DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

· Odůvodnění a cíle návrhu

Podle práva EU jsou orgány veřejné správy členských států odpovědné za jeho uplatňování stále více povinny spolupracovat se svými protějšky v ostatních členských státech. Pro poskytnutí podpory těmto orgánům při plnění jejich úkolů Evropská komise vytvořila a navrhla systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) jako obecnou nastavitelnou platformu správní spolupráce, která je členským státům bezplatně nabízena od roku 2008. Tato služba poskytuje více než šesti tisícům registrovaných orgánů ve 27 členských státech a třech zemích EHP rychlý a bezpečný komunikační kanál pro přeshraniční výměnu informací s jejich protějšky, a účinně tak překonává překážky plynoucí z používání různých jazyků a správních struktur. Systém IMI se v současnosti používá pro výměnu informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací[1] (dále jen „směrnice o uznávání odborných kvalifikací“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[2] (dále jen „směrnice o službách“). V roce 2010 se prostřednictvím systému IMI vyměnilo přibližně 2 000 žádostí o informace.

Přeshraniční administrativní spolupráce často zahrnuje zpracování a výměnu osobních údajů občanů EU, jako je tomu v případě směrnice o službách a směrnice o odborných kvalifikacích. Z právního hlediska funguje systém IMI na základě rozhodnutí Komise, rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech a doporučení Komise[3]. Dalšímu rozšíření systému IMI brání skutečnost, že neexistuje jednotný právní nástroj přijatý Evropským parlamentem a Radou, který by byl základem pro provoz systému. V praxi systém IMI zaručuje vysokou úroveň technické a procesní ochrany údajů. Díky mnoha procesním a technickým prvkům zvyšujícím ochranu soukromých údajů, které byly do systému zabudovány na základě zásady ochrany soukromí již od návrhu, nabízí zpracování osobních údajů v systému IMI výrazně vyšší úroveň ochrany a bezpečnosti než ostatní metody výměny informací, jako jsou poštovní styk, telefon, fax nebo e-mail. Vedle toho se otázky ochrany údajů řeší při každodenním používání systému a jsou zahrnuty do vzdělávacích materiálů pro uživatele IMI.

Podle sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ je rozšíření systému IMI do dalších odvětví za účelem „vytvoření skutečné elektronické komunikační sítě evropských správních orgánů“ jedním ze zásadních prvků při prosazování lepší správy jednotného trhu[4]. Sdělení Komise[5] „Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)“ (dále jen „sdělení o strategii systému IMI“), přijaté dne 21. února 2011, vytyčuje plány pro budoucí rozšíření systému IMI do ostatních oblastí práva EU. Sdělení Komise „Akt o jednotném trhu“ zdůraznilo význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu[6].

Cílem tohoto návrhu je:

(1) vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel, a zajistit tak jeho efektivní fungování;

(2) poskytnout ucelený rámec pro ochranu údajů stanovením pravidel pro zpracování osobních údajů v systému IMI;

(3) usnadnit případné budoucí rozšíření systému IMI do nových oblastí práva EU a vyjasnit úlohy různých aktérů zapojených do systému IMI.

· Obecné souvislosti

Ve svých rozhodnutích C/2006/3606 ze dne 14. srpna 2006, C/2007/3514 ze dne 25. července 2007 a C/2008/1881 ze dne 14. května 2008 Komise rozhodla o financování a zavedení systému pro výměnu informací o vnitřním trhu jako projektu společného zájmu v rámci programu o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC). Další financování bylo poskytnuto na základě rozhodnutí Komise KOM/2007/3514 ze dne 25. července 2007 o čtvrté revizi pracovního programu IDABC.

Rozhodnutí Komise 2008/49/ES stanoví funkce, práva a povinnosti subjektů a uživatelů IMI s přihlédnutím ke stanovisku pracovní skupiny zřízené podle článku 29[7]. Po přijetí rozhodnutí vydal evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) stanovisko[8], v němž Evropský parlament a Radu vyzval k přijetí právního nástroje v souvislosti se zamýšleným rozšířením systému IMI do dalších oblastí právních předpisů upravujících vnitřní trh.

Bylo dohodnuto, že až do přijetí takového právního nástroje se bude problematika řešit postupně, počínaje přijetím pokynů k provádění pravidel pro ochranu údajů v systému IMI vypracovaných v úzké spolupráci s EIOÚ[9]. Podle Komise se tento postupný přístup jevil při zajištění vysoké úrovně technické a procesní ochrany údajů v rámci systému IMI jako účinný[10].

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Zpracováním osobních údajů v systému IMI se zabývají rozhodnutí a doporučení Komise uvedená ve 3. poznámce pod čarou.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

· Konzultace zúčastněných stran

V průběhu minulého roku informovala Komise strany zapojené do systému IMI, včetně národních koordinátorů IMI a orgánů, které systém používají, prostřednictvím různých fór o svých plánech pro budoucí rozšiřování systému IMI. Z obdržených reakcí lze soudit, že záměr Komise navrhnout horizontální právní nástroj, který by odstranil jakékoliv pochybnosti o závazné povaze pravidel pro zpracování osobních údajů v systému, má obecnou podporu.

EIOÚ byl v raných fázích přípravy návrhu konzultován neformálně a během konzultace mezi útvary i formálně a poskytl zásadní přínos.

· Posouzení dopadů

Jak již bylo uvedeno, tento návrh konsoliduje stávající pravidla, která upravují systém IMI, do jediného horizontálního právně závazného nástroje. V této fázi tudíž není třeba zvážit žádné alternativní politické varianty. Kromě toho tento návrh nepředvídá ani nevylučuje jakákoliv budoucí rozhodnutí o možném rozšíření systému IMI do nových oblastí práva Unie, ale pouze usnadní případné rozšíření poskytnutím solidního právního rámce pro fungování systému IMI a pružného postupu pro budoucí rozhodnutí o rozšíření, které budou založeny na kritériích stanovených ve sdělení o strategii systému IMI uvedeném výše. Z těchto důvodů nebyl návrh předmětem analýzy posouzení dopadů. Jakékoli následné rozhodnutí týkající se rozšiřování systému IMI nad rámec oblastí práva Unie, v nichž se systém v současnosti používá, bude vyžadovat přiměřené posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem tohoto návrhu je zlepšit podmínky fungování vnitřního trhu poskytnutím účinného a uživatelsky přívětivého nástroje, který by usnadnil praktické provádění ustanovení práva Unie ukládajících povinnost správní spolupráce a výměny informací.

Navrhované nařízení rovněž stanoví hlavní zásady ochrany údajů prostřednictvím systému IMI, včetně práv subjektů údajů, v jediném právním nástroji, a tím zvyšuje transparentnost a posiluje právní jistotu. Seznam oblastí právních aktů Unie, které jsou v současnosti podporovány systémem IMI, je uveden v příloze I. Oblasti, jichž by se mohlo týkat případné budoucí rozšíření systému, jsou uvedeny v příloze II. Procedurální a rozpočtové aspekty, jejichž cílem je usnadnit budoucí rozšíření systému IMI, jsou v souladu s výše uvedeným sdělením o strategii systému IMI.

