1.10.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 352/16 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vilniaus apygardos administracinis teismas (Litva) dne 26. června 2018 – AW a další
(Věc C-417/18)
(2018/C 352/21)
Jednací jazyk: litevština
Předkládající soud
Vilniaus apygardos administracinis teismas
Účastníci původního řízení
Žalobci: AW, BV, CU, DT
Žalovaná: Litevská republika, kterou zastupují Lietuvos Respublikos ryšių reguliavimo tarnyba, Bendrasis pagalbos centras a Lietuvos Respublikos vidaus reikalų ministerija
Předběžné otázky
1) |
Ukládá čl. 26 odst. 5 směrnice 2002/22/ES (1), ve znění směrnice 2009/136/ES (2), povinnost poskytovat informace o místě, kde se nachází volající, jsou-li hovory uskutečňovány z mobilních zařízení bez SIM karet? |
2) |
Jestliže vnitrostátní právní předpisy členského státu umožňují jednotlivcům volat na evropské číslo tísňového volání „112“ bez SIM karty, znamená tato skutečnost, že podle čl. 26 odst. 5 směrnice 2002/22/ES, ve znění směrnice 2009/136/ES, musí být zjištěny informace o místě, kde se volající nachází,? |
3) |
Je vnitrostátní právní úprava stanovená v bodě 4.5.4 Postupu pro přístup účastníků nebo uživatelů ke službám orgánů, které zajišťují tísňové služby (ve znění platném v době od 11. listopadu 2011 do 15. dubna 2016), která mimo jiné stanoví, že poskytovatelé veřejných mobilních sítí jsou povinni poskytnout informace o místě s přesností na rozsah pokrytí základnové stanice (sektoru) (identifikační označení buňky), nespecifikují však minimální přesnost (z hlediska vzdálenosti), s níž musí základnové stanice zjistit místo, kde se volající nachází, nebo hustotu (z hlediska vzdálenosti), s níž musí být základnové stanice rozmístěny, slučitelné s čl. 26 odst. 5 směrnice 2002/22/ES, ve znění směrnice 2009/136/ES, který stanoví, že příslušné regulační orgány jsou povinny stanovit kritéria přesnosti a spolehlivosti poskytovaných informací o tom, kde se volající nachází? |
4) |
Budou-li odpovědi na první nebo druhou otázku uvádět, že členský stát je povinen zajistit, aby bylo zjištěno místo podle čl. 26 odst. 5 směrnice 2002/22/ES, ve znění směrnice 2009/136/ES, nebo bude-li odpověď na třetí otázku uvádět, že vnitrostátní právní předpisy nejsou slučitelné s čl. 26 odst. 5 směrnice 2002/22/ES, ve znění směrnice 2009/136/ES, který stanoví, že příslušné regulační orgány jsou povinny stanovit kritéria přesnosti a spolehlivosti poskytovaných informací o místě, kde se nachází volající, je vnitrostátní soud při rozhodování o otázce odškodnění povinen prokázat přímou příčinnou souvislost mezi porušením unijního práva a újmou, kterou jednotlivci utrpěli, nebo postačí prokázat nepřímou příčinnou souvislost mezi porušením unijního práva a újmou, kterou jednotlivci utrpěli, jestliže podle ustanovení vnitrostátního práva nebo vnitrostátní judikatury stačí k určení vzniku odpovědnosti prokázání nepřímé příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a újmou, kterou jednotlivci utrpěli? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. 2002, L 108, s. 51; Zvl. vyd 13/29, s. 367).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. 2009, L 337, s. 11).