DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nezaměstnanost a trvale vysoká míra chudoby vyžadují přijetí opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Téměř 23 milionů osob je dnes nezaměstnaných a odhaduje se, že více než 113 milionů je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Sociální otázky a otázky zaměstnanosti jsou problémem, který evropské občany zajímá nejvíce, a oblastí, kde se od Unie očekává více úsilí. Další výzvy, kterým Unie čelí, se týkají nedostatků v úrovni kvalifikace, slabých výkonů v aktivní politice na trhu práce a v oblasti vzdělávacích systémů, sociálního vyloučení marginalizovaných skupin a nízké mobility pracovníků. Je zapotřebí jak politické iniciativy, tak i konkrétních podpůrných opatření.

Mnohé z těchto problémů se ještě prohloubily v důsledku finanční a hospodářské krize, demografických a migračních trendů a rychlého tempa technologických změn. Dokud nebude nalezeno účinné řešení, budou významně ohrožovat sociální soudržnost a konkurenceschopnost. Proto je nezbytné, aby růst stimulující investice do infrastruktury, regionální konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání doprovázela opatření, která podporují vytváření udržitelných pracovních míst v oblasti politiky trhu práce, vzdělávání a odborné přípravy, sociálního začleňování, přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů a správní kapacity.

Evropský sociální fond (ESF) podporuje politiky a priority, jejichž cílem je dosažení pokroku směřujícímu k plné zaměstnanosti, ke zvýšení kvality a produktivity práce, geografické a profesní mobility pracovníků v rámci Unie, zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy a podpoře sociálního začleňování, a tím přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Vzhledem k tomu, že ESF by měl být plně v souladu se strategií Evropa 2020 a jejími hlavními cíli, měl by podporovat politiky prováděné členskými státy na základě integrovaných pokynů přijatých v souladu s článkem 121 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy a s doporučeními k národním programům reforem. Stanovení minimálních podílů a částek určených pro ESF jakožto jeden ze strukturálních fondů zajistí, že priority Unie budou přiměřeně zohledněny v objemu investic, které jsou přímo zacíleny na evropské občany.

ESF rovněž významně přispěje k dalším důležitým prioritám strategie Evropa 2020, jako je posílení našich investic do výzkumu a inovací, zvýšení dostupnosti a využívání informačních a komunikačních technologií, zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, ochrana životního prostředí a podpora udržitelného využívání zdrojů. ESF bude pracovat v součinnosti s novým integrovaným programem pro sociální změny a inovace. Společně vytvoří komplexní evropskou iniciativu pro zaměstnanost a sociální začleňování.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Při přípravě tohoto návrhu byly zohledněny výsledky veřejné konzultace týkající se 5. zprávy o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti[1], přezkum rozpočtu EU[2] a návrhy pro víceletý finanční rámec[3].

Veřejná konzultace o závěrech 5. zprávy o soudržnosti se konala od 12. listopadu 2010 do 31. ledna 2011 a byla uzavřena fórem o soudržnosti. Bylo obdrženo celkem 444 příspěvků. Mezi respondenty byly členské státy, regionální a místní orgány, sociální partneři, evropské zájmové organizace, nevládní organizace, občané a další zúčastněné strany. Na základě této konzultace vyvstala řada otázek o budoucnosti politiky soudržnosti. Shrnutí výsledků bylo zveřejněno dne 13. května 2011[4].

Kromě toho se konaly specifické konference a semináře se zaměřením na budoucnost ESF. V červnu 2010 se na konferenci „ESF a Evropa 2020“ sešlo více než 450 zástupců na vysoké úrovni z veřejných orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti na evropské a vnitrostátní úrovni, jakož i ze třetích zemí. Kromě toho se za účasti nevládních organizací a sociálních partnerů konal v prosinci 2010 seminář o budoucnosti ESF.

Evropský parlament dne 7. října 2010 přijal usnesení o budoucnosti politiky soudržnosti a ESF[5]. Evropská komise také požádala o průzkumná stanoviska Hospodářského a sociálního výboru[6] a Výboru regionů[7], která obdržela.

Prostřednictvím ad hoc skupiny výboru ESF, což je neformální skupina odborníků z členských států a z řad sociálních partnerů, bylo poskytnuto odborné poradenství týkající se budoucnosti Evropského sociálního fondu. Tato ad hoc skupina se v období od prosince 2009 do března 2011 sešla sedmkrát. Kromě toho byla ustavena pracovní skupina se zástupci členských států za účelem projednání společných ukazatelů. Setkala se čtyřikrát a položila základ pro navrhované ukazatele. Samotný výbor ESF vydal stanoviska o budoucnosti ESF na svých zasedáních dne 3. června 2010 a dne 10. března 2011. Výbor pro zaměstnanost (Employment Committee, EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (Social Protection Committee, SPC) rovněž vydaly zvláštní stanoviska, a to v lednu 2011 (EMCO) a v březnu 2011 (SPC).

