DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropský inovační a technologický institut (dále jen „EIT“) byl zřízen nařízením (ES) č. 294/2008 s cílem přispět k udržitelnému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posílením inovační kapacity EU a jejích členských států. Začleněním znalostního trojúhelníku vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací institut v období 2014–2020 přispěje k obecnému cíli „rámcového programu pro výzkum a inovace – Horizont 2020“ (dále jen „program Horizont 2020“)[1]. Toto začlenění se odehrává především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství, která v dlouhodobém horizontu spojují organizace v otázkách společenských výzev.

Finanční příspěvek do EIT z programu Horizont 2020 bude proveden v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020[2]. Finance, které EIT poskytne znalostním a inovačním společenstvím, pokryjí „činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou“, avšak znalostní a inovační společenství či jejich partnerské organizace mohou podléhat jiným režimům v rámci programu Horizont 2020 či programů Evropské unie v souladu s jejich příslušnými pravidly a za stejných podmínek, jako u ostatních žádostí.

Navrhované změny vycházejí z několika zdrojů: z poznatků z počátečního období, návrhu strategického program inovací EIT, který je založen na návrhu správní rady EIT, doporučení externí hodnotící zprávy a stanoviska Komise k hodnotící zprávě, jakož i z výsledků obecných konzultací se zúčastněnými stranami EIT.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

Při přípravě návrhu byly brány v úvahu reakce z otevřených konzultací o EIT[3]. Své názory vyjádřily členské státy a široká škála zúčastněných stran z oblasti průmyslu, vysokoškolských kruhů a občanské společnosti. Z konzultací vyplynulo, že poslání EIT, které spočívá ve zlepšení a rozšíření spolupráce mezi světy vysokých škol, podnikání, výzkumu a inovací, se těší značné podpoře. Podle respondentů by EIT měl v programu „Horizont 2020“, budoucím programu EU pro výzkum a inovace, mít specifickou úlohu a vytvořit užší vazby s dalšími evropskými a vnitrostátními snahami. Většina respondentů chválila způsob, kterým EIT zajišťuje účast podniků na své činnosti, a naléhala na institut, aby posílil své informační činnosti. Mimoto považovali respondenti zapojení podniků za velice významný krok pro budoucí úspěch EIT. Pro přilákání účastníků ze soukromého sektoru je proto zásadní pružnost, jasnost pravidel a zřejmá návratnost investic.

Návrh se rovněž opírá o externí hodnotící zprávu, ve které je koncept začlenění znalostního trojúhelníku považován za velmi významný, a témata, na nichž EIT staví, se setkala s příznivým ohlasem. Model, který EIT vytvořil a který je založen na integrovaných sítích center společného umístění, se těší velké podpoře. Respondenti rovněž vyjádřili souhlasné stanovisko, že hodnota znalostních a inovačních společenství tkví v tom, že působí jako katalyzátory, a zajišťují tak přidanou hodnotu u činností, které již byly realizovány jinými členy.

3.           PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

Návrh je založen na článku 173 Smlouvy o fungování Evropské unie a bude proveden v rámci nepřímého centralizovaného řízení.

4.           DOPAD NA ROZPOČET

Během období 2014–2020 bude EIT poskytnut finanční příspěvek ve výši 3 182 230 milionů EUR (v běžných cenách) z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014–2020). „Legislativní finanční výkaz“ přiložený k tomuto návrhu stanoví vliv na rozpočet a lidské a administrativní zdroje.

2011/0384 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 294/2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[5],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění přisuzuje významnou roli Evropskému inovačnímu a technologickému institutu (dále jen „EIT“), který se podílí na velkém množství stěžejních iniciativ.

(2) V období 2014–2020 by měl EIT začleněním znalostního trojúhelníku výzkumu, inovací a vzdělávání přispívat k cílům rámcového programu pro výzkum a inovace – Horizont 2020 (dále jen „program Horizont 2020), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady č. XX/XXXX[6].

(3) Aby se účastníkům programu Horizont 2020 zajistil ucelený rámec, mělo by se na EIT vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „pravidla pro účast“).

(4) V pravidlech pro účast jsou vymezena pravidla týkající se správy práv duševního vlastnictví.

(5) Pravidla týkající se zúčastněných států a třetích zemí jsou popsána v nařízení o zřízení Horizontu 2020.

(6) EIT by měl přímo spolupracovat s vnitrostátními a regionálními představiteli a dalšími zúčastněnými stranami napříč inovačním řetězcem, a vytvářet tak pozitivní účinky na obou stranách. Aby se tento dialog a tato výměna staly systematičtějšími, mělo by být zřízeno fórum zúčastněných stran EIT, které by kolem průřezových otázek spojilo širší společenství zúčastněných stran.

(7) Je třeba stanovit výši příspěvku EIT na znalostní a inovační společenství a objasnit původ jejich finančních zdrojů.

(8) Složení orgánů EIT by mělo být zjednodušeno. Fungování správní rady EIT by se mělo zefektivnit a měly by se více vyjasnit příslušné role a úkoly správní rady a ředitele.

(9) Nová znalostní a inovační společenství, včetně jejich prioritních oblastí a organizace a načasování výběrového řízení, by měla být zahajována v souladu s podmínkami stanovenými strategickým programem inovací.

(10) Znalostní a inovační společenství by měla svou vzdělávací činnost rozšířit o odborná školení.

(11) Požaduje se, aby Komise a EIT spolupracovaly na organizaci sledování a hodnocení znalostních a inovačních společenství, a zajistily tak soudržnost s obecným systémem sledování a hodnocení na úrovni EU.

(12) Znalostní a inovační společenství by měla usilovat o zajištění součinnosti s příslušnými iniciativami Evropské unie.

(13) Aby se zajistilo širší zapojení organizací z různých členských států do znalostních a inovačních společenství, měly by partnerské organizace být usazeny ve třech různých členských státech.

(14) Kritéria a postupy pro financování, sledování a hodnocení činností znalostních a inovačních společenství by měl EIT přijmout před zahájením procesu výběru znalostních a inovačních společenství.

(15) Tříletý pracovní program EIT by měl zohlednit stanovisko Komise týkající se specifických cílů EIT, jak jsou definovány v programu Horizont 2020, a jejich návaznost na politiky a nástroje Evropské unie.

(16) EIT se v rámci programu Horizont 2020 bude zabývat otázkou začlenění výdajů souvisejících se změnou klimatu, jak stanoví program Horizont 2020.

(17) Hodnocení EIT by mělo včas poskytnout podklady pro hodnocení programu Horizont 2020 v letech 2017 a 2023.

(18) Komise by měla posílit svoji úlohu při sledování, jak EIT provádí specifické aspekty svých činností.

(19) Toto nařízení stanoví finanční krytí na období 2014–2020, které je ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou během ročního rozpočtového procesu. Finanční příspěvek pro EIT by měl být poskytován z programu Horizont 2020.

(20) Nadace EIT neobdrží přímí příspěvek z rozpočtu EU, přestože se to původně předpokládalo, a udělení absolutoria EU by se u ní nemělo použít.

(21) Za účelem jasnosti by příloha nařízení (ES) č. 294/2008 měla být nahrazena novou přílohou.

(22) Nařízení (ES) č. 294/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 294/2008 se mění takto:

(1) Článek 2 se mění takto:

(a) Odstavce 3 a 4 se zrušují.

(b) Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„vysokoškolskou institucí“ instituce ve smyslu článku 2 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. XXX/20XX, kterým se zavádí „Erasmus pro všechny“.

(c) Doplňuje se odstavec 10, který zní:

„10. „fórem zúčastněných stran“ setkání otevřené zástupcům vnitrostátních a regionálních orgánů, organizovaným zájmovým subjektům i jednotlivcům z oblasti podnikání, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, klastrovým organizacím, stejně jako jiným zúčastněným stranám z celého znalostního trojúhelníku.“

(d) Doplňuje se odstavec 11, který zní:

„11. „činnostmi znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou“ činnosti prováděné partnerskými organizacemi, které přispívají k začlenění znalostního trojúhelníku výzkumu, inovací a vysokoškolského vzdělávání, včetně činností spojených se zřízením, správou a koordinací znalostních a inovačních společenství.“

(2) Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Poslání a cíle

Posláním EIT je přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a ke konkurenceschopnosti v Evropě posilováním inovační kapacity členských států a Unie. K naplnění tohoto cíle EIT podporuje a začleňuje vysokoškolské vzdělávání, výzkum a inovace na nejvyšší úrovni.

Obecné cíle, specifické cíle a ukazatele výsledků EIT pro období 2014–2020 jsou popsány v programu Horizont 2020.“

(3) V čl. 4 odst. 1 se zrušuje písmeno b).

(4) Ustanovení čl. 5 odst. 1 se mění takto:

(a) Písmeno a) se zrušuje.

(b) Vkládá se nové písmeno j), které zní:

„j) svolává alespoň jednou ročně fórum zúčastněných stran, aby je informoval o činnostech EIT, jeho zkušenostech, osvědčených postupech a příspěvku k politikám a cílům Unie v oblasti inovací, výzkumu a vzdělávání. Zúčastněné strany jsou vyzvány, aby vyjádřily svůj názor.“

(5) V čl. 6 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) vzdělávacími a školicími činnostmi na magisterské a doktorandské úrovni, stejně jako kurzy odborné přípravy v oborech, které mají potenciál naplnit budoucí evropské společensko-hospodářské potřeby a které podporují rozvoj dovedností souvisejících s inovacemi, zlepšení řídicích a podnikatelských dovedností a mobilitu výzkumných pracovníků a studentů;“.

