SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU /* COM/2012/0537 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Podpora kulturních a tvůrčích
odvětví pro růst a zaměstnanost v EU 1. Nedostatečně využitý zdroj pro
strategii EU 2020 Kultura je fenomén, který v rámci naší
sociální struktury determinuje to, kdo jsme, co chceme a jaké máme vztahy
s ostatními lidmi a postoje k okolnímu světu. Kultura rovněž formuje
místa a krajiny, ve kterých žijeme, a náš životní styl. Kulturní
dědictví, výtvarné a scénické umění, film, hudba, ediční
činnost, móda nebo design mají v každodenním životě své pevné místo;
přesto však přínos, který kulturní a tvůrčí odvětví[1] mohou mít pro společenský
a hospodářský rozvoj v EU, není stále ještě plně
uznáván. Velké výzvy kromě toho přinesla globalizace a přechod k digitalizaci;
k tomu, aby zmíněná odvětví mohla svůj potenciál plně
rozvinout a aby Evropa dokázala špičkové kvality, kterou zde
dlouhodobě drží, lépe využít ve svůj prospěch i v
celosvětové konkurenci, je třeba podporovat jejich nezbytnou adaptaci
na nové podmínky. Toto sdělení navrhuje strategii, jak lépe využívat
potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví v EU, aby
přispívala k růstu a vytváření pracovních míst. Odvětví s vysokým růstem Hospodářská výkonnost kulturních a
tvůrčích odvětví je zřejmá: v EU vytvářejí 3,3 %
HDP a je v nich zaměstnáno 6,7 milionu lidí (3 % všech
zaměstnaných osob)[2]. Zajímavé
údaje nalezneme také u módního průmyslu[3]
a u odvětví špičkových výrobků[4],
která jsou závislá na silných vkladech kulturních a tvůrčích
odvětví. Tato odvětví představují 3 % HDP Evropské unie. Pokud
jde o zaměstnanost, v módním průmyslu pracuje 5 milionů
lidí a v odvětví špičkových výrobků jeden milion; odhaduje
se, že do roku 2020 budou v odvětví špičkových výrobků pracovat
dva miliony osob[5].
Mezi
lety 2008–2011 byla zaměstnanost v kulturních a tvůrčích
odvětvích ve srovnání s celkovým hospodářstvím EU
rezistentnější[6],
avšak míry růstu se lišily v závislosti na pododvětví. Tato
skutečnost je o to zajímavější, že některá odvětví mají vyšší
procento zaměstnanosti mladých lidí než ostatní odvětví ekonomiky. V
některých případech, pokud jde o místní a regionální úroveň, vedly
strategické investice v těchto odvětvích k pozoruhodným
výsledkům. Významný hospodářský přínos má především
pořádání festivalů a iniciativa Evropská hlavní města kultury;
tyto akce dosahují někdy až desetinásobné návratnosti za každé investované
euro. Katalyzátor
inovací Vzhledem k tomu, že kulturní a
tvůrčí odvětví zaujímají strategické postavení mezi uměním,
obchodem a technologií, jsou svými přesahy přínosná pro další
odvětví. Jsou dodavatelem obsahu pro aplikace v oblasti IKT, neboť
vytvářejí poptávku po složitější spotřebitelské elektronice a
telekomunikačních zařízeních. Kultura a tvořivost mají
rovněž přímý dopad na odvětví, jako třeba cestovní ruch, a
jsou přítomny ve všech fázích hodnotového řetězce jiných
odvětví: například v módním průmyslu a v odvětví
špičkových výrobků jejich význam coby klíčového vstupu neustále
roste[7]. Lze tedy shrnout, že tato odvětví mají
dopad na inovace v jiných odvětvích. Jak bylo zdůrazněno
v rámci iniciativy Unie inovací[8],
inovaci stále více determinují netechnologické faktory, jako jsou
tvořivost, design a nové organizační postupy nebo obchodní modely.