Jako vstupy byly použity výsledky následných hodnocení provedených u programů z období 2000–2006 a celá řada studií. Konkrétně pro nařízení o ESF bylo provedeno posouzení dopadů, jež je součástí balíčku tří posouzení dopadů; tento balíček zahrnuje dále posouzení dopadů pro nařízení o EFRR a o Fondu soudržnosti a posouzení dopadů pro obecné nařízení o ESF, EFRR a Fondu soudržnosti.

Posouzení dopadů pro nařízení o ESF se zabývá zejména působností tohoto nástroje a jedním konkrétním aspektem zjednodušení. Rovněž se věnuje propojení s finančními nástroji, které má Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování k dispozici, tj. zejména s ESF, Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci, programy PROGRESS, EURES a nástrojem mikrofinancování PROGRESS, a rovněž jejich doplňkovostí.

Podpora úlohy ESF je tedy značná. ESF se považuje za nástroj, který poskytuje významnou evropskou přidanou hodnotu, protože členským státům a regionům umožňuje řešit evropské priority prostřednictvím financování z evropských zdrojů. Představuje základní pomůcku pro řešení hlavních problémů, se kterými se evropští občané potýkají, a pro dosažení cílů vytýčených ve strategii Evropa 2020. Obecně se dospělo k závěru, že nezbytným předpokladem pro to, aby pomoc byla účinná, je zaměření na hlavní problémy a na doporučení Rady. Za důležitou oblast, které je rovněž třeba se věnovat, byla označena i potřeba zjednodušit pomoc a snížit zátěž související s auditem, zejména pro menší příjemce.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Evropský sociální fond (ESF) byl zřízen článkem 162 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Načasování přezkumu fondů EU se zaměřením na podporu soudržnosti souvisí s návrhem nového víceletého finančního rámce, jak je uvedeno v pracovním programu Komise.

Tento návrh nařízení je založen na článku 164 SFEU. Nařízení Rady (EU) č. […] vymezuje rámec pro činnost strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a zavádí zejména tematické cíle, zásady a pravidla pro programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontrolu.

V tomto obecném rámci vymezuje tento návrh poslání a působnost ESF, související investiční priority, pokud jde o tematické cíle, a stanoví zvláštní ustanovení, pokud jde o operační programy spolufinancované z ESF a o způsobilé náklady.

ESF bude fungovat v rámci článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie, který vyzývá k tomu, aby Evropská unie posilovala hospodářskou, sociální a územní soudržnost a za účelem podpory harmonického vývoje snižovala rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů a podporovala rozvoj nejvíce znevýhodněných regionů.

Jak bylo zdůrazněno v přezkumu rozpočtu EU, „rozpočet EU by se měl využívat k financování veřejných statků EU a opatření, která členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“[8]. V tomto návrhu je zohledněna zásada subsidiarity, jelikož úkoly ESF jsou stanoveny ve Smlouvě a tato politika se provádí v souladu se zásadou sdíleného řízení a s institucionálními pravomocemi členských států a regionů.

4.           DOPAD NA ROZPOČET

Návrh víceletého finančního rámce předložený Komisí obsahuje částku ve výši 376 miliard EUR pro politiku soudržnosti na období 2014–2020.

Navrhovaný rozpočet na období 2014–2020 || V miliardách EUR || Minimální podíl ESF || Výsledná minimální částka pro ESF v miliardách EUR

Méně rozvinuté regiony Přechodové regiony Více rozvinuté regiony Územní spolupráce Fond soudržnosti Zvláštní příděly pro nejvzdálenější a řídce osídlené regiony || 162,6 38,9 53,1 11,7 68,7 0,926 || 25 % 40 % 52 % - - - || 40,7 15,6 27,6 - - -

Nástroj pro propojení Evropy v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií || 40 miliard EUR (plus dalších 10 miliard EUR vyčleněných v rámci Fondu soudržnosti) || - ||

*Všechny číselné údaje ve stálých cenách z roku 2011

Návrh Komise stanoví minimální podíly pro každou kategorii regionů v rámci ESF podle definice v návrhu obecného nařízení s cílem zvýšit podíl fondů na plnění hlavních cílů strategie Evropa 2020. Při uplatnění těchto podílů bude celkový minimální objem prostředků pro ESF 25 % rozpočtu určeného na politiku soudržnosti (s výjimkou přídělu pro nástroj pro propojení Evropy), tj. 84 miliard EUR. Uvedený minimální příděl pro ESF (2,5 miliardy EUR) zahrnuje i rozpočet pro nadcházející návrh Komise týkající se potravinové pomoci pro nejchudší osoby.

