[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 7.12.2010

KOM(2010) 723 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o přezkumu strategie Společenství týkající se rtuti

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o přezkumu strategie Společenství týkající se rtuti

1. ÚVOD

Dne 28. ledna 2005 přijala Komise sdělení Radě a Evropskému parlamentu o strategii Společenství týkající se rtuti[1]. Tato strategie se zaměřuje na většinu aspektů životního cyklu rtuti. Jejím hlavním cílem je snížit hladiny rtuti v životním prostředí a vystavení člověka jejím účinkům. Stanoví dvacet prioritních akcí, jež je třeba uskutečnit jak v rámci EU, tak na mezinárodní úrovni.

Strategii podpořily závěry Rady ze dne 24. června 2005 a usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2006.

Komise v kapitole 11 sdělení vyjádřila svůj záměr „přezkoumat celou strategii týkající se rtuti do konce roku 2010“. Na podporu tohoto přezkumu pověřila Komise externí konzultantskou společnost vypracováním komplexní studie o provádění strategie[2]. Kromě toho se dne 18. června 2010 v Bruselu konala konzultační schůzka zúčastněných stran, na níž se sešli zástupci členských států, průmyslového odvětví a environmentálních nevládních organizací. Závěrečná zpráva se zabývá připomínkami vyjádřenými během schůzky, jakož i písemnými připomínkami předloženými v období od července do srpna 2010.

Tento přezkum se zakládá na výsledcích uvedené studie a dalších informacích, jež má Komise k dispozici. Jeho prostřednictvím Komise rovněž plní svou povinnost podávat zprávu o pokroku mnohostranných aktivit podle čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 1102/2008 o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti[3]. Povinnost stanovená v čl. 8 odst. 2 nařízení spočívající v předkládání zpráv týkajících se probíhajícího výzkumu možností bezpečného odstraňování je splněna zprávou o studii s názvem „ Requirements for facilities and acceptance criteria for the disposal of metallic mercury “, která je k dispozici na internetových stránkách Komise (viz též níže uvedená akce 9).

2. VÝVOJ NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

Vzhledem k tomu, že rtuť je látka, která je schopná se šířit na dlouhé vzdálenosti, nelze míru vystavení obyvatelstva Evropské unie ani míru vystavení životního prostředí v EU účinkům rtuti snížit na přijatelnou úroveň pouze s pomocí strategií přijímaných v rámci jednotlivých států. Je proto zapotřebí koordinovaných opatření na mezinárodní úrovni, jimiž se problém týkající se rtuti bude účinně řešit v celosvětovém měřítku. To bylo cílem strategie týkající se rtuti, jež zaměřila sedm ze svých opatření (akce 14 až 20) na podpůrné a propagační mezinárodní činnosti. EU opakovaně žádala řídící radu UNEP, aby přijala rozhodnutí o zahájení jednání o celosvětovém právně závazném nástroji pro rtuť. V únoru 2009 nakonec řídící rada rozhodla o zřízení mezivládního vyjednávacího výboru (INC), jenž byl zmocněn k vytvoření celosvětového právně závazného nástroje vztahujícího se na většinu aspektů životního cyklu rtuti. První zasedání výboru INC se konalo ve dnech 7. až 11. června 2010 ve Stockholmu a celý proces má být ukončen na začátku roku 2013. Evropská strategie týkající se rtuti a její provádění má k tomuto procesu významně přispět.

Jakmile bude celosvětový právně závazný nástroj přijat, vyhodnotí Komise potřebu dalšího přezkumu strategie EU týkající se rtuti, aby se plně zohlednily nové mezinárodní závazky.

3. PROVÁDěNÍ STRATEGIE

Celkově došlo při provádění akcí, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2005, k významnému pokroku. V dalších odstavcích je nastíněn stručný přehled o pokroku dosaženém v případě všech dvaceti akcí. Pro lepší orientaci je plné znění uvedených akcí uvedeno v příloze.

3.1. Snížení emisí

Akce 1: Provádění IPPC

Směrnice 2008/1/ES[4] o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC – původně přijatá v roce 1996) je klíčovým právním nástrojem pro snížení emisí rtuti. Způsob, jakým tento nástroj uplatňovaly orgány členských států udělující povolení, spolu s nedůsledným používáním nejlepších dostupných technik (BAT) v povoleních však neumožnily plně využít potenciálu snížení emisí rtuti. Komise proto věnovala zvláštní pozornost nápravě této situace důkladnou revizí směrnice IPPC, jejímž výsledkem bylo vypracování nové směrnice o průmyslových emisích (IED).

