DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení (EU) č. 260/2012 stanoví společné technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, a je tudíž významným stavebním prvkem pro vytvoření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA). Uvedené nařízení stanovuje, že do 1. února 2014 musí být v eurozóně dokončen přechod vnitrostátních a vnitroevropských úhrad a inkas v eurech na úhrady a inkasa SEPA.

Podle nejnovějších statistik Evropské centrální banky (ECB) vzrostla od října do listopadu 2013 celková míra přechodu v eurozóně u úhrad SEPA z 59,87 % na 64,1 % a u inkas SEPA z říjnových 11,52 % na listopadových 26 %. Navzdory opakovaným snahám Komise zvýšit povědomí o této skutečnosti mezi příslušnými orgány členských států a významné kampani za přechod na systém SEPA vedené Evropskou centrální bankou a mnoha členskými státy jsou malé a střední podniky, malé orgány veřejné správy a místní samosprávy nadále nejméně připravené k realizaci tohoto přechodu. Nezdá se, že komunikační úsilí bankovního odvětví vůči malým a středním podnikům a národní informační kampaně přinesly očekávané účinky nebo že takové účinky nastaly v očekávaném rozsahu.

Vzhledem k pomalému tempu přechodu v některých členských státech u úhrad SEPA a ve většině členských států u inkas SEPA se zdá velmi nepravděpodobné, že k úplnému přechodu na systém SEPA dojde do 1. února 2014. Nicméně v důsledku této právním aktem stanovené lhůty může dojít k tomu, že banky a jiní poskytovatelé platebních služeb budou od uvedeného data odmítat zpracovávat starší platby čekající na zpracování, které nejsou v souladu se systémem SEPA. Nedojde-li k úplnému přechodu na úhrady a inkasa SEPA, nelze vyloučit vznik platebních problémů vedoucích ke zpožděním plateb nebo k narušením trhu. Těmi by mohli být dotčeni všichni uživatelé platebních služeb, zejména malé a střední podniky a spotřebitelé.

Vzhledem k těmto závažným právním otázkám a možným následkům vážného rozsahu ve vztahu k občanům a podnikům Komise navrhuje, aby bylo nařízení (EU) č. 260/2012 změněno vložením přechodného ustanovení o zachování právních účinků, jež umožní bankám a jiným poskytovatelům platebních služeb souběžně s úhradami a inkasy SEPA pokračovat i po 1. únoru 2014 po omezenou dobu šesti měsíců ve zpracovávání plateb, které nejsou v souladu se systémem SEPA, prostřednictvím jejich starších platebních schémat. Jasné oznámení takové změny poskytne jistotu uživatelům platebních služeb, že jejich platby budou i po 1. únoru 2014 nadále zpracovávány, a umožní těm, kdo dosud nepřešli na systém SEPA, aby tak co nejdříve učinili. Tímto však nedochází ke změně vlastní konečné lhůty a přechodné ustanovení o zachování právních účinků je jednorázovým a výjimečným opatřením. Každopádně je třeba, aby stávající informační kampaně týkající se přechodu na systém SEPA pokračovaly. Na konci přechodného období se Komise nebude zdráhat přijmout nezbytná opatření, aby zajistila uplatnění práva EU ze strany členských států v plném rozsahu.

Dne 19. prosince 2013 bylo toto opatření konzultováno se zástupci zasedání SEPA na vysoké úrovni, kterého se účastní zástupci Evropské centrální banky a bankovních rad národních centrálních bank eurozóny.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k velmi krátké době, která zbývá do 1. února 2014, by toto nařízení mělo být přijato Evropským parlamentem a Radou jako naléhavá záležitost a mělo by neprodleně vstoupit v platnost. Toto nařízení je nutné, aby se zamezilo právní nejistotě pro banky a jiné poskytovatele platebních služeb, jakož i podniky a spotřebitele, neboť nařízení (EU) č. 260/2012 by přinutilo poskytovatele platebních služeb odmítnout zpracovávat po tomto konečném termínu platby v eurech, které nejsou v souladu s požadavky SEPA. Nepřijetí navrhovaného nařízení jako naléhavé záležitosti by ode dne 1. února 2014 mohlo vést k závažným právním a technickým rizikům u platebních transakcí.