5.           SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ

Pokud jde o oblast působnosti, návrh nařízení o ESF na období 2014–2020 navrhuje zaměřit ESF na čtyři „tematické cíle“ v celé Evropské unii: i) podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků; ii) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení; iii) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; iv) posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy. Každý z těchto tematických cílů se dělí do kategorií podle druhu intervence nebo investičních priorit. Kromě toho by ESF měl přispívat rovněž k dalším tematickým cílům, jako je podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu a bude účinně využívat zdroje, lepší využívání informačních a komunikačních technologií, podpora výzkumu, technologického rozvoje a inovací a zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků.

Financování musí být soustředěné, aby mohlo být dosaženo dostatečného a prokazatelného dopadu. Pro zajištění takového soustředěného financování se navrhuje:

– podporu administrativní kapacity je třeba omezit na členské státy s méně rozvinutými regiony nebo na státy a regiony způsobilé pro Fond soudržnosti,

– nejméně 20 % přídělů z ESF by mělo být věnováno na „podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě“,

– operační programy by se měly soustředit na financování omezeného počtu „investičních priorit“.

Kromě toho tento návrh nařízení objasňuje a dále posiluje příspěvek ESF k závazku Unie, kterým je odstranění nerovností mezi ženami a muži a předcházení diskriminaci. Členské státy by měly propojit rozhodný a komplexní přístup s konkrétními opatřeními na podporu rovnosti žen a mužů a nediskriminace.

Cílem tohoto návrhu nařízení je také posílit v rámci ESF sociální inovace a nadnárodní spolupráci, a sice prostřednictvím vyšší míry spolufinancování pro související prioritní osy, prostřednictvím konkrétních režimů programování a monitorování a díky tomu, že posílí úloha Komise, pokud jde o výměnu a šíření osvědčených postupů, společných činností a výsledků v celé Unii.

Pokud jde o systémy monitorování a hodnocení, obsahuje návrh nařízení minimální standardy kvality a soubor povinných společných ukazatelů. Tím by se mělo zajistit, aby monitorování poskytovalo přesné a spolehlivé údaje, které bude možné jednoduše shromažďovat na úrovni EU, a aby se hodnocení zaměřilo na posuzování účinnosti a dopadu podpory z ESF.

Tento návrh nařízení také přikládá velkou důležitost zapojení sociálních partnerů a nevládních organizací do programování a provádění priorit a operací ESF. Za tímto účelem – v případě méně rozvinutých regionů a zemí – vyzývá tento návrh k tomu, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka sociálním partnerům a nevládním organizacím na vytváření kapacit. Budou podporovány rovněž společné akce sociálních partnerů, jelikož jejich úloha v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování je nezastupitelná.

Návrh nařízení obsahuje i omezené množství zvláštních pravidel způsobilosti, aby se zjednodušil přístup k financování z ESF pro menší příjemce a menší operace a aby se přihlédlo k rozdílné povaze operací ESF a rozdílným typům příjemců podpory ESF ve srovnání s ostatními fondy. Aby se zajistilo, že zjednodušení dosáhne až k příjemcům, obsahuje návrh nařízení širší využití zjednodušeného vykazování nákladů, včetně jeho povinného použití u menších operací. Tato ustanovení sníží administrativní zátěž pro příjemce a řídící orgány, posílí orientaci ESF na výsledky a přispějí ke snížení chybovosti.

Kromě toho se zavádí zvláštní ustanovení pro finanční nástroje, aby byly členské státy a regiony motivovány k využívání ESF, a tím se zlepšila jejich schopnost financovat činnosti na podporu zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování.

2011/0268 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 164 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[9],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[10],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[11],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (EU) č. […] vymezuje rámec pro činnost Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu a stanoví zejména tematické cíle, zásady a pravidla pro programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontrolu. Proto je nutné upřesnit poslání a působnost Evropského sociálního fondu a také investiční priority související s uvedenými tematickými cíli a přijmout zvláštní ustanovení ohledně typu činností, které mohou být z ESF financovány.

(2) ESF by měl v rámci úkolů, které mu byly svěřeny článkem 162 Smlouvy, vytvářet větší množství pracovních příležitostí, podporovat vzdělávání a celoživotní učení a vytvářet politiky aktivního začleňování, a tím by měl v souladu s článkem 174 Smlouvy přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V souladu s článkem 9 Smlouvy by měl ESF přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(3) Evropská rada na svém zasedání dne 17. června 2010 vyzvala k tomu, aby všechny společné politiky, včetně politiky soudržnosti, podpořily Strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Evropa 2020[12]. Aby se zajistilo plné sladění ESF s cíli této strategie, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení, měl by ESF podporovat členské státy při provádění doporučení Rady o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie a rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které byly přijaty v souladu s článkem 121 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy. ESF by měl rovněž přispět k provádění stěžejních iniciativ, zejména pokud jde o Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa[13], Mládež v pohybu[14] a Evropskou platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení[15]. Podpoří rovněž činnosti v rámci iniciativ Digitální agenda[16] a Unie inovací[17].

