[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.7.2008

KOM(2008) 449 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Generální ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO) Výroční zpráva za rok 2007

{SEC(2008) 2236}

OBSAH

1. ÚVOD 3

2. OBECNÉ ASPEKTY DANÉ POLITIKY 4

3. GLOBÁLNÍ PřEHLED HUMANITÁRNÍCH OPERACÍ GŘ ECHO V ROCE 2007 6

3.1. Souhrnné údaje 6

3.2. Hlavní intervence v roce 2007 podle regionů a přidělení prostředků 8

3.3. Srovnávací analýza 10

3.4 Tematické financování 10

3.5. Činnosti v oblasti připravenosti na katastrofy 11

3.6. Spojení pomoci, obnovy a rozvoje 12

3.7. Hlavní partneři v humanitárních operacích 12

4. VZTAHY S JINÝMI ORGÁNY EU, čLENSKÝMI STÁTY, HLAVNÍMI HUMANITÁRNÍMI PARTNERY A DÁRCI Z OBLASTÍ MIMO EU 12

5. DALšÍ čINNOSTI 13

6. ZÁVěR 13

Příloha:

Podrobný přehled humanitárních operací v jednotlivých zemích, vztahy s partnery, výsledky hodnocení a finanční tabulky.

1. ÚVOD

GŘ ECHO je útvar Evropské komise odpovědný za poskytování humanitární pomoci obětem konfliktů či katastrof, ať už přírodních nebo těch, které způsobil člověk, ve třetích zemích. Tento obecný cíl přispívá ke strategickému cíli Komise „Evropa jako světový partner“ obsaženému v obecném cíli pro zahraniční vztahy[1], stanoveném ve Smlouvě o Evropské unii (Smlouva o EU). Posláním GŘ ECHO je zachraňovat a chránit život, omezovat a předcházet strádání a zajišťovat integritu a důstojnost obyvatel postižených humanitárními krizemi , jak se uvádí v nařízení Rady č. 1257/96.

Prostřednictvím svého rozpočtu na humanitární pomoc poskytla EU v roce 2007 humanitární pomoc přibližně 127 miliónům příjemců ve třetích zemích[2]. Dalších 19,5 miliónu lidí získalo podporu z akcí týkajících se připravenosti na katastrofy a zlepšené schopnosti reakce na potenciální rizika.

Díky těmto číslům je Evropská unie nadále největším jednotlivým dárcem humanitární pomoci na světě.

GŘ ECHO podporuje operace humanitární pomoci neutrálním, nestranným a nediskriminačním způsobem v souladu s mezinárodně dohodnutými humanitárními zásadami, přičemž dodržuje mezinárodní humanitární právo[3] a brání humanitární prostor a zásady, které jsou stále více ohrožovány. Nejlepší cestou, jak GŘ ECHO může tento humanitární prostor chránit, je i nadále udržet vysokou úroveň závazků, pokud jde o dodržování zásad Dobrého humanitárního dárcovství[4], dále se zavazovat k vysoce kvalitní pomoci a zachovávat transparentní dialog s ostatními klíčovými aktéry .

Rozhodnutí a opatření, která útvar přijímá, se řídí výhradně posouzením humanitárních potřeb a nepodléhají jiným politickým ohledům, než je stvrzení solidarity Evropské unie s lidmi v nouzi. Pomoc je určena přímo lidem v tísni bez ohledu na rasu, náboženské vyznání nebo politické přesvědčení.

Samo GŘ ECHO programy pomoci neprovádí. Funguje jako dárce a své poslání provádí financováním humanitární činnosti Společenství prostřednictvím partnerů , kteří podepsali rámcovou dohodu o partnerství, jako jsou nevládní a mezinárodní organizace (organizace sdružené kolem Červeného kříže), nebo finanční a správní rámcovou dohodu v případě agentur OSN (v roce 2007 zejména UNICEF[5], UNHCR[6] a WFP[7]).

