[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 10.1.2007

KOM(2006) 835 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o provedení rozhodnutí Rady 1999/784/ES ze dne 22. listopadu 1999 ve znění rozhodnutí 2239/2004/ES Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři[SEK(2006) 1806]

OBSAH

Předmluva 3

I. Úvod 4

II. Účast Společenství 4

III. Provedení rozhodnutí Rady 5

3.1. Formální podložení účasti 5

3.2. Finanční příspěvky Společenství 5

IV. Činnost observatoře 7

4.1. Trh a finanční oblast 7

4.2. Právní prostor 7

4.3 Evropská platforma regulačních orgánů (EPRA) 8

V. Šíření práce observatoře 8

5.1. Trh a finanční oblast 8

5.2. Právní prostor 8

5.3. Internet 9

5.4. Další způsoby šíření a konference 10

VI. Závěry 10

PřEDMLUVA

1. Tato zpráva se zabývá provedením rozhodnutí Rady 1999/784/ES[1], ve znění rozhodnutí 2239/2004/ES[2] Evropského parlamentu a Rady, o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři. Je to konečná zpráva vypracovaná podle článku 4 rozhodnutí Rady. Popisuje dvoustranné vztahy mezi Komisí a observatoří a dokládá hlavní činnosti prováděné observatoří od roku 1999.

2. Kapitola II připomíná důvody pro účast Společenství v observatoři.

3. Kapitola III zprávy shrnuje nejdůležitější právní předpisy týkající se členství Společenství a uvádí stručnou finanční zprávu.

4. Kapitola IV poskytuje přehled celkové činnosti observatoře od konce roku 1999 do poloviny roku 2006. Hlavními přezkoumanými oblastmi jsou tržní / finanční a právní otázky.

5. Kapitola V hodnotí šíření informací shromážděných a analyzovaných observatoří mezi hlavními profesními kategoriemi.

6. Kapitola VI podává celkové zhodnocení účasti Společenství s ohledem na cíle stanovené v roce 1999 a provádění dvoustranných vztahů mezi Komisí a observatoří.

I. Úvod

Tato zpráva se zabývá provedením rozhodnutí Rady 1999/784/ES o účasti Společenství v Evropské audiovizuální observatoři. Vztahuje se na dvoustranné vztahy Komise s observatoří i na hlavní činnosti observatoře v reakci na požadavky kladené na informace příslušným průmyslovým odvětvím a orgány státní správy. Zpráva se týká období od konce roku 1999, který je rokem přijetí rozhodnutí Rady, do listopadu 2006.

II. Účast Společenství

V prosinci 1992 založila Rada Evropy observatoř na počáteční období tří let[3] a v březnu 1997 potvrdila pokračování observatoře na dobu neurčitou[4].

Právním základem pro účast Společenství v observatoři je čl. 157 odst. 3 Smlouvy (bývalý článek 130). Ten odkazuje na činnost Společenství zaměřenou na pomoc průmyslovým odvětvím přizpůsobit se strukturálním změnám, na podporu rozvoje podnikání, zejména malých a středních podniků, na podporu spolupráce mezi společnostmi a na podporu lepšího využívání výzkumu a vývoje a inovačních politik.

Ve shodě s těmito cíli pomohlo rozhodnutí Komise plně se účastnit činností observatoře k nastolení situace, kdy se evropskému audiovizuálnímu průmyslu dostává velmi potřebných podrobných informací v oblastech, jako jsou uvádění na trh, finance, právní předpisy a právní praxe.

Ukázalo se, že observatoř na žádosti o informace odpovídá velmi spolehlivě a včas a že je dokáže účinně veřejně šířit, zejména pro účely malých a středních podniků.

Kromě toho je práce observatoře významným přínosem pro průmysl EU vzhledem k tomu, že pokrývá velký počet zemí, včetně kandidátských zemí, EHP a většiny ostatních evropských států. V polovině roku 2006 měla observatoř 37 členů: 36 zemí[5] a Společenství.

Široká škála informací poskytovaných observatoří a její schopnost řešit výzkumné problémy na objednávku má zásadní význam nejen pro příslušné průmyslové odvětví, ale i pro tvůrce politik na vnitrostátní úrovni a rovněž na úrovni Společenství.

Observatoř není jediným zdrojem statistických informací o audiovizuálním odvětví. Eurostat zpracovával na úrovni EU statistické informace o tomto odvětví od roku 1999[6]. Odborníci observatoře a Eurostatu měli pravidelné porady, aby předešli překrývání práce v oblastech, které spadají do pravomocí obou institucí, zejména pokud jde o statistiky trhu.

