DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

V souvislosti s jednáními o přistoupení k Evropské unii přijaly Bulharsko, Litva a Slovensko závazek k uzavření a následnému vyřazení z provozu svých jaderných reaktorů, a to bloků 1 až 4 elektrárny Kozloduj, bloků 1 a 2 elektrárny Ignalina a bloků 1 a 2 elektrárny Bohunice V1 ke společně dohodnutému termínu. Toto předčasné uzavření představovalo pro dotčené členské státy mimořádnou finanční zátěž, které neodpovídala jejich ekonomická síla. Na základě uznání této skutečnosti a jako akt solidarity se Evropská unie zavázala i nadále poskytovat dodatečnou finanční pomoc pro vyřazování těchto reaktorů z provozu, a to v rámci programů Kozloduj, Ignalina a Bohunice. Závazek těchto tří států uzavřít reaktory, stejně jako závazek Evropské unie poskytnout finanční pomoc byl stanoven v příslušných smlouvách o přistoupení.

Předpokládá se, že celková finanční pomoc poskytnutá Evropskou unií těmto třem členským státům do konce roku 2013 bude činit 2 847,8 milionů EUR (1 367 milionů EUR pro Litvu, 613 milionů EUR pro Slovensko a 867,8 milionů EUR pro Bulharsko).

Všechny tři členské státy plní své závazky obsažené v přístupových smlouvách, jimiž se zavázaly k uzavření svých reaktorů, včas. Po uzavření všech příslušných jaderných elektráren jsou všechny země přijímající pomoc zavázány pokračovat v provádění svého plánu vyřazování z provozu a tam, kde to bylo technicky možné, došlo k odstranění paliva z reaktoru, což představuje první důležitý krok k nevratnému uzavření elektráren a jejich vyřazení z provozu. Probíhá instalace nezbytných zařízení na podporu procesu vyřazování z provozu. Zpracovává se licenční dokumentace a pokračují přípravné práce pro demontáž, nedílnou součást vyřazování z provozu. Dochází k úpravám právního rámce a řídicích struktur těchto zemí, jež zohlední skutečnost, že se společnost vyrábějící elektřinu mění v organizaci zajišťující bezpečné vyřazení z provozu. Byly zahájeny první demontážní práce na neaktivních zařízeních. V případě potřeby jsou budována hlavní zařízení pro zpracování a ukládání radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva.

Odvětví energetiky těžilo z financování opatření plně v souladu s energetickou politikou Evropské unie. Projekty na zvýšení energetické účinnosti byly úspěšně dokončeny, konvenční výrobní kapacity byly zmodernizovány s ohledem na životní prostředí, budují se nové kapacity a provádí se úprava infrastruktury elektrické rozvodné sítě. V žádném z těchto tří členských států nedošlo po uzavření bloků jaderných reaktorů k výpadku dodávek elektrické energie. Ani závažná plynová krize na začátku roku 2009 nevedla ke znovuotevření uzavřených bloků reaktorů, ačkoliv na politické úrovni byl takovýto záměr vyjádřen.

Současná finanční podpora ze strany Unie účinně zmírnila hospodářské důsledky předčasného uzavření a přispěla k významnému pokroku při vyřazování z provozu (infrastruktura pro nakládání s odpadem, příprava na demontáž). Proto Unie o další podpoře opatření ke zmírnění dopadů již neuvažuje. Nicméně proces vyřazování z provozu v těchto třech členských státech bude pokračovat i nad rámec stávajícího finančního výhledu a stále ještě musí být provedeny klíčové projekty důležité z hlediska bezpečnosti.

Pro zajištění bezpečného vyřazení z provozu je třeba mít v případě potřeby k dispozici odpovídající finanční prostředky[1]. Aktualizované plány vyřazování z provozu a odhady nákladů na vyřazování z provozu poskytnuté členskými státy na začátku roku 2011 jsou jasným důkazem, že bezpečné dokončení vyřazování jaderných elektráren Kozloduj, Ignalina a Bohunice z provozu bude vyžadovat značné dodatečné finanční prostředky.

Z historických důvodů nemají tyto tři členské státy požadované finanční zdroje. Vzhledem k tomu, že reaktory byly odstaveny z provozu dříve, než byl jejich původně předpokládaný konec životnosti, a že trvá asi 25 let provozu elektrárny (např. právní povinnost pro shromáždění finančních prostředků v Německu), než se nashromáždí dostatečné prostředky na její vyřazení, nebyly tyto tři země schopny vyčlenit dostatečné prostředky. V současnosti dostupné prostředky stále ještě nestačí k zajištění plynulého průběhu a dokončení bezpečného vyřazení z provozu.

Tento návrh nařízení Rady předpokládá rozšíření finanční podpory z Unie s obecným cílem dosáhnout nevratného stavu v rámci procesu vyřazování z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj, bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Ignalina a bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 v souladu s jejich příslušnými plány vyřazování a zároveň při zachování nejvyšší úrovně bezpečnosti.

Finanční podpora ze strany Unie je projevem evropské solidarity vůči Bulharsku, Litvě a Slovensku. Nicméně konečná odpovědnost za jadernou bezpečnost zůstává na dotčených členských státech, což zároveň znamená konečnou odpovědnost za její financování, včetně financování vyřazování z provozu. Veškeré toto financování ze strany EU nebo z vnitrostátních zdrojů, které představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, se provádí v souladu s příslušnými pravidly EU o státní podpoře.

Předpokládá se, že tyto tři členské státy jsou připraveny uvolnit další finanční prostředky potřebné k pokrytí zbývajících finančních potřeb s cílem zajistit účinné a účelné využití další podpory z Unie, stejně jako zajistit přechod na plné financování dokončení bezpečného vyřazení z provozu ze strany členských států. Na základě současných odhadů finančních nákladů na vyřazení to znamená v řádu 668 milionů EUR pro Bulharsko, 1 140 milionů EUR pro Litvu a 321 milionů EUR pro Slovensko. Do rozpočtu EU budou do konce roku 2017 pro programy Bohunice a Ignalina a do konce roku 2020 pro program Kozloduj zahrnuty nové prostředky na závazky. Na základě těchto prostředků na závazky však budou prostředky na platby zahrnuty o několik let déle, a to nejpravděpodobněji alespoň do roku 2021 pro programy Bohunice a Ignalina a do roku 2024 pro program Kozloduj. Tyto prostředky budou podléhat přezkumu v rámci průběžného hodnocení do konce roku 2015.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

2.1 Konzultace a odborné poradenství

Navrhované nařízení se opírá o rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, dotčenými členskými státy Bulharskem, Litvou a Slovenskem a expertními skupinami v oblasti vyřazování z provozu. Vycházelo se ze zjištění obsažených ve zprávě Evropského parlamentu přijaté z vlastního podnětu v roce 2011 a ze závěru a doporučení Evropského účetního dvora na základě auditu prováděného vyřazování z roku 2011.

