[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 23.1.2008 KOM(2008) 16 v konečném znění 2008/0013 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (předložená Komisí) {KOM(2008) 30 v konečném znění}{SEK(2008) 52}{SEK(2008) 53}{SEK(2008) 85} DŮVODOVÁ ZPRÁVA Úvod Dne 1. ledna 2005 začal fungovat evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS). Tento systém je prvním a „jedním z nejdůležitějších nástrojů“[1] politiky EU v oblasti klimatu vzhledem ke své schopnosti dosáhnout hospodárným způsobem absolutního snížení emisí. Během první fáze EU ETS (2005–2007) bylo úspěšně zavedeno volné obchodování s emisními povolenkami v EU, vytvořena potřebná infrastruktura pro monitorování, vykazování, ověřování včetně registrů a dosud úspěšně dokončeny dva cykly dodržování. Systém se rozvinul v největší jednotný trh s uhlíkem na světě, na nějž připadá 67 % objemu a 81 % hodnoty celosvětového trhu s uhlíkem[2], a rovněž působil jako hnací síla celosvětového trhu s kredity a vedl k investicím do projektů snižování emisí, které v současnosti k EU ETS prostřednictvím projektů JI/CDM nepřímo připojují 147 zemí. Výsledek první fáze EU ETS z hlediska ochrany životního prostředí mohl být znatelnější, byl však omezen vzhledem k nadměrnému přidělování povolenek v některých členských státech a v některých odvětvích, což je nutno přičíst zejména spoléhání na odhady a nedostatku ověřených emisních údajů. Jakmile byly tyto údaje k dispozici, byla tržní cena povolenek rychle opravena, což přesvědčivě dokazuje, že trh s uhlíkem funguje. Zásady a mechanismy vedoucí k problémům během prvního obchodovacího období se znovu objevily ve většině národních alokačních plánů (NAP) členských států pro druhou fázi. Díky ověřeným emisním údajům a získaným zkušenostem však Komise mohla mnohem lépe zajistit, aby národní alokační plány vedly ke skutečnému snížení emisí. Schválená rozhodnutí o NAP nyní ukazují snížení emisí v absolutním vyjádření o 6,5 % v porovnání s ověřenými emisemi z roku 2005, což zajišťuje, že EU ETS, navržený jako systém stanovící stropy obchodování s emisemi, zajistí skutečné snížení emisí. Na základě zkušeností z prvního období a posouzení NAP pro druhé období lze však mít za to, že v řadě ohledů by bylo možno celkové fungování EU ETS zlepšit. V této souvislosti a v reakci na článek 30 směrnice o EU ETS[3] vydala Komise v listopadu 2006 sdělení s názvem „Budování světového trhu s uhlíkem – zpráva podle článku 30 směrnice 2003/87/ES“[4], v němž byla stanovena hlavní témata, jež by měla být přezkoumána v zájmu zefektivnění EU ETS. V březnu 2007 Evropská rada schválila cíl EU spočívající v 30% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 za předpokladu, že se ostatní rozvinuté země zavážou ke srovnatelnému snižování emisí a hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí přiměřeně podle svých odpovědností a příslušných schopností. Rada rovněž přijala pevný nezávislý závazek týkající se přinejmenším 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 bez ohledu na jakoukoliv mezinárodní dohodu. V dlouhodobějším horizontu (do roku 2050) Evropská rada znovu prohlásila, že do roku 2050 by rozvinuté země měly společně snížit své emise o 60 % až 80 % v porovnání s rokem 1990[5]. V této souvislosti a v zájmu zvýšení jistoty a předvídatelnosti systému pro obchodování s emisemi by směrnice měla umožnit automatické a předvídatelné úpravy po uzavření budoucí mezinárodní dohody. Ty by měly zvýšit míru přispění EU ETS k dosažení 30% snížení emisí a měly by se týkat mechanismu přidělování povolenek, úpravy stropu pro EU, používání kreditů z mechanismů JI/CDM a případně dalších typů kreditů a/nebo mechanismů předpokládaných v dohodě. Ve svých závěrech ze dne 20. února 2007 Rada zdůraznila odhodlání EU přeměnit Evropu ve vysoce energeticky účinné hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů. Vyzvala rovněž Komisi, aby „předložila návrhy, které by vytvářely vhodné pobídky pro do budoucna zaměřená rozhodnutí o investicích do nízkouhlíkových technologií“[6]. Všechny tyto prvky byly projednány v pracovní skupině pro obchodování s emisemi v rámci Evropského programu pro změnu klimatu, která v období od března do června 2007 zasedala celkem čtyřikrát po dobu osmi dnů. Výsledek těchto zasedání poskytl důležité údaje pro přezkum směrnice o EU ETS[7]. Znění navrhovaných změn směrnice o EU ETS se řídí třemi obecnými cíli, jichž má být dosaženo: 1. plně využít potenciál EU ETS s cílem přispět ke splnění závazků EU týkajících se celkového hospodárného snižování emisí skleníkových plynů; 2. na základě získaných zkušeností EU ETS zpřesnit a zdokonalit; 3. přispět k přeměně Evropy v hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů a vytvořit správné podněty pro rozhodnutí o investicích do nízkouhlíkových technologií zaměřená do budoucna posílením jasného, nezkresleného a dlouhodobého signálu o ceně uhlíku. Oblast působnosti Zefektivnění a rozšíření oblasti působnosti EU ETS… Kodifikování výkladu týkajícího se spalovacího zařízení uvedeného v pokynech Komise pro druhé NAP ukončí nejednotné uplatňování oblasti působnosti směrnice a obecně bude přihlížet k přístupu, který Komise přijala při posuzování národních alokačních plánů pro druhé období. Ve spojení s jednoznačnou definicí „spalovacího zařízení“, která zahrnuje všechna stacionární spalovací zařízení, jejichž provoz vede k uvolňování skleníkových plynů, zajistí potřebnou právní a technickou jasnost pro jednotné uplatňování směrnice. Tento přístup by měl doplnit jmenovitý seznam činností (rovněž v příloze I směrnice) s cílem objasnit zařazení emisí z procesu, jimiž se případně kodifikace výše uvedeného výkladu spalovacího zařízení jednoznačně nezabývá. Tento seznam činností by měl zahrnovat rovněž nová odvětví a plyny, na něž se v současnosti EU ETS nevztahuje (viz níže). Rozšíření rozsahu EU ETS zařazením nových odvětví a plynů by zvýšilo účinnost systému v oblasti životního prostředí a zavedlo do systému nové a dodatečné možnosti snižování emisí, což by zajistilo vyšší potenciální omezování emisí a případně nižší náklady na toto omezování[8]. Úroveň potenciálu nebo nákladů na snižování emisí nemusí striktně představovat kritérium pro zařazení určitého odvětví do EU ETS, jelikož do tohoto systému již byla zařazena odvětví, jejichž potenciál ke snižování emisí může být omezený, která však zahrnují značné zdroje emisí skleníkových plynů. Dále je důležité vyzdvihnout nutnost přičíst emisím skleníkových plynů hospodářskou hodnotu. To je nutno posoudit na základě nových cílů týkajících se snižování emisí, které stanovila Evropská rada. Těchto cílů bude dosaženo pouze tehdy, pokud potřebné ekonomické signály plynoucí z jasné a nezkreslené ceny uhlíku platné pokud možno pro co nejvíce průmyslových odvětví povedou k investicím do nízkouhlíkových technologií zaměřeným do budoucna. Z těchto důvodů by do EU ETS měly být zahrnuty emise CO2 pocházející z petrochemických výrobků, čpavku a hliníku. To platí rovněž pro emise N2O pocházející z výroby kyseliny dusičné, kyseliny adipové a kyseliny glyoxylové a emise PFC z odvětví výroby hliníku, které lze s dostatečnou přesností měřit a ověřovat. Zařazení těchto odvětví a plynů by zvýšilo rozsah EU ETS přibližně o 100 Mt CO2 (hrubý odhad) nebo až 4,6 % povolenek ve druhé fázi. Spolu se zefektivněním oblasti působnosti EU ETS prostřednictvím kodifikovaného výkladu spalovacího zařízení by se celkový rozsah EU ETS zvýšil zhruba o 140 až 150 Mt CO2 nebo 6,6 až 7,1 % povolenek v porovnání s povolenkami ve druhé fázi[9]. Systém pro obchodování s emisemi by se měl rozšířit pouze na emise, které lze monitorovat, vykazovat a ověřovat se stejnou úrovní přesnosti jako v případě požadavků na monitorování, vykazování a ověřování, jež jsou v současnosti platné podle směrnice. Tak tomu je u námořní dopravy, jež není v tomto návrhu zahrnuta, mohla by však být zařazena později na základě plnohodnotného a cíleného posouzení dopadů. Neplatí to však pro emise ze zemědělství nebo lesnictví, ačkoliv EU ETS považuje spalování biomasy z hlediska emisí za neutrální. Evropský parlament a Rada schválily použití výnosů z dražby povolenek v rámci EU ETS na snižování emisí, zejména předcházením odlesňování[10]. Rozšíření oblasti působnosti bude mimoto dále usnadněno tím, že Komise bude moci při schvalování žádosti o jednostranné zařazení dalších činností a plynů, které nejsou uvedeny v příloze I směrnice, ostatním členským státům povolit, aby tyto dodatečné činnosti a plyny rovněž zařadily. …při potenciálním snížení celkových nákladů povolením alternativních opatření pro malé producenty emisí… Podíl malých a velkých producentů emisí na celkových emisích, které EU ETS zahrnuje, je nerovnoměrný: 7 % největších zařízení představuje 60 % celkových emisí, zatímco na 1400 nejmenších zařízení (přibližně 14 %) připadá pouze 0,14 % emisí. Z tohoto důvodu by se mohla zvýšit nákladová efektivnost přispění malých zařízení ke snižování emisí. Ačkoliv bude zachována platná prahová hodnota ve výši 20 MW jmenovitého tepelného příkonu spalovacího zařízení, měla by být spojena s emisním prahem ve výši 10 000 t CO2 za rok (s vyloučením emisí z biomasy), pokud jejich jmenovitý tepelný příkon nepřekročí 25 MW. To znamená, že spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 20 MW, avšak nižším než 25 MW a s ročními emisemi nižšími než 10 000 tun oxidu uhličitého v každém ze tří roků předcházejících roku podání žádosti, mohou být z EU ETS vyloučena, pokud 1. jsou v zájmu spravedlnosti a zajištění toho, aby nedošlo k narušení vnitřního trhu, zavedena opatření (například zdanění), která dosáhnou rovnocenného přispění zařízení vyloučených ze systému k celkovým cílům v oblasti snižování emisí; 2. členské státy předloží Komisi žádost o vyloučení zařízení a pokračování těchto opatření a monitorování a Komise ve lhůtě šesti měsíců nevznese námitky. Práh ve výši 10 000 tun oxidu uhličitého zajišťuje v relativním vyjádření maximální přínos, pokud jde o snížení administrativních nákladů za každou tunu (potenciálně) vyloučenou ze systému. To by vedlo k úsporám administrativních nákladů v rámci EU ETS ve výši 4,2 EUR za každou vyloučenou tunu s neznámými administrativními náklady na rovnocenná administrativní opatření. Pro neúčast by se mohlo rozhodnout přibližně 4200 zařízení, na něž v rámci ETS připadá přibližně 0,70 % celkových emisí. Změna agregačního pravidla v souladu s druhými pokyny Komise vedoucí k vyloučení zařízení o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 3 MW z oblasti působnosti ustanovení o agregaci může vést k vyloučení dalších 800 (hrubý odhad) velmi malých zařízení, na něž se v současnosti systém vztahuje. …s novými možnostmi, které nabízí zachycování a skladování uhlíku… S ohledem na dlouhodobý potenciál ke snižování emisí na základě zachycování a skladování uhlíku a do vstupu směrnice XX/2008/ES o geologickém skladování uhlíku v platnost by do systému Společenství měla být zařazena zařízení zajišťující zachycování, přepravu a geologické skladování skleníkových plynů. Ačkoliv článek 24 stanoví vhodný právní rámec pro jednostranné zařazení takovýchto zařízení až do vstupu uvedené směrnice v platnost, v zájmu zajištění jasnosti by činnosti týkající se zachycování, přepravy a geologického skladování emisí skleníkových plynů měly být výslovně zmíněny v příloze I směrnice. S ohledem na vytváření potřebných podnětů ke geologickému skladování emisí by nemělo být nutné vzdát se povolenek pro uložené emise. V případě zachycování, přepravy nebo skladování emisí skleníkových plynů by se však neměly povolenky přidělovat bezplatně. …avšak bez nahrazení jiných opatření v oblasti dopravy… Ačkoliv se emise skleníkových plynů ze silniční a námořní dopravy neustále zvyšují, je nutná podrobnější analýza, včetně komplexní analýzy nákladů a přínosů, aby Komise mohla rozhodnout, zda je obchodování s emisemi nejvhodnějším způsobem řešení těchto záležitostí. Emise pocházející ze silniční a námořní dopravy proto v návrhu zahrnuty nejsou. Monitorování, vykazování, ověřování Zlepšení pravidel monitorování a vykazování… Dosavadní zkušenosti s monitorováním a vykazováním ukázaly určitý stupeň rozdílů v postupech členských států. Ke zlepšení celkové výkonnosti systému monitorování a vykazování v celé EU by stávající pokyny mělo nahradit nařízení přijaté postupem projednávání ve výborech. …ve spojení s harmonizovanými pravidly ověřování a akreditace… Stávající směrnice a její přílohy upravují pouze některé základní požadavky a hlediska procesu ověřování. V důsledku toho se postupy ověřování v členských státech liší a nemusí nutně zajistit rovné podmínky potřebné pro zachování celkové důvěryhodnosti ověřování. Nařízení přijaté postupem projednávání ve výborech by mělo stanovit společné požadavky na ověřování, aby byla zaručena určitá úroveň kvality procesu ověřování, zatímco další zlepšení by měly umožnit změny příloh IV a V směrnice. Toto nařízení by rovněž mělo umožnit akreditaci ověřovatelů v celém Společenství ve prospěch vnitřního trhu. …a