[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 20.7.2010

KOM(2010) 372 v konečném znění

2010/0220 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů

{SEK(2010) 850}{SEK(2010) 851}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

Podpora pro odvětví těžby černého uhlí v EU je upravena odvětvovým právním nástrojem: nařízením Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu[1] (dále jen „uhelné nařízení“).

Platnost uhelného nařízení skončí dne 31. prosince 2010. Pokud by neexistoval nový právní rámec povolující určité konkrétní druhy státní podpory uhelnému průmyslu, mohly by členské státy podporu udělovat pouze v mezích stanovených obecnými pravidly pro státní podporu, která se vztahují na všechna odvětví.

V porovnání s uhelným nařízením omezují obecná pravidla pro státní podporu významně možnost poskytování státní podpory uhelnému průmyslu, zejména (nikoli však výhradně) pokud jde o podporu těžby uhlí. Některé členské státy se však ve srovnání se stávajícími a předpokládanými cenami na světovém trhu potýkají s velmi vysokými náklady na těžbu uhlí, a v současnosti mají proto těžbu černého uhlí, která není z ekonomického hlediska konkurenceschopná, a s největší pravděpodobností tomu tak bude i v budoucnu.

Dotované uhlí má pouze okrajový dopad na zabezpečení dodávek energií na úrovni EU (i když situace v jednotlivých členských státech se liší). Ačkoli dotované černé uhlí k celkové skladbě zdrojů energie v EU přispívá jen málo, výrazně omezuje schopnost těchto dotací vyrovnat přerušení dodávek, ať už v případě uhlí, či jiných zdrojů energie. Dotované uhlí slouží k výrobě pouze 5,1 % elektřiny v EU. Vezme-li se v úvahu pouze podpora na pokrytí výrobních ztrát, tento údaj se snižuje na 1,4 % (ačkoliv v jednotlivých členských státech může být vyšší).

Jelikož však skončení platnosti uhelného nařízení některé členské státy donutí k uzavření černouhelných dolů, budou se muset vypořádat se sociálními a regionálními důsledky. Vzhledem k regionální koncentraci uhelných dolů (např. Ruhrgebiet v Německu, severozápad Španělska, údolí řeky Jiu v Rumunsku) by sociální dopady současného uzavření dolů mohly být značné. S přihlédnutím k pracovním příležitostem v souvisejících výrobních odvětvích by se to mohlo týkat až 100 000 pracovních míst. Okamžité uzavření dolů, k němuž by mohlo dojít po náhlém ukončení dotací, by regionální trhy práce přetížilo přílivem propuštěných důlních pracovníků, jež nelze dostatečně rychle znovu zaměstnat v jiných výrobních odvětvích, a proto u nich existuje riziko dlouhodobé nezaměstnanosti.

Pokud jde o životní prostředí, je nutno rovněž uvážit, že uzavření dolu vyžaduje řadu opatření k sanaci těžební lokality, jako je odstranění těžebního zařízení z dolu, vyčištění lokality, zabezpečovací práce v hlubinných dolech, odvádění odpadních vod atd. V případě, že podnik pokračuje v těžebních či jiných hospodářských činnostech, mohlo by financování ze státních prostředků představovat státní podporu a ostatní činnosti podniku by mohly být ohroženy, pokud by podnik musel nést tyto náklady sám.

Cílem tohoto návrhu je poskytnout členským státům právní rámec, který jim umožní řešit účinněji možné nepříznivé dopady uzavírání dolů, jež mohou vyplývat z ukončení dotací, zejména co se týká sociálních a ekologických hledisek, při současném omezení hospodářské soutěže na vnitřním trhu na co nejnižší míru.

2. Veřejné konzultace

V období od 13. května do 15. července 2009 uskutečnila Komise otevřené internetové konzultace. Za tímto účelem zveřejnily útvary Komise na svých internetových stránkách konzultační dokument, který popisoval daný problém, cíle politiky a různé možnosti politiky, přičemž zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k němu vyjádřily. Na plenárním zasedání dne 4. června 2009 byl mimoto konzultován výbor pro sociální dialog v odvětví těžebního průmyslu .