Příspěvky zúčastněných stran poukázaly mimo jiné na následující otázky:

Panuje široká shoda v tom, že je nutno i nadále financovat vyřazování bloků jaderných reaktorů z provozu a odkázat potřeby odvětví energetiky na další konkrétnější nástroje financování, jako jsou strukturální fondy.

Odborníci vyzvali k vytvoření pevného a úplného podrobného plánu na vyřazování z provozu, který bude základem pro provádění další podpory ze strany Unie, včetně odhadů celkových nákladů do skončení lhůty pro vyřazení z provozu. Je třeba jasně uvést národní spolufinancování a způsob zajištění tohoto národního financování z dlouhodobého hlediska.

Hlavní milníky byly jednoznačně podpořeny, stejně jako zaměření pomoci Unie na plnění konkrétních milníků s nejvyšší přidanou hodnotou EU. Od samého počátku je třeba brát v úvahu dodržování postupů a podrobné sledování nákladů.

Doporučení Účetního dvora na základě auditu prováděného vyřazování byla uplatněna při přípravě navrhovaného nařízení a odrážejí se v ustanoveních návrhu, jako např. stanovení jasných termínů ukončení podpory poskytované Unií, nutnost zajistit vyvážené financování ze strany členských států do doby ukončení vyřazování (podmíněnost ex ante ), jasné vymezení cílů a souvisejících ukazatelů pro sledování a kontrolu procesu k dosažení těchto cílů, revidované mechanismy plnění pro přímé a nepřímé řízení. Podrobnější informace o zjištěných skutečnostech a doporučeních Účetního dvora jsou uvedeny v přiloženém legislativním finančním výkazu.

2.2 Posouzení dopadů

Navrhované nařízení bylo předmětem posouzení dopadů tří politických možností, a to:

- základní možnost, která nepočítá s žádnou další podporou ze strany Unie po roce 2013,

- možnost dalšího pokračování beze změn („business-as-usual“), kdy Unie podporuje vyřazování z provozu, a opatření v odvětví energetiky, která následují po uzavření bloků jaderných reaktorů,

- další podpora z Unie, ale v omezeném rozsahu, zaměřená pouze na vyřazování z provozu.

Ukončení další pomoci ze strany Unie v rámci základní možnosti by zastavilo programy vyřazování z provozu a tím by ohrozilo jadernou bezpečnost. Další pokračování beze změn by znamenalo mnohem vyšší finanční podporu Unie se sníženou přidanou hodnotou. Další podpora projektů v odvětví energetiky by vedla k narušení hospodářské soutěže a pokračující vysoká míra finanční pomoci ze strany Unie by dostatečně nemotivovala členské státy k tomu, aby za dokončení vyřazení z provozu převzaly plnou finanční odpovědnost.

Posouzení dopadů těchto tří možností s ohledem na dosažení obecného cíle, který již byl zdůrazněn dříve, vedlo k závěru, že pouze třetí možnost umožňuje plynulé pokračování vyřazování z provozu s cílem dosáhnout nevratného stavu v rámci procesu vyřazování z provozu, a zároveň přispívá k tomu, že členské státy převezmou plné financování bezpečného dokončení vyřazování z provozu.

2.3 Přidaná hodnota podpory Unie

Nutnost zásahu Unie znamená, že nejsou včas k dispozici odpovídající finanční prostředky z příslušných národních fondů potřebné pro pokračování bezpečného vyřazování z provozu ve stanovené lhůtě. Proto je v zájmu Unie poskytnout další finanční podporu na další plynulé vyřazování, aby bylo dosaženo nevratného stavu v procesu vyřazování dotyčných jaderných reaktorových bloků z provozu v souladu s jejich příslušnými plány vyřazování při zachování nejvyšší možné úrovně bezpečnosti. To přispěje k zásadní a trvalé podpoře zdraví zaměstnanců a veřejnosti, zabrání poškozování životního prostředí a zajistí skutečný pokrok v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Pokud jde o Litvu, smlouva o přistoupení z roku 2003 výslovně stanoví možnost dalšího financování vyřazování z provozu po roce 2006. V případě Bulharska článek 30 aktu o přistoupení z roku 2005 uvádí pouze období 2007–2009. V případě Slovenska smlouva o přistoupení z roku 2003 uvádí pouze období 2004–2006. Akt a smlouva neposkytují Bulharsku a Slovensku konkrétní právní základ pro pokračování pomoci po roce 2009, resp. 2006, jako v případě Litvy. Smlouva o přistoupení a článek 30 aktu o přistoupení proto nemohou tvořit dostatečný právní základ pro další financování po roce 2013.

Odpovídajícím právním základem je proto článek 203 Smlouvy o Euratomu. Uvedený článek stanoví, že „ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření“.

Stávající návrh předpokládá některá zjednodušení. Místo původně tří samostatných a nezávislých nařízení se pro finanční podporu Unie pro Bulharsko, Litvu a Slovensko počítá ve víceletém finančním rámci v období 2014–2020 s jediným nařízením Rady. Toto nařízení nestanoví žádné výjimky z finančního nařízení.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Program se vztahuje na období 2014–2020. Celkové rozpočtové krytí činí 552 947 000 EUR v běžných cenách. Tato částka je v souladu s návrhem Komise na příští víceletý finanční rámec pro období 2014–2020: „Rozpočet – Evropa 2020“[2]. Uvedená částka se rozdělí mezi programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice tímto způsobem:

a) 208 503 000 EUR pro program Kozloduj na období 2014 až 2020;

b) 229 629 000 EUR pro program Ignalina na období 2014 až 2017;

c) 114 815 000 EUR pro program Bohunice na období 2014 až 2017.

