[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 9.9.2010 KOM(2010) 464 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2009 ZPRÁVA KOMISEEVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2009 OBSAH 1. Úvod 4 2. Obecný přehled činností EFG v roce 2009 4 3. Návaznost na výroční zprávu za rok 2008 o činnostech EFG 5 Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG 5 4. Analýza činností EFG v roce 2009 5 4.1. Obdržené žádosti 5 Tabulka 1 – Žádosti obdržené v roce 2009 6 4.1.1. Obdržené žádosti podle členských států a odvětví 7 4.1.2. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku 7 4.1.3. Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena 7 4.1.4. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka 7 4.1.5. Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc 8 4.2. Zjednodušení rozhodování o žádostech o příspěvek z EFG: nový postup pro předkládání návrhů Evropskému parlamentu a Radě 8 4.3. Poskytnuté příspěvky 8 Tabulka 2 – Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2009 9 4.3.1. Profil pracovníků přijímajících pomoc z EFG 9 Tabulka 3 – Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2009: profil pracovníků 9 4.3.2. Akce financované s pomocí EFG 9 Tabulka 4 – Akce financované v roce 2009 podle klasifikace EUROSTATu 10 4.3.3. Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z ESF 11 4.4. Dosažené výsledky EFG: závěrečné zprávy o provádění finančních příspěvků v roce 2009 12 4.4.1. Závěrečné zprávy obdržené od členských států 12 4.4.2. Shrnutí nahlášených výsledků 12 4.4.3. Osvědčené postupy a poučení uvedené v závěrečných zprávách 12 Tabulka 5 – Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2009 15 4.5. Finanční zpráva 16 4.5.1. Finanční prostředky poskytnuté z EFG 16 4.5.2. Výdaje na technickou pomoc 17 Tabulka 6 – Výdaje na technickou pomoc v roce 2009 17 4.5.3. Hlášené nebo uzavřené nesrovnalosti 17 4.5.4. Ukončení finančních příspěvků z EFG 18 Tabulka 7 – Případy ukončené v roce 2009 18 4.5.5. Jiná vrácení 18 4.6. Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí 19 4.6.1. Informace a propagace 19 4.6.2. Setkání s vnitrostátními orgány a sociálními partnery 20 5. Směry vývoje 21 1. Úvod Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci („EFG“) byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006[1] s cílem projevit solidaritu a poskytnout podporu pracovníkům postiženým propouštěním v důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Byl zřízen jako prostředek sladění celkových dlouhodobých výhod otevřeného obchodu, pokud jde o růst a zaměstnanost, s krátkodobými nepříznivými důsledky, které globalizace může mít především pro zaměstnanost nejzranitelnějších a nejméně kvalifikovaných pracovníků. Pravidla byla změněna nařízením (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009 s cílem účinněji odpovědět na světovou finanční a hospodářskou krizi (viz bod 3). Článek 16 nařízení o EFG stanoví, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 1. července každého roku kvantitativní i kvalitativní zprávu o činnostech EFG v předcházejícím roce. Tato zpráva má být zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a má obsahovat hlavně informace týkající se předložených žádostí, přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně jejich doplňkovosti s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, a to zejména z Evropského sociální fondu (ESF), a ukončení poskytovaného finančního příspěvku. Dále má dokumentovat žádosti, které byly zamítnuty z důvodu nedostatečných prostředků nebo nezpůsobilosti. 2. Obecný přehled činností EFG V ROCE 2009 V roce 2009 obdržela Komise 30 žádostí o příspěvek z EFG, což bylo šestkrát více než v roce 2008. Podrobnosti o těchto žádostech jsou uvedeny v bodě 4 a v tabulce 1. Rozpočtový orgán přijal v roce 2009 deset rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG. Osm z nich se týkalo žádostí z roku 2009 a dvě žádostí podaných na konci roku 2008. Podrobnosti o poskytnutých prostředcích jsou uvedeny v bodě 4 a v tabulkách 2, 3 a 4. Komise obdržela v roce 2009 devět závěrečných zpráv o provádění příspěvků EFG. Podrobnosti o dosažených výsledcích jsou uvedeny v bodě 4 a v tabulce 5. Dále byly ukončeny čtyři příspěvky EFG poskytnuté v předchozích letech. Bylo také použito technické pomoci z podnětu Komise (čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG). Podrobnosti jsou uvedeny v bodech 4.5 a 4.6 a v tabulkách 6 a 7. 3. Návaznost na výroční zprávu za rok 2008 O čINNOSTECH EFG Nařízení (ES) č. 546/2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG[2] Komise uvedla ve svém Plánu evropské hospodářské obnovy, uveřejněném dne 26. listopadu 2008 [3], že upraví pravidla EFG tak, aby Evropská unie byla schopna pomoci pracovníkům postiženým světovou finanční a hospodářskou krizí a zabývat se dlouhodobými vyhlídkami jejich zaměstnanosti. O tři týdny později Komise přijala po analýze očekávání a potřeb hlavních subjektů EFG (zástupců členských států a organizací sociálních partnerů na vnitrostátní a evropské úrovni) návrh , kterým se mění nařízení o EFG[4] a jenž obsahoval následující hlavní ustanovení: - snížení prahu pro podávání žádostí z 1 000 na 500 propuštěných pracovníků; - prodloužení prováděcího období z 12 na 24 měsíců; - zvýšení míry spolufinancování z 50 na 75 %[5]; - krátkodobou odchylku, na jejímž základě jsou pracovníci propuštění v důsledku krize způsobilí pro podporu za předpokladu, že žádosti podané na základě tohoto kritéria jsou předloženy do konce roku 2010. Pozměněné nařízení o EFG (ES) č. 546/2009, založené na návrhu Komise, bylo přijato dne 18. června 2009. 