· Právní základ:

Článek 114 Smlouvy o fungování EU

· Zásada subsidiarity a proporcionality

Vzhledem k povaze systému IMI jako ústřednímu komunikačnímu nástroji vyvinutému a hostovanému Komisí je třeba stanovit soubor společných pravidel platných pro systém a provést je centralizovaným způsobem. Cílů systému IMI, zejména odstranění překážek pro přeshraniční spolupráci, jako jsou jazykové bariéry, odlišná správní a pracovní kultura a nedostatečně zavedené postupy pro výměnu informací, nemůže být dosaženo na úrovni členských států a vyžadují si postup na úrovni Evropské unie. Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

· Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení

Vzhledem k výše uvedeným cílům je nezbytné stanovit soubor společných pravidel pro fungování systému IMI. Tohoto cíle by nemohlo být dosaženo prostřednictvím směrnice, protože ta je díky své povaze závazná pouze, pokud jde o výsledek, kterého se má dosáhnout, ale volbu formy a metod ponechává na vnitrostátních orgánech. Nicméně v případě tohoto návrhu je nutné přesně definovat formy a metody správní spolupráce prostřednictvím systému IMI. Pokud jde o užitečné precedenty, lze zdůraznit, že pro jiné velké IT systémy na úrovni EU se v souvislosti s ochranou údajů a dalšími otázkami rovněž použila nařízení[11]. Návrh aktu přijatého Komisí a nikoliv Evropským parlamentem a Radou, např. v rozhodnutí Komise, by pouze odrazil status quo a neřešil by obavy týkající se právní jistoty občanů, které v minulosti vznesl EIOÚ.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Jelikož je používání systému IMI pro členské státy povinné podle směrnice o službách a nedávno přijaté směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči[12], je nezbytné zajistit jeho trvalé fungování. Z tohoto důvodu a aby se rovněž zajistila účinnější správa a lepší kontrola rozpočtu, se navrhuje, aby výdaje vztahující se k systému IMI byly přeorganizovány tak, že všechny náklady budou seskupeny v rámci stejné rozpočtové linie, kterou spravuje GŘ MARKT (12.02.01 Provádění a rozvoj vnitřního trhu), jak je uvedeno v přiloženém legislativním finančním výkazu.

Tento návrh nemá dopad na rozpočet nad rámec toho, co je již naplánováno v nadcházejících letech v úředních plánech Komise a nejsou jím dotčena rozhodnutí o víceletém finančním rámci na období po roce 2013.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

· Evropský hospodářský prostor

Navržený právní akt se týká záležitostí EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

· Podrobné vysvětlení návrhu

Výběr právního základu

Hlavním cílem návrhu je zlepšit podmínky pro fungování vnitřního trhu poskytnutím účinného a uživatelsky přívětivého nástroje, který usnadní praktické uplatňování těch ustanovení aktů Unie, podle nichž musí členské státy spolupracovat navzájem mezi sebou i s Komisí a vyměňovat si informace (v mnoha případech včetně osobních údajů). Pro zajištění účinného fungování systému IMI je nezbytné stanovit některá společná pravidla týkající se jeho řízení a používání. To zahrnuje povinnost jmenovat jednoho národního koordinátora IMI na členský stát (článek 7), povinnost příslušných orgánů poskytovat včas přiměřenou odpověď (čl. 8 odst. 1) a ustanovení, že informace vyměňované prostřednictvím systému IMI lze použít pro poskytnutí důkazů stejným způsobem jako obdobné informace získané v rámci téhož členského státu (čl. 8 odst. 2).

Zároveň by při provádění systému IMI měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany údajů.

Kapitola I (Obecná ustanovení)

Podle řady ustanovení aktů Unie jsou členské státy povinny spolupracovat mezi sebou navzájem i s Komisí prostřednictvím výměny informací. Například směrnice o odborných kvalifikacích nařizuje správní spolupráci a výměnu některých informací, včetně osobních údajů, mezi správními orgány členských států. Od roku 2008 se členské státy dohodly na používání systému IMI pro účely takové spolupráce a výměny údajů u řady povolání, jejichž počet se postupně zvyšoval, a cílem je, aby se výměna údajů vztahovala na všechna regulovaná povolání. Směrnice o službách ukládá členským státům závazky vzájemné pomoci, včetně povinnosti poskytnout informace elektronickou cestou (čl. 28 odst. 6). Rozhodnutí Komise 2009/739/ES ze dne 2. října 2009 stanoví praktická opatření pro výměnu informací mezi členskými státy podle směrnice o službách.

Od 16. května 2011 si mohou orgány, které se zabývají vysíláním pracovníků, v celé EU vyměňovat příslušné informace prostřednictvím systému IMI v rámci pilotního projektu[13]. Vedle toho je podle nedávno přijaté směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči používání systému IMI povinné při výměně informací o právu vykonávat činnost zdravotnických pracovníků[14]. Průvodní dokument ke sdělení o strategii systému IMI uvádí další oblasti, které by mohly využít výhod systému IMI. Dále by měly být prozkoumány synergie mezi systémem IMI a jinými nástroji IT, které Komise používá, včetně v oblasti řešení problémů.

Cílem ustanovení článků 1, 2 a 3 je stanovit účel a oblast působnosti systému IMI.

Navrhovaný mechanismus pro rozšíření systému IMI na další akty Unie (článek 4) se zaměří na poskytování potřebné pružnosti v budoucnu a zároveň zajistí vysokou úroveň právní jistoty a transparentnosti, zejména pro subjekty údajů. Za tímto účelem jsou v příloze I uvedeny akty Unie, které jsou v současnosti podporovány systémem IMI. Příloha II vedle toho uvádí oblasti možného budoucího rozšíření systému IMI. Po posouzení technické proveditelnosti, nákladové efektivnosti, uživatelské přívětivosti a celkového dopadu na systém, jakož i výsledků případné zkušební fáze, bude Komise zmocněna odpovídajícím způsobem aktualizovat seznam oblastí v příloze I a přijme akt v přenesené pravomoci.

Kapitola II (Funkce a povinnosti ve vztahu k systému IMI)

Ustanovení této kapitoly jsou pro účinné fungování systému (např. příslušné úlohy národního koordinátora IMI - článek 7 a příslušných orgánů - článek 8) rozhodující. Zejména příslušným orgánům by nemělo být dovoleno zpochybňovat důkazní hodnotu dokumentu zaslaného od jiného členského státu pouze z toho důvodu, že byl zaslán prostřednictvím systému IMI, a měly by s ním zacházet stejným způsobem jako s obdobnými dokumenty pocházejícími z jejich členského státu. Ustanovení také odráží flexibilitu, kterou systém IMI členským státům nabízí při přidělování různých úloh v rámci systému v souladu s jejich vnitrostátní správní strukturou.

Článek 9 objasňuje úlohu Komise. U typů správní spolupráce, na které se systém IMI v současnosti vztahuje, je omezena na zajištění bezpečnosti, dostupnosti, údržby a rozvoje softwarové infrastruktury a infrastruktury IT pro systém IMI. Komise by však mohla mít i aktivní úlohu v pracovních postupech IMI, například u oznamovacích postupů, na základě právních předpisů nebo jiných ujednání, na nichž je používání systému IMI v určité oblasti vnitřního trhu založeno.

Článek 10 týkající se přístupových práv je pro zajištění účinné ochrany osobních údajů zpracovávaných systémem zásadní. Upřesňuje zejména, že přístup k osobním údajům zpracovávaným v systému IMI musí být omezen na uživatele IMI, kteří se účastní dotyčného postupu.

Kapitola III (Zpracování údajů a bezpečnost)

Zpracování osobních údajů prostřednictvím systému IMI bude i nadále vycházet z předem stanovených pracovních postupů, souborů dotazů a jiných postupů (článek 12). To představuje dodatečnou záruku transparentnosti pro subjekty údajů.

Osobní údaje zpracovávané systémem IMI by neměly zůstat přístupné déle, než je nezbytné. Je proto důležité stanovit maximální lhůty uchovávání údajů, po jejichž uplynutí by údaje měly být zablokovány, tj. přístup prostřednictvím běžných rozhraní by měl být uživatelům IMI zamezen a údaje by měly být ze systému automaticky vymazány po pěti letech po skončení postupu správní spolupráce (článek 13). Spíše než okamžité vymazání údajů se upřednostňuje možnost jejich zablokování po uplynutí 18 měsíců, aby bylo zaručeno, že subjekty údajů jsou schopny účinně uplatňovat svá práva, například získáním důkazů, že výměna informací prostřednictvím systému IMI byla provedena za účelem podání odvolání proti rozhodnutí, které bylo na takové výměně založeno. Tento přístup je rovněž v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C-553/07 Rijkeboer.

Zpracování osobních údajů uživatelů IMI (např. zaměstnanců státní správy používajících systém IMI) by mělo být možné pro účely související s fungováním systému IMI, jako např. zajištění řádného fungování systému koordinátory IMI a Komisí nebo shromažďování informací souvisejících se správní spoluprací na vnitřním trhu prostřednictvím průzkumů veřejného mínění (článek 14).