Nová směrnice o průmyslových emisích přijatá dne 8. listopadu 2010 nahradí směrnici IPPC a zdůrazní význam BAT a úrovní emisí souvisejících s BAT. Ty pak musí Komise přijmout jako závěry o BAT, jež budou mít právní účinnost. Orgány udělující povolení se budou od těchto úrovní smět odchýlit pouze s určitým omezením a pod podmínkou, že tato odchylka bude odůvodnitelná na základě přísných kritérií stanovených směrnicí. Očekává se, že výsledkem bude urychlené nahrazení technologií na bázi rtuti a snížení emisí rtuti v řadě průmyslových odvětví, zejména v odvětví výroby cementu, odvětví neželezných kovů, ve velkých spalovnách, v odvětví spalování odpadu a v chlor-alkalickém průmyslu.

Akce 2: Vypracování referenčních dokumentů BAT (BREF)

Toto opatření v současné době probíhá. V úzké spolupráci se zúčastněnými stranami se provádí přezkum BREF pro chlor-alkalický průmysl, velké spalovny a odvětví neželezných kovů. V této souvislosti se bude řešit především otázka emisí rtuti, zejména s ohledem na zastavení výroby rtuťových bateriových článků v odvětví chlor-alkalického průmyslu.

Akce 3: Emise rtuti ze spalování uhlí v malém rozsahu

V prosinci 2005 byla dokončena studie o nákladech a environmentální účinnosti možností ke snížení emisí rtuti do ovzduší ze spalovacích zařízení malého rozsahu ( Costs and environmental effectiveness of options for reducing mercury emissions to air from small-scale combustion installations )[5]. Podle výsledků této studie pochází 16 % celkových emisí rtuti v EU z tohoto zdroje. Na základě uvedených zjištění doporučila Evropská komise ve svém návrhu směrnice o průmyslových emisích, aby se snížila prahová hodnota použitelná pro velká spalovací zařízení z celkového jmenovitého příkonu 50 MW na 20 MW. Legislativní orgány EU však zachovaly prahovou hodnotu 50 MW a zapracovaly do směrnice ustanovení, jež od Komise vyžaduje, aby do konce roku 2012 přezkoumala potřebu snížit emise pod uvedenou prahovou hodnotu a aby případně předložila legislativní návrh. Komise tak ve vhodnou dobu učiní.

Akce 4: Zacházení s odpady ze zubních amalgámů

Zubní amalgám je druhým nejčastějším způsobem použití rtuti v EU. V rozhodnutí Komise 2000/532/ES[6] se odpady ze zubních amalgámů z odvětví zubní péče označují za nebezpečný odpad, na který se vztahují ustanovení nedávno schválené rámcové směrnice o odpadech[7]. Komise v roce 2005 prostřednictvím dotazníku zjišťovala, jak zubní kliniky v členských státech nakládají s odpadem ze zubních amalgámů. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že v mnoha členských státech existuje povinnost používat separátory amalgámu a že byly zavedeny vhodné sběrné systémy – tato praxe však není běžná v celém Společenství.

Na emise rtuti z ordinací zubních lékařů se vztahují rovněž právní předpisy EU na ochranu vody. Rtuť je podle přílohy X rámcové směrnice o vodě[8] klasifikována jako prioritní nebezpečná látka, a proto jsou členské státy povinny přijmout dlouhodobá opatření s cílem emise, vypouštění a unik této látky zastavit či postupně odstranit. Jako doplnění ke kombinovanému přístupu rámcové směrnice o vodě stanoví směrnice 2008/105/ES[9] normy environmentální kvality v oblasti vodohospodářské politiky pro některé prioritní látky včetně rtuti a jejích sloučenin. Nebudou-li tyto normy splněny, musí členské státy přijmout opatření k jejich dosažení podle článku 11 rámcové směrnice o vodě.

3.2. Snížení dodávek

Akce 5: Zákaz vývozu rtuti

Dne 22. října 2008 přijaly legislativní orgány EU nařízení (ES) č. 1102/2008[10] o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti. Zákaz vývozu vstoupí v platnost dne 15. března 2011. Povinnosti týkající se předkládání zpráv a výměny informací stanovené uvedeným nařízením umožní posoudit účinnost zákazu a jeho dopad na celosvětový trh se rtutí.

3.3. Snižování poptávky

Zubní amalgám a měřicí přístroje mají zvláštní význam, neboť v těchto výrobcích se nadále vyskytují velké objemy rtuti.

Akce 6: Používání zubního amalgámu

Útvary Komise v otázce používání zubního amalgámu konzultovaly dva vědecké výbory – Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) a Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR). Stanoviska[11],[12] obou výborů nebyla jednoznačná, pokud jde o vhodnost dodatečných regulačních opatření s cílem omezit používání zubního amalgámu.

