[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 2.4.2008

KOM(2008) 162 v konečném znění

2008/0063 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 423/2004, pokud jde o obnovu populací tresky obecné, a nařízení (EHS) č. 2847/93

{SEC(2008) aaa}

{SEC(2008) aaa}

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1) SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Cílem tohoto návrhu je změna nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné, tzv. plán obnovy populací tresky obecné. Celkovým cílem nařízení (ES) č. 423/2004 je zajistit bezpečnou obnovu populací tresky obecné na preventivní velikosti populací doporučované vědci v časovém horizontu pěti až deseti let. Podle vědeckých doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR), která se opírají o doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), snížení vyplývající z kolektivního účinku celkových přípustných odlovů (TAC), z technických opatření (např. velikost ok, složení vykládek, uzavírání oblastí) a z doplňujících nařízení pro řízení intenzity zdaleka nestačí k omezení úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovně nezbytné k obnově populací tresky obecné. Ze čtyř populací v plánu projevila určité známky obnovy pouze treska obecná ze Severního moře (velikost třídy vyšší než v předchozích letech), jasné známky obnovy však nevykazují žádné jiné populace tresky obecné. Z důvodu pomalého postupu směrem k dosažení obnovy populací tresky obecné je nezbytné provést revizi podmínek plánu. Zkušenosti nabyté při provádění nařízení (ES) č. 423/2004 a související systém řízení intenzity (prováděný od roku 2003 v rámci ročních nařízení o celkových přípustných odlovech a kvótách) společně se stanovisky zúčastněných osob shrnutými na sympoziu o obnově populací tresky obecné, které se konalo v březnu 2007, umožňují identifikaci hlavních aspektů, kde musí být plán v zájmu zlepšení účinnosti upraven. Hlavní nové prvky, které je třeba zavést a které tuto změnu odůvodňují, jsou tyto: Potřeba revidovat cíle Na základě současných důkazů o účincích globálního oteplování je nezbytné revidovat dlouhodobé cíle plánů obnovy. Spíše než na konkrétní úrovně biomasy, kterých za měnících se podmínek v oceánech již možná nelze dosáhnout, se plán musí soustředit na dosažení optimální míry využívání, která zabezpečí maximální udržitelný výnos, jenž mohou nové podmínky zajistit. Zjednodušení systému řízení intenzity Systém řízení intenzity prováděný v příloze ročních nařízení o celkových přípustných odlovech a kvótách se zejména v důsledku četných odchylek stal tak složitým, že je obtížné ho provádět, monitorovat a řídit. Nový systém opírající se o nejvyšší stupně intenzity, které mají řídit samy členské státy, musí nutně zajistit větší zjednodušení nařízení, větší flexibilitu pro členské státy a účinnější provádění. Přizpůsobení plánu různým úrovním obnovy Plán musí rozpoznat, že jakmile se populacím daří lépe, lze uplatňovat postupnější přístup. Z tohoto důvodu zavádí změněný plán modulární přístup, kde úprava úmrtnosti způsobené rybolovem je funkcí dosažené úrovně obnovy. Stanovení pravidel odlovu v situacích s malým množstvím údajů Zkušenosti z poslední doby rovněž ukazují, že z důvodu nízké kvality údajů vědci často nedodají parametry pro striktní uplatňování současného plánu. To vede k rozhodnutím Rady ad hoc. Je zapotřebí stanovit jasná pravidla, která se budou uplatňovat v těch případech, kdy vědci nebudou moci poskytnout přesné odhady stavu populací. Potřeba snížit výměty tresky obecné Významnou součástí revidovaného plánu musí být snížení výmětů. Musí být zaveden nový mechanismus, který bude rybáře pobízet k účasti v programech pro zamezení odlovu tresky obecné. Začlenění populace tresky obecné v Keltském moři Tato populace byla z programu obnovy populací tresky obecné z roku 2004 vyřazena na základě lepšího stavu zachování. Poslední hodnocení však potvrzují, že tato populace se nachází v podobném stavu nadměrného využívání jako ostatní populace tresky obecné ve vodách Společenství. Je tedy nezbytné začlenit do plánu obnovy i ji. V této souvislosti musí být nové struktuře a novým ustanovením přizpůsobena i kontrolní opatření. Je tudíž zapotřebí stávající plán obnovy populací tresky obecné změnit, aby byl kompletnější, aktualizovaný podle posledního vývoje, jednodušší a účinnější a aby jeho provádění, monitorování a řízení byly jednodušší. Vzhledem k navrženým změnám plánu obnovy populací tresky obecné by měla být zlepšena některá kontrolní opatření stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku, aby byl zajištěn soulad s opatřeními ve změněném plánu obnovy populací tresky obecné. |