Článek 15 odráží skutečnost, že podle směrnice o odborných kvalifikacích a směrnice o službách se systém IMI již nyní používá k výměně údajů citlivé povahy, včetně např. informací o disciplinárních nebo trestních postizích.

Je důležité uvést, že vzhledem k tomu, že systém IMI je vyvinut, spravován a hostován centrálně Komisí, jsou příslušná pravidla o bezpečnosti údajů uvedena v nařízení (ES) č. 45/2001 (článek 16).

Kapitola IV (Práva subjektů údajů a dohled)

Vzhledem k rozmanitosti příslušných orgánů, které systém IMI používají (k březnu 2011 to bylo více než 6 000 orgánů), jakož i k různorodosti situací a souvislostí, v nichž lze systém IMI v budoucnu použít, není možné stanovit v navrhovaném nařízení jedno univerzální řešení pro výkon práv subjektů údajů. Povinnosti příslušných orgánů jsou v zásadě upraveny ve vnitrostátních předpisech o ochraně údajů, zatímco články 15 a 16 upravují záležitosti, které jsou specifické pro systém IMI (např. zablokované údaje), jakož i povinnosti Komise. Je rovněž důležité zajistit pro subjekty údajů transparentnost vždy, když je výkon jejich práv v rámci systému IMI omezen vnitrostátními právními předpisy (článek 19).

Ustanovení pro koordinovaný dohled vychází z modelu stanoveného v nařízeních o VIS a SIS II[15] (článek 20).

Kapitola V (Zeměpisná působnost systému IMI)

Právní nástroj pro systém IMI by měl zajistit dostatečnou pružnost pro zohlednění budoucího vývoje u použití systému, včetně případného zapojení třetích zemí do výměny informací v některých oblastech (článek 22) nebo použití systému v čistě domácích podmínkách (článek 21), o což již některé členské státy vyjádřily zájem. Ve všech takových případech by záruky pro ochranu osobních údajů měly platit i nadále.

Kapitola VI (Závěrečná ustanovení)

Aby bylo možné rozšířit systém IMI na další akty Unie, bude mít Komise pravomoc k aktualizaci seznamu ustanovení, na něž se systém IMI již vztahuje a která jsou uvedena v příloze I, přičemž další ustanovení jsou zahrnuta v příloze II.

Komise se zavazuje, že bude pravidelně předkládat zprávy o fungování systému IMI, mimo jiné na základě statistických informací získaných ze systému a případně poskytnutých členskými státy na požádání (článek 26).

2011/0226 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[16],

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Použití některých aktů Unie upravujících volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu na vnitřním trhu vyžaduje, aby členské státy spolupracovaly a vyměňovaly si informace navzájem mezi sebou i s Komisí. Vzhledem k tomu, že praktické prostředky pro takovou výměnu informací nejsou v těchto aktech často uvedeny, je třeba učinit vhodná praktická opatření.

(2) Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) je softwarová aplikace přístupná prostřednictvím internetu, kterou vyvinula Evropská komise ve spolupráci s členskými státy, s cílem pomoci členským státům při praktickém provádění požadavků na výměnu informací stanovených v předpisech Unie, a to vytvořením centralizovaného komunikačního mechanismu, který by usnadnil přeshraniční výměnu informací a vzájemnou pomoc. Systém IMI příslušným orgánům zejména umožňuje určit jejich partnerský subjekt v jiném členském státu, řídit výměnu informací, včetně osobních údajů, na základě jednoduchých a jednotných postupů a překonat jazykové bariéry na základě předem definovaných a předem přeložených pracovních postupů.

(3) Účelem systému IMI by mělo být lepší fungování vnitřního trhu díky zavedení účinného, uživatelsky přívětivého nástroje pro provádění správní spolupráce mezi členskými státy a Komisí, což usnadní uplatňování aktů Unie uvedených v přílohách tohoto nařízení.

(4) Sdělení Komise[17] „Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)“ stanoví plány pro možné rozšíření systému IMI na jiné akty Unie. Sdělení Komise „Akt o jednotném trhu“ zdůraznilo význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu[18]. Je proto nezbytné vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel, které zajistí efektivní fungování systému.

(5) Pokud použití ustanovení Unie aktu vyžaduje, aby si členské státy vyměňovaly osobní údaje, a stanoví účel tohoto zpracování, mělo by být takové ustanovení považováno za odpovídající právní základ pro zpracování osobních údajů, s výhradou podmínek stanovených v článcích 8 a 52 Listiny základních práv Evropské unie. Na systém IMI by se mělo nahlížet především jako na nástroj pro výměnu informací (včetně osobních údajů), ke které by jinak došlo prostřednictvím jiných prostředků, včetně běžného poštovního styku, faxu nebo elektronické pošty, na základě právního závazku uloženého orgánům a subjektům členských států v aktech Unie.

(6) Systém IMI vychází ze zásady ochrany soukromí již od návrhu a byl vytvořen s přihlédnutím k požadavkům právních předpisů na ochranu údajů. Systém nabízí dobrou úroveň ochrany údajů, zejména z důvodu omezení uložených na přístup k osobním údajům, které se v rámci systému vyměňují. Systém IMI proto nabízí výrazně vyšší úroveň ochrany a bezpečnosti než ostatní metody výměny informací, jako je poštovní styk, telefon, fax nebo e-mail.

(7) Správní spolupráce za použití elektronických prostředků mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí by měla být v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[19] a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[20].

(8) V zájmu zajištění transparentnosti, zejména pro subjekty údajů, by měly být akty Unie, pro něž se používá systém IMI, uvedeny v příloze I tohoto nařízení. Oblasti dalšího možného rozšíření by měly být uvedeny v příloze II. Je vhodné určit v příloze II soubor aktů Unie, u nichž je nutné vyhodnotit technickou proveditelnost, nákladovou efektivnost, uživatelskou přívětivost a celkový dopad na systém předtím, než se rozhodne o používání systému IMI u těchto aktů.

(9) Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit členským státům a Komisi při rozhodování o použití systému IMI pro výměnu informací, která nezahrnuje zpracování osobních údajů.

(10) Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro používání systému IMI pro účely správní spolupráce, která se mohou vztahovat mj. na individuální výměnu informací, oznamovací postupy, výstražné mechanismy, ujednání o vzájemné pomoci a řešení problémů.

(11) Členské státy by měly být schopny přizpůsobit funkce a povinnosti týkající se systému IMI svým interním správním strukturám nebo vzít v úvahu konkrétní potřeby specifického pracovního postupu systému IMI. Úkoly, které plní koordinátoři IMI, může provádět jeden nebo více pověřených koordinátorů IMI, sám nebo společně s jinými, pro určité oblasti vnitřního trhu, pro určitou správní či zeměpisnou oblast nebo podle jiného kritéria.

(12) Ačkoliv je systém IMI v podstatě komunikačním nástrojem pro orgány veřejné správy, který není přístupný široké veřejnosti, je možné, že bude nutné vyvinout technické prostředky, které by vnějším subjektům, jako jsou například občané, podniky a organizace, umožnily komunikovat s příslušnými orgány za účelem poskytnutí informací a získávání dat, nebo by jim umožnily vykonávat jejich práva jako subjekty údajů. Tyto technické prostředky by měly zahrnovat vhodná ochranná opatření pro ochranu údajů.

(13) Výměna informací prostřednictvím systému IMI vychází z právního závazku, který orgánům členských států ukládá povinnost poskytovat si vzájemnou pomoc. Pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu by v případě informací zaslaných příslušným orgánem prostřednictvím systému IMI z jiného členského státu neměla být zpochybněna jejich hodnota jako důkazu ve správním řízení pouze z toho důvodu, že pochází z jiného členského státu, nebo proto, že byly zaslány elektronicky, a orgán by s takovými informacemi měl nakládat stejným způsobem jako s obdobnými dokumenty pocházejícími z jeho členského státu.