Komise obdržela 60 příspěvků.

Sociální partneři v uhelném průmyslu a v odvětví výroby těžebního zařízení obecně byli pro zachování kategorií státní podpory, jež jsou v současnosti přípustné podle uhelného nařízení. Požadovali přinejmenším nový režim EU v oblasti státní podpory na omezování činnosti, jakož i podporu na uzavírání dolů a zděděné závazky.

Ekologické organizace naopak nebyly pro nový odvětvový režim státních podpor pro odvětví těžby uhlí. Tyto organizace tvrdily, že státní podpora těžby uhlí má negativní dopad na výrobu energie z čistých, udržitelných a obnovitelných zdrojů a neposkytuje pobídky k energetické účinnosti a úsporám energie. Tyto organizace rovněž uváděly, že by v odvětví obnovitelných zdrojů energie bylo možno vytvořit více pracovních příležitostí, než kolik pracovních míst zanikne v odvětví těžby uhlí.

Vlády většiny členských států, které těží uhlí, byly buď pro prodloužení platnosti stávajícího uhelného nařízení, nebo pro nové nařízení, které povoluje přinejmenším část podpor, jež jsou přípustné v současnosti. Několik málo členských států, které těží uhlí, vyslovilo menší obavy, a to z toho důvodu, že v současnosti již státní podporu neposkytují, nebo proto, že se domnívají, že pro poskytování podpory uhelnému průmyslu budou postačovat obecná pravidla pro státní podporu.

3. Posouzení dopadů

Evropská komise posoudila různé možnosti politiky, které se zabývají možnými nepříznivými dopady uzavření dolů, jež mohou vyplývat z ukončení dotací, zejména s ohledem na sociální a ekologická hlediska.

Možnost č. 1: základní scénář

Podle základního scénáře by Komise nenavrhla nový odvětvový právní nástroj, který by byl použitelný po skončení platnosti uhelného nařízení. Na odvětví černého uhlí by se od roku 2011 vztahovala pouze obecná pravidla pro státní podporu.

Možnost č. 2: pokyny Komise

V rámci možnosti č. 2 by Komise přijala pokyny na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), jež by byly podobné pokynům přijatým pro odvětví stavby lodí a výroby oceli a členským státům by umožnily poskytovat podporu, která je omezena na úhradu plateb, které důlní podniky uskuteční pro propuštěné pracovníky nebo pracovníky odcházející kvůli uzavření dolů předčasně do důchodu, na náklady na poradenství poskytované těmto pracovníkům a náklady na rekvalifikaci. Tato podpora může zahrnovat rovněž náklady na dokončení stávajících smluv (nejvýše po dobu 6 měsíců) nebo náklady spojené se zrušením těchto smluv podle toho, která částka je nižší. Může zahrnovat rovněž výdaje vzniklé v souvislosti s bezprostředním vyčištěním a sanací těžebních lokalit, nemůže však pokrývat někdy značné částky spojené se sanací podzemí, jelikož její rozsah a doba trvání (někdy se dokonce jedná o trvalá opatření) by přesahovaly to, co lze povolit podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

Možnost č. 3: nařízení Rady povolující časově omezenou provozní podporu (podporu na uzavření)

V rámci možnosti č. 3 by Komise navrhla nařízení Rady na základě čl. 107 odst. 3 písm. e) SFEU. Nařízení by členským státům umožnilo poskytnout jednoznačně se snižující provozní podporu, jejímž cílem je pokrytí běžných výrobních ztrát, pokud tuto podporu doprovází řádné ukončení činností v rámci náležitě vymezeného plánu na uzavření dolu (pouze co se týká již existujících dolů). Jednalo by se o postupné ukončování provozní podpory během období nejvýše deset let.

Možnost č. 4: nařízení Rady povolující podporu na pokrytí mimořádných nákladů (zděděné sociální a ekologické závazky)

V rámci možnosti č. 4 by Komise navrhla nařízení Rady na základě čl. 107 odst. 3 písm. e) SFEU. Toto nařízení by členským státům umožnilo poskytovat podporu na sociální a ekologické náklady spojené s uzavíráním uhelných dolů, jako jsou dávky sociálního zabezpečení a náklady spojené se sanací bývalých těžebních lokalit, jak je stanoveno v příloze stávajícího uhelného nařízení.