Inovace je hluboce závislá na kreativních ekosystémech, ve kterých je kvalita a
rozmanitost partnerství mezi různými odvětvími a typy subjektů
rozhodujícím faktorem. Nejznámějším příkladem je extensivní využívání
designu ve zpracovatelském odvětví: design je přidanou hodnotou
výrobků, služeb, postupů a struktur trhu. Podniky, které na
tvůrčí vstupy vydávají dvojnásobek průměrné částky, mají
o 25 % větší šanci, že uvedou na trh inovační výrobky[9]. Tento katalytický potenciál může také
představovat základní zdroj pro sociální inovace a odpověď
na hlavní společenské výzvy, jako jsou například změna klimatu,
udržitelný rozvoj, demografické změny nebo kulturní rozmanitost[10]. Například ve spolupráci
s odvětvím vzdělávání a odborného vzdělávání mohou kulturní
a tvořivá odvětví přispět k rozvoji kombinací dovedností v
oblasti tvořivosti a podnikavosti, kritického myšlení, podstupování rizik
a angažovanosti, jež jsou potřebné pro konkurenceschopnost EU ve
znalostní společnosti. Klíčový prvek v globální
konkurenci a „měkká síla“ (soft power) Mezinárodní partneři Evropy již do
kulturních a tvůrčích odvětví rozsáhle investují: Spojené státy
americké považují tato odvětví za hospodářsky strategická a
funkční z hlediska prosazování své pozice na světové
scéně a také další země, jako například Čína, Jižní Korea
nebo Indie, vynakládají obrovské částky, aby podpořily svůj
hospodářský potenciál a svoji „měkkou sílu“. Proto vstupují do
celosvětové soutěže o tvůrčí talenty. Například v
Číně od roku 2007 vzrostly veřejné investice do kultury o
23 % ročně a plánuje se, že do roku 2015 vzroste podíl tohoto
odvětví na HDP ze současných 2,5 % na 5– 6 %[11]. Zatímco
evropský módní průmysl a odvětví špičkových výrobků ve
stále větší míře přispívá k vývozu EU[12] a k propagaci evropské kvality
ve světě, potenciál ostatních odvětví, např. kinematografie
či hudebního průmyslu, stále není v zahraničí strategicky
využíván. Je třeba usilovat jak o vyšší vývoz ve prospěch
hospodářství EU, tak o vytváření dynamického obrazu atraktivní a
tvůrčí Evropy, jež se otvírá kulturám a talentům z celého
světa. 2. Proměna výzvev v nový
růst a pracovní příležitosti V důsledku přechodu
k digitalizaci a z důvodů globalizace se kulturní a
tvůrčí odvětví musí vyrovnávat s rychle se měnícím
prostředím: na scéně se objevují noví aktéři, velmi
velké struktury koexistují s velmi malými subjekty a hodnotové
řetězce, stejně jako chování spotřebitelů a jejich
očekávání, se postupně mění. Tyto změny nabízejí velké
příležitosti, pokud jde o snížení výrobních nákladů nebo nové
distribuční kanály, vyžadují však také přijetí opatření na
různých úrovních. V tomto měnícím se kontextu je přístup
k finančním prostředkům stále jedním z největších
problémů: bankovní sektor nemá potřebné odborné znalosti
k analýze obchodních modelů v těchto odvětvích a
nedokáže odpovídajícím způsobem ohodnotit jejich nehmotná aktiva. Ke
zhoršení situace kromě toho přispívá finanční a hospodářská
krize, a to právě v době, kdy je třeba investovat do
přizpůsobení odvětví novým podmínkám. Pro tato odvětví je rovněž
charakteristická jejich vysoká fragmentace, jež sleduje národní a jazykové
hranice. Takto vyprodukovaná kulturní rozmanitost je sice jednoznačně
evropskou předností, avšak současně má za následek omezené a
zdaleka ne optimální mezinárodní šíření kulturních a tvůrčích
děl a subjektů v rámci EU i mimo ni, geografickou nerovnováhu a
následně i zúžený výběr pro spotřebitele. Místem dynamického vývoje jsou hranice
mezi různými odvětvími (např. stále
výraznější propojení mezi počítačovými hrami, filmem a hudbou) a
hranice k dalším průmyslovým sektorům (např. módnímu
průmyslu, odvětví špičkových výrobků nebo cestovnímu ruchu).
Odvětví a politiky jsou však stále často organizovány striktně v rámci
jednotlivých sektorů, čímž se omezuje prostor pro součinnost
odvětví a vznik nových řešení a podniků. Všechny tyto problémy ovlivňují
různá odvětví různými způsoby: všechny však vyžadují
ucelenou strategickou reakci, která bude zahrnovat všechny subjekty na všech
úrovních, od místní po až evropskou. 3. Potřeba vícevrstvé strategie –
úloha členských států Holistický přístup pro integrované
strategie Tvorba úspěšných strategií, které mohou
přeměnit výše uvedené výzvy v nový růst a pracovní
příležitosti v EU, probíhá navzdory velké rozmanitosti národních a
regionálních kontextů obvykle podle stejného vzorce logických
opatření[13]. Obecně
platí, že úspěšné strategie pro kulturní a tvůrčí odvětví
vycházejí z dokonalého zmapování a mobilizace kulturních a tvůrčích
zdrojů daného území. Jsou holistické, neboť vyžadují partnerství mezi
různými sektory (kulturou, průmyslem, ekonomikou, vzděláváním,
cestovním ruchem, územním plánováním atd.) a zapojují všechny příslušné
veřejné i soukromé zúčastněné strany, aby se docílilo co
možná největšího zapojení. Strategie musí být rovněž podloženy
výzkumem, aby byla zajištěna jejich účelnost, účinnost a
udržitelnost. U každé relevantní problematiky – od rozvoje dovedností po
přístup k financím nebo na světové trhy atd. – tyto strategie
stanoví, které problémy lze řešit pomocí obecných politik a nástrojů
a které otázky naopak vyžadují individuální přístup. To platí pro
všechny úrovně řízení: pro místní, regionální, celostátní i evropskou
úroveň. V posledních letech již některé
členské státy (Spojené království, Estonsko atd.), regiony (Valonsko,
Apulie atd.) a města (Barcelona, Amsterdam atd.) dokázaly mimořádného
potenciálu svých kulturních a tvůrčích odvětví dobře využít
k podpoře sociálně-ekonomického rozvoje a postupně vyvinout
strategie ad hoc. Jiné členské státy jsou v této oblasti
teprve nováčky: jejich případné strategie se zaměřují na
posílení kulturních a tvůrčích odvětví spíše než na podporu
partnerství a jejich přesahů do ostatních odvětví. Hlavní směry politik Reakce na hlavní zjištěné problémy
vyžaduje koordinovaný postup zejména v následujících klíčových oblastech. Reakce na měnící se požadavky na
dovednosti Existuje potřeba silnějších
partnerství mezi kulturními a tvůrčími odvětvími, sociálními
partnery a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, a to
prostřednictvím počátečního vzdělávání i trvalého profesního
rozvoje. Takový postup by měl poskytnout odvětvím kombinaci
dovedností potřebných pro kreativní podnikání v rychle se měnícím
prostředí. Některá odvětví se navíc potýkají s nedostatkem
zaměstnanců s technickými, tradičními a řemeslnými
dovednostmi, protože zejména mladí lidé se těmto dovednostem nechtějí
učit. Tvořivost je třeba pěstovat od
raného věku, abychom stále měli dostatek tvůrčích
talentů a povzbudili poptávku po rozmanitějším a
sofistikovanějším tvůrčím obsahu a produktech. V perspektivě
celoživotního učení mohou tvůrčí schopnosti a dovednosti usnadňovat
adaptaci na měnící se požadavky na trhu práce. Partnerství s odvětvím vzdělávání
může rovněž přispět k vytvoření stimulujícího
vzdělávacího prostředí: lze tak pomoci studentům a žákům,
zejména těm, kteří se ve vzdělávání potýkají s překážkami,
aby si osvojili základní dovednosti a schopnosti, které budou potřebovat
pro svůj budoucí profesní život, a zvýšit tak jejich zaměstnatelnost.