aktualizovanými ustanoveními o dodržování… Aby bylo zajištěno, že sankce za nedodržení zůstanou pro účely řádného fungování trhu dostatečně vysoké, by se pokuty za překročení emisí měly indexovat podle míry roční inflace v eurozóně. Toto ustanovení by zajistilo odrazující účinek stávajícího ustanovení, aniž by bylo nutno je často revidovat. …zvyšují důvěru v EU ETS a jeho důvěryhodnost… Monitorování, vykazování a ověřování je zásadní pro fungování a celkovou důvěryhodnost EU ETS, a to v EU i mimo ni. Jeho účinnost a integrita v oblasti životního prostředí, a tudíž jeho celková pověst a přijetí závisí velkou měrou na důkladném, spolehlivém a věrohodném systému monitorování, vykazování a ověřování, který zajišťuje dostatečnou míru přesnosti příslušné úrovně emisí u každého zařízení, na něž se systém vztahuje. V této souvislosti se zdají být opodstatněné případné vyšší administrativní náklady Komise v krátkodobém horizontu vyplývající z nařízení, jelikož administrativní náklady v dlouhodobějším horizontu budou mnohem nižší. To by mimoto zajistilo vyšší jistotu, průhlednost a spolehlivost s ohledem na skutečné úrovně emisí, a tak zvýšilo důvěru trhu v tento systém. V dlouhodobějším horizontu se očekává, že tyto výhody velkou měrou vyrovnají případné vyšší administrativní náklady v krátkodobém horizontu a samozřejmě sníží celkové náklady na monitorování, vykazování a ověřování pro provozovatele a vnitrostátní orgány, jakmile budou důležitější úlohu hrát elektronické nástroje. …s jednoduchým a důkladným systémem registrů Povolenky musí být bez jakéhokoliv omezení přenosné mezi osobami ve Společenství. Z tohoto důvodu a vzhledem k technickým, politickým a administrativním rizikům, jež se stávajícím systémem registrů souvisejí, a k nejistotě ohledně budoucího vývoje systému registrů OSN by povolenky EU ETS vydávané ode dne 1. ledna 2013 měly být uchovávány v registru Společenství. Spolu se zjednodušením systému to je rovněž nutné pro zajištění toho, aby EU ETS bylo možné propojit s jinými systémy pro obchodování s emisemi v třetích zemích a správních jednotkách. Další harmonizace a lepší předvídatelnost Strop pro celou EU zajišťuje dosažení cíle stanovícího 20% snížení emisí a lineární snižování umožňuje dlouhodobou předvídatelnost… Systém založený na stanovení vnitrostátních stropů neposkytuje dostatečné záruky, že bude dosaženo cílů schválených Evropskou radou v březnu 2007. Takovýto systém navíc pravděpodobně nepovede k větší minimalizaci celkových nákladů na snižování emisí, než jaká je nezbytná. V zájmu dosažení těchto cílů by proto ve směrnici měl být stanoven strop pro celou EU. Ten rovněž umožní dlouhodobý výhled a větší předvídatelnost, což je nezbytné pro dlouhodobé investice do účinného snižování emisí. Toho lze nejlépe dosáhnout osmiletým obchodovacím obdobím do roku 2020 a lineárním snižováním stropu, které bude pokračovat i dále po roce 2020, což dává investorům jasné poselství. Výše stropu pro celou EU v rámci EU ETS musí být nákladově efektivní a v souladu se závazkem EU, který stranoví celkové snížení emisí o 20 % do roku 2020. Lineární snižování, které této zásadě odpovídá, činí 1,74 % ročně, což vede ke snížení o 21 % oproti emisím vykázaným v roce 2005. Tato cesta byla vypočtena tak, že se vyšlo z průměrného ročního celkového množství povolenek vydaných členskými státy v období 2008–2012 , se začátkem ve středním bodě období, na základě rozhodnutí Komise o národních alo kačních plánech členských států na období 2008–2012. …přičemž základní zásadou při přidělování povolenek je dražba s výhradou nutnosti zabránit přesunu emisí uhlíku… Dražba nejlépe zajišťuje účinnost ETS, průhlednost a jednoduchost systému a zabraňuje nežádoucím účinkům rozdělování. Dražba rovněž nejvíce vyhovuje zásadě „znečišťovatel platí“ a odměňuje včasná opatření ke snížení emisí. Dražba by proto měla zůstat základní zásadou při přidělování povolenek. Úsilí, jež musí evropské hospodářství vynaložit, aby dosáhlo cílů týkajících se snížení emisí skleníkových plynů stanovených pro rok 2020, však bude mnohem větší, než jaké se vyžaduje v současnosti do roku 2012. Vzhledem k neexistenci srovnatelných omezení pro průmysl v třetích zemích může dále vzniknout riziko „přesunu emisí uhlíku“, tj. přemístění činností produkujících skleníkové plyny z EU do třetích zemí, jež by celosvětové emise zvýšilo. V této souvislosti a s přihlédnutím ke své schopnosti přenést náklady příležitosti by úplná dražba měla být počínaje rokem 2013 pravidlem pro odvětví energetiky a zachycování a skladování uhlíku. Na podporu efektivnější výroby elektřiny by však výrobci elektřiny mohli obdržet bezplatné povolenky pro teplo dodávané pro dálkové vytápění nebo průmyslová zařízení. U zařízení v ostatních odvětvích je vhodný postupný přechod počínaje bezplatnými povolenkami ve výši 80 % jejich podílu na celkovém množství povolenek, které mají být vydány, s postupným každoročním snižováním o stejné množství tak, aby v roce 2020 nebyly bezplatně přidělovány povolenky žádné. V případě, že se ostatní rozvinuté země a jiní významní producenti skleníkových plynů nezúčastní mezinárodní dohody, která dosáhne cíle spočívajícího v omezení růstu celosvětové teploty na 2 °C, mohla by být některá energeticky náročná odvětví a pododvětví ve Společenství podléhající mezinárodní hospodářské soutěži vystavena riziku přesunu emisí uhlíku. To by mohlo narušit integritu životního prostředí a přínos opatření Společenství. Evropský průmysl by měl obdržet jednoznačný závazek, že Společenství přijme patřičná opatření. Komise nejpozději do června 2011 situaci přezkoumá, provede konzultaci se všemi příslušnými sociálními partnery a podle výsledku mezinárodních jednání předloží zprávu, k níž připojí odpovídající návrhy. V této souvislosti Komise do 30. června 2010 určí, která energeticky náročná odvětví nebo pododvětví budou přesunu emisí uhlíku pravděpodobně vystavena. Svou analýzu založí na posouzení neschopnosti přenést náklady na potřebné povolenky do cen výrobků bez významné ztráty podílu na trhu ve prospěch zařízení mimo EU, která nepřijala srovnatelná opatření ke snížení emisí. Energeticky náročná odvětví, která jsou určena jako odvětví, jež mají být vystavena značnému riziku přesunu emisí uhlíku, by mohla obdržet až 100 % bezplatných povolenek, nebo by mohl být zaveden účinný systém vyrovnání nákladů oxidu uhličitého s cílem zajistit srovnatelné podmínky pro zařízení ze Společenství s významným rizikem přesunu emisí uhlíku a zařízení z třetích zemí. Takovýto systém by mohl na dovozce uplatňovat požadavky, jež by nebyly méně příznivé než požadavky platné pro zařízení v EU, např. požadavek na vyřazení povolenek. Jakákoliv přijatá opatření by musela být v souladu se zásadami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), zejména se zásadou společných, avšak rozlišených odpovědností a příslušných schopností, a zároveň zohledňovat zvláštní situaci nejméně rozvinutých zemí. Musela by být rovněž v souladu s mezinárodními závazky Společenství, včetně dohody WTO. Celkově se odhaduje, že v roce 2013 budou vydraženy nejméně dvě třetiny celkového množství povolenek. Směrnice stanoví podíly celkového množství povolenek, které členské státy vydraží. Návrh předpokládá, že 90 % celkového množství povolenek, jež mají být vydraženy, bude rozděleno podle relativního podílu emisí v EU ETS v roce 2005[11]. V zájmu spravedlnosti a solidarity a s přihlédnutím k situaci jednotlivých států by mělo být 10 % celkového množství povolenek, jež mají být vydraženy, přerozděleno z členských států, ve kterých průměrná výše příjmu v přepočtu na osobu přesahuje průměr EU o více než 20 %. Přerozdělení je vyšší v případě nízké úrovně příjmu na osobu a vyhlídek na vysoký růst. Dražba povolenek by měla být provedena tak, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a k narušení trhu s povolenkami. Směrnice proto stanoví právní základ pro nařízení o formě a provádění dražeb. Dražby přinesou značné příjmy. V souladu se zásadou obezřetnosti stanovenou čl. 174 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství by mělo být určité procento výnosů z dražby povolenek použito na snižování emisí skleníkových plynů, na přizpůsobení se dopadům změny klimatu, na financování výzkumu a vývoje v oblasti snižování emisí a přizpůsobování, na rozvoj obnovitelných energií s cílem dostát závazku EU používat 20 % obnovitelných energií do roku 2020, na zachycování a geologické skladování skleníkových plynů, na příspěvky do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, na opatření proti odlesňování a usnadnění přizpůsobování v rozvojových zemích a na řešení sociálních hledisek, například možného růstu cen elektřiny v oblasti nižších a středních příjmů. V prosinci 2006 předložila Komise legislativní návrh ke snížení dopadů letectví na změnu klimatu zařazením emisí oxidu uhličitého pocházejících z letectví do systému Společenství pro obchodování s emisemi skleníkových plynů. Ačkoliv Komise ve svém posouzení dopadů vysvětlila, že se očekává, že letectví bude velkou měrou či dokonce zcela schopno přenést náklady účasti v systému na své zákazníky, Komise nezaujala žádný postoj s ohledem na příslušný podíl povolenek, které by měly být vydraženy po roce 2012, a namísto toho uvedla, že v dalších obdobích bude u procentního podílu povolenek, který bude vydražen, zohledněn všeobecný přezkum této směrnice. Tento přezkum byl nyní dokončen. S letectvím by se mělo být v zásadě nakládat stejně jako s jinými odvětvími, která přechodně získávají bezplatné povolenky, a nikoli jako s výrobci elektřiny. Znamená to, že v roce 2013 by mělo být na dobu počínaje rokem 2013 bezplatně přiděleno 80 % povolenek a že by se poté mělo bezplatné přidělování povolenek pro letectví každý rok snižovat o stejné množství tak, aby v roce 2020 nebyly bezplatně přiděleny povolenky žádné. Společenství a členské státy by se měly nadále snažit shodnout na celosvětových opatřeních, jež emise skleníkových plynů pocházející z letectví sníží. …přechodné přidělování bezplatných povolenek, a to i pro nové účastníky trhu, musí být založeno na pravidlech platných v celém Společenství… Aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže, mělo by se přechodné přidělování bezplatných povolenek zakládat na harmonizovaných pravidlech platných v celém Společenství. Tato pravidla by měla brát v úvahu většinu skleníkových plynů a energeticky účinné techniky, náhrady, alternativní výrobní procesy, využití biomasy a zachycování a skladování skleníkových plynů. Tato pravidla musí zamezit nevhodným podnětům ke zvyšování emisí. Zařízení, která byla uzavřena, již neobdrží žádné bezplatné povolenky. Návrh předpokládá vytvoření rezervy pro nové účastníky trhu celého Společenství. Příděly z této rezervy by měly odrážet alokační pravidla pro stávající zařízení. PROPOJENÍ SE SYSTÉMY PRO OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI V TřETÍCH ZEMÍCH A VHODNÉ ZPůSOBY ZAPOJENÍ ROZVOJOVÝCH ZEMÍ A ZEMÍ V PROCESU HOSPODÁřSKÉHO PřECHODU Propojení s ostatními systémy pro obchodování s emisemi k vytvoření celosvětového trhu s uhlíkem… Systém EU ETS by mělo být možné propojit s jinými povinnými systémy pro obchodování s emisemi, jež stanoví stropy pro absolutní množství emisí v třetích zemích nebo správních jednotkách prostřednictvím ujednání a dohod, aby bylo možno uznávat povolenky mezi EU ETS a systémem pro obchodování s emisemi, který má být s EU ETS propojen. V souladu se závěry Evropské rady z března 2007 je EU odhodlána snížit své emise skleníkových plynů o 30 % v případě, že bude uzavřena mezinárodní dohoda. Podmínky této dohody ovlivní i společný počet povolenek dostupných v EU ETS propojeném s jinými systémy pro obchodování s emisemi. Z tohoto důvodu je nutno počítat se zmocňovacími ustanoveními, která umožní provést potřebné úpravy, bude-li to nutné a vhodné. …které již existuje s ohledem na projektové kredity, je však nutná harmonizace… Projektové kredity umožňují provozovatelům v EU splnit povinnosti v rámci ETS investováním do projektů ke snižování emisí mimo EU. To může být podnětem pro země, aby se připojily k mezinárodní dohodě, a z krátkodobého hlediska nákladově efektivním způsobem, jakým podniky mohou splnit své závazky. Podle podmínek pro druhou fázi je pro EU ETS povoleno přibližně 1 400 milionů tun kreditů, tj. v průměru 280 milionů tun ročně. V poměru k emisím z roku 2005 představuje odhadovaný strop pro druhou fázi snížení přibližně o 130 milionů tun. Pokud provozovatelé kredity plně využijí, dojde pouze k malému vnitrostátnímu snížení emisí a v krajním případě by emise v EU ETS mohly dokonce vzrůst, což by ztížilo dosažení celkových cílů EU v oblasti snižování emisí do roku 2020. Kredity CDM by proto měly být až do zbývající výše, v jaké byly povoleny ve druhém obchodovacím období (2008–2012), povoleny i pro třetí obchodovací období. V souladu s tím by provozovatelé měli získat jistotu ohledně možnosti využít je po roce 2013 tím, že by se od členských států požadovalo, aby provozovatelům povolily vyměnit