Možnost č. 5: kombinace možností č. 3 a 4

V rámci možnosti č. 5 by Komise navrhla nařízení Rady na základě čl. 107 odst. 3 písm. e) SFEU, které členským státům umožňuje poskytovat jak podporu na uzavření (jako v případě možnosti č. 3), tak i podporu na pokrytí mimořádných nákladů (jako v případě možnosti č. 4).

Možnost č. 6: prodloužení platnosti stávajícího uhelného nařízení o 10 let

Podle možnosti č. 6 by Komise navrhla Radě prodloužení platnosti nařízení Rady č. 1407/2002 (v současné podobě) o dalších 10 let, tj. do konce roku 2020. To by se od možnosti č. 5 lišilo v tom, že by byla zrušena podmíněnost, pokud jde o uzavření dolů, a možnost poskytnout investiční podporu.

Jednotlivé možnosti byly porovnány na základě předpokladu, že dotyčné členské státy skutečně poskytnou podporu povolenou v rámci příslušných možností. Odvětvová pravidla pro státní podporu stanoví pouze možnost – nikoli povinnost – poskytnout státní podporu; posouzení dopadů nemůže předjímat rozhodnutí, která členské státy přijmou s ohledem na státní podporu.

Z ekonomického hlediska se jako upřednostňovaná možnost v porovnání se základním scénářem jeví možnost č. 2, pokud jde o zmírnění přímých hospodářských dopadů na nejvíce zasažené regiony a výrobní odvětví. Současně se upřednostňuje před možnostmi č. 3 až 5, co se týká zmírnění dopadů na hospodářskou soutěž.

Ze sociálního hlediska zajišťuje nejvýhodnější výsledek v porovnání se základním scénářem možnost č. 5. Kombinace postupného uzavírání dolů, která umožní využít co nejvíce možnost (předčasného) odchodu do důchodu, s doplňkovou podporou, pokud jde o poradenství a rekvalifikaci, účinně snižuje negativní sociální dopady uzavření dolů v dotyčných regionech. Ačkoliv tato možnost nepodporuje tvorbu stálých pracovních míst, přímo se zabývá problémem spočívajícím v tom, že se sociální dopady uzavření dolů ze zeměpisného hlediska soustředí v několika málo regionech.

Z hlediska ochrany životního prostředí existuje velká nejistota. Ačkoliv bezprostřední okolí dolů by mělo jistě prospěch z okamžitého či téměř okamžitého ukončení těžby (možnosti č. 1, 2 a 4), situace je nejistá, pokud jde o celosvětové emise skleníkových plynů, vezmou-li se v úvahu emise ze spalování uhlí výrobci elektřiny. Tato nejistota vyplývá z vysoké míry nahrazování domácího uhlí dováženým uhlím. Ačkoli by se nejednalo o 100 % nahrazení, rozdíl mezi jednotlivými možnostmi politiky bude záviset na podobě vnitrostátních politik, co se týká upřednostňování přechodu na jiné zdroje energie. Pokud jde o místní dopady, je nutno uvážit, že možnost č. 5 zajišťuje financování sanace těžebních lokalit a postupné uzavírání dolů umožní lépe zohlednit přípravy, jež je nutno provést s dostatečným předstihem před uzavřením.

Posouzení dopadů dochází k závěru, že není možno přesvědčivě objektivně upřednostnit jednu konkrétní možnost politiky. Nejvhodnějšími možnostmi, jak dosáhnout cíle politiky spočívajícího ve zmírnění dopadů uzavírání dolů, jsou možnosti č. 2 a 5, avšak při zohlednění různých právních omezení vyplývajících z čl. 107 odst. 3 písm. c) a čl. 107 odst. 3 písm. e), zejména pak toho, že podle prvně uvedeného ustanovení nelze poskytnout provozní podporu.