120 | Obecné souvislosti V průběhu reformy společné rybářské politiky v roce 2002 se Komise a Rada dohodly na postupném provádění víceletých plánů a plánů obnovy týkajících se rybolovných zdrojů v zájmu Společenství. Byly vypracovány plány týkající se většiny populací tresky obecné ve vodách Společenství, dvou populací štikozubce obecného, dvou populací humrů (Nephrops), dvou populací jazyka obecného a populací platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři. V roce 2002 se členské státy staly i signatáři prováděcího plánu světové vrcholné schůzky o udržitelném rozvoji (Johannesburg). Součástí tohoto prováděcího plánu je závazek využívat rybolov do roku 2015 podle maximálních udržitelných výnosů. Populace tresky obecné ve vodách Společenství byly prvním případem, kdy došlo k provedení víceletého plánu obnovy. Ačkoli bylo přijato více plánů obnovy a řízení, zůstává obnova populací tresky obecné zásadní součástí společné rybářské politiky po reformě v roce 2002. Na základě významu rybolovu tresky obecné, důsledků rybolovu tresky obecné na rybolov zaměřený na jiné druhy, vysokých ekonomických a sociálních zájmů, které jsou v sázce, a hodnoty tresky obecné jako symbolického druhu je zapotřebí zajistit, aby obnova populací tresky obecné byla úspěšná. Z tohoto důvodu musí být slabé stránky současného plánu, které označili vědci i zúčastněné osoby, vyřešeny jeho změnou. |

130 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky stanovuje všeobecný rámec pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů a identifikuje situace, v nichž Rada musí přijmout plány řízení a plány obnovy. Nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Cíl udržitelného rozvoje uvedený v návrhu je v souladu s politikou životního prostředí Společenství, zejména s těmi částmi této politiky, které se zabývají ochranou přírodních stanovišť a zachováním přírodních zdrojů. |

2) KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Návrh se opírá o několik konzultací s členskými státy a se zástupci zúčastněných stran v regionálních poradních sborech. V květnu 2007 Komise předložila regionálním poradním sborům a členským státům technický neoficiální dokument opírající se o myšlenku, že populace tresky obecné se mohou (a měly by) obnovit, pokud se dostatečně sníží úmrtnost způsobená rybolovem. Neoficiální dokument zkoumal dva přístupy vedoucí k dosažení takového snížení. První přístup, spočívající v obecném snížení intenzity rybolovných činností zaměřených na tresku obecnou, byl všeobecně zamítnut. V zásadě byla podpořena alternativa, jejímž cílem bylo nalézt způsoby, jak rybolov tresky obecné „oddělit“ od jiných rybolovných činností a jak tyto činnosti omezit, bylo však navrženo málo konkrétních opatření pro uvedení těchto návrhů do praxe. Regionální poradní sbory se vyslovily pro přístup podle jednotlivých populací; doporučily však málo konkrétních řídicích opatření. Hlavním přínosem regionálních poradních sborů je: dobrovolný systém dočasných uzavírání nařízených během krátké doby (tzv. zavírání „v reálném čase“) a závazek na úrovni jednotlivých plavidel zamezit odlovu tresky obecné („plány zamezení odlovu tresky obecné“). Pokud jde o řízení intenzity, projednala Komise s členskými státy a s regionálními poradními sbory možnost nového přístupu, který by se opíral o stanovení maximálního stupně intenzity rybolovu vyjádřené v kW dnech. V průběhu roku 2008 mohou správní orgány členských států a profesní organizace zavést nezbytná administrativní opatření, aby nový systém mohl začít fungovat v roce 2009. |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Dotčené vědecké a odborné oblasti ICES a VTHVR byly požádány o to, aby v případě možnosti poskytly vědecká doporučení o dlouhodobém řízení rybolovných činností. VTHVR svou zprávu o obnově populací tresky obecné předložil v březnu 2007. |

2249 | Shrnutí přijatých a použitých doporučení Hlavní body jsou tyto: Snížení vyplývající z kolektivního účinku celkových přípustných odlovů, z technických opatření (např. velikost ok, složení vykládek, uzavírání oblastí) a z doplňujících nařízení pro řízení intenzity zdaleka nestačí k omezení úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovně nezbytné pro to, aby došlo k obnově populací tresky obecné, a jasné známky obnovení nevykazuje ani jedna ze čtyř populací tresky obecné. VTHVR doporučuje spíše okamžité snížení tlaku rybolovu na tresku obecnou než orientaci na obtížnou definici a dosažení dlouhodobých cílů. Tyto dlouhodobé cíle mají podle odhadů představovat míru využívání v regionu v maximální výši 50 % míry využívání odhadované pro poslední roky. Jakékoli snížení intenzity rybolovu s cílem omezit tlak rybolovu na tresku obecnou by mělo být v souladu s dalšími řídicími opatřeními a mělo by se provést způsobem, který neumožní orientaci zbývající intenzity na tresku obecnou. Systém řízení intenzity by měl být diferencován podle jednotlivých oblastí a měl by zahrnovat opatření pro penalizaci těch rybolovných činností, které způsobují nejvyšší úmrtnost tresky obecné. Návrh se opírá o přijatá doporučení. |

225 |

226 | Prostředky použité ke zveřejnění odborných doporučení Doporučení ICES a VTHVR jsou veřejně přístupná na internetových stránkách těchto organizací (www.ices.dk a fishnet.jrc.it/web/stecf ). |