(14) Pro zajištění vysoké úrovně ochrany údajů musí být v systému IMI stanoveny maximální lhůty pro uchovávání osobních údajů. Tyto lhůty však musí být dostatečně dlouhé, aby subjekty údajů mohly plně uplatňovat svá práva, například získáním důkazů o tom, že k výměně informací došlo z důvodu podání odvolání proti rozhodnutí.

(15) Pro účely slučitelné s cíli tohoto nařízení by mělo být možné zpracovat jmenné a kontaktní údaje uživatelů systému IMI, včetně sledování používání systému koordinátory IMI a Komisí, komunikace, vzdělávacích a osvětových iniciativ a shromažďování informací o správní spolupráci a vzájemné pomoci na vnitřním trhu.

(16) Evropský inspektor ochrany údajů by měl sledovat a zajišťovat uplatňování ustanovení tohoto nařízení, včetně příslušných ustanovení o bezpečnosti údajů.

(17) Subjekty údajů by měly být informovány o zpracování svých osobních údajů v systému IMI a o tom, že mají právo na přístup k údajům, které se jich týkají, a právo na opravu nesprávných údajů a vymazání neoprávněně zpracovaných údajů, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES.

(18) Postupy správní spolupráce stanovené v systému IMI by měly být usnadněny předem definovanými pracovními postupy, soubory otázek a formulářů, které pro tento účel vypracovala Komise, případně doplněnými o přiložené spisy a poznámky. Pro zajištění dostatečné transparentnosti pro subjekty údajů by měly být zveřejněny předem stanovené pracovní postupy a formuláře a jiná ujednání o postupech správní spolupráce v systému IMI.

(19) Pokud členské státy v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES uplatňují u práv subjektů údajů omezení nebo výjimky, měly by být informace o takových omezeních nebo výjimkách zveřejněny, aby se zajistila úplná transparentnost pro subjekty údajů. Takové výjimky nebo omezení by měly být nezbytné a přiměřené pro zamýšlený účel a měly by se na ně vztahovat přiměřené bezpečnostní záruky.

(20) Rozhodnutí Komise 2008/49/ES ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů, by mělo být zrušeno[21]. Rozhodnutí Komise 2009/739/ES ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu[22] by se mělo i nadále vztahovat na otázky týkající se výměny informací podle směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu[23].

(21) Komise by měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy v souvislosti s těmi akty Unie (mj. i akty uvedenými v příloze II), jejichž ustanovení o správní spolupráci a výměně informací mohou být prováděna prostřednictvím systému IMI,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět nařízení

Toto nařízení stanoví pravidla pro používání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) při správní spolupráci, včetně zpracování osobních údajů, mezi příslušnými orgány členských států a Komisí.

Článek 2

Zřízení systému pro výměnu informací o vnitřním trhu

Tímto se zřizuje systém pro výměnu informací o vnitřním trhu.

Článek 3

Oblast působnosti

Systém IMI se používá pro výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států a Komisí nezbytnou k provedení aktů o vnitřním trhu, které stanoví správní spolupráci, včetně výměny osobních údajů, mezi členskými státy navzájem nebo mezi členskými státy a Komisí. Akty upravující vnitřní trh jsou uvedeny v příloze I.

Článek 4

Vývoj systému IMI

1. Komise může rozhodnout, že u aktů uvedených v příloze II tohoto nařízení lze použít systém IMI, přičemž se bere v úvahu technická proveditelnost, nákladová efektivnost, uživatelská přívětivost a celkový dopad na systém. V takových případech je Komise oprávněna zahrnout tyto akty do přílohy I postupem podle článku 23.

2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci může předcházet zkušební fáze (pilotní projekt) omezeného trvání, do níž je zapojeno několik členských států nebo všechny členské státy.

Článek 5

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené ve směrnici 95/46/ES a v nařízení (ES) č. 45/2001.

Dále se použijí také následující definice:

(a) „systémem pro výměnu informací o vnitřním trhu“ („sytém IMI“) se rozumí elektronický nástroj, který Evropská komise poskytuje k usnadnění správní spolupráce mezi státními správami v členských státech a Komisí;

(b) „správní spoluprací“ se rozumí úzká spolupráce příslušných orgánů členských států a Komise prostřednictvím výměny informací, včetně prostřednictvím oznámení, nebo poskytováním vzájemné pomoci, včetně pomoci při řešení problémů, pro účely lepšího uplatňování práva Unie;

(c) „oblastí vnitřního trhu“ se rozumí právní či funkční oblast vnitřního trhu ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy, v níž se systém IMI používá v souladu s výše uvedeným článkem 3;

(d) „postupem správní spolupráce“ se rozumí předem definovaný pracovní postup stanovený pro systém IMI, který subjektům IMI umožňuje navzájem komunikovat a jednat strukturovaným způsobem;

(e) „příslušným orgánem“ se rozumí jakýkoliv orgán zřízený na národní, regionální nebo místní úrovni, který má specifické povinnosti týkající se uplatňování vnitrostátního práva nebo práva Unie v jedné nebo více oblastech vnitřního trhu a jehož registrace v systému IMI byla schválena koordinátorem IMI;

(f) „koordinátorem IMI“ se rozumí orgán jmenovaný členskými státy k výkonu podpůrných úkolů, které jsou nezbytné pro účinné fungování systému IMI v souladu s tímto nařízením;

(g) „uživatelem IMI“ se rozumí fyzická osoba, která pracuje pod kontrolou příslušného orgánu, koordinátora IMI nebo Komise a která je v systému IMI zaregistrována jejich jménem;

(h) „subjektem IMI“ se rozumí příslušné orgány, koordinátoři IMI a Komise;

(i) „vnějšími subjekty“ se rozumí fyzické nebo právnické osoby jiné než uživatelé IMI, které mohou systém IMI používat za použití technických prostředků a v souladu se specifickým předem stanoveným pracovním postupem zavedeným pro tento účel;

(j) „zablokováním“ se rozumí použití technických prostředků tak, aby uživatelé IMI nemohli mít prostřednictvím běžného rozhraní aplikace přístup k osobním údajům.

Kapitola II

FUNKCE A POVINNOSTI TÝKAJÍCÍ SE SYSTÉMU IMI

Článek 6

Všeobecný účel

Subjekty IMI si budou vyměňovat a zpracovávat osobní údaje pouze pro účely vymezené v příslušném právním základu uvedeném v příloze I.

Článek 7

Koordinátoři IMI

1. Každý členský stát jmenuje jednoho národního koordinátora IMI, k jehož úkolům patří:

(a) registrovat nebo ověřovat registraci koordinátorů IMI a příslušných orgánů;

(b) působit jako hlavní kontaktní osoba v záležitostech týkajících se systému IMI a jako partner Komise, včetně hledisek souvisejících s ochranou osobních údajů;

(c) poskytovat příslušným orgánům a uživatelům IMI znalosti, odbornou přípravu a podporu, včetně technické podpory;

(d) zajišťovat účinné fungování systému, včetně včasné a přiměřené odpovědi příslušných orgánů na žádosti o správní spolupráci.

2. Vedle toho může každý členský stát jmenovat jednoho nebo více koordinátorů IMI, kteří budou provádět jeden nebo více z výše uvedených úkolů, v souladu se svou vnitřní správní strukturou.

3. Členské státy uvědomí Komisi o koordinátorech IMI jmenovaných v souladu s odstavci 1 a 2 a o úkolech, za které jsou odpovědní. Komise tyto informace zpřístupní ostatním členským státům.

4. Členské státy zajistí, aby koordinátoři IMI měli dostatečné zdroje k plnění svých povinností v souladu s tímto nařízením.

5. Všichni koordinátoři IMI mohou působit jako příslušné orgány. V takových případech bude mít koordinátor IMI stejná přístupová práva jako příslušný orgán. Každý koordinátor IMI působí jako správce v rámci svých vlastních činností zpracování údajů, které vykonal jako subjekt IMI.

Článek 8

Příslušné orgány

1. Při spolupráci prostřednictvím systému IMI příslušné orgány zajistí, aby v co nejkratší době nebo ve lhůtě stanovené v příslušném aktu Unie byla uživateli IMI poskytnuta přiměřená odpověď v souladu s postupy správní spolupráce.