(4) Evropská unie se nyní potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, z technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, pokud jde o dovednosti a pracovní síly v některých odvětvích a regionech. Tyto problémy se ještě zhoršily kvůli nedávné hospodářské a finanční krizi, jejímž důsledkem je zvýšená míra nezaměstnanosti zasahující zejména mladé lidi a jiné zranitelné skupiny, například migranty. Cílem ESF by měla být podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků, investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě. ESF by měl přispívat k lepšímu fungování trhů práce tím, že zlepší nadnárodní geografickou mobilitu pracovníků, a zejména by měl podporovat Evropské služby zaměstnanosti (činnosti sítě EURES), pokud jde o přijímání zaměstnanců a související informace, poradenské a konzultační služby na vnitrostátní i přeshraniční úrovni.

(5) Za účelem posílení hospodářského růstu a zvýšení počtu pracovních příležitostí by se kromě těchto priorit v méně rozvinutých regionech a členských státech měla zlepšit účinnost veřejné správy a posílit institucionální kapacita zúčastněných stran, které provádějí politiky zaměstnanosti a vzdělávání a sociální politiky.

(6) Zároveň je nezbytné podpořit rozvoj a konkurenceschopnost evropských malých a středních podniků a zajistit, aby se lidé s pomocí vhodných dovedností získaných díky celoživotnímu učení dokázali přizpůsobit novým podmínkám, jako je přechod na znalostní ekonomiku, digitální agenda a přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinněji využívající energie. Tím, že se ESF bude snažit dosáhnout svých hlavních tematických cílů, by měl přispět k řešení těchto problémů. V této souvislosti by měl ESF podporovat přechod pracovních sil na ekologičtější dovednosti a pracovní místa, zejména v odvětvích účinného využívání energie, obnovitelných zdrojů energie a udržitelné dopravy, s přihlédnutím k záměru Unie zvýšit podíl rozpočtu EU na začlenění problematiky klimatu do ostatních oblastí politik na nejméně 20 %, spolu s příspěvky z různých oblastí politik.

(7) ESF by měl přispět ke strategii Evropa 2020 tím, že více soustředí svou podporu na priority Evropské unie. Zejména by měl více podporovat boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, a sice prostřednictvím minimálních účelově vyčleněných přídělů. V závislosti na úrovni rozvoje podporovaných regionů by se měla omezit i volba a počet investičních priorit pro podporu z ESF.

(8) Aby se zajistilo důkladnější monitorování a hodnocení výsledků dosažených na evropské úrovni prostřednictvím činností s podporou ESF, měl by být stanoven společný soubor ukazatelů pro výstupy a výsledky.

(9) Účinné a efektivní provádění činností podporovaných z ESF závisí na řádné správě věcí veřejných a na partnerství mezi všemi příslušnými územními a socioekonomickými činiteli, zejména sociálními partnery a nevládními organizacemi. Proto je nutné, aby členské státy podporovaly účast sociálních partnerů a nevládních organizací na provádění ESF.

(10) Členské státy a Komise by měly zajistit, aby provádění priorit financovaných z ESF přispělo k podpoře rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 Smlouvy. Z hodnocení vyplynulo, že zohlednění tohoto aspektu ve všech dimenzích programů je velmi důležité a zároveň je třeba zajistit, aby byla přijata konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů.

(11) V souladu s článkem 10 Smlouvy by provádění priorit financovaných z ESF mělo přispět k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. ESF by měl podporovat plnění povinností vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o vzdělání, zaměstnání a přístupnost. ESF by měl také napomoci přechodu z péče v institucionálním prostředí na komunitní péči.

(12) Podpora sociálních inovací je zásadní pro tvorbu politik, které budou lépe reagovat na sociální změny, a podpory by se mělo dostat i inovativním sociálním podnikům. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF.

(13) Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce, a proto je nutné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ.

(14) K provádění strategie Evropa 2020 a dosažení jejích hlavních cílů je nezbytná mobilizace zúčastněných stran na regionální a místní úrovni. Lze použít a podporovat územní pakty, místní iniciativy pro zaměstnanost a sociální začleňování, strategie místního rozvoje s vedoucí úlohou komunit a strategie udržitelného rozvoje měst, aby se do realizace programů aktivněji zapojily regionální a místní orgány, města, sociální partneři a nevládní organizace.

(15) Nařízení (EU) […] stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o ESF.

(16) Aby se zjednodušilo používání ESF a snížilo riziko chybovosti, a s ohledem na zvláštní charakteristiky operací podporovaných z ESF je vhodné přijmout ustanovení, která doplní články 57 a 58 nařízení (EU) č. […].

(17) Členské státy a regiony by měly být motivovány k využívání ESF prostřednictvím finančních nástrojů, aby podporovaly například studenty, tvorbu pracovních míst, mobilitu pracovníků, sociální začleňování a sociální podnikání.