Avšak vzhledem k tomu, že některé členské státy již podstatně omezily používání zubního amalgámu ve svých vnitrostátních systémech zdravotní péče, a s ohledem na to, že zubní amalgám je druhou hlavní oblastí používání rtuti v EU, rozhodla se Komise provést úplné posouzení životního cyklu tohoto použití rtuti. Výsledky posouzení se očekávají na začátku roku 2011.

Akce 7: Měřicí a kontrolní přístroje obsahující rtuť

Legislativní orgány EU přijaly dne 25. září 2007 směrnici 2007/51/ES[13], kterou se mění směrnice Rady 76/769/EHS, pokud jde o omezení uvádění na trh určitých měřicích zařízení obsahujících rtuť. Teploměry pro měření tělesné teploty, jakož i další měřicí přístroje obsahující rtuť (např. manometry, barometry, tlakoměry a teploměry jiné než pro měření tělesné teploty) určené na prodej široké veřejnosti, již nesmějí být uváděny na trh. Směrnice zahrnuje ustanovení o přezkumu pro účely možného rozšíření platných omezení na jiné měřicí přístroje obsahující rtuť.

V současnosti se zvažuje rozšíření tohoto omezení týkajícího se uvádění na trh na další zdravotnické přístroje, jakož i na měřicí přístroje určené na odborné a průmyslové využití. Zrušením směrnice 76/769/EHS a tím, že další omezení týkající se uvádění na trh se musí řídit postupy stanovenými v nařízení REACH (ES) č. 1907/2006[14], se však změnil právní rámec. Výše uvedená směrnice 2007/51/ES byla pod kolonkou 18a začleněna do přílohy XVII „Omezení výroby, uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek, směsí a předmětů“ nařízení REACH (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení Komise (ES) č. 552/2009[15]. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) na žádost Evropské komise na základě její povinnosti uvedené v ustanovení o přezkumu omezení používání měřicích přístrojů obsahujících rtuť vyhodnotila nové vědecké důkazy a připravila zprávu s návrhem ještě více omezit používání rtuti v měřicích přístrojích ve zdravotnictví a pro jiné odborné a průmyslové účely. Postup vedoucí k vytvoření stanoviska v rámci zprávy o omezení vypracované agenturou ECHA začal veřejnou konzultací dne 24. září 2010. Očekává se, že příslušné výbory v rámci směrnice REACH předloží Komisi svá stanoviska v září 2011. Komise následně rozhodne, zda a kdy vstoupí omezení v EU v platnost. V podobné souvislosti výbor SCENIHR nedávno ve svém stanovisku[16] potvrdil, že jsou k dispozici spolehlivé alternativy k tlakoměrům používaným ve zdravotnictví a obsahujícím rtuť.

Akce 8: Ostatní výrobky a aplikace

Zpráva o studii s názvem „Options for reducing mercury use in products and applications and the fate of mercury already circulating in society“[17] se zaměřuje na nejnovější oblasti použití rtuti a posuzuje možnosti snížit přísuny rtuti do společnosti. Tato studie se vztahuje rovněž na akci 10.

Po postupném zákazu používání klasických žárovek na trhu EU stanoveném směrnicí o ekodesignu z roku 2005, ve znění z roku 2009[18], začala Komise řešit problém obsahu rtuti v čím dál více používaných energeticky úsporných žárovkách. Dne 24. září 2010 přijala Komise rozhodnutí, kterým se mění příloha směrnice 2002/95/ES (směrnice o nebezpečných látkách), čímž se výrazně snížily prahové hodnoty pro tyto žárovky obsahující rtuť[19]. Tyto žárovky podléhají rovněž ustanovením o odděleném sběru a zpracování v rámci směrnice 2002/96/ES[20] o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Komise navíc požádala Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) o stanovisko, pokud jde o rtuť v určitých energeticky úsporných žárovkách. Výbor SCHER dospěl k závěru[21], že kompaktní fluorescenční výbojky (CFL) ve srovnání s jinými zvažovanými žárovkami přispívají k čistému, i když omezenému, snížení celkových emisí rtuti ze žárovek a uhelných elektráren vyrábějících elektřinu za účelem osvětlení. Podle názoru výboru SCHER jsou zdravotní rizika pro dospělé osoby v případě rozbití těchto žárovek nepravděpodobná. Pokud jde o děti, nemohl výbor provést posouzení rizika, neboť nejsou k dispozici údaje o expozici.

V prosinci 2008 navrhla Komise přepracování směrnice OEEZ a směrnice o nebezpečných látkách s cílem mimo jiné dále snížit obsah nebezpečných látek (včetně rtuti) v odpadech a zlepšit cíle v oblasti opětovného sběru a recyklace. V listopadu 2010 bylo v případě směrnice o nebezpečných látkách v postupu spolurozhodování dosaženo dohody v prvním čtení, zatímco návrh směrnice OEEZ Evropský parlament a Rada v současnosti stále zkoumají. Směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností[22] (naposledy pozměněna v roce 2010) stanoví všeobecný zákaz používání rtuti v materiálech a součástech vozidel. Výjimka byla udělena v případě žárovek do světlometů a žárovek používaných na osvětlení přístrojových desek, ale její platnost je omezena do 1. července 2012 (datum schválení typu vozidla).