některá certifikovaná snížení emisí (CER) vydaná s ohledem na snížení emisí do roku 2012 za povolenky platné počínaje rokem 2013. To by mělo platit rovněž pro kvalitní CER vydané s ohledem na snížení emisí počínaje rokem 2013 z projektů, které byly vytvořeny před rokem 2013. K zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže ve Společenství by mělo být používání kreditů pro snižování emisí provozovateli v rámci systému Společenství pro obchodování s emisemi harmonizováno. Poté, co Společenství uzavře uspokojivou mezinárodní dohodu, by se měl zvýšit přístup ke kreditům z projektů v třetích zemích a zároveň by se měla zvýšit úroveň snižování emisí, jíž má být prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi dosaženo (tj. zvýšení z 20 % na 30 %). Pokud takováto dohoda uzavřena nebude, další používání CER tento stimul naruší a ztíží dosažení cílů EU, jež stanoví větší využívání obnovitelné energie. Ačkoliv jednotky snížení emisí (ERU) nemohou s ohledem na snižování emisí počínaje rokem 2013 existovat před vstupem budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu v platnost, projekty, které ERU vytvořily dříve, by mohly být i nadále uznávány prostřednictvím dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi. Jakmile bude budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu dosaženo, lze v EU ETS uznat kredity CDM pouze z třetích zemí, které mezinárodní dohodu ratifikovaly. Měla by být zahrnuta ustanovení, jež budou odrazovat od zneužívání systému společnostmi ve státech, které mezinárodní dohodu neuzavřely, s výjimkou případů, kdy jsou tyto podniky usazeny v třetích zemích nebo ve správních jednotkách, které jsou na systém EU pro obchodování s emisemi napojeny. Používání CER by mělo být v souladu s cílem EU stanovícím vyrábění 20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 a podporou energetické účinnosti, inovací a technologického rozvoje. Je-li to v souladu s dosažením těchto cílů, mělo by se počítat s možností uzavřít dohody s třetími zeměmi, jež v těchto zemích rozběhnou investice, které povedou k dalšímu skutečnému snížení emisí skleníkových plynů a současně podnítí inovace v evropských společnostech a technologický rozvoj v třetích zemích. Tyto dohody mohou být ratifikovány více než jednou zemí. U projektů, které snižují emise skleníkových plynů ve Společenství, by mělo být umožněno vydávání povolenek, pokud splňují určité podmínky, jež jsou nezbytné k zajištění řádného fungování EU ETS. K těmto podmínkám by patřilo přijetí harmonizovaných pravidel pro tyto projekty na úrovni Společenství, vyloučení dvojího započtení snížení emisí a případného narušení oblasti působnosti systému Společenství pro obchodování s emisními povolenkami a rovněž přijetí jiných politických opatření ke snížení emisí, jež nejsou do EU ETS zahrnuty. Tyto projekty konečně nesmějí přinést nadměrnou administrativní zátěž, nýbrž by měly být založeny na jednoduchých pravidlech, která lze snadno spravovat. Vstup v platnost Vstupem tohoto návrhu v platnost bude odstraněn požadavek na předložení národních alokačních plánů. Pokud by došlo k prodlevám, členské státy jsou v rámci stávajícího EU ETS povinny do června 2011 vypracovat a předložit národní alokační plány na období 2013–2017. Stávající směrnice umožňuje, aby počínaje rokem 2013 byly všechny povolenky draženy. Bezplatné přidělování by představovalo státní podporu, která musí být opodstatněná podle článků 87 a 88 Smlouvy o ES. V zájmu zvýšení jistoty a předvídatelnosti se Komise v této fázi domnívá, že národní alokační plány by byly přijatelné pouze tehdy, kdyby se celkové množství snižovalo přinejmenším v souladu s tímto návrhem a navrhované bezplatné přidělování povolenek by nepřekročilo množství buďto stanovené tímto návrhem, nebo vypočtené na jeho základě. 2008/0013 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[12], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[13], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[14], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[15], vzhledem k těmto důvodům: 3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES[16] zavedla systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným. 4. Konečným cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla jménem Evropského společenství schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu[17], je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která brání nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém. Aby se dosáhlo tohoto cíle, neměl by celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu být vyšší než 2°C ve srovnání s úrovní před industrializací. Nejnovější hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu[18] ukazuje, že pro dosažení tohoto cíle, musí celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout vrcholu v roce 2020 To vyžaduje zvýšení úsilí ze strany Společenství a rychlé zapojení rozvinutých zemí, jakož i podporu účasti rozvojových zemí na procesu snižování emisí. 5. Evropská rada[19] přijala pevný závazek snížit do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů ve Společenství o nejméně 20 % pod úroveň roku 1990 a o 30 % za přepokladu, že ostatní vyspělé země se rovněž zaváží k srovnatelným snížením emisí a hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a příslušným schopnostem. Do roku 2050 by se celosvětové emise skleníkových plynů měly snížit o nejméně 50 % pod úroveň roku 1990. Všechna hospodářská odvětví by měla přispívat k dosažení těchto snížení emisí. 6. S cílem přispět k dosažení těchto dlouhodobých cílů je vhodné stanovit předvídatelný postup, na jehož základě by byly snižovány emise zažízení spadajících pod systém Společenství. Aby se hospodárněji docílilo závazku Společenství snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % pod úroveň roku 1990, přidělené povolenky na emise dotyčných zařízení by v roce 2020 měly být 21 % pod emisní úrovní roku 2005. 7. Aby byla posílena jistota a předvídatelnost systému Společenství, měla by být určena ustanovení o zvýšení míry příspěvku systému Společenství k dosažení celkového snížení o více než 20 %, zejména s ohledem na cíl Evropské rady do roku 2020 snížit emise o 30 %, který je považován z vědeckého hlediska za nezbytný k zamezení nebezpečných změn klimatu. 8. Pokud Společenství a třetí země uzavřou mezinárodní dohodu, podle níž bude po roce 2012 přijato celosvětové opatření, mělo by zásadním způsobem být podpořeno snížení kreditních emisí produkovaných těmito zeměmi. Než se takováto dohoda uzavře, mělo by být lépe zajištěno další využívání kreditů z oblastí mimo Společenství. 9. Zatímco zkušenost získaná během prvního obchodovacího období ukazuje potenciál systému Společenství a dokončení národních alokačních plánů pro druhé obchodovací období povede k zásadnímu snížení emisí do roku 2012, zpráva potvrdila, že harmonizovanější systém pro obchodování je nezbytný, aby se lépe využily přednosti obchodování s emisemi, aby se předešlo narušení vnitřního trhu a ulehčilo propojení systémů obchodování s emisemi. Dále by měla být zajištěna větší předvídatelnost a měla by být rozšířena oblast působnosti systému o nová odvětví a plyny, aby byl posílen jak signál o ceně uhlíku, což je nutný impuls pro nezbytné investice, tak otevřeny nové možnosti snížení emisí, což povede ke zmenšení celkových nákladů na snižování emisí a k zvýšení účinnosti systému. 10. Definice skleníkových plynů by se měla sladit s definicí obsaženou v Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a jasněji by se měl stanovit a aktualizovat potenciál globálního oteplování pro jednotlivé skleníkové plyny. 11. Systém Společenství by se měl rozšířit na další zařízení, u nichž je možno sledovat emise, podávat o nich zprávy a ověřovat je se stejným stupněm přesnosti, jako vyžadují stávající platné požadavky na monitorování, vykazování a ověřování. 12. Pokud existují pro malá zařízení, jejichž emise nepřekračují hranici 10 000 tun CO2 za rok, ekvivalentní opatření k snižování emisí skleníkových plynů, zejména daňové povahy, měly by být stanoveny postupy, podle kterých by členské státy mohly vyloučit ze systému obchodování s emisemi taková malá zařízení za předpokladu, že tato opatření budou uplatněna. V zájmu co nejmenších správních nákladů nabízí tato hranice pro snižování správních nákladů, měřeno na tunu vyloučenou ze systému, relativně největší výhody, a to z důvodu administrativního zjednodušení. Jelikož v budoucnu již nebudou existovat pětiletá přidělovací období, mělo by být v zájmu jistoty a předvídatelnosti systému stanoveno, jak často musejí být přezkoumávána povolení pro emise skleníkových plynů. 13. Množství povolenek vydané v celém Společenství by se od poloviny období 2008–2012 mělo lineárně snižovat, aby se zajistilo, že systém obchodování s emisemi povede v průběhu času postupně a předvídatelně k snížení emisí. Roční snížení povolenek by mělo odpovídat 1,74 % povolenek vydaných členskými státy na základě rozhodnutí Komise o národních alokačních plánech členských států na období 2008–2012, aby systém Společenství cestou co nejmenších nákladů přispěl k tomu, že Společenství dosáhne svého závazku do roku 2020 snížit emise celkově o nejméně 20 %. 14. Tento příspěvek odpovídá snížení emisí v rámci systému Společenství v roce 2020 o 21 % pod hodnoty vykázané v roce 2005 a zahrnuje rovněž dopad rozšíření oblasti působnosti v období 2008–2012 vůči období 2005–2007 a hodnoty emisí pro odvětví obchodování s emisemi z roku 2005, jež byly použity pro vyhodnocení bulharského a rumunského národního alokačního plánu na období 2008–2012, s výsledkem, že v roce 2020 bude moci být přiděleno nejvýše 1720 milionů povolenek. Přesná množství emisí budou vypočítána, jakmile členské státy na základě rozhodnutí Komise o národních alokačních plánech na období 2008–2012 vydají povolenky, neboť přidělování povolenek určitým zařízením předpokládalo, že emise těchto zařízení budou doloženy a ověřeny. Po ukončení přidělování povolenek na období 2008–2012 zveřejní Komise pro celé Společenství přidělené množství povolenek. Toto množství by mělo být přizpůsobeno s ohledem na zařízení, která spadají v období 2008–2012, resp. od roku 2013 do systému Společenství. 15. Dodatečné úsilí, jež je vyžadováno evropským hospodářstvím, předpokládá kromě jiného, že v rámci Společenství funguje přepracovaný systém Společenství s nejvyšším možným stupněm hospodářské výkonnosti a na základě plně harmonizovaných podmínek přidělování. Obchodování prostřednictvím aukce by proto mělo být základním principem pro přidělování, neboť je nejjednodušším a dle všeobecného mínění hospodářsky nejúčinnějším systémem. Tím by se měly odstanit rovněž neočekávané zisky a noví účastníci a hospodářské systémy s nadprůměrně vysokým růstem by měli mít stejné podmínky hospodářské soutěže jako stávající zařízení. 16. Všechny členské státy budou muset výrazně investovat, aby do roku 2020 snížily intenzitu oxidů uhlíku svých hospodářství. Ty členské státy, jejichž příjem na hlavu je nadále významně pod průměrem Společenství a jejichž hospodářství dohánějí bohatší členské státy, budou muset vykonat ještě mnoho, aby zlepšily svoji energetickou účinnost. Co se týče cílů, jak odstranit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu Společenství a jak zajistit nejvyšší možnou míru hospodářské účinnosti při přechodu hospodářství EU k hospodářskému prostoru s nízkýmu emisemi CO2, není vhodné přistupovat k odvětvím hospodářství v rámci systému Společenství rozdílně podle v jednotlivých členských státech. Je proto nutné vyvinout jiné mechanismy k podpoře úsilí členských států s relativně nízkým přijmem na hlavu a lepšími výhledy růstu. Devadesát procent celkového množství povolenek, s nimiž se bude obchodovat formou aukce, by mělo být rozděleno mezi členské státy na základě jejich relativního podílu na emisích roku 2005 v rámci systému Společenství. Deset procent tohoto množství by mělo být rozděleno v zájmu solidarity a růstu ve Společenství ve prospěch zmíněných členských států a mělo by být použito ke snížení emisí a k přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Při rozdělení těchto 10 % by se měl brát ohled na příjem na hlavu za rok 2005 a na výhledy růstu členských států, tzn. že členské státy s nízkým příjmem na hlavu a dobrými výhledy růstu by měly obdržet více. Členské státy s průměrným příjmem na hlavu, který činí více než 120 % průměru Společenství, by měly při tomto rozdělení přispět svým dílem, s výjimkou případů, kdy přímé náklady na celkový balíček odhadnuté v SEC(2008)85 přesáhnou 0,7% HDP. 17. Vzhledem k značnému úsilí, kterého je třeba pro ochranu klimatu a přizpůsobení se nevyhnutelným dopadům změny klimatu, je vhodné použít minimálně 20 % výnosů z aukcí povolenek k následujícím účelům: snížení emisí skleníkových plynů, přizpůsobení se dopadům změny klimatu, financování výzkumu a vývoje na poli snižování emisí a přizpůsobení se, rozvoj obnovitelných energií s cílem splnit závazek Společenství do roku 2020 pokrýt 20 % svých energetických potřeb obnovitelnými energiemi, splnění závazku Společenství do roku 2020 zvýšit energetickou účinnost Společenství o 20 %, zachytávání a geologické uskladňování skleníkových plynů, příspěvek ke Globálnímu fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii[20], opatření k zamezení odlesnění a k podpoře přizpůsobení se v rozvojových zemích, řešení sociálních otázek, jako je například možný nárůst cen energie v domácnostech s nízkými a středními příjmy. Tento procentuální podíl je výrazně pod čistými výnosy, jež veřejné orgány očekávají z aukcí, a bere do úvahy potenciální ztráty příjmů z daní právnických osob. Výnosy z aukcí povolenek by kromě toho měly být používány k financování administrativních výdajů správy systému Společenství. Měla by být včleněna ustanovení o monitorování používání prostředků získaných z aukcí k daným účelům. Toto oznámení nezbavuje členské státy povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy informovat o některých vnitrostátních opatřeních. Touto směrnicí nejsou dotčeny výsledky jakýchkoli budoucích postupů týkajících se státních podpor, které mohou být uskutečněny v souladu s články 87 a 88 Smlouvy. 