Obecné souvislosti

Nařízení (EU) č. 260/2012 vstoupilo v platnost dne 31. března 2012, přičemž účastníkům trhu ponechalo dva roky, aby přizpůsobili své platební postupy požadavkům SEPA u úhrad a inkas SEPA. Během těchto dvou let Komise a ECB společně s vnitrostátními veřejnými orgány pečlivě sledovaly pokrok v oblasti přechodu na systém SEPA. ECB pravidelně vydávala zprávy o pokroku v přechodu na SEPA. Proběhlo několik zasedání Rady pro systém SEPA, na nichž Komise projednala pokrok v přechodu se zástupci stran nabídky a poptávky trhu plateb, přičemž trvala na tom, že je třeba posílit komunikaci vůči poskytovatelům platebních služeb, jakož i vůči všem kategoriím uživatelů platebních služeb (podnikům včetně malých a středních podniků, orgánům veřejné správy, spotřebitelům atd.). Dne 30. března 2012 Komise uspořádala specializovaný pracovní seminář týkající se výkladu nařízení (EU) č. 260/2012 s technickými odborníky Rady pro systém SEPA, a potom znovu dne 12. července 2013 se zástupci členských států. Dne 17. dubna 2013 Komise rovněž uspořádala zasedání skupiny technických odborníků pro systém SEPA. Komise dále projednala pokrok ve Fóru EU pro systém SEPA, jež se koná dvakrát ročně, a v Platebním výboru se zástupci členských států. Přechod na systém SEPA figuroval pravidelně na programu mnoha technických zasedání ECB za účasti zástupců národních centrálních bank, jakož i na některých fórech, kterých se účastnili zástupci odvětví bankovnictví.

Vzhledem k nízké míře přechodu, kterou zveřejnila ECB ve zprávě z března 2013 o přechodu na systém SEPA, přijala Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dne 14. května 2013 komplexní závěry Rady, v nichž zdůrazňuje význam přechodu na systém SEPA a vyzývá členské státy a účastníky trhu, aby přijetím relevantních opatření aktivně podporovali a urychlili průběh přechodu na systém SEPA. Na základě závěrů Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci byl dne 15. května 2013 ministrům financí a guvernérům národních centrálních bank zaslán společný dopis Komise a ECB, kde se rovněž zdůrazňuje význam přechodu na systém SEPA a naléhavá potřeba opatření na vnitrostátní úrovni.

2. Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

2.1 Postoupení tohoto návrhu vnitrostátním parlamentům

Návrhy legislativních aktů, včetně návrhů Komise, zasílané Evropskému parlamentu a Radě musí být v souladu s Protokolem (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který tvoří přílohu Smluv, postoupeny vnitrostátním parlamentům.

Článek 4 protokolu stanoví, že mezi okamžikem, kdy je návrh legislativního aktu zpřístupněn vnitrostátním parlamentům, a okamžikem, kdy je zařazen na předběžný pořad jednání Rady ke svému přijetí nebo k přijetí postoje v rámci legislativního postupu, musí uplynout lhůta osmi týdnů.

V případě naléhavosti jsou však podle článku 4 možné výjimky, přičemž důvody pro ně se uvedou v aktu nebo postoji Rady. Z důvodů vysvětlených výše vyzývá Komise Evropský parlament a Radu, aby považovaly tento návrh za krajně naléhavý.

