenou na úpadku dlužníka, vrácení částky, kterou dlužník zaplatil, Soudní dvůr rozhodl, že tato žaloba spadá pod čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000 (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Seagon, bod 28).
34. Por otra parte, en la sentencia SCT Industri, antes citada, y en relación con el reconocimiento de una resolución judicial que había declarado la nulidad de una cesión efectuada por el síndico designado en el marco de un procedimiento de insolvencia basándose en que este último carecía de facultades para disponer del activo cedido, el Tribunal de Justicia consideró que tal controversia se inscribía en el concepto de quiebra a efectos del artículo 1, apartado 2, letra b), del Reglamento nº 44/2001 (véase, en este sentido, la sentencia SCT Industri, antes citada, apartado 33).
34. Kromě toho ve výše uvedeném rozsudku SCT Industri Soudní dvůr ohledně uznání rozhodnutí o neplatnosti postoupení odsouhlaseného insolvenčním správcem určeným v rámci úpadkového řízení z důvodu, že tento správce neměl pravomoc nakládat s postoupeným majetkem, rozhodl, že tato otázka spadá pod pojem konkursu ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 44/2001 (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek SCT Industri, bod 33).
35. No obstante, el presente litigo principal se distingue de las situaciones que dieron lugar a aquellas sentencias.
35. Projednávaný spor v původním řízení se však liší od situací, v nichž byly vydány tyto rozsudky.
36. En efecto, a diferencia del demandante en el asunto que dio lugar a la sentencia Seagon, antes citada, la demandante en el litigio principal no actúa en calidad de síndico, es decir, en cuanto órgano de un procedimiento de insolvencia, sino como cesionario de un derecho.
36. Na rozdíl od žalobce ve věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek Seagon, nejedná totiž žalobce v původním řízení jako insolvenční správce, tedy jako orgán v úpadkovém řízení, ale jako postupník práva.
37. Por otro lado, a diferencia del asunto que dio lugar a la sentencia SCT Industri, antes citada, el presente litigio principal no versa sobre la validez de la cesión efectuada por el síndico y no se cuestionan en él las facultades de éste para transmitir su acción revocatoria.
37. Kromě toho se na rozdíl od věci, v níž byl vydán výše uvedený rozsudek SCT Industri, tento spor v původním řízení netýká platnosti postoupení odsouhlaseného insolvenčním správcem a jeho oprávnění postoupit své právo na podání odpůrčí žaloby není zpochybněno.
38. Así pues, procede examinar si, teniendo en cuenta las características específicas que presenta la demanda formulada por la demandante en el litigio principal, tal demanda tiene una conexión directa con la insolvencia del deudor y está estrechamente relacionada con el procedimiento de insolvencia.
38. Je tedy třeba posoudit, zda s ohledem na specifika žaloby podané žalobcem v původním řízení, má tato žaloba přímý vztah k úpadku dlužníka a úzce souvisí s úpadkovým řízením.
39. En las observaciones formuladas ante el Tribunal de Justicia, Jadecloud-Vilma y la Comisión Europea alegan que el origen y el contenido de la acción ejercitada por el cesionario son sustancialmente idénticos a los de la acción revocatoria ejercitada por el síndico.
39. Ve svých vyjádřeních předložených Soudním dvorem společnost Jadecloud-Vilma a Evropská komise tvrdí, že původ a obsah žaloby podané postupníkem jsou v podstatě shodné s původem a obsahem odpůrčí žaloby podané insolvenčním správcem.
40. Es cierto que no cabe negar que el derecho en el que la demandante en el litigio principal fundamenta su demanda presenta una conexión con la insolvencia del deudor, puesto que su origen radica en la acción revocatoria que la Ley nacional aplicable al procedimiento de insolvencia atribuye al síndico. No obstante, se suscita la cuestión de determinar si el derecho adquirido, una vez que entra en el patrimonio del cesionario, sigue teniendo una conexión directa con la insolvencia del deudor.
