[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

[pic] | KOMMISSIONEN FOR DE EUROPÆISKE FÆLLESSKABER |

V Bruselu dne 10.5.2007

Bruxelles, den 10.5.2007

KOM(2007) 244 v konečném znění

KOM(2007) 244 endelig

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

MEDDELELSE FRA KOMMISSIONEN TIL EUROPA-PARLAMENTET, RÅDET, DET EUROPÆISKE ØKONOMISKE OG SOCIALE UDVALG OG REGIONSUDVALGET

PODPOROVAT SOLIDARITU MEZI GENERACEMI

OM FREMME AF SOLIDARITET MELLEM GENERATIONERNE

OBSAH

INDHOLDSFORTEGNELSE

1. Úvod 3

1. Indledning 3

2. Veřejné politiky na podporu rodinného života: význam podpory zaměstnanosti a rovných příležitostí 3

2. Offentlig familiepolitik: Betydningen af at fremme beskæftigelse og lige muligheder 3

2.1. Všeobecný trend přizpůsobování rodinných politik členskými státy 4

2.1. Generel tilpasning af familiepolitikken i medlemssstaterne 4

2.2. Význam podpory zaměstnanosti a rovných příležitostí 5

2.2. Betydningen af at fremme beskæftigelse og lige muligheder 5

2.3. Úloha politik Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a rovných příležitostí s ohledem na kvalitu rodinného života 6

2.3. Den rolle, som EU's politik for beskæftigelse og lige muligheder spiller for familielivets kvalitet 5

2.4. Lisabonská strategie, podpůrný rámec pro slučitelnost pracovního života s životem rodinným a soukromým 6

2.4. Lissabon-strategien fremmer forening af arbejds-, familie- og privatliv 6

3. Evropské sdružení pro rodinu 7

3. Den europæiske alliance for familier 7

3.1. Platforma umožňující systematizaci výměn osvědčených postupů a výzkumu 8

3.1. En platform til systematisk udveksling af god praksis og forskning 8

3.2. Využívání evropských strukturálních fondů 9

3.2. Mobilisering af de europæiske strukturfonde 9

4. Závěry 9

4. Konklusioner 9

ANNEX - MAIN EUROPEAN DATA ON FAMILIES AND FAMILY POLICIES 10

ANNEX - MAIN EUROPEAN DATA ON FAMILIES AND FAMILY POLICIES

The family as a support network 11

Mean actual and ideal number of children, by country. Women aged 40 to 54 12

Frequency of care by sex, age and country groups (%) 13

Frequency of care and housework by sex, age and country groups (%) 13

Difference of employment rate for women with and without children 14

Provision of childcare in European countries in 2005 15

Social protection benefits targeted at family support in the EU 16

Preferences for family support measures 17

Preferences for family measures 17

At-risk-of-poverty rates by household type, 2005 18

1. ÚVOD

1. INDLEDNING

ZELENOU KNIHOU Z BřEZNA 2005, VěNOVANOU VÝZVÁM V OBLASTI DEMOGRAFIE, KOMISE ZAHÁJILA DISKUSI O NUTNOSTI POSÍLIT SOLIDARITU MEZI GENERACEMI. VE SDěLENÍ ZE DNE 12. řÍJNA 2006 O DEMOGRAFICKÉ BUDOUCNOSTI EVROPY [1] Komise zdůraznila, že členské státy Evropské unie musí podporovat demografickou obnovu tím, že jejich činnosti budou vycházet z obnovené lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a z dodržování zásad politiky rovnosti žen a mužů. Zlepšováním podmínek pro rodinný život, zejména sladěním pracovního a soukromého života, mohou členské státy pomoci Evropanům splnit jejich touhu po dětech (viz příloha 2).

Kommissionen lancerede med grønbogen fra marts 2005 om de demografiske udfordringer en debat om behovet for at styrke solidariteten mellem generationerne. Derefter understregede Kommissionen i sin meddelelse af 12. oktober 2006 om den demografiske udvikling i Europa[1], at EU-medlemsstaterne burde fremme demografisk fornyelse som led i den fornyede Lissabon-strategi for vækst og beskæftigelse og opfølgningen af ligestilling mellem mænd og kvinder. Ved at forbedre familiernes vilkår, navnlig gennem forening af arbejds- og privatliv, vil medlemsstaterne kunne hjælpe europæerne med at realisere deres ønske om at få børn (jf. bilag 2).

Tento pohled obohatila diskuse, která vznikla v Evropě v souvislosti s demografickým stárnutím. Diskuse ukázala, že rovnováha evropských společností závisí na všech mezigeneračních solidaritách, které jsou dnes komplexnější než v minulosti: mladí dospělí lidé bydlí delší dobu u svých rodičů, kteří však stále častěji musí podporovat starší závislé osoby[2]. Výsledkem této situace je zátěž především pro mladou a střední generaci, zejména pro ženy. Rovnost žen a mužů a v širším slova smyslu rovné příležitosti jsou tak základními podmínkami pro vytvoření nové solidarity mezi generacemi.

Den efterfølgende debat i Europa om demografisk aldring har udvidet dette perspektiv. Den har afsløret, at balancen i det europæiske samfund bygger på en mere kompliceret form for solidaritet mellem generationerne end tidligere, for unge voksne bliver boende længere hos deres forældre, selvom disse efterhånden oftere skal sørge for støtte til ældre pårørende[2]. Deraf kommer de byrder, som navnlig tynger de unge og midaldrende og kvinder i al almindelighed. Ligestilling mellem mænd og kvinder og - mere generelt - lige muligheder viser sig således at være vigtige forudsætninger for at kunne skabe en ny form for solidaritet mellem generationerne.

Z tohoto důvodu, přestože členské státy mají výlučnou pravomoc v oblasti rodinných politik, může Unie přispět k jejich modernizaci a k jejich úspěchu nepřímo, zejména prostřednictvím lisabonské strategie, která přímo zdůrazňuje zaměstnanost žen, prohloubení rámce pro slučitelnost pracovního života s životem rodinným a soukromým, a rovněž zaměstnanost a začlenění mladých lidí.

Selvom medlemsstaterne har enekompetence med hensyn til familiepolitik, kan EU således indirekte medvirke til at modernisere familiepolitikken og gøre den til en succes. Det skyldes navnlig Lissabon-strategien, som netop fokuserer på kvinders deltagelse på arbejdsmarkedet, bedre muligheder for at forene arbejds-, familie- og privatliv samt beskæftigelse og integration af unge.

V tomto duchu Komise vítá vznik Evropského sdružení pro rodinu, o jehož založení informovalo jarní zasedání Evropské rady. V tomto sdělení se uvádí vyhodnocení posledního vývoje vnitrostátních politik věnovaných podpoře rodinného života, toto sdělení poukazuje na přínos lisabonské strategie pro tento vývoj (§ 2) a navrhuje nástroje, které Evropskému sdružení pro rodinu umožní, aby se rozvinulo jako platforma pro výzkum a výměny (§ 3). Tato platforma představuje první krok evropské reakce na úkoly vzniklé v souvislosti s demografickou změnou.