18. Proto by se mělo plné obchodování s povolenkami formou aukce od roku 2013 pro odvětví energetiky stát pravidlem, a to při zohledňování schopnosti tohoto odvětví přesouvat zvýšené náklady na CO2. Pro zachytávání a uskladňování uhlíku by měly být povolenky přidělovány bezplatně, neboť pobídka pro toto opatření spočívá v povolenkách, které s ohledem na uskladněné emise nemusí být vráceny. Výrobci elektřiny by mohli dostávat bezplatné povolenky pro výrobce tepla, pokud budou tito používat vysoce účinnou kombinovanou výroby tepla podle směrnice 2004/8/ES v případě, že takovým výrobcům tepla v zařízeních jiných odvětví byly přiděleny bezplatné povolenky s cílem zamezit narušení hospodářské soutěže. 19. Pro jiná odvětví, která spadají pod systému Společenství by se měl být stanoven přechodový systém, podle něhož by v roce 2013 80 % množství, jež odpovídá procentnímu podílu celkových emisí v celém Společenství v období 2005–2007 vypuštěných dotyčnými zařízeními v rámci celkového množství povolenek přidělených každoročně ve Společenství, bylo přidělováno bezplatně. Poté by počet bezplatných povolenek měl klesat každý rok stejným dílem, což by vedlo k zastavení přidělování bezplatných povolenek v roce 2020. 20. Aby se co nejvíce omezilo narušení hospodářské soutěže ve Společenství, mělo by být přechodně povoleno bezplatné přidělování povolenek zařízením na základě harmonizovaných předpisů Společenství („benchmarks“). Tyto předpisy by měly vycházet z technik s největší účinností týkající se skleníkových plynů a energie, nejúčinnějších náhražek a alternativních výrobních procesů, používání biomasy, obnovitelných energií, jakož i zachycování a skladování skleníkových plynů. Neměly by vytvářet žádnou pobídku k zvýšení emisí a měly by zajišťovat, aby bylo se stále větším podílem dotyčných povolenek obchodováno formou dražby. V zájmu hladkého fungování trhu musejí být přiděly určeny před začátkem obchodovacího období Předpisy by měly rovněž předcházet neopodstatněnému narušení hospodářské soutěže na trzích s elektřinou a teplem. Měly by platiti rovněž pro nové účastníky, kteří provozují stejné činnosti jako stávající zařízení, jimž jsou přechodně přidělovány bezplatné povolenky. S cílem zamezit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu by neměly být v případě výroby elektrické energie novými účastníky přidělovány bezplatné povolenky . Povolenky, které se v roce 2020 ještě nacházejí v rezervě pro nové účastníky, by měly být nabídnuty v dražbě. 21. Společenství bude při vyjednávání o ctižádostivé mezinárodní dohodě, jež povede k dosažení cíle omezení nárůstu zemské teploty na 2°C, nadále v čele a povzbudil jej pokrok dosažený v této oblasti na Bali[21]. Pokud by ostatní průmyslové země a další významní producenti emisí skleníkových plynů nepřistoupili k této mezinárodní dohodě, mohla by některá průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností ve Společenství, vystavená mezinárodní hospodářské soutěži, zvyšovat emise skleníkových plynů v třetích zemích, jejichž průmyslová odvětví, pokud jde o „přesouvání“ zdrojů emisí CO2 („carbon leakage“), nejsou vázána stejnými předpisy o CO2, a zároveň vytvářet nevýhodné hospodářské podmínky pro určitá průmyslová odvětví a pododvětví ve Společenství, jež jsou vystaveny mezinárodní hospodářské soutěži. To by mohlo podkopat environmentální integritu a přínos opatření Společenství. Aby se vyřešil problém „přesouvání“ zdrojů emisí CO2, bude Společenství přidělovat bezplatné povolenky až do výše 100 % odvětvím nebo pododvětvím, jež splňují příslušná kritéria. Určení těchto odvětví nebo pododvětví a nutných opatření bude nově posouzeno, s cílem zajistit, aby se tato akce prováděla jen tam, kde je to nezbytné, a aby se vyloučilo nadměrné vyrovnání. Pro ta specifická odvětví nebo pododvětví, kde může být opodstatněné se domnívat, že riziko přesouvání nemůže být vyloučeno jiným způsobem, kde elektřina představuje vysoký podíl výrobních nákladů a je vyráběna účinně, přijatá opatření mohou brát ohled na spotřebu elektrické energie ve výrobním procesu, aniž by bylo změněno celkové množství povolenek. 22. Komise by proto nejpozději v roce 2011 měla přezkoumat situaci, konzultovat všechny příslušné sociální partnery a s ohledem na výsledky mezinárodních jednání spolu s vhodnými návrhy předložit zprávu. V této souvislosti by měla Komise zjistit, v kterých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích s vysokou energetickou náročností by směly nastat nejpozději do 30. června 2010 „přesuny“ zdrojů emisí CO2. Komise by svoji analýzu měla založit na vyhodnocení, nakolik by mohly být náklady na potřebné povolenky přeneseny na ceny příslušných produktů, a to bez výrazných ztrát tržních podílů zařízení vně Společenství, jež nepřijímají srovnatelná opatření ke snižování emisí. Průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností, u nichž bylo zjištěno výrazné riziko „přesunů“ zdrojů emisí CO2, by mohla obdržet větší množství bezplatných povolenek, nebo by mohl být zaveden účinný vyrovnávací systém pro CO2, aby byly vytvořeny srovnatelné podmínky pro zařízení ze Společentsví, u nichž existuje výrazné riziko přesouvání, a zařízení z třetích zemí. Takový systém by mohl ukládat dovozcům předpisy, které by nebyly méně výhodné než ty, které platí pro zařízení ve Společenství, například povinnost vracení povolenek. Všechna přijatá opatření by musela být v souladu s principy UNFCCC, zejména s principem společné, ale rozlišené zodpovědnosti a příslušných schopností, přičemž by byl brán ohled na zvláštní situaci nejméně rozvinutých zemí. Kromě toho by musela být opatření v souladu s mezinárodními závazky Společenství, jakož i se závazky z dohody WTO. 23. Aby byly ve Společenství zajištěny stejné podmínky hospodářské soutěže, mělo by být harmonizovaným způsobem stanoveno používání kreditů provozovateli v rámci systému Společenství pro snížení emisí dosažených provozovateli vně Společenství. Kjótský protokol k UNFCCC vytyčuje kvantifikované emisní cíle pro průmyslové země na období 2008 - 2012 a stanoví ověřené snížení emisí (CER) a jednotky snížení emisí (ERU) z mechanismu čistého rozvoje (CDM) nebo projektů společného provádění, které mohou být používány průmyslovými zeměmi k dosažení části emisních cílů. I když podle kjótského rámce nesmějí po roce 2013 být vytvářeny žádné jednotky snížení emisí, aniž budou kvantifikovány nové emisní cíle pro příjímací země, mohou být kredity mechanismu čistého rozvoje potenciálně dále vytvářeny. Doplňkové používání ověřených snížených emisí (CER) a jednotek snížení emisí (ERU) ze zemí, jež jsou smluvními partnery mezinárodní dohody o změně klimatu, by mělo být možné, jakmile tato dohoda vstoupí v platnost. V případě nepodepsání takové dohody by možnosti dalšího používání CER a ERU podkopaly tuto pobídku a ztížily dosažení cíle Společenství posílit používání obnovitelných zdrojů energie. Používání CER a ERU by mohlo být v souladu s cílem Společenství do roku 2020 vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů a mohlo by podporovat energetickou účinnost, inovace a technologický rozvoj. Pokud je to v souladu s dosažením uvedených cílů, měla by existovat možnost uzavírat dohody s třetími zeměmi za účelem tvorby pobídek pro snížení emisí v těchto zemích, které vedou ke skutečnému dodatečnému snížení emisí skleníkových plynů, a zároveň podporují inovační opatření ze strany společností usazených ve Společenství a technologický rozvoj třetích zemí. Takové dohody mohou být ratifikovány více zeměmi. Jakmile Společenství vyjedná uspokojující mezinárodní dohodu, měl by být rozšířen přístup ke kreditům z projektů v třetích zemích současně se zvýšením úrovně snížení emisí, které má být dosaženo v rámci systému Společenství. 24. V zájmu předvídatelnosti by se mělo provozovatelům dodat ujištění, že pro období 2008–2012 povolené, ale nevyužité CER a ERU z projektových typů, které byly v období 2008–2012 uznány všemi členskými státy v rámci systému Společenství, budou moci být používány i po roce 2012. Protože nesmějí členské státy před rokem 2015 přenášet CER a ERU ve vlastnictví provozovatelů mezi závazkovými obdobími v rámci mezinárodních dohod („banking“ CER a ERU), a po tomto datu pouze v případě, že se členské státy rozhodnou, že povolí banking těchto CER a ERU v rámci k tomuto účelu omezených práv, mělo by toto ujištění probíhat tak, že členské státy musí provozovatelům povolit vyměnit CER a ERU, které byly přiděleny pro snížení emisí před rokem 2012, za povolenky platné od roku 2013. Protože by však členské státy neměly být povinny akceptovat CER a ERU, u kterých není jisté, že je budou moci používat ke splnění svých stávajících mezinárodních závazků, neměl by tento požadavek platit pro období po 31. prosinci 2014. Provozovatelé by měli dostat stejné ujištění pro CER z projektů, které byly zahájeny před rokem 2013 za účelem snížení emisí po roce 2013. 25. Pro případ, že se opozdí uzavření mezinárodní dohody, by měla existovat možnost prostřednictvím dohod s třetími státy používat kredity z vysoce hodnotných projektů v rámci systému Společenství. Takové dohody, které mohou být dvoustranné nebo mnohostranné, by mohly nadále umožnit uznávání projektů v rámci systému Společenství, které do roku 2012 vytvářely ERU, ale tak již vzhledem ke kjótskému rámci činit nemohou. 26. Nejméně rozvinuté země jsou obzvláště citlivé vůči dopadům změny klimatu a za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné jen malým procentním dílem. Proto by měla být dána potřebám těchto zemí zvláštní priorita, když jsou používány výnosy z aukcí k podpoře přizpůsobení se rozvojových zemí dopadům změny klimatu. V těchto zemích bylo zatím zahájeno jen málo projektů mechanismu čistého rozvoje (CDM), proto by mělo být poskytnuto ujištění, že kredity z projektů, které v těchto zemích začnou po roce 2012, budou akceptovány i v případě neexistence mezinárodní dohody. Tento nárok by měl být přiznán nejméně rozvinutým zemím do roku 2020 za předpokladu, že do té doby ratifikují buď celosvětovou dohodu o změně klimatu, nebo dvoustrannou, případně mnohostrannou smlouvu se Společenstvím. 27. Jakmile bude budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu dosaženo, měly by být kredity z CDM z třetích zemí akceptovány pouze v rámci systému Společenství, když tyto země ratifikují mezinárodní dohodu. 28. Společenství a členské státy by měly povolit projektové činnosti jen tehdy, pokud všichni účastníci na projektu mají svoje sídlo v zemi, která je v ohledu na tyto projekty smluvním partnerem mezinárodní dohody, a to za účelem zamezit podnikatelskému parazitování v zemích, které neuzavřely mezinárodní dohodu, s výjimkou těch účastníků, kteří mají sídlo v třetích zemích nebo v subfederálních či regionálních jednotkách, které jsou spojeny se systémem obchodování s emisemi EU. 29. Vzhledem k dosavadním zkušenostem by měly být zkvalitněny předpisy systému Společenství pro monitorování, vykazování a ověřování emisí. 30. Za účelem lepšího pokrytí všech druhů kotlů, hořáků, turbín, topných těles, topenišť, spalovacích pecí, pecí, trub, sušiček, motorů, pochodní a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů touto směrnicí by měla být připojena definice spalovacího zařízení. 31. Aby se zajistilo, že povolenky mezi osobami v rámci Společenství mohou být neomezeně přenášeny a že systém Společenství může být od ledna 2013 spojen se systémem obchodu s emisemi ve třetích zemích a v subfederálních nebo regionálních celcích, měly by být všechny povolenky vedeny v registru Společenství zřízeném rozhodnutím Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 280/2004 ze dne 11. února 2004[22]. Toto opatření by mělo být provedeno, aniž by bylo dotčeno vedení národních registrů pro emise, jež nespadají pod systém společenství. 32. Od roku 2013 by se na zachycování, dopravu a geologické uskladňování skleníkových plynů měl vztahovat systém Společenství v harmonizované podobě. 