4. Analýza činností EFG V ROCE 2009 4.1. Obdržené žádosti Třicet žádostí, které Komise obdržela v roce 2009 (viz tabulka 1), představuje značný nárůst oproti dvěma předchozím rokům, přičemž 28 žádostí bylo podáno za pouhých osm měsíců (od května do prosince 2009, to znamená od změny nařízení o EFG do konce roku) ve srovnání s 14 žádostmi podanými za 24 měsíců v roce 2007 a v roce 2008[6]. Žádosti podalo 13 členských států, týkaly se na 29 021 propuštěných pracovníků a výše požadovaných příspěvků z EFG dosáhla celkové částky 166 581 220 EUR. Na 28 žádostí podaných od května 2009 se vztahovala nová pravidla (tzn. 65% míra spolufinancování, doba provedení 24 měsíců atd.). V roce 2009 nebyla odmítnuta žádná žádost. Jedna žádost byla stažena, a není tak do statistických údajů zahrnuta. Tabulka 1 – Žádosti obdržené v roce 2009 [pic] 4.1.1. Obdržené žádosti podle členských států a odvětví Třicet obdržených žádostí podalo 13 členských států a týkaly se 17 odvětví[7]: Belgie (dvě žádosti: textilní průmysl), Bulharsko (jedna žádost: výroby základních kovů), Dánsko (dvě žádosti: strojírenský a elektronický průmysl), Francie (jedna žádost: automobilový průmysl), Irsko (tři žádosti: počítače, křišťál a údržba letadel), Itálie (jedna žádost: domácí spotřebiče), Litva (čtyři žádosti: domácí spotřebiče, nábytkářství, stavebnictví a výroba oděvů), Německo (dvě žádosti: mobilní telefony a automobilový průmysl), Nizozemsko (osm žádostí: stavebnictví, nakladatelství a polygrafický průmysl), Portugalsko (dvě žádosti: textilní průmysl a elektronické přístroje), Rakousko (jedna žádost: automobilový průmysl), Španělsko (dvě žádosti: keramický průmysl a truhlářství a tesařství), Švédsko (jedna žádost: automobilový průmysl). 4.1.2. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku Členský stát žádající o podporu z EFG musí připravit nejvhodnější koordinovaný balík opatření s ohledem na profil pracovníků, kterým má být pomoc určena, a rozhodnout, jakou částku pomoci bude požadovat. Nařízení o EFG neuvádí žádná doporučení ani omezení týkající se celkové požadované částky, ale posouzení žádosti Komisí může vyvolat otázky, v jejichž důsledku členský stát upraví navrhovaný balík individualizovaných služeb, což ovlivní výši požadované částky. Výše požadovaných příspěvků z EFG se v roce 2009 pohybovala od 258 164 EUR do 56 385 144 EUR (v průměru 5 552 707 EUR). 4.1.3. Obdržené žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena Počet pracovníků, na které byla přímo zaměřena opatření navržená pro spolufinancování z EFG, činil 29 021 (30 žádostí) a pohyboval se od 111 do 3 582 (v průměru 967 pracovníků) na žádost. Tři žádosti byly zaměřeny na více než 2 000 pracovníků, sedm se týkalo počtu od 1 000 do 2 000 a dvacet méně než 1 000 pracovníků. Rozdíl mezi počtem propuštěných pracovníků a počtem pracovníků, kterým je podpora z EGF určena, může v některých případech vzniknout v důsledku rozhodnutí členského státu zaměřit svou pomoc například na ty pracovníky, pro které je výjimečně obtížné udržet se na pracovním trhu, anebo na ty, kteří pomoc nejvíce potřebují. 4.1.4. Obdržené žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka Částky navrhované na pracovníka se v roce 2009 pohybovaly od něco více než 500 EUR po více než 15 700 EUR (v průměru 5 740 EUR na pracovníka). Balík individualizovaných služeb, který žádající členské státy mohou navrhovat pro dotčené propuštěné pracovníky, se řídí jejich vlastním uvážením v rámci podmínek stanovených nařízením o EFG. Výše požadované částky na postiženého pracovníka se tedy může lišit podle závažnosti propuštění, situace na dotčeném pracovním trhu, individuální situace dotčených pracovníků, opatření již přijatých členským státem a nákladů na poskytování služeb v dotčeném členském státě nebo regionu. 4.1.5. Obdržené žádosti podle kritérií pro pomoc Z předložených žádostí se jich 24 (80 %) týkalo podpory pracovníků propuštěných bezprostředně v důsledku světové finanční a hospodářské krize (čl. 1 odst. 1a) pozměněného nařízení), zatímco zbývajících šest žádostí (20 %) bylo předloženo z důvodu velkých změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací . Na základě čl. 2 písm. a) nařízení o EFG bylo vypracováno 11 žádostí a 13 na základě čl. 2 písm. b). Ze šesti žádostí, které se odvolávaly na čl. 2 písm. c) (všechny, které uváděly „mimořádné okolnosti“), jich polovina uznala, že podmínky uvedené v čl. 2 písm. a) nejsou zcela splněny, zatímco druhá polovina uvedla, že nejsou zcela splněny podmínky stanovené v čl. 2 písm. b). 4.2. Zjednodušení rozhodování o žádostech o příspěvek z EFG: nový postup pro předkládání návrhů Evropskému parlamentu a Radě Koncem roku 2009 byl zefektivněn postup rozhodování o příspěvcích z EFG: Komise odstranila jeden z požadovaných kroků sloučením dvou postupů v jeden, za nějž sdílejí odpovědnost komisaři pro zaměstnanost a pro rozpočet. Výsledkem je, že návrhy rozpočtovému orgánu obsahují posouzení žádosti Komisí v podobě důvodové zprávy. To by mělo ušetřit v průměru 22 dní a očekává se, že jednání v Evropském parlamentu a v Radě budou pružnější a více transparentní. 