(18) Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby mohla vymezit standardní stupnici jednotkových nákladů a paušální částky a jejich maximální výši podle různých typů operací a vymezit zvláštní pravidla a podmínky pro politické záruky. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(19) Tímto nařízením se nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999[18]. Uvedené nařízení by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Obecná ustanovení

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví poslání Evropského sociálního fondu (ESF), rozsah jeho pomoci, zvláštní ustanovení a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci.

Článek 2 Poslání

1. ESF musí podporovat vysokou úroveň zaměstnanosti a kvality pracovních míst, geografickou a profesní mobilitu pracovníků, usnadňovat jejich přizpůsobování se změnám, přispívat k vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy, podporovat rovnost mužů a žen, rovné příležitosti a nediskriminaci, zlepšovat sociální začleňování a bojovat proti chudobě, a tím přispívat k plnění priorit Evropské unie, pokud jde o posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

2. Za tímto účelem podporuje členské státy při dosahování priorit a hlavních cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. ESF musí podporovat tvorbu a provádění politik a činností s přihlédnutím k integrovaným hlavním směrům hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států[19] a k doporučením Rady k národním programům reforem.

3. Z ESF by měli mít prospěch lidé, včetně znevýhodněných skupin, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s zdravotním postižením, migranti, národnostní menšiny, marginalizovaná společenství a lidé, kteří čelí sociálnímu vyloučení. ESF musí rovněž podporovat podniky, systémy a struktury, aby se snáze přizpůsobily novým problémům a aby se podpořila řádná správa a provádění reforem, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních politik.

Článek 3 Rozsah pomoci

1. Podle tematických cílů uvedených níže a v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. […] podporuje ESF tyto investiční priority:

(a) podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků prostřednictvím:

i)        přístupu k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků;

ii)       trvalého začlenění mladých lidí, kteří nemají zaměstnání a nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, do trhu práce;

iii)      samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků;

iv)      rovnosti žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života;

v)       pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám;

vi)      aktivního a zdravého stárnutí;

vii)     modernizace a posílení institucí trhu práce, včetně opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků;

(b) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení prostřednictvím:

i)        omezování předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání;

ii)       zlešování kvality, účinnosti a otevřenosti terciárního a rovnocenného vzdělávání, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání;

iii)      zlepšování přístupu k celoživotnímu učení, zdokonalování dovedností a schopností pracovníků a zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce;

(c) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě prostřednictvím:

i)        aktivního začleňování;

ii)       integrace marginalizovaných společenství, jako jsou Romové;

iii)      boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

iv)      zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu;

v)       podpory sociální ekonomiky a sociálních podniků;

vi)      strategií pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit;

(d) posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy prostřednictvím:

i)        investic do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy.   Tato investiční priorita je použitelná pouze na území členských států, které mají alespoň jeden region úrovně NUTS 2 podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členských státech způsobilých pro podporu z Fondu soudržnosti;

ii)       vytváření kapacit v případě zúčastněných stran, které provádějí politiky zaměstnanosti a vzdělávání a sociální politiky a odvětvové a územní pakty za účelem podnícení reforem na celostátní, regionální a místní úrovni.

2. Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení (EU) č. […], a to zejména prostřednictvím:

(a) podpory přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím reformy systémů vzdělávání a odborné přípravy, přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostředím a energií;

(b) zvyšování dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti, investic do začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností;

(c) podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky;

(d) zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidského kapitálu.

Článek 4 Provázanost a tematické zaměření

1. Členské státy musí zajistit, aby strategie a činnosti vymezené v operačních programech byly provázány a zaměřeny na řešení problémů vymezených v národních programech reforem a v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy, aby přispěly k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání a zmírňování chudoby.

2. Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě musí být přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ stanovený v čl. 9 odst. 9 nařízení (EU) č. […].

3. Členské státy musí usilovat o tematické zaměření na základě těchto podmínek:

a) u více rozvinutých regionů musí členské státy soustředit 80 % přídělů pro každý operační program až na čtyři investiční priority stanovené v čl. 3 odst. 1;

b) u přechodových regionů musí členské státy soustředit 70 % přídělů pro každý operační program až na čtyři investiční priority stanovené v čl. 3 odst. 1;

c) u méně rozvinutých regionů musí členské státy soustředit 60 % přídělů pro každý operační program až na čtyři investiční priority stanovené v čl. 3 odst. 1.

Článek 5 Ukazatele

1. Společné ukazatele stanovené v příloze tohoto nařízení a zvláštní ukazatele pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 24 odst. 3 a čl. 87 odst. 2 písm. b) bodem ii) nařízení (EU) č. […]. Všechny ukazatele musí být vyjádřeny v absolutních číslech.           Společné ukazatele pro výstupy a zvláštní ukazatele pro výstupy jednotlivých programů se týkají částečně nebo plně provedených operací. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, stanoví se souhrnné kvantifikované cílové hodnoty pro rok 2022. Ukazatele výchozího stavu se nastaví na nulu.      Společné ukazatele pro výsledky a zvláštní ukazatele pro výsledky jednotlivých programů se týkají prioritních os nebo dílčích priorit stanovených v rámci prioritní osy. Ukazatele výchozího stavu použijí nejnovější dostupné údaje. Souhrnné kvantifikované cílové hodnoty se stanoví pro rok 2022.