Rozdělení celkové částky mezi tři samostatné programy zohledňuje skutečnost, že Bulharsko musí vyřadit z provozu 4 bloky, Slovensko 2 bloky a Litva 2 bloky, pro které nejsou s vyřazováním z provozu žádné zkušenosti a druh a množství materiálů, s nimiž se nakládá, jsou různého řádu. Doba trvání podpory vychází ze zásady rovného zacházení po přistoupení. Na rok 2015 je naplánován komplexní přezkum v rámci průběžného hodnocení.

Podrobnější informace o rozpočtových důsledcích jsou uvedeny v přiloženém legislativním finančním výkazu.

5. PŘEHLED OBSAHU NAŘÍZENÍ

Pro splnění výše uvedeného obecného cíle jsou stanoveny konkrétní cíle a jejich ukazatele pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice.

Navrhované nařízení stanoví podmínky ex ante , které by Bulharsko, Litva a Slovensko měly splnit ještě před vyplacením finančních prostředků programu:

a) Soulad s acquis Evropské unie; zejména v oblasti jaderné bezpečnosti se jedná o provedení směrnice Rady 2009/71/Euratom o jaderné bezpečnosti a směrnice Rady 2011/70/Euratom o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem do vnitrostátního práva.

b) Vytvoření vnitrostátního právního rámce, který poskytne odpovídající ustanovení pro včasné shromáždění vnitrostátních finančních zdrojů na bezpečné dokončení vyřazování z provozu.

c) Předložení revidovaného podrobného plánu vyřazování Komisi.

Finanční podpora ze strany Unie by měla být vázána na dosažení předpokládaných výsledků a být jimi podmíněna. Navrhované nařízení proto předpokládá možnost přezkoumat výši finančních prostředků přidělených programu, stejně jako jejich rozdělení mezi programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice, a to na základě výsledku vyhodnocení dosaženého pokroku při vyřazování z provozu.

Komise přijme roční finanční závazky prostřednictvím společného ročního pracovního programu pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice. Akt, kterým jsou stanoveny prováděcí postupy, by měl vymezit více provozních údajů pro provádění finanční podpory z Unie, mimo jiné požadavky na podrobné zprávy a sledování. Tento akt by měl dále obsahovat revidované plány na vyřazení z provozu pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice, které by sloužily jako základ pro sledování pokroku a včasné dosažení předpokládaných výsledků. To by zároveň umožnilo účinně a účelně řešit případné problémy, které se vyskytnou v průběhu provádění projektu.

2011/0363 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku z provozu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[3],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Podle článku 30 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie se Bulharsko zavázalo k uzavření bloků 1 a 2 a bloků 3 a 4 jaderné elektrárny Kozloduj do 31. prosince 2002, resp. do 31. prosince 2006, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavilo Bulharsko všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(2) Podle Protokolu č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě, který je přílohou aktu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a který v roce 2004 uznal ochotu Unie pokračovat v poskytování přiměřené dodatečné pomoci Společenství na úsilí Litvy při vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu a vzal v úvahu tento výraz solidarity, se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina nejpozději do roku 2005 a bloku 2 této elektrárny nejpozději do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavila Litva všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(3) Podle Protokolu č. 9 o bloku 1 a bloku 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, který je přílohou aktu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, se Slovensko zavázalo uzavřít blok 1 a blok 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 do 31. prosince 2006, resp. do 31. prosince 2008, a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. V souladu se svými závazky odstavilo Slovensko všechny příslušné bloky ve stanovených lhůtách.

(4) V souladu se závazky obsaženými ve smlouvě o přistoupení a s podporou Společenství uzavřely Bulharsko, Litva a Slovensko jaderné elektrárny a významně pokročily k jejich vyřazení z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve vlastní demontáži, dokud nebude dosaženo nevratného stavu v rámci bezpečného procesu vyřazování, a zároveň zajistit uplatnění nejvyšších bezpečnostních norem. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, bude dokončení vyřazování z provozu vyžadovat dodatečné finanční prostředky.

(5) Evropská unie se zavázala pomoci Bulharsku, Litvě a Slovensku při řešení mimořádné finanční zátěže vyplývající z procesu vyřazování, aniž by byla dotčena zásada, že konečnou odpovědnost za vyřazení z provozu nesou dotčené členské státy. Od předvstupního období obdržely Bulharsko, Litva a Slovensko od Evropské unie výraznou finanční pomoc, a to především prostřednictvím programů Kozloduj, Ignalina a Bohunice vytvořených pro období 2007–2013. Finanční podpora z Unie v rámci těchto programů skončí v roce 2013.

(6) Na základě žádosti Bulharska, Litvy a Slovenska o další finanční prostředky byla v návrhu Komise pro příští víceletý finanční rámec na období 2014–2020 „Rozpočet – Evropa 2020“[5] stanovena částka 700 milionů EUR ze souhrnného rozpočtu Evropské unie pro zajištění jaderné bezpečnosti a vyřazování z provozu. Z této částky se počítá s 500 miliony EUR v cenách roku 2011, což je asi 553 milionů EUR v běžných cenách, na nový program s cílem dále podpořit vyřazování z provozu bloků 1–2 jaderné elektrárny Bohunice V1 a bloků 1–2 jaderné elektrárny Ignalina v období let 2014–2017 a bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj v období od roku 2014 do roku 2020. Finanční prostředky, které jsou v rámci tohoto nového programu k dispozici, by měly být postupně snižovány.

(7) Podpora, na kterou se toto nařízení vztahuje, by měla zajistit další plynulé vyřazování z provozu a být zaměřena na opatření k dosažení nevratného stavu v rámci procesu bezpečného vyřazování, a jako taková přinášet nejvyšší přidanou hodnotu Unie a zároveň umožnit přechod k financování dokončení procesu vyřazování ze strany členských států. Konečná odpovědnost za jadernou bezpečnost zůstává na dotčených členských státech, což znamená i konečnou odpovědnost za její financování, včetně financování procesu vyřazování z provozu. Tímto nařízením nejsou dotčeny výsledky budoucích postupů týkajících se státní podpory, které mohou být zahájeny v souladu s články 107 a 108 Smlouvy.

