[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.11.2007

KOM(2007) 701 v konečném znění

2007/0242 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu

(předložená Komisí) {SEK(2007) 1481}{SEK(2007) 1482}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1 ) SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 7. září 2006 Evropský soudní dvůr zrušil reformu bavlnářství z roku 2004, když dospěl k závěru, že došlo k porušení zásady proporcionality, protože:

- ES neprovedlo studii dopadů,

- ES v procesu hodnocení a rozhodování nevzalo v úvahu přímé mzdové náklady,

- ES nevzalo v úvahu dopad nového režimu na odvětví vyzrňování bavlny, které, přestože to nebylo obsaženo v protokolu, přímo souvisí s podnikáním v oblasti produkce bavlny.

Útvary Komise proto věnovaly těmto bodům zvláštní pozornost v různých etapách jimi provedené analýzy dopadů.

Tento návrh zavádí nový bavlnářský režim, jehož cílem je podporovat konkurenceschopné, udržitelné a tržně orientované odvětví bavlny a zároveň zajistit dodržení závazků z protokolu.

- Obecné souvislosti

Odvětví bavlny, přestože má pro EU jako celek jen omezený význam, když přispívá pouze 0,15 % ke konečné zemědělské produkci, má velký regionální význam ve dvou hlavních pěstitelských členských státech. Okolo 76 % celkové produkce EU (přibližně 1,45 milionu tun surové bavlny) se vypěstuje v Řecku. V roce 2005 představovala bavlna 9,0 % celkové řecké zemědělské produkce, zatímco ve Španělsku, druhém hlavním producentu v EU, byl podíl bavlny 1,3 %. Malé množství bavlny se pěstuje také v Bulharsku, v Portugalsku se již bavlna nepěstuje.

V Řecku se většina ze 380 000 ha určených pro pěstování bavlny nachází ve třech regionech: Thesálii, Makedonii – Trácii a Středním Řecku. Ve Španělsku je výroba soustředěna v Andalusii, zejména v provinciích Sevilla a Córdoba. Celková výměra pěstování bavlny ve Španělsku v roce 2007 byla 65 000 ha.

V EU má většina zemědělských podniků pěstujících bavlnu malou rozlohu (v Řecku 4,5 ha a ve Španělsku 11,0 ha) a je jich velký počet (79 700 v Řecku a 9 500 ve Španělsku). V Řecku vykazují bavlnářské podniky vyšší stupeň specializace, region Thesálie je téměř výlučně zaměřen na produkci bavlny.

V posledních letech vzbudily pozornost dopady pěstování bavlny na životní prostředí. Bavlna je závislá na zavlažování a používání hnojiv, výsledkem čehož je nízká biologická rozmanitost a vyčerpávání půdy. Kromě toho vzbuzuje obavy intenzivní používání prostředků na ochranu rostlin, zejména insekticidů a defoliantů pro ulehčení sklizně.

Na úrovni zpracování převádějí soukromé podniky a družstva surovou bavlnu do použitelného stavu pomocí procesu vyzrňování, ve kterém se oddělují bavlněná vlákna od semen. Kapacita 29 španělských vyzrňovacích stanic, z nichž téměř polovina jsou družstva, značně převyšuje produkci Španělska. V Řecku je vyzrňovací kapacita více v rovnováze s výrobou a podíl stanic provozovaných družstvy je nižší (20 ze 73).

Na mezinárodním poli nemá EU významnou roli, když se na celkové světové produkci podílí přibližně pouze 2 %. Hlavními producenty bavlny jsou Čína (24 %), USA (20 %) a Indie (14 %).

EU je jedním ze světových čistých dovozců bavlny. Světový vývoz bavlny ovládají USA, které v současné době vyvážejí přibližně 2,75 milionu tun neboli 36,5 % světového obchodu.

Největšími spotřebiteli bavlny jsou země se zavedeným zpracovatelským průmyslem. Čína zpracovává 32 % světové spotřeby bavlny, následují USA (14 %) a Indie (7 %). Spotřeba EU okolo 0,6 milionu tun vyzrněné bavlny (2,7 % světové spotřeby) připadá zejména na Itálii, Portugalsko a Německo.