Úkolem GŘ ECHO je zajistit, aby se prostřednictvím těchto partnerů dostaly zboží a služby rychle do krizových oblastí. Rychlosti poskytování pomoci napomáhají zvláštní ustanovení finančního nařízení a jejich prováděcí opatření. Tato strukturální opatření rovněž GŘ ECHO umožňují, aby v terénu rozmístilo technické asistenty (odborníky ECHO), kteří určí zranitelné skupiny společnosti, přesně vyhodnotí potřeby a rychle zvolí vhodné partnery a projekty k naplnění těchto potřeb. Poté často následuje kontrola pokroku partnerů a projektů v místě, aby bylo zajištěno dobré finanční řízení v souladu s prohlášením o věrohodnosti, že zdroje byly používány za stanoveným účelem.

Cílem této pomoci je spolu s dalšími podpůrnými nástroji usnadnit návrat obyvatel k soběstačnosti kdekoli a kdykoli je to možné a za příznivých podmínek umožnit postupně financování ze strany GŘ ECHO ukončit. V tomto ohledu se GŘ ECHO snaží aktivně provádět strategii spojení pomoci, obnovy a rozvoje a rozvíjet větší spolupráci s ostatními útvary Komise a s jinými dárci.

Na základě svých zkušeností s reakcí na katastrofy GŘ ECHO rovněž podporuje akce připravenosti na rizika přírodních katastrof s cílem snížit zranitelnost a vystavení osob rizikům a katastrofám a současně snížit ekonomické náklady na tyto katastrofy. S cílem účinně plnit své pověření může GŘ ECHO ve vhodných a nutných případech podporovat opatření k budování kapacit prováděná jeho partnery.

Tato zpráva tedy shrnuje hlavní činnosti GŘ ECHO v roce 2007. Příloha obsahuje rozsáhlý přehled operací financovaných v různých zemích a regionech, ve kterých GŘ ECHO poskytuje pomoc prostřednictvím svých partnerů, a statistiky vyňaté z finanční zprávy z roku 2007[8].

Tato zpráva se vydává v souladu požadavky článku 19 nařízení o humanitární pomoci:

„Po uzavření každého rozpočtového roku předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu spolu se shrnutím akcí financovaných během daného roku. Shrnutí obsahuje informace o subjektech, které se podílely na provádění humanitárních akcí. Zpráva rovněž zahrnuje přehled všech nezávislých hodnocení, které proběhly u jednotlivých akcí.“

2. OBECNÉ ASPEKTY DANÉ POLITIKY

Obecně se za několik posledních desetiletí zvýšila velikost, síla a počet přírodních katastrof . Počet postižených osob rovněž vzrostl, přičemž byli nepřiměřeným způsobem postiženi nejchudší obyvatelé. Podle předpovědí se tato tendence do budoucna pravděpodobně posílí.

Zároveň se podstatně nezměnil počet konfliktů , ale současné konflikty bývají delší a mají stále ničivější následky, přestože v posledních letech počet uprchlíků klesá.

Mezinárodní kontext, ve kterém se odehrává humanitární pomoc, se značně změnil, a na scéně se objevili noví hráči. V této souvislosti tři orgány (Evropský parlament, Rada a Komise) v prosinci 2007 podepsaly Evropský konsensus o humanitární pomoci [9], jelikož si uvědomují, že prostředí, v němž se humanitární pomoc poskytuje, je stále náročnější, a jelikož chtějí prosadit účinnější a koordinovanější přístup EU. Po tomto konsensu bude v roce 2008 následovat akční plán představující konkrétní a operativní provádění četných politických kroků obsažených v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

V souladu s cílem zlepšit reakci Komise na katastrofy a v rámci strategie EU posílit svou schopnost reagovat na katastrofy a krize ve třetích zemích[10] GŘ ECHO neustále zvyšuje počet svých odborníků v terénu, včetně těch, kteří byli vyškoleni a mají zkušenosti s rychlým vyhodnocování potřeb a dokáží rychle reagovat v případě katastrofy. Posílení operačních a smluvních postupů GŘ ECHO použitelných pro jeho partnery provádějící pomoc (evropské nevládní organizace, agentury OSN a mezinárodní organizace) a rovněž jeho zvýšená kapacita v terénu[11] zkrátily dobu reakce při poskytování humanitární pomoci. Tato zlepšení útvaru významně přispívají k dalšímu rozvoji schopnosti EU řešit krize a katastrofy, která je po sděleních vydaných po tsunami, Barnierově zprávě[12] a příslušných závěrech předsednictví Evropské rady zasedající v Bruselu z prosince 2007 stále větší politickou prioritou.

