52007PC0525

Návrh nařízení Rady kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání /* KOM/2007/0525 konecném znení - CNS 2007/0192 */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.9.2007

KOM(2007) 525 v konečném znění

2007/0192 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Obecné souvislosti

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001[1] stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání. Zásadní součástí této ochrany je rozpoznávání a identifikace padělků a článek 6 tohoto nařízení proto dává úvěrovým institucím a všem ostatním obdobným institucím za povinnost stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky, a předávat je příslušným vnitrostátním orgánům.

Tato povinnost úvěrových a jiných relevantních institucí souvisí s tím, že musí vynaložit náležitou péči, aby zajistily, že eurobankovky a mince, které vracejí co oběhu, jsou pravé, a aby zajistily odhalování padělků. Komise ve svém prvotním návrhu nařízení č. 1338/2001 sice zahrnula požadavek, aby tyto instituce povinně kontrolovaly pravost platidel, z důvodu neexistence schválených jednotných a účinných metod pro ověřování pravosti velkých objemů eurobankovek a mincí nebo pro rozpoznávání padělků však tento požadavek nebyl v konečném znění schválen.

Po provedení výzkumu posuzujícího metody ověřování pravosti eurobankovek a mincí vydala ECB poradní rámec pro rozpoznávání padělků[2]a Komise vydala doporučení o ověřování pravosti euromincí[3]. V důsledku toho mají nyní úvěrové a jiné obdobné instituce k dispozici moderní postup jak rozpoznávat padělky prostřednictvím zpracování přijatých bankovek a mincí předtím, než je navrátí zpět do oběhu. Diskuze národních expertů i orgánů a institucí EU na toto téma zdůraznila důležitost zavedení právních předpisů, které by vyžadovaly ověřování pravosti obíhajících eurobankovek a mincí.

Takové ověřování se provádí pomocí vhodně nastavených třídiček. Nastavení těchto strojů se provádí pomocí sad obsahujících pravé i padělané bankovky nebo mince. Kvůli nastavování těchto strojů je proto nutné zajistit, aby na pracovištích, kde se testování provádí, bylo k dispozici vhodné množství padělaných bankovek a mincí. Z tohoto důvodu je třeba povolit přepravu padělaných bankovek a mincí mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi EU.

Články 4 a 5 nařízení č. 1338/2001 ukládají národním analytickým střediskům zkoumajícím padělané bankovky a mince povinnost zasílat vzorky padělků bankovek ECB a vzorky padělků mincí Komisi.

Přeprava padělků používaných pro nastavení přístrojů však v současnosti není na úrovni EU povolena. Samotnou přepravu padělaných bankovek a mincí nelze sice v konečném důsledku při neexistenci podvodného úmyslu potrestat, tato přeprava však představuje objektivní prvek protiprávního jednání a zůstává proto podnětem pro zahájení trestního řízení. Aby se právní postup na národní úrovni usnadnil, je třeba výslovně povolit přepravu padělků pro účely nastavení technického vybavení. Ostatní orgány a instituce EU rovněž potvrzují nutnost povolit přepravu padělků pro tyto účely a ECB v souvislosti s tím dokonce vydala doporučení[4].

Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) provádělo v době přijetí nařízení č. 1338/2001 svou činnost dočasně ve francouzské mincovně, přičemž administrativní podporu a vedení mu zajišťovala Komise, avšak jeho provoz byl na Komisi nezávislý. Následně bylo nařízením Rady č. 2003/861/ES[5] a rozhodnutím Komise č. 2005/37/ES[6] ETVS natrvalo zřízeno v rámci Komise. V důsledku toho již není nutné vyžadovat, aby ETVS sdělovalo údaje Komisi.

Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001 ze dne 28. června 2001[7] rozšiřuje působnost nařízení č. 1338/2001 také na ty členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu. Článek 1 nařízení č. 1339/2001 odkazuje na dynamický vztah vytvořený mezi těmito dvěma nařízeními. To má za právní důsledek, že níže navrhované změny týkající se nařízení č. 1338/2001 se budou automaticky vztahovat také na členské státy, které nezavedly euro.

Navrhované změny

Vzhledem k výše uvedeným důvodům jsou navrhovány následující změny:

1. Ustanovení čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 by měla umožňovat přepravu padělaných bankovek a mincí mezi příslušnými vnitrostátními orgány, jež jsou vymezeny v čl. 2 písm. b) nařízení č. 1228/2001, stejně jako mezi orgány a institucemi EU.

2. V čl. 5 odst. 4 by se měl vymazat odkaz na Komisi uvedený ve třetí větě.

3. V článku 6 by se měla výslovně vyjádřit povinnost úvěrových a ostatních příslušných institucí ověřovat pravost eurobankovek a mincí, které přijaly a které navracejí zpět do oběhu, a to v souladu s postupy stanovenými ECB v případě bankovek a Komisí v případě mincí. Těmto institucím se poskytne čas na úpravu jejich interních postupů a modernizaci jejich zařízení.