Derfor ser Kommissionen med tilfredshed på det initiativ vedrørende en europæisk alliance for familier, som Det Europæiske Råd annoncerede på sit forårsmøde. Denne meddelelse tager udgangspunkt i en opgørelse over den seneste udvikling inden for medlemsstaternes familiepolitik og fokuserer på Lissabon-strategiens bidrag til denne udvikling (afsnit 2), inden der fremsættes forslag om redskaber, som kan sætte den europæiske alliance i stand til at udvikle sig som platform for forskning og udveksling (afsnit 3). Den er det første led i Europas svar på de udfordringer, der ligger i de demografiske ændringer.

2. VEŘEJNÉ POLITIKY NA PODPORU RODINNÉHO ŽIVOTA: VÝZNAM PODPORY ZAMĚSTNANOSTI A ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

2. OFFENTLIG FAMILIEPOLITIK: BETYDNINGEN AF AT FREMME BESKÆFTIGELSE OG LIGE MULIGHEDER

ČLENSKÉ STÁTY SE ZAVÁZALY PřIZPůSOBIT POLITIKY PODPORUJÍCÍ RODINNÝ žIVOT, ABY ZOHLEDNILY stárnutí populace, vývoj životních podmínek a vzrůstající rozmanitost rodinných vazeb[3]. Členské státy jsou i nadále odpovědné za rodinné politiky, avšak politiky Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a rovných příležitostí mají velký vliv na kvalitu rodinného života.

Medlemsstaterne har forpligtet sig til at tilpasse deres familiepolitik for at tage hensyn til befolkningens aldring, udviklingen i levevilkårene og de stadig flere former for familiemæssig tilknytning[3]. Selvom medlemsstaterne er ansvarlige på det familiepolitiske område, har den politik, EU fører med hensyn til beskæftigelse og lige muligheder, alligevel en stor betydning for familielivets kvalitet.

2.1. Všeobecný trend přizpůsobování rodinných politik členskými státy

2.1. Generel tilpasning af familiepolitikken i medlemssstaterne

Pomocí evropských nástrojů na pozorování, jako je MISSOC, bylo zjištěno, že jednotlivé politiky podporující rodinný život v zemích Evropské unie mají v současnosti tři základní rozměry:

Ifølge europæiske observationsredskaber som f.eks. MISSOC fokuserer familiepolitikken i de forskellige EU-lande i dag på tre områder:

- kompenzace přímých a nepřímých nákladů na rodinu (příspěvky nebo daňové úlevy vázané na péči o děti nebo závislé osoby);

- godtgørelse af direkte og indirekte familieudgifter (ydelser eller skattefordele i forbindelse med børnepasning eller ældrepleje)

- pomoc rodičům se vzděláváním a hlídáním malých dětí, s individuální péčí o starší děti a stále více služby pro závislé osoby ve stárnoucí společnosti;

- hjælpetjenester for forældre til undervisning og pasning af mindre børn, til modtagelse og ledsagelse af lidt ældre børn og i stigende omfang serviceydelser til pårørende i et aldrende samfund

- úprava pracovních podmínek a podmínek v zaměstnání (úpravou pracovní doby a dovolené tak, aby došlo k souladu) a poskytnutí přístupu ke službám na místní úrovni.

- tilrettelæggelse af arbejds- og beskæftigelsesforhold (ved hjælp af arbejdstid og orlov, som giver mulighed for at forene arbejds- og familieliv) og adgang til serviceydelser på lokalt plan.

Tyto tři rozměry jsou v jednotlivých členských státech různě rozvinuté. Výdaje na rodinné dávky a na služby péče o dítě činí v Unii (EU25) [4] průměrně 2,1 % HDP, přičemž tato hodnota se pohybuje v závislosti na zemi v rozmezí od 0,7 % do 3,9 %, hodnoty nižší jsou spíše v zemích jižní Evropy, kde se uplatňuje zejména solidarita v rámci rodiny, vyšší hodnoty jsou v severských a kontinentálních zemích.

Udviklingen inden for disse tre områder har været meget forskellig i de enkelte medlemsstater. Udgifterne til familieydelser og børnepasning udgør således i gennemsnit 2,1 % af BNP i EU-25[4], men svinger mellem 0,7-3,9 % i de enkelte lande, med ret lave niveauer i de sydeuropæiske lande, hvor der navnlig er tendens til at søge hjælp inden for familien, og højere niveauer i de nordiske og kontinentale lande.

Vzhledem k vyvíjejícímu se sociálnímu a kulturnímu kontextu přistoupily členské státy k úpravám, které se ubírají třemi směry:

I betragtning af den rivende udvikling i de sociale og kulturelle forhold har medlemsstaterne imidlertid taget skridt til en tilpasning på tre områder:

- Rodinné politiky jsou teď součástí souboru veřejných činností, jež mají vliv na situaci rodin, zejména politiky vzdělávání, sociálního a profesního začlenění mladých lidi, zaměstnanosti, bydlení, dopravy, zdraví a pochopitelně rovněž občanské právo, které upravuje vzájemné povinnosti členů rodiny.

- Familiepolitikken indgår fremover i en række offentlige aktioner, som alle har betydning for familiernes vilkår, navnlig uddannelsespolitikken samt den politik, der føres med hensyn til social og erhvervsmæssig integration af unge, og på beskæftigelses-, bolig-, transport- og sundhedsområdet, og naturligvis også privatretten, som regulerer familiemedlemmernes forpligtelser over for hinanden.

- Způsoby zásahů se vyvíjejí ve smyslu decentralizace při provádění činností, individualizace práv a dávek a aktivace výdajů za účelem zvýšení zájmu o práci, záruky trvalého řešení bídy. Tento vývoj se projevuje zejména zpochybněním odvozených práv, které jsou spojeny s rodinnou situací, a dále podporou práv jednotlivce v systému poskytujícím sociální ochranu. Posledně zmíněná práva se přizpůsobují také z toho důvodu, aby nebyly znevýhodněny ženy, jejichž míra zaměstnanosti byla v minulosti nízká, a aby se tak zabránilo zhoršování chudoby žen nejstarší generace[5].

- Interventioner går i retning af decentral gennemførelse af aktioner, individuelle rettigheder og ydelser samt aktivering af udgifter for at øge tilskyndelsen til at arbejde og sikre bæredygtige løsninger på fattigdom. Denne udvikling har navnlig udmøntet sig i, at der sættes spørgsmålstegn ved familierelaterede rettigheder, og at socialsikringsordningerne fremmer individuelle rettigheder. Socialsikringen tilpasses også for ikke at straffe kvinder – de havde tidligere en lav erhvervsfrekvens - og for dermed at undgå at forværre den fattigdom, som gør sig gældende for de ældste kvinder[5].

- Rodinné politiky stále více zohledňují vývoj očekávání a zvyklostí týkajících se příslušné role ženy a muže ve společnosti tak, aby žena mohla pracovat bez výrazného přerušení aby se muži více podíleli na plnění rodinných a domácích povinností, čímž se prostřednictvím ekonomické samostatnosti žen zlepšuje rovnoprávnost žen a mužů.