Iniciativy v oblasti tvořivosti a kultury na místní úrovni mohou napomáhat
integraci marginalizovaných komunit a nabídnout příležitosti lidem ve
znevýhodněných čtvrtích. Zlepšení přístupu k financím Malá velikost kulturních a tvůrčích
podniků, nejistota ohledně poptávky po jejich produktech, komplexita
jejich obchodních plánů a marginální zastoupení hmotných aktiv
v jejich majetku ztěžuje podnikům přístup k financování
z externích zdrojů. Alternativní financování, tj. vlastní
kapitál, Business Angel investice, rizikový kapitál a záruky, je stále
nedostatečně využíváno. Existují také neoficiální údaje o mezeře
na trhu, pokud jde o financování vývozních operací. Finanční instituce proto potřebují
zvýšit své povědomí o hospodářském potenciálu těchto
odvětví a rozvíjet svoje schopnosti, pokud jde o oceňování
podniků, jejichž hodnotu tvoří převážně nehmotná aktiva.
Zároveň s tím by se podnikatelům v těchto odvětvích
mělo pomoci, aby lépe porozuměli požadavkům podnikatelského
plánování a přidělování finančních prostředků na
financování jejich činností a růstu. Rozšíření trhu: nová partnerství a
obchodní modely Kulturní a umělecké instituce a služby
musí zlepšit své schopnosti rozvoje publika, vyhledávat nové příležitosti
(zejména na přeshraniční úrovni) a reagovat na změny, pokud jde
o očekávání a chování publika. Vznikají nové služby využívající možností
IKT a on-line poskytování služeb, což nabízí způsoby, jak lépe uspokojit
poptávku spotřebitelů po přístupu k široké škále obsahů a
produktů a po větším zapojení do tvůrčích procesů.
Tyto nové přístupy a služby by také měly vést k nalezení nových
zdrojů příjmů. Mají-li kulturní a tvůrčí odvětví
pokročit ve vytváření, produkci a distribuci svých děl na všech
platformách digitálního obsahu, musí vytvářet strategická a rovná
partnerství s ostatními odvětvími, která mohou vést k inovativním
obchodním modelům zpřístupňujícím obsah různými
způsoby, a dosáhnout rovnováhy mezi ziskem držitelů práv a
přístupem široké veřejnosti k obsahu a znalostem, a tím podpořit
kulturní a mediální gramotnost. V této souvislosti by měl být více využíván
také plný potenciál knihovny Europeana[14],
jednotného přístupového místa k digitálním sbírkám evropských
knihoven, muzeí a archivů, a sice jako základ nového „ekosystému“
digitálních aplikací a produktů zaměřených na cestovní ruch,
vzdělávání, kreativitu a kulturu. Rozšíření mezinárodního dosahu Je třeba vypracovat politiky na podporu inteligentní
internacionalizace a vývozu, které umožní široké většině malých
organizací a společností působit v globálním prostředí a oslovit
nové obecenstvo a trhy celého světa. Je nezbytné určit
nejúčinnější podpůrné služby, usnadnit přístup na
zahraniční trhy, posílit dialogy týkající se regulací a posoudit možnosti
v oblasti nástrojů pro sdílení rizik. Možnosti sdružování zdrojů
a zvyšování spolupráce mezi různými subjekty v EU by mohly být dále
prozkoumávány, aby se podpořila silnější kulturní a tvůrčí
přítomnost Evropy na světové scéně a atraktivní obraz Evropy jako
místa, kde se excelence v oblasti kulturního dědictví pojí
s energickým a vynikajícím tvůrčím duchem. Posílení přínosů
meziodvětvové spolupráce Kulturní a tvůrčí odvětví
potřebují multidisciplinární prostředí, ve kterém by se mohla
setkávat s podniky z jiných průmyslových odvětví. Každý veřejný
zásah, jehož cílem je pomoci kulturním a tvůrčím odvětvím, by
měl využívat pozitiv, která přináší meziodvětvová spolupráce. Za
tím účelem je třeba vytvořit a ověřit lepší nástroje a
politiky na podporu podniků, jejichž cílem bude usnadnit
meziodvětvové vazby a přesahy. To implikuje také posílení změny
uvnitř těchto odvětví a integraci nových dovedností a
schopností do dalších odvětví – a naopak. Rovněž je zapotřebí další spolupráce
mezi různými politikami, které zahrnují zejména hospodářské
záležitosti, průmysl, vzdělávání, cestovní ruch, inovace,
městský a regionální rozvoj a územní plánování. S ohledem na výše uvedené se členské státy na všech územních
úrovních, a případně se zapojením všech příslušných zúčastněných
stran veřejného a soukromého sektoru, vyzývají k tomu, aby: – Plně zhodnotily potenciál CCS[15]
dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího
začlenění a dále tato odvětví začleňovaly do svých
strategií rozvoje na všech úrovních, zejména v souvislosti se strategiemi
inteligentní specializace[16]. – Posílily spolupráci v rámci CCS a jejich spolupráci s jinými
odvětvími, jako jsou IKT, cestovní ruch atd., kromě jiného
prostřednictvím společných iniciativ na podporu porozumění mezi
odvětvími a rozvoje otevřenějšího, inovačnějšího a
podnikavějšího myšlení v hospodářství. – Podporovaly a usnadňovaly vytváření platforem, sítí a
klastrů mezi všemi zúčastněnými stranami veřejného a
soukromého sektoru, které jsou relevantní z hlediska CCS. – Podporovaly strukturované partnerství mezi CCS, sociálními partnery a
