[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 3.3.2008

KOM(2008) 124 v konečném znění

2008/0050 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

o uvádění na trh a používání krmiv {SEK(2008) 275} {SEK(2008) 276}

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Obecné souvislosti

Živočišná výroba tvoří téměř polovinu celkové zemědělské produkce v EU. Krmivo je hlavním nákladovým faktorem pro pět milionů chovatelů hospodářských zvířat ve Společenství. Podmínky pro uvádění krmiv na trh mají zásadní vliv na konkurenceschopnost chovu hospodářských zvířat. Druhou významnou krmivářskou oblastí je krmivo pro domácí zvířata, které pravidelně kupuje více než 60 milionů domácností v EU, které chovají domácí zvířata. Evropské odvětví výroby krmných směsí, včetně krmiva pro domácí zvířata, má roční obrat téměř 50 miliard EUR, v to nepočítaje obchod s krmnými surovinami.

Etiketa slouží jednak pro účely prosazování, sledovatelnosti a kontrol, jednak k předávání informací uživatelům. Protože se jedná o zásadní prostředek komunikace mezi prodejcem a kupujícím, mělo by být označení co nejjednodušší a nejjasnější. Povinné požadavky by měly být srovnány s tím, co je nezbytné, aby se průměrný uživatel mohl informovaně rozhodnout. Na označení krmiva by mělo být nahlíženo v širším kontextu informovanosti uživatelů. Nákup krmiva pro hospodářská zvířata dnes probíhá od podniku k podniku.

Cíle návrhu

Tento projekt je součástí průběžného programu Komise, který má za cíl zjednodušení. Proto je za předpokladu zajištění vysoké úrovně bezpečnosti krmiv a potravin dosažené ve Společenství obecným cílem konsolidace, revize a modernizace směrnic o oběhu a označení krmných surovin a krmných směsí. Zjednodušení stávajících pravidel nesmí ohrozit vysokou úroveň ochrany zdraví zvířat. Prostřednictvím tohoto návrhu se dosáhne právní jasnosti, harmonizovaného provedení a usnadní se hladké fungování vnitřního trhu. Pro zvýšení konkurenceschopnosti krmivářského a zemědělského odvětví EU se zjednoduší technické požadavky a odstraní se zbytečná administrativní zátěž. Kromě toho musí mít uživatelé krmiv možnost informovaně se rozhodnout, aniž by byli uváděni v omyl.

Konkrétně, pokud jde o vytvoření seznamu krmných surovin, je operačním cílem hladké fungování vnitřního trhu prostřednictvím jasných názvů a řádné informovanosti zákazníka. Pokud jde o povolovací řízení, je cílem zajistit, aby požadavky na povolení před uvedením na trh byly úměrné riziku a aby nově vyvíjené krmné suroviny byly adekvátně specifikovány pro správné použití. Co se týče krmných směsí, snížením nadbytečných požadavků na označení se dosáhne větší inovace a konkurenceschopnosti. Pokud jde o krmivo pro domácí zvířata, je operačním cílem zlepšit vhodnost jeho etiket, aby kupující krmiva pro domácí zvířata nebyl označením uváděn v omyl.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Pravidla pro oběh krmných směsí stanoví směrnice Rady 79/373/EHS. Směrnice Rady 93/74/EHS stanoví zásady pro krmiva určená ke zvláštním účelům výživy („dietní krmiva“), zvláštní druh krmné směsi. Směrnice Rady 96/25/ES obsahuje obecná pravidla pro oběh a užití krmných surovin. Směrnice Rady 82/471/EHS stanoví podmínky pro uvádění na trh takzvaných „bioproteinů“ (určitých produktů používaných ve výživě zvířat) patřících do kategorie krmných surovin. Směrnice Rady 93/113/ES stanoví pravidla pro způsob užití enzymů, mikroorganismů a přípravků z nich ve výživě zvířat a jejich uvádění na trh a stále platný článek 16 již zrušené směrnice Rady 70/524/EHS stanoví pravidla pro označení doplňkových látek zapracovaných do krmných směsí.

Tyto právní předpisy jsou provedeny směrnicí Komise 80/511/EHS, kterou se povoluje v určitých případech uvádět na trh krmné směsi v neuzavřených obalech nebo nádobách, směrnicí Komise 82/475/EHS, kterou se stanoví skupiny komponentů, které mohou být použity k označování krmných směsí pro domácí zvířata, směrnicí Komise 94/39/ES, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, a rozhodnutím Komise 2004/217/ES, kterým se přijímá seznam surovin, jejichž oběh nebo použití ve výživě zvířat jsou zakázány („negativní seznam“).

Návrh výše uvedené předpisy zefektivňuje, zjednodušuje, aktualizuje a modernizuje.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh je v souladu s politikou Komise týkající se zlepšování právní úpravy a Lisabonskou strategií. Důraz je kladen na to, aby se zjednodušil regulativní proces, a tím se snížilo správní zatížení a zlepšila konkurenceschopnost evropského potravinářského průmyslu při současném zajištění bezpečnosti potravin, udržení vysoké úrovně veřejného zdraví a zohlednění globálních aspektů.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

Konzultace zúčastněných stran

Od roku 2002 se prostřednictvím konzultací, setkání nebo bilaterálních kontaktů stále intenzivněji zjišťovalo stanovisko členských států, zástupců třetích zemí a zúčastněných stran.

V roce 2003 Komise pověřila externího dodavatele provedením studie o revizi některých částí právních předpisů týkajících se krmiv. Závěrečná zpráva nazvaná „Assessment of the possible adoption of a new proposal recasting legislation on feed labelling and amending the authorisation/withdrawal procedure for some categories of feed materials“ (Posouzení možného přijetí nového návrhu, kterým se přepracují právní předpisy týkající se označení krmiv a změní postup povolování/odnímání povolení pro některé kategorie krmných surovin) byla předložena v červnu 2004.

V listopadu 2005 Komise zahájila v rámci interaktivní tvorby politiky konzultaci se širokou veřejností za účelem shromáždění informací o možných dopadech hlavních řešených problémů na revizi stávajících právních předpisů.

V lednu a únoru 2007 byly uspořádány panelové diskuse se členskými státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a se zúčastněnými stranami zastoupenými v poradní skupině zabývající se otázkami potravinového řetězce a zdraví zvířat a rostlin. Pokud jde o prvky předlohy legislativního návrhu, byly členské státy konzultovány v rámci dvou celodenních zasedání pracovních skupin v červnu a červenci 2007.

Posouzení dopadů

U všech významných opatření navržených v předloze nařízení bylo s ohledem na jejich hospodářský, sociální a environmentální dopad na různé zúčastněné strany a orgány posouzeno několik možností – od požadavků na zrušení předpisů (deregulace), zachování stávajícího stavu, doplnění nových povinných opatření až po přenesení odpovědnosti na zúčastněné strany (společná regulace).

Komise vypracovala posouzení dopadů a zpráva o něm je předkládána současně s tímto návrhem jako pracovní dokument útvarů Komise. Je také k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/food/food/animalnutrition/labelling/index_en.htm

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaných opatření

Přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění na trh a používání krmiv. Nahrazením stávajících právních předpisů v oblasti uvádění na trh a používání určitých krmiv se zjednoduší a zmodernizují předpisy, aby byla zajištěna adekvátní informovanost uživatelů a spotřebitelů a zároveň účinné fungování vnitřního trhu, a to na základě ochrany veřejného zdraví.

Právní základ

Článek 37 a čl. 152 odst. 4 Smlouvy o ES

Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství.

Členské státy nemohou dostatečným způsobem dosáhnout cílů návrhu z následujících důvodů:

Hlavním cílem opatření na úrovni Společenství je stanovit podmínky pro oběh a používání krmiv v rámci EU, což nemůže být adekvátně dosaženo členskými státy samotnými, pokud má společný vnitřní trh hladce fungovat; zkušenosti ukazují, že rozdíly v provedení směrnic členskými státy do jejich vnitrostátního práva brání realizaci harmonizovaného společného trhu, tj. volnému pohybu krmiv. Kromě toho Unie má právo přijmout opatření s cílem zvýšit produktivitu a příjem evropského zemědělství prostřednictvím jednotných podmínek produkce.

Jednotlivá opatření členských států by mohla vést k situaci, kdy by existovaly různé úrovně bezpečnosti krmiv/potravin, a tím by mohlo dojít k matení spotřebitelů. Například plně harmonizované právní předpisy týkající se oběhu krmiv usnadní stažení krmiva po zjištění rizika.

Opatření na úrovni EU je oprávněné za účelem realizace účinného fungování vnitřního trhu v souvislosti s oběhem a používáním krmiv, pokud jde o konkurenceschopnost evropského krmivářského odvětví a chov hospodářských zvířat. Kromě toho jsou harmonizovaná pravidla v zájmu evropských uživatelů krmiv, aby byli adekvátně informováni.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Návrh harmonizuje regulační rámec pro uvádění na trh a používání určitých krmiv, a přispívá tedy k fungování krmivářského odvětví v EU. Se zřetelem na nezbytný předpoklad zajištění bezpečnosti krmiv/potravin byla navržená legislativní opatření prověřena z hlediska srovnání očekávaných výhod a nevýhod. Navíc bylo v každé oblasti důkladně vyhodnoceno, zda konkrétní opatření nepředstavují nadměrnou nebo neodůvodněnou zátěž.

Pokud by nebyla provedena harmonizace, byly by zachovány jednotlivé vnitrostátní podmínky uvádění na trh a produkce. Administrativní zátěž se sníží.

Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: jedno nařízení

S ohledem na to, že zjednodušení je zásadním prvkem návrhu, se použití nařízení pro účely zjednodušení považuje za obecně přínosné, protože zaručuje, že všichni aktéři se musí řídit současně stejnými pravidly (sdělení Komise o zjednodušení právního prostředí KOM(2005) 535).

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z následujících důvodů.

Společenství vypracovalo rozsáhlé požadavky týkající se oběhu a používání krmiv. Tyto požadavky jsou dosud stanoveny v několika směrnicích, které na sebe v mnoha případech navzájem odkazují a překrývají se. Zmíněné požadavky však byly přijaty buď jako individuální reakce na potřeby vnitřního trhu nebo na cíl Společenství zvýšit bezpečnost krmiv a potravin. To vedlo k řadě různých režimů, které lze ospravedlnit pouze na základě historických důvodů.

Kromě toho provedení směrnic do vnitrostátního práva vedlo k neharmonizovaným podmínkám uvádění na trh a v důsledku toho vznikaly v rámci vnitřního trhu EU překážky, jak dokládá řada případů před Evropským soudním dvorem. Otázka různých kvalifikací určitých krmiv neustále zaměstnává podniky, vnitrostátní orgány a orgány EU včetně soudů. Dokud budou pravidla Společenství stanovena ve směrnicích, nebude možné dosáhnout jednotné klasifikace.