- Endelig tager familiepolitikken i stadig større omfang højde for, hvordan bestræbelser og praksis i forbindelse med mænd og kvinders respektive roller i samfundet udvikler sig, sådan at forstå, at kvinder deltager på arbejdsmarkedet uden større afbrydelser, og mænd tager en større del af ansvaret for familie og husholdning, og bidrager således til skabe ligestilling mellem mænd og kvinder gennem økonomisk uafhængighed for sidstnævnte.

Tento vývoj se setkává s pozitivní odezvou u Evropanů, kteří stále přikládají rodinnému životu velký význam[6]. Studie, kterou v letech 1999 až 2003 provedla ve dvanácti zemích nadace Roberta Bosche, dospěla k závěru, že Evropané si především přejí větší nabídku služeb kolektivní péče o děti a závislé osoby, a to především o starší osoby (viz příloha 7).

Europæerne, som fortsat sætter stor pris på familielivet, er positivt indstillede over for denne udvikling[6]. I henhold til en undersøgelse, som Fondation Robert Bosch gennemførte i 12 lande i perioden 1999-2003, ønsker de først og fremmest et større udbud af offentlige serviceydelser til børn og pårørende, navnlig ældre (jf. bilag 7).

2.2. Význam podpory zaměstnanosti a rovných příležitostí

2.2. Betydningen af at fremme beskæftigelse og lige muligheder

Často si klademe otázku, které rodinné politiky jsou nejúčinnější. Odpověď musí zohlednit skutečnost, že evropské země si pro tyto politiky stanovily různé cíle. Některé země chtějí především zvýšit počet narozených dětí a pomoci tak párům uskutečnit jejich rodinné plány. Pro jiné země je podpora rodinného života součástí obecného projektu, jehož cílem je prostřednictvím rovných příležitostí pro všechny větší blahobyt občanů. Další země se zaměřují především na boj s chudobou některých rodin a na snížení nerovných příjmů. Na regionální úrovni nebo v rámci měst se často setkáváme se zájmem vytvořit rámec příznivý pro rodinný život, jenž je faktorem vyjadřujícím atraktivitu a může přitahovat a udržovat kvalifikovanou pracovní sílu.

Der bliver ofte spurgt om, hvilken familiepolitik der er mest effektiv. Svaret afhænger af alle de forskellige mål, som de europæiske lande har opstillet for denne politik. I nogle lande drejer det sig først og fremmest om at øge fødselstallet ved at hjælpe par med at realisere deres ønske om at få børn. I andre lande indgår støtte til familier som led i et overordnet fremstød for borgernes velfærd ved at skabe lige muligheder for alle. I andre lande igen er det vigtigste at bekæmpe fattigdom i visse familier og at mindske indkomstforskelle. Endelig ser man efterhånden ofte, at regioner eller kommuner er indstillet på at skabe gunstige rammer for familier for at tiltrække eller holde på kvalificeret arbejdskraft.

Empirické srovnání nicméně ukazuje, že vyšší míru porodnosti a zaměstnanosti žen mají země, které zavedly celkové politiky podporující rovné příležitosti pro ženy a muže a zavedly integrovaný systém nabídek služeb a práv jednotlivců na rodičovskou dovolenou jak pro ženy tak, pro muže, investovaly do kvality služeb péče o dítě[7] a podpořily flexibilní úpravu pracovní doby. Tyto činnosti provádějí různí činitelé a na těchto iniciativách se obvykle podílejí různé subjekty, a sice vláda, místní orgány, sociální partneři, někdy jsou tyto iniciativy součástí sociální odpovědnosti podniků, ve spojení s asociacemi a organizacemi občanské společnosti.

En empirisk undersøgelse viser imidlertid, at lande, som fører en overordnet politik, der fremmer ligestilling mellem kvinder og mænd, som har udviklet integrerede ordninger med tilbud om serviceydelser og individuelle rettigheder med hensyn til forældreorlov for mænd og kvinder, som har investeret i børnepasning af høj kvalitet[7], og som går ind for en mere fleksibel tilrettelæggelse af arbejdstiden, normalt både har et højt fødselstal og en høj erhvervsfrekvens blandt kvinder. Disse initiativer gennemføres af meget forskellige aktører. De forener regeringen, de lokale myndigheder og arbejdsmarkedets parter i medlemsstaterne og indgår i nogle tilfælde i tiltag, som vedrører virksomhedernes sociale ansvar, samtidig med at sammenslutninger og civilsamfundets organisationer inddrages.

Nejvyšší míru zaměstnanosti žen mají skandinávské země, více jak 80 % žen ve věku od 25 do 54 let má ve Švédsku a v Dánsku zaměstnání (zatímco s nejnižší mírou zaměstnanosti žen se setkáváme ve středomořských zemích). Rovněž míra plodnosti se pohybuje nad průměrem v zemích, které zavedly politiky usnadňující soulad pracovního a rodinného života a politiky rovných příležitostí pro ženy a muže velmi brzo.

De skandinaviske lande har den højeste erhvervsfrekvens blandt kvinder. I Sverige og Danmark har over 80 % af alle kvinder i alderen 25-54 år et arbejde (mens den laveste erhvervsfrekvens er at finde i Middelhavslandene). Fødselshyppigheden ligger også over gennemsnittet i de lande, som var først fremme med en politik, der gør det muligt at forene arbejds- og familieliv, og som fremmer ligestilling mellem kvinder og mænd.

Opatření, jejichž cílem je lépe sladit na straně jedné pracovní a na straně druhé rodinný a osobní život, umožňují, aby ženy nemusely volit mezi profesionální kariérou a kvalitním rodinným životem, a tato opatření tak přispívají jak k uskutečňování rodinných projektů, tak k zaměstnanosti žen. Svou roli hraje rovněž snížení rozdílu finančního ohodnocení žen a mužů, což povzbuzuje lepší rozdělení rodinných a domácích povinností.

De tiltag, som har til formål at gøre det lettere at forene arbejdsliv på den ene side og familie- og privatliv på den anden, betyder, at kvinder ikke behøver at vælge mellem karriere og familie, og bidrager således både til at realisere ønsker om at få børn og fremme kvinders beskæftigelse. Samtidig medvirker mindskelsen af lønforskelle mellem mænd og kvinder også til at fremme en bedre fordeling af ansvaret for familie og husholdning.

2.3. Úloha politik Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a rovných příležitostí s ohledem na kvalitu rodinného života

2.3. Den rolle, som EU's politik for beskæftigelse og lige muligheder spiller for familielivets kvalitet

Rodinné politiky spadají do výlučné pravomoci členských států. Nicméně Evropská unie vždy usilovala o to, aby její vlastní politiky braly ohled na to, jaký vliv mají a rodinné vazby a na kvalitu života členů rodiny. Lisabonská strategie nyní poskytuje rámec pro modernizaci rodinných politik prostřednictvím podpory rovných příležitosti, a zejména větší slučitelností pracovního života s životem rodinným a soukromým, což přispívá k větší zaměstnanosti žen.

Medlemsstaterne har enekompetence med hensyn til familiepolitik. Men EU har altid bestræbt sig på at tage hensyn til sine egne politikkers betydning for familieforhold og familiemedlemmernes livskvalitet. Lissabon-strategien kan nu danne ramme om en modernisering af familiepolitikken gennem fremme af lige muligheder og navnlig bedre muligheder for at forene arbejds-, familie- og privatliv, som bidrager til kvinders deltagelse på arbejdsmarkedet.