(6) Článek 7 se mění takto:

(a) Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. EIT zahájí výběr a určení znalostních a inovačních společenství v souladu s prioritními oblastmi a časovým rozvrhem stanoveným ve strategickém programu inovací.“

(b) V odstavci 2 se doplňuje nové písmeno h), které zní:

„h) připravenost k zajištění součinnosti s jinými iniciativami Evropské unie.“

(c) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Minimální podmínkou pro vytvoření znalostního a inovačního společenství je účast alespoň tří partnerských organizací usazených alespoň ve třech různých členských státech. Všechny tyto partnerské organizace musí být vzájemně nezávislé ve smyslu článku 7 pravidel pro účast.“

(d) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Většina partnerských organizací tvořících znalostní a inovační společenství musí být usazena v členských státech. Součástí každého znalostního a inovačního společenství je alespoň jedna vysokoškolská instituce a jedna soukromá společnost.“

(e) Doplňuje se odstavec 5, který zní:

„5. EIT ještě před zahájením procesu výběru nových znalostních a inovačních společenství přijme kritéria a postupy pro financování, sledování a hodnocení činností znalostních a inovačních společenství.“

(7) Vkládá se tento článek 7a:

„Článek 7a

Zásady hodnocení a sledování znalostních a inovačních společenství

EIT na základě klíčových ukazatelů výkonnosti a ve spolupráci s Komisí zajišťuje průběžné sledování a pravidelná externí hodnocení výstupů, výsledků a dopadu každého znalostního a inovačního společenství.“

(8) Vkládá se článek 7b, který zní:

„Článek 7b

Trvání, pokračování a ukončení znalostního a inovačního společenství

1. S výhradou výsledků pravidelných hodnocení a specifických rysů určitých oblastí je běžným časovým rámcem znalostního a inovačního společenství sedm až patnáct let.

2. Správní rada může rozhodnout o prodloužení činnosti znalostního a inovačního společenství nad rámec původně stanoveného období, pokud lze tímto způsobem nejvhodněji dosáhnout cílů EIT.

3. Nevykazuje-li hodnocení znalostního a inovačního společenství odpovídající výsledky, přijme správní rada odpovídající opatření, včetně snížení, úpravy nebo odnětí finanční podpory nebo ukončení dohody.“

(9) Článek 10 se zrušuje.

(10) Čl. 14 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2. Znalostní a inovační společenství jsou financována zejména z těchto zdrojů:

(a) z příspěvků od partnerských organizací, které představují podstatný zdroj financování;

(b) z povinných nebo dobrovolných příspěvků od členských států, třetích zemí nebo jejich veřejných orgánů;

(c) z příspěvků od mezinárodních subjektů nebo institucí;

(d) z příjmů získaných z vlastní činnosti a poplatků z práv duševního vlastnictví znalostních a inovačních společenství;

(e) z kapitálových dotací, včetně dotací spravovaných nadací EIT;

(f) z odkazů, darů nebo příspěvků od jednotlivců, institucí, nadací nebo jiných vnitrostátních subjektů;

(g) z příspěvků od EIT;

(h) z finančních nástrojů, včetně těch, které jsou financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Příspěvky mohou zahrnovat věcné příspěvky.“

(11) V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Příspěvek EIT může pokrýt až 100 % celkových způsobilých nákladů na činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou.“

(12) Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Vytváření programů a podávání zpráv

EIT přijímá:

(a) klouzavý tříletý pracovní program vycházející z přijatého strategického programu inovací a obsahující prohlášení o hlavních prioritách a plánovaných iniciativách EIT a znalostních a inovačních společenství, včetně odhadu finančních potřeb a zdrojů. Obsahuje také vhodné ukazatele pro sledování činností znalostních a inovačních společenství a EIT. EIT předá předběžný klouzavý tříletý pracovní program Komisi do 31. prosince každého roku n–2. Komise do tří měsíců vydá stanovisko s ohledem na specifické cíle EIT stanovené v programu Horizont 2020 a na jeho návaznost na politiky a nástroje Unie. EIT stanovisko Komise náležitě zohlední a v případě nesouhlasu svůj postoj odůvodní. EIT předá konečný pracovní program pro informaci Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů;

(b) každoročně do 30. června výroční zprávu. Ve zprávě jsou uvedeny činnosti provedené ze strany EIT a znalostních a inovačních společenství v průběhu předchozího kalendářního roku a hodnoceny výsledky s ohledem na stanovené cíle, ukazatele a časový rozvrh, rizika spojená s prováděnými činnostmi, využívání zdrojů a celkovou činností EIT.“

(13) Článek 16 se mění takto:

(a) V odstavci 2 se slova „každých pět let“ nahrazují slovy „každé tři roky“.

(b) Vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Komise může s pomocí nezávislých odborníků provádět další hodnocení témat či oblastí strategického významu, a sledovat tak pokrok, kterého EIT dosáhl při plnění stanovených cílů, určit faktory, které přispívají k provádění činností, a určit osvědčené postupy.“

(14) V článku 17 se vkládá odstavec 2a, který zní:

„2a. Strategický program inovací obsahuje analýzu potenciální součinnosti a návaznosti mezi činnostmi EIT a jinými iniciativami, nástroji a programy Unie.“

(15) Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Rozpočtové závazky

Finanční krytí z programu Horizont 2020 na provádění tohoto nařízení na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 se stanoví na 3 182 230 000 EUR. Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce. Finanční příspěvek EIT do znalostních a inovačních společenství se poskytuje v rámci tohoto finančního krytí.“

(16) V článku 20 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Správní rada přijme návrh odhadu společně s návrhem plánu pracovních míst a předběžným klouzavým tříletým pracovním plánem a předloží je do 31. prosince roku n–2 Komisi.“

(17) V článku 20 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Na základě tohoto odhadu Komise zapracuje do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie podle svého uvážení odhady výše subvencí, které mají být poskytnuty ze souhrnného rozpočtu.“

(18) Článek 21 se mění takto:

(a) Vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Finanční příspěvek pro EIT se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020.“

(b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Na doporučení Rady udělí Evropský parlament do 30. dubna roku n+2 za rozpočtový rok n řediteli absolutorium za plnění rozpočtu EIT.“

(19) Čl. 22 odst. 4 se zrušuje.

(20) Vkládá se tento článek 22a:

„Článek 22a

Zrušení EIT

Dojde-li ke zrušení EIT, proběhne zrušení a likvidace pod dohledem Komise a v souladu s platnými právními předpisy. Dohody se znalostními a inovačními společenstvími a akt, kterým se zřizuje nadace EIT, obsahuje pro účely takové situace odpovídající ustanovení.“

Článek 2

Příloha nařízení (ES) č. 294/2008 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Stanovy Evropského inovačního a technologického institutu

Oddíl 1

Složení správní rady

1. Správní rada se skládá ze jmenovaných a zastupujících členů.

2. Jmenovaných členů je dvanáct, jmenuje je Komise a zajišťují vyvážený poměr zkušeností z podnikatelské a z vysokoškolské oblasti a z oblasti výzkumu. Jejich funkční období je čtyřleté a nemohou být jmenováni opakovaně.

Kdykoli to je nutné, předloží správní rada Komisi návrh na jmenování nového člena nebo členů. Uchazeč nebo uchazeči se vyberou na základě výsledků transparentního a otevřeného řízení, které zahrnuje konzultace se zúčastněnými stranami.

Komise přihlíží k vyváženosti zkušeností z oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, inovací a podnikání, jakož i k rovnoměrnému zastoupení mužů a žen a k uznání vysokoškolského, výzkumného a inovačního prostředí v rámci celé Evropské unie.

Komise člena nebo členy jmenuje a uvědomí Evropský parlament a Radu o průběhu výběru a konečném jmenování tohoto člena nebo členů správní rady.

Nemůže-li jmenovaný člen své funkční období dokončit, je na zbytek jeho funkčního období jmenován náhradník stejným postupem, jakým byl zvolen či jmenován člen, který svou funkci nemůže vykonávat. Náhradník, pokud byl ve funkci po dobu kratší než dva roky, muže být Komisí na žádost správní rady jmenován opětovně na další čtyři roky.

Během přechodného období členové rady původně jmenovaní na dobu šesti let dokončí svůj mandát. Do té doby bude jmenovaných členů 18. Do šesti měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost správní rada se souhlasem Komise z dvanácti členů jmenovaných v roce 2012 vybere třetinu na dvouleté funkční období, třetinu na čtyřleté funkční období a třetinu na šestileté funkční období.

3. Zastupující členové zvolení znalostními a inovačními společenstvími z jejich partnerských organizací jsou tři. Jejich funkční období je dvouleté a lze jej jednou obnovit. Pokud ze znalostního a inovačního společenství odejdou, bude jejich funkční období ukončeno.

Podmínky a způsoby volby a nahrazování „zastupujících členů“ přijme správní rada na návrh ředitele. Tento mechanismus zajistí odpovídací zastoupení z hlediska rozmanitosti a zohlední vývoj znalostních a inovačních společenství.

Během přechodného období zastupující členové původně zvolení na dobu tří let dokončí svůj mandát. Do té doby budou zastupující členové čtyři.

4. Členové správní rady jednají v zájmu EIT a nezávislým způsobem zajišťují jeho cíle, poslání, identitu a soudržnost.

