Závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mnohojazyčnosti

(2008/C 140/10)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM na:

1) závěry Evropské rady ze zasedání v Lisabonu konaného ve dnech 23. a 24. března 2000, v nichž byly cizí jazyky zahrnuty do evropského rámce pro vymezení základních dovedností získávaných celoživotním učením [1];

2) článek 22 Listiny základních práv Evropské unie, který uznává zásadu, že Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost [2];

3) závěry Evropské rady ze zasedání v Barceloně konaného ve dnech 15. a 16. března 2002, v nichž Evropská rada vyzvala k dalším opatřením ke zlepšení získávání základních dovedností, zejména všeobecnou výukou dvou cizích jazyků od útlého věku [3];

4) sdělení Komise ze dne 24. července 2003 s názvem "Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti: akční plán na období let 2004–2006" [4] a následnou zprávu Komise ze dne 25. září 2007 o provádění uvedeného akčního plánu [5];

5) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) [6];

6) sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2005 s názvem "Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost", které zahrnuje jak vnitřní, tak i vnější činnosti na podporu jazyků a komunikace s občany [7];

7) závěry Rady ze dne 19. května 2006 o Evropském ukazateli jazykových kompetencí [8], v nichž bylo znovu potvrzeno, že znalost cizích jazyků nejen pomáhá podporovat vzájemné porozumění mezi národy, ale je i předpokladem mobilní pracovní síly a přispívá ke konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie;

8) doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení [9], z nichž jednou je právě komunikace v cizích jazycích;

9) usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu [10], v němž je mnohojazyčnost označena za jednu z prioritních oblastí činnosti na podporu kulturního dědictví,

a s ohledem na jednání během ministerské konference o mnohojazyčnosti, která se konala dne 15. února 2008,

SE DOMNÍVÁ, že:

- jazyková a kulturní rozmanitost jsou v důsledku zvýšené mobility, migrace a globalizace zvláštními aspekty každodenního života stále většího počtu evropských obyvatel a podniků,

- jazykové znalosti jsou žádoucí životní dovedností všech občanů EU, která jim umožní využívat ekonomických, sociálních a kulturních výhod spojených s volným pohybem v rámci Unie,

- průběžné zprávy a doporučení různých skupin zainteresovaných stran ukázaly, že evropská společnost jazykové potřeby stále ještě dostatečně nezohledňuje,

- význam přikládaný mnohojazyčnosti a jiným otázkám jazykové politiky v souvislosti se společnými politikami EU vyvolává potřebu věnovat těmto záležitostem patřičnou pozornost, jakož i nutnost, aby evropské orgány znovu zdůraznily svůj dlouhodobý závazek podporovat jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanitost.

POTVRZUJE, že:

1) politika mnohojazyčnosti zahrnuje v perspektivě celoživotního učení ekonomické, sociální a kulturní aspekty jazyků;

2) měla by být zachována jazyková rozmanitost Evropy a plně respektována rovnocennost jazyků. Při plnění těchto cílů by klíčovou úlohu měly hrát orgány Evropské unie;

3) kromě toho, že znalost jazyků přispívá k osobnímu a kulturnímu obohacení, je také jednou ze základních dovedností, které si evropští občané musejí osvojit, aby se mohli aktivně podílet na evropské znalostní společnosti, a rovněž i dovedností, jež podporuje mobilitu a usnadňuje sociální začlenění a soudržnost;

4) jazykové potřeby se mohou lišit v závislosti na zájmech, zaměstnání a kulturním zázemí každého jednotlivce, a proto by mělo být studujícím nabídnuto co nejširší možné spektrum jazyků, s podporou nových technologií, inovačních přístupů a vytváření sítí mezi poskytovateli vzdělávání;

5) za účelem podpory hospodářského růstu a hospodářské soutěže je důležité, aby si Evropa rovněž zachovala dostatečnou znalostní základnu, pokud jde o neevropské jazyky celosvětového významu. Současně je třeba vynaložit úsilí o posílení postavení evropských jazyků na mezinárodní scéně;

6) nezbytným předpokladem úspěšného učení v každém věku je kvalitní výuka, a proto by se mělo usilovat o zajištění toho, aby učitelé jazyků měli patřičnou znalost jazyka, který vyučují, aby měli přístup k vysoce kvalitní počáteční a průběžné odborné přípravě a měli nezbytné mezikulturní dovednosti. Jako součást odborné přípravy učitelů jazyků by měly být aktivně prosazovány a podporovány výměnné programy mezi členskými státy;

7) migrantům by měla být poskytována dostatečná podpora, aby se mohli naučit jazyk či jazyky hostitelské země, což jim pomůže k úspěšnému začlenění do společnosti, a na druhé straně příslušníci hostitelských společenství by měli být vyzýváni k tomu, aby projevovali zájem o kulturu nově příchozích;

8) jazykové a kulturní schopnosti jsou jádrem vzdělávání. Vynikající znalost prvního jazyka může usnadnit učení se jiným jazykům, přičemž efektivními prostředky pro zlepšení jazykové výuky jsou jazykové vzdělávání v raném věku, dvojjazyčné vzdělávání a integrace obsahového a jazykového vzdělávání (CLIL);

9) pro zajištění účinné komunikace mezi osobami mluvícími různými jazyky je nezbytné kvalitní tlumočení a překlad; zvýšenou pozornost jazykovým aspektům je přitom třeba věnovat při uvádění zboží a služeb na trh a při jejich distribuci, zejména pokud jde o audiovizuální mediální služby.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY ZA PODPORY KOMISE:

1) spolupracovaly na posílení evropské spolupráce v oblasti mnohojazyčnosti a aby v konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami prosazovaly výše uvedené politické směry, případně s využitím otevřené metody koordinace, s cílem usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

2) přijaly vhodná opatření pro zlepšení efektivní výuky jazyků a návaznosti jazykového vzdělávání v perspektivě celoživotního učení, mimo jiné zvýšením dostupnosti, přístupnosti a přitažlivosti stávajících zdrojů a infrastruktury pro všechny, rozvíjením zdrojů a zvýšením rozmanitosti nabízených jazyků;

3) podporovaly studium svých národním jazyků v jiných členských státech, mimo jiné i větším využíváním technologií pro dálkové studium, a podporovaly studium méně používaných jazykům EU a neevropských jazyků;

4) využívaly stávající nástroje k prokázání jazykových znalostí, například evropské jazykové portfolio vypracované Radou Evropy a jazykové portfolio Europass;

5) podporovaly opatření usnadňující studium jazyků v případě osob se zvláštními potřebami jakožto prostředek k jejich sociálnímu začlenění, lepším kariérním příležitostem a prosperitě;

6) spolupracovaly s mezinárodními organizacemi, které se zabývají otázkami souvisejícími s mnohojazyčností, zejména s Radou Evropy a Unesco.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

1) podporovala členské státy v jejich úsilí o provádění výše uvedených priorit;

2) do konce roku 2008 vypracovala návrhy komplexního politického rámce pro mnohojazyčnost, který řádně zohlední jazykové potřeby občanů a orgánů mimo jiné i tím, že bude respektovat jejich právo komunikovat s orgány Evropské unie v jednom z úředních jazyků Unie.

[1] Dokument SN 100/00, bod 26, s. 9.

[2] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 13.

[3] Dokument SN 100/02, bod 44, s. 19.

[4] Dokument 11834/03.

[5] Dokument 13346/07.

[6] Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

[7] Dokument 14908/05.

[8] Úř. věst. C 172, 25.7.2006, s. 1.

[9] Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

[10] Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

--------------------------------------------------