Pokud jde o pouhé prodloužení platnosti stávajícího uhelného nařízení (možnost č. 6), minulé zkušenosti se zmíněným nařízením prokázaly, že snižování podpory a podmínky spojené s poskytnutím podpory jsou příliš slabé k zajištění účinné restrukturalizace uhelného průmyslu. Členské státy se mohou naopak odchýlit od cíle politiky tím, že podporu na těžbu uhlí budou nadále poskytovat nekonkurenceschopným dolům bez jednoznačného závazku týkajícího se uzavření. Z toho vyplývá, že stejné důlní podniky mohou být nekonkurenceschopné i v době nového data skončení platnosti nařízení za deset let. Základní problém spočívající v nekonkurenceschopnosti by nebyl vyřešen, nýbrž pouze odložen.

Na základě výsledků posouzení dopadů se Komise rozhodla navrhnout nové nařízení Rady podle možnosti č. 5. Uzavírání dolů bude mít skutečně velké sociální dopady, které budou soustředěny v několika málo regionech v EU, což si vyžádá přiměřené přechodné období. Během tohoto přechodného období bude nezbytná provozní podpora k zajištění vhodného a postupného utlumování. Z níže vysvětlených právních důvodů lze tohoto cíle dosáhnout pouze nařízením Rady na základě čl. 107 odst. 3 písm. e). S ohledem na následky hospodářské a finanční krize a s přihlédnutím k tomu, že Komise ohlásila silnější zaměření se na sociální rozměr tvorby evropské politiky, přispěje další nástroj pro členské státy k zmírnění sociálních a regionálních dopadů uzavírání dolů k větší sociální soudržnosti evropských regionů.

4. Právní stránka návrhu

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

V čl. 107 odst. 2 SFEU je stanoveno, že některé podpory jsou automaticky slučitelné s vnitřním trhem. V čl. 107 odst. 3 SFEU je uveden výčet podpor, které může Komise prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem. Zvláštní význam má čl. 107 odst. 3 písm. c), v němž jsou stanoveny odchylky s ohledem na podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se zájmem EU.

V čl. 107 odst. 3 písm. e) je stanoveno, že Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise rozhodnutím určit jiné kategorie podpor slučitelné s vnitřním trhem.

Komise předpokládá, že druh státní podpory upravený v tomto návrhu (zejména co se týká provozní podpory s významnou částkou a dlouhou dobou trvání) překračuje možnosti stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. Komise proto navrhuje, aby Rada k vymezení kategorií státní podpory v odvětví černého uhlí, které může Komise prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem, využila čl. 107 odst. 3 písm. e).

5. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

6. Podrobné vysvětlení návrhu

Komise navrhuje odvětvový režim státních podpor, který je nutno považovat za přechodný režim směřující k plnému uplatňování obecných pravidel pro státní podporu v odvětví těžby (černého) uhlí.

Kromě možností stanovených v obecných pravidlech pro státní podporu návrh umožňuje prohlásit za slučitelné s vnitřním trhem dva druhy podpory pro odvětví těžby černého uhlí: podporu na uzavření a podporu na pokrytí mimořádných nákladů.

Podpora na uzavření

Podpora na uzavření je provozní podpora, která má pokrýt běžné výrobní ztráty výrobních jednotek, jejichž uzavření se plánuje. Tato podpora umožní postupně uzavírat nekonkurenceschopné uhelné doly.

Tento druh podpory lze uhelným dolům poskytnout pouze na základě konečného plánu na uzavření podniku. Podpora se proto postupně snižuje a v případě, že dotyčný důl nebude uzavřen, musí být vrácena. Tuto podporu lze udělit pouze výrobním jednotkám, které již existovaly před předložením návrhu Komise.

Předchozí jednání s dotčenými členskými státy ukázala, že neočekávané události mohou vyžadovat dočasnou stabilizaci či zvýšení dotací mezi jednotlivými po sobě jdoucími roky, aby mohl uhelný důl provozovat svou činnost až do plánovaného data uzavření podniku. Komise se proto rozhodla mírně se odchýlit od jednoho ze způsobů popsaných v možnosti č. 5 ve zprávě o posouzení dopadů: ačkoliv bude zachována obecná povinnost týkající se značného snižování podpory, Komise navrhuje stanovit míru snižování podpory mezi jednotlivými po sobě jdoucími patnáctiměsíčními obdobími (namísto každoročního snižování). Komise navrhuje míru snižování mezi jednotlivými po sobě jdoucími patnáctiměsíčními obdobími ve výši nejméně 33 % a maximální dobu trvání plánu na uzavření podniku v délce 4 let.