40. Nelze popřít, že právo, o které žalobkyně v původním řízení opírá svou žalobu, vykazuje vztah k úpadku dlužníka, protože jeho původ tkví v právu na podání odpůrčí žaloby přiznaném insolvenčnímu správci vnitrostátním zákonem upravujícím úpadkové řízení. Vyvstává však otázka, zda si nabyté právo, jakmile se dostává do majetkové sféry postupníka, zachovává přímý vztah k úpadku dlužníka.
41. Pero no será preciso dilucidar esta cuestión si resulta que, en cualquier caso, el ejercicio por el cesionario del derecho adquirido no está estrechamente relacionado con el procedimiento de insolvencia.
41. Tato otázka však může zůstat otevřená, pokud je zjevné, že využití nabytého práva postupníkem nijak úzce nesouvisí s úpadkovým řízením.
42. Pues bien, es preciso hacer constar que, tal como observan F‑Tex y los Gobiernos lituano y alemán, el ejercicio del derecho adquirido por el cesionario se rige por normas distintas a las aplicables en el marco de un procedimiento de insolvencia.
42. Přitom je nutno konstatovat, jak poznamenává společnost F‑Tex i litevská a německá vláda, že právo nabyté postupníkem podléhá jiným pravidlům, než jaká jsou použitelná v rámci úpadkového řízení.
43. En primer lugar, a diferencia del síndico, que en principio tiene obligación de actuar en interés de los acreedores, el cesionario es libre de ejercer o no el derecho de crédito que ha adquirido. Tal como afirmó el órgano jurisdiccional remitente, F‑Tex no estaba legalmente obligada a proceder al cobro del derecho de crédito transmitido.
43. Zaprvé, na rozdíl od insolvenčního správce, jenž je v zásadě povinen jednat v zájmu věřitelů, má postupník volnost při rozhodnutí, zda uplatní svůj nárok na pohledávku, kterou nabyl, či nikoli. Společnost F‑Tex neměla zákonnou povinnost vymáhat postoupenou pohledávku.
44. En segundo lugar, cuando el cesionario decide ejercer su derecho de crédito, actúa en su propio interés y para su beneficio personal. Al igual que el derecho de crédito que sirve de fundamento a su demanda, el producto de la acción que ejercita entra en su patrimonio personal. De este modo, las consecuencias de la acción que ejercita son diferentes de las consecuencias de una acción revocatoria ejercitada por el síndico, cuya finalidad consiste en el acrecentamiento de la masa activa del concurso (sentencia Seagon, antes citada, apartado 17).
44. Zadruhé, rozhodne-li se postupník uplatnit svůj nárok na pohledávku, jedná ve vlastním zájmu a ve svůj osobní prospěch. Podobně jako pohledávka, o kterou opírá svou žalobu, plyne výtěžek jím podané žaloby do jeho majetku. Následky jeho žaloby jsou tedy odlišné od následků odpůrčí žaloby podané insolvenčním správcem, jejímž cílem je nárůst aktiv podniku, který je předmětem úpadkového řízení (výše uvedený rozsudek Seagon, bod 17).
45. La circunstancia de que en el litigio principal la prestación a la que se obligó F‑Tex como contrapartida de la cesión de la acción revocatoria efectuada por el síndico haya adoptado la forma de una obligación de entregar un porcentaje del producto del derecho de crédito transmitido en nada modifica el anterior análisis, ya que se trata de una mera modalidad de pago. Una estipulación contractual de este tipo se inscribe en el ámbito de la autonomía de la voluntad de las partes, puesto que nadie discute que el síndico y el cesionario podían optar libremente por determinar que la contrapartida a cargo de este último consistiera en pagar una cantidad global o en abonar un porcentaje de las cantidades que llegaran a recuperarse.
45. Okolnost, že ve věci v původním řízení mělo plnění odsouhlasené společností F‑Tex jako protiplnění za postoupení práva na podání odpůrčí žaloby insolvenčním správcem formu povinnosti zaplatit procentní částku z výtěžku postoupené pohledávky, nemá na tuto analýzu vliv, jelikož se jedná o pouhý způsob platby. Takové smluvní ustanovení spadá do autonomie stran, protože není sporné, že insolvenční správce a postupník měli volnost ve výběru protiplnění zaplaceného postupníkem ve formě paušální částky nebo procenta z částek případně získaných zpět.