4.3. Poskytnuté příspěvky Rozpočtový orgán přijal v roce 2009 deset rozhodnutí o poskytnutí prostředků z EFG na spolufinancování aktivních opatření politiky trhu práce (viz tabulky 2, 3 a 4). Osm z nich se týkalo žádostí podaných v roce 2009 a dvě žádostí obdržených koncem prosince roku 2008. Poskytnuté příspěvky se týkaly 10 938 propuštěných v osmi členských státech a dosáhly celkové částky 52 349 047 EUR uvolněné z EFG (10,5 % maximální roční částky dostupné z EFG). Průměrná částka na pracovníka dosáhla výše 4 786 EUR. Šest z deseti schválených žádostí bylo podáno 1. května 2009 nebo později, to znamená v rámci nových pravidel. Rozpočtový orgán nezamítl žádný návrh na financování z prostředků EFG, který mu postoupila Komise. Tabulka 2 – Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2009 [pic] 4.3.1. Profil pracovníků přijímajících pomoc z EFG Profil pracovníků, kterým byla podpora určena , (pohlaví, státní příslušnost EU či ne, věková skupina, zdravotní stav / pracovní schopnost) je uveden v tabulce 3: Tabulka 3 – Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2009: profil pracovníků [pic] 4.3.2. Akce financované s pomocí EFG Podle článku 3 nařízení č. 1927/2006 může EFG spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu práce zaměřená na opětovné profesní začlenění pracovníků, kteří ztratili zaměstnání. Kromě toho může podle uvedeného článku EFG financovat také činnosti, které provádí členský stát za účelem přípravy, řízení, informování, propagace a kontroly použití příspěvku (technická pomoc). Opatření schválená v rámci 10 příspěvků EFG poskytnutých v roce 2009 a zaměřená na opětovné začlenění 10 938 propuštěných pracovníků na pracovní trh spočívala zejména v odborné přípravě a přeškolení, v příspěvcích na živobytí během odborné přípravy nebo během účasti na jiných aktivních opatřeních v rámci pracovního trhu, v příspěvcích na odbornou přípravu a na pomoc při hledání zaměstnání a v řízení případů. Rozdělení odhadovaných nákladů na navržené akce spolu s náklady na technickou pomoc je uvedeno v tabulce 4. Tabulka 4 – Akce financované v roce 2009 podle klasifikace EUROSTATu[8] Zásahy politiky trhu práce (PTP) rozdělené podle klasifikace EUROSTATu | Odhadované náklady EFG + čl. stát (EUR) | % z celku | Služby politiky trhu práce | 12 954 880 | 1 | Individuální pomoc při hledání pracovního místa a řízení případů a obecné informační služby (profesní poradenství, certifikace dovedností, individualizované akční plány atd.; otevřené informační služby pro osoby hledající práci) | 9 406 680 | 10,91 % | Příspěvky při hledání zaměstnání | 174 600 | 0,20 % | Příspěvky na mobilitu | 2 528 400 | 2,93 % | Jiné příspěvky (např. programy učňovského vzdělávání) | 845 200 | 0,98 % | Opatření politiky trhu práce | 69 664 315 | 2 | Odborná příprava a přeškolení | 35 806 540 | 41,51 % | Příspěvky na odbornou přípravu | 12 579 650 | 14,58 % | Příspěvky na živobytí během odborné přípravy nebo během jiných aktivních opatření pracovního trhu | 13 077 200 | 15,16 % | 3 | Rotace na pracovním místě a sdílení pracovního místa | nevztahuje se | nevztahuje se | 4 | Podněcování zaměstnanosti a přijímání pracovníků | 2 577 500 | 2,99 % | 5 | Podporovaná zaměstnanost a rehabilitace | 281 600 | 0,33 % | 6 | Přímá tvorba pracovních míst | 594 000 | 0,69 % | 7 | Pobídky pro zahájení podnikatelské činnosti | 4 747 825 | 5,50 % | Technická pomoc (článek 3 nařízení č. 1937/2006) | 3 635 200 | 4,21 % | Celkem | 86 254 395 | 100 % | 4.3.3. Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, zejména z ESF EFG je určen ke zvýšení zaměstnatelnosti a zajištění rychlého opětovného zapojení do trhu práce prostřednictvím aktivních opatření trhu práce, a doplňuje tak ESF, který je hlavním nástrojem EU v této oblasti. Jejich doplňkovost spočívá ve schopnosti řešit tuto problematiku ze dvou různých časových perspektiv: zatímco EFG poskytuje propuštěným pracovníkům pomoc na míru v reakci na specifické události hromadného propouštění v evropském měřítku, podporuje ESF prostřednictvím víceletých programů strategické, dlouhodobé cíle (např. zvýšení lidského kapitálu, řízení změn). Ve světle sociálního dopadu současné finanční a hospodářské krize bylo v roce 2009 fungování obou fondů změněno na základě návrhu Komise tak, aby byly schopny na dopady krize pružněji reagovat. Rozhodujícím kritériem je schopnost dostupných nástrojů a opatření skutečně pomoci pracovníkům. Obsah „koordinovaného balíku individualizovaných služeb“, který má být spolufinancován EFG, má být vyvážen dalšími akcemi a doplňovat je. To znamená, že akce financované EFG musí jít nad standardní postupy, které by v každém případě byly pracovníkům dostupné. Na druhé straně nemají členské státy povinnost vymýšlet zcela nová opatření a služby navržené pro spolufinancování z EFG mohou již existovat. Obvyklý postup EFG spočívá v navržení balíku služeb, který zahrnuje zcela nová opatření, opatření nová pro dotčené pracovníky nebo nabízená v nových kombinacích a opatření, ke kterým by normálně neměli přístup (např. 2. a 3. stupeň odborné přípravy). Dobrý příklad toho, jak se fondy ESF a EFG