230 | Posouzení dopadů Posouzení dopadů se opírá zejména o dva druhy vstupních informací: O vědeckou analýzu, kterou provedl zejména Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR), který od roku 2005 důkladně zanalyzoval provádění stávajícího plánu a kvantitativně nastínil, jak obnova postupuje po biologické stránce. O konzultace se zúčastněnými stranami, počínaje sympoziem o obnově populací tresky obecné, které se konalo v Edinburghu v březnu 2007 za široké účasti všech zúčastněných stran, a o následná stanoviska dotčených regionálních poradních sborů, doplněná o podrobný neoficiální dokument o možnostech a alternativách, který po výše uvedeném sympoziu vypracovaly útvary Komise. Tyto informace poskytly jasnou analýzu příčin, proč současný plán nedosahuje svých cílů, a označily řadu alternativ k zkoumání. Mezi hlavní alternativy patřily: nahrazení cílů v oblasti biomasy cíli v oblasti úmrtnosti způsobené rybolovem; zajištění postupného přístupu úměrného stavu zachování různých populací; upřednostnění přístupu diferencovaného podle regionů; stanovení větší flexibility pro řízení intenzity rybolovu. Oddělení tresky obecné od příbuzných druhů s cílem předejít obecnému snížení intenzity rybolovu u těch rybolovných činností, kde je treska obecná pouze druhem uloveným jako vedlejší úlovek. |

3) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

310 | Právní základ Právním základem nařízení (ES) č. 423/2004 je článek 37 Smlouvy o založení Evropského společenství. |

329 | Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Navržená změna však stanovuje větší decentralizaci ve prospěch členských států, zejména v souvislosti s řízením intenzity rybolovu mezi plavidly, která plují pod jejich vlajkami. Díky této decentralizaci získají členské státy větší flexibilitu, což přispěje ke zjednodušení právních předpisů Společenství. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu/těchto důvodů: |

331 | Jedná se o změnu stávajícího nařízení. Jeho cílem je zlepšit a aktualizovat některé aspekty stávajícího plánu ve světle nových důkazů a na základě zkušeností nabytých při provádění stávajícího plánu. |

4) ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

409 | Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

5) DALšÍ INFORMACE |

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti |

531 | Součástí návrhu je článek o hodnocení řídicích opatření každé tři roky od data vstupu nařízení v platnost. |

532 |

570 | Podrobné vysvětlení návrhu Navržené cílové míry úmrtnosti způsobené rybolovem se opírají o vědecká doporučení VTHVR a ICES a odrážejí současnou biologickou situaci. Součástí návrhu je ustanovení o hodnocení s cílem zajistit, aby případně bylo možné cílové míry úmrtnosti způsobené rybolovem změnit na základě nových vědeckých informací a doporučení. |

E-10198 | (Důvodová zpráva ověřena – 10.881 znaků v angličtině - v souladu s normou GŘ pro překlady.) |

2008/0063 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 423/2004, pokud jde o obnovu populací tresky obecné, a nařízení (EHS) č. 2847/93

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné[1], a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise[2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Poslední vědecká doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) naznačila, že snížení vyplývající z kolektivního účinku celkových přípustných odlovů (TAC), z technických opatření a z doplňujících opatření pro řízení intenzity zdaleka nestačí ke snížení úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovně nezbytné pro to, aby došlo k obnově populací tresky obecné, a jasné známky obnovy nevykazuje žádná ze čtyř populací tresky obecné zahrnutá do nařízení (ES) č. 423/2004.

(2) Cíl současného plánu obnovy populací tresky obecné by měl být pro danou populaci považován za splněný, bude-li množství dospělých tresek dva po sobě následující roky vyšší než množství, které je v článcích 3 a 5 stanoveno v rámci bezpečných biologických limitů. Tohoto cíle ještě nebylo dosaženo.

(3) Podle posledních vědeckých příspěvků, zejména o dlouhodobých trendech v oblasti mořských ekosystémů, nelze žádoucí dlouhodobé úrovně biomasy stanovit přesně. V důsledku toho by měl být cíl jakéhokoli plánu obnovy populací tresky obecné změněn z cíle opírajícího se o biomasu na cíl opírající se o úmrtnost způsobenou rybolovem, který by se měl vztahovat i na přípustnou mírou intenzity rybolovu.

(4) Vzhledem ke zhoršení stavu populace tresky obecné v Keltském moři od roku 2005 by měla být do plánu obnovy populací tresky obecné začleněna i tato populace.

(5) Musí být zaveden nový mechanismus, který bude rybáře pobízet k účasti na programech pro zamezení odlovu tresky obecné.

(6) Pro případ, že by VTHVR nebyl v důsledku nedostatku dostatečně přesných a reprezentativních informací schopen předložit doporučení o celkovém přípustném odlovu, měla by být formulována ustanovení, která by zajistila určení celkového přípustného odlovu důsledným způsobem i při nedostatku údajů.

(7) S cílem zajistit dosažení cílů v oblasti úmrtnosti způsobené rybolovem a přispět k minimalizaci výmětů musejí být na úrovních, které jsou konzistentní se strategií obnovy, stanovena i rybolovná práva týkající se intenzity rybolovu. Tato rybolovná práva by měla být pokud možno definována podle typů lovných zařízení na základě současné rybolovné praxe.