(8) Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z přístupových smluv, zejména ustanovení protokolů uvedených v 1. až 3. bodě odůvodnění.

(9) Vyřazování jaderných elektráren z provozu, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace odstavovaných bloků, aby byla zajištěna nejvyšší možná účinnost.

(10) Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení a jednotlivé operace, které doplňují, by měly odpovídat platným právním předpisům Unie a jednotlivých států, které přímo či nepřímo souvisejí s prováděním programu. Vyřazování jaderných elektráren z provozu, na něž se toto nařízení vztahuje, je třeba provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti[6] a nakládání s odpadem[7] a v oblasti životního prostředí[8].

(11) Komise zajistí účinnou kontrolu vývoje procesu vyřazování s cílem dosáhnout nejvyšší přidané hodnoty Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných v rámci tohoto nařízení, i když konečnou odpovědnost za vyřazení z provozu nesou členské státy. Patří sem účinné měření výkonu a posouzení nápravných opatření v průběhu programu.

(12) Finanční zájmy Unie je třeba chránit prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(13) Vzhledem k tomu, že cílů přijímaných opatření, a zejména zajištění odpovídajících finančních prostředků, aby bezpečné vyřazování z provozu mohlo pokračovat, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou rovněž v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(14) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání ročních pracovních programů a prováděcích postupů. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[9].

(15) Nařízení Rady (ES) 1990/2006 ze dne 21. prosince 2006 o provádění Protokolu č. 4 o Jaderné elektrárně Ignalina v Litvě připojeného k aktu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (program Ignalina)[10], nařízení (Euratom) č. 549/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 Jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku připojeného k aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii (program Bohunice)[11] a nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010 ze dne 22. července 2010 o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku (program Kozloduj)[12] by proto měla být zrušena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Předmět

Toto nařízení zřizuje víceletý program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v období 2014–2020 (dále jen „program“), kterým se stanoví pravidla pro provádění finanční podpory Unie pro opatření spojená s vyřazováním jaderných elektráren Kozloduj (bloků 1 až 4; program Kozloduj), Ignalina (bloků 1 a 2; program Ignalina) a Bohunice V1 (bloků 1 a 2; program Bohunice) z provozu.

Článek 2Cíle

1. Obecným cílem programu je pomoci dotčeným členským státům dosáhnout nevratného stavu v procesu vyřazování bloků 1 až 4 v jaderné elektrárně Kozloduj, bloků 1 a 2 v jaderné elektrárně Ignalina a bloků 1 a 2 v jaderné elektrárně Bohunice V1 z provozu v souladu s jejich příslušnými plány na vyřazování z provozu při zachování nejvyššího stupně bezpečnosti.

2. V rámci finančních období jsou konkrétní cíle programů Kozloduj, Ignalina a Bohunice následující:

a) Program Kozloduj:

i) provedení demontáže v turbínových halách bloků 1 až 4 a v pomocných budovách, které se měří podle počtu a typu demontovaných systémů,

ii) demontáž velkých součástí a zařízení v budovách reaktoru bloků 1 až 4, která se měří podle počtu a typu demontovaných systémů a zařízení,

iii) bezpečné nakládání s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobným plánem nakládání s odpady, které se měří podle množství a typu upraveného odpadu.

b) Program Ignalina:

i) odstranění paliva z aktivní zóny reaktoru v bloku 2 a z palivových nádrží bloků 1 a 2 do zařízení pro suché skladování vyhořelého paliva, které se měří podle počtu nenaplněných palivových souborů,

ii) bezpečná údržba bloků reaktoru po dobu odstraňování paliva, která se měří počtem zaznamenaných nehod,

iii) provedení demontáže v turbínové hale a v ostatních pomocných budovách a bezpečné nakládání s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobným plánem nakládání s odpady, které se měří podle typu a počtu demontovaných pomocných systémů a množství a typu upraveného odpadu;

c) Program Bohunice:

i) provedení demontáže reaktoru V1 v turbínové hale a v pomocných budovách, které se měří podle počtu a typu demontovaných systémů,

ii) demontáž velkých součástí a zařízení v budovách reaktoru V1, která se měří podle počtu a typu demontovaných systémů a zařízení,

iii) bezpečné nakládání s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobným plánem nakládání s odpady, které se měří podle množství a typu upraveného odpadu.

3. Hlavní milníky a lhůty pro splnění cílů se stanoví v aktu podle čl. 6 odst. 2.

Článek 3Rozpočet

1. Finanční krytí k provádění programu na období 2014 až 2020 činí 552 947 000 EUR v běžných cenách.

Uvedená částka se rozdělí mezi programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice tímto způsobem:

a) 208 503 000 EUR pro program Kozloduj na období 2014 až 2020;

b) 229 629 000 EUR pro program Ignalina na období 2014 až 2017;

c) 114 815 000 EUR pro program Bohunice na období 2014 až 2017.

2. Komise přezkoumá účinnost programu a posoudí pokrok programů Kozloduj, Ignalina a Bohunice srovnáním s hlavními milníky a lhůtami pro splnění cílů, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 3, do konce roku 2015 v rámci průběžného hodnocení uvedeného v článku 8. Na základě výsledků tohoto posouzení může Komise přezkoumat výši prostředků přidělených na program, jakož i programové období a rozdělení částky mezi programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice.

3. Přidělené finanční prostředky na programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice mohou rovněž pokrýt výdaje, které se vztahují na přípravné, monitorovací a kontrolní činnosti a činnosti spojené s auditem a hodnocením, jež jsou požadovány pro řízení programu a dosažení jeho cílů; zejména jde o studie, jednání odborníků, informační a komunikační akce včetně sdělování politických priorit Evropské unie, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracovávání a výměnu informací, společně se všemi ostatními výdaji na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vznikly v souvislosti s řízením programu.

Přidělené finanční prostředky mohou rovněž pokrýt výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné k přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení Rady (ES) 1990/2006, nařízení (Euratom) č. 549/2007 a nařízení Rady (Euratom) 647/2010.