úspěšně doplňují, lze vidět na případu Nokia (EGF/2009/002) předložený Německem. Žádost odlišovala mezi balíkem EFG a původním balíkem aktivních opatření pracovního trhu financovaným ESF a vnitrostátními veřejnými a soukromými subjekty. Původní balík spolufinancovaný ESF zahrnoval vytvoření přechodné společnosti ( Transfergesellschaft ) a opatření v oblasti profilování, poradenství pro volbu povolání, individualizované poradenství, výcviku pro hledání umístění a krátkodobých kvalifikací v souladu s pokyny ESF Spolkového úřadu práce. Balík aktivních opatření pracovního trhu EFG byl navržen jako doplněk výše popsaného balíku ESF, a takto zajišťoval doplňkovost s dalšími opatřeními na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Dalším příkladem úspěšné doplňkovosti je případ Volvo (EGF/2009/007) předložený Švédskem: pracovníci, kteří místo propuštění byli přeškolováni na nové úkoly v rámci společnosti, obdrželi podporu spolufinancovanou ESF, zatímco propuštění pracovníci obdrželi pomoc prostřednictvím koordinovaného balíčku individualizovaných služeb EFG. Členské státy dbaly na to, aby se vyhnuly dvojímu financování z finančních nástrojů Společenství, jak stanoví čl. 6 odst. 5 nařízení o EFG. 4.4 . Dosažené výsledky EFG: závěrečné zprávy o provádění finančních příspěvků v roce 2009 Hlavním zdrojem informací o výsledcích dosažených EFG jsou závěrečné zprávy, které mají členské státy předkládat v souladu s článkem 15 nařízení o EFG. 4.4.1. Závěrečné zprávy obdržené od členských států V roce 2009 Komise obdržela devět závěrečných zpráv, z nichž šest se týkalo žádostí podaných v roce 2007 a tři žádostí podaných v roce 2008 (viz tabulka 5). 4.4.2. Shrnutí nahlášených výsledků Devět závěrečných zpráv ukázalo, že na konci prováděcího období nalezlo 3 717 pracovníků (40,1 %) nové pracovní místo. Ostatní byli buď nezaměstnaní (2 219 osob – 24 %), nebo pracovně nečinní (893 osob – 9,6 %), či jejich pracovní postavení členské státy nenahlásily (2 439 osob – 26,3 %). 4.4.3. Osvědčené postupy a poučení uvedené v závěrečných zprávách Vedle míry úspěšnosti opětovného začlenění do zaměstnání členské státy uvedly, že příspěvek EFG umožnil členským státům zintenzívnit jejich pomoc propuštěným pracovníkům a prodloužit trvání podpory nad dobu možnou bez příspěvku EFG. Několik členských států (Finsko, Malta, Portugalsko) se domnívalo, že doba provádění, která byla u všech těchto případů 12 měsíců, není dostatečně dlouhá, a to zejména u opatření na podnícení podnikání a zahájení podnikatelské činnosti. V tomto stádiu nelze podrobné výsledky rozdělit podle pohlaví, věkové skupiny, úrovně vzdělání, státní příslušnosti atd. K tomu dojde v budoucnu případ od případu a bude na to také zaměřena pozornost při hodnocení EFG v polovině období. EGF/2007/004 Perlos/Finsko Z 921 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 56,9 % opět v zaměstnání. Odborná příprava na novou práci, která má budoucnost, byla významným přínosem nejen pro pracovníky, ale také pro celý region, který je odlehlý a hrozí mu vylidnění. Rozvoj a udržování široké sítě subjektů zajišťovalo podporu propuštěným pracovníkům a přivedlo je rychleji zpět do zaměstnání. Včasná spolupráce s Komisí umožnila připravit ambicióznější balík opatření pro pracovníky, než by bylo jinak možné. Závěrečná zpráva obsahovala SWOT analýzu (silné a slabé stránky, příležitosti a nebezpečí) tohoto případu, která může být užitečná při plánování budoucích případů. Opatření spolufinancovaná EFG umožnila orgánům veřejné správy Severní Karélie vypracovat pohotovostní plány pro budoucí masová propouštění. EGF/2007/006 Piemonte/Itálie Z 1 298 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 48,9 % opět v zaměstnání (včetně 5 osob, které založily vlastní živnosti). Pracovní postavení zbývajících 51,1 % nebylo oznámeno. Zásah věnoval zvláštní pozornost tomu, aby podnítil k účasti ženy a pracovníky nad 55 let a zabránil jim v opuštění pracovního trhu. Vysoké procento pracovníků nad 40 let našlo nové zaměstnání a míra opětovného zapojení do zaměstnání dosažená použitými opatřeními u starších pracovníků je pro danou oblast mimořádně vysoká. Díky přeškolovacímu programu přešli pracovníci z textilního odvětví do jiných výrobních odvětví s vyšší konkurenceschopností. EGF/2007/005 Sardegna/Itálie Z 1 044 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich podle hlášení italských orgánů bylo na konci období provádění 6,2 % opět v zaměstnání (včetně 1 osoby, která založila vlastní živnost). Pracovní postavení zbývajících 93,8 % nebylo oznámeno. EGF/2007/007 Lombardia/Itálie Z 1 215 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 45,8 % opět v zaměstnání. Pracovní postavení zbývajících 54,2 % nebylo oznámeno. EGF/2008/001 Toscana/Itálie Z 1 352 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 65,6 % opět v zaměstnání (včetně 2 osob, které založily vlastní živnosti) a 26 % jich bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných. Pracovní postavení zbývajících 8 % nebylo oznámeno. U tří výše uvedených případů dodají italské orgány více informací, aby umožnily Komisi učinit závěry o úspěšnosti zásahů EFG. EGF/2007/008 Textiles/Malta Z 672 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 65,5 % opět v zaměstnání (včetně 24 osob, které založily