Návrh obsahuje rovněž záruky s cílem zamezit nadměrné náhradě a omezit případné narušení hospodářské soutěže na energetických trzích.

Podpora na pokrytí mimořádných nákladů

Cílem této podpory je uhradit náklady, které nesouvisí se stávající těžbou a které vznikly v souvislosti s uzavíráním dolů, například tzv. sociální a ekologické zděděné závazky. V příloze navrhovaného nařízení je obsažen úplný seznam kategorií nákladů, jež je možno uhradit.

Postupy

Návrh obsahuje procesní ustanovení, která se velmi podobají ustanovením nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 a která především objasňují, jak má být podpora oznámena Komisi, aby mohla Komise před schválením provést důkladné posouzení.

2010/0220 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. .../…

o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 107 odst. 3 písm. e) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

poté, co postoupila návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002[5] ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu pozbude dne 31. prosince 2010 platnosti.

(2) Malé přispění dotovaného uhlí k celkové skladbě zdrojů energie již neodůvodňuje zachování těchto dotací k zabezpečení zásobování energií na úrovni Unie.

(3) Politiky Unie podporující obnovitelná nízkouhlíková fosilní paliva při výrobě elektrické energie neodůvodňují časově neomezenou podporu pro nekonkurenceschopné uhelné doly. Kategorie podpory povolené nařízením (ES) č. 1407/2002 by proto neměly pokračovat po neomezeně dlouhou dobu.

(4) V případě neexistence odvětvových pravidel pro státní podporu by se však na odvětví těžby uhlí vztahovala pouze obecná pravidla pro státní podporu. V této situaci by nekonkurenceschopné uhelné doly, které v současnosti využívají podporu podle nařízení (ES) č. 1407/2002, již nemusely být způsobilé pro podporu a mohly by být nuceny ukončit svou činnost.

(5) Aniž jsou dotčena obecná pravidla pro státní podporu, měly by mít členské státy možnost přijmout opatření k zmírnění sociálních a regionálních důsledků uzavření těchto dolů, tj. náležité ukončení činností v rámci neodvolatelného plánu na uzavření podniku a/nebo financování mimořádných nákladů, zejména zděděných závazků.

(6) Toto nařízení vyznačuje přechod odvětví těžby uhlí z odvětvových pravidel na obecná pravidla pro státní podporu vztahující se na všechna odvětví.

(7) V zájmu omezení hospodářské soutěže na vnitřním trhu plynoucího z podpory na co nejnižší míru by se tato podpora měla postupně snižovat a být důsledně omezena na výrobní jednotky, u nichž se neodvolatelně plánuje ukončení činnosti.

(8) V zájmu zmírnění negativního environmentálního dopadu podpory pro odvětví těžby uhlí by měl členský stát zpracovat plán vhodných opatření, například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie nebo zachycování a ukládání CO2.

(9) Podniky by měly být způsobilé rovněž k získání podpora určené k pokrytí nákladů, které v souladu s běžnou účetní praxí neovlivňují přímo výrobní náklady. Tato podpora je určena k pokrytí mimořádných nákladů vyplývajících z uzavření výrobních jednotek. Aby se zamezilo tomu, že tuto podporu využívají nepatřičně podniky, které uzavírají pouze některé své těžební lokality, měly by dotyčné podniky pro každou svou výrobní jednotku vést oddělené účetnictví.

(10) Při plnění tohoto úkolu musí Evropská komise zajistit, aby vytvoření, zachování a dodržování běžných podmínek hospodářské soutěže. Pokud jde jmenovitě o trh s elektřinou, povaha podpory uhelnému průmyslu nesmí ovlivňovat výrobce elektřiny při volbě zdrojů zásobování primární energií. Ceny a množství uhlí proto musí být určovány svobodnou dohodou smluvních stran na základě podmínek převládajících na světovém trhu.