V neposlední řadě byly různé změny dotčených směrnic ve skutečnosti vypracovány takovým způsobem, že členským státům nebyl pro jejich provedení do vnitrostátního práva ponechán žádný reálný „manévrovací prostor“, a tak měly tyto změny spíše povahu nařízení než směrnic. Cílem bylo zamezit rozdílům při uplatňování ze strany členských států. Již několik let jsou právní předpisy Společenství v oblasti výživy zvířat koncipovány tímto způsobem, v reakci na potřebu právní jistoty, kterou požadují hospodářské subjekty a často také členské státy.

Nové ucelené nařízení tedy zavede konzistentnost a jasnost v rámci celého krmivářského odvětví EU.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

5. DOPLňKOVÉ INFORMACE

Zjednodušení

Návrhem se zjednodušují právní předpisy a správní postupy pro orgány veřejné moci (na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni) a správní postupy pro soukromé subjekty.

Tím, že se zruší zbytečné možnosti, na jejich základě se mohou členské státy vnitrostátně odchýlit od obecných ustanovení, a z užitečných odchylek se stanou povinná opatření na evropské úrovni, se právní předpisy zefektivní a zvýší se průhlednost pro dotčené strany. Bude provedena aktualizace a vyjasnění znění.

Tento návrh je obsažen v průběžném programu Komise týkajícím se zjednodušování předpisů a jejím pracovním a legislativním programu na rok 2007 pod odkazem 2007/SANCO/004.

Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto je třeba jeho působnost rozšířit na Evropský hospodářský prostor.

Podrobné vysvětlení návrhu

Kapitola 1 – Úvodní ustanovení

Ustanovení o oběhu a používání krmných surovin a krmných směsí zajistí bezpečnost krmiv/potravin a zároveň moderní tržní prostředí pro zúčastněné strany. Při tom musí být respektovány stávající horizontální a zvláštní právní předpisy v souvisejících oblastech. Pro dosažení stanovených cílů jsou zásadní jasné definice různých druhů krmiv a pojmů.

Kapitola 2 – Obecné požadavky

Pro všechna krmiva se stanoví obecné požadavky týkající se bezpečnosti a uvádění na trh. Stanoví se zvláštní povinnosti pro výrobce a ostatní hospodářské subjekty, aby se umožnily řádné kontrolní akce a opatření v oblasti bezpečnosti krmiv.

Komise se zmocňuje k údržbě a aktualizaci seznamu surovin, jejichž uvádění na trh je zakázáno.

Kapitola 3 – Uvádění specifických druhů krmiv na trh

Stanoví se kritéria nečistoty pro krmné suroviny a aby se odlišily krmné suroviny od jiných druhů krmiv, je Komise oprávněna vydat pokyny.

Zejména důležité je objasnění v oblasti doplňkových krmiv, pokud jde o maximální obsah doplňkových látek.

Zachovají se ustanovení o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy (dietních krmivech) s možností aktualizovat seznam povolení postupem projednávání ve výboru po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, bude-li to nutné.

Kapitola 4 – Označení, obchodní úprava a balení

Obecná ustanovení o označení pro všechny krmné suroviny a krmné směsi zajistí přesnost a adekvátnost. Musí být vyjasněna odpovědnost za správnost označení v rámci celého potravinového řetězce. Uvedené údaje musí být na žádost kontrolních orgánů vědecky podloženy.

Obecné požadavky na povinné označení musí být rovnocenné pro krmné suroviny a krmné směsi. Údaje o doplňkových látkách musí být založeny na klasifikaci bezpečnosti. V případě krmiva pro domácí zvířata flexibilita zamezí tomu, aby nebyl zákazník maten označením doplňkových látek.

Pro krmné suroviny, krmné směsi a dietní krmiva se stanoví vhodné zvláštní požadavky na povinné označení.

Uživatel krmiv bude mít právo dostat na vlastní podnět k údajům povinného označení doplňkové informace.

V případě kontaminovaných krmiv se stanoví zvláštní požadavky na označení.

Na základě kladných zkušeností v minulosti se přijmou ustanovení pro odchylky od základních a zvláštních požadavků na označení.

Stanoví se rámec pro dobrovolné označení krmných směsí pro zvířata určená k produkci potravin a pro krmiva pro domácí zvířata.

Pokud jde o balení krmiv, stanoví se za určitých podmínek případně odchylka od požadavku, že krmiva musí být uváděna na trh pouze v uzavřených nádobách.

Zásady označení se budou vztahovat také na obchodní úpravu krmiv a související reklamu.

Kapitola 5 – Katalog Společenství pro krmné suroviny a kodexy Společenství pro správnou praxi označení

Pokud jde o průhlednost trhu, byl by vhodnější úplnější seznam krmných surovin s řádnou identifikací produktů. Vzhledem k tomu, že seznam se specifikacemi krmných surovin nemá žádný vliv na bezpečnost krmiv a že zúčastněné strany jsou si nejlépe vědomy toho, jaké priority je v souvislosti s jakými produkty zapotřebí nejdříve řešit a jak má být seznam podobný, je přiměřené svěřit tento úkol právě jim.

Na základě kladných zkušeností s vypracováváním odvětvových pokynů pro správnou hygienickou praxi v oblasti krmiv a odůvodněného zájmu zúčastněných stran o zapojení v této oblasti by měly být zúčastněné strany podporovány ve vypracování kodexů Společenství pro správnou praxi označení v rámci dobrovolného označení.

Komise se do vypracování dobrovolného katalogu a kodexů Společenství zapojí poradním způsobem a na závěr je schválí. Zajistí se, aby do vypracování uvedených nástrojů byly zapojeny všechny zúčastněné strany.

Kapitola 6 – Obecná a závěrečná ustanovení

Provedení opatření navrhovaných v tomto nařízení Komise přijme v souladu s regulativním postupem stanoveným v rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

Označení premixů podle článku 16 nařízení č. 1831/2003 se změní, aby se odstranily některé nesrovnalosti.

Přílohy: Stanoví se technická ustanovení pro označení krmiv, aby byly poskytnuty nezbytné specifikace. To zahrnuje konkrétní údaje povinného a dobrovolného označení pro krmné suroviny a krmné směsi. Kromě toho se musí stanovit tolerance pro kontrolu údajů v označení.

2008/0050 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

o uvádění na trh a používání krmiv

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Zajišťování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zdraví zvířat je jedním ze základních cílů potravinového práva, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin[5]. Uvedené nařízení rovněž zřídilo přístup založený na tom, že bezpečnost potravin musí být zajištěna od zemědělské produkce až po spotřebu, když označilo krmiva za citlivou fázi na začátku potravinového řetězce.

(2) Krmiva lze roztřídit do kategorií krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky a medikovaná krmiva. Pravidla pro uvádění doplňkových látek na trh jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat[6] a pro medikovaná krmiva ve směrnici Rady 90/167/EHS ze dne 26. března 1990, kterou se stanoví podmínky pro přípravu, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv ve Společenství[7].

(3) Stávající právní předpisy týkající se oběhu a používání krmných surovin a krmných směsí, které zahrnují krmiva pro domácí zvířata, konkrétně směrnici Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 o oběhu krmných směsí[8], směrnici Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy[9] („dietní krmiva“), směrnici Rady 96/25/ES ze dne 29. dubna 1996 o oběhu a užití krmných surovin[10] a směrnici Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat[11] („bioproteiny“), je třeba aktualizovat. V důsledku nahrazení uvedených směrnic je třeba nahradit směrnici Komise 80/511/EHS ze dne 2. května 1980, kterou se povoluje v určitých případech uvádět na trh krmné směsi v neuzavřených obalech nebo nádobách[12].

(4) V důsledku nahrazení směrnice 79/373/EHS by měla být také nahrazena směrnice Rady 93/113/ES ze dne 14. prosince 1993 o způsobu užití enzymů, mikroorganismů a přípravků z nich ve výživě zvířat a o jejich uvádění na trh[13]. Kromě toho ze zrušení směrnice 79/373/EHS vyplývá, že článek 16 směrnice Rady 70/524/EHS, který zůstal v platnosti po zrušení směrnice 70/524/EHS nařízením (ES) č. 1831/2003, je třeba nahradit ustanoveními o označení doplňkových látek zapracovaných do krmných směsí.

(5) Protože voda nespadá do definice krmiva, jak stanoví právní předpisy Společenství týkající se potravin a krmiv, a neuvádí se na trh pro účely výživy zvířat, nemělo by toto nařízení obsahovat podmínky pro vodu používanou ve výživě zvířat. Namísto toho spadá používání vody krmivářskými podniky do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv[14].

(6) Kromě požadavků na krmiva stanovených v článcích 15 a 16 nařízení (ES) č. 178/2002 a v článku 4 nařízení č. 183/2005 je vhodné přijmout zvláštní ustanovení týkající se bezpečnosti a uvádění na trh, která by se měla vztahovat také na krmiva pro zvířata neurčená k produkci potravin.

(7) Oblasti odpovědnosti provozovatelů krmivářských podniků jsou stanoveny v článcích 17, 18 a 20 nařízení (ES) č. 178/2002. Uvedené články se nevztahují na krmiva pro zvířata neurčená k produkci potravin. Nedávné zkušenosti ukázaly, že tato krmiva mohou ohrozit bezpečnost krmiv a potravin. Proto musí být ustanoveno, aby se uvedené články vztahovaly také na zvířata neurčená k produkci potravin.

(8) Aby bylo zajištěno dodržování požadavků tohoto nařízení, mají členské státy provádět úřední kontroly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat[15]. Uvedené kontroly by se měly vztahovat nejen na údaje povinného, ale také dobrovolného označení. Aby byly umožněny kontroly údajů o složení, měly by být stanoveny přípustné tolerance hodnot uvedených v označení.

(9) Za účelem řízení rizik spojených s bezpečností krmiv by měl být zachován seznam produktů, jejichž uvádění na trh pro výživu zvířat je zakázáno, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise 2004/217/ES[16]. Existence takového seznamu by neměla znamenat, že všechny produkty v tomto seznamu neuvedené mohou být považovány za bezpečné.

(10) Rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami a veterinárními léčivy má dopad na podmínky pro uvádění na trh. Krmné suroviny se v první řadě používají pro uspokojení potřeb zvířat, například potřeby energie, živin, minerálních látek nebo dietních vláknin. Nejsou obvykle chemicky přesně vymezeny, kromě základních nutričních složek. Účinky, které jsou odůvodněny vědeckým posouzením a týkají se pouze doplňkových látek nebo veterinárních léčiv, by měly být z objektivních použití krmných surovin vyloučeny. Je vhodné vypracovat pokyny pro rozlišení mezi druhy produktů.