III. Provedení rozhodnutí Rady

Článek 1 rozhodnutí Rady stanoví, že Společenství je členem Evropské audiovizuální observatoře, která byla zřízena dílčí dohodou Rady Evropy. Článek 2 rozhodnutí stanoví, že ve vztahu k observatoři Komise zastupuje Společenství. Článek 5 původně stanovil, že účast Společenství bude trvat do konce roku 2004, ale byl změněn rozhodnutím 2239/2004/ES Evropského parlamentu a Rady, které jeho účast prodloužilo do konce roku 2006.

3.1. Formální podložení účasti

Na počátku roku 2000 Komise zahájila jednání s Radou Evropy a observatoří s cílem provést rozhodnutí Rady. Hlavními body diskuse byly způsoby účasti Společenství v observatoři. Bylo třeba vyjasnit dvě otázky. Za prvé, na rozdíl od všech ostatních členů není Společenství členem iniciativy Audiovizuální Eureka. Za druhé, s členstvím byla spojena nutnost vyhovět jistým konkrétním finančním požadavkům Komise, zejména ohledně přidělení nevyužitých prostředků a povinností spojených s případným vystoupením z observatoře.

Rada Evropy ve snaze vyhovět požadavkům Komise pozměnila v září 2000 stanovy a finanční nařízení observatoře.[7]

V návaznosti na rozhodnutí Rady Evropy Komise zmocnila[8] paní Viviane Redingovou, jako členku Komise odpovědnou za audiovizuální politiku, aby formálně podložila účast Společenství v Evropské audiovizuální observatoři dohodou ve formě výměny dopisů s generálním tajemníkem Rady Evropy.

Součástí výměny dopisů v listopadu 2000 byla doložka o přezkumu na období po roce 2004 vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady 1999/784/ES bylo platné pouze do 31. prosince 2004. S cílem pokrýt roky 2005 a 2006 Komise opět formálně zmocnila [9] paní Redingovou, aby formálně podložila účast Společenství v Evropské audiovizuální observatoři na další dvouleté období. Tato dohoda měla formu výměny dopisů s Radou Evropy v červenci a září 2005. Opět byla vložena doložka o přezkumu, a sice pro období po skončení platnosti rozhodnutí 2239/2004/ES, tj. 31. prosince 2006.

K oběma výměnám dopisů bylo připojeno „memorandum o porozumění“ (MoU). V něm jsou stanoveny jisté konkrétní podmínky pro roční finanční závazky Komise. Dvě následné verze dokumentu byly každoročně aktualizovány a potvrzeny Komisí a observatoří.

3.2. Finanční příspěvky Společenství

Finanční rozvaha připojená k návrhu rozhodnutí 1999/784/ES předpokládala závazky a položky plateb v celkové výši 1 325 000 EUR za šestileté období s maximální roční částkou235 000 EUR v roce 2004. Finanční rozvaha rozhodnutí 2239/2004/ES rozšířila strop roku 2004 na roky 2005 a 2006.

V důsledku dlouhého vyjednávání formální podložení členství Společenství se mohlo uskutečnit až v listopadu 2000, tj. asi rok po přijetí rozhodnutí Rady. Komise se záměrem předejít přerušení spolupráce s observatoří během tohoto období dne 31. ledna 2000 uzavřela dohodu o grantu s observatoří na celkovou částku ve výši teoretického statutárního příspěvku, která zároveň nesmí překročit částku uvedenou pro rok 1999 ve finanční rozvaze přiložené k návrhu rozhodnutí Rady.

Ustanovení této dohody o grantu byla v souladu s ustanoveními finančního nařízení Komise ohledně grantů. Tento režim se liší od memoranda o porozumění, protože částka ročního finančního příspěvku podle memoranda o porozumění není přímo vázána na skutečné náklady vzniklé ve stejném roce, ale je pevně stanovena, přičemž nadměrná platba se odečte od příspěvku na příští rok.

Použití finančního mechanismu dohody o grantu znamenalo platbu příspěvku, která byla o 8 528 EUR nižší než maximální předpokládaná částka. Observatoř požádala Komisi o zaplacení celé částky. Komise vždy tento požadavek odmítla se zdůvodněním, že splnila všechny své finanční povinnosti podle dohody o grantu. Po rozboru provedeném skupinou odborníků v listopadu 2002 se výkonná rada observatoře jednomyslně rozhodla vzdát se tohoto nároku vůči Komisi.