(11) Použití tohoto nařízení nevylučuje, aby podpora pro uhelný průmysl může být považována za slučitelnou s vnitřním trhem z jiných důvodů.

(12) Komise by měla posoudit opatření oznámená na základě tohoto nařízení a přijmout rozhodnutí v souladu s požadavky nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES[6],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ODDÍL I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1 Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „uhlím“ uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí, který stanoví Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů[7];

b) „uzavřením“ trvalé ukončení těžby a prodeje uhlí;

c) „plánem na uzavření“ plán vypracovaný členským státem, který stanoví opatření vedoucí ke konečnému uzavření uhelných výrobních jednotek;

d) „uhelnou výrobní jednotkou“ podzemní nebo povrchové uhelné dílo s příslušnou infrastrukturou, schopné produkce surového uhlí nezávisle na jiných částech podniku;

e) „těžebním rokem“ kalendářní rok či jiné období 12 měsíců používané jako referenční období ve smlouvách v uhelném průmyslu;

f) „výrobními náklady“ celkové náklady spojené s běžnou těžbou, včetně nákladů na těžební činnosti, na úpravu uhlí, zejména praní a třídění, a na dopravu uhlí do místa dodání, běžné odpisy a tržní úroky z vypůjčeného kapitálu;

g) „běžnými výrobními ztrátami“ kladný rozdíl mezi náklady na těžbu uhlí a prodejní cenou v místě dodání svobodně dohodnutou mezi smluvními stranami na základě podmínek převládajících na světovém trhu;

h) „dovozem uhlí“ jakákoli zásilka uhelných produktů pocházejících ze třetí země a vstupujících na celní území Společenství za jiným účelem než tranzit, která je určena k výrobě elektřiny nebo zásobování koksárenských pecí v určitém členském státě.

ODDÍL II SLUčITELNOST PODPORY

Článek 2 Zásada

1. V souvislosti konečným uzavřením nekonkurenceschopných uhelných dolů může být podpora pro uhelný průmysl považována za slučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, pokud splňuje ustanovení tohoto nařízení.

2. Podpora se vztahuje pouze na náklady spojené s uhlím určeným k výrobě elektřiny, kombinované výroby tepla a elektřiny, k výrobě koksu a jako palivo pro vysoké pece v ocelářském průmyslu, pokud k jeho využití dochází v Unii.

Článek 3 Podpora na uzavření

1. Podporu podniku určenou výslovně k pokrytí běžných výrobních ztrát uhelných výrobních jednotek lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:

a) provoz dotyčných výrobních jednotek je zahrnut do plánu na uzavření podniku, jehož konečný termín je stanoven nejpozději na 1. října 2014;

b) dotyčné výrobní jednotky musí být definitivně uzavřeny v souladu s plánem na uzavření podniku;

c) oznámená podpora nepřesahuje rozdíl mezi předvídatelnými výrobními náklady a předvídatelným příjmem za těžební rok; skutečně vyplacená podpora podléhá roční opravě podle skutečných nákladů a příjmů, která se provede nejpozději do konce těžebního roku, jenž následuje po roce, na který byla podpora poskytnuta;

d) výše podpory na tunu měrného paliva nesmí způsobit snížení cen uhlí z Unie v místě dodání pod úroveň cen uhlí podobné kvality ze třetích zemí;

e) dotyčné výrobní jednotky vykazovaly činnost ke dni 31. prosince 2009;

f) celková výše podpory na uzavření, kterou členský stát poskytne konkrétnímu podniku, musí mít klesající tendenci, přičemž snížení mezi jednotlivými po sobě jdoucími patnáctiměsíčními obdobími nesmí být nižší než 33 procent podpory poskytnuté v prvním patnáctiměsíčním období stanoveném v plánu na uzavření podniku;

g) celková výše podpory na uzavření poskytnutá uhelnému průmyslu v členském státě nesmí po roce 2010 v žádném roce překročit výši podpory, která byla poskytnuta tímto členským státem a schválená Komisí podle článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 1407/2002 na rok 2010.

h) Členský stát musí zpracovat plán přijetí opatření zaměřený na zmírnění environmentálního dopadu využívání uhlí, například v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie nebo zachycování a ukládání CO2. Začlenění opatření představujících státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 do tohoto plánu nemá vliv na ohlašovací povinnost a povinnost zachovat status quo , které ukládá čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ani na slučitelnost těchto opatření s vnitřním trhem.