2.2 Konzultace dalších zúčastněných stran a posouzení dopadů

Vzhledem k nízkým mírám přechodu, jež zveřejnila ECB v prosinci 2013, vyhodnotily Komise a ECB, zda je pravděpodobné, že přechod na systém SEPA bude zcela dokončen do 1. února 2014. To bylo shledáno vysoce nepravděpodobným, přestože několik velkých uživatelů platebních služeb, např. podniky veřejných služeb s hromadnými platbami, uvedlo, že hodlá uskutečnit přechod k datu blížícímu se konci této lhůty.

Ačkoliv je obtížné odhadnout počet účastníků trhu, kteří do konce této zákonné lhůty nebudou splňovat požadavky na platby v podobě  SEPA, je zřejmé, že zejména v oblasti inkas SEPA nedosáhne míra přechodu rozhodně 100 %.

Je pravděpodobné, že banky a ostatní poskytovatelé platebních služeb od 1. února 2014 odmítnou zpracovávat platby, jež nejsou v souladu se systémem SEPA. Největší riziko neprovedení přechodu na systém SEPA souvisí s malými a středními podniky, z nichž mnohé ještě přechod neprovedly. Vzhledem k tomuto riziku provedla ECB analýzu možných scénářů a jejich dopadu s možnými řešeními k nápravě této situace. Z technického hlediska by poskytovatelé platebních služeb pomocí starších systémů mohli i nadále zpracovávat platby, které nejsou v souladu se systémem SEPA. Účastníci trhu, kteří dosud nesplňují požadavky na platby podle systému SEPA, by navíc museli být identifikováni a náležitě informováni o tom, jak účinně realizovat přechod na systém SEPA.

I když pro účastníky trhu může být za podpory orgánů dohledu po 1. únoru 2014 technicky proveditelné realizovat přechodná řešení k překonání možných problémů v souvislosti s přechodem na systém SEPA, existuje reálné nebezpečí, že tato neuspokojivá situace může vyvolat zmatek u spotřebitelů a ostatních uživatelů platebních služeb a právní nejistotu pro poskytovatele platebních služeb, kteří budou narážet na účastníky trhu, kteří (doposud) tato přechodná řešení nerealizovali. Mezi účastníky trhu, kteří nesplňují podmínky podle systému SEPA, je mnoho malých a středních podniků. Možnost, že jejich starší platby čekající na zpracování by banky po 1. únoru 2014 nezpracovávaly, by mohla rovněž poškodit pověst Eurosystému jako celku. Je nepravděpodobné, že přechodná řešení, byť technicky proveditelná, budou realizována včas.

Aby se předešlo zbytečnému narušení plateb vyplývajícímu z nesouladu se systémem SEPA a byla zajištěna právní jistota pro všechny účastníky trhu, považuje Komise za odůvodněné navrhnout, aby po 1. únoru 2014 mohly po omezenou dobu šesti měsíců vedle sebe existovat starší vnitrostátní systémy a schémata úhrad a inkas SEPA. Délka tohoto přechodného období by měla být přiměřená. Cílem by bylo donutit účastníky trhu k tomu, aby provedli přechod co nejdříve, a zároveň zajistit právní jistotu a to, že se minimalizují náklady pro poskytovatele platebních služeb vzniklé z pokračujícího souběžného provozu dvou platebních systémů. Ti poskytovatelé platebních služeb, kteří již přešli na úhrady a inkasa SEPA, mohou uvažovat o poskytování konverzních služeb pro účastníky trhu, kteří na systém SEPA dosud nepřešli. Během přechodného období by se členské státy měly zdržet uplatňování sankcí vůči poskytovatelům platebních služeb, kteří zpracovávají platby, které nejsou v souladu se systémem SEPA, a vůči uživatelům platebních služeb, kteří dosud (v plném rozsahu) nepřešli na systém SEPA.

