52007PC0854

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) /* KOM/2007/0854 konecném znení - CNS 2007/0290 */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 20.12.2007

KOM(2007) 854 v konečném znění

2007/0290 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)

(předložená Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti

- Odůvodnění a cíle návrhu: dokončení nového právního rámce SZP, jednotného nařízení o společné organizaci trhů (ES) č. 1234/2007

Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), revidovalo stávajících 21 nařízení o společných organizacích trhu v jednotlivých odvětvích (SOT) a sloučilo je do jednoho jednotného nařízení v zájmu zjednodušení a vyšší účinnosti právního rámce bez nutnosti měnit politiky, z nichž vychází, a tím vytvořit jednotný soubor harmonizovaných pravidel v tradičních oblastech tržní politiky, jako jsou intervence, soukromé skladování, dovozní celní kvóty, vývozní náhrady, ochranná opatření, pravidla státní podpory a hospodářské soutěže a komunikace a předávání údajů. Návrh jednotného nařízení o společné organizaci trhů Komise předložila v prosinci 2006 a návrh byl vypracován tak, aby nebyla zpochybněna politická rozhodnutí přijatá v letech, kdy nebyla SZP přezkoumávána. Návrh i nařízení, které následně přijala Rada, proto představovaly technické zjednodušení založené na právní situaci existující v prosinci 2006. V okamžiku přijímání jednotného nařízení o společné organizaci trhů nebylo možné přihlédnout k podstatným změnám v odvětvích cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, osiva, hovězího masa a mléka a mléčných výrobků, které následně přijala Rada a které by proto měly být nyní do nařízení začleněny.

- Obecné souvislosti

Tento návrh je základní součástí plánů Komise na zjednodušení a zvýšení účinnosti společné zemědělské politiky (SZP). Klíčové body přístupu Komise byly stanoveny v jejím sdělení z roku 2005 o zjednodušení a zlepšení právní úpravy společné zemědělské politiky (dále jen „sdělení“)[1]. V tomto dokumentu Komise uvedla, že „snížením byrokratické zátěže v odvětví zemědělství, jehož se docílí zvýšením transparentnosti a srozumitelnosti pravidel a zmírněním jejich náročnosti, se sníží náklady pro podniky a zajistí se, že evropští občané budou své peníze využívat hodnotně“.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Pokud jde o společnou organizaci trhu pro cukr, osivo a mléko a mléčné výrobky, jednotné nařízení o společné organizaci trhů již vytvořilo nový právní rámec a zruší stávající odvětvová nařízení o společné organizaci trhů od okamžiku, kdy se jednotné nařízení o společné organizaci trhů začne v každém z těchto odvětví používat, tzn. ode dne 1. července 2008 u osiva, mléka a mléčných výrobků a dne 1. října 2008 u cukru.

Pokud jde o ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce a zeleniny, příslušné společné organizace trhů existují souběžně s jednotným nařízením o společné organizaci trhů a budou zrušeny tímto návrhem a jejich podstata bude plně začleněna do jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

Konečně, pokud jde o společnou organizaci trhu s hovězím a telecím masem, byla již příslušná společná organizace trhu plně začleněna do jednotného nařízení o společné organizaci trhů a jedinými pravidly, která dosud nebyla podřízena novému horizontálnímu právnímu rámci, jsou nová pravidla pro uvádění na trh obsažená v nařízení (ES) č. 700/2007.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tento návrh v oblasti zemědělství je nedílnou součástí celkového přístupu Komise ke zlepšení a zjednodušení právní úpravy, jak je uveden ve sdělení ze dne 25. října 2005 „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“ [2] a schválen v interinstitucionální dohodě o zlepšení právních předpisů ze dne 16. prosince 2003[3].

2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

- Konzultace zúčastněných stran

Zúčastněné strany byly konzultovány v rámci příprav jednotného nařízení o společné organizaci trhů, které bylo nakonec obecně hodnoceno jako pozitivní krok zprůhledňující a zpřístupňující právní předpisy platné v oblasti politiky trhu v rámci společné zemědělské politiky. Další konzultace nejsou nutné vzhledem k tomu, že tento návrh pouze doplní jednotné nařízení o společné organizaci trhů, aniž by zaváděl jakékoli podstatné změny.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

- Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh. Na tento návrh se nevztahují požadavky posouzení dopadů, protože není součástí legislativního a pracovního programu Komise.

3. Právní stránka a hlavní znaky horizontální společné organizace trhu

- Právní základ

Články 36 a 37 Smlouvy

- Obsah návrhu

Od předložení návrhu jednotného nařízení o společné organizaci trhů byly provedeny podstatné změny předešlé společné organizace trhů v odvětvích cukru, osiva a mléka a mléčných výrobků. Tyto změny ještě jednotné nařízení o společné organizaci trhů nezohledňovalo. Je třeba je do něj začlenit nyní, aby se předešlo tomu, že by byly při začátku použitelnosti jednotného nařízení o společné organizaci trhů znovu zavedeny staré právní předpisy.

Kromě toho jednotné nařízení o společné organizaci trhů neupravovalo odvětví ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a vína (u těchto odvětví jednotné nařízení o společné organizaci trhů pouze předpokládá použitelnost postupu v řídícím výboru), protože tato odvětví procházejí nebo prošla obecnou reformou politik. V bodu odůvodnění 8 jednotného nařízení o společné organizaci trhů je uvedeno, že tato odvětví budou v plném rozsahu začleněna až po přijetí příslušných reforem politik. To se týká odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, která podstatným způsobem pozměnilo nařízení Rady (ES) č. 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny a kterým se mění směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení (EHS) č. 827/68, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2826/2000, (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 318/2006 a ruší nařízení (ES) č. 2202/96[4].

A konečně, přijetím nařízení Rady (ES) č. 700/2007 ze dne 11. června 2007 Rada přijala pravidla pro uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh[5]. Vzhledem k obecnému cíli jednotného nařízení o společné organizaci trhů, kterým je vytvoření jednotného horizontálního právního rámce pro všechna pravidla společné zemědělské politiky týkající se trhu, by měla být nyní tato ustanovení do nařízení začleněna.

- Zásada subsidiarity

Návrh sleduje stejný cíl jako jednotné nařízení o společné organizaci trhů samo, jmenovitě zjednodušení právního rámce společných organizací trhů, aniž by docházelo ke změnám v jejich souvisejících politických orientacích.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení.

Jiné nástroje by nebyly vhodné, neboť návrh se zaměřuje na vytvoření horizontální společné organizace trhu přímo použitelné ve všech členských státech.

4. rozpočtové důsledky

Vzhledem k tomu, že návrh neobsahuje žádné změny stávajících opatření SZP, nemá žádné rozpočtové důsledky.

5. Zjednodušení

Návrh dále doplňuje akt, který byl sám přijat z důvodu technického zjednodušení. Tento návrh dále zjednoduší legislativní prostředí společné zemědělské politiky tím, že doplní do jednotného nařízení o společné organizaci trhu určitá dosud chybějící pravidla. Návrh by měl vést k významnému zjednodušení stávajících právních předpisů.

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí tohoto návrhu povede ke zrušení čtyř nařízení Rady.

2007/0290 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[6],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[7],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) S ohledem na zjednodušení právního prostředí společné zemědělské politiky zrušilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)[8] všechna nařízení, která Rada přijala od zavedení společné zemědělské politiky v rámci budování společných organizací trhů pro zemědělské produkty nebo skupiny produktů, a nahradilo je jediným právním aktem.

(2) Jak je uvedeno v bodu odůvodnění 7 jednotného nařízení o společné organizaci trhů, nemělo toto zjednodušení vést ke zpochybnění politických rozhodnutí přijatých v průběhu let v rámci společné zemědělské politiky, a proto nařízení nepředpokládalo stanovení nových nástrojů nebo opatření. Jednotné nařízení o společné organizaci trhů proto odráží politická rozhodnutí přijatá do okamžiku, kdy Komise navrhla znění jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

(3) Souběžně s jednáními v Radě o přijetí jednotného nařízení o společné organizaci trhů Rada rovněž projednala a přijala řadu politických rozhodnutí v několika odvětvích. Jde o odvětví cukru, osiva a mléka a mléčných výrobků.

(4) Nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru[9] bylo pozměněno zejména v zájmu dosažení strukturální rovnováhy dotčeného trhu. Tyto změny byly přijaty a zveřejněny jen krátce před zveřejněním jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

(5) Nařízení Rady (ES) č. 1947/2005 ze dne 23. listopadu 2005 o společné organizaci trhu s osivem[10] bylo pozměněno současně s přijetím jednotného nařízení o společné organizaci trhů. Uvedená změna ukončuje možnost Finska poskytovat státní podporu na osivo a obilné osivo a aby zemědělcům ve Finsku dala příležitost připravit se na situaci bez státní podpory, stanoví konečné dodatečné přechodné období, ve kterém může Finsko poskytovat státní podporu na produkci osiva a obilného osiva s výjimkou bojínku lučního.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky[11] bylo pozměněno krátce před přijetím jednotného nařízení o společné organizaci trhů a zavedlo různé změny veřejných intervencí a systémů soukromého skladování u másla a sušeného odstředěného mléka, zrušilo možnost ozbrojených sil nakupovat máslo za snížené ceny a stanovilo paušální podporu pro všechny kategorie mléka dodávaného žákům do škol. Kromě toho bylo současně s nařízením (ES) č. 1255/1999 pozměněno nařízení Rady (ES) č. 2597/97 ze dne 18. prosince 1997, kterým se stanoví doplňující pravidla společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky pro konzumní mléko[12], které povolilo uvádění produktů s jiným obsahem tuku, než jaký uvedené nařízení stanovilo dříve, na trh, například konzumního mléka.

(7) Tyto změny je nutno začlenit do jednotného nařízení o společné organizaci trhů, aby bylo zajištěno zachování uvedených politických rozhodnutí při uplatňování jednotného nařízení o společné organizaci trhů v dotčených odvětvích.