2. Nejsou-li výrobní jednotky, jimž byla poskytnuta podpora podle článku 1, uzavřeny ke dni stanovenému v plánu na uzavření podniku, který schválila Komise, získá dotyčný členský stát zpět podporu poskytnutou za celé období, jehož se plán na uzavření podniku týká.

Článek 4 Podpora na pokrytí mimořádných nákladů

1. Státní podporu poskytnutou podnikům, které provádějí nebo prováděly činnost související s těžbou uhlí, aby mohly pokrýt náklady, jež vznikají nebo vznikly v souvislosti s uzavřením uhelných výrobních jednotek a které nesouvisí se současnou těžbou, lze považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, pokud její výše nepřesahuje zmíněné náklady. Tato podpora může být použita k pokrytí:

a) nákladů vzniklých pouze podnikům, které uzavírají nebo uzavřely výrobní jednotky, včetně podniků, které využívají podporu na uzavření;

b) nákladů vzniklých několika podnikům.

2. Kategorie nákladů, na něž se vztahuje odstavec 1, jsou vymezeny v příloze. Odstavec 1 se nepoužije na náklady vyplývající z nedodržování předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Článek 5 Kumulace

1. Maximální výše podpory schválená podle tohoto nařízení platí bez ohledu na to, je-li podpora financována zcela ze státních prostředků, nebo je-li částečně financována Unií.

2. Podporu schválenou podle tohoto nařízení nelze kombinovat s jinou státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU nebo s jinými formami financování stejných způsobilých nákladů Společenstvím, pokud toto překrývání způsobí, že je částka podpory vyšší než částka schválená podle ustanovení tohoto nařízení.

Článek 6 Oddělení účtů

Každá podpora, kterou podniky obdržely, se vykazuje na účtech zisků a ztrát jako zvláštní položka příjmu, odděleně od obratu. Podniky, které jsou příjemci podpory poskytnuté podle tohoto nařízení, vedou pro každou ze svých výrobních jednotek a pro hospodářské činnosti, které nesouvisí s těžbou uhlí, přesné a oddělené účty. Finanční prostředky jsou spravovány tak, aby je nebylo možno převést na jiné výrobní jednotky, jež nejsou součástí plánu na uzavření podniku, nebo na jiné hospodářské činnosti téhož podniku.

ODDÍL III POSTUPY

Článek 7 Informace poskytované členskými státy

1. Kromě ustanovení obsažených v nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES[8], podléhá podpora uvedená v tomto nařízení zvláštním pravidlům stanoveným v odstavcích 2 až 6.

2. Členské státy, které zamýšlí poskytnout podporu na uzavření uvedenou v článku 4, předloží Komisi plán na uzavření dotyčných výrobních jednotek. Tento plán obsahuje přinejmenším tyto prvky:

a) identifikaci výrobních jednotek;

b) skutečné nebo odhadované výrobní náklady pro každou výrobní jednotku a těžební rok;

c) odhad těžby uhlí výrobních jednotek, jež jsou předmětem plánu na uzavření podniku, za těžební rok;

d) odhad výše podpory na uzavření za těžební rok.

3. Členské státy oznámí Komisi všechny změny plánu na uzavření podniku.

4. Členské státy oznámí veškerou podporu, kterou během těžebního roku zamýšlí poskytnout uhelnému průmyslu podle tohoto nařízení. Předloží Komisi všechny podrobnosti týkající se výpočtu předvídatelných výrobních nákladů a jejich vztahu k plánům na uzavření podniku oznámeným Komisi podle odstavce 2.

5. Členské státy informují Komisi o výši podpory a o výpočtu podpory skutečně vyplacené v průběhu těžebního roku, a to nejpozději do šesti měsíců od konce uvedeného roku. Před koncem následujícího těžebního roku informují členské státy Komisi o jakýchkoli opravách částek vyplacených původně v průběhu daného těžebního roku.