(11) Definice doplňkových krmiv ve směrnici 79/373/EHS vyvolala v různých členských státech problémy s uplatňováním. Aby bylo možné uplatňovat právní předpisy jednotně, neměla by doplňková krmiva obsahovat doplňkové látky nad určitou úroveň.

(12) Účelem směrnice 82/471/EHS bylo zlepšit ve Společenství zásobování krmivy bohatými na bílkoviny. Uvedená směrnice vyžaduje, aby u veškerých možných bioproteinů proběhlo před uvedením na trh povolovací řízení. V minulosti bylo uděleno pouze velmi málo nových povolení a nedostatek krmiv bohatých na bílkoviny je stále zjevný. Ukázalo se tedy, že obecný požadavek na udělení povolení před uvedením na trh je příliš přísný a že bezpečnostní rizika by namísto toho mohla být řešena zákazem rizikových produktů na základě dozoru nad trhem. Pokud výsledek posouzení rizika bioproteinu byl nebo je negativní, měly by být jeho oběh nebo používání zakázány. Proto by měl být zvláštní požadavek, aby u bioproteinů proběhlo obecně před uvedením na trh povolovací řízení, zrušen a v důsledku toho bude systém bezpečnosti pro tyto produkty stejný jako pro všechny ostatní krmné suroviny.

(13) Ustanovení směrnice 93/74/EHS provedená směrnicí 94/39/ES, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy[17], se osvědčila a měla by být v aktualizované podobě ponechána. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) by měl být konzultován ohledně účinnosti a bezpečnosti takových krmiv, pokud na základě dostupných vědeckých a technických informací existují důvody se domnívat, že užití určitého krmiva popřípadě nesplňuje zvláštní účel výživy, k němuž je určeno, nebo může mít nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví lidí, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat.

(14) Označení slouží pro účely prosazování, sledovatelnosti a kontroly. Kromě toho by označení mělo poskytnout nezbytné informace zákazníkům, aby se mohli optimálně rozhodnout podle svých potřeb, a mělo by být konzistentní, koherentní, transparentní a srozumitelné. Protože se zákazníci, zejména chovatelé hospodářských zvířat, rozhodují nejen v místě prodeje, kde si mohou obal krmiva prohlédnout, musí být požadavky týkající se informací v označení platné nejen pro etikety na produktu, ale také pro další druh komunikace mezi prodejcem a zákazníkem. Uvedené zásady by se měly vztahovat také na obchodní úpravu krmiv a související reklamu.

(15) Označení poskytuje povinné, dobrovolné a doplňkové informace. Povinné informace by měly být spojením základních požadavků na označení a specifických požadavků pro krmné suroviny nebo krmné směsi a doplňkových požadavků v případě dietních krmiv.

(16) Stávající zásada, že v označení musí být uvedeny pouze určité doplňkové látky, pokud jsou použity v krmných surovinách a krmných směsích, se osvědčila. Kategorizace vyplývající z nařízení (ES) č. 1831/2003 a skutečnost, že zejména majitelé domácích zvířat mohou být označením některých doplňkových látek zmateni, vyžadují aktualizaci a modernizaci.

(17) V důsledku krize související s BSE a dioxiny byla v roce 2002 zavedena povinnost uvádět hmotnostní procenta všech krmných surovin zapracovaných do krmných směsí. Souběžně byla mezitím úroveň bezpečnosti potravin a krmiv výrazně zlepšena díky nařízení (ES) č. 178/2002 a (ES) č. 183/2005 a jejich prováděcím opatřením, konkrétně důrazem na odpovědnost provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků, zdokonalením systému sledovatelnosti, zavedením zásady analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v krmivářských podnicích a pokynů pro správnou hygienickou praxi v krmivářských podnicích. Tato pozitivní opatření, která se odrážejí v oznámeních v rámci systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva, jsou důvodem pro to, že by povinnost uvádět hmotnostní procenta všech krmných surovin zapracovaných do krmných směsí měla být zrušena. Přesná procenta by mohla být uváděna na dobrovolném základě.

(18) Aby byl zákazník řádně informován a nebyl uváděn v omyl, měla by se přesná hmotnostní procenta vyžadovat v případě, že je příslušná krmná surovina v označení krmné směsi zdůrazněna.

(19) V určitých oblastech, kde není výrobce povinen údaje v označení uvádět, by měl mít zákazník možnost vyžádat si doplňkové informace. Nicméně uvedení krmných surovin zapracovaných do krmných směsí v sestupném pořadí podle hmotnosti již poskytuje důležité informace o složení. S přihlédnutím k nedávnému vývoji v právních předpisech Společenství, které poskytují vyšší záruky, zejména pokud jde o HACCP, sledovatelnost, přísná hygienická pravidla a vypracování pokynů pro správnou hygienickou praxi, by mělo být výrobci umožněno žádost zamítnout, pokud se domnívá, že by požadované poskytnutí informací porušilo jeho práva duševního vlastnictví. To by se nedotklo bezpečnosti potravin a krmiv, protože příslušné orgány mají vždy právo obdržet přesná procenta všech krmných surovin.

(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech[18] neupravuje označení krmiv s nadměrným obsahem nežádoucích látek. Proto by měla být přijata přiměřená ustanovení.

(21) Měly by být stanoveny odchylky od obecných požadavků na označení, pokud uplatňování uvedených požadavků není nezbytné pro ochranu zdraví lidí nebo zvířat nebo zájmů spotřebitele a pokud by to představovalo neúměrnou zátěž pro výrobce nebo provozovatele krmivářských podniků odpovědné za údaje v označení. Na základě zkušeností by takové odchylky měly být stanoveny s ohledem na krmiva dodaná jedním zemědělcem druhému zemědělci za účelem použití v jeho hospodářství, pro malá množství, krmné směsi sestávající se z nejvýše tří krmných surovin a pro směsi z celých rostlin včetně zrn a semen.

(22) Obecně by měly být krmné směsi uváděny na trh v uzavřených nádobách, ale měly by být stanoveny vhodné odchylky.

(23) Část B přílohy směrnice 96/25/ES a příloha směrnice 82/471/EHS obsahují seznamy s názvy, popisy a ustanoveními o označení týkající se určitých krmných surovin. Uvedené seznamy usnadňují výměnu informací o vlastnostech produktu mezi výrobcem a kupujícím. Tyto seznamy nicméně nejsou vyčerpávající. To znamená, že krmné suroviny, které nejsou ve zmíněných seznamech obsaženy, lze také uvádět na trh. Kromě toho nově vyvíjené krmné suroviny nejsou už léta do seznamu zařazovány, a proto podíl krmných surovin uvedených v seznamech na trhu klesl. Zejména pokud jde o nově vyvíjené krmné suroviny, měly by být uvedené seznamy rozšířeny v zájmu zúčastněných stran, které mají z řádných popisů produktů užitek.

(24) Zkušenosti se zapojením zúčastněných stran za účelem stanovení určitých standardů prostřednictvím pokynů Společenství v oblasti hygieny krmiv byly celkově kladné. Vytvoření širšího seznamu zúčastněnými stranami by mohlo být pružnější a lépe přizpůsobené informačním potřebám uživatele, než kdyby to provedl zákonodárce. Zúčastněné strany se mohou rozhodnout, kolik úsilí vynaloží, v závislosti na hodnotě seznamu krmných surovin. Současné seznamy krmných surovin ve směrnicích 96/25/ES a 82/471/EHS by se měly stát prvotní verzí katalogu Společenství pro krmné suroviny, který bude doplněn zúčastněnými stranami podle jejich zájmů. Používání katalogu by mělo být dobrovolné, ale aby se zamezilo uvedení kupujícího v omyl, pokud jde o skutečnou identitu produktu, měl by výrobce uvést, zda používá názvy uvedené v katalogu, ačkoliv se jím neřídí.

(25) Moderní označení usnadňuje existenci konkurenceschopného tržního prostředí, v němž dynamické, efektivní a inovační hospodářské subjekty mohou označení plně využít k prodeji svých produktů. S ohledem na vztah mezi podniky při uvádění krmiv pro hospodářská zvířata na trh a vztah mezi výrobcem a kupujícím krmiv pro domácí zvířata by kodexy správného označení pro tyto dvě oblasti mohly být užitečnými prostředky pro dosažení cílů moderního označení. Tyto kodexy mohou sloužit jako výklad rámce stanoveného pro dobrovolné označení.

(26) Zapojení všech dotčených stran je zásadním prvkem pro kvalitu a vhodnost katalogu a kodexů správného označení. Za účelem zlepšení práva uživatelů na řádné informace musí být jejich zájmy obzvláště zohledněny. To může zajistit Komise schválením katalogu a kódů.

(27) Vzhledem k tomu, že členské státy nemohou v dostatečné míře dosáhnout cílů bezpečnosti krmiv a potravin a hladkého fungování vnitřního trhu s krmivy, a těchto cílů je proto možné lépe dosáhnout na úrovni Společenství, Společenství může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(28) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[19].

(29) Komisi by měla být svěřena pravomoc zejména ohledně rozhodnutí o produktech, které je zakázáno používat jako krmiva, povolení krmiv určených ke zvláštním účelům výživy, vypracování seznamu kategorií označení krmných surovin pro zvířata neurčená k produkci potravin, změny seznamu údajů dobrovolného označení a přizpůsobení příloh v důsledku vědeckého a technického vývoje. Protože uvedená opatření jsou obecného významu a jejich předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, a to i jeho doplněním, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(30) Článek 16 nařízení (ES) č. 1831/2003 obsahuje ustanovení o označování a balení doplňkových látek a premixů. Ukázalo se, že zejména pravidla týkající se premixů způsobují odvětví a příslušným orgánům praktické problémy při provádění. Aby bylo označení premixů konzistentnější, měl by být uvedený článek změněn.

(31) Směrnice 79/373/EHS, 80/511/EHS, 82/471/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES by proto měly být zrušeny.

(32) Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce použitelné v případě porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1 Úvodní ustanovení

Článek 1 Předmět

Cílem tohoto nařízení je v souladu s obecnými zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 178/2002 harmonizovat podmínky pro uvádění na trh a používání krmiv, aby se zajistila adekvátní informovanost uživatelů a spotřebitelů a účinné fungování vnitřního trhu.

Článek 2 Oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví pravidla pro uvádění na trh a používání krmiv v rámci Společenství, včetně požadavků na označení, balení a obchodní úpravu.

2. Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny ostatní předpisy Společenství použitelné v oblasti výživy zvířat, konkrétně:

a) směrnice 90/167/EHS;

b) směrnice 2002/32/ES;

c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií[20];

d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu[21];

e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech[22]; a

f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES[23].

3. Toto nařízení se nevztahuje na vodu, buď přímo přijatou zvířaty nebo cíleně zapracovanou do krmiva.

Článek 3 Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice „krmiva“, „krmivářského podniku“, „provozovatele krmivářského podniku“, „uvádění na trh“ a „sledovatelnosti“ stanovené v nařízení (ES) č. 178/2002 a definice „doplňkové látky“, „premixu“, „pomocných technických látek“ a „denní krmné dávky“ stanovené v nařízení (ES) č. 1831/2003.

2. Rovněž se použijí tyto definice:

a) „zvíře určené k produkci potravin“: jakékoliv zvíře, které je drženo pro produkci potravin pro lidskou spotřebu, včetně zvířat, která se nekonzumují, avšak náleží ke druhům, které lze ve Společenství běžně konzumovat;

b) „zvířata neurčená k produkci potravin“: zvířata držená nebo chovaná, avšak nepoužívaná pro lidskou spotřebu, například kožešinová zvířata, domácí zvířata a zvířata držená v laboratořích, zoologických zahradách nebo cirkusech;

c) „kožešinová zvířata“: zvířata držená nebo chovaná k výrobě kožešin a nepoužívaná pro lidskou spotřebu;

d) „domácí zvíře“: zvíře náležející k druhům, které lidé ve Společenství krmí, chovají nebo drží, avšak běžně nekonzumují;

e) „krmné suroviny“: produkty rostlinného nebo živočišného původu, jejichž hlavním cílem je uspokojit nutriční požadavky zvířat, v přírodním stavu, čerstvé nebo konzervované, a produkty vzniklé při jejich průmyslovém zpracování, jakož i organické nebo anorganické látky, obsahující doplňkové látky či nikoliv, které jsou určeny ke krmení zvířat orální cestou, ať již přímo jako takové nebo ve zpracované formě pro výrobu krmných směsí či jako nosiče pro premixy;

f) „krmná směs“: směs krmných surovin, obsahující doplňkové látky či nikoliv, která je určena ke krmení zvířat orální cestou ve formě kompletního nebo doplňkového krmiva;

g) „kompletní krmivo“: krmná směs, která vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku;

h) „doplňkové krmivo“: krmná směs s nejméně jednou krmnou surovinou, která má vysoký obsah určitých látek, ale která vzhledem ke svému složení pokrývá denní krmnou dávku pouze, je-li použita v kombinaci s jinými krmivy;

i) „minerální krmivo“: doplňkové krmivo obsahující alespoň 40 % hrubého popela;

j) „mléčná krmná směs“: krmná směs podávaná v suchém stavu nebo po rozpuštění v určeném množství tekutiny, určená ke krmení mláďat jako doplněk nebo náhrada postkolostrálního mléka nebo ke krmení jatečných telat, jehňat nebo kůzlat;

k) „nosič“: látka, která se používá k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě doplňkové látky s cílem usnadnit manipulaci s doplňkovou látkou, její aplikaci nebo použití, aniž přitom ovlivňuje její technologickou funkci a aniž vykazuje jakýkoliv vlastní technologický účinek;

l) „zvláštní účel výživy“: účel uspokojit zvláštní nutriční požadavky zvířat, u nichž proces trávení, absorpce nebo metabolismus mohou být dočasně či nezvratně narušeny, a která tudíž mohou mít užitek z požití krmiv odpovídajících jejich stavu;

m) „krmivo určené ke zvláštním účelům výživy“: krmivo, které může uspokojit zvláštní účel výživy na základě svého zvláštního složení nebo způsobu výroby, které ho zřetelně odlišují od běžného krmiva. Krmivo určené ke zvláštním účelům výživy nezahrnuje medikovaná krmiva ve smyslu směrnice 90/167/EHS;

n) „doba minimální trvanlivosti“: datum, do kterého výrobce v náležitých skladovacích podmínkách zaručuje, že si krmivo uchová alespoň své specifické vlastnosti;

o) „šarže“ nebo „partie“: jednotka vyrobeného množství z jednoho výrobního zařízení za použití jednotných výrobních parametrů nebo řada takových jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně a skladovány společně. Skládá se z identifikovatelného množství krmiva a vykazuje jednotné vlastnosti, jako je původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení;

p) „označení“: opatření krmiva jakýmikoliv slovy, údaji, ochrannými známkami, obchodní značkou, vyobrazením nebo symbolem umístěním této informace na jakémkoliv prostředku, jako například na obalu, nádobě, oznámení, etiketě, dokladu, krčku, objímce nebo na internetu, které na takové krmivo odkazují nebo ho provázejí;

q) „etiketa“: jakýkoliv štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný způsob popisu, napsané, vytištěné, natištěné pomocí šablony, vyznačené, provedené jako reliéf nebo vytlačené na nádobě s krmivem nebo k ní připevněné;

r) „obchodní úprava“: tvar, vzhled nebo balení a obalové materiály použité pro krmivo, způsob jeho úpravy a místo vystavení.

Kapitola 2 Obecné požadavky

Článek 4 Požadavky na bezpečnost a uvádění na trh

1. Pro účely tohoto nařízení se články 15 a 16 nařízení č. 178/2002 a článek 4 nařízení (ES) č. 183/2005 vztahují obdobně na krmivo pro zvířata neurčená k produkci potravin.

2. Krmivo se smí uvádět na trh a používat pouze, pokud:

a) je zdravé, nefalšované, vhodné pro daný účel a v obchodovatelné jakosti;

b) nemá přímý nepříznivý vliv na životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat;

c) je-li označeno, zabaleno a obchodně upraveno v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, směrnice 90/167/EHS a popřípadě nařízení (ES) č. 1831/2003.

3. Krmivo musí splňovat technická ustanovení týkající se nečistot a dalších chemických činitelů stanovených v příloze I.

Článek 5 Oblasti odpovědnosti a povinnosti krmivářských podniků

1. Pro účely tohoto nařízení se články 17, 18 a 20 nařízení č. 178/2002 vztahují obdobně na krmivo pro zvířata neurčená k produkci potravin.

2. Výrobci krmiva zpřístupní orgánům odpovědným za provádění úředních kontrol jakékoliv informace týkající se složení nebo uvedených vlastností krmiva, které uvádějí na trh, jež umožňují ověření správnosti informací uvedených v označení.

Článek 6 Zákaz

1. Krmivo nesmí obsahovat suroviny, jejichž uvádění na trh nebo použití pro účely výživy zvířat je zakázáno, nebo z nich sestávat.

2. S přihlédnutím zejména k vědeckým důkazům, technologickému pokroku, oznámením v rámci systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva nebo výsledkům úředních kontrol podle nařízení (ES) č. 882/2004 Komise přijme seznam surovin, jejichž uvádění na trh nebo použití pro účely výživy zvířat je zakázáno.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

Kapitola 3 Uvádění specifických druhů krmiva na trh

Článek 7 Charakteristiky druhů krmiva

V souladu s postupem podle čl. 29 odst. 2 může Komise přijmout pokyny objasňující rozlišení mezi krmnými surovinami, doplňkovými látkami a veterinárními léčivy.

Článek 8 Obsah doplňkových látek v doplňkovém krmivu

Aniž by byly dotčeny podmínky užití stanovené v nařízení, kterým se příslušná doplňková látka povoluje, nesmí doplňkové krmivo obsahovat doplňkové látky zapracované v obsahu více než 100krát vyšším než příslušný stanovený maximální obsah v kompletním krmivu nebo pětkrát vyšším v případě kokcidiostatik a histomonostatik.

Článek 9 Uvádění krmiva určeného ke zvláštním účelům výživy na trh

Krmivo určené ke zvláštním účelům výživy se smí uvádět na trh jako takové pouze, pokud splňuje základní nutriční vlastnosti pro příslušný zvláštní účel výživy a představuje určené užití, jak je povoleno a zařazeno do seznamu vytvořeného v souladu s článkem 10.

Článek 10 Povolení určených užití

1. Povolení pro určená užití lze udělit na základě žádosti osoby usazené ve Společenství nebo na základě požadavku členského státu. Taková žádost nebo požadavek se předloží Komisi.

2. Žadatel vypracuje dokumentaci prokazující, že specifické krmivo splňuje zvláštní účel výživy, k němuž je určeno, a že nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví lidí, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat.

3. Komise předá tuto dokumentaci související s žádostí členským státům.

4. Pokud má Komise na základě dostupných vědeckých a technických informací důvody se domnívat, že užití specifického krmiva popřípadě nesplňuje zvláštní účel výživy, k němuž je určeno, nebo může mít nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví lidí, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, předá společně s dokumentací do tří měsíců žádost o posouzení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad vydá své stanovisko do šesti měsíců od obdržení žádosti. Tato lhůta se prodlouží, kdykoliv úřad po žadateli požaduje doplňkové informace.

5. Do šesti měsíců po předání dokumentace členským státům nebo popřípadě po obdržení stanoviska úřadu přijme Komise nařízení, kterým se příslušné povolení udělí nebo zamítne, a v souladu s tím vypracuje seznam podle článku 9.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

6. Původní žadatel nebo členský stát může požádat o zrušení určeného užití uvedeného v seznamu. K žádosti se přiloží dokumentace s odůvodněním zrušení. Zrušovací řízení může zahájit také Komise v případech, že má k dispozici podstatné informace pro vypracování příslušné dokumentace.

7. Komise předá dokumentaci členským státům a původnímu žadateli k připomínkování. Postup stanovený v odstavcích 4 a 5 se použije obdobně.

Kapitola 4 Označení, obchodní úprava a balení

Článek 11 Obecné zásady

1. Označení a obchodní úprava krmiva nesmí uživatele uvádět v omyl

a) ohledně určeného užití nebo charakteristik krmiva, zejména povahy, způsobu výroby nebo produkce, identity, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, druhů nebo kategorií zvířat, pro které je určeno;

b) tím, že přikládají krmivu účinky nebo charakteristiky, které nemá, nebo vyvolávají představu, že má zvláštní charakteristiky, i když tyto charakteristiky mají všechna podobná krmiva;

c) ohledně souladu označení s katalogem Společenství a kodexy Společenství podle článků 25 a 26.

2. Ke krmným surovinám nebo krmným směsím, které jsou uváděny na trh volně ložené nebo v neuzavřených obalech nebo nádobách v souladu s čl. 23 odst. 2, se přiloží doklad obsahující všechny údaje povinného označení v souladu s tímto nařízením.

3. Pokud je krmivo nabízeno k prodeji komunikačními prostředky na dálku podle definice v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES[24], uvedou se údaje povinného označení požadované tímto nařízením na materiálu podporujícím prodej na dálku.