(8) Souběžně s projednáváním a přijetím jednotného nařízení o společné organizaci trhů Rada rovněž projednala a přijala reformu politiky v odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny. Proto bylo přijato nařízení Rady (ES) č 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny a kterým se mění směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení (EHS) č. 827/68, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2826/2000, (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 318/2006 a ruší nařízení (ES) č. 2202/96[13]. Jak uvádí bod odůvodnění 8 jednotného nařízení o společné organizaci trhů, byla od počátku do jednotného nařízení o společné organizaci trhů začleněna pouze ta ustanovení o obou uvedených odvětvích, kterých se žádné reformy politik netýkaly, a hmotněprávní úprava, která měla být předmětem změny politik, měla být do jednotného nařízení o společné organizaci trhů začleněna až po svém přijetí. Protože tomu tak v tomto případě je, měla by nyní být odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny plně začleněna do jednotného nařízení o společné organizaci trhů zavedením rozhodnutí o politikách přijatých v nařízení (ES) č. 1182/2007 pro společnou organizaci trhu produktů v uvedených dvou odvětvích do jednotného nařízení o společné organizaci trhů.

(9) Nařízení Rady (ES) č. 700/2007 ze dne 11. června 2007 o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh[14] zavedlo nová pravidla pro uvádění dotčených produktů na trh. Cílem jednotného nařízení o společné organizaci trhů bylo sloučit veškerá pravidla existující v kontextu společné organizace trhů do jednotného právního rámce a nahradit odvětvové přístupy přístupem horizontálním. Jednotné nařízení o společné organizaci trhů obsahuje pravidla pro uvádění na trh pro různá odvětví, a je proto vhodné do něj začlenit nová pravidla o uvádění na trh zavedená nařízením (ES) č. 700/2007.

(10) Jednotné nařízení o společné organizaci trhů by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11) Změny by se měly použít nejpozději ke stejným datům, od kterých se jednotné nařízení o společné organizaci trhů použije na dotčená odvětví podle svého čl. 204 odst. 2. Pokud jde o odvětví osiva, hovězího a telecího masa a mléka a mléčných výrobků, stanoví čl. 204 odst. 2 druhý pododstavec písm. a) a f) jako datum, od kterého se jednotné nařízení o společné organizaci trhů použije, 1. červenec 2008. Toto nařízení by proto mělo jako datum použití v těchto odvětvích stanovit 1. červenec 2008.

(12) Několik málo již přijatých ustanovení o odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny v jednotném nařízení o společné organizaci trhů se podle čl. 204 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení použije ode dne 1. ledna 2008. Příslušné změny předpokládané v tomto nařízení by proto měly být použitelné od stejného data jako změny pro odvětví osiva, hovězího a telecího masa a mléka a mléčných výrobků, tj. ode dne 1. července 2008.

(13) Druhá věta druhého odstavce článku 2 nařízení (ES) č. 1152/2007 stanoví, že některé změny zavedené uvedeným nařízením v odvětví mléka by se měly použít až ode dne 1. září 2008. Stejné datum použití by mělo být stanoveno pro dotčené změny v rámci tohoto nařízení.

(14) Pokud jde o odvětví cukru, použije se podle čl. 204 odst. 2 druhého pododstavce písm. c) uvedeného nařízení jednotné nařízení o společné organizaci trhů ode dne 1. října 2008. Ustanovení předpokládaná tímto nařízením by se tedy měla pro dané odvětví začít používat také ode dne 1. října 2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1234/2007 se mění takto:

(1) Článek 1 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Pokud jde o odvětví vína, použije se pouze článek 195 tohoto nařízení.“;

b) doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Pokud jde o brambory, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0701, použije se kapitola II části IV.“

(2) V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny stanoví v případě potřeby hospodářské roky Komise.“

(3) V čl. 6 odst. 2 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

„c) „smetanou“ smetana získaná přímo a výhradně z mléka;“.

(4) V čl. 8 odst. 1 písm. e) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii) 169,80 EUR za 100 kg pro sušené odstředěné mléko;“.

(5) V čl. 10 odst. 1 se písm. f) nahrazuje tímto:

„f) sušené odstředěné mléko nejvyšší jakosti vyrobené z mléka rozprašovacím sušením ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem bílkovin ve výši 34,0 % hmotnostních v tukuprosté sušině.“

(6) Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15 Máslo

1. Pro máslo probíhá veřejná intervence od 1. března do 31. srpna kteréhokoli roku.

2. Komise může nákup v rámci veřejné intervence zastavit, pokud množství nabízená k intervenci v daném období překročí 30 000 tun. V tom případě se nákup může uskutečnit na základě nabídkového řízení podle podmínek, které stanoví Komise.“

(7) V článku 23 se zrušuje druhý odstavec.

(8) V čl. 26 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii) na vývoz, a to buď bez dalšího zpracování, nebo po zpracování na produkty uvedené v příloze I Smlouvy nebo na zboží uvedené v části III přílohy XX tohoto nařízení nebo

iii) pro průmyslové použití podle článku 62. “

(9) V článku 28 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) na

i) nesolené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 82 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní a maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních,

ii) solené máslo vyrobené ze smetany nebo mléka ve schváleném podniku Společenství, s minimálním obsahem tuku 80 % hmotnostních, maximálním obsahem mléčné tukuprosté sušiny 2 % hmotnostní, maximálním obsahem vody 16 % hmotnostních a maximálním obsahem soli 2 % hmotnostní.“

(10) Článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29 Podmínky a výše podpory pro máslo

Výši podpory na máslo stanoví Komise na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje cen čerstvého másla a skladovaného másla.

Pokud se v době vyskladnění zjistí, že na trhu došlo k nepříznivé změně, kterou nebylo možné v době uskladnění předvídat, lze částku podpory zvýšit.“

(11) Článek 31 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmena d) až g) nahrazují těmito:

„d) na dlouhozrající sýry a sýry, které jsou vyrobeny z ovčího nebo kozího mléka nebo z obou a které ke zrání potřebují alespoň dobu šesti měsíců;

e) na vepřové maso;

f) na skopové a kozí maso.“;

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Komise stanoví podporu soukromého skladování uvedenou v odstavci 1 předem nebo na základě nabídkového řízení.

U sýrů uvedených v odst. 1 písm. d) se podpora stanoví s ohledem na náklady skladování a na rovnováhu, která má být zachována mezi sýry, na které je podpora poskytována, a jinými sýry uváděnými na trh.“

(12) Článek 35 se zrušuje.

(13) V článku 36 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování sýra podle čl. 31 odst. 1 písm. d), jestliže vývoj cen a situace v jeho zásobách ukazuje na závažnou nerovnováhu na trhu, která by mohla být odstraněna nebo zmírněna prostřednictvím sezonního skladování.“

(14) V článku 50 se odstavce 5 a 6 nahrazují těmito:

„5. Cukrovarnické podniky, které nepodepsaly před zasetím smlouvy o dodání za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 52 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6. S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody odchýlit od odstavců 3, 4 a 5.“

(15) Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52 Stažení cukru

1. K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může Komise s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy rozhodnout pro daný hospodářský rok o stažení z trhu takových množství cukru nebo isoglukózy vyráběných v rámci kvót, která přesahují hranici vypočtenou podle odstavce 2 tohoto článku.

2. Hranice pro stažení uvedená v odstavci 1 tohoto článku se pro každý podnik, který je držitelem kvóty, vypočte vynásobením jeho kvóty koeficientem, který stanoví Komise nejpozději do 16. března předcházejícího hospodářského roku na základě očekávaného vývoje trhu. Pro hospodářský rok 2008/09 se uvedený koeficient použije na kvótu po vzdání se kvót podle nařízení (ES) č. 320/2006 provedených nejpozději dne 15. března 2008.

Na základě aktualizovaného vývoje trhu může Komise do 31. října dotčeného hospodářského roku rozhodnout o úpravě nebo v případě, že nebylo přijato rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce, o stanovení pevného koeficientu.

3. Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje na vlastní náklady do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty nad hranici vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru nebo isoglukózy stažená během hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem Komise může rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr nebo veškerá stažená isoglukóza nebo jejich část považuje za:

a) přebytkový cukr nebo přebytkovou isoglukózu, které se mohou stát průmyslovým cukrem nebo průmyslovou isoglukózou, nebo

b) dočasnou výrobu v rámci kvóty, z níž část může být vyhrazena na vývoz v souladu se závazky Společenství plynoucími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

4. Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, může Komise rozhodnout, že určité množství staženého cukru může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

5. V případě, že se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena daného hospodářského roku.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 49 týkající se minimální ceny se neuplatní.

V případě, že je stažený cukr podle odstavce 4 prodán na trhu Společenství před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena probíhajícího hospodářského roku.

Článek 52a Stažení cukru v hospodářském roce 2008/09 a 2009/10

1. Odchylně od čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení se pro členské státy, pro které se vnitrostátní kvóta pro cukr snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, koeficient pro hospodářské roky 2008/09 a 2009/10 stanoví za použití přílohy VIIc tohoto nařízení.

2. V případě podniku, který se v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 320/2006 vzdá s účinkem od následujícího hospodářského roku své celkové přidělené kvóty, se na jeho žádost nepoužijí koeficienty uvedené v čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení. Žádost se podá do konce hospodářského roku, k němuž se stažení vztahuje.“

(16) Článek 59 se nahrazuje tímto:

„Článek 59Správa kvót

1. Komise upraví kvóty stanovené v příloze VI pro hospodářský rok 2008/09 do 30. dubna 2008 a pro hospodářský rok 2009/10 do konce února roku 2009 a pro hospodářský rok 2010/11 do konce února roku 2010. Tyto úpravy vyplývají z použití odstavce 2 tohoto článku a článku 58 tohoto nařízení a článku 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

2. S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví Komise nejpozději do konce února 2010 jednotný procentní podíl nezbytný ke snížení stávajících kvót na cukr a isoglukózu pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu pro hospodářské roky počínaje hospodářským rokem 2010/11. Členské státy odpovídajícím způsobem upraví kvóty pro každý podnik.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, stanoví Komise procentní podíl za použití přílohy VIIa tohoto nařízení. Tyto členské státy upraví pro jednotlivé podniky na svém území, které jsou držiteli kvóty, procentní podíl podle přílohy VIIb tohoto nařízení.