46. Por otro lado, en el Derecho alemán, que en el litigio principal es la ley aplicable al procedimiento de insolvencia, la conclusión de este procedimiento no tiene incidencia alguna en el ejercicio por el cesionario de la acción revocatoria que ha adquirido. Según el Gobierno alemán, el cesionario puede ejercitar esta acción con posterioridad a la conclusión del procedimiento de insolvencia.
46. Kromě toho v německém právu, které je ve věci v původním řízení právem použitelným na úpadkové řízení, nemá skončení tohoto řízení žádný dopad na využití práva na podání odpůrčí žaloby postupníkem, které nabyl. Podle tvrzení německé vlády může postupník toto právo využít po skončení úpadkového řízení.
47. Así pues, habida cuenta de las características que reviste, la demanda en el litigio principal no está estrechamente relacionada con el procedimiento de insolvencia.
47. Vzhledem k charakteristikám, které vykazuje, nesouvisí tedy žaloba v původním řízení úzce s úpadkovým řízením.
48. Por consiguiente, y sin que resulte necesario pronunciarse sobre la existencia de una eventual conexión directa entre la demanda de que se trata y la insolvencia del deudor, es preciso considerar que dicha demanda no está comprendida en el ámbito de aplicación del artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000 y, paralelamente, que no se inscribe en el marco de la quiebra a efectos del artículo 1, apartado 2, letra b), del Reglamento nº 44/2001.
48. Ač není nezbytné vyslovit se k existenci případné přímé vazby mezi touto žalobou a úpadkem dlužníka, je tedy třeba konstatovat, že uvedená žaloba nespadá do působnosti čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000, a proto ani pod pojem konkursu ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 44/2001.
49. En consecuencia, procede responder a la segunda parte de la primera cuestión prejudicial que el artículo 1, apartado 1, del Reglamento nº 44/2001 debe interpretarse en el sentido de que la demanda presentada contra un tercero por un demandante que fundamenta su acción en la cesión de un derecho de crédito efectuada por el síndico designado en el marco de un procedimiento de insolvencia, y que tiene por objeto la acción revocatoria que la Ley nacional aplicable a dicho procedimiento atribuye al síndico, está comprendida en el concepto de materia civil o mercantil en el sentido de la citada disposición.
49. Na druhou část první otázky je proto třeba odpovědět tak, že čl. 1 odst. 1 nařízení č. 44/2001 musí být vykládán v tom smyslu, že žaloba podaná proti třetí osobě žalobcem jednajícím na základě postoupení pohledávky odsouhlasené insolvenčním správcem určeným v rámci úpadkového řízení, jejímž předmětem je právo odporovat právním úkonům, které má tento insolvenční správce na základě vnitrostátního zákona upravujícího toto řízení, spadá pod pojem občanská nebo obchodní věc ve smyslu tohoto ustanovení.
Sobre la primera parte de la primera cuestión prejudicial
K první části první otázky
50. En la primera parte de la primera cuestión prejudicial, el órgano jurisdiccional remitente pide sustancialmente que se dilucide si constituye o no una competencia exclusiva la competencia para conocer de las demandas que emanan directamente de un procedimiento de insolvencia y que están estrechamente relacionadas con él, competencia que el Reglamento nº 1346/2000 atribuye a los tribunales del Estado miembro en el que se ha iniciado el procedimiento de insolvencia, tal como el Tribunal de Justicia interpreta la competencia en cuestión.
50. Podstatou první části první otázky předkládajícího soudu je, zda příslušnost přiznaná nařízením č. 1346/2000, tak jak je vykládáno Soudním dvorem, soudům členského státu, v němž bylo zahájeno úpadkové řízení, k rozhodování o žalobách, které vyplývají z tohoto řízení a s takovým řízením úzce souvisejí, je výlučnou příslušností, či nikoli.
51. Habida cuenta de la respuesta dada a la segunda parte de la primera cuestión prejudicial, no procede responder a la primera parte de ésta.