Oddíl 2

Povinnosti správní rady

1. Správní rada přijímá nutná strategická rozhodnutí, zejména:

(a) přijímá návrh strategického programu inovací EIT, klouzavý tříletý pracovní program, rozpočet, roční účetní závěrku a rozvahu a roční zprávu o činnosti, a to na základě návrhu ředitele;

(b) přijímá kritéria a postupy pro financování, sledování a hodnocení činností znalostních a inovačních společenství, a to na základě návrhu ředitele;

(c) určuje postup výběru znalostních a inovačních společenství;

(d) vybírá a určuje partnerství jakožto znalostní a inovační společenství nebo v případě nutnosti toto určení ruší;

(e) zajišťuje průběžné hodnocení činností znalostních a inovačních společenství;

(f) přijímá svůj jednací řád, jednací řád výkonného výboru a specifická finanční pravidla pro EIT;

(g) určuje se souhlasem Komise odpovídající odměny členů správní rady a výkonného výboru; tyto odměny se stanoví podle obdobného ustanovení v členských státech;

(h) přijímá postup pro výběr výkonného výboru a ředitele;

(i) jmenuje, a je-li to nutné, odvolává ředitele a vykonává vůči němu disciplinární pravomoc;

(j) jmenuje účetního a členy výkonného výboru;

(k) přijímá kodex správného chování ohledně střetu zájmů;

(l) v případě potřeby zřizuje poradní skupiny i na dobu určitou;

(m) zřizuje útvar interního auditu v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002;

(n) je oprávněna zřídit nadaci (dále jen „nadace EIT“) se zvláštním cílem prosazovat a podporovat činnosti EIT;

(o) rozhoduje o jazykovém režimu EIT, přičemž zohlední stávající zásady vícejazyčnosti a praktické požadavky jeho činnosti;

(p) celosvětově propaguje EIT s cílem zvýšit jeho přitažlivost a učinit z něj subjekt světové úrovně díky excelenci v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací.

Oddíl 3

Fungování správní rady

1. Správní rada volí ze jmenovaných členů svého předsedu. Funkční období předsedy je dvouleté a může být jmenován jednou opětovně.

2. Aniž je dotčen odstavec 3, přijímá správní rada rozhodnutí prostou většinou členů, kteří mají hlasovací právo.

Rozhodnutí podle oddílu 2 odst. 2 písm. a), b), c), i) a o) a podle oddílu 3 odst. 1 však vyžadují dvoutřetinovou většinu všech jejích členů.

3. Zastupující členové nemohou hlasovat o rozhodnutích podle oddílu 2 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g), i), j), k), o) a p).

4. Správní rada pořádá řádná zasedání nejméně třikrát ročně; mimořádné zasedání svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů správní rady.

5. Správní radě je nápomocen výkonný výbor. Výkonný výbor se skládá ze tří členů včetně předsedy správní rady, který je rovněž předsedou výkonného výboru. Dva členy jiné než předsedu vybírá správní rada z řad jmenovaných členů správní rady. Správní rada může výkonný výbor pověřit určitými úkoly.

Oddíl 4

Ředitel

1. Ředitelem je osoba s odbornými znalostmi a všeobecně uznávanými schopnostmi v oblastech, v nichž EIT působí. Ředitele jmenuje správní rada na funkční období v délce čtyř let. Správní rada jej může jmenovat jednou opětovně na další čtyři roky, pokud je to podle jejího uvážení v nejlepším zájmu EIT.

2. Ředitel odpovídá za provoz a každodenní řízení EIT a právně jej zastupuje. Ředitel je odpovědný správní radě a podává jí průběžně zprávy o vývoji činností EIT.

3. Ředitel zejména:

(a) organizuje a řídí činnosti EIT;

(b) podporuje správní radu a výkonný výbor v jejich činnosti, zajišťuje jednání sekretariátu a poskytuje veškeré informace, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí;

(c) připravuje návrh strategického programu inovací, předběžný klouzavý tříletý pracovní program, návrh výroční zprávy a ročního rozpočtu pro předložení správní radě;

(d) připravuje a řídí průběh výběru znalostních a inovačních společenství a zajišťuje, aby jednotlivé fáze výběru probíhaly transparentně a objektivně;

(e) organizuje a řídí činnosti EIT;

(f) připravuje, vyjednává a uzavírá smluvní dohody se znalostními a inovačními společenstvími;

(g) organizuje fórum zúčastněných stran;

(h) zajišťuje provádění účinných postupů sledování a hodnocení výkonu EIT v souladu s článkem 16 nařízení;

(i) odpovídá za správní a finanční záležitosti včetně plnění rozpočtu EIT. V této souvislosti ředitel náležitě zohlední doporučení útvaru interního auditu;

(j) odpovídá za veškeré personální záležitosti;

(k) předkládá návrh roční účetní závěrky a rozvahy útvaru interního auditu a následně prostřednictvím výkonného výboru správní radě;

(l) zajišťuje, aby byly povinnosti EIT vyplývající z uzavřených smluv a dohod plněny;

Oddíl 5

Pracovníci EIT

1. Pracovníci EIT jsou přímo zaměstnáni institutem EIT na základě smluv na dobu určitou. Na ředitele a zaměstnance EIT se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie.

2. Zúčastněné státy mohou na omezenou dobu do EIT vyslat své odborníky nebo jiné zaměstnance.

Správní rada přijme předpisy, které vyslaným odborníkům z účastnických států nebo od jiných zaměstnavatelů umožní pracovat v EIT a určí jejich práva a povinnosti.

3. EIT vykonává ve vztahu ke svým pracovníkům pravomoci, jež přísluší orgánu, který je oprávněn uzavírat s pracovníky smlouvy.

4. Po každém zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil škodu, která vznikne institutu EIT v důsledku závažného pochybení, kterého se dopustí při plnění svých povinností nebo v souvislosti s jejich plněním.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha návrhu/podnětu 1.4. Cíle 1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.6. Doba trvání akce a finanční dopad 1.7. Předpokládaný způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém řízení a kontroly

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný dopad na prostředky EIT 3.2.3. Odhadovaný dopad na lidské zdroje EIT správní povahy 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Změna nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (EIT)

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[7]

Rámcový program pro výzkum a inovace – Horizont 2020 (2014–2020)

15. Vzdělávání a kultura

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[8]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Hlavním obecným posláním EIT pro období 2014–2020 je přispět k udržitelnému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti v Evropě podporou inovační kapacity členských států a Unie. Měl by tak činit podporou a začleňováním vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací nejvyšší kvality. Po počátečním období se má ve strategickém programu inovací přijmout dlouhodobá strategie EIT, kterou na základě návrhu Komise má přijmout Evropský parlament a Rada. Strategický program inovací staví na verzi předložené Komisi správní radou EIT v červnu 2011. Strategický program inovací je dokumentem, který nastiňuje prioritní oblasti EIT pro budoucnost včetně přehledu plánovaných činností na období sedmi let, zejména prioritní oblasti pro znalostní a inovační společenství EIT a jejich výběr a určení.

V období let 2014–2020 se EIT stane hlavním hráčem programu Horizont 2020, rámcového programu pro výzkum a inovace, ze kterého obdrží finanční příspěvek ve výši 3 182,230 miliardy EUR (v běžných cenách), jak stanoví čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady No XX/XXXX o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace. Program Horizont 2020 stojí na těchto třech vzájemně se doplňujících a vzájemně propojených pilířích: vynikající věda; společenské výzvy; vedoucí postavení v průmyslu a konkurenční rámce. EIT v první řadě přispěje k pilíři „společenské výzvy“ prostřednictvím svých inovačních činností a integrace znalostního trojúhelníku. Nicméně vzhledem k jeho integrované a průřezové povaze se také budou hledat součinnosti s ostatními pilíři, zejména s pilířem „konkurenceschopnost“.

První příděl ve výši 1 493 milionů EUR se poskytuje Evropskému inovačnímu a technologickému institutu na činnosti podle hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie. Druhý příděl se poskytne do výše 1 689 milionů EUR s výhradou přezkumu stanoveného v čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020. Tato další částka se podle přílohy II poskytne poměrným dílem z částky na specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“ v rámci priority „vedoucí postavení v průmyslu“ uvedené v odst. 2 písm. b) a z částky na prioritu „společenské výzvy“ uvedené v odst. 2 písm. c).

Toto financování ve dvou víceletých přídělech bude zahrnovat:

–        v prvním přídělu probíhající vývoj současných znalostních a inovačních společenství a počáteční kapitál pro zahájení druhé vlny tří nových znalostních a inovačních společenství,

–        ve druhém přídělu probíhající vývoj již zřízených znalostních a inovačních společenství a počáteční kapitál pro zahájení třetí vlny tří nových znalostních a inovačních společenství.

Finanční příspěvek EIT vychází z výdajů nutných pro upevnění stávajících tří znalostních a inovačních společenství (zhruba 1,691 milionů EUR – 53,15 % celkového rozpočtu EIT), postupného zaměření na rozvoj nových znalostních a inovačních společenstvím v roce 2014 (1,012 milionů EUR – 31,81 % celkového rozpočtu EIT) a v roce 2018 (259,75 milionů EUR – 8,16 % celkového rozpočtu EIT), činnosti související s šířením výsledků a poskytování informací (141 762 milionů – 4,45 % celkového rozpočtu EIT) a správní náklady (77 milionů EUR – 2,42 % celkového rozpočtu EIT).

Rozpočet EIT na znalostní a inovační společenství v období 2014–2020, který odpovídá 25 % rozpočtu znalostních a inovačních společenství (činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou) se plánuje ve výši 2 963,506 milionů EUR (93,13 % celkového rozpočtu EIT na období 2014–2020). Od znalostních a inovačních společenství se očekává, že získají dalších 8 890 miliardy EUR z jiných veřejných či soukromých zdrojů (pákový efekt).