Zásada „jednoho nástroje pro jednu politickou oblast“ stanovená sdělením Komise[13] na zlepšení výkonnosti opatření Společenství, spolu se sdělením Komise o finančním výhledu 2007–2013, přenesly odpovědnost za řízení humanitární potravinové pomoci z GŘ AIDCO na GŘ ECHO s účinkem ode dne 1. ledna 2007. GŘ ECHO zaměřilo svůj rozpočet na potravinovou podporu v rámci svého poslání týkajícího se záchrany a ochrany života během mimořádných událostí a bezprostředně po nich a se stejnou zásadou hodnocení potřeb, jež je používána pro všechny jeho zásahy.

Díky integraci potravinové pomoci a pomoci vysídleným osobám v rámci GŘ ECHO vzrostl původní rozpočet na humanitární pomoc pro rok 2007 na 722 miliónů EUR s předpokládaným ročním nárůstem ve výši 3 % (2 % inflace a 1 % čistý přírůstek).

3. GLOBÁLNÍ PřEHLED HUMANITÁRNÍCH OPERACÍ GŘ ECHO V ROCE 2007

3.1. Souhrnné údaje

Na rozdíl od předchozích let v roce 2007 nedošlo k novým velkým krizím v oblasti humanitární pomoci, ať už přírodním katastrofám nebo složitým mimořádným událostem. Nicméně neustálé vzrůstá jak četnost, tak závažnost přírodních katastrof vyvolaných změnami klimatu a častěji a silněji postihují lidi, kteří jsou již zranitelní. Od roku 1975 se zvýšil počet přírodních katastrof z přibližně 75 na více než 400[14] ročně. Zvláště průměrný počet hydrometeorologických katastrof, o nichž byla předložena zpráva, byl pro období 1987–1998 195 a jejich počet se v období 2000–2006[15] zvýšil o 187 % na průměrných 365.

V roce 2007 způsobily závažné škody tyto přírodní katastrofy : zemětřesení středního stupně v Peru a na Šalamounových ostrovech; záplavy v Africe, Indii, Indonésii, Severní Koreji, Vietnamu a Latinské Americe; cyklony v Nikaragui (Felix), Mosambiku (Favio) a Bangladéši (Sidr); hurikán Dean v Karibiku; tropická bouře na Haiti a v Dominikánské republice (Noel) a sucho v Moldávii, Paraguayi, Keni, Somálsku a v oblasti Sahelu. GŘ ECHO muselo urychleně zareagovat, aby pomohlo tisícům trpících lidí, z nichž již některé postihly další krize.

I přes pokračování mnohých složitých krizových situací a škodu způsobenou výše uvedenými přírodními katastrofami měla nepřítomnost velkých krizí za následek, že GŘ ECHO vystačilo s prostředky přidělenými rozpočtovým orgánem spolu s dalšími prostředky poskytnutými ze zdrojů ERF a znovu přerozdělenými prostředky. Proto (na rozdíl od předchozích let) GŘ ECHO nemuselo využívat rezervy na mimořádnou pomoc Komise.

GŘ ECHO reagovalo na humanitární krize v roce 2007 prostřednictvím 85 rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků. Prostředky položek závazků byly stoprocentně vyčerpány. Největšími příjemci pomoci byly země AKT (422,7 miliónů EUR (tj. 55 % z celkového konečného rozpočtu), následované zeměmi Asie a Latinské Ameriky (157,4 miliónu EUR – 20,5 %), východní Evropou, novými nezávislými státy bývalého SSSR, zeměmi Středního východu a Středomoří (124,9 miliónů EUR – 16,2 %).

