[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.11.2007

KOM(2007) 697 v konečném znění

2007/0247 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(předložená Komisí) {SEK(2007) 1472}{SEK(2007) 1473}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

- Odůvodnění a cíle návrhu

Chce-li Evropa dosáhnout v oblasti elektronických komunikací nárůstu investic, inovací i výhod pro spotřebitele, potřebuje pro toto digitální hospodářství soudržný předpisový rámec, který bude schopný reagovat na budoucí vývoj, bude orientovaný na trh a bude využívat výhody vyplývající z dotvoření vnitřního trhu.

Tento návrh je jedním ze tří návrhů reformy usilující o změnu současného předpisového rámce. Tento první legislativní návrh obsahuje změny rámcové[1], autorizační[2] a přístupové[3] směrnice. Změny ostatních dvou směrnic obsahuje druhý návrh legislativní reformy[4]. Tyto návrhy jsou doplněny návrhem nařízení, kterým se zřizuje nový Evropský úřad pro trh elektronických komunikací[5]. Společně s těmito třemi návrhy legislativní reformy je předloženo posouzení dopadů[6] a sdělení stanovící hlavní směry politiky a informující o veřejných konzultacích[7]. Kromě toho Komise přijala druhou verzi svého doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jimiž snižuje počet trhů podléhající regulaci ex-ante z 18 na 7. 12

Současný návrh legislativní reformy si klade za cíl upravit předpisový rámec pro elektronické komunikace tak, aby se zvýšila jeho účinnost, snížil se počet administrativních zdrojů potřebných pro provádění hospodářské regulace (postup pro analýzu trhu) a zjednodušil se a zefektivnil přístup k rádiovým frekvencím. Je v souladu s programem lepších právních předpisů, s jehož pomocí chce Komise zajistit, aby zásahy do legislativy byly úměrné sledovaným politickým cílům. Návrh je součástí celkové strategie Komise zaměřené na posilování a dotvoření vnitřního trhu.

Konkrétněji má současný návrh tři cíle:

1. dosáhnout účinnější správy rádiového spektra, a usnadnit tak operátorům přístup k tomuto spektru a podporovat inovace;

2. v případech, kde je regulace nadále nezbytná, zajistit, aby byla účinnější a jednodušší jak pro operátory, tak pro vnitrostátní regulační orgány;

3. udělat rozhodný krok k důslednějšímu uplatňování pravidel EU s cílem dotvořit vnitřní trh elektronických komunikací.

- Obecné souvislosti

V rámci obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost navrhla Komise v červnu 2005 novou strategii pod názvem „i2010: Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“, která stanoví širokou politickou orientaci na podporu otevřeného a konkurenceschopného digitálního hospodářství. Vybudování jednotného evropského informačního prostoru, což je jedním z hlavních pilířů iniciativy i2010, zahrnuje reformu předpisového rámce jako jeden z hlavních úkolů. Iniciativa i2010 rovněž zdůrazňuje, že účinnější správa spektra by podpořila inovace v oblasti IKT a umožnila by poskytovat obyvatelům Evropy cenově dostupné služby.

V souladu se zásadami lepších právních předpisů předpisový rámec stanoví pravidelný přezkum, který má zajistit, aby tento rámec udržoval krok s vývojem technologií a trhu.

V červnu 2006 předložila Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu[8] o fungování předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací. V této zprávě je uvedeno, že rámec přinesl značný užitek, ale že vnitřní trh elektronických komunikací ještě stále není dotvořený, protože řada aspektů je nadále regulována na vnitrostátní úrovni.

Tato situace je v protikladu k vývoji technologií i trhu, který není omezován státními hranicemi, a proto vyžaduje společný regulační přístup v celé EU. Současná roztříštěnost brání investicím a škodí spotřebitelům a operátorům. Proto je třeba sáhnout k zásadní reformě předpisového rámce, která by vnitřní trh posílila a vedla k jeho dotvoření.

- Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Cílem tohoto návrhu je změna tří směrnic: směrnice rámcové, přístupové a autorizační.

- Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Návrh na změnu rámcové směrnice v oblasti bezpečnosti a integrity má posílit odolnost současných sítí a systémů elektronických komunikací. Doplňuje rámcové rozhodnutí 2005/222/SVV o útocích proti informačním systémům[9], které staví určité činnosti mimo zákon. Návrh na změnu autorizační směrnice, jejímž cílem je zavést společné výběrové řízení, usnadní udělování oprávnění některým celoevropským družicovým službám v souladu s jedním z cílů evropské vesmírné politiky[10].

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

- Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Útvary Komise zahájily koncem roku 2005 dvoufázovou konzultaci. V první fázi byla vyhlášena výzva k podávání podnětů, během níž proběhlo veřejné slyšení za účasti více než 440 účastníků (konala se v lednu 2006) a bylo podáno na 160 připomínek. V rámci výzvy k podávání podnětů byly zúčastněné strany požádány, aby předložily své názory na všeobecná témata související s regulací elektronických komunikací. Tyto názory pak byly zohledněny při přípravě sdělení Komise o přezkumu[11] ze dne 29. června 2006 a přípravě pracovního dokumentu útvarů Komise a posouzení dopadů. Zveřejněním těchto dokumentů byla zahájena druhá fáze veřejné konzultace, jež trvala do října 2006. V říjnu 2006 se konalo veřejné pracovní setkání, na němž zúčastněné strany mohly vyjádřit své názory na konzultované dokumenty. Bylo obdrženo 224 odpovědí od širokého okruhu zúčastněných stran jak z EU, tak mimo ni. Písemné připomínky zaslalo 52 průmyslových sdružení, 12 obchodních sdružení a odborových svazů, 15 sdružení uživatelů a rovněž 18 členských států a Skupina evropských regulačních orgánů (ERG). Po předložení připomínek ze strany ERG Komise zahájila dialog o regulaci, vedený od listopadu 2006 do února 2007, jehož cílem bylo v duchu lepších právních předpisů zjistit způsoby odstranění nedůsledností předpisů a překážek bránících vzniku jednotného.

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Návrhy v oblasti správy spektra a racionalizace přezkoumávání trhu získaly širokou podporu členských států i zástupců průmyslu, kteří se ve značném množství příspěvků dožadovali skutečného vnitřního trhu elektronických komunikací. Byly vyjádřeny určité obavy týkající se specifických aspektů případného dozoru Komise nad nápravnými opatřeními bez zapojení vnitrostátních regulačních orgánů a obavy ze změn odvolacích postupů. V oblasti bezpečnosti zaslané připomínky vyjadřovaly širokou podporu celkovým cílům, prostředky navrhované pro dosažení těchto cílů se však již lišily. Noví operátoři a Skupina evropských regulačních orgánů požadovali možnost zavedení funkčního oddělení. Návrh týkající se oprávnění pro služby v celoevropském měřítku získal širokou podporu. Předložený návrh výsledky veřejné konzultace zohledňuje.

- Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Dotčená vědecká/odborná odvětví

- Studie “Preparing the next steps in regulation of electronic communications — a contribution to the review of the electronic communications regulatory framework” („Příprava dalších kroků v oblasti regulace elektronických komunikací – příspěvek k přezkumu předpisového rámce elektronických komunikací“) (Hogan & Hartson, Analysys), 2006

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek

Studie potvrdila obecnou vhodnost předpisového rámce a jeho cílů, naznačila však nutnost určitých změn.

- Studie se široce zabývala určitými aspekty regulace, včetně průzkumu názoru účastníků trhu na překážky bránící vnitřnímu trhu a posouzení postupu pro analýzu trhu podle článku 7. Studie doporučila řadu změn, včetně způsobů, jak racionalizovat postup pro přezkoumávání trhu a zlepšit možnosti odvolání u vnitrostátních soudů, nicméně žádné z doporučení neobsahovalo zásadní změny předpisového rámce. Studie rovněž navrhla, aby Komise měla právo zakázat nápravná opatření v případech, kdy k tomu opravňuje jejich vnitřně tržní rozměr, a aby bylo do seznamu nápravných opatření používaných vnitrostátními regulačními orgány začleněno též funkční oddělení.

Prostředky ke zveřejnění odborných stanovisek

Studie je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/ext_studies/index_en.htm#2006

- Posouzení dopadů

Zpráva o posouzení dopadů z června 2006 představuje úvodní analýzu souboru obecných politických řešení. Po veřejné konzultaci byla tato analýza doladěna. Druhé posouzení dopadů zveřejněné současně s tímto návrhem se zaměřuje na konkrétnější možnosti, týkající se těch návrhů, jež mají největší důsledky. V oblasti politického řešení účinné správy spektra posouzení využilo zejména závěry odborné studie.

Mezi skupiny ovlivněné navrhovanými změnami nejvíce patří podniky (zavedené i nově vstupující do odvětví elektronických komunikací a rovněž firemní uživatelé služeb elektronických komunikací), veřejná správa, občané a evropská společnost obecně, protože ti všichni jsou uživateli elektronických komunikací. Klíčovými subjekty, jichž se předkládaný návrh týká, jsou vnitrostátní regulační úřady, poskytovatelé elektronických komunikací a provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, Tato skupina účastníků není homogenní a její příslušníci mají často protichůdné zájmy.

Posouzení dopadů je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/index_en.htm#communication_review

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Cílem návrhu je modernizovat a změnit rámcovou, autorizační a přístupovou směrnici.

Hlavní návrhy změn rámcové směrnice jsou následující:

- Reforma správy spektra uplatňující politický přístup, který Komise ke správě spektra přijala ve sdělení ze září 2005[12]. Důležitost spektra podtrhuje jak technologický rozvoj, tak konvergenci technologií, jeho správa však v rámci EU nedokázala s tímto vývojem držet krok. Je proto třeba zvolit pružnější přístup, který umožní využít hospodářský potenciál lepšího využívání spektra i jeho výhody pro společnost a životní prostředí.

- Důslednější regulace vnitřního trhu elektronických komunikací, které se dosáhne posílením úlohy Komise v oblasti nápravných opatření ukládaných vnitrostátními regulačními orgány ve spojení s úzkým zapojením nového Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací do postupu podle článku 7. Tyto kroky zajistí efektivní využívání společných odborných znalostí vnitrostátních regulačních orgánů a jejich účinné zohlednění v konečném rozhodnutí Komise.

- Posílení bezpečnosti a integrity ve prospěch uživatelů elektronických komunikací. To je nezbytné pro posílení důvěry podniků a občanů, kteří elektronické komunikace využívají.

Hlavní návrhy změn autorizační směrnice jsou následující:

- uvedení směrnice v soulad s novou politikou správy spektra;

- vytvoření účinného postupu pro podniky, které potřebují práva na užívání spektra k poskytování celoevropských služeb; a

- zajištění hladkého přechodu k zavedení obchodování se spektrem.

Hlavní změnou přístupové směrnice je zavedení funkčního oddělení jako nápravného opatření, jež mohou vnitrostátní regulační orgány uložit poté, co je schváleno Komisí, která si za tímto účelem musí vyžádat stanovisko úřadu.

- Právní základ

Článek 95 Smlouvy o ES 320

- Zásada subsidiarity

Navrhované opatření zahrnuje změnu stávajícího předpisového rámce EU, a proto se týká oblasti, v níž Společenství již vykonává svou pravomoc. Návrh tedy splňuje zásadu subsidiarity stanovenou článkem 5 Smlouvy o ES. Předpisový model rámce vychází ze zásady decentralizované regulace v členských státech a ponechává vnitrostátním orgánům odpovědnost za dohled nad vnitrostátními trhy v souladu se společným souborem zásad a postupů.

- Zásada proporcionality

Tento návrh splňuje zásadu proporcionality, neboť navrhuje minimální úroveň harmonizace a ponechává vymezení prováděcích opatření na vnitrostátních regulačních orgánech nebo členských státech, a to v níže uvedených oblastech:

- zjednodušení postupu podle článku 7 nabízí způsob, jak racionalizovat administrativní zátěž operátorů a vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s politikou Komise v oblasti lepších právních předpisů a současně zajistit zavedení účinného mechanismu Společenství v klíčových oblastech, kde je nutné zajistit důslednou regulaci vnitřního trhu;

- opatření k posílení bezpečnosti a integrity nestanovují podrobné povinnosti na úrovni EU, ale spíše udělují další pravomoci k prosazování předpisů vnitrostátním regulačním orgánům, zatímco účinná regulace těchto otázek zůstává v odpovědnosti členských států.

Navrhované změny nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle lepších právních předpisů v daném odvětví. Jsou plně v souladu se zásadou proporcionality stanovenou článkem 5 Smlouvy o ES.

- Volba nástrojů

Navrhované nástroje: směrnice

Jiné prostředky by nebyly přiměřené, protože předmětem tohoto návrhu je změna tří stávajících směrnic.

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství.