Právo Společenství již dlouhou dobu zohledňuje požadavky rodinného života a odpovídajících práv. Volný pohyb osob a zaměstnanců v Evropě přispěl ke koordinaci právních systémů sociálního zabezpečení[8] (jejichž součástí jsou rodinné dávky) a k právu slučovat rodiny zaměstnanců v rámci Evropské unie, včetně přistěhovalců ze třetích zemí, a právu pro jejich manžela / manželku a děti[9]. Nedávno se zájem Evropské unie o budoucnost dětí projevil zavedením opatření, jejichž cílem je zajistit právo dítěte na rodinu a ochranu[10] (patří sem zejména práva na ochranu důstojnosti, programy proti násilí vůči dětem, opatření na zajištění bezpečnosti jejich prostředí atd.).

Fællesskabsretten har længe taget hensyn til familielivets krav og tilsvarende rettigheder. Gennemførelsen af fri bevægelighed for personer og arbejdstagere i Europa har ført til koordinering af lovpligtige socialsikringsordninger[8] (som omfatter familieydelser) og retten til sammenføring af arbejdstageres familier inden for EU, herunder også for immigranter fra tredjelande, med særlige rettigheder for deres ægtefæller og børn[9]. EU's overvejelser om børns forhold har i den senere tid givet sig udslag i gennemførelse af foranstaltninger, som skal sikre respekt for børns ret til en familie og til at blive beskyttet[10] (herunder bl.a. navnlig ret til beskyttelse af børn mod billedgengivelse, programmer til bekæmpelse af vold mod børn, tiltag til sikring af deres omgivelser, etc).

Aby bylo možné zajistit rovný přístup k zaměstnání pro ženy a pro muže, stala se slučitelnost rodinného a soukromého života s životem pracovním hlavní osou evropských politik zaměstnanosti. Od roku 1992 se acquis communautaire obohatilo o legislativní rámec na ochranu těhotných zaměstnankyň a na vytvoření mateřské dovolené[11]. Stejně tak se i jeden z prvních výsledků evropského sociálního dialogu týká práv na rodičovskou dovolenou[12]. Tato slučitelnost je nezbytně nutná pro ekonomickou nezávislost žen a pro rovné příležitosti pro ženy a muže a její význam se dnes projevuje jak v dokumentu Komise nazvaném Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006 – 2010[13], tak i v Evropském paktu pro rovnost žen a mužů[14] schváleném členskými státy během zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2006.

For at sikre kvinder og mænd lige muligheder for at få adgang til beskæftigelse er forening af familie-, privat- og arbejdsliv blevet til et af de centrale aspekter ved beskæftigelsespolitikken i Europa. Siden 1992 er fællesskabslovgivningen blevet udvidet med bestemmelser om beskyttelse af gravide arbejdstagere og indførelse af barselsorlov[11]. Et af de allerførste resultater af den europæiske sociale dialog vedrørte retten til forældreorlov[12]. Muligheden for at forene familie-, privat- og arbejdsliv er en forudsætning for kvinders økonomiske uafhængighed og ligestilling mellem mænd og kvinder, og betydningen heraf kommer nu både til udtryk i Kommissionens køreplan for ligestilling mellem kvinder og mænd 2006-2010[13] og i den europæiske ligestillingspagt[14], som medlemsstaterne godkendte på Det Europæiske Råds møde den 23. og 24. marts 2006.

2.4. Lisabonská strategie, podpůrný rámec pro slučitelnost pracovního života s životem rodinným a soukromým

2.4. Lissabon-strategien fremmer forening af arbejds-, familie- og privatliv

V zájmu zvýšení zaměstnanosti žen je slučitelnost pracovního života s životem rodinným a soukromým nedílnou součástí lisabonské strategie. Tento úkol se projevuje zejména v cílech, které si Evropská rada stanovila roce 2002 v oblasti péče o dítě. To se rovněž odráží v hlavních integrovaných směrech pro zaměstnanost a růst přijatých v roce 2005, jejichž součástí je přístup orientovaný na životní cyklus. Rovněž politiky zaměstnanosti se musí více přizpůsobit podmínkám rodinného života tak, jak se mění v závislosti na věku. V rámci lisabonské strategie byla vypracována otevřená metoda koordinace pro oblasti sociální ochrany a sociálního vyloučení. Tato metoda věnuje zvláštní pozornost zlepšení situace chudých dětí a jejich rodin, modernizaci důchodových systémů v zájmu lepšího zohlednění nových forem práce a přerušení kariéry a podpoře dlouhodobé péče o závislé osoby. Perspektiva rovných příležitostí tak přispívá k rozvoji lisabonské strategie, jak zdůrazňuje několik iniciativ zahájených v roce 2007 a 2008:

For at øge kvinders deltagelse på arbejdsmarkedet indgår forening af arbejds-, familie- og privatliv som en integrerende del af Lissabon-strategien. Det kommer navnlig til udtryk i de målsætninger, som Det Europæiske Råd vedtog i 2002 for børnepasning. Det afspejler sig også i de integrerede retningslinjer for beskæftigelsen og væksten, som blev vedtaget i 2005, og som fremover integrerer en tilgang, der fokuserer på livscyklus. Derfor bør beskæftigelsespolitikken i højere grad afpasses efter familiernes vilkår under hensyn til aldersaspektet. Endelig danner Lissabon-strategien ramme om indførelsen af den åbne koordinationsmetode inden for socialbeskyttelse og social integration. Her lægges der navnlig vægt på at forbedre forholdene for fattige børn og deres familier, modernisere pensionsordningerne for i højere grad at tage højde for nye arbejdsformer og orlovsordninger og fremme af langvarig pleje af pårørende. Perspektivet vedrørende lige muligheder fremmer Lissabon-strategiens udvikling, således som det vil fremgå af flere initiativer, som iværksættes i 2007 og 2008:

- Komise současně s tímto sdělením zahájí i druhou fázi konzultací se sociálními partnery a vyzve je, aby se vyjádřili k obsahu případných legislativních i nelegislativních návrhů, jejichž úkolem je přispět k lepší slučitelnosti.

- Sideløbende med denne meddelelse iværksætter Kommissionen den anden fase i høringen af arbejdsmarkedets parter og opfordrer dem til at udtale sig om indholdet af eventuelle forslag af lovgivnings- eller ikke-lovgivningsmæssig karakter, som sigter mod at bidrage til bedre muligheder for at forene arbejds-, familie- og privatliv.

- Během celého roku 2007 bude zorganizována řada aktivit s cílem odpovědět mandátu Evropské rady, která několikrát požádala, aby Evropská unie a její členské státy věnovaly zvláštní pozornost boji proti chudobě dětí.

- I løbet af 2007 gennemføres der en række aktiviteter som følge af mandatet fra Det Europæiske Råd, der gentagne gang har anmodet EU og medlemsstaterne om at fokusere på bekæmpelse af fattigdom blandt børn.