Používání zásad založených na potřebách vedlo k následujícímu zeměpisnému rozdělení[16] prostředků určených pro humanitární pomoc v roce 2007. Je nutné poznamenat, že údaje pocházející z roku 2006 nezahrnují potravinovou pomoc, protože v tomto roce je ještě řídilo GŘ AIDCO (v tisících):

Humanitární pomoc v roce 2007 (včetně potravinové pomoci) | Ve srovnání s rokem 2006 |

Jednotka/region | Celkem | % | Celkem | % |

A/1: Afrika, Karibik, Tichomoří | 422,760 | 55,0% | 322,060 | 48,0% |

Celá Afrika | 2,000 |

Africký roh | 217,950 | 161,050 |

Velká jezera | 89,500 | 84,050 |

Západní Afrika | 46,600 | 56,150 |

Karibik a Tichomoří | 16,310 | 1,610 |

Jižní Afrika, Indický oceán | 50,400 | 19,200 |

A/2: nové nezávislé státy, Střední Východ, Středomoří | 124,897 | 16,2% | 177,900 | 26,5% |

Nové nez. státy (Čečensko, Kavkaz, Tádžikistán …) | 25,807 | 33,000 |

Střední východ, Středomoří | 99,090 | 144,900 |

A/3: Asie & Latinská Amerika | 157,366 | 20,5% | 124,540 | 18,6% |

Asie | 117,301 | 99,940 |

Latinská Amerika | 40,065 | 24,600 |

Nezeměpisné nástroje |

Tematické financování + granty | 28,900 | 3,8% | 20,500 | 3,1% |

Technická pomoc (odborníci & místní oddělení) | 25,400 | 3,3% | 19,000 | 2,8% |

Znovu přidělené prostředky | 307 | 817 |

Vedlejší výdaje (audity, hodnocení, informace atd.) | 8,900 | 1,2% | 6,189 | 1,0% |

CELKEM | 768,530 | 100% | 671,006 | 100% |

[pic]

GŘ ECHO poskytuje finanční pomoc obětem konfliktů nebo přírodních katastrof ve třetích zemích na základě hodnocení humanitárních potřeb . Používaná metodika[17] používá zařazení třetích zemí podle jejich celkové zranitelnosti (= index zranitelnosti[18]), a podle toho, zda procházejí humanitární krizí (= index krizovosti[19]). V důsledku tohoto zařazení bylo 50 zemí/teritorií označeno jako nacházející se v krizi, 23 z nich bylo označeno jako nejzranitelnější a 18 se nacházelo v subsaharské Africe. Tyto výsledky jsou dále srovnávány s hodnocením provedeným v této oblasti odborníky GŘ ECHO a zeměpisnými jednotkami GŘ ECHO pro definování strategie pro příslušné země/regiony.

V souladu s použitou metodikou věnovalo GŘ ECHO v roce 2007 94,6 % ze svého původního plánovaného rozpočtu v první řadě na humanitární pomoc (23. února 2001) do prioritních oblastí s vysokými humanitárními potřebami .

Pro plánování své akce ve prospěch obyvatelstva s vysokou potřebou humanitární pomoci se strategie pomoci GŘ ECHO nadále zaměřovala na zapomenuté krize (situace, kdy se velké humanitární potřebě dostává malé pozornosti ze strany dárců – což se zračí v nízké úrovni přijímané pomoci a nízké úrovni pozornosti sdělovacích prostředků). Analýza GŘ ECHO a metody na odhalení zapomenutých krizí jsou založeny jak na kvantitativních údajích (nedostatek pozornosti sdělovacích prostředků nebo malá podpora dárců spolu s vysokými potřebami), tak na kvalitativních faktorech (hodnocení v terénu prováděné odborníky GŘ ECHO a úředníky v kancelářích).

Zapomenutými krizemi odhalenými v roce 2007 byly tyto krize: uprchlíci ze Sahrawi v Alžírsku, Čečensko a sousedící postižené republiky, populace v Indii postižená nepokoji v Jammu a Kašmíru, přetrvávající krize bhútánských uprchlíků, a rovněž maoistické povstání v Nepálu, populace postižená konfliktem v Barmě/Myanmaru jak v samotné zemi, tak v sousedících státech a populace postižená krizí v Kolumbii, a rovněž v sousedních zemích. Kromě Kolumbie byly tyto krize již určeny jako „zapomenuté krize“ v roce 2006.

V roce 2007 byla na tyto krize vyhrazena finanční podpora ve výši 60,7 miliónů EUR, což představuje 13 % původního provozního rozpočtu[20].

Výsledky hodnocení globálních potřeb a zapomenutých krizí jsou k dispozici na internetové stránce Evropské unie http://ec.europa.eu/echo/policies/strategy_en.htm.