(8) S cílem zajistit dodržování opatření stanovených tímto nařízením by měla být zlepšena kontrolní opatření doplňující opatření stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku[3], naposledy pozměněném nařízením (ES) č. 2846/98[4].

(9) Nařízení (ES) č. 423/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem pozměněno.

(10) Nařízení (EHS) č. 2847/93 by mělo být upraveno podle změn provedených v plánu obnovy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1 Změny nařízení (ES) č. 423/2004

Nařízení (EHS) č. 423/2004 se mění takto:

1) Kapitola 1 se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje plán obnovy pro pět populací tresky obecné (dále jen „vyčerpané populace tresky obecné“) podle těchto zeměpisných oblastí:

a) treska v Kattegatu;

b) treska v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu;

c) treska v oblasti západně od Skotska;

d) treska v Irském moři;

e) treska v Keltském moři.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a) definice uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b) „skupinou intenzity“ se rozumí soubor plavidel, která plují pod vlajkou některého členského státu a loví ryby v jedné z oblastí stanovených v článku 1 pomocí lovných zařízení patřících do jedné ze skupin lovných zařízení uvedených v příloze I;

c) „úlovkem na jednotku intenzity“ se rozumí množství ulovených ryb vyjádřené jako hmotnost na jednu jednotku intenzity rybolovu vyjádřenou v kW dnech během jednoho roku.

Článek 2a

Zeměpisné definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „Kattegatem“ část divize IIIa vymezené Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES), která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu linií vedoucí od Hasenore ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjerg a od Gilbjerg Hoved ke Kullen;

b) „Severním mořem“ podoblast ICES IV a část divize ICES IIIa, která nepatří do Skagerraku, a rovněž část divize ICES IIa, která leží ve vodách ve svrchovanosti či jurisdikci členských států;

c) „Skagerrakem“ část divize ICES IIIa, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

d) „východní částí Lamanšského průlivu“ divize ICES VIId;

e) „Irským mořem“ divize ICES VIIa;

f) „oblastí západně od Skotska“ divize ICES VIa a část divize ICES Vb, která leží ve vodách ve svrchovanosti či jurisdikci členských států;

g) „Keltským mořem“ divize ICES VIIe až VIIk včetně.

Článek 2b

Výpočet intenzity rybolovu

Pro účely tohoto nařízení:

a) se kapacita plavidla měří v kilowattech;

b) se činnost plavidla měří ve dnech přítomnosti v zeměpisné oblasti podle článku 2a. Dnem přítomnosti v oblasti se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin (nebo jeho část), kdy je plavidlo přítomno v dané oblasti a nepřítomno v přístavu.

Článek 3

Cíl plánu

1. Plán ve smyslu článku 1 má zajistit udržitelné využívání populací tresky obecné na základě maximálního udržitelného výnosu.

2. Cíle stanoveného v odstavci 1 se dosáhne udržením úmrtnosti tresky obecné způsobené rybolovem na hodnotě 0,4 u dvou až čtyřleté populace.“

2) Kapitola II se zrušuje.

3) Kapitola III se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA III

CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY

Článek 5

Minimální a preventivní úrovně

Minimální úroveň a preventivní úroveň pro každou vyčerpanou populaci tresky obecné je tato:

Populace | Minimální úrovně v tunách | Preventivní úrovně v tunách |

Treska v Kattegatu | 6 400 | 10 500 |

Treska v Severním moři, ve Skagerraku a ve východní části Lamanšského průlivu | 70 000 | 150 000 |

Treska v oblasti západně od Skotska | 14 000 | 22 000 |

Treska v Irském moři | 6 000 | 10 000 |

Treska v Keltském moři | 6 300 | 8 800 |

Článek 6

Postup pro určení celkových přípustných odlovů

1. Každý rok Rada rozhodne o určení celkového přípustného odlovu pro následující rok pro každou vyčerpanou populaci tresky obecné. Celkové přípustné odlovy splňují na základě doporučení VTHVR všechny z těchto podmínek:

a) pokud je velikost populace v roce předcházejícím roku uplatnění celkového přípustného odlovu nižší než minimální úroveň stanovená v článku 5, sníží se míra úmrtnosti způsobená rybolovem v roce uplatnění celkového přípustného odlovu o 25 % oproti míře úmrtnosti způsobené rybolovem v předcházejícím roce;

b) pokud je velikost populace v roce předcházejícím roku uplatnění celkového přípustného odlovu nižší než preventivní úroveň stanovená v článku 5 a vyšší nebo rovna minimální úrovni stanovené v článku 5, sníží se míra úmrtnosti způsobená rybolovem v roce uplatnění celkového přípustného odlovu o 15 % oproti míře úmrtnosti způsobené rybolovem v předcházejícím roce; a

c) pokud je velikost populace v roce předcházejícím roku uplatnění celkového přípustného odlovu vyšší nebo rovna preventivní úrovni stanovené v článku 5, sníží se míra úmrtnosti způsobená rybolovem v roce uplatnění celkového přípustného odlovu o 10 % oproti míře úmrtnosti způsobené rybolovem v předcházejícím roce.