Ze skutečnosti, že EU je okrajovým producentem bavlny, vyplývá, že vliv produkce EU na vývoj cen na světových trzích je zanedbatelný. To je dále podporováno skutečností, že EU nepoužívá pro toto odvětví vývozní dotace a nabízí bezcelní přístup. Ačkoliv politiky jiných vyspělých a rozvojových zemí mají významný vliv na světové ceny bavlny, hlavním faktorem, který přispívá k poklesu ceny, je zvýšená konkurence ze strany syntetických vláken.

V Evropě byl první režim podpory bavlny zaveden při přistoupení Řecka k ES v roce 1980 a následně byl v roce 1986 rozšířen na Španělsko a Portugalsko. Protokol, který je přílohou smlouvy o přistoupení, uvádí, že Společenství zajistí podporu výroby bavlny v regionech, ve kterých je to důležité pro ekonomiku zemědělství. Systém podpory by měl umožnit dotčeným producentům získat přiměřený příjem a zahrnout poskytnutí podpory pro produkci.

Původní režim byl založen na „vyrovnávacích platbách" zpracovatelům, kteří platili minimální cenu zemědělcům, kteří jim dodávali nevyzrněnou bavlnu. Podpora a minimální cena vycházely z rozdílu mezi vnitřní cílovou cenou a světovou tržní cenou. Tento režim podnítil velký rozvoj celého bavlnářského odvětví v EU.

V posledních letech prošla společná zemědělská politika (SZP) zásadní reformou, která byla zaměřena na zvýšení konkurenceschopnosti, bezpečnost a jakost potravin, stabilizaci příjmů zemědělských podniků, zahrnutí problémů v oblasti životního prostředí do zemědělské politiky, rozvoj životaschopnosti venkovských oblastí, zjednodušení a posílení decentralizace. Hlavní zásadou reformy SZP z roku 2003 je přechod od cenové podpory a podpory produkce k oddělenému systému podpory příjmů.

Za účelem přizpůsobení odvětví bavlny ostatním odvětvím, přijala Rada v dubnu 2004 nový režim pro bavlnu, založený na odděleném systému podpory příjmů a zvláštní podpoře podle plodiny (plochy), v obou případech vyplácené přímo zemědělcům pěstujícím bavlnu. Tento režim vstoupil v platnost v lednu 2006.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, stanoví pravidla pro zvláštní podporu pro bavlnu. Ustanovení této kapitoly byla zrušena rozsudkem Soudního dvora ze dne 7. září 2006 ve věci C–310/04. Účinky zrušení byly odloženy do přijetí nového nařízení v přiměřené době.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Nevztahuje se na tento návrh.

2 ) KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

- Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Aby se napomohlo při přípravě tohoto návrhu a posouzení jeho dopadů, byly zadány dvě nezávislé studie, přičemž jedna měla analyzovat sociální a hospodářská hlediska produkce bavlny a druhá dopady tohoto režimu na životní prostředí. V rámci těchto dvou studií bylo shromažďování údajů a hodnocení dopadů prováděno pomocí zvláštních dotazníků adresovaných zúčastněným stranám a pohovorů prováděných odborníky.

Útvary Komise rovněž uspořádaly pracovní setkání a semináře se zúčastněnými stranami. Tyto konzultace byly organizovány navíc kromě pravidelných setkání s odborníky z daného odvětví v rámci Poradního výboru pro bavlnu a Řídícího výboru pro přírodní vlákna. Dále proběhla setkání se zástupci zaměstnanců a nevládními organizacemi činnými v oblasti politiky rozvoje a ochrany životního prostředí a rovněž s akademickými pracovníky se specializovanými znalostmi bavlnářského odvětví a s orgány v regionech, kde pěstování bavlny hraje významnou roli.

Od 8. května 2007 do 22. června 2007 probíhala otevřená konzultace na internetu. Komise obdržela 320 odpovědí, které poskytly další zpětnou vazbu od široké veřejnosti.

- Shromažďování a využití odborných znalostí

Příslušné vědecké / odborné oblasti

ekonomika zemědělství a statistika

Použitá metodika

nezávislé studie a konzultace se zúčastněnými osobami

Hlavní konzultované organizace / hlavní konzultovaní odborníci

viz výše

Prostředky použité k tomu, aby byla doporučení odborníků veřejně dostupná

Výsledky konzultací budou k dispozici na:http://ec.europa.eu/agriculture/consultations/cotton/index_en.htm.