Příspěvek od partnerů znalostních a inovačních společenství není typickým grantovým požadavkem na „spolufinancování“, ale předpokladem pro minimální úroveň zapojení stávajících organizací a jejich finančním závazkem vůči znalostním a inovačním společenstvím. Tento přístup „zdola nahoru“ zajišťuje a) silné závazky partnerů znalostních a inovačních společenství, b) podporuje investice a c) stimuluje strukturální a organizační změny mezi partnery znalostních a inovačních společenství a dalšími subjekty.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle

Jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace, je cílem EIT překonat roztříštěnost v oblasti inovací v Evropě a posílit přitažlivost Evropy jakožto místa, které poskytuje špičkové talenty a podnikatele.

Tohoto cíle se dosáhne prostřednictvím následujících specifických cílů a výstupů:

–        upevnit stávající tři znalostní a inovační společenství podporou jejich růstu, dopadu a udržitelnosti;

–        postupně se zaměřit na rozvoj nových znalostních a inovačních společenství;

–        zvětšit dopad EIT prostřednictvím sdílení znalostí, šíření výsledků, poskytování informací a zapojení do mezinárodních struktur.

K dosažení těchto specifických cílů a výstupů EIT přispěje následujícími operačními cíli:

–        integrovat znalostní trojúhelník (výzkumu, inovací a vzdělávání), aby tvořil hospodářskou a sociální hodnotu a zvýšil přínosy vyšších úrovní spolupráce;

–        zvýšit přitažlivost a komerční význam příležitostí postgraduálního vzdělávání, aby se v celé EU přilákaly, vyvinuly a udržely vhodné dovednosti;

–        využít nedostatečně využívaných silných stránek výzkumu v EU k zajištění větších výnosů na trhu s výrobky a na trhu práce;

–        vyvinout účinné vazby pro spolupráci mezi centry excelence k vytvoření kritického množství pro vyspělé inovace a vzdělávání;

–        podporovat vývoj inovativních produktů a procesů v případech, kdy se selhání trhu projevuje neoptimální nabídkou;

–        posílit podnikatelské schopnosti v celé Evropě, aby se vytvořila nová obchodní činnost a zintenzivnila realizace potenciální hodnoty výstupů výzkumu a vzdělávání;

–        posílit stávající a potenciální centra výzkumné, inovační a vzdělávací excelence v EU, aby se vytvořila celosvětově konkurenceschopná centra činností, která by byla celosvětově pověstná svou excelencí;

–        zabývat se rozdíly v inovační kapacitě po celé EU vyvinutím a sdílením znalostí o návratnosti nových modelů inovačních postupů a řízení.

Příslušné aktivity ABM/ABB

15 – Vzdělávání a kultura – Evropský inovační a technologický institut.

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Návrh přispívá ke zvýšení úrovně inovací a výzkumu. Řešením problematiky roztříštěnosti a dosahování kritického množství zlepší celkovou efektivitu inovačních snah. Navíc bude vytvářet hodnotu využíváním stávajícího výzkumu a podporou jeho tržní důležitosti, jakož i zlepšováním inovačního procesu na straně nabídky. Mocnou součástí činnosti EIT je povzbuzovat ke změnám v poskytování vysokoškolského vzdělávání v EU, zejména prostřednictvím značky EIT u postgraduálních kurzů. To bude mít pozitivní vliv na přeshraniční poskytování vzdělávání a zlepší přístup k příslušným kurzům.

Následkem víceoborového přístupu přijatého ve znalostních a inovačních společenstvích se odvětví prioritních oblastí EIT potenciálně mohou zapojit do EIT. Územní dopady EIT pravděpodobně budou významné. Regiony, kde jsou centra společného umístění, budou mít příležitosti těžit z přínosů dosažených díky úsporám z aglomerací a shromážděním kladných vnějších vlivů. Tyto příležitosti budou podpořeny, pokud se mezi partnery znalostních a inovačních společenství v regionech a úřady a organizacemi zapojenými do navrhování a realizace regionálních inovačních strategií naváže úzká spolupráce.

Pracovní dokument útvarů Komise o posouzení dopadů EIT doprovázející tento legislativní návrh obsahuje podrobnější informace.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Aby bylo možné měřit plnění specifických cílů EIT, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o zřízení Horizontu 2020, soubor ukazatelů. Tento soubor ukazatelů bude doplňovat následující soubor ukazatelů, jimiž se bude měřit plnění operačních cílů EIT:

Integrovat znalostní trojúhelník (výzkumu, inovací a vzdělávání), aby tvořil hospodářskou a sociální hodnotu a zvýšil přínosy vyšších úrovní spolupráce. Posílit stávající a potenciální centra výzkumné, inovační a vzdělávací excelence v EU, aby se vytvořila celosvětově konkurenceschopná centra činností celosvětově pověstná svou excelencí. Využít nedostatečně využívaných silných stránek výzkumu v EU k zajištění větších výnosů na trhu s výrobky a na trhu práce. || – 540 organizací z univerzit, podnikatelského sektoru a výzkumu úzce spolupracujících v rámci integrovaných znalostních a inovačních společenství – 80 dalších organizací připojujících se k již určeným znalostním a inovačním společenstvím – 9 dohod týkajících se řízení a využití duševního vlastnictví v rámci znalostních a inovačních společenství – 8,890 miliard EUR mobilizovaných z jiných zdrojů než z finančních zdrojů EIT, což odpovídá 75 % finančních prostředků z celkového rozpočtu znalostních a inovačních společenství (pákový efekt veřejných a soukromých zdrojů)

Zvýšit přitažlivost a komerční význam příležitostí postgraduálního vzdělávání, aby se v celé EU přilákaly, vyvinuly a udržely vhodné dovednosti. || – 25 učebních plánů zaměřených na oblast podnikání – 85 zorganizovaných modulů vzdělávání a odborné přípravy včetně titulů EIT

Vyvinout účinné vazby pro spolupráci mezi centry excelence k vytvoření kritického množství pro vyspělé inovace a vzdělávání. || – tři znalostní a inovační společenství ve fázi plné funkčnosti, tři ve fázi vývoje a tři ve zřizovací fázi – zřízení 45 center společného umístění znalostních a inovačních společenství, která zajišťují osobní spolupráci

Podporovat vývoj inovativních produktů a procesů v případech, kdy se selhání trhu projevuje neoptimální nabídkou. || – 600 začínajících podniků a osamostatněných podniků vytvořených studenty / výzkumnými pracovníky / profesory znalostních a inovačních společenství – 6 000 inovací ve stávajících podnicích vyvinutých studenty / výzkumnými pracovníky / profesory znalostních a inovačních společenství – 3 000 licencí a konzultačních služeb

Posílit podnikatelské schopnosti v celé Evropě, aby se vytvořila nová obchodní činnost a zintenzivnila realizace potenciální hodnoty výstupů výzkumu a vzdělávání. || –          10 000 studentů v magisterských kurzech EIT – 10 000 studentů v doktorandských kurzech EIT – 20 000 studentů a učitelů v nediplomových kurzech podnikání – 100 % studentů diplomních oborů zapojených do zeměpisné mobility a mobility mezi akademickou a podnikatelskou sférou – 25 % učitelů zapojených do mezinárodní mobility nebo mobility mezi akademickou a podnikatelskou sférou – nejméně 25 % studentů a učitelů by mělo být přijato v mezinárodním měřítku

Zabývat se rozdíly v inovační kapacitě po celé EU vyvinutím a sdílením znalostí o návratnosti nových modelů inovačních postupů a řízení. || – 600 organizací, které se neúčastní znalostních a inovačních společenství, ale mají užitek z šíření výsledků a informačních činností EIT – 40 akcí zaměřujících se na osvědčené postupy a zorganizovaných znalostními a inovačními společenstvími – 2 500 jednotlivců majících prospěch z osvědčených postupů znalostních a inovačních společenství prostřednictvím stipendijních programů

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

– Upevnit tři stávající znalostní a inovační společenství[9] podporou jejich růstu, dopadu a udržitelnosti.

– Postupně se zaměřovat na rozvoj nových znalostních a inovačních společenství zajištěním jejich výběru a vytvoření. Předpokládá se, že se počet znalostních a inovačních společenství zvýší o tři nové v roce 2014 a o další tři v roce 2018.

– Zvětšit dopad EIT prostřednictvím sdílení znalostí, šíření výsledků, poskytování informací a zapojení do mezinárodních struktur. Na základě zkušeností vynikajících znalostních a inovačních společenství EIT prostřednictvím opatření zaměřených na cílené šíření výsledků a sdílení znalostí zajistí, aby tyto zkušenosti byly sdíleny i mimo znalostní a inovační společenství, a tím podpoří plodný proces vzájemného učení a rychlejšího zavádění nových inovačních modelů v celé Evropské unii a všech jejích členských státech.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

EIT zřetelně propojuje úplný inovační cyklus od vzdělávání a vytváření znalostí po inovativní přístupy v nových a existujících společnostech. Jeho přístup představuje mnoho prvků, kterými přináší skutečnou přidanou hodnotu na úrovni EU.

· Překonání roztříštěnosti prostřednictvím dlouhodobých integrovaných partnerství a dosažení kritického množství prostřednictvím evropského rozměru. Tím, že EIT staví na stávajících iniciativách zaměřených na spolupráci, posouvá vybraná partnerství ve znalostních a inovačních společenstvích na trvalejší a strategičtější úroveň. Znalostní a inovační společenství umožňují partnerům světové úrovně se spojovat v nových uspořádáních, optimalizovat stávající zdroje a získávat přístup k novým obchodním příležitostem skrze nové hodnotové řetězce, které řeší výzvy s vyšším rizikem a většího rozsahu. Ačkoli je v členských státech značný počet center excelence, jednotlivě často nedosáhnou kritického množství pro celosvětovou konkurenci. Centra společného umístění znalostních a inovačních společenství nabízejí silným místním činitelům příležitost se úzce napojit na další vynikající partnery uvnitř celkového strategického rámce, který znalostní a inovační společenství jako celek poskytuje, čímž jim umožní jednat a být uznáván na celosvětové úrovni.