5. DALšÍ INFORMACE

- Zjednodušení a snížení správních nákladů

Cílem několika změn je snížit administrativní zátěž vnitrostátních regulačních orgánů a účastníků trhu:

- Zvýšenou pružností správy spektra se usnadní správní postupy pro vnitrostátní regulační orgány a snadnější využití spektra pro operátory a spotřebitele. V rámci navrhovaného mechanismu budou regulační omezení (např. licenční podmínky) snížena na minimum.

- Zavádějí se ustanovení, která by poněkud zmírnila povinnost vnitrostátních regulačních orgánů oznamovat Komisi podle článku 7 rámcové směrnice návrhy opatření. Ta by mohla zahrnovat „kratší formu“ oznamovacího postupu u některých návrhů opatření (např. pokud jde o stabilní trhy nebo drobné změny v původně oznámených opatřeních), u nichž by vnitrostátní regulační orgán Komisi pouze informoval o zamýšleném opatření a poskytl jí v omezené míře popis jeho obsahu, a postup pro udělení výjimky z oznamovací povinnosti pro určité kategorie, u nichž se nepředpokládá, že by vyvolaly obavy v souvislosti s hospodářskou soutěží, a u nichž by vnitrostátní regulační orgán již nebyl povinen návrhy opatření Komisi oznamovat.

Dále se navrhuje zrušit některá neaktuální ustanovení, například přechodná opatření usnadňující přechod ze „starého“ rámce roku 1998 na rámec roku 2002.

Předložený návrh je zahrnut do průběžného programu Komise pro aktualizaci a zjednodušení acquis communautaire a do jejího pracovního a legislativního programu pod jednacím číslem 2007/INFSO/001.

Zároveň s tím se následkem změn v doporučení o relevantních trzích sníží počet trhů potenciálně podléhajících regulaci ex-ante z 18 na 7.

- Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu povede ke zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 z 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení[13].

- Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Směrnice, jež mají být změněny, již zahrnují ustanovení o pravidelném přezkumu.

- Srovnávací tabulka

Po členských státech se požaduje, aby Komisi sdělily znění vnitrostátních prováděcích předpisů k dané směrnici a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí

- Evropský hospodářský prostor (EHP)

Navržený právní akt se týká záležitosti EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.

- Podrobné vysvětlení návrhu po kapitolách či článcích

Článek 1 obsahuje změny rámcové směrnice

Cíle navrhovaných změn jsou následující:

Nový přístup ke správě spektra

- V článku 6: Je zajištěno, aby členské státy konzultovaly při posuzování možného odchýlení od zásad technologické neutrality a neutrality vůči službám i zúčastněné strany.

- V čl. 8 odst.1: Je objasněno stávající znění.

- V článku 9: Ve snaze umožnit vyšší pružnost, jež zohlední potřeby trhu, je z technologické neutrality (čl. 9 odst. 3) učiněna závazná zásada a je zavedena zásada neutrality vůči službám (čl. 9 odst. 4). Výjimky z této zásady jsou možné pouze v omezeném počtu případů, např. při plnění cílů obecného zájmu. Zásadu obchodovatelnosti spektra lze uplatnit na běžně definovaná pásma (čl. 9b). Změny rovněž zavádějí přechodovou fázi (článek 9a) a umožňují Komisi přijmout prováděcí opatření postupem projednávání ve výborech s cílem koordinovat uplatňování nových zásad (čl. 9c) pro účely vnitřního trhu.

Konsolidace vnitřního trhu a zvýšení důslednosti

- V čl. 7 odst. 4: Je rozšířena pravomoc Komise dohlížet na nápravná opatření navržená vnitrostátními regulačními orgány pro podniky s významnou tržní silou.

- V čl. 7 odst. 5 a 7: Cílem je posílit koordinaci regulace v rámci vnitřního trhu. Úřad bude nápomocen Komisi jako poradní orgán.

- V čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, článku 7a, čl. 16 odst. 6, čl. 16 odst. 7: Je podáno zdůvodnění některých procesních prvků v postupu pro přezkoumávání trhu, jejichž cílem je minimalizovat nejistotu účastníků trhu. Ustanovení čl. 16 odst. 7 umožňuje Komisi, aby se za pomoci úřadu ujala analýzy trhu v případě, že se vnitrostátní regulační orgán s plněním svých povinností významně opozdí. Ustanovení čl. 7 odst. 8 umožňuje Komisi, aby za pomoci úřadu ukládala zvláštní povinnosti u návrhů opatření, které byly oznámeny znovu.

- V čl. 16 odst. 6: Je zaveden harmonogram provedení analýzy trhu.

- V čl. 10 odst. 4: Jsou objasněny pravomoci Komise v oblasti číslování určitých služeb s rozměry vnitřního trhu. Příklad čísla „116” ukazuje na nezbytnost udělit Komisi určité pravomoci u sazeb spojených s užíváním zvláštních čísel. Odpovědnost za provádění opatření přijatých Komisí může být svěřena úřadu.

- V čl. 15 odst. 4 a čl. 16 odst. 5: U nadnárodních trhů označí Komise podniky s významnou tržní silou a uloží zvláštní povinnosti s přihlédnutím ke stanovisku úřadu.

- V článku 19: Jsou objasněny stávající pravomoci Komise pro zajištění harmonizace nebo koordinace určitých oblastí na úrovni Společenství. Díky tomu bude možné řešit otázky technické regulace a problémy způsobené měnící se technologií včas a koordinovaně, a nikoliv roztříštěně.

- V novém článku 21a: Jsou posíleny pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti prosazování předpisů.

Zvýšení bezpečnosti a integrity sítě

- Byla přidána nová kapitola o bezpečnosti a integritě sítí a služeb. Povinnosti v této oblasti jsou posíleny pro zajištění spolehlivého a bezpečného využívání elektronických komunikací (čl. 13a odst. 1). Úřad přispěje k harmonizaci příslušných opatření v oblasti technické a organizační bezpečnosti tím, že poskytne Komisi odborné poradenství. Nová ustanovení rozšiřují rozsah požadavků na integritu za hranice telefonních sítí a pokrývají i mobilní sítě a sítě IP (čl. 13a odst. 2). Článek 13b uděluje v této oblasti prováděcí pravomoci vnitrostátním regulačním orgánům.

Nezávislost regulačních orgánů, právo odvolání

- V čl. 3 odst. 3: Je posílena nezávislost vnitrostátního regulačního orgánu stanovením pravidel propuštění ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, omezením možného vlivu veřejných orgánů na každodenní řízení vnitrostátního regulačního orgánu a zajištěním nezávislého rozpočtu a dostatečného množství lidských zdrojů tohoto orgánu.

- V čl. 4 odst. 1: Je stanoveno minimální kritérium (z důvodu naléhavé potřeby předejít vážnému a nenapravitelnému poškození dotyčné strany) pro zrušení opatření vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s ustálenou judikaturou Evropského soudního dvora.

- V čl. 4 odst. 3: Od členských států se požaduje, aby úřadu a Komisi poskytovaly informace o odvoláních.

- V čl. 5 odst. 1: Vnitrostátním regulačním orgánům je dána možnost získávat informace o vývoji sítí (např. o sítích příští generace – NGN), který může mít dopad na služby poskytované na velkoobchodní úrovni konkurenci.

Technické úpravy znění směrnice

- V čl. 1 odst. 1: Do předpisového rámce je začleněno koncové vybavení, což je v souladu se změnami navrhovanými v revidované směrnici o univerzální službě s cílem zlepšit přístupnost zdravotně postižených koncových uživatelů k elektronickým technologiím.

- V článku 2: Několik definic bylo aktualizováno (písmena d) a e)), nebo objasněno (písmena b), q), r) a t)).

- V článku 8: Jsou aktualizovány cíle vnitrostátních regulačních orgánů, zejména ve vztahu ke starším uživatelům a uživatelům se sociálními potřebami. Písmeno g) se zabývá svobodou koncových uživatelů v informační společnosti.

- V čl. 10 odst. 2: Je odstraněna nejednotnost v současném znění.

- V článku 11: Je usnadněno sdílení zařízení nebo majetku a koordinace stavebních prací. Zrušení je nutno chápat v souvislosti se zrušením čl. 12 odst. 2.

- V článku 12: Vnitrostátním regulačním orgánům je umožněno ukládat sdílení kabelovodů a vstupu do budov. Účelem této změny je usnadnit investování do optických sítí, zejména mimo městské oblasti.

- V čl. 14 odst. 3: Odstavec se zrušuje, protože již prokazatelně není potřebný. Rozšíření tržní síly z jednoho trhu na druhý by se mělo řešit na trhu, kde tržní síla existuje.

- V článku 20: Je objasněno, že spory mezi poskytovateli obsahu (např. provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání) a poskytovatelů služeb elektronických komunikací spadají do oblasti působnosti článku 20.

- V článku 21: Je uvedeno, že nový úřad bude vnitrostátním regulačním orgánům poskytovat své stanovisko k chystaným opatřením. Vnitrostátní regulační orgány musí vzít toto stanovisko v úvahu.

- Přílohy I a II směrnice se zrušují, protože již nejsou potřebné.

Zrušení neaktuálních nebo zastaralých ustanovení

- V čl. 18 odst. 3: Toto ustanovení je již zastaralé.

- V článku 27: Tento článek pojednával o přechodných opatřeních pro přechod ze starého předpisového rámce roku 1998 na nový rámec roku 2002. Tento článek je nyní zastaralý a lze jej zrušit.

Článek 2 obsahuje změny přístupové směrnice

Cíle navrhovaných změn jsou následující:

- V čl. 5 odst. 4: Ustanovení se překrývá s dalšími několika ustanoveními, a proto se zrušuje.

- V článku 7: Neaktuální ustanovení se zrušují.

- V článku 13a: Toto ustanovení umožňuje vnitrostátnímu regulačnímu orgánu uložit funkční oddělení a stanoví jeho podmínky, zejména ujednání o řízení. K uložení funkčního oddělení je nutný předchozí souhlas Komise.

- V článku 13b: Jedná se o případ dobrovolného oddělení.

- V čl. 12 odst. 1 písm. f) a j): Písmeno f) objasňuje ustanovení o sdílení zařízení; písmeno (j) vylučuje diskriminaci na úrovni propojení sítí IP.

Technické úpravy byly provedeny v následujících článcích: čl. 5 odst. 2 (přesunut do čl. 12 odst. 3), čl. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 1. Součástí úprav je i aktualizace odkazu na směrnici o ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (čl. 8 odst. 3) a sladění znění s novým rozhodnutím o projednávání ve výborech (čl. 6 odst. 2 a články 5 a 14).

Článek 3 obsahuje změny autorizační směrnice

Cíle navrhovaných změn jsou následující:

Provádění reformy spektra

- V článku 5: Je zjednodušen přístup ke spektru. Jsou objasněna ustanovení, jimiž se řídí přidělování spektra jednotlivým provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání, aniž je tím dotčena podstata stávajících ustanovení. Je stanoven postup pro zajištění hladkého přechodu (5 let) k plnému obchodování se spektrem (čl.5 odst. 2). Členské státy mohou přijmout opatření k zastavení hromadění rádiového spektra – čl. 5 odst. 6.

- V čl. 5 odst. 2, článku 6, čl. 7 odst. 3 a v příloze: Jsou uvedena ustanovení, jejichž cílem je zajistit pružnější využívání rádiového spektra, tj. zajistit technologickou neutralitu (možnost volně použít v daném pásmu spektra jakoukoliv technologii), neutralitu vůči službám (možnost volně používat spektrum k nabídce jakýchkoliv služeb) a obchodování s rádiovým spektrem.

Frekvence a čísla pro celoevropské služby

- V článcích 6a a 6b: Aby Komise usnadnila přístup ke spektru podnikům, které potřebují práva na užívání ve všech členských státech (např. poskytovatelé družicových služeb), může za pomoci Komunikačního výboru koordinovat nebo harmonizovat podmínky týkající se jednotlivých práv (příloha II), výběrová řízení a výběr podniku(ů). Úřad bude Komisi nápomocen tím, že bude vydávat stanoviska. Tyto články nahrazují článek 8, který se ukázal být neúčinným.

Pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů k prosazování předpisů

V článku 10: Jsou posíleny pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů k prosazování předpisů s cílem zlepšit účinné provádění rámce.

Lepší přístupnost zdravotně postižených koncových uživatelů k elektronickým technologiím

V bodě A.8 přílohy: Vnitrostátním regulačním orgánům je umožněno, aby k obecným oprávněním připojily zvláštní podmínky, které zajistí přístupnost uživatelům se zdravotním postižením.

Lepší komunikace s veřejností ve stavu nouze

- V bodě A.11a přílohy: Vnitrostátním regulačním orgánům je umožněno, aby s obecnými oprávněními spojily zvláštní podmínky týkající se komunikace veřejných orgánů s veřejností v případě bezprostředního ohrožení.