všemi typy poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy,
včetně učňovského vzdělávání. – Podporovaly uznávání kvalifikací v informálním a neformálním
vzdělávání a odborné přípravě v oblastech, které jsou významné
pro CCS. – Zlepšovaly investorskou připravenost finančních institucí a
investorskou připravenost CCS a navrhovaly vhodné nástroje finančního
inženýrství, zejména systémy záruk, a za těmito účely vhodně
využívaly nadcházejícího programu Tvůrčí Evropa a fondů politiky
soudržnosti. – Podporovaly CCS při hledání a ověřování nových
strategií rozvoje publika a obchodních modelů, které jsou relevantní
v kontextu přechodu k digitalizaci. – Podporovaly digitalizaci kulturního obsahu a vznik on-line platforem
v souladu s příslušnými pravidly EU pro státní podporu. – Podporovaly CCS při průzkumu mezinárodních trhů a
posilování svých pozic na těchto trzích, a to také prostřednictvím
rozvoje mezinárodních partnerství a spolupráce se třetími zeměmi. 4. Přidaná hodnota opatření na
úrovni EU Je zřejmé, že při formování vhodného
prostředí a podpoře této agendy přizpůsobení se novým
podmínkám hraje Evropská unie svoji roli. Podpora správného regulačního
prostředí Evropská unie v rámci iniciativy „Small
Business Act“ pro Evropu vytváří rámec opatření pro EU a její
členské státy zaměřený na malé a střední podniky s cílem zlepšit
celkový přístup k podnikání[17].
Tento rámec je zvláště důležitý pro kulturní a tvůrčí
odvětví, ve kterých převládají malé podniky a mikropodniky. Sdělení „Jednotný trh práv
duševního vlastnictví“[18]
se zaměřuje na nutnost dosažení pokroku, pokud jde o plně
integrovaný digitální jednotný evropský trh, a stanoví návrh iniciativy na
zřízení rámce práv duševního vlastnictví EU, který bude
odměňovat tvůrčí úsilí a usnadňovat
přeshraniční činnosti na vnitřním trhu. V důsledku
toho Komise přijala legislativní návrhy týkající se osiřelých
děl[19]
a kolektivní správy práv[20].
Hodnocení audiovizuálního odvětví již probíhá v návaznosti na zelenou
knihu o on-line distribuci audiovizuálních děl v EU[21]. Komise posiluje mediační
proces se zúčastněnými stranami o poplatcích za pořizování
soukromých kopií. Budou také podniknuty kroky ke zlepšení oceňování
nehmotných aktiv, což je klíčový problém, pokud jde o pro přístup k
financování ze soukromých zdrojů. Pro ta kulturní a tvůrčí
odvětví, jež jsou závislá na značkách a loajalitě zákazníků,
je klíčovou otázkou modernizace a přizpůsobení systému
ochranných známek. V souvislosti s monitorovacím střediskem EU
pro sledování porušování práv duševního vlastnictví je třeba lépe
analyzovat spolehlivé údaje o hodnotě práv duševního vlastnictví a jejich
porušování a sdílet osvědčené postupy a zvyšovat povědomí
veřejnosti o této problematice, aby byl boj proti padělání a
pirátství účinný a účelný. Komise v souvislosti s Memorandem o porozumění
o prodeji padělaného zboží přes internet[22], jehož cílem je snížit na
celoevropské úrovni nabídku padělaných kulturních statků na
internetu, usnadňuje spolupráci mezi nositeli práv duševního vlastnictví a
internetovými platformami. V souladu s Digitální agendou pro Evropu[23], jež zahrnuje opatření na
odstranění překážek, které brání rozvoji evropských on-line
trhů, mohou některé aspekty iniciativ zaměřených na opakované
použití informací veřejného sektoru přispět k lepšímu
využívání a přístupnosti kulturního bohatství. Jedním z prioritních opatření stanovených
ve sdělení o budoucnosti DPH[24] je přezkum stávající
struktury sazeb DPH. Podle jedné ze zásad zmíněného přezkumu by se na
podobné výrobky a služby měly vztahovat stejné sazby DPH a měl by být
zohledňován technologický pokrok, aby byla řešena otázka sbližování
elektronického a fyzického prostředí. Pro zajištění funkčnosti takového
digitálního trhu, který bude kulturním a tvůrčím odvětvím také
nabízet nové příležitosti, bude Komise pokračovat v provádění
iniciativ stanovených v akčním plánu týkajícím se jednotného
digitálního trhu elektronického obchodu a on-line služeb[25], včetně iniciativy
pro postup pro zaznamenávání a přijímání opatření a iniciativy
týkající se neutrality internetu. V souvislosti s modernizací státní
podpory[26]
se pro podpory v kulturním odvětví uvažuje o vynětí z
oznamovací povinnosti. Podporou inovací, včetně inovací
netechnologické povahy, se bude dále zabývat příští přezkum rámce
Společenství pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací. Podpora výměny osvědčených
postupů a vzájemné učení (peer-learning) Iniciativy na úrovni EU mohou urychlit tempo
přizpůsobování, podpořit šíření osvědčených
postupů a zlepšit vytváření sítí v rámci kulturních a
tvůrčích odvětví. Orgány jednotlivých států spolu
v této oblasti spolupracují od roku 2007, kdy byl přijat evropský
program pro kulturu[27].