- Komise zahájí proces reflexe o kvalitě služeb pro starší závislé osoby a o ochraně proti zneužívání a o opatřeních, která by mohla být přijata na evropské úrovni ve spolupráci s členskými státy, aby byl urychlen rozvoj a modernizace infrastruktur a služeb, které se zaměřují na problémy spojené se stárnutím.

- Kommissionen vil gøre sig overvejelser omkring kvaliteten af ældrepleje og beskyttelse mod mishandling, samt de foranstaltninger, der i samarbejde med medlemsstaterne kan træffes på europæisk plan for at fremskynde udvikling og modernisering af infrastrukturer og ydelser, der skal tage højde for aldring.

- Právě probíhající konzultace, jejímž cílem je lépe poznat sociální realitu evropských společností[15], poskytne nové vysvětlení a umožní tak, aby politiky Společenství reagovaly na požadavky rovných příležitosti a přístupu všech generací k pečovatelským službám.

- Den igangværende høring, som skal give bedre kendskab til den sociale virkelighed i det europæiske samfund[15], vil give en ny indsigt i, hvordan fællesskabspolitikken kan imødekomme kravet om lige muligheder og adgang for alle generationer til plejeydelser.

Na základě národních zpráv předkládaných v rámci lisabonské strategie věnuje Evropská komise jednou za dva roky ve výroční zprávě o dosaženém pokroku jednu kapitolu připravenosti Unie řešit demografické výzvy[16].

I Europa-Kommissionens årlige statusrapport, som udarbejdes på grundlag af de nationale rapporter inden for Lissabon-strategiens rammer, afsættes der hvert andet år et kapitel til at beskrive, hvor forberedt EU er på den demografiske udvikling[16].

3. EVROPSKÉ SDRUŽENÍ PRO RODINU

3. DEN EUROPÆISKE ALLIANCE FOR FAMILIER

EVROPSKÉ SDRUžENÍ PRO RODINU, OHLÁšENÉ NA JARNÍM ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY, BUDE NEJPRVE REALIZOVÁNO JAKO PLATFORMA PRO VÝMěNU A ZÍSKÁVÁNÍ ZKUšENOSTÍ S POLITIKAMI PODPORUJÍCÍMI RODINY A S OSVěDčENÝMI POSTUPY čLENSKÝCH STÁTů, URčENÝMI K řEšENÍ ÚKOLů SPOJENÝCH S DEMOGRAFICKOU ZMěNOU. ABY BYLO MOžNÉ TUTO PLATFORMU VYTVOřIT, BUDE KOMISE OD ROKU 2007 VYVÍJET NÁSTROJE, KTERÉ BUDOU SYSTEMATIZOVAT VÝMěNU OSVěDčENÝCH POSTUPů A VÝZKUM (§ 3.1).

Den europæiske alliance for familier, som blev lanceret på Det Europæiske Råds forårsmøde, kommer først til at bestå af en platform for udveksling om og kendskab til familievenlige politikker og god praksis i medlemsstaterne, som skal imødekomme de udfordringer, der ligger i den demografiske ændring. Med henblik på denne platform udvikler Kommissionen allerede i 2007 redskaber til at systematisere udveksling af god praksis og forskning (afsnit 3.1).

Mimo jiné chce Komise v rámci Evropského sdružení pro rodinu podpořit spolupráci a partnerství mezi všemi účastníky v zájmu podpory slučitelnosti pracovního života s životem rodinným a soukromým. Kromě iniciativ, které podnikli sociální partneři na úrovni Evropské unie, Komise vyzývá členské státy, aby rozvinuly partnerství, která by usnadňovala slučitelnost pracovního života s životem rodinným a soukromým, a zároveň aby využily nové prostředky, jež poskytují strukturální fondy (§ 3.2).

I forbindelse med den europæiske alliance for familier har Kommissionen endvidere til hensigt at tilskynde til samarbejde og partnerskab mellem alle de berørte aktører for at fremme bedre forening af arbejds-, familie- og privatliv. Ud over de initiativer, der tages af arbejdsmarkedets parter på EU-plan, henstiller Kommissionen til medlemsstaterne at udvikle partnerskaber, som sigter mod at fremme forening af arbejds-, familie- og privatliv ved brug af de nye midler, der er stillet til disposition af strukturfondene (afsnit 3.2).

U příležitosti třetího evropského demografického fóra, které se bude konat v roce 2010, Komise vypracuje zprávu o výsledcích, jichž bylo dosaženo v rámci Evropského sdružení pro rodinu.

På det tredje europæiske demografiske forum, som er berammet til 2010, aflægger Kommissionen rapport om de resultater, der er opnået i forbindelse med den europæiske alliance for familier.

3.1. Platforma umožňující systematizaci výměn osvědčených postupů a výzkumu

3.1. En platform til systematisk udveksling af god praksis og forskning

Z důvodu velké rozmanitosti rodinných politik poskytuje Evropská unie významné možnosti pro výměnu osvědčených postupů v oblasti veřejné politiky a pro prohloubení výzkumu jejich vlivu. Za tímto účelem Komise vytvoří:

EU giver netop på grund af de store forskelle inden for familiepolitik en enestående mulighed for at udveksle god praksis for offentlig politik og uddybe forskningen i virkningerne heraf. I den forbindelse sørger Kommissionen for:

1. Skupinu na vysoké úrovni složenou z vládních odborníků na demografické otázky

1. En højtstående gruppe bestående af regeringseksperter på det demografiske område

Zároveň s přijetím tohoto sdělení Komise vytvoří skupinu na vysoké úrovni složenou z vládní odborníků na demografické otázky, jak je uvedeno ve sdělení o demografické budoucnosti Evropy. Úkolem této skupiny je poskytovat poradenství Komisi při přípravě zpráv a dvouletých fór o demografii a pomáhat při uskutečňování aktivit týkajících se analýz a výměny zkušeností, jak bylo uvedeno výše.

Sideløbende med denne meddelelse opretter Kommissionen en højtstående gruppe bestående af regeringseksperter på det demografiske område, jf. meddelelsen om Europas demografiske fremtid. Gruppen har til opgave at rådgive Kommissionen i forbindelse med udarbejdelse af rapporter og tilrettelæggelse af forummer vedrørende demografi hvert andet år og bistå den med at gennemføre nedenstående aktioner vedrørende analyse og udveksling af erfaringer.

2. Fóra a evropské, národní, regionální a místní sítě

2. Forummer og europæiske, nationale, regionale og lokale netværk

Každé dva roky Komise uspořádá evropské fórum o demografii, jehož úkolem bude vyhodnotit demografickou situaci a provádění směrů navržených ve sdělení o budoucím demografickém vývoji v Evropě. První fórum se konalo v říjnu 2006 a předpokládá se, že další fórum se bude konat na podzim roku 2008. Bude se povzbuzovat a podporovat pořádání dalších fór jak na národní, tak i na regionální i místní úrovni. Iniciativa „Regiony pro hospodářskou změnu“[17] přímo počítá s možností aktivní podpory činností v této oblasti na regionální i místní úrovni.