2. Řídící orgán předloží elektronicky strukturované údaje pro každou investiční prioritu ve stejnou dobu jako výroční zprávy o provádění. Tyto údaje se týkají kategorizace a ukazatelů pro výstupy a výsledky.

Kapitola II Zvláštní ustanovení pro programování a provádění

Článek 6 Zapojení partnerů

1. Zapojení sociálních partnerů a ostatních zúčastněných stran, zejména nevládních organizací, do provádění operačních programů, jak je uvedeno v článku 5 nařízení (EU) č. […], může mít formu globálních grantů podle definice v čl. 112 odst. 7 nařízení (EU) č. […]. V takovém případě musí být v operačním programu označena ta část programu, které se globální grant týká, včetně příslušného orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy.

2. Aby se podpořila přiměřená účast sociálních partnerů na činnostech podporovaných ESF, musí řídící orgány operačního programu v regionu podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistit, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit, a sice formou odborné přípravy, opatření na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu, a na činnosti prováděné sociálními partnery společně.

3. Aby se podpořila přiměřená účast nevládních organizací na činnostech podporovaných ESF a jejich přístup k nim, zejména v oblastech sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, musí řídící orgány operačního programu v regionu podle definice v čl. 82 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. […] nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistit, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit pro nevládní organizace.

Článek 7 Podpora rovnosti žen a mužů

Členské státy a Komise musí podporovat rovnost žen a mužů prostřednictvím zohledňování rovnosti pohlaví podle článku 7 nařízení (EU) č. […] a zvláštních cílených opatření uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě iv), zejména za účelem zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání, snížení segregace podle pohlaví na trhu práce, boje proti genderovým stereotypům v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a podpory sladění pracovního a soukromého života mužů i žen.

Článek 8 Podpora rovných příležitostí a nediskriminace

Členské státy a Komise musí podporovat rovné příležitosti pro všechny, včetně přístupu pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím prosazování zásady nediskriminace podle článku 7 nařízení (EU) č. […] a prostřednictvím zvláštních opatření v rámci investičních priorit vymezených v článku 3, a zejména v čl. 3 odst. 1 písm. c) bodě iii). Taková opatření musí být zaměřena na osoby, jimž hrozí riziko diskriminace, a osoby se zdravotním postižením, aby se zvýšila jejich účast na trhu práce, zlepšilo jejich sociální začlenění, snížily nerovnosti, pokud jde o úroveň dosaženého vzdělání a zdravotní stav, a zjednodušil přechod z péče v institucionálním prostředí na komunitní péči.

Článek 9 Sociální inovace

1. ESF musí podporovat sociální inovace ve všech oblastech spadajících do působnosti ESF podle definice v článku 3 tohoto nařízení, zejména s cílem zkoušet inovativní řešení, která vyžadují sociální potřeby, a rozšiřovat je.

2. Členské státy musí určit témata pro sociální inovace, která odpovídají konkrétním potřebám v jejich operačních programech.

3. Komise musí usnadnit vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením osvědčených postupů a metodologií.

Článek 10 Nadnárodní spolupráce

1. Členské státy musí podporovat nadnárodní spolupráci, aby propagovaly vzájemné učení, a tím zvyšovaly účinnost politik podporovaných z ESF. Nadnárodní spolupráce musí zahrnovat partnery alespoň ze dvou členských států.

2. Členské státy si mohou samy zvolit téma nadnárodní spolupráce ze seznamu navrženého Komisí a přijatého výborem ESF.

3. Komise musí usnadňovat nadnárodní spolupráci v případě témat uvedených v odstavci 2 prostřednictvím vzájemného učení a koordinovaných nebo společných činností. Komise jedná zejména na úrovni platformy EU, aby zjednodušila výměnu informací, vytváření kapacit a sítí a rovněž šíření příslušných výstupů. Kromě toho Komise vytvoří koordinovaný rámec provádění, včetně společných kritérií způsobilosti, typů a načasování činností a společných metodologických přístupů k monitorování a hodnocení, aby se nadnárodní spolupráce zjednodušila.

Článek 11 Zvláštní ustanovení fondu týkající se operačních programů

1. Odchylně od čl. 87 odst. 1 nařízení (EU) č. […] mohou operační programy stanovit prioritní osy pro provádění sociálních inovací a nadnárodní spolupráce uvedených v článcích 9 a 10.