V souladu se směrnicí 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních baterií a akumulátorech[23] byl v porovnání s předchozí (zrušenou) směrnicí 91/157/EHS o bateriích výrazně snížen maximální povolený obsah rtuti v bateriích a akumulátorech.

3.4. Řešení přebytků a zásob

Akce 9: Skladování

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1102/2008 o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti stanoví, že rtuť pocházející z vybraných velkoobjemových zdrojů, zejména chlor-alkalického průmyslu, je třeba považovat za odpad, který musí být zneškodněn. V současnosti se vypracovávají zvláštní kritéria pro bezpečné skladování kovové rtuti, jež má Komise přijmout na začátku roku 2011. Zástupci evropského chlor-alkalického průmyslu kromě toho podepsali dobrovolnou dohodu, v níž se zavázali zasílat přebytková množství rtuti pouze do skladovacích prostor, jež zaručují vysoké bezpečnostní normy. Na základě povinnosti podávat zprávy podle nařízení č. 1102/2008 bude Komise moci důkladně sledovat, jak jsou tyto závazky dodržovány.

V souladu se svou povinností sledovat probíhající výzkum možností bezpečného odstraňování, včetně solidifikace kovové rtuti (viz čl. 8 odst. 2 nařízení), pověřila Komise konzultantskou společnost vypracováním zprávy, jež byla dokončena na podzim roku 2010[24]. Pokrok v oblasti technologií solidifikace rtuti, které budou zanedlouho uvedeny na trh, bude mít pravděpodobně dopad na vypracování požadavků a kritérií týkajících se skladování kovové rtuti podle čl. 4 odst. 3. Tyto práce v okamžiku přijetí tohoto sdělení stále probíhají.

Akce 10: Rtuť ve výrobcích, které jsou již v oběhu ve společnosti

Činnosti týkající se této oblasti jsou uvedeny pod akcí 8.

3.5. Ochrana proti vystavení účinkům

Akce 11: Rtuť obsažená v rybách a mořských produktech

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vytvořil propracované nástroje pro výpočet expozice v potravinách a u některých skupin obyvatel. Nová komplexní databáze spotřeby potravin[25] obsahuje informace o spotřebě potravin u dětí a dospělých osob, přičemž je zaevidován věk, pohlaví a hmotnost každého účastníka. Jakmile budou k dispozici nové údaje o rtuti, bude možné s použitím této nové databáze o spotřebě potravin provést komplexní posouzení expozice.

Vnitrostátní orgány členských států poskytly na základě informativní poznámky Komise (viz též níže uvedená akce 12) podrobnější doporučení ke spotřebě potravin, pokud jde o obsah rtuti.

S cílem dále zlepšit ochranu zdraví pracovníků, kteří by mohli být vystaveni účinkům rtuti, přijala Komise směrnici 2009/161/EU[26], kterou se stanoví třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti. Uvedená směrnice obsahuje směrné limitní hodnoty expozice na pracovišti pro rtuť a anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti.

Akce 12: Informace o rtuti v potravinách

Na základě poznatků získaných v rámci akce 11 zveřejnila Komise dne 21. dubna 2008 informativní poznámku[27] určenou členským státům o methylrtuti v rybách a rybích výrobcích. Tato poznámka obsahuje doporučení o maximálním množství některých ryb, jež mohou konzumovat citlivé skupiny (těhotné a kojící ženy a malé děti), a členské státy by ho měly používat jako pokyny v rámci poradenství pro spotřebitele.

3.6. Zlepšení porozumění

Akce 13: Priority pro výzkum rtuti

EU od roku 2005 financuje řadu výzkumných projektů zaměřených na priority pro výzkum rtuti. Bližší údaje o projektech financovaných sedmým rámcovým programem a jinými nástroji financování výzkumu lze získat prostřednictvím informační služby Společenství pro výzkum a vývoj (CORDIS)[28]. Jako součást environmentálního programu sedmého rámcového programu byla nedávno podepsána dohoda o grantu pro pětiletý výzkumný projekt týkající se systému celosvětového sledování rtuti (GMOS), jehož celkové náklady činí 8,8 milionu EUR a jehož se účastní 24 partnerů ze 24 zemí. Komise se na celkových nákladech na tento projekt, jenž bude oficiálně zahájen 1. listopadu 2010, podílí částkou 6,8 milionu EUR. Systém GMOS má poskytnout klíčové informace o celosvětovém atmosférickém přenosu rtuti, na jejichž základě by mohla být vyhodnocena účinnost strategií ke snížení emisí rtuti. To by mohlo významně přispět k posouzení dlouhodobého úspěchu příslušných politik na evropské a celosvětové úrovni.