3.2. Hlavní intervence v roce 2007 podle regionů a přidělení prostředků

Co se týká krizí, v roce 2007 se neobjevily nové, složité krize, ale Komise musela řešit zhoršující se humanitární situace, někdy dlouhodobé, složité mimořádné události , které již existovaly v předchozích letech. Příkladem je Súdán , kde situace zůstává velmi znepokojivá: násilí a vydírání civilního obyvatelstva pokračuje a mnohé donutila k tomu, aby uprchli do jiného místa v zemi nebo aby se uchýlili do sousedních zemí. Povodně, jež postihly sever Súdánu, včetně Dárfúru, v červenci 2007, situaci ještě vyhrotily.

V Demokratické republice Kongo se boje a napětí na východě země znovu objevily během léta 2007, zvláště v severní a jižní části Kivu, a způsobují častý pohyb populace a vznik nových humanitárních potřeb. Somálsko rovněž muselo čelit jak přírodním katastrofám (sucho), tak násilí, jež mnohé nutí opouštět své domovy.

Zásahy uvedené v následujících oddílech jsou podrobně popsány v příloze v oddíle I.

3.2.1. Afrika, Karibik a Tichomoří (země AKT)

V roce 2007 GŘ ECHO vyčlenilo celkem 422 miliónů EUR (tj. 55 % celkového konečného rozpočtu) pro země AKT , s největším množstvím prostředků pro Súdán s celkovými 110,45 milióny EUR a pro Demokratickou republiku Kongo (50 miliónů EUR). Další hlavní zásahy v Africe, jež vyžadovaly více než 20 miliónů EUR, byly v Čadu (30,5 mil. EUR), Zimbabwe (30,2 mil. EUR), Sahelu (25,5 mil. EUR), Ugandě (24 mil. EUR) a v Etiopii (20 mil. EUR).

3.2.2. Střední východ a nové nezávislé státy

Na Středním východě se v roce 2007 humanitární situace dále zhoršovala. GŘ ECHO reagovalo tak, že poskytlo více než 88 miliónů EUR pomoci, jež pokrývaly potřeby nejzranitelnější populace západního břehu a pásma Gazy a palestinských uprchlíků v Libanonu, Jordánsku a Sýrii. Tyto prostředky byly rovněž použity v reakci na vnitřní krizi v Iráku, včetně uprchlíků v sousedních zemích.

V severním Kavkazu Komise neustále poskytuje finance obětem čečenském konfliktu a odsouhlasila celkovou částku ve výši 20,8 miliónu EUR.

3.2.3. Asie

V asijských zemích bylo 27 miliónů EUR vyhrazeno pro lidi ohrožené afghánskou krizí a přírodními katastrofami v Afghánistánu, Iráku a Pákistánu a 19 miliónů EUR bylo vyhrazeno na pomoc ohroženým obyvatelům v Myanmaru a barmským uprchlíkům podél thajsko-myanmarské hranice, a rovněž 19,5 miliónu EUR jihoasijským zemím, aniž by byly zohledněny prostředky pro připravenost na katastrofy pro obnovu společenství postižených povodněmi.

3.2.4. Latinská Amerika

V Latinské Americe finanční prostředky nadále poskytovaly pomoc obětem konfliktů v Kolumbii (12 miliónů EUR). Nicméně série přírodních katastrof postihla jak Jižní, tak Střední Ameriku (zemětřesení v Peru, hurikán v Nikaragui, povodně v Bolívii a Kolumbii, vlna chladného počasí v Peru a sucho a ničivé požáry v Paraguyai) a vyžádala si zásah ECHO, jenž nebyl plánován v programu, v celkové výši 19 miliónů EUR.

3.3. Srovnávací analýza

Srovnávací analýza v níže uvedené tabulce znázorňující zeměpisné rozdělení rozhodnutí o financování na období 2003–2007 ukazuje, že se relativní podíl financování zemí AKT stále zvyšuje, s výjimkou roku 2005, kdy došlo ke zvrácení tohoto trendu a největší část finančních prostředků byla určena Asii na pomoc při řešení dvou velkých krizí, které postihly tuto část světa: tsunami a zemětřesení v Kašmíru. Pokud se podíváme na pětiletý výhled, je třeba rovněž poukázat na to, že financování různých regionů a částí světa je velmi proměnlivé, což potvrzuje skutečnost, že intervence GŘ ECHO jsou ve své podstatě a v souladu se svou definicí zaměřeny krátkodobě. Rovněž je třeba poznamenat, že více než 96 % rozpočtu na humanitární pomoc je určeno k financování humanitárních operací, zatímco necelá 4 % jsou určena na vedlejší a administrativní výdaje (informace, audity, hodnocení, podpůrní pracovníci atd.). Viz příloha, oddíl VI.