- Posouzení dopadů

Komise provedla posouzení dopadů uvedené v Legislativním a pracovním programu Komise na rok 2007, který je k dispozici na internetových stránkách Europa.

3 ) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Nový režim pro bavlnu by měl mít následující cíle:

o pokračování zemědělské činnosti jako součásti udržitelného rozvoje regionů produkujících bavlnu,

o slučitelnost možností podpory pro producenty bavlny se zásadami reformované společné zemědělské politiky,

o slučitelnost možností podpory pro producenty bavlny se závazky EU vůči WTO a omezení negativního dopadu na rozvojové země,

o stabilita a kontrola rozpočtu EU,

o konkurenceschopnost a tržní orientace bavlnářského odvětví EU,

o snížení dopadů produkce bavlny na životní prostředí,

o zjednodušení řízení režimu podpor pro producenty bavlny.

Pro dosažení těchto cílů tento návrh doporučuje, aby 65 % zdrojů věnovaných na podporu odvětví bavlny před reformou z roku 2004 bylo začleněno do režimu jednotné platby. Podobně jako jiní zemědělci, kteří využívají odděleného systému podpory, budou mít i pěstitelé bavlny zajištěnu určitou stabilitu příjmu a přitom budou mít možnost se přizpůsobit vývoji trhu.

Zbývajících 35 % by zůstalo svázáno s produkcí bavlny jako platba na plochu. Tyto vázané platby jsou navrženy tak, aby zajistily pokračování pěstování bavlny na úrovni dostačující pro ochranu vyzrňovacího odvětví v regionech, ve kterých je důležitou hospodářskou činností.

Evropský soudní dvůr vznesl zejména otázku zdůvodnění zvolené oddělené sazby. Jedná se o to, jak včlenit režim pro bavlnu do reformy společné zemědělské politiky a zároveň respektovat cíle protokolu o bavlně v aktech o přistoupení Řecka, Španělska a Portugalska.

Analýzy a doplňující dotazníky provedené v souvislosti s hodnocením dopadů ukázaly různé produkční struktury a faktory ovlivňující rozhodovací proces zemědělců. Kvantitativní modelovací nástroje nejsou schopny s jistotou určit vztah mezi nabídkou a vázanými platbami. Nicméně mezi provedenými simulacemi existuje shoda, že ve střednědobém časovém úseku by vázaná sazba podpory ve výši přibližně 35 % napomohla pokračování produkce bavlny při respektování protokolu a současném dodržení zásad reformy společné zemědělské politiky.

V roce 2004 Rada rozhodla, že stanoví vázanou sazbu ve výši 35 %, ačkoliv Komise navrhovala 40 %. Návrat k vyšší vázané sazbě by nyní znamenal velké pracovní zatížení pro státní správy členských států a rovněž snížení jednotné platby pro zemědělské podniky pěstující bavlnu.

Z administrativního pohledu by jakékoliv úpravy vázané sazby směrem nahoru znamenaly snížení oddělené sazby a následné přepočítávání všech nároků na platby přidělených v roce 2006 historickým producentům bavlny v dotčených členských státech. Naopak zachování vázané sazby ve výši 35 % by neznamenalo žádnou další administrativní zátěž.

Pokud by byla stanovena oddělená sazba vyšší než 65 %, znamenalo by to riziko značného narušení odvětví bavlny. Proto po analýze možných scénářů, jak jsou popsány v hodnocení dopadů, došla Komise k závěru, že proto, aby byly splněny uvedené cíle, musí zůstat zachována současná rovnováha mezi vázanými a oddělenými podporami s některými dalšími drobnými úpravami režimu.

Navrhuje se, aby maximální plocha zůstala nezměněna ve výši 450 597 ha (370 000 ha v Řecku, 70 000 ha ve Španělsku, 360 ha v Portugalsku a 10 237 ha v Bulharsku). Úroveň plateb na plochu by také zůstala nezměněna a byla by poměrně snížena v případě, že by žádosti o platby přesáhly maximální plochu členského státu.