Další oblasti

- V bodě A.19 přílohy: Vnitrostátním regulačním orgánům je umožněno připojit k obecným oprávněním zvláštní podmínky týkající se autorských práv a práv duševního vlastnictví.

Technické úpravy znění směrnice

Technické úpravy jsou provedeny v čl. 7 odst. 1, článcích 14 a 14a a v příloze. Odkazy na starou směrnici 97/66/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací jsou nahrazeny odkazy na novou směrnici (Směrnice 2002/58/ES[14]).

Článek 4 zrušuje nařízení (ES) č. 2887/2000 o zpřístupnění účastnického vedení.

Toto nařízení bylo účinné v úvodní fázi otevírání trhu. Podle předpisového rámce roku 2002 měly vnitrostátní regulační orgány povinnost provést analýzu trhů dříve, než uložily regulační opatření. Toto nařízení se však stalo nepotřebným a lze jej zrušit.

Články 5, 6 a 7

Články 5, 6 a 7 jsou běžné procedurální články směrnice (provedení do vnitrostátního práva, přezkum, vstup v platnost apod.).

Přílohy I a II obsahují změny přílohy autorizační směrnice.

2007/0247 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(Text s významem pro EHP) |

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[15],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[16],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[17],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[18],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Pět směrnic tvořících stávající předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací[19] (rámcová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení[20] (přístupová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací[21] (autorizační směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací[22] (směrnice o univerzální službě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací[23] (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) podléhá pravidelnému přezkumu ze strany Komise, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2) Proto Komise zveřejnila svá úvodní zjištění ve sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Na základě těchto úvodních zjištění byla uspořádána veřejná konzultace, během níž bylo zjištěno, že nejdůležitějším aspektem, kterému je třeba se věnovat, je nedostatečný vnitřní trh elektronických komunikací. Bylo zejména zjištěno, že roztříštěnost předpisů a nejednotnost činností vnitrostátních regulačních orgánů nejen ohrožuje konkurenceschopnost sektoru, ale rovněž brání spotřebitelům využívat značné výhody přeshraniční hospodářské soutěže.

(3) Měla by být proto provedena reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, aby byl dotvořen vnitřní trh elektronických komunikací tím, že se upevní mechanismus Společenství pro regulaci operátorů s významnou tržní silou na klíčových trzích. Tyto kroky jsou doplněny nařízením Evropského parlamentu a Rady […/…./ES] ze dne [datum], kterým se zřizuje Evropský úřad pro trh elektronických komunikací[24] (dále jen „úřad“). Reforma rovněž zahrnuje definici strategie účinné správy rádiového spektra za účelem vytvoření jednotného evropského informačního prostoru a posílení ustanovení týkajících se uživatelů se zdravotním postižením, aby se docílilo široce přístupné informační společnosti.

(4) Aby vnitrostátní regulační orgány mohly splnit cíle stanovené v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by být působnost rámcové směrnice rozšířena tak, aby se vztahovala i na rádiová zařízení a telekomunikační koncová zařízení, jak je definováno ve směrnici 1999/5/ES Evropského parlamentu a Rady z 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody[25], a rovněž na spotřebitelská zařízení využívaná pro digitální televizi.

(5) Některé definice by měly být objasněny nebo změněny, aby odrážely vývoj trhu i technologií a odstranily nejednoznačnosti zjištěné při provádění předpisového rámce.

(6) Měla by být posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán při plnění svých úkolů chráněn proti vnějším zásahům nebo politickému tlaku, jež by mohly negativně ovlivnit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou překládány. Vinou takovéhoto vnějšího vlivu nemůže vnitrostátní zákonodárný orgán vykonávat v rámci předpisového rámce funkci vnitrostátního regulačního orgánu. Za tímto účelem by měla být předem stanovena pravidla týkající se důvodů propuštění ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby se odstranily oprávněné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho odolnosti vůči vnějším faktorům. Je rovněž důležité, aby vnitrostátní regulační orgány měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro zajištění transparentnosti by tento rozpočet měl být každoročně zveřejňován.

(7) Odvolací orgány využívají k uplatnění dočasných opatření na zrušení rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů širokou škálu nejrůznějších postupů. V zájmu jednotnějšího přístupu by se měla využívat společná norma v souladu s judikaturou Společenství. Vzhledem k významu odvolání pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o odvoláních a rozhodnutích o zrušení rozhodnutí přijatých regulačními orgány ve všech členských státech a předávat tyto informace Komisi.

(8) Aby vnitrostátní regulační orgány mohly plnit své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích spojených s velkoobchodními trhy, na nichž působí operátor s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám.

(9) Vnitrostátní konzultace stanovená článkem 6 rámcové směrnice by měla být uspořádána před konzultací ve Společenství, stanovené článkem 7 uvedené směrnice, aby v konzultaci ve Společenství bylo možné zohlednit stanoviska zúčastněných stran. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Společenství, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(10) Volnost rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů je třeba sladit s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a úřadu zaměřené na vnitřní trh. Úřad by měl zároveň sloužit jako výhradní fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány při plnění jejich odpovědností stanovených předpisovým rámcem.

(11) Mechanismus Společenství umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány zrušily plánovaná opatření týkající se definice trhu a označení operátorů s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít regulaci ex-ante a za nichž operátoři této regulaci podléhají. Neexistuje však rovnocenný mechanismus pro uplatňování nápravných opatření. Sledování trhu Komisí, a zejména zkušenosti s postupem podle článku 7 rámcové směrnice ukazují, že nejednotnost v uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány i v případě obdobných podmínek na trhu oslabují vnitřní trh elektronických komunikací, nezajišťují rovné podmínky pro operátory usazených v různých členských státech a brání spotřebitelům ve využívání výhod přeshraniční hospodářské soutěže a služeb. Komisi by měla být udělena pravomoc požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány zrušily návrhy opatření týkající se nápravných opatření, která tyto orgány zvolily. V zájmu zajištění jednotného uplatňování předpisového rámce ve Společenství by Komise měla před přijetím svého rozhodnutí konzultovat úřad.

(12) Předpisový rámec je důležité provést včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby zrušil plánovaná opatření, měl by tento orgán předložit Komisi revidovanou podobu opatření. V souladu s článkem 7 rámcové směrnice by měla být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku přezkoumání trhu a zvýšila se právní jistota.

(13) Pokud by přijetí znovu oznámeného návrhu opatření nadále představovalo překážku jednotného trhu, nebo nebylo v souladu s právními předpisy Společenství, měla by mít Komise s ohledem na nutnost zabránit právnímu vakuu v odvětví charakterizovaném rychlým vývojem možnost požádat po poradě s úřadem dotyčný vnitrostátní regulační orgán, aby v rámci stanovené doby uložil zvláštní nápravné opatření.

(14) Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací ve Společenství by měly být Komisi uděleny pravomoci přijímat prováděcí předpisy za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány – např. v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření – či pro zavedení udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.

(15) V souladu s cíli evropské Listiny základních práv a svobod a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit snadný přístup všech uživatelů, včetně zdravotně postižených koncových uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob.

(16) Rádiové frekvence by měly být považovány za nedostatkový veřejný zdroj s významnou tržní a veřejnou hodnotou. Je ve veřejném zájmu, aby správa spektra byla co nejúčinnější a nejefektivnější pro hospodářství, společnost a životní prostředí a aby byly postupně odstraňovány překážky bránící jeho účinnému využívání.

(17) Správa rádiových frekvencí by měla být prováděna tak, aby se předešlo škodlivé interferenci. Základní pojem škodlivé interference je proto třeba řádně definovat, a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se této interferenci předešlo.

(18) Současný systém správy a přidělování spektra je obecně založen na správních rozhodnutích, která nejsou dostatečně pružná a nedokáží reagovat na technologický a hospodářský vývoj, zejména na rychlý rozvoj bezdrátových technologií a rostoucí poptávku po šířce pásma. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí ze strany uživatelů spektra a zpomaluje inovaci v neprospěch vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství. Podmínky přístupu k rádiovým frekvencím a jejich využívání se navíc mohou lišit podle typu operátora, i když elektronické služby poskytované těmito operátory se stále více překrývají, což vytváří napětí mezi držiteli práv a nesrovnalosti v nákladech na přístup ke spektru a případně narušuje fungování vnitřního trhu.

(19) Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Roztříštěná správa přístupu k právům na užívání rádiového spektra omezuje investice a inovaci a znemožňuje operátorům a výrobcům zařízení využívat úspory z rozsahu, což brání rozvoji vnitřního trhu služeb a sítí elektronických komunikací, které rádiové spektrum využívají.

(20) Pružnost správy spektra a přístupu ke spektru by měla být zvýšena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, aby si jeho uživatelé mohli vybírat nejlepší technologie a služby pro dané frekvenční pásmo (dále jen „zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám“). Správní vymezení technologií a služeb by mělo být prováděno jen výjimečně a mělo by být jasně zdůvodněno a podrobeno pravidelnému přezkumu.

(21) Udělování výjimek ze zásady technologické neutrality by mělo být omezeno a odůvodněno potřebou zamezit škodlivé interferenci, např. stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, nebo potřebou zajistit řádné sdílení spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze obecnému oprávnění nebo kde je to nezbytně nutné pro zajištění souladu s výjimkou ze zásady neutrality vůči službám.

(22) Uživatelé spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím spektra nabízet, s výhradou přechodných opatření týkajících se dříve nabytých práv. Výjimky ze zásady neutrality vůči službám, které vyžadují, aby poskytování konkrétní služby splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je bezpečnost života, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či zamezení neúčinného využívání spektra, by mělo být možné udělovat jen v nezbytných případech a v přiměřeném počtu. Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená ve vnitrostátních právních předpisech v souladu s právními předpisy Společenství. Až na nezbytné případy, jako je ochrana bezpečnosti života, by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie. Aby si držitel oprávnění mohl svobodně vybrat ten nejúčinnější prostředek pro přenos obsahu služeb poskytovaných prostřednictvím rádiových frekvencí, nemělo by oprávnění k užívání rádiových frekvencí tento obsah regulovat.

(23) Je v kompetenci členských států vymezit v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

(24) Vzhledem k tomu, že rozdělení rádiového spektra mezi konkrétní technologie nebo služby představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení průhledný a měl by podléhat veřejné konzultaci.

(25) V zájmu pružnosti a účinnosti by měly vnitrostátní regulační orgány v pásmech vymezených harmonizovaným způsobem také umožnit, aby si uživatelé spektra svá práva na jeho užívání mezi sebou volně převáděli nebo je pronajímali třetím stranám, což by umožnilo hodnocení spektra trhem. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány mají zajišťovat účinné využívání spektra, měly by tyto orgány učinit opatření k tomu, aby obchodování nenarušilo hospodářskou soutěž v té části spektra, která se nevyužívá.

(26) Vzhledem k vlivu výjimek na vývoj vnitřního trhu elektronických služeb by Komise měla mít možnost harmonizovat rozsah a povahu všech výjimek ze zásad technologické neutrality a neutrality vůči službám, jež nejsou výjimkami zaměřenými na zajištění podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, s ohledem na harmonizované technické podmínky týkající se dostupnosti a efektivního využívání rádiových frekvencí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)[26].

(27) Pro účely vnitřního trhu služeb elektronických komunikací bude možná nezbytné harmonizovat na úrovni Společenství identifikaci obchodovatelných kmitočtových pásem, podmínky obchodovatelnosti nebo přechodu k obchodovatelným právům v konkrétních pásmech, minimální formát obchodovatelných práv, požadavky na zajištění centrální dostupnosti, přístupnosti a spolehlivosti informací nezbytných pro obchodování se spektrem a požadavky na ochranu hospodářské soutěže a na prevenci hromadění spektra. Komisi by proto měly být uděleny pravomoci přijímat k této harmonizaci prováděcí opatření. V těchto prováděcích opatřeních by mělo být náležitě zohledněno, zda jednotlivá omezení vlastnických práv třetích osob byla udělena na komerčním či nekomerčním základě.

(28) Začlenění technologické neutrality, neutrality vůči službám a obchodování se stávajícími právy na užívání spektra si může vyžádat přechodná pravidla, včetně opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, protože nový systém by mohl určitým uživatelům spektra umožnit, aby začali konkurovat těm uživatelům spektra, kteří svá práva získali za obtížnějších podmínek. Naopak v případech, kde byla práva udělena odchylně od obecných pravidel nebo na základě jiných než objektivních, průhledných, přiměřených a nediskriminačních pravidel s ohledem na dosažení cílů obecného zájmu, by se situace držitelů těchto práv neměla zlepšovat na úkor jejich nových konkurentů více, než jak je pro dosažení těchto cílů veřejného zájmu nezbytné. Jakékoliv spektrum, které již není pro plnění cílů veřejného zájmu nezbytné, by mělo být získáno zpět a znovu přiděleno v souladu s autorizační směrnicí.