Článek 4Předběžné podmínky

1. Do 1. ledna 2014 splní Bulharsko, Litva a Slovensko tyto předběžné podmínky:

a) Zajistit soulad s acquis Unie; zejména v oblasti jaderné bezpečnosti se jedná o provedení směrnice Rady 2009/71/Euratom o jaderné bezpečnosti a směrnice Rady 2011/70/Euratom o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem do vnitrostátního práva.

c) Předložit Komisi revidovaný podrobný plán vyřazování z provozu.

2. Komise posoudí poskytnuté informace o splnění předběžných podmínek při přípravě ročního pracovního programu na rok 2014 uvedeného v čl. 6 odst. 1. Při přijímání ročního pracovního programu se může rozhodnout, že pozastaví veškerou finanční pomoc Unie nebo její část, dokud nedojde k uspokojivému splnění předběžných podmínek.

Článek 5Způsoby provádění

1. Program se provádí jedním nebo několika způsoby stanovenými nařízením (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení], zejména prostřednictvím grantů a zadávání veřejných zakázek.

2. Komise může prováděním finanční pomoci Unie v rámci tohoto programu pověřit subjekty uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení].

Článek 6Roční pracovní programy a prováděcí postupy

1. Komise přijme jeden společný roční pracovní program pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice, v němž podrobně uvede cíle, očekávané výsledky, příslušné ukazatele a harmonogram pro využití finančních prostředků v rámci každého ročního finančního závazku.

2. Komise přijme nejpozději 31. prosince 2014 prováděcí postupy na dobu trvání programu. Akt stanovující prováděcí postupy rovněž podrobněji vymezí očekávané výsledky, činnosti a odpovídající ukazatele výkonnosti programů Kozloduj, Ignalina a Bohunice. Zahrne revidované podrobné plány vyřazování z provozu, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. c), které vytvoří základ pro monitorování pokroku a včasné dosažení očekávaných výsledků.

3. Roční pracovní programy a akty stanovující prováděcí postupy uvedené v odstavcích 1 a 2 se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2.

Článek 7Ochrana finančních zájmu Evropské unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

Článek 8Hodnocení

1. Nejpozději do konce roku 2015 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažených cílech všech opatření na úrovni výsledků a dopadů, účinnosti využívaných zdrojů a jejich přidané hodnoty Unie zaměřenou na rozhodnutí o změně či zrušení opatření. Kromě toho se hodnocení zabývá prostorem pro zjednodušení, jeho vnitřní a vnější soudržností a stálým významem všech cílů. Zohlední i výsledky hodnocení v dlouhodobém dopadu předchozích opatření.

2. Komise provádí následné hodnocení v úzké spolupráci s členskými státy a příjemci. Následné hodnocení prověří účinnost a účelnost programu a jeho dopad na vyřazení z provozu.

3. Hodnocení zohlední pokrok srovnáním s ukazateli výkonnosti, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2.

4. Komise sdělí závěry těchto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 9Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se postup stanovený v článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, tento postup se ukončí bez výsledku, jestliže tak ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

Článek 10Přechodná ustanovení

Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, dotčených projektů až do jejich uzavření či finanční pomoci přidělené Komisí na základě nařízení Rady (ES) č. 1990/2006, nařízení (Euratom) č. 549/2007 a nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc ke dni 31. prosince 2013 vztahuje, jež se použijí i nadále na dotčené akce až do jejich uzavření.

Článek 11Zrušení

Nařízení Rady (ES) č. 1990/2006, nařízení (Euratom) č. 549/2007 a nařízení Rady (Euratom) č. 647/2010 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2014.

Článek 12Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda / předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3. Povaha návrhu/podnětu

1.4. Cíl(e)

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

1.7. Předpokládaný způsob řízení

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2. Systém řízení a kontroly

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Nařízení o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku z provozu.

Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[13]

32 Energetika

Povaha návrhu/podnětu

( Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[14]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

Cíle

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Okruh 1 Inteligentní růst podporující začlenění

Obecným cílem programu je dosáhnout nevratného stavu v procesu vyřazování reaktorů 1 až 4 v jaderné elektrárně Kozloduj, reaktorů 1 a 2 v jaderné elektrárně Ignalina a reaktorů 1 a 2 v jaderné elektrárně Bohunice V1 z provozu v souladu s jejich příslušnými plány na vyřazování z provozu při zachování nejvyššího stupně bezpečnosti.

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifickými cíli pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice jsou:

Program Kozloduj:

– provést demontáž reaktorů 1 až 4 v turbínových halách a v pomocných budovách,

– demontáž velkých součástí a zařízení v reaktorových budovách bloků 1 až 4,

– bezpečné nakládání s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobným plánem nakládání s odpady;

Program Ignalina:

– odstranit palivo z aktivní zóny reaktoru 2 a z palivových nádrží bloků 1 a 2 do zařízení pro suché skladování vyhořelého paliva,

– bezpečná údržba bloků reaktoru po dobu odstraňování paliva,

– provést demontáž v pomocných budovách a bezpečně nakládat s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobným plánem nakládání s odpady;

Program Bohunice:

– provést demontáž reaktoru V1 v turbínové hale a pomocných budovách,

– demontáž velkých součástí a zařízení v budovách reaktoru V1,

– bezpečné nakládání s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobným plánem nakládání s odpady;

Příslušné aktivity ABM / ABB

32 05

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Úspěšné provedení finanční pomoci Unie Bulharsku, Litvě a Slovensku by mělo znamenat velký krok kupředu při vyřazování všech dotčených bloků jaderných elektráren a k bezpečnému nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Velké součásti a zařízení v pomocných budovách a v reaktorových budovách by měly být demontovány, následně by měla být poskytnuta zásadní a trvalá podpora na zdraví zaměstnanců a veřejnosti, zabráněno poškození životního prostředí a zajištěn skutečný pokrok v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení.

Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

OBECNÝ CÍL | Dosáhnout nevratného stavu v procesu vyřazování bloků 1 až 4 v jaderné elektrárně Kozloduj, bloků 1 a 2 v jaderné elektrárně Ignalina a bloků 1 a 2 v jaderné elektrárně Bohunice V1 z provozu v souladu s jejich příslušnými plány vyřazování z provozu při zachování nejvyššího stupně bezpečnosti. |

Ukazatel dopadu | Nynější situace | Dlouhodobý cíl a milník* |

Počet demontovaných velkých součástí a systémů ve všech dotčených jaderných reaktorech v souladu s příslušnými plány vyřazování z provozu. | Stávající termíny ukončení vyřazování: – bloků Kozloduj 1 až 4: 2030, – bloků Ignalina 1 a 2: 2029, – bloků Bohunice V1 1 a 2: 2025. |

(*) Údaje o podrobných cílech a milnících do roku 2020 ještě nejsou k dispozici. Budou dále upřesněny na základě plánů vyřazování, které Bulharsko, Litva a Slovensko předloží.

SPECIFICKÝ CÍL | Program Kozloduj |

Ukazatele výsledku | Nejnovější známé výsledky | Střednědobý cíl (výsledek)* |

Počet a typ demontovaných systémů v turbínové hale a v pomocných budovách. | Demontáž v turbínových halách 1 a 2 byla zahájena. | Demontáž systémů v turbínových halách 1 až 4 do roku 2020. Demontáž v pomocných budovách v roce 2015. |

Počet a typ demontovaných systémů a velkých součástí v reaktorových budovách. | Dosud nezahájeno | Demontáž zařízení v roce 2015. Demontáž velkých součástí v roce 2016. |

Množství a typ upraveného odpadu. | Buduje se zařízení na zpracování a úpravu odpadu. | Odstranění, zpracování a úprava provozního odpadu ukončeno v roce 2018. Zpracování a úprava odpadu z vyřazování zahájeny v roce 2015. |

SPECIFICKÝ CÍL | Program Ignalina |

Ukazatele výsledku | Nejnovější známé výsledky | Střednědobý cíl (výsledek)* |

Počet prázdných palivových kazet z bloku 2 a nádrží vyhořelého paliva. | Aktivní zóna reaktoru bloku 1 zbavená paliva, aktivní zóna reaktoru bloku 2 částečně zbavená paliva uloženého do nádrží vyhořelého paliva. | Úplné odstranění paliva a přesun použitých palivových kazet do suchého skladu vyhořelého paliva do konce roku 2016. |

Počet zaznamenaných nehod. | Bezpečná údržba prováděná bez nehod. | Žádné nehody do úplného odstranění paliva bloků 1 a 2. |

Typ a počet demontovaných pomocných systémů a množství a typ upraveného paliva. | Demontáž bezpečnostního chladicího systému aktivní zóny bloku 1, zahájení demontáže v turbínové hale bloku 1. Budují se zařízení na nakládání s odpady. | Demontáž turbínové haly bloku 2: 2017. Demontáž budov s plynem a větráním: 2014 – 2015. |

SPECIFICKÝ CÍL | Program Bohunice |

Ukazatele výsledku | Nejnovější známé výsledky | Střednědobý cíl (výsledek)* |

Počet a typ demontovaných systémů v turbínové hale a v pomocných budovách V1. | Byla zahájena demontáž turbínové haly V1. Byla zahájena demontáž vnějších budov (fáze 1). | Dokončení demontáže turbínové haly V1. Odstranění systému z pomocných budov (fáze 2): zahájení 2014. |

Počet a typ demontovaných systémů a velkých součástí v reaktorových budovách V1. | Byla zahájena dekontaminace primárních okruhů V1. | Zahájení demontáže velkých součástí v reaktorové budově: zahájení 2015. |

Množství a typ upraveného odpadu. | Byl zahájen stupeň 1 nakládání s odpadem z vyřazování. | Stupeň 2 nakládání s odpadem z vyřazování: ukončení 2013–2025. |

(*) Předkládané údaje je třeba považovat pouze za orientační. Podrobné střednědobé cíle budou dále upřesněny aktem podle čl. 7 odst. 2 nařízení na základě revidovaných plánů vyřazování z provozu předložených Bulharskem, Litvou a Slovenskem.

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Prováděcí postupy musí být zavedeny nejpozději do 31. prosince 2014 a musí být doplněny ročními plány práce.

Bulharsko, Litva a Slovensko musí do roku 2014 splnit následující podmínky ex ante :

a) Soulad s acquis Evropské unie; zejména provedení směrnice Rady 2009/71/Euratom o jaderné bezpečnosti a směrnice Rady 2011/70/Euratom o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem do vnitrostátního práva.

c) Předložení revidovaného podrobného plánu vyřazování Komisi.

Přidaná hodnota zapojení EU

Nezbytnost zásahu (subsidiarita) vyplývá ze skutečnosti, že v současné době není z historických důvodů možné z příslušných vnitrostátních fondů poskytnout odpovídající finanční prostředky nezbytné pro další bezpečné vyřazování. Na rozdíl od jiných členských států v podobné situaci, které ovšem nestojí před nutností brzkého uzavření svých elektráren, nebyly Bulharsko, Litva a Slovensko schopny z provozu elektráren shromáždit dostatečné finanční prostředky.

Proto je v zájmu Unie poskytnout další finanční podporu na další plynulé vyřazování, aby bylo dosaženo nevratného stavu v procesu vyřazování dotyčných jaderných reaktorových bloků z provozu v souladu s jejich příslušnými plány vyřazování při zachování nejvyšší možné úrovně bezpečnosti. To přispěje k zásadní a trvalé podpoře zdraví zaměstnanců a veřejnosti, zabrání poškozování životního prostředí a zajistí skutečný pokrok v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Evropský účetní dvůr provedl v období 2010/11 audit výkonnosti. Toto nařízení bere v úvahu zjištění a doporučení Účetního dvora následujícím způsobem:

Není zaručeno plné financování a pro financování není stanoven žádný strop:

– Nařízení stanoví pro podporu Unie podmínky: přijímající členské státy musí vytvořit vnitrostátní právní rámec, který poskytne odpovídající ustanovení pro včasné shromáždění vnitrostátních finančních zdrojů na bezpečné dokončení vyřazování z provozu.

– V nařízení jsou stanoveny jasné konečné lhůty pro podporu EU: rok 2017 pro Litvu a Slovensko a rok 2020 pro Bulharsko.