2. Pokud by v důsledku uplatnění odst. 1 písm. b) a c) na základě doporučení VTHVR byla míra úmrtnosti způsobená rybolovem nižší než 0,4 u věkových skupin 2, 3 a 4, stanoví Rada celkový přípustný odlov na úroveň vedoucí u těchto věkových skupin k míře úmrtnosti způsobené rybolovem ve výši 0,4.

3. Při předkládání doporučení v souladu s odstavci 1 a 2 VTHVR předpokládá, že populace je lovena v roce předcházejícím roku uplatnění celkového přípustného odlovu při snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem ve výši snížení maximální přípustné intenzity rybolovu, která se uplatňuje v daném roce.

4. Bez ohledu na odst. 1 písm. b) a c) a odstavec 2 neurčí Rada úroveň celkového přípustného odlovu tak, aby byl o více než 15 % nižší nebo vyšší než celkový přípustný odlov stanovený v předcházejícím roce.

5. Celkový přípustný odlov se vypočítá odečtením následujících množství od celkového zániku tresky obecné, který podle předpovědí VTHVR odpovídá míře úmrtnosti způsobené rybolovem podle odstavců 1 a 2:

a) množství ryb odpovídající očekávaným výmětům tresky obecné z dotčené populace;

b) případně množství odpovídající jiným příslušným zdrojům úmrtnosti tresky obecné, která se stanoví na základě návrhu Komise.

Článek 6a

Postup pro určení celkových přípustných odlovů v případě nedostatku údajů

Pokud z důvodu nedostatku dostatečně přesných a reprezentativních informací není VTHVR schopen předložit doporučení, na jejichž základě by Rada mohla určit celkový přípustný odlov v souladu s článkem 6, rozhodne Rada takto:

a) pokud VTHVR doporučí, aby byly odlovy tresky obecné sníženy na nejnižší možnou úroveň, bude celkový přípustný odlov určen v souladu s 25% snížením oproti celkovému přípustnému odlovu v předcházejícím roce;

b) ve všech ostatních případech bude celkový přípustný odlov určen v souladu s 15% snížením oproti celkovému přípustnému odlovu v předcházejícím roce.

Článek 7

Hodnocení řídicích opatření

1. Každé tři roky od data vstupu tohoto nařízení v platnost požádá Komise VTHVR o zhodnocení postupu jednotlivých vyčerpaných populací tresky obecné směrem k obnově.

2. V případě, že VTHVR sdělí, že se náležitá obnova některé z vyčerpaných populací tresky obecné nedaří, přijme Rada rozhodnutí o

a) určení celkového přípustného odlovu na úrovni, která je nižší, než je stanoveno v článcích 6 a 6a;

b) určení maximální přípustné intenzity rybolovu na úrovni, která je nižší, než je stanoveno v článku 8a;

c) stanovení vhodných souvisejících podmínek.

3. V případě, že VTHVR sdělí, že minimální a preventivní úrovně podle článku 5 nebo úroveň míry úmrtnosti způsobené rybolovem podle čl. 6 odst. 2 již nejsou vhodné pro zachování nízkého rizika vyčerpání populací a maximálního udržitelného výnosu, rozhodne Rada o nových hodnotách těchto úrovní.“

4) Kapitola IV se nahrazuje tímto:

„ KAPITOLA IV

Omezení intenzity rybolovu

Článek 8

Režim pro intenzitu rybolovu

Celkové přípustné odlovy stanovené v článcích 6 a 6a jsou doplněny o režim pro intenzitu rybolovu, podle něhož jsou rybolovná práva v souvislosti s intenzitou rybolovu přidělována členským státům každý rok.

Článek 8a

Přidělená intenzita rybolovu

1. Rada každý rok rozhodne o maximální přípustné intenzitě pro každou skupinu intenzity podle jednotlivých členských států.

2. Maximální přípustná intenzita rybolovu se vypočítá pomocí základní hodnoty zjištěné takto:

a) pro první rok uplatnění tohoto nařízení se základní hodnota stanoví jako průměrná intenzita v kW dnech vynaložených v letech 2005, 2006 a 2007 na základě doporučení VTHVR;

b) pro následující roky uplatnění tohoto nařízení se základní hodnota rovná maximální přípustné intenzitě rybolovu předcházejícího roku.

3. Pro skupiny intenzity, které na základě ročního hodnocení údajů o řízení intenzity rybolovu předložených v souladu s články 18, 19 a 20 nařízení (ES) č. xxx/2008[5] přispěly nejvíce k celkovému odlovu tresky obecné a jejichž celkový odlov na základě uvedeného hodnocení obsahuje alespoň z 80 % tresku obecnou, se maximální přípustná intenzita rybolovu vypočítá takto:

a) pokud se uplatňuje článek 6, použije se pro základní hodnotu stejné procentní snížení, jaké je stanoveno v článku 6 pro úmrtnost způsobenou rybolovem;

b) pokud se uplatňuje článek 6a, použije se pro základní hodnotu stejné procentní snížení intenzity rybolovu jako snížení celkového přípustného odlovu.

4. Pro skupiny intenzity, které nejsou uvedené v odstavci 3, se maximální přípustná intenzita rybolovu zachová na úrovni základní hodnoty.