Finanční nástroj EU pro životní prostředí (LIFE) byl použit k financování pilotního projektu týkajícího se bezpečného odstraňování kovové rtuti[29]. Kromě toho nechala Evropská komise v roce 2009 vypracovat studii o vědecké podpoře s ohledem na strategii EU týkající se rtuti ( Scientific support in relation to the EU Mercury Policy ). Cílem studie, v níž jsou analyzovány a shrnuty stávající vědecké poznatky relevantní pro danou politiku, je poskytnout Komisi fundované vědecké poznatky o rtuti. Studie zároveň poskytne konsolidovaný inventář poznatků o rtuti získaných z různých výzkumných projektů, jež proběhly v uplynulých letech. Výsledky této studie by měly být předloženy v létě 2011.

3.7. Podpora a propagace mezinárodních akcí

EU aktivně podporovala úsilí v rámci celosvětového programu UNEP pro rtuť, zejména činnosti, jejichž výsledkem bylo rozhodnutí 25/5[30] řídící rady UNEP v únoru 2009. Rozhodnutím 25/5 byl zahájen tří až čtyřletý proces vyjednávání, jenž by měl vyústit ve vytvoření celosvětového právně závazného nástroje pro rtuť (viz též kapitola 2 a akce 17 a 18). Na celosvětové úrovni podpořila Evropská komise Skupinu pro dálkový průzkum Země, jež nedávno zavedla nové opatření k vytvoření nového plánu celosvětového sledování rtuti s cílem vytvořit systém celosvětového sledování rtuti.

Akce 14: Příspěvky k mezinárodním fórům a činnostem

Kromě výše uvedených činností se Evropská komise a několik členských států zapojily do řady mezinárodních činností, jejichž účelem je zvyšovat informovanost a hledat řešení problému týkajícího se rtuti. V této souvislosti uspořádala Evropská komise v říjnu 2006 mezinárodní konferenci v Bruselu. EU a její členské státy jsou jako členové a účastníci zapojeny do činnosti několika mezinárodních fór, v jejichž rámci se problematika rtuti projednává[31]. Rovněž byly na úrovni jednotlivých členských států zahájeny iniciativy, jako např. IKIMP[32] (Integrating Knowledge to Inform Mercury Policy), což je tříletá iniciativa pro výměnu informací o problematice rtuti ve Spojeném království.

Akce 15: Finanční podpora ke snížení emisí ze spalování uhlí ve třetích zemích

Evropská komise poskytla programu UNEP částku ve výši 1 milionu EUR na realizaci projektu ke snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v odvětví energetiky ( Reducing mercury emissions from coal combustion in the energy sector ). Projekt, jenž v současnosti probíhá, řídí organizace International Energy Agency Clean Coal Centre[33] a je zaměřen na země s vysokou závislostí na pevných palivech, mezi něž patří zejména Čína, Indie, Rusko a Jižní Afrika. Evropská komise navíc v roce 2010 zveřejnila výzvu k předkládání návrhů v oblasti technologií čistého uhlí pro granty zaměřené na země závislé na těžbě uhlí, rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země[34]. Tyto granty s celkovým rozpočtem 3 milionů EUR mají sloužit k budování kapacit a provádění studií. Vzhledem k tomu, že projekt nebude zaměřen výhradně na rtuť, pomůže identifikovat příznivé vedlejší účinky metod snižování emisí v odvětví energetiky založeném na spalování uhlí.

Akce 16: Postup předchozího souhlasu pro dovoz rtuti

Již v roce 2003 byl nařízením (ES) č. 304/2003 (nyní nahrazeno nařízením (ES) č. 689/2008[35]) o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, jímž se prováděla Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, závazně stanoven postup předchozího souhlasu (PIC). Postup PIC platí též pro dovoz sloučenin rtuti, jež jsou používány jako pesticidy.

Akce 17: Protokol o těžkých kovech k Úmluvě UNECE o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států

EU a 20 členských států jsou smluvními stranami protokolu o těžkých kovech k Úmluvě UNECE o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (LRTAP). Evropská komise naléhavě doporučuje členským státům, které ještě nejsou smluvními stranami protokolu, aby jej co nejdříve ratifikovaly. V září 2008 navrhla EU zařazení několika výrobků obsahujících rtuť do přílohy VI protokolu. Výkonný orgán úmluvy LRTAP rozhodne v prosinci 2010 o možném zahájení procesu vyjednávání a o rozsahu mandátu k vyjednávání. Přitom však bude důležité zajistit, aby jednání v rámci protokolu o těžkých kovech byla v souladu s vývojem v rámci budoucího právně závazného nástroje UNEP týkajícího se rtuti.