vlastní živnosti). Zásah znamenal, že se postiženým pracovníkům dostalo více individualizované pomoci pro začlenění na pracovní trh. Díky němu čelili menším sociálním a ekonomickým potížím. Malta shledala profesní poradenství jako velmi užitečné, protože umožnilo řadě pracovníků, kteří si neuvědomovali pracovní příležitosti v jiných odvětvích, zvážit možnost zaměstnání mimo odvětví textilního průmyslu. Většina pracovníků měla omezené přenositelné dovednosti, takže dotace mzdových nákladů podnítily zaměstnavatele k tomu, aby jim dali pracovní příležitosti. Také použití programu příspěvků na zahájení podnikání bylo považováno za úspěšné. EGF/2007/010 Lisboa-Alentejo/Portugalsko Z 558 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 19,5 % opět v zaměstnání (včetně 11 osob, které založily vlastní živnosti). Tuto poměrně nízkou míru je třeba posuzovat ve světle strukturálních potíží automobilového průmyslu, které existovaly již před světovou finanční a hospodářskou krizí a které tato krize vyostřila. V posledním čtvrtletí roku 2008, kdy opatření končila, došlo v Evropě k poklesu nově zaregistrovaných automobilů v průměru o 20 %[9]. Navzdory této nepříznivé situaci umožnilo uznání osobních dovedností a programy validace pracovníkům s nejnižším vzděláním lepší pozici při hledání nového zaměstnání. Opatření EFG byla užitečně doplněna dalšími opatřeními, včetně opatření spolufinancovaných Evropským sociálním fondem. EGF/2008/002 Delphi/Španělsko Z 1 589 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 10,7 % opět v zaměstnání (včetně 8 osob, které založily vlastní živnosti). Podle závěrečné zprávy je třeba tuto nízkou míru posuzovat ve světle prudkého zhoršení situace na pracovním trhu, ke kterému v té době v Andalusii došlo. V únoru roku 2009, kdy skončilo období provádění, byla míra zaměstnanosti o 6,6 % nižší než v únoru roku 2008. Až do 31. července 2009 španělské orgány pokračovaly v opatřeních v oblasti odborného vzdělávání pro zvláštní cílové skupiny za použití vlastních prostředků. Navzdory nepříznivým hospodářským okolnostem tak koncem července roku 2009 existovaly dobré vyhlídky na opětovné začlenění do pracovního trhu okolo 600 propuštěných pracovníků společnosti Delphi. EGF/2008/003 Alytaus Tekstile/Litva Z 619 pracovníků, kteří byli příjemci opatření spolufinancovaných EFG, jich na konci období provádění bylo 53,3 % opět v zaměstnání (včetně 11 osob, které založily vlastní živnosti). Tabulka 5 – Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2009 [pic] 4.5. Finanční zpráva 4.5.1. Finanční prostředky poskytnuté z EFG Během roku 2009 rozhodl rozpočtový orgán o poskytnutí 10 příspěvků na podporu z EFG v celkové částce 52 349 047 EUR, což představovalo 10,5 % maximální dostupné roční částky (viz tabulka 2). Všech deset plateb pocházelo z rozpočtu na rok 2009, i když šest z nich bylo vyplaceno až počátkem roku 2010. Podle článku 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006[10], který stanoví rozpočtový rámec EFG, nesmí EFG překročit maximální roční částku 500 milionů EUR, která může být financována z jakéhokoli rozpětí existujícího v mezích celkového stropu výdajů platného pro předchozí rok a/nebo ze zrušených položek závazků z posledních dvou let, s výjimkou závazků spadajících pod hlavu 1B finančního rámce. Kromě toho článek 12 nařízení o EFG stanoví, že nejméně 25 % z nejvyšší roční částky musí zůstat k dispozici k 1. září každého roku, aby bylo možné pokrýt potřeby do konce roku. Prostředky na závazky pro finanční prostředky poskytnuté v roce 2009 byly převedeny do rozpočtové položky EFG ze záloh. U prostředků na platby se v roce 2009 postupovalo tak, že potřebné prostředky se čerpaly z rozpočtu ESF kvůli „blízkosti“ obou politik a vzhledem k tomu, že dosud se roční výše požadovaných prostředků na platby z EFG pohybovala v rozmezí 1 % platební dotace ESF. Aby se zabránilo nejasnostem ohledně užívání rozpočtových zdrojů v rámci různých nástrojů, začala Komise v roce 2009 hledat alternativní zdroje prostředků na platby, kdykoli to bylo možné a rozumné a pokud neexistovalo nebezpečí, že se tímto zpozdí zpracování žádosti o převod prostředků. Existuje řada vysvětlení , proč bylo v roce 2009 využito jen 10,5 % nejvyšší dostupné roční částky : o podporu EFG požádalo jen 13 členských států a celý postup od přípravy žádosti přes její zpracování až po obdržení konečného rozhodnutí rozpočtového orgánu může být dlouhý a složitý. K důvodům, proč se členské státy neucházejí o podporu EFG, patří: členské státy upřednostňují použití ESF, a to zejména v případech, kdy je míra zásahu ESF vyšší než míra EFG; členský stát má potíže nalézt odpovídající vnitrostátní financování uprostřed fiskálního roku; členský stát nemá dostatek zaměstnanců na úrovni ústředí a nemá zkušenosti s postupy EFG; dlouhá období finanční nejistoty při čekání na rozhodnutí rozpočtového orgánu; existuje politické rozhodnutí nevyužívat EFG. Je také zřejmé, že některé členské státy čekaly s podáním svých žádostí, až vstoupí v platnost změněné nařízení o EFG. S rostoucí zkušeností budou členské státy v budoucnu schopny vypracovat a podat žádosti EFG pružnějším způsobem. Očekává se také, že zjednodušené postupy posuzování a rozhodování zavedené koncem roku 2009 (viz oddíl 4.2) přispějí ke zvýšení