Definice cílů a smysluplných ukazatelů výkonnosti pro sledování provádění programu a podávání zpráv:

– Nařízení obsahuje mnohem podrobnější obecné a specifické cíle a ukazatele výkonnosti než předchozí nařízení.

– Jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2, budou dále podrobně stanoveny ukazatele výkonnosti a jasná opatření na sledování a podávání zpráv.

Stanovení posuzování potřeb v souvislosti s doposud učiněným pokrokem, činností, které je ještě třeba vykonat, a celkového plánu financování, včetně zdrojů od různých zúčastněných stran

– Na toto doporučení se vztahuje posouzení dopadů.

– V právním aktu, který stanoví prováděcí postupy, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2, bude dále rozveden podrobný plán činností, které je ještě třeba vykonat.

– Příslušné členské státy musí předložit Komisi podrobný revidovaný plán vyřazování z provozu pro každou dotčenou jadernou elektrárnu.

Hodnocení ex-ante pro další podporu Unie z příštího víceletého finančního rámce:

– Na požadované hodnocení ex-ante se vztahuje posouzení dopadů. Poskytuje požadované informace podle finančního nařízení.

– Akt, který stanoví prováděcí postupy podle čl. 6 odst. 2, bude obsahovat další podrobnosti.

Počet řídicích stupňů a rozptýlení odpovědnosti:

– O volbě vhodného způsobu řízení a pověřeného subjektu bude rozhodnuto později po dalším posouzení nejvhodnějších možností.

– Úlohy a odpovědnost budou dále rozvedeny v právním aktu, který stanoví prováděcí postupy podle čl. 6 odst. 2 jako následné kroky po stávajícím rozhodnutí Komise o postupech. Přijímající členské státy mají ve všech třech programech jasně stanovenou úlohu jako koordinátor programu.

Posouzení financování ze strukturálních fondů:

– V rámci posouzení dopadů bylo projednáno využití strukturálních fondů a jako mechanismus poskytování finančních prostředků bylo pro podporu EU vyřazování elektráren z provozu vyloučeno.

V červenci 2011 Komise schválila svou zprávu Evropskému parlamentu a Radě o statusu použití finanční podpory EU všem třem členským státům. Při přípravě návrhu podpory EU po roce 2013 byla zohledněna i zkušenost z desetiletého poskytování podpory, aby mohly být nově definovány cíle a ukazatele a dále zkvalitněny prováděcí postupy. Další volba vhodného mechanismu poskytování a ustanovení podle čl. 3 odst. 2 nařízení umožní Evropské komisi, aby účinněji řešila potíže objevující se při provádění projektu ze strany členských států.

Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Podle návrhů Komise na další finanční rámec zůstanou zároveň všechny tři dotčené členské státy největším příjemcem financí ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, což umožní poskytovat plynulou podporu na financování hospodářských a společenských dopadů vyřazování. Nástroj pro propojení Evropy, který navrhla Komise, navíc vytvoří velké možnosti, jak aktualizovat a modernizovat evropskou energetickou, dopravní a telekomunikační infrastrukturu.

Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

- x Návrh/podnět s účinkem od roku 2014 do roku 2020

- x Finanční dopad od roku 2014 do roku 2025 (od roku 2021 do roku 2025 jen pro prostředky na platby)

( Časově neomezený návrh/podnět

- Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

- poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení[15]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení , při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

- ( výkonným agenturám

- ( subjektům zřízeným Společenstvími[16]

- x vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

- ( osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

x Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky”.

Poznámky

Finanční pomoc Unie v rámci programu může být prováděna přímo na základě čl. [55 odst. 1 písm. a)] nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení], nebo nepřímo přenesením provádění rozpočtových úkolů na subjekty uvedené v seznamu v čl. [55 odst. 1 písm. c)] nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení].

O volbě způsobu řízení a pověřeného subjektu bude rozhodnuto později.

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Monitorovací schůzky se budou konat dvakrát ročně. Účelem monitorovacích schůzek bude posoudit pokrok při vyřazování z provozu stejně jako přezkoumat a schválit zprávy o sledování, které před každou schůzkou vypracuje příjemce podpory Unie a pověřený subjekt.

Podobná pravidla pro sledování a podávání zpráv budou dále rozvedena v aktu, kterým se stanoví prováděcí postupy.

Sledování projektu bude doplněno misemi a schůzkami na místě s ostatními dotčenými zúčastněnými stranami (kromě ministerstev).

Nejpozději do konce roku 2015 vypracuje Komise hodnotící zprávu o dosažených cílech všech opatření na úrovni výsledků a dopadů, účinnosti využívaných zdrojů a jejich přidané hodnoty Unie zaměřenou na rozhodnutí o změně či zrušení opatření.

V úzké spolupráci s členskými státy a příjemci bude vypracováno následné hodnocení. Následné hodnocení prověří účinnost a účelnost programu a jeho dopad na vyřazení z provozu.

Systém řízení a kontroly

Zjištěná rizika

Zpoždění při realizaci projektu

Možné nesprávné nakládání s finanční pomocí EU ze strany příjemců

Riziko dvojího financování

Předpokládané metody kontroly

Důkladné sledování realizace programu bude prováděno s cílem zmírnit riziko zpoždění projektu.

Předpokládá se provádění hodnocení programů podle článku 9 návrhu nařízení;

Riziko nesprávného nakládání s finančními prostředky bude třeba zohlednit při výběru vhodného prováděcího mechanismu.

Riziko dvojího financování je považováno za malé. Podle tohoto nařízení nebude poskytována žádná další podpora opatřením v odvětví energetiky, kde by mohlo existovat riziko dvojího financování z jiných finančních nástrojů Unie. Podpora jaderných projektů je vyloučena z podpor ze strukturálních fondů, a proto k přesahu nedojde. Pro každý konkrétní program (program Kozloduj, Ignalina a Bohunice) jmenuje každý přijímající členský stát vnitrostátního koordinátora programu, mezi jehož odpovědnost bude mimo jiné patřit i vyloučení dvojího financování z vnitrostátních zdrojů určených na vyřazení z provozu.