Byla zřízena skupina odborníků, která má projednávat a schvalovat
vnitrostátní nebo regionální osvědčené postupy a předkládat
návrhy na iniciativy v oblasti spolupráce. Skupina zveřejnila
příručku o strategickém využívání fondů politiky soudržnosti EU na
podporu potenciálu kultury pro místní, regionální a vnitrostátní rozvoj,
zejména přispíváním ke strategiím inteligentní specializace[28]. Skupina se nyní
zaměří na strategie podporující internacionalizaci a vývoz. Dalším
příkladem je politická učební platforma zřízená v rámci
evropského sdružení tvůrčích odvětví[29], jejímž cílem je podporovat
výměny a spolupráci v oblasti lepší podpory podnikání,
přístupu k financování a excelence a spolupráce klastrů. Komise také hodlá podporovat vzájemné
učení mezi městskými správami, aby se místním tvůrcům
politik umožnilo sdílení a porovnávání zkušeností týkajících se dopadu kultury
na sociální a ekonomické oživení měst. 2014–2020: Mobilizace celé řady
konkrétních a obecných finančních podpor Programy a nástroje nového víceletého
finančního rámce na období 2014–2020 navržené
Evropskou komisí, zejména programy Tvůrčí Evropa[30], Erasmus pro všechny[31], fondy politiky soudržnosti[32], Horizont 2020[33], COSME[34] a nástroj pro propojení Evropy[35], mohou rozhodující měrou
podpořit další rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví a
posílit jejich přispění k naplnění strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost
a růst. Program Tvůrčí Evropa
má za cíl podpořit kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy a posílit
konkurenceschopnost kulturních a tvůrčích odvětví. Jeho cílem
je: – Podporovat přeshraniční
vytváření sítí, partnerství a vzájemné učení, aby se posílila
schopnost přeshraničního působení odvětví, a pomáhat s
řešením problémů, jako je přechod k digitalizaci,
globalizace a roztříštěnost evropských trhů. – Vytvořit zvláštní finanční
nástroj pro poskytování záruk, který malým podnikům a organizacím
usnadní přístup k bankovním úvěrům; tento nástroj, který bude
spolu s nástroji Horizont 2020 a COSME součástí budoucího
finančního dluhového nástroje pro MSP, bude rovněž usilovat o
dosažení systémového dopadu na finanční odvětví tím, že zvýší
schopnost finančních institucí posuzovat kulturní a tvůrčí
projekty, že bude sdružovat stávající omezené znalosti z různých
států a že bude podporovat iniciativy zaměřené na posílení
investiční připravenosti v dotčených odvětvích. – Podporovat opatření pro budování
kapacit zaměřená na rozvoj publika a ověřování obchodních
modelů. – Podporovat opatření, která odvětvím
pomohou k internacionalizaci. Program Erasmus pro všechny
podpoří investice do vzdělávání a odborné přípravy, a to formou mobility
ve vzdělávání, partnerství pro inovace a politické podpory. V rámci
podpory spolupráce zaměřené na inovace bude program podporovat
rozsáhlá partnerství (znalostní aliance) mezi vysokými školami a podniky a
partnerství mezi odborným vzděláváním a odbornou přípravou a
podniky (aliance odvětvových dovedností). Tak vzniknou významné
příležitosti k partnerství mezi kulturními a tvůrčími odvětvími
a odvětvím vzdělávání a odborné přípravy. Na základě rozsáhlých příležitostí,
které již byly kulturním a tvůrčím odvětvím poskytnuty[36], budou fondy politiky
soudržnosti nadále podporovat investice v těchto odvětvích,
aby byl maximalizován přínos kultury jako nástroje pro místní a regionální
rozvoj, obnovu měst, rozvoj venkova, zaměstnatelnost a sociální
začlenění. Příklady investic by mohly zahrnovat výzkum, inovace,
konkurenceschopnost malých a středních podniků a podnikání v rámci
kulturních a tvůrčích odvětví nebo ochranu a posilování
kulturního dědictví a krajiny[37].
Kromě toho bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova i nadále podporovat modernizaci kulturního dědictví
venkova a zlepšování přístupnosti kulturních služeb ve venkovských
oblastech prostřednictvím investic a poskytováním odborné přípravy kulturním
a tvůrčím podnikům, u kterých bude taktéž stimulovat
vytváření sítí a klastrů, zejména prostřednictvím programu
LEADER[38].