4. Doplňková obecná ustanovení o označení jsou uvedena v příloze II.

5. Tolerance pro nesrovnalosti mezi hodnotami složení krmné suroviny nebo krmné směsi uvedenými v označení a hodnotami analyzovanými při úředních kontrolách v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.

Článek 12 Odpovědnost

1. Výrobce krmiva je odpovědný za údaje v označení a zajistí jejich přítomnost a věcnou přesnost.

2. Pokud se krmivo uvádí na trh pod jménem nebo obchodní firmou jiného provozovatele krmivářského podniku, než je výrobce, je za údaje v označení odpovědný uvedený provozovatel krmivářského podniku.

3. V míře, v níž jejich činnosti mají vliv na označení v rámci podniku, který řídí, zajistí provozovatelé krmivářských podniků, aby informace poskytnuté jakýmikoliv prostředky splňovaly požadavky tohoto nařízení.

4. Provozovatelé krmivářských podniků odpovědní za maloobchodní nebo distribuční činnosti, které nemají vliv na označení, musí jednat s řádnou péčí s cílem pomoci zajistit soulad s požadavky na označení, zejména nesmí dodávat krmivo, o němž na základě informací, které mají k dispozici, a jako odborníci vědí nebo měli předpokládat, že nesplňuje uvedené požadavky.

5. V podniku, který řídí, zajistí provozovatelé krmivářských podniků, aby údaje povinného označení mohly být předávány v rámci celého potravinového řetězce, aby se umožnilo poskytnutí informací konečnému uživateli v souladu s tímto nařízením.

Článek 13 Uvedená tvrzení

1. Označení a obchodní úprava krmiva může upozornit na přítomnost nebo nepřítomnost určité látky v krmivu, specifickou nutriční charakteristiku nebo proces nebo specifickou funkci související s výše uvedeným, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) tvrzení je objektivní, ověřitelné příslušnými orgány a srozumitelné pro uživatele krmiva; a

b) osoba odpovědná za označení poskytne na žádost příslušného orgánu vědecké odůvodnění pravdivosti tvrzení, buď na základě veřejně dostupných vědeckých důkazů nebo prostřednictvím doloženého podnikového výzkumu. Vědecké odůvodnění musí být k dispozici v okamžiku, kdy je krmivo uvedeno na trh.

2. Aniž by byl dotčen odstavec 1, tvrzení týkající se optimalizace výživy a podpory nebo ochrany fyziologických podmínek jsou povolena, pokud se nezakládají na farmakologické nebo imunologické činnosti.

3. Označení nebo obchodní úprava krmiva nesmí obsahovat tvrzení, že

a) krmivo zabraňuje určitému onemocnění, zmírňuje ho nebo odstraňuje; nebo

b) krmivo má zvláštní účely výživy a charakteristiky jiné než ty, které jsou stanoveny v seznamu podle článku 9.

Článek 14 Obchodní úprava údajů povinného označení

1. Údaje povinného označení se uvedou v úplnosti na nápadném místě na obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě viditelně, jasně čitelně a nesmazatelně, alespoň v jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž je krmivo uváděno na trh.

2. Údaje povinného označení musí být snadno identifikovatelné a nesmí být zakryty žádnou jinou informací. Musí být znázorněny v barvě, písmu a ve velikosti, které nezakrývají nebo nezdůrazňují žádnou část informací, s výjimkou případů, kdy je cílem takového odlišení upozornit na pokyny pro bezpečné zacházení.

3. Specifikace požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2 mohou být zařazeny do kodexů Společenství podle článku 26.

Článek 15 Obecné požadavky na povinné označení

Krmná surovina nebo krmná směs nesmí být uvedena na trh, pokud nejsou prostřednictvím označení uvedeny tyto údaje:

a) druh krmiva: „krmná surovina“, „kompletní krmivo“ nebo popřípadě „doplňkové krmivo“;

u „doplňkového krmiva“ lze popřípadě použít tyto názvy: „minerální krmivo“, „kompletní mléčná krmná směs“ nebo „doplňková mléčná krmná směs“;

pro domácí zvířata kromě psů a koček lze názvy „kompletní krmivo“ nebo „doplňkové krmivo“ nahradit názvem „krmná směs“;

b) jméno nebo obchodní firma a adresa provozovatele krmivářského podniku odpovědného za údaje v označení;

c) je-li k dispozici, schvalovací číslo provozu udělené v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 1774/2002 nebo s článkem 10 nařízení (ES) č. 183/2005. Pokud má výrobce několik čísel, použije to, které získal podle nařízení č. 183/2005;

d) referenční číslo šarže nebo partie;

e) u pevných produktů čistá hmotnost v jednotkách hmotnosti a u tekutých produktů v hmotnostních nebo objemových jednotkách;

f) seznam doplňkových látek, kterým předchází název a obsah v souladu s kapitolou I přílohy V nebo popřípadě VI, aniž by byla dotčena ustanovení o označení podle nařízení, kterým se příslušná doplňková látka povoluje;

g) obsah vlhkosti v souladu s bodem 6 přílohy I.

Článek 16 Zvláštní požadavky na povinné označení pro krmné suroviny

1. Kromě požadavků stanovených v článku 15 musí označení krmných surovin také obsahovat název krmné suroviny doprovázený povinnou deklarací odpovídající příslušné kategorii, jak je uvedeno v seznamu v příloze IV.

2. Údaje podle odstavce 1 mohou být nahrazeny údaji stanovenými v katalogu Společenství podle článku 25.

3. Pokud název krmné suroviny odpovídá jednomu z názvů obsažených v katalogu Společenství podle článku 25, ale osoba odpovědná za označení jeho ustanovení neuplatňuje, uvede se to jasně na etiketě.

Článek 17 Zvláštní požadavky na povinné označení pro krmnou směs

1. Kromě požadavků stanovených v článku 15 musí označení krmné směsi také obsahovat tyto náležitosti:

a) druh nebo kategorie zvířat, kterým je krmná směs určena;

b) návod ke správnému použití s uvedením účelu, k němuž je krmivo určeno;

c) pokud výrobce není osobou odpovědnou za údaje v označení, poskytnou se tyto náležitosti:

- jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce, nebo

- identifikační číslo udělené podle článku 19 nařízení (ES) č. 183/2005; pokud takové identifikační číslo není k dispozici, registrační číslo přidělené na žádost výrobce v souladu s formátem stanoveným v kapitole II přílohy V nařízení (ES) č. 183/2005;

d) uvedení doby minimální trvanlivosti v souladu s těmito požadavky:

- slova „Spotřebovat nejpozději do…“, za nimiž následuje datum uvádějící určitý den u krmiv snadno podléhajících zkáze v důsledku rozkladných procesů,

- slova „Minimálně trvanlivé do…“, za nimiž následuje datum uvádějící určitý měsíc u ostatních krmiv.

Pokud je v označení uvedeno datum výroby, může být toto datum uvedeno také jako „… (časová lhůta ve dnech nebo měsících) po datu výroby“;

e) seznam krmných surovin, z nichž je krmivo složeno, s nadpisem „složení“, názvem každé krmné suroviny a vyjmenováním uvedených krmných surovin v sestupném pořadí podle hmotnosti; uvedený seznam může obsahovat hmotnostní procenta;

f) povinné deklarace stanovené v kapitole II přílohy V nebo popřípadě VI.

2. Pokud jde o seznam stanovený v odst. 1 písm. e), platí tyto požadavky:

a) uvede se název a hmotnostní procento krmné suroviny, pokud je její přítomnost uvedena nebo zdůrazněna v označení slovy, obrázky nebo graficky;

b) pokud nejsou hmotnostní procenta pro krmné suroviny zapracované do krmné směsi pro zvířata určená k produkci potravin uvedena na etiketě, poskytne výrobce na požádání informace o kvantitativním složení podle receptury krmiva v rozpětí +/- 15 % hodnot, s výjimkou případů, kdy se domnívá, že tyto informace mají z obchodního hlediska citlivou povahu a že by jejich zpřístupnění mohlo porušit jeho práva duševního vlastnictví;

c) pokud je krmná směs určena pro zvířata neurčená k produkci potravin, může se uvedení specifického názvu krmné suroviny nahradit názvem kategorie, do které krmná surovina patří.

3. Pro účely odst. 2 písm. c) Komise sestaví seznam kategorií krmných surovin, které lze uvést místo jednotlivých krmných surovin v označení krmiva pro zvířata neurčená k produkci potravin.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

Článek 18 Doplňkové požadavky na označení pro krmivo určené ke zvláštním účelům výživy

Kromě obecných povinných požadavků stanovených v článcích 15 a 16 nebo popřípadě v článku 17 musí označení krmiva určeného ke zvláštním účelům výživy obsahovat také tyto náležitosti:

a) vymezující výraz „dietní“, vyhrazený pouze pro krmivo určené ke zvláštním účelům výživy, vedle názvu krmiva podle ustanovení čl. 15 písm. a);

b) údaje předepsané pro příslušné určené užití ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5 a 6 seznamu podle článku 9;

c) údaj o tom, že by před použitím krmiva nebo před prodloužením doby použití mělo být vyžádáno vyjádření odborníka na výživu.

Článek 19 Doplňkové požadavky na označení pro krmivo pro domácí zvířata

Na etiketě krmiva pro domácí zvířata se uvede bezplatné telefonní číslo, aby zákazník mohl kromě povinných údajů získat informace o:

a) doplňkových látkách zapracovaných do krmiva pro domácí zvířata; a

b) zapracovaných krmných surovinách, které jsou nazvány podle kategorií, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 písm. c).

Článek 20 Doplňkové požadavky na označení pro kontaminované krmivo

1. Kromě požadavků stanovených v článcích 15, 16, 17 a 18 krmivo, které obsahuje nežádoucí látky s obsahem vyšším, než je povoleno podle směrnice 2002/32/ES, musí být označeno slovy „krmivo s nadlimitním obsahem / nadlimitními obsahy … (název nežádoucí látky / nežádoucích látek v souladu s přílohou I směrnice 2002/32/ES), určeno pouze pro schválené detoxifikační provozy“. Schválení uvedených provozů musí být založeno na čl. 10 odst. 2 nebo 3 nařízení (ES) č. 183/2005.

2. Pokud má být kontaminace snížena nebo eliminována vyčištěním, musí být označení kontaminovaného krmiva doplněno o slova „krmivo s nadlimitním obsahem / nadlimitními obsahy … (název nežádoucí látky / nežádoucích látek v souladu s přílohou I směrnice 2002/32/ES), k užití jako krmivo pouze po odpovídajícím vyčištění“.