Pokud jde o kontrolní strategii, vychází se z předpokladu, že program v rámci tohoto nařízení bude podléhat rizikům s podobnými charakteristikami jako podpora Unie pro období 2007–2013 a že bude použita i podobná kontrolní strategie. Očekává se, že odhadovaná úroveň nesouladu bude podobná úrovni programu podpory Unie 2007–2013:

– V roce 2010 byl ukončen následný finanční audit agentury pro centrální řízení projektů („Central Project Management Agency“ – CPMA) v jaderné elektrárně Ignalina. Audit potvrdil institucionální posouzení provedené v listopadu a prosinci 2008, které dospělo k závěru, že tyto klíčové pilíře jsou dobře zavedeny a fungují v uspokojivé míře: zadávání veřejných zakázek, systém vnitřní kontroly, účetnictví, vnější audit, přístup veřejnosti k informacím a zveřejňování příjemců. Existuje tedy přiměřená záruka, že CPMA splňuje požadavky finančního nařízení.

– Pokud jde o fondy spravované EBRD, vnější finanční audit Mezinárodního fondu na podporu vyřazení Bohunic z provozu zjistil finanční chybu, která představuje přibližně 0,3 % celkového rozpočtu fondu. Za předpokladu, že u ostatních dvou fondů na podporu vyřazení z provozu je podobná míra chyb, lze poskytnout přiměřenou záruku (zahájení podobných auditů se předpokládá do konce roku 2011 pro mezinárodní fondy na podporu vyřazení elektráren Ignalina a Kozloduj z provozu).

Dohody a rozhodnutí o realizaci opatření v rámci tohoto programu zajistí dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí stejně jako audity Účetního dvora a kontroly na místě prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Pokud jde o provádění finančních nástrojů, veškeré dohody se subjekty, kterým byly svěřeny úkoly, nebo s jinými finančními institucemi budou obsahovat výslovné ustanovení o kontrole ze strany Komise a Účetního dvora vztahující se na veškeré dokumenty, objekty a informace, včetně informací uložených v elektronických médiích, u všech třetích stran, které získaly prostředky Unie.

Povaha a intenzita kontrol

Řízení opatření od hodnocení po následné audity | 8,48** | 1) celkové sledování všech projektů: 100 % | 1 | 100 |

2) audit vybraných projektů: 10 % | 4 | 20 |

** přibližná hodnota založená na níže uvedených výpočtech

- 3 finanční audity: 3 x 0,1 mil. EUR (údaj vychází z nákladů na finanční audity v rámci finanční podpory Unie na roky 2007–2013),

- 2015 a následné hodnocení: 0,5 mil. EUR,

- vnitřní kontrola GŘ ENER zaměřená na program: 0,18 mil. EUR (0,20 x 0,127 mil. EUR ročně vynásobeno 7 roky),

- náklady na správu programu: 7,5 mil. EUR = 0,5 x (7+4+4) roků (0,5 mil. EUR ročně jednotlivě pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice, vypočteno na základě průměrných částek na realizaci finanční podpory Unie 2007–2013; 7+4+4 představuje trvání další podpory ze strany Unie v rámci tohoto nařízení pro jednotlivé programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice).

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatňování všech mechanismů regulační kontroly vypracuje GŘ ENER strategii boje proti podvodům a akční plán na úrovni GŘ v souladu s novou strategií Komise pro boj proti podvodům (CAFS) přijatou 24. června 2011 s cílem zajistit mimo jiné, aby jeho vnitřní kontroly v rámci boje proti podvodům byly v souladu s CAFS a aby jeho řízení rizik vzniku podvodů napomáhalo odhalení rizikových oblastí a nalezení odpovídajících reakcí. V nezbytných případech budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a odpovídající nástroje IT zaměřené na analýzu podvodů souvisejících s programem.

Pro pracovníky podílející se na finančním řízení (včetně provozního ověřování a řízení projektů stejně jako pro auditory) budou pořádána školení specificky zaměřená na prevenci a odhalování podvodů při řízení grantů a zadávání veřejných zakázek, jakož i během životního cyklu projektů a výdajů.

Finanční instituce podílející se na provádění finančních operací v rámci některého finančního nástroje musí splňovat příslušné standardy v oblasti prevence praní peněz a boje proti terorismu. Nesmí se jednat o instituce usazené na územích, jejichž jurisdikce nespolupracuje s Unií v souvislosti s uplatňováním mezinárodně platných daňových standardů.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

- Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

N° 1 | 32 05 03 Jaderná bezpečnost – přechodná opatření (vyřazování z provozu) | RP | NE | NE | NE | NE |

N° 1 | 32 01 04 03 | NRP | NE | NE | NE | NE |

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje.

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

Odhadovaný dopad na výdaje

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | 1 | Inteligentní růst podporující začlenění |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

- Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty ze zdrojů, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

- x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v jednotkách odpovídajících práci na plný úvazek

2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |

( Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[24] |

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) |

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 |

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci | Realizace finanční podpory pro programy Kozloduj, Ignalina a Bohunice, tvorba programů, sledování, kontrola a podávání zpráv. |

Externí zaměstnanci |

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- x Návrh/podnět je v souladu s víceletým finančním rámcem 2014–2020 podle KOM(2011) 500.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

–

- ( Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[27].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

–

Příspěvky třetích stran (žádné přímé příspěvky třetích stran programové podpoře EU)

- x Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Odhadovaný dopad na příjmy

- x Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

- ( Návrh/podnět má tento finanční dopad:

- ( dopad na vlastní zdroje

- ( dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: | Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce | Dopad návrhu/podnětu[28] |

Článek …………. | | | | | | | | | |U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

–

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

–

[1] Doporučení Komise o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady. Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 31.

[2] KOM(2011) 500. Odpovídající částka dosahuje 500 milionů EUR v cenách roku 2011.

[3] Úř. věst. C, , s...

[4] Úř. věst. C, , s...

[5] KOM(2011) 500.

[6] Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s.18; směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.

[7] Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48; směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

[8] Zejména směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

[9] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[10] Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 10.

[11] Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 1.

[12] Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 9.

[13] ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[14] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[15] Vysvětlení způsobu řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[16] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[17] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[18] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[19] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[20] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[21] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[22] Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[23] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[24] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník;

[25] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[26] V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[27] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[28] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

52011PC0783