[pic]

3.4. Tematické financování

Vzhledem k ústřední úloze, kterou hrají hlavní mezinárodní organizace s humanitárním mandátem (agentury OSN, Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace Červeného kříže, atd.) v účinném poskytování humanitární pomoci, podporovalo v roce 2007 GŘ ECHO i nadále posilování jejich institucionálních kapacit prostřednictvím programů tematického financování.

V roce 2007 podpořilo GŘ ECHO agentury OSN a organizace hnutí Červeného kříže jako vedoucí agentury v celkové výši 27,5 miliónu EUR:

Důraz je kladen na tyto mezery, jež mají být vyplněny pro vytvoření efektivní schopnosti reakce: hodnocení kapacity sektoru, posílení pohotovostní kapacity, budování kapacit, nárůst dostupnosti prostředků pomoci při vzniku nových krizových situací, rozvoj obvyklých provozních postupů, používání limitů pro měření výkonu a zlepšování koordinace a podpory celkového přístupu seskupení vedeného OSN pro řešení výše uvedených záležitostí.

3.5. Činnosti v oblasti připravenosti na katastrofy

V souladu s nařízením Rady č. 1257/96 podporuje GŘ ECHO kromě humanitární pomoci i připravenost na katastrofy prostřednictvím koordinace, zviditelňování a zvláštního programu DIPECHO. Následky katastrof stejně jako otevřenější uznávání globálních klimatických změn a jejich dopadů ukazují, že je tento závazek jak důležitý, tak vhodný.

Na strategické úrovni GŘ ECHO pokračovalo v posilování institucionálních zdrojů v oblasti připravenosti na katastrofy, od nichž se očekává, že zajistí souvislejší a komplexnější přístup k začleňování připravenosti na katastrofy do humanitární pomoci a programů obnovy. To je zcela v souladu s globální pozorností, kterou humanitární a rozvojoví dárci věnují činnostem snižování rizika katastrof, a plánovanými následnými opatřeními rámce pro činnost v letech 2005-2015 z Hyogo .

V roce 2007 pokračovalo GŘ ECHO pokračovalo ve své informační činnosti s cílem zajistit, aby rozvojoví dárci zahrnuli snížení rizika katastrof do své práce v regionech, ve kterých existuje riziko přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení, povodně, cyklony atd., a podpořili praktická opatření ke snížení těchto rizik. GŘ ECHO je rovněž velkým zastáncem komunitních přístupů ke snížení rizika katastrof, které zvyšují schopnost zranitelných komunit zvládat přírodní katastrofy.

Kvůli významným nedostatkům ve schopnosti státu reagovat na důsledky katastrof a schopnosti místních komunit vypořádat se s nimi jsou rozvojové země zvláště ohroženy takovýmito riziky. Projekty DIPECHO jsou projekty připravenosti na katastrofy založenými na komunitách, jež se zaměřují na komunity, které jsou nejvíce vystaveny přírodním katastrofám a mají nízkou schopnost se s nimi vypořádat. Projekty mají demonstrativní a multiplikační cíl s ohledem na začlenění do dlouhodobého vývoje a strategií. Stejně jako operace založené na státech, akční plány DIPECHO zahrnují regionální projekty. Logika věci je jednoduchá: přírodní katastrofy nejsou omezeny státními hranicemi. V roce 2007 GŘ ECHO věnovalo celkem 19,5 miliónu EUR na akční plány DIPECHO ve Střední Americe, Latinské Americe, Jižní Asii a v Karibiku.