První a druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužijí na nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.“

(17) Článek 60 se mění takto:

a) název se nahrazuje tímto:

„Článek 60Přerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót“;

b) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/09 a následující hospodářské roky při respektování svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006. Členské státy při tom uplatňují objektivní a nediskriminační kritéria.“;

c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Pokud se použije článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006, upraví členské státy kvótu na cukr přidělenou dotyčnému podniku odchylně od odstavce 3 tohoto článku za použití snížení definovaného podle odstavce 4 uvedeného článku v mezích procentního podílu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.“

(18) V článku 64 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) cukru a isoglukózy, které byly v souladu s článkem 52 a 52a staženy z trhu a u nichž nejsou splněny povinnosti stanovené v čl. 52 odst. 3.“

(19) V článku 101 se písmena b) až e) nahrazují těmito:

„b) výrobci cukrářských výrobků a zmrzliny;

c) výrobci jiných potravin, jež budou stanoveny Komisí;

d) k přímé spotřebě zahuštěného másla.“

(20) V článku 102 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Podpora vyplácená Společenstvím činí 18,15 EUR na 100 kg u všech druhů mléka.

Výše podpory pro jiné způsobilé mléčné výrobky se stanoví s přihlédnutím k mléčným složkám dotyčných výrobků.“

(21) Za část II hlavu I kapitolu IV oddíl IV se vkládá tento oddíl IVa:

„ODDÍL IVaPodpora v odvětví ovoce a zeleniny

PODODDÍL ISESKUPENÍ PRODUCENTů

ČLÁNEK 103A PODPORA SESKUPENÍM PRODUCENTů

1. Během přechodného období povoleného článkem 125e pro seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny, které vzniklo proto, aby bylo uznáno jako organizace producentů, mohou členské státy takovým seskupením producentů poskytnout:

a) podporu určenou k pobídce jejich vytváření a k usnadnění jejich administrativní činnosti;

b) podporu poskytovanou buď přímo, nebo prostřednictvím úvěrových institucí určenou k pokrytí části investic nezbytných k dosažení uznání a stanovených v plánu uznání uvedeném v čl. 125e odst. 1 třetím pododstavci.

2. Podporu uvedenou v odstavci 1 hradí Společenství v souladu s pravidly, které přijme Komise pro financování takových opatření, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím.

3. Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) se pro každé seskupení producentů určí na základě produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce dosáhne výše:

a) 10 %, 10 %, 8 %, 6 % a 4 % hodnoty produkce uvedené na trh v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, a

b) 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uvedené na trh v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1405/2006*.

Tyto sazby lze snížit s ohledem na hodnotu produkce uvedené na trh, která je vyšší než stanovený práh. Na podporu vyplácenou seskupení producentů v daném roce lze použít strop.

PODODDÍL IIPROVOZNÍ FONDY A OPERAčNÍ PROGRAMY

ČLÁNEK 103B PROVOZNÍ FONDY

1. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

a) z finančních příspěvků členů nebo samotné organizace producentů;

b) z finanční podpory Společenství, kterou lze organizacím producentů poskytnout.

2. Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 103f.

Článek 103c Operační programy

1. Operační programy sledují dva nebo více z cílů stanovených v čl. 122 písm. c) a z těchto cílů:

a) plánování produkce;

b) zlepšování jakosti produktů;

c) zvyšování obchodní hodnoty produktů;

d) propagaci produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

e) environmentální opatření a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

f) předcházení krizím a jejich řešení.

2. Předcházení krizím a jejich řešení se týká předcházení a zvládání krizí na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

a) stahování z trhu;

b) sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení;

c) propagaci a komunikaci;

d) vzdělávací opatření;

e) pojištění úrody;

f) podporu na pokrytí správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení kapitálu a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení. V takovém případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Společenství podle článku 103d. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se financují buď prostřednictvím těchto půjček, nebo přímo, nikoliv však oběma způsoby najednou.

3. Členské státy zajistí, aby:

a) operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření nebo

b) bylo nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů poskytováno na environmentální opatření.

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)**.

Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků podle uvedeného ustanovení, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

4. V Bulharsku a Rumunsku se odstavec 3 použije až ode dne 1. ledna 2011.

5. Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

Článek 103d Finanční podpora Společenství

1. Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2. Finanční podpora Společenství je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.

Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

3. Na žádost organizace producentů dosáhne podíl stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a) je předložen více organizacemi producentů ze Společenství činnými v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

b) je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činnosti vedené na mezioborovém základě;

c) zahrnuje pouze zvláštní podporu na produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů***;

d) je předložen organizací producentů v jednom z členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, jde-li o opatření, která budou uskutečněna nejpozději koncem roku 2013;

e) jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která se sloučila s jinou uznanou organizací producentů;

f) jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

g) je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

h) je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů Společenství;

i) zahrnuje pouze zvláštní podporu na opatření týkající se propagace spotřeby ovoce a zeleniny zaměřené na děti ve školských zařízeních.

4. Procentní podíl stanovený v odstavci 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

a) bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků, zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

b) bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

Článek 103e Státní finanční podpora

1. V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký, může Komise členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů státní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond.

V regionech členských států, v nichž organizace producentů uvádí na trh méně než 15 % objemu produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být podpora uvedená v prvním pododstavci na žádost dotyčného členského státu uhrazena Společenstvím.

2. Odchylně od článku 180 tohoto nařízení se na státní finanční podporu, která je povolena podle odstavce 1, nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy.

Článek 103f Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

1. Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se k opatřením uvedeným v čl. 103c odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření splňují příslušné požadavky nařízení Rady (ES) č. 1698/2005****, včetně požadavků článku 5 uvedeného nařízení na doplňkovost, soudržnost a soulad.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny, pokud zjistí, že návrh neumožňuje dosahování cílů stanovených v článku 174 Smlouvy a v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí*****. Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musí tyto cíle také respektovat.

2. Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje tyto prvky:

a) analýzu situace ve smyslu silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

b) odůvodnění zvolených priorit;

c) cíle operačních programů a nástrojů i výkonnostní ukazatele;

d) hodnocení operačních programů;

e) oznamovací povinnosti organizací producentů.

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3. Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

Článek 103g Schválení operačních programů

1. Návrhy operačních programů se předkládají příslušným vnitrostátním orgánům, které je schválí nebo zamítnou nebo si vyžádají jejich úpravu v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu.

2. Organizace producentů sdělí členskému státu předpokládanou výši provozního fondu na každý rok a předloží náležité odůvodnění této výše založené na odhadech operačního programu, výdajích za stávající rok a případně výdajích za předchozí roky a v případě potřeby na předpokládaném množství produkce v následujícím roce.

3. Členský stát oznámí organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů předpokládanou výši finanční podpory Společenství v souladu s horními hranicemi stanovenými v článku 103d.

4. Platby finanční podpory Společenství se uskutečňují na základě výdajů vzniklých v souvislosti s činnostmi spadajícími do operačního programu. Na tytéž činnosti mohou být pod podmínkou složení záruky nebo jistoty vyplaceny zálohy.

5. Organizace producentů sdělí členskému státu konečnou výši výdajů za předchozí rok doloženou nezbytnými podklady, aby tak mohla obdržet zůstatek finanční podpory Společenství.

6. Operační programy a jejich financování producenty a organizacemi producentů na jedné straně a z fondů Společenství na straně druhé jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté.

Článek 103h Prováděcí pravidla

Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, zejména:

a) pravidla pro financování opatření uvedených v článku 103a, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím;

b) podíl a pravidla pro uhrazení opatření uvedených v čl. 103e odst. 1;

c) pravidla pro investice do jednotlivých podniků;

d) termíny pro sdělování a oznamování podle článku 103g;

e) ustanovení pro částečné platby finanční podpory Společenství podle článku 103g;

* Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

** Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

*** Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

**** Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

***** Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).“

(22) Článek 113 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komise může přijmout ustanovení týkající se obchodních norem pro jeden nebo více produktů v odvětvích:

a) olivového oleje a stolních oliv, pokud jde o produkty uvedené v příloze I části VII písm. a);

b) ovoce a zeleniny;

c) výrobků z ovoce a zeleniny;

d) banánů;

e) živých rostlin.“

b) Odstavec 2 se mění takto:

(i) písmeno a) se mění takto:

(i a ) bod iii) se nahrazuje tímto:

„iii) zájem spotřebitelů dostávat vhodné a transparentní informace zejména o zemi původu, třídě a případně o odrůdě (nebo o obchodním typu) produktu;“

(i b ) doplňuje se nový bod, který zní:

„v) pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, doporučené normy přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (EHK OSN).“;

ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) mohou týkat zejména jakosti, třídění, hmotnosti, stanovení rozměrů, obalu, balení, skladování, přepravy, obchodní úpravy, uvádění na trh, původu a označování.“

(23) Za článek 113 se vkládají se nové články 113a a 113b, které znějí:

„Článek 113a Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh

1. Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, mohou být uváděny na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2. Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, pro které byly přijaty obchodní normy, je povinen zajistit soulad s čl. 113 odst. 3 prvním pododstavcem.

3. Jako doplněk k čl. 113 odst. 3 druhému pododstavci a aniž jsou dotčeny případné zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, zejména ve věci důsledného provádění kontrol souladu, kontrolují členské státy u ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny výběrově na základě analýzy rizik, zda dané produkty odpovídají uvedeným obchodním normám. Tyto kontroly se zaměří na fázi, která předchází odeslání produktů z pěstitelských oblastí, kdy jsou produkty baleny nebo nakládány. U produktů ze třetích zemí probíhají kontroly před jejich propuštěním do volného oběhu.

Článek 113b Uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh

1. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 42 odst. 1 písm. a) a čl. 42 odst. 2) a přílohy V bodu A, použijí se na maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, poraženého po 1. červenci 2008, ať již vyprodukovaného v rámci Společenství nebo dovezeného ze třetích zemí, podmínky stanovené v příloze XIa, zejména obchodní názvy, které se mají používat, stanovené v bodu III uvedené přílohy.

Maso dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat, poražených před dnem 1. července 2008, však může být dále uváděno na trh, aniž by splňovalo podmínky stanovené v příloze XIa.