účinnosti EFG. 4.5.2. Výdaje na technickou pomoc Podle čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG smí být až 0,35 % finančních zdrojů (nejvýše 1,75 milionu EUR), které jsou pro daný rok k dispozici, použito v podobě technické pomoci (z podnětu Komise) na činnosti jako informace, administrativní a technická podpora, monitorování, audit, kontrola a hodnocení činností nezbytných k provádění nařízení o EFG. V roce 2009 byla na technickou pomoc[11] dostupná částka 690 000 EUR, a to na činnosti uvedené v tabulce 6. Byla použita rozpočtová položka na technickou pomoc EFG (04.010414). Zbývající potenciálně dostupná částka na technickou pomoc ve výši 1 060 000 EUR nebyla během roku čerpána. Tabulka 6 – Výdaje na technickou pomoc v roce 2009 Technická pomoc v roce 2009 Popis a částky navržené Komisí | Spotřebované finanční prostředky | EUR | EUR | Informace (např. internetové stránky, publikace a audiovizuální činnosti) | 160 000 | 67 069,39 | Administrativní a technická podpora - Schůze s kontaktními osobami EFG - Výměna osvědčených postupů mezi členskými státy (vytváření sítí) | 70 000 160 000 | 40 200,00 99 539,48 | Hodnocení (příprava na hodnocení EFG v polovině prováděcího období, jak jej stanoví čl. 17 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG) | 300 000 | EUR 0 (tyto činnosti budou provedeny v roce 2010) | Monitorování, audit a kontrola: Pro tyto kategorie nebyly použity žádné příspěvky (audity provedené v roce 2009 byly financovány ze zdrojů Evropské komise) | Celkem | 690 000 | 206 808,87 | 4.5.3. Hlášené nebo uzavřené nesrovnalosti V roce 2009 nebyly Komisi hlášeny v rámci nařízení o EFG žádné nesrovnalosti. V roce 2009 nebyly v rámci nařízení o EFG uzavřeny žádné nesrovnalosti. 4.5.4. Ukončení finančních příspěvků z EFG Článek 15 odst. 2 nařízení o EFG stanoví postupy pro ukončení finančních příspěvků EFG. V roce 2009 byly ukončeny první čtyři příspěvky EFG: Tabulka 7 – Případy ukončené v roce 2009 (všechny částky jsou uvedeny v EUR) | EGF/2007/001 Peugeot / Francie | EGF/2007/003 BenQ / Německo | EGF/2007/004 Perlos / Finsko | EGF/2007/008 Malta textiles / Malta | Datum podání žádosti | 9.3.2007 | 27.6.2007 | 18.7.2007 | 12.9.2007 | Rok schválení rozpočtovým orgánem | 2007 | 2007 | 2007 | 2008 | Termín odevzdání závěrečné zprávy | 8.9.2008 | 26.12.2008 | 17.1.2009 | 11.3.2009 | Datum dopisu o ukončení | 18.11.2009 | 1.9.2009 | 1.9.2009 | 25.6.2009 | Výše poskytnutého příspěvku EFG (50 %) | 2 558 250 | 12 766 150 | 2 028 538 | 681 207 | Ověřený podíl EFG na skutečných výdajích (50 %) podle údajů v závěrečných zprávách | 2 353 583 | 10 273 723 | 1 321 253 | 318 920 | Nevynaložené finanční prostředky vrácené Komisi v roce 2009 | 204 667 | 2 492 427 | 707 285 | 362 287 | Celková částka nevynaložených prostředků vrácených Komisi v rozpočtovém roce 2009 dosáhla u těchto čtyř případů výše 3 766 666 EUR . Členské státy nevyužily všech poskytnutých příspěvků EFG z různých důvodů. Ačkoli jsou členské státy podněcovány k tomu, aby vypracovávaly realistické odhady rozpočtu pro navrhované koordinované balíčky individualizovaných služeb, je možné, že se během provádění opatření ukáže, že všechny požadované zdroje nejsou nutné. V některých případech může dojít k nadhodnocení počtu pracovníků, kteří potřebují pomoc (např. počet pracovníků schopných najít si zaměstnání bez podpory EFG může být vyšší, než se původně myslelo), někteří pracovníci mohou dát přednost méně nákladným opatřením před nákladnějšími, někteří se mohou zúčastnit opatření kratší dobu, než se plánovalo, protože mezitím najdou práci. Jiným důvodem nižších výdajů mohou být prodlení při zavádění opatření. Předpokládá se, že se zkušeností dospějí členské státy k lepšímu vypracování rozpočtu opatření a lepším odhadům účasti pracovníků. 4.5.5. Jiná vrácení Vedle vrácených částek uvedených v tabulce 7 došlo u jednoho příspěvku EFG poskytnutého v roce 2007 k vrácení Komisi částky v plné výši: 1 258 030 EUR u žádosti EGF/2007/002 (Renault), kterou francouzské orgány v roce 2009 stáhly. Německé orgány k tomu získaly zpět částku 1 588,55 EUR v podobě úroků, kterou proplatily Komisi. 4.6. Činnosti v rámci technické pomoci prováděné Komisí 4.6.1. Informace a propagace Internetové stránky Článek 9 nařízení o EFG ukládá Komisi povinnost zřídit „internetové stránky, které budou k dispozici ve všech jazycích Společenství a budou obsahovat informace o EFG a pokyny k předkládání žádosti, jakož i aktualizované informace o přijatých a zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového orgánu.“ V souladu s požadavky článku 9 nařízení o EFG byly internetové stránky EFG (http://ec.europa.eu/egf) zřízené Komisí dostupné ve 22 jazycích Společenství (kromě irštiny). Stránky byly v roce 2009 předělány tak, aby byly vstřícnější k uživatelům. Přímým důsledkem těchto zlepšení bylo, že se v roce 2009 zvýšil počet návštěvníků o 120 % a počet navštívených stránek o 138 %. Internetové stránky EFG zaznamenaly 195 768 stránek navštívených 83 719 návštěvníky. Vydávání videozpráv (VNR – Video News Release) Audiovizuálním médiím ve všech 27 členských státech bylo dáno k dispozici vydávání videozpráv (VNR) . Bylo vyrobeno 28 původních relací (na 19 televizních a 8 rozhlasových stanicích a v jedněch novinách on-line) v 9 členských státech (BE, DE, ES, FR, IE, IT, MT, RO a SI) a ve třech nečlenských zemích (Černé Hoře, Rusku a Kongu). Minimální počet posluchačů relací dosáhl počtu 7 164 750[12] osob. Eurobarometr Zvláštní vydání Eurobarometru o „Evropské politice zaměstnanosti a sociální politice“ (červen 2009) obsahovalo otázku o EFG, která byla již položena v Eurobarometru 70 (říjen 2008) a která se týkala povědomí o fondu. Na otázku „Slyšel/a jste někdy o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, což je fond zaměřený na pomoc obětem globalizace?