Díky rozvoji doplňkových výnosů observatoře nad rámec členských příspěvků, závazky a platby v letech 1999 až 2006 byly nominálně i percentuálně trvale nižší než částky předpokládané v návrzích rozhodnutí Komise z roku 1999 a 2004.

Hodnoty: EUR

|1999 |2000 |2001 |2002 |2003 |2004 |2005 |2006 | |Maximální závazky

|200 000 |215 000 |220 000 |225 000 |230 000 |235 000 |235 000 |235 000 | |Skutečné závazky

|198 184 |200 000 |219 945 |219 822 |220 080 |221 154 |232 150 |234 999 | |Skutečné platby

|189 656 |200 000 |219 945 |219 822 |220 079 |221 154 |232 150 |234 999 | |Maximální účast

|12,25 % |12,25 % |12,25 % |12,25 % |12,25 % |12,25 % |12,25 % |12,25 % | |Skutečná účast

|9,68 % |10,04 % |10,89 % |9,66 % |9,81% |9,68 % |8,96 % |9,52 % | |

IV. Činnost observatoře

Podle stanov observatoře „Cílem Evropské audiovizuální observatoře je zlepšovat předávání informací v rámci audiovizuálního průmyslu, podporovat větší přehled na trhu a větší průhlednost. Při těchto činnostech Observatoř věnuje zvláštní pozornost zajištění spolehlivosti, srovnatelnosti a slučitelnosti údajů“.

Ke splnění svého poslání rozvinula observatoř své činnosti ve dvou hlavních směrech: vydávání ročních statistik o audiovizuálních trzích a vydávání periodických právních bulletinů. Kromě toho byla při různých příležitostech vydána řada studií a publikací.

4.1. Trh a finanční oblast

Observatoř se soustředila na sběr a analýzu statistických a ekonomických informací o různých oblastech audiovizuálního trhu, finanční situaci společností zapojených do audiovizuálních činností a o státních dotacích na filmy a audiovizuální díla. Zvláštní pozornost byla věnována výzvám, které přinášejí nové technologie, a potřebě zvýšit průhlednost na evropských audiovizuálních trzích.

Publikace jako např. Ročenka, FOCUS a několik ad hoc zpráv poskytly širokou škálu informací zaměřených na podporu práce mnoha provozovatelů, profesních orgánů a orgánů veřejné správy. Kromě toho byly uvedeny do provozu bezplatné služby on-line poskytující podrobnější užitečné informace, zejména pro malé a střední podniky: databáze LUMIERE o návštěvnosti filmů, databáze KORDA o veřejném financování, adresář PERSKY poskytující systematické seznamy odkazů na internetové stránky tisíců televizních kanálů a zdrojů informací o vnitrostátních televizních trzích.

V zájmu úspěšného provedení těchto úkolů observatoř spolupracovala s různými specializovanými sítěmi „poskytovatelů údajů“ včetně vnitrostátních filmových orgánů, profesních organizací, vnitrostátních statistických úřadů, obchodních časopisů a společností pro průzkum trhu.

4.2. Právní prostor

Témata, kterými se observatoř zabývá, jsou digitalizace medií a elektronické komunikace, konvergence a globalizace a jejich vliv na lidská práva a hospodářské svobody, kulturní cíle a dědictví, autorské právo, trestní právo, obchodní právo, reklamu, ochranu spotřebitele, svobodný přístup k informacím, státní podporu a programy pomoci Evropské unie, daňové režimy, průhlednost, vzdělávání atd.

Observatoř vybudovala síť národních korespondentů a akademických institucí s cílem poskytovat v členských zemích souhrnné aktuální informace a analýzu audiovizuálnímu průmyslu, zákonodárcům a veřejným orgánům. Kromě toho udržovala pravidelné kontakty se zákonodárci, regulačními orgány a dalšími nadnárodními organizacemi. Zvláštní pozornost byla věnována tvorbě externí sítě zajišťující adekvátní překladatelské dovednosti (včetně školení korektorů). Audiovizuální zákon má zásadní důležitost pro oblast, které se účastní rozmanité kultury a užívá se řada různých jazyků.

4.3 Evropská platforma regulačních orgánů (EPRA)

Od počátku roku 2006 byl sekretariát EPRA v budově observatoře. Smlouva s touto institucí byla podepsána dne 30. listopadu 2005 poté, co byla v červnu 2005schválena výkonným výborem observatoře. Náklady na sekretariát EPRA jsou zaznamenány v rozpočtu observatoře, ale jsou financovány výhradně ze strany EPRA.