Zavedení výjimečného a jednorázového dodatečného přechodného období, během něhož se bude tolerovat zpracovávání starších plateb čekajících na zpracování, rovněž umožní postupný přechod. Vzhledem k blížícímu se konečnému termínu uvedlo několik větších poskytovatelů veřejných služeb, že provede přechod k datu blížícímu se konci stanovené lhůty, kterým je 1. únor 2014. Tak mohou vzniknout některá úzká místa, zejména na úrovni poskytovatelů platebních služeb a prodejců softwarů, kteří mohou narazit na určitá kapacitní omezení.

Vzhledem k současným číselným údajům ohledně přechodu a k předpokládanému tempu přechodu se za přiměřené považuje přechodné období zachování právních účinků o délce 6 měsíců do 1. srpna 2014. Během tohoto období budou Komise a ECB společně s vnitrostátními orgány nadále sledovat proces přechodu a budou připraveny přijmout případná další opatření.

K tomuto návrhu není přiloženo samostatné posouzení dopadů, neboť již bylo provedeno posouzení dopadů pro nařízení (EU) č. 260/2012. Tímto návrhem se nemění nařízení v jeho podstatě a neukládají se nové povinnosti podnikům. Jeho cílem je pouze zavést přechodné období po lhůtě vymezené v čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení, aby se zamezilo právní nejistotě pro orgány dohledu, poskytovatele platebních služeb, podniky a spotřebitele.

3. Právní stránka návrhu

Komise navrhuje změnit nařízení (EU) č. 260/2012 vložením ustanovení o zachování právních účinků, jež umožní bankám a jiným poskytovatelům platebních služeb souběžně s úhradami a inkasy SEPA pokračovat do 1. srpna 2014 ve zpracovávání plateb, které nejsou v souladu se systémem SEPA, prostřednictvím jejich stávajících starších platebních schémat. Tato změna zajišťuje, že účastníci trhu, kteří nejsou připraveni pro SEPA k 1. únoru 2014, mohou nadále provádět své platby, a zamezuje obtížím pro spotřebitele.

Návrh stanoví, že se změna použije ode dne 31. ledna 2014. Toto ustanovení rovněž umožňuje retroaktivní použití v případě, že návrh nebude přijat Evropským parlamentem a Radou před 1. únorem, ale až po tomto datu. Tím bude překlenuta mezera v právní úpravě od dne 1. února 2014, která by vytvářela právní nejistotu.

Zavedení tohoto přechodného období pro postupné ukončení starých systémů se považuje za výjimečné opatření, které nebude dále prodlužováno. Aniž jsou dotčeny různé výjimky v článku 16 nařízení (EU) č. 260/2012, musí tudíž všichni účastníci trhu dosáhnout souladu s požadavky SEPA do 1. srpna 2014.

4. Rozpočtové důsledky

Toto nařízení nemá pro Komisi rozpočtový dopad.

2013/0449 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[2],

v souladu s řádným legislativním postupem[3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Spolu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009[4] představuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012[5] významný stavební prvek při dotváření jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), v níž se nerozlišuje mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami v eurech. Hlavním cílem nařízení (EU) č. 260/2012 je přechod od vnitrostátních schémat úhrad a inkas k harmonizovaným schématům úhrad a inkas SEPA mimo jiné tím, že se občanům Unie poskytne jedinečné mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN), které se může používat u všech úhrad SEPA denominovaných v eurech a u všech inkasních transakcí SEPA denominovaných v eurech.

(2)       Nařízení (EU) č. 260/2012 stanovilo, že přechod na systém SEPA se uskuteční do 1. února 2014 s cílem ponechat poskytovatelům platebních služeb a uživatelům platebních služeb dostatek času, aby přizpůsobili své postupy technickým požadavkům, které přechod na úhrady a inkasa SEPA obnáší.