Článek 21 Odchylky

1. Údaje podle čl. 15 písm. c), d) a e) a čl. 16 odst. 2 se nevyžadují, pokud kupující před každou transakcí písemně potvrdí, že tyto informace nevyžaduje. Transakce může sestávat z několika zásilek.

2. Na zabaleném krmivu mohou být údaje podle čl. 15 písm. c), d) a e) a čl. 17 odst. 1 písm. c), d) a e) uvedeny na obalu mimo umístění etikety podle čl. 14 odst. 1. V takových případech se uvede, kde se tyto údaje nacházejí.

3. Aniž je dotčena příloha I nařízení (ES) č. 183/2005, nejsou údaje podle čl. 15 písm. c), d) a e) a čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení povinné pro krmné suroviny, které neobsahují doplňkové látky, s výjimkou konzervantů nebo doplňkových látek k silážování, a které jsou vyrobeny a dodány provozovatelem krmivářského podniku podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 183/2005 uživateli krmiva v prvovýrobě pro použití v jeho vlastním hospodářství.

4. Povinné deklarace podle čl. 17 odst. 1 písm. f) se nevyžadují u směsí z celých rostlin včetně zrn a semen.

5. V případě krmných směsí složených nejvýše ze tří krmných surovin se údaje podle čl. 17 odst. 1 písm. a) a b) nevyžadují, pokud jsou použité krmné suroviny jasně uvedeny v popisu.

6. U množství nepřesahujících 20 kg krmných surovin nebo krmných směsí určených pro konečného uživatele a prodávaných jako volně ložené může být kupující o údajích podle článku 15, 16 a 17 informován prostřednictvím vhodného oznámení v místě prodeje. V tomto případě se údaje podle čl. 15 písm. a) a čl. 16 odst. 1 nebo popřípadě čl. 17 odst. 1 písm. a) a b) vytisknou zákazníkovi nejpozději na faktuře.

7. U množství krmiva pro domácí zvířata, které nepřesahuje denní krmnou dávku příslušného druhu zvířete a prodává se v baleních s několika nádobami, se údaje podle čl. 15 písm. b), c) a f) a čl. 17 odst. 1 písm. c), e) a f) mohou popřípadě uvést pouze na balení namísto na každé nádobě.

8. Odchylně od ustanovení tohoto nařízení mohou členské státy použít vnitrostátní předpisy pro krmivo určené pro zvířata chovaná pro vědecké nebo pokusné účely pod podmínkou, že je takový účel jasně uveden na jeho etiketě. Členské státy tyto předpisy oznámí neprodleně Komisi.

Článek 22 Dobrovolné označení

1. Kromě požadavků na údaje povinného označení může označení krmné směsi také obsahovat údaje dobrovolného označení za předpokladu, že jsou dodrženy obecné zásady stanovené v článku 11.

2. Doplňkové dobrovolné označení může obsahovat pouze tyto údaje:

a) nepovinné deklarace stanovené v přílohách V a VI;

b) země produkce nebo výroby;

c) popis nebo ochranná známka produktu;

d) údaje o fyzikálním stavu krmiva nebo specifickém zpracování, kterému bylo podrobeno;

e) obsah vlhkosti;

f) datum výroby;

g) zvláštní podmínky skladování;

h) cena produktu.

3. Komise může seznam údajů stanovený v odstavci 2 změnit.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

Článek 23 Balení

1. Krmivo se smí uvádět na trh jen v uzavřených obalech nebo v uzavřených nádobách. Obaly nebo nádoby musí být uzavřeny tak, aby při jejich otevření došlo k porušení uzávěru a tento uzávěr nemohl být již znovu použit.

2. Odchylně od odstavce 1 se mohou na trh uvádět jako volně ložená nebo v neuzavřených obalech nebo nádobách tato krmiva:

a) krmné suroviny;

b) krmné směsi získané výhradně mícháním zrnin nebo celých plodů;

c) dodávky mezi výrobci krmných směsí;

d) dodávky krmných směsí přímo uživatelům krmiva;

e) dodávky od výrobců krmných směsí podnikům zajišťujícím balení;

f) množství krmných směsí určených konečnému uživateli, jejichž hmotnost nepřesahuje 50 kg, které se odebírají přímo z uzavřeného obalu nebo z uzavřené nádoby;

g) krmné bloky nebo lizy.

Článek 24 Změna balení

1. Pokud je šarže krmiva rozdělena, musí být údaje povinného označení stanovené v tomto nařízení spolu s odkazem na původní šarži znovu uvedeny na obalu, nádobě nebo v průvodním listě každé oddělené části šarže.

2. Pokud je složení krmiva po uvedení na trh změněno, údaje povinného označení se upraví příslušným způsobem, za což odpovídá provozovatel krmivářského podniku odpovědný za změnu krmiva.

Kapitola 5 Katalog Společenství pro krmné suroviny a kodexy Společenství pro správnou praxi označení

Článek 25 Katalog Společenství pro krmné suroviny

1. Vytvoří se katalog Společenství pro krmné suroviny (dále jen „katalog“) jako nástroj pro zlepšení označení krmných surovin. U každé do něho zařazené krmné suroviny se uvede:

a) název;

b) identifikační číslo;

c) popis krmné suroviny, včetně případných informací o výrobním procesu;

d) zvláštní údaje týkající se nutričního složení, které se uvedou v označení podle čl. 16 odst. 2;

e) glosář s definicemi různých postupů a zmíněných technických výrazů.

2. Jako první budou do katalogu zařazeny položky uvedené v části B přílohy směrnice 96/25/ES a přílohy směrnice 82/471/EHS podle postupu stanoveného v čl. 29 odst. 2.

3. Na změny katalogu se vztahuje postup uvedený v článku 27.

4. Ustanovení tohoto článku se použijí, aniž by byly dotčeny požadavky na bezpečnost stanovené v článku 4 tohoto nařízení.

Článek 26 Kodexy Společenství pro správnou praxi označení

1. Komise podpoří vypracování dvou kodexů Společenství pro správnou praxi označení (dále jen „kodexy“), jednoho pro krmiva pro domácí zvířata a jednoho pro krmiva pro zvířata určená k produkci potravin. Tyto kodexy budou odkazovat na rámec pro dobrovolné označení stanovený v článku 22 a podporovat vhodnost označení.

2. Na sestavení a jakoukoliv budoucí změnu kodexů se vztahuje postup stanovený v článku 27.

Článek 27 Sestavení katalogu a kodexů

1. V případě vytvoření katalogu a kodexů je budou, podle okolností, vypracovávat a měnit všichni příslušní zástupci evropských krmivářských odvětví:

a) po konzultaci s jinými dotčenými stranami, jako jsou uživatelé krmiv;

b) ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a popřípadě s úřadem;

c) s přihlédnutím k příslušným zkušenostem ze stanovisek vydaných úřadem a k vývoji v oblasti vědeckých nebo technických poznatků.

2. Komise schválí katalog, návrhy kodexů a návrhy jejich změn v souladu s postupem podle čl. 29 odst. 2 za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) byly vypracovány v souladu s odstavcem 1;

b) jejich obsah je v celém Společenství proveditelný v odvětvích, kterých se týkají; a

c) jsou vhodné pro splnění příslušných cílů.

3. Komise zveřejní názvy katalogu a kodexů a odkazy na ně v řadě C Úředního věstníku Evropské unie .

Kapitola 6 Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 28 Změny příloh a prováděcí opatření

1. Komise může změnit přílohy I až VI za účelem jejich přizpůsobení s ohledem na vědecký a technický vývoj.

Uvedená opatření, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 4.

2. Prováděcí opatření nezbytná k použití tohoto nařízení lze přijmout v souladu s postupem uvedeným v čl. 29 odst. 3.

Článek 29 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002 (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Lhůta stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 30 Změna nařízení (ES) č. 1831/2003

Článek 16 nařízení (ES) č. 1831/2003 se mění takto:

1) Odstavec 1 se mění takto:

a) Písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) popřípadě schvalovací číslo provozu, který doplňkovou látku nebo premix vyrábí nebo uvádí na trh, podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005*;

* Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.“;

b) vkládá se nový pododstavec, který zní:

„V případě premixů se písmena b), d), e) a g) nevztahují na zapracované doplňkové látky.“

2) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Kromě informací uvedených v odstavci 1 musí obal nebo nádoba s doplňkovou látkou patřící do funkční skupiny uvedené v příloze III nebo s premixem obsahujícím doplňkovou látku patřící do funkční skupiny uvedené v příloze III obsahovat viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné informace stanovené v uvedené příloze.“

3) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. V případě premixů musí být na etiketě velkými písmeny uvedeno slovo „premix“ a v případě krmných surovin musí být deklarovány nosiče, v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/… [o uvádění na trh a používání krmiv]*.

* Úř. věst. L … . “.

Článek 31 Zrušovací ustanovení

Směrnice 79/373/EHS, 80/511/EHS, 82/471/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES se zrušují.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.

Článek 32 Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro finanční sankce použitelné v případě porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy uvědomí o těchto pravidlech Komisi nejpozději do [datum použitelnosti] a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

Článek 33 Přechodná opatření

Přechodná opatření se přijmou v souladu s postupem podle čl. 29 odst. 3.

Článek 34 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým dnem] po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se po uplynutí doby dvanácti měsíců ode dne vyhlášení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne [...].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

TECHNICKÁ USTANOVENÍ

O NEčISTOTÁCH, MLÉčNÉ KRMNÉ SMěSI, KRMNÝCH SUROVINÁCH POUžITÝCH JAKO DENATURAčNÍ LÁTKY NEBO POJIVA, OBSAHU POPELA A OBSAHU VLHKOSTI PODLE čLÁNKU 4

1. Krmné suroviny musí být podle správné výrobní praxe stanovené v nařízení (ES) č. 183/2005 bez chemických nečistot pocházejících z výrobního postupu a pomocných technických látek, pokud není stanoven určitý maximální obsah v katalogu podle článku 25.

2. Botanická čistota krmných surovin nesmí být nižší než 95 %, pokud není v katalogu podle článku 25 stanovena jiná hodnota. Botanické nečistoty zahrnují nečistoty rostlinných materiálů bez nepříznivých účinků na zvířata, například sláma a semena jiných pěstovaných druhů nebo plevelů. Botanické nečistoty jako například zbytky jiných olejnatých semen nebo plodů pocházející z předchozího procesu zpracování nesmí překročit 0,5 % pro každý druh olejnatého semene nebo plodu.

3. Obsah železa v mléčných krmných směsích pro telata o živé váze nejvýše 70 kilogramů musí být nejméně 30 miligramů na kilogram kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %.