V této
souvislosti bude nadále podporováno používání vhodných nástrojů
finančního inženýrství, a to i ve vztahu ke kulturním a tvůrčím
odvětvím. Ve svých úvahách o budoucí podobě politiky soudržnosti poukázala
Komise na tato odvětví v souvislosti s rozvojem strategií
inteligentní specializace pro místní a regionální rozvoj[39]. To vyžaduje silnější
integraci mezi strategiemi na místních/regionálních úrovních a strategiemi na
celostátních úrovních. Nyní je třeba zaměřit se na posouzení
potenciálu odvětví ve strategiích regionálního rozvoje v nadcházející definici
dohod o partnerství a operačních programů a programů
rozvoje venkova, přičemž je třeba zohlednit dynamické vazby mezi
tradičními kulturními statky, rozvojem tvůrčích podniků a
řešením sociálních a environmentálních výzev, a napomáhat lepší
kombinaci investic do infrastruktury a lidského kapitálu[40]. Program COSME se
zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti
podniků EU a malých a středních podniků a podporuje kulturu
podnikání. Komise navrhuje opatření na podporu rozvoje klastrů a
podnikatelských sítí světové úrovně a na urychlení vzniku
konkurenceschopných odvětví založených na meziodvětvových
činnostech, což je zvláště důležité pro kulturní a
tvůrčí odvětví. Navrhují se konkrétní opatření, která mají
podpořit přijímání nových obchodních modelů a komerční
využívání kreativních myšlenek, které vedou ke vzniku individualizovaného zboží
a služeb uspokojujících poptávku spotřebitelů. Komise rovněž
navrhuje rozvíjet činnosti, které propojí a doplní dovednosti a schopnosti
v oblastech designu, tvořivosti a výroby. Program Horizont 2020 bude
řídit podporu EU pro činnosti v oblasti výzkumu a inovací a podporovat
lepší využívání průmyslového potenciálu politik týkajících se inovací,
výzkumu a technologického rozvoje. Jeho cílem je posílit konkurenceschopnost v
celé řadě nově se rozvíjejících průmyslových odvětví a
oblastí, což je zvláště důležité pro kulturní a tvůrčí
odvětví. V souvislosti s těmito odvětvími bude podporovat
technologický vývoj, jako například inovační technologie pro
vytváření a využívání tvůrčího obsahu a inovativních
materiálů pro tvůrčí odvětví. Horizont 2020 bude
rovněž zkoumat nové formy inovací jako sociální inovace a tvořivost,
a to s cílem posílit pozitivní mezikulturní dynamiku v Evropě
a s mezinárodními partnery. Nástroj pro propojení Evropy má za účel podpořit evropské dopravní, energetické a
digitální sítě. Bude financovat evropskou digitální knihovnu Europeana a
podporovat související činnost, jako jsou například mechanismy pro
výměnu informací o autorských právech a poskytování licencí nebo
odborná střediska pro digitalizaci a zachování digitálního kulturního
dědictví. Na mezinárodní úrovni může být politický dialog mezi EU a třetími zeměmi,
a to jak na dvoustranné, tak na regionální úrovni, využit k budování
důvěry a vytváření otevřených příležitostí pro
účast na všeobecně prospěšných partnerstvích, a to i pro kulturní
a tvůrčí odvětví[41].
Prostřednictvím spolupráce zůstane kultura i nadále významným faktorem
pro socioekonomický rozvoj a posilování lidských práv, demokracie,
občanské společnosti a dalších klíčových prvků řádné
správy věcí veřejných[42]. Komise učiní tyto kroky: – Bude dále zlepšovat právní rámec EU pro CCS. – Projedná s Evropským parlamentem a Radou své návrhy týkající se
finančních nástrojů EU pro období 2014–2020 a připraví jejich
provádění. – Podpoří výměnu osvědčených postupů v rámci
EU. Opatření na úrovni EU, jež se
přijmou v krátkodobějším horizontu a budou podporovat hlavní
směry politik V krátkodobém horizontu bude úsilí, jež
vynakládají členské státy na všech územích úrovních, doplněno
řadou iniciativ EU, které podpoří vznik kreativních ekosystémů
napříč odvětvími a na různých úrovních jejich hodnotového
řetězce: – Reakce na měnící se požadavky na
dovednosti Ověřuje se fungování znalostních aliancí mezi vysokoškolskými
institucemi a podniky, aby se podpořily inovace. Aliance kinematografie a
průmyslu pro znalosti a vzdělávání[43]
podá zprávu o své činnosti v roce 2013. EU financuje první fázi Evropské rady pro kvalifikace pro jednotlivá
odvětví v audiovizuálním odvětví a odvětví živého
vystupování[44]
a financuje také Evropskou radu pro kvalifikace pro jednotlivá odvětví v textilním,
oděvním a kožedělném průmyslu[45],
aby analyzovala potřeby v oblasti kvalifikací. Do konce roku 2013 vypracuje skupina odborníků z členských
států zřízená v rámci evropského programu pro kulturu zprávu o
podpoře tvůrčích partnerství mezi školami a kulturními a
tvůrčími podniky a organizacemi. – Zlepšení přístupu k financím Evropská unie financuje v rámci evropské aliance tvůrčích
odvětví dvě partnerství pro lepší přístup k finančním
prostředkům (FAME a C-I Factor), a to až do roku 2014. Garanční fond výroby v audiovizuálním odvětví v rámci