2. Podmínky uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení zapsané podle nařízení (ES) č. 510/2006, do 29. června 2007.“

(24) Článek 121 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) obchodních norem podle článků 113 a 113a včetně pravidel pro:

i) odchylky nebo výjimky z používání norem;

ii) uvádění údajů požadovaných normami i uvádění na trh a označování;

iii) používání obchodních norem na produkty dovážené do Společenství nebo vyvážené ze Společenství;

iv) pokud jde o čl. 113a odst. 1, pro definování toho, co představuje produkt řádné a uspokojivé obchodní jakosti;“

b) doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) pokud jde o podmínky, které lze používat při uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh podle článku 113b:

i) praktických postupů pro uvedení identifikačního písmene kategorie podle přílohy XIa bodu II, pokud jde o umístění a velikost použitých znaků;

ii) dovozu masa ze třetích zemí podle přílohy XIa bodu VIII, pokud jde o postupy při kontrole dodržování tohoto nařízení.“;

c) doplňuje se nový odstavec, který zní:

„Komise může změnit část B tabulky uvedené v příloze XIa bodě III odst. 2.“

(25) Článek 122 se mění takto:

a) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) založili producenti z odvětví:

i) chmele;

ii) olivového oleje a stolních oliv;

iii) ovoce a zeleniny, pokud jde o zemědělce pěstující jeden nebo více produktů uvedeného odvětví nebo takových produktů určených výhradně ke zpracování;

iv) bource morušového;“

b) v písmenu c) se bod iii) nahrazuje tímto:

„iii) podpory racionalizace a mechanizace produkce, zejména s ohledem na optimalizaci produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů.“

(26) Článek 123 se mění takto:

a) První pododstavec se stává odstavcem 1.

b) Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„2. Pokud mezioborové organizace uvedené v odstavci 1 vykonávají činnost na území více členských států, uděluje uznání Komise, bez zapojení výboru podle článku 195.

3. Jako doplněk odstavce 1, členské státy rovněž uznají mezioborové organizace, které:

a) sdružují zástupce hospodářských činností spojených s produkcí nebo zpracováním produktů nebo obchodem s nimi v odvětví ovoce a zeleniny;

b) vznikly z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které je tvoří;

c) vykonávají v jednom nebo více regionech Společenství dvě nebo více z následujících činností s ohledem na zájmy spotřebitelů:

i) zlepšování znalosti a průhlednosti produkce a trhu,

ii) přispívání k lepší koordinaci uvádění ovoce a zeleniny na trh, zejména prostřednictvím výzkumu nebo studií trhu,

iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,

iv) plnější využívání potenciálu vyprodukovaného ovoce a zeleniny,

v) poskytování údajů a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí,

vi) hledání postupů omezujících používání prostředků na ochranu rostlin a jiných průmyslových prostředků a zajišťujících jakost produktů a ochranu půdy a vod,

vii) vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů,

viii) uplatňování a ochrana ekologické zemědělské produkce a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných údajů,

ix) propagace integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce,

x) stanovení pravidel pro produkci a uvádění produktů na trh uvedených v příloze XVIa bodech 2 a 3, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla.“

(27) Za část II hlavu II kapitolu II oddíl I se vkládá tento oddíl Ia:

„ODDÍL IA PRAVIDLA PRO HOSPODÁřSKÉ SUBJEKTY A MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE V ODVěTVÍ OVOCE A ZELENINY

PODODDÍL I STANOVY A UZNÁVÁNÍ ORGANIZACÍ PRODUCENTů

Článek 125a Stanovy organizací producentů

1. Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny zavazují její členy zejména:

a) uplatňovat pravidla přijatá organizací producentů ohledně znalosti produkce, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

b) být, v souvislosti s produkcí každého z produktů uvedených v čl. 122 písm. a) bodu iii) daným podnikem, členem pouze jedné organizace producentů;

c) prodávat svou veškerou dotyčnou produkci prostřednictvím organizace producentů;

d) poskytovat údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy, sklizená množství, výnosy a přímé prodeje;

e) platit finanční příspěvky stanovené ve stanovách pro potřebu zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 103b.

2. Bez ohledu na odst. 1 písm. c) mohou členové organizace producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací,

a) prodat přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nejvýše pevně stanovený procentní podíl své produkce nebo produktů, přičemž tento procentní podíl je stanoven členskými státy nejméně na 10 %;

b) uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem tržní produkce jejich organizace;

c) uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.

3. Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

a) postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odstavci 1;

b) předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

c) pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

d) sankce za porušení buď povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení finančních příspěvků, nebo pravidel stanovených organizací producentů;

e) pravidla přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství;

f) účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

4. Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

Článek 125b Uznávání

1. Členské státy uznají za organizace producentů všechny právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob, které o uznání požádají, pokud

a) mají za cíl používání pěstitelských postupů, produkčních technologií a postupů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny a zachování nebo podpory biologické rozmanitosti a splňují požadavky článků 122 a 125a a poskytnou o tom příslušné doklady;

b) sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, které stanoví členské státy, a poskytnou o tom příslušné doklady;

c) existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti z časového hlediska i z hlediska účinnosti a koncentrace nabídky, přičemž členské státy mohou rozhodnout, které produkty nebo skupiny produktů uvedené v čl. 122 písm. a) bodu iii) by měly být pokryty organizací producentů;

d) svým členům účinně umožňují přijímat technickou pomoc při používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí;

e) v případě potřeby svým členům účinně poskytují technické prostředky nezbytné pro shromažďování, skladování, obalovou úpravu a uvádění jejich produkce na trh;

f) zajišťují řádné obchodní a účetní vedení svých činností a

g) nezaujímají dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

2. Členské státy

a) rozhodují o udělení uznání organizaci producentů do tří měsíců od obdržení žádosti doprovázené všemi nezbytnými doklady;

b) pravidelně kontrolují, zda organizace producentů dodržují tuto hlavu, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání jejich uznání;

c) oznamují Komisi jednou za rok všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

Pododdíl IISdružení organizací producentů a seskupení producentů

Článek 125c Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny

Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se zakládá z podnětu uznaných organizací producentů a může provádět jakoukoli z činností organizace producentů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem mohou členské státy uznat sdružení producentů na základě žádosti, pokud

a) členský stát shledá, že sdružení je schopno tyto činnosti účinně vykonávat, a

b) sdružení nezaujímá dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

Ustanovení čl. 125a odst. 4 se použije obdobně.

Článek 125d Svěření činností vnějším subjektům

Členské státy mohou povolit uznané organizaci producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo uznanému sdružení organizací producentů v uvedeném odvětví, aby některé ze svých činností svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud členskému státu dostatečně doloží, že se jedná o vhodný způsob pro dosahování cílů dotyčné organizace producentů nebo dotyčného sdružení organizací producentů.

Článek 125e Seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny

1. V členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, nebo v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy, nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 mohou být z podnětu zemědělců, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů z odvětví ovoce a zeleniny nebo takových produktů určených výhradně ke zpracování, zakládána seskupení producentů za účelem uznání za organizaci producentů.

Takovým seskupením producentů může být poskytnuto přechodné období na splnění podmínek pro uznání za organizaci producentů podle článku 122.

Za tímto účelem předloží tato seskupení producentů příslušnému členskému státu plán odstupňovaného uznání, jehož přijetím začíná přechodné období uvedené v druhém pododstavci a které představuje předběžné uznání. Přechodné období nesmí být delší pěti let.

2. Před přijetím plánu uznání členské státy uvědomí Komisi o svých záměrech a jejich předpokládaných finančních důsledcích.

Pododdíl IIIRozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu

Článek 125f Rozšíření působnosti pravidel

1. Je-li organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny působící ve vymezeném hospodářském obvodu u konkrétního produktu považována za reprezentativní pro produkci a producenty tohoto obvodu, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit níže uvedená pravidla za závazná pro producenty usazené v tomto hospodářském obvodu, kteří nejsou členy organizace producentů:

a) pravidla uvedená v čl. 125a odst. 1 písm. a);

b) pravidla nezbytná k provádění opatření uvedených v čl. 103c odst. 2 písm. c).

První pododstavec se použije za předpokladu, že dotyčná pravidla

a) se používají již nejméně jeden hospodářský rok;

b) jsou zahrnuta v úplném seznamu v příloze XVIa;

c) jsou závazná pro období nejvýše tří hospodářských roků.

Podmínka uvedená v písm. a) druhém pododstavci se však nepoužije, jsou-li dotčenými pravidly pravidla uvedená v příloze XVIa bodech 1, 3 a 5. V takovém případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

2. Pro účely tohoto pododdílu se „hospodářským obvodem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými oblastmi, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

Členské státy oznámí seznam hospodářských obvodů Komisi.

Komise ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto sdělení seznam schválí nebo po konzultaci s dotyčným členským státem rozhodne o úpravách, které v něm tento členský stát musí provést. Komise schválený seznam zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

3. Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % objemu produkce tohoto obvodu. Aniž je dotčen odstavec 5, nepřihlíží se při výpočtu těchto podílů k producentům ani k produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 834/2007.

4. Pravidla, jejichž působnost je rozšířena na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu:

a) nesmějí působit újmu jiným producentům v dotyčném členském státě nebo ve Společenství;

b) se nesmějí použít, pokud se jich přímo netýkají, na produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před začátkem hospodářského roku, s výjimkou pravidel znalosti produkce uvedených v čl. 125a odst. 1 písm. a);

c) musí být slučitelná s platnými pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly.

5. Působnost pravidel nesmí být rozšířena na producenty ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 834/2007, není-li toto opatření schváleno nejméně 50 % těchto producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.

Článek 125g Oznámení

Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu podle čl. 125f odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

Článek 125h Zrušení rozšíření působnosti pravidel

Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl podle čl. 125f odst. 1,

a) pokud zjistí, že dané rozšíření působnosti na další producenty vylučuje hospodářskou soutěž v podstatné části vnitřního trhu nebo ohrožuje volný obchod nebo že jsou ohroženy cíle článku 33 Smlouvy;

b) pokud zjistí, že se na pravidla, jejichž působnost je rozšířena na další producenty, vztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Rozhodnutí Komise týkající se uvedených pravidel se použije až ode dne tohoto zjištění;

c) pokud na základě kontroly zjistí, že nebyl dodržen tento pododdíl.