4. Použijí-li se krmné suroviny jako denaturační látky nebo pojiva pro jiné krmné suroviny, lze výrobek stále považovat za krmnou surovinu. V označení musí být uveden název, druh a množství krmné suroviny použité jako denaturační látka nebo pojivo. Je-li do krmné suroviny použita jiná krmná surovina jako pojivo, nesmí procento této jiné krmné suroviny překročit 3 % celkové hmotnosti.

5. Obsah popela nerozpustného v kyselině chlorovodíkové nesmí překročit 2,2 % v sušině. Obsah 2,2 % však může být překročen v případě:

- krmných surovin,

- krmných směsí obsahujících povolená minerální pojiva,

- minerálních krmných směsí,

- krmných směsí obsahujících více než 50 % vedlejších produktů z rýže nebo cukrové řepy,

- krmných směsí určených pro chované ryby s obsahem rybí moučky vyšším než 15 %,

pokud je obsah uveden na etiketě.

6. Pokud není v příloze III nebo v katalogu podle článku 25 stanovena jiná hodnota, obsah vlhkosti v krmivu musí být uveden, pokud přesahuje:

- 5 % u minerálních krmiv neobsahujících organické látky,

- 7 % u mléčných krmných směsí a jiných krmných směsí s obsahem mléčných výrobků vyšším než 40 %,

- 10 % u minerálních krmiv s obsahem organických látek,

- 14 % u ostatních krmiv.

PŘÍLOHA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O OZNAčENÍ PODLE čL. 11 ODST. 4

1. Není-li uvedeno jinak, obsahy nebo hodnoty, které jsou uvedeny nebo mají být deklarovány, se vztahují k hmotnosti krmiva.

2. Seznamu doplňkových látek musí předcházet nadpis „doplňkové látky v 1 kg“.

3. Není-li v označení uvedeno jinak, je číselný údaj o datech ve formátu den, měsíc a rok.

4. Synonymní výrazy v některých jazycích:

a) v německém jazyce lze název „Futtermittel-Ausgangserzeugnis“ nahradit názvem „Einzelfuttermittel“, v řeckém jazyce lze název „πρώτη ύλη ζωοτροφών“ nahradit názvem „απλή ζωοτροφή“ a v italském jazyce lze název „materie prime per alimenti degli animali“ nahradit názvem „mangime semplice“;

b) při pojmenování krmiva pro domácí zvířata se povolují tyto výrazy: v nizozemském jazyce „samengesteld voeder“; v anglickém jazyce „pet food“; v maďarském jazyce „állateledel“; v italském jazyce „alimento“; v polském jazyce „karma“; ve slovinském jazyce „hrane za hišne živali“; ve španělském jazyce „alimento“.

5. V návodu ke správnému použití doplňkového krmiva s obsahem doplňkových látek, který překračuje maximální hodnoty stanovené pro kompletní krmivo, se uvede maximální množství v gramech nebo kilogramech doplňkového krmiva na zvíře a den.

6. Aniž jsou dotčeny analytické metody, lze výraz „hrubý protein“ nahradit výrazem „protein“, výraz „hrubé oleje a tuky“ lze nahradit výrazem „obsah tuku“ a výraz „hrubý popel“ lze nahradit výrazem „zbytek po spálení“ nebo „obsah anorganických látek“.

PŘÍLOHA III

TOLERANCE PRO OZNAčENÍ SLOžENÍ KRMNÝCH SUROVIN A KRMNÝCH SMěSÍ PODLE čL. 11 ODST. 5

1. Tolerance stanovené v této příloze zahrnují technické a analytické odchylky. Poté, co se na úrovni Společenství stanoví analytické tolerance zahrnující nejistoty měření a rozdíly v postupech, měly by se hodnoty uvedené v odstavci 2 odpovídajícím způsobem přizpůsobit, aby zahrnovaly pouze technické tolerance.

2. Pokud se zjistí, že se složení krmné suroviny nebo krmné směsi odchyluje od složení uvedeného v označení tak, že snižuje jeho hodnotu, jsou povoleny tyto tolerance:

a) u hrubého proteinu, cukrů, škrobu a inulinu:

- 3 jednotky u deklarovaných obsahů 30 % nebo vyšších,

- 10 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 30 %, ale ne nižších než 10 %,

- 1 jednotka u deklarovaných obsahů nižších než 10 %;

b) u hrubé vlákniny, hrubých olejů a tuků:

- 2,2 jednotky u deklarovaných obsahů 15 % nebo vyšších,

- 15 % deklarovaného obsahu u deklarovaných obsahů nižších než 15 %, ale ne nižších než 5 %,

- 0,8 jednotky u deklarovaných obsahů nižších než 5 %;

c) u vlhkosti, hrubého popela, popela nerozpustného v kyselině chlorovodíkové a chloridů vyjádřených jako NaCl, celkového fosforu, sodíku, uhličitanu vápenatého, vápníku, hořčíku, čísla kyselosti a u látek nerozpustných v petroléteru:

- 1,5 jednotky u deklarovaných obsahů (hodnot) 15 % (15) nebo vyšších, podle daných případů,

- 10 % deklarovaného obsahu (hodnoty) u deklarovaných obsahů (hodnot) nižších než 15 % (15), ale ne nižších než 2 % (2), podle daných případů,

- 0,2 jednotky u deklarovaných obsahů (hodnot) nižších než 2 % (2), podle daných případů;

d) u obsahu energie 5 % a u obsahu proteinu 10 %;

e) u doplňkových látek[25]:

- 10 %, pokud je deklarovaný obsah 1 000 jednotek a více,

- 100 jednotek u deklarovaných obsahů nižších než 1 000 jednotek, ale ne nižších než 500 jednotek,

- 20 % deklarovaného obsahu nižšího než 500 jednotek, ale ne nižšího než 1 jednotka,

- 0,2 jednotky u deklarovaných obsahů nižších než 1 jednotka, ale ne nižších než 0,5 jednotky,

- 40 % deklarovaného obsahu nižšího než 0,5 jednotky.

Tyto tolerance se vztahují také na maximální hodnoty doplňkových látek v krmných směsích.

3. Pokud nejsou stanovené maximální hodnoty doplňkových látek překročeny, může být odchylka od deklarovaného obsahu až třikrát vyšší než tolerance stanovená v odstavci 2.

4. U doplňkových látek patřících do skupiny mikroorganismů odpovídá přijatelná horní mez stanovené maximální hodnotě.

PŘÍLOHA IV

ÚDAJE POVINNÉHO OZNAčENÍ PRO KRMNÉ SUROVINY PODLE čL. 16 ODST. 1

Krmná surovina sestávající z následujících skupin | Povinná deklarace |

1. | pícniny a objemná krmiva | hrubý protein, pokud > 10 % hrubá vláknina |

2. | zrna obilovin |

3. | produkty a vedlejší produkty ze zrn obilovin | škrob, pokud > 20 % hrubý protein, pokud > 10 % hrubé oleje a tuky, pokud > 5 % hrubá vláknina |

4. | olejnatá semena, olejnaté plody |

5. | produkty a vedlejší produkty z olejnatých semen a olejnatých plodů | hrubý protein, pokud > 10 % hrubé oleje a tuky, pokud > 5 % hrubá vláknina |

6. | semena luskovin |

7. | produkty a vedlejší produkty ze semen luskovin | hrubý protein, pokud > 10 % hrubá vláknina |

8. | hlízy, kořeny |

9. | produkty a vedlejší produkty z hlíz a kořenů | škrob hrubá vláknina podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % |

10. | produkty a vedlejší produkty odvětví zpracovávajícího cukrovou řepu | hrubá vláknina, pokud > 15 % veškerý cukr vypočtený jako sacharosa podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % |

11. | produkty a vedlejší produkty odvětví zpracovávajícího cukrovou třtinu | hrubá vláknina, pokud > 15 % veškerý cukr vypočtený jako sacharosa |

12. | jiná semena a plody, produkty a vedlejší produkty z nich | hrubý protein hrubá vláknina hrubé oleje a tuky, pokud > 10 % |

13. | jiné rostliny, produkty a vedlejší produkty z nich | hrubý protein, pokud > 10 % hrubá vláknina |

14. | mléčné výrobky a vedlejší produkty z nich | hrubý protein vlhkost, pokud > 5 % laktosa, pokud > 10 % |

15. | produkty ze suchozemských zvířat a vedlejší produkty z nich | hrubý protein, pokud > 10 % hrubé oleje a tuky, pokud > 5 % vlhkost, pokud > 8 % |

16. | ryby, ostatní mořští živočichové, produkty a vedlejší produkty z nich | hrubý protein, pokud > 10 % hrubý tuk, pokud > 5 % vlhkost, pokud > 8 % |

17. | minerální látky | vápník sodík fosfor ostatní příslušné minerální látky |

18. | varia | hrubý protein, pokud > 10 % hrubá vláknina hrubé oleje a tuky, pokud > 10 % škrob, pokud > 30 % veškerý cukr, jako sacharosa, pokud > 10 % podíl popela nerozpustného v HCl, pokud > 3,5 % |

PŘÍLOHA V

ÚDAJE V OZNAčENÍ PRO ZVÍřATA URčENÁ K PRODUKCI POTRAVIN

Kapitola I: Doplňkové látky podle čl. 15 písm. f) a čl. 22 odst. 2

1. Následující doplňkové látky se uvedou společně s jejich názvem, přidaným množstvím, identifikačním číslem a příslušným názvem funkční skupiny stanoveným v příloze I nařízení (ES) č. 1831/2003 nebo kategorií v případě „kokcidiostatik a histomonostatik“:

a) doplňkové látky, u nichž je stanoven maximální obsah;

b) doplňkové látky patřící do kategorií „zootechnické doplňkové látky“ a „kokcidiostatika a histomonostatika“;

c) doplňkové látky patřící do funkční skupiny „močovina a její deriváty“ kategorie „nutriční doplňkové látky“ stanovené v příloze I nařízení (ES) č. 1831/2003.

2. Doplňkové látky neuvedené v odstavci 1 mohou být dobrovolně uvedeny ve stejné plné podobě nebo částečně.

3. Provozovatel krmivářského podniku, který uvádí krmivo na trh, poskytne zákazníkovi na vyžádání názvy doplňkových látek neuvedených v odstavci 1.

4. Pokud je nutriční doplňková látka uvedená v příloze I nařízení (ES) č. 1831/2003 označena dobrovolně, uvede se obsah jejího zapracování.

5. Pokud doplňková látka patří do více než jedné funkční skupiny, uvede se skupina relevantní pro její hlavní funkci v případě daného krmiva.