51. Vzhledem k odpovědi na druhou část první otázky není třeba na první část této otázky odpovídat.
Sobre la segunda cuestión prejudicial
Ke druhé otázce
52. Mediante la segunda cuestión prejudicial, el órgano jurisdiccional remitente pide sustancialmente que se dilucide si el derecho a la tutela judicial efectiva, garantizado por el artículo 47 de la Carta de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea, prohíbe que los tribunales nacionales de un Estado miembro ante los que se presente una demanda sobre la que carezcan de competencia, con arreglo al artículo 2, apartado 1, del Reglamento nº 44/2001, declinen su competencia cuando los tribunales nacionales de otro Estado miembro se hayan declarado ya incompetentes en virtud del artículo 3, apartado 1, del Reglamento nº 1346/2000.
52. Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda právo na účinnou právní ochranu, zaručené článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, zakazuje vnitrostátním soudům členského státu, u kterých byla podána žaloba, k jejímuž projednání by nebyly příslušné podle čl. 2 odst. 1 nařízení č. 44/2001, odmítnout svou příslušnost, když se vnitrostátní soudy jiného členského státu již prohlásily za nepříslušné podle čl. 3 odst. 1 nařízení č. 1346/2000.
53. Esta cuestión tan sólo resultará pertinente en el marco del litigio principal en el supuesto de que los tribunales lituanos no puedan fundamentar su competencia en alguna disposición del Derecho de la Unión.
53. Tato otázka je v rámci sporu v původním řízení relevantní pouze v případě, že by litevské soudy nemohly svou příslušnost založit na ustanovení unijního práva.
54. Ahora bien, puesto que de la respuesta a la primera cuestión prejudicial resulta que el litigio principal está comprendido en el ámbito de aplicación del Reglamento nº 44/2001, la competencia de los tribunales lituanos viene determinada por el artículo 2, apartado 1, y por el artículo 60, apartado 1, de dicho Reglamento, en tanto que tribunales del Estado miembro en cuyo territorio se encuentra el domicilio social de la demandada.
54. Jelikož však z odpovědi na první otázku vyplývá, že spor v původním řízení spadá do působnosti nařízení č. 44/2001, je příslušnost litevských soudů určena na základě čl. 2 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 uvedeného nařízení jakožto soudů členského státu, na jehož území má žalovaná společnost své „bydliště“.
55. De ello se deduce que no procede responder a la segunda cuestión prejudicial.
55. Z toho vyplývá, že na druhou otázku není třeba odpovídat.
Costas
K nákladům řízení
56. Dado que el procedimiento tiene, para las partes del litigio principal, el carácter de un incidente promovido ante el órgano jurisdiccional nacional, corresponde a éste resolver sobre las costas. Los gastos efectuados por quienes, no siendo partes del litigio principal, han presentado observaciones ante el Tribunal de Justicia no pueden ser objeto de reembolso.
56. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
 

Výrok


Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:
En virtud de todo lo expuesto, el Tribunal de Justicia (Sala Primera) declara:
Článek 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že žaloba podaná proti třetí osobě žalobcem jednajícím na základě postoupení pohledávky odsouhlasené insolvenčním správcem určeným v rámci úpadkového řízení, jejímž předmětem je právo odporovat právním úkonům, které má tento insolvenční správce na základě vnitrostátního zákona upravujícího toto řízení, spadá pod pojem občanská nebo obchodní věc ve smyslu tohoto ustanovení.
El artículo 1, apartado 1, del Reglamento (CE) nº 44/2001 del Consejo, de 22 de diciembre de 2000, relativo a la competencia judicial, el reconocimiento y la ejecución de resoluciones judiciales en materia civil y mercantil, debe interpretarse en el sentido de que la demanda presentada contra un tercero por un demandante que fundamenta su acción en la cesión de un derecho de crédito efectuada por el síndico designado en el marco de un procedimiento de insolvencia, y que tiene por objeto la acción revocatoria que la Ley nacional aplicable a dicho procedimiento atribuye al síndico, está comprendida en el concepto de materia civil o mercantil en el sentido de la citada disposición.
Nahoru


Spravováno Úřadem pro úřední tisky