Článek 125i Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Použije-li se čl. 125f odst. 1, může dotyčný členský stát po posouzení předložených důkazů rozhodnout, že producenti, kteří nejsou členy organizace, uhradí organizaci producentů část finančních příspěvků zaplacených členy organizace producentů, pokud tyto příspěvky slouží k pokrytí

a) správních nákladů vyplývajících z použití pravidel uvedených v čl. 125f odst. 1;

b) nákladů na výzkum, studie trhu a propagaci prodeje vynaložených organizací nebo sdružením, ze kterých mají prospěch všichni producenti daného obvodu.

Článek 125j Rozšíření působnosti pravidel sdružení organizací producentů

Pro účely tohoto pododdílu se jakýkoli odkaz na organizace producentů považuje rovněž za odkaz na uznaná sdružení organizací producentů.

Pododdíl IVMezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny

Článek 125k Uznání a odnětí uznání

1. Opodstatňují-li to struktury členského státu, mohou členské státy uznat za mezioborové organizace všechny organizace založené na svém území, které o uznání náležitým způsobem požádají, za podmínky, že

a) provádějí svou činnost v jedné nebo více oblastech dotčeného členského státu;

b) představují významný podíl produkce, obchodu a/nebo zpracování ovoce a zeleniny a produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny v dotyčné oblasti nebo oblastech a v případě, že se jedná o více oblastí, prokážou minimální úroveň reprezentativnosti každého z těch odvětví, která sdružují, v každé dané oblasti;

c) vykonávají dvě nebo více činností uvedených v čl. 123 odst. 3 písm. c);

d) samy se nezabývají produkcí ani zpracováním ovoce a zeleniny nebo výrobků z ovoce a zeleniny, ani jejich uváděním na trh;

e) nejsou zapojeny do žádných dohod, rozhodnutí ani jednání ve vzájemné shodě podle čl. 176a odst. 4.

2. Dříve, než členské státy udělí uznání, oznámí Komisi, které mezioborové organizace požádaly o uznání, a poskytnou veškeré příslušné informace vztahující se k reprezentativnosti těchto organizací a k jednotlivým činnostem, které vykonávají, jakož i veškeré ostatní informace nutné k posouzení žádosti.

Komise může vznést námitky vůči uznání ve lhůtě dvou měsíců od oznámení.

3. Členské státy

a) rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti doprovázené všemi nezbytnými doklady;

b) pravidelně kontrolují, zda mezioborové organizace dodržují podmínky pro udělení uznání, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání uznání;

c) odebírají uznání, pokud

i) již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v tomto pododdílu,

ii) se mezioborová organizace podílí na dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě podle čl. 176a odst. 3, aniž tím jsou dotčeny další sankce, které je třeba uložit podle vnitrostátního práva,

iii) mezioborová organizace nedodrží oznamovací povinnost uvedenou v čl. 176a odst. 2;

d) oznamují Komisi ve lhůtě dvou měsíců všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

4. Komise stanoví podmínky, za kterých členské státy podávají zprávy Komisi o činnostech meziodvětvových organizací, a četnost těchto zpráv.

Komise může na základě kontrol požádat členský stát o odnětí uznání.

5. Uznání představuje oprávnění k činnostem uvedeným v čl. 123 odst. 3 písm. c) s výhradou podmínek stanovených tímto nařízením.

6. Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní seznam uznaných mezioborových organizací s uvedením hospodářské sféry nebo oblasti jejich činností a činností prováděných ve smyslu článku 125l. Odnětí uznání se rovněž zveřejní.

Článek 125l Rozšíření působnosti pravidel

1. Je-li mezioborová organizace působící v jedné nebo více stanovených oblastech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, za závazné na omezenou dobu i pro jiné individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčné oblasti nebo oblastech a nejsou členy této organizace.

2. Mezioborová organizace je považována za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, sdružuje-li alespoň dvě třetiny produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi v dané oblasti nebo oblastech členského státu. V případě, že žádost o rozšíření působnosti pravidel zahrnuje více oblastí, meziodvětvová organizace musí prokázat minimální úroveň reprezentativnosti každého z těch odvětví, která sdružuje, v každé z dotyčných oblastí.

3. Pravidla, o rozšíření jejichž působnosti na jiné hospodářské subjekty lze požádat,

a) se musí týkat jednoho z těchto cílů:

i) znalost produkce a trhu,

ii) pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla,

iii) vypracovávání vzorů smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,

iv) pravidla uvádění produktů na trh,

v) pravidla ochrany životního prostředí,

vi) opatření na podporu a marketing produktů,

vii) opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

b) musí platit již nejméně jeden hospodářský rok;

c) mohou být závazná nejvýše po dobu tří hospodářských let;

d) nesmějí působit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Společenství.

Podmínka uvedená v písm. b) prvním pododstavci se však nepoužije, jsou-li dotčenými pravidly pravidla uvedená v příloze XVIa bodech 1, 3 a 5. V takovém případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

4. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodech ii), iv) a v) musí být pravidly stanovenými v příloze XVIa. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodu ii) se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo stanovenou oblast nebo oblasti uvedené v odstavci 1.

Článek 125m Oznámení a zrušení rozšíření působnosti pravidel

1. Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily pro všechny hospodářské subjekty v jedné nebo více stanovených oblastech podle čl. 125l odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

2. Před zveřejněním pravidel Komise uvědomí výbor zřízený článkem 195 o každém oznámení o rozšíření působnosti meziodvětvových dohod.

3. Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl, v případech uvedených v článku 125h.

Článek 125n Finanční příspěvky nečlenů

Je-li působnost pravidel pro jeden nebo více produktů rozšířena a jestliže jednu nebo více činností podle čl. 125l odst. 3 písm. a) vykonává uznaná mezioborová organizace a jsou-li tato pravidla v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, rozhodnout, že jednotlivci nebo seskupení, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí organizaci uhradit v plné nebo částečné výši částku rovnou veškerým finančním příspěvkům zaplaceným jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností.“

(28) V článku 127 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) případně pravidel pro nadnárodní organizace producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů včetně správní pomoci, kterou poskytují příslušné orgány v případě přeshraniční spolupráce,

f) případně všech důsledků uznání mezioborové organizace.“

(29) V článku 130 se písmena g) až o) nahrazují těmito:

„g) ovoce a zeleniny;

h) výrobků z ovoce a zeleniny;

i) banánů;

j) živých rostlin;

k) hovězího a telecího masa;

l) mléka a mléčných výrobků;

m) vepřového masa;

n) skopového a kozího masa;

o) vajec;

p) drůbežího masa;

q) zemědělského lihu.“

(30) Za článek 140 se vkládá článek 140a, který zní:

„Článek 140a Režim vstupní ceny pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

1. Závisí-li použití celních sazeb společného celního sazebníku na vstupní ceně dovezené zásilky, prověřuje se skutečná výše této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty vypočítané Komisí podle původu a podle produktu na základě váženého průměru cen dotyčného produktu na reprezentativních trzích členských států, popřípadě na jiných trzích.

Komise však může přijmout zvláštní předpisy pro prověřování vstupních cen dovážených produktů určených především ke zpracování.

2. Je-li udaná vstupní cena dotyčné zásilky vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o cenové rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

3. Není-li vstupní cena dotyčné zásilky udána v době celního odbavení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise.“

(31) V čl. 141 odst. 1 se úvodní část nahrazuje touto:

„Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů podléhá dodatečnému dovoznímu clu s celní sazbou stanovenou v článcích 135 až 140, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže:“.

(32) V článku 153 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci se stanoví pro Společenství ve výši 2 324 735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.“

(33) V čl. 161 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena, která zní:

„e) ovoce a zeleniny;

f) výrobků z ovoce a zeleniny;

g) hovězího a telecího masa;

h) mléka a mléčných výrobků;

i) vepřového masa;

j) skopového a kozího masa;

k) vajec;

l) drůbežího masa;

m) zemědělského lihu.“

(34) Za článek 176 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 176a Dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví ovoce a zeleniny

1. Ustanovení čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nepoužijí na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž účelem je provádění činností podle čl. 123 odst. 3 písm. c) tohoto nařízení.

2. Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b) Komise ve lhůtě dvou měsíců po obdržení všech požadovaných údajů Komise neshledala, že dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly Společenství.

3. Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4. Za neslučitelné s pravidly Společenství jsou vždy prohlášeny tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

a) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Společenství;

b) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

c) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou způsobit narušení hospodářské soutěže, které nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných činností mezioborové organizace;

d) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které zahrnují stanovení cen, aniž jsou dotčeny činnosti vykonávané mezioborovými organizacemi na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Společenství;

e) dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

5. Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, přijme rozhodnutí, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

Rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6. V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V takovém případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv shledat neslučitelnost s pravidly Společenství.“

(35) Článek 179 se nahrazuje tímto:

„Článek 179 Prováděcí pravidla pro dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví ovoce a zeleniny a tabáku

Komise může přijmout k článkům 176a, 177 a 178 prováděcí pravidla týkající se mimo jiné oznamování a zveřejňování.“

(36) Článek 182 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Finsko smí na základě povolení Komise poskytovat podporu na určitá množství osiv s výjimkou osiva bojínku lučního ( Phleum pratense L.) a na určitá množství osiva obilovin vyprodukovaná výhradně ve Finsku až do sklizně v roce 2010 včetně.

Finsko podá Komisi podrobnou zprávu o výsledcích povolené podpory nejpozději do 31. prosince 2008.“

b) Doplňují se nové odstavce, které zní:

„5. Členské státy mohou i nadále poskytovat státní podpory podle stávajících režimů na produkci brambor, čerstvých nebo chlazených, kódu KN 0701 a na obchodování s nimi až do 31. prosince 2011.

6. Pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, mohou členské státy poskytovat státní podporu až do 31. prosince 2010 za těchto podmínek:

a) státní podpora se vyplácí pouze producentům ovoce a zeleniny, kteří nejsou členy uznané organizace producentů a kteří s uznanou organizací producentů podepsali smlouvu, v níž souhlasí, že budou uplatňovat opatření pro předcházení krizím a jejich řešení dotyčné organizace producentů;

b) výše podpory vyplácené těmto producentům nepřesáhne 75 % podpory Společenství obdržené členy dotyčné organizace producentů a

c) dotyčný členský stát předloží Komisi nejpozději do 31. prosince 2010 zprávu o účinnosti a efektivnosti státní podpory, v níž zejména rozebere, do jaké míry podpora napomohla organizaci odvětví. Komise zprávu posoudí a rozhodne, zda předloží příslušné návrhy.“

(37) V článku 184 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVa a části II hlavy II kapitoly II týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny.“

(38) Za článek 203 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 203a Přechodná pravidla v odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

1. Režimy podpory stanovené v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 a zrušené nařízením (ES) č. 1182/2007 zůstávají použitelné pro každý z dotčených produktů pro hospodářský rok daného produktu, který končí v roce 2008.

2. Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení. V případě potřeby se přizpůsobí požadavkům tohoto nařízení do 31. prosince 2010.

Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 1182/2007, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení.

3. Operační program, který byl schválen podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem použitelnosti nařízení (ES) č. 1182/2007, může na žádost organizace producentů

a) pokračovat až do konce nebo

b) být změněn v souladu s požadavky tohoto nařízení nebo

c) být nahrazen novým operačním programem, který bude schválen podle tohoto nařízení.

Ustanovení čl. 103d odst. 3 písm. e) a f) se použijí pro operační programy předložené v roce 2007, které v den použitelnosti tohoto nařízení ještě nebyly schváleny a které jinak splňují kritéria stanovená ve zmíněných písmenech.

4. Seskupení producentů, kterým bylo uděleno předběžné uznání podle nařízení (ES) č. 2200/96, nadále využívají daného předběžného uznání podle tohoto nařízení. Plány uznání přijaté podle nařízení (ES) č. 2200/96 nadále využívají výhod spojených s tímto přijetím podle tohoto nařízení. V případě potřeby se však tyto plány pozmění, aby se tak seskupení producentů umožnilo splnit kritéria pro uznání za organizaci producentů, která jsou stanovena v článku 125b tohoto nařízení. Pokud jde o seskupení producentů v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, použijí se na plány uznání ode dne použitelnosti tohoto nařízení výše podpory stanovené v čl. 103a odst. 3 písm. a).

5. Smlouvy uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2202/96, které pokrývají více než jeden hospodářský rok režimu podpory pro zpracování citrusových plodů a které se týkají hospodářského roku začínajícího dne 1. října 2008 nebo dalších hospodářských roků, mohou být se souhlasem obou smluvních stran pozměněny nebo ukončeny, aby se zohlednilo zrušení uvedeného nařízení nařízením (ES) č. 1182/2007 a následné zrušení podpory. V důsledku změny nebo zrušení se na zúčastněné strany nepoužijí žádné sankce podle uvedeného nařízení nebo prováděcích předpisů k němu.

6. Pokud členský stát využije přechodných opatření podle článku 68b nebo článku 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003, zůstávají pravidla přijatá podle článku 6 nařízení (ES) č. 2201/96 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 2202/96, která se týkají minimálních vlastností surovin dodaných ke zpracování a minimálních požadavků na jakost hotových výrobků, použitelná na suroviny sklizené na jeho území.

7. Až do přijetí nových obchodních norem pro ovoce a zeleninu a výrobky z ovoce a zeleniny podle článků 113 a 113a se nadále použijí obchodní normy stanovené podle nařízení (ES) č. 2200/96 a nařízení (ES) č. 2201/96.

8. Komise může přijmout opatření nezbytná pro usnadnění přechodu od ustanovení nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2202/96 a (ES) č. 1182/2007 na ustanovení tohoto nařízení, včetně ustanovení odstavců 1 až 7 tohoto článku.“

(39) Přílohy se mění takto:

a) Za přílohu VII se vkládají přílohy VIIa, VIIb a VIIc, jejichž znění uvádí příloha I tohoto nařízení.

b) V příloze VIII se bod VI nahrazuje tímto:

„VI.

Použije-li se čl. 59 odst. 2, přidělí členské státy upravené kvóty nejpozději do konce února, aby mohly být uplatňovány v následujícím hospodářském roce.“

c) Za přílohu XI se vkládá příloha XIa, jejíž znění uvádí příloha II tohoto nařízení.

d) V bodu III odst. 1 přílohy XIII se vkládá nový pododstavec, který zní:

„Tepelně ošetřené mléko, které nesplňuje požadavky na obsah tuku stanovené v prvním pododstavci písm. b), c) a d), se považuje za konzumní mléko, je-li obsahu tuku jasně uveden na jedno desetinné místo a je-li na obalu snadno čitelný v podobě „… % tuku“. Takové mléko se neoznačuje jako mléko plnotučné, polotučné nebo odstředěné.“

e) Za přílohu XVI se vkládá příloha XVIa, jejíž znění uvádí příloha III tohoto nařízení.

f) Příloha XXII se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.

Článek 2Zrušení

Nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 700/2007 a (ES) č. 1182/2007 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s příslušnými srovnávacími tabulkami uvedenými v příloze XXII uvedeného nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2008. Avšak:

a) ustanovení čl. 1 odst. 3, 4, 5, 7, 11 a 12 se použijí ode dne 1. září 2008;

b) ustanovení čl. 1 odst. 8, 13 až 17 a 30 se použijí ode dne 1. října 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne …

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA VIIa

Výpočet procentního podílu, který má být stanovenpodle čl. 59 odst. 2 druhého pododstavce

1. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 2 se použijí tyto definice:

a) „procentním podílem na úrovni členského státu“ se rozumí procentní podíl určený podle bodu 2 pro účely stanovení celkového množství, které má být sníženo na úrovni dotyčného členského státu;

b) „jednotným procentním podílem“ se rozumí jednotný procentní podíl stanovený Komisí podle čl. 59 odst. 2 prvního pododstavce;

c) „snížením“ se rozumí hodnota získaná vydělením celkových kvót, kterých se podniky vzdaly, v jednotlivých členských státech vnitrostátními kvótami stanovenými v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném ke dni 1. července 2006. Pro ty členské státy, které ke dni 1. července 2006 nebyly členy Společenství, se odkaz na uvedenou přílohu týká znění platného ke dni jejich přistoupení ke Společenství.

2. Procentní podíl na úrovni členského státu se rovná jednotnému procentnímu podílu vynásobenému hodnotou 1 – [(1/0,6) × snížení].

Pokud je výsledek menší než nula, rovná se použitelný procentní podíl nule.

PŘÍLOHA VIIb

Výpočet procentního podílu použitelného pro podniky podle čl. 59 odst. 2 druhého pododstavce

1. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 2 se použijí tyto definice:

a) „použitelným procentním podílem“ se rozumí procentní podíl, který má být stanoven podle bodu 2 a který je použitelný pro kvótu přidělenou dotyčnému podniku;

b) „jednotným procentním podílem na úrovni členského státu“ se rozumí procentní podíl vypočítaný pro dotyčný členský stát jako:

Qty / Σ [ (1- R/K ) x Q]

kde

Qty = množství, které má být sníženo na úrovni členského státu, uvedené v příloze VIIa bodu 1 písm. a),

R = vzdání se kvóty uvedené v písm. c) pro daný podnik,

Q = kvóta pro stejný uvedený podnik dostupná na konci února 2010,

K = hodnota vypočítaná podle písm. d),

Σ je součet součinů (1 – R/K) × Q vypočítaný pro každý podnik, který je držitelem kvóty na území členského státu; pokud je součin menší než nula, rovná se nule;

c) „vzdáním se kvóty“ se rozumí hodnota získaná vydělením množství kvót, kterých se dotyčný podnik vzdal, jeho kvótou přidělenou podle článků 56 a 60;

d) „K“ se v jednotlivých členských státech vypočte tak, že se celkové snížení kvóty v uvedeném členském státě (dobrovolné vzdání se zvýšené o množství snížené na úrovni členského státu uvedené v příloze VIIa bodu 1 písm. a)) vydělí počáteční kvótou stanovenou v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném ke dni 1. července 2006. Pro ty členské státy, které ke dni 1. července 2006 nebyly členy Společenství, se odkaz na uvedenou přílohu týká znění platného ke dni jejich přistoupení ke Společenství.

2. Použitelný procentní podíl se rovná jednotnému procentnímu podílu na úrovni členského státu vynásobenému hodnotou 1 – [(1/K) × vzdání se kvóty].

Pokud je výsledek menší než nula, rovná se použitelný procentní podíl nule.

PŘÍLOHA VIIc

Výpočet koeficientu, který má být stanoven podle čl. 52a odst. 1

1. Pro účely výpočtu uvedeného v bodech 2 a 3 se použijí tyto definice:

a) „koeficientem na úrovni členského státu“ se rozumí koeficient, který má být stanoven podle bodu 2;

b) „snížením“ se rozumí hodnota získaná vydělením celkových kvót na cukr, kterých se podniky vzdaly v jednotlivých členských státech, a to včetně kvót, kterých se podniky vzdaly v hospodářském roce, k němuž se stažení vztahuje, vnitrostátními kvótami na cukr stanovenými v příloze III nařízení (ES) č. 318/2006 ve znění platném ke dni 1. července 2006. Pro ty členské státy, které ke dni 1. července 2006 nebyly členy Společenství, se odkaz na uvedenou přílohu týká znění platného ke dni jejich přistoupení ke Společenství;

c) „koeficientem“ se rozumí koeficient stanovený Komisí podle čl. 52 odst. 2.

2. Pro hospodářské roky 2008/09 a 2009/10 se koeficient na úrovni členského státu rovná koeficientu zvýšenému o hodnotu [(1/0,6) × snížení] × (1 – koeficient).

Pokud je výsledek vyšší než jedna, rovná se použitelný koeficient jedné.“

PŘÍLOHA II

„Příloha XIa Uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh podle článku 113b

I. Definice

Pro účely této přílohy se „masem“ rozumí všechna jatečně upravená těla, maso nevykostěné a vykostěné a droby, ať již dělené nebo nedělené, určené k lidské spotřebě, pocházející ze dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, čerstvé, zmrazené či hluboce zmrazené, v obalech či baleních, nebo bez nich.