V. Šíření práce observatoře

Produkty a služby observatoře jsou určeny třem cílovým skupinám:

- jádro odvětví (film, vysílání, video / DVD a multimédia) i sousední oblasti (např. telekomunikace),

- oblast poskytování služeb pro jádro odvětví (poradci, právníci, finanční služby, specializovaný tisk atd.),

- vnitrostátní, evropští a mezinárodní tvůrci politik, orgány a odvětví veřejných služeb (ministerstva, orgány regulující vysílání, instituce veřejného financování, mezinárodní organizace atd.).

Observatoř je svými stanovami vázána účtovat uživatelům platby za poskytované služby, ale zároveň se na ní – jako na instituci poskytující veřejné služby – požaduje, aby svým členům a cílovým skupinám poskytovala souhrnné služby bezplatně.

5.1. Trh a finanční oblast

Ročenka je hlavní statistickou publikací observatoře; byla vydávána každoročně od roku 1994. V letech 2002–2005 sestávala Ročenka z 5 oddílů. (1. Ekonomie rádiového a televizního odvětví v Evropě; 2. Audiovizuální systémy pro domácnost – přenos – televizní diváci; 3. Film a domácí video; 4. Multimédia a nové technologie; 5. Televizní kanály – výroba programů a jejich distribuce). V roce 2006 byla vydána ve 3 dílech (1. Televizní prostor v 36 evropských zemích; 2. Vývoj televize v Evropě; 3. Film a video).

Ročenka je též vydávána v elektronické podobě a zasílána abonentům. Ti pak mají přístup k informacím ještě před tištěným vydáním Ročenky. Navíc mají možnost dostat informace ve formátu Excel.

FOCUS – Trendy světového filmového trhu je vydáván každoročně v květnu při příležitosti filmového trhu v Cannes. Tato publikace poskytuje aktuální rozbor, který se zabývá vývojem nejen v Evropě, ale i v ostatních částech světa. Dnes je široce uznávána jako spolehlivý a uživatelsky vstřícný informační nástroj.

Observatoř kromě toho příležitostně vydává zprávy na konkrétní témata, a to v tištěné podobě nebo na internetu. Některé píší přímo odborníci a analytici observatoře; jiné vypracovávají externí odborníci.

5.2. Právní prostor

Od roku 1999 observatoř soustavně zvyšovala množství shromážděných právních informací, které byly zpracovány a šířeny prostřednictvím různých publikací označených společným jménem „Iris“.

„Zpravodaj IRIS“ vychází od roku 1995 desetkrát ročně a je dostupný i na internetu. V průběhu těchto let bylo vydáno 3600 článků týkajících se zákonů, rozsudků, správních rozhodnutí a politických dokumentů. Zpravodaj pokrývá činnosti v 56 různých zemích a všech předních nadnárodních organizací.

V roce 2001 začal vycházet „IRIS plus“, který je jako tématický doplněk připojen ke každému druhému vydání „zpravodaje IRIS“. Soustřeďuje se na aktuální otázky mezinárodního významu a porovnává, jak jsou otázky řešeny v právních systémech různých zemí. „IRIS plus“ se zabývá řadou otázek počínaje autorskými právy přes financování státního filmu, konvergenci, klasické vysílání a konče novými médii a lidskými právy.

„IRIS – zvláštní vydání“ jsou významné publikace o rozsahu 50 až 150 stran, které poskytují podrobné informace o uplatnitelných právních rámcích (evropské a vnitrostátní předpisy) a také příklady regulačních modelů. Při mnoha příležitostech poskytla „IRIS – zvláštní vydání“ také informace o regulační struktuře Spojených států. „IRIS – zvláštní vydání“ jsou vydávána od roku 1999 jako právní průvodce pro audiovizuální média v Evropě. Od té doby následovalo osm dalších vydání. Nedávné IRIS – zvláštní vydání zahrnuje práci na „Provedení nařízení o přeshraničním poskytování audiovizuálních mediálních služeb“, které bylo vydáno koncem roku 2006.

5.3. Internet

Observatoř provozuje dvě hospodářské a finanční databáze a adresář on-line bezplatně dostupný na stránkách observatoře.

Od roku 1996 poskytuje databáze LUMIERE podrobné informace o roční návštěvnosti všech filmů uvedených do sítě komerčních kin ve všech 27 evropských zemích, které pokrývá. V databázi LUMIERE je více než 15 000 filmů. Tato databáze nabízí mocný nástroj pro statistickou analýzu (podíly trhu, analýza podle žánrů atd.) a je tedy účinným zdrojem informací pro odborníky.