33. Měly by se uzavřít dohody s cílem stanovit vzájemné uznávání povolenek mezi systémem Společenství a závaznými systémy obchodování s emisemi skleníkových plynů s absolutními maximálními hodnotami emisí stanovenými v jakékoli jiné zemi nebo subfederálním nebo regionálním celku. 34. S přihlédnutím ke zkušenostem se systémem Společenství by mělo být možné přidělovat povolenky pro projekty, které snižují emise skleníkových plynů za předpokladu, že tyto projekty budou prováděny podle předpisů harmonizovaných na úrovni Společenství a že nepovedou k tomu, že by snížení emisí byla započítávána dvakrát nebo že by bylo bráněno rozšíření oblasti působnosti systému Společenství, resp. dalším politickým opatřením ke snížení emisí, jež nespadají do systému Společenství. 35. Co se týče přístupu k povolenkám, k letecké dopravě by se mělo přistupovat jako k jiným průmyslovým odvětvím, která dostávají přechodné bezplatné povolenky, nikoli jako k výrobcům elektřiny. To znamená, že 80 % povolenek by mělo být přiděleno zdarma v roce 2013 a poté by přidělování bezplatných povolenek pro letecký průmysl mělo klesat každý rok o stejný díl, což by mělo vést k ukončení přidělování bezplatných povolenek v roce 2020. Společenství a členské státy by měly nadále usilovat o dosažení dohody o celosvětových opatřeních ke snížení emisí skleníkových plynů z letectví a přezkoumat situaci v odvětví v rámci příštího přezkumu systému Společenství. 36. Opatření potřebná pro provádění této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.[23] Zejména by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat opatření k obchodu s povolenkami formou dražby, pro přechodné přidělování povolenek v celém Společenství, pro monitorování, vykazování a ověřování emisí, pro akreditaci ověřovatelů a pro provádění harmonizovaných pravidel pro projekty. Vzhledem k tomu, že uvedená opatření mají obecný rozsah a mají pozměnit jiné než základní prvky této směrnice a doplnit tuto směrnici o nové nebo upravené prvky jiné než podstatné, měla by být přijata v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. 37. Směrnice 2003/87/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. 38. Je vhodné stanovit brzké provedení těch ustanovení, na jejichž základě bude fungovat přepracovaný systém Společenství od roku 2013. 39. V zájmu řádného průběhu obchodovacího období 2008 - 2012 a bez vyloučení možnosti, že Komise přijme pro fungování přepracovaného systému Společenství od roku 2013 potřebná opatření, měla by se ustanovení směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice 2004/101/ES nadále používat. 40. Tato směrnice se použije, aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy o ES. 41. Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. 42. Protože cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z hlediska rozsahu nebo účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Změny směrnice 2003/87/ES Směrnice 2003/87/ES se mění takto: 43. V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní: „Směrnice rovněž stanoví větší snížení emisí skleníkových plynů s cílem přispět k takovým úrovním snížení, které se vědeckého hlediska považují za nezbytné k zamezení nebezpečné změny klimatu.“ 44. Článek 3 se mění takto: a) písmeno c) se nahrazuje tímto: „c) „skleníkovými plyny“ se rozumějí plyny uvedené v příloze II a jiné plynné složky atmosféry, jak přírodní, tak antropogenní, které absorbují a opětovně vyzařují infračervené záření;“ b) písmeno h) se nahrazuje tímto: „h) „novým účastníkem na trhu“ se rozumí jakékoli zařízení provádějící jednu či více činností uvedených v příloze I, které po předložení seznamu uvedeného v čl. 11 odst. 1 Komisi obdrželo povolení k vypouštení emisí skleníkových plynů;“ c) Doplňují se nová písmena, která znějí: „[(t)] „Spalovací zařízení“ se rozumí každá stacionární technická jednotka, v níž se paliva okysličují a produkují teplo, mechanickou energii nebo oboje a v které se uskutečňují jiné přímo spojené činnosti, včetně čištění odpadních plynů; [u)] „Výrobcem elektřiny“ se rozumí zařízení, které 1. ledna 2005 anebo po tomto datu vyrábělo elektrickou energii na prodej třetí stranám a na které se vztahuje pouze categorie „Dodávka elektriny nebo tepla“ v příloze 1.“ 45. V článku 5 se písmeno (d) nahrazuje tímto: „d) opatření plánovaných k monitorování emisí a jejich vykazování v souladu s nařízením uvedeným v článku 14.“ 46. V čl. 6 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Příslušný orgán nejméně každých pět let přezkoumá povolenky na emise skleníkových plynů a v případě potřeby provede jakékoli změny.“ 47. Článek 9 se nahrazuje tímto: „Článek 9 Množství povolenek pro celé Společenství Množství povolenek pro celé Společenství, které se od roku 2013 začne vydávat každoročně, se sníží lineárním způsobem po uplynutí poloviny období 2008 - 2012. Množství se sníží o lineární faktor 1,74 % v porovnání s průměrným celkovým ročním množstvím povolenek, které vydaly členské státy v souladu s rozhodnutím Komise o jejich národních alokačních plánech na období 2008 - 2012. Komise do 30. června 2010 zveřejní absolutní množství povolenek na rok 2013, založené na celkovém množství povolenek, které vydaly členské státy v souladu s rozhodnutím Komise o jejich národních alokačních plánech na období 2008-2012. Komise přezkoumá lineární faktor nejpozději v roce 2025.“ 48. Vkládá se nový článek 9a, který zní: „Článek 9a Úprava množství kvót pro celé Společenství 1. Co se týče zažízení, která byla zařazena do systému Společenství v období 2008–2012 podle čl. 24 odst. 1, množství povolenek, které se mají vydat od 1. ledna 2013 se upraví tak, aby vyjadřovalo průměrné roční množství povolenek vydaných pro tato zařízení během období jejich začleňování do systému, upravené o lineární faktor uvedený v článku 9. 2. Co se týče zařízení, která jsou začleněna pouze do systému Společenství na období od roku 2013, členské státy zabezpečí, aby provozovatelé takovýchto zařízení mohli nezávisle předkládat příslušným orgánům nezávisle ověřené údaje o emisích, aby tyto orgány mohly zohlednit množství povolenek, které se mají vydat. Všechny tyto údaje se předloží příslušnému orgánu nejpozději do 30. dubna 2010 v souladu s ustanoveními přijatými podle čl. 14 odst. 1. Pokud jsou předložené údaje řádně podložené, příslušný orgán je oznámí Komisi do 30. června 2010 a množství povolenek, které se mají vydat, se odpovídajícím způsobem upraví o lineární faktor uvedený v článku 9. 3. Komise zveřejní upravená množství uvedená v odstavcích 1 a 2.“ 49. Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Obchodování s povolenkami formou dražby 1. Se všemi povolenkami, které nejsou přiděleny bezplatně v souladu s článkem 10a, budou členské státy od roku 2013 obchodovat formou dražby. 2. Celkové množství povolenek, s nimiž obchoduje každý členský stát formou dražby, má toto složení: a) Devadesát procent celkového množství povolenek, s nimiž se má obchodovat formou dražby, rozděleného mezi členské státy podílem, který je totožný s podílem ověřených emisí příslušného členského státu podle systému Společenství v roce 2005; b) Deset procent celkového množství povolenek, s nimiž se má obchodovat formou dražby, rozděleného mezi určité členské státy na účely solidarity a růstu ve Společenství, čímž se zvýší množství povolenek, s nimiž tyto členské státy obchodují formou aukce podle písmena a) na základě procentuálních podílů uvedených v příloze IIa. Pro účely písmena a) se podíl členských států, které se neúčastnily systému Společenství v roce 2005, vypočítá na základě jejich ověřených emisí systému Společenství podle systému Společenství v roce 2007. V případě potřeby se procentuální podíly uvedené v písmenu b) prvního pododstavce úměrně upraví, aby přerozdělení představovalo 10 %. 3 . Alespoň 20 % příjmů z obchodování s povolenkami formou dražby podle odstavce 2 včetně všech příjmů z obchodování s povolenkami podle písmena b) uvedeného odstavce se použije takto: a) na snížení emisí skleníkových plynů, včetně příspěvku do Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii, na přizpůsobení dopadům změny klimatu a na výzkum a vývoj týkající se snižování emisí a přizpůsobení, včetně účasti na iniciativách v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie; b) na vývoj v oblasti obnovitelných energií s cílem splnit závazek Společenství do roku 2020 využívat 20 % obnovitelných energií a splnit závazek Společenství zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 %. c) na zachytávání a geologické uskladnění skleníkových plynů; d) na předcházení odlesňování, zejména v nejméně rozvinutých zemích; e) na napomáhání rozvojovým zemím přizpůsobit se důsledkům změny klimatu ; f) na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižším a středním příjmem, například zvýšením jejich energetické účinnosti a zlepšením izolace a g) na pokrytí administrativních výdajů na řízení systému Společenství. 4. Členské státy zahrnou informaci o využití příjmů pro každý z uvedených účelů do svých zpráv předložených podle rozhodnutí č. 280/2004/ES. 5. Komise do 31. prosince 2010 přijme nařízení o harmonogramu, správě a jiných aspektech obchodování formou dražby, aby byla zajištěna otevřenost, transparentnost a nediskriminační charakter tohoto obchodování. Budou pořádány dražby s cílem, zajistit, aby provozovatelé, a zejména malé a střední podniky spadající do systému Společenství, mají plný přístup a že další účastníci nebrání aukci. Opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.“ 50. Vkládají se nové články 10a a 10b, které znějí: „Článek 10a Přechodná pravidla harmonizace bezplatného přidělování platná v celém Společenství 1. Komise do 30. června 2011 přijme prováděcí opatření harmonizovaného přidělování povolenek uvedených v odstavcích 2 až 6 a 8, která jsou platná v celém Společenství. Opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 23 odst. 3. Opatřeními uvedenými v prvním pododstavci se v možném rozsahu zabezpečí, aby se přidělování uskutečňovalo způsobem, který motivuje k účinným technikám v oblasti skleníkových plynů a energetické účinnosti a ke snižování emisí, přičemž se zohlední nejúčinnější techniky, náhražky, alternativní výrobní procesy, využívání biomasy a zachytávání a uskladňování skleníkových plynů, a který nemotivuje k zvyšování emisí. Nebude prováděno žádné bezplatné přidělování v oblasti výroby elektrické energie. Komise poté, co Společenství uzavře mezinárodní dohodu o změně klimatu, která povede k závaznému snížení emisí skleníkových plynů porovnatelnému se snížením emisí Společenství, přezkoumá tato opatření s cílem zajistit, aby se bezplatné přidělování uskutečňovalo pouze tehdy, pokud je plně odůvodněné ve smyslu uvedené dohody. 2. S výhradou odstavce 3 se bezplatné přidělování nesmí vztahovat na výrobce elektřiny, rafinérie, zařízení na zachytávání, přepravní potrubí nebo na úložiště emisí skleníkových plynů. 3. Výrobci elektřiny by mohli dostávat bezplatné povolenky pro výrobce tepla, pokud budou tito používat vysoce účinnou kombinovanou výroby tepla podle směrnice 2004/8/ES v případě hospodářsky odůvodněných žádostí s cílem zajistit rovné zacházení se všemi výrobci tepla. V každém následujícím roce po roce 2013 se celkové přidělení povolenek přidělených těmto zařízením a týkajících se tohoto druhu tepla upraví o lineární faktor uvedený v článku 9. 4. Maximální počet povolenek, jenž je základem pro výpočet povolenek pro zařízení, která budou v roce 2013 v provozu a která dostala bezplatné povolenky v období 2008 - 2012, nepřesáhne, v procentuálním podílu ročního celkového množství pro celé Společenství, podíl odpovídajících emisí v období 2005–2007, jež tato zařízení vypustila. V případě potřeby bude použit opravný koeficient. 5. Maximální množství povolenek, které je základem pro výpočet povolenek pro zařízení zařazená jen do systému Společenství až od roku 2013, nesmí v roce 2013 překročit celkové ověřené emise těchto zařízení v období 2005–2007. V každém následujícím roce se celkový počet povolenek přidělených těmto zařízením upraví o lineární faktor uvedený v článku 9. 6. Pět procent z množství povolenek pro celé Společenství určeného v souladu s články 9 a 9a na období 2013-2020 se vyčlení pro nové účastníky jako maximální množství, které se může přidělit novým účastníkům v souladu s pravidly přijatými podle odstavce 1 tohoto článku. Počet přidělených povolenek se upraví o lineární faktor uveený v článku 9. Nebude prováděno žádné bezplatné přidělování, pokud jde o výrobu elektrické energie novými účastníky. 7. S výhradou článku 10b představuje počet bezplatně přidělených povolenek podle odstavců 3 až 6 tohoto článku [a čl. 3c odst. 2] v roce 2013 80 % množství určeného v souladu s opatřeními uvedenými v ostavci 1 a bezplatné přidělení se poté každý rok sníží o stejné částky, což povede k ukončení bezplatného přidělování v roce 2020. 