6. Při oznámení podpor uvedených v článcích 4 a 5 a při informování Komise o skutečně vyplacených podporách poskytnou členské státy všechny informace, které Komise potřebuje k ověření, zda byla dodržena ustanovení tohoto nařízení.

ODDÍL IV ZÁVěREčNÁ USTANOVENÍ

Článek 8 Prováděcí opatření

Komise přijme veškerá nezbytná opatření k provedení tohoto nařízení. Může vytvořit společný rámec pro sdělování informací uvedených v článku 7.

Článek 9 Vstup v platnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se ode dne 1. ledna 2011.

2. Toto nařízení pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Definice nákladů uvedených v článku 4

1. Náklady a nákladové rezervy vynakládané pouze podniky, které uzavírají výrobní jednotky

Jedná se výhradně o níže uvedené kategorie nákladů a pouze v případě, pokud souvisejí s uzavřením uhelných výrobních jednotek :

a) náklady na platbu dávek sociálního zabezpečení v důsledku odchodu pracovníků do důchodu před dosažením stanoveného důchodového věku;

b) jiné mimořádné výdaje na pracovníky, kteří ztratili zaměstnání;

c) výplaty důchodů a dávek mimo zákonný systém pracovníkům, kteří ztratili své zaměstnání, a pracovníkům, kteří měli na tyto výplaty nárok před uzavřením;

d) náklady vynaložené podniky na přeškolení pracovníků, které jim má pomoci najít nové zaměstnání mimo uhelný průmysl, zejména náklady na odbornou přípravu;

e) bezplatné dodávky deputátního uhlí pracovníkům, kteří přišli o zaměstnání, a pracovníkům, kteří na ně měli nárok před uzavřením, nebo peněžní protihodnota;

f) zbytkové náklady vyplývající ze správních, právních a daňových předpisů, které se týkají výhradně uhelného průmyslu;

g) dodatečné zabezpečovací práce v hlubinných dolech, které vyplývají ze zrušení výrobních jednotek;

h) důlní škody způsobené výrobními jednotkami, které mají být uzavřeny;

i) náklady spojené se sanací bývalých lokalit těžby uhlí, zejména:

– zbytkové náklady vzniklé z příspěvků subjektům zajišťujícím dodávky vody a odvádění odpadní vody,

– ostatní zbytkové náklady vyplývající z dodávek vody a odvádění odpadní vody;

j) zbytkové náklady na hrazení zdravotního pojištění bývalých horníků;

k) náklady spojené s rušením nebo změnou stávajících smluv (s maximální hodnotou ve výši těžby za 6 měsíců);

l) výjimečné vnitřní odpisy, jsou-li důsledkem uzavření výrobních jednotek.

Od způsobilých nákladů u kategorií uvedených v písmenu g), h) a i) se odpočítá zvýšení hodnoty pozemků.

2. Náklady a nákladové rezervy vynakládané několika podniky

a) zvýšení příspěvků na hrazení nákladů na sociální zabezpečení mimo zákonný systém v důsledku poklesu počtu přispěvatelů po uzavření výrobních jednotek;

b) výdaje na dodávky vody a odvádění odpadních vod, které vznikly v důsledku uzavření výrobních jednotek;

c) zvýšení příspěvků subjektům zajišťujícím dodávky vody a odvádění odpadní vody, pokud je toto zvýšení důsledkem omezení (po uzavření výrobních jednotek) těžby uhlí, na niž se vztahuje povinnost platit takové dávky.

[1] Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1.

[2] Úř. věst. C , , s. .

[3] Úř. věst. C , , s. .

[4] Úř. věst. C , , s. .

[5] Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1.

[6] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

[7] Mezinárodní systém kodifikace uhlí střední a vysoké kvality (1998). (International system for the codification of medium-grade and high-grade coal (1998)), Mezinárodní klasifikace uhlí ve sloji (1998) (International classification of coal in seam (1998)) a Mezinárodní systém kodifikace uhlí nízké kvality (1998) ( International system of codification for low-grade coal (1999)).

[8] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.