programu MEDIA[46]
usnadňuje filmovým producentům přístup k soukromým zdrojům
financování. Komise posoudí možnost zřídit podobný záruční fond pro
podniky působící v módním průmyslu. V rámci strategie v oblasti práv duševního vlastnictví Komise
zformuluje návrhy politik, jejichž cílem bude zlepšit hospodářské
využívání práv duševního vlastnictví[47]. – Rozšíření trhu V roce 2012 Komise hodlá: – Financovat přípravnou akci zaměřenou na oběh
evropských filmů v digitálním věku[48]. – Financovat pilotní projekt týkající se inovačního využívání IKT
v CCS[49]. – Financovat tématickou síť pro nové obchodní modely
v ediční činnosti v digitálním věku[50]. – Zorganizovat evropskou konferenci o výměně postupů[51] v oblasti rozvoje publika. – Přijmout doporučení o evropském filmu v digitálním
věku. Do konce roku 2012 vypracuje skupina odborníků z členských
států zřízená v rámci evropského programu pro kulturu zprávu o
politikách a osvědčených postupech veřejných orgánů, které
podporují vyšší kulturní účast a lepší přístup ke kultuře. V roce 2013 Komise hodlá: – Podpořit produkci silnějších a interaktivnějších
nástrojů pro tvůrčí odvětví a předvídat budoucí trendy
v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím vzájemné součinnosti mezi
různými segmenty těchto průmyslových odvětví a
v jejich rámci[52]. – Zahájit pilotní projekt WORTH určený ke stimulaci tržně
orientované podpory a poradenství malým a středním podnikům v
módním průmyslu nebo v odvětví designérských výrobků pro osobní
potřebu za účelem rozvoje nových kreativních výrobků a služeb
prostřednictvím spolupráce s návrháři. Označení „Evropské dědictví“[53]
a iniciativa „Evropská hlavní města kultury“[54] budou rovněž dále
používány jako laboratoře pro rozvoj publika a zapojení občanů. – Rozšíření mezinárodního dosahu V letech 2012–2013 zorganizuje Komise ve třetích zemích zvláštní
akce na vyhledávání vhodných zahraničních partnerů s cílem
podpořit internacionalizaci malých a středních podniků,
včetně CCS, prostřednictvím klastrů. Spolupráce v oblasti CCS v rámci obchodního projektu mezi EU a
Čínou jako zkušební fáze dále posílené spolupráce v této oblasti bude
pokračovat. Politický dialog o kultuře s nově se objevujícími partnery se
zaměří na otázku prostředí, jež umožní spolupráci a výměnu
v CCS. Komise hodlá rovněž: – Ověřit proveditelnost sdílení rizika stávajícího
pojištění vývozních úvěrů pro malé a střední podniky. – V úzké součinnosti s Evropskou službou pro vnější
činnost prozkoumat způsoby a prostředky pro posílení
kultury v oblasti vnějších vztahů. V roce 2013 vypracuje skupina odborníků z členských
států zřízená v rámci evropského programu pro kulturu příručku
o strategiích podpory internacionalizace pro CCS. – Posílení přínosů
meziodvětvové spolupráce Od roku 2012 Komise činí tyto kroky: – Posiluje vazby mezi odvětvími v rámci evropské aliance
tvůrčích odvětví. – Podporuje tři rozsáhlé demonstrační projekty na podporu
kulturního cestovního ruchu v rámci evropské aliance mobilního
průmyslu a odvětví mobility. V letech 2012–2013 hodlá Komise také: – Zřídit evropské inovační středisko pro oblast služeb,
jež bude poskytovat poradenské služby regionálním organizacím v oblasti inovací
a kreativity ve službách s cílem podpořit průmyslové změny. – Zveřejnit inteligentního průvodce lepším využíváním
fondů politiky soudržnosti pro kapitalizaci inovací ve službách, což je
důležité zejména pro CCS. – Zahájit financování pilotního projektu na podporu dvou
tradičních průmyslových regionů při přechodu k
„evropským kreativním oblastem“[55]. – Přezkoumat výzvy a možnosti, pokud jde o opatření na
posílení konkurenceschopnosti módního průmyslu a odvětví
špičkových výrobků EU, a náležitě zohlednit příslušné pracovní
dokumenty útvarů Komise. – Posoudit doporučení, která v roce 2012 předloží Evropský
výbor pro vedoucí postavení v oblasti designu, a navrhnout akční plán
pro urychlení inkluze designu do politik v oblasti inovací. – V rámci iniciativy European Cluster Excellence (Dokonalost evropských
klastrů) vyvinout a ověřit vzdělávací moduly na
podporu úlohy tvořivosti, tvůrčích schopností a
tvůrčích odvětví za účelem změny tradičních
průmyslových činností. – Zahájit konzultace se zúčastněnými stranami o významu vytvoření
Evropské aliance „zážitkové“ ekonomiky na podporu meziodvětvové interakce
mezi CCS, volným časem, sportem a turistickým ruchem a na podporu rozvoje
nových průmyslových hodnotových řetězců. 5. Sledování pokroku Využití plného potenciálu CCS může významně
přispět k růstu a zaměstnanosti a urychlit přechod k
inovační společnosti založené na znalostech. K využití tohoto
potenciálu je třeba přijmout taková opatření na úrovni
členských států, na regionální a místní úrovni a na úrovni EU, která
podpoří provádění výše uvedené vícevrstvé strategie a budou
zaměřena v krátkodobém i dlouhodobém horizontu zejména na