8. V roce 2013 a v každém následujícím roce až do roku 2020 budou zařízením, která jsou vystavena závažnému riziku úniku uhlíku, přidělovány povolenky zdarma a jejich podíl může představovat až 100 % množství určeného v souladu s odstavci 2 až 6. 9. Nejpozději k 30. červnu 2010 a poté každé tři roky určí Komise odvětví uvedená v odstavci 8. Opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3. Pro určení uvedené v prvním pododstavci Komise vezme v potaz, do jaké míry je pro dotyčné odvětví nebo pododvětví možné přenést náklady požadovaných povolenek do cen produktů bez větší ztráty podílu na trhu méně uhlíkově výkonných zařízení vně Společenství, přičemž zohlední: a) míru, jakou by aukce vedly k výraznému zvýšení výrobních nákladů; b) míru, v jaké mohou jednotlivá zařízení daného odvětví snižovat hodnoty emisí na základě nejúčinnějších technik; c) tržní strukturu, příslušný geografický a produktový trh, citlivost odvětví vůči mezinárodní hospodářské soutěži; d) efekt politik uplatňovaných v oblasti změny klimatu a energetiky nebo politik, jejichž uplatnění se očekává vně EU v dotyčných odvětvích. Pro účely vyhodnocení, zda nárůst nákladů vyplývající ze systému Společenství může být přenesen, mohou být použity odhady ztrát tržeb v důsledku zvýšených cen uhlíku nebo dopad na ziskovost dotyčných zařízení. Článek 10b Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku Komise na základě výsledku mezinárodních jednání a na základě určení míry, v jaké tato jednání vedla k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů, a po konzultacích se všemi významnými sociálními partnery předloží nejpozději v červnu roku 2001 Evropskému parlamentu a Radě analytickou zprávu o situaci energeticky náročných průmyslových odvětví nebo pododvětví, jež mohou čelit závažné hrozbě úniku uhlíku. K této zprávě budou připojeny všechny vhodné návrhy, které mohou obsahovat: - úpravu procentuálního podílu povolenek, jež obdržela bezplatně odvětví nebo pododvětví uvedená v článku 10a; - začlenění dovozců produktů vyráběných v odvětvích nebo pododvětvích určených v souladu s článkem 10a do systému Společenství. Všechny závazné odvětvové dohody, jež vedou k celosvětovému snížení emisí v požadované výši tak, aby efektivně přispěly k řešení změny klimatu a jež lze monitorovat, ověřovat a jež podléhají závazným prováděcím pravidlům, budou rovněž zohledňovány při zkoumání, jaká opatření jsou vhodná.“ 51. Články 11 a 11a se nahrazují tímto: „Článek 11 Vnitrostátní prováděcí opatření 1. Každý členský stát do 30. září 2011 uveřejní a předloží Komisi seznam zařízení na svém území, na která se vztahuje tato směrnice, jakož i bezplatné přidělení povolenek každému zařízení na svém území vypočítané podle pravidel uvedených v čl. 10a odst. 1. 2. Příslušné orgány každoročně do 28. února určí množství povolenek, které se mají v daném roce rozdělit, vypočítané podle článků 10 a 10a. Zařízení, která ukončí svůj provoz, již nedostanou žádné bezplatné povolenky. Článek 11a Používání CER a ERU z projektových aktivit v systému Společenství před vstupem v platnost budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu 1. Do vstupu v platnost budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu a před uplatněním čl. 28 odst. 3 a 4 se uplatňují odstavce 2 až 7 tohoto článku. 2. Provozovatelé mohou požádat příslušný orgán, pokud úroveň použití CER/ERU, které jim povolily členské státy na období 2008 - 2012, nebyla využita, aby jim vydaly povolenky platné na období od roku 2013 výměnou za CER a ERU vydané v souvislosti se snížením emisí do roku 2012 z typů projektů, které schválily všechny členské státy v systému Společenství v letech 2008 - 2012. Do 31. prosince 2014 vykoná příslušný orgán takovou výměnu na požádání. 3. Pokud úroveň použití CER/ERU, které provozovatelům povolily členské státy na období 2008-2012, nebyla využita, příslušné orgány umožní provozovatelům výměnu CER z projektů vypracovaných před rokem 2013, vydaných v souvislosti se snížením emisí od roku 2013 pro povolenky platné od roku 2013. První pododstavec se uplatňuje na všechny typy projektů, které schválily všechny členské státy v systému Společenství v období 2008 - 2012. 4. Pokud úroveň použití CER/ERU, které provozovatelům povolily členské státy na období 2008 - 2012, nebyla využita, příslušné orgány umožní provozovatelům výměnu CER vydaných v souvislosti se snížením emisí od roku 2013 pro povolenky z nových projektů, které se zahájily od roku 2013 v nejméně rozvinutých zemích. První pododstavec se uplatňuje na CER pro všechny typy projektů, které schválily všechny členské státy v systému Společenství v období 2008 - 2012, dokud tyto země neratifikují dohodu se Společenstvím, anebo do roku 2016, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve. 5. Pokud úroveň použití CER/ERU, které provozovatelům povolily členské státy na období 2008–2012, nebyla využita a v případě, že uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu se opozdí, kredity z projektů nebo jiných činností pro snížení emisí se mohou využít v systému Společenství v souladu s dohodami uzavřenými s třetími zeměmi, s uvedením úrovně využití. V souladu s těmito dohodami mají provozovatelé možnost použít kredity z projektových aktivit v těchto třetích zemích, aby splnili svoje závazky v rámci systému Společenství. 6. V každé dohodě uvedené v odstavci 5 se stanoví používání kreditů v systému Společenství z obnovitelných energií nebo technologií ke zlepšení energetické účinnosti, kterými se podporuje přenos technologií a trvale udržitelný rozvoj. V každé takové dohodě se stanoví rovněž používání kreditů z projektů, ve kterých použitá základní linie je pod úrovní bezplatného přidělení podle opatření uvedených v článku 10a, nebo pod úrovní, kterou vyžadují právní předpisy Společenství. 7. Po dosáhnutí mezinárodní dohody o změně klimatu se v systému Společenství přijmou pouze CER z třetích zemí, které uvedenou dohodu ratifikovaly. 52. V čl. 11b odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní: „Společenství a jeho členské státy povolí jen ty projektové aktivity, jejichž všichni účastníci mají svoje sídlo buď v zemi, která uzavřela mezinárodní dohodu týkající se takovýchto projektů, nebo v zemi, subfederálním nebo regionálním celku, který má spojitost se systémem Společenství podle článku 25.“ 53. Článek 13 se mění takto: a) odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Povolenky vydané od 1. ledna 2013 jsou platné pro emise během osmiročních období počínaje 1. lednem 2013.“ b) odstavec 2 se zrušuje; c) V odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:„Čtyři měsíce po začátku každého období uvedeného v odstavci 1 příslušný orgán zruší povolenky, které již nejsou platné a nebyly vyřazeny a zrušeny v souladu s čl. 12 odst. 3.“ 54. Článek 14 se nahrazuje tímto: „Článek 14 Monitorování a vykazování emisí 1. Komise přijme nařízení o monitorování a vykazování emisí a v případě potřeby rovněž o údajích o činnostech uvedených v příloze 1, které jsou založeny na zásadách monitorování a vykazování emisí stanovených v příloze IV, a v nichž bude určen potenciál globálního oteplování v případě každého skleníkového plynu v požadavkách na sledování emisí a podávání zpráv o nich pro daný plyn. Opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3. 2. Nařízení může zohlednit nejpřesnější a nejaktuálnější dostupný vědecký důkaz, zejména z IPCC, a může konkretizovat požadavky na provozovatele, aby podávali zprávy o emisích související s výrobou produktů vyráběných v eneregticky náročných průmyslových odvětvích, která mohou podléhat mezinárodní hospodářské soutěži, a aby byly tyto informace nezávisle ověřitelné. K těmto požadavkům může patřit podávání zpráv o úrovni emisí z výroby elektrické energie, na které se vztahuje systém Společenství a které souvisejí s výrobou takovýchto produktů. 3. Členské státy zajistí, aby každý provozovatel zařízení podal příslušnému orgánu zprávu o emisích z uvedeného zařízení během každého kalendářního roku po skončení uvedeného roku v souladu s tímto nařízením." 55. Článek 15 se mění takto: a) název se nahrazuje tímto: „Ověřování a akreditace“ b) doplňují se nové pododstavce, které znějí: „Komise přijme nařízení o ověřování zpráv o emisích a akreditaci ověřovatelů, ve kterém se konkretizují podmínky akreditace a vzájemného uznávání ověřovatelů, jakož i odnímání akreditací ověřovatelům a v případě potřeby rovněž dohledu a vzájemného ověřování. Opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.“ 56. V článku 16 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Pokuty za překročení emisí týkající se povolenek vystavených po 1. lednu 2013 se zvýší v souladu s evropským indexem spotřebitelských cen“. 57. Článek 19 se mění takto: a) odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Povolenky vydané od 1. ledna 2013 se uchovávají v registru Společenství.“ b) Doplňuje se nový odstavec 4, který zní: „4. Nařízení o standardizovaném a bezpečném systému registru obsahuje vhodné metody pro registr Společenství na provádění transakcí a jiných operací na provádění opatření uvedených v čl. 25 odst. 1b).“ 58. Článek 21 se mění takto: a) V odstavci 1 se druhá věta nahrazuje tímto:„Tato zpráva věnuje zvláštní pozornost opatřením na přidělování povolenek, provozu registrů, uplatňování pokynů pro monitorování a vykazování, ověřování a akreditaci a otázkám týkajícím se dodržování této směrnice a případně nakládání s povolenkami z daňového hlediska.“ b) odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Komise organizuje výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států o vývoji v oblasti přidělování povolenek, používání ERU a CER v systému Společenství, provozu registrů, monitorování, vykazování, ověřování, akreditace, informačních technologií a dodržování této směrnice.“ 59. Článek 22 se nahrazuje tímto: „Článek 22 Změny příloh Komise může změnit přílohy této směrnice s výjimkou přílohy 1 na základě zpráv uvedených v článku 21 a zkušeností s uplatňováním této směrnice. Přílohy IV a V se mohou změnit a doplnit s cílem zlepšit monitorování, vykazování a ověřování emisí. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3. 60. V článku 24 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: „2. Když se zahrnutí dodatečných činností a plynů schválí, může Komise zároveň oprávnit jiné členské státy, aby zahrnuly takové dodatečné činnosti a plyny. 3. Komise může z vlastní iniciativy nebo na požádání členského státu přijmout nařízení o monitorování emisí a vykazování činností, zařízení a skleníkových plynů, které nejsou uvedené jako kombinace v příloze 1, pokud monitorování a vykazování lze provést s dostatečnou přesností. Opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 23 odst. 3.“ 61. Vkládá se nový článek 24a, který zní: "Článek 24a Harmonizovaná pravidla projektů, kterými se snižují emise 1. Komise může kromě zahrnutí uvedeného v článku 24 přijmout prováděcí opatření na vydávání povolenek, pokud jde o projekty, které spravují členské státy a kterými se snižují emise skleníkových plynů vně systému Společenství. Opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 23 odst. 3. Žádná taková opatření nesmí mít za následek dvojí započtení snížení emisí a být překážkou provedení jiných opatření politik ke snížení emisí, na které se nevztahuje systém Společenství. Opatření se přijmou jen tehdy, pokud zahrnutí není možné v souladu s článkem 24 a v dalším přezkumu systému Společenství se vezme do úvahy harmonizace pokrytí těchto emisí v celém Společenství. 2. Komise může přijmout prováděcí opatření, ve kterých se stanoví podrobnosti o kreditování projektům na úrovni Společenství uvedeným v odstavci 1. Opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 23 odst. 3.“ 62. V článku 25 se vkládají nové odstavce 1a a 1b, které znějí: „1a. Je možné uzavřít dohody s cílem stanovit uznávání povolenek mezi systémem Společenství a závaznými systémy obchodování s emisemi skleníkových plynů s absolutními maximálními hodnotami emisí stanovenými v jakékoli jiné zemi nebo subfederálním nebo regionálním celku. 1b. Je možné dohodnout nezávazná újednání s třetími zeměmi nebo subfederálními nebo regionálními celky s cílem stanovit správní a technickou koordinaci, pokud jde o povolenky v systému Společenství nebo o jiné systémy obchodování s emisemi skleníkových plynů s absolutními maximálními hodnotami emisí.“ 63. Články 27 a 28 se nahrazují tímto: „Článek 27 Vyloučení malých spalovacích zařízení podléhajícím ekvivalentním opatřením 1. Členské státy mohou ze systému Společenství vyloučit spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 25 MW, jejichž emise oznámené příslušnému orgánu představují méně než 10 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého s výjimkou emisí z biomasy, a to v každém z předcházejících tří let, a které podléhají opatřením, jimiž se dosáhne rovnoměrného příspěvku ke snížení emisí, pokud příslušný členský stát splňuje tyto podmínky: 64. Komisi oznámí každé takové zařízení a uvede konkrétní ekvivalentní opatření, která byla přijata, 65. potvrdí, že byly přijaty ustanovení týkající se monitorování s cílem posoudit, zda některá ze zařízení vypouštějí 10 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více s výjimkou emisí z biomasy, a to za jeden kalendářní rok; 66. potvrdí, že pokud nějaké zařízení vypouští 10 000 tun ekvivalentu oxidu uhličitého nebo více, s výjimkou emisí z biomasy, a to za jeden kalednářní rok, nebo se ekvivalentí opatření již neuplatňují, zařízení se opět zařadí do systému; 67. uveřejní informace uvedené v písm. a), b) a c) k veřejnému připomínkovému řízení. 