· Zvětšení dopadu investic na vzdělávání, výzkum a inovace a zkoušení nových způsobů inovačního řízení: EIT funguje jako „katalyzátor“, který přidává hodnotu stávající výzkumné základně, urychluje zavádění a využití technologií a výsledků výzkumu. Inovační činnosti přispívají naopak ke slaďování a stimulování investic do výzkumu a zajišťují, aby činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy více zohledňovaly potřeby podnikání. Na tomto základě lze vytvořit řádný a vysoce interaktivní proces. Za tímto účelem byl EIT vybaven značným stupněm pružnosti k ověřování nových inovačních modelů, což umožňuje skutečné rozrůznění řízení znalostních a inovačních společenství a financování jejich modelů a rychlé přizpůsobení, aby bylo možné lépe zvládat nově se objevujících příležitostí v příslušných oblastech.

· Péče o talenty napříč hranicemi a podpora podnikání prostřednictvím integrace znalostního trojúhelníku: EIT se stará o inovace orientované na lidi a klade studenty, výzkumné pracovníky a podnikatele do středu svého úsilí. EIT nabízí nové profesní dráhy mezi vysokoškolským prostředím a soukromým sektorem a inovativní programy pro profesní rozvoj. Připojení značky EIT k inovativním magisterským a doktorandským programům znalostních a inovačních společenství přispěje k vytvoření mezinárodně uznávané značky excelence, což pomůže přilákat talenty z Evropy a ze zahraničí. Podnikání je podporováno prostřednictvím nové generace studentů světové úrovně, kteří jsou vybaveni znalostmi a postoji, aby proměnili nápady v nové podnikatelské příležitosti, čímž by přispěli k účinnému využití znalostí a vyčlenění zisků na investice firem.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

EIT úspěšně završil svoji úvodní fázi, která se zaměřovala na vytvoření rozhodovacích a výkonných funkcí EIT – správní rady a ústředí – stejně jako na vytvoření jeho operační složky, znalostních a inovačních společenství.

Podrobnější informace jsou k dispozici v „návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém programu inovací EIT“.

Z finančního hlediska plynou z úvodní fáze zavádění znalostních a inovačních společenství tyto zkušenosti zkušenosti:

· Režim financování EIT, který je založen na společných silných stránkách a zdrojích stávajících vynikajících organizací, přičemž financování EIT funguje jako katalyzátor, který má zvýšit a shromáždit dodatečné finanční zdroje od široké škály partnerů z veřejného i soukromého sektoru, se zdá být vhodný. Financování EIT se proto předpokládá pouze pro „činnosti znalostních a inovačních společenství s přidanou hodnotou“, zejména projekty znalostních a inovačních společenství týkající se vzdělávání, podnikání a vytváření podniků, které doplní investice do dobře zavedených činností (např. stávajících výzkumných projektů).

· Znalostní a inovační společenství procházejí různými fázemi vývoje, pro které jsou charakteristické různé výše celkových rozpočtů. Jejich potřeba financování a absorpční kapacita je relativně omezená na počátku, v průběhu zaváděcí fáze, avšak v následujících letech se tato potřeba a kapacita zvyšuje. Patnáctiletý životní cyklus znalostního a inovačního společenství zahrnuje tyto fáze:

– „zřizovací“ fáze trvající dva roky: během této doby se znalostní a inovační společenství zorganizuje, vytvoří potřebné finanční a právní struktury a provede nábor klíčových zaměstnanců. V průběhu tohoto období zajistí příspěvek EIT průměrně 35 % rozpočtu jednotlivého znalostního a inovačního společenství, což odpovídá 28 milionům EUR;

– „vývojová fáze“ trvající 3 roky: předpokládá se, znalostní a inovační společenství je již zavedené a začalo provádět své hlavní činnosti, avšak stále dynamicky roste rozsah jeho aktivit a počet partnerů. V průběhu tohoto období zajistí příspěvek EIT přibližně 26 % rozpočtu jednotlivého znalostního a inovačního společenství, což odpovídá 154,7 milionům EUR;

– fáze „plné funkčnosti“ trvající šest let: znalostní a inovační společenství již má stabilní strukturu a jasně definovanou oblast působnosti. V průběhu tohoto období zajistí příspěvek EIT průměrně 25 % rozpočtu jednotlivého znalostního a inovačního společenství, což odpovídá 475,5 milionům EUR;

– fáze „udržitelnosti“ trvající 4 roky: činnosti znalostního a inovačního společenství jsou obdobné jako ve fázi plné funkčnosti, ale příspěvek EIT bude postupně klesat, ale příspěvek EIT se bude postupně snižovat, což bude pro společenství znamenat, že si musí najít jiné zdroje příjmů. V průběhu tohoto období zajistí příspěvek EIT průměrně 22 % rozpočtu jednotlivého znalostního a inovačního společenství, což odpovídá 258 milionům EUR.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Vzájemné vztahy mezi výzkumem, inovacemi a vzděláváním jsou v iniciativách a programech EU čím dál uznávanější. Existuje ohromný potenciál pro vzájemně se posilující akce a strategický rámec poskytovaný programem Horizont 2020 dále zajistí, aby bylo těchto součinností lépe využíváno.

EIT významným způsobem přispěje k cílům uvedeným v programu Horizont 2020, zejména zaměřením se na společenské výzvy v návaznosti na další iniciativy v těchto oblastech. EIT tak významně přispěje k podpoře rámcových podmínek, které jsou potřeba k uskutečnění inovativního potenciálu výzkumu EU a k podpoře dokončení evropského výzkumného prostoru.

Kromě toho EIT přináší plnohodnotný rozměr vzdělávání výzkumné a inovační politice EU. Prostřednictvím inovativního vzdělávání v oblasti podnikání hraje důležitou roli spojení mezi výzkumným a inovačním rámcem a politikami a programy vzdělávání a poskytuje kontinuitu a dlouhodobější institucionální závazek potřebný k realizaci udržitelných změn vysokoškolského vzdělávání.

Kromě toho existují příležitosti pro vzájemné posílení interakce s politikou soudržnosti Evropské unie zaměřením se na vazby mezi místními a globálními aspekty inovací. Centra společného umístění zajišťují přeshraniční spolupráci uvnitř i mino sítě znalostních a inovačních společenství a mají dobrou pozici k tomu, aby využily různých programů financování ze svých příslušných regionů a měly z nich prospěch.

Zatímco příležitosti součinností se liší v závislosti na tematické oblasti znalostního a inovačního společenství, zdá se, že značný počet iniciativ a programů na úrovni EU poskytuje výhody především ze spolupráce a koordinace.

Iniciativy společného plánování, hlavní nástroj k řešení roztříštěnosti ve výzkumu, by měly poskytnout základ pro celoevropskou výzkumnou základnu znalostních a inovačních společenství. Znalostní a inovační společenství zase mohou urychlit a podpořit využívání vynikajícího veřejného výzkumu, který byl dán dohromady pomocí iniciativ společného plánování, čímž se zaměřuje na roztříštěnost ve výzkumu. Společné technologické iniciativy a nově zavedená partnerství veřejného a soukromého sektoru poskytují platformy pro podporu rozsáhlého výzkumu zaměřeného na průmysl a posilují vývoj hlavních technologií. Znalostní a inovační společenství mohou působit jako katalyzátor těchto velkých investic do výzkumu, aby se podpořil přenos technologií a jejich komerční využití a vyvinuly nové podniky v rámci stávajících společností za využití špičkových podnikatelských talentů. Skrze přístup znalostního trojúhelníku doplní EIT investice Evropské rady pro výzkum v oblasti hraničního výzkumu světové úrovně zaměřením se na celý inovační řetězec od nápadů po uplatnění a využití a poskytne další příležitosti v inovacích a zapojení do podnikání po výzkumné pracovníky zahrnuté v akci Marie Curie a studenty programu Erasmus pro všechny studenty.

Připravovaná evropská inovační partnerství poskytnou celkové rámce, které umožní soulad a součinnost mezi stávajícími výzkumnými a inovačními nástroji a politikami zaměřenými na nabídku a poptávku. V interakci s evropskými inovačními partnerstvími poskytuje rozdělená povaha znalostních a inovačních společenství strukturovanou síť odborníků, kteří dokážou určit rámcové podmínky a osvědčené postupy pro problémy politiky, regulace nebo normalizace, které mají dopad na dané odvětví či problém.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

Časově omezený návrh/podnět

– X  Návrh/podnět s platností od 01/01/014 do 31/12/2020

–      Finanční dopad od 01/01/2014 do 31/12/2022

– ¨ Časově neomezený návrh/podnět

– ¨ Finanční dopad od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[10]

Přímé centralizované řízení Komisí

X Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– X  subjektům zřízeným Evropskou unií[11]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy v Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pro úspěch EIT a zapojení podnikatelského společenství se za nezbytné považují zjednodušení a pružnost. Po počátečním období má EIT stále rezervy ve využití své pružnosti naplno a může stále pracovat na zjednodušení.

Odpovědným způsobem prováděné zjednodušení je pro EIT klíčové, aby mohl dosahovat účinných výsledků a podporovat pokroky v oblasti inovací. EIT považuje zjednodušení za dynamický proces zakotvený ve fungování institutu a za nedílnou součást podpory, kterou poskytuje znalostním a inovačním společenstvím. Za tímto účelem bude EIT usilovat o přizpůsobení, zlepšení a zefektivnění svých vnitřních postupů a neustále se snažit o zjednodušení přístupů, které mohou znalostním a inovačním společenstvím pomoci vypořádat se s nově se objevujícími potřebami a posílit jejich dopad.