“ byly možné následující odpovědi: „Ano, a znám jej velmi dobře“, nebo „Ano, ale moc dobře jej neznám“, nebo „Ne, nikdy jsem o něm neslyšel/a ani nečetl/a.“ Výsledky z roku 2009 ukazují lehké zvýšení povědomí o fondu ve srovnání s předchozím rokem: v EU znalo EFG 26 % dotázaných, z nichž 4 % uvedla, že jej znají „velmi dobře“. 71 % dotázaných odpovědělo, že o EFG nikdy neslyšelo – tento podíl zůstává vysoký a ve srovnání s předchozím rokem zde nedošlo ke zlepšení. Další propagační činnosti provedené v roce 2009 V roce 2009 byla vydána řada plakátů EFG v různých formátech a vedle všech jazyků EU také v čínštině, turečtině, arabštině a urdštině. 57 000 jich bylo rozšířeno po veřejných úřadech práce v celé EU a mezi veřejností. „Sociální agenda“, časopis Komise o zaměstnanosti a sociálních věcech, věnoval v roce 2009 své březnové číslo EGF a Evropskému sociálnímu fondu jako nástrojům, které mohou pomoci ztlumit dopad finanční a hospodářské krize na pracovní trh. Komise uvažovala o dodatečných kanálech pro šíření informací o EFG, jako je např. oddíl „Sociální Evropa“ na Facebooku. 4.6.2. Setkání s vnitrostátními orgány a sociálními partnery Čtvrté setkání „Skupiny odborníků pro kontaktní osoby Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci“ tvořené zástupci členských států se konalo dne 9. července 2009 v Bruselu. Dne 11. prosince 2009 proběhl na Maltě seminář o provádění EFG v členských státech zaměřený na vytváření sítí EFG, který projednal provádění a zdůraznil jak osvědčené postupy, tak přetrvávající nedostatky a potíže. Tato událost se ukázala jako mimořádně užitečná. 5. SMěRY VÝVOJE Se stoupajícím počtem případů EFG se zvyšuje množství dostupných údajů nutných pro zjištění trendů žádostí a k získání přehledu o směrování činností fondu. V současné době Komise pracuje s údaji za rok 2007, 2008, 2009 a částečně za rok 2010 a na základě těchto podkladů je již možné uvést několik příkladů. Údaje obsažené ve třech níže uvedených grafech se týkají 57 žádostí obdržených do 30. dubna 2010. Graf 1: Počet cílených pracovníků podle členských států [pic] V čele členských států se nachází Itálie s celkovým počtem 8 300 pracovníků, na které byla pomoc zaměřena, zatímco u České republiky a Bulharska bylo v každém jednotlivém případě cíleno 650 pracovníků. Graf 2: Počet cílených pracovníků podle odvětví [pic]Dotčenými odvětvími byly hlavně a především automobilový průmysl s více než 12 000 cílených pracovníků, následován textilním průmyslem s více než 11 000 pracovníků[13]. Graf 3: Průměrná výše podpory EFG podle odvětví [pic]Graf 3 názorně ukazuje průměrnou podporu EFG na pracovníka v různých odvětvích. Pracovníci v odvětvích „údržba letadel“ a „základní kovy“ obdrželi nejvyšší průměrné částky podpory EFG (přibližně 10 000 EUR na pracovníka), po nichž následují odvětví automobilového průmyslu (téměř 8 000 EUR na pracovníka) a strojírenský a elektronický průmysl (více než 7 000 EUR na pracovníka). Nejnižší průměrné částky (okolo 1 000 EUR na pracovníka) vykazují odvětví „výroba oděvů“, „stavebnictví“, „nábytkářství“ a „maloobchod“. Čtenáři, kteří mají o tuto problematiku zájem, najdou více výsledků a informací o směrech vývoje ve „Statistickém portrétu EFG za období 2007–2010“, který bude k dispozici na požádání na internetových stránkách EFG (http//ec.europa.eu/egf) od léta roku 2010. Příloha 1 Automobilový průmysl (NACE: Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, ref. č. 29) | Č. | ČS | Případ | EGF/2007/001 | FR | Peugeot | EGF/2007/010 | PT | Lisboa-Alentejo | EGF/2008/002 | ES | DELPHI | EGF/2008/004 | ES | Castilla Leon | EGF/2009/007 | SE | Volvo | EGF/2009/009 | AT | Steiermark | EGF/2009/013 | DE | Karmann | EGF/2009/019 | FR | Renault | EGF/2010/002 | ES | Cataluña | EGF/2010/004 | PL | Wielkopolskie | Textilní průmysl (NACE: Výroba textilií, ref. č. 13) | Č. | ČS | Případ | EGF/2007/005 | IT | Sardegna | EGF/2007/006 | IT | Piemonte | EGF/2007/007 | IT | Lombardia | EGF/2008/001 | IT | Toscana | EGF/2008/003 | LT | Alytaus tekstilė | EGF/2008/005 | ES | Catalonia | EGF/2009/001 | PT | North/Centre | EGF/2009/004 | BE | Oost-West Vlaanderen | EGF/2009/005 | BE | Limburg | EGF/2010/009 | ES | Valencia | Mobilní telefony (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ref. č. 26) | Č. | ČS | Případ | EGF/2007/003 | DE | BenQ | EGF/2007/004 | FI | Perlos | EGF/2009/002 | DE | Nokia | Výroba oděvů (NACE: Výroba oděvů, ref. č. 14) | Č. | ČS | Případ | EGF/2007/008 | MT | Textiles | EGF/2009/018 | LT | Wearing apparel | EGF/2010/003 | ES | Galicia | EGF/2010/014 | SI | Mura | Domácí spotřebiče (NACE: Výroba elektrických zařízení, ref. č. 27) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/006 | IT | Gruppo Merloni | EGF/2009/010 | LT | AB Snaige | Strojírenský a elektronický průmysl (NACE: Výroba strojů a zařízení, ref. č. 28) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/015 | DK | Danfoss Group | EGF/2009/031 | DK | Linak | EGF/2010/001 | DK | Nordjylland | EGF/2010/006 | PL | H.Cegielski-Poznań | EGF/2010/013 | PL | Podkarpackie | Polygrafický průmysl (NACE: Tisk a rozmnožování nahraných nosičů, ref. č. 18) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/026 | NL | Noord Holland and Utrecht | EGF/2009/027 | NL | Noord Brabant and Zuid Holland | EGF/2009/028 | NL | Limburg | EGF/2009/029 | NL | Gelderland and Overijssel | EGF/2009/030 | NL | Drenthe | Počítače (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ref. č. 26) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/008 | IE | Dell | Elektronická zařízení (NACE: Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ref. č. 26) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/023 | PT | Qimonda | EGF/2010/008 | AT | AT&S | EGF/2010/011 | NL | NXP Semiconductors | Keramický průmysl (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, ref. č. 23) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/014 | ES | Valencia | Stavebnictví (NACE: Výstavba budov, ref. č. 41) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/011 | NL | Heijmans | EGF/2009/017 | LT | Construction | Základní kovy (NACE: Výroba základních kovů, ref. č. 24) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/022 | BG | Kremitkovtsi AD | EGF/2010/007 | AT | Steiermark-Niederoesterreich | Údržba letadel (NACE: Opravy a instalace strojů a zařízení, ref. č. 33) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/021 | IE | SR Technics | Vydavatelství (NACE: Vydavatelské činnosti, ref. č. 58) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/024 | NL | Noord Holland and Zuid Holland | EGF/2009/025 | NL | Noord Brabant | Nábytkářství (NACE: Výroba nábytku, ref. č. 31) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/016 | LT | Furniture | Maloobchod (NACE: Maloobchod kromě motorových vozidel, ref. č. 47) | Č. | ČS | Případ | EGF/2010/010 | CZ | Unilever | Velkoobchod (NACE: Velkoobchod kromě motorových vozidel, ref. č. 46) | Č. | ČS | Případ | EGF/2010/012 | NL | Noord Holland ICT | Křišťál (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, ref. č. 23) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/012 | IE | Waterford Crystal | Truhlářství a tesařství (NACE: Zpracování dřeva, výroba dřevěných a korkových výrobků kromě nábytku, ref. č. 16) | Č. | ČS | Případ | EGF/2009/020 | ES | Castilla La Mancha | Kamenictví/mramorářství (NACE: Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, ref. č. 23) | Č. | ČS | Případ | EGF/2010/005 | ES | Valencia | [1] Nařízení (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1, v opraveném znění zveřejněném v Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82, pro všechny jazyky a v Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 74, pouze pro anglický jazyk. [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, Úř. věst. L 167, 29.6.2009. [3] Sdělení Komise Evropské radě o Plánu evropské hospodářské obnovy, KOM(2008) 800 v konečném znění ze dne 26.11.2008. [4] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, KOM(2008) 867 ze dne 16.12.2008. [5] Změna nařízení přijatá Evropským parlamentem a Radou v roce 2009 (Úř. věst. L 167, 29.6.2009) stanoví dočasné zvýšení míry spolufinancování z 50 na 65 % (a ne na navrhovaných 75 %) do konce „krizové“ odchylky stanovené do 31. prosince 2011 . [6] Devět žádostí v roce 2007 a pět v roce 2008 (jedna původně stažená a později opět předložená žádost byla započítána pouze jednou: EGF/2008/002 Delphi/ES). [7] Polygrafický průmysl (5), automobilový průmysl (4), textilní průmysl (3), stavebnictví (2), domácí spotřebiče (2), strojírenský a elektronický průmysl (2), nakladatelství (2), mobilní telefony (1), počítače (1), křišťál (1), keramický průmysl (1), nábytkářství (1), truhlářství a tesařství (1), výroba základních kovů (1), elektronické přístroje (1), výroba oděvů (1), údržba letadel (1). [8] Tuto tabulku vypracovala Komise na základě opatření navržených členskými státy a schválených rozpočtovým orgánem. Tabulka zcela neodpovídá metodice používané Eurostatem a popsané v „ Labour market policy database — Methodology — Revision of June 2006“ („Databáze politiky pracovního trhu – metodika – revize z června 2006“), neboť některá spolufinancovaná opatření nespadají do žádné z kategorií Eurostatu (např. příspěvky na hledání zaměstnání, příspěvky na odbornou přípravu, příspěvky na živobytí během odborné přípravy nebo během jiného aktivního opatření pro opětovné začlenění na pracovní trh, příspěvek na mobilitu). Kategorie klasifikace Eurostatu, u kterých je v této tabulce uvedeno „nevztahuje se“, nebyly členskými státy v 10 žádostech o prostředky EFG schválených v roce 2009 navrženy. [9] Sdělení Komise „Reakce na krizi v evropském automobilovém průmyslu“, KOM(2009) 104. [10] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [11] Úř. věst. L 132, 29.5.2009, s. 10. [12] Tento výsledek nezohledňuje stažení z Audiovizuální služby ES nebo z internetových stránek či vysílání nebo opakované vysílání v satelitních televizích. [13] Pro podrobnější rozdělení viz příloha 1.