2. Pokud po tříměsíčním období ode dne oznámení o veřejném připomínkovém řízení Komise během dalších šesti měsíců nevznese námitky, oznámení se považuje za poskytnuté. Po odevzdání povolenek v souvislosti s obdobím, během něhož zařízení patří do systému obchodování s emisemi, se zařízení vyloučí a členský stát nevystaví zařízení žádné další bezplatné povolenky podle článku 10a. Článek 28 Úpravy, které jsou použitelné po uzavření budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu 1. Poté, co Společenství uzavře mezinárodní dohodu o změně klimatu, která do roku 2020 povede k závaznému snížení emisí skleníkových plynů překračujícímu úrovně minimálního snížení, které odsouhlasila Evropská rada, se použijí odstavce 2,3 a 4. 2. Od roku, který následuje po uzavření mezinárodní dohody uvedené v odstavci 1, se zvýší lineární faktor tak, aby množství povolenek Společenství bylo v roce 2020 nižší než množství stanovené podle článku 9, a to o množství povolenek, které odpovídá celkovému snížení emisí skleníkových plynů ve Společenství pod 20 %, ke kterému se Společenství zavázalo v mezinárodní dohodě, vynásobené podílem celkového snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020, k němuž přispívá systém Společenství podle článků 9 a 9a. 3. Provozovatelé mohou využít CER, ERU nebo jiné kredity schválené v souladu s odstavcem 4 z třetích zemí, které uzavřely mezinárodní dohodu, a to až do poloviny snížení, které se provádí v souladu s odstavcem 2. 4. Komise může přijmout opatření s cílem stanovit využívání ještě jiných typů projektů provozovateli v systému Společenství, než které jsou uvedeny v čl. 11 odst. 2-5, nebo případně stanovit, aby provozovatelé využívali jiné mechanismy vytvořené na základě mezinárodní dohody. Opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice jejím doplněním, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 23 odst. 3.“ 68. Příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice. 69. Doplňuje se příloha IIa, jejíž znění je v příloze II této směrnice 70. Příloha III se zrušuje. Článek 2 Provedení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2012. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí. Uvedou však v účinnost zákony, právní a správní předpisy a opatření potřebná na dosažení souladu s čl. 9a odst. 2 směrnice 2003/87/ES ve znění čl. 1 odst. 6 této směrnice, a s článkem 11 směrnice 2003/87/ES ve znění čl. 1 odst. 9 této směrnice, a to nejpozději do [31. prosince 2009]. Členské státy použijí předpisy uvedené v prvním pododstavci od 1. ledna 2013. Opatření přijatá členskými státy podle pododstavců 1 a 2 musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy. Článek 3 Přechodné ustanovení Ustanovení směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice 2004/101/ES se nadále uplatňují do 31. prosince 2012. Článek 4 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Článek 5 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda PŘÍLOHA I Příloha I směrnice 2003/87/ES se mění takto: 71. Bod 1 se nahrazuje tímto: „1. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů, a spalovací zařízení, jež používají pouze biomasu“. 72. V bodě 2 se vkládá nová věta, která zní: „Při výpočtu celkové kapacity spalovacích zařízení nebudou pro účely tohoto výpočtu brány do úvahu jednotky s jmenovitým tepelným příkonem menším než 3 MW.“ 73. Tabulka se mění takto: a) První řádek s kategoriemi činností se nahrazuje tímto: “ Dodávka elektrické energie nebo tepla Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 20 MW (vyjma zařízení pro spalování nebezpečného nebo komunálního odpadu) Jiné činnosti v energetice Rafinerie minerálních olejů Koksovací pece | Oxid uhličitý Oxid uhličitý Oxid uhličitý | ” b) Druhý řádek s kategoriemi činností se mění takto: i) v názvu se vypouští slovo „ železných “; ii) doplňují se nové odstavce, které znějí: “ Výroba a zpracování železných kovů (včetně feroslitin), kde se provozují spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW včetně válcoven, přihřívačů, žíhacích pecí, kováren, sléváren, pokovování a moření. Výroba hliníku (primární a sekundární, kde se provozují spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW) Výroba a zpracování neželezných kovů včetně výroby slitin, rafinace, výroby odlitků atd., kde se provozují spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. | Oxid uhličitý Ohid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky Oxid uhličitý | ” c) Třetí řádek s kategoriemi činností se mění takto: i) první pododstavec se nahrazuje tímto:„Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 tun denně nebo na výrobu vápna včetně dolomitu a magnezitu v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně“; ii) v třetím odstavci se vypouštějí tyto výrazy:„a/nebo s kapacitou pece větší než 4 m3 a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m3“; iii) doplňují se nové pododstavce, které znějí: “ Zařízení na výrobu minerální vlny nebo horninové vlny s kapacitou větší než 20 tun za den. Zařízení na sušení nebo kalcinaci sádrovce nebo na výrobu sádrokartonu a jiných výrobků ze sádry, kde se provozují spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. | Oxid uhličitý Oxid uhličitý | ” 74. Doplňují se tyto řádky s kategoriemi činností: “ Chemický průmysl Výroba černého uhlíku zahrnující karbonizaci organických látek, jako jsou oleje, dehty, kraky a zbytky z destilace, kde se provozují spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. Výroba kyseliny dusičné Výroba kyseliny adipové Výroba glyoxalu a kyseliny glyoxylové Výroba čpavku Výroba základních organických chemikálií krakováním, reformováním, částečnou nebo celkovou oxidací nebo podobnými postupy, s výrobní kapacitou vyšší než 100 tun za den. Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu reformováním nebo částečnou oxidací, s výrobní kapacitou vyšší než 25 tun za den. Výroba uhličitanu sodného (Na2CO3) a hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) ………………………………………………………………… Zachytávání, přenos a geologické uskladňování emisí skleníkových plynů Zařízení na zachytávání skleníkových plynů na účely přenosu a geologického uskladňování v úložišti povoleném podle směrnice xxxx/xx/EC[24] Potrubí na přepravu skleníkových plynů na geologické uskladňování v úložisti povoleném směrnicí xxxx/xx/ES Úložiště na geologické uskladňování skleníkových plynů povolené směrnicí xxxx/xx/ES | Oxid uhličitý Oxid uhličitý a oxid dusný Oxid uhličitý a oxid dusný Oxid uhličitý a oxid dusný Oxid uhličitý Oxid uhličitý Oxid uhličitý Oxid uhličitý Všechny skleníkové plyny uvedené v příloze II Všechny skleníkové plyny uvedené v příloze II Všechny skleníkové plyny uvedené v příloze II | ” PŘÍLOHA II V příloze IIa směrnice 2003/87/EHS se doplňují nové body, které znějí: PŘÍLOHA IIA Zvýšení procentuálního podílu povolenek, s kterými mají členské státy obchodovat formou aukce podle čl. 10 odst. 2 písm.a) pro účely solidarity a růstu Společenství a s cílem snižovat emise a přizůsobit se dopadům změny klimatu podíl členského státu | Belgie | 10% | Bulharsko | 53% | Česká republika | 31% | Estonsko | 42% | Polsko | 39% | Portugalsko | 16% | Rumunsko | 53% | Slovinsko | 20% | Slovensko | 41% | Řecko | 17% | Španělsko | 13% | Itálie | 2% | Kypr | 20% | Lotyšsko | 56% | Litva | 46% | Lucembursko | 10% | Maďarsko | 28% | Malta | 23% | Švédsko | 10% | LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. NÁZEV NÁVRHU: Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství 2. RÁMEC ABM/ABB Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká: Oblast politiky: 07 Životní prostředí Aktivita ABB kód 0703: Provádění environmentální politiky a právních předpisů Společenství 3. ROZPOČTOVÉ LINIE 3.1. ROZPOčTOVÉ LINIE (PROVOZNÍ LINIE A SOUVISEJÍCÍ LINIE NA TECHNICKOU A ADMINISTRATIVNÍ POMOC) (EX – LINIE B.A) VčETNě OKRUHů: Článek 07 03 07 – LIFE+ (finanční nástroj pro životní prostředí – 2007 až 2013) 3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu: Položky požadované pro období 2009–2013 budou hrazeny z finančních prostředků určených pro program LIFE+. Jelikož revidované právní předpisy nabudou účinku teprve od roku 2013 a konečné datum akce nebylo stanoveno, návrh bude mít dopad na rozpočet EU i posléze, přinejmenším pokud jde o pravidelné sledování fungování systému. Hlavním prvkem nejistoty je načasování mezinárodní dohody o změně klimatu, jež si může vyžádat nezbytné úpravy systému. 3.3. Rozpočtové charakteristiky (v případě potřeby doplňte řádky): Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu | 07 03 07 | Nepov. | Rozl. | NE | NE | NE | č. 2 | 4. SHRNUTÍ ZDROJŮ 4.1. FINANčNÍ ZDROJE 4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh výdajů | oddíl č. | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | Celkem | Provozní výdaje[25] | Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 0,900 | 1,850 | 0,150 | 0,150 | 0,000 | 0,000 | 3,050 | Položky plateb (PP) | b | 0,270 | 1,185 | 0,815 | 0,675 | 0,105 | 0,000 | 3,050 | Administrativní výdaje jako součást referenční částky[26] | Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA | Položky závazků | a+c | 0,900 | 1,850 | 0,150 | 0,150 | 0,000 | 0,000 | 3,050 | Položky plateb | b+c | 0,270 | 1,185 | 0,815 | 0,675 | 0,105 | 0,000 | 3,050 | Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[27] | Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 1,170 | 1,813 | 1,287 | 0,819 | 0,819 | 0,819 | 6,727 | Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,250 | 0,287 | 0,341 | 0,395 | 0,277 | 0,331 | 1,881 | Celkové orientační finanční náklady zásahu | PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 2,320 | 3,950 | 1,778 | 1,364 | 1,096 | 1,150 | 11,658 | PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 1,690 | 3,285 | 2,443 | 1,889 | 1,201 | 1,150 | 11,658 | Spoluúčast Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky): v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Spolufinancující subjekt | Rok n | n + 1 | n + 2 | n + 3 | n + 4 | n + 5 a násl. | Celkem | …………………… | f | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | 0,000 | PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 4.1.2. Soulad s finančním plánem X Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem. ( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu. ( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[28] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu). 4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy. ( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem: Pozn.: Veškeré podrobnosti a poznámky ke způsobu výpočtu účinku na příjmy je třeba uvést v samostatné příloze. v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo) Před akcí [Rok n-1] | Situace po akci | Celkový objem lidských zdrojů | 10 A*/AD | 15.5 A*/AD | 11 A*/AD | 7 A*/AD | 7 A*/AD | 7 A*/AD | 5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE 5.1. POTřEBA, KTERÁ MÁ BÝT USPOKOJENA V KRÁTKODOBÉM NEBO DLOUHODOBÉM HORIZONTU Systém EU pro obchodování s emisemi je jedním z nejdůležitějších nástrojů, pokud jde o přispění EU k dosažení významného snížení emisí, které je nezbytné, aby se zamezilo nebezpečné změně klimatu. Na základě zkušeností s prvním obchodovacím obdobím a rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami je zřejmé, že je nutno systém posílit a rozšířit na další velké producenty průmyslových emisí, aby se mohl stát spolehlivým stavebním kamenem celosvětového trhu s uhlíkem a budoucí mezinárodní dohody o změně klimatu. Za tímto účelem jsou nezbytné finanční prostředky na rozvoj úkolů, které Komisi přisuzuje směrnice, včetně: - vypracování nařízení o prováděcích pravidlech pro monitorování, vykazování a ověřování zpráv o emisích, akreditaci ověřovatelů a konání dražeb; - vypracování alokačních pravidel platných v celém Společenství, - vypracování pravidel ve vztahu k projektům, které snižují emise skleníkových plynů ve Společenství nebo mimo ně, - možného rozvoje metodik a předpisů, jež budou platit do doby uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu, - případné úpravy ustanovení směrnice po uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu, - vypracování ujednání a dohod pro uznávání povolenek mezi systémem Společenství a slučitelnými, povinnými systémy pro obchodování s emisemi skleníkových plynů v jiných částech světa, - zadání studií nebo jiné technické pomoci v souvislosti s prováděním; - informační činnosti a činnosti v oblasti budování kapacit. Vyšší jistota a předvídatelnost a větší harmonizace systému bude přínosná především pro provozovatelé zařízení, na něž se systém v současnosti vztahuje nebo na něž se má podle návrhu vztahovat v budoucnu. Z vyšší průhlednosti a předvídatelnosti mají nepřímý prospěch také zprostředkovatelé obchodu s povolenkami. 