Kapitola II: Analytické složky podle čl. 17 odst. 1 písm. f) a čl. 22 odst. 2

Krmivo | Analytické složky a obsahy | Druh nebo kategorie zvířat určených k produkci potravin |

Povinné deklarace | Nepovinné deklarace |

kompletní krmivo | - hrubý protein - hrubá vláknina - hrubé oleje a tuky - hrubý popel - škrob - veškerý cukr (jako sacharosa) - veškerý cukr se škrobem - obsah energie* - obsah proteinu* - frakce vlákniny - lysin - methionin - ostatní aminokyseliny - vitaminy - stopové prvky - vápník - sodík - fosfor - draslík - hořčík | všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy prasata a drůbež prasata a drůbež | všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy přežvýkavci jiné druhy než prasata a drůbež jiné druhy než prasata a drůbež všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy |

doplňkové krmivo – minerální | - hrubý protein - hrubá vláknina - hrubé oleje a tuky - hrubý popel - škrob - veškerý cukr (jako sacharosa) - veškerý cukr se škrobem - obsah energie* - obsah proteinu* - frakce vlákniny - lysin - methionin - ostatní aminokyseliny - vitaminy - stopové prvky - vápník - sodík - fosfor - draslík - hořčík | prasata a drůbež prasata a drůbež všechny druhy všechny druhy všechny druhy přežvýkavci | všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy přežvýkavci jiné druhy než prasata a drůbež jiné druhy než prasata a drůbež všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy jiné druhy než přežvýkavci |

doplňkové krmivo – ostatní | - hrubý protein - hrubá vláknina - hrubé oleje a tuky - hrubý popel - škrob - veškerý cukr (jako sacharosa) - veškerý cukr se škrobem - obsah energie* - obsah proteinu* - frakce vlákniny - lysin - methionin - ostatní aminokyseliny - vitaminy - stopové prvky - vápník ≥ 5 % < 5 % - sodík - fosfor ≥ 2 % < 2 % - draslík - hořčík | všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy prasata a drůbež prasata a drůbež všechny druhy všechny druhy přežvýkavci | všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy přežvýkavci jiné druhy než prasata a drůbež jiné druhy než prasata a drůbež všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy jiné než přežvýkavci |

* Obsah musí být deklarován podle metody ES, je-li k dispozici, nebo podle příslušné úřední vnitrostátní metody v členském státě, kde se krmivo uvádí na trh, je-li k dispozici.

PŘÍLOHA VI

ÚDAJE V OZNAčENÍ PRO ZVÍřATA NEURčENÁ K PRODUKCI POTRAVIN

Kapitola I: Doplňkové látky podle čl. 15 písm. f) a čl. 22 odst. 2

1. Následující doplňkové látky se uvedou společně s jejich názvem a/nebo identifikačním číslem, přidaným množstvím a příslušným názvem funkční skupiny stanoveným v příloze I nařízení (ES) č. 1831/2003 nebo kategorií v případě „kokcidiostatik a histomonostatik“:

a) doplňkové látky, u nichž je stanoven maximální obsah;

b) doplňkové látky patřící do kategorií „zootechnické doplňkové látky“ a „kokcidiostatika a histomonostatika“;

c) doplňkové látky patřící do funkční skupiny „močovina a její deriváty“ kategorie „nutriční doplňkové látky“ stanovené v příloze I nařízení (ES) č. 1831/2003.

2. Doplňkové látky neuvedené v odstavci 1 mohou být dobrovolně uvedeny ve stejné plné podobě nebo částečně.

3. Pokud je nutriční doplňková látka uvedená v příloze I nařízení (ES) č. 1831/2003 označena dobrovolně, uvede se obsah jejího zapracování.

4. Pokud doplňková látka patří do více než jedné funkční skupiny, uvede se skupina relevantní pro její hlavní funkci v případě daného krmiva.

Kapitola II: Analytické složky podle čl. 17 odst. 1 písm. f) a čl. 22 odst. 2

Krmivo | Analytické složky a obsahy | Druh nebo kategorie zvířat neurčených k produkci potravin |

Povinné deklarace | Nepovinné deklarace |

kompletní krmivo | - protein - dietní vlákniny - hrubé oleje a tuky - hrubý popel - škrob - veškerý cukr (jako sacharosa) - veškerý cukr se škrobem - obsah energie* - aminokyseliny - vitaminy - stopové prvky - vápník - sodík - fosfor - draslík - hořčík | kočky a psi kočky a psi kočky a psi kočky a psi | jiné druhy než kočky a psi jiné druhy než kočky a psi jiné druhy než kočky a psi jiné druhy než kočky a psi všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy |

doplňkové krmivo – minerální | - protein - dietní vlákniny - hrubé oleje a tuky - hrubý popel - škrob - veškerý cukr (jako sacharosa) - veškerý cukr se škrobem - obsah energie* - aminokyseliny - vitaminy - stopové prvky - vápník - sodík - fosfor - draslík - hořčík | všechny druhy všechny druhy všechny druhy | všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy |

doplňkové krmivo – ostatní | - protein - dietní vlákniny - hrubé oleje a tuky - hrubý popel - škrob - veškerý cukr (jako sacharosa) - veškerý cukr se škrobem - obsah energie* - aminokyseliny - vitaminy - stopové prvky - vápník - sodík - fosfor - draslík - hořčík | kočky a psi kočky a psi kočky a psi kočky a psi | jiné druhy než kočky a psi jiné druhy než kočky a psi jiné druhy než kočky a psi jiné druhy než kočky a psi všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy všechny druhy |

PŘÍLOHA VII

SROVNÁVACÍ TABULKA

směrnice 79/373/EHS | směrnice 96/25/ES | ostatní právní předpisy: směrnice 80/511/EHS (1), 82/471/EHS (2), 93/74/EHS (3) nebo 93/113/ES (4) | toto nařízení |

- | - | - | článek 1 |

článek 1 | článek 1 | (2), (4): článek 1 (3): článek 4 | článek 2 |

článek 2 | článek 2 | (2), (3): článek 2 | článek 3 |

- | - | - | čl. 4 odst. 1 |

článek 3 | článek 3 | (3): čl. 1 odst. 2 | čl. 4 odst. 2 |

článek 4 | čl. 4 odst. 3 |

- | - | - | čl. 5 odst. 1 |

článek 12 | (3): čl. 10 odst. 2 | čl. 5 odst. 2 |

čl. 10a odst. 3 | čl. 11 písm. b) | (2): článek 8 | článek 6 |

- | - | - | článek 7 |

- | - | - | článek 8 |

(3): článek 3 | článek 9 |

(3): článek 6 | článek 10 |

článek 5e | čl. 11 odst. 1 |

čl. 5 odst. 2 | čl. 5 odst. 1 | (2): čl. 5 odst. 2 | čl. 11 odst. 2 |

- | - | - | čl. 11 odst. 3 |

čl. 5 odst. 6 | článek 4 a čl. 6 odst. 4 | čl. 11 odst. 4 |

článek 6 | článek 4 | čl. 11 odst. 5 |

čl. 5 odst. 1 | čl. 5 odst. 1 | článek 12 |

článek 5e | čl. 5 odst. 2 | (3): čl. 5 odst. 6 | článek 13 |

čl. 5 odst. 1, článek 11 | čl. 5 odst. 1, článek 9 | článek 14 |

čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 5 písm. c) | čl. 5 odst. 1 | (4): čl. 7 odst. 1 bod E a směrnice 70/524/EHS: článek 16 | článek 15 |

čl. 5 odst. 1 písm. c) a d) a článek 7 | článek 16 |

čl. 5 odst. 1, článek 5c a 5d | čl. 17 odst. 1 |

- | - | - | čl. 17 odst. 2 |

čl. 5c odst. 3 | čl. 17 odst. 3 |

(3): čl. 5 odst. 1, 4, 7 a čl. 6 písm. a) | článek 18 |

- | - | - | článek 19 |

článek 8 | článek 20 |

čl. 6 odst. 1 písm. a) | čl. 21 odst. 1 |

čl. 5 odst. 5 písm. d) | čl. 21 odst. 2 |

čl. 6 odst. 3 písm. a) | čl. 21 odst. 3 |

čl. 5 odst. 5 písm. b) | čl. 21 odst. 4 |

čl. 5 odst. 5 písm. a) | čl. 21 odst. 5 |

čl. 5 odst. 2 | čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 1 písm. b) | čl. 21 odst. 6 |

- | - | - | čl. 21 odst. 7 |

čl. 14 písm. c) | čl. 21 odst. 8 |

čl. 5 odst. 3, čl. 5c odst. 4 a článek 5e | čl. 5 odst. 2 | článek 22 |

čl. 4 odst. 1 | (1): článek 1 | článek 23 |

čl. 5 odst. 4 | článek 24 |

- | - | - | článek 25 |

- | - | - | článek 26 |

- | - | - | článek 27 |

článek 10 | článek 11 | článek 28 |

článek 13 | článek 13 | (2): článek 13 a 14 (3): článek 9 | článek 29 |

- | - | - | článek 30 |

- | - | - | článek 31 |

- | - | - | článek 32 |

- | - | - | článek 33 |

- | - | - | článek 34 |

příloha část A bod 2, 3, 4 | příloha část A oddíl II, VI | příloha I |

příloha část A bod 1 a čl. 5 odst. 6 | čl. 6 odst. 4 | příloha II |

příloha část A bod 5, 6 | příloha část A oddíl VII | příloha III |

příloha část C | příloha IV |

příloha část B | příloha V |

příloha část B | příloha VI |

[1] Úř. věst. C […], […], s. […].

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 3).

[6] Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).

[7] Úř. věst. L 92, 7.4.1990, s. 42.

[8] Úř. věst. L 86, 6.4.1979, s. 30. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

[9] Úř. věst. L 237, 22.9.1993, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

[10] Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

[11] Úř. věst. L 213, 21.7.1982, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/116/ES (Úř. věst. L 379, 24.12.2004, s. 81).

[12] Úř. věst. L 126, 21.5.1980, s. 14. Směrnice ve znění směrnice 98/67/ES (Úř. věst. L 261, 24.9.1998, s. 10).

[13] Úř. věst. L 334, 31.12.1993, s. 17. Směrnice ve znění směrnice 97/40/ES (Úř. věst. L 180, 9.7.1997, s. 21).

[14] Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1.

[15] Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

[16] Úř. věst. L 67, 5.3.2004, s. 31.

[17] Úř. věst. L 207, 10.8.1994, s. 20.

[18] Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/77/ES (Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 53).

[19] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[20] Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

[21] Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

[22] Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

[23] Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24.

[24] Úř. věst. L 144, 4.6.1997, s. 19.

[25] 1 jednotka v tomto odstavci znamená 1 mg, 1 000 IU, 1x109 CFU nebo 100 enzymových jednotek aktivity příslušné doplňkové látky.