pět hlavních směrů politik: rozvoj dovedností, zlepšení
přístupu k financím, podpora nových obchodních modelů a rozvoj
publika, usnadnění spolupráce s ostatními odvětvími a politikami a rozšíření
mezinárodního dosahu. Tato strategie bude rovněž podporovat spolupráci s
partnery EU. Bude počítat s podporou orgánů Evropské unie
a zúčastněných stran. Za účelem sledování pokroku při
provádění strategie navrhuje Komise použít stávající rámec pro spolupráci,
kterým je otevřená metoda koordinace pro kulturu. [1] Ke kulturním a tvůrčím odvětvím
patří taková odvětví, jako jsou architektura, archivy a knihovny,
umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie,
televize, videohry a multimédia), kulturní dědictví, design
(včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, výtvarné a
scénické umění, ediční činnost a rozhlasové vysílání. [2] Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2010. Jiné
zdroje hovoří o 4,5% podílu na HDP a 8,5 milionech lidí zaměstnaných
v těchto odvětvích (TERRA Consultants, 2010). [3] Včetně designu, výroby módních materiálů
a zboží a jejich distribuce. [4] Jedná se zejména o výrobu špičkové módy,
šperků a hodinek, příslušenství, koženého zboží, parfémů a kosmetiky,
nábytku a domácích spotřebičů, vozidel, člunů, ale
také o gastronomii, hotelnictví a volný čas. [5] Konkurenceschopnost módního průmyslu EU (Competitiveness of the EU fashion industries), Idea Consult, 2012; Hodnota kulturních a tvůrčích
odvětví v rámci evropského hospodářství (The
value of the cultural and creative industries to the European economy), Frontier Economics, 2012. [6] Zdroj: Eurostat (EU–LFS). [7] Jak je vidět na příkladě „rychlé módy“ (fast
fashion), kdy se na trh uvádí několik nových kolekcí ročně. [8] KOM(2010) 546. [9] Vytváření inovací: podporují tvůrčí
odvětví inovace v širší ekonomice? (Creating Innovation: Do the
creative industries support innovation in the wider economy?), NESTA,
2008. [10] Kultura jako faktor ekonomických a sociálních inovací (Culture
as a factor of economic and social innovation), Sostenuto, 2012. Studie
o dopadu kultury na kreativitu (Study on the impact of
culture on creativity), KEA European Affairs,
2009. [11] Čínský 12. pětiletý plán (2011–2015). [12] Například 62 % veškerého zboží evropských
špičkových značek se prodává mimo Evropu a hodnota takového vývozu se
odhaduje na 260 mld. EUR (tj. přibližně 10 % veškerého
evropského vývozu). [13] Viz
http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/documents/120505-cci-policy-handbook.pdf. [14] www.europeana.eu. [15] Kulturní a tvůrčí odvětví (dále jen „CCS“
). [16] Viz strana 10. [17] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/. [18] KOM(2011) 287. [19] KOM(2011) 289. [20] KOM(2012) 372. [21] KOM(2011) 427. [22] http://ec.europa.eu/internal_market/iprenforcement/stakeholders/index_en.htm#maincontentSec2. [23] KOM(2010) 245. [24] KOM(2011) 851. [25] KOM(2011) 942. [26] KOM(2012) 209. [27] KOM(2007) 242. [28] http://ec.europa.eu/culture/news/cci_en.htm. [29] https://www.howtogrow.eu/ecia. [30] KOM(2011) 785. [31] KOM(2011) 788. [32] http://ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_en.cfm. [33] KOM(2011) 809. [34] KOM(2011) 834. [35] KOM(2011) 665. [36] Studie o přínosu kultury k místnímu a regionálnímu
rozvoji, 2010. [37] Pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2012) 61,
část II). [38] http://enrd.ec.europa.eu/leader/en/leader_en.cfm. [39] http://s3platform.jrc.ec.europa.eu/c/document_library/get_file?uuid=a39fd20b-9fbc-402b-be8c-b51d03450946&groupId=10157. [40] Tamtéž. [41] Politický dialog by mohl být podporován zejména v rámci
nástroje partnerství. [42] Tyto cíle budou podporovány prostřednictvím
zeměpisné a tematické spolupráce v rámci finančního nástroje pro
rozvojovou spolupráci, evropského nástroje sousedství, nástroje
předvstupní pomoci (NPP) a jedenáctého Evropského rozvojového fondu. [43] http://ec.europa.eu/education/higher-education/ka1_en.htm. [44] http://www.pearle.ws/en/projects/detail/16. [45] http://europeanskillscouncil.t-c-l.eu/eng/. [46] http://ec.europa.eu/culture/media/programme/overview/funding/index_en.htm. [47] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/intellectual-property/index_en.htm. [48] http://ec.europa.eu/culture/media/programme/overview/digitaldistrib/prepaction/index_en.htm. [49] http://ec.europa.eu/culture/news/12062012-pilotproject-eac10_en.htm. [50] WP ICT PSP 2012, s.19. [51] http://ec.europa.eu/culture/news/20120316-conference-audience_en.htm. [52] WP ICT PSP 2013, s. 10, 81–85. [53] http://ec.europa.eu/culture/our-programmes-and-actions/label/european-heritage-label_en.htm. [54] http://ec.europa.eu/culture/our-programmes-and-actions/capitals/european-capitals-of-culture_en.htm. [55] http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=5782&lang=en.