Navíc chce GŘ ECHO začlenit, pokud to bude možné a vhodné, prvky připravenosti na katastrofy. V roce 2007 to byl případ 18 rozhodnutí o financování, které byly reakcí na přírodní katastrofy v 17 zemích (Šalamounovy ostrovy, Haiti, Jamajka, Dominikánská republika, Belize, Dominika, Santa Lucia, Indie, Nepál, Bangladéš, Srí Lanka, Afghánistán, Vietnam, Nikaragua, Paraguay, Peru a Kolumbie) s příslušnými smlouvami ve výši přibližně 2,135 miliónu EUR. Dále GŘ ECHO vyčlenilo 4 milióny EUR na podporu kapacit IFRC jako reakci na přírodní katastrofy ve vybraných vysoce rizikových regionech.

Na mezinárodní úrovni GŘ ECHO spolupracuje s hlavními aktéry v oblasti rozvojové spolupráce. Cílem je lepší integrace snížení rizika katastrof do rozvojových činností a zajištění lepšího spojení ve vztahu k přizpůsobení se změně klimatu v zemích s vysokou mírou rizika.

3.6. Spojení pomoci, obnovy a rozvoje

GŘ ECHO je odhodláno vytvářet vhodné strategie odchodu a humanitární pomoci ( spojení pomoci, obnovy a rozvoje, „LRRD“). Skutečnost, že v roce 2007 vstoupily v platnost nové vnější nástroje (zejména nástroje rozvojové spolupráce (DCI) a nástroje stability), představuje nové prostředí pro provádění LRRD. Zvláštní pozornost věnoval příslušný útvar Komise zajištění lepší komunikace mezi humanitární pomocí a rozvojovou spoluprací. Seznam pilotních zemí byl vytvořen tam, kde přístup LRRD získal zvláštní pozornost. Do tohoto nevyčerpávajícího seznamu je zahrnuta např. Keňa, Libérie, Mauretánie, Súdán a Uganda. GŘ ECHO rovněž přispělo k práci pod vedením GŘ pro rozvoj v zemích s nestabilní situací.

3.7. Hlavní partneři v humanitárních operacích

GŘ ECHO poskytuje humanitární pomoc prostřednictvím svých partnerů. GŘ ECHO spolupracuje s přibližně 200 nevládními organizacemi, agenturami OSN a s mezinárodními organizacemi jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace Červeného kříže a společnosti Červeného půlměsíce.

Rozmanitá škála partnerů je pro GŘ ECHO důležitá. Umožňuje účinně uspokojovat narůstající seznam potřeb po celém světě. GŘ ECHO si se svými partnery postupně vybudovalo úzké pracovní vztahy jak na úrovni otázek politiky, tak i při řízení humanitárních operací.

V roce 2007 provádělo GŘ ECHO své operace prostřednictvím nevládních organizací (47 %), agentur OSN (42 %) a mezinárodních organizací (11 %). Další podrobnosti o rozdělení činností tohoto roku mezi skupiny partnerů naleznete v příloze v oddíle VI.6.

4. VZTAHY S JINÝMI ORGÁNY EU, čLENSKÝMI STÁTY, HLAVNÍMI HUMANITÁRNÍMI PARTNERY A DÁRCI Z OBLASTÍ MIMO EU

Stejně jako v minulých letech udržovalo GŘ ECHO aktivní vztahy s jinými orgány, členskými státy, mezinárodními organizacemi a neustále podporovalo respektování mezinárodního humanitárního práva a humanitárních zásad (lidskost, nestrannost, nediskriminace a neutralita), zvláště ve vztahu k rozvoji podle společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jako je EUFOR v Čadu.

Také vyplynulo, že závazek respektování humanitárního prostoru během krizových situací bude zohledněn v evropské a mezinárodní diskusi. GŘ ECHO rovněž rozvinulo dobré pracovní vztahy s nedávno jmenovaným humanitárním zpravodajem Evropského parlamentu.

V rámci svých vztahů s dárci nepocházejícími z EU GŘ ECHO udržovalo kontakty s USA (USAID[21] a PRM[22]), zvláště prostřednictvím pravidelných videokonferencí řešících všeobecně politická témata a humanitární operace v příslušných zemích s ohledem na zajištění soudržných reakcí, které se navzájem doplňují.

Pro zajištění strategického a spolehlivého dialogu mezi GŘ ECHO a jeho partnery také GŘ ECHO organizuje každoroční strategické partnerské dialogy na vysoké úrovni (SPDs) s jednotlivými organizacemi (agentury OSN, nevládní organizace a hnutí Červeného kříže (ICRC a IFRC).