2007/0192 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[8],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[9],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[10],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001[11] ukládá úvěrovým institucím a všem ostatním obdobným institucím povinnost stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky, a předávat je příslušným vnitrostátním orgánům.

(2) Je důležité zajistit, aby obíhající eurobankovky a mince byly pravé. V současnosti jsou k dispozici postupy, které umožňují, aby úvěrové instituce a jiné obdobné instituce ověřovaly pravost jimi přijatých eurobankovek a mincí předtím, než je navrátí do oběhu. Ke splnění požadavku na kontrolu pravosti bankovek a k zavedení daných postupů potřebují tyto instituce čas, během něhož upraví své interní postupy.

(3) Předpokladem pro kontrolovaní pravosti eurobankovek a mincí je vhodné nastavení technického vybavení. K nastavení tohoto vybavení pro kontrolu pravosti je nezbytné, aby na pracovištích, kde se testování provádí, bylo k dispozici nezbytné množství padělaných bankovek a mincí. Je proto důležité, aby byla povolena přeprava padělků mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie.

(4) Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) je v současnosti formálně zřízeno v rámci Komise nařízením Rady 2003/861/ES[12] a rozhodnutím Komise 2005/37/ES[13]. Ustanovení, které určuje, že ETVS sdělí údaje Komise proto již není potřebné.

(5) Toto nařízení se prostřednictvím článku 1 nařízení Rady (ES) č. 1339/2001, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 1338/2001 na členské státy, které nepřijaly euro jako jednotnou měnu, vztahuje i na nezúčastněné členské státy.

(6) Nařízení (ES) č. 1338/2001 by proto mělo být změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny

Nařízení (ES) č. 1338/2001 se mění takto:

1. Článek 4 se mění takto:

a) název článku se nahrazuje tímto:

„Povinnost předat padělané bankovky“,

b) na konci odstavce 2 se přidává tato věta:

„Za účelem usnadnění kontroly pravosti obíhajících eurobankovek se povoluje přeprava padělaných bankovek mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie.“

2. Článek 5 se mění takto:

a) název článku se nahrazuje tímto:

„Povinnost předat padělané mince“,

b) na konci odstavce 2 se přidává tato věta:

„Za účelem usnadnění kontroly pravosti obíhajících euromincí se povoluje přeprava padělaných mincí mezi příslušnými vnitrostátními orgány i orgány a institucemi Evropské unie.“

c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Evropské technické a vědecké středisko (ETVS) analyzuje a klasifikuje každý nový typ padělané euromince. K tomuto účelu má ETVS přístup k technickým a statistickým údajům o padělaných euromincích uloženým v Evropské centrální bance. ETVS sdělí konečné výsledky své analýzy příslušným vnitrostátním orgánům a, v rámci její působnosti, Evropské centrální bance. Evropská centrální banka sdělí tyto výsledky Europolu v souladu s dohodou uvedenou v čl. 3 odst. 3.“

3. Článek 6 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Úvěrové instituce a všechny ostatní instituce, které se účastní třídění a veřejné distribuce bankovek a mincí v rámci své profesionální činnosti, včetně organizací, jejichž činnost spočívá ve výměně bankovek a mincí různých měn, například směnáren, jsou povinny zajistit, že všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, které hodlají vrátit do oběhu, projdou kontrolou pravosti a že padělky budou rozpoznány. Tato kontrola se provádí v souladu s postupy, které v případě bankovek stanoví Evropská centrální banka a v případě mincí Komise.

Instituce uvedené v prvním pododstavci jsou povinny stahovat z oběhu všechny jimi přijaté eurobankovky a mince, o kterých vědí nebo mají dostatečné důvody se domnívat, že jsou to padělky. Ihned je předají příslušným vnitrostátním orgánům.“

b) na konci odstavce 3 se přidává tento pododstavec:

„Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce musí být právní a správní předpisy k uplatňování odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku přijaty nejpozději 31. prosince 2009. O jejich přijetí členské státy ihned uvědomí Komisi a Evropskou centrální banku.“

Článek 2

Použitelnost

Toto nařízení platí ve zúčastněných členských státech vymezených v čl. 1 první odrážce nařízení Rady (ES) č. 974/98[14].

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne .

Za Radu

předseda

[1] ř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

[2] Tento dokument je k dispozici na www.ecb.int.

[3] Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 60.

[4] Úř. věst. C 257, 25.10.2006, s. 16.

[5] Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 44.

[6] Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 73.

[7] Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 11.

[8] Úř. věst. C , , s. .

[9] Úř. věst. C , , s. .

[10] Úř. věst. C , , s. .

[11] Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6.

[12] Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 44.

[13] Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 73.

[14] Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.