2.           Odchylně od čl. 109 odst. 3 nařízení (EU) č. […] se maximální míra spolufinancování pro určitou prioritní osu zvýší o deset procentních bodů, ale nepřesáhne 100 %, pokud je celá prioritní osa zaměřena na sociální inovace nebo nadnárodní spolupráci nebo jejich kombinaci.

3.           Kromě ustanovení čl. 87 odst. 3 nařízení (EU) č. […] stanoví operační programy i příspěvek plánovaných činností podporovaných z ESF:

a)      na tematické cíle uvedené v čl. 9 odst. 1 až 7 nařízení (EU) č. […], případně podle prioritních os;

b)      na sociální inovace a nadnárodní spolupráci uvedené v článcích 9 a 10, pokud se na ně nevztahuje specifická prioritní osa.

Článek 12 Zvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou

1.           ESF může podporovat strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit podle článku 28 nařízení (EU) č. […], územní pakty a místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování a rovněž integrované územní investice podle článku 99 nařízení (EU) č. […].

2.           Aby ESF doplnil zásahy EFRR podle článku 7 nařízení (EU) č. [o EFRR], může podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů a problémů souvisejících s životním prostředím, které jsou uvedeny ve smlouvě o partnerství.

Kapitola III Zvláštní ustanovení pro finanční řízení

Článek 13 Způsobilost výdajů

1. Evropský sociální fond poskytuje podporu pro způsobilé výdaje, které mohou, aniž je dotčen čl. 109 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. […], zahrnovat jakékoli finanční zdroje vytvářené společně zaměstnavateli a pracovníky.

2. Odchylně od čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. […] může ESF poskytovat podporu pro výdaje vynaložené na operace, které se provádějí mimo oblast programu, ale v rámci Unie, pokud jsou splněny tyto dvě podmínky:

a)      operace je prospěšná pro oblast programu;

b)      povinnosti orgánů odpovědných za program, pokud jde o řízení, kontrolu a audit operace, jsou plněny orgány odpovědnými za program, v rámci nějž je operace podporována, nebo uzavřou smlouvu s orgány v členském státě, ve kterém se operace provádí, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a povinnosti související s řízením, kontrolou a auditem operace.

3. Kromě výdajů uvedených v čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) č. […] není nákup infrastruktury, pozemků a nemovitostí způsobilý pro příspěvek z ESF.

4. Věcné příspěvky ve formě dávek nebo platů vyplacené třetí stranou ve prospěch účastníků operace mohou být způsobilé pro příspěvek z ESF, pokud jejich výše nepřesáhne náklady vynaložené třetí stranou a pokud byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně účetních pravidel.

Článek 14 Zjednodušené vykazování nákladů

1. Kromě metod uvedených v článku 57 nařízení (EU) č. […] může Komise uhradit náklady zaplacené členskými státy na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek podle definice Komise. Částky vypočítané na tomto základě se považují za veřejnou podporu zaplacenou příjemci a za způsobilé výdaje pro účely použití nařízení (EU) č. […].

Za tímto účelem je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o druh zahrnutých operací, definice standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek a jejich maximální výše, které mohou být přizpůsobeny podle platných společně dohodnutých metod.

Cílem finančního auditu je výlučně ověření toho, že byly splněny podmínky pro úhrady ze strany Komise na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek.

Pokud se použijí tyto formy financování, mohou členské státy uplatnit své vlastní účetní postupy na podporu operací. Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. […] nepodléhají tyto účetní postupy a výsledné částky auditu ze strany auditního orgánu ani Komise.

2. V souladu s čl. 57 odst. 1 písm. d) a čl. 57 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. […] lze použít paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících nákladů na operaci.

3. Granty proplacené na základě způsobilých nákladů na operace, které byly stanoveny v rámci paušálního financování, standardních stupnic jednotkových nákladů a jednorázových částek podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) č. […], lze vypočítat v jednotlivých případech odkazem na návrh rozpočtu předem schválený řídícím orgánem za předpokladu, že podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 100 000 EUR.

4. Granty, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 50 000 EUR, musí mít formu paušálních částek nebo standardních stupnic jednotkových nákladů, s výjimkou operací, které jsou podporovány v rámci režimu státní podpory.       

Článek 15 Finanční nástroje

1. Podle článku 32 nařízení (EU) č. […] může ESF podporovat činnosti a politiky spadající do jeho působnosti prostřednictvím finančních nástrojů, jako jsou programy sdílení rizika, kapitálové a dluhové nástroje, záruční fondy, podílové fondy a úvěrové fondy.

2. ESF lze použít ke zlepšení přístupu na kapitálové trhy pro veřejné i soukromé subjekty na celostátní a regionální úrovni, které provádějí činnosti a politiky spadající do působnosti ESF a operační program prostřednictvím „politických záruk ESF“, a to pod podmínkou schválení ze strany Komise.