(29) Aby se podpořilo fungování vnitřního trhu a podpořil rozvoj přeshraničních služeb, měla by být Komisi udělena pravomoc přidělit úřadu zvláštní povinnosti v oblasti číslování. Aby občané členských států, včetně turistů a zdravotně postižených uživatelů, měli navíc přístup k určitým službám s použitím stejných rozpoznatelných čísel za obdobné ceny ve všech členských státech, měly by se pravomoci Komise v oblasti přijímání technických prováděcích opatření v případě potřeby rovněž vztahovat na příslušnou zásadu nebo mechanismus stanovování sazeb.

(30) Povolení vydaná podnikům poskytujícím služby a zajišťujícím sítě elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů pro udělování omezení vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Získávání omezení vlastnických práv třetích osob oprávněnými podniky by proto mělo být zjednodušeno. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost získávání omezení vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(31) Je třeba posílit pravomoci členských států vůči držitelům omezení vlastnických práv třetích osob s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti operátora s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly mít možnost v jednotlivých případech ukládat sdílení kabelovodů, stožárů a antén, vstupů do budov i lepší koordinaci stavebních prací. Lepší způsob sdílení zařízení může významným způsobem zlepšit podmínky hospodářské soutěže a podnikům snížit celkové náklady na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska finančního a z hlediska životního prostředí.

(32) Spolehlivé a bezpečné sdělování informací prostřednictvím sítí elektronických komunikací je stále důležitější pro celé hospodářství i pro společnost obecně. Složitost systémů, technické poruchy nebo lidská chyba, nehody či útoky – to vše může mít dopad na fungování a dostupnost fyzických infrastruktur, které poskytují nezbytné služby občanům EU, včetně služeb elektronické veřejné správy. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly zajistit zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Úřad by měl přispět k lepší úrovni ochrany bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu nejlepších postupů. Jak úřad, tak vnitrostátní regulační orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné pro plnění svých povinností, včetně pravomocí získat informace dostatečné k posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb a dále úplné a spolehlivé údaje o skutečných bezpečnostních událostech, které měly na provoz sítí nebo služeb významný dopad. Vhledem k tomu, že úspěšné uplatňování odpovídající úrovně bezpečnosti není jednorázové opatření, nýbrž trvalý proces provádění, přezkoumávání a aktualizace, měli by poskytovatelé elektronických sítí a služeb mít povinnost přijímat opatření na zabezpečení jejich integrity a bezpečnosti v souladu s vyhodnocenými riziky a brát přitom v úvahu aktuálnost takových opatření.

(33) Pro případy, kdy je třeba se dohodnout na společném souboru bezpečnostních požadavků, by měla být Komisi udělena pravomoc přijímat technická prováděcí opatření, jejichž cílem je dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu. Úřad by měl k harmonizaci vhodných technických a organizačních bezpečnostních opatření přispívat poskytováním odborného poradenství. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se technických prováděcích opatření přijatých v souladu s rámcovou směrnicí. Pro plnění svých povinností by tyto orgány měly mít pravomoc provádět šetření a ukládat sankce v případě neplnění.

(34) Zkušenosti s prováděním předpisového rámce ukazují, že trh, na který se přesouvá významná tržní síla, nepředstavuje zdroj problému, ale spíše předmět jejího působení. Otázku významné tržní síly projevující se na jednom trhu by proto měly řešit vnitrostátní regulační orgány na zdrojovém trhu, a nikoliv na trzích sousedních, které vliv této síly pociťují.

(35) V případě trhů označených za nadnárodní by měl být postup pro přezkoumávání trhu zjednodušen a zefektivněn tím, že se Komisi umožní, aby s ohledem na stanovisko úřadu označila podnik (podniky) s významnou tržní silou a uložila mu (jim) jednu nebo více zvláštních povinností. Takto bude možné řešit všechny regulační otázky s nadnárodní působností přímo na úrovni Společenství.

(36) Aby účastníkům trhu byla dána jistota co do podmínek regulace, je nezbytné stanovit časovou lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Časový rámec by měl zohledňovat, zda byla u konkrétního trhu v předešlém období analýza provedena a řádně oznámena. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci časové lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení práva se nemusí dostavit včas. Komise by proto měla mít možnost požádat úřad, aby dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu s jeho úkoly pomohl, zejména aby vydal stanovisko obsahující návrh opatření, analýzu příslušného trhu a přiměřené povinností, které pak může Komise uložit.

(37) Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací by měla existovat možnost rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem na evropské úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku pro rozvoj vnitřního trhu. Komisi by proto měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres, spotřebitelské otázky včetně přístupu k elektronickým technologiím a regulační opatření v oblasti účetnictví.

(38) Jedním z důležitých úkolů úřadu je vydávat stanoviska k případným přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech stanoviska úřadu zohledňovat.

(39) Zkušenosti s prováděním předpisového rámce ukazují, že současná ustanovení opravňující vnitrostátní regulační orgány k ukládání pokut nezajistilo dostatečnou motivaci k dodržování požadavků předpisů. Odpovídající pravomoci k prosazování předpisů mohou přispět ke včasnému provedení předpisového rámce, a tím podpořit právní jistotu, která je důležitou hnací silou investic. Nedostatek účinných pravomocí v případě nedodržování předpisů platí pro celý předpisový rámec. Zavedení nového ustanovení do rámcové směrnice, které řeší otázky porušování povinností, jež vyplývají z rámcové směrnice a zvláštních směrnic, by proto mělo zajistit, že na prosazování předpisů a ukládání sankcí budou v celém předpisovém rámci uplatňovány jednotné a soudržné zásady.

(40) Stávající předpisový rámec obsahuje některá ustanovení pro usnadnění přechodu ze starého předpisového rámce roku 1998 na nový rámec roku 2002. Tento přechod byl ukončen ve všech členských státech a tato ustanovení by měla být zrušena, protože jsou nyní nadbytečná.

(41) V příloze I rámcové směrnice byl uveden seznam trhů, které měly být začleněny do doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jež vyžadují regulaci ex-ante . Tato příloha by měla být zrušena, protože již splnila svůj účel, jímž bylo sloužit za základ pro vytvoření počáteční verze doporučení[27].

(42) V příloze II rámcové směrnice byla uvedena kritéria, která měly vnitrostátní regulační orgány používat při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s druhým pododstavcem čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice. Vzhledem k tomu, že seznam v příloze II není potřebný ani vyčerpávající, mohl by být pro vnitrostátní regulační orgány, které provádějí analýzu trhu, zavádějící. Pojem společného dominantního postavení závisí navíc také na judikatuře Evropského soudního dvora. Příloha II není proto potřebná a lze ji zrušit.

(43) Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření provozně oddělených obchodních subjektů, je zajistit, aby všichni následní operátoři, včetně následných divizí vertikálně integrovaného operátora, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení dokáže zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. Ve výjimečných případech je lze využít jako odůvodněné nápravné opatření, pokud se účinné nediskriminace trvale nedaří dosáhnout na několika dotčených trzích a existuje-li malá nebo žádná naděje, že v oblasti infrastruktury vznikne v přiměřeném časovém období po uplatnění jednoho či několika nápravných opatření dříve považovaných za vhodná hospodářská soutěž. Je však velmi důležité zajistit, aby uložení funkčního oddělení nadále motivovalo dotyčný podnik k investicím do své sítě a nevedlo k možným negativním dopadům na blahobyt spotřebitelů. Uložení funkčního oddělení vyžaduje koordinovanou analýzu všech různých relevantních trhů souvisejících s přístupovou sítí v souladu s postupem pro analýzu trhu, stanoveným článkem 16 rámcové směrnice. Při provádění analýzy trhu a navrhování jednotlivých rysů tohoto nápravného opatření by vnitrostátní regulační orgány měly věnovat zvláštní pozornost produktům, jež budou spravovány oddělenými obchodními subjekty, a přihlédnout k rozsahu plošného zavedení sítě a stupni technologického pokroku, který by mohl ovlivnit zastupitelnost pevných a bezdrátových sítí. Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.

(44) Provádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými obchodními subjekty, které zajišťují ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením.

(45) Pokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne zbavit se svého majetku tvořícího místní přístupovou síť nebo jeho podstatné části tím, že jej prodá samostatné právnické osobě s jinou vlastnickou strukturou nebo že vytvoří oddělený obchodní subjekt zabývající se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému operátorovi uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání se směrnicí 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Dotčený vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.

(46) Vzhledem k tomu, že je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení konec–konec a interoperabilita služeb, povinnosti operátorům, kteří nemají významnou tržní sílu, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem, a zejména jeho oznamovacími postupy.

(47) Komise má pravomoc přijímat prováděcí opatření za účelem přizpůsobení podmínek přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám, stanoveným v příloze I, rozvoji trhu a technologií. Platí to i pro minimální seznam položek v příloze II, které musí být zveřejněny, aby byla splněna podmínka průhlednosti.

(48) Usnadnění přístupu účastníků trhu ke zdrojům rádiových frekvencí přispěje k odstranění překážek bránících vstupu na trh. Technologický pokrok navíc snižuje riziko škodlivé interference v určitých kmitočtových pásmech, čímž zároveň snižuje potřebu individuálních práv na užívání. Podmínky pro užívání spektra k poskytování služeb elektronických komunikací by proto měly být obvykle stanoveny v obecných oprávněních, nejsou-li s ohledem na užívání spektra nutná individuální práva kvůli ochraně proti škodlivé interferenci nebo splnění zvláštního cíle obecného zájmu. Rozhodnutí o potřebě individuálních práv by měla být přijímána průhledným a přiměřeným způsobem.

(49) Zavedení požadavku technologické neutrality a neutrality vůči službám do rozhodnutí o přidělení a rozdělení by spolu s větší možností převádění práv mezi podniky mělo vést k větší svobodě a většímu počtu způsobů poskytování služeb elektronických komunikací a audiovizuálních mediálních služeb veřejnosti, a usnadnit tak plnění cílů obecného zájmu. Určité povinnosti v obecném zájmu uložené provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, by proto mohly být čím dál více plněny bez nutnosti udělovat individuální práva na užívání spektra. Použití zvláštních kritérií pro přidělování rádiového spektra provozovatelům televizního a rádiového vysílání by mělo být oprávněné pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné ke splnění konkrétního cíle obecného zájmu stanoveného vnitrostátními právními předpisy. Postupy spojené s plněním cílů obecného zájmu by měly být za všech okolností průhledné, objektivní, přiměřené a nediskriminační.

(50) Aby bylo zajištěno rovné zacházení, neměl by být žádný uživatel spektra zproštěn povinnosti platit obvyklé poplatky za používání spektra.

(51) Vzhledem k omezujícímu vlivu platnosti individuálního práva na užívání, které není obchodovatelné, na volný přístup k rádiovým frekvencím by tato platnost měla být časově omezena. Pokud práva na užívání obsahují ustanovení o obnovení platnosti, členské státy by měly nejprve provést přezkum spolu s veřejnou konzultací a zohlednit vývoj trhu, pokrytí a technologií. S ohledem na nedostatek spektra by měla být individuální práva udělená podnikům pravidelně přezkoumávána. Při přezkumu by členské státy měly zájmy držitelů práv vyvažovat nutností podporovat zavedení obchodování se spektrem a pružnějším využíváním spektra prostřednictvím obecných oprávnění tam, kde je to možné.

(52) Vnitrostátní regulační orgány by měly mít pravomoc zajistit účinné využívání spektra a čísel a v případech, kdy číslovací zdroje nebo zdroje spektra zůstávají nevyužité, podniknout kroky zamezující hromadění spektra, jež narušuje hospodářskou soutěž tím, že může bránit vstupu nových subjektů na trh.

(53) Odstranění právních a správních překážek pro udělení obecného oprávnění či individuálních práv na užívání spektra nebo čísel s evropským dopadem by mělo napomoci vývoji služeb a technologií a přispět ke zlepšení podmínek hospodářské soutěže. Přestože jsou technické podmínky dostupnosti a účinného využívání rádiových frekvencí koordinovány v souladu s rozhodnutím o rádiovém spektru[28], pro dosažení cílů vnitřního trhu může být rovněž nezbytné koordinovat nebo harmonizovat výběrová řízení a podmínky výběru vztahující se na práva a oprávnění k určitým pásmům, na práva na užívání čísel a na obecná oprávnění. To se týká zejména těch služeb elektronických komunikací, jež ze své podstaty mají vnitřně tržní rozměr nebo přeshraniční potenciál, např. družicové služby, jejichž rozvoj by byl nesrovnalostmi v postupu členských států při přidělování spektra znemožněn. Ke splnění těchto cílů by proto Komise, které je nápomocen Komunikační výbor a která v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu, měla mít možnost přijmout technická prováděcí opatření. Prováděcí opatření přijatá Komisí mohou požadovat, aby členské státy zpřístupnily práva na užívání spektra a/nebo čísel na celém svém území a aby případně zrušily jakákoliv jiná existující vnitrostátní práva na užívání. V takových případech by členské státy neměly v rámci vnitrostátních postupů udělit na užívání příslušného pásma spektra nebo skupiny čísel žádné nové právo.