Jak oddělené, tak zvláštní podpory podle plodiny budou nadále muset splňovat všechna kritéria shody, což povede k produkci bavlny za podmínek šetrnějších k životnímu prostředí s tím, že z hlediska příjmu nedojde ke změně.

Zvláštní podpora by byla udělována na způsobilý hektar bavlny za podmínky, že plocha zůstane zachována nejméně do sklizně bez závazku dodat nebo prodat bavlnu. Bavlna by musela splňovat minimální požadavky „řádné a uspokojivé“ obchodní jakosti.

Navrhuje se, aby byly podporovány meziodvětvové organizace, aby se napomohlo lepší koordinaci uvádění bavlny na trh, přípravě smluv mezi pěstiteli a zpracovateli a zlepšování jakosti.

Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce bavlny, uvedený v čl. 143d nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (22 miliony EUR za rok od rozpočtového roku 2007) je již k dispozici Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a byl zahrnut do ročního rozdělení částky podpory Společenství pro rozvoj venkova podle jednotlivých členských států rozhodnutími Komise 2006/410/ES a 2006/636/ES. Tak budou v období 2007 – 2013 k dispozici další 154 miliony EUR jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v regionech s produkcí bavlny. To by mohlo členským státům umožnit dále pomáhat, např. při procesu restrukturalizace podniků pěstujících bavlnu a odvětví vyzrňování bavlny.

Pro podporu propagace bavlny vyprodukované v EU se doporučuje vytvoření „značky původu“. To byl výslovný požadavek zúčastněných stran během konzultací.

V březnu 2006 se Komise zavázala, že přezkoumá politiku provádění nařízení (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. V souvislosti s tím Komise posoudí možnost zahrnutí bavlny do působnosti tohoto nařízení.

Za účelem vytvoření image bavlny Společenství a propagace jejího použití provede Společenství analýzu významu, účinnosti a výkonnosti zahrnutí některých bavlněných výrobků zcela vyprodukovaných a vyrobených v EU na seznam výrobků způsobilých pro informační a propagační podporu.

- Právní základ

Čl. 37 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství a protokol č. 4 o bavlně (připojený k aktu o přistoupení z roku 1979)

- Zásada subsidiarity

Návrh ponechává důležité prvky v pravomoci členských států:

- schvalování oblastí pro produkci bavlny,

- schvalování odrůd,

- schvalování meziodvětvových organizací,

- rozdělování práv na podporu

- definice předpisů v oblasti životního prostředí.

- Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože odpovídá obecným cílům společné zemědělské politiky a zároveň respektuje závazky uložené protokolem č.4.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení Rady, kterým se zavádí nový režim podpory pro bavlnu, který nahrazuje režim zrušený Soudním dvorem rozsudkem Soudního dvora ze dne 7. září 2006 ve věci C–310/04.

4) ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Vnitrostátní základní plocha a výše podpory na způsobilý hektar se v porovnání se současnou situací nemění. Avšak s poklesem vázaných plateb pro zemědělce, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, z 10 EUR/ha na 3 EUR/ha se částka poskytnutá těmto zemědělcům sníží ze 4,4 milionu EUR na 1,4 milionu EUR, což by vyrovnalo jakékoliv další výdaje na informace a propagaci.

2007/0242 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Řecka, a zejména na odstavec 6 protokolu č.4 tohoto aktu o bavlně[1],

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003[4], vložená čl. 1 odst. 20 nařízení Rady (ES) č. 864/2004[5], stanoví pravidla pro zvláštní podporu pro bavlnu.