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 pro vymezení zvláštních pravidel a podmínek pro žádosti členských států o politické záruky, včetně maximálních částek, které zejména zajistí, že jejich použití nepovede k nadměrnému zadlužování veřejných subjektů.

Každou žádost Komise posoudí a schválí každou „politickou záruku ESF“, pokud spadá do působnosti operačního programu podle článku 87 nařízení (EU) č. […] a pokud je v souladu se stanovenými zvláštními pravidly a podmínkami.

Kapitola IV Přenesení pravomoci a závěrečná ustanovení

Článek 16 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 lze udělit na dobu neurčitou od 1. ledna 2014.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 1 prvním pododstavci a čl. 15 odst. 2 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 1 prvního pododstavce a čl. 15 odst. 2 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada Komisi uvědomí, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17 Zrušení

Nařízení (ES) č. 1081/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 18 Ustanovení o přezkumu

Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2020 postupem podle článku 164 Smlouvy.

Článek 19 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA Společné ukazatele pro výstupy a výsledky u investic ESF

(1) Společné ukazatele pro výstupy týkající se účastníků

Za účastníky[20] se označují osoby, které mají přímý prospěch z investice ESF, které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje. Jiní příjemci se mezi účastníky nepočítají.

· nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*

· dlouhodobě nezaměstnaní*

· neaktivní*

· neaktivní osoby, které nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy*

· zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*

· do 25 let*

· nad 54 let*

· s ukončeným primárním (ISCED 1) nebo nižším sekundárním (ISCED 2) vzděláním*

· s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním*

· s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*

· migranti, lidé, kteří jsou původem cizinci, menšiny (včetně marginalizovaných společenství, jako jsou Romové)**

· zdravotně postižení**

· jiné znevýhodněné osoby**

Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě ukazatelů pro výstupy.

Údaje o účastnících, kteří se účastní operace podporované z ESF, musí být poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 1 a 2 a čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) č. […]. Všechny údaje musí být rozlišeny podle pohlaví.

(2) Společné ukazatele pro výstupy týkající se subjektů

· počet projektů, které zcela nebo zčásti provádějí sociální partneři nebo nevládní organizace

· počet projektů zaměřených na orgány veřejné správy a veřejné služby

· počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků

Tyto údaje musí být poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 1 a 2 a čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) č. […].   

(3) Společné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků

· neaktivní účastníci, kteří znovu začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti

· účastníci v procesu vzdělávání / odborné přípravy po ukončení své účasti

· účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti

· zaměstnaní účastníci po ukončení své účasti

Tyto údaje musí být poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 1 a 2 a čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) č. […]. Všechny údaje musí být rozlišeny podle pohlaví.  

(4) Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků

· zaměstnaní účastníci 6 měsíců po ukončení své účasti

· účastníci samostatně výdělečně činní 6 měsíců po ukončení své účasti

· účastníci, jejichž situace na trhu práce se 6 měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila

Tyto údaje musí být poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. […]. Musí být shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé prioritní osy nebo dílčí priority. Interní platnost vzorku by měla být zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni prioritní osy nebo dílčí priority. Všechny údaje musí být rozlišeny podle pohlaví.

[1]               5. zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, listopad 2010.

[2]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vnitrostátním parlamentům s názvem „Přezkum rozpočtu EU“ – KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[3]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Rozpočet – Evropa 2020“, KOM(2011) 500, 29.6.2011.

[4]               Pracovní dokument útvarů Komise: Výsledky veřejné konzultace o závěrech 5. zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, SEK(2011) 590 v konečném znění, 13.5.2011.

[5]               Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2010 o budoucnosti Evropského sociálního fondu, P7_TA(2010)0357.                Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. října 2010 o regionální politice a politice soudržnosti EU po roce 2013, P7_TA(2010)0356.

[6]               Úř. věst. C 132/8, 3.5.2011.

[7]               Úř. věst. C 166/08, 7.6.2011.

[8]               KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[9]               Úř. věst C. , , s. .

[10]             Úř. věst C. , , s. .

[11]             Úř. věst C. , , s. .

[12]             KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[13]             KOM(2010) 682 v konečném znění, 23.11.2010.

[14]             KOM(2010) 477 v konečném znění, 15.9.2010.

[15]             KOM(2010) 758 v konečném znění, 16.12.2010.

[16]             KOM(2010) 245 v konečném znění, 26.8.2010.

[17]             KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10.2010.

[18]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12.

[19]             Doporučení Rady ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (Úř. věst. L 191, 23.7.2010, s. 28–34) a rozhodnutí Rady ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46–51).

[20]             Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu s ustanoveními směrnice 95/46 ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, a zejména s články 7 a 8 uvedené směrnice.               Údaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 výše uvedené směrnice. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c)). Definice správce je uvedena v článku 2 zmiňované směrnice.                Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 8 výše uvedené směrnice. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v čl. 8 odst. 2 buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru (čl. 8 odst. 4).