(54) Rozvoj trhu a technologií umožnil, aby se služby elektronických komunikací rozšířily i za zeměpisné hranice členských států. Článek 16 autorizační směrnice požadoval, aby Komise přezkoumávala fungování vnitrostátních systémů pro udělování oprávnění a vývoj v přeshraničním poskytování služeb v rámci Společenství. Ustanovení článku 8 autorizační směrnice týkající se harmonizovaného přídělu rádiových frekvencí se ukázala jako neúčinná při řešení potřeb podniku, který chce poskytovat služby v rámci celého Společenství, a proto by měl být změněn.

(55) Členské státy by sice měly být i nadále odpovědné za udělování oprávnění a za sledování toho, jak jsou dodržovány podmínky užívání, neměly by již však ukládat žádné další podmínky, kritéria ani postupy, které by omezovaly, měnily nebo zpožďovaly harmonizované či koordinované výběrové řízení nebo postup pro udělování oprávnění. Je-li to odůvodněno jejich snazším prováděním, mohou tato harmonizační nebo koordinační opatření zahrnovat přechodné odchylky nebo v případě spektra mechanismy pro přechodné sdílení spektra, které by členský stát zbavily nutnosti tato opatření uplatňovat za předpokladu, že to nevytvoří nežádoucí rozdíly v oblasti hospodářské soutěže nebo regulace jednotlivých členských států.

(56) Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny provádět účinná opatření, která jim umožní sledovat a zajišťovat dodržování podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání, a zároveň mít pravomoc ukládat účinné finanční pokuty a/nebo správní sankce v případě, že dojde k porušení těchto podmínek.

(57) Mezi podmínkami, které mohou být spojeny s oprávněními, by měly být konkrétní podmínky, jimiž se řídí přístupnost uživatelů se zdravotním postižením a povinnost veřejných orgánů komunikovat s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení. Vzhledem k důležitosti technické inovace by členské státy měly být schopny vydávat oprávnění k užívání spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.

(58) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení[29] prokázalo svoji účinnost v počáteční fází vzniku trhu. Rámcová směrnice vyžaduje, aby Komise sledovala přechod z předpisového rámce roku 1998 na rámec roku 2002 a ve vhodný čas předložila návrhy na zrušení výše uvedeného nařízení. Podle předpisového rámce roku 2002 mají vnitrostátní regulační orgány povinnost analyzovat trh z hlediska velkoobchodního zpřístupnění účastnického metalického vedení a úseků účastnického metalického vedení pro účely poskytování širokopásmových a hlasových služeb v souladu s doporučením Komise o relevantních trzích produktů a služeb. Protože všechny členské státy tento trh již minimálně jednou analyzovaly a příslušné povinnosti vycházející z předpisového rámce roku 2002 jsou uloženy, je nařízení č. 2887/2000 nepotřebné, a proto by se mělo zrušit.

(59) Opatření nutná k provádění rámcové, přístupové a autorizační směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[30].

(60) Komisi by měla být zejména udělena pravomoc přijímat prováděcí předpisy týkající se oznámení podle článku 7 rámcové směrnice, harmonizace v oblasti spektra a číslování a rovněž ve věcech spojených s bezpečností sítí a služeb, označení nadnárodních trhů, provádění norem a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce. Rovněž by jí měla být udělena pravomoc přijímat prováděcí opatření k aktualizaci příloh I a II přístupové směrnice s ohledem na vývoj trhu a technologií a přijímat prováděcí opatření k harmonizaci pravidel, podmínek a postupů pro udělování oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Protože tato opatření mají obecný rozsah a jejich účelem je doplnit tyto směrnice o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou, stanoveným článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Pokud ze závažných naléhavých důvodů nelze obvyklé lhůty pro regulativní postup s kontrolou dodržet, měla by mít Komise možnost použít postup pro naléhavé případy, stanovený čl. 5a odst. 6 uvedeného rozhodnutí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 Změny směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)

Směrnice 2002/21/ES se mění takto:

1) Ustanovení čl. 1 odst.1 se nahrazuje tímto:

„1. Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství.“

2) Článek 2 se mění takto:

a) Písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) „nadnárodními trhy” rozumějí trhy, které pokrývají Společenství nebo jeho podstatnou část a jsou umístěny ve více než jednom členském státě;“

b) Písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) „veřejnou komunikační sítí“ rozumí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, včetně neaktivních síťových prvků;“

c) Písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) „přiřazenými zařízeními“ rozumějí zařízení přiřazená k síti a/nebo službě elektronických komunikací, která umožňují a/nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě a/nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres, systémy podmíněného přístupu, elektronické programové průvodce a fyzickou infrastrukturu, jako jsou kabelovody, stožáry, rozvodné skříně a budovy;“

d) Písmeno l) se nahrazuje tímto:

„1) „zvláštními směrnicemi“ rozumějí směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a směrnice 2002/58/ES Evropského parlamentu a Rady[31] (dále jen „směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)“);“

e) Přidávají se nová písmena q), r) a s):

„q) „rozdělením“ rozumí určení daného kmitočtového pásma nebo skupiny čísel pro využití jedním, popř. více typy služeb podle stanovených podmínek;

r) „přidělením“ rozumí oprávnění vydané vnitrostátním regulačním orgánem právnické osobě nebo fyzické osobě k využívání rádiové frekvence či kmitočtového kanálu nebo čísla (skupiny nebo skupin čísel);

s) „škodlivou interferencí“ rozumí interference, která ohrožuje fungování radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb nebo která jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s použitelnými právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy.“

3) Ustanovení čl. 3 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány vykonávaly své pravomoci nezávisle, nestranně a průhledně. Vnitrostátní regulační orgány nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s každodenním plněním úkolů, které jim byly přiděleny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Společenství. Pravomoc zrušit nebo zvrátit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze odvolací orgány zřízené v souladu s článkem 4 nebo vnitrostátní soudy.

Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu a jeho/její zástupce mohli být propuštěni, jen když už nesplňují podmínky požadované pro výkon jejich povinností předem stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo když se dopustí vážného pochybení. Rozhodnutí o propuštění ředitele vnitrostátního regulačního orgánu obsahuje důvody propuštění a zveřejňuje se v době propuštění.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly k provádění přidělených úkolů přiměřené finanční a lidské zdroje a aby měly samostatné roční rozpočty. Tyto rozpočty se zveřejňují.“

4) Článek 4 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě a/nebo poskytující služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena a aby existoval účinný mechanismus pro opravné prostředky.

Do rozhodnutí o jakémkoli opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, pokud nejsou povolena dočasná opatření. Dočasná opatření mohou být povolena z důvodu naléhavé potřeby zrušit účinnost rozhodností s cílem předejít vážnému a nenapravitelnému poškození strany, která o tato opatření požádala, a kdy to vyžaduje vyváženost zájmů.“

b) Doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Členské státy shromáždí informace o předmětu odvolání, počtu žádostí o odvolání, délce trvání odvolacího řízení, počtu rozhodnutí o povolení dočasných opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 a důvodech těchto rozhodnutí. Členské státy tyto informace každoročně poskytnou Komisi a Evropskému úřadu pro trh elektronických komunikací (dále jen „úřad“).“

5) Ustanovení čl. 5 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice, nebo podle zvláštních směrnic. Od těchto podniků se bude rovněž požadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby dostupné konkurenci. Tyto podniky musí takové informace poskytovat neprodleně na žádost, v časových lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, které požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán uvede důvody, které jeho žádost o informace opravňují.“

6) Články 6 a 7 se nahrazují těmito:

„Článek 6 Mechanismus konzultací a průhlednosti

1. S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 10, článek 20 nebo článek 21, a pokud prováděcí předpisy přijaté v souladu s článkem 9c nestanoví jinak, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic mající výrazný dopad na relevantní trh nebo že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4, poskytnou zúčastněným stranám příležitost předložit k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství.

Článek 7 Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1. Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle, které stanoví článek 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.

2. Vnitrostátní regulační orgány přispějí k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují s Komisí a úřadem, aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují s Komisí a úřadem zejména na určení typů nástrojů a nápravných opatřeních, které nejlépe vyhovují při zvládání konkrétních situací na trhu.

3. Kromě případů, kde prováděcí ustanovení přijatá podle článku 7a stanoví jinak, a po skončení konzultace uvedené v článku 6 vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

a) spadají do oblasti působnosti článků 15 nebo 16 této směrnice a článků 5 nebo 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice); a

b) mají dopad na obchod mezi členskými státy,

zpřístupní Komisi, úřadu a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech návrh opatření spolu s odůvodněním, z něhož opatření vychází, podle čl. 5 odst. 3 a informuje o tom Komisi a ostatní vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány a Komise mohou předložit připomínky dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pouze do jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce nesmí být prodloužena.

4. Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:

(a) vymezit relevantní trh, který se liší od trhů, které jsou vymezeny v doporučení v souladu s čl. 15 odst. 1; nebo

(b) rozhodnout, zda označit či neoznačit podnik jako mající buď samostatně nebo společně s jinými významnou tržní sílu podle čl. 16 odst. 3, 4 nebo 5; nebo

(c) uložit, pozměnit nebo zrušit povinnost operátora podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13 směrnice 2002/19/ES (přístupové směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)

a pokud by opatření mělo dopad na obchod mezi členskými státy a Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8, pak nebude návrh opatření přijat po dobu dalších dvou měsíců. Tato lhůta nesmí být prodloužena.

5. V rámci dvouměsíčního období uvedeného v odstavci 4 může Komise přijmout rozhodnutí, kterým požaduje, aby dotyčný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět. Před vydáním rozhodnutí Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu předložené v souladu s článkem 5 nařízení [……/ES]. K tomuto rozhodnutí připojí Komise podrobnou a objektivní analýzu, v níž předloží důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.

6. Do tří měsíců poté, co Komise podle odstavce 5 vydá rozhodnutí, kterým požaduje, aby vnitrostátní regulační orgán vzal návrh opatření zpět, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.

7. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi. Připomínky Komise zohlední v nejvyšší míře i jakýkoliv další vnitrostátní orgán vykonávající funkce podle této směrnice nebo zvláštních směrnic.

8. Pokud byl návrh opatření pozměněn podle odstavce 6, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým požádá vnitrostátní regulační orgán, aby uložil v dané časové lhůtě zvláštní povinnost podle článku 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).

Komise přitom sleduje stejné cíle politiky, jaké jsou stanoveny pro vnitrostátní regulační orgány v článku 8. Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu předložené v souladu s článkem 6 nařízení […./ES], zejména při vypracování podrobných informací o povinnosti (povinnostech), které chce uložit.

9. Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi všechna konečná opatření, která spadají pod podmínky a) a b) uvedených v čl. 7 odst. 3.

10. Za výjimečných okolností, kdy se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že je naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavci 3 a 4 v zájmu zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů, může ihned přijmout přiměřená a předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a úřadu. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.“

7) Vkládá se nový článek 7a, který zní:

„ Článek 7a Prováděcí ustanovení

1. Komise může v souvislosti s článkem 7 stanovit prováděcí ustanovení, která vymezují formu, obsah a úroveň podrobností, jež se mají uvést v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za kterých oznámení nebudou požadována, a výpočet časových lhůt.

2. Opatření uvedená v odstavci 1, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4.“

8) Článek 8 se mění takto:

a) V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud článek 9 týkající se rádiových frekvencí nestanoví jinak, členské státy zohlední v nejvyšší míře požadavek technologické neutrality předpisů a zajistí, aby při provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a zvláštních směrnicích, zejména těch, jež mají zajistit účinnou hospodářskou soutěž, postupovaly vnitrostátní regulační orgány stejně.“

b) V odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují těmito:

„a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby, ceny a kvality;

b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, zejména v oblasti poskytování obsahu;“

c) V odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) spolupracují s Komisí a úřadem, aby zajistily vývoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování této směrnice a zvláštních směrnic.“

d) V odstavci 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami;“

e) V odstavci 4 se doplňuje nové písmeno g), které zní:

„g) uplatňují zásadu, že koncoví uživatelé by měli mít možnost získat přístup k jakémukoliv zákonnému obsahu a šířit jej a používat jakékoliv zákonné aplikace a/nebo služby podle své volby.“

9) Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9 Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací

1. Členské státy zajistí na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s článkem 8. Zajistí, aby se při rozdělování a přidělování takových rádiových frekvencí vnitrostátními regulačními orgány vycházelo z objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených kritérií.