Provozní zjednodušení:

Prostřednictvím experimentů a zkušeností znalostních a inovačních společenství vytvoří EIT program zjednodušení v klíčových oblastech, včetně měřítek pro hodnocení pokroku, a podá Komisi zprávu o jeho provádění prostřednictvím tříletého pracovního programu.

Komise bude podrobně sledovat schopnost EIT vytvářet co nejjednodušší dohody a principy pro financování a řízení aktivit znalostních a inovačních společenství, založené na vlastním programu zjednodušení EIT.

Finanční zjednodušení:

Vzhledem k tomu, že jedním z cílů EIT je usnadnit zapojení soukromého sektoru, musí finanční předpisy EIT[12], které vychází z rámcového finančního nařízení se specifickými výjimkami udělenými Komisí, odrážet cíle institutu a potřebu dostatečné provozní flexibility, aby byl přitažlivý pro své partnery z oblasti podnikání a výzkumu a akademického prostředí.

Na druhou stranu, podle článku 1 nařízení, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020, budou nutné předpisy, která se odchylují od ustanovení uvedeného nařízení nebo nařízení (EU č. XX/2012 (finanční nařízení)), přičemž se v případě potřeby zohlední ustanovení nařízení EIT a specifické potřeby EIT (tj. výzvy na určení a výběr nových znalostních a inovačních společenství namísto výzvy k předkládání návrhů).

K dosažení cíle zjednodušení bude v procesu řízení grantů provedeno množství opatření v souladu se zjednodušením pravidel financování navržených v rámci programu Horizont 2020. Toho se dosáhne prostřednictvím:

· zjednodušené úhrady skutečných přímých nákladů, zejména širší pojetí akceptace obvyklého účetnictví znalostních a inovačních společenství, včetně způsobilosti určitých daní a poplatků;

· možností využít jednotkových personálních nákladů (průměrné personální náklady) pro znalostní a inovační společenství, pro něž je tato metoda účtování obvyklá, a pro vlastníky MSP bez mzdy;

· jednoduššího zaznamenávání odpracovaných hodin poskytnutím jasného a jednoduchého rámce minimálních podmínek, zejména zrušení povinností zaznamenávat odpracované u zaměstnanců, kteří na projektu EU pracují na plný / větší než poloviční úvazek;

· jediné sazby pro úhradu nákladů pro všechna znalostní a inovační společenství;

· obecného pravidla jediné paušální sazby pokrývající nepřímé náklady;

· systému jednotkových nákladů a paušálních sazeb pro stipendia;

· kontrolní strategie, jak je popsána v oddíle 2.2.2, která pomůže nastolit rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, a sníží tak znalostním a inovačním společenstvím administrativní zátěž.

· V souladu s pravidly pro účast, jak je navrhuje program Horizont 2020, lze za způsobilou považovat hodnotu věcných příspěvků třetích stran znalostním a inovačním společenstvím, což představuje významnou změnu v porovnání se stávajícími pravidly pro nákladovou způsobilost.

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Pravidla pro sledování a podávání zpráv budou zavedena s ohledem na účinnost a nákladovou efektivnost a budou vycházet ze získaných zkušeností. Budou založena na komplexní, dobře načasované a harmonizované strategii silně zaměřené na výstupy, výsledky a dopady (viz oddíl 1.4.4 tohoto dokumentu).

SLEDOVÁNÍ

Komise zintenzivní své úsilí podporovat EIT v zavádění spolehlivého a důkladného systému sledování zaměřeného na výsledky. Systém sledování by měl uznávat nezávislost EIT a znalostních a inovačních společenství a jejich smluvních vztahů. Zároveň by měl zajistit plnou odpovědnost EIT a volnost znalostních a inovačních společenství, pokud jde o plnění jejich obchodních plánů. Komise bude s EIT spolupracovat a měřit dosažený pokrok.

Sledování EIT bude probíhat v těchto čtyřech rovinách:

1. Sledování znalostního a inovačního společenství na základě jeho vlastních cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti stanovených v plánech činnosti znalostních a inovačních společenství. Znalostním a inovačním společenstvím bude poskytnut značný prostor (přístup zdola nahoru) pro to, aby vymezily své interní strategie a organizaci, stejně jako své činnosti a mobilizovaly potřebné zdroje.

2. Sledování všech znalostních a inovačních společenství ze strany EIT, které se zaměří na řadu strategických cílů EIT, které jsou určeny ve srovnávací tabulce EIT a pokrývají společný soubor ukazatelů ve všech znalostních a inovačních společenstvích. Srovnávací tabulka se zaměří na úspěchy, výstupy a vytváření jak hospodářských, tak společenských dopadů u všech znalostních a inovačních společenství. Srovnávací tabulka EIT bude měřit výkonnost znalostních a inovačních společenství ve vztahu k určitým cílům. Kromě toho, jak se uvádí v revizi právního základu, EIT před zahájením nových výzev zveřejní kritéria a postupy pro financování, sledování a hodnocení činností znalostních a inovačních společenství.

3. Sledování vlastních činností EIT, které bude kombinovat kvantitativní a kvalitativní ukazatele ve střednědobém horizontu. Bude například měřit výkonnost EIT v poskytování podpory znalostním a inovačním společenstvím, intenzitu a rozsah poskytování informací (počet akcí zaměřených na osvědčené postupy), šíření výsledků a mezinárodní činnost a dopad EIT v širších evropských politických programech zaměřených a inovace, výzkum a vzdělávání (například procentuálně vyjádřené přijetí modelů ověřovaných EIT dalšími iniciativami).

4. Sledování a hodnocení EIT jako inovačního institutu EU podle programu Horizont 2020, které provede Komise v souladu s ustanoveními nařízení o EIT a v souladu s články 25 a 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o zřízení Horizontu 2020 ze dne XXX. Hodnocení se plánují na rok 2016 (pouze EIT), 2017 (průběžné hodnocení EIT v rámci programu Horizont 2020) a 2023 (ex-post hodnocení EIT jako součásti programu Horizont 2020). Mimoto se navrhuje, aby Komise mohla kdykoli provést další hodnocení týkající se témat nebo námětů, které jsou strategicky důležité. Součinnost plánovaných činností EIT s dalšími programy EU by měla být zajištěna prostřednictvím posouzení tříletého pracovního programu EIT Komisí.

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Jelikož je EIT orgán Evropské unie, který dostává dotace z rozpočtu Evropské unie, z hlediska finančního řízení a kontroly se s ním bude zacházet jako s ostatními orgány ustavenými podle Smlouvy a obecně označovanými jako agentury Evropské unie. To znamená, že se na EIT použije bod [17] interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/201Z mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení pro rozpočtový orgán v rámci ročního rozpočtového procesu. Pokud jde o podávání zpráv o provádění systému sledování:

· tříletý pracovní program EIT určí příslušné priority a cíle v rámci strategických cílů EIT pro následující rok (n+1). Před konečným schválením tříletého pracovního programu by mělo dojít ke konzultaci se znalostními a inovačními společenstvími ohledně priorit a cílů, aby bylo možné je plně začlenit do jejich příslušných ročních obchodních plánů;

· výroční zpráva o činnosti za předchozí rok (n–1) bude obsahovat výsledky postupu sledování za rok n–1 a uvede, jak a do jaké míry bylo dosaženo cílů. Výroční zpráva o činnosti by měla zohlednit zprávy o nákladech a výkonnosti znalostních a inovačních společenství za předchozí rok (n–1) jejich fungování.

Podmínky pro podávání zpráv znalostními a inovačními společenstvími jsou stanoveny v rámcové dohodě o partnerství a v ročních grantových dohodách (podávání zpráv o výkonnosti a nákladech). Na druhou stranu, s cílem zvýšit účinnost a nákladovou efektivnost a s ohledem na zkušenosti, které EIT získal během provádění ročních grantových dohod znalostními a inovačními společenstvími, bude provedeno množství zjednodušujících opatření v procesu řízení grantů, jejichž hlavními cíli bude snížit administrativní zátěž znalostních a inovačních společenství a zvýšit kvalitu získávaných údajů. Jak je ovšem vysvětleno výše, prostřednictvím srovnávací tabulky bude napříč znalostními a inovačními společenstvími zaveden společný soubor ukazatelů, které se zaměří na výsledky, výstupy a tvorbu jak hospodářského, tak sociálního dopadu všech znalostních a inovačních společenství.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Při provádění rozpočtu EIT zohlední jasnou potřebu spravovat evropský rozpočet efektivně a účelně a potřebu předcházet podvodům a plýtvání, a za tímto účelem zřídí vnitřní systém kontroly, který poskytne přiměřenou jistotu, že chyby v průběhu víceletého období výdajů budou v rozmezí 2–5 %, ideálně okolo 3,5 %, jak předpokládá nařízení, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020, z něhož budou vnitřní systém kontroly a strategie pro audit vycházet.

Rámec vnitřní kontroly EIT bude rovněž založen na: standardech Komise pro vnitřní kontrolu, vlastních postupech EIT, ex ante kontrolách, které se provádějí u 100 % deklarovaných výdajů znalostních a inovačních společenství financovaných EIT, osvědčení o auditu, ex ante osvědčení o metodice nákladů, ex post auditech vzorku požadavků, výsledcích projektů a externím hodnocení.