Článek 8b

Povinnosti členského státu

1. Každý členský stát rozhodne pro plavidla plující pod jeho vlajkou na základě následujících kritérií o způsobu přidělování maximální přípustné intenzity rybolovu jednotlivým plavidlům:

a) podpora správných rybolovných postupů včetně zlepšení shromažďování údajů, snížení výmětů a minimalizace dopadu na mladé jedince;

b) účast v programech spolupráce za účelem vyvarovat se zbytečných vedlejších úlovků tresky obecné;

c) malý dopad na životní prostředí včetně spotřeby paliv a emisí skleníkových plynů;

d) proporcionalita s ohledem na přidělování rybolovných práv v souvislosti s kvótou na lov ryb.

2. Každý členský stát vydá v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1627/94[6] zvláštní povolení k rybolovu pro plavidla plující pod jeho vlajkou, která se podílejí na rybolovných činnostech v zeměpisných oblastech vymezených v článku 2a.

3. Pro každou skupinu intenzity nesmí být celková kapacita vyjádřená v GT i v kW plavidel, která mají zvláštní povolení k rybolovu vydaná v souladu s odstavcem 2, vyšší než kapacita plavidel, která aktivně používala lovná zařízení a vykonávala rybolovnou činnost v dotčené zeměpisné oblasti v roce 2007.

4. Každý členský stát sestaví a udržuje seznam plavidel vlastnících zvláštní povolení podle odstavce 2 a na svých úředních internetových stránkách tento seznam zpřístupní Komisi a ostatním členským státům.

Článek 8c

Regulace intenzity rybolovu

Členské státy sledují kapacitu a činnost svého loďstva podle skupin intenzity a přijmou vhodná opatření, pokud je téměř dosaženo maximální přípustné intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že intenzita nepřekročí stanovená omezení.

Článek 8d

Výměna maximální přípustné intenzity rybolovu mezi členskými státy

Dotčené členské státy upraví maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovenou v souladu s článkem 8a vzhledem:

a) k výměnám kvót provedeným podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002; a

b) k opětovným rozdělením a/nebo odpočtům provedeným v souladu s čl. 23 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 a čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 8e

Výměna maximální přípustné intenzity rybolovu mezi skupinami intenzity

1. Na řádně zdůvodněnou žádost členského státu může Komise postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 změnit přidělenou intenzitu pro tento členský stát tím, že za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4 převede lovnou kapacitu mezi skupinami intenzity.

2. Převod je povolen mezi skupinami lovných zařízení, avšak nikoli mezi zeměpisnými oblastmi.

3. Převod je povolen pouze od dárcovské skupiny lovných zařízení, která v případě tresky obecné vykázala úlovek na jednotku intenzity vyšší než úlovek přijímající skupiny lovných zařízení. Členský stát, který o převod žádá, poskytne nezbytné informace o takovém úlovku.

4. Převod se provede na základě převodu z 1 kW dne na 1 kW den.“

5) Článek 9 se nahrazuje tímto:

„ Článek 9

Vztah vůči nařízení Komise (EHS) č. 2847/93

Kontrolní opatření stanovená v této kapitole se uplatňují navíc ke kontrolním opatřením uvedeným v nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 9a

Kontroly lodního deníku

1. Členské státy u plavidel vybavených systémem sledování plavidel (VMS) ověří, že informace, které získala střediska pro sledování rybolovu (FMC), odpovídají činnostem zaznamenaným do lodního deníku pomocí údajů VMS. Tyto křížové kontroly budou zaznamenávány v počítačově čitelné podobě po dobu tří let.

2. Každý členský stát uchovává a na svých úředních internetových stránkách zpřístupňuje kontaktní údaje pro předkládání lodních deníků a prohlášení o vykládkách.

Článek 9b

Vážení tresky obecné při první vykládce

Velitel rybářského plavidla zajistí, že veškeré množství tresky obecné ulovené v oblastech stanovených v článku 2a a vyložené v přístavu Společenství bylo zváženo před prodejem nebo před přepravou z přístavu vykládky na jiné místo. Váhy použité pro vážení schvalují příslušné orgány daného členského státu. Číselné údaje, které jsou výsledkem vážení, se použijí pro prohlášení uvedené v článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93.

Článek 9c

Inspekční standardy

Každý členský stát s plavidly, na něž se vztahuje toto nařízení, stanoví zvláštní inspekční standardy. Tyto standardy budou pravidelně přehodnocovány po provedení rozboru dosažených výsledků. Inspekční standardy se postupně vyvíjejí, dokud není dosaženo cílových standardů uvedených v příloze II.

Článek 9d

Zákaz překládky

Překládka tresky obecné na moři je v zeměpisných oblastech stanovených v článku 2a zakázána.

Článek 9e

Společný dohled a výměna inspektorů

Příslušné členské státy provádějí společné inspekce a dohled.

Článek 9f

Vnitrostátní kontrolní akční programy

1. Členské státy s plavidly, na něž se vztahuje toto nařízení, definují vnitrostátní kontrolní akční programy v souladu s přílohou III.

2. Členské státy s plavidly, na něž se vztahuje toto nařízení, do 31. ledna každého roku zpřístupní na svých úředních internetových stránkách Komisi a ostatním členským státům dotčeným tímto nařízením své vnitrostátní kontrolní akční programy společně s prováděcím harmonogramem.