Akce 18: Podpora celosvětového programu UNEP pro rtuť

Evropská komise je členem poradenské skupiny v rámci globálního partnerství zaměřeného na rtuť a formálně se přihlásila k partnerství v oblasti „Vypouštění rtuti při spalování uhlí“, zatímco Německo je členem v oblasti „Nakládání s odpadem obsahujícím rtuť“ a Itálie v oblasti „Výzkum v oblasti přenosu a rozpadu rtuti v ovzduší“. Rozhodnutí řídící rady UNEP 25/5 označuje globální partnerství zaměřené na rtuť za jeden z nejvýznamnějších mechanismů pro okamžité provedení opatření týkajících se rtuti během procesu vyjednávání o celosvětovém právně závazném nástroji pro rtuť.

Akce 19: Rtuť v oblasti těžby zlata

Evropská komise v roce 2010 poskytne finanční příspěvek ve výši 1,5 milionu EUR Rozvojovému programu OSN na zřízení nástroje pro Guyanskou vysočinu[36]. Tento nástroj představuje finanční mechanismus dotovaný několika dárci, který se zaměřuje na činnosti potřebné k zajištění ekologické integrity ekoregionu Guyanské vysočiny[37]. Jeho prostřednictvím se budou financovat projekty zabývající se (mimo jiné) riziky způsobenými nezákonnou a neregulovanou těžbou zlata zlatokopy ( garimpeiros ), jež se rozšiřuje do Francouzské Guyany, Surinamu, Guyany, Venezuely a Kolumbie.

Akce 20: Snížení dodávek rtuti na mezinárodní úrovni

Mandát, který řídící rada UNEP udělila rozhodnutím 25/5 výboru INC, se kromě jiného vztahuje na snížení dodávek rtuti, budování kapacit pro skladování této látky šetrné k životnímu prostředí a na snížení mezinárodního obchodu se rtutí. EU již k celkovému cíli přispěla přijetím nařízení o zákazu vývozu rtuti (viz akce 5). Během procesu vyjednávání bude EU obhajovat svůj politický přístup a zkoumat možnosti, jak by se mohl vhodným způsobem promítnout do budoucího právně závazného nástroje.

4. ZÁVěRY

Provádění strategie týkající se rtuti se s ohledem na téměř všechna opatření nachází v pokročilé fázi.

Ke snížení emisí rtuti je nyní v platnosti nový právní rámec pro velké bodové zdroje. Provádění nové směrnice o průmyslových emisích umožní EU, aby využila svého značného potenciálu snižování emisí používáním nejlepších dostupných technik. K tomu však bude zapotřebí, aby členské státy důsledně uplatňovaly právní předpisy a prováděly je do vnitrostátního práva, což bude Komise pozorně sledovat a podporovat.

Pokud jde o poptávku po rtuti ve výrobcích, pokračuje současné úsilí o rozšíření stávajících omezení týkajících se uvádění na trh v případě některých měřicích přístrojů obsahujících rtuť na další přístroje používané v odvětví zdravotnictví (zejména tlakoměry) a na jiná odborná a průmyslová použití.

Komise považuje za obzvlášť důležité hlouběji prozkoumat problematiku zubního amalgámu. Má proto v úmyslu v roce 2011 nechat vypracovat studii, v níž má být tato otázka posouzena podrobněji a s pečlivým zohledněním všech aspektů životního cyklu této látky.

V nadcházejících letech je prioritou činnost na mezinárodní úrovni. Vzhledem k celosvětovému aspektu problému týkajícího se rtuti nestačí právní předpisy EU samy o sobě k tomu, aby zajistily účinnou ochranu evropských občanů. Komise proto hodlá zaměřit své úsilí na jednání o celosvětovém právně závazném nástroji pro rtuť pod záštitou UNEP. EU má v této souvislosti co nabídnout, neboť již na úrovni EU zavedla účinné nástroje. Jakmile se tento mezinárodní nástroj stane realitou, posoudí Evropská komise, které aspekty životního cyklu rtuti vyžadují dodatečná opatření na úrovni EU – v případě potřeby včetně dodatečných legislativních návrhů. Zohlední přitom přezkum nařízení o zákazu vývozu v roce 2013 a další pokrok dosažený v rámci strategie. To platí zejména pro dodatečná omezení dovozu a vývozu uvedená v konzultantské zprávě, jež bude třeba posoudit z hlediska závazků vyjednaných na mezinárodní úrovni.