II. Kategorizace dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na jatkách

Na jatkách pod dohledem příslušného orgánu podle bodu VII odst. 1 této přílohy rozdělí hospodářské subjekty v okamžiku porážky všechny dvanáctiměsíční nebo mladší kusy skotu do jedné z těchto dvou kategorií:

A) Kategorie V: osmiměsíční nebo mladší skot

Identifikační písmeno této kategorie: V.

B) Kategorie Z: skot ve věku osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců

Identifikační písmeno této kategorie: Z.

Toto rozdělení musí být v členských zemích prováděno na základě údajů obsažených v průvodním pasu skotu nebo, pokud to není možné, na základě údajů obsažených v počítačové databázi podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97*.

* Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

III. Obchodní názvy

1. Obchodní název je název, pod kterým se prodávají potraviny, ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy*.

2. Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu se v členských státech uvádí na trh pouze pod tímto obchodním názvem nebo těmito obchodními názvy:

A) Pro maso skotu kategorie V:

Země uvedení na trh | Obchodní názvy, jež se mají použít |

Belgie | veau, viande de veau / kalfsvlees / Kalbfleisch |

Bulharsko | месо от малки телета |

Česká republika | telecí |

Dánsko | lyst kalvekød |

Německo | Kalbfleisch |

Estonsko | vasikaliha |

Řecko | μοσχάρι γάλακτος |

Španělsko | ternera blanca, carne de ternera blanca |

Francie | veau, viande de veau |

Irsko | veal |

Itálie | vitello, carne di vitello |

Kypr | μοσχάρι γάλακτος |

Lotyšsko | teļa gaļa |

Litva | veršiena |

Lucembursko | veau, viande de veau / Kalbfleisch |

Maďarsko | borjúhús |

Malta | vitella |

Nizozemsko | kalfsvlees |

Rakousko | Kalbfleisch |

Polsko | cielęcina |

Portugalsko | vitela |

Rumunsko | carne de vițel |

Slovinsko | teletina |

Slovensko | teľacie mäso |

Finsko | vaalea vasikanliha / ljust kalvkött |

Švédsko | ljust kalvkött |

Spojené království | veal |

B) Pro maso skotu kategorie Z:

Země uvedení na trh | Obchodní názvy, jež se mají použít |

Belgie | jeune bovin, viande de jeune bovin / jongrundvlees / Jungrindfleisch |

Bulharsko | телешко месо |

Česká republika | hovězí maso z mladého skotu |

Dánsko | kalvekød |

Německo | Jungrindfleisch |

Estonsko | noorloomaliha |

Řecko | νεαρό μοσχάρι |

Španělsko | ternera, carne de ternera |

Francie | jeune bovin, viande de jeune bovin |

Irsko | rosé veal |

Itálie | vitellone, carne di vitellone |

Kypr | νεαρό μοσχάρι |

Lotyšsko | jaunlopa gaļa |

Litva | jautiena |

Lucembursko | jeune bovin, viande de jeune bovin / Jungrindfleisch |

Maďarsko | növendék marha húsa |

Malta | vitellun |

Nizozemsko | rosé kalfsvlees |

Rakousko | Jungrindfleisch |

Polsko | młoda wołowina |

Portugalsko | vitelão |

Rumunsko | carne de tineret bovin |

Slovinsko | meso težjih telet |

Slovensko | mäso z mladého dobytka |

Finsko | vasikanliha / kalvkött |

Švédsko | kalvkött |

Spojené království | beef |

3. Obchodní název podle odstavce 1 lze doplnit názvem nebo označením dotyčných kusů masa nebo drobů.

4. Obchodní názvy uvedené pro kategorii V v bodu A tabulky v odstavci 2 a jakýkoli nový název odvozený z těchto obchodních názvů se použijí pouze v případě, že jsou splněny všechny požadavky této přílohy.

Zejména výrazy jako „veau“, „telecí“, „Kalb“, „μοσχάρι“, „ternera“, „kalv“, „veal“, „vitello“, „vitella“, „kalf“, „vitela“ a „teletina“ se nesmějí používat v obchodním názvu nebo uvádět na označení u masa skotu staršího dvanácti měsíců.

* Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

IV. Povinné údaje na štítku

1. Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/13/ES a články 13, 14 a 15 nařízení (ES) č. 1760/2000, označí hospodářské subjekty maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu v každé fázi produkce a uvádění na trh těmito údaji:

a) údajem o věku zvířat při porážce, který se případně uvede slovy „věk při porážce: do osmi měsíců“ v případě osmiměsíčních a mladších zvířat nebo „věk při porážce: od osmi do dvanácti měsíců“ v případě zvířat ve věku více než osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců;

b) obchodním označením podle bodu III této přílohy.

Odchylně od písmene a) však mohou hospodářské subjekty v každé fázi produkce a uvádění na trh, vyjma fáze uvádění do prodeje konečnému spotřebiteli, nahradit věk při porážce identifikačním písmenem kategorie podle bodu II této přílohy.

2. Pokud jde o maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, které je nabízeno konečnému spotřebiteli k prodeji bez hotového balení v místech maloobchodního prodeje, členské státy stanoví pravidla týkající se způsobu, jak mají být údaje podle odstavce 1 uváděny.

V. Nepovinné údaje na štítku

Hospodářské subjekty mohou doplnit povinné údaje podle bodu IV nepovinnými údaji schválenými postupem podle článku 16 nebo 17 nařízení (ES) č. 1760/2000.

VI. Evidence

S cílem zaručit přesnost údajů na označení podle bodů IV a V evidují hospodářské subjekty v každé fázi produkce a uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh zejména tyto údaje:

a) identifikační číslo a datum narození zvířat, a to pouze v rámci jatek;

b) referenční číslo, umožňující stanovit souvislost mezi identifikací zvířat, ze kterých maso pochází, na jedné straně, a obchodním názvem, věkem při porážce a identifikačním písmenem kategorie na štítku masa, na straně druhé;

c) datum vstupu a výstupu zvířat a masa do/ze zařízení, aby se zaručilo vytvoření korelace mezi vstupy a výstupy.

VII. Úřední kontroly

1. Do 1. července 2008 členské státy určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za úřední kontroly prováděné za účelem ověření uplatňování článku 113a a této přílohy a uvědomí o tom Komisi.

2. Úřední kontroly jsou prováděny příslušným orgánem v souladu s obecnými zásadami stanovenými v nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat*.

3. Komise spolu s příslušnými orgány zajistí, že členské státy dodržují ustanovení článku 113a a této přílohy.

4. Odborníci Komise, podle potřeby společně s dotčenými příslušnými orgány a případně s odborníky členských států, provádějí kontroly na místě, aby zajistili provádění ustanovení článku 113a a této přílohy.

5. Každý členský stát, na jehož území se kontrola provádí, poskytne Komisi veškerou nezbytnou pomoc, již může potřebovat ke splnění jejích úkolů.

* Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

VIII. Maso dovážené ze třetích zemí

1. Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu dovážené ze třetích zemí se uvádí na trh Společenství v souladu s ustanoveními této přílohy.

2. Hospodářské subjekty třetí země, které chtějí maso podle odstavce 1 uvést na trh Společenství, podrobí svou činnost kontrole příslušného orgánu určeného danou třetí zemí nebo, pokud to není možné, kontrole nezávislého třetího subjektu. Tento nezávislý subjekt musí plně zajistit dodržování podmínek stanovených evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 („Všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace produktů“).

3. Určený příslušný orgán nebo případně nezávislý třetí subjekt zajistí dodržování požadavků stanovených v této příloze.

IX. Sankce

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, která může Komise přijmout v souladu s článkem 194 tohoto nařízení, přijmou členské státy pravidla pro sankce za porušení ustanovení této přílohy a přijmou veškerá opatření nezbytná k zabezpečení jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy o sankcích Komisi nejpozději do 1. července 2009 a neprodleně oznámí případné následné změny, které se jich budou týkat.“

PŘÍLOHA III

„Příloha XVIa Taxativní seznam pravidel, jejichž působnost může být podle článků 125f a 125l rozšířena na producenty, kteří nejsou členy organizací producentů

1. Pravidla týkající se údajů o produkci

a) oznamování pěstitelských záměrů podle produktu a v případě potřeby podle odrůdy;

b) oznamování výsevu a výsadby;

c) oznamování celkových obdělaných ploch podle produktu a pokud možno podle odrůdy;

d) oznamování předpokládaných objemů a dat sklizně podle produktů a pokud možno podle odrůd;

e) pravidelné oznamování sklizených množství a dostupných zásob podle odrůdy;

f) informování o skladovacích kapacitách.

2. Pravidla týkající se produkce

a) výběr osiva použitého s ohledem na zamýšlené určení produktu (trh s čerstvými produkty nebo průmyslové zpracování);

b) řez ovocných výsadeb.

3. Pravidla týkající se uvádění na trh

a) stanovená data pro začátek sklizně, časové rozložení uvádění produktů na trh;

b) minimální požadavky na jakost a velikost;

c) příprava, obchodní úprava, balení a označování na prvním stupni uvádění na trh;

d) označení původu produktu.

4. Pravidla týkající se ochrany životního prostředí

a) používání hnojiv a hnoje;

b) používání prostředků na ochranu rostlin a jiných metod ochrany rostlin;

c) maximální obsah reziduí prostředků na ochranu rostlin a hnojiv v ovoci a zelenině;

d) pravidla nakládání s vedlejšími produkty a odpadním materiálem;

e) pravidla nakládání s produkty staženými z trhu.