Hvert andet år organiserer Kommissionen et europæisk forum vedrørende demografi for at gøre status over den demografiske udvikling og gennemførelsen af de retningslinjer, der er foreslået i meddelelsen om den demografiske udvikling i Europa. Det første forum fandt sted i oktober 2006, og det næste er berammet til efteråret 2008. Der opfordres og gives støtte til forummer både på nationalt og på regionalt og lokalt plan. Initiativet "Regioner for økonomisk forandring"[17] omhandler udtrykkeligt muligheden for at yde aktiv støtte til aktioner på dette område på regionalt og lokalt plan.

3. Středisko pro sledování osvědčených postupů

3. Et overvågningscenter for god praksis

Komise vyzve Evropskou nadaci pro zlepšení životních a pracovních podmínek, aby vytvořila středisko pro sledování osvědčených postupů v oblasti rodinných politik. Informace získané v tomto středisku budou sloužit jako podklady pro evropská a decentralizovaná fóra.

Kommissionen opfordrer Det Europæiske Institut til Forbedring af Leve- og Arbejdsvilkårene til at oprette et overvågningscenter for god praksis for familiepolitik. De oplysninger, som overvågningscentret indsamler, videresendes til de forummer, der afholdes på europæisk plan og decentralt.

4. Nástroje pro výzkum

4. Forskningsredskaber

Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj umožní další podporu výzkumu týkajícího se otázek v oblasti demografie a rodin, a sice nejen prostřednictvím financování specifických aktivit v této oblasti, ale i horizontálním způsobem, aby bylo možné zohlednit všechny vlivy demografické změny na sociální struktury. Tento rámcový program a rámcový program pro inovace a konkurenceschopnost může rovněž pomoci rodinám tak, že povzbudí využívání informačních a komunikačních technologií ve prospěch samostatnosti a kvality života starých osob.

Det syvende rammeprogram for forskning og teknologisk udvikling gør det muligt at blive ved med at støtte forskning i spørgsmål vedrørende demografi og familier tildels ved at finansiere bestemte aktiviteter på dette område, men også ved at anvende en tværgående tilgang for at tage hensyn til den demografiske ændrings samlede virkning på de sociale ordninger. Dette rammeprogram og rammeprogrammet for innovation og konkurrenceevne kan også hjælpe familier ved at mobilisere ikt til fremme af ældres uafhængighed og livskvalitet.

Komise bude rovněž spolupracovat při vývoji databáze o rodinách, kterou vypracovala OECD, a bude usilovat o vytvoření nástrojů pro analýzu rodinných politik, aby je mohla poskytnout členským státům.Tyto nástroje pro analýzu umožní vyhodnotit účinnost jejich politik v souvislosti se všemi sledovanými cíli (uskutečnění přání mít děti, rovnost žen a mužů a v širším slova smyslu rovné příležitosti a sociální začlenění, zejména pokud jde o děti). V roce 2008 provede Eurobarometr průzkum, který se bude týkat situace rodin a jejich potřeb.

Kommissionen indgår også i et samarbejde omkring udvikling af OECD's database om familier og arbejder med redskaber til analyse af familiepolitikker med henblik på at stille dem til disposition for medlemsstaterne. Analyseredskaberne vil gøre det muligt at vurdere politikkernes effektivitet set i forhold til alle de mål, det tilstræbes at nå (realisere ønsket om at få børn, ligestilling mellem mænd og kvinder - og mere generelt - lige muligheder og social integration, navnlig for børn). I 2008 gennemføres der en Eurobarometer-undersøgelse om familiers vilkår og behov.

3.2. Využívání evropských strukturálních fondů

3.2. Mobilisering af de europæiske strukturfonde

Jak ukazuje zkušenost s programem EQUAL[18] a konference, kterou v lednu 2007 uspořádala Evropská komise a jež se týkala iniciativ regionů v souvislosti s demografickými úkoly, může řada stávajících pilotních zkušeností sloužit jako zdroj inspirace při provádění nových akcí věnovaných podpoře rovných příležitostí a slučitelnosti pracovního a rodinného života, a to jak na vnitrostátní, tak i na místní úrovni. Strategické směry Společenství na období 2007 – 2013 v oblasti soudržnosti[19] doporučují tyto inovace tehdy, pokud je jejich cílem přizpůsobení se demografické změně[20] Komise tedy vyzývá členské státy, aby umožnily podporu těchto činností předloženými operačními programy. Za tímto účelem Komise za pomoci výše uvedené skupiny odborníků vypracuje praktickou příručku pro místní a regionální činitele a členským státům tak konkrétně pomůže uskutečňovat opatření, o nichž rozhodnou a jejichž cílem je zajistit slučitelnost pracovního života s životem rodinným a soukromým a zlepšit kvalitu života. Tyto decentralizované aktivity budou předmětem výměny zkušeností během příštího evropského demografického fóra.

Som det fremgår af erfaringerne med Equal-programmet[18] og den konference, som Europa-Kommissionen organiserede i januar 2007 om regionernes initiativer som følge af den demografiske udfordring, kan mange erfaringer med pilotforsøg give inspiration til gennemførelse af nye aktioner, på nationalt og lokalt plan, som tager sigte på at fremme lige muligheder og forening af arbejds- og familieliv. I Fællesskabets strategiske retningslinjer for samhørighed 2007-2013[19] anbefales sådanne innovationer i det omfang, de sigter mod en tilpasning til den demografiske ændring[20]. Kommissionen opfordrer således medlemsstaterne til at gøre det muligt for de operationelle programmer, de har fremlagt, at støtte sådanne aktioner. Den udarbejder derfor med støtte fra ovennævnte regeringsekspertgruppe en praktisk vejledning til lokale og regionale aktører med henblik på at bistå medlemsstaterne med den konkrete gennemførelse af de foranstaltninger, de beslutter at anvende til at fremme forening af arbejds-, familie- og privatliv og forbedre livskvaliteten. Disse aktiviteter, som gennemføres decentralt, vil blive drøftet på det næste europæiske demografiske forum.

4. ZÁVĚRY

4. KONKLUSIONER

RODINNÉ POLITIKY JEDNOTLIVÝCH čLENSKÝCH STÁTů POSÍLÍ SOLIDARITU MEZI GENERACEMI TÍM, žE BUDOU USILOVAT O TO, ABY LÉPE ODPOVÍDALY NA POTřEBY RODIN PřI PÉčI O DěTI A ZÁVISLÉ OSOBY A podpoří rovnoměrnější rozdělení rodinných a domácích povinností. Je možné tak dosáhnout lepší kvality života pro všechny a vytvořit kontext, který by více podporoval realizaci rodinných projektů. Nové směry rodinných politik rovněž přispějí k podpoře růstu a zaměstnanosti, zejména usnadněním zaměstnanosti žen.

Ved at tilskynde til en bedre dækning af familiers behov for børnepasning og ældrepleje og til en mere ligelig fordeling af ansvaret for familie og husholdning styrker den nationale familiepolitik solidariteten mellem generationerne. Derfor kan man forvente bedre livskvalitet for alle og bedre betingelser for at realisere ønsker om at få børn. De nye retningslinjer for familiepolitikken bidrager også til at fremme væksten og beskæftigelsen, navnlig ved at lette kvinders deltagelse på arbejdsmarkedet.