(2) Rozsudkem Soudního dvora Evropských Společenství ze 7. září 2006 ve věci C 310/04[6] byla kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zrušena pro porušení zásady proporcionality, zejména s odkazem na okolnost, že „Rada, tvůrce nařízení č. 864/2004, před Soudním dvorem neprokázala, že nový režim podpory pro bavlnu zavedený tímto nařízením byl přijat v rámci skutečného výkonu její posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností projednávaného případu, ke kterým patří veškeré mzdové náklady spojené s pěstováním bavlny, a životaschopnost vyzrňovacích stanic, jejichž zohlednění bylo při posouzení výnosnosti této plodiny nezbytné“ a že Soudnímu dvoru nebylo umožněno „ověřit, zda zákonodárce Společenství mohl dojít k závěru, aniž by překročil meze své široké posuzovací pravomoci, kterou má v dané oblasti, že stanovení výše zvláštní podpory pro bavlnu na 35 % veškerých existujících podpor ve dřívějším režimu podpory stačí k zajištění cíle uvedeného v pátém bodu odůvodnění nařízení č. 864/2004, jímž je zajištění výnosnosti, a tedy pokračování v pěstování této plodiny, a který odráží cíl stanovený v odstavci 2 protokolu č. 4“. Soud také nařídil odložit účinky uvedeného zrušení do doby přijetí nového nařízení v přiměřené lhůtě.

(3) Je nutno přijmout nový režim zvláštní podpory pro bavlnu v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C–310/04.

(4) Nový režim by měl splnit cíle uvedené v odstavci 2 protokolu č. 4 o bavlně připojenému k aktu o přistoupení Řecka („protokol 4“), aby se podporovala produkce bavlny v regionech Společenství, kde je to důležité pro zemědělskou ekonomiku, aby bylo dotčeným producentům umožněno získat přiměřený příjem a aby se pomocí strukturálních zlepšení stabilizoval trh na úrovni nabídky a uvádění na trh.

(5) Je nutno vzít v úvahu všechny důležité faktory a okolnosti týkající se specifické situace v odvětví bavlny včetně všech prvků nutných pro posouzení výnosnosti této plodiny. Za účelem dosažení tohoto cíle byl zahájen proces hodnocení a konzultací:byly provedeny dvě studie o sociálních a hospodářských dopadech a o environmentálních dopadech budoucího režimu podpory pro bavlnu na odvětví bavlny ve Společenství a se zúčastněnými stranami byly uspořádány semináře a internetové konzultace ke konkrétním otázkám.

(6) Oddělení přímé podpory producentů a zavedení režimu jednotné platby jsou základní prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky (SZP) zaměřené na přechod od politiky cenové podpory a podpory produkce na politiku podpory příjmů zemědělců. Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo tyto prvky pro několik zemědělských produktů.

(7) Aby byly splněny cíle, které jsou základem reformy SZP, měla by být podpora pro bavlnu z velké části oddělena a začleněna do režimu jednotné platby.

(8) Úplné začlenění režimu podpory v odvětví bavlny do režimu jednotné platby by pravděpodobně znamenalo značné riziko narušení produkce pro regiony Společenství produkující bavlnu. Část podpory by proto měla být i nadále spojená s pěstováním bavlny pomocí zvláštní podpory pro plodinu na způsobilý hektar. Její výše by měla být vypočtena takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 2 protokolu 4, přičemž by se zároveň program pro bavlnu stal součástí hlavního reformního procesu a zjednodušení SZP. Za tímto účelem a vzhledem k provedenému hodnocení lze oprávněně stanovit celkovou pomoc, která je k dispozici na hektar a členský stát, ve výši 35 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům. Tato sazba umožňuje, aby odvětví bavlny dosáhlo dlouhodobé životaschopnosti, podporuje udržitelný rozvoj regionů produkujících bavlnu a zajišťuje přiměřený příjem zemědělcům.

(9) Zbývajících 65 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům, by mělo být k dispozici pro režim jednotné platby.

(10) Z důvodů ochrany životního prostředí by měla být stanovena základní plocha na členský stát, aby byly omezeny plochy oseté bavlnou. Kromě toho by způsobilé oblasti měly být omezeny na oblasti schválené členskými státy.

(11) Aby byly uspokojeny potřeby odvětví vyzrňování bavlny, měla by být způsobilost pro podporu vázána na minimální jakost skutečně sklizené bavlny.

(12) Aby bylo producentům a vyzrňovacím stanicím umožněno zvyšování jakosti bavlny, mělo by být podporováno zřizování meziodvětvových organizací, které by měly být schváleny členskými státy. Společenství by mělo nepřímo přispívat na činnosti těchto organizací zvýšením pomoci těm zemědělcům, kteří jsou členy těchto organizací.