5. Pravidla týkající se propagace a komunikace v souvislosti s předcházením krizím a jejich řešením podle čl. 103c odst. 2 písm. c).“

PŘÍLOHA IVZměny přílohy XXII nařízení (ES) č. 1234/2007

(1) V tabulce uvedené v bodě 4 pro nařízení (EHS) č. 2759/75 se řádek uvádějící srovnání článku 3 prvního pododstavce první odrážky uvedeného nařízení a příslušného ustanovení jednotného nařízení o společné organizaci trhů nahrazuje tímto:

„Čl. 3 první pododstavec první odrážka | Čl. 31 odst. 1 písm. e)“ |

(2) V tabulce uvedené v bodě 26 pro nařízení (EHS) č. 1255/1999 se řádky uvádějící srovnání článků 6 až 9 uvedeného nařízení a příslušných ustanovení jednotného nařízení o společné organizaci trhů nahrazují těmito:

„Čl. 6 odst. 1 první pododstavec | Čl. 15 odst. 1 a článek 22 |

Čl. 6 odst. 1 druhý a třetí pododstavec | Čl. 15 odst. 2 |

Čl. 6 odst. 2 první pododstavec písm. a) první odrážka | Čl. 10 odst. 1 písm. e) |

Čl. 6 odst. 2 první pododstavec písm. a) druhá a třetí odrážka a písm. b) | Článek 10 ve spojení s čl. 43 písm. a) |

Čl. 6 odst. 2 druhý pododstavec | Článek 10 ve spojení s čl. 43 písm. a) |

Čl. 6 odst. 3 první pododstavec | Čl. 28 písm. a) |

Čl. 6 odst. 3 druhý pododstavec | Článek 29 |

Čl. 6 odst. 3 třetí pododstavec | Čl. 43 písm. d) bod i) |

Čl. 6 odst. 3 čtvrtý pododstavec | Čl. 43 písm. d) bod iii) |

Čl. 6 odst. 4 první pododstavec a druhý pododstavec první věta | Článek 25 a čl. 43 písm. f) |

Čl. 6 odst. 4 druhý pododstavec druhá věta | Čl. 43 písm. d) bod iii) |

Čl. 6 odst. 5 | – |

Čl. 6 odst. 6 | Čl. 6 odst. 2 písm. b) a c) |

Čl. 7 odst. 1 první pododstavec | Čl. 10 odst. 1 písm. f), čl. 16 první pododstavec a čl. 43 písm. a) |

Čl. 7 odst. 1 druhý pododstavec | Článek 23 a čl. 43 písm. a) |

Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec | Čl. 43 odst. 1 |

Čl. 7 odst. 2 | Čl. 16 druhý pododstavec |

Čl. 7 odst. 4 | Článek 25 a čl. 43 písm. e) |

Čl. 8 odst. 1 | Čl. 28 písm. b) |

Čl. 8 odst. 2 a 3 | Článek 30 a čl. 43 písm. d) body i) a iii) |

Čl. 9 odst. 1 | Čl. 31 odst. 1 písm. d) a čl. 36 odst. 1 |

Čl. 9 odst. 2 | Čl. 31 odst. 2 |

Čl. 9 odst. 3 | Čl. 43 písm. d) bod iii) |

Čl. 9 odst. 4 | Čl. 36 odst. 2“ |

(3) V tabulce uvedené v bodě 30 pro nařízení (ES) č. 2529/2001 se řádek uvádějící srovnání článku 12 uvedeného nařízení a příslušného ustanovení jednotného nařízení o společné organizaci trhů nahrazuje tímto:

„Článek 12 | Čl. 31 odst. 1 písm. f) a článek 38“ |

(4) V tabulce uvedené v bodě 40 pro nařízení (ES) č. 318/2006 se za řádek týkající se článku 19 uvedeného nařízení vkládá tento bod:

„Článek 19a | Článek 52a“ |

(5) Doplňují se nové tabulky, které zní:

„45. Nařízení (ES) č. 700/2007

Nařízení (ES) č. 700/2007 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 a 2 | Čl. 113b odst. 1 první pododstavec |

Čl. 1 odst. 3 | Čl. 113b odst. 2 |

Článek 2 | Bod I přílohy XIa |

Článek 3 | Bod II přílohy XIa |

Článek 4 | Bod III přílohy XIa |

Článek 5 | Bod IV přílohy XIa |

Článek 6 | Bod V přílohy XIa |

Článek 7 | Bod VI přílohy XIa |

Článek 8 | Bod VII přílohy XIa |

Článek 9 | Bod VIII přílohy XIa |

Článek 10 | Bod IX přílohy XIa |

Čl. 11 odst. 1 | Čl. 121 první pododstavec písm. j) |

Čl. 11 odst. 2 | Čl. 121 druhý pododstavec |

Článek 12 | Článek 195 |

Článek 13 | Čl. 113b odst. 1 druhý pododstavec |

46. Nařízení (ES) č. 1182/2007

Nařízení (ES) č. 1182/2007 | Toto nařízení |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 písm. i) a j) |

Čl. 1 odst. 2 | Čl. 1 odst. 4 |

Čl. 2 odst. 1 | Čl. 113a odst. 1 |

Čl. 2 odst. 2 | Čl. 113 odst. 1 písm. b) a c) |

Čl. 2 odst. 3 | Čl. 113 odst. 2 písm. a) bod ii) |

Čl. 2 odst. 4 písm. a) | Čl. 121 písm. a) |

Čl. 2 odst. 4 písm. b) | Čl. 113 odst. 2 písm. a) |

Čl. 2 odst. 4 písm. c) | Čl. 113 odst. 2 písm. b) |

Čl. 2 odst. 5 | Čl. 113a odst. 2 |

Čl. 2 odst. 6 | Čl. 113a odst. 3 |

Čl. 2 odst. 7 | Čl. 203a odst. 7 |

Čl. 3 odst. 1 písm. a) | Čl. 122 písm. a) a b) |

Čl. 3 odst. 1 písm. b) | Čl. 125b odst. 1 písm. a) |

Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod i) | Čl. 122 písm. c) bod ii) |

Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod ii) | Čl. 122 písm. c) bod i) |

Čl. 3 odst. 1 písm. c) bod iii) | Čl. 122 písm. c) bod iii) |

Čl. 3 odst. 1 písm. d) | Čl. 125a odst. 1 úvodní slova |

Čl. 3 odst. 1 písm. e) | Článek 122 |

Čl. 3 odst. 2 až 5 | Článek 125a |

Článek 4 | Článek 125b |

Článek 5 | Článek 125c |

Článek 6 | Článek 125d |

Čl. 7 odst. 1 a 2 | Článek 125e |

Čl. 7 odst. 3 až 5 | Článek 103a |

Článek 8 | Článek 103b |

Článek 9 | Článek 103c |

Článek 10 | Článek 103d |

Článek 11 | Článek 103e |

Článek 12 | Článek 103f |

Článek 13 | Článek 103g |

Článek 14 | Článek 125f |

Článek 15 | Článek 125g |

Článek 16 | Článek 125h |

Článek 17 | Článek 125i |

Článek 18 | Článek 125j |

Článek 19 | Čl. 184 odst. 4 |

Článek 20 | Čl. 123 odst. 3 |

Článek 21 | Článek 125k |

Článek 22 | Článek 176a |

Článek 23 | Článek 125 l |

Článek 24 | Článek 125m |

Článek 25 | Článek 125n |

Článek 26 | Článek 128 |

Článek 27 | Článek 129 |

Článek 28 | Čl. 130 odst. 1 písm. g) a h) |

Článek 29 | Článek 131 |

Článek 30 | Článek 132 |

Článek 31 | Článek 133 |

Článek 32 | Článek 134 |

Článek 33 | Článek 135 |

Článek 34 | Článek 140a |

Čl. 35 odst. 1 až 3 | Článek 141 |

Čl. 35 odst. 4 | Článek 143 |

Článek 36 | Článek 144 |

Čl. 37 první pododstavec | Článek 145 |

Čl. 37 druhý pododstavec písm. a), b) a c) | Článek 148 |

Článek 38 | Článek 159 |

Článek 39 | Článek 160 |

Článek 40 | Čl. 161 odst. 1 písm. e) a f) |

Článek 41 | Článek 174 |

Čl. 42 písm. a) bod i) | Čl. 121 písm. a) |

Čl. 42 písm. a) bod ii) | Čl. 113a odst. 3 |

Čl. 42 písm. a) bod iii) | Čl. 121 písm. a) bod i) |

Čl. 42 písm. a) bod iv) | Čl. 121 písm. a) bod ii) |

Čl. 42 písm. a) bod v) | Čl. 121 písm. a) bod iii) |

Čl. 42 písm. b) bod i) | Čl. 127 písm. e) |

Čl. 42 písm. b) bod ii) | Čl. 103h písm. a) |

Čl. 42 písm. b) bod iii) | Čl. 103h písm. b) |

Čl. 42 písm. b) bod iv) | Čl. 103h písm. c) |

Čl. 42 písm. b) bod v) | Čl. 103h písm. d) |

Čl. 42 písm. b) bod (vi) | Čl. 103h písm. e) |

Čl. 42 písm. c) | Články 127 a 179 |

Čl. 42 písm. d) až g) | Článek 194 |

Čl. 42 písm. h) | Čl. 134, čl. 143 písm. b) a článek 148 |

Čl. 42 písm. i) | Článek 192 |

Čl. 42 písm. j) | Čl. 203a odst. 8 |

Čl. 43 první pododstavec | Čl. 1 odst. 4 a článek 180 |

Čl. 43 druhý pododstavec písm. a) | Čl. 182 odst. 5 |

Čl. 43 druhý pododstavec písm. b) | – |

Čl. 43 druhý pododstavec písm. c) | Čl. 182 odst. 6 |

Článek 44 | Článek 192 |

Článek 45 | Článek 190 |

Články 46 až 54 | – |

Článek 55 | Čl. 203a odst. 1 až 6 |

[1] KOM(2005) 509 v konečném znění.

[2] KOM(2005) 535 v konečném znění.

[3] Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

[4] Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.

[5] Úř. věst. L 161, 22.6.2007, s. 1.

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. C […], […], s. […].

[8] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[9] Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1260/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1).

[10] Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1247/2007 (Úř. věst. L 282, 26.10.2007, s. 1).

[11] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1152/2007 (Úř. věst. L 258, 4.10.2007, s. 3).

[12] Úř. věst. L 351, 23.12.1997, s. 13. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1153/2007 (Úř. věst. L 258, 4.10.2007, s. 6).

[13] Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.

[14] Úř. věst. L 161, 22.6.2007, s. 1.