Zdůrazněním rovnoprávnosti žen a mužů a v širším slova smyslu rovných příležitostí vytváří lisabonská strategie významný rámec, který tento rozvoj vnitrostátních rodinných politik podporuje. Nejdůležitější odpovědnost zůstává na členských státech. Díky Evropskému sdružení pro rodinu, jehož úkolem, jenž Komise podporuje, je výměna zkušeností a výzkum, se tato modernizace stává středem společného zájmu.

Lissabon-strategien fokuserer på lige muligheder for mænd og kvinder og lige muligheder i al almindelighed og er derfor en relevant ramme for støtte til denne udvikling af den nationale familiepolitik. Men hovedansvaret ligger hos medlemsstaterne. Med den europæiske alliance for familier, hvis udvekslinger og forskningsprojekt Kommissionen støtter fuldt ud, bliver denne modernisering til en fælles udfordring.

ANNEX - MAIN EUROPEAN DATA ON FAMILIES AND FAMILY POLICIES

The family as a support network 11

Mean actual and ideal number of children, by country. Women aged 40 to 54 12

Frequency of care and housework by sex, age and country groups (%) 13

Difference of employment rate for women with and without children 14

Provision of childcare in European countries in 2005 15

Social protection benefits targeted at family support in the EU 16

Preferences for family measures 17

At-risk-of-poverty rates by household type, 2005 18

The family as a support network

From whom do you get support in the following situations? | If you needed help around the house when ill | If you needed advice about a serious personal or family member | If you were feeling a bit depressed and wanting someone to talk to | If you needed to urgently raise an important sum of money to face an emergency |

Women aged 18–34 | 42 | 4 | 53 | 4 | 9 | 88 |

Women aged 35–64 | 49 | 10 | 40 | 10 | 16 | 75 |

Women aged 65+ | 6 | 10 | 84 | 5 | 6 | 88 |

Men aged 18–34 | 17 | 7 | 77 | 2 | 8 | 90 |

Men aged 35–64 | 32 | 14 | 54 | 5 | 11 | 84 |

Men aged 65+ | 5 | 7 | 88 | 6 | 5 | 89 |

NMS-10 |

Women aged 18–34 | 52 | 5 | 44 | 6 | 14 | 80 |

Women aged 35–64 | 48 | 17 | 35 | 12 | 16 | 72 |

Women aged 65+ | 9 | 16 | 75 | 6 | 5 | 89 |

Men aged 18–34 | 28 | 9 | 62 | 3 | 14 | 83 |

Men aged 35–64 | 35 | 20 | 45 | 6 | 16 | 79 |

Men aged 65+ | 9 | 13 | 78 | 6 | 5 | 90 |

Q37a, b, c: How often are you involved in any of the following activities outside your paid work: a) Caring for and educating Children; c) Caring for elderly/disabled relatives?Note: the modalities ‘less often’ and ‘never’ are aggregated together.Source: EQLS, 2003; row percentages.

Difference of employment rate for women with and without children*

2005 |

EU25 | 14.2 |

EU15 | 13.2 |

EU10 | 19.5 |

BE | 2.1 |

CZ | 39.2 |

DK | 3.4 |

DE | 26.5 |

EE | 30.0 |

EL | 3.5 |

ES | 7.5 |

FR | 10.2 |

IE | 18.2 |

IT | 6.8 |

CY | 3.4 |

LV | 18.0 |

LT | 2.8 |

LU | 7.0 |

HU | 35.3 |

MT | 17.2 |

NL | 9.4 |

AT | 14.4 |

PL | 11.1 |

PT | -3.8 |

SI | -1.5 |

SK | 34.5 |

Fl | 17.5 |

UK | 21.2 |

* Difference in employment rates for women with children under 6 and women without children (age group 20-50).Source: EU Labour Force Survey – Spring data, LU 2003, 2004 and 2005: Annual average data. Data not available for SE.

Provision of childcare in European countries in 2005

Children cared for (by formal arrangements other than by the family) up to 30 hours / 30 hours or more per usual week as a proportion of all children of same age group

1 – 29h. | 30h. or + | 1 – 29h. | 30h. or + | 1 – 29h. | 30h. or + | (pre-primary included) |

EU Member States |

BE | More and better working part-time opportunities | 85.2 | Flexible working hours | 80.5 | Lower wage and income taxes | 80.2 |

CZ | An allowance at the birth of child | 90.5 | Lower wage and income taxes | 87.8 | Improved parental leave arrangements | 86.8 |

EE | A substantial decrease in the costs of education | 96.0 | A substantial rise in child allowance | 94.5 | Improved parental leave arrangements | 91.0 |

FI | Flexible working hours | 82.6 | Lower wage and income taxes | 79.5 | Financial support for parents taking care of their children | 79.3 |

DE | More and better working part-time opportunities | 89.9 | Flexible working hours | 89.3 | Better day-care facilities for children under 3 years old | 88.5 |

HU | Better housing for families | 94.9 | A substantial decrease in the costs of education | 93.7 | A substantial rise in child allowance | 92.3 |

IT | More and better working part-time opportunities | 89.2 | A substantial rise in child allowance | 89.2 | Lower wage and income taxes | 88.9 |

LT | An allowance at the birth of child | 95.9 | Financial support for parents taking care of their children | 95.7 | Improved parental leave arrangements | 94.7 |

NL | More and better working part-time opportunities | 78.9 | Flexible working hours | 72.0 | Improved parental leave arrangements | 71.2 |

PL | Child allowance dependent on family income | 92.5 | An allowance at the birth of child | 92.2 | Improved parental leave arrangements | 91.1 |

RO | Lower wage and income taxes | 98.2 | Improved parental leave arrangements | 97.9 | Better housing for families | 97.4 |

SI | Better housing for families | 97.8 | Better day-care facilities for children under 3 years old | 97.8 | Improved parental leave arrangements | 97.3 |

CY | Lower wage and income taxes | 95.9 | Improved parental leave arrangements | 93.7 | Flexible working hours | 91.5 |

Respondents up to 50 years old ("very in favour" and "somewhat in favour").The Demographic Future of Europe – Facts, Figures, Policies: Results of the Population Policy Acceptance Study (PPAS)- Survey with interviews of 34 000 Europeans in 14 countries from 1999 to 2003 – Federal Institute for population research and Robert Bosch Foundation 2006.