3. Komise alespoň jednou za rok svolá zasedání Výboru pro rybolov a akvakulturu za účelem zhodnocení plnění a výsledků vnitrostátních kontrolních akčních programů pro populace tresky obecné dotčené tímto nařízením.“

6) Kapitola VI se nahrazuje tímto:

„ KAPITOLA VI

Rozhodování a závěrečná ustanovení

Článek 17 Rozhodovací postup

Pokud má Rada v souladu s tímto nařízením přijmout rozhodnutí, jedná kvalifikovanou většinou na základě návrhu Komise.

Článek 17a Změny přílohy I

Na základě doporučení VTHVR může Komise změnit přílohu I tohoto nařízení postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 a v souladu s následujícími zásadami:

a) skupiny intenzity by měly být maximálně stejnorodé, pokud jde o lovené biologické populace, velikost lovených ryb jako cílový nebo jako vedlejší úlovek a vliv rybolovných činností spojených se skupinami intenzity na životní prostředí;

b) počet a velikost skupin intenzity by měly být efektivní z hlediska nákladů, pokud jde o zátěž z hlediska řízení v poměru k potřebě ochrany přírody.“

Článek 2 Změny nařízení (ES) č. 2847/93

Nařízení (EHS) č. 2847/93 se mění takto:

1) Článek 19j se nahrazuje tímto:

„Článek 19j

Každý členský stát musí neprodleně oznámit ostatním členským státům identifikační znaky plavidel plujících pod jeho vlajkou, kterým bylo pozastaveno nebo odebráno oprávnění k výkonu jednoho nebo více druhů rybolovu uvedených v článcích 3 a 6 nařízení (ES) č. 1954/2003 nebo zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s čl. 8b odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2004.“

2) Článek 21a se nahrazuje tímto:

„Článek 21a

Každý členský stát určí datum, ke kterému plavidla nebo skupina plavidel plujících pod jeho vlajkou pravděpodobně dosáhnou v rybolovné oblasti maximální úrovně intenzity rybolovu stanovené v nařízení uvedeném v čl. 11 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 1954/2003 a v článku 8a nařízení (ES) č. 423/2004. Počínaje tímto datem se dočasně zakáží rybolovné činnosti těchto plavidel nebo skupiny plavidel v této oblasti. Toto opatření se musí neprodleně oznámit Komisi, která o něm informuje ostatní členské státy.“

3) Článek 21b se nahrazuje tímto:

„Článek 21b

Pokud plavidla nebo skupina plavidel plujících pod vlajkou členského státu pravděpodobně vyčerpala 70 % maximální úrovně intenzity rybolovu, která jim byla přidělena v souladu s nařízením (ES) č. 1954/2003 a nařízením (ES) č. 423/2004, oznámí dotyčný členský stát Komisi opatření přijatá podle čl. 7 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 685/95.“

4) Článek 21c se nahrazuje tímto:

„Článek 21c

1. Komise na základě údajů podle článku 19i dbá na to, aby byly dodržovány maximální úrovně intenzity rybolovu stanovené nařízením (ES) č. 1954/2003 a nařízením (ES) č. 423/2004.

2. Po obdržení oznámení podle článku 21a nebo z vlastního podnětu stanoví Komise na základě dostupných údajů datum, ke kterému bude pravděpodobně dosaženo maximální úrovně intenzity rybolovu pro plavidla nebo pro skupinu plavidel plujících pod vlajkou členského státu v rybolovné oblasti. Počínaje tímto datem již nesmějí plavidla nebo skupina plavidel plující pod vlajkou tohoto členského státu provádět rybolovnou činnost v dotčeném lovišti.“

Článek 3 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se od 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda

PŘÍLOHA

V nařízení (ES) č. 423/2004 se vkládá tato příloha:

„ PŘÍLOHA I

Skupiny intenzity

1. Skupiny lovných zařízení

1) Vlečné sítě pro lov u dna (OTB, OTT, PTB) o velikosti ok:

TR.1 100 mm nebo větší

TR.2 70 mm nebo větší, avšak menší než 100 mm

TR.3 menší než 70 mm

2) Vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla (TBB) o velikosti ok:

BT.1 80 mm nebo větší

BT.2 menší než 80 mm

3) Tenatové sítě na chytání ryb za žábry a tenatové sítě (kromě třístěnných tenatových sítí) o velikosti ok:

GN.1 150 mm nebo větší

GN.2 110 mm nebo větší, avšak menší než 150 mm

GN.3 menší než 110 mm

4) Třístěnné tenatové sítě (TN.1)

5) Dlouhé lovné šňůry (LL.1)

2. Skupiny zeměpisných oblastí:

2.1. Pro účely této přílohy se použijí tyto zeměpisné skupiny:

a) Kattegat;

b) i) Skagerrak;

ii) část oblasti ICES IIIa nezahrnutá do Skagerraku a Kattegatu;

oblast ICES IV a vody Společenství v oblasti ICES IIa;

iii) oblast ICES VIId;

c) oblast ICES VIIa;

d) oblast ICES VIa;

e) Keltské moře (oblasti ICES VIIe až VIIk včetně).