V souladu s čl. 38 odst. 4 finančních pravidel EIT schvalující osoba zavádí v souladu s normami přijatými správní radou na základě rovnocenných norem stanovených Komisí a s ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financované akce organizační strukturu a interní systémy a postupy řízení a kontroly vhodné pro výkon povinností EIT.

Činnosti v oblasti řízení rizik jsou prováděny jednou ročně, aby se zmírnila rizika spojená s celkovým prováděním činností EIT. V této souvislosti by EIT měl při zavádění rámce vnitřní kontroly vzít v úvahu rizika prováděných činností, specifické vlastnosti populace, příjemce finančních prostředků (v současné době 3 znalostní a inovační společenství), četnost přidělených grantů (roční) a objem transakcí (viz bod 1.5.3 o patnáctiletém životním cyklu znalostních a inovačních společenství a různých fází vývoje) a vyhnout se překrývání financování.

Vzhledem k tomu, že první roční příspěvky byly znalostním a inovačním společenstvím přiděleny v roce 2010, EIT ještě nemá k dispozici výsledky chybovosti. Nicméně při provádění stávajících grantových smluv byly identifikovány následující kategorie rizik:

– chyby způsobené složitými pravidly;

– chyby způsobené výkladem pravidel;

– dodržení pravidel způsobilosti;

– dostupnost podkladů;

– špatně vypočtené nepřímé náklady.

Výše uvedená zjednodušující opatření také přispějí ke zlepšení a snížení míry chyb.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Jak stanoví článek 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o zřízení Horizontu 2020 ze dne XXX, kontrolní systém zavedený EIT poskytne odpovídající ujištění o dosažení náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací a zajistí rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou. Bude dále snižovat administrativní zátěž znalostních a inovačních společenství.

Součástí kontrolního systému, který EIT zavede, bude auditní strategie založená na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů v celém rozpočtu EIT, zejména prostřednictvím ročních příspěvků přidělovaných každoročně znalostním a inovačním společenstvím. Tento reprezentativní vzorek může být doplněn o výběr založený na posouzení rizik souvisejících s výdaji během ex ante kontrol u 100 % požadavků a získané zkušenosti budou použity při posuzování kontrolního rámce posuzování rizik pro realizaci grantů. Audity výdajů se provádějí soudržným způsobem v souladu se zásadou hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.

Pokud jde o rámec vnitřní kontroly EIT, vyvinul institut celkovou strategii, včetně struktury dohledu, pro provádění procesů vnitřní kontroly, které podporují celý životní cyklus výdajů. Nejvyšší management zajistí, aby tuto celkovou strategii i iniciativu na podporu normalizace a zjednodušení a její provádění formálně přijala správní rada.

Iniciativa na podporu normalizace a zjednodušení, kterou provádí EIT, sleduje tyto tři cíle:

– normalizace plánování a pracovního programu EIT,

– vazba na řízení rizik,

– vývoj standardních pracovních postupů.

Standardní pracovní postupy jsou podrobné písemné pokyny k dosažení jednotnosti výkonu specifického procesu; pokyny obvykle zahrnují více než jeden úkol nebo oblast v rámci EIT, jednotky, oddělení nebo týmů.

V rámci zjednodušení se zaměřením na výkon a za účelem zvýšení účinnosti, pravidelnosti a snížení jakékoli možné míry chyb u činností provedených EIT v souvislosti s činnostmi znalostních a inovačních společenství bude navrženo využití grantů ve formě paušálních částek, paušálních sazeb a sazeb jednotkových nákladů v souladu s profilem činností prováděných znalostními a inovačními společenstvími, jak navrhuje nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o zřízení Horizontu 2020 ze dne XXX. Pokud jde o osvědčení o finančních výkazech, která mají znalostní a inovační společenství a různí partneři poskytnout a kterými nezávislí auditoři osvědčí legálnost a shodu částek vykázaných ve finančních zprávách, bude práh pro taková osvědčení stanoven na úrovni podle článku 28 nařízení, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020. Rovněž budou použita všechna ostatní ustanovení na základě tohoto nařízení, která se týkají osvědčení o metodice a osvědčujících auditorů.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

2.3.1      Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Jak stanoví článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady XXX o zřízení Horizontu 2020 ze dne XXX, přijme EIT vhodná opatření, aby zajistil ochranu finanční zájmy Unie. U návrhů programu Horizont 2020 bylo provedeno zabezpečení proti podvodům a posouzení jeho dopadů. Celkově by navrhovaná opatření měla mít na boj proti podvodům pozitivní dopad, zejména pokud jde o větší důraz na audit založený na rizicích a posílené hodnocení a kontroly, .

EIT je odhodlaný bojovat proto podvodům ve všech fázích procesu řízení grantů a dalších prováděných činností. Veškerá rozhodnutí přijatá a smlouvy uzavřené EIT výslovně stanoví, že Evropský úřad pro boj proti podvodům a Účetní dvůr mohou na místě provést kontrolu dokumentů všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finance od Evropské unie, včetně v prostorách koncových příjemců, v souladu s postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích prováděných na místě[13].

Evropský úřad pro boj proti podvodům je oprávněn provádět v EIT inspekce na místě a správní rada podepsala dohodu o přistoupení k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vyšetřování Evropským úřadem pro boj proti podvodům[14].

EIT rovněž přijal rozhodnutí o podmínkách vnitřního vyšetřování týkajícího se předcházení podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolených činností poškozujících zájmy Evropské unie.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo 15.02.11 Evropský inovační a technologický institut (EIT) || RP/NRP[15] || zemí ESVO[16] || kandidátských zemí[17] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || 15 02 11 01 „Řídicí struktura“ 2008/2013 || NRP || ANO || NE || NE || NE

1 || 15 02 11 02 „Znalostní a inovační společenství a další provozní činnosti“ 2008/2013 || RP || ANO || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP ([18]) || zemí ESVO[19] || kandidátských zemí[20] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| 15 07 03 01 „Správní struktura“ 2014/2020 || NRP || ANO || NE || NE || NE

|| 15 07 03 02 „Znalostní a inovační společenství a další provozní činnosti“ 2014/2020 || RP || ANO || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || 1 – Správní a operační výdaje EIT

EIT || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || CELKEM 2014-2022

Hlava 1 - 15 07 03 01 „Správní struktura“ 2014/2020 || Závazky || (1a) || 5,837 || 6,386 || 7,949 || 8,108 || 8,730 || 8,905 || 9,083 || || || 54,998

Platby || (2a) || 5,837 || 6,386 || 7,949 || 8,108 || 8,730 || 8,905 || 9,083 || || || 54,998

Hlava 2 - 15 07 03 01 „Správní struktura“ 2014/2020 || Závazky || (1b) || 1,592 || 1,732 || 1,987 || 2,027 || 2,183 || 2,226 || 2,271 || || || 14,017

Platby || (2b) || 1,592 || 1,732 || 1,987 || 2,027 || 2,183 || 2,226 || 2,271 || || || 14,017

Hlava 3 - 15 07 03 02 „Znalostní a inovační společenství a další provozní činnosti“ 2014/2020 || Závazky || (1c) || 267,498 || 324,047 || 389,375 || 472,279 || 497,460 || 554,832 || 599,777 || || || 3105,268

Platby || (2c) || 232,723 || 281,921 || 338,756 || 410,883 || 432,790 || 482,704 || 521,806 || 299,888 || 103,796 || 3105,267

CELKEM prostředky pro EIT || Závazky || =1a+1b+1c || 274,926 || 332,165 || 399,312 || 482,414 || 508,373 || 565,963 || 611,130 || || || 3174,283

Platby || =2a+2b+2c || 240,151 || 290,039 || 348,693 || 421,018 || 443,703 || 493,835 || 533,159 || 299,888 || 103,796 || 3174,283

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || „Správní výdaje GŘ EAC“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014-2020

GŘ: EAC ||

Ÿ Lidské zdroje – Plán pracovních míst - 15.01.05.01 || 0,472 || 0,481 || 0,491 || 0,501 || 0,511 || 0,521 || 0,531 || 3,507

Ÿ Lidské zdroje – Plán pracovních míst - 15.01.05.02 || 0,145 || 0,148 || 0,151 || 0,154 || 0,157 || 0,161 || 0,164 || 1,081

Ÿ Ostatní správní výdaje - 15.01.05.03 || 0,371 || 0,378 || 0,551 || 0,563 || 0,401 || 0,497 || 0,597 || 3,359

GŘ EAC CELKEM || || 0,988 || 1,008 || 1,194 || 1,217 || 1,069 || 1,179 || 1,292 || 7,947

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 EAC víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,988 || 1,008 || 1,194 || 1,217 || 1,069 || 1,179 || 1,292 || 7,947

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018* || Rok 2019* || Rok 2020* || Rok 2021 || Rok 2022 || TOTAL 2014-2022

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || 275,914 || 333,173 || 400,505 || 483,632 || 509,442 || 567,142 || 612,422 || || || 3 182,230

Platby || 241,139 || 291,047 || 349,887 || 422,236 || 444,772 || 495,014 || 534,451 || 299,888 || 103,796 || 3 182,230

* Pro roky 2018–2020 bude uvolněna další částka ve výši 1 689,006 milionů EUR poměrně z rozpočtů pro společenské výzvy a vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích. Tato částka je orientační a podléhá přezkumu podle čl. 26 odst. 1 nařízení xx/xxx o zřízení Horizontu 2020.