2. Příslušné orgány mohou jako důkazy použít veškeré informace, dokumenty, závěry, prohlášení, ověřené kopie nebo zprávy sdělené prostřednictvím systému IMI, a to na stejném základě jako obdobné dokumenty získané v jejich vlastní zemi pro účely slučitelné s účelem, pro který byly údaje původně shromážděny.

3. Každý příslušný orgán působí jako správce v rámci svých vlastních činností zpracování údajů vykonávaných uživatelem IMI spadajícím pod jeho pravomoc a zajistí, že subjekty údajů mohou případně vykonávat svá práva v souladu s kapitolami III a IV.

4. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly dostatečné zdroje k plnění svých povinností v souladu s tímto nařízením.

Článek 9

Komise

1. Komise zajistí bezpečnost, dostupnost, údržbu a rozvoj softwaru a infrastruktury IT pro systém IMI. Poskytne mnohojazyčný systém, odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a asistenční službu, která členským státům poskytne pomoc při používání systému IMI.

2. Komise se může podílet na postupech správní spolupráce, které se týkají zpracování osobních údajů, pokud to vyžaduje akt Unie uvedený v příloze I.

3. Komise provádí registraci národních koordinátorů IMI a uděluje jim přístup k systému IMI.

4. Komise v systému IMI zpracovává osobní údaje, pokud je tak stanoveno v tomto nařízení.

5. Pro účely plnění svých úkolů podle tohoto článku a pro sestavování zpráv a statistik musí mít Komise přístup k nezbytným informacím, které se týkají zpracování údajů prováděného v systému IMI.

Článek 10

Přístupová práva subjektů a uživatelů IMI

1. Přístup k systému IMI mají pouze uživatelé IMI, kteří byli řádně pověřeni subjektem IMI a jednají jeho jménem.

2. Členské státy ve spolupráci s Komisí jmenují koordinátory IMI a příslušné orgány i oblasti vnitřního trhu, za které odpovídají.

3. Každý subjekt IMI udělí a v případě potřeby zruší příslušná přístupová práva svým uživatelům IMI v oblasti vnitřního trhu, za který odpovídá.

4. Zavedou se vhodné technické prostředky, kterými se zajistí, že uživatelé IMI mají přístup pouze k těm osobním údajům zpracovaným v systému IMI, které potřebují, a že mají přístup pouze k těm oblastem vnitřního trhu, pro které jim byla udělena přístupová práva v souladu s odstavcem 3.

5. Používání osobních údajů, které jsou zpracovány v systému IMI, pro zvláštní účely způsobem neslučitelným s původním účelem se zakazuje, není-li výslovně stanoveno zákonem.

6. Pokud postup správní spolupráce zahrnuje zpracování osobních údajů, mají k takovým údajům přístup pouze uživatelé IMI zapojení do tohoto postupu.

7. Vnější subjekty smějí používat systém IMI s technickými prostředky poskytnutými pro tento účel, pokud je to nezbytné k usnadnění správní spolupráce mezi příslušnými orgány v členských státech, nebo aby mohly vykonávat svá práva jako subjekty údajů, nebo pokud je tak stanoveno aktem Unie.

Článek 11

Důvěrnost informací

1. Každý členský stát použije v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy svá pravidla služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti pro své subjekty a uživatele IMI.

2. Subjekty IMI zajistí, aby uživatelé IMI spadající pod jejich kontrolu respektovali žádosti od jiných subjektů IMI o zachování důvěrnosti informací vyměňovaných prostřednictvím systému IMI.

Článek 12

Postupy správní spolupráce

Systém IMI je založen na postupech správní spolupráce, které pro tento účel vypracovává a aktualizuje Komise v úzké spolupráci s členskými státy.

Kapitola III

ZPRACOVÁNÍ DAT A BEZPEČNOST

Článek 13

Uchování osobních údajů

1. Osobní údaje zpracovávané v systému IMI jsou zablokovány nejpozději osmnáct měsíců po formálním ukončení postupu správní spolupráce, pokud v jednotlivých případech příslušný orgán výslovně nepožádá o zablokování před uplynutím uvedené lhůty.

2. Pokud je v postupu správní spolupráce v systému IMI stanoveno úložiště informací pro účely jejich budoucího použití subjekty IMI, mohou být osobní údaje uložené v těchto úložištích zpracovávány po dobu nezbytnou pro tyto účely, a to buď se souhlasem subjektu údajů, nebo je-li to nutné pro dodržení aktu Unie.

3. Osobní údaje zablokované podle tohoto článku jsou s výjimkou jejich uložení zpracovávány pouze jako důkaz o výměně informací prostřednictvím systému IMI, nebo se souhlasem subjektu údajů.

4. Zablokované údaje jsou automaticky vymazány po uplynutí pěti let od ukončení postupu správní spolupráce.

5. Komise pomocí technických prostředků zajistí zablokování a vymazání osobních údajů a jejich vyhledávání v souladu s odstavcem 3.

Článek 14

Uchovávání osobních údajů uživatelů IMI

1. Odchylně od článku 13 se pro uchovávání osobních údajů uživatelů IMI použijí odstavce 2 a 3.

2. Osobní údaje týkající se uživatelů IMI budou v systému IMI uloženy tak dlouho, dokud jsou tyto osoby uživateli IMI, a mohou být zpracovány pro účely slučitelné s cíli tohoto nařízení.

K těmto osobním údajům patří jméno a příjmení a veškeré údaje o elektronickém či jiném kontaktu nezbytné pro účely tohoto nařízení.

3. Pokud fyzická osoba přestane být uživatelem IMI, jsou její osobní údaje pomocí technických prostředků zablokovány na dobu pěti let. S výjimkou uložení jsou tyto údaje zpracovávány pouze jako důkaz o výměně informací prostřednictvím systému IMI a na konci pětiletého období musí být vymazány.

Článek 15

Zpracování zvláštních kategorií údajů

1. Zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 45/2001 prostřednictvím systému IMI je možné pouze na základě konkrétního důvodu uvedeného v čl. 8 odst. 2 uvedené směrnice a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení a za použití příslušných záruk zajišťujících práva jednotlivců, jejichž osobní údaje jsou zpracovány.

2. Systém IMI lze použít pro zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření uvedených v čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46/ES a čl. 10 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001, včetně informací o disciplinárních, správních nebo trestněprávních postizích či jiných informací nezbytných k prokázání bezúhonnosti fyzické nebo právnické osoby, pokud je zpracování těchto údajů stanoveno v aktu Unie, který je základem pro zpracování, nebo s výslovným souhlasem subjektu údajů, s výhradou přiměřených zvláštních ochranných opatření.

Článek 16

Bezpečnost

1. Při zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení je třeba dodržet pravidla pro ochranu údajů přijatá Komisí podle článku 22 nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Komise zavede nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti osobních údajů zpracovávaných v systému IMI, včetně vhodné kontroly přístupu k údajům a bezpečnostního plánu, který musí být průběžně aktualizován.

3. Komise zajistí, aby v případě mimořádné bezpečnostní události bylo možné ověřit, které údaje byly v systému IMI zpracovány, kdy, kým a pro jaký účel.

Kapitola IV

PRÁVA SUBJEKTŮ ÚDAJŮ A DOHLED

Článek 17

Informace poskytované subjektům údajů a transparentnost

1. Subjekty IMI zajistí, že subjekty údajů jsou informovány o zpracování svých osobních údajů v systému IMI a že mají přístup k oznámení o ochraně osobních údajů uvádějící jejich práva a jak je vykonávat, v souladu s články 10 a 11 směrnice 1995/46/ES a s vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s uvedenou směrnicí.

2. Komise zpřístupní:

(a) ucelené oznámení o ochraně osobních údajů týkající se systému IMI v souladu s články 10 a 11 nařízení (ES) č. 45/2001 v jasné a srozumitelné formě;

(b) informace týkající se aspektů ochrany údajů u postupů správní spolupráce v systému IMI podle v článku 12;

(c) informace o výjimkách nebo omezení práv subjektů údajů uvedených v článku 19.