Více podrobností o těchto partnerech je uvedeno v příloze v oddíle VI.6.

5. DALšÍ čINNOSTI

V rámci své činnosti se GŘ ECHO musí rovněž zabývat dalšími úkoly na podporu poskytování a kvality humanitární pomoci:

1. vytvářením politiky bezpečnosti a ochrany zaměstnanců, kteří se podílejí na poskytování humanitární pomoci;

2. posilováním své schopnosti rychlé reakce při organizování víceodvětvových týmů;

3. komunikační strategií a poskytováním informací;

4. v oblasti vzdělávání podporuje GŘ ECHO Síť humanitární pomoci (NOHA), která nabízí víceoborový postgraduální studijní program.

Podrobnosti o těchto činnostech jsou uvedeny v příloze v oddíle IV.

Řádné provádění humanitárních operací financovaných GŘ ECHO je zajištěno několika úrovněmi kontrol během různých etap projektu. Aspekty této kontrolní strategie vypracované GŘ ECHO a jeho kontrolní a monitorovací postupy jsou popsány v příloze v oddíle V.

6. ZÁVěR

V roce 2007 nedošlo k žádné nové velké humanitární krizi . Nicméně přírodní katastrofy způsobily vážné škody a je pravděpodobné, že jejich rozsah, síla a četnost se bude v budoucnosti zvyšovat, k čemuž přispěje změna klimatu. Podobně se nezměnil počet konfliktů, ale konflikty mají tendenci trvat déle a být více zničující; postihují rovněž častěji již zranitelné obyvatelstvo.

[1] Nový článek 10c – bod 2 Smlouvy o EU.

[2] Z této částky GŘ ECHO pomohlo 12 miliónům uprchlíků a stálou částkou 25 miliónům vysídlených lidí (v jejich vlastní zemi) ve více než 50 zemích – www.internal-displacement.org (IDMC, Internal Displacement Monitoring Centre, Global overview of Trends and Developments in 2006).

[3] http://www.icrc.org/Web/Eng/siteeng0.nsf/htmlall/section_ihl_in_brief?OpenDocument

[4] http://www.goodhumanitariandonorship.org/

[5] Dětský fond OSN.

[6] Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

[7] Světový potravinový program OSN.

[8] K dispozici na: http://ec.europa.eu/echo/funding/key_figures/echo_en.htm

[9] Opírá se o sdělení „Směrem k Evropskému konsensu o humanitární pomoci“ přijaté dne 13.6.2007 (KOM(2007)317 v konečném znění).

[10] KOM(2005)153.

[11] V období mezi rokem 2005 a 2007 vzrostl počet odborníků z 83 na 96.

[12] V zájmu evropských sil pro civilní ochranu: evropská pomoc http://ec.europa.eu/commission_barroso/president/pdf/rapport_barnier_en.pdf

[13] KOM(2004)101.

[14] Zdroj: Centre for Research on the Epidemiology of Disasters (CRED), počty katastrof za rok 2006 http://www.unisdr.org/eng/media-room/press-release/2007/2006-Disaster-in-number-CRED-ISDR.pdf

[15] Zdroj: stejný, roční statistický přezkum katastrof – počty a trendy, rok 2006 http://www.em-dat.net/documents/Annual%20Disaster%20Statistical%20Review%202006.pdf

[16] Rozdělení podle rozpočtové linie, včetně ERF, celková částka za rok 2007 je k dispozici v části VI

[17] http://ec.europa.eu/echo/policies/strategy_en.htm

[18] Index zranitelnosti měří schopnost státu absorbovat a omezovat důsledky krize. Tvoří ho různá měření, od indexu lidského rozvoje (HDI) po úmrtnost dětí mladších pěti let. http://ec.europa.eu/echo/files/policies/strategy/strategy_2008_en.pdf

[19] Index krizovosti hodnotí časovou blízkost závažné události – války nebo přírodní katastrofy – nebo vážení populace uprchlíků nebo vysídlených osob uvnitř státu z celkové populace příslušné země.

[20] Rozpočtová linie na humanitární pomoc

[21] United States Agency for International Development (USAID)

[22] Bureau of Population, Refugees, and Migration - US (PRM).