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

|| Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || TOTAL 2014 - 2020 ||

|| VÝSTUPY ||

|| Druh výstupu[21] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[22] Posílení a podpora růstu a dopadu stávajících znalostních a inovačních společenství ||

– Výstup || ZIS || || 3 || 256.89 || 3 || 281.83 || 3 || 284.49 || 3 || 313.77 || 3 || 214.31 || 3 || 183.36 || 3 || 156.70 || 21 || 1 691,346 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 3 || 256.89 || 3 || 281.83 || 3 || 284.49 || 3 || 313.77 || 3 || 214.31 || 3 || 183.36 || 3 || 156.70 || 21 || 1 691,346 ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 – Postupné zaměření na rozvoj znalostních a inovačních společenství ||

– Výstup || ZIS || || || || 3 || 25.98 || 3 || 82.81 || 3 || 135.98 || 3 || 232.61 || 3 || 260.17 || 3 || 274.87 || 18 || 1 012,410 ||

– Výstup || ZIS || || || || || || || || || || 3 || 27.57 || 3 || 87.87 || 3 || 144.31 || 9 || 259,750 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || 3 || 25.98 || 3 || 82.81 || 3 || 135.98 || 6 || 260.18 || 6 || 348.04 || 6 || 419.17 || 27 || 1 272,160 ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 – Zvětšení dopadu EIT prostřednictvím sdílení znalostí, šíření výsledků, informování a zapojení do mezinárodních struktur ||

– Výstup || || || || 10.61 || || 16.24 || || 22.08 || || 22.52 || || 22.97 || || 23.43 || || 23.90 || || 141.762 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || 10.61 || || 16.24 || || 22.08 || || 22.52 || || 22.97 || || 23.43 || || 23.90 || || 141.762 ||

NÁKLADY CELKEM || || 267,50 || || 324,05 || || 389,38 || || 472,28 || || 497,465 || || 554,83 || || 599,78 || || 3 105,268 ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky související s lidskými zdroji EIT

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM 2014 -2020

Úředníci (třídy AD) EAC Rozpočtová linie: 15 01 05 01 || 0,472 || 0,481 || 0,491 || 0,501 || 0,511 || 0,521 || 0,531 || 3,507

Úředníci (třídy AST) EAC Rozpočtová linie: 15 01 05 01 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

Smluvní zaměstnanci EAC Rozpočtová linie: 15 01 05 02 || 0,068 || 0,069 || 0,071 || 0,072 || 0,074 || 0,075 || 0,076 || 0,505

Smluvní zaměstnanciEIT Rozpočtová linie 15 07 03 01 || 1,358 || 1,386 || 1,413 || 1,441 || 1,470 || 1,500 || 1,530 || 10,098

Smluvní zaměstnanci EAC Rozpočtová linie: 15 01 05 01 || 5,121 || 5,224 || 5,469 || 5,864 || 6,419 || 6,547 || 6,678 || 41,322

Vyslaní národní odborníci EAC Rozpočtová linie: 15 01 05 02 || 0,077 || 0,079 || 0,081 || 0,082 || 0,084 || 0,086 || 0,087 || 0,576

Vyslaní národní odborníci EIT Rozpočtová linie: 15 07 03 01 || 0,387 || 0,395 || 0,484 || 0,493 || 0,503 || 0,513 || 0,523 || 3,299

Příspěvek hostitelská dohoda[23] || -1,560 || -1,560 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || -3,120

CELKEM || 5,924 || 6,074 || 8,007 || 8,454 || 9,060 || 9,241 || 9,426 || 56,187

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

– A) Lidské zdroje EIT a GŘ EAC

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 07 03 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || || || || || || || ||

|| 15 07 03 01 (při delegacích) EIT || 63 || 63 || 65 || 67 || 70 || 70 || 70 ||

|| 15 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| || || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[24] ||

|| 15 07 03 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[25] || – v ústředí[26] || || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || || ||

|| 15 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || ||

|| CELKEM || 68,5 || 68,5 || 70,5 || 72,5 || 75,5 || 75,5 || 75,5 ||

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ EAC, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci GŘ EAC || – úkoly týkající se procesu přijetí rozpočtu EIT, zejména: návrh rozpočtu, převody, – příprava stanoviska Komise k tříletému pracovnímu programu EIT, – příprava postoje pozorovatele Komise na zasedáních správní rady EIT, – příprava rozhodnutí Komise o jmenování členů správní rady EIT, - koordinace a sladění s dalšími iniciativami EU, zejména s programem Horizont 2020, – příprava postoje Komise v platformě zúčastněných stran EIT, – organizace výročních zasedání mezi znalostními a inovačními společenstvími EIT a útvary Komise, – příprava výzev pro nová znalostní a inovační společenství, – sledování a hodnocení EIT, – zajištění souladu titulů se značkou EIT s akcemi provedenými v kontextu prostoru vysokoškolského vzdělávání.

Externí zaměstnanci GŘ EAC || – podílet se na přípravě stanoviska Komise k tříletému pracovnímu programu EIT, – podílet se na koordinaci a sladění s dalšími iniciativami EU, zejména s programem Horizont 2020, – podílet se na přípravě postoje Komise v platformě zúčastněných stran EIT, – podílet se na organizaci výročních zasedání mezi znalostními a inovačními společenstvími EIT a útvary Komise, – podílet se na přípravě výzev pro nová znalostní a inovační společenství, – podílet se na zajištění souladu titulů EIT s akcemi provedenými v kontextu prostoru vysokoškolského vzdělávání.

– B) Lidské zdroje EIT

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Pracovní místa podle plánu pracovních míst EIT

Dočasní zaměstnanci || AD || 27 || 27 || 28 || 29 || 32 || 32 || 32

AST || 11 || 11 || 11 || 12 || 12 || 12 || 12

Pracovní místa podle plánu pracovních míst CELKEM || 38 || 38 || 39 || 41 || 44 || 44 || 44

Ostatní zaměstnanci (ve FTE)

Smluvní zaměstnanci (SZ) || || 20 || 20 || 20 || 20 || 20 || 20 || 20

Vyslaní národní odborníci (VNO) || || 5 || 5 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6

Ostatní zaměstnanci celkem || || || || || || || ||

ZAMĚSTNANCI EIT CELKEM || || 63 || 63 || 65 || 67 || 70 || 70 || 70

Popis úkolů:

Dočasní zaměstnanci EIT || - úkoly týkající se rozpočtu EIT a programu zjednodušení, - příprava nové vlny určení a výběru znalostních a inovačních společenství, - koordinace a sladění s dalšími iniciativami EU, zejména s programem Horizont 2020, - platforma zúčastněných stran EIT, - organizace jednání a slyšení mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími, - upevnění stávajících znalostních a inovačních společenství, - sledování a hodnocení EIT, - dopad EIT prostřednictvím sdílení znalostí, šíření výsledků, poskytování informací a zapojení do mezinárodních struktur.

Externí zaměstnanci EIT || - příprava nové vlny určení a výběru znalostních a inovačních společenství, - podílet se na podnikatelském a vzdělávacím programu EIT, - podílet se na platformě zúčastněných stran EIT, - podílet se na zajištění souladu titulů EIT s akcemi provedenými v kontextu prostoru vysokoškolského vzdělávání.

S ohledem na plán pracovních míst vztahující se ke stávajícímu víceletému finančnímu rámci se pro EIT jakožto pro novou agenturu předpokládalo celkem 61 zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky na pokrytí období do roku 2013 (odpovídá 37 dočasným zaměstnancům + 20 SZ + 4 VNO). GŘ pro vzdělávání a kulturu jakožto mateřské GŘ bude pečlivě sledovat, jak EIT plní stávající plán pracovních míst.

Mateřské GŘ však během roční přípravy rozpočtu požadovat po rozpočtovém orgánů pouze takový počet zaměstnanců, který je nezbytné pro dosažení cílů EIT.

Je také důležité v rámci přezkumu stávajícího nařízení EIT a strategického programu inovací zdůraznit a uznat významný nárůst pracovní zátěže a pravomocí EIT, stejně jako důležitost nového rozpočtu, který bude EIT plnit.

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[27].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem

Hostitelská dohoda s maďarskou vládou* || 1.560 || 1.560 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 3.120

Spolufinancované prostředky CELKEM || 1.560 || 1.560 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 3.120

* Hostitelská dohoda předpokládá, že maďarská vláda bude hradit nájemné za prostory EIT po dobu 20 let (2011–2030) a mzdové náklady 20 zaměstnanců po dobu pěti let (2011–2015), což odpovídá peněžnímu příspěvku ve výši 1,560 milionů EUR ročně.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[28]

Rok N* || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst C , , s.

[2]               Úř. věst C , , s.

[3]               http://ec.europa.eu/education/eit/eit-consultation_en.htm

[4]               Úř. věst. C , , s. .

[5]               Úř. věst. C , , s. .

[6]               Úř. věst C , , s.

[7]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[8]               Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[9]               V roce 2009 určil EIT tři znalostní a inovační společenství v těchto oblastech: přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů (Climate-KIC), budoucí informační a komunikační společnost (EIT ICT Labs) a udržitelná energie (KIC InnoEnergy).

[10]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[11]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[12]             Rozhodnutí Komise K(2009) 2661 ze dne 3. března 2009, kterým se uděluje souhlas s výjimkami požadovanými Evropským inovačním a technologickým institutem z nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.

[13]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[14]             Rozhodnutí správní rady EIT ze dne 20. února 2009.

[15]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[16]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[17]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[18]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[19]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[20]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[21]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[22]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle“.

[23]             Hostitelská dohoda předpokládá, že maďarská vláda bude hradit mzdové náklady 20 smluvních zaměstnanců po dobu pěti let (2011–2015), což odpovídá peněžnímu příspěvku ve výši 1,560 milionů EUR ročně.

[24]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[25]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[26]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[27]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[28]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.