3. Skupiny intenzity:

Při přenosu údajů o intenzitě stanovené v článku 19i nařízení (ES) č. 2847/93 se pro každou skupinu intenzity použijí tyto kódy:

Oblasti |

Skupiny lovných zařízení | a) | b) | c) | d) | e) |

TR1 | TR1a | TR1b | TR1c | TR1d | TR1e |

TR2 | TR2a | TR2b | TR2c | TR2d | TR2e |

TR3 | TR3a | TR3b | TR3c | TR3d | TR3e |

BT1 | BT1a | BT1b | BT1c | BT1d | BT1e |

BT2 | BT2a | BT2b | BT2c | BT2d | BT2e |

GN1 | GN1a | GN1b | GN1c | GN1d | GN1e |

GN2 | GN2a | GN2b | GN2c | GN2d | GN2e |

GN3 | GN3a | GN3b | GN3c | GN3d | GN3e |

TN1 | TN1a | TN1b | TN1c | TN1d | TN1e |

LL1 | LL1a | LL1b | LL1c | LL1d | LL1e |

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ INSPEKČNÍ STANDARDY

Cíl

1. Každý stát stanoví zvláštní inspekční standardy v souladu s touto přílohou.

Strategie

2. Inspekce rybolovných činností a dohled nad nimi se zaměří na plavidla, která mohou lovit tresku obecnou. K přezkoumání účinnosti inspekce a dohledu se použijí namátkové inspekce přepravy tresky obecné a jejího uvádění na trh, které slouží jako doplňkový mechanismus křížové kontroly.

Priority

3. V závislosti na tom, jak jsou loďstva zasažena omezením rybolovných práv, je různým typům lovných zařízení přiřazena odlišná priorita. Z tohoto důvodů stanoví každý členský stát zvláštní priority.

Cílové standardy

4. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost zavedou členské státy své inspekční plány se zohledněním níže uvedených cílů.

Členské státy určí a popíší strategii výběru vzorků, která se bude používat.

Komise může mít na svou žádost přístup k vzorkovacímu plánu používanému členským státem.

a) Stupeň inspekce v přístavech

Zpravidla by dosažená přesnost měla být alespoň rovna výsledku, který je dosažen při jednoduchém namátkovém odebírání vzorků, kde inspekce pokryje 20 % z hmotnosti vykládek tresky obecné v určitém členském státě.

b) Stupeň inspekce uvádění na trh

Inspekce 5 % množství tresky obecné nabízené k prodeji při dražbách.

c) Stupeň inspekce na moři

Pružný standard: bude stanoven po provedení podrobné analýzy rybolovné činnosti v každé oblasti. Standardy pro inspekce na moři se vyjádří v počtu dní strávených hlídkováním na moři v zóně řízení populace tresky obecné, případně může být stanoven zvláštní standard pro dny strávené hlídkováním ve specifických oblastech.

d) Stupeň dohledu ze vzduchu

Pružný standard: bude stanoven po provedení podrobné analýzy rybolovné činnosti v každé oblasti a při zohlednění zdrojů, které má členský stát k dispozici.

PŘÍLOHA III

Obsah vnitrostátních kontrolních akčních programů

Ve vnitrostátních kontrolních akčních programech by měly být mimo jiné uvedeny tyto údaje:

1. PROSTŘEDKY KONTROLY

Lidské zdroje

1.1. Počet inspektorů na pevnině a na moři a období a oblasti, v nichž budou nasazeni.

Technické prostředky

1.2. Počet hlídkových plavidel a letadel a období a oblasti, v nichž budou nasazena.

Finanční prostředky

1.3. Rozpočtový příděl na nasazení lidských zdrojů, hlídkových plavidel a letadel.

2. ELEKTRONICKÉ ZAZNAMENÁVÁNÍ A HLÁŠENÍ INFORMACÍ O RYBOLOVNÝCH ČINNOSTECH

Popis systémů zavedených s cílem zajistit dodržování článků 9a, 10, 11 a 12.

3. URČENÍ PŘÍSTAVŮ

Seznam přístavů určených pro vykládky tresky obecné podle článku 9e, pokud tento seznam existuje.

4. VPLUTÍ DO URČITÝCH OBLASTÍ A JEJICH OPUŠTĚNÍ

Popis systémů zavedených s cílem zajistit dodržování článku 11.

5. KONTROLA VYKLÁDEK

Popis zařízení a/nebo systémů zavedených s cílem zajistit dodržování ustanovení článků 9a, 9b, 9c a 15.

6. INSPEKČNÍ POSTUPY

Vnitrostátní kontrolní akční programy stanoví postupy, kterými je třeba se řídit při:

a) provádění inspekcí na moři a na souši;

b) komunikaci s příslušnými orgány, které ostatní členské státy určí jako orgány příslušné pro kontrolní akční program pro tresku obecnou;

c) společném dohledu a výměně inspektorů, včetně vymezení pravomocí inspektorů působících ve vodách jiných členských států.“

[1] Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8.

[2] Úř. věst. C, s.

[3] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

[4] Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 5.

[5] Vložte prosím odkaz na nové nařízení o shromažďování údajů.

[6] Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.