(3)       Od přijetí nařízení (EU) č. 260/2012 Komise a Evropská centrální banka bedlivě sledovaly pokrok při přechodu na systém SEPA. Konalo se několik setkání s členskými státy, vnitrostátními správními orgány a účastníky trhu. Evropská centrální banka pravidelně zveřejňovala zprávy o pokroku přechodu na systém SEPA na základě platebních údajů, které sbíraly národní centrální banky. Tyto zprávy uvádějí, že některé členské státy eurozóny si vedou dobře, takže v současnosti u úhrad SEPA dosahují míry přechodu blížící se 100 %. Velká většina poskytovatelů platebních služeb oznámila, že již dosáhla souladu se systémem SEPA. V několika dalších členských státech však míra přechodu zaostává za očekáváním. To je zejména případ inkas SEPA.

(4)       Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci v květnu 2013 ve svých závěrech[6] znovu zdůraznila význam přechodu na systém SEPA. Bylo zjištěno, že přechod na systém SEPA není zdaleka završen a že k včasnému dokončení přechodu na systém SEPA bude třeba bezprostředního úsilí všech účastníků trhu. Byl přijat akční plán, ve kterém byli vyzváni obchodníci, podniky, malé a střední podniky a orgány veřejné správy, aby neprodleně učinili nezbytná konkrétní interní opatření k přizpůsobení svých postupů a k informování svých zákazníků o údajích týkajících se jejich IBAN.

(5)       Přes značné úsilí vynaložené Evropskou centrální bankou, členskými státy, jejich vnitrostátními veřejnými orgány a různými účastníky trhu během uplynulých měsíců ukazují poslední statistiky ohledně přechodu, že celková míra přechodu v eurozóně na úhrady SEPA vzrostla ze 40 % v červnu na hodnotu přibližně 64 % v listopadu, zatímco celková míra přechodu na inkasa SEPA dosáhla pouze 26 %. I když vnitrostátní údaje svědčí o významném pokroku v několika členských státech, nadále existuje významná skupina členských států, které značně zaostávají za očekávanými mírami přechodu. Vzhledem k současnému pomalému tempu přechodu v uvedených členských státech je proto velmi nepravděpodobné, že všichni účastníci trhu dosáhnou souladu s požadavky systému SEPA do 1. února 2014. 

(6)       Od 1. února 2014 budou muset banky a jiní poskytovatelé platebních služeb z důvodu právem stanovené povinnosti odmítat zpracovávat úhrady nebo inkasa, které nejsou slučitelné se systémem SEPA, přestože, jak je tomu již nyní, by technicky mohli uvedené platby zpracovávat tak, že by souběžně s úhradami a inkasy SEPA nadále používali stávající starší platební schémata. Dokud nedojde k úplnému přechodu na úhrady a inkasa SEPA, nelze vyloučit, že u plateb bude docházet k problémům, které zdrží jejich provedení. Tím by mohli být dotčeni všichni uživatelé platebních služeb, zejména malé a střední podniky a spotřebitelé.

(7)       Je nezbytné, aby se předešlo zbytečnému narušení plateb v důsledku toho, že do 1. února 2014 nebude přechod na systém SEPA dokončen v plném rozsahu. Poskytovatelům platebních služeb by proto mělo být povoleno, aby po určitou dobu nadále zpracovávali platební transakce pomocí svých starších schémat souběžně se schématy úhrad a inkas SEPA, jak to činí nyní. Mělo by proto být zavedeno přechodné období, které umožní pokračování takového paralelního zpracovávání plateb v různých formátech. Vzhledem k současným údajům o přechodu a k předpokládanému tempu přechodu je přiměřené stanovit jednorázové dodatečné přechodné období o délce 6 měsíců. Toto zachování právních účinků starších systémů, které nejsou v souladu se systémem SEPA, by mělo být považováno za výjimečné opatření, a tudíž by mělo být co nejkratší, neboť k dosažení plných přínosů z integrovaného trhu plateb je nezbytné realizovat rychlý a komplexní přechod. Je rovněž nezbytné, aby byly lhůtou časově omezeny náklady poskytovatelů platebních služeb na pokračující používání starších platebních schémat souběžně se systémem SEPA. Během tohoto přechodného období by poskytovatelé platebních služeb, kteří již plně přešli na systém SEPA, mohli zvážit poskytování konverzních služeb uživatelům platebních služeb, kteří na systém SEPA dosud nepřešli. Během přechodného období by se členské státy měly zdržet uplatňování sankcí vůči poskytovatelům platebních služeb, kteří zpracovávají platby, které nejsou v souladu se systémem SEPA, a vůči uživatelům platebních služeb, kteří dosud nepřešli na systém SEPA.