5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie Opatření ke snížení emisí skleníkových plynů lze dosáhnout nejlépe prostřednictvím právních předpisů a koordinace na úrovni Společenství. Z první fáze EU ETS od roku 2005 do roku 2007 vyplynulo, že je nutná větší harmonizace, například co se týká uplatňování oblasti působnosti směrnice a stanovení stropu a alokačních pravidel, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Provozní výdaje jsou stanoveny v rozpočtové části programu LIFE+ a vztahuje se na ně přímé centrální řízení. 5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM Evropská rada na zasedání ve dnech 8.–9. března 2007 schválila cíl EU ve výši 20% (a za určitých okolností 30%) snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 v porovnání s rokem 1990 jakožto příspěvek k celosvětové a komplexní dohodě na období po roce 2012 za předpokladu, že se ostatní rozvinuté země zavážou k srovnatelnému snižování emisí a hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí přiměřeně podle svých odpovědností a příslušných schopností. Evropská rada dále potvrdila, že systém Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS) je a zůstane jedním z nejdůležitějších nástrojů, pokud jde o přispění EU k dosažení významného snížení emisí, které je nezbytné ke splnění strategického cíle spočívajícího v omezení růstu průměrné celosvětové teploty na nejvýše 2 °C v porovnání se stavem před industrializací. V této souvislosti je nezbytné, aby se EU ETS na základě zkušeností získaných v průběhu první fáze „učení praxí“ od roku 2005 do roku 2007 zlepšil a rozšířil a aby byl připraven na propojení se slučitelnými obchodními systémy stanovícími stropy obchodování s emisemi v jiných částech světa. Cíle návrhu jsou objasněny v důvodové zprávě. Cíl | Ukazatel | Zefektivnit a rozšířit oblast působnosti EU ETS | Méně stížností výrobního odvětví nebo členských států týkajících se rozdílů v uplatňování oblasti působnosti mezi členskými státy a nepřiměřených administrativních nákladů nejmenších zařízení | Zlepšit harmonizaci a předvídatelnost systému | Žádné narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu kvůli rozdílům v provádění jednotlivými členskými státy Společnosti, které budou mít dostatečnou právní jistotu na to, aby rozhodovaly o střednědobých až dlouhodobých investicích do nízkouhlíkových technologií. | Zajistit řádné dodržování a vymáhání | Velká důvěra v EU ETS, rovněž v mezinárodním měřítku | Propojit systém s vhodnými systémy pro obchodování s emisemi v třetích zemích a zajistit vhodné způsoby zapojení rozvojových zemí a zemí v procesu hospodářského přechodu | Poskytnutí podnětu k rozvoji systémů pro obchodování s emisemi v třetích zemích nebo správních jednotkách s cílem umožnit jejich propojení s EU ETS, aniž by došlo k ohrožení jeho integrity z hlediska životního prostředí | 5.4. Způsob provádění (orientační) X Centralizované řízení X přímo ze strany Komise ( nepřímo na základě pověření pro: ( výkonné agentury ( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení ( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou ( Sdílené nebo centralizované řízení ( spolu s členskými státy ( spolu s třetími zeměmi ( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte, s kterými) Příslušné poznámky: 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ 6.1. MONITOROVACÍ SYSTÉM Členské státy budou muset podávat zprávy o všech akcích a opatřeních, která k provedení směrnice přijmou (čl. 1 odst. 7 a článek 2 návrhu). Smlouvy podepsané Komisí za účelem provádění směrnice musí obsahovat ustanovení, že Komise (nebo jí pověřený zástupce) provádí dohled a finanční kontrolu a Účetní dvůr provádí v případě nutnosti audity na místě. 6.2. Hodnocení 6.2.1. Hodnocení předem (ex-ante) Viz posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu. Dopady navrhovaných opatření byly posouzeny z hlediska hospodářského, sociálního, zdravotního a z hlediska životního prostředí. Posouzení bylo provedeno v průběhu roku 2007 částečně interně a částečně externími poradci. 6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti) Navrhovaná opatření a připojené posouzení dopadů zohledňují zkušenosti získané z fungování systému Společenství v období 2005 až 2007. 6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení Každý rok bude v souvislosti s plánem řízení vyhodnocen pokrok prací při provádění tohoto návrhu a přiměřenost přidělených zdrojů. 7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM BUDOU PLNě POUžITY NORMY VNITřNÍCH KONTROL č. 14, 15, 16, 18, 19, 20 A 21 A ZÁSADY STANOVENÉ V NAřÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1605/2002, KTERÝM SE STANOVÍ FINANčNÍ NAřÍZENÍ O SOUHRNNÉM ROZPOčTU EVROPSKÝCH SPOLEčENSTVÍ. 8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH 8.1. CÍLE NÁVRHU Z HLEDISKA JEJICH FINANčNÍ NÁROčNOSTI Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014+ | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[30] (XX 01 01) | A*/AD | 9 | 14,5 | 10 | 6 | 6 | 6 | B*, C*/AST | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | Zaměstnanci financovaní[31] podle čl. XX 01 02 | Ostatní zaměstnanci[32] financovaní podle čl. XX 01 04/05 | CELKEM | 10 | 15,5 | 11 | 7 | 7 | 7 | 8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce - Příprava nařízení o dražbě, monitorování a vykazování, ověřování a akreditaci - Vypracování alokačních pravidel platných v celém Společenství a rozvoj elektronického registru Společenství - Analýza nutnosti toho, aby se do doby uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu mechanismus vztahoval na některá energeticky náročná zařízení - Případná úprava systému na základě mezinárodní dohody o změně klimatu - Sledování provádění v členských státech - Činnost v oblasti budování kapacit a informační činnost 8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa) ( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen ( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR ( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování) ( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku 8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | CELKEM | Další technická a administrativní pomoc | - interní (intra muros) | - externí (extra muros) | Technická a administrativní pomoc celkem | 8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh lidských zdrojů | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 1,170 | 1,813 | 1,287 | 0,819 | 0,819 | 0,819 | Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 1,170 | 1,813 | 1,287 | 0,819 | 0,819 | 0,819 | Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci | Standardní plat pro jednoho úředníka A*/AD, jak stanoví bod 8.2.1, činí 0,117 milionu EUR. | Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 | Nevztahuje se na tento návrh. | 8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | CELKEM | XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,010 | 0,010 | 0,010 | 0,030 | XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | XX 01 02 11 03 – Výbory[34] | 0,027 | 0,081 | 0,135 | 0,027 | 0,081 | 0,351 | XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | XX 01 02 11 05 – Informační systémy | 2 Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 0,000 | 0,037 | 0,091 | 0,145 | 0,027 | 0,081 | 0,381 | 3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (XX 01 03 01 (Vybavení datového centra, služby a náklady na provoz datového centra)) | 0,250 | 0,250 | 0,250 | 0,250 | 0,250 | 0,250 | 1,500 | Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,250 | 0,287 | 0,341 | 0,395 | 0,277 | 0,331 | 1,881 | Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky | Pro každý rok od roku 2010 do roku 2012 se předpokládá deset služebních cest zaměstnanců Komise s jednotkovými náklady ve výši 1 000 EUR za účelem vysvětlení nových právních předpisů a usnadnění jejich provádění v členských státech. Předpokládají se zasedání Výboru pro změnu klimatu (jednotkové náklady: 27 000 EUR) s ohledem na přijetí tří nových nařízení Komise a změnu jednoho stávajícího nařízení Komise a alokačních pravidel platných v celém Společenství. Po uzavření mezinárodní dohody o změně klimatu bude pravděpodobně nutné upravit některé prvky EU ETS postupem projednávání ve výborech. Postupem projednávání ve výborech mohou být rovněž přijata ujednání nebo dohody o propojení EU ETS se systémy v třetích zemích. Zasedání Výboru pro změnu klimatu za účelem přijetí nařízení Komise a alokačních pravidel platných v celém Společenství budou nutná v období od roku 2010 do roku 2012. Načasování dalších zasedání bude záviset na mezinárodním vývoji. Částka 250 000 EUR ročně. Do ní zahrnuté náklady jsou spojeny s hostováním CITL / registru Společenství Komisí a s pořízením a údržbou výpočetních a komunikačních nástrojů potřebných k zajištění úplného fungování systému. CITL, nezávislý protokol transakcí zaznamenávající vydávání, převádění a rušení povolenek, je výpočetní aplikací, která je zásadní pro fungování systému EU pro obchodování s emisemi a kterou Komise musí provozovat podle článku 20 směrnice 87/2003/ES. Podle článku 68 nařízení (ES) č. 2216/2004, které upravuje systém rejstříků, musí Komise zajistit, aby CITL a CR (zvláštní registr, který musí ES provozovat podle Kjótského protokolu) byly v provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu a aby provoz těchto systémů byl přerušován co nejméně. Náklady související s rozvojem a údržbou systému jsou zahrnuty v rozpočtové linii 07 03 07 (LIFE +) – srov. bod 8.1. | Potřeby lidských a administrativních zdrojů budou pokryty v rámci přídělů, které lze poskytnout řídícímu generálnímu ředitelství v rámci postupu pro roční příděly v důsledku omezení rozpočtu. [1] Systém pro obchodování s emisemi – závěry Rady ze dne 26. června 2007 k dispozici na adrese http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/07/st11/st11429.en07.pdf. [2] Světová banka, State and Trends of the Carbon Market , květen 2007. [3] Směrnice 2003/87/ES. [4] KOM(2006) 676 ze dne 13. listopadu 2006. [5] Tamtéž. [6] Cíle EU v oblasti dalšího rozvoje mezinárodního klimatického režimu po roce 2012, závěry Rady ze dne 20. února 2007, k dispozici na adrese:http://register.consilium.europa.eu/pdf/en/07/st06/st06621.en07.pdf. [7] Zprávy přihlížející k projednávaným záležitostem a výsledku diskusí jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/review_en.htm. [8] Předpokládalo se, že zahrnutím nových odvětví a plynů by se náklady na dodržování požadavků mohly potenciálně snížit o 30–40 %, avšak za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky, včetně otázek přesného monitorování, vykazování a ověřování. Viz závěrečná zpráva z prvního zasedání pracovní skupiny pro obchodování s emisemi v rámci Evropského programu pro změnu klimatu o přezkumu EU ETS s ohledem na oblast působnosti směrnice, která je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/review_en.htm. [9] Tyto údaje jsou odhady, které mohou být dále upřesněny. [10] Stanovisko Evropského parlamentu v prvním čtení a politická dohoda Rady týkající se návrhu Komise na začlenění letectví do EU ETS. [11] Až budou k dispozici úplné údaje o emisích za rok 2006, bude Komise ochotná vzít za základ pro toto rozdělení průměrný podíl emisí v EU ETS v roce 2005 a 2006. [12] Úř. věst. C […] , s. […]. [13] Úř. věst. C […] , s. […]. [14] Úř. věst. C […] , s. […]. [15] Úř. věst. C […] , s. […]. [16] Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18). [17] Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11. [18] Mezivládní panel o změně klimatu, čtvrtá hodnotící zpráva přijatá dne 17. listopadu 2007 ve Valencii, Španělsku a dostupná na www.ipcc.ch [19] Závěry jednání Evropské rady ve dnech 8. a 9. března 2007 v Bruselu. [20] KOM(2006) 583 v konečném znění ze dne 6. října 2006. [21] 13. konference stran UNFCC a třetí schůzka stran kjótského protokolu, která se konala na indonéském Bali od 3. do 14. prosince 2007. [22] Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1. [23] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). [24] Směrnice xxxx/xx/ES o geologickém uskladňování oxidu uhličitého. [25] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 příslušné hlavy xx. [26] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx. [27] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 nebo xx 01 05. [28] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [29] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce. [30] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce. [31] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce. [32] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky. [33] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur. [34] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.