2. Členské státy podporují harmonizaci používání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

3. Pokud druhý pododstavec nebo opatření přijatá podle článku 9c nestanoví jinak, členské státy zajistí, aby v kmitočtových pásmech otevřených pro služby elektronických komunikací bylo možné používat všechny typy rádiových sítí nebo technologií bezdrátového přístupu.

Členské státy však mohou na používané typy rádiových sítí nebo technologií bezdrátového přístupu uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nutné:

a) zabránit škodlivé interferenci;

b) ochránit veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím;

c) zajistit maximální sdílení rádiových frekvencí tam, kde frekvence podléhají obecnému oprávnění; nebo

d) dodržet omezení v souladu s odstavcem 4 níže.

4. Pokud druhý pododstavec nebo opatření přijatá podle článku 9c nestanoví jinak, členské státy zajistí, aby v kmitočtových pásmech otevřených pro služby elektronických komunikací bylo možné poskytovat všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou na poskytované typy služeb elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení.

Omezení, která požadují, aby služba byla poskytována v určitém pásmu, musí být odůvodněná plněním cíle obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství, jako je bezpečnost života, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti, zamezení neúčinného využívání rádiových frekvencí nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená ve vnitrostátních právních předpisech v souladu s právními předpisy Společenství.

Omezení, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující bezpečnost života.

5. Nutnost ukládat omezení uvedená v odstavcích 3 a 4 členské státy pravidelně přezkoumávají.

6. Odstavce 3 a 4 se použijí na rozdělování a přidělování rádiových frekvencí po dni 31. prosince 2009.“

10) Vkládají se nové články 9a, 9b a 9c, které znějí:

„ Článek 9a Přezkum omezení stávajících práv

1. Členské státy na dobu pěti let ode dne [1. ledna 2010] zajistí, aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, jež jim byla udělena před uvedeným datem, mohli příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu předložit žádost o nové posouzení omezení jejich práv v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4

Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní regulační orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost stáhnout.

Pokud držitel práva svoji žádost stáhne, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti, nebo do uplynutí doby pěti let podle toho, která situace nastane dříve.

2. Pokud je držitel práva uvedený v odstavci 1 poskytovatelem služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání a právo na užívání rádiových frekvencí mu bylo uděleno pro účely plnění zvláštního cíle obecného zájmu, může být žádost o nové posouzení podána pouze pro tu část rádiových frekvencí, která je pro plnění uvedeného cíle nezbytná. Ta část rádiových frekvencí, která pro plnění uvedeného cíle v důsledku použití čl. 9 odst. 3 a 4 nezbytná není, podléhá novému postupu pro přidělení podle čl. 7 odst. 2 autorizační směrnice.

3. Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy všechna vhodná opatření pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající přidělení a rozdělení rádiových frekvencí, která existovala ke dni vstupu této směrnice v platnost, použil čl. 9 odst. 3 a 4.

4. Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou přiměřená opatření zaručující spravedlivou hospodářskou soutěž.

Článek 9b Převod individuálních práv na užívání rádiových frekvencí

1. Členské státy zajistí, aby podniky mohly na jiné podniky převádět nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí v těch pásmech, u nichž to stanoví prováděcí opatření přijatá podle článku 9c, bez předchozího souhlasu vnitrostátního regulačního orgánu.

Také v jiných pásmech mohou členské stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly.

2. Členské státy zajistí, aby byl záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí oznámen vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, který je odpovědný za přidělení spektra, a aby byl zveřejněn. Pokud bylo využívání rádiového spektra harmonizováno uplatněním rozhodnutí č. 676/2002/ES o rádiovém spektru nebo jiných opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

Článek 9c Harmonizační opatření v oblasti správy rádiových frekvencí

Ve snaze přispět k rozvoji vnitřního trhu a pro splnění zásad uvedených v tomto článku může Komise přijímat vhodná prováděcí opatření s cílem:

a) harmonizovat identifikaci pásem, jejichž práva na užívání si mohou podniky mezi sebou převádět nebo pronajímat;

b) harmonizovat podmínky s těmito právy spojené a podmínky, postupy, meze, omezení, zrušení a přechodná pravidla, které se na tyto převody nebo pronájmy vztahují;

c) harmonizovat zvláštní opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže v případech převodů individuálních práv;

d) stanovit výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a harmonizovat rozsah a povahu všech výjimek z těchto zásad v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4, jež nejsou výjimkami zaměřenými na zajištění podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4. Při provádění ustanovení tohoto odstavce může být Komisi nápomocen úřad v souladu s článkem 10 nařízení […/ES].“

11) Článek 10 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byly číslovací plány a postupy uplatňovány způsobem, který zaručí rovné zacházení se všemi poskytovateli veřejně přístupných služeb elektronických komunikací. Členské státy zejména zajistí, aby podnik, jemuž byla přidělena určitá skupina čísel, nediskriminoval jiné poskytovatele služeb elektronických komunikací, pokud jde o skupiny čísel používané pro přístup k jejich službám.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy podporují harmonizaci číslování v rámci Společenství, jestliže to podporuje fungování vnitřního trhu nebo rozvoj celoevropských služeb. Komise může v této věci přijmout vhodná technická prováděcí opatření, která mohou zahrnovat vytvoření zásad stanovování sazeb u zvláštních čísel nebo skupiny čísel. Prováděcí opatření mohou úřadu přidělit zvláštní povinnosti při uplatňování těchto opatření.

Opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4.“

12) V čl. 11 odst. 1 se výraz „jednal na základě průhledných a veřejně přístupných postupů uplatňovaných bez diskriminace a neprodleně a“ nahrazuje tímto:

„jednal na základě jednoduchých, průhledných a veřejně přístupných postupů uplatňovaných bez diskriminace a neprodleně a v každém případě přijal své rozhodnutí do čtyř měsíců od podání žádosti, a“

13) Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12 Společné umístění a sdílení zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1. Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně vstupů do budov, stožárů, antén, kabelovodů, vstupních šachet a rozvodných skříní.

2. Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijmout opatření pro usnadnění koordinace veřejných prací z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.

3. Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s odstavcem 1 musí být objektivní, průhledná a přiměřená.“

14) Vkládá se nová kapitola III, která zní:

„ Kapitola IIIa

BEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB

Článek 13a Bezpečnost a integrita

1. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k ochraně bezpečnosti svých sítí nebo služeb. S ohledem na technický stav tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře představovaného rizika. Opatření je třeba přijmout zejména s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě nebo tento dopad minimalizovat.

2. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly všechny nezbytné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují.

3. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací oznámily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jakékoliv narušení bezpečnosti nebo integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

Dotyčný vnitrostátní regulační orgán případně informuje vnitrostátní regulační orgány ostatních členských států a úřad. Je-li ve veřejném zájmu případ narušení zveřejnit, může vnitrostátní regulační orgán informovat veřejnost.

Jednou za tři měsíce předloží vnitrostátní regulační orgán Komisi souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

4. Komise může přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu vydané v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení […./ES].

Tato prováděcí opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4.

Článek 13b Provádění a prosazování

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny za účelem provedení článku 13a.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc požadovat, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací:

a) poskytly informace potřebné k posouzení bezpečnosti jejich služeb a sítí, včetně podkladů k bezpečnostní politice; a

b) pověřily nezávislý odborný orgán provedením bezpečnostního auditu a jeho výsledky poskytly vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů.

4. Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.“

15) Článek 14 se mění takto:

a) V odst. 2 druhém pododstavci se zrušuje druhá věta.

b) Odstavec 3 se zrušuje.

16) Článek 15 se mění takto:

a) Nadpis se nahrazuje tímto:

„Postup pro označení a vymezení trhů“

b) V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Po veřejné konzultaci a po konzultaci s úřadem přijme Komise doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“). Doporučení označí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou opravňovat k uložení regulačních povinností stanovených zvláštními směrnicemi, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Komise vymezí trhy v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.“

c) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Vnitrostátní regulační orgány vymezí relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, zejména relevantní zeměpisné trhy na svém území, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže, přičemž v nejvyšší míře zohlední doporučení a pokyny. Před vymezením trhů, které se liší od trhů, jež jsou označeny v doporučení, použijí vnitrostátní regulační orgány postupy uvedené v článcích 6 a 7.“

d) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Komise může přijmout rozhodnutí, které označí nadnárodní trhy, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu předložené v souladu s článkem 7 nařízení […/ES].

Toto rozhodnutí, jež má tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4.“

17) Článek 16 se mění takto:

a) Odstavce 1 a 2 se nahrazují těmito:

„1. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantních trhů uvedených v doporučení, přičemž v nejvyšší míře zohlední pokyny. Členské státy zajistí, aby tato analýza byla případně provedena ve spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže.

2. Pokud je podle odstavce 3 nebo 4, článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo článku 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) od vnitrostátního regulačního orgánu požadováno rozhodnutí, zda uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti pro podniky, rozhodnou na základě vlastní analýzy trhu podle odstavce 1 tohoto článku, zda je relevantní trh účinně konkurenční.“

b) Odstavce 5 a 6 se nahrazují těmito:

„5. V případě nadnárodních trhů, které jsou označeny v rozhodnutí uvedeném v čl. 15 odst. 4, požádá Komise úřad, aby provedl analýzu trhu, při níž v nejvyšší míře zohlední pokyny, a vydal stanovisko k tomu, zda uložit, zachovat, změnit nebo zrušit regulační povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Komise může vydat rozhodnutí, jímž jeden nebo více podniků označí za podnik s významnou tržní silou na daním trhu a uloží jednu nebo více zvláštních povinností podle článků 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu. Komise přitom sleduje cíle politiky stanovené v článku 8.

6. Opatření přijatá podle ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto článku podléhají postupům uvedeným v článcích 6 a 7. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu:

a) do dvou let od předchozího oznámení návrhu opatření, jež se k danému trhu vztahuje;

b) v případě trhů, jež dosud nebyly oznámeny Komisi, do jednoho roku od přijetí revidovaného doporučení o relevantních trzích; nebo

c) v případě členských států, které nově přistoupily k Evropské unii, do jednoho roku od přistoupení.“

c) Vkládá se nový odstavec 7, který zní:

„7. Pokud vnitrostátní regulační orgán neprovede svou analýzu relevantního trhu označeného v doporučení v časové lhůtě stanovené čl. 16 odst. 6, může Komise požádat úřad, aby k analýze konkrétního trhu a konkrétním povinnostem, které je třeba uložit, vydal stanovisko obsahující návrh patření. K dotyčnému návrhu opatření úřad uspořádá veřejnou konzultaci.

Komise může přijmout rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby označil některé podniky za podniky s významnou tržní silou a aby podnikům takto označeným uložil zvláštní povinnosti podle článků 8, 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu vydané v souladu s článkem 6 nařízení […./ES]. Komise přitom sleduje stejné cíle politiky, jaké pro vnitrostátní regulační orgány stanoví článek 8.“

18) Článek 17 se mění takto:

a) V odst. 1 druhé větě se výraz „v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2“ nahrazuje výrazem „přijmout vhodné prováděcí předpisy“.

b) V odstavci 6 se výraz „vyjme je v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 ze seznamu norem a/nebo specifikací podle odstavce 1“ nahrazuje výrazem „přijme vhodné prováděcí předpisy a vyjme tyto normy a/nebo specifikace ze seznamu norem a/nebo specifikací uvedených v odstavci 1“.

c) Doplňuje se nový odstavec 6a, který zní:

„6a. Prováděcí opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, uvedená v odstavcích 4 a 6 se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4.“

19) Článek 18 se mění takto:

a) V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) poskytovatelé digitálních televizních služeb a zařízení spolupracovali při poskytování interoperabilních televizních služeb zdravotně postiženým koncovým uživatelům.“

b) Odstavec 3 se zrušuje.

20) Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19 Postupy harmonizace

1. Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích ze strany vnitrostátních regulačních orgánů může vytvářet překážku pro jednotný trh, může Komise vydat doporučení nebo rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit plnění cílů stanovených článkem 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední případné stanovisko úřadu.

2. V případech, kdy Komise vydá doporučení podle odstavce 1, musí jednat v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při plnění svých úkolů tato doporučení v nejvyšší míře zohlednily. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne se doporučením neřídit, informuje o tom Komisi s odůvodněním svého postoje.

3. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1, jež má tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, uvedená v odstavcích 4 a 6 se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 22 odst. 4.

4. Opatření přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto otázek:

a) jednotné provádění regulačních přístupů, včetně regulačního ošetření nových služeb;

b) otázky přidělování čísel, jmen a adres, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám 112;

c) spotřebitelské otázky včetně přístupnosti zdravotně postižených koncových uživatelů ke službám a zařízením elektronických komunikací;

d) regulační účetnictví.