(8)       Několik velkých uživatelů nástrojů inkasních plateb již uvedlo, že hodlají realizovat přechod k datu blízkému konci stanovené lhůty. Případné odložení těchto projektů přechodu by mohlo vést k dočasnému tlaku na příchozí platby a peněžní toky, a tudíž na výši pokladní hotovosti dotčených společností. Takový opožděný přechod značného rozsahu by rovněž mohl vytvářet některá úzká místa, zejména na úrovni bank a prodejců softwaru, kteří mohou být vystavení určitým omezením z hlediska jejich kapacit. Uvedená dodatečná lhůta pro postupné zavádění nového systému by umožnila odstupňovanější přístup. Účastníci trhu, kteří ještě nezačali realizovat nezbytná přizpůsobení pro dosažení souladu se systémem SEPA, se vyzývají, aby tak učinili co nejdříve. Účastníci trhu, kteří již začali přizpůsobovat své platební procesy, by však měli dokončit přechod co možná nejrychleji.

(9)       Vzhledem k celkovému cíli, jímž je realizovat koordinovaný a integrovaný přechod, je vhodné, aby se přechodné období vztahovalo na úhrady SEPA i inkasa SEPA. Rozdílná přechodná období pro úhrady SEPA a inkasa SEPA by vedla k nejasnostem na straně spotřebitelů, poskytovatelů platebních služeb, malých a středních podniků, jakož i ostatních uživatelů platebních služeb.

(10)     V zájmu právní jistoty a s cílem zabránit diskontinuitě v uplatňování nařízení (EU) č. 260/2012 je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost jako naléhavá záležitost a použilo se ode dne 31. ledna 2014.

(11)     Nařízení (EU) č. 260/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 16 nařízení (EU) č. 260/2012 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou poskytovatelé platebních služeb do 1. srpna 2014 nadále zpracovávat platební transakce v eurech ve formátech odlišných od formátů požadovaných pro úhrady SEPA a inkasa SEPA.

Členské státy použijí pravidla týkající se sankcí za porušení čl. 6 odst. 1 a 2 stanovených v souladu s článkem 11 až ode dne 2. srpna 2014.

Odchylně od čl. 6 odst. 1 a 2 mohou členské státy povolit poskytovatelům platebních služeb, aby do 1. února 2016 poskytovali uživatelům platebních služeb u vnitrostátních plateb konverzní služby, a umožnili jim tak i nadále používat číslo účtu ve formátu BBAN místo identifikátoru platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy, a to pod podmínkou, že je zajištěna interoperabilita pomocí technicky proveditelné a bezpečné konverze čísla účtu ve formátu BBAN plátce a příjemce na příslušný identifikátor platebního účtu podle bodu 1 písm. a) přílohy. Tento identifikátor platebního účtu se poskytne uživatelům platebních služeb, kteří dávají podnět k platbě, případně před provedením platby. Poskytovatelé platebních služeb v takovém případě neúčtují uživatelům platebních služeb žádné poplatky, které by byly přímo či nepřímo spojeny s těmito konverzními službami.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 31. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda / předsedkyně                                  předseda / předsedkyně

[1]               Úř. věst. C, , s. .

[2]               Úř. věst. C , , s. .

[3]              

[4]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).

[5]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

[6]               http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/137122.pdf