(13) Aby bylo možno použít nový režim podpory pro bavlnu od začátku kalendářního roku, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2008

(14) Nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1) V hlavě IV se kapitola 10a nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 10AZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO BAVLNU

Článek 110a – Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00, za podmínek stanovených v této kapitole.

Článek 110b – Způsobilost pro podporu

1. Podpora se poskytuje na hektar plochy oseté bavlnou, který je způsobilý pro podporu. K tomu, aby bylo možné na plochu poskytnout podporu, musí ležet na zemědělské půdě schválené členským státem pro produkci bavlny, oseté povolenými odrůdami a skutečně sklizené za běžných růstových podmínek.

Podpora uvedená v článku 110a bude vyplacena na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2. Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 podle pravidel a za podmínek přijatých postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110c – Základní plochy a částky

1. Stanovují se tyto vnitrostátní základní plochy:

- Bulharsko: 10 237 ha,

- Řecko: 370 000 ha,

- Španělsko: 70 000 ha,

- Portugalsko: 360 ha.

2. Částka podpory na způsobilý hektar činí:

- v Bulharsku: 263 EUR,

- v Řecku: 594 EUR na 300 000 hektarů a 342,85 EUR na zbývajících 70 000 hektarů,

- ve Španělsku: 1 039 EUR,

- v Portugalsku: 556 EUR.

3. Pokud plocha způsobilá pro podporu v daném členském státě a v daném roce přesáhne základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se podpora uvedená v odstavci 2 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

U Řecka se však poměrné snížení použije na částku podpory stanovené pro část vnitrostátní základní plochy tvořené 70 000 hektary tak, aby byla dodržena celková částka 202,2 milionu EUR.

4. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110d – Schválené meziodvětvové organizace

1. Pro účely této kapitoly se schválenou meziodvětvovou organizací rozumí právnická osoba složená ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, která provádí např. následující činnosti:

- pomoc s cílem koordinovat umísťování bavlny na trh, zejména pomocí výzkumných studií a průzkumu trhu,

- vypracovávání vzorů smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,

- orientace produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitelů,

- aktualizace způsobů a prostředků pro zlepšování jakosti produktů,

- vývoj marketingových strategií na podporu bavlny pomocí programu certifikace jakosti.

2. Členský stát, na jehož území jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí meziodvětvové organizace, které splňují kritéria, jež budou přijata postupem podle čl. 144 odst. 2.

Článek 110e – Platby podpory

1. Zemědělcům se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu podle článku 110c.

2. Zemědělcům, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, se poskytuje podpora na hektar způsobilý pro podporu v rámci základní plochy stanovené v článku 110c odst. 1, zvýšená o částku 3 EUR.“

2) V čl. 156 odst. 2 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g) Hlava IV kapitola 10a se použije ode dne 1. ledna 2008 pro bavlnu vysetou od tohoto data.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

FINANČNÍ VÝKAZ |

1. | ROZPOČTOVÝ OKRUH: (nomenklatura 2007) 05 03 01 02 05 03 02 40 | POLOŽKY: Rozpočet 2007 2 111 mil. EUR 261 mil. EUR |

2. | NÁZEV: Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu |

3. | PRÁVNÍ ZÁKLAD čl. 37 odst. 2 Smlouvy |

4. | CÍLE: Po reformě odvětví bavlny nařízením Rady (ES) č. 864/2004 a na základě rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 7. září 2006 ve věci C–310/04, kterým se zrušuje kapitola 10a hlavy IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, je cílem tohoto návrhu zavést nová ustanovení týkající se zvláštní podpory pro bavlnu. |

5. | FINANČNÍ DOPADY | OBDOBÍ 12 MĚSÍCŮ (v milionech EUR) | FINANČNÍ ROK 2007 (v milionech EUR) | FINANČNÍ ROK 2008 (v milionech EUR) |

5.0 | VÝDAJE – FINANCOVANÉ Z ROZPOČTU ES (NÁHRADY / INTERVENCE) – VNITROSTÁTNÍCH ORGÁNŮ – JINÝCH SUBJEKTŮ | – | – | 277,1 |

5.1 | PŘÍJMY – VLASTNÍ ZDROJE ES (DÁVKY/CLA) – VNITROSTÁTNÍ | – | – | – |

2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |

5.0.1 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | 277,3 | 277,4 | 277,5 | 277,8 | 278,1 |