5. Úřad může z vlastního podnětu Komisi poradit, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.“

21) Ustanovení čl. 20 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. V případě sporu mezi poskytovateli služeb, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi uloženými podle této směrnice nebo zvláštních směrnic, a je-li jedna ze stran podnikem, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací v členském státě, vydá dotyčný vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností. Dotyčný členský stát vyžaduje, aby všechny strany plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.“

22) Článek 21 se nahrazuje tímto:

„ Článek 21 Řešení přeshraničních sporů

1. V případě přeshraničního sporu, který vznikl mezi stranami v různých členských státech v oblasti působnosti této směrnice nebo zvláštních směrnic a který je v působnosti vnitrostátních regulačních orgánů z více než jednoho členského státu, použijí se ustanovení odstavců 2, 3 a 4.

2. Každá strana může předložit spor příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Vnitrostátní regulační orgány koordinují své úsilí dosáhnout vyřešení sporu v souladu s cíli stanovenými v článku 8.

Jakýkoliv vnitrostátní regulační orgán, který má v tomto sporu pravomoc, může požádat úřad o vydání doporučení podle článku 18 nařízení […/ES] vzhledem k opatřením, která by měla být podniknuta pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními rámcové směrnice a/nebo zvláštních směrnic.

Pokud byla tato žádost úřadu podána, jakýkoliv vnitrostátní regulační orgán s pravomocí v jakémkoliv ohledu daného sporu vyčká doporučení úřadu podle článku 18 nařízení […/ES], než podnikne kroky k vyřešení sporu, aniž je dotčena možnost vnitrostátních regulačních orgánů přijmout v nezbytných případech naléhavá opatření.

Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán v rámci řešení sporu podniku uloží, se řídí ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic a v nejvyšší míře zohledňují doporučení úřadu vydané v souladu s článkem 18 nařízení […/ES].

3. Členské státy mohou stanovit, že příslušné vnitrostátní regulační orgány společně odmítnou řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8.

Neprodleně o tom strany informují. Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší, pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, a pokud o to jedna ze stran požádá, koordinují vnitrostátní regulační orgány své úsilí dosáhnout vyřešení sporu v souladu s článkem 8 a v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu vydané v souladu s článkem 18 nařízení […/ES].

4. Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.“

23) Vkládá se nový článek 21a, který zní:

„Článek 21a Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí vztahující se na porušení vnitrostátních ustanovení přijatých v souladu s touto směrnicí nebo zvláštními směrnicemi a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi nejpozději do [ časová lhůta pro provedení pozměňovacího aktu ] a bez prodlení jí sdělí jakoukoliv následnou změnu, jíž by tato ustanovení byla dotčena.“

24) Článek 22 se mění takto:

a) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

25) Článek 27 se zrušuje.

26) Přílohy I a II se zrušují.

Článek 2 Změny směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice)

Směrnice 2002/19/ES se mění takto:

1) V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) „přístupem“ se rozumí zpřístupnění zařízení a/nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, služeb informační společnosti nebo služeb obsahu vysílání. Vztahuje se mimo jiné na: přístup k síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby; přístup ke službám virtuálních sítí;“

2) Článek 4 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. Operátoři veřejných komunikačních sítí mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 4 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celém Společenství. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 5, 6, 7 a 8.“

3) Článek 5 se mění takto:

a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Povinnosti a podmínky uložené v souladu s odstavcem 1 musí být objektivní, průhledné, přiměřené a nediskriminační a uplatňují se v souladu s postupy podle článků 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

b) Odstavce 3 a 4 se zrušují.

4) Ustanovení čl. 6 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2. Na základě vývoje technologií a trhu může Komise přijmout prováděcí opatření, kterými změní přílohu I. Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 14 odst. 4.

Při přípravě ustanovení uvedených v tomto odstavci může být Komisi nápomocen Evropský úřad pro trh elektronických komunikací (dále jen „úřad“).“

5) Článek 7 se zrušuje.

6) Článek 8 se mění takto:

a) V odstavci 1 se výraz „v článcích 9 až 13“ nahrazuje výrazem „v článcích 9 až 13a“.

b) Odstavec 3 se mění takto:

i) První pododstavec se mění takto:

- V první odrážce se výraz „čl. 5 odst. 1, čl. 5 odst. 2 a článek 6“ nahrazuje výrazem „čl. 5 odst. 1 a článek 6“.

- V druhé odrážce se výraz „směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací[32]“ nahrazuje výrazem „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích[33])“.

ii) Ve druhém pododstavci se doplňuje nová druhá věta, která zní:

„Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu, předložené v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. m) nařízení […/ES].“

7) Ustanovení čl. 9 odst. 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise může přijmout nezbytné změny přílohy II, aby ji přizpůsobila rozvoji technologií a trhu. Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 14 odst. 4. Při provádění ustanovení tohoto odstavce může být Komisi nápomocen úřad.“

8) Článek 12 se mění takto:

a) V odstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) poskytování společného umístění nebo jiné formy sdílení zařízení, včetně sdílení kabelovodů, budov nebo vstupů do budov, antén nebo stožárů, vstupních šachet a rozvodných skříní;“

b) V odstavci 1 se přidává nové písmeno j), které zní:

„j) poskytování přístupu k doplňkovým službám, např. v souvislosti s totožností, místem a přítomností.“

c) Vkládá se nový odstavec 3, který zní:

„3. Pokud se operátorovi ukládají v souladu s ustanovením tohoto článku povinnosti poskytovat přístup, mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel a/nebo příjemci takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti splňovat určité normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s čl. 17 odst. 1 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

9) Vkládají se nové články 13a a 13b, které znějí:

„Článek 13a Funkční oddělení

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s ustanoveními článku 8, a zejména s čl. 8 odst. 3 druhým pododstavcem, uložit vertikálně integrovaným podnikům povinnost umístit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním přístupových produktů do nezávisle provozované obchodní jednotky.

Tato obchodní jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších obchodních jednotek v rámci mateřské společnosti, ve stejných časových lhůtách a za stejných smluvních podmínek, obsahujících i úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

2. V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi žádost, která obsahuje:

a) důkaz o tom, že uložením vhodných povinností uvedených v článcích 9–13 za účelem dosažení účinné hospodářské soutěže po provedení koordinované analýzy relevantních trhů v souladu s postupem pro analýzu trhu, stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), se trvale nedařilo a nepodaří dosáhnout účinné hospodářské soutěže a že na několika těchto trzích výrobků přetrvávají vážné problémy s hospodářskou soutěží nebo že tyto trhy selhávají;

b) analýzu očekávaného dopadu na regulační orgán, podnik a na jeho motivaci investovat do své sítě a na další zúčastněné strany, a zejména analýzu očekávaného dopadu na hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a možných negativních dopadů na spotřebitele;

c) předlohu navrhovaného opatření.

3. Návrh opatření musí obsahovat následující prvky:

a) přesnou povahu a úroveň oddělení, uvádějící zejména právní postavení oddělené obchodní jednotky;

b) údaje o majetku oddělené obchodní jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat;

c) ujednání o řízení, která zajišťují nezávislost zaměstnanců oddělené obchodní jednotky, a odpovídající motivační strukturu;

d) pravidla pro zajištění dodržování povinností;

e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším zúčastněným stranám;

f) program sledování pro zajištění dodržování povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

4. Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 8 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

5. Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9–13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, k jejichž uložení Komise zmocňuje v souladu s čl. 8 odst. 3.

Článek 13b Dobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku

1. Pokud mají podniky označené za podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) v úmyslu převést svůj majetek tvořící místní přístupovou síť nebo jeho podstatnou část na samostatnou právnickou osobu s jinou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělený obchodní subjekt, který bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i jeho vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom předem vnitrostátní regulační orgán.

2. Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce na stávající regulační povinnosti podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/EC (rámcová směrnice).

Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

3. Právně a/nebo provozně oddělený obchodní subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9–13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, k jejichž uložení Komise zmocňuje v souladu s čl. 8 odst. 3.“

10) Článek 14 se mění takto:

a) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

Článek 3 Změny směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice)

Směrnice 2002/20/ES se mění takto:

1) Ustanovení čl. 2 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2. Použije se rovněž tato definice:

„obecným oprávněním“ se rozumí právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací.“

2) V čl. 3 odst. 2 se výraz „článků 5, 6 a 7“ nahrazuje výrazem „článků 5, 6, 6a a 7.“

3) Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5 Práva na užívání rádiových frekvencí a čísel

1. Členské státy nepodmiňují užívání rádiových frekvencí udělením individuálních práv na užívání, ale zahrnou podmínky pro užívání těchto rádiových frekvencí do obecného oprávnění, pokud není udělení individuálních práv odůvodněno snahou:

a) vyhnout se vážnému riziku škodlivé interference; nebo

b) plnit jiné cíle obecného zájmu.

2. Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání rádiových frekvencí a čísel, udělí členské státy na žádost taková práva kterémukoli podniku, který poskytuje nebo využívá sítě nebo služby podle obecného oprávnění, s výhradou článků 6, 6a a 7 a čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria předem stanovená členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství, udělují se taková práva na užívání prostřednictvím objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených postupů a v případě rádiových frekvencí v souladu s ustanovením článku 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Tyto postupy musí být rovněž otevřené s výjimkou případů, kdy udělení individuálních práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání může být shledáno nezbytným pro splnění konkrétní podmínky předem stanovené členským státem, která je nezbytná pro dosažení cíle obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství.

Při udělování práv na užívání stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět. V případě rádiových frekvencí musí být tato ustanovení v souladu s článkem 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Pokud členské státy udělí práva na užívání na omezenou dobu, musí být délka této doby přiměřená dotyčné službě z hlediska sledovaného a předem stanoveného cíle.

Individuální právo na užívání rádiových frekvencí, které je uděleno na deset nebo více let a které si podniky nemohou mezi sebou převádět ani pronajímat, jak to umožňuje článek 9b rámcové směrnice, se každých pět let a poprvé pět let po svém vydání přezkoumá z hlediska kritérií stanovených v odstavci 1. Pokud kritéria pro udělování individuálních práv na užívání již nelze uplatnit, individuální právo na užívání se změní na obecné oprávnění k užívání rádiových frekvencí s tím, že tato změna musí být oznámena nejpozději do pěti let od ukončení přezkumu, nebo se toto právo stane volně převoditelným či pronajímatelným mezi podniky.

3. Rozhodnutí o právech na užívání se přijímají, sdělují a zveřejňují co nejdříve poté, co vnitrostátní regulační orgán obdrží úplnou žádost, a sice do tří týdnů u čísel, která byla přidělena pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, a do šesti týdnů u rádiových frekvencí, které byly přiděleny pro elektronické komunikace v rámci národního plánu přidělení frekvenčních pásem. Touto druhou lhůtou nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiových frekvencí nebo orbitálních poloh.

4. Pokud bylo po konzultaci se zúčastněnými stranami podle článku 6 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) rozhodnuto, že se mají práva na užívání čísel mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu tří týdnů až o další tři týdny.

Na konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení na rádiové frekvence se použije článek 7.

5. Členské státy neomezí počet práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití rádiových frekvencí v souladu s článkem 7.

6. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byly rádiové frekvence využívány účinně a efektivně v souladu s čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Zajistí také, aby následkem převodu nebo akumulace práv na užívání rádiových frekvencí nedošlo k narušení hospodářské soutěže. Pro tyto účely mohou členské státy přijmout vhodná opatření, např. omezení a zrušení práva na užívání rádiových frekvencí nebo jeho nucený prodej.“

4) Článek 6 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Obecné oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a práva na užívání rádiových frekvencí a práva na užívání čísel mohou podléhat pouze podmínkám uvedeným v příloze I. Takové podmínky musí být nediskriminační, přiměřené a průhledné a v případě práv na užívání rádiových frekvencí musí být v souladu s článkem 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

b) V odstavci 2 se výraz „článků 16, 17, 18 a 19 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)“ nahrazuje výrazem „článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)“.

c) V odstavci 3 se výraz „přílohy“ nahrazuje výrazem „přílohy I“.

5) Vkládají se nové články 6a a 6b, které znějí:

„Článek 6a Harmonizační opatření

1. V zájmu splnění cílů stanovených v článku 1, a aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 této směrnice, může Komise přijmout prováděcí opatření, aby došlo k:

a) označení kmitočtových pásem, jejichž užívání musí podléhat obecnému oprávnění nebo individuálním právům na užívání rádiových frekvencí;

b) označení skupin čísel, která je třeba harmonizovat na úrovni Společenství;

c) harmonizaci postupů pro udělování obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání rádiových frekvencí nebo čísel;

d) harmonizaci podmínek uvedených v příloze II, jež se týkají obecného oprávnění nebo individuálních práv na užívání rádiových frekvencí nebo čísel;

e) ke změně nebo zrušení oprávnění nebo práv na užívání a postupů vztahujících se k písmenu d);

f) ke stanovení postupů pro výběr podniků, jimž vnitrostátní regulační orgány udělí individuální právo na užívání rádiových frekvencí nebo čísel, případně v souladu s ustanoveními článku 6b.