PŘÍLOHA

Akce v rámci strategie Společenství týkajícího se rtuti (plné znění)

1. SNÍžENÍ EMISÍ

Akce 1. Komise posoudí účinky uplatňování IPPC na emise rtuti a zváží nezbytnost dalších opatření týkajících se limitních hodnot emisí ve Společenství po přezkoumání údajů předložených v rámci požadavků na předkládání zpráv podle IPPC a EPER[38], a v rámci širšího přezkumu strategie ke konci roku 2010. Přitom budou rovněž přezkoumány příznivé vedlejší účinky kontrol, jež mají být podle směrnice 2001/80/ES zavedeny od 1. ledna 2008 s cílem snížit emise oxidu siřičitého z velkých spalovacích zařízení.

Akce 2. Komise bude členské státy a průmysl motivovat k tomu, aby poskytovaly více informací o vypouštění rtuti a o prevenčních a kontrolních technikách tak, aby mohla být v BREF navržena opatření k dalšímu snižování emisí. Druhé vydání BREF týkající se odvětví chlor-alkalického průmyslu bude obsahovat informace pro řešení rizika úniků rtuti při vyřazování rtuťových bateriových článků.

Akce 3. Komise v roce 2005 vypracuje studii o možnostech snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v malém rozsahu, která bude posuzována spolu s širším vyhodnocením programu CAFE.

Akce 4. Komise v roce 2005 přezkoumá provádění požadavků Společenství týkajících se nakládání s odpady ze zubních amalgámů členskými státy a poté přijme příslušné kroky k zajištění jejich řádného uplatňování.

2. SNÍžENÍ DODÁVEK

Akce 5. S cílem aktivně přispět k navrhovanému celosvětovému úsilí o ukončení primární výroby rtuti a zastavení zpětného uvádění přebytků na trh, jak je uvedeno v kapitole 10, má Komise v úmyslu navrhnout změnu nařízení (ES) č. 304/2003 za účelem ukončení vývozu rtuti ze Společenství do roku 2011.

3. SNÍžENÍ POPTÁVKY

Akce 6. V krátkodobém výhledu požádá Komise Odbornou skupinu pro zdravotní zařízení (Medical Devices Expert Group), aby prozkoumala používání rtuti v zubních amalgámech. Zároveň si vyžádá stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika o tom, zda jsou vhodná dodatečná regulační opatření.

Akce 7. Komise plánuje v roce 2005 navrhnout změnu směrnice 76/769/EHS[39] s cílem omezit uvádění neelektrických nebo elektronických měřicích a kontrolních přístrojů obsahujících rtuť a určených pro využití spotřebiteli a zdravotní péči na trh.

Akce 8. Komise dále v krátkodobém horizontu prozkoumá několik zbývajících výrobků a aplikací v EU, které používají malé množství rtuti. Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu může jakýkoli zbývající účel použití podléhat povinnosti udělení oprávnění a povinnosti nahrazení ve smyslu navrhovaného nařízení REACH[40] , jakmile bude přijato.

4. ŘEšENÍ PřEBYTKů A ZÁSOB

Akce 9. Komise přijme opatření ke skladování rtuti z chlor-alkalického průmyslu na základě časového harmonogramu, který odpovídá předpokládanému ukončení vývozu rtuti do roku 2011. Komise v první řadě prozkoumá možnosti uzavření dohody s představiteli tohoto odvětví.

Akce 10. Komise nechá v krátkodobém až střednědobém výhledu vypracovat další studie o rozpadu rtuti ve výrobcích, které jsou již v oběhu ve společnosti.

5. OCHRANA PROTI VYSTAVENÍ ÚčINKůM

Akce 11. EFSA v krátkodobém horizontu prošetří specifické příjmy různých druhů ryb a mořských živočichů ve stravě v případě citlivých skupin populace (např. těhotných žen, dětí).

Akce 12. Komise poskytne dodatečné informace o rtuti v potravinách, jakmile budou k dispozici nové údaje. Vnitrostátní orgány budou vyzvány, aby poskytly informace na základě místních specifik.

6. ZLEPšENÍ POROZUMěNÍ

Akce 13. Priority výzkumu rtuti budou určeny v sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj a v dalších příslušných mechanismech financování.

7. PODPORA A PROPAGACE MEZINÁRODNÍCH AKCÍ

Akce 14. Společenství, členské státy a ostatní zúčastněné subjekty by měly za účelem řešení problému týkajícího se rtuti nadále poskytovat příspěvky k mezinárodním fórům a činnostem, vést dvoustranná jednání a provádět projekty se třetími zeměmi, včetně převodu technologií.

Akce 15. Komise zváží vytvoření specifického plánu financování výzkumných a pilotních projektů na snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v zemích s velkou závislostí na pevných palivech, jako je Čína, Indie, Rusko atd., podobně jako je tomu v případě programu CARNOT, jenž podporuje čisté a účinné používání pevných paliv.