Článek 18

Právo na přístup, opravu a vymazání

1. Subjekty IMI zajistí, aby subjekt údajů mohl účinně uplatňovat právo na přístup k údajům, které se ho týkají, a právo na opravu nepřesných či neúplných údajů a vymazání neoprávněně zpracovávaných údajů, v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Opravu a vymazání provádí odpovědný subjekt IMI do 60 dnů.

2. Osobní údaje zablokované podle čl. 13 odst. 1 nesmí být opraveny nebo vymazány, pokud nelze jednoznačně prokázat, že taková oprava či vymazání jsou nezbytné pro ochranu práv subjektu údajů a nesníží jejich hodnotu jako důkazu o výměně informací prostřednictvím systému IMI.

3. Pokud subjekt údajů napadne správnost či zákonnost údajů zablokovaných podle čl. 13 odst. 1, je třeba tuto skutečnost zaznamenat a uvést i přesné, opravené informace.

Článek 19

Výjimky a omezení

Pokud členské státy v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES ve vnitrostátních právních předpisech stanoví výjimky nebo omezení práv, jež pro subjekty údajů stanoví tato kapitola, informují o tom Komisi.

Článek 20

Dohled

1. Vnitrostátní orgán či orgány dozoru jmenované v každém členském státě a pověřené pravomocemi uvedenými v článku 28 směrnice 95/46/ES („vnitrostátní orgán dozoru“) kontrolují zákonnost zpracování osobních údajů příslušnými orgány na jejich území, a zejména zajistí, aby byla dodržována práva subjektů údajů stanovená v této kapitole.

2. Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby činnosti, které Komise ve své úloze jako subjekt IMI provádí při zpracování osobních údajů, byly prováděny v souladu s tímto nařízením. Odpovídajícím způsobem se použijí povinnosti a pravomoci uvedené v článku 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001.

3. Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, zajistí koordinovaný dohled nad systémem IMI a jeho používáním příslušnými orgány v členských státech. Evropský inspektor ochrany údajů může vnitrostátní orgány dohledu vyzvat, aby se za tímto účelem sešly, je-li to nezbytné. Náklady na tato setkání nese evropský inspektor ochrany údajů. Pro tento účel mohou být společně dle potřeby zavedeny další pracovní metody, včetně jednacího řádu. Evropskému parlamentu, Radě a Komisi se alespoň jednou za tři roky zasílá společná zpráva o činnostech.

Kapitola V

ZEMĚPISNÁ OBLAST PŮSOBNOSTI SYSTÉMU IMI

Článek 21

Vnitrostátní používání systému IMI

1. Členský stát může používat systém IMI pro účely správní spolupráce mezi příslušnými orgány na svém území v souladu s vnitrostátními právními předpisy za podmínky, že:

(a) nejsou vyžadovány žádné podstatné změny stávajících postupů správní spolupráce a

(b) vnitrostátnímu orgánu dohledu bylo předloženo oznámení předpokládaného použití systému IMI a

(c) používání systému IMI nemá žádný významný dopad na jeho účinné fungování.

2. Pokud je pravděpodobné, že vnitrostátní používání systému IMI bude mít významný dopad na jeho účinné fungování, oznámí členský stát takové použití Komisi a vyžádá si její předchozí souhlas. Je-li to nezbytné, uzavřou členské státy s Komisí dohodu, která mimo jiné stanoví technická, finanční a organizační ujednání, včetně závazků subjektů IMI.

Článek 22

Výměna informací s třetími zeměmi

1. Subjekty IMI si mohou v rámci Unie a ve třetí zemi vyměňovat osobní údaje v systému IMI v souladu s tímto nařízením, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

(a) údaje jsou zpracovávány podle ustanovení uvedených v příloze I a odpovídajících ustanovení právních předpisů třetí země;

(b) údaje jsou vyměňovány nebo zpřístupňovány v souladu s mezinárodní dohodou o použití ustanovení, jež jsou uvedena v příloze I, třetí zemí a

(c) Komise přijala rozhodnutí, v němž shledala, že dotyčná třetí země zajišťuje odpovídající ochranu osobních údajů v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES, nebo že platí ustanovení článku 26 směrnice 95/46/ES, včetně přiměřených záruk, že údaje zpracovávané v systému IMI se použijí pouze pro účely, pro které byly původně vyměňovány.

2. Pokud je Komise subjektem IMI, platí pro jakoukoli výměnu osobních údajů, které jsou zpracovávány v systému IMI, se subjekty IMI ve třetí zemi čl. 9 odst. 1 a čl. 9 odst. 7 nařízení (ES) č. 45/2001.

3. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie aktualizovaný seznam třetích zemí, jichž se výměna informací v souladu s tímto článkem týká.

Kapitola VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

2. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 24 a 25.

Článek 24

Zrušení přenesení pravomoci

1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 zrušit.

2. Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí nejpozději jeden měsíc před přijetím konečného rozhodnutí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 25

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

2. Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit, vstupuje akt v přenesené pravomoci v platnost dnem v něm stanoveným.

3. Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 26

Sledování a podávání zpráv

1. Komise každoročně Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o fungování systému IMI.

2. Každé tři roky podá Komise evropskému inspektoru ochrany údajů zprávu o aspektech, které se týkají ochrany osobních údajů v systému IMI, včetně bezpečnosti údajů.

3. Pro účel vypracování zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2 poskytnou členské státy Komisi na požádání veškeré informace týkající se používání tohoto nařízení, včetně informací o praktickém uplatňování požadavků na ochranu údajů, které jsou stanoveny v tomto nařízení.

Článek 27

Náklady

1. Náklady na vývoj, provoz a údržbu systému IMI se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, aniž jsou dotčena ujednání podle čl. 21 odst. 2.

2. Pokud není stanoveno jinak v aktu Unie, hradí náklady na provoz systému IMI na úrovni členských států, včetně lidských zdrojů nezbytných pro poskytování odborné přípravy, propagaci a technickou pomoc (asistenční služba), jakož i náklady na správu systému na vnitrostátní úrovni, jednotlivé členské státy.

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

Příloha I, na niž se odkazuje v článku 3, uvádějící ustanovení o správní spolupráci v aktech Unie, která jsou prováděna prostřednictvím systému IMI

1.         Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu: kapitola VI

2.         Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací: články 8, 50, 51 a 56

3.         Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči: článek 10[24]

Příloha II, na niž se odkazuje v článku 4, uvádějící možné oblasti, v nichž lze prostřednictvím systému IMI provádět ustanovení o správní spolupráci

I.          Vnitřní trh a volný pohyb zboží

(2) Doporučení Komise ze dne 7. prosince 2001 o zásadách využívání sítě SOLVIT – sítě pro řešení problémů vnitřního trhu: kapitoly I a II[25]

II.        Svoboda usazování a poskytování služeb

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu: čl. 15 odst. 7 a čl. 39 odst. 5

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: článek 4[26]

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu): článek 3[27]

[4.       Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (COD/2011/0038)]

III.       Volný pohyb osob

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči: článek 6

IV.       Volný pohyb kapitálu a plateb

[1.       Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (COD/2010/0204)]

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

[přiložený ke všem návrhům nebo podnětům předkládaným legislativnímu orgánu

(článek 28 finančního nařízení a článek 22 prováděcích pravidel)]

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. xxx o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „nařízení o systému IMI“)

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[28]

Vnitřní trh – služby

1.3. Povaha návrhu/podnětu

þNávrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Ve svém sdělení „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010) 2020) Komise navrhla, aby se překážky na jednotném trhu řešily mj. posílením struktur „pro včasné a přesné provádění opatření na jednotném trhu (mimo jiné … směrnice o službách …)“, jejich účinným prosazováním a rychlým řešením případných problémů.

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) je internetový komunikační nástroj vyvinutý Evropskou komisí, který je členským státům nabízen bezplatně od roku 2008. Systém IMI se v současnosti používá pro výměnu informací podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací[29] (dále jen „směrnice o uznávání odborných kvalifikací“) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu[30] (dále jen „směrnice o službách“).