Opatření uvedená v písmenech a) až d) a f), jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 14 odst. 4.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 mohou případně stanovit možnost, aby členské státy podaly odůvodněnou žádost o částečné osvobození a/nebo dočasnou odchylku od plnění těchto opatření.

Komise posoudí opodstatněnost žádosti s přihlédnutím ke konkrétní situaci v daném členském státě a částečné osvobození nebo dočasnou odchylku anebo oboje udělí za předpokladu, že tím nežádoucím způsobem neoddálí provádění prováděcích opatření uvedených v odstavci 1 ani nevytvoří nežádoucí rozdíly v oblasti hospodářské soutěže nebo regulace jednotlivých členských států.

3. Při provádění ustanovení tohoto článku může být Komisi nápomocen Evropský úřad pro trh elektronických komunikací (dále jen „úřad“). Případné stanovisko úřadu, předložené v souladu s článkem 11 nařízení […], Komise v nejvyšší míře zohlední.

Článek 6b Společné výběrové řízení pro vydávání práv

1. Technické prováděcí opatření uvedené v čl. 6a odst. 1 písm. f) může stanovit, aby úřad podal návrh na výběr podniku či podniků, kterým lze udělit individuální práva na užívání rádiových frekvencí nebo čísel v souladu s článkem 12 nařízení [...].

V těchto případech musí být v opatření uvedena lhůta, ve které úřad výběr provede, postup, pravidla a podmínky tohoto výběru a informace o poplatcích, které budou držiteli práv na užívání rádiových frekvencí a/nebo čísel uloženy, aby bylo zajištěno optimální využití spektra nebo zdrojů číslování. Výběrové řízení musí být otevřené, průhledné, nediskriminační a objektivní.

2. Komise přijme opatření, na jehož základě se vybere podnik či podniky, jimž bude individuální právo na užívání rádiových frekvencí nebo čísel vydáno, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko úřadu. V opatření musí být uvedena lhůta, ve které tato práva na užívání vnitrostátní regulační orgány vydají. Komise přitom jedná v souladu s postupem uvedeným v čl. 14a odst.2.“

6) Článek 7 se mění takto:

a) Odstavec 1 se mění takto:

i) Úvodní věta se nahrazuje touto:

„1. Pokud členský stát zvažuje omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro rádiové frekvence, nebo prodloužení platnosti stávajících práv jinak než v souladu s podmínkami stanovenými pro tato práva, musí mimo jiné:“

ii) Písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) zveřejnit každé rozhodnutí omezit udělování práv na užívání nebo obnovování práv na užívání s uvedením důvodů;“

c) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pokud je třeba omezit udělování práv na užívání rádiových frekvencí, udělují členské státy tato práva na základě výběrových kritérií, která musí být objektivní, průhledná, nediskriminační a přiměřená. Tato výběrová kritéria musí brát náležitě v úvahu splnění cílů článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a požadavků článku 9 uvedené směrnice.“

d) V odstavci 5 se výraz „článku 9“ nahrazuje výrazem „článku 9b“.“

7) Článek 8 se zrušuje.

8) Článek 10 se mění takto:

a) Odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1. Vnitrostátní regulační orgány sledují v souladu s článkem 11 plnění podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání a zvláštních povinností uvedených v článku 6 odst. 2 a na toto dodržování dohlížejí.

Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc požadovat od podniků, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v rámci obecného oprávnění nebo které mají práva na užívání rádiových frekvencí nebo čísel, aby v souladu s článkem 11 poskytly informace nutné pro ověření plnění podmínek obecného oprávnění, podmínek práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2.

2. Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že podnik jednu nebo více podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání nebo zvláštní povinnosti uvedené v čl. 6 odst. 2 neplní, oznámí tato zjištění danému podniku a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu na to, aby vyjádřil své názory.

3. Příslušný orgán má pravomoc vyžadovat, aby podnik porušování podmínek uvedené v odstavci 2 buď okamžitě, nebo v rámci přiměřené časové lhůty ukončil, a přijme vhodná a přiměřená opatření, aby plnění stanovených podmínek zajistil.

V tomto ohledu členské státy zmocní příslušné orgány k tomu, aby ve vhodných případech ukládaly finanční sankce. Opatření a důvody, z nichž tato opatření vycházejí, musí být dotyčnému podniku neprodleně sděleny a musí v nich být stanovena přiměřená lhůta, v níž má podnik opatření splnit.“

b) Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ve vhodných případech ukládal podnikům finanční sankce za neposkytnutí informací v souladu s povinnostmi uloženými podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nebo b) této směrnice nebo článku 9 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) v přiměřené lhůtě, kterou stanovil vnitrostátní regulační orgán.“

c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. V případech závažných a opakovaných porušení podmínek obecného oprávnění, práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2, ve kterých opatření přijatá za účelem dosažení jejich plnění, jak jsou uvedena v odstavci 3 tohoto článku, nejsou úspěšná, mohou vnitrostátní regulační orgány zabránit podniku v dalším zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo pozastavit či odejmout práva na užívání. Za dobu, v níž porušení podmínek trvalo, lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce a pokuty i v případě, že toto porušení bylo následně napraveno.“

d) Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Bez ohledu na odstavce 2, 3 a 5, pokud má příslušný orgán důkaz o porušení podmínek obecného oprávnění, podmínek práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2, které představuje bezprostřední a vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví nebo způsobí vážné hospodářské nebo provozní problémy ostatním poskytovatelům nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací, může přijmout naléhavá předběžná opatření k nápravě situace do přijetí konečného rozhodnutí. Dotyčnému podniku musí být poté poskytnuta přiměřená možnost vyjádřit své názory a navrhnout nápravu. Příslušný orgán může předběžná opatření, jež budou platná po dobu nejdéle tří měsíců, případně potvrdit.“

9) V čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) se výraz „příloha“ nahrazuje výrazem „příloha I“.

10) Článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14 Změna práv a povinností

1. Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se obecných oprávnění, práv na užívání nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiových frekvencí. Odpovídajícím způsobem se podává oznámení o záměru učinit takové změny a zúčastněným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, se poskytne dostatečná lhůta k vyjádření názorů na navrhované změny, a to nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.

2. Členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiových frekvencí před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů a popřípadě v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se náhrady za odejmutí práv.“

11) Vkládá se nový článek 14a, který zní:

„Článek 14a Výbor

1. Komisi je nápomocen Komunikační výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

12) Ustanovení čl. 15 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1. Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se obecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zúčastěným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.“

13) V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Aniž je dotčen článek 9a směrnice 2002/21/ES (rámcové směrnice), uvedou členské státy oprávnění, která již existují ke dni 31. prosince 2009, do souladu s články 5, 6 a 7 a přílohou I této směrnice, a to nejpozději do [31. prosince 2010].

2. V případě, že uplatňování odstavce 1 povede k omezení práv nebo rozšíření povinností podle stávajících oprávnění, mohou členské státy prodloužit platnost takových práv a povinností nejdéle do [30. září 2011] za předpokladu, že tím nebudou dotčena práva ostatních podniků podle právních předpisů Společenství. Členské státy oznámí taková prodloužení platnosti Komisi s uvedením důvodů.“

14) Příloha se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

15) Doplňuje se nová příloha II, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.

Článek 4 Zrušení

Nařízení (ES) č. 2887/2000 se zrušuje.

Článek 5 Provedení do vnitrostátních právních předpisů

1) Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [...]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy použijí ode dne [...].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2) Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 7 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda Předseda [...] [...]

PŘÍLOHA I

Příloha směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) se mění takto:

1) Nadpis „Příloha“ se nahrazuje nadpisem „Příloha I“.

2) První odstavec se nahrazuje tímto nadpisem:

„Podmínky uvedené v této příloze představují maximální seznam podmínek, které mohou být spojeny s obecnými oprávněními (Část A), s právy na užívání rádiových frekvencí (Část B) a s právy na užívání čísel (Část C), jak jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 písm. a) a v mezích povolených články 5, 6, 7, 8 a 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

3) Část A se mění takto:

a) Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4. Přístupnost čísel z národního číslovacího plánu pro koncové uživatele, čísel z evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS) a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a podmínky v souladu se směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).“

b) Bod 7 se nahrazuje tímto:

„7. Ochrana osobních údajů a soukromí specifická pro odvětví elektronických komunikací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (směrnice soukromí a elektronických komunikacích)[34].“

c) Bod 8 se nahrazuje tímto:

„8. Pravidla ochrany spotřebitelů specifická pro odvětví elektronických komunikací, včetně podmínek v souladu se směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), a podmínky přístupnosti pro uživatele se zdravotním postižením v souladu s článkem 7 uvedené směrnice.“

d) V bodech 11 a 16 se výraz „směrnicí 97/66/ES“, resp. „směrnice 97/66/ES“ nahrazuje výrazem „směrnicí 2002/58/ES“, resp. „směrnice 2002/58/ES“.

e) Přidává se nový bod 11a, který zní:

„11.a Podmínky používání komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof.“

f) V bodě 12 se zrušuje výraz „a vysíláním pro obyvatelstvo“.

g) Přidává se nový bod 19, který zní:

„19. Soulad s vnitrostátními prováděcími předpisy ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES[35] a ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES[36].“

4) Část B se mění takto:

a) Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1. Povinnost poskytovat službu nebo používat druh technologie, pro které byla práva na užívání frekvence udělena, případně včetně požadavků na pokrytí.“

b) Bod 2 se zrušuje.

c) V bodě 4 se zrušuje výraz „s výhradou veškerých změn v národním plánu frekvencí“.

d) Bod 7 se nahrazuje tímto:

„7. Dobrovolné závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení.“

e) Přidává se nový bod 9, který zní:

„9. Zvláštní povinnosti pro experimentální využívání rádiových frekvencí.“

5) V části C se bod 8 nahrazuje tímto:

„8. Dobrovolné závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení.“

PŘÍLOHA II

Ve směrnici 2002/20/ES (autorizační směrnice) se doplňuje nová příloha II, která zní:

„PŘÍLOHA II

Podmínky, které lze harmonizovat v souladu s čl. 6a odst. 1 písm. d)

1) Podmínky spojené s právy na užívání rádiových frekvencí

a) doba platnosti práv na užívání rádiových frekvencí;

b) územní platnost práv;

c) možnost převést právo na jiné uživatele rádiových frekvencí a s tím spojené podmínky a postupy;

d) metoda stanovení uživatelských poplatků za právo na užívání rádiových frekvencí;

e) počet práv na užívání, jež se mají udělit jednotlivým podnikům;

f) podmínky uvedené v části B přílohy I.

2) Podmínky spojené s právy na užívání čísel:

g) doba platnosti práv na užívání dotyčného čísla (dotyčných čísel);

h) území, na kterém jsou čísla platná;

i) zvláštní služby nebo způsoby použití, pro něž mají být čísla vyhrazena;

j) převod a přenositelnost práv na užívání;

k) metoda stanovení (případných) uživatelských poplatků za práva na užívání čísel;

l) podmínky uvedené v části C přílohy I.“[pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] Směrnice 2002/21/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, Úř. věst. L 108, 24.4.2002.

[2] Směrnice 2002/20/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro služby a sítě elektronických komunikací, Úř. věst. L 108, 24.4.2002.

[3] Směrnice 2002/19/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení, Úř. věst. L 108, 24.4.2002.

[4] KOM(2007) 698.

[5] KOM(2007) 699.

[6] SEK(2007) 1472.

[7] KOM(2007) 696.

[8] KOM(2006) 334 v konečném znění.

[9] Úř. věst. L 69, 16.3.2005, s. 67.

[10] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Evropská vesmírná politika, KOM(2007) 212 v konečném znění, 26.4.2007.

[11] Viz poznámka pod čarou 8.

[12] KOM(2005) 400.

[13] Úř. věst., L 336, 30.12.2000, s. 4.

[14] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací, Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

[15] Úř. věst. C […], […], p. […].

[16] Úř. věst. C […], […], p. […].

[17] Úř. věst. C […], […], p. […].

[18] Úř. věst. C […], […], p. […].

[19] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

[20] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

[21] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

[22] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

[23] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

[24] Úř. věst. C […], […], s. […].

[25] Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 10.

[26] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

[27] Doporučení Komise ze dne 11. února 2003 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, pro které přichází v úvahu regulace ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, C(2003) 497.

[28] Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

[29] Úř. věst. L 336, 30.12.2000, s. 4.

[30] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

[31] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/24/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).

[32] Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 1.

[33] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/24/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).

[34] Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

[35] Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

[36] Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.