At-risk-of-poverty rates by household type, 2005

EU25 | 33s | 12s | 14s | 26s | 14s |

EU15 | 32s | 11s | 13s | 25s | 14s |

NMS10 | 38s | 15s | 19s | 36s | 17s |

BE | 36 | 9 | 10 | 21 | 17 |

BG | : | : | : | : | : |

CZ | 41 | 9 | 11 | 25 | 9 |

DK | 21 | 4 | 5 | 14 | 5 |

DE | 30 | 10 | 7 | 13 | 7 |

EE | 40 | 13 | 12 | 25 | 13 |

IE | 45 | 12 | 13 | 26 | 11 |

GR | 43 | 14 | 18 | 33 | 28 |

ES | 37 | 14 | 23 | 36 | 18 |

FR | 26 | 8 | 9 | 20 | 15 |

IT | 35 | 15 | 22 | 35 | 21 |

CY | 35 | 9 | 9 | 14 | 8 |

LV | 31 | 14 | 18 | 39 | 13 |

LT | 48 | 15 | 18 | 44 | 14 |

LU | 32 | 13 | 17 | 20 | 14 |

HU | 27p | 15p | 15p | 26p | 11p |

MT | 51 | 13 | 15 | 35 | 10 |

NL | 26 | 9 | 10 | 20 | 6 |

AT | 27 | 9 | 11 | 20 | 9 |

PL | 40 | 17 | 23 | 45 | 23 |

PT | 34 | 17 | 25 | 39 | 15 |

RO | 27 | 11 | 16 | 44 | 23 |

SI | 22p | 9p | 10p | 17p | 6p |

SK | 32 | 13 | 17 | 24 | 13 |

FI | 20 | 7 | 5 | 12 | 8 |

SE | 18 | 4 | 4 | 9 | 12 |

UK | 38p | 11p | 13p | 29p | 13p |

IS | 14 | 8 | 8 | 10 | 5 |

NO | 19 | 4 | 5 | 10 | 4 |

Source: Eurostat SILC(2005) Income data 2004; except for UK, income year 2005 and for IE moving income reference period (2004-2005); RO National HBS 2005, income data 2005.Notes: Risk-of-poverty defined as income below 60% of the median income.: = Not available.p = Provisional value.s = Eurostat estimation.

[1] KOM(2006) 571 Demografická budoucnost Evropy - učiňme z problému výhodu.

[1] Meddelelse fra Kommissionen: Den demografiske udvikling i Europa – En udfordring, men også en chance, KOM(2006) 571.

[2] První evropský průzkum týkající se kvality života v roce 2003. Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek.

[2] Første europæiske undersøgelse om livskvalitet i 2003. Det Europæiske Institut til Forbedring af Leve- og Arbejdsvilkårene.

[3] Zpráva o sociální situaci 2005/6.

[3] Social Situation Report 2005/6.

[4] Údaje o výdajích ve prospěch rodin nezahrnují daňové úlevy, výdaje na vzdělávání, zejména na předškolní vzdělávání, a další opatření ve prospěch rodiny nebo opatření zohledňující náklady rodin (bydlení, sociální začlenění…).

[4] Oplysningerne om familierelaterede udgifter omfatter ikke skattefordele, udgifter til undervisning, navnlig førskoleundervisning, og andre foranstaltninger, som er til fordel for familier eller tager hensyn til familierelaterede udgifter (bolig, social integration …).

[5] Zpráva Mezinárodního úřadu práce (MÚP) týkající se žen a sociálního zabezpečení 1988.

[5] ILO's rapport om kvinder og socialsikring fra 1988.

[6] Eurobarometr 273 „Evropská sociální realita“: z průzkumů týkajících se sociálního zabezpečování vyplývá, že Evropané přikládají velkou váhu rodinnému životu.

[6] Eurobarometer-undersøgelse nr. 273 - "European social reality". Familielivet er en af de værdier, som europæerne fremhæver i forbindelse med undersøgelser af velfærd.

[7] Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se motivování a výchovy malých dětí ukazují, že struktury, které spojují hlídání a výchovu se stávají nutností a jsou přinosné proto, že umožňují soulad pracovního života s životem rodinným a soukromým, a umožňují tak bojovat proti vyloučení a obohacují vytváření lidského kapitálu již od nejranějšího věku.

[7] OECD's undersøgelser vedrørende stimulering og undervisning af mindre børn viser, at det ikke alene bliver nødvendigt at udvikle strukturer, som forener pasning og undervisning, for at medvirke til at forene familie- og arbejdsliv , men også for at bekæmpe udstødelse og fremme uddannelse af den menneskelige kapital fra en meget ung alder .

[8] KOM(2002) 694 Sdělení Komise - Volný pohyb pracovníků: využijme plně výhod a potenciálu.

[8] Meddelelse fra Kommissionen - Arbejdstagernes frie bevægelighed: vejen til fuld udnyttelse af fordele og muligheder, KOM(2002) 694.

[9] Směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny. Směrnice Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

[9] Rådets direktiv 2003/86/EF om ret til familiesammenføring. Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2004/38/EF af om unionsborgeres og deres familiemedlemmers ret til at færdes og opholde sig frit på medlemsstaternes område.

[10] KOM(2006) 367 Směrem ke strategii o právech dítěte.

[10] Mod en EU-strategi for børns rettigheder, KOM(2006) 367.

[11] Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

[11] Rådets direktiv 92/85/EØF af 19. oktober 1992 om iværksættelse af foranstaltninger til forbedring af sikkerheden og sundheden under arbejdet for arbejdstagere som er gravide, som lige har født, eller som ammer (tiende særdirektiv i henhold til artikel 16, stk. 1, i direktiv 89/391/EØF).

[12] Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.

[12] Rådets direktiv 96/34/EF af 3. juni 1996 om den rammeaftale vedrørende forældreorlov, der er indgået af UNICE, CEEP og EFS.

[13] SEK(2006) 275 přijaté dne 1. března 2006.

[13] SEK(2006) 275, vedtaget den 1. marts 2006.

[14] Závěry předsednictví, 7775/1/06/ REV 1.

[14] Formandskabets konklusioner, 7775/1/06/ REV 1.

[15] KOM(2007) 63 o vyhodnocení sociální reality.

[15] KOM(2007) 63 - Status over den sociale virkelighed.

[16] Viz KOM(2006) 571.

[16] Jf. KOM(2006) 571.

[17] Sdělení Komise „Regiony pro hospodářskou změnu“ KOM(2006) 675 ze dne 8.11.2006.

[17] Meddelelse fra Kommissionen - Regioner for økonomisk forandring, KOM(2006) 675 af 8.11.2006.

[18] Na internetové stránce Evropské komise je možné nahlédnout do souboru činností financovaných Evropským sociálním fondem s cílem sladit pracovní život s životem rodiným a podpořit tak rovnost žen a mužů, zejména v rámci mezinárodního programu EQUAL.

[18] På Europa-Kommissionens websted findes der oversigter over aktioner vedrørende forening af arbejds- og familieliv, som Den Europæiske Socialfond har finansieret med henblik på at fremme lige muligheder for kvinder og mænd, navnlig inden for rammerne af det tværnationale Equal-program.

[19] KOM(2006) 386 Návrh rozhodnutí Rady o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost.

[19] Forslag til Rådets beslutning om Fællesskabets strategiske retningslinjer for samhørighed, KOM(2006) 386.

[20] Nařízení (ES) 1081/2006 ze dne 5.7.2006 o Evropském sociálním fondu má za cíl se „zaměřit na významné rozměry a důsledky demografických změn aktivního obyvatelstva Společenství“ .

[20] I henhold til forordning (EF) nr. 1081/2006 af 5. juli 2006 om Den Europæiske Socialfond er en af målsætningerne at "tage højde for de relevante dimensioner og konsekvenser af den demografiske udvikling i Fællesskabets aktive befolkning".

Nahoru

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV	BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR HU IT LT LV MT NL PL PT RO SK SL SV
cs	da

Dvojjazyčné zobrazení

cs

da