Databáze KORDA poskytuje souhrnné informace o asi 600 režimech podpory realizovaných více než 200 institucemi veřejného financování v Evropě. Vyhledávač této databáze uživateli umožňuje, aby zadal konkrétní režim podpory podle země, žánru a fáze výroby.

Adresář PERSKY poskytuje systematické odkazy na internetové stránky všech televizních kanálů existujících v 36 zemích observatoře. Dále uvádí odkazy na regulační orgány pro vysílání, zdroje informací a národní zprávy.

Od roku 2003 observatoř nabízí bezplatný přístup k právnické databázi „IRIS Merlin“, která obsahuje téměř 4 000 článků a více než 4 200 dokumentů (zákonů, vyhlášek, soudních případů atd.). Databáze IRIS Merlin, která má specifickou vyhledávací a filtrovací funkci, nesestává pouze z článků ze „zpravodaje IRIS“, ale obsahuje též články, které byly napsány speciálně pro tuto databázi (např. sbírka koprodukčních smluv vydaná v roce 2005).

Na internetovém portálu observatoře je též k dispozici řada právních článků, např. zprávy o jednotlivých zemích (např. Rusku, Turecku a Švýcarsku) nebo o jiných zvláštních tématech a přehledné tabulky o stavu podepisování a ratifikace evropských úmluv, spolu s dalšími mezinárodními nebo mezistátními smlouvami a národními seznamy týkajícími se událostí zásadního významu pro společnost.

5.4. Další způsoby šíření a konference

Observatoř během minulých sedmi let spoluorganizovala jedenáct pracovních seminářů zaměřených na právnické otázky. Poslední seminář, který se konal v listopadu 2006, byl zaměřen na téma „Budoucnost širokopásmového videa“ . Každému semináři byla v některé z publikací IRIS věnována zvláštní pozornost. Observatoř též pravidelně přispívá ke konferencím, pracovním seminářům a podobným akcím organizovaným ostatními institucemi, členskými státy EU a filmovým trhem v Cannes.

V roce 2003 observatoř s cílem kontaktovat členy různých sítí, mezinárodní tisk i současné a budoucí zákazníky založila kontaktní databázi „Oriel“.

VI. Závěry

Kladné vyhodnocení vztahů mezi Společenstvím a observatoří vyjádřené v roce 2002 v průběžné zprávě Komise[10] o účasti Společenství v observatoři může být zcela jistě potvrzeno. Úspěch publikací a databází, jako jsou např. Ročenka, Iris a Lumière, pozvedly observatoř do postavení, kdy je hráči na trhu v různých oblastech audiovizuálního průmyslu i správními orgány na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství vnímána jako hlavní zdroj hospodářských a právních informací.

Kromě publikací vydávaných periodicky a internetových databází observatoř vydává přesné rozbory, které by bylo nesnadné získat za tak rozumné ceny ať už odvětvím nebo – vzhledem k částce členského poplatku – zúčastněnými veřejnými orgány.

Schopnost observatoře zakládat a udržovat účinné sítě vědeckých partnerů patří k nejpřednějším přínosům této instituce a má zásadní význam i do budoucna pro poskytování široké škály vstupů pro ekonomické a právní rozbory prováděné již léta observatoří. Observatoř zase poskytuje audiovizuálnímu odvětví a zejména malým a středním provozovatelům souhrnné nástroje, které poskytují jasný přehled o trzích i o právním a regulačním rámci.

Za účelem pokračování podpory činností observatoře Komise navrhla, aby účast Společenství v observatoři pokračovala v rámci programu Media 2007[11] až do roku 2013.

[1] Úř. věst. L 307, 2.12.1999, s. 61.

[2] Úř. věst. L 390, 31.12. 2004, s. 1.

[3] Usnesení (92) 70 přijaté Výborem ministrů dne 15. prosince 1992.

[4] Usnesení (97) 4 přijaté Výborem ministrů dne 20. března 1997.

[5] Členy observatoře je 25 členských států Společenství a Albánie, Bulharsko, Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Rumunsko, Ruská federace, Švýcarsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Turecko.

[6] Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o audiovizuálních statistikách. KOM(2004)504 v konečném znění ze dne 16.7.2004.

[7] Usnesení (2000) 7 přijaté Výborem ministrů dne 21. září 2000.

[8] Rozhodnutí C(2000) 3308, 15.11.2000, dosud nezveřejněno.

[9] Rozhodnutí C(2005) 1989, 5.7.2005, dosud nezveřejněno.

[10] KOM(2002)619 v konečném znění.

[11] KOM(2004)470 v konečném znění.