5.1.1 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | – | – | – | – | – |

2014 | 2015 | 2016 | od roku 2017 |

5.0.2 | ODHADOVANÉ VÝDAJE | 278,3 | 278,6 | 278,9 | 279,1 |

5.1.2 | ODHADOVANÉ PŘÍJMY | – | – | – | – |

5.2 | METODA VÝPOČTU: viz příloha |

6.0 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN Z POLOŽEK ZAČLENĚNÝCH V PŘÍSLUŠNÉ KAPITOLE STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.1 | MŮŽE BÝT PROJEKT FINANCOVÁN PŘEVODEM MEZI KAPITOLAMI STÁVAJÍCÍHO ROZPOČTU? | ANO NE |

6.2 | BUDE POTŘEBA DODATEČNÝ ROZPOČET? | ANO NE |

6.3 | BUDE POTŘEBA ZAČLENIT POLOŽKY DO BUDOUCÍCH ROZPOČTŮ? | ANO NE |

POZNÁMKY: Návrh nemění současný poměr mezi vázanou a oddělenou podporou a nemění ustanovení pro oddělenou podporu. Pokud se týká vázané podpory, tento návrh nevyvolává žádné dodatečné náklady v porovnání se současným režimem, protože základní plochy a výše podpory se nemění. Avšak snížení vázané podpory pro zemědělce, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, přinese úsporu ve výši 3 miliony EUR. |

Příloha

1 – Zvláštní podpora pro bavlnu (Řecko, Portugalsko, Španělsko) – rozpočtová položka 05 03 02 40 |

Řecko | Španělsko | Portugalsko |

Základní plocha | 300 000 ha | 70 000 ha | 360 ha |

Výše podpory | 594 EUR/ha | 1 039 EUR/ha | 556 EUR/ha |

a o |

Základní plocha | 70 000 ha |

Výše podpory | 342,85 EUR/ha |

mezisoučet: | 202 199 500 EUR | 72 730 000 EUR | 200 160 EUR |

Zvýšení podpory pro producenty, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace |

Základní plocha | 370 000 ha | 70 000 ha | 360 ha |

Výše podpory | 3 EUR/ha | 3 EUR/ha | 3 EUR/ha |

mezisoučet 2 | 1 110 000 EUR | 210 000 EUR | 1 080 EUR |

Celkem | 203 309 500 EUR | 72 940 000 EUR | 201 240 EUR |

EU 15 celkem pro každý rozpočtový rok | 276 450 740 EUR |

2 – Bulharsko : zahrnutí do RJPP (režimu jednotných plateb na plochu) – položka 05 03 01 02 |

Základní plocha | 10 237 ha |

Výše podpory | 263 EUR/ha |

Celkem | 2 692 331 EUR |

Rozpočtový rok | Zaváděcí sazba pro Bulharsko |

2008 | 673 083 EUR | 25% |

2009 | 807 699 EUR | 30% |

2010 | 942 316 EUR | 35% |

2011 | 1 076 932 EUR | 40% |

2012 | 1 346 166 EUR | 50% |

2013 | 1 615 399 EUR | 60% |

2014 | 1 884 632 EUR | 70% |

2015 | 2 153 865 EUR | 80% |

2016 | 2 423 098 EUR | 90% |

od roku 2017 | 2 692 331 EUR | 100% |

Celkové výdaje: 1 + 2 |

Rozpočtový rok | Celkem |

2008 | 277 123 823 EUR |

2009 | 277 258 439 EUR |

2010 | 277 393 056 EUR |

2011 | 277 527 672 EUR |

2012 | 277 796 906 EUR |

2013 | 278 066 139 EUR |

2014 | 278 335 372 EUR |

2015 | 278 604 605 EUR |

2016 | 278 873 838 EUR |

od roku 2017 | 279 143 071 EUR |

[1] Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 174. Protokol naposledy pozměněný nařízením (ES) č. 1050/2001 (Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 1).

[2] Úř. věst. C …, …, s. ….

[3] Úř. věst. C …, …, s. ….

[4] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 552/2007 (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 10).

[5] Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 48.

[6] 2006 Sb. rozh. I-7285.