Akce 16. Společenství bude podporovat iniciativu na zahrnutí rtuti do postupu PIC Rotterdamské úmluvy.

Akce 17. Společenství a členské státy by měly nadále podporovat práce v rámci protokolu o těžkých kovech k Úmluvě UNECE o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států.

Akce 18. Společenství, členské státy a ostatní zúčastněné subjekty by měly rovněž podporovat celosvětový program UNEP pro rtuť, a to například přezkumem materiálů a poskytováním technických znalostí a lidských a finančních zdrojů.

Akce 19. Společenství a členské státy by měly podporovat celosvětové snahy přispívající ke sníženému používání rtuti v oblasti těžby zlata, např. celosvětový projekt UNDP/GEF/UNIDO týkající se rtuti. Zváží také možnosti podpory jednotlivých rozvojových zemí v rámci různých nástrojů rozvojové pomoci, přičemž zohlední národní vývojové strategie.

Akce 20. S cílem snížit dodávky rtuti na mezinárodní úrovni by se Společenství mělo zasazovat o celosvětové zastavení primární výroby a motivovat další země k tomu, aby ukončily opětovné uvádění přebytků na trh, a to na základě iniciativy podobné iniciativě stanovené v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Na podporu tohoto cíle by uvažovaná změna nařízení (ES) č. 304/2003 postupně zastavila vývoz rtuti ze Společenství do konce roku 2011.

[1] KOM(2005) 20 v konečném znění.

[2] http://ec.europa.eu/environment/chemicals/mercury/pdf/review_mercury_strategy2010.pdf

[3] Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 75.

[4] Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

[5] http://ec.europa.eu/environment/chemicals/mercury/

[6] Úř. věst. L 226 , 6.9.2000, s. 3.

[7] Směrnice 2008/98/ES, Úř. věst. L 312, 22.11. 2008, s. 3.

[8] Směrnice 2000/60/ES, Úř. věst. L 327 ze dne 22. listopadu 2000.

[9] Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 89.

[10] Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 75.

[11] http://ec.europa.eu/health/archive/ph_risk/committees/04_scher/docs/scher_o_089.pdf

[12] http://ec.europa.eu/health/archive/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_016.pdf

[13] Úř. věst. L 257 ze dne 3.10.2007.

[14] Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

[15] Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 7.

[16] http://ec.europa.eu/health/archive/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_025.pdf

[17] http://ec.europa.eu/environment/chemicals/mercury/pdf/study_report2008.pdf

[18] Směrnice 2009/125/ES, Úř. věst L 285, 31.10.2009, s. 10.

[19] Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 28.

[20] Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24.

[21] http://ec.europa.eu/health/scientific_committees/environmental_risks/docs/scher_o_124.pdf

[22] Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34.

[23] Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1.

[24] http://ec.europa.eu/environment/chemicals/mercury/

[25] http://www.efsa.europa.eu/en/datex/datexfooddb.htm

[26] Úř. věst. L 338 ze dne 19.12.2009.

[27] Informativní poznámka Evropské komise ze dne 21. dubna 2008 o methylrtuti obsažené v rybách a rybích výrobcích: ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/information_note_mercury-fish_21-04-2008.pdf

[28] http://cordis.europa.eu/search

[29] Projekt MERSADE (http://www.mayasa.es/ing/mersade.asp); MERSADE LIFE06 ENV/ES/PREP/03

[30] http://www.chem.unep.ch/mercury/GC25/GC25Report_English_25_5.pdf

[31] Včetně programu UNEP pro rtuť, protokolu o těžkých kovech k Úmluvě UNECE o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, úmluvy OSPAR a Basilejské úmluvy atd.

[32] http://www.mercurynetwork.org.uk/

[33] http://www.iea-coal.org.uk

[34] https://webgate.ec.europa.eu/europeaid/online-services/index.cfm?ADSSChck=1281432803820&do=publi.detPUB&searchtype=AS&Pgm=7573841&debpub=&orderby=upd&orderbyad=Desc&nbPubliList=15&page=1&aoref=129199

[35] Úř. věst. L 204, 31.7.2008, s. 14.

[36] http://ec.europa.eu/europeaid/documents/aap/2010/af_aap_2010_dci-env.pdf

[37] http://www.guianashield.org

[38] Rozhodnutí Komise 2000/479/ES ze dne 17. července 2000 o vytvoření evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER) podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění, Úř. věst. L192, 28.7.2000.

[39] Směrnice 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, Úř. věst. L 262, 27.9.1976.

[40] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o registraci, vyhodnocení, autorizaci a omezení chemických látek (REACH), kterým se zakládá Evropská agentura pro chemické látky, a kterým se mění směrnice 1999/45/ES a nařízení (ES) {o odolných organických znečišťujících látkách}, KOM(2003) 644 v konečném znění, 29.10.2003.