Systém IMI umožňuje vnitrostátním, regionálním a místním orgánům, snadno a rychle komunikovat se svými protějšky přes hranice států, přičemž se posupuje podle jednotných pracovních metod dohodnutých všemi členskými státy.Systém IMI pomáhá uživatelům i) najít příslušný orgán, který je třeba kontaktovat, ii) komunikovat s takovým orgánem pomocí souboru předem přeložených otázek a odpovědí a iii) sledovat postup své žádosti o informace pomocí mechanismu sledování. Například orgán v Irsku, který potřebuje informace od orgánu v Maďarsku, může zvolit otázku v angličtině. Maďarskému orgánu se otázky a příslušné možnosti odpovědí zobrazují maďarsky; jeho odpověď obdrží irský orgán v angličtině.

Podle sdělení Komise „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ je rozšíření systému IMI do dalších odvětví za účelem „vytvoření skutečné elektronické komunikační sítě evropských správních orgánů“ jedním ze zásadních prvků při prosazování lepší správy jednotného trhu[31]. Sdělení Komise „Akt o jednotném trhu“ zdůraznilo význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu[32].

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 12: Rozvinout plný potenciál systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) za účelem podpory lepšího provádění právních předpisů upravujících jednotný trh.

Použití systému IMI je podle směrnice o službách povinné.

Ve svém sdělení „Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)“ (KOM(2011) 75 v konečném znění) (sdělení o strategii systému IMI) naplánovala Komise budoucí rozšíření systému IMI do dalších oblastí práva Unie.

Cílem tohoto návrhu je:

-        vytvořit solidní právní rámec systému IMI a soubor společných pravidel a zajistit jeho efektivní fungování;

-        zajistit ucelený rámec ochrany údajů, a to stanovením pravidel pro ochranu osobních údajů, která se vztahují na systému IMI, v jednotném horizontálním právním nástroji;

-        usnadnit případné budoucí rozšíření systému IMI do nových oblastí práva Unie;

-        vyjasnit úlohy různých subjektů zapojených do systému IMI.

Pro dosažení těchto cílů bude Komise i nadále provádět tyto činnosti:

1.       údržbu, tj. prevenci selhání a jeho nápravu, drobná zlepšení stávajících funkcí, zajištění provozní kontinuity systému;

2.       hostování infrastruktury systému;

3.       vývoj, tj. provádění nových systémových požadavků, a

4.       komunikační a osvětové činnosti, včetně konferencí, školení a přípravy propagačních a vzdělávacích materiálů.

Příslušné aktivity ABM/ABB

12/03 4: Vnitřní trh služeb

Rozšiřování systému do jiných oblastí práva Unie se může dotknout i jiných činností ABM/ABB.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.       vysoká úroveň právní jistoty, pokud jde o zpracování osobních údajů občanů EU v systému IMI, a tím odstranění právních překážek rozšíření systému IMI do dalších oblastí práva Unie;

2.       pružný rámec pro případné budoucí rozšíření systému IMI do nových oblastí práva Unie;

3.       vyjasnění příslušných úloh a povinností Komise, členských států, vnitrostátních orgánů a evropského inspektora ochrany údajů, pokud jde o výměnu informací prostřednictvím systému IMI;

4.       úspory nákladů, jichž se dosáhne tím, že namísto vývoje nových jednoúčelových nástrojů se v nových oblastech znovu použijí stávající nástroje IT;

5.       zajištění budoucí udržitelnosti financování systému IMI vzhledem k jeho závazné povaze podle směrnice o službách a možné budoucí rozšíření v souladu se sdělením o strategii systému IMI.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Návrh přispěje k účinnějšímu uplatňování právních předpisů Unie v oblastech, v nichž se systém IMI používá, a ušetří náklady na vývoj IT a náklady na údržbu.

Jeho přímý dopad by mohl být měřen pomocí těchto ukazatelů:

-        počtu legislativních oblastí, v nichž se systém IMI používá (ve srovnání s rokem 2011, kdy se jednalo pouze o dvě oblasti, dojde ke zvýšení);

-        ročního počtu výměn informací prostřednictvím systému IMI;

-        počtu příslušných orgánů aktivně používajících systém (tj. nikoli pouze orgánů zaregistrovaných jako uživatelé);

-        odhadovaných úspor nákladů v každé nově přidané oblasti politiky.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh bude poskytovat vysokou úroveň právní jistoty, pokud jde o zpracování osobních údajů v systému IMI, v souladu s návrhy evropského inspektora ochrany údajů. V dlouhodobém horizontu návrh usnadní případné budoucí rozšíření systému IMI do nových oblastí práva Unie tím, že poskytne pružný rámec pro takové rozšíření.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Vzhledem k povaze systému IMI jako ústřednímu komunikačnímu nástroji vyvinutému a hostovanému Komisí je třeba stanovit soubor společných pravidel platných pro systém a provést je centralizovaným způsobem. Komise nabízí systém IMI členským státům jako bezplatnou službu, přičemž rovněž poskytuje údržbu a vývojové služby, asistenční službu a hostování počítačové infrastruktury. Tyto úkoly by nebylo možné provádět decentralizovaně.

Systém IMI překonává překážky přeshraniční spolupráce, jako jsou jazykové bariéry, odlišné struktury státní správy, odlišná pracovní kultura a nedostatečně zavedené postupy pro výměnu informací. Jelikož byly do navrhování systému IMI zapojeny i členské státy, nabízí tento systém jednotné pracovní metody dohodnuté všemi členskými státy.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Systém IMI byl zaveden v roce 2008. V současné době je v systému zaregistrováno více než 5 700 příslušných orgánů a 11 000 uživatelů. V roce 2010 se uskutečnilo přibližně 2 000 výměn informací.

Z právního hlediska funguje systém IMI na základě rozhodnutí Komise, rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech a doporučení Komise[33]. Dalšímu rozšíření systému IMI brání skutečnost, že neexistuje jednotný právní nástroj přijatý Evropským parlamentem a Radou.

Počáteční náklady na vytvoření systému IMI byly financovány z programu IDABC (interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům), a to až do roku 2009, kdy byl program ukončen. Do července 2010 hradilo náklady spojené s údržbou, podporou druhé úrovně, správou systému, hostováním, školením, komunikací a informační kampaní GŘ MARKT. V červenci roku 2010 se náklady přenesly na program ISA (řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy) (2010–2015)[34], ze kterého bylo financováno fungování a zlepšování aplikace v roce 2010. Předpokládá se, že program ISA bude i nadále poskytovat finanční prostředky pro systém IMI alespoň do roku 2012. Náklady na hostování, školení, komunikaci a informační kampaň však i nadále hradí GŘ MARKT.

Jelikož je použití systému povinné pro směrnici o službách a vzhledem k plánům pro budoucí rozšíření systému IMI do dalších oblastí právních předpisů Unie, bude potřeba vyjasnit finanční aspekty a zajistit stabilní a udržitelné financování pro období po roce 2012.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Sdělení Komise „Lepší správa jednotného trhu prostřednictvím širší správní spolupráce: Strategie pro rozšíření a rozvoj systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“)“ (KOM(2011) 75 v konečném znění) stanoví plány pro možné budoucí rozšíření systému IMI na jiné oblasti práva EU.

Sdělení Komise „Akt o jednotném trhu“ zdůraznilo význam systému IMI pro posílení spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a to i na místní úrovni, čímž se přispěje k lepší správě jednotného trhu[35].

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově neomezený návrh/podnět

Očekává se, že návrh vstoupí v platnost v roce 2013.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[36]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Komise vypracuje výroční zprávu o vývoji a fungování systému IMI. Vedle toho se evropskému inspektoru ochrany údajů bude pravidelně předkládat zpráva o otázkách ochrany údajů systému IMI, včetně bezpečnosti.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Komise je „vlastníkem“ systému IMI a je zodpovědná za jeho každodenní provoz, údržbu a vývoj. Systém vyvíjí a hostuje vnitřní dodavatel, konkrétně GŘ Komise (GŘ DIGIT), které zajišťuje vysokou úroveň kontinuity činností.

S rozšířením systému IMI do dalších legislativních oblastí může být správa věcí veřejných složitější, neboť skupina zúčastněných stran se bude zvětšovat a bude zapotřebí sladit různé požadavky. Tento proces je třeba pečlivě řídit.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Údržbu a vývoj informačních technologií systému IMI upravuje memorandum o porozumění mezi GŘ MARKT a GŘ DIGIT, které stanoví pravidla a postupy a příslušné povinnosti a závazky vlastníka systému (MARKT) a dodavatele systému (DIGIT). Pravidelná zasedání a nástroje pro podávání zpráv usnadňují podrobné sledování údržby a vývoje IT.

Řídicí výbor pro systém IMI, včetně zástupců všech stran zapojených do projektu IMI (vlastník systému, dodavatel systému, poradní výbor pro vnitřní trh a uživatelé IMI) je zodpovědný mj. za sledování a kontrolu na vysoké úrovni. Pracovní skupina IMAC IMI byla zřízena jako podskupina Poradního výboru pro vnitřní trh (IMAC), aby pomáhala Komisi s horizontálními otázkami spojenými s vývojem systému IMI.

Evropský inspektor ochrany údajů vedle toho v souladu s článkem 19 návrhu zajistí, aby Komise zpracovávala osobní údaje v systému IMI v souladu s platnými předpisy. Vnitrostátní orgány pro ochranu údajů budou sledovat zpracovávání osobních údajů příslušnými orgány na úrovni členského státu.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na systém IMI bez omezení vztahují ustanovení běžně platná pro činnosti Komise, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie výdajů

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Název …………………………………] || RP/NRP ([37]) || Zemí ESVO[38] || kandidátských zemí[39] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1A || 12.02.01 Provádění a rozvoj vnitřního trhu || RP || ANO || NE || NE || NE

1A || 12.01.04 Provádění a rozvoj vnitřního trhu – výdaje na správu a řízení. || NRP || ANO || NE || NE || NE

1A || 26.03.01.01 Řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) || RP || ANO || ANO || NE || NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1B || Provádění a rozvoj vnitřního trhu

GŘ: MARKT || || || Rok 2013 || || || || || || || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

12.02.01 || Závazky || (1) || 1.440 || || || || || || || 1.440

Platby || (2) || 1.440 || || || || || || || 1.440

|| || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ MARKT || Závazky || =1+1a +3 || 1.440 || || || || || || || 1.440

Platby || =2+2a +3 || 1.440 || || || || || || || 1.440

Očekává se, že stávající návrh vstoupí v platnost v roce 2013, a poté nebude mít dopad na rozpočet nad rámec toho, co je již naplánována na nadcházející roky v úředních plánech Komise. Návrhem nejsou dotčena ani rozhodnutí o víceletém finančním rámci na období po roce 2013.

V roce 2010 bylo financování systému IMI pokryto z následujících zdrojů: programu ISA (500 000 EUR – rozpočtová linie 26.03.01.01) a rozpočtových linií pro vnitřní trh (925 000 EUR). Plánované finanční prostředky na období 2011–2012 budou činit přibližně 1 150 000 EUR za rok. Financování z programu ISA je nicméně podmíněno výročním přezkumem celkových priorit programu a dostupným rozpočtem. Předpokládá se, že program ISA bude i nadále poskytovat finanční prostředky pro systém IMI alespoň do roku 2012.

Aby se zajistilo, že systém IMI lze členským státům i nadále trvale nabízet, a pro účinnější řízení a lepší kontrola rozpočtu posoudí Komise možnost seskupit všechny náklady v rámci jediné rozpočtové linie, kterou spravuje GŘ MARKT (12.02.01 Provádění a rozvoj vnitřního trhu). Tím by v této rozpočtové linii v roce 2013 došlo k čistému nárůstu přerozdělením z jiných rozpočtových linií.

V každém případě se očekává, že celkové náklady na systém IMI začnou počínaje rokem 2012 klesat vzhledem k předpokládaným nižším potřebám pro vývoj nových funkcí, které by tou dobou již měly fungovat.

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 1.440 || || || || || || || 1.440

Platby || (5) || 1.440 || || || || || || || 1.440

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rozpočtu na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1A víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 1.440 || || || || || || || 1.440

Platby || =5+ 6 || 1.440 || || || || || || || 1.440

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2013 || || || || || || || CELKEM

GŘ: MARKT ||

Ÿ Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ MARKT CELKEM || Prostředky || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || Závazky celkem = platby celkem) || || || || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2013[40] || || || || || || || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || || 1.440

Platby || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití provozních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2013 || || || || || || || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[41] || Prům nákl. výstupu || Počet Počet výstupů || Náklady || || || || || || || || || || || || || Celkový počet výstupů || Celkem celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[42]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Údržba A« || 0.4 || || 0.4 || || || || || || || || || || || || || || 0.4

Hostování || 0.24 || || 0.24 || || || || || || || || || || || || || || 0.24

Rozvoj C || 0.3 || || 0.6 || || || || || || || || || || || || || || 0.6

Komunikace a osvětová činnost D || 0.2 || || 0.2 || || || || || || || || || || || || || || 0.2

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 1.440 || || || || || || || || || || || || || || 1.440

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || 1.440 || || || || || || || || || || || || || || 1.440

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– þ  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– þ  Návrh/podnět nevyžaduje využití dodatečných lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.4. Příspěvky třetích stran

– þ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

[1]               Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

[2]               Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

[3]               Rozhodnutí Komise 2008/49/ES ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů (Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18), rozhodnutí Komise 2009/739/ES ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 32), doporučení Komise ze dne 26. března 2009 o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) (Úř. věst. L 100, 18.4.2009, s. 12).

[4]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod.“ KOM(2010) 608 v konečném znění, návrh č. 45, s. 31.

[5]               KOM(2011) 75.

[6]               KOM(2011) 206.

[7]               Stanovisko 01911/07/EN, WP 140.

[8]               Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) ze dne 22. února 2008 k rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2007 týkající se zavedení systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů, Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s 1.

[9]               Doporučení Komise ze dne 26. března 2009 o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), Úř. věst. L 100, 18.4.2009, s. 12.

[10]             Zpráva Komise ze dne 22. dubna 2010 o stavu ochrany údajů v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, KOM (2010) 170 v konečném znění.

[11]             Viz např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

[12]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EC ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88/45, 4.4.2011, s. 45).

[13]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1). Viz také závěry Rady ze dne 7. března 2011, které jsou k dispozici na adrese: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/lsa/119621.pdf

[14]             Viz výše 12. poznámka pod čarou, čl. 10 odst. 4.

[15]             Závěry Rady ze dne 10. listopadu 2010.

[16]             Úř. věst C. , , s. .

[17]             KOM(2011) 75.

[18]             KOM(2011) 206.

[19]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[20]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[21]             Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18.

[22]             Úř. věst. L 263, 7.10.209, s. 32.

[23]             Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

[24]             Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45

[25]             Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 79.

[26]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

[27]             Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

[28]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[29]             Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

[30]             Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

[31]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Na cestě k Aktu o jednotném trhu. Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství. 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod.“ KOM(2010) 608 v konečném znění, návrh č. 45, s. 31.

[32]             Viz 6. poznámka pod čarou.

[33]             Rozhodnutí Komise 2008/49/ES ze dne 12. prosince 2007 týkající se provádění systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), pokud jde o ochranu osobních údajů (Úř. věst. L 13, 16.1.2008, s. 18), rozhodnutí Komise 2009/739/ES ze dne 2. října 2009 o praktických opatřeních pro výměnu informací elektronickými prostředky mezi členskými státy podle kapitoly VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 32), doporučení Komise ze dne 26. března 2009 o pokynech k ochraně údajů v rámci systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) (Úř. věst. L 100, 18.4.2009, s. 12).

[34]             Rozhodnutí č. 922/2009/ES, Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20.

[35]             Viz 6. poznámka pod čarou.

[36]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[37]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[38]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[39]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[40]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[41]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[42]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.